MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA PORODNÍ ASISTENCE
Dostupnost péče samostatných porodních asistentek působících v ČR Bakalářská práce
Autor práce: Romana Kramná Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Klíčová Hájková BRNO 2015
Prohlášení Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem zpracovala samostatně - pod vedením garanta práce. Veškeré literární a další zdroje, z nichž jsem při zpracování zadaného tématu čerpala, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury.
V Brně dne 27. dubna 2015 ……………………………….. Romana Kramná
Poděkování Děkuji Mgr. Kateřině Klíčové Hájkové za odborné metodické vedení této bakalářské práce, za její ochotný a vlídný přístup, za zajímavou inspiraci a velmi cenné podněty a připomínky.
Děkuji také své rodině za trpělivost a veškerou podporu během celého mého studia.
ABSTRAKT Cíl: Cílem práce bylo zhodnocení dostupnosti péče samostatných porodních asistentek v České republice v rámci jednotlivých regionů. Přiblížit vývoj profese porodních asistentek pracujících v terénu od roku 1989 až do současnosti. Zhodnotit legislativní podmínky ovlivňující výkon profese porodních asistentek a podmínek nutných pro získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb, chtějí-li porodní asistentky vykonávat svou profesi samostatně. Shrnout rozsah péče, kterou porodní asistentky nabízejí ženám v rámci svých zákonem vymezených kompetencí. Poukázat na současné možnosti financování této péče a dále poukázat na skutečný počet a rozložení výskytu porodních asistentek v rámci jednotlivých regionů České republiky. Metodika: Výzkumný vzorek tvořilo 109 porodních asistentek z celé České republiky, u kterých byl výzkum veden formou elektronických polo-strukturovaných dotazníků v období od října 2014 do ledna 2015. Jako komplementární nástroj sběru dat byl v březnu 2015 vytvořen jednoduchý strukturovaný dotazník pro ženy z široké veřejnosti, na který odpovědělo celkem 188 žen z České republiky. Výsledky: Vyhodnocováním dotazníků bylo zjištěno, že většina oslovených samostatně působících porodních asistentek nevykonává svou profesi plně dle zákonem vymezených kompetencí. Mnoho z nich shledává omezení v nastavené legislativě a s tím souvisejících podmínkách vydávání oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Další omezení vnímají ze strany zdravotních pojišťoven a jejich neochoty k uzavírání smluvních vztahů. Ženy v České republice nejsou o rozsahu péče samostatně působících porodních asistentek dostatečně informovány, ale existenci této profese považují za důležitou pro ženy, a to nejen v období těhotenství a porodu, ale po celé období života ženy. Závěr: Obě skupiny respondentek vnímají péči samostatně působících porodních asistentek v naší zemi dostupnou pouze v omezeném rozsahu. Některé činnosti porodních asistentek, jako např. doprovod k porodu doma, u nás nejsou dostupné vůbec.
SUMMARY Aim: The aim of this work is to find out the availability of independent labour assistants in the Czech Republic in individual regions. To outline the development of the profession of a labour assistant in reality since 1989 until today. To evaluate legislative conditions influencing the performance of the profession of labour assistants and conditions necessary to obtain a licence to carry out medical service if the labour assistants want to work independently. To sum up the range of care which labour assistants offer women within their competence given by the law. To point out the current possibilities of financing of this care and then show the real number and presence of the labour assistants in each region of the Czech Republic. Methodology: The research sample consisted of 109 labour assistants from the whole Czech Republic. The research was carried out electronically in a form of half-structured questionnaires between October 2014 and January 2015. As a complementary way of data collection a simple structured questionnaire for women from general public was made in March 2015. It was answered by 188 women from the Czech Republic. Results: Having evaluated the questionnaires it was found out that most of the addressed independent labour assistants do not carry out their profession fully according to their competence given by the law. Many of them find limitations in the legislation and conditions connected with obtaining a licence to carry out medical services. They see more limitations at insurance companies and their unwillingness to contract. The women in the Czech Republic are not sufficiently informed about the range of care of independent labour assistants, but they find the existence of this profession important for women and not only during pregnancy and labour, but during all woman´s life. Conclusion: Both groups of respondents feel the care of independent labour assistants in our country is available only in limited extent. Some activities of the labour assistants, for example accompanying the labour at home, are not available at all in our country.
OBSAH OBSAH ................................................................................................................ 6 1 ÚVOD............................................................................................................. 8 1.1 Jakým způsobem ovlivňuje péče samostatné porodní asistentky ženu v období těhotenství, porodu a šestinedělí ...................................................................................................................................................... 10 1.2 Terminologie ........................................................................................................................................... 11 1.2.1 Význam pojmu „komunitní péče“ ....................................................................................................... 11 1.2.2 Význam pojmu „samostatná péče“...................................................................................................... 12 1.2.3 Význam pojmu „soukromá péče“ ....................................................................................................... 12 1.2.4 Význam pojmu „dostupnost péče“ ...................................................................................................... 13
2 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................ 14 2.1 Mezinárodní definice porodní asistentky ................................................................................................ 14 2.2 Kompetence porodních asistentek .......................................................................................................... 15 2.3 Situace porodních asistentek na přelomu minulého století .................................................................... 18 2.3.1 Standard nabízené péče po roce 1989.................................................................................................. 19 2.3.2 Legislativa platná po roce 1989 .......................................................................................................... 20 2.4 Současná situace v ČR............................................................................................................................. 21 2.4.1 Současná platná legislativa ................................................................................................................. 21 2.4.2 Všeobecné požadavky k výkonu povolání porodní asistentky, ............................................................. 24 2.4.3 Jakým způsobem může porodní asistentka vykonávat svou profesi samostatně? .................................. 26 2.4.4 Může samostatná porodní asistentka vést porod mimo porodnici? ....................................................... 30 2.4.5 Může samostatná porodní asistentka vést porod v porodnici? .............................................................. 32 2.4.6 Může samostatná porodní asistentka pečovat o matku a dítě po porodu? .............................................. 34 2.4.7 Jakým způsobem jsou financovány služby samostatné porodní asistentky? .......................................... 36 2.4.8 Jaká je pozice samostatné porodní asistentky v systému péče o ženu a dítě? ........................................ 39 2.4.9 Jakým způsobem se porodní asistentky snaží změnit současnou situace postavení porodních asistentek v ČR? 40 2.4.10 Co dnešní ženy v období těhotenství, porodu a šestinedělí žádají? ..................................................... 44 2.4.11 Jak najít samostatně působící porodní asistentku ............................................................................... 47 2.5 Současná situace v zahraničí ................................................................................................................... 48 2.5.1 Samostatná porodní asistentka v Rakousku ......................................................................................... 49 2.5.2 Samostatná porodní asistentka v Německu .......................................................................................... 51 2.5.3 Samostatná porodní asistentka v Nizozemí ......................................................................................... 53 2.5.4 Samostatná porodní asistentka ve Francii ............................................................................................ 55 2.5.5 Samostatná porodní asistentka ve Spojeném království ....................................................................... 56 2.6
Závěr teoretické části ....................................................................................................................... 58
3 3.1
PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................ 59 Formulace problému ........................................................................................................................ 59
3.2 Cíl práce ........................................................................................................................................... 60 3.2.1 Hlavní cíl ........................................................................................................................................... 60 3.2.2 Další cíle............................................................................................................................................ 60 3.3 Očekávané výsledky ................................................................................................................................ 60 3.4 Výzkumné otázky .................................................................................................................................... 60 3.5 Metodika ................................................................................................................................................. 61 3.5.1 Výběr tématu a metodologického přístupu ...................................................................................... 61 3.5.2 Výzkumný vzorek .......................................................................................................................... 62 3.5.3 Nástroj sběru dat ............................................................................................................................ 63 3.5.4 Analýza sebraných dat.................................................................................................................... 64 3.5.5 Metodologická diskuse ................................................................................................................... 65 3.6 Výsledky dotazníku pro porodní asistentky a jejich interpretace ................................................... 67 3.6.1 Závěr praktické části „dotazníku pro porodní asistentky“ ................................................................ 87 3.7 Výsledky dotazníku pro „ženy“ a jejich interpretace ...................................................................... 88 3.7.1 Závěr praktické části „dotazníku pro ženy“ ..................................................................................... 98
4
ZÁVĚR ..................................................................................................... 99
5
DISKUSE A DOPORUČENÍ ................................................................ 102
6
SEZNAM LITERATURY ..................................................................... 103
6.1
7
Internetové zdroje .......................................................................................................................... 104
SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................ 107
7.1
Seznam zkratek .............................................................................................................................. 108
7.2
Seznam tabulek .............................................................................................................................. 109
7.2
Seznam grafů .................................................................................................................................. 110
1 ÚVOD Vlivem historického vývoje naší země nemají u nás porodní asistentky příliš jasné postavení. A to zejména ty, které můžeme označovat jako samostatně působící, tedy komunitní, pracující v terénu. Informace o významu této profese a možnosti využití služeb samostatných porodních asistentek v systému komunitní péče není dnes v povědomí široké veřejnosti dostatečně ukotvena. „Péče o ženu v těhotenství je důležitou součástí preventivní medicíny – péče o novou generaci. Zajišťuje, aby v průběhu těhotenství nebo v souvislosti s ním nenastaly u matky a plodu žádné fyzické ani duševní škody, zabezpečuje vhodné podmínky pro život. Jde nejen o detekci rizik a léčbu patologií, ale zejména o předcházení těmto stavům, v němž důležitou roli hraje primární prevence“. 1 Z pohledu organizací, jako jsou např. Světová zdravotnická organizace (WHO), Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) nebo Národní institut pro excelenci ve zdraví a péči (NICE), jsou porodní asistentky uznávány jako plně kompetentní, vzdělané profesionálky, které mají v péči o ženy v období těhotenství, porodu a po porodu nezastupitelné místo a fungují tak jako základní poskytovatel zdravotní péče. 2 V České republice je však pozice této profese složitější. Ve své bakalářské práci proto chci tuto situaci zmapovat. Většina žen se v průběhu svého života dostane do období, které se stane jedním z nejdůležitějších mezníků v jejím životě. Do období mateřství a rodičovství, naplňující její podstatu a životní úlohu. Žena přirozeně prochází stavem, kdy se vyrovnává s různými změnami na fyzické i psychické úrovni a právě v tomto období potřebuje někoho, na koho by se mohla s plnou důvěrou obrátit. Je to porodní asistentka, která se dokáže postarat o ženu těhotnou i rodící v jakémkoli prostředí, podporuje ji v jejích přáních a rozhodnutích, citlivě reaguje na její potřeby a poskytuje ženě i dítěti dohled v období šestinedělí. To, jakým způsobem žena toto pro ni důležité životní období prožije, může mít významný vliv nejen na další průběh jejího života, ale také života dítěte a potažmo vývoje celé naší společnosti. Dříve bylo zvykem, že porodní báby/asistentky své služby nabízely ženám v prostředí jejich domova a rodiny a doma byly vedeny také všechny porody včetně těch rizikových. Bohužel
1 Zwinger, Antonín. PORODNICTVÍ. Praha : Galén, 2004. str. 77. ISBN 80-7262-257-9. 2 (WHO), Světová zdravotnická organizace. Péče v průběhu normálního porodu: praktická příručka. Ženeva : autor neznámý, 1999. str.8
8
postupným moderním vývojem se tento styl komunitní péče v naší zemi téměř vytratil, a to i v případě péče o fyziologické rodičky. Péči o těhotné a porody převzali do rukou lékaři a ženy, včetně těch zdravých, byly přesunuty do neosobního prostředí nemocničních zařízení. Na období těhotenství a porodu se začalo pohlížet, bez ohledu na to, zda je těhotenství rizikové či fyziologické, jako na stav možného ohrožení života matky i dítěte. Psychosociální aspekty celého tohoto období ženy byly upozaděny na úkor snahy o kontrolu nad těhotenstvím a porodem. Z profese porodní báby, která pečovala o celé plodné období ženy jak po psychické, tak fyzické stránce, se staly ženské sestry pracující v ambulancích gynekologů nebo v porodnicích, kde při porodu pouze asistovaly lékařům. Na rozdíl od jiných evropských států byla v naší zemi linie tradice péče porodní bábou/asistentkou přerušena. Společnost se však vyvíjí dál a dnešní ženy postupně opět začínají jejich péči vyžadovat a vyhledávat. Ženy si znovu žádají individuální přístup, chtějí se informovaně rozhodovat o svém těhotenství, místě porodu a osobách, které je budou na jejich jedinečné cestě porodem provázet. Bohužel dlouholetým přerušením komunitní činnosti této profese není dnes v systému státní zdravotní politiky naší země vytvořen dostatečný prostor a podmínky k tomu, aby vysokoškolsky vzdělané porodní asistentky mohly uplatňovat svou profesi samostatně a v plném rozsahu. A to tak, jak ji umožňuje směrnice Evropské unie a doporučuje Světová zdravotnická organizace a jak je zvykem tuto péči nabízet a provozovat např. v sousedních evropských zemích. Téma „Dostupnost péče samostatných porodních asistentek“ mě zaujalo mimo jiné také z hlediska vlastní zkušenosti s touto problematikou. Za posledních několik let jsem měla možnost se setkat s mnoha ženami, ať už při osobních setkáních nebo např. ve veřejných diskusích na internetu, které o práci samostatných porodních asistentek buďto nevěděly vůbec, nebo měly jen částečné informace. Ve většině případů však byly jejich představy o rozsahu péče a kompetencích porodních asistentek velmi zkreslené. V této práci se proto budu věnovat otázce, jak moc a zda vůbec je dnes ženám v České republice péče samostatně působící porodní asistentky dostupná. V teoretické části popíšu situaci porodních asistentek na přelomu minulého století ve srovnání se současným stavem. To vše v souvislosti s platnou legislativou, všeobecnými požadavky a podmínkami k vykonávání této profese v tehdejší době a dnes. V praktické části pak zhodnotím výsledky dotazníků, kterými oslovuji jak samotné porodní asistentky, tak ženy, kterým je jejich péče určena především. Mezi 9
hlavní kladené otázky patří např. kolik porodních asistentek pracuje samostatně, jaký rozsah svých služeb porodní asistentky nabízejí a jaké faktory ovlivňují poskytování jejich péče. Dále se ptám, zda jsou ženy dostatečně informovány o možnosti využití péče samostatných porodních asistentek a jaká je podpora ze strany státu k tomu, aby si ženy tuto péči mohly dovolit bez ohledu na jejich ekonomickou situaci. Tato práce by svým závěrem mohla přiblížit současnou reálnou situaci samostatných porodních asistentek u nás a pomoci k rychlejší legislativní a systémové změně porodnické péče v České republice.
1.1 Jakým způsobem ovlivňuje péče samostatné porodní asistentky ženu v období těhotenství, porodu a šestinedělí Péče samostatné porodní asistentky může být brána jako jedna z forem komunitní péče, kdy se jedná o spektrum zdravotních, sociálních a dalších služeb zaměřených především na rodinu. Doplňuje primární péči a je určitou alternativou specializované a institucionální péče poskytované na regionální úrovni. 3 Péče porodní asistentky jako taková se pak zaměřuje na péči o ženu ve fertilním období, během těhotenství, porodu a po něm. Zdravotnická věda a porodnictví se neustále vyvíjejí, přestože vývoj těhotenství a mechanismus porodu se nemění. Mění se však člověk, jeho životní filozofie, životní styl, potřeby, poznatky a s tím souvisí i měnící se požadavky ženy na péči v průběhu těhotenství, porodu a v době poporodní. Úkolem všech, kteří se o těhotnou ženu starají, není jen péče o její zdraví po fyzické stránce. Stále více je kladen důraz na péči o psycho-sociální stránku. Taková péče by měla být holistická, komplexní, individuální a kontinuální. Všechny tyto požadavky splňuje péče samostatně porodní asistentky.4 Cílem péče samostatných porodních asistentek je podpora zdraví ženy v jejím vlastním sociálním prostředí. Jedná se o komplexní péči, která zahrnuje jak prevenci, tak i edukaci,
Gojova, Alice. Teorie a modely komunitní práce. Ostrava : Ostravaská univerzita Ostrava, 2006. str. 16. Jarošová, Darja. Úvod do komunitního ošetřovatelství. Praha : Grada, 2007. str. 18, 25. ISBN 978-80-247-2150-7. 4 Bártlová, Sylva. Názory odborné a laické veřejnosti na možné uplatnění porodní asistentky v komunitní péči. vědecký časopis Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity. 2010, č.4, stránky 381 3
10
ošetřování a rehabilitaci a je realizována nejčastěji formou tzv. návštěvní služby. Nespornou výhodou je předcházení některým zdravotním komplikacím. 5
1.2 Terminologie V České republice v současné době neexistuje žádná právní úprava, která by vymezovala přesný název nebo označení pro profesi porodní asistentky, která se rozhodne pracovat a poskytovat své služby samostatně v komunitní sféře. Jedinou zmínku tvoří § 72 Porodní asistentka pro komunitní péči vycházející ze zákona č. 372/2011Sb. a jeho upravující vyhlášky č. 55/2011 Sb., který však pouze upravuje činnosti porodní asistentky se specializovanou způsobilostí. Z tohoto důvodu je možné v terénu narazit na porodní asistentky, které se nazývají jako „samostatné porodní asistentky“, „soukromé porodní asistentky“, „komunitní porodní asistentky, ale také „terénní“ nebo třeba „nezávislé“, přestože rozsah jejich nabízených služeb bude obdobný, tzn. že bude splňovat rozsah komunitní péče a zároveň vykazovat známky na úrovni péče samostatné a soukromé.
1.2.1 Význam pojmu „komunitní péče“ Jedná se o spektrum zdravotních, sociálních a dalších služeb přinášející holistický a integrovaný přístup do péče o nemocné i o zdravé. Cílem komunitní péče je poskytnout občanům podporu na správné úrovni, ve správné podobě a ve správné chvíli tak, aby občan dosáhl co největšího stupně nezávislosti (samostatnosti a soběstačnosti). Činnosti komunitní péče vycházejí z potřeb komunity. Jsou založené na participaci všech zúčastněných (klient, rodina, komunita, profesionálové, poskytovatelé, zřizovatelé, obec) a na propojování veřejných zdrojů a zdrojů jednotlivce. 6
5 Štromerová, Zuzana. Porodní asistentka krok za krokem: praktický rádce pro porodní asistentky (a zvídavé rodiče). Praha : Argo, 2010. stránky 20-21. ISBN 978-802570324-3 6 Gojova, Alice. Teorie a modely komunitní práce. Ostrava : Ostravaská univerzita Ostrava, 2006. str. 16. ISBN 80-7368-154-4 Jarošová, Darja. Úvod do komunitního ošetřovatelství. Praha : Grada, 2007. str. 18, 25. ISBN 978-80-247-2150-7
11
Porodní asistentky v komunitní péči jsou zaměřeny především na zdravou část populace ve fertilním období. Pečují o ženu ve všech věkových a vývojových obdobích od narození až po smrt, zahrnují zcela samozřejmě do své péče děti a členy rodiny ženy. Nemalou část práce ale představuje péče o ženu a rodiny, kteří mají poruchu zdravého fungování reprodukčního systému nebo jiných orgánových systémů. Zde působí porodní asistentka jako spojovací článek a spolupracuje s ostatními poskytovateli zdravotní a sociální péče a podporuje zlepšení kontinuity péče.
1.2.2 Význam pojmu „samostatná péče“ V tomto případě si můžeme představit porodní asistentku, která usiluje o svou autonomii, je kompetentně myslící a konající profesionálka a je schopná nést svou velkou dávku zodpovědnosti. Taková porodní asistentka spoléhá na vlastní síly a schopnosti, jedná bez cizí pomoci, nezávisle a svobodně. Avšak porodní asistentky pracující ve zdravotnickém zařízení, např. v porodnici, se ohrazují, že jsou to také ony, které mohou pracovat a poskytovat péči samostatně, tedy bez indikace lékaře, tak jak jim to vymezují zákonem dané kompetence. 7 Z tohoto důvodu nyní vyplývá, že označení „samostatná porodní asistentka“ může být zavádějící a tudíž ne úplně vhodné.
1.2.3 Význam pojmu „soukromá péče“ Soukromá péče porodní asistentky je provozována a poskytována samostatně jako nestátní zdravotnické zařízení nebo kontaktní místo v terénní péči na základě platné legislativy8 na vlastní jméno a ve vlastních prostorech. Z výše uvedeného vyplývá, že možností, jak označit porodní asistentku, která poskytuje své služby samostatně, soukromě a v komunitní péči, je několik, rozhodla jsem se proto pro účely této práce používat výraz „samostatně působící porodní asistentka“.
Zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařským zdravotnickým povoláních a jeho prováděcí Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků 8 Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování a jeho prováděcí Vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovištích domácí péče 7
12
1.2.4 Význam pojmu „dostupnost péče“ Dostupnost péče můžeme nejlépe vyjádřit jako poměr mezi očekávanou nebo požadovanou péčí a skutečně nabízenou péčí. Dostupnost péče odpovídá momentální sociální politice země a je na ní závislá. Zatímco v zemích převážně západní Evropy, které nebyly zasaženy nástupem komunistického režimu, jsou pravidla pro poskytování péče porodními asistentkami zakotveny v odborných standardech a právních předpisech, v naší zemi takové dokumenty bohužel chybějí. 9 Dostupnost z hlediska zdravotní péče je jedním z důležitých cílů zdravotní politiky země. V tomto smyslu je nezbytné zajistit občanům ekonomickou, sociální a geografickou dostupnost zdravotní péče, aby si ji občasné mohli dovolit. Světová zdravotnická organizace naproti tomu vymezuje dostupnost zdravotní péče poměrně stručně a pregnantně jako možnost dostat zdravotní péči v případě, když ji člověk potřebuje. Jako další dimenzi dostupnosti můžeme vnímat např. psychosociální dostupnost, která závisí na motivaci pacienta vyhledat požadovanou péči a je ovlivněna důvěrou klienta k poskytovateli péče, zájmem o vlastní zdraví a potřeby a ochotou spolupracovat.10
Jana Koláčková, Klára Snášelová, Zuzana Candigliota. Péče porodních asistentek mimo porodnice. Praha : Liga lidských práv, 2010. str. 42. 10 Novotná, Lenka. 2009, Koncepce zajištění dostupnosti zdravotní péče v České republice, dostupné z: http://www.hpi.sk/2010/02/koncepce-zajisteni-dostupnosti-zdravotni-pece-v-nbsp-ceske-republice/ 9
13
2 TEORETICKÁ ČÁST V této kapitole se věnuji obecnému vymezení pojmu, kdo je vlastně porodní asistentka z hlediska mezinárodní definice a jaké jsou její kompetence definované světovými profesními organizacemi ve srovnání s kompetencemi vyplývajících z platné legislativy České republiky. Dále zmiňuji vývoj porodní asistence v 90. letech minulého století s ohledem na tehdejší právní úpravu a současnou situaci v návaznosti na všeobecné požadavky pro výkon profese porodní asistentky. Podrobněji rozebírám způsob, jakým mohou porodní asistentky vykonávat svou profesi jako „samostatně působící“ v nestátních zdravotnických zařízeních, jaké v této oblasti mají možnosti a jakým způsobem jsou jejich služby financovány. Poukazuji také na to, jak jsou dnes porodní asistentky vnímány ze stran široké veřejnosti, co dnešní ženy v období těhotenství, porodu a šestinedělí žádají a jaké mají ženy možnosti k tomu, aby získaly podrobnějších informací o službách a péči samostatně působících porodních asistentek. Pro srovnání uvádím také pohled do zahraničí, kde zmiňuji, jak může péče samostatně působících porodních asistentek fungovat ve vybraných evropských státech.
2.1 Mezinárodní definice porodní asistentky V roce 1972 vytvořily Světová zdravotnická organizace (WHO), Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) a Mezinárodní federace gynekologů a porodníků (FIGO) dokument nazvaný Definition of the Midwife (Definice porodní asistentky). 11 Tato definice byla přijata na zasedání Mezinárodního výboru porodních asistentek v Durbanu 2011 a nahrazuje definici přijatou 19. července 2005 a definici porodní asistentky přijatou v roce 1972 a doplněnou v roce 1990. Definice zní: Porodní asistentka je osoba, která úspěšně ukončila vzdělávací program uznávaný v dané zemi, vycházející z dokumentů „Nezbytné dovednosti (kompetence) pro základní praxi porodní asistentky“ a z rámce „Globálních požadavků na vzdělávání porodních asistentek“, která
11
(UNIPA), Unie porodních asistentek. unipa.cz. [Online] 2010. [Citace: 6. 4 2015.]
14
dosáhla nezbytné kvalifikace, aby byla registrovaná nebo aby mohla získat povolení k výkonu povolání porodní asistentky a používat označení porodní asistentka, a která vykazuje potřebné znalosti a dovednosti pro praktický výkon povolání porodní asistentky. Porodní asistentka je uznávána jako plně zodpovědný zdravotnický pracovník, pracuje v partnerství se ženami, aby jim poskytla potřebnou podporu, péči a radu během těhotenství, porodu a v době poporodní, vede porod na svou vlastní zodpovědnost, poskytuje péči novorozencům a dětem v kojeneckém věku. Tato péče zahrnuje preventivní opatření, podporu normálního porodu, zjišťování komplikací u matky nebo dítěte, zprostředkování přístupu k lékařské péči nebo jiné vhodné pomoci a provedení nezbytných opatření při mimořádné naléhavé situaci. Porodní asistentka má důležitou úlohu ve zdravotním poradenství a vzdělávání nejen žen, ale i v rámci jejich rodin a celých komunit. Tato práce by měla zahrnovat předporodní přípravu a přípravu k rodičovství a může být rozšířena i do oblasti zdraví žen, sexuálního nebo reproduktivního zdraví a péče o dítě. Porodní asistentka může vykonávat svou profesi v jakémkoli prostředí, včetně domácího prostředí, ambulantních zdravotnických zařízení, nemocnic, klinik nebo zdravotnických středisek.12
2.2 Kompetence porodních asistentek Termín kompetence v širším slova smyslu je chápán ve významu znalostí, dovedností a chování, jež se za všech okolností vyžadují pro bezpečnou praxi porodních asistentek. Je tedy odpovědí na otázky „Co by měla porodní asistentka znát?“ a „Co porodní asistentka dělá?“ Kompetence porodních asistentek dle Mezinárodní konfederace porodních asistentek ICM: 13 Při vytváření definice porodních asistentek a vymezení rozsahu jejich práce, tedy hlavních kompetencí, má vůdčí postavení Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) úzce spolupracující se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Mezi hlavní zájmy těchto organizací patří bezpečné mateřství a základní zdravotní péče pro rodiny. Porodní asistentky při péči o ženy a rodiny s dětmi zastávají jedinečnou roli na úrovni spolupráce s ženami tak, aby mohly ženy samy pečovat o zdraví své i své rodiny a to na úrovni respektu k lidské důstojnosti a respektu vůči ženám a všem jejich lidským právům, dále na (ICM), Mezinárodní konfederace porodních asistentek. http://internationalmidwives.org/. [Online] 2014. [Citace: 6. 4 2015., překlad dostupný z: www.unipa.cz 13 (ICM), Mezinárodní konfederace porodních asistentek. http://internationalmidwives.org/. [Online] 2014. [Citace: 6. 4 2015, Přeloženo v rámci pracovní skupiny Porodnictví při České ženské lobby, srpen 2012, 12
15
úrovni prosazování žen tak, aby jejich požadavky byly brány v potaz, také na úrovni citlivosti ke kulturním specifikům, stejně tak jako na úrovni pohledu na těhotenství jako na normální životní událost, se zaměřením na podporu zdraví a prevenci nemoci. Pro základní praxi porodních asistentek bylo Mezinárodní konfederací porodních asistentek (ICM) stanoveno 7 nezbytných kompetencí: KOMPETENCE č. 1: Porodní asistentka má náležité znalosti v oblasti porodnictví a neonatologie, společenských věd, veřejného zdraví a etiky. Tyto tvoří základ kvalitní péče o ženy, novorozence včetně nově vzniklé rodiny, odpovídající kultuře v daném prostředí. KOMPETENCE č. 2: Porodní asistentky zajišťují kvalitní zdravotní osvětu, citlivou ke kulturním rozdílnostem a službu celé komunitě, s cílem podporovat zdravý rodinný život, plánovaná těhotenství a pozitivní rodičovství. KOMPETENCE č. 3: Porodní asistentka zajišťuje kvalitní předporodní péči s cílem posílit v průběhu těhotenství zdraví matky a plodu. To zahrnuje brzké podchycení a léčbu nebo zdravotní prohlídku v oblasti vybraných komplikací. KOMPETENCE č. 4: Porodní asistentka zajišťuje takovou péči při porodu, která je zdravotnicky kvalitní a citlivá ke kulturním odlišnostem. Vede čistý a bezpečný porod a dokáže zvládnout nouzové situace tak, aby co nejvíce podpořila zdraví žen i novorozenců. KOMPETENCE č. 5: Porodní asistentky poskytují komplexní, vysoce kvalitní poporodní péči se zřetelem na kulturní zázemí ženy. KOMPETENCE č. 6: Porodní asistentka poskytuje vysoce kvalitní komplexní péči o zdravé dítě do věku dvou měsíců. KOMPETENCE č. 7: Porodní asistentky poskytují ženám celou řadu individuálních a kulturně citlivých služeb souvisejících např. s interupcí, ukončením těhotenství nebo jeho ztrátou. Všechny tyto služby jsou ve shodě s platnými právními předpisy. Většina uvedených kompetencí je výsledkem vzdělávání porodních asistentek ještě před zahájením praxe a tyto jsou následně postupně doplňovány na základě získávaných dovedností v praxi. Tyto se mohou lišit v závislosti na potřebách komunity, země nebo oblasti světa. 14
(ICM), Mezinárodní konfederace porodních asistentek. http://internationalmidwives.org/. [Online] 2014. [Citace: 6. 4 2015, Přeloženo v rámci pracovní skupiny Porodnictví při České ženské lobby, srpen 2012 14
16
Kromě výše uvedené definice se Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) dále zabývá také vydáváním celosvětově uznávaných doporučení a stanovisek spojených s péčí porodní asistentky o ženu po celé plodné období jejího života. Kompetence porodních asistentek dle české legislativy Kompetence porodních asistentek v České republice vyplývají z platné legislativy15, kde se hovoří toto: 1. Porodní asistentka poskytuje a zajišťuje bez odborného dohledu a bez indikace základní a specializovanou ošetřovatelskou péči těhotné ženě, rodící ženě a ženě do šestého týdne po porodu prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Přitom zejména může: a) poskytovat informace o životosprávě v těhotenství a při kojení, přípravě na porod, ošetření novorozence a o antikoncepci; poskytovat rady a pomoc v otázkách sociálně-právních, popřípadě takovou pomoc zprostředkovat, b) provádět návštěvy v rodině těhotné ženy, ženy do šestého týdne po porodu a gynekologicky nemocné, sledovat její zdravotní stav, c) podporovat a edukovat ženu v péči o novorozence, včetně podpory kojení a předcházet jeho komplikacím, d) diagnostikovat těhotenství, předepisovat, doporučovat nebo provádět vyšetření nutná ke sledování fyziologického těhotenství, sledovat ženu s fyziologickým těhotenstvím, poskytovat jí informace o prevenci komplikací; v případě zjištěného rizika předávat ženu do péče lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví, e) sledovat stav plodu v děloze všemi vhodnými klinickými a technickými prostředky, rozpoznávat u matky, plodu nebo novorozence příznaky patologií, které vyžadují zásah lékaře, a pomáhat mu v případě zásahu; při nepřítomnosti lékaře provádět neodkladná opatření, f) připravovat rodičku k porodu, pečovat o ni ve všech dobách porodních a vést fyziologický porod včetně případného nástřihu hráze, v neodkladných případech vést i porod v poloze koncem pánevním, neodkladným případem se rozumí vyšetřovací nebo léčebný výkon nezbytný k záchraně života nebo zdraví,
Evropská Směrnice 80/155/ EHS upravující minimální požadavky na vzdělávání porodních asistentek a jejich odborné kompetence a Vyhláška č. 55/2011 Sb. § 5, o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/ 15
17
g) ošetřovat porodní a poporodní poranění a pečovat o ženu do šestého týdne po porodu, h) přejímat, kontrolovat, ukládat léčivé přípravky a manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu, i) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky a prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu. 2. Porodní asistentka může poskytovat bez odborného dohledu a bez indikace ošetřovatelskou péči fyziologickému novorozenci prostřednictvím ošetřovatelského procesu a provádět jeho první ošetření včetně případného zahájení okamžité resuscitace. 3. Porodní asistentka pod přímým vedením lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví může: a) asistovat při komplikovaném porodu, b) asistovat při gynekologických výkonech, c) instrumentovat na operačním sále při porodu․ 4. Porodní asistentka pod odborným dohledem porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru nebo všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí v oboru v souladu s diagnózou stanovenou lékařem může vykonávat činnosti podle § 4 odst. 1 písm. b) až i) při poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče. 5. Porodní asistentka dále vykonává činnosti podle § 4 odst. 1, 3 a 4 u těhotné a rodící ženy, ženy do šestého týdne po porodu a pacientky s gynekologickým onemocněním
2.3 Situace porodních asistentek na přelomu minulého století Jak uvádějí zástupci Ligy lidských práv ve své analýze „Péče porodních asistentek mimo porodnice“ z roku 2010, stejně jako v naprosté většině jiných vyspělých států, se i v naší zemi v 50. letech minulého století přesunuly tradiční porody v domácnostech do nemocnic. Na jednu stranu se zvýšila odbornost poskytované péče a snížila úmrtnost rodiček i dětí, na druhou stranu se porody staly medicínskou záležitostí s mnoha rutinně prováděnými zákroky bez ohledu na přání a individualitu žen a s nedostatkem klidu a soukromí. 16
Jana Koláčková, Klára Snášelová, Zuzana Candigliota. Péče porodních asistentek mimo porodnice. Praha : Liga lidských práv, 2010. str. 4 16
18
V českých zemích se tradice péče o ženu v domácnosti zcela přerušila a systém přestal ženám nabízet alternativu k porodům v nemocnici. Rodit v nemocnici se stalo takřka „povinností“ každé ženy. Omezení svobodného výběru ohledně místa a způsobu porodu v době minulého režimu nepochybně souviselo i s atmosférou ve společnosti v dané době – upřednostňováním celospolečenské vůle před jedincem, potlačení individuálních zájmů před zájmy kolektivními. 17
2.3.1 Standard nabízené péče po roce 1989 „Po roce 1989 se situace v českých porodnicích částečně zlepšila. Porodnice se do jisté míry polidštily, například se začala umožňovat přítomnost partnera rodičky u porodu a děti se začaly umisťovat na pokoje spolu s jejich matkami.“17 Do 90. let byl u nás běžný model těhotenských poraden, které vedly porodní asistentky (od roku 1965 – 1993 ženské sestry) ve spolupráci s lékařem a které také vykonávaly návštěvy u rodiček propuštěných z porodnice. Když se na počátku 90. let zprivatizovala ambulantní péče, přestaly být porodní asistentky zaměstnankyněmi Ústavu národního zdraví a staly se zaměstnankyněmi lékařů. V tu chvíli zanikla samostatná péče porodních asistentek spojená s návštěvní službou. Práce porodních asistentek v nemocnicích se omezila na vedení porodů pod dohledem lékaře.18 Do té doby zavedený systém těhotenských poraden byl postupně nahrazován modelem známým dnes, tj. těhotenských poraden spojených vždy s gynekologickou prohlídkou lékařem, a to nejen u rizikových, ale i u zdravých těhotných. I preskripce některých výkonů byla převedena výhradně na lékaře. Poporodní návštěvy porodních asistentek doma téměř vymizely. 19 Od devadesátých let začalo přibývat otců u porodu, rooming-in přestal být zvláštností a výrazně stoupl počet úspěšně kojících matek. Přibývalo i zahraničních zkušeností žen, které buď profesně prošly stáží v zahraničí, nebo dokonce v zahraničí rodily. Přibylo i žen usilujících o tzv. přirozený porod, při němž nejsou křehké porodní mechanizmy bezdůvodně narušovány.
17 Jana Koláčková, Klára Snášelová, Zuzana Candigliota. Péče porodních asistentek mimo porodnice. Praha : Liga lidských práv, 2010. str. 4 18 Doležalová, Jana. Hovory s porodní bábou. Praha: Argo, 2006. s. 15. ISBN 80-7203-792-7. 19 Pavlíková, Markéta. Co je (nad)standardem v péči o zdravou ženu během těhotenství, při porodu a po něm? [online]. [cit. 5. 4. 2015]. Dostupné z WWW:
19
2.3.2 Legislativa platná po roce 1989 Se vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004 došlo k výrazným legislativním změnám. Povinností českého státu bylo díky vstupu do Evropské unie harmonizovat své právní předpisy s právem platným ve členských státech EU. 20 Došlo postupně k harmonizaci vzdělávání regulovaných povolání, mezi které je v EU porodní asistentka řazena, a k úpravě vzdělávacích standardů dle evropských směrnic. Tyto směrnice stanovují základní cíle oboru, minimální obsah vzdělávacího programu, jeho délku, předchozí vzdělání uchazečů i kompetence absolventů. Studijní obor diplomovaná porodní asistentka byl v 90. letech realizovaný jako dvouleté pomaturitní studium, které od roku 1995 nahradilo tříleté studium na vyšších zdravotnických školách. V roce 2001 byla v ČR zahájena výuka porodních asistentek na vysokých školách jako tříletý bakalářský stupeň v prezenční nebo kombinované formě. Studium je zakončeno státní závěrečnou zkouškou a jeho rozsah a náplň odpovídá směrnicím Evropské unie. 21 V roce 2004 došlo k přijetí jednoho ze stěžejních zákonů v oblasti zdravotní péče a ve vztahu k práci porodních asistentek, tj. zákon č. 96/2004 Sb. o získávání způsobilosti k výkonu povolání u nelékařských profesí. Tento zákon, který ve znění pozdějších upravujících vyhlášek platí dodnes, mimo jiné v § 6 hovoří o porodních asistentkách a popisuje, co se rozumí výkonem profese porodní asistentky, a dále se týká podmínek, kdy a jak může porodní asistentka pracovat bez odborného dohledu. V tomtéž roce vstoupila v platnost prováděcí vyhláška č. 424/2004 Sb., která jasně specifikuje činnosti, které vykonává porodní asistentka všeobecně, a dále hovoří o tom, jaké činnosti porodní asistentka vykonává bez indikace lékaře. Podle uvedené vyhlášky může samostatně pečovat o zdravou těhotnou ženu, samostatně vést nekomplikovaný porod, pečovat o ženu i novorozence po porodu, působit na školách v rámci výchovy dětí a mladých lidí v oblasti sexuální výchovy nebo přípravy na rodičovství. Může pracovat samostatně mimo porodnici v komunitní péči nebo být zaměstnaná v porodnici či ordinaci gynekologa.22
20 Dostál, Ondřej. Rovné šance. Možnost informované volby. Právo a porodní asistence. Praha: Porodní dům U čápa, o. p. s., 2007. s. 9-10. 21 Vránová, Věra. Historie babictví a současnost porodní asistence. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci Lékařská fakulta, 2007. s. 90 22 Zákon č. 96/2004, vyhláška č. 424/2004, komentář. [online]. [cit. 2. dubna 2009]. Dostupné z WWW:
20
2.4 Současná situace v ČR Vývojové trendy u nás podle výzkumů sociologů souvisí se změnami politického a společenského uspořádání po roce 1989, zároveň si sociologové všímají nových trendů u nás v souvislosti s přelomem tisíciletí. Změny mají dopad na kvalitu života naší populace, zejména v aspektech životního stylu a péče o zdraví, dále na hodnotovou orientaci společnosti, na vztahy (zaměstnání a rodina, rodiče a děti, učitelé a žáci, zaměstnavatelé a zaměstnanci) a na výkon určitých profesí. 23 Podle nových právních předpisů z roku 2004 mohou porodní asistentky v ČR, podobně jako v ostatních zemích EU, pracovat samostatně, tj. bez odborného dohledu a bez indikace lékaře v případě fyziologického těhotenství, porodu a šestinedělí. Po vstupu ČR do EU mohou české porodní asistentky pracovat za srovnatelných podmínek v libovolném z členských států. Stejně tak mohou porodní asistentky ze zemí EU pracovat u nás.
2.4.1 Současná platná legislativa Platné směrnice Evropské unie V současné době je platná směrnice č. 80/154 EEC o požadavcích na vzdělávání porodních asistentek. Tato směrnice zkoordinovala právní a správní předpisy, které se týkaly přístupu k činnostem a výkonům porodní asistentky. Součástí směrnice je také studijní plán, kde je definována teoretická i praktická výuka pro porodní asistentky. 24 Směrnicí 80/155/ EHS se upravují minimální požadavky na vzdělávání porodních asistentek a jejich odborné kompetence. Směrnice č. 2013/55/EU upravuje odbornou přípravu porodních asistentek, hovoří o postupech pro uznávání dokladů o dosažené kvalifikaci, upravuje výkon odborných činností a specifických práv porodních asistentek, vymezuje minimální rozsah péče a činností, ke kterým jsou porodní asistentky kompetentní a ke kterým by členské státy měly zajistit při výkonu povolání přístup. Dále je touto směrnicí sjednocen systém pro vzájemné uznávání kvalifikací v rámci Evropské unie.
