MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA
KATEDRA RODINNÉ VÝCHOVY A VÝCHOVY KE ZDRAVÍ
Drogová scéna na Pedagogické fakultě MU Brno Diplomová práce
Brno 2007
Vedoucí diplomové práce: MUDr. Petr Kachlík, Ph.D.
Vypracovala: Jana Čecháková
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. ……………………….. podpis
Děkuji MUDr. Petru Kachlíkovi, Ph.D., vedoucímu mé diplomové práce za odborné vedení, podnětné připomínky, podporu a vstřícnost.
ÚVOD .......................................................................................................................... 6 1. Vymezení pojmu droga........................................................................................ 8 2. Drogová terminologie .......................................................................................... 9 3. Užívání drog v historii ......................................................................................... 12 4. Klasifikace drog, jejich charakter, účinky a rizika konzumace ...................... 15 4.1
Opiáty............................................................................................................ 15
4.2
Stimulační látky ........................................................................................... 17
4.3
Konopné drogy.............................................................................................. 19
4.4
Halucinogeny ............................................................................................... 20
4.5
Těkavé látky .................................................................................................. 21
4.6
Léky vyvolávající závislost........................................................................... 22
4.7
Taneční drogy ............................................................................................... 24
4.8
Alkohol.......................................................................................................... 25
4.9
Tabák............................................................................................................. 27
4.10 Kofein............................................................................................................ 28 4.11 Anabolika (steroidy) ..................................................................................... 29 5. Gambling – hazardní hra .................................................................................... 31 6. Problematika závislosti........................................................................................ 32 6.1
Stadia užívání drog vedoucí k závislosti....................................................... 33
6.2
Příčiny vzniku závislosti ............................................................................... 32
7. Varovná znamení, která signalizují možné užívání drog ................................. 36 8. Prevence zneužívání drog .................................................................................... 38 8.1
Primární, sekundární a terciární prevence..................................................... 38
8.2
Streetwork ..................................................................................................... 39
8.3
Centra prvního kontaktu................................................................................ 40
8.4
Školní preventivní program pro základní školy ............................................ 41 8.4.1
Vymezení opatření při výskytu drog ve školách a školských zařízeních......................................................................................... 42
9. Empirická část...................................................................................................... 43 9.1
Cíl výzkumu .................................................................................................. 43
9.2
Metodika ....................................................................................................... 43 9.2.1
Charakteristika výzkumného vzorku................................................. 43
9.2.2
Stanovené hypotézy .......................................................................... 44
10. Výsledky dotazníkového šetření ......................................................................... 45
10.1 Univariační (popisná) statistika .................................................................... 46 10.2 Bivariační analýza......................................................................................... 75 DISKUZE.................................................................................................................... 110 ZÁVĚR VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ...................................................................... 112 ZÁVĚR........................................................................................................................ 114 RESUMÉ..................................................................................................................... 115 POUŽITÁ LITERATURA A INTERNETOVÉ ZDROJE .................................... 116 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................... 119
Úvod „ Na první pohled jsou normální a docela to s nimi jde, ale pak si uvědomíte, že všechno co sami říkají, jsou lži. Nakonec ztrácí charakter, jsou nedůvěryhodní, ale hlavně ničí lidské vztahy, které je obklopují. Žijí podle divných pravidel – nekradou od přátel, jen od cizích. Ale tak je to jen zpočátku, později už nemají žádné zábrany.“ (partner osoby závislé na heroinu)
Drogy, drogy, drogy…kolikrát jsme tohle slovo již slyšeli a kolikrát v budoucnu ještě uslyšíme. Přestože na téma drogy bylo napsáno nespočetné množství prací a proveden nejeden výzkum, rozhodla jsem se na tento problém globálního charakteru zaměřit také já ve své diplomové práci. Jako studentka oboru rodinné výchovy a výchovy ke zdraví jsem měla možnost, nejen si vyslechnout přednášky řady odborníků, ale také navštívit centra pro lidi s drogovým problémem. Informace, které jsem získala, a především má osobní zkušenost po návštěvě specializovaných center mě utvrdily v názoru, že drogy byly, jsou a budou velice závažným problémem naší civilizované společnosti. Je třeba si uvědomit, že s rostoucí spotřebou psychotropních látek přibývá následků souvisejících s jejich užíváním. Dopady zneužívání drog se týkají celé naší společnosti v oblasti sociální, ekonomické, ale zejména v oblasti zdravotní. Množství lidí nakažených nenávratným onemocněním HIV/AIDS nebo nebezpečnou hepatitidou typu B se každým rokem zvyšuje. Cílem mé diplomové práce bylo zjistit, nakolik jsou v kontaktu s drogami studenti vysokých škol a jaké jsou jejich názory na drogovou problematiku. Vybrala jsem si studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, tedy budoucí učitele, kteří by měli v protidrogovém charakteru vychovávat další generace. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V úvodu teoretické části jsem se pokusila nastínit základní drogovou terminologii a zneužívání některých drog z historického hlediska. Dále jsem se zaměřila na jednotlivé skupiny drog s jejich účinky a riziky spojenými s konzumací a popsala problematiku zneužívání drog. V závěru teoretické části jsem uvedla možnosti prevence závislosti. V části praktické jsem vyhodnotila výzkum, který byl proveden v roce 2006 v rámci řešení výzkumného záměru „Škola a zdraví pro 21. století“ a grantového projektu PdF 6
MU v Brně zaměřeného na protidrogovou primární prevenci. Výzkumu se zúčastnilo devět fakult MU. V této diplomové práci jsou zpracovány pouze výsledky pedagogické fakulty.
7
1. Vymezení pojmu droga Jak uvádí Zábranský (2003, str. 14), „Pojem droga se historicky vyvíjel. Původně toto slovo, pocházející z francouzštiny, znamenalo sušinu nebo jinak konzervované orgány rostlin, živočichů, sloužící jako léčiva.“ V dnešní době se u různých autorů setkáváme s řadou definic tohoto pojmu. Podle Presla (1995) je drogou každá látka, ať už přírodní nebo syntetická, která splňuje dva základní požadavky: 1) má tzv. psychotropní účinek, tj. ovlivňuje naše prožívání okolní reality, mění naše „vnitřní naladění“ – zkrátka působí na naší psychiku. 2) může vyvolat závislost, má tedy tzv. potenciál závislosti. Ten je u různých drog různě vyjádřen, může být větší či menší, ale přítomen je vždy.
Jestliže se podíváme na své okolí prostřednictvím těchto dvou kritérií, vidíme, že jsme drogami různého typu obklopeni na každém kroku. Jdeme-li do obchodu s potravinami, je zde nabídka velkého množství látek, které ovlivňují naši psychiku a jsou schopné vyvolat závislost. Jedná se o drogy naší společnosti tolerované (alkohol, káva, tabák, nebo dokonce i čaj). Konzumace těchto legálních drog je považována za běžnou věc, úplná abstinence od jakékoli psychotropní látky (např. striktní a trvalé odmítání čaje, kávy, alkoholu nebo tabákových výrobků) je v naší společnosti spíše výjimkou. Z této skutečnosti vyplývá i společenské pojetí pojmu droga. V dnešní době jsou jako drogy označovány téměř výlučně látky, které splňují stejně jako výše uvedené produkty základní definici, ale jsou v naší společnosti zákonem zapovězeny. Presl (1995)
8
2. Drogová terminologie Abúzus je zneužívání drog, tedy nejčastěji nadměrná konzumace, nebo jejich užívání za nepřijatelné situace, např. v dětském a mladistvém věku, ženami v průběhu těhotenství, dospělými osobami při práci apod. Jedná se o takové užívání drog, které nepříznivě ovlivňuje fyzický a duševní vývoj člověka. Nožina (1997)
„Akutní intoxikace je přechodný stav po užití látky vedoucí k poruchám na úrovní vědomí,
poznávání,
vnímaní,
emotivity
nebo
chování,
nebo
jiných
psychofyziologických funkcí a reakcí. Tuto diagnózu používáme jen tam, kde se intoxikace vyskytuje bez dalších vážnějších nebo trvalejších problémů, vyvolaných požíváním látky.“ Heller (1996, str. 20)
„Bad trip“ je slangový výraz pro negativní zážitek po užití drogy. Mohou se při něm v různé míře objevit následujících příznaky: pocit ztráty kontroly, poruchy vnímání vlastního těla, prostoru a času, deprese, úzkost, bizarní a děsivé halucinace, strach ze šílenství, smrti nebo katastrofy, zoufalství a sebevražedné myšlenky. Ze somatických symptomů jsou typické např.: pocení, bušení srdce, zvracení, poruchy citlivosti, brnění. Reakce typu „bad trip” se často spojují především s konzumací halucinogenů, mohou být ale také způsobeny užitím amfetaminů a jiných stimulancií. Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (2003, [online])1
Craving (bažení) je silná touha nebo pocit puzení užívat látku. Nešpor (2000)
Dealer je označení pro obchodníka s drogami
Delirium tremens je „šílenství“ z nedostatku alkoholu, na které je tělo zvyklé. Vyskytuje se u několikaletých „nadužívačů" alkoholu. Projevem tohoto psychického onemocnění jsou halucinace zrakové a tělové (hmyz, malá zvířátka, která se po něm vrhají, místo tapet vidí pavučiny s pavouky; nemocný je odhání). Během deliria je zvýšená hranice sugestibility (ovlivnitelnost slovem). Strach střídá euforii. Objevuje se třes celého těla a zrychlený tep. Člověk je dezorientován místem a časem. Delirium tremens vzniká náhle, někdy v souvislosti s epileptickým záchvatem (u 1/3). Trvá 9
přibližně 2 – 5 dní a zakončení je prudké (spánkem) nebo se projevy zmírňují pomalu. Mlčoch (2003 – 2007, [online])2
Detoxifikace je proces, kdy se tělo člověka zbavuje jedovatých látek a překonává případné obtíže po vysazení drogy. Nešpor (2001)
Flashback je stav jako po požití drogy, s níž má osoba zkušenost, přestože tato droga požita nebyla. S flashbacky se můžeme setkat především u pervitinu, halucinogenů a drog z konopí. Nešpor (2001)
Misúzus označuje zejména nevhodnou aplikaci léků. Není podstatné, jestli je lék získán na lékařský předpis nebo ilegální cestou. Nožina (1997)
Narkomanie označuje chorobnou touhu po užití omamujících látek (narkotik). Při konzumaci vzniká chorobná závislost na nich s následnými tělesnými a duševními poruchami. Termín se používá v souvislosti s látkami vyvolávajícími stavy typicky narkotické (např. morfin). Nožina (1997)
Narkotika jsou látky tlumící bolest, uspávající, uklidňující (označení také pro látky využívané k provádění narkózy) Nožina (1997)
„Okénko“ označuje stavy, kdy si piják nevzpomíná na určité období opilosti.
„Odvykací strav (abstinenční syndrom) je tvořen kombinací příznaků, které se objevují při úplném nebo částečném vysazení látky, která byla opakovaně, zpravidla dlouhodobě užívána. Pramenní z narušení homeostázy, na kterém se podílí vysazení pravidelných dávek drogy, předchozí předávkování a vyčerpaní rezerv organizmu. Začátek a průběh odvykacího stavu jsou časově omezeny a závisí na typu látky a dávce užívané bezprostředně před abstinencí.“ Heller (1996, str. 21)
Průchozí drogy jsou psychotropní látky, které zvyšují riziko problémů působených jinými drogami. Řadíme mezi ně alkohol, tabák a marihuanu. Neznamená to, že každý kdo užíval průchozí drogy, se stane později závislý na jiné droze. Setkání s průchozí drogou především v mladém věku, ale toto riziko zvyšuje. Heller (1996) 10
Předávkování je otrava psychotropní látkou. „Předávkování nastává, když je aplikována silnější droga, než dotyčný předpokládal. Někdy je předávkování i záměrné. Předávkování může nastat i tehdy, jestliže se někomu změnila odolnost vůči droze, nebo když došlo ke kombinaci s jinou drogou.“ Nešpor (2001, str. 150)
Tolerance označuje stav, kdy si tělo zvykne na drogu natolik, že je člověk nucen brát stále větší dávky k dosažení stejného účinku. Ganeri (2001)
Toxikomanie je pojem, který dříve označoval závislost na drogách
Toxikoman je označení osoby závislé na drogách
Toxická psychóza („stíha“) je psychotická porucha, která je vyvolána zneužíváním psychotropních látek. Vyskytuje se typicky po psychostimulanciích a halucinogenech. Obraz toxické psychózy je velmi podobný schizofrenii. Při závažnějším průběhu toxické psychózy může být člověk nebezpečný nejen sobě, ale také ostatním. Toxická psychóza odeznívá spontánně, bez medikace, je ovšem potřeba psychoterapeutické nebo poradenské podpory. Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (2003, [online])2
„Úzus je užití či užívání drogy ve shodě s oprávněnými zájmy jednotlivce a společnosti. Užívání drog v omezeném, kontrolovaném množství, které nepoškozuje zdraví, nepůsobí rušivě na chování člověka, neohrožuje mezilidské vztahy a ekonomické poměry jednotlivce a jeho rodiny, u dětí a mladistvých nenarušuje proces dospívání.“ Nožina (1997, str. 14)
11
3. Užívání drog v historii Užívání drog není v naší společnosti ničím novým, jedná se o běžnou součást lidského chování už mnoho tisíc let. První drogou byl s největší pravděpodobností alkohol – dá se totiž snadno vyrobit z ovoce pomocí kvasinek, jejichž přirozený výskyt je téměř ve všech částech světa. „Existují tři tisíce let staré záznamy o nálevnách alkoholických nápojů ve starém Babylónu, pěstování a výroba vína byly běžné ve všech částech římské říše. Z produkce alkoholických nápojů se postupně stalo vzkvétající průmyslové odvětví a jejich konzumace je kromě islámských států rozšířená po celém světě.“ Iversen (2006, str. 18) Alkohol se v minulosti podobně jako jiné drogy často využíval také v medicíně – jako anestetikum a součást léků včetně tzv. „gripe water“, oslazeného zředěného roztoku alkoholu, který se podával neklidným dětem trpícím kolikou. Iversen (2006) Tabák je v dnešním západním světě druhou nejčastější formou rekreačního užívání drog. Tabáková rostlina pochází ze Severní Ameriky, kde pokuřování jejich listů bylo běžnou součástí zvyků mnoha indiánských kmenů. Kouření bylo považováno jako důležitá součást kmenových ceremonií (např. dýmka míru). Indiáni věřili také v léčivé vlastnosti tabáku. Iversen (2006) Po přivezení tabákové rostliny Kryštofem Kolumbem do Evropy, její obliba velmi rychle stoupla. „Tabákové společnosti paradoxně zpočátku vyzdvihovaly zdravotní výhody kouření cigaret. Teprve v padesátých letech se jeho rizika jasně ukázala, a to díky průkopnické práci Richarda Dolla a Richarda Peta z Oxfordu.“ Iversen (2006, str. 19) Další drogou s poměrně dlouhou historií je konopí seté, jehož listy se v Indii a arabském světě kouřily po tisíce let. „V hindském náboženství hraje psychoaktivní konopí významnou rituální úlohu a v islámských zemích, kde je zakázaný alkohol, ho do jisté míry nahrazuje, protože není explicitně zmíněno v Koránu . Užívání konopných drog bylo v západním světě skoro neznámé až do druhé poloviny 20. století, ale během hnutí beatniků a hippies v 50. a 60. letech rychle získávalo na popularitě.“ Iversen (2006, str. 20) Kromě omamných účinků má konopí údajně i některé pozitivní účinky na lidské zdraví a například v Indii se dlouho využívalo jako lék. Téměř sto let (od poloviny 19. století do poloviny minulého století) ho využívala také západní medicína. Na začátku 12
nového tisíciletí sílí kampaně pro znovuzavedení aktivních látek z konopí do západní medicíny, ale jeho rekreační užívání je stále ve většině zemí zakázáno. Iverson (2006) Žvýkání listů koky (kokainovníku pravého) bylo pro peruánské indiány posvátným symbolem. V roce 1860 byl izolován z kokových listů čistý kokain, který začal být využíván mj. jako první účinné lokální anestetikum, vhodné pro náročné operace oka a zubařské zákroky. V dalších desetiletích byl kokain využíván při léčbě mnoha onemocněních a jeho zastáncem byl například i Sigmund Freud. Tvrdilo se, že tato látka je užitečná při terapii různých nervových potíží a začala se také užívat rekreačně. Další medicínské využití kokainu bylo dokonce k léčbě závislosti na opiu, která se v té době začala uznávat jako diagnóza. Iverson (2006) Opium je dalším příkladem starobylého léku, který sloužil i jako droga. Mák, z něhož se opium získává, byl pěstován již v dobách starých Sumerů. Opium bylo lékaři předepisováno jako tišící prostředek proti celé řadě obtíží – od nespavosti až po menstruační bolesti. V důsledku rozvoje vědy se opium a později i jeho hlavní účinná látka morfin staly základem pro mnoho léků. Nožina (1997) Jednou z nejstarších čistě syntetických drog je Amfetamin. „Původně se vyráběl a pod názvem benzedrin a prodával se jako dekongestant (prostředek pro uvolnění ucpaného nosu) a našel uplatnění i při léčbě astmatu a obezity, protože potlačuje pocit hladu. Má však velmi silné stimulační účinky a vyvolává celonoční bdění, které jeho medicínské aplikace omezuje. Právě kvůli stimulačnímu efektu přitom během druhé světové války začaly amfetamin využívat armádní kruhy – pilotům a dalším vojákům na delších misích totiž tato látka pomáhala udržet se v bdělosti.“ Iverson (2006, str. 102) Další stimulační drogou zneužívanou v armádě byl pervitin. „Používali ho mimo jiné za druhé světové války japonští sebevražední piloti kamikadze a také němečtí parašutisté. Tato droga byla syntetizována v Japonsku v roce 1888. Na Západ se dostala až v roce 1929.“ Nožina (1997, str. 29) Také extáze, syntetický produkt derivovaný z amfetaminu, který vyvolává zvýšenou citlivost a vnímavost byl využívána v lékařství. Extáze byla původně vyráběna v USA, kde byla používaná jako lék v psychiatrii. Koncem 80. let byla její výroba zastavena. Nožina (1997) Halucinogenní drogy byly ve světě rozšířeny převážně v 70. a 80. letech a jejich zneužívání bylo spjato především s alternativní kulturou. V oblasti lékařství byly s halucinogeny prováděny experimenty při studiu psychóz (např. schizofrenie). Halucinogenní látky můžeme najít například v různých druzích kaktusů známých jako 13
peyotes. Indiáni v severním Mexiku využívali halucinogenní účinky těchto rostlin během náboženských rituálů. Také některé halucinogenní houby byly v minulosti využívány Indiány ke kultovním účelům. Nožina (1997) Během 20. století se užívání drog i léků neobyčejně rozmohlo. „Užívání drog se v chudších vrstvách šířilo jako reakce na neutěšenou sociální situaci, jinde naopak bylo známkou blahobytu. Výroba a prodej léků i ilegálních drog se celosvětově staly důležitým odvětvím a mají značný ekonomický dopad.“ Iversen (2006, str. 25 – 26)
14
4. Klasifikace drog, jejich charakter, účinky a rizika konzumace Existuje celá řada systémů rozdělení drog. Společensky nejužívanějším způsobem je dělení na drogy legální a nelegální. Legální drogy jsou psychotropní látky v naší společnosti tolerované. „V jejich legalizaci sehrál významnou úlohu kulturní a společenský úzus, historický vývoj, během něhož se tyto drogy staly tolerovanou součástí našeho životního stylu, naší tradice.“ Nožina (1997, str. 9) Mluvíme zde především o alkoholu, tabáku, ale také o kávě či čaji. Jako nelegální jsou označovány látky, které splňují stejně jako výše uvedené základní definici, ale jsou v naší společnosti zákonem zakázány, resp. jejich výroba a distribuce. (např. marihuana, kokain, extáze…) Jedním z hlavních rizik užívání drog je ztráta kontroly nad jejich konzumací a s tím související postupný vznik závislosti. Právě míra rizika vzniku závislosti je považována za jedno z dalších kritérií dělení drog na tzv. měkké (drogy s akceptovatelným rizikem) a tvrdé (drogy s neakceptovatelným rizikem). Mezi drogy lehké se řadí například tabákové výrobky všeho druhu, káva, produkty konopí (marihuana, hašiš) a alkohol. Ty druhy omamných látek, u kterých je riziko vzniku závislosti jednoznačně vysoké, jsou řazeny mezi drogy tvrdé. Do této skupiny patří např. heroin, kokain a pervitin. Presl (1995) Kromě poměrně častého dělení na drogy legální, nelegální nebo tvrdé a měkké lze užít také klasifikaci: Zábranský (2003) •
podle vzniku – na látky přírodní, polysyntetické a syntetické tj. poloumělé a umělé
•
podle stupně působení a chemického složení – na látky tlumivé, stimulancia a halucinogeny
•
podle stupně společenské nebezpečnosti – podle závažnosti společenských následků
4.1 Opiáty Jedná se o látky s tlumivým účinkem. Název této skupiny drog je odvozen od opia získaného z nezralých makovic opiového máku. Naříznutím nezralých makovic 15
vytéká šťáva, která na vzduchu zasychá v hnědou beztvarou hmotu - surové opium. Opium obsahuje celou řádu alkaloidů, mezi základní patří morfin a kodein. Oba byly postupně ze surového opia chemickou cestou izolovány a z obou připraveny ještě účinnější deriváty – z morfinu heroin a z kodeinu např. „braun“. Presl (1995)
Heroin (slangově: „herák, hero, háčko, hošík…“) je polysyntetický derivát morfinu. Na černém trhu se vyskytuje jako čistý heroin bílé barvy (podobá se mouce) a heroin s příměsemi, zbarven do hněda. Nejčastěji je heroin do těla aplikován injekčně (přednost je dávána aplikaci do kůže nebo svalu – psychoaktivní účinek látky se tak dostavuje rychleji). Možné je také zneužívání šňupáním, kouřením nebo inhalací. Nožina (1997) Jak uvádí Shapiro (2006), heroin podobně jako sedativa tlumí činnost nervového systému, zpomaluje dýchání, srdeční frekvenci a tlumí kašlací reflex. Heroin účinkuje nejrychleji ze všech opiátů, po injekční aplikaci se dostane do mozku za patnáct až třicet sekund (pří kouření okolo sedmi sekund). Po užití přichází intenzivní pocit štěstí, který trvá několik minut. Poté následuje období blaženého klidu, trvající až jednu hodinu. Heroin místo aby rušil vnímaní bolesti, činí ji snesitelnější vyřazením emočních reakcí. Po vyšších dávkách převažuje útlum a toxikoman bývá ospalý. Při první aplikaci heroinu, po injekčním podání, se může dostavit nevolnost až zvracení. Při předávkování drogou se člověk dostává do stavu netečnosti, ten může přerůst až v kóma. Klesá teplota těla, jsou zúžené zorničky, je zpomalené dýchání a tep. Zpomalení dechu má někdy za následek nedostatek kyslíku v krvi, v této fázi se zorničky prudce rozšiřují a následuje smrt udušením. Nožina (1997) Heroin je vysoce návykovou drogou, vyvolává jak fyzickou tak psychickou závislost. Opakované užívání zpravidla vede po dvou až třech týdnech k toleranci, k dosažení účinku je tedy nezbytné neustálé zvyšovat dávku. Přestože toxikoman dávky neustále zvyšuje, nakonec užívá drogu už jen pro to aby se cítil normálně a předešel příznakům z odnětí. Převážná většina uživatelů uvádí, že už nikdy nedosáhli stejně blažených pocitů jako při prvních zkušenostech s drogou. Po vysazení drogy se objevuji bolesti, třes, pocení, zimnice, kýchání a svalové křeče. Shapiro (2006)
„Braun“ je specifická česká droga vyráběná v domácích laboratořích z léčiv obsahujících kodein. Výsledným produktem je látka hnědé barvy, která se aplikuje nitrožilně. Ve vztahu ke vzniku závislosti má braun poněkud nižší potenciál než heroin. 16
Jinak však důsledky i účinky jsou obdobné jako u heroinu a opioidů obecně. Kalina (2003)
Metadon patří mezi syntetické opioidy. Díky velmi pomalému nástupu účinku, doprovázenému jen malým pocitem euforie, má nižší potenciál závislosti než heroin. Metadon se vyrábí především legálně pro medicínské účely – využívá se k substituční léčbě závislých na opioidech. Kalina (2003)
4.2 Stimulační látky Stimulační drogy jsou látky s převažujícím budivým efektem na centrální nervový systém. Tyto látky zvyšují psychomotorické tempo a bdělost především urychlením myšlení. Zahánějí spánek, odstraňují únavu, vyvolávají velmi příjemný pocit síly (duševní i tělesné) a energie. Snižují také chuť k jídlu. K nejčastěji zneužívaným látkám z této skupiny patří synteticky vyrobený pervitin (metamfetamin), amfetamin, efedrin a přírodní látka kokain. Kalina (2003)
Pervitin (slangově: „perník, péčko, piko, peří…“) se vyskytuje ve formě bílé krystalické látky, vyráběné z efedrinu. Aplikuje se buď šňupáním, inhalováním (vdechováním výparu uvolňujících se zahříváním látky) nebo nejčastěji nitrožilně (rozpuštěním krystalů ve vodě a vpichem do žíly). Shapiro (2005) Účinek nastupuje bezprostředně po vykouření nebo vstřiknutí drogy do žíly. Uživatel zažívá intenzivní myšlenkový trysk, který trvá jen několik minut a bývá popisován jako velmi příjemný. Šňupání nebo perorální užití způsobuje euforii – příjemný, ale ne tak intenzivní pocit. Shapiro (2005) K typickým známkám intoxikace patří zrychlený tep, dech, rozšířené zornice, bledost, pocení, člověk je neklidný, objevují se halucinace. Po odeznívání účinku (tzv. dojezd) se dostavuje pocit deprese, únavy, ospalosti. Nešpor (1994) Při časté intoxikaci nebo užití velmi vysoké dávky se rozvíjí toxická psychóza tzv. „stíha“1 V důsledku dlouhodobého užívání se dostavuje celková sešlost z podvýživy, bolesti u srdce, bolesti kloubů, široké nereagující zorničky, krvácení v plících, játrech a slezině. Nitrožilní aplikace drogy zvyšuje riziko náhlé otravy,
1
Viz. definice v kapitole 2.
