duben 2008

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ

VYSOKÝ ÚJEZD

vypracoval: Ing. Klára Tauschová Ing. Martin Butor č. zak.: VIS 9/08-014

duben 2008

aktualizace: VaK Beroun červen 2011

Kanalizační řád stokové sítě obce Vysoký Újezd

1

1

OBSAH

1

OBSAH ................................................................................................................................................... 1

2

ÚVOD ..................................................................................................................................................... 3

3

POPIS ÚZEMÍ, KLIMATICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY .................................................... 4

4

TECHNICKÝ POPIS KANALIZACE ..................................................................................................... 4 4.1 CHARAKTER KANALIZACE ........................................................................................................... 4 4.1.1 STÁVAJÍCÍ STAV .................................................................................................................... 4 4.1.2 NAVRHOVANÉ ODKANALIZOVÁNÍ OBCE ......................................................................... 5 4.1.3 ODDĚLOVAČE DEŠŤOVÝCH VOD ....................................................................................... 6 4.2 ZDROJE ODPADNÍCH VOD ............................................................................................................. 6 4.3 ÚDAJE O POČTU OBYVATEL A MNOŽSTVÍ ODPADNÍ VODY .................................................... 7 4.4 ÚDAJE O ČOV ................................................................................................................................... 8 4.5 ÚDAJE O RECIPIENTU ..................................................................................................................... 8 4.6 NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÁ MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD DO KANALIZACE ............................................................................................................................................ 9 4.7 SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI A JEJICHŽ VNIK NUTÍ DO VEŘEJNÉ KANALIZACE MUSÍ BÝT ZABRÁNĚNO .............................................................................. 10 4.8 ZPŮSOB MĚŘENÍ ODPADNÍCH VOD ........................................................................................... 12

5

PROVOZ ZA MIMOŘÁDNÝCH OKOLNOSTÍ ................................................................................... 12 5.1 PORUCHY A HAVÁRIE .................................................................................................................. 12 5.1.1 Poškození a ucpání stok............................................................................................................ 12 5.1.2 Porucha ČS .............................................................................................................................. 13 5.1.3 Vniknutí závadných látek ......................................................................................................... 13 5.2 POVODŇOVÉ STAVY .................................................................................................................... 13 5.3 OHLAŠOVACÍ POVINNOST PŘI HAVÁRII ................................................................................... 13

6 PRÁVA A POVINNOSTI STAVEBNÍKA, VLASTNÍKA A PROVOZOVATELE PŘI VÝSTAVBĚ, ÚDRŽBĚ A PROVOZOVÁNÍ KANALIZACE .............................................................................................. 14 6.1 6.2

PRÁVA A POVINNOSTI VLASTNÍKA KANALIZACE .................................................................. 14 PRÁVA A POVINNOSTI PROVOZOVATELE KANALIZACE ....................................................... 15

7 POVINNOSTI PRODUCENTŮ ODPADNÍCH VOD VYPLÝVAJÍCÍ Z TOHOTO KANALIZAČNÍHO ŘÁDU ............................................................................................................................................................ 16 8

ODVÁDĚNÍ ODPADNÍCH VOD ......................................................................................................... 17

9

MĚŘENÍ ODVÁDĚNÝCH ODPADNÍCH VOD ................................................................................... 17

10

KRIZOVÁ SITUACE ............................................................................................................................ 19

12

PŘELOŽKY VODOVODŮ A KANALIZACÍ ....................................................................................... 20

13

ZPŮSOB KONTROLY DODRŽOVÁNÍ KANAL. ŘÁDU .................................................................... 20

14

PŘÍLOHY ............................................................................................................................................. 20 14.1 14.2 14.3 14.4

DŮLEŽITÉ ADRESY A TELEFONNÍ ČÍSLA.............................................................................. 20 SEZNAM ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK PROVOZOVATELE .................................................... 21 DOKLADY – POVOLENÍ K NAKLÁDÁNÍ S VODAMI ............................................................. 22 SITUACE KANALIZACE ................................................................................................................ 22

Vodohospodářské inženýrské služby, a.s., Vodovody a kanalizace Beroun, a.s.

červen 2011


2

TITULNÍ LIST Umístění vodohospodářského zařízení

obec Vysoký Újezd, okres Beroun

Vlastník stokové sítě a ČOV

VUJEZD, s.r.o Vězeňská 240/5 110 00 Praha 1

Vlastník stokové sítě

Obec Vysoký Újezd Vysoký Újezd 113 267 16

Provozovatel

Vodovody a kanalizace Beroun, a.s. Mostníkovská 255 266 41 Beroun

Kanalizační řád vypracoval Kanalizační řád aktualizoval


Kanalizační řád byl schválen ve smyslu §14, odst.(3) zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) rozhodnutím vodoprávního úřadu pod č. j.:

36155/2011

ze dne:

17. 6. 2011

na dobu:

……………………….............

platnost prodloužena do: ................................


červen 2011


3

2

ÚVOD Návrh tohoto kanalizačního řádu byl vypracován v dubnu 2008 dle §24 Vyhlášky MZe č.428/2001

Sb., kterou se provádí zákon č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zákon o vodovodech a kanalizacích) a aktualizován v červnu 2011. Kanalizační řád vytváří po schválení legislativní rámec pro užívání veřejné kanalizační sítě obce Vysoký Újezd. Vlastník kanalizace je povinen zajistit zpracování kanalizačního řádu, který stanoví nejvyšší přípustnou míru znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace, popřípadě nejvyšší přípustné množství těchto vod a další podmínky jejího provozu. Kanalizační řád schvaluje rozhodnutím vodoprávní orgán. Odběratelům (uživatelům) kanalizační sítě (producentům odpadních vod) stanovuje podmínky, za jakých je možno vypouštět odpadní vody do kanalizace. Vypouštění odpadních vod je podmíněno následujícími požadavky : -

dodržení povinnosti provozovatele stokové sítě a ČOV nepřekročit limity vypouštěných odpadních vod povolené rozhodnutím vodoprávního úřadu

-

zamezení ohrožení provozu ČOV a zajištění co nejvyšší efektivnosti a účinnosti při čištění odpadních vod

-

zajištění kvality čistírenského kalu s ohledem na jeho další zpracování a využití,

-

ochránění recipientu před nadměrným znečištěním a před látkami nebezpečnými vodám, zejména toxickými látkami, které se do toku mohou dostat dešťovými oddělovači