23 Gillmerová Ilona, Kebza Vladimír a Rymeš Milan. Psychologické aspekty změn v české společnosti. Člověk na přelomu tisíciletí. Praha: Grada, 2011. str. 256. ISBN 978-80-247-2798-1 24 Dorazilová, Radmila. Kdo je to porodní asistentka? K jaké činnosti má být vzdělávána a oprávněna? In: Porodní asistentka. Praha, 2002. roč. 5, č. ½, str. 4-6
21
Problematiku volného pohybu odborných pracovníků pak řeší směrnice č. 80/154 EHS o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci porodních asistentek a o opatření pro usnadnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb.25 Platné právní předpisy České republiky V České republice se veškeré právní předpisy řídí a upravují v souladu s platnými směrnicemi Evropské unie. Stěžejním zákonem v oblasti zdravotní péče obecně je zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Ve znění účinném od 1. 7. 2012 mimo jiné upravuje druhy a formy zdravotní péče, práva a povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Dále tento zákon určuje podmínky udělování oprávnění k poskytování zdravotních služeb fyzické nebo právnické osobě. Tuto část upravuje zejména § 16, náležitosti žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb stanoví § 18 uvedeného zákona. Mezi související předpisy zákona o zdravotních službách patří jeho prováděcí předpisy platné od 1. 4. 2012. Jedná se o vyhlášku č. 92/2012 Sb., která se týká požadavků na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče. Tyto požadavky jsou stanoveny v příloze č. 9 k této vyhlášce. Součástí vyhlášky je také uvedena přesná specifikace pracoviště porodní asistentky, jak má vypadat místnost, kde nejsou vedeny porody, jak má vypadat místnost pro cvičení těhotných žen a místnost, kde jsou vedeny fyziologické porody včetně popisu jejího vybavení. Dalším prováděcím předpisem zákona o zdravotních službách, který je platný od 1. 4. 2012, je vyhláška č. 99/2012 Sb. týkající se požadavků na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. Tyto jsou specifikovány v příloze č. 8 k této vyhlášce. Způsobilost k výkonu povolání v České republice získává porodní asistentka podle zákona č. 96/2004 Sb. ve znění pozdějších upravujících vyhlášek. Ve znění účinném od 1. 4. 2012 se mimo jiné hovoří o nelékařských zdravotnických povoláních, o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání, mezi které patří mimo jiné také povolání porodní asistentky, a dále se hovoří o podmínkách a získávání způsobilosti
25
Směrnice č. 80/154 EHS. [online]. [citace.5. 4. 2015]. Dostupné z:https://isap.vlada.cz/
22
k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče. Podmínky k výkonu povolání porodní asistentky jsou zakotveny v § 6 tohoto zákona, který hovoří o odborné způsobilosti k výkonu tohoto povolání. Závazná pravidla pro výkon povolání nelékařských profesí bez odborného dohledu a indikace lékaře upravovala prováděcí vyhláška č. 424/2004 Sb., která byla v roce 2011 nahrazena vyhláškou č. 55/2011 Sb., která mimo jiné stanovuje činnost zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Přesná definice činností, které smí vykonávat porodní asistentka, je uvedena v § 5 této vyhlášky a v § 68-72 je uvedena bližší specifikace porodní asistentky se specializovanou způsobilostí, kdy např. § 72 blíže specifikuje činnosti porodní asistentky pro komunitní péči. Od 1. 1. 2014 je ženám v České republice umožněno na základě metodického pokynu vydaného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ze dne 9. prosince 201326 rodit bez přítomnosti lékaře pouze za pomoci porodní asistentky. A to za předpokladu, že po vyšetření porodníkem bude konstatováno, že s vysokou pravděpodobností půjde o nekomplikovaný porod hlavičkou. Ministerstvo zdravotnictví také aktualizovalo metodické doporučení k tzv. ambulantnímu porodu, tj. postupu poskytovatelů zdravotních služeb při propouštění novorozenců do vlastního sociálního prostředí před uplynutím 72 hodin od jeho narození. K tomuto se vyjádřila právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota společně s dalšími zástupci profesních organizací a odborníky, např. Michaelou Mrovec 27, že jak v případě porodu bez přítomnosti lékaře, tak v případě ambulantního porodu jde o práva žen, která již existují, ale bohužel ze strany zdravotnických zařízení nejsou dodržována, čímž odporují veškerým doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO), stejně jako odporují svobodě a právům žen a dětí.28
63. ČR, Ministerstvo zdravortnictví. Věstník č. 8. 2013, str. 2. dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/ 27 klinická psycholožka, psychoterapeutka a soudní znalkyně 28 Reakce Ligy lidských práv na tiskovou zprávu ministerstva zdravotnictví ke změnám v porodnictví. Candigliota, Zuzana. 2013, dostupné z: www.llp.cz 26
23
2.4.2 Všeobecné požadavky k výkonu povolání porodní asistentky, Porodní asistentka patří v Evropské unii mezi tzv. regulovaná povolání. Regulovaným povoláním nebo činností je takové povolání nebo činnost, pro jejichž výkon jsou právními předpisy členského státu EU předepsány určité požadavky, bez jejichž splnění nemůže osoba toto povolání či činnost vykonávat. Jedná se např. o stupeň a obor vzdělání, praxe, bezúhonnost, zdravotní způsobilost, pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem předmětné činnosti atp.29 Tato regulace povolání umožňuje volný pohyb pracovníků v rámci celého evropského společenství. Profese porodní asistentky je regulovaná v rámci Evropské unie, která směrnicí 80/155/ EHS upravuje minimální požadavky na vzdělávání porodních asistentek a jejich odborné kompetence.30 V České republice probíhá od roku 2001 kvalifikační studium porodních asistentek v tříletém bakalářském studijním programu a je plně akceptovatelné a mezinárodně srovnatelné. V současnosti jej nabízí devět státních univerzit a jedna soukromá vysoká škola. Magisterské studijní programy ošetřovatelství se v současné době teprve rozvíjejí. Specializační vzdělávání v oboru komunitní péče v porodní asistenci probíhá momentálně jenom na Ústavu ošetřovatelství a porodní asistence na Lékařské fakultě Ostravské univerzity v Ostravě.31 Podmínkou pro zařazení do studia oboru komunitní péče v porodní asistenci je získání odborné způsobilosti k výkonu povolání porodní asistentky dle zákona 96/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 32 Přehled všech škol (včetně aktuálního počtu studentů), které v současné době nabízejí studijní obor porodní asistentka, je součástí Přílohy č. 1 „Přehled školských zařízení v ČR“. Porodní asistentka, která úspěšně ukončila své vzdělání v oboru porodní asistentka, si k tomu, aby mohla vykonávat svou profesi, musí zažádat u Národního centra ošetřovatelství a nelékařských oborů o vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, které tento ústav vydává na dobu 10 let. Po uplynutí této doby je potřeba v dostatečném předstihu požádat o prodloužení osvědčení.
Databáze regulovaných povolání. MŠMT [online]. 2013-2014 [vid. 5.dubna 2014]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/databaze-regulovanych-povolani 30 Zuzana Candigliota, Kateřina Červená, Ema Hrešanová, Lucie Jarkovská,. Tělo v rukou společnosti. Praha : Gender Studies, o. p. s., 2011. str. 34. ISBN: 978-80-86520-38-4. 31 Jarošová, Darja. Organizace studia ošetřovatelství. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2006, str. 4 32 Věstník MZ ČR, 2010, str. 67. dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/ 29
24
K žádosti o vydání osvědčení je potřeba přiložit také platný kolek a úředně ověřené doklady o získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu podle příslušného ustanovení zákona o nelékařských povoláních. U žadatelů, kteří žádají o vydání osvědčení po uplynutí doby 18 měsíců od dne získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, jsou obsahem žádosti navíc doklady o výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru z posledních 10 let. Osoby samostatně výdělečně činné doloží výkon zdravotnického povolání úředně ověřenou kopií registrace nestátního zdravotnického zařízení nebo poskytovatele zdravotních služeb. Dále je potřeba doložit potvrzení o absolvování vzdělávacích aktivit v hodnotě minimálně 40 kreditů z posledních 10 let před podáním žádosti, soupis potvrzený zaměstnavatelem a prosté kopie potvrzení nebo záznamů v průkazu odbornosti o účasti na formách celoživotního vzdělávání. Další možností, kterou lze nahradit výkon povolání nebo kredity z posledních 10 let, je doložení dokladu o složení zkoušky k vydání osvědčení. 33 Na základě zákona č. 96/2004 Sb., zákona o nelékařských zdravotnických povoláních ve znění pozdějších předpisů podle § 66 - 71 tohoto zákona, je tato zkouška, které se také říká „registrační zkouška" nebo „zkouška k získání registrace", jedním ze způsobů získání registrace k vydání osvědčení. Zkouška slouží k tomu, aby nahradila výkon povolání nebo kredity z celoživotního vzdělávání v posledních deseti letech v případě, že chce žadatelka požádat o registraci nebo prodloužení registrace a od získání způsobilosti nebo od vydání rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví České republiky o přiznání způsobilosti již uplynulo 18 měsíců!34 O výkon zkoušky žádají absolventky, které vystudovaly pouze střední zdravotnickou školu. Tyto musí bezvýhradně splnit podmínku minimálně 3 let praxe v oboru, ve kterém chtějí pracovat bez odborného dohledu. Uznání jiné praxe není možné, a to ani povinné školní. Bez 3 let praxe v oboru není možné podat žádost o vykonání některé části zkoušky k získání registrace, a to jak teoretické, tak praktické. Mohou prozatím pracovat pouze pod odborným dohledem, tj. registrace. Absolventky, které vystudovaly pouze střední zdravotnickou školu a mají 3 roky praxe v oboru, mohou podat žádost o vykonání obou částí zkoušky k získání registrace. Tyto uchazečky přikládají k žádosti: rozpis absolvované praxe formou čestného prohlášení a prosté kopie Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, NCO NZO. Průvodce prodloužením platnosti osvědčení krok za krokem. www.nconzo.cz. [Online] 2014. [Citace: 6. 4 2015] 34 Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, NCO NZO. Zkouška k vydání osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu. www.nconzo.cz. [Online] 2014. [Citace: 6. 4. 2015] 33
25
dokladů o získané způsobilosti, tj. vysvědčení, případně doloží rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví České republiky o přiznání způsobilosti, pokud jim toto bylo vydáno. Absolventky, které vystudovaly vyšší odbornou školu nebo vysokou školu minimálně v bakalářském studijním programu v odpovídajícím oboru, nemusejí mít žádnou praxi a mohou podat žádost o vykonání obou částí zkoušky k získání registrace. Tyto uchazečky přikládají k žádosti: prosté kopie dokladů o získané způsobilosti, tj. vysvědčení a diplom, případně rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví České republiky o přiznání způsobilosti, pokud jim toto bylo vydáno. Zkouška k vydání osvědčení se skládá z částí teoretické a praktické a řídí se podle vyhlášky č. 189/2009 Sb., § 8 – 12, vyhlášky o zkouškách u nelékařských zdravotnických povoláních. Obě části zkoušky jsou zpoplatněné, kdy výši úhrad za zkoušky upravuje nařízení vlády č. 225/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 184/2009 Sb. Před uplynutím doby platnosti osvědčení, které se vydává na dobu 10 let, je potřeba podat žádost o prodloužení platnosti osvědčení, a to nejpozději 60 dnů před skončením platnosti osvědčení. Postup podání žádosti, stejně tak jako doložení potřebných dokladů, je obdobné jako při podání první žádosti o vydání osvědčení. 35 Tématem registrací a přeregistrací se zabývám také v kapitole 3.6 Výsledky dotazníku pro porodní asistentky č. 8 a č. 11.
2.4.3 Jakým způsobem může porodní asistentka vykonávat svou profesi samostatně? Porodní asistentka může na základě své odbornosti pracovat samostatně jako nestátní zdravotnické zařízení. Odborná způsobilost je daná v zákoně číslo 96/2004 Sb. a ve vyhlášce č. 55/2011 Sb. Požadavky pro samostatnou praxi porodní asistentky upravuje zákon č. 372/2011 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 92/2012 Sb. o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče. Pokud chce porodní asistentka v České republice vykonávat své povolání samostatně, musí být vedena v registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání
Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, NCO NZO. Zkouška k vydání osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu. www.nconzo.cz. [Online] 2014. [Citace: 6. 35
26
bez odborného dohledu36, musí se zaregistrovat jako zdravotnické zařízení 37 a zároveň prokázat, že je věcně, technicky a personálně vybavena pro poskytování péče rodičkám. 38 Na základě zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách ve znění pozdějších předpisů, ve kterém jsou stanoveny podmínky udělování oprávnění, vydává krajský úřad rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotnických služeb. O udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb může žádat fyzická osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná a má způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v oboru zdravotní péče. Porodní asistentka se může rozhodnout, zda bude poskytovat péči jako právnická, nebo fyzická osoba. O udělení oprávnění může zažádat také právnická nebo fyzická osoba, která nemá způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v oboru zdravotní péče, kterou chce poskytovat, ale v tomto případě je tato povinna ustanovit odborného zástupce, který musí splňovat podmínky plné způsobilosti k právním úkonům, bezúhonnosti a odborné způsobilosti odpovídající druhu a rozsahu zdravotní péče podle ustanovení § 14 zákona o zdravotních službách.39 Písemnou žádost o udělení oprávnění k výkonu povolání40 podává porodní asistentka na odbor zdravotnictví příslušného krajského úřadu, v jehož obvodu bude mít pracoviště, nebo na Magistrátu hlavního města Prahy. Před samotným podáním žádosti o udělení tohoto oprávnění je však potřeba, aby porodní asistentka byla rozhodnuta, jaký rozsah a formu zdravotní péče chce poskytovat. Bližší specifikaci požadavků nalezneme v Příloze č. 2 „Přehled podmínek k získání oprávnění k samostatnému poskytování péče“. Dle vyhlášky č. 92/2011 Sb.41 jsou možné tyto rozsahy a formy poskytované zdravotnické péče: V případě rozsahu poskytované péče je možné vybírat z variant: 1. bez vedení porodů, tj. předporodní a poporodní péče,
Vedení tohoto Registru delegovalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky na Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO) Brno. V tomto Registru jsou zpracovávány údaje, které slouží k vydání Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. 37 Dle zákona č. 160/1992 Sb. o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. 38 Dle vyhlášky č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a vyhlášky č. 99/2011 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb 39 ČR, Ministerstvo vnitra. Portál veřejné zprávy. www.portal.gov.cz. [Online] 2015. [Citace: 19. 4 2015.] http://portal.gov.cz/portal/podnikani/situace/260/280/5121.html. 40 dle Zákona č. č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, 41 Vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení 36
27
2. včetně vedení porodů. V případě místa výkonu péče neboli formy péče existují tři možné druhy pracovišť porodní asistentky: 1. Kontaktní pracoviště domácí péče – nejedná se o zdravotnické zařízení, ve kterém se poskytuje péče, ale jedná se o sídlo porodní asistentky, kde ji mohou klientky kontaktovat a domluvit se na poskytnutí domácí péče. Na rozdíl od dalších pracovišť porodní asistentky se nemusí jednat o nebytový prostor a není třeba mít provozní řád a nevztahuje se povinnost opatřit zdravotnické zařízení viditelným označením. 42 2. Pracoviště, kde nejsou vedeny porody – jedná se o prostor porodní asistentky, bráno jako zdravotnické zařízení, kde může porodní asistentka přímo poskytovat své služby a vykonávat veškeré své odborné kompetence jako je preventivní péče, cvičení těhotných apod., kromě vedení porodů. 3. Pracoviště, kde jsou vedeny porody – jedná se zařízení ve formě porodního domu nebo centra. Požadavky na tuto formu pracoviště jsou ovšem obtížně splnitelné s ohledem na nutnost zajistit císařský řez do 15 minut od zjištění komplikace v nemocnici a také na nutnost smluvně zajistit přítomnost gynekologa-porodníka do 5 minut na pracovišti. Potřebné doklady k žádosti o udělení oprávnění 43 K vyplněné žádosti o udělení oprávnění k samostatnému výkonu zdravotnického povolání je dále nutné doložit originály nebo úředně ověřené kopie těchto dokladů: 1. doklady o vzdělání 2. doklad o způsobilosti k samostatnému výkonu zdravotnického povolání 3. doklad o zdravotní způsobilosti k výkonu povolání (lékařský posudek) 4. doklady o bezúhonnosti, pokud v žádosti nebylo doloženo rodné číslo. 5. Prohlášení, že zdravotnické zařízení je pro poskytování zdravotních služeb technicky a věcně vybaveno dle zákonných podmínek. 6. Pravomocné rozhodnutí o schválení provozního řádu zdravotnického zařízení vydané orgánem ochrany veřejného zdraví a provozní řád.
ČR, Ministerstvo zdravotnictví. Právní názor ministerstva zdravotnictví na kontaktní pracoviště PA. www.noramlniporod.cz. [Online] 2012. [Citace: 19. 4 2015.] http://normalniporod.cz/dokumenty/pravni-nazorministerstva-zdravotnictvi-na-kontaktni-pracoviste-pa/ 43 Krajský úřad Jihomoravského kraje. Formuláře pro poskytovatele zdravotních služeb. www.kr-jihomoravsky.cz. [Online] 2015. [Citace: 19. 4 2015.] d ostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=39392&TypeID=12 42
28
7. Doklad, z něhož vyplývá oprávnění žadatele užívat prostory k poskytování zdravotních služeb. 8. Doklady k personálnímu zabezpečení (doklady o vzdělání atd.) - tyto doklady se na krajském úřadu nepředkládají, předkládá se pouze přehled osob, je však žádoucí mít doklady o zaměstnancích k dispozici. 9. Doložit kopii pojistné smlouvy o pojištění své odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb nejpozději do 15 dnů ode dne zahájení poskytování zdravotních služeb – vztahuje se na osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ) i na právnické osoby (s.r.o., a.s. atd.). Formulář k získání oprávnění je součástí Přílohy č. 3 „Žádost fyzické osoby o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb“. Nový zákon o zdravotních službách44 v roce 2012 původně stanovil povinnost přeregistrace pro porodní asistentky, které měly oprávnění vydané na základě starší právní úpravy, ale tuto povinnost přeregistrace však ještě téhož roku zrušil Ústavní soud.45 Porodní asistentky tedy mohou nadále vykonávat svou profesi na základě staré registrace, pokud je pro ně výhodná a umožňuje jim poskytovat péči v požadovaném rozsahu. V případě, že porodní asistentky již registraci mají, ale takovou, která neumožňuje vedení porodů mimo zdravotnické zařízení, pak je možné požádat o rozšíření registrace na pracoviště domácí péče bez omezení. V § 19 zákona o zdravotních službách se totiž neuvádí, že by úřad mohl nad rámec formy péče (ambulantní nebo v domácím prostředí) a druhu péče (ošetřovatelská péče) cokoliv dalšího vymezovat.46 Tématem oprávnění/ registrací se zabývám také v kapitole 3.6 Výsledky dotazníku pro porodní asistentky a jejich interpretace. Konkrétně dotazníková otázka č. 8 Pokud pracujete jako samostatná porodní asistentka, jak máte svoji praxi ošetřenou? Dále v otázce č. 9 Kdy jste žádala krajský úřad nebo magistrát o registraci (resp. oprávnění?), v otázce č. 10. Jak jste ve své žádosti specifikovala rozsah péče nebo výkonů porodní asistentky, který chcete poskytovat? A také v otázce č. 11 Žádala jste o přeregistraci neboli udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb?