17
zanesení infekce do těla, přenos žloutenky a AIDS. Kalina (2003) „Při předávkování může dojít k akutnímu selhání srdce s možností úmrtí. U starších uživatelů někdy dávka pervitinu vyvolá infarkt myokardů.“ VZP (str. 14) Podle Kaliny (2003) je riziko vzniku závislosti velké, i když trochu nižší než u kokainu. Není sice přítomná fyzická závislost, ale rychle vzniká návyk psychický a vzrůstá tolerance k užívané látce. Uživatel pervitinu může mít delší dobu nesprávný dojem kontroly nad konzumovanými dávkami drogy.
Kokain (slangově: „sníh, koks, cukr, crack…“) se získává z listů keře koky, pocházejícího z jihoamerických And. Tato látka je od samého počátku považována za drogu „vyšších vrstev“ a od počátku minulého století rovněž za drogu prostitutek. Nejčastějším způsobem zneužívání je šňupání, možná je i nitrožilní aplikace injekcí. Postupem času se objevila také kuřácká verze drogy známa jako crack. Crack je označení vysoce koncentrovaného kokainu smíchaného s jedlou sodou a vodou. Nešpor (1997) Jak uvádí Kalina (2003), účinky se dostaví za několik vteřin a trvají poměrně krátce, již po 30 minutách ustupují. Pocity při prvním užití drogy mohou být i nepříjemné (objevuje se srdeční slabost, třes rukou, mrazení) až teprve opakované užívání vede k euforii. Kokain celkově povzbuzuje nervový systém a zvýšené sebevědomí. Intoxikovaný je veselý, družný, má příjemné halucinace, touhu po pohybu a zvýšeném výkonu. Dostavuje se pocit euforie, zdůrazňováno je hlavně zvyšování sexuálního pudu spolu se snížením skutečné potence u mužů a nymfomanickému chování u žen. Podle Nešpora (1994) patří k viditelným příznakům užití kokainu rozšířené zornice, výtok z nosu, pocení, bledost, později chraplavý hlas, kašel, zácpa, ztráta váhy. S užíváním stoupá riziko vzniku srdečních a mozkových příhod. Šňupání vede často k nenávratnému poškození nosní sliznice (postižení či ztráta čichu je pravidlem). Vyskytují se toxické psychózy (typické jsou pocity a vidění hmyzu lezoucího po těle). Při akutní otravě se objevují křeče, slábne krevní oběh, stoupá teplota a otrávený nakonec kolabuje a umírá v důsledku ochrnutí dýchacího centra. Kalina (2003) Kokain stejně jako pervitin nevyvolává somatickou závislost, o to mocnější je ale závislost psychická. Někteří autoři uvádějí závislost na kokainu za vůbec nejsilnější.
18
4.3 Konopné drogy - cannabinoidy Jedná se o přírodní látky pocházející z indického konopí. Tato rostlina, se díky své pěstitelské nenáročnosti rozšířila prakticky po celém světě. Pěstuje se i evropských podmínkách včetně České Republiky. Jsou zneužívány tři formy drog vyrobených z konopí: marihuana (slangově: „tráva, maruška, zelí, ganja, brko…“), hašiš (slangově: „čokoláda, haš, černý afghán…“) a hašišový olej. Jako marihuana jsou označovány sušené a jinak upravené listy a květenství samčí rostliny konopí. Hašiš je označení pro konopnou pryskyřici, obvykle obsahující malý obsah květenství a drobných nečistot. Hašišový olej se na černém trhu v ČR téměř nevyskytuje, vzniká destilací konopných listů a pro intoxikaci stačí i malé množství. Kalina (2003) Drogy z konopí jsou užívány nejčastěji kouřením – v dýmce nebo ubalené v cigaretovém papíru – tzv. joint“. Je také možné z cigarety či doutníků vysypat tabák a nahradit ho marihuanou – výsledku se říká „špek“. Marihuanu je možné také přidávat do nápojů nebo jídla (většinou bramboráků nebo cukroví). Shapiro (2005) Po konzumaci drogy se účinek obvykle objevuje během několika desítek sekund až minut. Celková doba účinku po vykouření drogy se pohybuje od 3 – 6 hodin. Při perorálním užití nastupuje účinek pomaleji a později, ale trvá déle. Mezi typické příznaky užití drogy patří jemný pocit chladu, sucho v ústech, hlad, překrvení spojivek (zarudlé oči s otoky víček), rozšířené zorničky. Látky mění především kvalitu psychické činnosti. Nejžádanějším účinkem, který je hlavním důvodem ke konzumaci těchto drog, je pocit euforie a příjemné nálady, která může přejít do nezadržitelného a dlouhého smíchu. Typická pro konopnou intoxikaci je deformace ve vnímání času, (čas se zdá být delší, i velmi krátký okamžik se může zdát jako by uběhly celé hodiny). Rovněž se objevují deformace ve vnímání prostoru, sluchové, hmatové a nejčastěji zrakové iluze. Kalina (2003) Při dlouhodobém a nadměrném užívání konopných drog může dojít k zánětům dýchacích cest, k zhoršení krátkodobé paměti a schopnosti soustředění. Dochází ke snížení obranyschopnosti organizmu a může dojít k poruchám plodnosti u mužů, u žen k nepravidelnému menstruačnímu cyklu a poškození plodu u těhotných žen. Další rizika spočívají v úrazech či dopravních nehodách pod vlivem drogy a v zúžení zájmů, sociální a kulturní perspektivy. Nešpor (1997)
19
„Dosud nebyl popsán případ předávkování s následkem smrti. Nebyl zjištěn vzestup tolerance, který by vedl ke vzrůstajícím potřebným dávkám ani odvykací příznaky při užívání těchto drog. Konopné drogy nevyvolávají somatickou závislost, psychická závislost se dostavuje asi u 8-10 % dlouhodobých uživatelů.“ Kalina (2003, str. 176)
4.4 Halucinogeny Do této skupiny patří přírodní i syntetické látky, jejichž základním efektem při požití je změna vnímání okolního světa i vnitřních prožitků. „Vnímání je porušeno do různé hloubky a intenzita změny může vyvolat obraz toxické halucinogenní psychózy – závažného stavu srovnatelného s těžkými duševními onemocněními. Jedná se v naprosté většině o látky s nevyzpytatelným účinkem.“ (Presl, 1995, s. 39) Jak uvádí Kalina (2003) obecně lze halucinogenní drogy rozdělit do tří základních skupin: 1) přírodní halucinogenní drogy – drogy rostlinného původu a z hub (obsažené např. v lilkovitých rostlinách (durman), kaktusech, muchomůrce červené nebo lysohlávce) 2) přírodní halucinogenní drogy živočišného původu (např. bufetenin z ropuší kůže) 3) polysyntetické a syntetické (např. PCP „andělský prach“ a LSD )
LSD (slangově: „ trip, papír, vitamín A, kyselina…“) se na našem současném černém trhu objevuje téměř výhradně ve formě tzv. tripů (malých papírových čtverečků napuštěných jeho roztokem), krystalů, či tablet. Přípravky se užívají perorálně, jejich postupným rozpouštěním v ústech pod jazykem. (Kalina, 2003)
Lysohlávky (slangově: „houbičky, houby, lysina …“) se běžně vyskytují na velké části území ČR. Obsahují přírodní halucinogen psilocybin. Množství aktivní látky v houbě lze těžko odhadnout, což s sebou přináší velké riziko spojené s předávkováním. Plodnice se užívají perorálně (čaje, odvary, pokrmy). VZP
Účinky obou výše uvedených látek si jsou vzájemně velmi podobné, objevují se
20
až po určité době – půlhodině či hodině a trvají čtyři až osm hodin. Charakteristickým znakem je výskyt iluzí a halucinací. Je zvýšena citlivost k prostorovému vnímání a vnímání barev. Objevují se pocity mírné euforie, dobré nálady, někdy ale také pocity nepohody, úzkosti i deprese. Po užití vysokých dávek mohou nastat výraznější poruchy myšlení, zvýšená vztahovačnost až paranoidita, doprovázenou poruchami paměti, úsudku a pozornosti. Kalina (2003) Halucinogeny, ale také např. pervitin a marihuana, mohou vyvolat tzv. flashback2. Nejpozději přibližně po roce až dvou abstinence se flashbacky přestávají objevovat. Nešpor (1997) „Vyšší dávky mohou navodit intenzivní halucinogenní stav bez možnosti ovlivnění vůli, což osoby se silnou potřebou kontroly a sebekontroly mohou vnímat velmi negativně. Tímto mechanizmem může dojít k výskytu tzv. bad tripu (špatné zkušenosti)3.“ VZP (s. 18). Jak uvádí Kalina (2003), lysohlávky ani LSD nevyvolávají závislost tak jak ji známe u jiných skupin drog – nevyskytuje se u nich tzv. syndrom odnětí drogy. Při zneužívání výše uvedených halucinogenů nebyl dosud popsán případ předávkování s následkem smrti. Po užití vysoké dávky lysohlávek se však vyskytuje riziko nenávratného poškozením jater a ledvin.
4.5 Těkavé látky Mezi těkavé látky patří některá rozpouštědla, ředidla a lepidla, ale taky plynné látky např. éter a rajský plyn. „Jednotlivé těkavé látky se od sebe liší chemickým složením, způsobem účinku a klinickým obrazem. Společným znakem po užití je ovlivnění centrální nervové soustavy, které se projevuje euforií, většinou s útlumem, mohou se objevit zrakové a sluchové halucinace“ Kalina (2003, s. 193)
V současné době je nejrozšířenějším zástupcem této skupiny drog toluen (slangově. „téčko, techo, vulkán“). Toluen je běžně volně prodejný v drogeriích a je poměrně levný. Je možné ho inhalovat přímo z láhve, ale častější je aplikace vdechováním výparů toluenu z napuštěné tkaniny. Účinná dávka je u toluenu několik mililitrů. Účinek je poměrně krátkodobý, dostavuje během několika minut a odezní již
2
viz. definice v kapitole 2.
3
viz. definice v kapitole 2.
21
během několika desítek minut, pokud inhalace neprobíhá dál nebo se neopakuje. Ke zvýšení účinku inhalují někteří uživatele s přetaženým pytlíkem přes hlavu, což s sebou nese větší riziko úmrtí. Kalina (2003) Jak dále uvádí Kalina (2003), při inhalaci toluenu se velmi rychle dostavuje pocit euforie, objevují se poruchy vnímání, provázené živými, barevnými halucinacemi. Dochází k útlumu, ke spánku, k poruchám vědomí. Z dalších příznaků jsou podle Nešpora (1994) typické rozšířené zornice, zarudlé oči, nepřítomný pohled, z oděvu a dechu je cítit zápach po chemikáliích, po dlouhodobějším užívání se objevuje vyrážka kolem úst a nosu. Jak uvádí Presl (1995), u toluenu na rozdíl od ostatních drog jde při čichání velice těžko odměřit přesnou dávku. Tím se velmi zvyšuje riziko nechtěného předávkování. O tomto faktu svědčí skutečnost, že převážná většina úmrtí, spojena s předávkováním drogou, není u nás zapříčiněna pervitinem či heroinem ale toluenem. Při čichání dochází k postupnému zahalování vědomí, a pokud už toxikoman není schopný zabránit dalšímu přísunu drogy (např. pod dekou nebo plastovým pytlíkem), spánek se prohlubuje do bezvědomí, komatu a dochází k zástavě dechu a oběhu. Předávkování ovšem není u toluenu jediným rizikem. U jedinců, kteří čichají delší dobu a často, je patrné celkové otupění, někdy spojené s výkyvy emotivity směrem k plačtivosti či podrážděnosti a agresivitě vůči okolí. Dochází k úplnému omezení výkonnosti a zájmů. Toluen vyvolává silnou psychickou závislost, mnoho toxikomanů inhaluje toluen prakticky denně. V důsledku toho pak nejsou schopní vykonávat zaměstnání a postupně u nich dochází k degradaci osobnosti. Somatická závislost patrná nebývá. Po vysazení drogy se nesetkáme se syndromem odnětí drogy, ale je patrný craving, díky kterému se pacienti k užívání vrací. Kalina (2003)
4.6 Léky vyvolávající závislost Léky vyvolávající závislost tvoří rozsáhlou skupinu. Řadíme zde například hypnotika a sedativa, anxiolytika a léky s opioidním účinkem jako je morfin, kodein atd. Společným účinkem léků je útlum centrální nervové soustavy, dochází k postupující ospalosti, otupělosti, k celkovému útlumu s rozmazanou blábolivou řečí. Může dojít k vyhasínání reflexů a při předávkování až k hlubokému bezvědomí –
22
kómatu. Kalina (2003) Jak dále uvádí Kalina (2003, str. 187), “Chronické užívání vede k psychické a somatické závislosti na dané návykové látce, a to i u uživatelů, kteří ji dostávají jako lék na lékařský předpis. Pokud má uživatel obvyklou dávku své drogy (svého léku), nemusí se to nijak výrazněji projevit, pokud nepřekročí svoji toleranci.“ Při absenci léku – drogy se objevuje odvykací syndrom, který se projevuje neklidem,
nespavostí,
zvýšenou
mrzutostí
až
agresivitou,
zvýšením
nebo
znovuobjevením bolesti, člověk má průjem, třes, bolesti svalů. Při nedostatku některých léků – drog může dojít ke zhoršení prostorového vidění a udržení pozornosti, v některých případech se může vyvinout až epileptický záchvat. Kalina (2003)
Morfin a kodein jsou léky s protibolestivým účinkem. Morfin je užíván injekčně i perorálně, dříve byl často zneužíván lékaři i ostatním zdravotnickým personálem. Kodein se vyrábí v tabletách, zneužívá se k injekční aplikaci k navození euforie podobné euforii u heroinu. Ještě nedávno se kodein využíval k substituci při léčbě závislosti na heroinu. Kalina (2003)
Hypnotika a sedativa se ve velké míře užívají k léčbě spánkových poruch. Mezi nejdéle užívané patří barbituráty. Vyskytují se v podobě tablet, ampulí, čípku, roztoků, nebo v různobarevných kapslích. Podávají se ústy, možná je také injekční aplikace. Barbituráty mají podobný účinek jako alkohol, účinek trvá obvykle tři až šest hodin. Po vpravení do těla injekci mohou vyvolat takřka okamžitý pocit ospalosti a příjemného tepla. Shapiro (2005) U těchto léku je poměrně velkým rizikem možnost předávkování – může dojít k zástavě dýchání a následné smrti (pouhých deset tablet může stačit k tragickému následku). Účinky a rizika jsou výraznější se současným užitím alkoholu nebo jiných tlumivých drog. Shapiro (2005)
Anxiolytika tvoří další skupinu léků, na které vzniká velmi často závislost. Jedná se o léky užívané k tlumení patologického strachu a úzkosti. Patří mezi nejčastěji předpisované léky a staly se i léky nejčastěji zneužívanými. Kalina (2003)
23
4.7 Taneční drogy Taneční drogy představují poměrně široké spektrum rekreačně užívaných látek. Nejužívanějším a nejznámějším zástupcem této skupiny je extáze (MDMA)
Extáze („E, éčko, Adam, Eva“) svým účinkem spadá na pomezí stimulancií a halucinogenů. Chemicky je to látka odvozená od amfetaminu. V čisté formě se jedná o bílou krystalickou látku. Na trhu bývá většinou dostupná ve formě malých tablet s vytlačeným symbolem (např. e, holubice, delfíni…), nebo ve formě kapslí. Kalina (2003) Užívá se orálně, účinky nastupují za 20-60 minut a mohou trvat několik hodin. Shapiro (2005) Jak uvádí Stone (2003, str. 378, 379), „Dnes extázi berou hlavně mladí lidé při nočních koncertech a tanečních zábavách, aby jim umožnila zachovat fyzickou i mentální aktivitu po celou noc. Přináší jim též pocit vzájemného sblížení, zvyšuje citlivost na sluchové a hmatové podněty, dostavuje se mírná euforická nálada, následována pocity vyrovnanosti a klidu.“ „Popis zážitků u různých lidí je velice rozmanitý, ale obvykle se udává pocit větší intimity, senzitivity, zvýšené vychutnávání uměleckých děl i hudby, euforie, odstranění strachu a úzkosti i snížený sklon k agresivitě.“ Stone (2003, str. 379). „MDMA může též zvýšit sexuální žádostivost, patrně jako projev zvýšené fyzické i emoční citlivosti.“ Stone (2003, str. 379) „Kombinace drogy s hudbou a tancem dokáže v člověku navodit stav podobný transu, který snad lidé prožívají při kmenových rituálech či náboženských obřadech. Zdá se, že rozkládá vnitřní dialog a s ním i vědomí vlastního já, umožňuje splynutí hudby a pohybu a zprostředkovává radostný pocit skupinové oslavy.“ Saunders (1995, str. 40) Účinky MDMA odezní za pár hodin, u mnohých uživatelů ovšem přetrvává dráždivost, únava a deprese i několik dní a působí potíže při duševní i fyzické práci ve škole a zaměstnaní. Stone (2003) Rizika užití MDMA spočívají převážně v poškození mozku (zhoršení paměti, emoční otupění), psychickém poškození (deprese, psychóza) a přehřátí organizmu. Saunders (1995) Přehřátí organizmu – hypertermie se může vyskytnout především při užití extáze na celonočních párty. Pravděpodobnost vzniku stoupá při nadměrné tělesné
24
aktivitě, vyšší teplotě okolí, vyšší dávce nebo opakovaném užití v průběhu párty, přispět může také nedostatečná konzumace tekutin s minerály. Důležitým preventivním opatřením je tedy mimo jiné průběžný příjem tekutin a iontů, odpočinek a pobyt v chladnějším prostředí. MDMA je ovšem schopna vyvolat hypertermii i sama bez okolních výše uvedených faktorů. VZP „K účinkům extáze se vyvíjí tolerance, takže pravidelní uživatelé mohou být nuceni brát vyšší dávky, aby dosáhli kýženého efektu. Nevyskytuje se žádná tělesná závislost nebo abstinenční příznaky heroinového typu. Někteří uživatelé se však mohou stát psychicky závislí na užívání drogy i na celkovém zážitku z dance party.“ Shapiro (2006, str. 215)
4.8 Alkohol Alkohol (chemicky ethylalkohol) je droga s dlouholetou tradicí, která je součástí většiny lidských rituálů. Společnost alkohol akceptuje a mnohdy je pravdou, že člověk striktně odmítající alkohol je považován za patologického. Osoby, které pijí alkohol, můžeme rozdělit do čtyř skupin, podle toho co od alkoholu žádají: Mlčoch (2003 – 2007, [online])c •
abstinent – zásadně alkohol odmítá, často tito lidé nejsou společnosti správně pochopení.
