JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra kompozice, dirigování a operní režie Dirigování sboru
Dramaturgické priority APS Moravan Bakalářská práce
Autor práce: Veronika Hromková Vedoucí práce: Mgr. Jana Michálková Slimáčková, Ph.D. Oponent práce: prof. PhDr. Jindřiška Bártová
Brno 2012
Bibliografický záznam HROMKOVÁ, Veronika. Dramaturgické priority APS Moravan
[Priorities of
Dramaturgy in the Academic Vocal Ensemble Moravan]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra kompozice, dirigování a operní režie, 2012, 32 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jana Michálková Slimáčková, Ph.D.
Anotace Bakalářská
práce
„Dramaturgické
priority
APS
Moravan“
pojednává
o
Akademickém pěveckém sdružení Moravan, Brno. Je zaměřena na průzkum repertoáru u jednotlivých hlavních dirigentů (Josef Veselka, Jan Řezníček, Tomáš Ibrmajer) a u členů sboru, včetně oblíbených skladeb. Dále je popsán způsob nácviku a dirigentské pojetí. Práci uvádí kapitola věnovaná historii sboru, která je důležitá pro pochopení souvislostí. Součástí je seznam repertoáru APS Moravan.
Annotation Bachelor´s thesis „Priorities of dramaturgy in the Academic Vocal Ensemble Moravan” deals with Academic Vocal Ensemble Moravan Brno. The thesis is aimed at repertoire exploration in individual main choirmasters (Josef Veselka, Jan Řezníček, Tomáš Ibrmajer) and members of the choir, including the favourite compositions. It also includes description of the form of practising and conductor´s conception. The introductory chapter is dedicated to the history of the choir which is important for comprehension of connections. There is also an appendix - list of repertoire from APS Moravan at the end of the thesis.
Klíčová slova APS Moravan, Josef Veselka, Jan Řezníček, Tomáš Ibrmajer, vokální hudba, sbor, repertoár
Keywords APS Moravan, Josef Veselka, Jan Řezníček, Tomáš Ibrmajer, vocal music, choir, repertoire
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen literaturu uvedenou v seznamu literatury.
Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně
Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
Brno, dne 26. dubna 2012
Veronika Hromková
………………………………….. Podpis
Ráda bych na tomto místě poděkovala zejména zasloužilému členovi APS Moravan ing. arch. Emilu Čoupkovi, který mi poskytl řadu studijních materiálů a uvedl na pravou míru některé nesrovnalosti. Děkuji také doc. Josefu Pančíkovi za náměty a informace o sbormistrech, prof. Jindřišce Bártové za upřesnění tématu a MgA. Tomáši Ibrmajerovi, Ph.D. za cenné informace a možnost práce s APS Moravan a všem, kteří mi věnovali svůj čas. Také chci poděkovat MgA. Janě Michálkové Slimáčkové, Ph.D. za trpělivost a pedagogické vedení při zpracování bakalářské práce.
Obsah: ÚVOD ………………………………………………………………………………………….
1
APS MORAVAN – HISTORIE ……………………………………………………..
3
1.1
PŘEDCHŮDCE MORAVANU ……………………………………………..……
3
1.2
VLASTNÍ HISTORIE APS MORAVAN ………………………………………...
4
1.3
SOUČASNOST SBORU ………………………………………………………….
7
1.
DRAMATURGICKÉ PRIORITY APS MORAVAN U JEDNOTLIVÝCH HLAVNÍCH
2.
SBORMISTRŮ ………………………………………………………………………
9
2.1
SBORMISTŘI APS MORAVAN – SEZNAM ……………………………..........
10
2.2
JOSEF VESELKA ………………………………………………………………..
10
2.2.1 2.2.2 2.3
JAN ŘEZNÍČEK ………………………………………………………………….
2.3.1 2.3.2 2.4
10 13 16
Životopis ……………………………………………………………………………... Interpretace a dramaturgické priority ……………………………………………
16 18
TOMÁŠ IBRMAJER ……………………………………………………………..
19
2.4.1 2.4.2 2.5
Životopis ……………………………………………………………………………... Interpretace a dramaturgické priority ……………………………………………
Životopis …………………………………………………………………….. Interpretace a dramaturgické priority………………………………………..
19 21
DRAMATURGICKÉ PRIORITY U SBOROVÝCH ZPĚVÁKŮ APS MORAVAN
…………………………………………………………………………………………………..
23
SBOROVÉ ZAJÍMAVOSTI ………………………………………………………..
24
ČESTNÍ ČLENOVÉ APS MORAVAN ………………………………………….
25
3. 3.1 3.2
DÍLA, KTERÁ SBOR UVEDL V PŮVODNÍCH PREMIÉRÁCH, NEBO MU BYLY DEDIKOVÁNY ………………………………………………………………..
25
3.2.1 Skladby z let 1931 – 1939 …………………………………………………… 3.2.2 Skladby z let 1945 – 1980 ……………………………………………………. 3.2.3 Skladby od roku 1980 po současnost ………………………………………… 3.3 SBOROVÝ ŽIVOT ……………………………………………………………....
25 26 28 28
ZÁVĚR ………………………………………………………………………………………..
30
SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY …………………………………………………..
32
PŘÍLOHY …………………………………………………………………………………….
33
PŘÍLOHA Č. SEZNAM REPERTOÁRU APS MORAVAN
Úvod Jak říká řada sbormistrů: „smíšený sbor je takový obyčejný, všední a známý. Dětský sbor roztomilý. Dívčí a ženský až hystericky ukřičený. Ale mužský sbor, to je barevná hlasová nádhera ve své mohutnosti forte i plnosti piana.“ Měla jsem za svou krátkou sbormistrovskou činnost možnost pracovat se všemi typy sborů. Od dětského, kdy děti již od předškolního věku byly zapáleny pro zpěv a hudební aktivity. Dále přes gymnaziální a vysokoškolský, kdy pravidelná fluktuace studentů znemožňuje vytvořit pevné a stabilní jádro o větším počtu členů, až po klasický „dospělácký“ smíšený sbor, který je ve své podstatě nejstabilnější a také nejčastější. Díky studiu na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové jsem měla možnost několik let také pracovat jako asistent sbormistra s chlapeckým sborem, konkrétně s Chlapeckým sborem Bonifantes, Pardubice1 a všemi jeho odděleními, které mi rozšířily nejen oblast repertoárovou, ale také praktickou. Práce se tímto typem sboru se neliší nijak výrazně od práce s jakýmkoliv jiným sborem, ovšem s tím rozdílem, že je chlapeckých sborů v České republice méně než deset, což z něj činí sbor opravdu jedinečný. S odchodem do Brna a studiem na Janáčkově akademii múzických umění v Brně jsem ovšem byla nucena této činnosti zanechat. Měla jsem ale to štěstí, že hned v prvním ročníku vyučoval předmět repertoár oboru nynější sbormistr Akademického pěveckého sdružení Moravan (dále jen APS Moravan, nebo Moravan) MgA. Tomáš Ibrmajer, Ph.D.
Díky tomu, že jej znám již řadu let
z Bělotínského týdne zpěvu, kam jezdím pravidelně jako frekventant, a průzkumu sborového pole města Brna, se možnost spolupráce s APS Moravan jevila jako nejvstřícnější a také nejrychlejší. Dá se říct, že jsem plynule navázala na svou pardubickou práci, ovšem s tím rozdílem, že Moravan je sbor čistě mužský. Postupem času jsem nahlédla do repertoáru a detailní práce tohoto mužského sboru. Vzhledem k tomu, že má sbor už osmdesátiletou tradici, tak mi tanula na mysl jedna myšlenka, a to jak jednotliví sbormistři pracovali s jednotlivými skladbami, mnohdy stejnými, jaké sbor zpívá i dnes. Dnes, kdy bohužel minulá sláva Moravanu pohasla, již řada lidí zapomíná na to, že to byl právě profesor Josef 1
Sbor pracuje od svého založení pod vedením Jana Míška, který je zároveň uměleckým vedoucím tohoto tělesa. Sbor má také svůj mužský sbor pod názvem Královéhradecký mužský sbor, se kterým jsem také pracovala.
1
Veselka, který sbor založil, a profesor Jan Řezníček, který sbor po svém učiteli převzal. Bohužel se již přímo od nich nedá vyzvědět, jaké měli své repertoárové priority. Stejně jako nemůžeme vidět, jak se sborem pracovali a dirigentsky jednotlivé skladby pojali. Naštěstí existují zvukové nahrávky, psané záznamy a stále ještě žijící členové sboru, kteří jsou ochotni podělit se o své zkušenosti a vzpomínky na tyto jedinečné hudební osobnosti. Proto jsem se rozhodla, že v této oblasti „prolomím led“ a shromáždím dostupné informace. Věřím, že se najdou lidé, pro které bude představení a porovnání práce těchto osobností velmi inspirující. Detailněji se životopisy jednotlivých hlavních sbormistrů nezabývám, neboť to není předmětem této práce. Cílem této práce je shromáždění a postupné představení informací o historii sboru, která v určitých momentech nutně souvisí s výběrem repertoáru. Jsou zde představeni jednotliví hlavní sbormistři Moravanu (Veselka, Řezníček, Ibrmajer) a jejich pojetí repertoáru a dramaturgické priority, stejně jako pohled z druhé strany, a to pohled členů sboru, včetně následného srovnání a přednesení zjištěných poznatků. V práci předkládám také sborové zajímavosti, jako například skladby Moravanu dedikované. Hlavními metodami, které jsem v bakalářské práci použila, byly analýza a komparace dostupných materiálů, jimiž jsou ručně psané kroniky a koncertní knihy z archivu APS Moravan, publikace o výše zmiňovaných osobnostech, rozhovory a různé materiály dochované v archivu APS Moravan. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První se zabývá historií APS Moravan a představuje sbor v širších souvislostech. Druhá, nejobsáhlejší a členěná do podkapitol, se zabývá problematikou dramaturgických priorit jednotlivých sbormistrů, které zároveň jednotlivě představuje, jakož i priority u zpěváků – členů sboru. Třetí kapitola dokumentuje sborové zvláštnosti, například seznam čestných členů nebo skladeb dedikovaných Moravanu. Součástí práce jsou také přílohy obsahující seznam repertoáru Moravanu od počátku vzniku, seznam nahrávek sboru pro Český rozhlas Brno a obrazová příloha obsahující fotodokumentaci z dějin sboru. Předpokládám, že se v prioritách jednotlivých sbormistrů a zpěváků projeví převážně čeští autoři z konce 19. století, případně autoři, kteří napsali skladby přímo pro APS Moravan. Zhodnocení je uvedeno v závěrečné kapitole.