-

chránění pracovníků provozovatele stokové sítě před nebezpečnými látkami

-

zabránění poškození materiálu stok

-

snížení množství balastních vod

Kanalizační řád vychází z technických možností kanalizace obce a technologického procesu ČOV. Určuje jednotlivým producentům nejvyšší přípustnou míru znečištění a množství odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace. Stanovuje látky, které nejsou odpadními vodami, a jejichž vniknutí do kanalizace je zakázáno. Kanalizační řád je nedílnou součástí základní provozní dokumentace, k níž mimo jiné dále náleží: -

provozní řád kanalizace, dílčí provozní řády objektů na síti

-

provozní řád ČOV

-

dílčí provozní řády

-

pasport kanalizační sítě

-

dokumentace skutečného provedení stok, objektů na stokové síti a ČOV

-

návody na obsluhu strojů a zařízení

-

vodohospodářská povolení


červen 2011


4 Provozní dokumentace je archivována vlastníkem kanalizace a ČOV, který je zodpovědný za její řádné vedení a aktualizaci a je poskytnuta provozovateli za účelem řádného a odborného provozu vodohospodářského díla, pakliže vlastník není zároveň provozovatelem. Dojde-li k podstatným změnám skutečností a podmínek, za nichž byl kanalizační řád schválen (např. změna legislativy, podstatné rozšíření kanalizační sítě, změna povolení vodoprávního orgánu k vypouštění odpadních vod do vod povrchových, změna kapacity dosavadní ČOV, uvedení do trvalého provozu nové ČOV, vyhotovení pasportu kanalizace apod.), navrhne vlastník veřejné kanalizace vodoprávnímu orgánu příslušnou změnu nebo doplnění kanalizačního řádu.

POPIS ÚZEMÍ, KLIMATICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY

3

Stávající obec Vysoký Újezd má v současnosti 264 obyvatel, výhledový nárůst obyvatel v obci je 666 obyvatel a celkový výhled bude 3 332 obyvatel. Obec se nachází ve středočeském kraji v okrese Beroun. Nadmořská výška se pohybuje okolo 405 m. n.m. Území, které náleží k širšímu povodí Berounky, je odvodňováno do údolí se stálou přirozenou vodotečí Karlickým potokem. Průměrný roční úhrn srážek ze stanice ČHMÚ v lokalitě Vysoký Újezd je 555 mm. Statisticky významná množství srážek spadnou vesměs v letních měsících formou přívalových vod. Z hlediska vodohospodářského se jedná o oblast v povodí řeky Berounky. Vyčištěná odpadní voda z ČOV odtéká do recipientu Karlický potok (č. hydrologického pořadí 1-11-05-041).

TECHNICKÝ POPIS KANALIZACE

4 4.1

CHARAKTER KANALIZACE

4.1.1

STÁVAJÍCÍ STAV

V současné době je v části obce vybudována dešťová kanalizace. Odpadní vody z této kanalizace jsou vypouštěny do okolního terénu. Odvod dešťových vod z neodkanalizovaných území obce je prováděn převážně povrchově (příkopy), případně krátkými úseky zatrubněných příkopů. Při tomto způsobu odvádění dešťových vod přes intravilán obce nevznikají v současné době žádné problémy a negativní jevy. K likvidaci splaškových odpadních vod jsou u nemovitostí převážně vybudované bezodtokové jímky, jejichž kvalita je nevyhovující, nedochází k jejich pravidelnému vyvážení. U jímek je zřízen odtok se vsakováním do podloží nebo odpadní vody prosakují přímo z jímek, protože nejsou provedeny jako vodotěsné. Jednotná splašková kanalizace je vybudována ve středu staré zástavby obce v ulicích „Na Pekinku“, „ V Chaloupkách“, „V Uličce“, „Krátká“ a částečně ve východní části obce. Tyto kanalizační


červen 2011


5 stoky jsou zaústěny do dešťových oddělovačů, z nichž splaškové vody jsou odváděny na ČOV Vysoký Újezd a oddělené dešťové vody na přilehlé zemědělské pozemky nebo do vodotečí. 4.1.2

NAVRHOVANÉ ODKANALIZOVÁNÍ OBCE

Území je zvlněné a kanalizační systém je řešen částečně jako tlakový a částečně jako gravitační. Stávající jednotná kanalizace v obci je pomocí odlehčovacích komor napojena na novou (rok výstavby 2007/2008) oddílnou kanalizaci. V nové zástavbě v jihovýchodní a severní části obce (lokality A,B,C a D) je provedena tlaková kanalizace, která je zaústěna do gravitační sběrné stoky UČS18. Tato stoka je dále pod obcí zaústěna do gravitační stoky UČS 02, která odvádí odpadní vody z celé lokality na ČOV. Gravitační stoka UČS 18 je v jedné části řešena jako tlaková s přečerpáváním. Čerpací stanice je podzemní železobetonová nádrž. Havarijní objem 50m3 (doba zdržení cca 6 hodin) je dimenzován na gravitační přítok splašků z oblasti Vysokého Újezdu. Světlé půdorysné rozměry jsou 6,00x4,00m - tloušťka stěn 300mm. Vstup do objektu umožňuje těžký litinový poklop 600x600mm a poplastovaná stupadla. Výtlak z čerpací stanice A2 - DN150 vede zámeckým parkem, stávající zeď se podejde 2x podvrtem. Výtlak je zaústěn do šachty Š33. Gravitační řad A3 DN300 vede v trase stávající nezpevněné cesty a dále v trase budoucích místních komunikací k místu napojení na kanalizační přivaděč UČS 02 přivádějící odpadní vody na ČOV. Do gravitační stoky UČS 02 bude možno napojit Lužce. Kanalizační síť Kozolupy je napojena přímo na ČOV. Stoka A navazuje na v předstihu vybudovanou část (nutnost zřídit příjezdnou komunikaci ČOV Vysoký Újezd), napojení je provedeno v šachtě Š6. Dále vede zemědělskými pozemky, od šachty Š18 v souběhu s dešťovou kanalizací až k šachtě Š21. Zbývající část stoky vede ve středu jízdního pruhu komunikace. Stoka A1 navazuje na v předstihu vybudovanou část stoky A, napojení je provedeno v šachtě Š35. Dále vede po okraji zemědělských pozemků. Šachta Š39 je navržena jako uklidňovací, je do ní napojen výtlak V2. Stoka A3 navazuje na stoku A v šachtě Š24 a vede po levé straně návsi. Stoka B navazuje na stoku A v šachtě Š23 a vede v komunikaci západním směrem. Stoka B1 navazuje na stoku B v šachtě Š43 a odkanalizovává jižní část návsi. Stoka B2 navazuje na stoku B v šachtě Š48 a vede v komunikaci severním směrem. Stoka C přivádí gravitačně splašky do čerpací stanice ČS1, trasa vede v komunikaci. Stoka D přivádí gravitačně splaškové vody do ČS2, vede převážně ve stávající komunikaci, v zemědělských pozemcích je trasa navržena v souladu s budoucími komunikacemi. Stoka D.1 navazuje na stoku D v šachtě Š66 a vede částečně v komunikaci, částečně zemědělskými pozemky. Stoka D.1.1 navazuje na stoku D.1 v šachtě Š78 a vede v budoucí komunikaci. Stoka D.1.2 navazuje na stoku D.1 v šachtě Š80 a vede zemědělským pozemkem. Stoka D.1.3 navazuje na stoku D.1 v šachtě Š82 a vede ve stávající zpevněné cestě. Výtlačné potrubí V1 odvádí splaškové vody z čerpací