Zákon č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách, účinný od 1. 4. 2012 Ústavní soud. Nález sp. Zn. Pl. ÚS 1/12. Sbírka zákonů České republiky. www.epravo.cz. [Online] 2012. [Citace: 10. 4 2015.] http://www.epravo.cz/_dataPublic/sbirky/2012/sb0160-2012.pdf. 46 Česká ženská lobby. Žádost o registraci či rozšíření registrace. www.normalniporod.cz. [Online] 2012. [Citace: 10. 4 2015.] http://normalniporod.cz/prakticke-rady/co-delat-jako-porodni-asistentka/. 44 45
29
2.4.4 Může samostatná porodní asistentka vést porod mimo porodnici? Jak z evropských směrnic, tak z vnitrostátních předpisů přijatých na jejich základě vyplývá, že mezi kompetence porodních asistentek patří mimo jiné také samostatné vedení fyziologických porodů bez dohledu lékaře.47 Jak uvedla Liga lidských práv ve své analýze „Péče porodních asistentek mimo porodnice“, na rozdíl od jiných zdravotnických profesí nebylo donedávna vybavení pro samostatný výkon práce porodní asistentky v právních předpisech blíže upraveno. Některé registrující orgány tak značně svévolně vykládaly povinné vybavení porodních asistentek pro vedení porodů jako vybavení nemocničního porodního sálu. 48 Porodní asistentky tak nemohly získat oprávnění (dříve registraci) v plném rozsahu, tj. včetně vedení porodů a péče o novorozence, a zahájit legálně výkon své profese v komunitním prostředí nebo v porodních domech bez lékařů. Ministerstvo zdravotnictví dokonce zaujalo názor, že porodní asistentky nemohou vést samostatně fyziologické porody, neboť o fyziologickém porodu je možno hovořit až poté, co proběhl bez komplikací, tedy následně, tudíž předem nelze nikdy s úplnou jistotou předvídat, že porod bude fyziologický. Tento výklad však odmítla jak zástupkyně ombudsmana, tak i právníci specializující se na medicínské právo. 49
Registrace porodním asistentkám byly úřady ochotny udělit pouze pro některé nekontroverzní činnosti, jako je například vedení kurzů předporodní přípravy nebo návštěvy matek v šestinedělí. Donedávna však některé krajské úřady jako registrující orgány naopak registrovaly porodní asistentky bez omezení rozsahu jejich kompetencí, tedy i k vedení porodů, aniž by zkoumaly jejich věcné a technické vybavení. V těchto krajích má proto část porodních asistentek plnou registraci bez omezení.
50
Jak uvedli ve své analýze „Péče porodních asistentek mimo porodnice“ zástupci Ligy lidských práv, tento nerovný přístup registrujících orgánů v roce 2010 kritizovala také zástupkyně veřejného ochránce práv a vyzvala Ministerstvo zdravotnictví, aby na základě své pravomoci 47 Zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, vyhláška Ministerstva zdravotnictví č.55/2011 Sb. 48 Jana Koláčková, Klára Snášelová, Zuzana Candigliota. Péče porodních asistentek mimo porodnice. Praha : Liga lidských práv, 2010. str. 5, 6 49 Lucie Kotyzová, Jiří Hes, Štěpán Holub, Ondřej Dostál. Právní minimum v období před porodem, během a po porodu. www.aperio.cz. [Online] 2007. [Citace: 7. 4 2015.] 50 Údaje byly získány na základě žádostí o informace podle Zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
30
vydalo vyhlášku upřesňující požadavky na vybavení pracoviště porodní asistentky a sjednotilo tak vydávání registrací pro činnost porodních asistentek. 51 Ministerstvo zdravotnictví podle doporučení vydalo vyhlášku č. 221/2010 Sb., která byla následně upravena vyhláškou č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče. Tato vyhláška však situaci porodním asistentkám a rodičkám neulehčuje. Upravuje sice podmínky pro provozování porodního domu, coby pracoviště porodní asistentky, kde jsou vedeny fyziologické porody, ale tak přísně, že je prakticky nemožné je splnit. V roce 2012 navíc vešel v platnost zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, který mimo jiné umožňuje uložení pokuty do výše 1.000.000 Kč zdravotníkovi, který poskytuje zdravotní péči bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Rovněž se porodní asistentka v případě svého pochybení během poskytování péče vystavuje riziku, že bude muset plně nahradit vzniklou škodu, neboť na činnost nad rámec registrace není možné vztáhnout pojištění odpovědnosti. V současné situaci tedy řada porodních asistentek, které dříve chodily k domácím porodům, nyní odmítá tuto péči poskytovat, a to z důvodu obavy z možných sankcí. Krajské úřady samostatným porodním asistentkám sice oprávnění k výkonu jejich profese udělují, ale zároveň jim v nich často svévolně omezují rozsah jejich kompetencí, aby nemohly poskytovat péči u porodu mimo nemocnici. Přitom mezi zákonné kompetence porodní asistentky patří i vedení fyziologického porodu a vyšetření novorozence. 52 Zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách umožňuje rodičkám zvolit si svobodně místo porodu, tedy porod doma s porodní asistentkou, zároveň se v tomto zákoně uvádí, že v rámci domácí péče lze poskytovat ošetřovatelskou péči, mezi kterou se též řadí péče v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Podle zákona tedy lze péči v souvislosti s porodem poskytovat formou domácí péče (za splnění vybavení pro pracoviště domácí péče)51 Problém však spočívá v tom, že i když se žena může legálně rozhodnout pro porod doma, taková volba není svobodná, protože není upraveno její právo na zdravotní péči během domácího porodu. Ta je přitom nezbytná pro snížení rizik jak pro rodičku, tak pro novorozence. Tím, že Ministerstvo zdravotnictví znemožňuje ženám dostupnosti péče u porodů doma, odmítl tento postoj na konci roku 2010 také Evropský soud pro lidská práva jako omezování výběru místa Jana Koláčková, Klára Snášelová, Zuzana Candigliota. Péče porodních asistentek mimo porodnice. Praha : Liga lidských práv, 2010. str. 6 52 Candigliota, Zuzana. Právní rady pro ženy, které nemohou sehnat porodní asistentku k porodu doma. www.ferovanemocnice.cz. [Online] Liga lidských práv, 2012. [Citace: 6. 4 2015.] 51
31
pro porod.53 Soud zdůraznil, že „soukromý život“ zahrnuje různé aspekty identity člověka a zahrnuje též právo obou partnerů rozhodnout se, zda se chtějí, či nechtějí stát rodiči, což v sobě zahrnuje i právo zvolit si, za jakých okolností k tomu dojde. Vzhledem k tomu, že i porod doma vyžaduje asistenci zdravotníků, zasahuje právní úprava, která rodičky od takového porodu odrazuje, do práva na respektování soukromého života budoucích matek. Soud v rozhodnutí také citoval doporučení Světové zdravotnické organizace, které uvádí porod doma u nízkorizikových rodiček jako rovnocennou volbu místa porodu.54 Vždy bude existovat určité procento žen, které se rozhodnou rodit doma. Tím, že se Ministerstvo zdravotnictví České republiky těmto ženám snaží odpírat základní zdravotní péči, přestože jeho hlavním cílem, jak samo deklaruje, je bezpečnost novorozenců a žen, ve svém důsledku vlastně jejich zdraví a životy ohrožuje. 55 Problematikou péče porodních asistentek během porodu mimo zdravotnické zařízení se zabývám také v kapitole 3.6 Výsledky dotazníku pro porodní asistentky. Konkrétně v analýze dotazníkových otázek č. 19 Obrací se na vás klientky s požadavkem o poskytnutí péče během plánovaného porodu doma? Pokud ano, kolik ročně? a v analýze dotazníkové otázky č. 20 Pokud by bylo poskytování péče během plánovaného porodu doma ze zákona zcela legální a vztahovalo by se na tuto péči i profesní pojištění odpovědnosti, měla byste zájem tuto péči klientkám poskytovat?
2.4.5 Může samostatná porodní asistentka vést porod v porodnici? „Ženy si mohou vybrat libovolnou porodnici, ale až na výjimky si nemohou vybrat konkrétní zdravotníky. Možnost porodu mimo zdravotnická zařízení je omezena pouze na porod bez kvalifikovaných poskytovatelů péče. Stát totiž takovou péči zatím odmítá zajišťovat. Neumožnil
ani vznik porodních domů či porodních center, ani nepodporuje praxe
samostatných porodních asistentek, které by mohly doprovázet klientky kamkoliv.“56
Evropský soud pro lidská práva. Rozhodnutí ve věci Ternvsky proti Maďarsku ze dne 14.12.2010. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva. 2011, č.1, dostupné z: http://www.echt.coe.int/echr/en/hudoc 54 (WHO), Světová zdravotnická organizace. Péče v průběhu normálního porodu: praktická příručka. [Online] 1999. [Citace: 7. 4 2015.] dostupné z:http://aperio.cz. 55 Zuzana Candigliota, Kateřina Červená, Ema Hrešanová, Lucie Jarkovská,. Tělo v rukou společnosti. Praha : Gender Studies, o. p. s., 2011. str. 38. ISBN: 978-80-86520-38-4 56 Sovová, Petra. Tělo v rukou společnosti. Rozhovor s Petrou Svovou, z Hnutí za aktivní mateřství. Praha : Liga lidských práv, 2011. str. 77. ISBN: 978-80-86520-38-4. 53
32
V současné době je aktuální otázkou, zda může samostatná porodní asistentka poskytovat své klientce péči u porodu v nemocnici, a jak to prakticky a systémově vyřešit. Existuje několik variant, dle kterých může porodní asistentka požádat příslušnou nemocnici o vzájemnou spolupráci:57 1. Porodní asistentka uzavře s nemocnicí pracovní smlouvu, např. dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti, a stane se tak zaměstnankyní nemocnice, i když třeba jen na částečný pracovní úvazek. Díky tomu smluvnímu vztahu již nepotřebuje oprávnění k podnikatelské činnosti od krajského úřadu, neboť to je nahrazeno pracovní smlouvou. 2. Porodní asistentka, která má oprávnění k samostatnému výkonu práce, může s nemocnicí uzavřít kromě pracovní smlouvy také jiný typ smlouvy. V takové případě se může jednat o „smlouvu s poskytovatelem, který provozuje zdravotnické zařízení, v němž bude porodní asistentka zdravotní služby poskytovat“. Tato smlouva s poskytovatelem ji bude zároveň opravňovat využívat technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení a kromě toho také personální zabezpečení zdravotních služeb tohoto poskytovatele k poskytování zdravotních služeb.58 3. Výše uvedené smlouvy je možné získat jen na základě spolupráce a zájmu ze strany nemocnice. Tento zájem je možné předpokládat především u malých nemocnic, které bojují za svou existenci a chtějí tak přilákat co největší počet rodiček. V případě, že určitá nemocnice nechce s porodní asistentkou spolupracovat na základě některého typu smlouvy nebo dohody, i tak je možné, aby porodní asistentka klientku k porodu doprovázela, ovšem pouze jako její zvolený doprovod59. V tomto případě ovšem není možné využívat technické vybavení nemocnice. Její kompetence jsou tak často omezeny a představuje nejčastěji pouhou psychologickou podporu pro rodičku. Pokud tedy ženy, které plánují svůj porod v doprovodu soukromé porodní asistentky, chtějí rodit v porodnici, musí se ve většině případů smířit s tím, že průběh jejího porodu povede porodní asistentka, kterou do té doby neznají a ke které nemusí mít patřičnou důvěru, tak jak by si představovaly.
Normální porod. Nutnost mít oprávnění k samostatnému poskytování péče. www.normalniporod.cz. [Online] 2012. [Citace: 7. 4 2015.], dostupné z: http://normalniporod.cz/prakticke-rady/co-delat-jako-porodni-asistentka/. 58 Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, § 16 odst. 2 a § 18 odst. 2 písm. b, dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/ 59 Zákon č 372/2011 Sb., o zdravotních službách, §28 odst. 3 písm. e, bod 3, http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/ 57
33
V případě, že si žena zvolí porodní asistentku, která má s některou porodnicí uzavřený smluvní vztah, který jí umožňuje vykonávat plně svou profesi, tedy i vedení fyziologického porodu, musí se však žena v takovém případě porodní asistentce přizpůsobit a zvolit to zdravotnické zařízení, třeba i v jiném městě, které zvolené porodní asistentce vedení porodu umožní. Touto problematikou se zabývám také v kapitole 3.6 Výsledky dotazníku pro ženy. Konkrétně v analýze dotazníkové otázky č. 15 Pokud doprovázíte své klientky také do porodnice, jaká je forma vaší spolupráce s porodnicí?, v analýze dotazníkové otázky č. 16 Napište prosím, se kterými porodnicemi se Vám dobře spolupracuje? a v otázce č. 17 Napište prosím, se kterými porodnicemi se Vám nedaří navázat spolupráci?
2.4.6 Může samostatná porodní asistentka pečovat o matku a dítě po porodu? Poporodní období představuje kritickou přechodnou dobu pro ženu, jejího novorozence a její rodinu na fyziologické, emocionální a sociální úrovni. Poporodní péče začíná po narození dítěte a prvními ošetřujícími osobami jsou ty, které asistují při porodu; tedy v ideálním případě porodní asistentka tak, jak ji k tomu předurčují kompetence vycházející ze zákona.60 Systém poporodní péče je však závislý na místě porodu. V případě, že matka porodila své dítě v domácím prostředí, začíná o dítě pečovat porodní asistentka bezprostředně po jeho narození a péče trvá tak dlouho, jak stav matky i dítěte vyžaduje. Pokud však žena rodila v porodnici, poporodní péče probíhá pouze po dobu hospitalizace v porodnici a končí propuštěním do domácí péče. V České republice je propuštění matky závislé na propuštění novorozence pediatry. Ovšem i Česká neonatologická společnost doporučuje propuštění zdravého novorozence za 72 hodin po porodu. Proč u nás není zdravá matka se zdravým novorozencem propuštěna dříve než za 4–5 dní je jasné, chybí kvalitní a dostupná domácí péče všem ženám po porodu. Praktická příručka Světové zdravotnické organizace týkající se poporodní péče o matku a novorozence však doporučuje, je – li všechno v pořádku a matka a dítě jsou zdraví, nemusí zůstat v nemocnici déle, než několik hodin po porodu. Adaptace na novou situaci a nové úkoly
Zákon č.96/2001 Sb., zákona o nelékařských zdravotnických povoláních a prováděcí Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odporných pracovníků. 60
34
je vhodnější v domácím prostředí. 61 Kvalita péče nezávisí na délce pobytu ve zdravotnickém zařízení. Naopak někdy je lépe poskytnout péči doma. Zásadní však je, aby se poskytla péče adekvátní. 62 Porodní asistentka v návštěvní službě poskytuje každé ženě v jejich domácích podmínkách odborný dohled, péči a radu a zároveň spolupracuje s ostatními odborníky. Bohužel kdysi zavedený systém poporodní péče byl v 90. letech ukončen a v současné době v České republice není stanovena jasná koncepce, jak by tato péče mohla fungovat. Situace je dokonce taková, že ženy o možnosti péče porodní asistentkou v období po porodu a šestinedělí nejsou dostatečně informovány, a to jak ze strany svých obvodních gynekologů, tak ze strany zdravotnických pracovníků v porodnici a stejně tak ze strany svých zdravotních pojišťoven. Mnohé ženy se do péče porodní asistentky dostanou spíše náhodou a ve většině případů si za její služby musí zaplatit. Jen některé z porodních asistentek dnes mají smlouvu se zdravotní pojišťovnou. Návštěvní službu však může poskytovat i porodní asistentka z ordinace lékaře. Některé lékařské praxe, přestože mají smluvní vztah se zdravotní pojišťovnou, péči neposkytují, a to z několika důvodů. Chybí zájem vybudovat systém návštěvní služby, chybí dostatek informací a zkušeností s touto formou péče, asistentka zaměstnaná v ordinaci je příliš časově i pracovně vytížena jinými úkoly a převládá názor, že tato péče je zbytečná, na základě tvrzení, že „pokud ženě něco opravdu je, tak přijde sama“. Pojišťovny tedy tuto péči dle zákona zajišťují, ale péče se neprovádí. Péče v návštěvní službě by tedy měla být nasmlouvaná s poskytovateli této péče, tj. porodními asistentkami. V současné době existuje v České republice kolem 140 samostatných porodních asistentek. Pouze malá část z nich má však smlouvu se zdravotními pojišťovnami. Přitom pokud by došlo ke změně v koncepci zdravotnictví, došlo by ke zkrácení zbytečně dlouhé doby hospitalizace žen po porodu, a byl-li by podpořen vznik pracovišť, která by péči o ženy po porodu v rámci primární péče systematicky a celoplošně nahradila, došlo by tak k následnému snižování vyšetření a ošetření v ordinaci lékaře a celkové ekonomické výhody by byly značné. Další nespornou výhodou by bylo preventivní předcházení některých zdravotních
(WHO), Světová zdravotnická organizace. Péče v průběhu normálního porodu: praktická příručka. Str. 52 [Online] 1999. [Citace: 7. 4 2015.] http://aperio.cz. 62 (WHO), Světová zdravotnická organizace. Péče v průběhu normálního porodu: praktická příručka. Str. 51[Online] 1999. [Citace: 7. 4 2015.] http://aperio.cz. 61
35
komplikací, mezi které nejčastěji patří problémy s hojením porodních poranění a problémy s kojením, jehož neúspěch ovlivňuje zdravotní stav nejen matky, ale i dítěte. Dnešní ženy daleko více žádají individuální přístup ze strany lékařů i porodních asistentek. Mnohé z nich chtějí více komunikovat a spolurozhodovat o způsobu poskytování zdravotní péče. Ženy mají právo na poskytnutí péče v jejich domácích podmínkách, žel podmínky pro vybudování sítě poskytovatelů této péče zatím nejsou dobré.
2.4.7 Jakým způsobem jsou financovány služby samostatné porodní asistentky? Porodní asistentky v České republice jsou diskriminované a ekonomicky znevýhodněné na základě zákona o veřejném pojištění63, kdy je péče porodní asistentky systémově vyloučena z péče hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Zákon o veřejném pojištění v této souvislosti jednak stanoví, že péče poskytovaná nelékařskými pracovníky může být prováděná jen na základě indikace lékaře64, což je v přímém rozporu se směrnicí a také zákonem o nelékařských pracovnících, a zároveň prováděcí vyhláška č. 493/2005 Sb. stanovuje jediný úkon porodní asistentky, který je hrazen, a to návštěvu těhotné (1x) nebo šestinedělky (3x) v rozsahu 60-ti minut. Žádné jiné výkony péče porodní asistentky popsány nejsou. Výkony odpovídající dalším kompetencím podle směrnice, jako například vedení spontánního porodu, jsou uvedené pouze v kapitole popisující výkony lékaře. Tyto výkony nemohou porodní asistentky vykázat na účet veřejného zdravotního pojištění, jejich klientky si je proto musí hradit samy. Pokud však rodička podstoupí tyto zákroky u lékaře namísto u porodní asistentky, pojišťovna potřebné úkony plně uhradí. Tímto jsou porodní asistentky působící samostatně v plném rozsahu svých kompetencí výrazně protiprávně znevýhodněny oproti ostatním poskytovatelům obdobné péče, zejména gynekologům a porodníkům. Tímto způsobem rovněž opět dochází k omezení práva žen na svobodné určení způsobu a místa porodu. Porodní asistentka, která splnila požadavky na kvalifikaci, vzdělání a praxi a která je držitelkou osvědčení vydaného Ministerstvem zdravotnictví o způsobilosti, je oprávněná k samostatnému výkonu povolání v plném rozsahu v souladu se směrnicí a zákonem o nelékařských
63 64
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů Zákon č. 48/1997 Sb.,§ 18 odst. 1), dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/
36
povoláních. 65 Evropská legislativa počítá se zásadou samostatnosti porodních asistentek a možností poskytovat definované služby bez indikace lékaře, tato zásada je již provedená zákonem o nelékařských povoláních. Aplikační praxe bohužel nerespektuje kompetence porodních asistentek. Zákon o veřejném pojištění a jeho prováděcí vyhláška č.493/2005 Sb. upravuje úhradu pouze jediného výkonu ze všech činností porodní asistentky. Jak zmiňuje Mgr. Adéla Hořejší ve své právní analýze současného stavu porodnictví: „Tato úprava je diskriminační, stanovení výkonů by mělo odpovídat komplexním pravomocím porodní asistentky. Skutečnost, že činnost porodních asistentek není hrazena ze systému veřejného pojištění, dále diskriminuje ženy, které takovou péči žádají a musí si ji hradit přímo, případně na ni ani finančně nedosáhnou. V zemích západní Evropy, Izraele, USA, Kanady je péče porodní asistentky nedílnou součástí systému zdravotního pojištění a je preferovanou volbou těhotných, rodících žen i šestinedělek. Péče porodní asistentky je rovněž významně levnější než péče lékařská.“66 Záměr porodní asistentky poskytovat péči hrazenou z prostředků veřejného zdravotního pojištění za návštěvní službu je třeba projednat se zdravotními pojišťovnami včetně problematiky sítě a dostupnosti zdravotní péče. Podle zákona č. 48/1997 Sb. je zdravotní pojišťovna povinna zajistit poskytování hrazených služeb svým pojištěncům včetně jejich místní a časové dostupnosti. Tuto povinnost plní prostřednictvím poskytovatelů, se kterými uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb. Před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb mezi zdravotní pojišťovnou a konkrétním poskytovatelem se koná výběrové řízení. Konání výběrového řízení může navrhnout zdravotní pojišťovna nebo uchazeč. Uchazečem se rozumí poskytovatel, tedy porodní asistentka, oprávněná poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru, nebo fyzická nebo právnická osoba, která hodlá poskytovat zdravotní služby a je schopna ve lhůtě stanovené ve vyhlášení výběrového řízení splnit předpoklady k poskytování zdravotních služeb v příslušném oboru zdravotní péče.