2
1. Akademické pěvecké sdružení Moravan – historie 1.1 Předchůdce Moravanu Považuji za důležité zmínit předchůdce pěveckého sboru Moravan2, který vycházel ze Spolku katolických vysokoškolských studentů v Brně. V roce 1906, kdy byla v Brně pouze jedna univerzita, a to německá technika, se dne 18. června konala ustavující schůze spolku českých akademiků Moravan v Besedním domě. Protože za doby tehdejšího Rakouska-Uherska byla většina institucí i aktivit německých, došlo ke vzniku tedy také z vlasteneckých pohnutek.3 Členové se snažili prosadit také myšlenku slovanské vzájemnosti. Měli za cíl hájit zájmy svých členů nejen vědecké a mravní, ale také hmotné. Jako cíle a úkoly si stanovili mimo jiné také pěveckou účast na různých slavnostech a akcích nejen univerzity, ale také Sušilových kolejí v Brně, kde řada studentů během studia pobývala. Schůze se tehdy zúčastnili také zástupci slovinského spolku Danica a zástupci katolické české Ligy akademické z Prahy. S první světovou válkou se sdružení velmi zmenšilo hlavně odchodem členů na frontu. Právě z tohoto spolku je zaznamenána zpráva o vzniku a působení pěveckého kroužku s dirigentem Václavem Plockem, který začal fungovat 2. listopadu 1914. Na repertoáru měl kroužek dílo např. Křížkovského, Pokorného a jiných. Právě tím, že se tento sbor dostal do povědomí, bylo snazší se v roce 1931 pokusit založit nový sbor.
2
APS Moravan. [online] Dostupné z: < http://moravan.funsite.cz/> [cit. 2012-04-10].
Kolektiv, Sborník 75 let APS MORAVAN 1931 – 2006. APS Moravan – Brno, 2006, str. 5 – 9 3 Tyto důvody vzniku kritizoval velmi např. Ferdinand Vach, který tvrdil, že takto vzniklá tělesa nic nového hudebně nepřinášejí.
3
1.2 Vlastní historie APS Moravan Akademické pěvecké sdružení Moravan (dále jen Moravan) vzniklo jako pěvecký kroužek při Spolku katolických vysokoškolských studentů v Brně v roce 1931. Díky prvnímu sbormistrovi Josefu Veselkovi, který byl tehdy studentem klasické filologie, filosofie a hudební vědy na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity Brno, byl založen sbor čistě mužský. První veřejné vystoupení pod jeho vedením se uskutečnilo za rok od jeho založení. Dne 19. listopadu 1932 se Moravan představil při zasedání Katolické akce brněnské diecéze. První skutečný koncert pro brněnskou veřejnost se uskutečnil o necelé dva roky později, a to dne 13. března 1934, v Besedním domě.4 Tehdejší sbor čítal 40 členů. Poté následovaly další koncerty např. v Praze, Lomnici u Tišnova, v Olomouci, a jiných městech. Sbor podnikl také zahraniční zájezd do Lublaně v tehdejší Jugoslávii v roce 1938. Bohužel s příchodem fašismu a okupace do tehdejší ČSR a hlavně následného uzavření vysokých škol v roce 1939, došlo k přerušení činnosti Moravanu. Velký podíl na této situaci mělo i to, že někteří členové sboru byli odvlečeni do koncentračních táborů. Během osmi let tehdy Moravan uskutečnil 43 vystoupení ve 27 městech a nahrál celkem 14 rozhlasových vysílání. Po druhé světové válce v roce 1945 se Moravan dává opět dohromady jako mužský sbor katolických akademiků v Brně.5 Opět pracují pod vedením Josefa Veselky. V tomto roce začíná další aktivní etapa historie APS Moravan. Sbor má systém pravidelných zkoušek, pracovních sjezdů (soustředění), a samozřejmě i koncertů. Ten první poválečný se uskutečnil 17. listopadu 1945 v Praze k příležitosti Mezinárodního sjezdu studentstva ve Smetanově síni. Tehdy sbor zazpíval v počtu 84 zpěváků. Během jediného roku pak stihl nastudovat celkem 48 skladeb, které předvedl na 33 vystoupeních. V únoru roku 1948 řada zpěváků ve sboru přemýšlela, zda má těleso činnost ukončit nebo v ní pokračovat. Během koncertu 6. března 1948 ve Znojmě se ale sbor 4
Dle dochovaných záznamů v archivu APS Moravan. Sbor byl povolán znovu k pokračování v přerušené činnosti díky výzvě vydané v červnu v tisku. Sešli se v počtu 71 zpěváků. 5
4
kolektivně rozhodl, že budou v činnosti pokračovat. Díky tomuto rozhodnutí a pokračování sboru se Moravan účastnil řady vystoupení a dostal se do povědomí široké veřejnosti. V Praze to byl koncert k devadesátinám Josefa Bohuslava Foerstera, v roce 1951 Moravan nastudoval spolu s Vachovým sborem moravských učitelek Janáčkovu Glagolskou mši, dirigoval Břetislav Bakala. Rok 1954 byl velmi plodný na studování a provádění Janáčkových děl. V lednu natočil Moravan pro brněnský rozhlas kantáty Na Soláni čarták a Amarus. Dále nastudoval sbor pod vedením Veselky díla Kantor Halfar, 70.000 a Maryčka Magdónova. Nejúspěšnější byl tehdy rok 1957, kdy Moravan vystoupil na nádvoří Šternberského paláce v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Už od počátku vzniku sbor pracoval pod vedením Josefa Veselky6, který působil jako sbormistr až do sedmdesátých let 20. století. Kromě Moravanu působil také v Pražském filharmonickém sboru, na Akademii sv. Cecilie v Římě, dále jako profesor brněnské konzervatoře, JAMU a AMU. Jako jeho asistent ve sboru působil od roku 1955 jeho žák prof. Jan Řezníček, který po Josefu Veselkovi7 přebírá v sedmdesátých letech místo sbormistra. Spolu s ním ve sboru působí také Veselkův synovec ing. Antonín Veselka. Díky těmto sbormistrům měl Moravan ve své době řadu uměleckých zásluh. Patří zde první interpretace renesanční vokální latinské polyfonie, první interpretace sborového díla J. S. Foerstera (1951, 1958-1960)8, Leoše Janáčka (1958 – Pražské jaro, 1978), Bedřicha Smetany (1974-1975). V roce 1949 sbor jmenoval svého prvního čestného člena, kterým byl Josef Bohuslav Foerster. V roce 1957 sbor spolu Lýskovým Brněnským dětským sborem, Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK s dirigentem Václavem Smetáčkem a sólisty (Beno Blachut, Eduard Haken a jiní) uskutečnil první velký zájezd do Itálie a Rakouska. Moravan také v této době premiéroval většinu sborových skladeb brněnských skladatelů9 (Josef Blatný, Jaroslav Kvapil, Vilém Petrželka, Zdeněk Pololáník, Milan Slimáček, Petr Řezníček). Během této doby také sborem prošla řada pozdějších významných umělců a sbormistrů (Josef Pančík, Lubomír Mátl, Jan a Petr 6
Detailní životopis, včetně repertoárového přínosu a repertoárových priorit, je zpracován v samostatných kapitolách jednotlivých sbormistrů. Vycházel z hlavně interpretačních principů klasické polyfonie. 7 Josef Veselka definitivně odchází do Prahy – řídí po Janu Kühnovi sbor České filharmonie – Český pěvecký sbor, a to od roku 1958. 8 Josef Bohuslav Foerster a jeho tvorba pro mužské sbory má v APS Moravan zvláštní zastoupení, neboť se skladatel stal v roce 1949 prvním čestným členem sboru. 9 Celkem bylo provedeno mezi lety 1945 – 1955 na 38 sborových premiér, více viz příslušná kapitola.