•
konzument – jedná se o převážnou většinu lidí pijících „příležitostně.“ Pijí alkohol pro tekutinu a chuť.
•
piják – tato skupina lidí již vyžaduje účinky alkoholu – tj. především euforii.
•
alkoholik - pije vše co mu přijde pod ruku, pije denně, alkohol je pro něj drogou. Alkohol je především droga, jejíž zrádnost spočívá hlavně v pozvolné
tvorbě návyku. Tato droga je nejdříve příjemná, ale při pravidelném užívání výrazně mění naši psychiku. Nejprve člověk pije alkohol, aby se zbavil špatné nálady, úzkosti či myšlenek na problémové situace. Jenže při vytvoření závislosti se špatná nálada dostaví, jakmile abstinuje. Tím se ovšem kruh uzavírá. Uvádí se, že vznik závislosti trvá deset až patnáct let. Marhounová (1995)
25
Marhounová (1995) uvádí čtyři stadia vývoje závislosti na alkoholu: 1. stadium – pijan drogu užívá k potlačení nepříjemných psychických stavů nebo k dosažení dobré nálady. 2. stadium – pijan alkohol dobře snáší a přechází od méně koncentrovaných nápojů ke koncentrovanějším. 3. stadium – tolerance organizmu vůči množství alkoholu je stále dobrá, ale začínají se objevovat poruchy paměti „okénka“ 4. stadium – tolerance organizmu se snižuje, jen velmi malé množství stačí k opilosti. Pijan začíná s konzumací alkoholických nápojů už ráno a pije několik dnů po sobě, přičemž „okénka“ jsou častější.
Alkohol se vstřebává do krevního oběhu a začíná působit během pěti až deseti minut, účinek přetrvává v závislosti na množství alkoholu až několik hodin. Účinek alkoholu se projevuje nezřetelnou výslovnosti, často oslabením zábran, zhoršenou pohybovou souhrou, nejistou chůzí, bolestí hlavy v kocovině, někdy i slovní nebo fyzickou agresí, později se může objevit pití při nevhodných příležitostech, třes, tzv. okénka4, snížení schopnosti pití ovládat a zastavit. Nešpor (1994) Jako největší riziko spjaté s konzumací alkoholických nápojů jsou uváděny úrazy (autonehody, pády, popáleniny) a tělesné nemoci např. poškození jater, trávicí soustavy, vysoký krevní tlak. Po dlouhodobé konzumaci alkoholických nápojů, zejména koncentrovanějších, mohou vznikat duševní nemoci např. Delirium tremens5 nebo povahové změny. Nešpor (1994) Nadměrné množství požitého alkoholu může vést k otravě až smrti. I když opilec upadne do bezvědomí, jeho tělo dále vstřebává vypitý alkohol. Díky tomu může hladina alkoholu v krvi dosáhnout nebezpečných smrtelných hodnot. Lidé přitom obvykle pociťují nevolnost, ale jelikož alkohol utlumí dávivý reflex, mohou se alkoholem doslova utopit nebo udusit. Shapira (2005) Značným rizikem je také konzumace alkoholu v
těhotenství. U takto
narozených dětí hovoříme o tzv. fetálním alkoholovém syndromu (FAS). V případě opakovaného
užívání
alkoholických
nápojů
v průběhu
těhotenství
dochází
k nenávratnému poškození plodu – k růstovému zpomalení, mentální retardaci, mikrocefalii (malý mozek a lebka), deformacím vnitřních orgánů, obličeje, dítě má nižší
4
viz. definice v kapitole 2.
5
viz. definice v kapitole 2.
26
porodní hmotnost. Mlčoch (2003 – 2007, [online])a Podle Mlčocha (2003 – 2007, [online])d jsou Češi po Portugalcích a Irech třetími největšími konzumenty alkoholických nápojů na světě. V pití piva mají dokonce na celém světě prvenství. Skleničku alkoholu si občas dopřeje devadesát procent obyvatel starších patnácti let. Nejčastěji alkoholickým nápojům holdují příslušníci věkové skupiny 35 – 44 let. Z nejrůznějších průzkumů vyplývá, že každý čtvrtý Čech neodolá vábení alkoholu minimálně dvakrát týdně a každý druhý se alespoň jednou do měsíce uvede do stavu „mírné společenské nálady“. V České republice se vyskytuje přibližně 26000 alkoholiků.
4.9 Tabák Tabák je rostlina, jejíž účinnou látkou je nikotin a další ne zcela známé množství organických i anorganických látek (např. kyanovodík, amoniak, methylalkohol…). Jak uvádí Shapira (2005, str. 223, 224, 227), “Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) světová spotřeba cigaret stále stoupá už od začátku dvacátého století, kdy se začaly vyrábět hotové cigarety. Na celém světě dojde každoročně vlivem kouření k přibližně 4,2 milionu předčasných úmrtí. Světová zdravotnická organizace udává, že žádný jiný konzumní produkt není tak nebezpečný a nezabíjí tolik lidí. Tabák přivodí smrt více obětem než AIDS, jiné legální drogy, ilegální drogy, dopravní nehody, vraždy a sebevraždy dohromady.“ Tabák je užíván ve formě cigaret, doutníků nebo dýmky. Doutník je svinutý tabákový list a obsahuje nejméně přidaných látek. Dýmkový a hlavně cigaretový tabák je různě upravován a doplňován, obsahuje velké množství látek přidaných pro jiné účely. Kromě tabáků určených ke kouření se v ČR vyskytují také tabáky bezdýmé, které se dělí na šňupací (aplikují se vdechem do nosních dutin) a orální (aplikují se ústy). Honey (2000 – 2006, [online]) Jak uvádí Riesel (1999, str. 23), „Nikotin je prudký jed, téměř jako cyankáli, k smrtelné otravě stačí 50 mg látky. To je množství obsažené v jedné cigaretě, z níž se při kouření vstřebávají pouze 2 mg. nikotinu, z doutníků ale 10 mg. Tzv. šlukováním cigaret (vdechováním kouře) se množství vstřebávaného nikotinu zvyšuje až 8krát.“ Nikotin je drogou, která má rozsáhlé účinky na mozkovou činnost. Přestože je tabák mírný stimulant, často se používá k úlevě od stresu a úzkosti. Někdy se také
27
kuřáci snaží díky tabáku udržet výkonnost ve stresu a stereotypu. Nikotin zvyšuje chuť k jídlu, snižuje teplotu pokožky a vyvolává pocity povzbuzení a vzrušení. Zatímco pravidelným kuřákům činí kouření potěšení, při prvním užití nikotinu může být začátečníkům špatně a točit se jim hlava. Shapiro (2006) Podle Riesela (1999) spočívají hlavní rizika kouření ve vzniku chronického zánětu průdušek, později rakoviny průdušek a plic. Neblahý vliv má kouření také na kornatění srdečních cév, může se vyvinout angína pectoris (tzv. srdeční angína), vedoucí k infarktu srdce. U kuřáků jsou také častější nemoci zažívacího traktu. U žen, které kouří v těhotenství je velké riziko poškození plodu. „Kouření působí škodlivě i na zdraví nekuřáků bezprostředně vystavených účinkům kouření. Do kuřákových úst se s "hlavním proudem" kouře z cigaret nebo doutníků dostává jen asi 30% nikotinu. Hlavní podíl nikotinu se spolu s ostatními prchavými látkami dostává do "vedlejšího proudu", tzn. přímo do vzduchu, takže lidé v okolí kuřáka, obzvlášť v malých prostorech, musí pasivně kouřit. Zaměstnavatelé v ČR jsou ze zákona povinni na žádost zaměstnance zajistit nekuřácké pracovní prostředí.“ Honey (2000 – 2006, [online]) Na tabák vzniká poměrně rychle psychosociální závislost. Ta se projevuje potřebou mít v ruce cigaretu, hrát si s ní, dívat se na vinutí kouře a podobně. Jedná se v podstatě o závislost na cigaretě jako na předmětu, bez ohledu na účinné látky. Doba vzniku psychosociální závislosti je různá. Touto závislostí kouření začíná a lze se s ní setkat u každého kuřáka. Po určité době se objevuje také závislost na nikotinu (fyzická závislost), která se v ČR vyskytuje přibližně u 60 – 70 % kuřáků. U některých jedinců se vytvořit nemusí, podstatnou úlohu zde hraje geneticky podmíněná podoba nikotinových receptorů v mozku a další vrozené dispozice. Honey (2000 – 2006, [online])
4.10 Kofein Kofein je látkou, která stimuluje centrální nervovou soustavu, působí jako diuretikum a urychluje trávení. Z více než šedesáti rostlin, které kofein obsahují, jsou nejvýznamnější pecky zelenohnědých plodů keře kávovníků, které se využívají na výrobu velice oblíbené kávy. Další významné zdroje představuje čajová rostlina, kakaové boby, ořechy kola a v Jižní Americe lístky maté. Většina těchto druhů obsahuje 28
ještě jednu nebo dvě další povzbuzující látky, které jsou blízce příbuzné kofeinu. Ty se vyskytují v mnoha variantách v běžných potravinách – čaji, kakau, čokoládě, nealkoholických nápojích i volně prodejných lécích proti bolesti. Všechny tyto látky společně s kofeinem jsou označovány jako xantiny (kofein je z xantinů nejsilnější). Tyler (2000) Podle Iversena (2006) je káva hned po ropě nejdůležitější komoditou mezinárodního obchodu. Denní spotřeba kofeinu na osobu činí celosvětově přibližně 70 mg – jedná se o množství kávy obsažené přibližně v jednom šálku kávy. Šálek čaje obsahuje asi poloviční množství kofeinu a sklenice koly kolem 50 mg. „Není pochyb o tom, že kofein stimuluje mozek, zvyšuje bdělost a snižuje únavu. Zrychluje také činnost srdce a činí ho dráždivějším, takže někteří lidé po vypití kávy pociťují bušení srdce nebo poruchy srdečního rytmu. Obvykle stoupá i krevní tlak jako důsledek zrychlení srdeční činnosti a stahů svalů ve stěnách cév.„ Stone (2003, str. 367) Jak uvádí Tyler (2000), rozumné je užití asi do 4 běžných šálku kávy za den. Tím člověk bojuje proti ospalosti a únavě, povzbuzuje psychický i fyzický výkon. Větší dávky začínají ovlivňovat mozek a míchu, zhoršuje se koordinace a objevuje se nervozita a úzkostné stavy. „I když je kofein celkem neškodný, při chronickém užívání se i na něm může vyvinout určitá forma závislosti. Mezi abstinenční příznaky patří zvýšená únava, bolesti hlavy a zhoršený psychický výkon. Někteří odborníci se domnívají, že někteří lidé pokračují přes den v pití kávy, čaje a dalších nápojů s kofeinem ani ne tak proto, aby se udrželi v bdělosti, ale aby zahnali nepříjemné příznaky abstinence – podobně jako je tomu u kuřáků cigaret.„ Iversen (2006, str. 94)
4.11 Anabolika (steroidy) Jak uvádí Nešpor (1994 str. 25), „Anabolika jsou mužské pohlavní hormony nebo látky, které jsou jim blízké účinkem.“ Nejčastěji se užívají v podobě tablet nebo ampulí. Neužívají se pro psychický účinek, ale kvůli nárůstu svalové hmoty. Jak uvádí Trampota (2007, [online]), po aplikaci mají sice ohromné výsledky, ale ještě mnohem větší rizika. Pro organizmus člověka představují nebezpečí v podobě zátěže kardiovaskulárního systému, mohou také velmi negativně ovlivňovat psychiku a
29
mají negativní vliv na pohlavní systém. U mužů může nadměrná konzumace způsobit snížení funkce varlat až sterilitu. U žen užívajících anabolika se objevují charakteristické mužské znaky jako typ postavy, zhrubnutí hlasu, růst ochlupení, vousů apod. (testosteron se v ženském těle nevyskytuje v takovém množství a proto organismus významně reaguje i na menší změny). Jak uvádí Nešpor (1994), dochází také k poškození jater, zvyšuje se riziko mrtvice, objevují se změny v osobnosti – podezíravost, deprese, dokonce sklony k násilí.
30
5. Gambling – hazardní hra Hazardní hra bývá často spojována jen s automaty, chorobný návyk se ovšem dá vytvořit i na karetní hry, sportovní sázky nebo hry v kasinech. Automaty se dělí na tzv. výherní automaty a tzv. zábavné automaty. U výherních automatů si hráč kupuje možnost výhry, jedná se tedy o hazardní hru a její provozování je zakázáno u osob mladších osmnácti let. V souvislosti s hazardní hrou se může vytvořit chorobný stav, který se nazývá patologické hráčství, ten se v mnoha směrech podobá závislosti na návykových látkách. Porucha spočívá v častém a opakovaném hraní hazardní hry. Hazardní hra začíná ovládat život postiženého na úkor práce, rodiny, sociálních a materiálních hodnot. Nešpor (1997) Podle Mühlpachra (2001), patří patologické hráčství mezi návykové a impulzivní poruchy. Častěji se vyskytuje u mužů, rizikové mohou být také některé povolání (např. v herně). Příčinou může být stresová situace, kdy člověk vidí ve hře únik před svými problémy. Gambleři mají určité společné znaky: nedokážou odolat hře – čím více ztrácí, tím více hrají, kdyby nehráli, měli by nepříjemné pocity, byli by neklidní a podráždění; nutkání ke hře je spojeno s vnitřním napětím – když začnou hrát, napětí se sníží; pociťují příjemné vzrušení a uspokojení – čím větší hazard, větší možné výhry, tím větší je vzrušení a uspokojení; po hře mají často nepříjemné pocity, výčitky svědomí (ale příště hře stejně neodolají). Gambler má zkreslené vnímání skutečnosti. Připouští, že hodně prohrál, ale je přesvědčen, že nakonec vyhraje daleko více peněz a neustále zvyšuje sázky. Kvůli penězům je schopen lhát a dopustit se trestných činů falšování, zpronevěry, neplacení dluhů nebo loupeže. V konečné fázi většinou docházíí k přerušení rodinných svazků, objevuje se úzkost a deprese případně pokusy o sebevraždu. Melgosa (2000) Jak uvádí Mühlpachr (2001), existují tři fáze vývoje závislosti na hazardní hře: •
stadium výher – občasné hraní, člověk se chlubí výhrami
•
stadium prohrávaní – hráč ztrácí kontrolu nad hrou, hraní skrývá před rodinou, půjčuje si peníze, je neklidný a podrážděný
•
stadium zoufalství – dochází k odcizení rodiny a přátel, hráč obviňuje druhé za své jednání, často začíná v důsledku peněžních ztrát páchat trestné činy, objevují se u něj těžké duševní stavy – mnohdy přemýšlí o sebevraždě
31
6. Problematika závislosti Závislost. „Syndrom závislosti je skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha (často silná, někdy přemáhající) brát psychoaktivní látky.“ Nešpor (2000, str. 14) Podle Nožiny (1997) můžeme rozlišit závislost na fyzickou a psychickou. 1) Psychická závislost je duševní stav, který se objevuje po konzumací drogy a jeho projevem je přání drogu opět požívat. Může se jednat o pouhé přání, kterému lze odolat, nebo o neodolatelné a opakující se nutkání požít drogu, přestože ji dotyčný nechce a považuje své jednání za nerozumné. Je třeba zmínit fakt, že právě psychická závislost je tím nejsilnějším faktorem, který vede k opětovnému zneužívání drogy. 2) Fyzická závislost je stavem organizmu, který vzniká zpravidla dlouhodobější a častější konzumací drogy. Organizmus se droze přizpůsobil a zahrnul ji do své látkové výměny. Po přerušení přísunu drogy organizmus reaguje abstinenčními příznaky.
Jak uvádí Nešpor (2000), lze diagnózu závislosti stanovit tehdy, jestliže během posledního roku došlo ke třem nebo více z následujících jevů: •
silná touha po droze nebo pocit puzení drogu užívat
•
potíže v kontrole užívání látky, pokud se jedná o začátek a ukončení nebo množství látky
•
somatický odvykací stav. Droga je konzumována s úmyslem zmenšit příznaky vyvolané předchozím užíváním této drogy, nebo dochází k odvykacímu stavu, který je typický pro určitou látku
•
rostoucí tolerance k účinku látky. Je vyžadováno vyšších dávek, aby se dosáhlo účinku původně vyvolaného nižšími dávkami.
•
postupné zanedbávání jiných potřeb, zájmů ve prospěch užívané drogy
•
pokračování ve zneužívání drog i přes zřetelný důkaz zjevně škodlivých následků (např. poškození jater nadměrným pitím)
32
6.1 Stadia užívání drog vedoucí k závislosti Volně upraveno podle Zábranského (2003) •
Experiment Experimentátor užívá drogy s druhými, jen pokud je mu to nabídnuto. Poznává euforické zážitky. Zdraví, pracovní způsobilost a výkonnost nejsou narušeny. V této fázi užívání drog nejsou ani příliš ovlivněny finance dotyčného. Vzhledem k emocionální sféře převažuje u experimentátora zvědavost.
•
Stadium aktivního vyhledávání Uživatel drog se sdružuje s ostatními uživateli a distancuje se od původního okruhu lidí. Začíná si vytvářet vlastní zdroje a zásoby drog. Zdraví je zatím ještě nenarušeno, ale dostavují se první „dojezdy“ a „kocoviny“. Pracovní aktivita může být tímto dotčena, dotyčný utrácí již peníze za drogy. Člověk vyhledává slast, prožívá však již také dysforie.
•
Stadium zaujetí drogou Narůstá spotřeba drog, což se také projevuje na financích, často se zadlužuje. Distancuje se od původního prostředí, mění své postoje, objevují se poruchy výživy a spánku. Podává horší výkony na pracovišti, mívá výpadky, vypadá neupraveně, mění svůj vzhled, distancuje se od druhých. Pro emocionální sféru je typické časté střídání nálad, pokusy kontrolovat situaci a nepříjemné stavy.
•
Stadium závislosti Dotyčný má již jen přátele, kteří berou drogy. Často lže, krade, prodává drogy. Často užívá i sám vysoké dávky drog. Jeho zdraví je poměrně hodně narušeno jak po psychické tak po fyzické stránce. Ztrácí práci, má značné finanční obtíže. Drogu bere, aby se cítil normálně, je plně zaujat drogami.
33
6.2 Příčiny vzniku závislosti Volně upraveno podle Vágnerové (2004)
Závislost na užívání psychotropní látky je multifaktoriálně podmíněnou poruchou. Na jejím vzniku se mohou podílet somatické a psychické vlastnosti jedince i vlivy vnějšího prostředí. •
Složení psychotropní látky Složení psychotropní látky a míra jejího působení na lidský organizmus hraje při vzniku závislosti důležitou úlohu. Užívání některých látek vyvolává závislost téměř u kohokoliv, např. v případě tvrdých drog (heroin…)
•
Genetické dispozice Není zatím přesně určeno, jestli se jedná o komplex specifických genetických informací, podmiňujících např. vznik poruchy osobnosti a s tím související potřebu nadměrného vzrušení, nebo dědičně podmíněnou změnu v produkci určitého mediátoru, resp. změnu jeho receptorů či enzymů, který se podílí na zpracování psychotropní látky. Příkladem drogy, u které dědičné dispozice ovlivňují riziko vzniku závislosti, může být alkohol. (Předpokládá se, že geneticky podmíněné riziko vzniku závislosti u alkoholu je 25 – 50 %.)
•
Psychické faktory Spouštěčem experimentování s psychotropní látkou je motivace. Ta může vycházet z individuálních potřeb nebo je důsledkem sociálního tlaku (přátel, spolupracovníků…). Většinou jde o projev potřeby: uniknout něčemu negativnímu (např. zbavit se stresu, uniknout od reality, vyřešit problémy); získat něco pozitivního (např. dosáhnout slasti nebo uspokojení, uniknout od stereotypu, nudy, uvolnit zábrany); sociální konformity (uchování určitých vztahů, potřeba být akceptován skupinou, v níž je užívání drog žádoucí normou)
„Ze studií různých autorů vyplývá, že tendence k určitému způsobu prožívání, uvažování a reagování zvyšuje pravděpodobnost vzít nějaké psychotropní látky“ Vágnerová (2004, str. 552) 34
Emoční prožívání. Typický je nedostatek vnitřní pohody, zejména dráždivost a labilita, častý prožitek psychického napětí, úzkosti a deprese. Motivem tedy může být neovládání emočních stavů a snaha dosáhnout lepší emoční bilance, nebo také např. zvýšená touha po větším vzrušení. Způsob uvažování a hodnocení situace. Jedná se o jedince, kteří mají extrémní a neadekvátní sebehodnocení, nízkou sebedůvěru a často jim chybějí dlouhodobé cíle. Často se jedná o lidi s nižší úrovní vzdělání, se zafixovanými neúčelnými strategiemi uvažování. Faktor učení. Pokud je užívání psychotropních látek pozitivně posilováno tj. když přináší uspokojení, snadněji se zafixuje. Jedinec si snadněji zvykne brát drogu, jestliže mu to přináší nějaký zisk (např. posiluje sebevědomí, zbavuje úzkosti) Tendence k určitému způsobu chování. Lidé závislí na drogách mívají problémy v oblasti autoregulace. Jejich volní vlastnosti nebývají dostatečně rozvinuty, mívají sníženou sebekontrolu a sklon k impulzivnímu reagování. Tito jedinci nedokážou udržet míru např. v pití alkoholu. Osobnostní vlastnosti. Uživateli drog se často stávají lidé se zřejmou disociační a emoční poruchou osobnosti, kteří mohou mít například tendenci více riskovat, menší citlivost k ohrožení…(rizikovým faktorem může být také existence jiných psychických poruch jako je např. schizofrenie, deprese atd.) •
Sociální faktory Mezi sociální faktory řadíme: společnost; městské prostředí; rodinu – podstatný je vliv disfunkční rodiny, kde dítě není vhodně vychováváno nebo není dostatečné citově akceptováno. Vliv může mít také špatný model přijatelného způsobu řešení problému, nebo nápodoba nevhodného rodičovského chování; sociální skupinu – vliv paty, ve které je užívání drog nebo alkoholu běžné, jako rizikové můžeme označit i některé profese, jež umožňují větší přístup k drogám nebo přinášejí větší stresové situace (např. zdravotníci); sociální deprivaci – např. vlivem nezaměstnanosti, malé možnosti seberealizace; nižší úroveň vzdělání – v důsledku neúspěšnosti ve škole.