červen 2011


6 stanice ČS1 do kanalizační šachty – uklidňovací Š31, vede v místní komunikaci v souběhu s gravitační stokou C. Výtlačné potrubí V2 odvádí splaškové vody z čerpací stanice ČS2 do kanalizační šachty – uklidňovací Š39, vede zemědělskými pozemky. Čerpací stanice jsou řešeny jako mokré jímky Ø 2500 mm se dnem vyspádovaným ke středovému sacímu prostoru čerpadel. Nad max. hladinou je obslužná plošina, ze které se ovládají armatury. Čerpací stanice je tvořena továrně provedenou prefabrikovanou železobetonovou šachtou o průměru DN 2500 mm. ČS2 je umístěna v ochranném pásmu nadzemního vedení VN. Z tohoto důvodu je třeba při běžném provozu využívat pouze malou ruční mechanizaci. ČS1 je umístěna v těsné blízkosti vodojemu s pitnou vodou - vodovod pro veřejnou potřebu Kozolupy – Vysoký Újezd. V případě poruchy čerpací stanice bude zajištěno, aby v žádném případě nedošlo ke kontaminaci pitné vody vodou odpadní. A o případné poruše či havárii bude informován provozovatel vodovodu tj. Obec Vysoký Újezd Situace stokové sítě s vyznačením jednotlivých lokalit a hlavních stok a objektů, včetně stávající jednotné kanalizace obce je patrná z přílohy. 4.1.3

ODDĚLOVAČE DEŠŤOVÝCH VOD

Na stokové síti jsou umístěny tři oddělovače dešťových vod. Dešťový oddělovač je konstruován tak, aby poměr ředění byl (1+5) Q24. Dešťové vody budou odváděny dešťovou kanalizací do nejbližšího recipientu. Oddělovací potrubí je osazeno v železobetonových šachtách. Oddělovací potrubí tvoří seříznutá trubka DN200. 4.2

ZDROJE ODPADNÍCH VOD K odpadním vodám odváděným stokovou sítí patří: -

splaškové odpadní vody z domácností a občanské vybavenosti

-

dešťové odpadní vody

Objekty, které vypouštějí soustředěné množství splaškové odpadní vody, jsou: -

ZŠ Vysoký Újezd

-

MŠ Vysoký Újezd

-

golfový areál – sportovní a provozní zařízení

Součástí objektů je i zařízení společného stravování. Dle informací vlastníka a provozovatele kanalizační sítě nebylo pro žádného z těchto výše uvedených producentů vydáno povolení k vypouštění odpadních vod. Provozovateli není známo, že by tito producenti provozovali předčisticí zařízení, např. lapoly. Po rozšíření obce a vybudování golfového areálu objekty vypouštějící soustředné množství odpadní vody přibudou (např. hotel, golfový klub, aj.) a kapacita stávajících bude pravděpodobně zvýšena. S vybudováním průmyslových nebo zemědělských objektů se nepočítá. Vodohospodářské inženýrské služby, a.s., Vodovody a kanalizace Beroun, a.s.

červen 2011


7

4.3

ÚDAJE O POČTU OBYVATEL A MNOŽSTVÍ ODPADNÍ VODY ZDROJ

POČET EO

ZATÍŽENÍ BSK5

obec Vysoký Újezd včetně golfového areálu

4 046 EO

243 kg/d

obec Kozolupy

314 EO

19 kg/d

obec Lužce

200 EO

12 kg/d

CELKEM

4 560 EO

274 kg/d

Průměrná hodnota spotřeby vody na jednoho obyvatele je 150 l/EO.den. Sumarizace veškerých odpadních vod přitékajících na ČOV (projektované hodnoty) průměrný denní přítok Q24 = 689,57 m3/den Q24 = 28,73 m3/hod Q24 = 7,98 l/s denní maximum Qd,max = Qd,max = Qd,max =

976,66 m3/den 40,69 m3/hod 11,31 l/s

hodinové maximum Qh,max = 85,93 m3/hod Qh,max = 23,81 l/s minimální množství odpadních vod Qh,min = 17,24 m3/hod Qh,min = 4,79 l/s

kh, min =

0,6

roční množství odpadních vod Qr = 251 693 m3/rok

Odpadní vody přitékající na ČOV V současné době je na čistírnu odpadních vod připojeno cca 40 fyzických, v obci trvale bydlících, obyvatel a personál a návštěvníci golfového areálu. Současné znečištění na přítoku do čistírny reprezentuje 9 ekvivalentních obyvatel. Množství vyčištěných odpadních vod za rok 2010: 9500 m3/rok Přítok (t/rok) Odtok (t/rok)

BSK5 0,2 0

CHSKCr 0,6 0,4

NL 0,2 0,1

Pcelk. 0 0

CNanorg.

0,3 0,2

N – NH4 0,2 0,1

Limity vypouštěného znečištění dané rozhodnutím vodoprávního úřadu nejsou překračovány.