5
Řezníčková). Je to také doba velkého rozmachu sboru, co se členské základny týká, protože v této době se sbor rozrostl na 80 stálých členů. Během komunistické éry se i Moravan byl nucen zapojit do tehdejšího „společenského života“. I přesto si ale zachoval svou integritu a výjimečnost. Spolu se svým sbormistrem Janem Řezníčkem začíná studovat i rozměrnější díla. Dochází ke stupňování náročnosti repertoáru. Objevují se skladby, jako např. Janáčkova Maryčka Magdónova nebo kantáty Bohuslava Martinů. Přibývají také díla současných sborových skladatelů. Dá se říct, že repertoár APS Moravanu, který zahrnuje skladby od renesanční polyfonie až po současnou tvorbu, je jeden z nejobsáhlejších u českých pěveckých sborů. S rokem 1990 se naskýtají nové možnosti sboru k uměleckým výkonům nejen v Čechách a na Moravě, ale i v zahraničí. Bohužel velmi brzy přicházejí pro sbor hned dvě rány za sebou: první v roce 1992, kdy umírá zakladatel sboru prof. Josef Veselka, a druhá hned následujícího roku, kdy umírá jeho nástupce prof. Jan Řezníček. Kromě pochopitelného šoku dochází také k určité sborové stagnaci. Ta je ovšem patrná již z osmdesátých let10, kdy sboroví zpěváci stárnou a noví nepřicházejí. Počet členů tehdy klesl dokonce z osmdesáti na čtyřicet. Až v roce 1996 přichází nový sbormistr PaedDr. Oldřich Severa,11 žák prof. Lubomíra Mátla. S příchodem nového sbormistra přicházejí také noví i bývalí zpěváci. Sbor navazuje na své tradice i systém práce. Pořádá řadu koncertů, z nichž některé se staly doslova stálice na koncertním poli Moravanu (Tišnov, Klobouky, Staré Brno – Mendlovo nám.), dokonce se účastní i sborových soutěží.12 Vyvrcholením činnosti v tomto období je účast na mezinárodní sborové soutěži „G. P. di Palestrina '98“ konané v Římě v roce 1998. Bohužel nedlouho nato se ale u nadějného sbormistra objevuje vážná nemoc, které 19. července 2000 podléhá. Na jeho místo přichází MgA. Tomáš Ibrmajer, Ph.D.,13 absolvent JAMU Brno, žák doc. Josefa Pančíka. V této době sbor funguje s 35 zpěváky. Sbor pokračuje v navazování na dávné tradice. Došlo k obnově prázdninových soustředění, jarních a předvánočních koncertů. V roce 2005 Moravan navázal spolupráci formou 10
Kolektiv autorů. Cesta za uměleckou pravdou APS Moravan 1931 – 1981. Brno: APS Moravan, 1981, s. 12. 11 Detailní životopis, včetně repertoárového přínosu a repertoárových priorit, je zpracován v samostatných kapitolách jednotlivých sbormistrů. 12 Účastnil se sborové soutěže v Litomyšli. Zdroj – archiv APS Moravan. 13 Detailní životopis, včetně repertoárového přínosu a repertoárových priorit, je zpracován v samostatných kapitolách jednotlivých sbormistrů.
6
výměnných koncertů s mužským pěveckým sborem Schwaben-Bräu Singchor ze Stuttgartu. Dále v této době sbor začíná spolupracovat s Brněnským akademickým sborem a s Chrámovým sborem při kostele sv. Jakuba v Brně. Na významných koncertech často spolupracuje s Filharmonií Brno. Také pořádá nebo se účastní benefičních koncertů (např. nadace LOGO). Účastní se také různých sborových přehlídek a koncertuje doslova po celé republice. V roce 1998 také vzniká dvoudílný kompaktní disk, který se podařilo sestavit z nahrávek Moravanu pro Český rozhlas Brno z let 1960 – 1990 věnovaný sborové tvorbě Leoše Janáčka „Pocta Moravana Leoši Janáčkovi“.
1.3 Současnost sboru V současné době se sboru daří úspěšně navázat na „veselkovskou“ tradici hlavně počtem nově příchozích členů. Stále je ovšem velká část zpěváků, které do sboru přivedl Veselka nebo Řezníček. Po déle trvajícím období, kdy sbor čítal kolem 35 členů, se v dnešních dnech může pochlubit počtem 45 aktivních zpěváků14, díky čemuž se daří vytvořit rovnoměrné a stabilní jednotlivé hlasové skupiny. S příchodem mladých mužů se snížil věkový průměr o více než deset let.15 Velkým úspěchem v tomto ohledu byl samostatně provedený koncert 4. 12. 2011 v Besedním domě v Brně, kdy poprvé po několika letech nebyla potřeba externí výpomoci v některé z hlasových skupin16. Tyto dispozice přinášejí možnosti rozšíření repertoáru o nová, obtížnější díla. Kromě stabilního pěveckého zázemí si sbor vytvořil i stabilitu koncertní. APS Moravan obnovil každoroční vánoční koncerty, pravidelně spolupracuje s nadací LOGO, pro kterou pořádá benefiční koncerty. Navázal užší spolupráci s opatstvím na Starém Brně. Často a pravidelně spolupracuje s Chrámovým sborem při kostele sv. Jakuba v Brně, s Chrámovým sborem při kostele Nejsvětější Trojice v Brně a jinými tělesy. Účast na různých akcích pořádaných v rámci výročí významných osobností a 14
Číslo je orientační, protože se průběžně mění počet příchozích a odchozích členů. Ke dni 15. 3. 2012 je zaznamenáno 48 zpěváků, z nichž pravidelně dochází 45, zbylí 3 jsou dojíždějící mimobrněnští. 15 K dnešnímu dni je 10 zpěváků mladších 40 let. Nejmladšímu aktivnímu členu je 19 let, nejstaršímu více než 80 let. 16 Koncert pořádaný k 80. výročí APS Moravan, vrchol programu bylo provedení Polní mše od Bohuslava Martinů. Více viz kapitola Výroční koncerty.
7
jiných aktivit přináší sboru možnost prezentace. Díky řadě těchto koncertů má sbor své stálé publikum a příznivce. Na základě širokého spektra kmenového repertoáru sbor vystupuje od koncertů duchovních až po koncerty tvořené díly autorů 20. století nejen v Brně, ale po celé České republice. Zkouší na faře sv. Jakuba pravidelně jedenkrát týdně, přičemž jedenkrát za měsíc pořádá sobotní zkoušky – sjezdy, kterých se účastní také dojíždějící zpěváci. V současné době sbor působí pod uměleckým vedením MgA. Tomáše Ibrmajera, Ph.D., který je zároveň hlavním sbormistrem a dirigentem. Jako druhý sbormistr působí Veronika Hromková.
8
2. Dramaturgické priority APS Moravan V této kapitole jsou představeni nejvýznamnější hlavní sbormistři APS Moravan a to chronologicky podle let, kdy působili v tomto sboru. Uvádím jejich stručný životopis a popis jejich dirigentské a umělecké činnosti pro představu o osobnostech, které umělecky vedly a dirigovaly tento sbor. Každý ze sbormistrů vnesl do sboru něco nového. Nejen co se repertoáru týká, ale také například koncertní náplní a sborovými organizačními novinkami. Je zajímavé pozorovat, jak se jednotlivé hudební priority u jednotlivých sbormistrů projevily i v práci ve sboru. Také vlastní charakter osobností je promítnut v následném, převážně dirigentském, projevu. I když se mnohokrát prováděly stejné skladby, tak jejich pojetí bylo u každého z nich jiné. Stejně jako byla různá doba, ve které jednotliví sbormistři působili, tak se měnil také repertoár, který se sborem postupně studovali. Je jasné, že nejen kvalita, ale i počet zpěváků ve sboru má vliv na náročnost vybíraných skladeb a jejich provedení. Z praxe známe, že je jiné tempo a dynamika v komorním obsazení než v ohromném sboru. Totéž platí také v různých typech prostorů z hlediska akustiky. Vlastní obliba nebo naopak neobliba různých skladatelů u jednotlivých sbormistrů přináší nové prostory v objevování repertoárových kousků. Všechny tyto faktory jsou popsány v následujících podkapitolách věnovaných jednotlivým sbormistrům. Důležité je ale uvědomit si, že bez zpěváků by žádný sbor nikdy nemohl fungovat. Proto jsou v této kapitole zmíněny také názory z řad členů ze sboru. Díky dotazům, rozhovorům i mé vlastní zkušenosti z působení ve sboru, se podařilo sestavit momentální obrázek názorů na potřeby, oblíbenost a přínos jednotlivých skladeb provozovaných v APS Moravan. Vzhledem k tomu, že většina členů je bez hlubšího hudebního vzdělání, můžeme je označit za hudební amatéry. Na druhou stranu ale mají mnozí dlouholetou sborovou praxi, znalost repertoáru a částečně i jeho interpretace. Z tohoto hlediska je velmi přínosné a mnohdy i podnětné brát ohled i na jejich názory a určitý úhel pohledu.
9
2.1 Sbormistři APS Moravan – seznam V letech 1931 – 2012 působili ve funkci sbormistra, nebo asistenta sbormistra APS Moravan tyto osobnosti: Prof. Dr. h.c. Josef Veselka 1931 – 1975 Prof. Jan Řezníček 1970 – 1993 Ing. Antonín Veselka 1975 – 1993, asistent sbormistra Dr. Alexandr Vacek 1996 (necelý rok), externě PaedDr. Oldřich Severa 1996 – 2000 MgA. Tomáš Ibrmajer, Ph.D. 2000 – dodnes Veronika Hromková 2010 – dodnes, druhý sbormistr Následující podkapitoly se zabývají nejvýznamnějšími a nejdéle působícími z nich.
2.2 Josef Veselka 2.2.1 Životopis Prof. Josef Veselka, Dr. h. c.17 se narodil v Novém Městě na Moravě 7. března 1910 a to jako čtvrté dítě poměrně chudých rodičů. Již od základní školy rozvíjel své hudební nadání. Po první světové válce dostal jeho otec místo v Kroměříži, kam se následně celá rodina přestěhovala. V roce 1921 tam Veselka nastoupil do semináře tehdejšího klasického gymnázia. Z něj byl ale v septimě pro nekázeň a neplnění úkolů vyloučen. Maturitu poté složil na reálném gymnáziu. Jeden z důvodů vyloučení pro nekázeň bylo nepovolené provozování hudby. Podílel se na činnosti studentské kapely, ačkoliv byl tehdy ještě v hudbě samoukem. Po maturitě odešel studovat na univerzitu do Brna. Zatím to stále nebyla hudba, tedy ne oficiálně. Studoval klasickou filologii a filosofii, ale tajně docházel na přednášky hudební vědy k prof. PhDr. Vladimíru Helfertovi a prof. Václavu 17
Následující informace čerpají z knihy: Kolektiv autorů. Sbormistr Josef Veselka. Brno: Trinitas, 2000, 163 s. ISBN 80-86036-25-1.