Zákon č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších upravujících vyhlášek, dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/ 66 Hořejší, Adéla. Analýza současného stavu v porodnictví s ohledem na postavení porodních asistentek a možnost svobodné volby žen. www.normaliporod.cz. [Online] 2012. [Citace: 7. 4 2015.] http://normalniporod.cz/wpcontent/uploads/2012/09/Pravni-analyza-postaveni-PA.pdf. 65
37
Výběrové řízení vyhlašuje způsobem v místě obvyklým krajský úřad, v Praze Magistrát hlavního města Prahy. Zdravotní pojišťovna přihlíží k výsledkům výběrového řízení při uzavírání smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb. Výsledek výběrového řízení však nezakládá právo na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou. Zdravotní pojišťovna je oprávněna uzavřít smlouvu s uchazečem pouze tehdy, bylo-li uzavření takové smlouvy ve výběrovém řízení doporučeno.67 Při výběru smluvních partnerů zdravotní pojišťovny vycházejí ze strategie smluvní politiky dané pojišťovny a ze zásad obsažených ve zdravotně-pojistném plánu zdravotní pojišťovny. Mezi základní podmínky a kritéria pro výběr smluvních partnerů patří, že žadatel je držitelem rozhodnutí o registraci, resp. oprávnění k poskytování zdravotních služeb, a má uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou občanům v souvislosti s poskytováním hrazených služeb. Dalším základním kritériem je využitelnost a nezbytnost zajištění dostupnosti a kvality hrazených služeb smluvně zajištěných pro pojištěnce v příslušném regionu. Mezi doklady potřebné pro uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou patří: 1) Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování hrazených služeb, resp. rozhodnutí o „registraci“ 2) Výpis z obchodního rejstříku u fyzických nebo právnických osob zapsaných do obchodního rejstříku 3) Doklad o přidělení identifikačního čísla osoby (IČO) 4) Doklad o přidělení identifikačního čísla zřizovatele (IČZ) 5) Doklady o vzdělání (dle zákona č. 95 / 2004 Sb., event. 96/2004 Sb.) 6) Výsledek výběrového řízení (dle zákona č. 48/1997 Sb.) 7) Doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou občanům v souvislosti s poskytováním hrazených služeb (§ 45 odst. 2 písm. n) zákona č. 372/2011 Sb.) vydaný příslušnou pojišťovnou 8) Doklad o zřízení a vedení bankovního účtu 9) Seznam požadovaných výkonů podle platného seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami 10) Seznam zaměstnanců, velikost úvazku, ordinační hodiny 11) Datum zahájení činnosti
ČR, Všeobecná zdravotní pojišťovna. Výběrová řízení. www.vzp.cz. [Online] 2015. [Citace: 7. 4 2015.] http://www.vzp.cz/poskytovatele/vyberova-rizeni 67
38
12) Území, pro které má být zdravotní péče poskytována Dle současně platného znění zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů je podle § 52 vyhlašovatel povinen zveřejnit výsledek výběrového řízení včetně počtu získaných hlasů podle § 49 odst. 2. Problematice zdravotních pojišťoven se věnuji také v kapitole 3.6 Výsledky dotazníku pro porodní asistentky. Konkrétně v analýze dotazníkové otázky č. 12 Máte uzavřenou smlouvu s některou zdravotní pojišťovnou? A dále v analýze dotazníkové otázky č. 13 S jakou zdravotní pojišťovnou máte smlouvu? a také v analýze dotazníkové otázky č. 14 Z čí iniciativy byla smlouva uzavřena?
2.4.8 Jaká je pozice samostatné porodní asistentky v systému péče o ženu a dítě? V tiskové zprávě České ženské lobby ze dne 29. 10. 2012 je uvedeno: „Zásadním problémem českého porodnictví je skutečnost, že není diferencována zdravotní péče dle míry rizika. Všechny ženy mají přístup ke specializované sekundární a terciární péči, která však není při fyziologickém průběhu těhotenství, porodu a poporodního období žádoucí ani efektivní. Primární péče, zejména primární péče poskytovaná porodními asistentkami, která podporuje zdraví těhotných a rodících žen a jejich dětí není v ČR dostatečná a v mnoha ohledech není ani dostupná.“ 68 Podle nich také Ministerstvo zdravotnictví České republiky dlouhodobě ignoruje směrnice Evropské unie a doporučení mezinárodních odborných organizací. Dostupnosti péče porodních asistentek se musejí složitě domáhat samotné ženy, příjemkyně péče. Přitom český stát by měl pro práci porodních asistentek sám aktivně vytvářet podmínky, neboť je to ve prospěch zdraví žen i jejich dětí.67 Veřejné mínění týkající se profese porodních asistentek v poslední době značně ovlivnila média, která problematiku otázky porodnictví v České republice zredukovala téměř výhradně na problém porodů doma, a tím se celá diskuse nasměrovala do toho nejkontroverznějšího možného směru,
Česká ženská lobby. Protiprávní stav v legislativní úpravě porodní asistence. www.normalniporod.cz. [Online] 2012. [Citace: 8. 4 2015.] http://normalniporod.cz/tiskove-zpravy/protipravni-stav-v-legislativni-uprave-porodniasistence/. 68
39
Porodní asistentka Ivana Königsmarková uvedla: “Z pohledu médií jde samozřejmě o velmi zajímavé téma, ale celá situace řešení postavení porodních asistentek v naší zemi se tím velmi výrazně zkomplikovala.“ Odpůrci samostatných porodních asistentek využívají bulvárního stylu médií, když tvrdí, že porodním asistentkám jde o návrat porodu do domácnosti. Porodní asistentky však jen tvrdí, že i v České republice existovaly, existují a vždy budou existovat ženy, které se rozhodnou pro porod doma, a těmto ženám je zapotřebí zajistit přiměřenou a bezpečnou péči a stanovit pro takovou péči jasná pravidla. Porod doma není pro každou ženu, a proto musí být velmi pečlivě připraven a musí být zvážena všechna možná rizika.“69 Tématu pozice porodních asistentek se také věnuji v kapitole 3.6 Výsledky dotazníku pro porodní asistentky. Konkrétně v analýze otázky č. 26 Uvažovala jste někdy o práci samostatné porodní asistentky? a dále v otázce č. 27 Můžete prosím vysvětlit, proč Vás práce samostatné porodní asistentky láká nebo proč o ní naopak vůbec neuvažujete? Zajímavý je také pohled na současnou situaci očima mladých žen, resp. studentek porodní asistence. Tématu se věnuje kapitola 3.6 Výsledky dotazníku pro porodní asistentky. Konkrétně v analýze otázky č. 30 Uvažovala jste někdy o práci soukromé porodní asistentky? a v analýze otázky č. 31 Byly Vám ve škole poskytnuty dostatečné informace ohledně zřízení soukromé praxe porodní asistentky?
2.4.9 Jakým způsobem se porodní asistentky snaží změnit současnou situace postavení porodních asistentek v ČR? Pro organizaci aktivit oboru porodní asistence je důležitá spolupráce jednotlivých porodních asistentek a jejich vzájemná kooperace. K tomuto jim dopomáhají profesní organizace, jejichž hlavní význam je především spojovat skupiny osob s určitým cílem a prosazovat jejich zájmy. K tomu je nezbytné, aby za profesní organizací stálo co možná největší množství osob. Jak se ukazuje, za mnohými pokroky v profesích nelékařských pracovníků stály právě profesní organizace. V České republice působí profesní organizace již od počátku 20. století. Od té doby profesní organizace u nás prošly rozsáhlým vývojem, kdy se opakovaně jednotlivé „spolky“ slučovaly a následně rozpadaly. Současná aktuální situace je taková, že v České republice existují 4 Königsmarková, Ivana. Rozhovor s porodní asistentkou Ivanou Königsmarkovou. www.evalabusová.cz. [Online] 2006. [Citace: 8. 4 2015.] http://www.evalabusova.cz/rozhovory/konigsmarkova_ivana.php. 69
40
profesní organizace, tj. Gynekologicko-porodnická sekce České asociace sester (GPS ČAS), Česká konfederace porodních asistentek (ČKPA), Unie porodních asistentek (UNIPA) a Česká společnost porodních asistentek (ČSPA). Kvůli tak velkému počtu těchto organizací u nás vzniká problém přílišné roztříštěnosti a následné obtížné kooperace a spolupráce na jednotlivých tématech. Nicméně hlavní myšlenka, tj. snaha o zlepšení sociálních podmínek, lepší právní zázemí pro vykonávání profese porodních asistentek a podpora jejich profesního uvědomění a vzájemné sounáležitosti, však zůstává stejná. Hlavní nadnárodní společností zastupující porodní asistentky celého světa je Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) a Evropská asociace porodních asistentek (EMA). Další spolupracující organizací je Světová zdravotnická organizace (WHO). Spolupráce těchto organizací probíhá dlouhodobě v návaznosti na program WHO „Zdraví pro všechny v 21. století“. Dle WHO je zdraví v 21. století sdílenou odpovědností, která zahrnuje rovný přístup k základní péči ve zdravotnictví a kolektivní obranu proti nadnárodním hrozbám. 70 V České republice momentálně probíhají živé diskuse na téma stavu českého porodnictví. Lidé, organizovaní v různých skupinách (Normální porod, Hnutí za aktivní mateřství, Liga lidských práv, Aperio, Centrum naděje a pomoci, Porodní dům U čápa, Laktační liga, Česká asociace dul apod.) a iniciativách (Přirozený porod, Pro přirozený porod, Jak jinak apod.), se snaží o změnu stavu českého porodnictví. V očích veřejnosti je dnes porodnictví u nás spojeno s řadou otázek a kontroverzí. Největší kontroverzí je jistě fakt, že ačkoli je právní rámec naší země nějakým způsobem nastaven a měl by fungovat, nefunguje. I na poli odborné veřejnosti však probíhá diskuse, která se snaží hledat odpovědi na problematiku současného stavu. V roce 2012 byla vytvořena pracovní skupina pro otázky porodnictví při Ministerstvu zdravotnictví, která měla za úkol hledat řešení současné situace. V pracovní skupině měly zastoupení odborné lékařské společnosti, zdravotní pojišťovny, zdravotní sestry, porodní asistentky, duly i příjemkyně péče. Cílem pracovní skupiny bylo hledat návrhy vhodných opatření v oblasti porodnictví a možnosti jejich realizace. Bohužel prozatím k žádné uspokojující dohodě, kterou by přijaly jak porodní asistentky, které hájí svá práva a zájmy v souladu s českou i evropskou legislativou, tak lékaři – porodníci, nedošlo. Podle názoru zástupců odborných společností, kteří jednali o změnách českého porodnictví,
70
Štembera, Zdeněk. Historie české perinatologie. Praha: Maxdorf, 2004. str. 403. ISBN 80-7345-021-6.
41
není důvod měnit dobře fungující systém péče o těhotné ženy, rodičky a novorozence. Systém péče je dle jejich vyjádření v současnosti na světové úrovni. 71 Zástupci pracovní skupiny poukázali na nemožnost dohody, byla ustavena nová odborná pracovní skupina, v níž příjemkyně péče a duly o své zastoupení přišly zcela a porodní asistentky byly zastoupeny již pouze jedinou organizací, a to Gynekologicko-porodnickou sekcí České asociace sester (GPS ČAS). Pracovní skupina existovala do března 2013. Porodní asistentky si potřebu změny velmi silně uvědomují a je jasné, že pokud nadále bude existovat roztříštěnost, co se týká síly, tj. počtu členek v organizaci, tak ani přes názorovou shodu se svými požadavky neuspějí a své záměry neprosadí. Proto se představitelky některých profesních organizací porodních asistentek mají zájem scházet a diskutovat o problematice. V roce 2013 opět proběhly debaty odbornic a odborníků ohledně situace v českém porodnictví. Z aktivity České konfederace porodních asistentek (ČKPA) posléze vznikla „výzva“ k vytvoření jednotné profesní organizace porodních asistentek v České republice (94). ČKPA navrhla uskutečnění společného setkání celých výborů ČKPA, GPS ČAS a UNIPA s cílem probrat možné spojení do velké, celistvé organizace porodních asistentek, která by účelně hájila práva a zájmy profese. Nezbytnou podmínkou pro takový krok je nepochybně programová shoda, ČKPA vyjádřila možnost diskuse na toto téma a opakovaně upozornila na roztříštěnost a malou aktivitu jednotlivých organizací. 72 Výsledkem této výzvy bylo sjednání schůzky zástupkyň profesních organizací porodních asistentek, která se uskutečnila na Ministerstvu zdravotnictví České republiky 12. března 2014. Schůzky se zúčastnily zástupkyně České konfederace porodních asistentek (ČKPA), Unie porodních asistentek (UNIPA), České společnosti porodních asistentek (ČSPA) a Gynekologicko-porodnická sekce České asociace sester (GPS ČAS). Výstupem tohoto jednání je podpis memoranda o spolupráci, které odsouhlasily zástupkyně všech čtyř sdružení. 73 V memorandu se mimo jiné hovořilo o potřebě vytvoření koncepce porodní asistence, dále o nutnosti úpravy pregraduálního a postgraduálního vzdělávání porodních asistentek nebo Čtvrté zasedání: Pracovní skupiny pro porodnictví. Vlada.cz [online], 2012 [vid. 8. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/zmocnenec-vlady-pro-lidska-prava/aktuality/ctvrte-zasedani-praconi-skupiny-proporodnictvi-100325/ 72 Dorazilová, Radmila. Výzva k vytvoření jednotné profesní organizace v ČR. www.ckpa.cz. [Online] 2014. [Citace: 8. 4 2015.] http://www.ckpa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=127:vyzva-kvytvoeni-jednotne-profesni-organizace. 73 Memorandum o spolupráci. ČKPA [online]. 2014 [cit. 8. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.ckpa.cz/images/MEMORANDUM_FINAL_PODEPSANE.pdf 71
42
zajištění spolupráce s ministerstvem zdravotnictví při úpravě legislativy spojené s výkonem povolání porodní asistentky. Kopie Memoranda je součástí Přílohy č. 4. Ve věci týkající se porodnické péče se v roce 2014 v České republice uskutečnilo setkání Evropské sítě porodnických organizací (ENCA), jehož tématem byly změny porodnictví v Evropě. Setkání se zúčastnily zástupkyně organizací z více než 10 evropských zemí. Proběhla diskuse zaměřená na evropské trendy a dobrou praxi ve spolupráci příjemkyň péče, poskytovatelů péče a státu. Cílem setkání bylo ukázat, jaká společná či naopak odlišná témata se objevují v porodnické problematice napříč tak různorodými zeměmi jako Velká Británie, Německo, Nizozemí nebo např. Rumunsko.74 V červnu 2014 se dále konal Mezinárodní kongres porodních asistentek, kdy naše země po 89 letech uvítala zástupkyně Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) z celého světa. Do přípravy tohoto jubilejního 30. kongresu se zapojily v organizačním výboru členky České konfederace porodních asistentek (ČKPA), Unie porodních asistentek (UNIPA) a Slovenská komora sester a porodních asistentek (SKSPA). Hlavními tématy byly práva porodních asistentek a podpora práva žen na péči, která zlepšuje výsledky pro ně samotné i celé rodiny, překonávání rozdílů a sbližování kultur a postupů v porodní asistenci a dále vzdělávání, které musí být kvalitní a musí vést k autonomii profese tak, aby porodní asistentky byly schopné zajišťovat zdravotní službu v souladu s nejnovějšími poznatky vědy a výzkumu a zároveň eticky a s respektem k lidským právům. 75 V České republice existuje síť neziskových organizací, která hájí práva žen v České republice. Jedná se o Českou ženskou lobby. V rámci České ženské lobby funguje „porodnická” pracovní skupina, která se v rámci projektu „Systémová změna v porodnictví“ věnuje tématice normálního porodu, získávání relevantních dat a odborných stanovisek a účastní se jednání pracovní skupiny při Radě vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Jejich hlavním cílem je dokončení návrhu legislativních změn, které umožní porodním asistentkám opět legálně vykonávat jejich profesi, a také zasazení se o to, aby péče porodních asistentek byla hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Změny porodnictví napříč Evropou. Normální porod [online]. 2014 [vid. 8. 4. 2015]. Dostupné z: http://normalniporod.cz/enca/ 75 Mezinárodní kongres porodních asistentek po 89 letech opět v Praze. Travel trade gazzete [online] 29. března 2014 [citace 8. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/mezinarodni-kongres-porodnichasistentek-po-89-letech-opet-v-praze/ 74
43
V prosinci roku 2014 se v Praze uskutečnila „Plavba za normálním porodnictvím“. Jednalo se o happening pořádaný Českou ženskou lobby a Ligou lidských práv, který byl podporován většinou profesních organizací jako je Unie porodních asistentek (UNIPA), Česká konfederace porodních asistentek (ČKPA) a další. Cílem této akce bylo poukázat na to, jakým způsobem se v České republice rodí děti a byla určena všem, kteří se těší na pozitivní změny v českém porodnictví. 76 Kromě všech výše uvedených aktivit porodní asistentky z celé České republiky již 10 let pořádají festival Světový týden respektu k porodu. Jedná se o tradici, která vznikla jako reakce na stále přetechnizovanější obor porodnictví. Také v České republice jsou pociťovány výrazně se rozevírající nůžky mezi normálním, přirozeným porodem a tím, co je ženám běžně nabízeno. I přes aktuální vědecká doporučení v některých porodnicích stále převažuje zastaralá rutina a porodnické násilí, kdy se do porodu často a zbytečně zasahuje a často a rovněž zbytečně také končí operativně. Po celé republice je možné v této souvislosti navštívit přednášky, diskuse, filmové projekce a další akce.77 V rámci Mezinárodního dne porodních asistentek, který spadá na den 5. května, se letos v České republice uskuteční „Piknik s porodní asistentkou“. Iniciátorem této akce je Mezinárodní konfederací porodních asistentek (ICM) a jejím hlavním organizátorem v České republice je Unie porodních asistentek (UNIPA). Hlavním cílem je podpora porodních asistentek a motivování je k tomu, aby ve svých městech uspořádaly v rámci tohoto dne pro veřejnost přednášky, promítání filmů nebo např. pikniky a díky tomu zdůraznily důležitost této profese a její nezanedbatelný přínos v průběhu celého plodného období ženy.