červen 2011


8

Povolené množství odpadních vod Přípustné množství vypouštěných odpadních vod je prozatím navrženo na 2 280 EO. Nakládání s vodami se uděluje na dobu 5 let z důvodu částečné kapacity ČOV. Po napojení dalších EO a uvedení do provozu celé kapacity ČOV se udělí na celých 4 560 EO. Q max = 5,65 l/s Q prům = 3,99 l/s Q den = 488 m3/den Q rok = 125 847 m3/rok 4.4

ÚDAJE O ČOV

ČOV Vysoký Újezd je mechanicko-biologická ČOV. V aktivačních nádržích probíhá nitrifikačnědenitrifikační proces se simultánní stabilizací kalu (R-Ana-D-N systém). Vzhledem ke zvýšenému požadavku na kvalitu vyčištěné vody je navrženo chemické srážení fosforu dávkováním síranu železitého do vody natékající do aktivačních nádrží. Po předčištění na hrubých česlích je splašková voda čerpána z čerpací jímky (SO 02) na mechanické předčištění složené z jemných česlí a lapáku písku. Zařízení je umístěno ve zděném přízemním objektu (SO 03) – česlovna a dmychárna. Voda odtud gravitačně natéká do rozdělovací komory (SO 04) a dále do aktivačních a dosazovacích nádrží (SO 05/I a SO 05/II). Biologický stupeň je navržen jako čtyřlinkový, v první fázi bude v provozu pouze jedna linka. Vyčištěná odpadní voda je vypouštěna přes objekt měření (SO 06/b) do recipientu Karlický potok. Přebytečný kal z dosazovacích nádrží se čerpá do provzdušňovaných kalových jímek, které jsou stavebně součástí sdružených objektů. Z čerpací šachty u kalové jímky SO 05/I se stabilizovaný kal přečerpává na kalový pásový lis. Z kalové jímky i ze strojního odvodnění je kalová voda odváděna zpět do vstupní čerpací jímky (SO 02). ČOV bude uváděna do provozu postupně v souladu s nárůstem počtu připojených obyvatel. 4.5

ÚDAJE O RECIPIENTU

Vyčištěná odpadní voda z ČOV odtéká do recipientu Karlický potok (hydrologické číslo povodí 111-05-041, plocha povodí 4,900 km2 ). Potok pramení jižně od obce Vysoký Újezd, protéká obcí Lužce, dále východně od Kozolup, odkud do něj pravostranně pod Špirkovým rybníkem, vtéká krátká vodoteč z Kozolup. Dále protéká obcí Karlík a západním okrajem Dobřichovic, kde ústí do Berounky v jejím říčním km 16,180. Celková délka Karlického potoka je cca 11 km. Ve vodoprávním rozhodnutí a povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových jsou stanoveny následující ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod:


červen 2011


9

UKAZATEL

hodnota „p“

hodnota „m“

t/rok

BSK5

6,50 mg/l

15,00 mg/l

0,82

CHSK(Cr)

37,50 mg/l

60,00 mg/l

4,74

NL

5,00 mg/l

21,00 mg/l

0,63

Nc

10,60 mg/l

20,00 mg/l

1,34

N-NH4

2,80 mg/l

5,00 mg/l

0,35

Pcelk.

0,15 mg/l

0,25 mg/l

0,02

Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění ČOV do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných opravách či změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vod a při haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní, popřípadě zvláštní vody budou do povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod, vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než jsou hodnoty výše stanovené. Účastníci, kteří jsou napojeni na kanalizační síť, mají za povinnost dbát, aby nedošlo k vypuštění nežádoucích látek (toxických, ropných, aj.), které by mohly narušit čistící proces ČOV a ohrozit zdraví obsluhy. V případě, že přesto k havárii dojde, je ten, kdo havárii zavinil nebo zjistil, povinen ihned informovat vedení ČOV a předejít tím podstatně vyšším škodám, které by neohlášením vznikly. 4.6

NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÁ MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD DO KANALIZACE

Způsob stanovení přípustné míry znečištění průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace je dán Vyhláškou MZe č.428/2001 Sb. Stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace vychází zvláště z celkové bilance znečištění odpadních vod, které je možné do ČOV přivést s přihlédnutím i na poměr naředění, aniž by došlo ke zhoršení jejího čistícího efektu nebo ke znečištění či poškození přívodní kanalizační stoky. Při vypouštění odpadních vod (z ČOV nebo z kanalizace přímo do vodního toku) nesmí dojít k překročení limitů předepsaných vodoprávním orgánem. Ukazatel znečištění reakce vody teplota vody biochem. spotřeba kyslíku chem. spotřeba kyslíku nerozpuštěné látky dusík amoniakální dusík celkový fosfor celkový

Symbol pH T BSK5 CHSKCr NL N-NH4+ Ncelk. Pcelk.


Přípustná míra znečištění 6,0 ÷ 9,0 40°C 800 mg/l 1 600 mg/l 500 45 mg/l 60 mg/l 10 mg/l červen 2011


10 rozpuštěné anorganické soli kyanidy celkové kyanidy toxické nepolární extrahovatelné l. extrahovatelné látky tenzidy anionaktivní rtuť měď nikl Ni chrom celkový chrom olovo arzén zinek kadmium salmonela sp.

RAS CN-celk. CN-tox. NEL EL PAL-A Hg Cu 0,1 mg/l Crcelk. Cr6+ Pb As Zn Cd

2 500 mg/l 0,2 mg/l 0,1 mg/l 10 mg/l 80 mg/l 10 mg/l 0,05 mg/l 1,0 mg/l 0,3 mg/l 0,1 mg/l 0,1 mg/l 0,2 mg/l 2,0 mg/l 0,1 mg/l negativní nález

Při překročení těchto limitů (v případě pH i podkročení) se může jednat o havárii. Situaci je třeba vždy nutno individuelně posoudit z hlediska míry překročení limitu nebo nebezpečnosti látky pro kanalizační síť a technologický proces ČOV, a zároveň je třeba přihlédnout k vypuštěnému množství látky do kanalizačního systému a k poměru naředění. Zároveň však nesmí být překročen přípustný stupeň znečištění vod stanovený v povolení vodohospodářského orgánu k vypouštění odpadních vod nebo zvláštních vod z veřejné kanalizace do vod povrchových nebo podzemních. V odůvodněných případech je možno povolit limity vyšší na základě prokázaného stupně naředění na ČOV a provedené zkoušky toxicity na vodní organismy, za předpokladu, že budou dodrženy limity stanovené pro vypouštění zbytkového znečištění odpadních vod do recipientu z ČOV. 4.7

SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI A JEJICHŽ VNIK NUTÍ DO VEŘEJNÉ KANALIZACE MUSÍ BÝT ZABRÁNĚNO O výše uvedených látkách pojednává §39 zákona č.254/2001 Sb., o vodách.

Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikaly do podzemních nebo povrchových vod.

Zvlášť nebezpečné látky Do kategorie zvlášť nebezpečných látek patří dle př.1 k zákonu č.254/2001 Sb., o vodách, látky, které náležejí do dále uvedených skupin, s výjimkou těch, které jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné: -

organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí,

-

organofosforové sloučeniny,


červen 2011


11

-

látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo tetratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem,

-

rtuť a její sloučeniny,

-

kadmium a jeho sloučeniny,

-

persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu,

-

persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnou ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod,

-

kyanidy.