10
Kaprálovi. Navštěvoval také sbormistrovskou školu profesora Viléma Steinmana, kde se stal také zástupcem sbormistra pěveckého sboru OPUS. Toto na něj mělo rozhodující vliv. Vzhledem k tomu, že se do této funkce dostal již po roce působení v Brně a to stále bez řádného a kompletního hudebního vzdělání a průpravy, musel být jeho hudební talent opravdu značný. V roce 1931 převzal pěvecký kroužek, který fungoval na tehdejších Sušilových kolejích v rámci spolku katolických akademiků Moravan. Zde uplatnil nejenom znalosti absolvovaných kurzů u prof. Steinmana, ale také své silné náboženské založení. Již v roce 1933 sbor mohl uspořádat své první vystoupení v Lomnici nad Popelkou.18 V roce 1937 ukončil studia a přijal místo v Brně na klasickém gymnáziu jako učitel. Tam působil pouze dva roky, neboť potom musel nastoupit povinnou vojenskou službu. Velmi důležitý byl pro Veselku rok 1939. Nejen nastaly závažné politické události, po mnichovském diktátu byl totiž v březnu zabrán i zbytek České republiky, ale hlavně došlo k osobní změně, v srpnu můj návrh, šlo o slovesa a stylistiku se oženil s Annou Studenou.19 S ní měl tři děti, které se narodily během okupace a protektorátu. Po válce se opět pustil do práce s Moravanem. Vzhledem k tomu, že působil od roku 1946 jako lektor na pedagogické fakultě, tak si musel rozšířit svoji aprobaci ještě o hudební výchovu. 20 Protože byl silně věřící katolík a pedagogicky působil ne zcela v souladu s tehdejšími komunistickými zvyklostmi, byl nucen změnit svoje učitelské působiště. Ve školním roce 1949/1950 jej přeložili na gymnázium v Ivančicích u Brna. Na konzervatoři vyučoval intonaci a sborový zpěv. V roce 1952 začal vyučovat na JAMU obor řízení sboru. Mezi jeho žáky patřila řada dirigentů a sbormistrů, např. Josef Pančík a Lubomír Mátl. Vyučoval mimo jiné také tím, že si vynutil na akademii povinnou hospitaci všech svých studentů ve zkouškách Moravanu. Díky tomu, že tam seděli jako zpěváci několik let, tak zažili kompletní zrod skladby od počátečního uvedení a nácviku až po koncertní provedení. Zároveň také se studenty jednotlivé partitury rozebíral. Nová sbormistrovská a životní etapa nastala u Veselky v roce 1958, kdy přijal místo hlavního sbormistra u Českého pěveckého sboru21 v Praze. Protože v Brně 18
Kolektiv autorů. Sbormistr Josef Veselka. Brno: Trinitas, 2000, 163s. ISBN 80-86036-25-1, s. 22. Kolektiv autorů. Sbormistr Josef Veselka. Brno: Trinitas, 2000, 163s. ISBN 80-86036-25-1, s. 23, 40. 20 Stalo se tak roku 1949. 21 Později přejmenovaný na Pražský filharmonický sbor. 19
11
prožil 30 let a stalo se mu domovem, bylo pro něj těžké toto město úplně opustit. Z počátku tuto situaci řešil tak, že nejprve dojížděl z Brna do Prahy, po přestěhování obráceně.22 Také začlenění do nového společenského života bylo obtížnější. Moravan Veselkovi vyhovoval po všech stránkách, včetně náboženské. Praha pro něj byla ovšem vstřícnější a benevolentnější. V Moravanu stále zastával místo hlavního sbormistra, nicméně oporou a jistotou mu byl Jan Řezníček, jeho žák, který nastoupil do sboru v roce 1955 a postupně převzal Veselkovy povinnosti.23 Změny nastaly také v jeho kariéře pedagoga. Je zajímavé, že zatímco roku 1975 musel odejít z JAMU, tak na AMU působil celý život. V roce 1960 uskutečnil s Českým pěveckým sborem první zahraniční turné do Itálie, díky kterému měl možnost se pak po několik let stát spolutvůrcem světového festivalu duchovní hudby Sagra Musicale Umbra v Perugii.24 Celkově s tímto sborem absolvoval víc turné než s Moravanem. V roce 1977 odjel do Itálie sám na 50 dní ke sboru Santa Cecilia v Římě. Velmi osobní pro něj byl rok 1981, kdy pod tlakem okolností a vlivu různých tehdejších stranických osob, včetně změn ve vedení České filharmonie, opustil své místo sbormistra v Českém pěveckém sboru. Znamenalo to nejen faktické ukončení jeho aktivní kariéry, ale zároveň odchod do důchodu25. Pro sbor to ovšem mělo také řadu negativních následků, především ukončení spolupráce s některými zahraničními partnery. Akademické pěvecké sdružení Moravan Josef Veselka dirigoval naposledy na koncertě pořádaném k příležitosti jeho osmdesátých narozenin. V roce 1992 dostal od Masarykovy univerzity čestný doktorát. V kruhu své rodiny poté 22. října téhož roku umírá. Na jeho rodném domě v Novém Městě na Moravě byla roku 1996 odhalena pamětní deska v kruhu Moravanu, jeho příznivců a rodiny.
22
Toto cestování trvalo celkem 18 let. Kolektiv autorů. Sbormistr Josef Veselka. Brno: Trinitas, 2000, 163 s. ISBN 80-86036-25-1, s. 26. 23 Více viz příslušná podkapitola 2.3 Jan Řezníček. 24 V roce 1976 obdržel pamětní medaili za spoluvytváření tohoto festivalu. 25 Veselka si ponechal úvazek na AMU a odjel opět dirigovat sbor do Říma. Vtípilová, B. Tradice mužských pěveckých sborů na Moravě se zaměřením na Akademické pěvecké družení Moravan. Brno: Konzervatoř Brno, 2004, s. 26
12
2.2.2 Interpretace a dramaturgické priority Josef Veselka byl výrazná hudební osobnost. Byl ovlivněn řadou faktorů a osob. Nejen jeho otec, ale také různí pedagogové a přátelé jej velmi formovali. Nejvýrazněji se ale na výběru a oblibě repertoáru projevoval fakt, že Veselka byl velmi zbožný a praktikující katolík. Vždy u něj bylo cílem co nejhlouběji a nejdetailněji propracovat skladbu. Vlastní interpretací pak chtěl posluchače vtáhnout do jeho atmosféry a co nejpřesvědčivěji dané dílo přednést. Považoval za důležité mít text rovnocenně propojený s hudební složkou. Každý tón byl důležitý, měl svůj výraz, intenzitu a specifickou barvu. Tohoto Veselka dociloval mimo jiné seskupením i přeskupováním zpěváků. Obzvlášť pokud to bylo také akusticky výhodné. V textu stavěl na přirozené mluvě, bez přehnané deklamace. Velmi dbal také na „čisté ladění“ a klasické temperované ve sborové interpretaci odmítal. Každý tón má v různých stupnicích různou funkci, proto jej museli zpěváci jinak zpívat. Toto pravidlo platilo i u drženého tónu. Jeho heslem pro toto pravidlo bylo: „Akord je tehdy zvukově vyrovnaný, jestliže jeho jednotlivé tóny nejsou zazpívány ve stejné intenzitě.“ 26 Vokální skladby a cappella dirigoval vždy zpaměti s jasnou představou zvuku, mnohdy ovšem dotvářenou až na pódiu. Byl velmi dobrý psycholog a dovedl danou skladbu zpěvákům náležitě podat a připravit. „Jak sbor rychle pochopí a realizuje požadavky sbormistra, záleží na úrovni a ochotě členů.“
27
Velmi dbal na barvu jednotlivých hlasů, jakož i celého
sboru a vnitřní agogiku. Tu stavěl na přirozených hlasech, bez individuální hlasové přípravy. Znal hlas každého jednotlivce, ale vždy je hlasově připravoval a vychovával společně. Tím je nutil se navzájem poslouchat. Další zásadní věcí u Veselky bylo správné zvolení tempa. Byl odpůrcem přehnaných agogických změn ve skladbě, které přežívaly ještě z dob romantismu. Rád s tempem experimentoval, ale při nácviku jej vždy striktně dodržoval. Měnil jej pouze tehdy,
pokud si to vyžadovala akustika určitého prostoru. Je ale nutno
podotknout, že řada jeho temp je na dnešní dobu až přehnaně pomalých.