35
7. Varovná znamení, která signalizují možné užívání drog Volně upraveno podle Hajného (2001)
Varovná znamení •
Náhlá změna nálad, netypické reakce na určité situace. Některý člověk se začne stranit ostatních, jiný se stane hvězdou společnosti. Může se objevit jak zvýšená podrážděnost, tak i nápadný klid a pasivita.
•
Zhoršování prospěchu ve škole, problémy v zaměstnání. Zde můžeme zahrnout častou absenci v práci, škole, zanedbávání úkolů, povinností, zhoršení známek ve škole. Časté je také nechození do dříve navštěvovaných kroužků či sportovních oddílů. Člověk se snadno vzdává i sebemenších překážek.
•
Změna přátel a známých.
•
Výrazná změna v oblékání a stylu hudby.
•
Skrývání a zakrývání. Černé oči po vykouření marihuany nebo zúžené zornice po heroinu mohou zakrývat sluneční brýle. Vpichy dobře skryjí dlouhé rukávy, ztrátu váhy zase plandavé oblečení. Člověk obvykle vyžaduje zaručené soukromí pro své osobní věci. Náznakem může být nadměrné skrývání, zamykání a podrážděnost při vstupu do pokoje.
•
Častá vyčerpanost, únava, spavost. Jde o souhrn dílčích příznaků spojených s užíváním. Tělesná pasivita patří k celkovému obrazu i životnímu stylu heroinistů. Spavost je také jedním z průvodních znaků užívání, obzvlášť v době nejsilnějších účinků uživateli padají víčka a vypadá, že každou chvíli usne.
•
Lži a předstírání. Lhaní a předstírání je jedním z hlavních příznaků narušení osobnosti závislého. Důvodem je zajistit si možnost pokračovat v užívání drog nebo pití a předpokladem pro to je zpochybnění některých morálních hodnot.
•
Překvapivě rychle nastupující sexuální aktivita. U stydlivých mladých lidí může rychlý nástup sexuální aktivity vypovídat o tom, že k potlačení rozpaků a povzbuzení užívají více alkohol či drogy.
•
Izolace od rodiny, zanedbávání rodiny. Dospívající člověk se učí žít sám nezávisle na rodině. Když ovšem tato samota dlouhodobě přetrvává a blokuje přirozenou komunikaci s ostatními, může jít výsledek nadměrného zapojení jedince do světa drog.
•
Snížené sebevědomí. Tento pocit často experimentování s drogami předchází. 36
Propady a krize osob, které si připadají kritizované, neúspěšné nebo odmítané mohou být impulzem. •
Chybějící léky či alkohol v domácnosti. Začínají mizet prášky proti bolesti, léky na spaní nebo alkohol. Hodně heroinistů uvádí, že před heroinem pili větší množství alkoholu.
•
Ztrácejí se věci a peníze. Dítě si začne brát peníze bez dovolení, zastavovat nebo prodávat předměty z domova – své či cizí. Dospívající jedinci nebo dospělí mají tendenci půjčovat si peníze od známých (dluhy samozřejmě nesplácejí, zadlužují se).
37
8. Prevence zneužívání drog „Prevenci závislosti je nutno chápat jako aktivitu vedoucí k posílení a ochraně zdraví a výchově ke zdravému způsobu života.“ Heller (1996, str. 150)
8.1 Primární, sekundární a terciární prevence Podle Nešpora (1996) můžeme prevenci rozdělit na: •
primární prevenci, jejímž úkolem je předcházet nemoci před vznikem
•
sekundární prevenci, která se provádí poté, co nemoc vznikla, ale ještě před tím, než způsobila poškození
•
terciární prevenci, která se provádí poté, co nemoc způsobila poškození
Primární prevence. Podle světové zdravotnické organizace je cílem primární prevence předcházet nejen vzniku závislosti, ale také předcházet celé řadě dalších škod, které jsou na závislost vázány. Jako příklad můžeme uvést dopravní nehody pod vlivem návykových látek, předávkování u dospívajícího, který s drogami zatím experimentuje, nebo toxické psychózy po halucinogenech, které postihují také lidi nezávislé na drogách. Nešpor (1996) Primární prevence je orientována převážně na děti a mládež. V podstatě můžeme říci, že se jedná o práci se zdravou populací s cílem motivovat ji k plnohodnotnému životu, který každý z nás může ovlivnit. Uplatňuje se zde spíše edukační princip o konfliktech, kritice a prožitcích. Heller (1996) V oblasti primární prevence se můžeme setkat s různými strategiemi. Nakolik jsou účinné, uvádí Nešpor (1996, str. 21)
38
Tab. č. 1 – „Účinnost strategií prevence škod působených návykovými látkami:“ Nešpor (1996, str. 21) Přehled strategií
Účinnost
Zastrašování
Neúčinné
Citové apely
Neúčinné
Prosté informování
Neúčinné
Nabízení lepších alternativ než alkohol Účinné u skupiny se zvýšeným rizikem či jiné návykové látky Peer programy (aktivní účast předem Účinné u skupin se středním rizikem připravených vrstevníků) (normální populace) Prevence založená ve společnosti Účinné (community basad preventiv) tj. spolupráce různých složek společnosti Snižování dostupnosti návykových látek Účinné jestliže je provázeno včetně alkoholu snižováním poptávky po nich Léčby nebo mírnění následků
i
Relativně účinné, zejména pokud jsou poskytnuty včas
Sekundární prevence. Náplní sekundární prevence je pomoc v již existujícím nebezpečí závislosti. Podstatou je co nejdříve rozpoznat symptomy závislosti a co nejrychleji omezit a zmírnit případné škody v osobní a sociální oblasti při nadměrném užívání návykových látek. Heller (1996)
Terciární prevence je orientována na opatření, která zabraňují návratu akutního stadia závislosti a podporuje výsledky léčby a postupné odstranění následků. Jde o podporu vytváření nového hodnotového systému, vytvoření aktivního způsobu života a sociální zodpovědnosti. Heller (1996)
8.2 Streetwork Důležitou součásti prevence je tzv. streetwork. „Definujeme-li metodu streetwork, hovoříme o aktivní vyhledávací, dobrovolné a mobilní sociální práci, jež 39
zahrnuje nízkoprahovou nabídku sociální pomoci, určenou nositelům sociálně – patologického chování a osobám žijícím rizikovým způsobem, u nichž je předpoklad, že sociální pomoc potřebují a sami ji nevyhledávají.“ Bednářová (2003, str. 7) Tyto osoby jsou kontaktovány na místech, kde se většinou sdružují, spontánně scházejí a tráví svůj volný čas (např. v rokových klubech, diskotékách, opuštěných domech, hernách atd….). Součásti streetworku je mapování terénu, vyhledávání rizikových, nápadných skupin dětí a mládeže, navazování prvního kontaktu s cílem získat důvěru, akutní krizová intervence, snižování zdravotních a sociálních rizik u lidí, kteří nechtějí změnit svůj způsob života. Tato práce nespočívá pouze v předávání informací a materiálu (kondomů, injekčních stříkaček, dezinfekčních roztoků, letáku apod.), důležité je dosažení změny norem jednotlivých členů skupiny, resp. celé skupiny ve smyslu minimalizovat rizikové chování. Bednářová (2003)
8.3 Centra prvního kontaktu Centra prvního kontaktu poskytují služby, umožňující dosažení pomoci v krizových situacích. Heller (1996) •
Poradny poskytují kvalifikovanou pomoc a terapii. Terapeutické programy využívají převážně nejrůznější formy psychoterapie a podpůrné farmakoterapie.
•
Krizová centra poskytují široké služby v oblasti ambulantní, popřípadě i lůžkové psychoterapie, farmakoterapie, často i socioterapie. Vytvářejí se především ve větších městech.
•
Linky telefonické pomoci (linky důvěry) mohou pomoci především anonymním kontaktem a radou s orientací na středisko pomoci.
•
Detoxifikační
centra jsou zaměřena
na
speciální krátkodobou
medicínskou a psychologickou pomoc při vysazení návykové látky. Na detoxifikační centra by měly navazovat možnosti další terapie a sociální pomoci.
(např.
socioterapeutické
kluby,
pobytová
resocializační
centra…)
40
8.4 Školní preventivní program pro základní školy MŠMT (2006, [online])
„Preventivní výchovně vzdělávací působení musí být neoddělitelnou součástí výuky a života základních škol a školských zařízení.“ Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy byl vypracován preventivní program zaměřený na strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na úrovni základních škol. „Cílem je napomoci při proměně školy. Nabízeny jsou některé konkrétní cesty k tomu, aby se stala školou podporující zdravý životní styl, vytvářející optimální podmínky pro prevenci společensky nežádoucích jevů a stala se bezpečným místem pro efektivní vzdělávání“ „Při diagnostice rizik pro možný výskyt sociálně patologických jevů u jednotlivých dětí ve škole a školském zařízení je nutné analyzovat osobnost jedince, společenské vlivy formující osobnost, konkrétní sociální situaci dítěte, biologické (genetické) předpoklady a osvojení si základních ochranných kompetencí.“
„Základními kompetencemi prevence v rámci podpory zdraví a zdravého životního stylu jsou: •
zvyšování sociální kompetence – rozvíjení sociálních dovedností, které napomáhají efektivní orientaci v sociálních vztazích, odpovědnosti za chování a uvědomění si důsledků jednání
•
posilování komunikačních dovedností – zvyšování schopnosti řešit problémy, konflikty, adekvátní reakce na stres, neúspěch, kritiku
•
vytváření pozitivního sociálního klimatu – pocitu důvěry, bez nadměrného tlaku na výkon, zařazení do skupiny, práce ve skupině vrstevníků, vytvoření atmosféry pohody a klidu, bez strachu a nejistoty
•
formování postojů ke společensky akceptovaným hodnotám – pěstování právního vědomí, mravních a morálních hodnot, humanistické postoje apod.“
Školní preventivní program musí zasahovat výchovnou i naukovou složku vzdělávání během celého školního roku. Musí směřovat k pozitivnímu ovlivnění klimatu třídy, ke změně motivace žáků a pedagogů a změnám vyučovacích metod. 41
Příprava jednotlivých programů by měla být v kompetenci třídních učitelů. Základním předpokladem efektivity programů je aktivní zapojení všech žáků třídy. Dalším podstatným předpokladem účinnosti programů je vztah mezi rodinou a školou. „Je prokázáno, že vzájemná spolupráce výraznou měrou přispívá ke školní úspěšnosti dětí i k prevenci sociálně patologických jevů.“
8.4.1 Vymezení opatření při výskytu drog ve školách a školských zařízeních MŠMT (2006, [online]) „V současné době je podle platných zákonů trestný ten, •
kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo
psychotropní
látku,
přípravek
obsahující
omamnou
nebo
psychotropní látku, prekurzor nebo jed, § 187 trestního zákona •
kdo bez povolení přechovává omamnou nebo psychotropní látku nebo jed v množství větším než malém, § 187 a trestního zákona
•
kdo neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo psychotropní látku. přestupek na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi § 30 odst.1, písm.j zák. 200/1990
•
kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky nebo jedu § 188 trestního zákona
•
kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje, anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří. § 188a trestního zákona „ 42
9. Empirická část 9.1 Cíl výzkumu Výzkumným záměrem bylo zanalyzovat problematiku závislostí na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. K hlavním cílům patřil popis situace ve zneužívání návykových látek u studentů této fakulty a zjištění jejich názorů na drogový problém.
9.2 Metodika Výzkum proběhl v roce 2006 na devíti fakultách Masarykovy univerzity. Průzkum byl realizován s využitím dotazníkového šetření (viz. příloha č. 1). Dotazník vypracovali MUDr. Petr Kachlik, Ph.D. a Doc. MUDr. Marie Havelková, CSc. v rámci řešení výzkumného záměru „Škola a zdraví pro 21. století“ a grantového projektu PdF MU v Brně zaměřeného na protidrogovou primární prevenci. Dotazník byl zcela anonymní a respondentům byl zasílán elektronickou formou s využitím informačního systému MU. Dotazník byl sestaven celkem z 21 otázek: -
18 otázek uzavřených; studenti měli označit jednu nebo více z uvedených odpovědí (u 16. otázek); u dvou typu otázek měli k dispozici škálu od 1do 5 (1 = nejvíce důležité a 5 = nejméně důležité)
-
2 otázky otevřené
-
1 otázky polootevřená
Zjištěné údaje byly elektronicky zaznamenány, anonymizovány a následovně statisticky vyhodnoceny programy Epi Info, Version 6: a word processing, database, and statistics program for epidemiology on microcomputers. Byla provedena univariační (popisná) statistika a bivariační analýza. V rámci bivariační analýzy byl k testování rozdílů mezi skupinami (dělení dle ročníků a dle pohlaví) použit x2 test a Fisherův exaktní test + jeho modifikace dle Yatese a Mantel – Haenzsela. 9.2.1 Charakteristika výzkumného vzorku Zkoumanou skupinou byli studenti pedagogické fakulty. Celkový počet činilo 1310 respondentů, kteří byli rozděleni podle pohlaví a ročníků. Na dotazník odpovědělo 43
238 mužů a 1072 žen. V prvním ročníku odpovědělo 423 studentů, ve druhém 281 studentů, ve třetím 239 studentů, ve čtvrtém 165 studentů a v pátém ročníku 193 studentů. Věkové rozmezí respondentů bylo 17 – 36 let. Průměrný věk studentů byl vypočten na 24,3 let.
9.2.2 Stanovené hypotézy H1: Větší zkušenost s psychotropními látkami mají muži než ženy.
H2: Ženy mají zodpovědnější postoje ke zneužívání psychotropních látek než muži.
H3: U mužů je frekvence zneužívání návykových látek vyšší než u žen
44
10. Výsledky dotazníkového šetření Do výsledků dotazníkového šetření nejsou zahrnuti studenti dálkového (kombinovaného) studia. Počet těchto studentů, kteří na dotazník odpověděli, neměl pro vyhodnocení výzkumu zásadní význam. Nejprve byla provedena univariační (popisná) statistika, kde jsou zahrnuty výsledky všech kategorií dotazníku. V rámci bivariační analýzy byly testovány rozdíly mezi jednotlivými ročníky a dle pohlaví. Rozdíl ve výsledcích mezi ročníky nebyl v převážné většině případů významný, proto nejsou tyto výsledky v diplomové práci uvedeny.
45
10. 1 Univariační (popisná) statistika TABÁK Tab. č. 1: Kouření tabáku (cigaret, dýmky nebo doutníků) během života. Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
263
20,3
29
12,4
234
22,1
Ano
1032
79,7
205
87,6
827
77,9
Celkem
1295
100,0
234
100,0
1061
100,0
Tab. č. 2: : Věk první konzumace tabáku (jen u těch, kteří někdy kouřili tabák) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Méně než 10 let
68
6,6
20
9,7
48
5,8
10-14 let
406
39,2
85
41,3
321
38,6
15-18 let
465
44,8
81
39,3
384
46,2
Více než 18 let
98
9,4
20
9,7
78
9,4
1037
100,0
206
100,0
831
100,0
Celkem
Tab. č. 3: : Období poslední konzumace tabáku (jen u těch, kteří někdy kouřili tabák) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Dnes
208
20,1
58
28,3
150
18,1
V posledních týdnu
185
17,9
47
22,9
138
16,6
V posledním měsíci
106
10,3
19
9,3
87
10,5
V posledním půlroce
139
13,4
19
9,3
120
14,5
Dříve
396
38,3
62
30,2
334
40,3
Celkem
1034
100,0
205
100,0
829
100,0
Z výsledků uvedených v tabulkách je zřejmé, že většina studentů – 79,7 % má zkušenost s kouřením. Tabák ve svém životě kouřilo 87,6 % mužů a 77,9 % žen. Z těchto studentů si dnes zapálilo cigaretu, dýmku nebo doutník 28,3 % mužů a 18,1 % žen. Při prvním kouření tabáku bylo 6,6 % respondentů (z těch, kteří někdy kouřili tabák) dokonce mladší 10 let, 41,3 % mužů a 38,6 % žen (z těch, kteří kouřili tabák) uvedlo jako věk prvního kouření tabáku 10 – 15 let. 46
ALKOHOL Tab. č. 4: Pití alkoholických nápojů během života Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
208
16
26
11,0
182
17,1
Ano, výjimečně
1081
83,2
207
87,7
874
82,2
10
0,8
3
1,3
7
0,7
1299
100,0
236
100,0
1063
100,0
Ano Celkem
Tabulka 5: Věk první konzumace alkoholu (jen u těch, kteří někdy v životě pili alkohol) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Méně než 10 let
154
11,9
30
12,9
124
11,7
10-14 let
512
39,7
111
47,6
401
37,9
15-18 let
582
45,1
83
35,6
499
47,2
Více než 18 let
42
3,3
9
3,9
33
3,1
1290
100,0
233
100,0
1057
100,0
Celkem
Tab. č. 6: Období poslední konzumace alkoholického nápoje (jen u těch, kteří někdy v životě pili alkohol) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Dnes
103
8,0
38
16,4
65
6,2
V posledních týdnu
753
58,5
141
60,8
612
58,0
V posledním měsíci
306
23,7
30
12,9
276
26,1
V posledním půlroce
95
7,4
15
6,5
80
7,6
Dříve
31
2,4
8
3,4
23
2,2
1288
100,0
232
100,0
1056
100,0
Celkem
Alkohol během svého života nezkusilo pouze 16 % studentů. Muži nejčastěji alkohol poprvé pili mezi 10. – 14. rokem. U žen je nejčastější věkové rozmezí první konzumace alkoholu mezi 15. – 18. rokem. 11,9 % respondentů (z těch, kteří pili alkohol) bylo při první konzumaci alkoholu dokonce mladší 10 let. Během posledního týdne se alkoholu napilo 58,5 % studentů (z těch, kteří během života pili alkohol).
47
ČERNÁ KÁVA Tab. č. 7: Pití černé kávy během života Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
195
15,1
41
17,5
154
14,5
Ano, výjimečně
384
29,6
62
26,5
322
30,3
Ano
716
55,3
131
56,0
585
55,1
Celkem
1295
100,0
243
100,0
1061
100,0
Tab. č. 8: Věk prvního pití černé kávy (jen u těch, kteří někdy v životě pili kávu) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Méně než 10 let
35
3,2
6
3,1
29
3,2
10-14 let
239
21,6
48
24,6
191
21,0
15-18 let
610
55,1
97
49,7
513
56,3
Více než 18 let
222
20,1
44
22,6
178
19,5
Celkem
1106
100,0
195
100,0
911
100,0
Tab. č. 9: Poslední konzumace černé kávy (jen u těch, kteří někdy v životě pili černou kávu) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Dnes
308
27,9
64
33,0
244
26,8
V posledním týdnu
278
25,1
47
24,2
231
25,3
V posledním měsíci
195
17,6
28
14,4
167
18,3
V posledním půlroce
159
14,4
30
15,5
129
14,1
Dříve
166
15,0
25
12,9
141
15,5
Celkem
1106
100,0
194
100,0
912
100,0
Pouze 15,1 % studentů během svého života nepilo černou kávu. Studenti, kteří tento nápoj užili, nejčastěji uvádějí jako věk první konzumace 15 – 18 let. Ze studentů, kteří kávu konzumují, se jí dnes napilo 33 % mužů a 26,8 % žen.
48
KOKAIN Tab. č. 10: Užití kokainu během života Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1275
97,8
220
92,8
1055
98,9
Ano
29
2,2
17
7,2
12
1,1
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 11: Užití kokainu v posledních 6 měsících Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1294
99,2
234
98,7
1060
99,3
Ano
10
0,8
3
1,3
7
0,7
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 12: Užití kokainu v posledních 30 dnech Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Ano
0
0,0
0
0,0
0
0,0
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 13: Věk prvního užití kokainu (jen u těch, kteří někdy v životě brali kokain) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Méně než 10 let
0
0,0
0
0,0
0
0,0
10-14 let
0
0,0
0
0,0
0
0,0
15-18 let
4
13,8
1
5,9
3
25,0
Více než 18 let
25
86,2
16
94,1
9
75,0
Celkem
29
100,0
17
100,0
12
100,0
Odpověď
49
Tab. č. 14: Frekvence užití kokainu během života (jen u těch, kteří někdy v životě brali kokain) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
1-3x
24
77,4
14
82,3
10
71,4
4 - 10 x
4
12,9
1
5,9
3
21,4
Více než 10 x
3
9,7
2
11,8
1
7,2
Celkem
31
100,0
17
100,0
14
100,0
Jak je patrné z tabulek, kokain během svého života užilo 7,2 % mužů a 1,1 % žen. Převážná většina studentů – 86,2 % z těch, kteří tuto drogu během svého života vyzkoušeli, kokain poprvé konzumovala po 18. roce života. V posledním půlroce si drogu vzalo 0,8 % respondentů a během posledního měsíce drogu neužil nikdo z dotazovaných. Ze studentů, kteří brali kokain, jich 77,4 % užilo tuto drogu 1-3 x během života.
CRACK Tab. č. 15: Užití cracku během života Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1299
99,6
236
99,6
1063
99,63
Ano
5
0,4
1
0,4
4
0,37
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 16: Užití cracku v posledních 6 měsících Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Ano
0
0,0
0
0,0
0
0,0
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
50
Tab. č. 17: Užití cracku v posledních 30 dnech Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Ano
0
0,0
0
0,0
0
0,0
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 18: Věk prvního užití cracku (jen u těch, kteří někdy v životě brali crack) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Méně než 10 let
0
0,0
0
0,0
0
0,0
10-14 let
1
6,6
0
0,0
1
10,0
15-18 let
11
73,3
5
100,0
6
60,0
Více než 18 let
3
20,0
0
0,0
3
30,0
Celkem
15
100,0
5
100,0
10
100,0
Odpověď
Tab. č. 19: Frekvence užití cracku během života (jen u těch, kteří někdy v životě brali crack) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
abs.
%
abs.
%
abs.
%
1-3x
4
44,4
1
50,0
3
42,9
4 - 10 x
2
22,2
1
50,0
1
14,2
Více než 10 x
3
33,3
0
0,0
3
42,9
Celkem
9
100,0
2
100,0
7
100,0
Odpověď
Tato droga není mezi studenty příliš rozšířená. Zkušenost s ní má pouze 0,4 % studentů. Nikdo z těchto studentů drogu neužil během posledního půlroku. Nejčastěji ji studenti poprvé konzumovali ve věku 15 – 18 let.