2.4.10 Co dnešní ženy v období těhotenství, porodu a šestinedělí žádají? Mnoho žen si v dnešní době začíná uvědomovat, jak důležitým obdobím jejich života je těhotenství, porod a péče o své narozené dítě. Stále se zvyšuje počet žen, které nad svým životem přemýšlejí a vnímají veškeré souvislosti s tímto obdobím spojené. Přestože v naší zemi není péče porodní asistentky o ženu v celém jejím plodném i neplodném období tradicí, ženy i tak cítí potřebu jistého návratu ke kořenům, tj. k jednoduchosti a přirozenosti. Aby ženy tyto
Česká ženská lobby. Systémová změna v porodnictví. www.czlobby.cz. [Online] 2014. [Citace: 8. 4 2015.] http://www.czlobby.cz/hajime-prava-zen-v-ceske-republice-2/systemova-zmena-v-porodnictvi/. 77 Hnutí za aktivní mateřství. Světový týden respektu k porodu. www.respektkporodu.cz. [Online] 2015. [Citace: 8. 4 2015.] http://www.respektkporodu.cz/index.php/home/letos. 76
44
své potřeby uspokojily, začínají hledat a požadovat péči, kterou jim v běžné ordinaci gynekologa nebo porodnice nenabídnou. A proč chtějí některé ženy raději rodit s porodní asistentkou? Přehledné důvody, proč je pro některé ženy důležité rodit s porodní asistentkou, např. shrnuje psycholožka Eva Lábusová:78 1. Protože její přístup k péči je jiný. Zatímco lékař je odborník vyškolený na řešení patologií, zvyklý jednat rychle a "technicky", asistentka poskytuje ženám podporu časově neomezenou, trpělivou a neintervenční, která výrazně napomáhá k potřebnému rozpoložení mysli a pocitu intimity, jež spontánní porod tolik potřebuje. 2. Protože nabízí na míru šitou kontinuální péči, tj. doprovází ženu od početí přes porod až k šestinedělí, a často i déle. Porodní asistentka pracující v terénu zná i rodinná zázemí a může pracovat také s psychologickými faktory, které průběh porodu zásadně ovlivňují. V některých zemích je běžné, že samostatné asistentky "své" rodičky" doprovázejí k porodům do porodnic a porod odvedou s plnou odpovědností, ač tu nejsou zaměstnány. 3. Protože jde za ženou tam, kam si to ona přeje. V demokratických zemích běžně fungují jak centra pro přirozený porod přímo v nemocnicích, tak porodní domy, a je zajištěna i návazná péče pro těch nemnoho žen, které z nějakého důvodů chtějí rodit doma. 4. Protože výzkumy potvrzují, že čím méně intervencí žena při porodu zažívá, tím rychleji se po porodu zotaví, lépe kojí a radostněji prožívá rané mateřství. Také dětem takový porod svědčí. Někomu vyhovuje žít podle trendů doby, k nimž v současnosti patří porod lékařsky vedený. Jiní volí cestu vlastní odpovědnosti, která může jít proti trendům a v případě porodu nezřídka vede k úsilí o porod lékařsky nerušený. Proč je pro některé ženy důležitá možnost volby místa porodu? Porod není pouze otázkou bezpečnosti nebo dosažení cíle „fyzicky zdravá matka a fyzicky zdravé dítě“. Porod jako takový je svázán se spoustou emocí a s velkým úsilím, ať už probíhá kdekoli. Může být spojen s přerodem jak pro matku, otce, tak i pro celou rodinu. Všechno, co se během porodu děje, bude mít vliv na to, jak bude žena vnímat po porodu sama sebe. Zrovna tak může porod ovlivnit její vztah k dítěti, její vztah k partnerovi, vztah partnerů k dítěti, vztah ke společnosti, do které dítě přichází. Zážitky, pocity a vjemy si s sebou ženy nesou po celý Labusová, Eva. Nadějné porodnické kvasy, Proče chtějí některé ženy rodit s porodní asistentkou? www.evalabusova.cz. [Online] 2010. [Citace: 8. 4 2015.] http://www.evalabusova.cz/clanky/porody.php. 78
45
život. Porodní zážitek může být pozitivní dokonce i v tom případě, že byl spojen s velkou bolestí a někdy i zármutkem. V případech, kdy žena např. ví, že se dítě narodí mrtvé, může být její zážitek z porodu samotného hluboký a pozitivní, pokud se jí dostane dostatečné podpory ze strany rodiny, ošetřujícího personálu a okolí. 79 Mnohé ženy vnímají porod jako přirozený proces, který nezavdává jediný důvod pro pobyt v nemocnici jen pro jistotu, „kdyby se něco stalo“. Zuzana Štromerová ve své knize „Možnost volby“ shrnuje důvody, proč pro některé ženy je místo porodu tak důležité: „Mnohé ženy se cítí doma bezpečněji. Pro některé ženy byl předchozí porod v nemocnici tak posilujícím a pozitivním zážitkem, že došly k závěru, že to doma přece zvládnou také. Jiné ženy zase jen prostě nemají rády nemocniční prostředí. Některé ženy, které chtějí prožít přirozený porod, se bojí medicínských zásahů, které by mohly chod normálního porodu narušit. Jiné ženy se bojí možné nosokomiální infekce. Spousta žen, které očekávají své další dítě, nechce opustit své starší, ale stále ještě malé děti. Některé ženy chtějí mít u sebe více než jednoho partnera. Jiné ženy se chtějí vyhnout noci v nemocnici strávené bez partnera. Některé ženy chtějí pobývat během porodu ve vaně nebo do vany přímo rodit a nejsou si jisté, zda by jim to porodnice umožnila. Značná část žen touží během porodu po soukromí. Mnohé nechtějí ztratit svou vládu nad věcí, doma jsou ony pánem, zdravotník pouze hostem, a v nemocnici je tomu naopak.“80 Všeobecně si ale ženy přejí porodit s tou porodní asistentkou, kterou znají již z období těhotenství a ke které mají důvěru. Proč je péče samostatně působící porodní asistentky důležitá i v jiných vývojových obdobích ženy? Těhotenství a porod je stěžejním, ne však jediným důležitým obdobím života ženy. Kromě období dospívání a prekoncepčního období se žena dostává také do období šestinedělí, kde se díky aktuálně nastavenému systému často dostává do stavu určitého „vakua“. Tedy období, kdy není v péči téměř nikoho. Bezprostředně po porodu je žena včetně svého dítěte v téměř nepřetržité péči týmu zdravotníků. Po uplynutí 72 hodin je však žena propuštěna do domácího prostředí a s výjimkou návštěvy pediatra, který přebírá novorozence do své péče, žena veskrze zůstává odkázána sama na sebe. V období, kdy se musí sžít s novým členem rodiny, s novým režimem a pocitem zodpovědnosti, kdy se sžívá s různě intenzivními přívaly hormonů, spojenými s pocity bezmoci a nezvladatelnosti, únavy a vyčerpání. Žena se nachází v období,
79 80
Štromerová, Zuzana. Možnost volby. Praha : Argo, 2005. str. 6. ISBN 80-7203-653-X. Štromerová, Zuzana. Možnost volby. Praha : Argo, 2005. str. 9. ISBN 80-7203-653-X
46
kdy pouhá psychická podpora může znamenat úspěšně nastartované kojení, jehož neúspěch bývá v častých případech důvodem nástupu poporodních depresí spojených s pocity selhání. V současně nastaveném systému zdravotní péče naší země v tuto dobu poporodní a šestinedělí je ženě k dispozici ve své ordinaci pouze lékař gynekolog. V málokterých případech výše zmíněných však žena jeho péče využije, protože s výjimkou případných problémů s poporodním poraněním se necítí a není nemocná. Protože již v průběhu těhotenství žena nebyla dostatečně informována o možnostech péče samostatné porodní asistentky, která je schopná a odborně připravená ženě téměř ve všech oblastech podat pomocnou ruku a radu a hlavně tolik důležitou psychickou podporu nejen ji, ale celé rodině, musí žena porodní asistentku často složitě vyhledávat v situaci, kdy se už necítí dobře. Navíc, bohužel, vzhledem k nedostatečným smluvním vztahům mezi zdravotními pojišťovnami a porodními asistentkami, které poskytují požadované služby, za tyto služby často ještě musí zaplatit. Avšak poporodním obdobím a obdobím šestinedělí ženin život stále ještě nekončí. Postupem času se žena dostane do období menopauzy a do období, kdy třeba i kvůli dříve proběhlým porodům může mít např. potíže s inkontinencí. A také v těchto životních etapách, pro ženu psychicky náročných, zde může fungovat porodní asistentka se svým odborným přístupem v celé rovině bio-psycho-sociální. Podrobněji se tématu, co dnešní ženy v období těhotenství, porodu a šestinedělí žádají, zpracovávám v kapitole 3.7 Výsledky dotazníku pro ženy. Konkrétně v analýze dotazníkové otázky č. 5. Zvažovala jste někdy využití služeb a péče samostatné porodní asistentky?, V analýze otázky č. 6 Plánujete ve svém těhotenství využít péče samostatné porodní asistentky? Dále v analýze otázky č. 10 Uveďte prosím důvod, proč jste měla nebo máte v plánu péči samostatné porodní asistentky využít? a v analýze otázky č. 11 Co Vám brání/bránilo využití služeb péče samostatné PA?
2.4.11 Jak najít samostatně působící porodní asistentku V České republice bohužel neexistuje žádný kompletní přehled jednotlivých porodních asistentek, které poskytují své služby samostatně. Ženy, které by o péči takové porodní asistentky stály, musí vynaložit nemalé úsilí k tomu, aby našly porodní asistentku ve svém regionu a poskytující právě ty služby, o které má žena zájem. 47
Mezi nejdostupnější formy, jak získat co nejvíce potřebných informací o porodních asistentkách, je v dnešní době internet. Na webových stránkách jednotlivých profesních organizací, jako je např. Česká konfederace porodních asistentek (ČKPA), Unie porodních asistentek (UNIPA) nebo Modrý koník, jsou k dispozici přehledy porodních asistentek včetně uvedení místa jejich regionálního působení a přehledu nabízených služeb. Většina porodních asistentek, které nabízejí své služby samostatně, má již v provozu vlastní webové stránky, na kterých blíže specifikuje rozsah své nabízené péče a podmínky jejího poskytování. V mnohých případech jsou samostatné porodní asistentky sdruženy v těhotenských centrech, centrech předporodní přípravy nebo mateřských centrech. Služby, které poskytují samostatně působící porodní asistentky: 1. Poskytuje poradenství v oblasti výživy, hygieny, přípravy k rodičovství, nejen pro ženu, ale i pro celou rodinu a společnost. 2. Pečuje o ženy během fyziologického těhotenství. 3. Vede předporodní cvičení. 4. Vede kurzy předporodní přípravy a zdravého životního stylu během těhotenství, porodu a šestinedělí a péče o novorozence. 5. Poskytuje konzultace týkající se těhotenství, porodu a šestinedělí a péče o novorozence. 6. Doprovází ženy během fyziologického porodu v jejich vlastním sociálním prostředí. 7. Pečuje o ženy během fyziologického porodu ve všech dobách porodních a v období po porodu. 8. Pečuje o ženy a novorozence v jejich vlastním sociálním prostředí formou návštěvní služby. 81
2.5 Současná situace v zahraničí Ve všech evropských zemích, ať už je v nich nezávislá péče porodních asistentek státem podporována, či nikoliv, existuje určité procento žen, které se rozhodnou pro samostatnou péči porodní asistentky pro porod doma nebo v porodnici.
Zákon č. 96/2004, vyhláška č. 55/2011 Sb, komentář. [online]. [cit. 8. 4. 2015]. Dostupné z WWW: 81
48
Podrobnou srovnávací analýzu v této oblasti pro vybrané evropské země provedla v roce 2010 Liga lidských práv82 a já z ní níže předložím přehled základních informací týkající se hlavně všeobecné požadavků, které jsou kladeny na porodní asistentku, aby mohla vykonávat své povolání, tzn. vzdělání a praxe, dále jakým způsobem může porodní asistentka vykonávat své povolání samostatně a jaké náležitosti musí porodní asistentka splnit k získání příslušného povolení nebo registrace. Dále uvedu, zda může porodní asistentka vést samostatně porod mimo porodnici a co pro to musí splnit a jaké vybavení musí mít s sebou, zda může porodní asistentka pečovat o ženu a dítě po porodu samostatně a v neposlední řadě, jakým způsobem jsou financovány služby porodních asistentek, které v domácnosti ženám pomáhají při porodu nebo pomáhají pečovat o dítě po porodu. Zmíním také, jaká je pozice porodní asistentky v systému péče o ženu v těhotenství, během porodu a po něm, kdo primárně pečuje o ženu před porodem a kdo primárně pečuje o ženu po porodu, kdo vede fyziologické porody v porodnici a zda dochází k plánovaným porodům mimo porodnici.
2.5.1 Samostatná porodní asistentka v Rakousku V Rakousku má povolání porodní asistentky dlouhou tradici, porodní asistentka je vnímána jako odborný pracovník a partner lékaře v rámci péče o těhotné a rodičky. Porodní asistentka vykonávající své povolání samostatně je povinna vést zdravotnickou dokumentaci každé ženy, o kterou pečuje. Dokumentace musí obsahovat osobní údaje rodičky a novorozence, údaje o průběhu porodu, šestinedělí a údaje o použité medikaci. Tuto dokumentaci musí archivovat dva roky. Porodní asistentka může své povolání vykonávat samostatně (jako osoba samostatně výdělečně činná). V takovém případě musí povolání vykonávat samostatně a přímo a musí mít sídlo na území Rakouska. Dalším způsobem výkonu povolání je sdružení v tzv. centru porodních asistentek nebo ve společné praxi či porodním domě. Dále může být porodní asistentka zaměstnána v porodnici, u samostatně praktikujícího lékaře nebo může působit v rodinných poradnách.
Žadatelka o udělení povolení k výkonu povolání musí mít plnou právní způsobilost, zdravotní způsobilost a bezúhonnost, doklad o dosaženém vzdělání (kvalifikaci) pro výkon tohoto
Jana Koláčková, Klára Snášelová, Zuzana Candigliota. Péče porodních asistentek mimo porodnice. www.llp.cz. [Online] 2010. str. 7-13, str. 19-42 [Citace: 8. 4 2015.] http://llp.cz/publikace/pece-porodnich-asistentek-mimoporodnice/. 82
49
povolání, potřebné jazykové znalosti a musí být zapsána v seznamu porodních asistentek vedeném grémiem. Aby mohla porodní asistentka pracovat samostatně, musí se přihlásit grémiu, finančnímu úřadu a musí uzavřít pojištění odpovědnosti při výkonu povolání. Ze zákona o porodních asistentkách přebírají porodní asistentky péči o rodičku během porodu. Porodní asistentka smí vést fyziologický (nekomplikovaný) porod sama mimo porodnici, lékaře musí přivolat pouze v případě komplikací. Za nefyziologický porod se v tomto smyslu považuje i vícečetné těhotenství, poloha dítěte koncem pánevním nebo předčasný porod. Porodní asistentky smějí samostatně provádět následující činnosti: pozorování normálního průběhu těhotenství a provádění průběžných prohlídek, zajištění prohlídek za účelem včasného zjištění patologických změn, příprava matky a otce na rodičovství a porod, péče a podpora v průběhu porodu, péče o novorozence a provádění potřebných měření, péče a poradenství pro ženu po porodu (během šestinedělí), poradenství o nejlepší péči a výživě pro novorozence. Porodní asistentka musí každý porod (i když se dítě narodí mrtvé) hlásit příslušnému správnímu orgánu – matričnímu úřadu. Podle informací sdělených grémiem neexistuje žádný právní předpis upravující vybavení, které by musela mít porodní asistentka pro výkon svého povolání s sebou.83 V případě, že při výkonu poporodní péče zjistí porodní asistentka nějaké zdravotní komplikace, musí okamžitě informovat lékaře a nadále se řídit jeho pokyny. Služby poskytované porodními asistentkami jsou z části hrazeny zdravotními pojišťovnami. Ze zákonného zdravotního pojištění jsou hrazeny tyto úkony porodních asistentek: pomoc porodní asistentky při ambulantním porodu (tj. kdy žena po porodu v porodnici odchází během 24 hodin domů), při předčasném propuštění z porodnice (propuštění před 5. dnem po porodu) nebo při porodu doma, návštěvy porodní asistentky po porodu. Ze zdravotního pojištění nejsou hrazeny přípravné kurzy, poradenství při kojení, rekonvalescentní cvičení, homeopatie, akupunktura. Výše úhrady ze zdravotního pojištění záleží na tom, zda má porodní asistentka uzavřenou smlouvu se zdravotní pojišťovnou a zda se jedná o tzv. přidělenou nebo zvolenou porodní
Podle sdělení porodních asistentek působících v Rakousku, musí mít porodní asistentka při porodu s sebou nástroje nutné k provedení porodu, šití a potřeby k ošetření novorozence, z přístrojového vybavení pak přístroj na poslech ozev plodu a váhu na zvážení novorozence. 83
50
asistentku. Žena má právo na výběr porodní asistentky, která ji může doprovázet od počátku těhotenství. Služby poskytnuté touto „vlastní“ porodní asistentkou hradí zdravotní pojišťovny pouze z 80 %. Některé porodnice však neumožňují přivést si k porodu vlastní porodní asistentku. Porodní asistentka je za své služby odměňována podle tarifu rakouských zdravotních pojišťoven pro služby poskytované porodními asistentkami a své služby účtuje přímo příslušné zdravotní pojišťovně. Podle tohoto tarifu náleží porodní asistentce paušální platba za provedení porodu, dále platby za jednotlivé provedené úkony, spotřebovaný materiál a promeškaný čas. Ve většině případů (pokud se nevyskytnou zdravotní komplikace) pečuje o ženu od počátku těhotenství, při porodu a po něm samostatně porodní asistentka. V porodnici vede porod v případě fyziologického průběhu rovněž porodní asistentka, pouze v případě patologického průběhu vede porod lékař. V porodnici si většinou nelze vybrat „svou“ porodní asistentku. Domácí porody v Rakousku nejsou příliš vyhledávané, doma se rodí asi jen 2 % dětí. Nejčastěji k porodům dochází v porodnicích, přičemž je možný i tzv. ambulantní porod, tj. kdy žena odchází po porodu do 24 hodin domů, případně může být propuštěna po 4. dni po porodu, pak se hovoří o tzv. předčasném propuštění. Při porodu v porodnici rodička většinou nemá možnost přivést si „svou“ porodní asistentku, ve většině případů je rodička přidělena porodní asistentce zaměstnané v porodnici, stejně tak jako ošetřujícímu lékaři. Porodní domy nejsou v Rakousku příliš časté.
2.5.2 Samostatná porodní asistentka v Německu Porodní asistentky mají v porodní péči v Německu výsadní postavení a jsou v podstatě partnery pro lékaře – porodníky a gynekology. Porodní asistentka může své povolání vykonávat jako samostatná porodní asistentka (samostatný podnikatel), a to buď úplně nezávisle, nebo může mít uzavřenou smlouvu s jednou nebo více porodnicemi, které fungují na tzv. obsazovacím systému, tedy disponují lůžky, která obsazují pacienti (zákazníci) smluvních partnerů. Dále působí porodní asistentky v porodních domech. Samostatně praktikující porodní asistentky jsou povinny podílet se na provádění prenatálních prohlídek v rámci opatření zajišťujících kvalitu, které vydávají jednotlivé spolkové země, musí 51
být pojištěny pro případ vzniku odpovědnosti při výkonu povolání, musí dostatečně označit svoji ordinaci (provozovnu), a to jménem a příjmením, profesním označením a údajem o ordinačních hodinách, nesmí inzerovat svoje služby způsobem snižujícím důstojnost jejich povolání, musí být vždy dosažitelné, případně se vzájemně zastupovat, dále musí zajistit, že v případě ukončení jejich podnikání nebo v případě jejich smrti bude dokumentace obsahující osobní údaje rodiček předána příslušnému zdravotnímu úřadu. Porodní asistentky při výkonu svého povolání podléhají dohledu krajských úřadů jako nižších zdravotních úřadů. Porodní asistentka, která chce samostatně podnikat, musí jak zahájení, tak ukončení své samostatné činnosti nahlásit zdravotnímu úřadu, který je oprávněn provádět kontrolu výkonu činnosti porodní asistentky. Porodní asistentky mají ze zákona oprávnění k samostatnému provedení porodu. V případě výskytu komplikací však musí být k porodu přivolán lékař. Povinné vybavení porodní asistentky není nikde právně závazně zakotveno. Nadřízeným orgánem porodní asistentky, která vykonává své povolání samostatně, je zdravotní úřad. Pracovník zdravotního úřadu („úřední lékař“) může provádět kontrolu nástrojového a materiálního vybavení porodní asistentky a zařízení její ordinace. Základní úprava financování služeb poskytovaných porodními asistentkami je upravena ve smlouvě o péči poskytované porodními asistentkami uzavřené mezi profesními organizacemi porodních asistentek a vrcholnými spolky zdravotních pojišťoven. V příloze této smlouvy jsou stanoveny výše odměn za jednotlivé úkony prováděné porodními asistentkami. Zdravotní pojišťovny hradí služby poskytnuté pouze porodními asistentkami, které přistoupily k výše uvedené smlouvě o péči. Porodní asistentky, které nejsou členkami profesních organizací, mohou uzavřít smlouvu přímo s vrcholným spolkem zdravotních pojišťoven, k tomu musí doložit prohlášení o přistoupení, dotazníkový formulář, doklad o povolení k výkonu povolání, doklad o uzavření pojištění odpovědnosti. Porodní asistentce náleží odměna za úkon, dále jí náleží náhrada promeškaného času a příplatek za pohotovost (práci v noci a o víkendech). V případě fyziologického průběhu během těhotenství, porodu a po něm o rodičku pečuje primárně porodní asistentka. Ta musí být, na rozdíl od lékaře, přítomna u každého porodu, lékař tedy nesmí sám provádět porod bez porodní asistentky. Fyziologické porody smí porodní asistentka vést zcela sama. Lékař musí být přivolán pouze v případě komplikací.
52
Podle údajů zdravotní pojišťovny dochází nejčastěji k porodům v porodnicích (na klinikách) – asi 97 % porodů. Dalšími možnostmi jsou tzv. ambulantní porody, kdy žena rodí buď na klinice, nebo v porodním domě a zhruba po 2–6 hodinách může odejít domů. Dalšími variantami jsou porod v porodním domě a porod doma.