28
Pro
potřeby zpěváků z těchto svých zásad vytvořil několik pravidel, kterým dal vlastní 26
Kolektiv autorů. Sbormistr Josef Veselka. Brno: Trinitas, 2000, 163s. ISBN 80-86036-25-1, s. 81. Kolektiv autorů. Sbormistr Josef Veselka. Brno: Trinitas, 2000, 163s. ISBN 80-86036-25-1, s. 80. 28 Lze vysledovat z dochovaných nahrávek. 27
13
názvy. Od svého učitele Steinmana převzal „pohybovou mluvu“, což je způsob dirigování založený na absolutním kontaktu se zpěváky. Z tohoto důvodu požadoval zpěv zpaměti. S Moravanem nastudoval a provozoval díla od gregoriánského chorálu až po skladby autorů 20. století. Jako první u nás začal velmi aktivně a ve velkém rozsahu provozovat renesanční vokální polyfonii. Pramenilo to také z jeho studia filosofie a filologie, jehož součástí bylo také studium latiny. Vzhledem k tomu, že většina sborů tehdy naplno čerpala ze sborové obrozenecké literatury, tak to působilo na tehdejší dobu velmi novátorsky. Díla skladatelů jako Palestrina, Lasso, Vittoria nebo HandlGallus považoval za důležitý základ pro nácvik skladeb pozdějšího období. Velmi se to poté projevovalo v nácviku a provozování skladeb u dalšího jeho oblíbeného autora Leoše Janáčka. Držel se svého předpokladu, že ve vokální polyfonii je zpěvák veden k samostatnosti a současně se učí toto propojovat s jednotlivými hlasy v celek. „Účinně vyklenutá melodie vyžaduje též vrcholnou tónovou kulturu, ušlechtilost, umění tvořit tón, správně hospodařit s dechem, zkrátka všechno to, co shrnujeme pod názvem pěvecká technika.“ 29 S odchodem do Prahy ale s Moravanem další polyfonii už nenazkoušel. Co se výše zmiňovaného Janáčka týká, požadoval zdůraznění melodie a celkové melodické linky propojené právě s textem jeho děl. Pojetí je emočně plné, mnohdy až kontrastní. Vždy se snažil podat dílo jako celek bez rozbití jednotlivých motivů. Po tempové stránce respektoval Janáčka přesně, protože vycházel z Janáčkova psychologického účinku. Celkově se řídil tím, že Janáčkova díla mají také analogii v orchestrálních skladbách. Po dramaturgické stránce vycházel při sestavování a uspořádávání jednotlivých skladeb ze vzrůstající náročnosti nejen pro zpěváky, ale i pro posluchače. Nejzávažnější díla dával do druhé třetiny koncertů, neboť je to doba největší pozornosti publika. Prováděl i klasická díla z romantické literatury pro mužský sbor, nebránil se také uvádění brněnských autorů. Moravan často skladby brněnských skladatelů také premiéroval.30 Jeho dirigentský projev byl výbušný, expresivní, často až improvizační. Mnohdy dílo jako celek dotvářel až při koncertním provedení na pódiu. Se zpěváky
29 30
Kolektiv autorů. Sbormistr Josef Veselka. Brno: Trinitas, 2000, 163s. ISBN 80-86036-25-1, s. 89. Viz příslušná kapitola 3.2.
14
až „čaroval“. Využíval k předávání hudební informace doslova celé tělo.31 Během let 1931 – 1939 uskutečnil s APS Moravan celkem 43 veřejných koncertů ve 27 městech (z toho 6 v Brně, 2 v Praze a jeden v Lublani), celkem 14 rozhlasových natáčení a 46 příležitostných vystoupení. Také proběhla řada vystoupení při bohoslužbách a jiných slavnostech Sušilových kolejí. Nastudoval 106 sborů od 41 skladatelů, dvě mše a dvě oratoria. Příklady: E. Axman: Mamince na hrob, Otci; Z. Blažek: Sen noci vánoční; A. Dvořák: Ztracená ovečka, Hostina, Milenka travička; J. B. Foerster: Oráč, Velké širé rodné lány, Z osudu rukou, Polní cestou, Sv. Václave, Kristus, Píseň lidu, dvojsbor Hymnus; L. Janáček: Orání, Klekánica, Dež víš; J. Křička: Lyžaři; P. Křížkovský: Dar za lásku, Utonulá, Odvedeného prosba, Kantáta o sv. Cyrilu a Metoději; O. Nebuška: Píseň Velkého pátku; V. Novák: Dvanáct bílých sokolů; G. P. Palestrina: Popule meus; F. Picka: Umučení Kristovo; A. Praus: Chorál Čechů; B. Smetana: Modlitba, Píseň na moři, Rolnická; J. Suk: Varaždinský bán, Nešťastnice; oratoria – J. B. Foerster: Svatý Václav, F. Liszt: Svatá Alžběta. V letech 1945–1946 Moravan nastudoval a provedl 48 skladeb na 33 vystoupeních, převážně J. B. Foerstera, L. Janáčka a P. Křížkovského. V letech 1949 – 1950 nastudoval Veselka se sborem 31 nových skladeb, opět převážně P. Křížkovského a jiné. B. Foerstera, který byl jmenován čestným členem sboru a Moravan zároveň pro něj také připravil výroční koncert k životnímu jubileu. V této sezoně pak sbor provedl celkem 61 koncertů. V roce 1951 spolu s Vachovým sborem moravských učitelek Moravan nastudoval Janáčkovu Glagolskou mši, kterou dirigoval Břetislav Bakala. Je to zároveň také rok úmrtí J. B. Foerstera a V. Kálika, proto jim sbor věnoval slavnostní koncert. V roce 1954 natočil pro brněnský rozhlas Janáčkovy kantáty Na Soláni čarták a Amarus, dále pak také třetí jednání z opery Osud. Všechna vystoupení v tomto roce pak byla věnována výhradně českým autorům. Veselka také v tomto roce nastudoval se sborem všechna Janáčkova vrcholná díla: 70.000 a Kantor Halfar. Dílo Maryčka Magdónova provedl sbor poprvé s Janem Řezníčkem.
31
ČOUPEK, Emil. Osobní rozhovory. Brno: 17. 4. 2012
15
V roce 1957 nastal vrchol, když Moravan vystoupil na Pražském jaru. Provedl zde oblíbenou renesanční polyfonii a skladby moravských autorů. Díky možnosti spolupráce s ženským Vachovým sborem moravských učitelek a smíšeným sborem Beseda brněnská mohl Moravan uvádět také některé smíšené sbory, např. Dvořákovo Requiem nebo Janáčkovu Glagolskou mši a Věčné evangelium.32 Sbor je mohl přednést i na Pražském jaru v roce 1958 nebo na zájezdu do Itálie v roce 1957.
2.3 Jan Řezníček
2.3.1 Životopis Prof. Jan Řezníček33 se narodil 24. ledna 1932 v Hradci Králové jako prostřední ze tří synů. Vzhledem k tomu, že se rodiče do Hradce Králové přestěhovali z Olomouce, měl moravské kořeny. Hudbě se věnoval již od dětství a to na popud hlavně otce, který dřív hrával v tamburašském orchestru. Velký vliv na něj ovšem měla jeho teta Marie Řezníčková, která působila jako sólistka brněnské opery Janáčkova divadla. Hudební vzdělání získal v hudební škole Školských sester de Notre Dame, kam od šesti let docházel na klavír a hudební teorii. Již tehdy vynikal ve hře z listu a jako schopný improvizátor. Díky ministrování v kostele Nanebevzetí Panny Marie měl možnost seznámit se také s varhanní hrou. Té se ovšem věnoval jako samouk. I přes tento handicap se po studiu na klasickém gymnáziu dostal na konzervatoř na studium oboru hra na varhany.34 Jeho profesorem byl Josef Blatný. V Brně bydlel u své tety Marie, která kromě angažmá v divadle také vyučovala na konzervatoři zpěv. Řezníček tedy sólový zpěv začal u ní soukromě studovat. Ještě v Hradci Králové získal své první zkušenosti jako dirigent a sbormistr, když při bohoslužbách často řídil figurální mše pro sóla, sbor a orchestr. Toto vše mu 32
Údaje získány a upraveny z: Kolektiv autorů. Sbormistr Josef Veselka. Brno: Trinitas, 2000, 163 s. ISBN 80-86036-25-1, s. 36-58, dále ze zápisů a materiálů získaných v archivu APS Moravan, konkrétně Koncertní kniha I. 33 Následující informace čerpají z knihy: POLICER, Š. Jan Řezníček. Brno, 2006. 63 s. Diplomová práce na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně na katedře kompozice a dirigování. Vedoucí diplomové práce doc. Josef Pančík. 34 Konzervatoř absolvoval v roce 1955.
16
dalo potřebný základ k tomu, aby se přihlásil na JAMU na studium oboru řízení sboru. Svého budoucího profesora Josefa Veselku znal již z konzervatoře, neboť tam Veselka učil intonaci a zároveň vedl školní sbor, kam Řezníček docházel jako zpěvák. První jeho profesor na JAMU byl ovšem Vilém Steinman. Po jeho odchodu do důchodu jej nahradil právě Veselka. Stejně jako ostatní studenti také Řezníček začal chodit do APS Moravan. Nejprve jako zpěvák v 1. basu, poté sbor doprovázel na klavír a varhany. Často také ve sboru zpíval sólové party. Po nějaké době jej Veselka ustanovil ve sboru svým asistentem. Svého profesora si Řezníček celý život velmi vážil a na začátky v Moravanu rád vzpomínal. V roce 1958 se oženil s Annou Černou z Hradce Králové, kterou znal od dětství a natrvalo se usídlil v Brně. Ještě ve stejném roce se stal zastupujícím sbormistrem Vachova sboru moravských učitelek.35 S oběma sbory vystoupil v roce 1960 na svém absolventském koncertu v rámci studia na JAMU. Hned poté nastoupil povinnou vojenskou službu, a tak byla jeho činnost na dva roky přerušena. V roce 1962 po ukončení základní vojenské služby přijal místo učitele na ostravské konzervatoři, ale s Moravanem dál spolupracoval. Hlavně během víkendových a prázdninových soustředění. Zhruba od poloviny šedesátých let řídil většinu koncertů a stal se hlavním sbormistrem a uměleckým vedoucím Moravanu. Bylo to zapříčiněno Veselkovým odchodem do Prahy k Českému pěveckému sboru. V roce 1966 se navíc stal také sbormistrem Besedy brněnské. Jako pedagog se na brněnskou konzervatoř36 dostal konečně v roce 1967. Vyučoval interně intonaci, sluchovou analýzu, nauku o hudebních nástrojích a sborový zpěv. Působil zároveň jako korepetitor pěveckého oddělení.37 V osmdesátých letech přizval, jako svého asistenta do Moravanu Veselkova synovce Antonína Veselku38, dirigenta uherskobrodského sboru Dvořák. S ním se dělil nejen o zkoušky, ale i o vystoupení. V roce 1989 po změně politického systému se stal Jan Řezníček ředitelem brněnské konzervatoře. Tuto funkci zastával prakticky až do své smrti, která přišla náhle 11. června 1993. Do dnes na něj vzpomíná řada 35
Hlavním sbormistrem se stal až v roce 1987, kdy vystřídal Aloise Veselého, který se sborem působil od roku 1961. 36 Nynější název je Konzervatoř Brno. 37 Mezi žáky, které doprovázel, patřila např. Magdalena Kožená. 38 Antonín Veselka je syn Františka Veselky – bratra sbormistra Josefa Veselky.