51
MARIHUANA Tab. č. 20: Užití marihuany během života Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
570
43,7
77
32,5
493
46,2
Ano Celkem
734 1304
56,3 100,0
160 237
67,5 100,0
574 1067
53,8 100,0
Tab. č. 21: Užití marihuany v posledních 6 měsících Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1024
78,5
149
62,9
875
82,0
Ano
280
21,5
88
37,1
192
18,0
Celkem
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Tab. č. 22: Užití marihuany v posledních 30 dnech Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1152
88,3
170
71,7
982
92,0
Ano
152
11,7
67
28,3
85
8,0
Celkem
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Tab. č. 23: Věk prvního užití marihuany (jen u těch, kteří někdy v životě brali marihuanu) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Méně než 10 let
0
0,0
0
0,0
0
0,0
10-14 let
73
10,1
20
13,0
53
9,3
15-18 let
427
59,2
93
60,4
334
58,9
Více než 18 let
221
30,7
41
26,6
180
31,8
Celkem
721
100,0
154
100,0
567
100,0
Odpověď
52
Tab. č. 24: Frekvence užití marihuany během života (jen u těch, kteří někdy v životě brali marihuanu) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
1-3x
238
32,8
25
16,2
213
37,3
4 - 10 x
196
27,0
31
20,1
165
28,9
Více než 10 x
291
40,2
98
63,7
193
33,8
Celkem
725
100,0
154
100,0
571
100,0
Z tabulek vyplývá, že zkušenost s marihuanou má více něž polovina dotazovaných studentů – 67.5 % mužů a 53,8 % žen. V posledních šesti měsících tuto drogu užilo 37,1 % mužů a 18 % žen, během posledních 30 dnů 28,3 % mužů a 8 % žen. Žádný z respondentů, který drogu během života užil, nebyl při první konzumaci drogy mladší desíti let. Nejčastější věkové rozmezí první konzumace marihuany je 15 – 18 let. Více než 10 x za život drogu užilo 33,8 % žen a dokonce 63,7 % mužů (z těch, kteří drogu během života konzumovali).
HAŠIŠ A HAŠIŠOVÝ OLEJ Tab. č. 25: Užití hašiše nebo hašišového oleje během života Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1032
79,1
151
63,7
881
82,6
Ano
272
20,9
86
36,3
186
17,4
Celkem
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Tab. č. 26: Užití hašiše nebo hašišového oleje v posledních 6 měsících Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1229
94,2
204
86,1
1025
96,1
Ano
75
5,8
33
13,9
42
3,9
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
53
Tab. č. 27: Užití hašiše nebo hašišového oleje v posledních 30 dnech Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1275
97,8
218
92,0
1057
99,1
Ano
29
2,2
19
8,0
10
0,9
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 28: Věk prvního užití hašiše nebo hašišového oleje (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Méně než 10 let
0
0,0
0
0,0
0
0,0
10-14 let
14
5,5
6
7,7
8
4,6
15-18 let
162
63,8
54
69,2
106
60,9
Více než 18 let
78
30,7
18
23,1
60
34,5
Celkem
254
100,0
78
100,0
174
100,0
Odpověď
Tab. č. 29: Frekvence užití hašiše nebo hašišového oleje během života (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
1-3x
125
48,3
22
27,5
103
57,5
4 - 10 x
61
23,5
17
21,3
44
24,6
Více než 10 x
73
28,2
41
51,2
32
17,9
Celkem
259
100,0
80
100,0
179
100,0
36,3 % mužů a 17,3 % žen vyzkoušelo během svého života hašiš nebo hašišový olej. V posledním půlroce hašiš nebo hašišový olej užilo 13,9 % mužů a 3,9 % žen, během posledního měsíce pak 8 % mužů a pouze 0,8 % žen. Většina studentů byla při první konzumaci drogy ve věkovém rozmezí 15. – 18. let. Více než 10 x za život si drogu vzalo 17,9 % žen a dokonce 51,2 % mužů (z těch, kteří drogu během života užili).
54
HALUCINOGENY Tab. č. 30: Užití halucinogenů během života Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1228
94,2
197
83,1
1031
96,6
Ano
76
5,8
40
16,9
36
3,4
1304
100,0
327
100,0
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 31: Užití halucinogenů v posledních 6 měsících Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1297
99,5
234
98,7
1063
99,6
Ano
7
0,5
3
1,3
4
0,4
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 32: Užití halucinogenů v posledních 30 dnech Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1301
99,8
236
99,6
1065
99,8
Ano
3
0,2
1
0,4
2
0,2
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 33: Věk prvního užití halucinogenů (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Méně než 10 let
0
0,0
0
0,0
0
0,0
10-14 let
1
1,3
1
2,6
0
0,0
15-18 let
49
62,0
20
51,3
29
72,5
Více než 18 let
29
36,7
18
46,2
11
27,5
Celkem
79
100,0
39
100,0
40
100,0
Odpověď
55
Tab. č. 34: Frekvence užití halucinogenů během života (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
1-3x
42
53,2
16
39,0
26
68,4
4 - 10 x
26
32,9
18
43,9
8
21,1
Více než 10 x
11
13,9
7
17,1
4
10,5
Celkem
79
100,0
41
100,0
38
100,0
Z celkového počtu respondentů má zkušenost s halucinogenní drogou 3,4 % žen a 16,9 % mužů. Většina studentů drogu poprvé užilo mezi 15. – 18. rokem. Více něž 10 x za život halucinogenní drogy užilo 13,9 % studentů.
HALUCINOGENNÍ HOUBY Tab. č. 35: Užití halucinogenních hub během života Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1152
88,3
187
78,9
965
90,4
Ano
152
11,7
50
21,1
102
9,6
Celkem
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Tab. č. 36: Užití halucinogenních hub v posledních 6 měsících Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1287
98,7
225
94,9
1062
99,5
Ano
17
1,3
12
5,1
5
0,5
1304
100,0
237
100
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 37: Užití halucinogenních hub v posledních 30 dnech Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1297
99,5
232
97,9
1065
99,8
Ano
7
0,5
5
2,1
2
0,2
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
56
Tab. č. 38: Věk prvního užití halucinogenních hub (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Méně než 10 let
0
0,0
0
0,0
0
0,0
10-14 let
4
2,8
2
4,4
2
2,0
15-18 let
83
57,6
22
48,9
61
61,6
Více než 18 let
57
39,6
21
46,7
36
36,4
Celkem
144
100,0
45
100,0
99
100,0
Odpověď
Tab. č. 39: Frekvence užití halucinogenních hub během života (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
1-3x
98
68,5
19
42,2
79
81,6
4 - 10 x
33
23,1
18
40
15
15,3
Více než 10 x
12
8,4
8
17,8
4
4,1
Celkem
143
100,0
45
100,0
98
100,0
Halucinogenní houby během svého života zkusilo 21,1 % mužů a 9,6 % žen. V posledním půlroce je užilo 1,3 % respondentů a během posledního měsíce pouze 0,5 % respondentů. 57,6 % studentů (z těch, kteří drogu užili) bylo při první konzumaci drogy ve věku 15-18 let. Většina studentů – 68,5 % (z těch, kteří drogu někdy v životě brali) ji užila 1 – 3 x za život.
PERVITIN Tab. č. 40: Užití pervitinu během života Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1246
95,6
217
91,6
1029
96,4
Ano
58
4,4
20
8,4
38
3,6
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
57
Tab. č. 41: Užití pervitinu v posledních 6 měsících Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1292
99,0
232
97,9
1060
99,3
Ano
12
1,0
5
2,1
7
0,7
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 42: Užití pervitinu v posledních 30 dnech Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1300
99,7
236
99,6
1064
99,7
Ano
4
0,3
1
0,4
3
0,3
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 43: Věk prvního užití pervitinu (jen u těch, kteří jej někdy v životě brali) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Méně než 10 let
0
0,0
0
0,0
0
0,0
10-14 let
0
0,0
0
0,0
0
0,0
15-18 let
32
58,2
9
45
23
65,7
Více než 18 let
23
41,8
11
55
12
34,3
Celkem
55
100,0
20
100,0
35
100,0
Odpověď
Tab. č. 44: Frekvence užití pervitinu během života (jen u těch, kteří jej někdy v životě brali) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
1-3x
25
44,7
7
36,8
18
48,7
4 - 10 x
11
19,6
3
15,8
8
21,6
Více než 10 x
20
35,7
9
47,4
11
29,7
Celkem
56
100,0
19
100,0
37
100,0
8,4 % mužů a 3,4 % žen uvedlo, že někdy v životě užili pervitin. 1 % respondentů si vzalo drogu během posledních šesti měsíců a 0,3 % respondentů během posledního měsíce. Nejčastější věk první konzumace pervitinu je v rozmezí 15 – 18 let. Nejvíce mužů 47,4 % (z těch, kteří drogu někdy v životě vyzkoušeli) ji užilo více než 10 58
x ve svém životě. Ženy drogu nejčastěji konzumovali 1-3 x za život – 48,7 % (z těch, které drogu vyzkoušeli)
EFEDRIN, AMFETAMIN A BUDIVÉ PROSTŘEDKY BEZ LÉKAŘSKÉHO PŘEDPISU Tab. č. 45: Užití efedrinu, amfetaminu apod. budivých prostředků bez lékařského předpisu během života Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1284
98,5
227
95,8
1057
99,1
Ano
20
1,5
10
4,2
10
0,9
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 46: Užití efedrinu, amfetaminu apod. budivých prostředků bez lékařského předpisu v posledních 6 měsících Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1300
99,7
235
99,2
1065
99,2
Ano
4
0,3
2
0,8
2
0,8
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 47: Užití efedrinu, amfetaminu apod. budivých prostředků bez lékařského předpisu v posledních 30 dnech Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1302
99,8
236
99,6
1066
99,9
Ano
2
0,2
1
0,4
1
0,1
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
59
Tab. č. 48: Věk prvního užití efedrinu, amfetaminu apod. budivých prostředků bez lékařského předpisu (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Méně než 10 let
0
0,0
0
0,0
0
0,0
10-14 let
0
0,0
0
0,0
0
0,0
15-18 let
9
50,0
5
55,6
4
44,4
Více než 18 let
9
50,0
4
44,4
5
55,6
Celkem
18
100,0
9
100,0
9
100,0
Odpověď
Tab. č. 49: Frekvence užití efedrinu, amfetaminu apod. budivých prostředků bez lékařského předpisu během života (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
1-3x
12
63,2
5
55,6
7
70,0
4 - 10 x
2
10,5
1
11,1
1
10,0
Více než 10 x
5
26,3
3
33,3
2
20,0
Celkem
19
100,0
9
100,0
10
100,0
4,2 % mužů a 0,9 % žen uvedlo, že mají zkušenost s efedrinem, amfetaminem nebo podobnými budivými prostředky bez lékařského předpisu. Polovina z těchto studentů měla při první konzumaci budivých prostředků 15 – 18 let, druhá polovina studentů byla starší 18 let. Většina studentů 63,2 % (z těch, kteří drogu užili) ji konzumovala 1-3 x za život. Během posledního půlroku si tyto budivé prostředky vzalo 0,2 % respondentů a v posledním měsíci 0,3 % respondentů.
TĚKAVÉ LÁTKY Tab. č. 50: Užití těkavých látek k záměrné inhalaci během života Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1285
98,5
232
97,9
1053
98,7
Ano
19
1,5
5
2,1
14
1,3
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
60
Tab. č. 51: Užití těkavých látek k záměrné inhalaci v posledních 6 měsících Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1303
99,9
237
100,0
1066
99,9
Ano
1
0,1
0
0,0
1
0,1
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 52: Užití těkavých látek k záměrné inhalaci v posledních 30 dnech Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1303
99,9
237
100,0
1066
99,9
Ano
1
0,1
0
0
1
0,1
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 53: Věk prvního užití těkavých látek k záměrné inhalaci (jen u těch, kteří je někdy v životě čichali) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Méně než 10 let
0
0,0
0
0,0
0
0,0
10-14 let
7
41,2
2
50,0
5
38,5
15-18 let
4
23,5
1
25,0
3
23,0
Více než 18 let
6
35,3
1
25,0
5
38,5
Celkem
17
100,0
4
100,0
13
100,0
Odpověď
Tab. č. 54: Frekvence užití těkavých látek k záměrné inhalaci během života (jen u těch, kteří je někdy v životě čichali) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
1–3x
14
82,4
3
75
11
84,6
4 – 10 x
0
0,0
0
0,0
0
0,0
Více než 10 x
3
17,6
1
25
2
15,4
Celkem
17
100,0
4
100,0
13
100,0
Během svého života užilo těkavé látky k záměrné inhalaci 1,5 % dotazovaných studentů. Z těchto studentů označilo 38,5 % žen a dokonce polovina mužů jako věk první konzumace věkové rozmezí 10 – 14 let (z těch, kteří užili těkavé látky). Převážná 61
většina studentů (82,4 % z těch, kteří drogu užili) čichalo těkavé látky 1 – 3 x za život.
HEROIN Tab. č. 55: Užití heroinu během života Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1297
99,5
233
98,3
1064
99,7
Ano
7
0,5
4
1,7
3
0,3
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 56: Užití heroinu v posledních 6 měsících Skupina Odpověď Ne Ano Celkem
Všichni abs.
Muži
Ženy
%
abs.
%
abs.
%
100,0
237
100,0
1067
100,0
0
0,0
0
0,0
0
0,0
1304
100,0
1237
100,0
1067
100,0
1304
Tab. č. 57: Užití heroinu v posledních 30 dnech Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Ano
0
0,0
0
0,0
0
0,0
1304
100,0
237
100,0
100,0
100,0
Celkem
Tab. č. 58: Věk prvního užití heroinu (jen u těch, kteří jej někdy v životě brali) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Méně než 10 let
0
0,0
0
0,0
0
0,0
10-14 let
0
0,0
0
0,0
0
0,0
15-18 let
5
83,3
2
66,7
3
100,0
Více než 18 let
1
16,7
1
33,3
0
0,0
Celkem
6
100,0
3
100,0
3
100,0
Odpověď
62
Tab. č. 59: Frekvence užití heroinu během života (jen u těch, kteří jej někdy v životě brali) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
abs.
%
abs.
%
abs.
%
1–3x
6
85,7
3
75
3
100,0
4 – 10 x
1
14,3
1
25
0
0,0
Více než 10 x
0
0,0
0
0,0
0
0,0
Celkem
7
100,0
4
100,0
3
100,0
Odpověď
1,7 % mužů a 0,3 % žen během svého života užilo heroin. Převážná většina těchto studentů byla při první konzumaci drogy ve věkovém rozmezí 15 – 18 let a užila drogu 1 – 3 x během života. Během posledního půl roku si nikdo z dotazovaných studentů drogu nevzal.
MORFIN, KODEIN, LÉKY OBSAHUJÍCÍ OPIÁTY BEZ LÉKAŘSKÉHO PŘEDPISU Tab. č. 60: Užití Morfinu, kodeinu, léků obsahujících opiáty bez lékařského předpisu během života Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1283
98,4
230
97,0
1053
98,7
Ano
21
1,6
7
3,0
14
1,3
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 61: Užití Morfinu, kodeinu, léků obsahujících opiáty bez lékařského předpisu v posledních 6 měsících Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1302
99,8
236
99,6
1066
99,9
Ano
2
0,2
1
0,4
1
0,1
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
63
Tab. č. 62: Užití Morfinu, kodeinu, léků obsahujících opiáty bez lékařského předpisu v posledních 30 dnech Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1302
99,8
236
99,9
1066
99,9
Ano
2
0,2
1
0,1
1
0,1
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 63: Věk prvního užití Morfinu, kodeinu, léků obsahujících opiáty bez lékařského předpisu (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Méně než 10 let
0
0,0
0
0,0
0
0,0
10-14 let
0
0,0
0
0,0
0
0,0
15-18 let
11
2
33,3
9
69,2
Více než 18 let
8
42,1
4
66,7
4
30,8
Celkem
19
100,0
6
100,0
13
100,0
Odpověď
57,9
Tab. č. 64: Frekvence užití Morfinu, kodeinu, léků obsahujících opiáty bez lékařského předpisu během života (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
abs.
%
abs.
%
abs.
%
1-3x
8
38,1
3
50
5
33,3
4 - 10 x
11
52,4
2
33,3
9
60
Více než 10 x
2
9,5
1
16,7
1
6,7
Celkem
21
100,0
6
100,0
15
100,0
Odpověď
1,6 % respondentů během svého života vyzkoušelo morfin, kodein nebo léky obsahující opiáty bez lékařského předpisu. Během posledních šesti měsíců drogy užilo 0,2 % respondentů. Většina mužů – 66,7 % (z těch, kteří drogy během života užili) byla při první konzumaci starší 18 let. 69,2 % žen (z těch, které někdy tyto drogy užily) bylo při první konzumace ve věku 15 – 18 let. U mužů převažuje konzumace drog 1 – 3 x během života, u žen 4 – 10 x za život.
64
PROSTŘEDKY NAVOZUJÍCÍ SPÁNEK ČI UKLIDNĚNÍ BEZ LÉKAŘSKÉHO PŘEDPISU Tab. č. 65: Užití prostředků navozujících spánek či uklidnění bez lékařského předpisu během života Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1210
92,8
223
94,1
987
92,5
Ano
94
7,2
14
5,9
80
7,5
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 66: Užití prostředků navozujících spánek či uklidnění bez lékařského předpisu v posledních 6 měsících Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1274
97,7
233
98,3
1041
97,6
Ano
30
2,3
4
1,7
26
2,4
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 67: Užití prostředků navozujících spánek či uklidnění bez lékařského předpisu v posledních 30 dnech Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1295
99,3
236
99,6
1059
99,3
Ano
9
0,7
1
0,4
8
0,7
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 68: Věk prvního užití prostředků navozujících spánek či uklidnění bez lékařského předpisu (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Méně než 10 let
1
1,1
0
0,0
1
1,3
10-14 let
6
6,4
2
15,4
4
5
15-18 let
28
30,1
4
30,8
24
30
Více než 18 let
58
62,4
7
53,8
51
63,7
Celkem
93
100,0
13
100,0
80
100,0
Odpověď
65
Tab. č. 69: Frekvence užití prostředků navozujících spánek či uklidnění bez lékařského předpisu během života (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
1-3x
33
35,8
3
21,4
30
38,5
4 - 10 x
42
45,7
6
42,9
36
46,1
Více než 10 x
17
18,5
5
35,7
12
15,4
Celkem
92
100,0
14
100,0
78
100,0
7,2 % respondentů uvedlo, že během svého života užilo prostředky navozující spánek či uklidnění bez lékařského předpisu. V posledním půlroce tyto prostředky užilo 2,3 % dotazovaných a v posledním měsíci 0,7 % dotazovaných. Většina studentů byla při prvním užití starší 18 let. Nejčastější frekvence užití byla 4 – 10 x za život.
DISKOTÉKOVÉ DROGY (EXTÁZE) Tab. č. 70: Užití diskotékových drog (např. extáze) během života Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1184
90,8
197
83,1
987
92,5
Ano
120
9,2
40
16,9
80
7,5
Celkem
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Tab. č.71: Užití diskotékových drog (např. extáze) v posledních 6 měsících Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1287
98,7
231
97,5
1056
99,0
Ano
17
1,3
6
2,5
11
1,0
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
Tab. č. 72: Užití diskotékových drog (např. extáze) v posledních 30 dnech Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1301
99,8
235
99,2
1066
99,9
Ano
3
0,2
2
0,8
1
0,1
1304
100,0
237
100,0
1067
100,0
Celkem
66
Tab. č. 73: Věk prvního užití diskotékových drog (např. extáze) (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Méně než 10 let
0
0,0
0
0,0
0
0,0
10-14 let
0
0,0
0
0,0
0
0,0
15-18 let
57
48,3
20
52,6
37
46,3
Více než 18 let
61
51,7
18
47,4
43
53,7
Celkem
118
100,0
38
100,0
80
100,0
Odpověď
Tab. č. 74: Frekvence užití diskotékových drog (např. extáze) během života (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
1-3x
75
64,1
17
46,0
58
72,5
4 - 10 x
26
22,2
13
35,1
13
16,3
Více než 10 x
16
13,7
7
18,9
9
11,2
Celkem
117
100,0
37
100,0
80
100,0
16,9 % mužů a 7,5 % žen má zkušenost s diskotékovými drogami. 1,6 % studentů je užila během posledních šesti měsíců a 0,2 % studentů v posledních třiceti dnech. Ze studentů, kteří někdy v životě zkusili diskotékovou drogu, ji neužil nikdo mladší 15 let, 51,7 % bylo při první konzumaci drogy ve věku víc jak 18 let a 48,3 % mezi 15. – 18. rokem. 64,1 % (z těch, kteří drogu brali) ji užilo 1 – 3 x za život.
HRACÍ AUTOMATY Tab. č. 75: Hraní na automatech během života Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
826
63,9
98
42,1
728
68,7
Ano
467
36,1
135
57,9
332
31,3
Celkem
1293
100,0
233
100,0
1060
100,0
67
Tab. č. 76: Hraní na automatech v posledních 6 měsících Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
428
87
112
81,8
316
89,0
Ano
64
13
25
18,2
39
11,0
Celkem
492
100,0
137
100,0
355
100,0
Tab. č.77: Hraní na automatech v posledních 30 dnech Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
464
95,7
122
90,4
342
97,7
Ano
21
4,3
13
9,6
8
2,3
Celkem
485
100,0
135
100,0
350
100,0
Tab. č. 78: Věk prvního hrání na automatech (jen u těch, kteří někdy v životě hráli) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Méně než 10 let
36
7,9
8
6,1
28
8,6
10-14 let
100
21,9
29
22,0
71
21,9
15-18 let
158
34,7
56
42,4
102
31,5
Více než 18 let
162
35,5
39
29,5
123
38,0
Celkem
456
100,0
132
100,0
324
100,0
Tab. č. 78: Frekvence hraní na automatech během života (jen u těch, kteří někdy v životě hráli) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
1-3x
329
72
71
54,2
258
79,1
4 - 10 x
83
18,2
27
20,6
56
17,2
Více než 10 x
45
9,8
33
25,2
12
3,7
Celkem
457
100,0
131
100,0
326
100,0
S hraním na automatech má zkušenost 36,1 % respondentů. 13 % respondentů hrálo na automatech během posledního půlroku a 4,3 % během posledního měsíce. 7,9 % studentů (z těch, kteří někdy v životě hráli) bylo při první hře na automatech mladší 10 let. 68
UŽÍVÁNÍ LÉKŮ Tab. č. 79: Pravidelné užívání léků (kromě kontraceptiv) Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne
1072
84,6
201
88,5
871
83,7
Ano
195
15,4
26
11,5
169
16,3
Celkem
1267
100,0
227
100,0
1040
100,0
Léky (kromě kontraceptiv) pravidelně užívá 15,4 % studentů – 11,5 % mužů a 16,3 % žen.