Nebezpečné látky Do kategorie nebezpečných látek patří látky z dále uvedených skupin:

-

metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: zinek

selen

cín

měď

arzen

baryum kobalt

nikl

antimon

berylium

thalium

chrom

molybden

bor

telur

olovo

titan

uran

stříbro

vanad

-

biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek,

-

látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejícími z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách,

-

toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto látek ve vodním prostředí, vyjma těch, které jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky,

-

anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu,

-

nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu,

-

fluoridy,

-

látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany,

-

silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich složky, aerobně stabilizované komposty. Splaškovou kanalizací lze odvádět pouze splaškové odpadní vody v přípustné míře znečištění OV

vypouštěných do kanalizace dle platného Kanalizačního řádu. Pro OV produkované obyvatelstvem je míra znečištění dána jejich původem a vznikem. Do kanalizace nelze vypouštět odpady definované dle zák. č. 185/2001 Sb. a prováděcích právních předpisů jako „Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven“, ani přeměněné a zpracované v drtičkách kuchyňských odpadů. Tento odpad není odpadní vodou a musí se s ním nakládat v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech. Vodohospodářské inženýrské služby, a.s., Vodovody a kanalizace Beroun, a.s.

červen 2011


12 ZPŮSOB MĚŘENÍ ODPADNÍCH VOD

4.8

Způsob měření množství odváděných odpadních vod určuje provozovatel nebo vlastník veřejné kanalizace jedním ze zákonem stanovených postupů: Přímým měřením pomocí měřícího zařízení – průtokoměru.

-

Toto měření lze použít pouze tehdy, kdy průtokoměr má platný cejch a je zajištěn plombou proti zneužití, Nepřímým měřením (odvozením), a to buď dle směrných čísel roční spotřeby vody (dle přílohy

-

č.12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.) nebo ve výši množství vody dodané do objektu z veřejného vodovodu (měření vodoměrem). V případě odvození množství odpadních vod od změřené dodávky pitné vody do objektu nebo na pozemek je nutné prokázat, že voda není používána k zálivce nebo že je vyloučena možnost využívat jiný zdroj pitné nebo užitkové vody. V případě provozoven, výroben, objektů služeb a v ostatních případech, kdy nelze jednoznačně prokázat vhodnější způsob, měří množství odpadních vod producent – odběratel svým měřícím zařízením. Umístění a typ měřícího zařízení se určí ve smlouvě uzavřené mezi odběratelem a provozovatelem. Nedojde-li k dohodě určí typ a umístění měřícího zařízení vodoprávní úřad. Měřící zařízení podléhá úřednímu ověření podle právních předpisů a toto ověřování zajišťuje na své náklady odběratel (producent). Má-li provozovatel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na měřícím zařízení, má právo požadovat přezkoušení měřícího zařízení. Odběratel je povinen na základě písemné žádosti provozovatele do 30ti dnů od doručení žádosti zajistit přezkoušení měřícího zařízení u autorizované zkušebny. Výsledek přezkoušení oznámí písemně odběratel neprodleně provozovateli.

PROVOZ ZA MIMOŘÁDNÝCH OKOLNOSTÍ

5 5.1

PORUCHY A HAVÁRIE

Havárii nastává při náhlých a nepředvídaných poruchách na stokové síti, zejména při poškození a ucpání stok nebo při vniknutí závadných látek do kanalizace. Za závadné látky se považují látky nebezpečné vodám a životnímu prostředí a rovněž látky ohrožující technologický proces ČOV. 5.1.1

Poškození a ucpání stok

Jedná-li se o havárii v důsledku neprůtočnosti kanalizace nebo kanalizačního objektu, musí se odstranit co nejrychleji ucpávka vyčištěním šachty, oddělovače, nebo propláchnutím tlakovou vodou ucpaného úseku kanalizace


červen 2011


13 Neprůtočné místo, vzniklé prolomením nebo ucpáním stoky, lze obejít na nezbytně nutnou dobu pro opravu, přečerpáváním z jedné šachty do další ponornými kalovými čerpadly. V tomto případě je třeba vyloučit provoz na komunikaci a zabezpečit místo před pohybem cizích osob. Podrobnosti upravuje provozní řád kanalizace. Porucha ČS

5.1.2

V čerpací stanici jsou instalována dvě ponorná kalová čerpadla HIDROSTAL BNQ A2-GS0 + NVA2-10-3 kW, s kmitočtovým měničem, se spouštěcím zařízením, Q = 9 l/s, H = 13 m, motor 3 kW. V počátečním období bude za normálního provozu v chodu jedno čerpadlo, druhé bude sloužit jako záložní. Při plné kapacitě čistírny budou v provozu jedno nebo dvě čerpadla v souběhu podle velikosti přítoku splašků. V případě poruchy jednoho z nich bude nahrazeno záložním čerpadlem ze skladu. Pro případ dlouhodobějšího výpadku elektrické energie je možno ČS připojit na mobilní zdroj. 5.1.3

Vniknutí závadných látek

Při úniku ropných látek do stokové sítě a při havarijním úniku jiných látek, které do stokové sítě nepatří, je provozovatel povinen postupovat ve spolupráci s Obecním úřadem, vodoprávním úřadem, vodohospodářskou inspekcí a orgánem hygienické služby, případně se správcem vodního toku. Při vzniku havárie musí provozovatel zjistit zdroj znečištění a vynaložit maximální úsilí k zachycení a k likvidaci závadných látek. Při odstraňování havarijního znečištění přitékajícího z kanalizace na ČOV se postupuje v souladu s provozním řádem ČOV. 5.2

POVODŇOVÉ STAVY

Při povodňových stavech se postupuje dle povodňového plánu, což je souhrn organizačních a technických opatření, potřebných k odvrácení nebo zmírnění škod při povodních na životech a majetku občanů a společnosti a na životním prostředí. Obec Vysoký Újezd se nenachází v oblasti, která by byla ohrožena povodněmi. 5.3

OHLAŠOVACÍ POVINNOST PŘI HAVÁRII

Jakékoliv zjištěné havárie je nutno bez prodlení oznámit vedoucímu provozního střediska nebo jeho zástupci, který podnikne technicko-organizační opatření k odstranění havárie a zamezení jejich důsledků na životní prostředí a dle rozsahu a povahy události zajistí pomoc a součinnost HZS a Policie ČR. V případě, že došlo k havarijnímu zhoršení jakosti vod (vypouštění nečištěných odpadních vod do recipientu nebo jejich zasakování v důsledku havárie, nebo o únik závadných látek do vod a půdy) je nutno tuto skutečnost rovněž neprodleně oznámit vodoprávnímu orgánu a ČIŽP. Názvy organizací a telefonní čísla viz příloha č. 13.1.