17
jeho žáků a přátel nejen jako na vynikajícího kantora, který byl přísný, ale spravedlivý, ale také jako na člověka křesťansky založeného s čistou myslí a velkým srdcem.
2.3.2 Interpretace a dramaturgické priority Řezníček ve své práci navázal na svého učitele Josefa Veselku. Již tak široký repertoár, který obsahoval skoro celou sborovou literaturu pro mužský sbor, co se velkých děl týká, dále rozšířil. Přidával díla z klasické polyfonie a kantáty, převážně od Bohuslava Martinů. Rozšířil koncertní oblast o přidání více duchovních chrámových koncertů. Stupňoval náročnost repertoáru. Věnoval se více dílům současných skladatelů, také z Brněnska. Často uváděl díla svého bratra Petra. V čele dramaturgie figuroval stále hlavně Leoš Janáček, poprvé provedl jeho Maryčku Magdónovu. Dále přidával díla Bohuslava Martinů, hlavně jeho kantáty. Jeho dirigentský projev byl racionální, jeho gesta byla jasná a přesná. Podle některých zpěváků působil oproti Veselkovi více usedle. Vždy přicházel s jasnou představou díla a dokonale připravený. Pokud přebíral skladbu po Veselkovi, tak na ni nahlížel zcela nově. Nekopíroval, ale měl promyšlenou kompletní stavbu od tempa přes dynamiku až po celkový výraz. Byl důslednější v nácviku skladby. Všímal si i těch nejjemnějších detailů. Snažil se o vštípení a naučení harmonického cítění a tonálních center jednotlivých skladeb, a to zvlášť u moderních současných skladatelů. Dával důraz na hlasovou výchovu – artikulaci, správné tvoření tónu, pěvecké dovednosti a pečlivou výslovnost textu. Éra jeho působení byla asi nejúspěšnějším obdobím sboru APS Moravan. Pro ukázku z kritik tehdejší doby jeden citát: „Že Moravan je dnes náš nejlepší mužský sbor, to víme. Přesto nás svým janáčkovským programem znovu překvapil. Již to, co dokázal udělat z prostých, stručných sborů typu Lásky opravdivé, je obdivuhodné. O Potulném šílenci a Maryčce, Sedmdesáti tisících a Kantoru Halfarovi nelze referovat, protože není dost superlativů. I ta nejsložitější místa, znějící v každém jiném prostředí zmatečně, spíš jen jako sborová
18
recitace, dostala zde naprostou intonační přesnost a výraznost. Na tento sbor můžeme být právem hrdí!“ 39 Jan Řezníček s Moravanem nahrál celkem 2 gramofonové desky a 10 natáčení pro Český (Československý) rozhlas Brno. Z Janáčkových sborů jich bylo celkem 18 nahráno, a to včetně kantáty Potulný šílenec. Jsou to: A byl jeden zeman, Divím se milému, Išly panny, Maryčka Magdónova, Na košatej jedli, Na prievoze, Nestálost lásky, Odpočiň si, Osamělá bez těchy, Osudu neujdeš, Perina, Potulný šílenec, Proč kalino neprokvétáš, Putovali hudci, Sbor při kladení základního kamene Masarykovy univerzity v Brně, Vínek stonulý, Vínek. Za dobu svého působení provedl okolo 150 koncertů.40
2.4 Tomáš Ibrmajer 2.4.1 Životopis MgA. Tomáš Ibrmajer, Ph.D.41 se narodil 15. května 1978 v Brně. Vzhledem k tomu, že pochází z rodiny, kde se hudbě amatérsky věnovali, tak se i u něj brzy začalo projevovat hudební nadání. To začal aktivně rozvíjet na Základní umělecké škole Vítězslavy Kaprálové, Brno, Palackého 70, kde studoval hru na klavír u PhDr. Ludmily Vlkové. Ačkoliv studoval dva roky také hru na violoncello, byl to právě klavír a později i varhany, u kterých nakonec zakotvil. Kromě hry na nástroj měl možnost u Vlkové získat také základy hudební teorie. Po absolvování prvního cyklu na ZUŠ velmi intenzivně uvažoval o pokračování na konzervatoři v Brně, a to ve studiu hry na varhany. Toho roku bohužel varhanní oddělení nový ročník neotevřelo. Proto se rozhodl pro gymnázium na třídě Kapitána Jaroše. Během středoškolského studia začal navštěvovat Základní uměleckou školu Jaroslava Kvapila, kde pokračoval ve hře na varhany u Hany
39
Václav Felix: Hudební rozhledy, 10. 6. 1958 In kolektiv autorů. Sbormistr Josef Veselka. Brno: Trinitas, 2000, 163s. ISBN 80-86036-25-1, s. 58 40 Zmapováno detailně pouze do roku 1990. Další roky s prof. Řezníčkem je velmi obtížné dohledat, neboť je řada záznamů z další doby neznámo kde. Počítáno od jeho absolventského koncertu 7. února 1960. 41 Osobní rozhovor s Tomášem Ibrmajerem ze dne 10. 4. 2012.
19
Bartošové.42 Současně také docházel na hodiny kompozice a improvizace ke Stanislavu K. Vrbkovi a na ZUŠ, Brno, Smetanova 8, k Jarmile Mazourové. První dirigentské zkušenosti získal dirigováním sboru na gymnáziu, kde studoval. V 17 letech začal dirigovat Chrámový sbor při kostele sv. Jakuba, stále bez předchozí sbormistrovské průpravy. Po maturitě u Ibrmajera nastalo studijní rozhodování, neboť byl přijat zároveň na JAMU i na práva na Masarykovu univerzitu. Nakonec dal přednost právě studiu dirigování sboru na JAMU u doc. Josefa Pančíka. Základy orchestrálního dirigování získal u doc. Jana Zbavitele. Během studia na akademii absolvoval stáž na rakouské Universität für Musik und Darkstellende Kunst ve Štýrském Hradci u prof. Johanesse Prinze, Franze Jochuma a Luca Pfaffa. Ten byl dirigentem dvou vídeňských sborů, a to Wiener Singverein a Wiener Kammerchor, ve kterých měl možnost Ibrmajer po dobu studií poznat jejich fungování. V roce 1996 se Tomáš Ibrmajer stal asistentem sbormistra ve smíšeném sboru Brněnský akademický sbor (BAS)43, který řídil MgA. Jaroslav Kyzlink. Díky tomu si rozšířil znalosti repertoár pro smíšený sbor, zvlášť co se týká náročných děl pro smíšený sbor (kantáty Dvořáka, oratoria Bacha, cykly Ebena aj.). O rok později začal působit jako sbormistr v komorním sboru Capella Moraviae Brno, s nímž se specializoval na interpretaci renesanční polyfonie. S tímto tělesem provedl několik projektů. Uveďme například Responsoria Gesualda da Venosa. V této době také přijal nabídku na vedení komorního smíšeného sboru Canticum Camerale ve Zlíně. V roce 2000 nastoupil jako hlavní sbormistr do APS Moravan44 po náhlé smrti Oldřicha Severy a odchodu externího sbormistra Alexandra Vacka. Zároveň také ukončil studia na JAMU a nastoupil tamtéž na doktorandské studium. Náplní jeho práce byla interpretace tvorby T. L. de Victoria. Toto studium úspěšně zakončil v roce 2005. V rámci doktorandské činnosti měl na starost také výuku předmětu repertoár oboru. Jako sbormistr pěveckých sborů má příležitost spolupracovat s řadou orchestrů. Za některé jmenujme např. Brněnský komorní orchestr, orchestr chrámu sv. Jakuba v Brně, orchestr Czech Virtuosi. Jednou z jeho posledních sborových
42
U ní vydržel až do svých 22 let. Dnes sbor působí pod vedením Daši Briškárové. 44 Poprvé se sborem spolupracuje již v roce 1998. 43
20
aktivit bylo v roce 2010 založení Brněnského komorního sboru (BKS), který je tvořený z řad zpěváků BAS, bývalých Brněnských madrigalistů, členů Českého filharmonického sboru a členů bez předchozí sborové zkušenosti. Toto těleso se specializuje na sborové cykly Tučapského, dílo Bacha, Händela, Brixiho, Vivaldiho a jiných skladatelů. Od roku 2004 působí jako vedoucí dirigent a lektor Bělotínského týdne zpěvu. Tomáš Ibrmajer se specializuje na interpretaci děl klasické renesanční polyfonie a baroka, převážně J. S. Bacha. Je nositelem řady ocenění ve varhanní improvizaci a interpretaci a také dvou prvních cen z mezinárodní kompoziční soutěže v Gentu. Jako sbormistr získal mnoho ocenění na českých i mezinárodních hudebních festivalech. Momentálně působí jako korepetitor baletu Janáčkova divadla Brno a učitel hudební výchovy na Základní škole Slovanské náměstí, Brno.