MOTIVACE UŽITÍ DROG Tab. č. 80: Osoby, které respondenta motivovaly k užití drog – mimo nikotinu, alkoholu, kofeinu a léků podaných na lékařský předpis (uvedeny pouze kladné odpovědi) Skupina
Všichni (n=1304)
Muži (n=237)
Ženy (n=1062)
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Rodiče
21
1,6
1
0,4
20
1,9
Sourozenci
32
2,5
9
3,8
23
2,2
Partner (ka)
94
7,2
7
3,0
87
8,2
Přátelé
609
46,7
135
57,0
474
44,4
Náhodní známí
54
4,1
15
6,3
39
3,7
Drogový překupník
5
0,4
3
1,3
2
0,2
Lékař/farmaceut
13
1,0
4
1,7
9
0,8
Někdo jiný
28
2,1
11
4,6
17
1,6
46,7 % respondentů označilo jako osoby, které je motivovaly k užití drog své přátelé. 8,2 % dotazovaných žen mělo motivaci k braní drog ve svém partnerovi a 6,3 % mužů v náhodných známých.
69
SETKÁNÍ S DEALERY Tab. č. 81: Setkání respondentů s drogovými překupníky Skupina
Všichni (n=1304)
Muži (n=237)
Ženy (n=1062)
abs.
%
abs.
%
abs.
%
0
0,0
0
0,0
0
0,0
Dealer – student VŠ
124
9,5
38
16,0
86
8,1
Dealer – student MU
42
3,2
17
7,2
25
2,4
Dealer – student pedagogické fakutly
15
1,2
9
3,8
6
0,6
Odpověď Dealer z ulice
9,5 % respondentů se setkalo s dealery z řad vysokoškolských studentů. 3,8 % mužů a 0,6 % žen se setkalo s dealery, kteří byli studenti pedagogické fakulty.
NASTAVENÉ DROGY Tab. č. 82: Setkání respondentů s nastavenou drogou Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Ne, nikdy
1074
88,8
176
80,7
898
90,5
Ano, jednou až dvakrát
107
8,8
24
11,0
83
8,4
Ano, tři- a vícekrát
29
2,4
18
8,3
11
1,1
1210
100,0
218
100,0
992
100,0
Celkem
Jednou až dvakrát za život se s nastavenou drogou setkalo 11 % mužů a 8,4 % žen. Většina respondentů (88,8 %) se s nastavenou drogou nikdy nesetkala.
70
DŮVODY UŽITÍ DROG Tab. č. 83:Důvody, které respondenta vedly k užití drog – mimo nikotinu, alkoholu, kofeinu a léků podaných na lékařský předpis (uvedeny pouze odpovědi – „nejvíce důležité“) Všichni (n=1304)
Skupina
Muži (n=237)
Ženy (n=1062)
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Uznání ostatních
632
47,2
61
25,7
571
53,8
Potřeba družnosti
23
1,8
8
0,3
15
1,4
Potřeba začlenit se do skupiny
19
1,5
2
0,8
17
1,6
Navození příjemných pocitů
160
12,3
50
21,1
110
10,4
Vztah k sexu
15
1,2
7
3,0
8
0,7
Zvědavost
345
26,5
76
32,1
269
25,3
Potlačení zdravotních obtíží
6
0,5
31
13,1
37
3,5
Uvolnění psychického stresu
79
6,1
16
6,6
63
6,0
Potlačení nepříjemných pocitů
48
3,7
8
3,4
40
3,8
Zlepšení výkonnosti
23
1,8
8
3,4
15
1,4
29
2,2
9
3,8
20
1,9
Spirituální důvody
52
4,0
21
8,9
31
3,0
Jiné důvody
32
2,5
14
6,0
18
1,7
Pochopení sebe sama
světa
a
Mezi nejčastější důvody, které studenty vedly ke konzumaci drog, patří uznání ostatních. Uznání ostatních je nejvíce důležité pro 53,8 % žen a 25,7 % mužů. Jako další podstatný důvod k užití drog byla označena zvědavost. Zvědavost je nejvíce důležitá pro 25,3 % žen a 32,1 % mužů.
71
DOSTUPNOST DROG Tab. č. 84: Dostupnost některých návykových látek (uvedeny odpovědi „nejvíce dostupné“) Skupina
Všichni (n=1304)
Muži (n=237)
Ženy (n=1067)
Sledovaný znak
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Marihuana
702
70,6
140
62,5
562
72,2
Pervitin, amfetamin, efedrin
37
3,6
11
4,9
26
3,4
Kokain, crack
17
1,7
6
2,7
11
1,4
Halucinogeny
93
9,1
24
10,6
69
8,9
Diskotékové drogy
112
11,0
32
14,3
80
10,3
Heroin
10
1,0
2
1
8
1,0
Jiné opiáty
31
3,0
9
4
22
2,8
Z výše uvedených návykových látek je pro 70,6 % studentů jednoznačně nejdostupnější drogou marihuana. 11 % uvedlo jako nejsnáze dostupné diskotékové drogy.
Tab. č. 85: Užívání vybraných drog v okruhu známých (uvedeny pouze kladné odpovědi) Skupina
Všichni (n=1304)
Muži (n=237)
Ženy (n=1067)
Sledovaný znak
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Marihuana
804
55,2
144
51,8
660
56,0
Pervitin, amfetamin, efedrin
116
8
25
9
91
7,7
Kokain, crack
40
2,7
10
3,6
30
2,6
Halucinogeny
202
14
46
16,5
156
13,2
Diskotékové drogy
225
15,4
43
15,5
182
15,5
Heroin
16
1,1
2
0,7
14
1,2
Jiné opiáty
53
3,6
8
2,9
45
3,8
55,2 % studentů uvádí, že v okruhu jejích známých se užívá převážně marihuana. Jako další drogy, jejichž konzumace převažuje v okruhu známých, uvádí 15,4 % respondentů diskotékové drogy a 14 % respondentů halucinogenní drogy.
72
POSTOJE RESPONDENTŮ Tab. č. 86: Postoje k rizikovým aktivitám (uvedeny pouze kladné odpovědi) Všichni
Muži
Ženy
(n=1304)
(n=237)
(n=1067)
abs.
abs. %
abs. %
Skupina Sledovaný znak
%
Pravidelné kouření 20 a více cigaret denně
54
4,1
20
8,4
34
3,2
Pravidelné kouření marihuany
68
5,2
30
12,7
38
3,6
Experiment s "těžkými" drogami
41
3,1
15
6,3
26
2,4
Experiment s hašišem, halucinogeny, diskotékovými drogami
229
17,6
70
29,5
159
14,9
Experiment s marihuanou
650
49,8
152
64,1
498
46,7
Tabulka uvádí postoje studentů k některým rizikovým aktivitám. Při pohledu na výsledky v tabulce je zřejmé, že muži jsou více benevolentní ke všem rizikovým aktivitám. Překvapující je relativně značné procento mužů a žen, kteří souhlasí s experimentem s hašišem, halucinogeny a diskotékovými drogami. Pro experiment s marihuanou vyslovila svůj souhlas více než polovina mužů (64,1 %) a 46,7 % žen.
NÁZORY RESPONDENTŮ Tab. č. 86: Názory na legalizaci drog Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Proti legalizaci jakékoli drogy
184
14,4
28
12,2
156
14,9
Pro legalizaci některých drog k lékařskému využití
787
61,5
102
44,5
685
65,2
Pro legalizaci některých drog, zvl. tzv. "lehkých"
241
18,8
76
33,2
165
15,7
Pro legalizaci všech drog
6
0,5
2
0,9
4
0,4
Jiný názor
61
4,8
21
9,2
40
3,8
1279
100,0
229
100,0
1050
100,0
Celkem
S legalizací některých drog k lékařskému užití souhlasí 44,5 % mužů a 65,2 % žen. Pro legalizaci některých drog zvl. tzv. „lehkých“ vyslovilo svůj souhlas 15,7 % žen a poměrně velké procento mužů – 33,2 %.
73
BYDLENÍ A VOLNÝ ČAS RESPONDENTŮ Tab. č. 87:Bydlení během školního roku Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
abs.
%
abs.
%
abs.
%
U rodičů
522
40,5
96
41,7
426
40,0
U příbuzných
10
0,8
2
0,9
8
0,8
V koleji
95
7,3
19
8,3
76
7,2
V podnájmu (na privátě)
472
36,6
82
35,7
390
36,8
Ve vlastním bytě/domě
163
12,6
26
11,3
137
12,9
Jinak
28
2,2
5
2,2
23
2,2
1290
100,0
229
100,0
1060
100,0
Celkem
Většina studentů bydlí u rodičů nebo v podnájmu (na privátě). Poměrně malé procento studentů (7,3 %) využívá k bydlení vysokoškolské koleje.
Tab. č. 88: Převažující způsob trávení volného času (uvedeny jen kladné odpovědi) Skupina
Všichni (n=1304)
Muži (n=237)
Odpověď
abs.
abs.
%
Ženy (n=1067) %
abs.
%
S vlastní rodinou
611
46,9
67
28,3
544
51,0
S partnerem (partnerkou)
818
62,7
105
44,3
713
66,8
Dalším sebevzděláváním (kromě studia)
373
28,6
64
27,0
309
29,0
Výdělečnou činností
617
47,3
118
49,8
499
46,8
Sportovními aktivitami
582
44,6
111
46,8
471
44,1
Uměleckými aktivitami
350
26,8
49
20,7
301
28,2
Ve společnosti přátel
938
71,9
164
69,2
774
72,5
Jinak
123
9,4
37
15,6
86
8,1
Způsob trávení volného času je u studentů značně rozmanitý. Nejvíce žen i mužů – 71,9 % tráví volný čas ve společnosti svých přátel. Poměrně významné procento mužů a žen se věnuje ve volném času také výdělečné činnosti, sportovním aktivitám a partnerovi (partnerce). Průměrné kapesné pro vlastní potřebu studentů (od kterého jsou odečteny náklady na bydlení, jídlo, dopravu, nákup učebnic aj.): 1770 Kč
74
10. 2 Bivariační analýza V rámci bivariační analýzy byly zkoumány rozdíly mezi pohlavím. K analýze byl využit x2 – test a Fisherův exaktní test + jeho modifikace dle Yatese a Mantel – Haenzsela. Symbol „p“ značí hladinu statistické významnosti (p<0,05 na 5 %, p<0,01 na 1 %, p < 0,001 na 0,1 %).
TABÁK Tab. č. 89: Kouření tabáku (cigaret, dýmky nebo doutníků) během života. Významnost p = 0,00088332; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Ne
20,3
12,4
22,1
Ano
79,7
87,6
77,9
Celkem
100,0
100,0
100,0
Graf č. 1: Kouření tabáku (cigaret, dýmky nebo doutníků) během života
Muži %
Ženy %
25 20 %
15 10 5 0 odpověď NE
75
Tab. č. 90: : Období poslední konzumace tabáku (jen u těch, kteří někdy kouřili tabák) Významnost p = 0,00049756; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Dnes
20,1
28,3
18,1
V posledních týdnu
17,9
22,9
16,6
V posledním měsíci
10,3
9,3
10,5
V posledním půlroce
13,4
9,3
14,5
Dříve
38,3
30,2
40,3
Celkem
100,0
100,0
100,0
V tab. č. 89 je patrný rozdíl mezi kouřením cigaret u mužů a žen (p < 0,001). Zatímco u žen nemá zkušenost s tabakismem 22,1 % respondentek, u mužů se jedná o pouhých 14,4 % respondentů. Jak vyplývá z tabulky č. 90, muži patří mezi pravidelnější kuřáky než ženy (p < 0,001), například denní kouření přiznalo 18,1 % žen a 28,3 % mužů.
76
ALKOHOL Tab. č. 91: Pití alkoholických nápojů během života Významnost p = 0,0465; p < 0,05 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Ne
16
11,0
17,1
Ano, výjimečně
83,2
87,7
82,2
Ano
0,8
1,3
0,7
100,0
100,0
100,0
Celkem
Graf č. 2: Pití alkoholických nápojů během života
Muži %
Ženy %
20 15 % 10 5 0 odpověď NE
Tab. č. 92: Věk první konzumace alkoholu (jen u těch, kteří někdy v životě pili alkohol) Významnost p = 0,000498; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Méně než 10 let
11,9
12,9
11,7
10-14 let
39,7
47,6
37,9
15-18 let
45,1
35,6
47,2
Více než 18 let
3,3
3,9
3,1
100,0
100,0
100,0
Celkem
77
Tab. č. 93: Období poslední konzumace alkoholického nápoje (jen u těch, kteří někdy v životě pili alkohol) Významnost p = 0,00000001; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Dnes
8,0
16,4
6,2
V posledních týdnu
58,5
60,8
58,0
V posledním měsíci
23,7
12,9
26,1
V posledním půlroce
7,4
6,5
7,6
Dříve
2,4
3,4
2,2
100,0
100,0
100,0
Celkem
Graf č. 3: Období poslední konzumace alkoholického nápoje
Muži %
Ženy %
20 15 % 10 5 0 odpověď DNES
U konzumace alkoholických nápojů během života (tab. č. 91) se jedná o rozdíl mezi pohlavími významný na hladině 5%, kdy větší množství žen oproti mužům nemá s alkoholickými nápoji zkušenost. Muži začali s alkoholem experimentovat v mladším věku než ženy (p < 0,001, tab.č. 92) a pijí alkoholické nápoje častěji, například dnes se alkoholu napilo 16,4 % mužů a 6,2 % žen. (p < 0,001, tab. č.93)
78
KOKAIN Tab. č. 94: Užití kokainu během života Významnost p = 0,00000001; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Ne
97,8
92,8
98,9
Ano
2,2
7,2
1,1
100,0
100,0
100,0
Celkem
Tab. č. 95: Věk prvního užití kokainu (jen u těch, kteří někdy v životě brali kokain) Významnost p = 0.00000001; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Méně než 10 let
0,0
0,0
0,0
10-14 let
0,0
0,0
0,0
15-18 let
13,8
5,9
25,0
Více než 18 let
86,2
94,1
75,0
Celkem
100,0
100,0
100,0
Graf č. 4: Věk prvního užití kokainu
Muži %
Ženy %
100 80 60 % 40 20 0 Méně než 10 let
10-14 let
15-18 let
Více než 18 let
Tab. č. 96: Frekvence užití kokainu během života (jen u těch, kteří někdy v životě 79
brali kokain) Významnost p = 0.00000064; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
1-3x
77,4
82,3
71,4
4 - 10 x
12,9
5,9
21,4
Více než 10 x
9,7
11,8
7,2
100,0
100,0
100,0
Celkem
Graf č. 5: Frekvence užití kokainu během života
Muži %
Ženy %
100 80 60 % 40 20 0 1-3x
4 - 10 x
Více než 10 x
Ve všech výše uvedených tabulkách č. 94, 95, 96 s výsledky konzumace kokainu, je rozdíl významný na hladině 0,1 %. S konzumaci kokainu má zkušenost 7,2 % mužů a pouze 1,1 % žen. Oproti ženám téměř o 5 % více mužů užilo kokain více než 10 x za život.
MARIHUANA 80
Tab. č. 97: Užití marihuany během života Významnost p = 0.000118; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Ne
43,7
32,5
46,2
Ano Celkem
56,3 100,0
67,5 100,0
53,8 100,0
Graf č. 6: Užití marihuany během života
Muži %
Ženy %
80 60 % 40 20 0 odpověď ANO
Tab. č. 98: Užití marihuany v posledních 6 měsících Významnost p = 0.00000001; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Ne
78,5
62,9
82,0
Ano
21,5
37,1
18,0
Celkem
100,0
100,0
100,0
Tab. č. 99: Užití marihuany v posledních 30 dnech Významnost p = 0.00000001; p < 0,001 81
Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Ne
88,3
71,7
92,0
Ano
11,7
28,3
8,0
Celkem
100,0
100,0
100,0
Graf č. 7: Užití marihuany v posledních 30 dnech
Muži %
Ženy %
30 25 20 % 15 10 5 0 odpověď ANO
Tab. č. 100: Věk prvního užití marihuany (jen u těch, kteří někdy v životě brali marihuanu) Významnost p = 0.00289; p < 0,01 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Méně než 10 let
0,0
0,0
0,0
10-14 let
10,1
13,0
9,3
15-18 let
59,2
60,4
58,9
Více než 18 let
30,7
26,6
31,8
Celkem
100,0
100,0
100,0
Tab. č. 101: Frekvence užití marihuany během života (jen u těch, kteří někdy v životě brali marihuanu) Významnost p = 0.00000001; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy 82
%
%
%
1-3x
32,8
16,2
37,3
4 - 10 x
27,0
20,1
28,9
Více než 10 x
40,2
63,7
33,8
Celkem
100,0
100,0
100,0
Odpověď
Graf č. 8: Frekvence užití marihuany během života
Muži %
Ženy %
80 60 % 40 20 0 odpověď VÍCE NEŽ 10 x
Konzumace marihuany je vyšší u mužů (67,5 %) než u žen (53, 8 %), (p < 0,001, tab. č. 97). Velice zřetelný je rozdíl mezi muži a ženami při užití marihuany v posledních třiceti dnech, marihuanu během této doby užilo 28,3 % mužů a 8 % žen (p < 0,001, tab. č. 99). Co se týká frekvence užití marihuany, více než 10 x během života drogu konzumovalo téměř o 30 % více mužů než žen (p < 0,001, tab. č. 101). Mezi muži začalo více respondentů experimentovat v mladším věku (p < 0,01, tab. č. 100).
HAŠIŠ A HAŠIŠOVÝ OLEJ Tab. č. 102: Užití hašiše nebo hašišového oleje během života Významnost p = 0.00000001; p < 0,001 83
Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Ne
79,1
63,7
82,6
Ano
20,9
36,3
17,4
Celkem
100,0
100,0
100,0
Graf č. 9: Užití hašiše nebo hašišového oleje během života
Muži %
Ženy %
40 30 % 20 10 0 odpověď ANO
Tab. č. 103: Užití hašiše nebo hašišového oleje v posledních 6 měsících Významnost p = 0.00000001; p < 0,001 Skupina
Všichni Muži
Ženy
%
%
%
Ne
94,2
86,1
96,1
Ano
5,8
13,9
3,9
100,0
100,0
100,0
Odpověď
Celkem
Tab. č. 104: Užití hašiše nebo hašišového oleje v posledních 30 dnech Významnost p = 0.00000001; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
% 84
Ne
97,8
92,0
99,1
Ano
2,2
8,0
0,9
100,0
100,0
100,0
Celkem
Tab. č. 105: Věk prvního užití hašiše nebo hašišového oleje (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Významnost p = 0.00000002; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Méně než 10 let
0,0
0,0
0,0
10-14 let
5,5
7,7
4,6
15-18 let
63,8
69,2
60,9
Více než 18 let
30,7
23,1
34,5
Celkem
100,0
100,0
100,0
Tab. č. 106: Frekvence užití hašiše nebo hašišového oleje během života (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Významnost p = 0.00000001; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
1-3x
48,3
27,5
57,5
4 - 10 x
23,5
21,3
24,6
Více než 10 x
28,2
51,2
17,9
Celkem
100,0
100,0
100,0
Graf č. 10: Frekvence užití hašiše nebo hašišového oleje během života
Muži %
Ženy %
60 50 40 % 30 20 10 0 odpověď VÍCE NEŽ 10 x
85
Obdobnou situaci jako u marihuany lze zaznamenat také u hašiše (hašišového oleje). S drogou má zkušenost 36,6 % mužů a 17,4 % žen (p < 0,001, tab. č. 102). Stejně jako u marihuany užilo více mužů hašiš (hašišový olej) v posledním půlroce a během posledního měsíce (p < 0,001, tab. č. 103, 104). Větší procento mužů než žen začalo s drogou experimentovat v mladším věku a užilo ji vícekrát za život (p < 0,001, tab. č. 105, 106).
HALUCINOGENY Tab. č. 107: Užití halucinogenů během života Významnost p = 0.00000001; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Ne
94,2
83,1
96,6
Ano
5,8
16,9
3,4
100,0
100,0
100,0
Celkem
86
Graf č. 11: Užití halucinogenů během života
Muži %
Ženy %
20 15 % 10 5 0 odpověď ANO
Tab. č. 108: Věk prvního užití halucinogenů (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Významnost p = 0.00000001; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Méně než 10 let
0,0
0,0
0,0
10-14 let
1,3
2,6
0,0
15-18 let
62,0
51,3
72,5
Více než 18 let
36,7
46,2
27,5
Celkem
100,0
100,0
100,0
Tab. č. 109: Frekvence užití halucinogenů během života (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Významnost p = 0.00000001; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
1-3x
53,2
39,0
68,4
4 - 10 x
32,9
43,9
21,1
Více než 10 x
13,9
17,1
10,5
Celkem
100,0
100,0
100,0
87
Graf č.13: Frekvence užití halucinogenů během života
Muži %
Ženy %
70 60 50 %
40 30 20 10 0 1-3x
4 - 10 x
Více než 10 x
Halucinogeny během života užilo o 13,5 % více mužů než žen (p < 0,001, tab. č. 107). Muži na rozdíl od žen začali s drogou experimentovat dokonce už ve věku 10 – 14 let (p < 0,001, tab. č. 108). Podstatně větší procento mužů užilo drogu vícekrát za život (p < 0,001, tab. č. 109).