červen 2011


14

PRÁVA A POVINNOSTI STAVEBNÍKA, VLASTNÍKA A PROVOZOVATELE PŘI VÝSTAVBĚ, ÚDRŽBĚ A PROVOZOVÁNÍ KANALIZACE

6

(§7 Zákona o vodovodech a kanalizacích č.274/2001Sb.) Vlastník vodovodu nebo kanalizace za účelem udržování vodovodu nebo kanalizace v dobrém stavebním stavu a provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace jsou oprávněni vstupovat na cizí pozemky nebo stavby, na nichž, nebo pod nimiž se kanalizace nachází. Stavebník a vlastník kanalizace mají právo umisťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu vodovodu a kanalizace. Tato práva musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb. Za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu. Výkon tohoto práva musí být prováděn též tak, aby co nejméně omezoval osoby užívající pozemek nebo stavbu na základě smlouvy s vlastníkem pozemku nebo stavby a další osoby, které ji užívají s jeho souhlasem. 6.1

PRÁVA A POVINNOSTI VLASTNÍKA KANALIZACE (§8 Zákona o vodovodech a kanalizacích č.274/2001Sb.) Vlastník kanalizace je povinen zajistit její plynulé a bezpečné provozování.

Vlastník kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování kanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele. Vlastník kanalizace je povinen umožnit připojení na ně, pokud se připojovaný pozemek nebo stavba nachází na území obce s kanalizační sítí a připojení dovoluje umístění kanalizace podle technických možností. Plnění této povinnosti může vlastník převést uzavřenou smlouvou na provozovatele. Vlastník kanalizace je povinen uzavřít písemnou smlouvu o odvádění odpadních vod s odběratelem. Smlouva o odvádění odpadních vod musí též obsahovat náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka a na právního nástupce provozovatele. Vlastník i provozovatel jsou povinni umožnit přístup ke kanalizaci osobám, které jsou oprávněny provádět kontrolu kvalitního a plynulého provozování kanalizací a jejich technického stavu. Vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené s provozovatelem nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace. Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je cenou za službu spojenou s odváděním odpadních vod.


červen 2011


15 PRÁVA A POVINNOSTI PROVOZOVATELE KANALIZACE

6.2

(§9 Zákona o vodovodech a kanalizacích č.274/2001Sb.) Provozovatel je povinen provozovat kanalizaci v souladu s právními předpisy, kanalizačním řádem, podmínkami stanovenými pro tento provoz rozhodnutími správních úřadů a v souladu se smlouvou uzavřenou s vlastníkem. Zásah do kanalizace může provést provozovatel pouze se souhlasem vlastníka, pokud není smlouvou uzavřenou s ním stanoveno jinak. Provozovatel je povinen stavebníkovi přeložky kanalizace sdělit své písemné stanovisko k navrhované přeložce kanalizace. Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit odvádění odpadních vod bez předchozího upozornění jen v případech živelné pohromy, při havárii kanalizace, kanalizační přípojky nebo při možném ohrožení zdraví lidí nebo majetku. Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit odvádění odpadních vod do doby, než pomine důvod přerušení nebo omezení: a)

při provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích,

b)

nevyhovuje-li zařízení producenta odpadních vod technickým požadavkům na čištění odpadních vod z hlediska kanalizačního řádu a ovlivnění životního prostředí,

c)

neumožní-li odběratel provozovateli přístup k přípojce nebo zařízení kanalizace podle podmínek uvedených ve smlouvě,

d)

bylo-li zjištěno neoprávněné připojení kanalizační přípojky,

e)

neodstraní-li odběratel závady na kanalizační přípojce, nebo na vnitřní kanalizaci zjištěné provozovatelem ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 3 dny,

f)

při prokázání neoprávněného vypouštění odpadních vod,

g)

v případě prodlení s placením stočného po dobu delší než 30 dnů.

Přerušení nebo omezení odvádění odpadních vod je provozovatel povinen oznámit odběrateli v případě přerušení nebo omezení odvádění odpadních vod -

podle předešlého odstavce, body b) až g) alespoň 3 dny předem,

-

podle předešlého odstavce, bodu a) alespoň 15 dnů předem současně s oznámením doby trvání

provádění plánovaných oprav, udržovacích nebo revizních prací. Ve vybraných případech přerušení nebo omezení odvádění odpadních vod je provozovatel oprávněn stanovit podmínky tohoto přerušení nebo omezení a je povinen zajistit náhradní odvádění odpadních vod v mezích technických možností a místních podmínek. Provozovatel je povinen neprodleně odstranit příčinu přerušení nebo odvádění odpadních vod a bezodkladně obnovit odvádění odpadních vod.


červen 2011


16 V případě, že k přerušení nebo omezení odvádění odpadních vod došlo podle písmen b) až g), hradí náklady s tím spojené odběratel. Obec může v samostatné působnosti vydat obecně závaznou vyhlášku, kterou upraví způsob náhradního odvádění odpadních vod podle místních podmínek. Neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace je vypouštění: a)

bez uzavřené smlouvy o odvádění odpadních vod,

b)

v rozporu s podmínkami stanovenými kanalizačním řádem,

c)

přes měřící zařízení neschválené provozovatelem, nebo přes měřící zařízení, které v důsledku zásahu odběratele množství vypuštěných odpadních vod nezaznamenává nebo zaznamenává množství menší než je množství skutečné.