2.4.2 Interpretace a dramaturgické priority Vzhledem k tomu, že se Tomáš Ibrmajer již na škole specializoval na dílo renesanční a barokní vokální a vokálně instrumentální polyfonie, promítá se tento hudební zájem také v APS Moravan, speciálně v agogice. Repertoárově vychází ze svých sbormistrovských předchůdců, avšak také on jednotlivé skladby pojímá nově, bez přebírání minulých interpretací. Obecně jsou tempa rychlejší, což vychází jak z menšího počtu zpěváků, tak i z mladistvého elánu, který se projevuje i při vlastním nácviku skladeb. Centrem repertoáru jsou díla J. B. Foerstera, hlavně cyklus Devět mužských sboru a Kristus. Nově přibyl cyklus Pohřební sbory, který dříve Moravan nestudoval. Dále jsou to již sborové stálice, jako sbory L. Janáčka, např. Láska opravdivá, Ach vojna, vojna. Z českých je to dále Křížkovský: Utonulá, Odpadlý od srdca, Smetana: Modlitba, Dvořák: Tři mužské sbory s průvodem čtyřručního klavíru, Eben: Missa Adventus et Quadragesimae, Lukáš: Jaro se otvírá. Své zastoupení má také vokální polyfonie. Klasikou v repertoáru a koncertech je HandlGallus: Ecce quomodo moritur.45 Dále je to z polyfonie dílo Palestriny. V oblibě jsou 45
Tento sbor získal také jakousi funkci „pohřební“, kdy se pravidelně zpívá při každé zádušní mši. Bohužel k věkovému průměru sboru je to dnes stále častější záležitost.
21
také různé úpravy lidových písní a díla inspirovaná lidovou tématikou, jako např. E. Suchoň: O horách nebo B. Martinů: Zbojnické písně. Ibrmajer je také orchestrální dirigent, a proto se sborem často uvádí také kantáty. Jmenujme např. Martinů Polní mši, Horu tří světel nebo Kantátu sv. Cyril a Metoděj P. Křížkovského. Pravidelně Moravan také spolupracuje se smíšeným sborem (pro posílení mužských řad, ale hlavně pro získání ženských hlasů do smíšeného sboru). Uvedl např. Lisztovu Via Crucis, Janáčkův Otčenáš nebo Dvořákovo Te Deum. Záliba v orchestrálním dirigování se u Ibrmajera projevuje i v gestu. Je velmi přesné, kdy výrazově zpracovává také změny v agogice. Nebojí se i práce s tempem. Dbá na stylovou čistotu obzvlášť v polyfonii a dílech klasicismu. Vždy se snaží skladbě vtisknout osobitý charakter. Kontrastní plochy pojímá s emočním nábojem, avšak citlivě. Stejně jako Veselka dbá na propojení textu a melodie. Nedává ale důraz na přehnanou výslovnost. Zná jednotlivé hlasy, včetně jejich slabin. Ty se snaží potlačovat a naopak vyzvednou přednosti jednotlivých hlasů. Vzhledem k tomu, že v Moravanu nefunguje hlasová výuka jednotlivců, snaží se o barevné pojetí jednotlivých hlasových skupin jako celku. Díky tomu, že je excelentní klavírista, často sbor doprovází na zkouškách také v a cappellových skladbách. Dbá na intonační čistotu hlasů, stejně jako Veselka. Vždy přichází s představou díla, kterou dotváří podle schopností a dispozic sboru. Nebojí se ani případných změn v partituře, pokud je to ku prospěchu provedení. U děl, která jsou ve sborovém repertoáru řadu let (mnohdy i desítek let) a nastudoval je některý z předchůdců, je velmi obtížné prosadit nový hudební názor. Zpěváci mají často stále ještě vžitou interpretaci Veselky nebo Řezníčka a velmi obtížně se přeučují. I z tohoto důvodu dochází někdy k jakémusi kompromisu. Počet koncertů v posledních letech je sice zmapován, ale není archivně dokumentován, proto není možné říct ani přibližné číslo. Průměrně v posledních letech sbor uspořádal okolo 20 koncertů ročně.
22
2.5 Dramaturgické priority u sborových zpěváků APS Moravan Dnešní Moravan má velmi rozmanité zastoupení v řadách zpěváků. Jsou mezi nimi pánové, kteří zažili éru Veselky i Řezníčka, až po mladé46, kteří přišli v době působení Ibrmajera. Vzhledem k tomuto faktu není dnes úplně vyhraněný názor na jednotlivé skladby a jejich výběr. Souvisí to také s repertoárovou stavbou. Ta vychází z děl, která právě Řezníček a Veselka se sborem nastudovali a mnohokrát provedli při veřejných vystoupeních. Základem je stále Foerster, hlavně jeho cyklus Devět mužských sboru a Kristus. Nemalé zastoupení mají skladby Janáčka a Křížkovského. Velké oblibě se těší kantáty, hlavně Martinů, konkrétně Hora tří světel a Polní mše, dále Foersterova Píseň bratra Slunce. Je zajímavé, že byť jsou na programu sboru často úpravy lidových písní různých autorů, tak při mých dotazech na oblíbené skladby uvedeny nebyly.47 Ovšem paradoxně zpěváci starší generace si vzpomněli i skladby, které dnes prováděny nejsou. Axman: Otci, Krška: Závěť, Konvalinka: Je drsný kraj. U mladších zpěváků se těší oblibě také výběr z autorů 20. století. Nejen Ebenova Missa Adventus et Quadragesimae, ale i Lukášovo Jaro se otvírá, jim dávají pocit jakési intonační jistoty díky nástrojovému doprovodu.48 Neodmítají ani polyfonii, ovšem pouze jednoduššího charakteru, např. Ecce quomodo moritur Jacoba Handla. Obecně se dá vysledovat, že těmi skutečně nejoblíbenějšími a nejvíc provozovanými autory jsou čeští skladatelé konce 19. století a počátku 20. století. Vychází to pravděpodobně i z faktu, že jsou to skladby řekněme „šité na míru“ právě mužským sborům, které v tomto období zažívaly rozmach. Velkým nedostatkem Moravanu v repertoárových a dramaturgických možnostech je bohužel skutečnost, že se velmi obtížně a pomalu učí novým skladbám. Souvisí to i s faktem jakési sborové zatvrzelosti, kdy je řada zpěváků přesvědčena o tom, že budou i nadále žít ze své historie a slávy. Mnohdy odmítají 46
Věk členů se pohybuje od 19 do více než 80 let. Vycházím především z osobní praxe a z rozhovorů (dotazů) s jednotlivými členy. Bohužel nikoli se všemi – z důvodu špatné docházky některých jednotlivců na zkouškách. 48 Ebenova Missa Adventus et Quadragesimae je s doprovodem varhan, Lukášovo Jaro se otvírá je s doprovodem houslí. 47
23
přijmout skutečnost, že jsou ve sboru různí zpěváci a že také sám sbormistr má odlišnou představu provedení od vžitého provedení. I z tohoto důvodu je nutno vycházet z již zažitých děl, která jsou sice na programu mnohdy i desetiletí, nicméně práce je v tomto ohledu mnohdy rychlejší. Ovšem ne usnadněna.
24
3. Sborové zajímavosti 3.1 Čestní členové APS Moravan Josef Bohuslav Foerster, hudební skladatel
jmenován 3. 12. 1949
Václav Kálik, hudební skladatel
jmenován in memoriam 18. 11. 1951
Vilém Steinman, sbormistr, profesor JAMU
jmenován 31. 10. 1955
Adolf Konvička, místopředseda APS Moravan
jmenován 18. 10. 1970
3.2 Díla, které sbor uvedl v původních premiérách, nebo mu byly dedikovány 3.2.1 Skladby z let 1931 – 1939 Blatný, Josef:
Laudate Dominum
Blažek, Zdeněk:
Starý motiv, Vrbice, op. 7, č. 3, Vyznání D
49
Zdravice k 50. narozeninám univ. prof. dr. Vladimíra Helferta, Zpěv noci vánoční D Dyk, Antonín:
Cesta do ticha (z cyklu Deset mužských sborů) Lovecká (z cyklu Deset mužských sborů)
Foerster, Josef Bohuslav: Kristus (ze sbírky osmi sborů Sluncem a stínem, op. 118, č. 5) D Konvalinka, Karel: Slovenská balada, op. 11b 49
Skladby, které byly Moravanu věnovány – dedikovány, jsou označeny písmenem D. Řazeno abecedně. Kolektiv autorů: Sborník 75 let APS Moravan 1931 – 2006. Brno: APS Moravan, Brno, 2006 Kolektiv autorů: Cesta za uměleckou pravdou APS Moravan 1931 – 1981. Brno: 1981, s. 43-45
25
3.2.2 Skladby z let 1945 – 1980 Aim, Vojtěch Bořivoj: Advent Blatný, Josef:
Ještě jednou se vrátíme, op. 46, č. 1 Památky, op. 2 D
Blažek, Vilém:
Žalm 57, op. 8 – první koncertní provedení
Blažek, Zdeněk:
Až bude ráno D Hic ego qui iaceo Horký van D O Janíčkovi D O Mariške D Píseň o matce, op. 49, č. 2 D Prosba, op. 18, č. 1 D Rodné zemi D Za mír, op. 37 D Zpěv rodné zemi – kantáta, op. 17 (provedeno spolu s Besedou brněnskou) úpravy lid. písní: Ej, dolina Ej, vrť sa dievča Hore dolinami D V tom hrozenském poli D Zapadá slunéčko D
Černík, Josef.