2.5.3 Samostatná porodní asistentka v Nizozemí V Nizozemí se prakticky nikdy neupustilo od domácích porodů (cca 30 % ze všech porodů), což tvoří největší počet ze všech evropských zemí. Holandsko považuje svůj systém porodní péče ve vztahu k rodičce za nejlepší na světě. Hnutí za přirozený porod má dlouhou tradici a řada asistentek odjíždí do méně vyvinutých zemí provádět osvětu. Jak porodníci, tak porodní asistentky, resp. praktičtí lékaři, pokud vedou porod oni, velmi dobře spolupracují, respektují se, a rodička se tak může spolehnout, že vždy dostane vhodnou péči od odborníka příslušného jejímu zdravotnímu stavu. 80 % porodních asistentek pracuje v oblasti primární péče (tj. mimo nemocnice). Drtivá většina z nich (82 %) pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná. V tomto případě musí mít registraci porodní asistentky a mít uzavřenou smlouvu s některou ze zdravotních pojišťoven. 13 % porodních asistentek je zaměstnáno v porodním zařízení a 5 % je zaměstnáno v jiném zdravotnickém zařízení. Pouze 20 % nizozemských porodních asistentek je zaměstnáno v nemocnicích, kde však neprovádí přímo běžné porody, ale působí jako „dozor“ nad příchozími porodními asistentkami vedoucími běžné porody. Porod osobně vedou pouze v případě komplikací. V domácím prostředí je v Holandsku vedeno zhruba 30 % všech porodů. Žena má na výběr ze tří „druhů“ porodů, tj. domácí porod za asistence porodní asistentky nebo praktického lékaře, ambulantní porod v nemocnici za přítomnosti porodní asistentky nebo praktického lékaře a ambulantní porod v nemocnici za přítomnosti gynekologa. Porod doma a ambulantní porod v nemocnici bez asistence gynekologa je plně hrazen ze zdravotního pojištění. Přítomnost gynekologa pojišťovna proplatí, pouze pokud pro ni byly dány zdravotní důvody. Holandští porodníci a porodní asistentky vytvořili velmi detailní systém pravidel, podle kterých lze určit, zda může být porod veden doma, či zda musí proběhnout v nemocnici. Doma nesmí být proveden: žádný vaginální porod po provedeném císařském řezu, žádný vícečetný porod a žádný porod koncem pánevním. Žena musí být do porodnice odvezena vždy, 53
když v první fázi nedojde po 4 hodinách k pokroku a ve druhé fázi po 1 hodině. Za správnou volbu místa, kde žena porodí, je plně zodpovědná porodní asistentka. Žena, u které se v průběhu těhotenství neobjevily komplikace, nebo pokud tyto komplikace byly odstraněny, se může svobodně rozhodnout, zda bude se svou porodní asistentkou rodit v porodnici, nebo doma. V Nizozemí navíc není obtížné dopravit ženu do porodnice velmi brzy, vzhledem k poměrně malé rozloze země a velké hustotě osídlení. Žena může být v nemocnici téměř vždy do 10 minut. I po převozu do nemocnice, pokud je třeba pouze aplikace tlumiče bolesti nebo urychlovače porodu, pokračuje v jeho vedení porodní asistentka. Pro zajištění skutečně bezpečné péče během porodu mimo nemocnici musí mít holandské porodní asistentky povinné vybavení, které vždy nosí s sebou. Patří k němu ampule Oxytocinu, ampule Mesocainu, malá přenosná kyslíková bomba s maskou a tzv. ambuvak. K povinnému vybavení naopak nepatří přenosný monitor. Některé porodní asistentky jsou vybaveny dopplerem, ten však patří spíše k potřebnému než k povinnému vybavení (stejně jako nástroje, šicí materiál, dezinfekce, rukavice apod.). Vzhledem k tomu, že profese porodní asistentky je v rámci primární péče nezávislou profesí, má porodní asistentka právo předepisovat některé léky. K nim patří právě Oxytocin a prostředky pro lokální anestezii. Pokud nastanou komplikace, musí být žena převezena do porodnice do 30 minut, v nemocnici musí být vždy přítomen gynekolog (pro případy, kdyby se zhoršil stav rodičky) a pediatr (pro případy, kdyby se zhoršil stav dítěte). Pokud nenastanou komplikace, o celý průběh těhotenství, porodu a poporodní doby se stará porodní asistentka. Nizozemské porodní asistentky navíc mohou využít pomoci tzv. porodní sestry, která pomáhá při porodu a po něm zůstává s rodinou a pomáhá jí v prvních dnech (minimálně 24 hodin, maximálně 8 dní) po narození dítěte, pomáhá s kojením, ale i s úklidem domácnosti. Její služby jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Porodní asistentka přichází v takovém případě pouze jednou za dva dny cca na 5 až 6 návštěv podle potřeby. Jak služby porodních asistentek, které asistují u domácích porodů, tak služby poskytované porodními sestrami jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Pokud se jedná o veřejné zdravotní pojištění, platba proběhne přímo mezi pojišťovnou a zdravotnickým zařízením, v případě soukromého zdravotního pojištění musí pacient cenu služeb uhradit a následně je mu zpětně proplacena. Porodní asistentky jsou nezávislé a poskytují autonomní zdravotní péči včetně předepisování léků. Mohou vést porody doma i v nemocnici. Ženy, u kterých nebyly v průběhu těhotenství 54
zjištěny žádné komplikace, jsou přímo umístěny do (primární) péče porodních asistentek, ženy se zvýšeným rizikem komplikací jsou umístěny do „sekundární péče“ porodníků. Porodní asistentky jsou hlavním poskytovatelem péče pro většinu těhotných žen, porodníci jsou specialisté. Porodní asistentky nesou u nerizikových porodů plnou zdravotnickou odpovědnost za předporodní, porodní a poporodní péči včetně kontroly po šestinedělí. Z celkového počtu porodů je 46 % vedeno porodními asistentkami, 8 % praktickými lékaři a 46 % porodníky.
2.5.4 Samostatná porodní asistentka ve Francii Porodní asistentky jsou ve Francii oficiálně uznané samostatné zdravotnické povolání, ve francouzském zdravotním systému však nehrají tak důležitou roli, jakou by mohly. Jejich úloha je podceňována, neboť v přístupu k porodům a těhotenství se zde stále uplatňuje silně medicínský přístup. Francie je navíc známá pro svůj silně zakořeněný paternalismus. I přesto lze v poslední době konstatovat mírné zlepšení situace. Většina asistentek je zaměstnána v porodních odděleních nemocnic nebo soukromých klinik. Další část pracuje v zařízeních pro umělé oplodnění, v gynekologických ordinacích a v orgánech pro ochranu matek a dětí. Asi 15 % porodních asistentek pracuje jako osoby samostatně výdělečně činné, a to buď samostatně, nebo ve skupině. Velký počet nezávislých porodních asistentek ve Francii nevykonává veškerou činnost, pro kterou mají kvalifikaci, a specializují se buď na přípravu na porod, nebo na poporodní rehabilitaci. Zvláštním způsobem činnosti porodních asistentek je dohled na riziková těhotenství v domácnostech rodiček, což probíhá na lékařský předpis. Pouze asi 50–80 nezávislých porodních asistentek také nabízí služby asistence při porodu, tj. doprovází ženu k porodu do porodnice. Ačkoli mají porodní asistentky v tomto směru podporu ze zákona, prakticky jsou však této variantě kladeny všemožné administrativní překážky. Samotný proces povolování nezávislého výkonu povolání již registrované porodní asistentky byl od roku 2010 značně zliberalizován. Je třeba pouze ohlásit komoře záměr pracovat nezávisle, a to na formuláři, ve kterém se uvede místo a způsob výkonu činnosti (sama či ve spojení s jinou porodní asistentkou). Komora následně informuje celostátní registr zdravotnického personálu. Porodní asistentka dále musí vejít v kontakt se zastřešující organizací zdravotních pojišťoven. Zároveň zde může přistoupit na obecné úhradové podmínky vyjednané odbory, případně se může pokusit vyjednat úhradové podmínky zvláštní. Porodní asistentka teoreticky může vést porod doma. Žádný předpis to nezakazuje. Přesto je počet porodních asistentek, které tuto službu zajišťují, velmi nízký, tímto způsobem se narodí jen cca 1–2 % 55
dětí. Pokud tuto službu nabízí, tak s nimi pojišťovny totiž odmítají uzavírat smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, bez které nemohou své povolání vykonávat. V případě komplikací a potřeby transferu do nemocnice se rodičky setkávají s nepřátelským přístupem. Seznam vybavení, které musí porodní asistentky vlastnit, není nikde závazně stanoven a liší se v závislosti na tom, v jakém rozsahu asistentka tuto činnost vykonává. Porodní asistentka může dále pečovat o matku a dítě po porodu, zvláště v případech dřívějšího propuštění z porodnice. V takovém případě je porodní asistentka s rodinou v kontaktu ode dne porodu do sedmého dne od porodu. I poté zůstává porodní asistentka výhradním konzultantem pro otázky kojení a zdravotní vývoj novorozence. Porodní asistentka musí v prvních dnech matku a dítě odkázat na lékaře, pouze pokud identifikuje nějaké patologické jevy. Práce nezávislých porodních asistentek je velmi různá. Plně hrazeny ze zdravotního pojištění jsou tyto činnosti: před- a poporodní konzultace, ultrazvuková vyšetření, celkové vedení nekomplikovaných porodů, přípravné předporodní kurzy, dohled na riziková těhotenství (na lékařský předpis), vedení porodů (vč. domácích), poporodní dohled po předčasném propuštění z porodnice (7 dní), rehabilitace perinea Nezávislé porodní asistentky, které nabízejí komplexní služby, tak činí ve dvou formách: buď jako „celkový doprovod“, nebo „částečný doprovod“. V obou případech poskytují porodní asistentky kompletní poradenství v těhotenství a po porodu, konstatují těhotenství a stanovují dobu početí, předepisují mateřskou dovolenu (v omezené míře, max. 2 týdny), předepisují některé léky a potřebná vyšetření. V případě zdravého novorozence poskytují zdravotní dohled v jeho prvních dnech života. V případě „celkového doprovodu“ navíc vedou porod doma nebo doprovází ženu k porodu do porodnice. U „částečného doprovodu“ předávají po dobu porodu ženu do péče porodnice a tamních lékařů. Fyziologické porody v porodnicích vedou většinou zdejší porodní asistentky. Každá porodní asistentka má povinnost, bez ohledu na to, jakou službu nabízí, odeslat matku či dítě k příslušnému lékaři v případě, kdy zjistí jakékoli patologické komplikace.
2.5.5 Samostatná porodní asistentka ve Spojeném království Porodní asistentky ve Spojeném království pracují buď v rámci Národního zdravotnického systému (NHS), nebo v soukromých zdravotnických zařízeních, nebo jako osoby samostatně výdělečně činné Některé samostatně výdělečně činné asistentky se také nechávají zaměstnávat agenturami. K výkonu praxe porodní asistentky ve všech uvedených formách je třeba mít 56
především platnou registraci. Před zahájením samotné činnosti má pak každá zaregistrovaná asistentka ze zákona povinnost ohlásit svůj úmysl provozovat porodní asistenci nejbližšímu místnímu dozorčímu orgánu. Pokud má v úmyslu činnost provozovat na více místech, musí se ohlásit u všech příslušných orgánů. Porodní asistentce je následně přidělena dohlížející porodní asistentka, která zajišťuje, aby byly ze strany asistentek dodržovány všechny potřebné předpisy, poskytuje odborné poradenství a pomoc ve složitých situacích. Porodní asistentka má povinnost se s dohlížející porodní asistentkou setkat osobně minimálně jednou za rok, musí se také podrobit místní kontrole prostor, ve kterých provozuje svou činnost, včetně vlastního obydlí, pokud činnost provozuje tam. Velká váha je přikládána pokračujícímu vzdělávání porodních asistentek. Pokud chce porodní asistentka pracovat jako osoba samostatně výdělečně činná, nemusí být zaregistrována jako poskytovatelka zdravotní péče. Porodní asistentka musí být zaregistrována jako všechny ostatní asistentky, musí respektovat předpisy a vztahují se na ni předpisy jako na zaměstnanou porodní asistentku. Porody doma vedené porodními asistentkami jsou považována za jednu z plnohodnotných variant porodů u těhotenství bez zřejmých komplikací. Porodní asistentky mohou vést porod mimo porodnici. Pokud se pro toto řešení rodička rozhodne, porodní asistentka dohlédne, zda se nevyskytly nějaké komplikace, které by domácí porod vyloučily. Jejich přítomnost by vedla k převozu rodičky do nemocnice a předání do péče porodníka/gynekologa. Rada a dohlížející porodní asistentky kontrolují, aby u domácích porodů asistovaly pouze zkušenější asistentky. Porodní asistentky jsou školeny k tomu, aby rodičce a dítěti poskytly péči potřebnou v době po porodu včetně ošetření porodních a poporodních poranění matky. Porodní asistentky ve Spojeném království navíc mohou samy předepisovat některé léky. Pokud je porod dokončen bez komplikací, neexistuje žádná povinnost lékařské prohlídky ihned po porodu. Standard NICE č. 37 o rutinní poporodní péči o matku a dítě stanoví doporučený harmonogram vyšetření novorozence v době prvních 8 týdnů po porodu. Nejpozději do 72 dnů od porodu je třeba, aby byl novorozenec fyzicky vyšetřen. Tuto prohlídku může provést jak lékař, tak k tomu speciálně vyškolená porodní asistentka. Porodní asistentky ukončují intenzivní péči o rodičku zhruba po 7 až 10 dnech od porodu, kdy matku i dítě předává do péče praktického lékaře/pediatra. 57
Služby, které jsou rodičkám poskytovány během těhotenství v rámci Národního zdravotního systému (NHS), jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Služby porodních asistentek – OSVČ jsou hrazeny přímo, stejně jako služby asistentek zaměstnaných u soukromých společností či v agenturách. To však neznamená, že by rodička, která si zvolí pomoc této asistentky, ztrácela možnost bezplatných služeb, jako jsou odběry a kontrolní vyšetření, ze strany NHS. Soukromé asistentky mají stejnou možnost odeslat svou klientku na vyšetření k „NHS“ lékaři. 84
2.6
Závěr teoretické části
V teoretické části jsme se podívali na vývoj a právní aspekty a postavení a působení porodních asistentek v České republice a pro srovnání jsme také shrnuli situaci v sousedních evropských zemích. Nyní se pojďme podívat na praktické zpracování tématu dostupnosti samostatně působících porodních asistentek v České republice a na analýzu jednotlivých výsledků práce.
V Británii vydalo tamější Ministerstvo zdravotnictví ohledně místa porodu oficiální stanovisko: „Všechny ženy by měly mít možnost volby místa porodu, včetně možnosti bezpečného porodu doma, a stát jim pro jejich volbu zajistí podmínky.“ 84
58
3
PRAKTICKÁ ČÁST
V praktické části této práce si stanovuji konkrétní formulaci problému, stanovuji hlavní cíle práce a na základě stanovení očekávaných výsledků stanovuji také výzkumné otázky. Formou zvolené metodiky a metodologického přístupu jsem oslovila výzkumný vzorek, tj. porodní asistentky, a jako doplňující vzorek také ženy z široké veřejnosti. Na závěr praktické části provádím souhrnnou analýzu jednotlivých výstupů.
3.1
Formulace problému
V České republice je dostupnost péče samostatně působících porodních asistentek otázkou. Informovanost žen o existenci služeb samostatných porodních asistentek je na velmi nízké úrovni a v širokém povědomí žen tyto služby nejsou příliš ukotveny. Služby samostatně působících porodních asistentek, kromě návštěvní služby, nejsou součástí celostátního systému poskytování péče o ženu těhotnou a po porodu.85 Nabízené služby samostatných porodních asistentek se liší dle jednotlivých regionů a velikosti města nebo vesnice, stejně tak podmínky, za kterých se tyto služby ženám poskytují. Přitom péče porodní asistentky o ženu již od raného stádia fyziologického těhotenství až do období šestinedělí přináší celou řadu výhod. Tyto výhody popisují např. standardy Národního institutu pro excelenci ve zdraví a péči (NICE)
86
, který vydal nová doporučení pro péči
v mateřství. Kromě zdůraznění toho, že o každou ženu, bez ohledu na to, jakou péči a jakého poskytovatele si k porodu vybere, by mělo být pečováno s úctou a s respektem k jejím porodním přáním a potřebám, přinesly také dvě zásadní změny oproti minulým doporučením: 1. Na základě vědeckých studií doporučuje, aby se zvýšil počet porodních asistentek tak, aby optimálně pečovala o těhotnou jedna porodní asistentka kontinuálně, tj. po celou dobu těhotenství, při porodu i po porodu. Na základě analýzy rozsáhlého souboru vědeckých studií konstatují, že pro nejméně 45% těhotných žen (těch s nízkým tzv. porodnickým rizikem) a jejich dětí je z hlediska zdraví
85 Zákon č. 48/1997 Sb., § 18 odst. 1), Vyhláška č. 493/2005 Sb. dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/ 86Pavlíková, Markéta. (Ne)mlčení médií. www.biostatisticka.cz. [Online] 2014. [Citace: 9. 4 2015.] dostupné z: http://www.biostatisticka.cz/nemlceni-medii/.
59
bezpečnější nerodit v porodnici. Pro prvorodičky s nízkým rizikem je nejbezpečnější volbou porodní dům vedený porodními asistentkami, a to buď v rámci porodnice nebo samostatný mimo areál porodnice. Pro vícerodičky se k této volbě přidává jako stejně bezpečný i porod doma. Z tohoto důvodů je situace v České republice problematická.
3.2
Cíl práce
Hlavním cílem této práce je tedy získat ucelený přehled o současné situaci působnosti samostatných porodních asistentek v České republice.
3.2.1 Hlavní cíl Zjistit, jakým způsobem funguje služba péče samostatných porodních asistentek v České republice.
3.2.2 Další cíle 1. Získat přehled, kolik samostatných porodních asistentek působí v České republice. 2. Zjistit, jaké služby samostatné porodní asistentky v rámci České republiky nabízejí. 3. Zjistit, jaké faktory nabídku poskytování těchto služeb ovlivňují. 4. Kde samostatné porodní asistentky své služby poskytují v rámci jednotlivých regionů České republiky.
3.3 Očekávané výsledky 1. předpoklad počtu samostatně působících porodních asistentek 2. předpoklad nabízených služeb a ovlivňujících faktorů 3. mapa rozložení působnosti samostatných porodních asistentek v rámci jednotlivých regionů České republiky
3.4 Výzkumné otázky Hlavní výzkumné otázky: 1.
Kolik samostatných porodních asistentek poskytuje svou péči těhotným ženám a ženám po porodu?
60
2.
Jaký druh a rozsah péče poskytujete samostatná porodní asistentka svým klientkám?
3.
Jaké omezující faktory ovlivňují nabídku poskytované péče ze strany samostatné porodní asistentky?
4.
Ve kterých regionech České republiky působí samostatné porodní asistentky?
3.5 Metodika Pro získání potřebných informací jsem v praktické části zvolila 2 formy sběru dat. Hlavní formou jsou elektronické polo-strukturované dotazníky, jejichž výhody jsou zejména v možnosti oslovení relativně velkého počtu jedinců při relativně malých nákladech. Dotazník nám umožňuje poměrně snadno získat informace od velkého počtu jedinců v poměrně krátkém čase a s minimální potřebou spolupracovníků. Důležitou výhodou dotazníku je relativně přesvědčivá záruka anonymity87 , což může být vzhledem k tématu důležité. Jako doplňkovou formu sběru dat jsem zvolila telefonní výzkum, který v sobě skrývá výhody anonymity s možností zvládnout v poměrně krátkém čase a bez cestovních nákladů prostorově rozptýlený vzorek.88
3.5.1 Výběr tématu a metodologického přístupu Vzhledem k tomu, že jsem chtěla zachytit informace o porodních asistentkách na celém území České republiky, snažila jsem se při řešení výzkumného problému využít kombinaci metody kvalitativního a kvantitativního přístupu. 89 Právě metoda kvantitativního přístupu nám umožňuje využít formu již zmíněného dotazníku, který lze vytvořit obecně pro širší spektrum populace – v našem případě např. na samostatně působící porodní asistentky, porodní asistentky působící v porodnicích, studentky porodní asistence atd. Sběr dat vycházejících z dotazníků je relativně rychlý a přímočarý, poskytnutá data jsou přesná a numerická. Následná analýza dat je (s použitím PC) relativně rychlá a výsledky jsou relativně nezávislé na výzkumníkovi. 90
Disman, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993. str. 141. ISBN 80-7184-141-2. Disman, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993. str. 146. ISBN 80-7184-141-2 89 Hendl, Jan. Kvalitativní výzkum, základní metody a aplikace. Praha : Portál, s.r.o., 2005. ISBN 80-7367-040-2. 90 Hendl, Jan. Kvalitativní výzkum, základní metody a aplikace. Praha : Portál, s.r.o., 2005. str. 49. ISBN 80-7367040-2. 87
88
61
Metodou kvalitativního přístupu zase navíc máme možnost získat podrobnější informace o kvalitě jednotlivých složek profesního života porodních asistentek, jako např. „Co porodním asistentkám brání v poskytování jejich služeb?“ nebo „Jaké mají porodní asistentky problémy s pořizováním potřebných registrací nutných k možnosti vykonávat danou profesi?“ Získáváme tak mimo jiné informace o názorech účastníků výzkumu. Sběr dat a jejich následná analýza probíhají v delším časovém intervalu. Analýza dat a jejich sběr probíhá současně.