HALUCINOGENNÍ HOUBY Tab. č. 110: Užití halucinogenních hub během života Významnost p = 0.00000055; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Ne
88,3
78,9
90,4
Ano
11,7
21,1
9,6
Celkem
100,0
100,0
100,0
88
Graf č. 13: Užití halucinogenních hub během života
Muži %
Ženy %
25 20 %
15 10 5 0 odpověď ANO
Tab. č. 111: Užití halucinogenních hub v posledních 6 měsících Významnost p = 0.00000027; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Ne
98,7
94,9
99,5
Ano
1,3
5,1
0,5
100,0
100
100,0
Celkem
Tab. č. 112: Užití halucinogenních hub v posledních 30 dnech Významnost p = 0.00292; p < 0,01 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Ne
99,5
97,9
99,8
Ano
0,5
2,1
0,2
100,0
100,0
100,0
Celkem
Tab. č. 113: Věk prvního užití halucinogenních hub (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Významnost p = 0.00006495; p < 0,001 89
Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Méně než 10 let
0,0
0,0
0,0
10-14 let
2,8
4,4
2,0
15-18 let
57,6
48,9
61,6
Více než 18 let
39,6
46,7
36,4
Celkem
100,0
100,0
100,0
Tab. č. 114: Frekvence užití halucinogenních hub během života (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Významnost p = 0.00000001; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
1-3x
68,5
42,2
81,6
4 - 10 x
23,1
40
15,3
Více než 10 x
8,4
17,8
4,1
100,0
100,0
100,0
Celkem
Graf č.14: Frekvence užití halucinogenních hub během života
Muži %
Ženy %
100 80 60 % 40 20 0 1-3x
4 - 10 x
Více než 10 x
O 11,5 % více mužů než žen má zkušenost s halucinogenními houbami (p < 0,001, tab. č. 110). Více mužů halucinogenní houby užilo v posledním půlroce (p < 0,001, tab. č. 111) a během posledního měsíce (p < 0,01, tab.č.112). Některé ženy i muži byly při první konzumaci dokonce ve věku 10 – 14 let (p < 0,001, tab. č. 113). Podstatně větší procento mužů než žen užilo drogu vícekrát za život (p < 0,001, tab. č. 114). 90
PERVITIN Tab. č. 115: Užití pervitinu během života Významnost p = 0.000985; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Ne
95,6
91,6
96,4
Ano
4,4
8,4
3,6
100,0
100,0
100,0
Celkem
Tab. č. 116: Užití pervitinu v posledních 6 měsících Významnost p = 0.04994; p < 0,05 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Ne
99,0
97,9
99,3
Ano
1,0
2,1
0,7
100,0
100,0
100,0
Celkem
Tab. č. 117: Věk prvního užití pervitinu (jen u těch, kteří jej někdy v životě brali) Významnost p = 0.000294; p < 0,001
91
Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Méně než 10 let
0,0
0,0
0,0
10-14 let
0,0
0,0
0,0
15-18 let
58,2
45
65,7
Více než 18 let
41,8
55
34,3
Celkem
100,0
100,0
100,0
Tab. č. 118: Frekvence užití pervitinu během života (jen u těch, kteří jej někdy v životě brali) Významnost p = 0.00633; p < 0,01 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
1-3x
44,7
36,8
48,7
4 - 10 x
19,6
15,8
21,6
Více než 10 x
35,7
47,4
29,7
Celkem
100,0
100,0
100,0
Graf č. 15: Frekvence užití pervitinu během života
Muži %
Ženy %
50 40 %
30 20 10 0 odpověď VÍCE NEŽ 10 x
Jak je patrné z odpovědí v tabulce č. 115, je rozdíl mezi pohlavími významný na hladině 0,1 %. Pervitin užilo během života 8,4 % mužů a 3,6 % žen. Většina mužů, z těch, kteří drogu během života užili, ji poprvé konzumovala nad 18 rokem života, kdežto u žen převažuje první konzumace již mezi 15. – 18. rokem (p < 0,001, tab. č. 117). Muži užili drogu vícekrát během svého života než ženy (p < 0,01, tab. č. 118).
92
EFEDRIN, AMFETAMIN A BUDIVÉ PROSTŘEDKY BEZ LÉKAŘSKÉHO PŘEDPISU Tab. č. 119: Užití efedrinu, amfetaminu apod. budivých prostředků bez lékařského předpisu během života Významnost p = 0.00110; p < 0,01 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Ne
98,5
95,8
99,1
Ano
1,5
4,2
0,9
100,0
100,0
100,0
Celkem
93
Graf č. 16: Užití efedrinu, amfetaminu apod. budivých prostředků bez lékařského předpisu během života Muži %
Ženy %
5 4 %
3 2 1 0 odpověď ANO
Tab. č. 120: Věk prvního užití efedrinu, amfetaminu apod. budivých prostředků bez lékařského předpisu (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Významnost p = 0.00166; p < 0,01 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Méně než 10 let
0,0
0,0
0,0
10-14 let
0,0
0,0
0,0
15-18 let
50,0
55,6
44,4
Více než 18 let
50,0
44,4
55,6
Celkem
100,0
100,0
100,0
Tab. č. 121: Frekvence užití efedrinu, amfetaminu apod. budivých prostředků bez lékařského předpisu během života (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Významnost p = 0.00789; p < 0,01 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
1-3x
63,2
55,6
70,0
4 - 10 x
10,5
11,1
10,0
Více než 10 x
26,3
33,3
20,0
Celkem
100,0
100,0
100,0
Rozdíl mezi pohlavími významný na hladině 0,1 % je patrný u odpovědí v tabulce č. 119. Během života efedrin, amfetamin apod. budivé prostředky bez 94
lékařského předpisu konzumovalo 4,2 % mužů a pouze 0,9 % žen. Většina mužů, z těch, kteří drogy během života užili, ji poprvé konzumovala ve věku 15 – 18 let. U žen převažuje první konzumace těchto drog nad 18. rokem života (p < 0,1, tab. č. 120). Frekvence užití efedrinu, amfetaminu apod. budivých prostředků bez lékařského předpisu během života je častější u mužů než žen (p < 0,1, tab.č.120).
HEROIN Tab. č. 122: Užití heroinu během života Významnost p = 0.0236; p < 0,05 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Ne
99,5
98,3
99,7
Ano
0,5
1,7
0,3
100,0
100,0
100,0
Celkem
Tab. č. 123: Věk prvního užití heroinu (jen u těch, kteří jej někdy v životě brali) Významnost p = 0.0468; p < 0,05 Skupina
Všichni
Muži
Ženy 95
Odpověď
%
%
%
Méně než 10 let
0,0
0,0
0,0
10-14 let
0,0
0,0
0,0
15-18 let
83,3
66,7
100,0
Více než 18 let
16,7
33,3
0,0
Celkem
100,0
100,0
100,0
Graf č.17: Věk prvního užití heroinu
Muži %
Ženy %
100 90 80 70 60 %
50 40 30 20 10 0 Méně než 10 let
10-14 let
15-18 let
Více než 18 let
Tab. č. 124: Frekvence užití heroinu během života (jen u těch, kteří jej někdy v životě brali) Významnost p = 0.0134; p < 0,05 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
1–3x
85,7
75
100,0
4 – 10 x
14,3
25
0,0
Více než 10 x
0,0
0,0
0,0
100,0
100,0
100,0
Celkem
U odpovědí na otázku „Užití heroinu během života“ (tab. č. 122) je rozdíl mezi pohlavími významný na hladině 5 %. Během života heroin konzumovalo 1,7 % mužů a pouze 0,3 % žen. Více než 30 % žen začalo s heroinem experimentovat v mladším věku než muži, muži ovšem drogu užili vícekrát během svého života než ženy (p < 0,05, tab. 96
č. 123, 124).
DISKOTÉKOVÉ DROGY (EXTÁZE) Tab. č. 125: Užití diskotékových drog (např. extáze) během života Významnost p = 0.00000622; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Ne
90,8
83,1
92,5
Ano
9,2
16,9
7,5
100,0
100,0
100,0
Celkem
97
Graf č. 18: Užití diskotékových drog (např. extáze) během života
Muži %
Ženy %
20 15 % 10 5 0 odpověď ANO
Tab. č. 126: Užití diskotékových drog (např. extáze) v posledních 30 dnech Významnost p = 0.0292; p < 0,05 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Ne
99,8
99,2
99,9
Ano
0,2
0,8
0,1
100,0
100,0
100,0
Celkem
Tab. č. 127: Věk prvního užití diskotékových drog (např. extáze) (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Významnost p = 0.000137; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Méně než 10 let
0,0
0,0
0,0
10-14 let
0,0
0,0
0,0
15-18 let
48,3
52,6
46,3
Více než 18 let
51,7
47,4
53,7
Celkem
100,0
100,0
100,0
98
Tab. č. 128: Frekvence užití diskotékových drog (např. extáze) během života (jen u těch, kteří je někdy v životě brali) Významnost p = 0.00000544; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
1-3x
64,1
46,0
72,5
4 - 10 x
22,2
35,1
16,3
Více než 10 x
13,7
18,9
11,2
Celkem
100,0
100,0
100,0
Diskotékové drogy (extázi) během života užilo o 9,4 % více mužů než žen (p < 0,001, tab. č. 125). Muži začali s drogou experimentovat v mladším věku než ženy a užili drogu vícekrát za život (p < 0,001, tab. č. 127, 128).
HRACÍ AUTOMATY Tab. č. 129: Hraní na automatech během života Významnost p = 0.00000001; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Ne
63,9
42,1
68,7
Ano
36,1
57,9
31,3
Celkem
100,0
100,0
100,0
99
Graf č. 19: Hraní na automatech během života Muži %
Ženy %
60 50 40 30 % 20 10 0 odpověď ANO
Tab. č. 130: Hraní na automatech v posledních 6 měsících Významnost p = 0.0318; p < 0,05 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Ne
87
81,8
89,0
Ano
13
18,2
11,0
100,0
100,0
100,0
Celkem
Tab. č. 131: Hraní na automatech v posledních 30 dnech Významnost p = 0.000369; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Ne
95,7
90,4
97,7
Ano
4,3
9,6
2,3
100,0
100,0
100,0
Celkem
Tab. č. 132: Frekvence hraní na automatech během života (jen u těch, kteří někdy v 100
životě hráli) Významnost p = 0.00000001; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
1-3x
72
54,2
79,1
4 - 10 x
18,2
20,6
17,2
Více než 10 x
9,8
25,2
3,7
100,0
100,0
100,0
Celkem
Graf č. 20: Frekvence hraní na automatech během života
Muži %
Ženy %
30 25 20 % 15 10 5 0 odpověď VÍCE NEŽ 10 x
V tabulce č. 129 byl nalezen statisticky významný rozdíl (p<0,001) mezi pohlavími, kdy mají s gamblingem větší zkušenost muži (58 %) než ženy (31 %). Frekvence hrání na automatech je u mužů podstatně vyšší než u žen (p<0,001, tab. č. 132). Muži si na automatech zahráli častěji než ženy také během posledního půlroku (p<0,05, tab. č. 130) i během posledních 30 dnů (p<0,001, tab. č.131). MOTIVACE UŽITÍ DROG Tab. č. 133: Osoby, které respondenta motivovaly k užití drog – mimo nikotinu, alkoholu, kofeinu a léků podaných na lékařský předpis (uvedeny pouze kladné odpovědi) Skupina
Všichni (n=1304)
Muži (n=237)
Ženy (n=1062)
Významnost (p)
Odpověď
%
%
%
Partner (ka)
7,2
3,0
8,2
0,00512; p < 0,01
Přátelé
46,7
57,0
44,4
0,000466; p < 0,001
Drogový překupník
0,4
1,3
0,2
0,0445; p < 0,05 101
Někdo jiný
2,1
4,6
1,6
0,00341; p < 0,01
Z tabulky č. 133 vyplývá, že muži oproti ženám častěji označili jako osoby, které je motivovaly pro užití drog, své přátele (p < 0,001). Ženy v porovnání s muži se častěji nechaly motivovat ke konzumaci drog svým partnerem (p < 0,01).
SETKÁNÍ S DEALERY Tab. č. 134: Setkání respondentů s drogovými překupníky Skupina
Všichni (n=1304)
Muži (n=237)
Ženy (n=1062)
Významnost (p)
Odpověď
%
%
%
Dealer – student VŠ
9,5
16,0
8,1
0,000154; p < 0,001
Dealer – student MU
3,2
7,2
2,4
0,000140; p < 0,001
Dealer – student pedagogické fakutly
1,2
3,8
0,6
0,000340; p < 0,001
Jak je patrné z tabulky č. 134, s drogovými překupníky se během svého života 102
setkalo více mužů než žen (p < 0,01).
DŮVODY UŽITÍ DROG Tab. č. 135:Důvody, které respondenta vedly k užití drog – mimo nikotinu, alkoholu, kofeinu a léků podaných na lékařský předpis (uvedeny pouze odpovědi – „nejvíce důležité“) Skupina
Všichni (n=1304)
Muži (n=237)
Ženy (n=1062)
Odpověď
%
%
%
Uznání ostatních
47,2
25,7
53,8
0,00000001; p < 0,001
Potřeba družnosti
1,8
0,3
1,4
0,0000102; p < 0,001
Potřeba začlenit se do skupiny
1,5
0,8
1,6
0,00000222; p < 0,001
Významnost (p)
103
Navození příjemných pocitů
12,3
21,1
10,4
0,00000001; p < 0,001
Vztah k sexu
1,2
3,0
0,7
0,00000001; p < 0,001
Zvědavost
26,5
32,1
25,3
0,000230; p < 0,001
Potlačení zdravotních obtíží
0,5
13,1
3,5
0,000154; p < 0,001
Uvolnění psychického stresu
6,1
6,6
6,0
0,000154; p < 0,001
3,7
3,4
3,8
0,000154; p < 0,001
Zlepšení výkonnosti
1,8
3,4
1,4
0,000154; p < 0,001
Pochopení světa a sebe sama
2,2
3,8
1,9
0,000154; p < 0,001
Spirituální důvody
4,0
8,9
3,0
0,000154; p < 0,001
Jiné důvody
2,5
6,0
1,7
0,000154; p < 0,001
Potlačení nepříjemných pocitů
Všechny důvody, které studenty vedly k užití drog vykazují rozdíl významný na hladině 0,1 % (tab. č. 135). U žen je převažujícím důvodem uznání ostatních, u mužů se jedná o zvědavost.
DOSTUPNOST DROG Tab. č. 136: Dostupnost některých návykových látek (uvedeny odpovědi „nejvíce dostupné“) Skupina
Všichni Muži Ženy (n=1304) (n=237) (n=1062)
Významnost (p)
Sledovaný znak
%
%
%
Kokain, crack
1,7
2,7
1,4
0,000102; p < 0,001
Diskotékové drogy
11,0
14,3
10,3
0,0240; p < 0,05
Jiné opiáty
3,0
4
2,8
0,0212; p < 0,05
104
Jak je patrné z tabulky č. 136 jsou drogy více dostupné pro muže, něž pro ženy. U dostupnosti kokainu, cracku je rozdíl mezi pohlavími významný na hladině 0,1 % u diskotékových drog a jiných opiátů na hladině 5%.
NASTAVENÉ DROGY Tab. č. 137: Setkání respondentů s nastavenou drogou Významnost p = 0.00000001; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Ne, nikdy
88,8
80,7
90,5
Ano, jednou až dvakrát
8,8
11,0
8,4
Ano, tři- a vícekrát
2,4
8,3
1,1
100,0
100,0
100,0
Celkem
105
Jak vyplývá z tabulky č. 137, u otázky setkání respondentů s dealery je rozdíl mezi pohlavími významný na hladině 0,1 %. S nastavenou drogou se setkalo více mužů než žen.
POSTOJE RESPONDENTŮ
Skupina Sledovaný znak Pravidelné kouření 20 a více cigaret denně Pravidelné kouření marihuany Experiment s "těžkými" drogami Experiment s hašišem, halucinogeny, diskotékovými
Všichni Muži
Ženy
Významnost (p)
%
%
%
4,1
8,4
3,2
0,0000392; p < 0,001
5,2
12,7
3,6
0,000000001; p < 0,001
3,1
6,3
2,4
0,00261; p < 0,01
17,6
29,5
14,9
0,00000026; p < 0,001 106
drogami Experiment s marihuanou 49,8 64,1 46,7 0,00000033; p < 0,001 Tab. č. 138: Postoje k rizikovým aktivitám (uvedeny pouze kladné odpovědi)
Graf č. 21: Postoje k rizikovým aktivitám Muži %
Ženy %
70 60 50 %
40 30 20 10 0 Pro pravidelné kouření Pro experiment s marihuany hašišem, halucinogeny, diskotékovými drogami
Pro experiment s marihuanou
Jak je patrné z tabulky č. 138, jsou ženy ve všech postojově zaměřených otázkách opatrnější než muži. Například pro pravidelné kouření marihuany vyjádřilo svůj souhlas 3,6 % žen a 12,7 % mužů a (p < 0,001). Experiment s hašišem, halucinogeny, diskotékovými drogami schvaluje o 14,6 % více mužů než žen (p < 0,001). O 17,4 % mužů více než žen souhlasí také s experimentem s marihuanou (p < 0,001).
NÁZORY RESPONDENTŮ Tab. č. 139: Názory na legalizaci drog Významnost p = 0.00000001; p < 0,001 Skupina
Všichni
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
%
Proti legalizaci jakékoli drogy
14,4
12,2
14,9
Pro legalizaci některých drog k lékařskému využití
61,5
44,5
65,2
Pro legalizaci některých drog, zvl. tzv. „měkkých“
18,8
33,2
15,7
Pro legalizaci všech drog
0,5
0,9
0,4 107
Jiný názor Celkem
4,8
9,2
3,8
100,0
100,0
100,0
Graf č. 22: Názory na legalizaci drog Muži %
Ženy %
70 60 50 40
% 30 20 10 0 Pro legalizaci některých drog k lékařskému využití
Pro legalizaci některých drog, zvl. tzv. „měkkých“
V názorech na legalizaci drog (tab. č. 139) je rozdíl mezi pohlavími významný na hladině 0,1 %. Ženy jsou ve svých názorech na legalizaci opatrnější, s výjimkou názoru na legalizaci některých drog k lékařskému využití.
VOLNÝ ČAS STUDENTŮ Tab. č. 140: Převažující způsob trávení volného času (uvedeny jen kladné odpovědi) Skupina
Všichni (n=1304)
Odpověď
%
Muži (n=237) %
Ženy (n=1062) %
Významnost (p)
S vlastní rodinou
46,9
28,3
51,0
0,00000001; p < 0,001
S partnerem (partnerkou)
62,7
44,3
66,8
0,00000001; p < 0,001
Uměleckými aktivitami
26,8
20,7
28,2
0,01790; p < 0,05
Jinak
9,4
15,6
8,1
0,000321; p < 0,001 108
Co se týká volného času respondentů (tab. č. 140) je u odpovědi „s vlastní rodinou“, „s partnerem“, „jinak“ rozdíl mezi pohlavími významný na hladině 0,1 % Oproti mužům tráví ženy více volného času s rodinou a partnerem. U odpovědi „uměleckými aktivitami“ je rozdíl významný na hladině 5 %, ženy se těmto aktivitám věnuji častěji než muži.
DISKUZE Anonymní dotazníkové šetření, zaměřené na užívání drog a na postoje k nim, proběhlo u posluchačů Masarykovy univerzity v Brně také v roce 1997. Tehdy byla analýza drogové scény provedena opět na devíti fakultách MU. V rámci pedagogické fakulty se jednalo o vzorek 174 posluchačů. Při porovnání výsledků obou výzkumných šetření byly u studentů pedagogické fakulty zjištěny následující změny. V oblasti legálních drog došlo ke zvýšení konzumace tabákových výrobků. Zatím co v roce 1997 mělo zkušenost s kouřením 71,3 % studentů pedagogické fakulty, 109
v roce 2006 se počet zvýšil na 79,7 %. Překvapivá je situace u pití alkoholických nápojů, kdy v roce 1997 nemělo s alkoholem zkušenost 2,3 % studentů, zatím co v roce 2006 se počet abstinujících studentů zvýšil na 16 %. Poměrně velký narůst byl oproti roku 1997 zjištěn v konzumaci marihuany a hašiše (hašišového oleje). Zvýšení počtu uživatelů se pohybuje kolem téměř 24 % u marihuany a 14 % v případě hašiše (hašišového oleje). Věk prvního užití těchto konopných drog se snížil – v roce 2006 první konzumace marihuany převažuje již ve věku 15 – 18 let (v roce 1997 převažovala první konzumace marihuany ve věku nad 18 let). V případě hašiše (hašišového oleje) se na rozdíl od šetření v roce 1997 dnes objevuje první užití drogy již mezi 10 – 14 rokem. Procento studentů experimentujících s halucinogenními drogami se snížilo sice nepatrně, ale výrazně došlo ke snížení věkové hranice prvního užití halucinogenních drog – v roce 2006 začínají studenti s těmito drogami experimentovat již mezi 10. – 14. rokem. Nejčastější věkové rozmezí první konzumace je 15 – 18 let (v roce 2007 převažovalo první užití halucinogenních drog ve věku nad 18 let). Další výraznější změna byla zaznamenána u experimentu s diskotékovými drogami (extázi). Diskotékové drogy v současné době užilo o 5.2 % studentů více než v roce 1997. Snížila se také věková hranice první konzumace těchto drog oproti roku 1997 – daleko více studentů dnes diskotékové drogy poprvé konzumuje mezi 15. – 18. rokem. Postoje respondentů k rizikovým aktivitám se liší hlavně v názorech na marihuanu. Zajímavé je zjištění, že dnes méně studentů (cca. o 7 % méně oproti roku 1997) schvaluje pravidelné kouření marihuany. Na druhou stranu dnes více studentů (cca. o 10 % více oproti roku 1997) souhlasí s experimentem s marihuanou. Podstatný rozdíl byl zjištěn v názorech studentů na legalizaci drog. V roce 1997 se proti legalizaci jakýchkoli drog vyslovila většina studentů (66,5 %). V současnosti, poměrně značné procento respondentů (61,5 %) vyjádřilo svůj souhlas s legalizací některých drog k lékařskému využití., proti legalizaci jakýchkoli drog se postavilo pouze 14,4 % studentů. V roce 2005 proběhlo na dvou fakultách MU v Brně pilotní šetření zaměřené na konzumaci a postoje k návykovým látkám. Pomoci anonymního dotazníku bylo osloveno více než 200 respondentů. V porovnání s tímto průzkumem došlo v roce 2006 k výraznějšímu nárůstu v konzumace, tabákových výrobků (o téměř 15 %), marihuany (o téměř 30 %) a hašiše (cca. o 11 %). V názorech studentů na legalizaci drog je stejně 110
jako při porovnávání šetření z roku 1997 – 2006 značný rozdíl. V roce 2006 je zcela proti legalizaci jakýchkoli drog o téměř 52 % studentů méně než v roce 2005. Jak je patrné z uvedených výsledků, situace v oblasti drogové problematiky se v posledních deseti letech v některých případech zhoršila, hlavně v souvislosti s užíváním legálních psychotropních látek a konopných drog. Obecně můžeme říci, že v souvislosti s první konzumaci většiny drog došlo ke snížení věkové hranice studentů. Na druhou stranu nebyl zaznamenán podstatný rozdíl ve vztahu studentů pedagogické fakulty k experimentům s nelegálními drogami (s výjimkou konopných drog a diskotékových drog). Jak již bylo uvedeno, v porovnání s minulými roky jsou dnes názory studentů na legalizaci drog velice benevolentnější. Podle mého mínění zde hrála podstatnou roli marihuana, o které se v posledních letech v souvislosti s legalizací stále častěji mluví jako o droze, která má zjevné léčivé účinky a může být mnohým lidem prospěšná při léčbě onemocnění. Z tohoto důvodu si myslím, že dnes tak malé procento studentů oproti předešlým výzkumům bylo proti legalizaci jakékoli drogy, ale naopak většina souhlasila s legalizací některých drog k lékařskému využití.