Vyznání
Eben, Petr:
Epitaf D
Foerster, Josef Bohuslav: Svatvečer (ze sbírky 20 mužských sborů Stopy v písku času, op 192 Hanuš, Jan:
seš. 2, č. 7) D Píseň Erotovi (z cyklu mužských sborů Antické zpěvy, op. 56)
D Horký, Karel:
Kdo druhou takovou má zem
Chlubna, Osvald:
Až jednou D
26
České vzkříšení – kantáta (provedeno spolu s Besedou brněnskou) Dělnická balada, op. 80 D Hornická balada, op. 72 Kačeny divoké D Žňová Janáček, Leoš:
Na košatej jedli Na prievoze
Kálik, Václav:
Hudba (z cyklu Dva mužské sbory, č. 2) D Praha (z cyklu Dva mužské sbory, č. 1) D Slavík a vrabci D Tancuj, tancuj (úpr. lid. písně)
Kaňák, Zdeněk:
Píseň bude znít Železná cesta
Konvalinka, Karel:
Doma Ej, veru nebudem (úpr. moravské lid. písně) Je drsný kraj Orání
Křička, Jaroslav:
Chvalozpěv na horách Moravou, op. 92 D
Kvapil, Jaroslav:
Česká Golgota (Lidice – Ležáky; z cyklu Tři mužské sbory) Mohelnice (z cyklu Sbory na slova P. Bezruče) Valčice (z cyklu Sbory na slova P. Bezruče)
Martinů, Bohuslav:
Hora tří světel – komorní kantáta, uvedeno jako česká premiéra
Petrželka, Vilém:
Prosba za mír, op. 48 D
Piňos-Simandl, Alois:Ars amatoria – kantáta Plavec, Josef:
Mír dětí
Podéšť, Ludvík:
Píseň o rodné zemi
Podešva, Jaromír:
Odvahu!
Reiner, Karel:
Sloky osvobozeného člověka
Řezníček, Petr:
Štoj to zvon Teče voda D Člověk člověku D
Sedláček, Bohuslav: Ukolébavka 27
Scheiber, Vilibald:
Nebylo ňa doma (úpr. lid. písně)
Slimáček, Milan:
K padesátinám Josefa Veselky Paseky
Spilka, František:
Svatý Václave, pros za nás V zemi české
Svatoš, Vladimír:
Moteto č.4 (Auditor et protector)
Sýkora, Václav Jan: Domov mě volá (z cyklu Posledním dechem) Sudba (z cyklu Posledním dechem) Vrátí se (z cyklu Posledním dechem) Šauer, František:
Rodné město (z cyklu Ukrajina nesmrtelná)
Vomáčka, Boleslav: S.O.S., op. 17-2, ojedinělé provedení vůbec Vycpálek, Ladislav: Pod Bohumínem Všecko míjí, op. 18/II. Wünsch, Rudolf:
Chodila po včelínku (úpr. lid. písně) D
Zemek, František:
Listoček z javora (úpr. lid. písně)
3.2.3 Skladby od roku 1980 – současnost Od roku 1980 se bohužel žádná premiéra v podání APS Moravan neuskutečnila. Zároveň nebyla sboru žádná skladba dedikována. Docházelo pouze k pravidelnému rozšiřování repertoáru.
3.3 Sborový život Tento název nevystihuje přesně obsah této podkapitoly. Je ale určitě zajímavé zmínit také obvyklé praktiky v APS Moravan. Sbor zkouší jedenkrát týdně na faře sv. Jakuba v Brně. Jedenkrát měsíčně pořádá pracovní sjezdy o víkendu v sobotu, kdy se účastní také dojíždějící členové sboru. Atmosféra a vynikající pospolitost činí z Moravanu velmi stabilní kolektiv. A tak se nestane, že by bylo přehlédnuto nějaké významné výročí některého ze členů. Každé narozeniny jsou vždy řádně oslaveny, nechybí tradiční pohoštění. 28
Pocit sounáležitosti je udržován také starým moravanským zvykem, kdy si členové mezi sebou bez ohledu na věk tykají. Každý nově příchozí člen je představen a uveden do sboru doslova s otevřenou náručí. Všechny tyto jevy činí z Moravanu, i přes určitá období krize a stagnace, sbor hodný obdivu.
29
Závěr Ve své bakalářské práci jsem se snažila popsat jednotlivé hlavní sbormistry, jejich způsob práce a repertoárové priority jakož i pohled zpěváků na danou problematiku dramaturgických priorit v Akademickém pěveckém sdružení Moravan. Práce měla za úkol dále přiblížit historii sboru a sborové zvláštnosti a praktiky. Akademické pěvecké sdružení Moravan je mužský sbor s osmdesátiletou historií. Jako takový prožil v průběhu své existence řadu změn, které na něj měly velký vliv. Vzhledem k tomu, že vznikl jako pěvecký kroužek při Spolku katolických vysokoškolských studentů v Brně pod vedením Josefa Veselky, byla jádrem repertoáru vokální polyfonie. Cílem bylo také navodit pocit slovanské, převážně české a moravské pospolitosti. Proto sbor zpíval díla skladatelů českého obrození a brněnských autorů, hlavně Pavla Křížkovského a Leoše Janáčka. Díky čestnému členství Josefa Bohuslava Foerstera se jeho sbory staly velmi populárními a dnes také nejzpívanějšími. S příchodem dalšího dirigenta Jana Řezníčka a jeho následným převzetím funkce hlavního sbormistra souvisí rozšíření repertoáru mimo jiné o kantátovou tvorbu a to Bohuslava Martinů. Jeho Polní mše a Hora tří světel se v žebříčku popularity skladeb drží na předních příčkách. Bohužel oba sbormistři zemřeli nečekaně a velmi rychle po sobě, což se na sboru negativně projevilo. Došlo málem k jeho rozpadu a úpadek v počtech a nasazení členů sboru je patrný do dnes. Kvůli nekompletnímu vzorku členů sboru není možné sestavit a určit přesnou stupnici oblíbenosti jednotlivých skladeb. Na prvních příčkách jsou to ovšem beze sporu právě kantáty Bohuslava Martinů, Devět mužských sborů Josefa Bohuslava Foerstera, jeho kantáta Píseň bratra Slunce a obecně skladby Leoše Janáčka. Obliba těchto děl souvisí s faktem, že je mají spojeny s jednotlivými sbormistrovskými osobnostmi. U hlavních sbormistrů lze vysledovat jakousi linku návaznosti vycházející z prvního sbormistra Josefa Veselky. Ten mnohokrát uvedl, že je pro něj nejdůležitější a snad i nejoblíbenější právě vokální polyfonie. Její způsob práce aplikoval na milovaného Leoše Janáčka. Jan Řezníček v mnohém převzal způsob práce i repertoár. Ovšem 30
obohatil jej o kantátovou tvorbu Bohuslava Martinů pro mužský sbor. Po určité odmlce a málem faktickému zániku sboru, kdy se vystřídalo několik sbormistrů v krátkém časovém období, přichází Tomáš Ibrmajer. Ten, troufám si říct, spojuje Veselkovu lásku k polyfonii s Řezníčkovou oblibou kantát.
Tato bakalářská práce určitě není vyčerpávající ve výčtu a představení jednotlivých dramaturgických repertoárových priorit, ale je pokusem o zmapování toho nejzásadnějšího u jednoho z našich nejstarších a nejslavnějších sborů, což je repertoár. Věřím, že se tato práce stane možným východiskem pro podrobnější studii.
31
Použité informační zdroje A. Seznam pramenů: Archiv APS Moravan Knihy koncertů APS Moravan. Rukopis. Knihy kritik APS Moravan. Rukopis. ČOUPEK, Emil. Osobní rozhovory. Brno: 17. 4. 2012
B. Seznam literatury: Kolektiv autorů: Cesta za uměleckou pravdou APS Moravan 1931 – 1981. Brno: [APS Moravan], 1981. Kolektiv autorů: Deset let Akademického pěveckého sdružení Moravan krajského domu osvěty v Brně 1945 – 1955. Brno: APS Moravan, Brno, 1955. Kolektiv autorů. Sbormistr Josef Veselka. Brno: Trinitas, 2000, 163 s. ISBN 8086036-25-1. Kolektiv autorů: Sborník 75 let APS Moravan 1931 – 2006. Brno: APS Moravan, Brno, 2006. KŠICOVÁ – STUDENÍKOVÁ, Štěpánka. Umělecký přínos APS Moravan. Brno, 1980. Diplomová práce. Brno: FFMU, Brno, 1980. POLICER, Štěpán. Jan Řezníček. Brno 2006. 63 s. Diplomová práce na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně na katedře kompozice a dirigování. Vedoucí diplomové práce doc. Josef Pančík. VTÍPILOVÁ, Barbora. Tradice mužských pěveckých sborů na Moravě se zaměřením na Akademické pěvecké družení Moravan. Brno: Konzervatoř Brno, 2004, 53 s.
C. Seznam internetových zdrojů: APS Moravan. [online] Dostupné z: < http://moravan.funsite.cz/> [cit. 2012-04-10].
32
Přílohy: Příloha č.1: Seznam repertoáru APS Moravan
1