POVINNOSTI PRODUCENTŮ ODPADNÍCH VOD VYPLÝVAJÍCÍ Z TOHOTO KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

7

K jakémukoliv vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace si musí žadatel (producent

a)

odpadních vod) opatřit: -

souhlas provozovatele kanalizační sítě a ČOV (smlouvu s provozovatelem o vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace),

-

povolení vodohospodářského orgánu RŽP MěÚ Beroun, jestliže jde o odpadní vody, jejichž znečištění překračuje při jejich vzniku limitní hodnoty uvedené v tomto kanalizačním řádu, a které vyžadují řízené vypouštění nebo předčistící zařízení (dílčí ČOV),

-

ve stadiu přípravy investiční činnosti, při úpravě stávajících vodních děl, při změně výrobního procesu je třeba vyjádření provozovatele kanalizace a následně i vodohospodářského orgánu.

b)

Producenti odpadních vod jsou povinni, pokud se nejedná o běžné splaškové odpadní vody, sledovat jakost a množství vypouštěných odpadních vod s četností v souladu s platným vodoprávním rozhodnutím. U vybraných průmyslových producentů musí být rozbory zaměřeny na stanovení pro ně limitovaných znečišťujících látek. Výsledky rozborů včetně bilancí odpadních vod zašle producent min. 1x ročně provozovateli kanalizace.

c)

Vypouštění odpadních vod z fekálního vozu se smí provádět pouze na základě písemného souhlasu provozovatele kanalizační sítě, na místě k tomu určeném, v prostoru areálu ČOV. V případě, že se jedná o průmyslové odpadní vody, musí být provozovatelem fekálního vozu předložen doklad, že odpadní vody vyhovují nejvyšší přípustné míře znečištění dle kapitoly 3.6. V případě, že tomu tak není nebo se jedná o tekuté odpady, je nutno pro příslušný ředící poměr provést test toxicity na vodní organismy, provést provozní zkoušku vlivu na biologický stupeň ČOV a tyto odpadní vody likvidovat pouze po předchozím povolení vodoprávního orgánu. Provozovatel kanalizační sítě provádí namátkovou kontrolu vypouštěných odpadních vod a o dovezených vodách vede evidenci.


červen 2011


17

d)

Každá změna technologie ve výrobě ovlivňující jakost a množství odpadních vod musí být projednána s provozovatelem kanalizační sítě a vodoprávním orgánem.

e)

Každý producent odpadních vod je povinen umožnit pověřeným pracovníkům provozovatele kanalizační sítě přístup na pozemky za účelem kontroly a odběru vzorků a na požádání předložit plán domovní (vnitroareálové) kanalizace dle skutečného provedení, včetně dokumentace případného předčistícího zařízení.

f)

Producenti odpadních vod jsou povinni odpadní vodu z kuchyní, jídelen a ostatních gastronomických zařízení odvádět segregovaně a vypouštět do kanalizace až po zachycení tuků.

g)

Tam, kde se nakládá s ropnými látkami, je nutno odpadní vodu znečišťovanou těmito látkami vypouštět do kanalizace přes lapač ropných látek.

h)

Předčisticí zařízení je nutno povolit vodoprávním úřadem a provozovat dle schváleného provozního řádu tímto orgánem.

8

ODVÁDĚNÍ ODPADNÍCH VOD (§18 Zákona o vodovodech a kanalizacích č.274/2001Sb.) Odvedení odpadních vod z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem vtoku odpadních vod z

kanalizační přípojky do kanalizace. Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod. Odběratel je povinen

v místě a rozsa-

hu stanoveném kanalizačním řádem kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace. Odpadní vody, které k dodržení nejvyšší míry znečištění podle kanalizačního řádu vyžadují předchozí čištění, mohou být vypouštěny do kanalizace jen s povolením vodoprávního úřadu. Vodoprávní úřad může povolení udělit jen tehdy, bude-li zajištěno vyčištění těchto vod na míru znečištění odpovídající kanalizačnímu řádu. V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do kanalizace splaškové odpadní vody přes septiky ani přes žumpy.

9

MĚŘENÍ ODVÁDĚNÝCH ODPADNÍCH VOD (§18 Zákona o vodovodech a kanalizacích č.274/2001Sb.) Množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace měří odběratel (resp. producent odpadních

vod) svým měřicím zařízením, jestliže to stanoví kanalizační řád. Umístění a typ měřícího zařízení se určí ve smlouvě uzavřené mezi odběratelem a vlastníkem kanalizace, popřípadě provozovatelem; nedojde-li k uzavření smlouvy, určí umístění a typ měřícího zařízení vodoprávní úřad. Měřicí zařízení podléhá úřednímu ověření podle zvláštních právních předpisů a toto ověřování zajišťuje na své náklady odběratel (resp. producent odpadních vod). Provozovatel je oprávněn průběžně kontrolovat funkčVodohospodářské inženýrské služby, a.s., Vodovody a kanalizace Beroun, a.s.

červen 2011


18 nost a správnost měřícího zařízení a odběratel (resp. producent odpadních vod) je povinen umožnit provozovateli přístup k tomuto měřícímu zařízení. Odběratel (resp. producent odpadních vod), který vypouští do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných látek, je povinen v souladu s povolením vodoprávního úřadu měřit míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace, vést o nich evidenci a výsledky měření předávat vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal. Má-li provozovatel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo požadovat přezkoušení měřícího zařízení. Odběratel (resp. producent odpadních vod) je povinen na základě písemné žádosti provozovatele do 30 dnů od doručení žádosti zajistit přezkoušení měřícího zařízení u autorizované zkušebny. Výsledek přezkoušení oznámí písemně odběratel neprodleně provozovateli. Zjistí-li se při přezkoušení měřícího zařízení vyžádaném provozovatelem, že: a) údaje měřícího zařízení se odchylují od skutečnosti více, než připouští technický předpis tohoto měřícího zařízení, uhradí ten, jemuž byla odchylka ku prospěchu, druhé straně peněžní rozdíl, a to ode dne posledního odečtu měřícího zařízení, předcházejícího podání žádosti o přezkoušení měřícího zařízení; v tomto případě hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením měřícího zařízení odběratel (resp. producent odpadních vod), b) údaje měřícího zařízení se neodchylují od skutečnosti více, než připouští příslušný technický předpis, hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením měřícího zařízení provozovatel, c) měřící zařízení je vadné, hradí náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením odběratel (resp. producent odpadních vod), který je též povinen neprodleně zajistit jeho výměnu za správné a funkční měřící zařízení. Není-li množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel (resp. producent odpadních vod), který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které podle zjištění na vodoměru nebo podle směrných čísel spotřeby vody z vodovodu odebral s připočtením množství vody získané z jiných zdrojů. Takto zjištěné množství odpadních vod je podkladem pro vyúčtování stočného. Není-li množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, vypočte se toto množství způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. Výpočet množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace musí být uveden ve smlouvě o odvádění odpadních vod. Jestliže odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypuštění do kanalizace a toto množství je prokazatelně větší než 30 m3 za rok, zjistí se množství vypouštěné odpadní vody do kana-


červen 2011


19 lizace buď měřením, nebo odborným výpočtem podle technických propočtů předložených odběratelem a ověřených provozovatelem, pokud se předem provozovatel s odběratelem nedohodli jinak. Vypouští-li odběratel do kanalizace vodu z jiných zdrojů než z vodovodu a není-li možno zjistit množství vypouštěné odpadní vody měřením nebo jiným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, zjistí se množství vypouštěných odpadních vod odborným výpočtem ověřeným provozovatelem. Obecné technické podmínky měření množství vypouštěných odpadních vod, způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod a způsob výpočtu množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace, není-li měření zavedeno, směrná čísla spotřeby vody a způsob vypořádání rozdílů stanoví prováděcí právní předpis.