ZÁVĚR VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ V roce 2006 proběhlo u vzorku 1310 posluchačů Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně anonymní dotazníkové šetření, zaměřené na užívání drog a na postoje k nim. Byla provedena univariační (popisná) statistika a bivariační analýza.
První hypotéza měla objasnit, zda mají muži v průběhu svého života větší zkušenost s psychotropními látkami než ženy. Tato hypotéza byla ve všech případech potvrzena.
111
Tab. č. 140 : Větší zkušenost s psychotropními látkami mají muži než ženy (uvedeny pouze výsledky, u kterých byla zjištěna významnost – p < 0,5 ) Skupina
Muži
Ženy
Pravda (1) x
Odpověď
%
%
nepravda (0)
Tabák
87,6
77,9
1
Alkohol
89,0
82,9
1
Kokain
7,2
1,1
1
Marihuana
67,5
53,8
1
Hašiš
36,3
17,4
1
Halucinogeny
16,9
3,4
1
Halucinogenní houby
21,1
9,6
1
Amfetaminy
4,2
0,9
1
Pervitin
8,4
3,6
1
Heroin
1,7
0,3
1
Extáze
16,9
7,5
1
Druhá hypotéza – „Ženy mají lepší postoje ke zneužívání psychotropních látek než muži“ byla potvrzena. Z výsledků, které jsou uvedeny v tabulce č. 137. je zřejmé, že muži jsou vice benevolentní ke všem rizikový aktivitám. Například pravidelné kouření marihuany schvaluje téměř 4x více mužů než žen. Překvapující je relativně značné procento mužů a žen, kteří souhlasí s experimentem s hašišem, halucinogeny a diskotékovými drogami – tento experiment podporuje 14,9 % žen a téměř 2x více mužů.
Třetí hypotéza měla zjistit, zda je u mužů frekvence zneužívání návykových látek vyšší než u žen. Tato hypotéza byla rovněž potvrzena.
Tab. č. 141: Frekvence zneužívání návykových látek – více než 10x v životě (uvedeny pouze výsledky, u kterých byla zjištěna významnost – p < 0,5) Skupina
Muži
Ženy
Odpověď
%
%
Pravda (1) x nepravda (0)
Marihuana
63,7
33,8
1
Hašiš
51,2
17,9
1
Halucinogeny
17,1
10,5
1 112
Halucinogenní houby
17,8
4,1
1
Pervitin
47,4
29,7
1
Amfetaminy
33,3
20,0
1
Kokain
11,8
7,2
1
Extáze
18,9
11,2
1
Další závěry, které z výzkumného šetření vyplynuly, jsou tyto:
Více než tři čtvrtiny respondentů mají zkušenost s kouřením cigaret. Denní kouření přiznalo dokonce 20 % respondentů.
V posledním týdnu se alkoholu napilo téměř 60 % respondentů
Ve vyšetřovaných souborech patří k nejčastěji užívaným návykovým látkám mimo alkoholu a tabáku produkty konopí – marihuana a hašiš.
Hraní na automatech se věnují častěji muži než ženy
1,2 % studentů se setkalo s dealery, kteří byli studenti pedagogické fakulty Nejsnáze dostupnou drogou je pro studenty marihuana Pro legalizaci některých drog k lékařskému využití je více než polovina studentů (61,5%) Nejčastější důvody, které respondenta vedly k užití drog je uznání ostatních a zvědavost.
ZÁVĚR Diplomová práce měla praktickou a teoretickou část. Teoretická část zahrnovala informace z oblasti drogové problematiky. Jejím obsahem byla základní drogová terminologie, historie užíváni některých drog, rozdělení drog do jednotlivých skupin se zaměřením na jejich účinky a rizika spojena s konzumací. V teoretické části byla dále popsaná problematika zneužívání drog a možnosti prevence závislosti. Část
praktická
zahrnovala
výzkum,
realizovaný
pomocí
anonymního
elektronického dotazníku zpracovaného v rámci výzkumného záměru „Škola a zdraví 113
pro 21. století“. Výzkumu zjišťoval, nakolik jsou v kontaktu s drogami studenti pedagogické fakulty a jaký je jejich názor na drogový problém. Přestože studenti pedagogické fakulty jsou budoucí učitelé, kteří by se v budoucnu během své profese měli podílet na protidrogové prevenci u dětí a mládeže, jsou postoje mnohých studentů k drogové problematice značně benevolentní. Proto si myslím, že především na této fakultě by měl být na oblast protidrogové prevence a zdravého způsobu života kladen velký důraz.
RESUMÉ Diplomová práce „Drogové scéna na Pedagogické fakultě MU Brno“ je zaměřena na drogovou problematiku. Teoretická část pojednává o jednotlivých skupinách drog, jejich účinku a riziku konzumace. Dále čtenáře seznamuje se základní drogovou terminologií, historii užívání některých drog, problematikou zneužívání psychotropních látek a poukazuje na možnosti prevence závislosti. V části empirické jsou zpracovány výsledky výzkumu, který byl realizován v roce 2006 na Pedagogické fakultě MU v Brně. Cílem tohoto výzkumu bylo zmapovat, nakolik jsou studenti v 114
kontaktu s psychotropními látkami a jaké jsou jejich postoje a názory na drogový problém.
SUMMARY Dissertation „Drug scene at Faculty of education Masaryk University in Brno“ is measure on drug problems. Theoretical part is treating of particular group of drugs, their effect and using risks. This dissertation makes readers acquainted with nomenclature of elementary drug, history of using some drugs, the problematic abuse psychotropic substances and this dissertation is adverting to possibilities preventiv against dependence. In the empirici part there is proces sof results development, wich was realized in 2006 at Faculty of Education Masaryk University Brno. The development point was identify how many students are in contact with psychotropic substances and how is their meaning about drug problems.
.
POUŽITÁ LITERATURA A INTERNETOVÉ ZDROJE
Literatura 1) BEDNÁŘOVÁ, Z., PELECH, L. Slabikář sociální práce na ulici. Brno : Doplněk, 2003. 100 s. ISBN 80-7239-148-8 2) GANERI, A. Drogy: od extáze k agonii, Praha: Amulet, 2001. 149 s. ISBN 8086299-70-8 115
3) HAJNÝ, M. O rodičích dětech a drogách. Praha: Grada, 2001. 136 s. ISBN 80247-0135-9 4) HELLER, J., PECINOVSKÁ, O. a kol. Závislost známá neznámá. Praha : Grada, 1996. 168 s. ISBN 80-169-277-8 5) IVERSEN, L. Léky a drogy : průvodce pro každého. Praha : Dokořán, 2006. 143 s. ISBN 80-7363-061-3 6) KALINA, K. a kol. Drogy a drogové závislosti 1. - mezioborový přístup. Úřad vlády České republiky, 2003. 320 s. ISBN 80-86734-05-6 7) NOŽINA, M. Svět drog v Čechách. Praha : KLP, 1997. 347 s. ISBN 80-8591736-X 8) MARHOUNOVÁ, J., NEŠPOR, K. Alkoholici, feťáci a gambleři. Praha : Empatie, 1995. 110 s. ISBN 80- 901618- 9- 8 9) MELGOSA, J. Žít naplno. Praha : Advent-Orion, 2000. 191 s. ISBN 80-7172300-2 10) MÜHLPACHR, P. Sociální patologie. Brno : MU, 2001. 104 s. ISBN 80-2102511-5 11) NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby. 2. vyd. Praha : Portál, 2003. 151 s. ISBN 80- 7178- 831- 7 12) NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. Praha : Portál, 2001. 160. s. ISBN 807178-515-6. 13) NEŠPOR, K., CSÉMY, L. Alkohol, drogy a vaše děti: jak problémům předcházet, jak je včas rozpoznat, jak je zvládat. 4. vyd. Praha : Besip, 1997. 128 s. ISBN neuvedeno 14) NEŠPOR, K., CSÉMY, L. Léčba a prevence závislosti : příručka pro praxi. Praha : Psychiatrické centrum Praha, 1996. 203 s. ISBN 80-85121-52-2 15) NEŠPOR, K., CSÉMY, L. Návykové látky : prevence a časná intervence. Praha : Ministerstvo zdravotnictví ČR, 1996. 77 s. ISBN neuvedeno 16) NEŠPOR, K., CSÉMY, L., PERNICOVÁ, H. Prevence problémů působených návykovými látkami. Praha : Besip, 1994. 124 s. ISBN neuvedeno 17) NOŽINA, M. Svět drog v Čechách. Praha : KLP, 1997. 347 s. ISBN 80-8591736-X. 18) PRESL, J. Drogová závislost: může být ohroženo i Vaše dítě? 2. vyd. Praha : Maxdorf, 1995. 88 s. ISBN 80-85800-25-X 19) RIESEL, P. Lesk a bída drog. Olomouc : Votobia, 1999. 94 s. ISBN 80-7198116
348-9. 20) SAUNDERS, N. Extáze a techno scéna. Brno : Jota 1996. 336 s. ISBN 8085617-93-5 21) SHAPIRO, H. Drogy: obrazový průvodce. Praha : Svojtka & Co., 2005. 360 s. ISBN 80-7352-295-0 22) TYLER, A. Drogy v ulicích, Mýty – fakta – rady. Praha : Ivo Železný, 2000. 426 s. ISBN 80-237-3606-X 23) STONE, T., DARLINGTONOVÁ, G. Léky, Drogy, Jedy. Praha : Academia, 2003. 440 s. ISBN 80-200-1065-3 24) ZÁBRANSKÝ, T. Drogová epidemiologie. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. 95 s. ISBN 80-244-0709-4. 25) VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese: variabilita a patologie lidské psychiky. 3. vyd. Praha : Portál, 2002. 444 s. ISBN 80-7178678-0 26) VZP. Drogy : poznej svého nepřítele. Medea Kultur, 27 s. ISBN - neuvedeno
Internetové zdroje 27) HONEY, P. Encyklopedie psychotropních rostlin. [online] 2000 – 2006 [cit. 10.6 2007]. Dostupné z
28) MLČOCH, Z. Dítě matky alkoholičky. [online] 2003 – 2007 [cit. 10.6 2007]. Dostupné z < http://www.alkoholik.cz/dite_matky_alkoholicky.htm> 29) MLČOCH, Z. Psychóza, deliria, halucinace. [online] 2003 – 2007 [cit. 10.6 2007]. Dostupné z 30) MLČOCH, Z. Rozdělení osob (ne) pijících alkohol. [online] 2003 – 2007 [cit. 10.6 2007]. Dostupné z 31) MLČOCH, Z. Statistiky k používání alkoholu a alkoholizmu. [online] 2003 – 2007 [cit. 10.6 2007]. Dostupné z 32) NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI. „bad trip“. [online] 24. 4. 2003, revize 4. 10. 2005 [cit. 9. 6. 2007]. Dostupné z
117
33) NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI. Toxická psychóza. [online] 24. 4. 2003, revize 4. 10. 2005 [cit. 9. 6. 2007]. Dostupné z 34) TRAMPOTA, J. Anabolika. [online] 2007 [cit. 12.6 2007]. Dostupné z 35) MŠMT. Školní preventivní program pro MŠ, ZŠ školská zařízení. [online] 2006 [cit. 17.6 2007]. Dostupné z
Počítačový software 36) DEAN, A.G. Epi Info, Version 6: a word processing, database, and statistics program for epidemiology on microcomputers. Atlanta : CDC, 1994 – 2002.
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dotazník „Drogová scéna na brněnských vysokých školách“ – verze 2006
118
Drogová scéna na brněnských vysokých školách Verze 2/2006 Vážená kolegyně, vážený kolego, v rámci řešení výzkumného záměru "Škola a zdraví pro 21. století" a grantového projektu PdF MU v Brně zaměřeného na protidrogovou primární prevenci provádíme opakovaně po 10 letech mapování kontaktů studentů Univerzity s návykovými látkami (chováním) a průzkum jejich názorů na problém patologických závislostí. Všechny Vaše odpovědi budou považovány na anonymní a důvěrné, nemáme zájem o Vaše 119
osobní identifikační údaje. Dotazníky budou zpracovány hromadně, poslouží výhradně výzkumným účelům a bude s nimi nakládáno dle zákonných norem pro ochranu soukromí. Vaše účast na šetření je dobrovolná. V případě, že se rozhodnete dotazník vyplnit, prosíme Vás o pečlivost. Studie byla schválena vedením MU na poradě dne 15. 2. 2005. MUDr. Petr Kachlík, Ph.D. Doc. MUDr. Marie Havelková, CSc. Instrukce k vyplnění: Prosíme o výběr pouze jedné Vaší odpovědi u každé otázky, kterou laskavě označte ve formuláři. U některých položek dotazníku je možno zvolit více možností současně (je na ně upozorněno), pak tak učiňte dle svého uvážení. Potřebujete-li vypsat Vaši odpověď slovně, použijte, prosím, volná okénka. Děkujeme! Základní identifikace (anonymní!) Fakulta: Ročník studia: Pohlaví: Váš věk při posledních narozeninách: 1a
Kouřil (a) jste někdy v životě tabák (cigarety, dýmku nebo doutníky)? Ne Ano Pokud ne, přejděte, prosím, k otázce 2a 1b
Kolik Vám bylo let, když jste poprvé kouřil (a)? Méně než 10 10-14 15-18 Více než 18
1c
Kdy jste kouřil (a) naposled? Dnes V posledním týdnu V posledním měsíci V posledním půlroce Dříve
2a
Pil (a) jste někdy v životě alkoholické nápoje? Ne Ano, výjimečně Ano
Pokud ne, přejděte, prosím, k otázce 3 2b
Kolik Vám bylo let, když jste poprvé pil (a) alkoholický nápoj? Méně než 10 10-14 15-18 Více než 18
2c
Kdy jste pil (a) alkoholický nápoj naposled? Dnes V posledním týdnu V posledním měsíci V posledním půlroce Dříve
3a
Pil(a) jste někdy v životě černou kávu? Ne Ano, výjimečně Ano
Pokud ne, přejděte, prosím, k otázce 4 3b
Kolik Vám bylo let, když jste poprvé pil(a) černou kávu? Méně než 10 10-14 15-18 Více než 18
3c
Kdy jste pil (a) černou kávu naposled? Dnes V posledním týdnu V posledním měsíci
V posledním půlroce Dříve 4
Užil (a) jste někdy v životě tyto látky? (vyberte, prosím, vše, co se hodí) Kokain Crack Marihuana Hašiš nebo hašišový olej Halucinogeny Halucinogenní houby Pervitin Efedrin, amfetamin apod. budivé prostředky bez lékařského předpisu Těkavé látky k záměrné inhalaci Heroin Morfin, kodein, léky obsahující opiáty bez lékařského předpisu Prostředky navozující spánek či uklidnění bez lékařského předpisu Diskotékové drogy (např. extáze)
Pokud jste žádnou z těchto látek nikdy v životě neužila (a), přejděte k otázce 9. 5
Užil(a) jste některou z uvedených látek v posledních 6 měsících? (vyberte, prosím, vše, co se hodí) Kokain Crack Marihuana Hašiš nebo hašišový olej Halucinogeny Halucinogenní houby Pervitin Efedrin, amfetamin apod. budivé prostředky bez lékařského předpisu Těkavé látky k záměrné inhalaci Heroin Morfin, kodein, léky obsahující opiáty bez lékařského předpisu Prostředky navozující spánek či uklidnění bez lékařského předpisu Diskotékové drogy (např. extáze)
6
Užil(a) jste některou z uvedených látek v posledních 30 dnech ? (vyberte, prosím, vše, co se hodí)
Kokain Crack Marihuana Hašiš nebo hašišový olej Halucinogeny Halucinogenní houby Pervitin Efedrin, amfetamin apod. budivé prostředky bez lékařského předpisu Těkavé látky k záměrné inhalaci Heroin Morfin, kodein, léky obsahující opiáty bez lékařského předpisu Prostředky navozující spánek či uklidnění bez lékařského předpisu Diskotékové drogy (např. extáze) 7
Kolik Vám bylo let, když jste poprvé užil (a) některou z uvedených látek? (u každé Vámi užité látky vyberte, prosím, jednu odpověď) < 10 10-14 15-18 > 18 Kokain Crack Marihuana Hašiš nebo hašišový olej Halucinogeny Halucinogenní houby Pervitin Efedrin, amfetamin apod. budivé prostředky bez lékařského předpisu Těkavé látky k záměrné inhalaci Heroin Morfin, kodein, léky obsahující opiáty bez lékařského předpisu Prostředky navozující spánek či uklidnění bez lékařského předpisu Diskotékové drogy (např. extáze)
8
Přibližně kolikrát v životě jste užil(a) některou z uvedených látek? (u každé Vámi užité látky vyberte, prosím, jednu odpověď)
1 - 3x
4 - 10x
Kokain Crack Marihuana Hašiš nebo hašišový olej Halucinogeny Halucinogenní houby Pervitin Efedrin, amfetamin apod. budivé prostředky bez lékařského předpisu Těkavé látky k záměrné inhalaci Heroin Morfin, kodein, léky obsahující opiáty bez lékařského předpisu Prostředky navozující spánek či uklidnění bez lékařského předpisu Diskotékové drogy (např. extáze) 9a
Hrál (a) jste někdy na automatu? Ne Ano Pokud ne, přejděte, prosím, k otázce 10
9b
Hrál (a) jste na automatu v posledních 6 měsících? Ne Ano
9c
Hrál (a) jste na automatu v posledních 30 dnech? Ne Ano
9d
Kolik Vám bylo let, když jste poprvé hrál (a) na automatu? Méně než 10 10-14 15-18 Více než 18
>10x
9e
Kolikrát v životě jste hrál (a) na automatu? 1 - 3krát 4 - 10krát více než 10krát
10
Co považujete za "měkké" a co za "tvrdé" drogy? Prosím, vypište: Za "měkké" drogy považuji: ......................................................................... Za "tvrdé" drogy považuji: .........................................................................
11
Berete pravidelně za účelem léčby nějaké léky? (mimo kontraceptiv) Ne Ano
12
Pokud jste užil (a) některé z výše uvedených drog (kromě tabáku, alkoholu a kofeinu) bez lékařského předpisu, kdo Vás k tomu Přivedl? (lze vybrat i více možností) Rodiče Sourozenci Partner/partnerka Přátelé Náhodní známí Drogový překupník Lékař/farmaceut Někdo jiný
13a
Setkal (a) jste se někdy s drogovými překupníky (dealery)? Ne Ano
13b
Byli mezi nimi (označte, prosím, pokud ano): Vysokoškolští studenti Studenti MU Studenti Vaší fakulty
14
Pokud jste užil(a) některou z výše uvedených drog (kromě tabáku, alkoholu
a kofeinu) bez lékařského předpisu, jaké Vás k tomu vedly důvody ? Vyberte si libovolný počet odpovědí a ohodnoťte, prosím, pořadí jejich důležitosti (známky jako ve škole od 1 do 5, přičemž 1=nejvíce důležité, 5=nejméně důležité)
15
Abych byl (a) uznáván (a) ostatními
..........
Abych byl (a) družný (družná)
..........
Ve skupině, všichni brali
..........
Pro navození příjemných pocitů Ve vztahu k sexu Ze zvědavosti K potlačení zdravotních obtíží K uvolnění psychického stresu K potlačení nepříjemných pocitů Ke zlepšení výkonnosti Z jiného důvodu
.......... .......... .......... .......... .......... .......... .......... ..........
Setkal (a) jste se někdy se zfalšovanou nebo "nastavovanou" drogou? Ne, nikdy Ano, jednou až dvakrát Ano, tři- a vícekrát
16 Uveďte, prosím, dostupnost jednotlivých skupin drog pro Vás (ohodnoťte jako ve škole známkou od 1 do 5, přičemž 1=velmi snadná dostupnost, 5=látka pro Vás prakticky nedostupná) a jejich užívání v okruhu Vašich známých (označte, pokud ano): Dostupnost Marihuana Pervitin, amfetamin,
...............
Užívání v okruhu Vašich známých
17
efedrin
...............
Kokain, crack
...............
Halucinogeny
...............
Diskotékové drogy
...............
Heroin
...............
Jiné opiáty
...............
Lidé se liší svým postojem k některým věcem. Rádi bychom zjistili, jaký je Váš postoj k následujícímu jednání (s tím, že jde o osoby starší 18 let): Pravidelné kouření 20 a více cigaret denně Souhlasím Nesouhlasím Nevím, nedokážu se rozhodnout Pravidelné kouření marihuany Souhlasím Nesouhlasím Nevím, nedokážu se rozhodnout Experiment s tzv. těžkými drogami (pervitin, kakain, heroin) Souhlasím Nesouhlasím Nevím, nedokážu se rozhodnout Experiment s hašišem, lysohlávkami, LSD, extází Souhlasím Nesouhlasím Nevím, nedokážu se rozhodnout Experiment s marihuanou Souhlasím Nesouhlasím
Nevím, nedokážu se rozhodnout 18
Jaký je Váš postoj k legalizaci drog všeobecně: Jsem proti legalizaci jakékoli drogy Jsem pro legalizaci některých drog k lékařskému využití Jsem pro legalizaci některých drog, zvl. tzv. "měkkých" Jsem pro legalizaci všech drog Mám jiný názor Prosím, uveďte, jaký: ..................................................................................
19
Během školního roku převážně bydlíte: U rodičů U příbuzných V koleji V podnájmu (na privátě) Ve vlastním bytě/domě Jinak
20
Jakým způsobem převážně trávíte svůj volný čas ? (lze označit i více možností) S vlastní rodinou S partnerem/partnerkou Dalším sebevzděláváním (kromě studia) Výdělečnou činností Sportovními aktivitami Uměleckými aktivitami Ve společnosti přátel Jinak
21
Vypište, prosím, kolik peněz máte měsíčně k dispozici jen pro svou vlastní potřebu (tzn. po odečtení všech nezbytných výdajů na kolejné/nájem, inkaso, stravu, dopravu, učebnice atp.): ...................
Dovolte, abychom Vám závěrem poděkovali za Váš čas, trpělivost a spolupráci a popřáli Vám úspěšný den. Případné dotazy Vám rádi zodpovíme na e-mailových adresách [email protected], [email protected] nebo osobně na Katedře speciální pedagogiky a Katedře rodinné výchovy a výchovy ke zdraví Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, Poříčí 9/11 a 31, 603 00, Brno, tel. 549 494 886
(dr. Kachlík), 549 494 257 (doc. Hevelková), fax 549 491 620.