10 KRIZOVÁ SITUACE (§21 Zákona o vodovodech a kanalizacích č.274/2001Sb.) Podmínky nouzového zásobování pitnou vodou a nouzového odvádění odpadních vod za krizové situace upravují zvláštní právní předpisy (zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů - krizový zákon). 11 OCHRANNÁ PÁSMA KANALIZAČNÍCH STOK (§23 Zákona o vodovodech a kanalizacích č.274/2001Sb.) K bezprostřední ochraně kanalizačních stok před poškozením se vymezují ochranná pásma kanalizačních stok (dále jen "ochranná pásma"). Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti kanalizačních stok, určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny kanalizační stoky na každou stranu: u kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně - 1,5 m, u kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m. Výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technicko-bezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob. Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené, je povinen na žádost poskytnout informaci žadateli o možném střetu jeho záměru s ochranným pásmem vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a další údaje. Při zasahování do terénu, včetně zásahů do pozemních komunikací nebo jiných staveb v ochranném pásmu je stavebník, v jehož zájmu se tyto zásahy provádějí, povinen na svůj náklad neprodleně přizpůsobit nové úrovni povrchu veškerá zařízení a příslušenství vodovodního řadu a kanalizační stoky mající vazbu na terén, pozemní komuniVodohospodářské inženýrské služby, a.s., Vodovody a kanalizace Beroun, a.s.

červen 2011


20 kaci nebo jinou stavbu. Tyto práce smí provádět pouze s vědomím a se souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy.

12 PŘELOŽKY VODOVODŮ A KANALIZACÍ (§24 Zákona o vodovodech a kanalizacích č.274/2001Sb.) Přeložkou vodovodu nebo kanalizace se rozumí dílčí změna jejich směrové nebo výškové trasy nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení. Přeložku je možno provést jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace. Žádost o souhlas musí obsahovat stanovisko provozovatele. Přeložku vodovodu nebo kanalizace zajišťuje vlastním nákladem osoba, která potřebu přeložky vyvolala, pokud zákon o pozemních komunikacích nestanoví jinak. Vlastnictví vodovodu nebo kanalizace se po provedení přeložky nemění.

13 ZPŮSOB KONTROLY DODRŽOVÁNÍ KANAL. ŘÁDU 1) Provozovatel provádí kontrolu dodržování kanalizačního řádu u producentů průmyslových odpadních vod nebo u objektů občanské vybavenosti nejméně 1x ročně. 2) U objektů určených k trvalému bydlení nebo k rekreaci provádí provozovatel kontrolu pouze v případě podezření na porušení ustanovení tohoto kanalizačního řádu. 3) V případě podezření na vypouštění nepovolených látek nebo nepovolených koncentrací znečištění, odebere provozovatel za přítomnosti producenta kontrolní vzorek odpadních vod a zajistí jeho rozbor oprávněnou akreditovanou laboratoří. 4) Kontrolní vzorky odpadních vod vypouštěných kanalizační přípojkou do stokové sítě odebírá provozovatel za přítomnosti odběratele. Pokud se odběratel, ač je provozovatelem vyzván, k odběru vzorků nedostaví, provozovatel vzorek odebere bez jeho účasti. Část odebraného vzorku nabídne k zajištění paralelního rozboru odběrateli. O odběru vzorků sepíše provozovatel protokol. 5) Jsou-li mezi provozovatelem a odběratelem rozpory ve věci rozborů vzorků odpadních vod, provádí rozbor kontrolních odebraných vzorků kontrolní laboratoř stanovená zvláštním předpisem (viz §92 odst.(2) zákona č.254/2001 Sb., o vodách)

14 PŘÍLOHY 14.1 DŮLEŽITÉ ADRESY A TELEFONNÍ ČÍSLA Při mimořádných událostech v provozu stokové sítě, ohrožení zdraví a života, ohrožení životního prostředí (např. silně kontaminovaná voda látkami nebezpečnými vodám), budou vyrozuměny následující orgány či organizace; dle povahy události :


červen 2011


21 Název organizace

číslo telefonu

TÍSŇOVÉ VOLÁNÍ Lékařská záchranná služba

155

Hasičská záchranná služba

150

Policie

158

Policie ČR Beroun

974 872 700

Tyršova 1635 Městská policie Rudná

311 677 818

Masarykova 272 Stanice hasičského záchranného sboru Beroun

311 622 905

Pod Studánkou 1258 Obecní Úřad Vysoký Újezd

311 675 440

Vysoký Újezd 113 267 16 Okres Beroun MěÚ Rudná

311 652 311, 311 652 334

Masarykova 94 MěÚ Beroun

311 654 111

Husovo nám. 68/1 Povodí Vltavy, závod Berounka

724 067 719 724 453 422 724 004 017

KHS Středočeského kraje, pracoviště Beroun

311 548 832

Politických vězňů 455 Česká inspekce životního prostředí Oddělení ochrany vod Oblastní inspektorát bezpečnosti práce pro Středočeský kraj

233 066 208 272 767 643

Průhonická 55, Praha 10 Hlášení poruch STE – rozvodný závod Západ

800 186 435

Název organizace a číslo telefonu bude provozovatel ČOV průběžně aktualizovat. 14.2 SEZNAM ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK PROVOZOVATELE Vodovody a kanalizace, a.s. Beroun Vodohospodářské inženýrské služby, a.s., Vodovody a kanalizace Beroun, a.s.

červen 2011


22 Mostníkovská 255/3 266 01 Beroun-Závodí Telefon: ústř. +420 311 747 111 Vodovody a kanalizace, a.s. Beroun – ZELENÁ LINKA 800 100 663 Centrální dispečink VaK Beroun, a.s. telefon 311 747 120 Provozní ředitel telefon 311 747 158 Vedoucí provozu kanalizací telefon 311 747 123 Mistr ČOV telefon 311 623 445

14.3 DOKLADY – POVOLENÍ K NAKLÁDÁNÍ S VODAMI 14.4 SITUACE kanalizace


červen 2011

duben 2008

Recommend Documents