91
Jako komplementární nástroj sběru dat k dotazníku určenému pro porodní asistentky jsem dále vytvořila jednoduchý strukturovaný dotazník určený ženám široké veřejnosti, čímž máme možnost získat náhled na danou problematiku z dvou rozdílných úhlů pohledu a výsledná analýza by tím mohla získat objektivnější charakter.
3.5.2 Výzkumný vzorek Hlavní cílovou výzkumnou populací jsou samostatně působící porodní asistentky. Konkrétně mě zajímal soubor všech samostatných registrovaných porodních asistentek v České republice. Výzkumným vzorkem jsou tedy oslovené samostatně působící porodní asistentky. K poskytnutí podrobnějších informací jsem oslovila profesní organizace sdružující porodní asistentky na území České republiky, tj. Českou asociaci porodních asistentek (ČKPA) a Unii porodních asistentek (UNIPA). Dále jsem se snažila využít možnosti internetu, kde jsem dohledávala na základě osobních webových stránek jednotlivých porodních asistentek nebo internetových stránek sdružující porodní asistentky hromadně. Tento proces byl časově náročný a přehled samostatných registrovaných porodních asistentek, které odpověděly na dotazník, je jedním z výstupů mé bakalářské práce. Tento adresář je součástí Přílohy č. 5. Od neziskové organizace NESEHNUTÍ, která se systematicky věnuje problematice porodnictví, jsem obdržela výpis porodních asistentek registrovaných na jednotlivých krajských úřadech. Pro získání aktuálních informací týkajících se počtu porodních asistentek, kterým bylo uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jsem formou telefonních rozhovorů kontaktovala všechny krajské úřady České republiky. Na základě mé žádosti92 jsem obdržela aktuální počty těchto porodních asistentek ve všech krajích České republiky a dále
Hendl, Jan. Kvalitativní výzkum, základní metody a aplikace. Praha : Portál, s.r.o., 2005. str. 50. ISBN 80-7367040-2. 92 Dle Zákona č. 106/99 Sb., o svobodném přístupu k informacím 91
62
také aktuální počet všech porodních asistentek v České republice, kterým bylo vydáno osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Odpovědi vybraných krajských úřadů na žádosti o poskytnutí informací jsou součástí Přílohy č. 6. Zároveň jsem oslovila vybrané zdravotní pojišťovny v zemi a požádala je o přehled porodních asistentek, se kterými má zdravotní pojišťovna uzavřen smluvní vztah. Vedle hlavní cílové skupiny, kterou tvoří samostatné porodní asistentky, jsem dotazník zaslala také studentkám porodní asistence a porodním asistentkám pracujícím na porodním sále a ostatních odděleních ženské kliniky tak, abychom mohli identifikovat potenciální zájem o práci samostatných porodních asistentek a mohli co nejlépe zmapovat dané téma. Na internetových stránkách, jsem pomocí aplikace Googledocs vytvořila dotazník, který oslovené porodní asistentky vyplňovaly elektronicky a anonymně. Jednotlivé odpovědi se automaticky zaznamenávaly do tabulky. (viz příloha č. …) Součástí dotazníku je také průvodní dopis, který oslovoval porodní asistentky jménem UNIPA a ČKPA, vysvětlující účel vzniku dotazníku. Dotazník pro porodní asistentky je součástí Přílohy č. 7. Stejnou metodu jsem zvolila při sestavování dotazníku pro ženy. Oslovila jsem náhodné ženy ze svého okolí, bydliště a okruhu přátel a formou metody „sněhová koule“ jsem tento dotazník nechala náhodně rozesílat na co možná největší počet žen. Disman definuje tuto metodu „snowball technice“ jako techniku identifikace populace, a ne vytvoření reprezentativního vzorku. Spočívá ve výběru jedinců, při kterém nás nějaký původní informátor vede k jiným členům naší cílové skupiny. 93 Dotazník pro ženy je součástí Přílohy č. 8.
3.5.3 Nástroj sběru dat Jako nástroj jsem si zvolila standardizovaný dotazník kombinující uzavřené a otevřené otázky, které se zabývají jednotlivými okruhy témat. Výsledky šetření zpracovávám v kapitolách 3.6 Výsledky dotazníku pro porodní asistentky a jejich interpretace a 3.7 Výsledky dotazníku pro ženy a jejich interpretace).
93
Disman, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993. ISBN 80-7184-141-2
63
„Uzavřené otázky“ nabízejí soubor možných alternativ (odpovědí), které jsou omezeny na volbu z předem připraveného souboru kategorií. Respondent si tak vybere pro něj nejvhodnější odpověď. 94 Kategorie pro použití uzavřených otázek musí představovat soubor vyčerpávající všechny možné alternativy odpovědí. Všechny kategorie se musí vzájemně vylučovat, nesmí být možné zařadit odpověď do více než do jedné z kategorií. 95 U „otevřených otázek“ není výčet možných odpovědí předkládán, ale respondentky volně odpovídají a odpovědi jsou následně kategorizovány. Velmi důležitou roli zde hraje anonymita výzkumu, resp. přesvědčení zkoumaných osob o tom, že výzkum je skutečně anonymní. Respektování anonymity je základní požadavek výzkumné etiky. U případů, kdy se ptáme na témata, která mohou být pro respondenta ohrožující (jako např. asistence u domácích porodů), je záruka anonymity zásadní. Příkladem může být situace, kdy porodní asistentce hrozí za asistenci u domácího porodu postih a my se na toto téma ptáme.
3.5.4 Analýza sebraných dat Podařilo se mi získat e-mailový kontakt na 160 porodních asistentek v České republice. K prvnímu hromadnému rozeslání dotazníků došlo v říjnu 2014. V období od října 2014 do ledna 2015 jsem zpětně obdržela 38 vyplněných dotazníků, což činí návratnost cca 25 %. Po následné výzvě porodních asistentek přes webové stránky organizace UNIPA se návratnost zvýšila. Po vyvěšení dotazníku na internetové sociální síti Facebook, se do poloviny měsíce února počet obdržených vyplněných dotazníků zvýšil až na 109. Zde návratnost dotazníku nemůžeme vyjádřit v procentech, neboť nevíme, kolik osob bylo prostřednictvím Facebooku osloveno. Vzhledem k současnému aktuálnímu postavení porodních asistentek v České republice a také vzhledem ke známým skutečnostem, které se týkají všeobecné návratnosti hromadně rozesílaných dotazníků, jsem předem předpokládala, že návratnost vyplněných dotazníků nebude příliš vysoká. 96
Disman, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993. str. 126. ISBN 80-7184-141-2 Disman, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993. str. 128. ISBN 80-7184-141-2 96 Disman, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993. str. 140. ISBN 80-7184-141-2 94 95
64
Miroslav Disman říká: „Jedna jediná vlastnost dotazníku, která naprosto znehodnocuje jeho dobré stránky, je jeho nízká návratnost! Je-li návratnost dotazníku 50 %, je to považováno za slušný úspěch.“95 Návratnost dotazníků jsem se snažila zvýšit tím, že jsem minimalizovala délku dotazníku, dále jsem se snažila v průvodním dopise zdůraznit důvod vytvoření dotazníku a prezentovat profesní organizace, které vytvoření dotazníku zaštiťují. Jako jednu z nejúčinnějších cest ke zvýšení návratnosti rozesílaného dotazníku jsem se snažila po určitém počtu dní kontaktovat obeslanou upomínkou znovu ty respondentky, které do té doby vyplněný dotazník nevrátily. 97 Před odesláním hlavní verze dotazníku jsem oslovila několik vybraných porodních asistentek formou telefonního rozhovoru s žádostí o vyplnění pilotní verze dotazníku. Cílem bylo otestovat srozumitelnost a jednoznačnost otázek tak, abych mohla minimalizovat zkreslení. Na základě jejich zpětné vazby jsem formou kvalitativního přístupu obdržela informace, díky kterým mohlo dojít k potřebné úpravě dotazníku. 95 Na nízké návratnosti vyplněných dotazníků se pravděpodobně podílí také skutečnost, že jsem dotazníky rozesílala formou hromadného e-mailu. Předpokládám, že v případě možnosti pracovat na tomto projektu v prostředí výzkumného pracoviště, tj. v podmínkách, kdy by mohlo dojít např. k osobnímu oslovení jednotlivých respondentů, návratnost by se mohla významně zvýšit. Na základě získaných dat jsem se pokusila sestavit mapu působnosti samostatných porodních asistentek působících v České republice, rozdělených dle jednotlivých krajů. Tato mapa je součástí Přílohy č. 9.
3.5.5 Metodologická diskuse V průběhu přípravy bakalářské práce jsem si vedla výzkumný deník, do něhož jsem si zaznamenávala postupný průběh výzkumu a průběžné interpretace dat, postřehy a získané informace.
97
Disman, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993. str. 144. ISBN 80-7184-141-2
65
Při sestavování jednotlivých částí výzkumu jsem se setkala s různými omezeními. Jedním z největších handicapů byl časový faktor. Sbírání kontaktů na jednotlivé porodní asistentky i přes částečně poskytnuté zdroje od profesních organizací bylo náročné, stejně tak jako rozčleňování respondentů dle zodpovězených dotazníků. Náročné bylo také oslovování jednotlivých krajských úřadů a zdravotních pojišťoven, kdy každý z těchto úřadů má svou vlastní databázi, která vždy nefunguje správně a jednotně, a potřebné informace bylo nutné získávat na více místech. S časovým faktorem dále souvisejí také faktory kapacitní a finanční. Časový a kapacitní faktor Kdybych měla více času nebo větší kapacitu (v případě práce v týmu), mohla bych se hlouběji věnovat získávání kontaktů jednotlivých porodních asistentek v České republice a dbát na důsledném motivování oslovených respondentů k zaslání vyplněných dotazníků zpět. Čímž by výsledná mapa poskytované péče měla vyšší vypovídající hodnotu. Finanční faktor V případě, že bych měla větší možnost finančních prostředků, mohla bych oslovovat jednotlivé porodní asistentky osobně a vést s nimi strukturované rozhovory, čímž by se nesporně zvýšila kvalita a vypovídající hodnota získaných informací a tím také celkový výstup z daného výzkumu.
66
3.6
Výsledky dotazníku pro porodní asistentky a jejich interpretace
Dotazník pro porodní asistentky je rozdělen do celkem 31 otázek. Odpovědi z jednotlivých otázek zpracovávám do samostatných tabulek, kdy výstupy seřazuji postupně dle četnosti a procentuálního podílu. U každé takto zpracované otázky provádím stručnou analýzu.
Úvodní souhrnný přehled dle jednotlivých krajů České republiky Protože porodní asistentky v České republice působí celkem ve 14 krajích a v každém kraji tak mohou být podmínky působení odlišné, zpracovávám odpovědi porodních asistentek, které uvedly, že pracují jako samostatné, v úvodním souhrnném přehledu. Aktuální počet samostatných porod. asistentek Počet porodních asistentek (z dotazníku) Počet studentek Osvědčení k výkonu povolání bez odbor.dohledu Oprávnění k poskytování činnosti Živnostenský list V porodnici pouze jako doprovod V porodnici může vést porody - ústní dohoda V porodnici pracovní smlouva S porodnicí nespolupracuje Smlouva se zdravotní pojišťovnou ANO Smlouva se zdravotní pojišťovnou NE Návštěvní služba Předporodní kurzy Cvičení v těhotenství Doprovod k porodu do porodnice Doprovod k porodu doma Kurzy pro miminka Soukromá ambulatní poradna Zájem rodiček o porod doma Chcete chodit k porodům doma Pojišťovna Kod 111 Pojišťovna Kod 211 Pojišťovna Kod 207 Pojišťovna Kod 201 Pojišťovna Kod 205 Pojišťovna Kod 213
JHM 11 19 4 16 4 1 2 1 3 1 4 3 3 3 1 3 1 1 ano ano ano ano -
ZLK 30 9 9 5 3 1 1 3 2 3 5 5 4 2 4 4 ano ano ano ano ano ano
MSK OLK 8 21 7 4 1 1 7 4 1 1 1 1 1 1 1 1 ano ano ano ano -
PAK 3 12 2 -
HKK 2 2 2 2 -
LBK 3 1 3 1 -
ULK 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 -
KVK 7 2 2 1 1 1 1 1 1 1 ano ano -
PLK 10 4 1 4 1 1 2 2 2 2 1 1 1 2 1 -
JHĆ 13 8 8 4 2 2 4 3 5 4 4 1 2 2 4 -
VYS 9 1 -
STĆ 11 6 4 3 1 3 3 3 3 1 1 2 3 3 3 -
PHA 17 14 4 13 3 1 2 2 1 3 4 4 1 3 3 1 4 3 3 ano ano ano ano -
Celkem 141 83 27 76 22 4 9 2 5 9 9 16 22 25 16 19 7 6 18 19 9
k 1.3.2015 Celkem 5993 PA s osvědčením
Tabulka 1 Souhrnný přehled PA dle krajů
Otázka č. 1. Kraj, ve kterém působíte? Nejdříve jsem položila otázku týkající se rozložení porodních asistentek podle krajů, abych získala přehled o regionální dostupnosti péče jednotlivých porodních asistentek, které dotazník vyplnily.
Jihomoravský Praha Pardubický Moravskoslezský Středočeský Jihočeský
Četnost /dotaznik 24 17 16 9 8 7
% 20 % 14 % 14 % 8% 7% 6% 67
Porodnost/rok 12000 14000 5000 12000 14000 6000
Zlínský Královehradecký Olomoucký Plzeňský Liberecký Ústecký Karlovarský Vysočina
7 6 6 6 5 3 2 2
6% 5% 5% 5% 4% 3% 2% 2%
6000 5000 6000 6000 5000 8000 3000 5000
Tabulka 2 Kraj, ve kterých PA působí
Byly osloveny porodní asistentky, které jsou evidovány v seznamech profesních organizací. Z výsledku dotazníku vyplývá, že největší podíl na vyplněných otázkách dotazníku mají porodní asistentky v Jihomoravském kraji a v hlavním městě Praha. Jednou z hlavních příčin, proč to tak je, může být, že jsem já, jako zpracovatelka dotazníku, právě z Jihomoravského kraje. Dalším důvodem může být míra rozložení hustoty obyvatelstva v rámci ČR, která je právě v těchto krajích největší. 98 S tímto faktem také zároveň úzce souvisí porodnost v daném regionu, která může ovlivňovat počet působících porodních asistentek.99 Dalším faktorem může být také koncentrace střední třídy obyvatelstva, kterou tvoří převážně typické klientky porodních asistentek, jež díky tomu mohou mít více pracovních příležitostí v této oblasti. Otázka č. 2 Pracujete jako? Na tuto otázku jsem se ptala z důvodu, abych získala přehled, zda dotazník vyplnila zamýšlená cílová skupina populace, tj. porodní asistentky, které ve svém oboru stále aktivně působí. Pracuje jako Porodní asistentka Studentka porodní asistence PA + učitelka PA na rodičovské dovolené Již nepracuje jako PA Dula Jiná profese
četnost 77 25 3 1 1 1 1
% 71 % 23 % 3% 1% 1% 1% 1%
Tabulka 3 Pracujete jako?
Ukázalo se, že dotazník vyplnila především přímá cílová skupina žen, pro které byl dotazník vytvořen, tj. aktivně působící porodní asistentky (71 %) a studentky porodní asistentce (23 %).
98
http://www.hajduch.net/cesko/hustota-a-rozmisteni-obyvatel
99 https://www.czso.cz/documents/11280/17804793/mzk_2013.pdf/fd1bc4ce-7c84-4175-97f9-c5afa0366517?version=1.0
68
Otázka č. 3 Máte osvědčení o způsobilosti k výkonu povolání bez odborného dohledu (podle zákona č. 96/2004 Sb.)? Zajímalo mě, zda všechny porodní asistentky, které reagovaly na tento dotazník, poskytují své služby na základě získaného osvědčení nebo zda se vyskytují i takové, které tímto nedisponují. Osvědčení o způsobilosti k výkonu povolání bez odborného dohledu Ano Ne
Četnost
%
77 3
96 % 4%
Tabulka 4 Osvědčení o způsobilosti
Jak můžeme vidět, 96 % působících porodních asistentek vykonává svou profesi na základě osvědčení o způsobilosti k výkonu povolání bez odborného dohledu a 4 % z oslovených žen tímto osvědčením nedisponuje.
Otázka č. 4 Z jakého důvodu osvědčení o způsobilosti nemáte? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda získání osvědčení brání nějaké vážné důvody. Důvod, proč nemá osvědčení o způsobilosti Žádost o registraci podána, čeká se na vyřízení Žádost teprve bude podána Studium na mateřské dovolené
Četnost 1 1 1
Tabulka 5 Přeregistrace
Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že žádné zásadní překážky se v této oblasti nevyskytují a všechny porodní asistentky, kterých se toto téma týká, o získání osvědčení mají zájem a v nejbližší době osvědčení získají. Avšak dle informací profesních organizací mnoho porodních asistentek, které se nedostaly do výzkumu, nestihlo v požadované lhůtě o oprávnění zažádat např. z důvodů pobytu v zahraničí nebo z důvodů mateřské dovolené.
Otázka č. 5 Kde pracujete? Protože hlavní cílovou skupinou jsou samostatně působící porodní asistentky, touto otázkou jsem chtěla získat přehled o tom, kolik z oslovených v této oblasti působí a na jakých jiných místech oslovené porodní asistentky nejčastěji působí. četnost 33 17 13
Samostatná PA Porodní sál Gynekologická ambulance 69
% 39 % 20 % 15 %
Samostatná PA + částečný pracovní úvazek v porodnici Oddělení gynekologie V domácnosti – v komunitní péči Oddělení gynekologické a porodnické JIP Oddělení novorozenců Oddělení rizikového těhotenství Oddělení šestinedělí Univerzita – asistentka
12 2 2 1 1 1 1 1
14 % 2% 2% 1% 1% 1% 1% 1%
Tabulka 6 Kde PA působí
Ukázalo se, že 39 % z oslovených porodních asistentek pracuje jako samostatné porodní asistentky, dalších 20 % jich pracuje na porodním sále. Za ideální model působení porodních asistentek je považováno, pracují – li kombinovaně, tzn. jako samostatně působící s částečným úvazkem ve zdravotnickém zařízení. Takový úvazek jim ve většině případů umožňuje doprovázet ženu také v průběhu porodu do porodnice a poskytnout ji tak požadovanou péči v plném rozsahu. V tomto modelu funguje 14 % z oslovených porodních asistentek.
Část pro ženy, které působí v oblasti porodnictví, ale nedefinují se jako porodní asistentky Otázka č. 6 Jakým způsobem působíte v oblasti porodnictví? Některé oslovené ženy se nezařadily ani jako samostatně působící, ani jako porodní asistentky pracující na některém z oddělení zdravotnických zařízení. Přesto však v oblasti porodnictví působí. Přehled těchto oblastí nám ukazuje následující tabulka.
četnost 12 11 8 7 6 6 4 3 2 2 2 2
Předporodní kurzy Postnatální poradenství – šestinedělí Laktační poradenství Cvičení v těhotenství Doprovod k porodu do porodnice Těhotenská poradna soukromá Těhotenská poradna ambulantní Jiné Doprovod k porodu doma Cvičení po porodu Prekoncepční poradenství Vzdělávání budoucích PA
% 18 % 17 % 12 % 11 % 9% 9% 6% 5% 3% 3% 3% 3%
Tabulka 7 Jak působíte v porodnictví
Na tuto anketní otázku odpovědělo celkem 18 žen, z toho 61 % jsou porodní asistentky, které se např. ještě dále vzdělávají nebo aktivně odešly do jiného odvětví. Většina z nich však poskytuje služby v komunitní péči, zároveň se ale nepovažují za samostatně působící. 28 % z žen, které na otázku odpověděly, jsou studentky porodní asistence. 70
Z výsledku odpovědí na tuto otázku vyplývá, že většina z oslovených žen působí v oblasti komunitní péče ve formě těhotenských poraden, předporodních kurzů, cvičení a dále poradenství v šestinedělí a laktačního poradenství. 3 % z nich se věnují prekoncepčnímu poradenství a vzdělávání budoucích porodních asistentek. Fakt, že v oblasti porodnictví v soukromém sektoru a v komunitní sféře působí ženy, které nedisponují oprávněním k poskytování služeb patřících do oblasti zdravotnictví, může nasvědčovat tomu, že kvalifikovaných porodních asistentek s oprávněním je nedostatek a tyto ženy je tak vlastně nahrazují. V mnoha krajích služby samostatných porodních asistentek suplují tzv. duly
Otázka č. 7 Od kterého roku pracujete jako porodní asistentka? Protože působení porodních asistentek prochází v průběhu doby určitým vývojem, v této souvislosti mě zajímalo, odkdy oslovené ženy jako porodní asistentky pracují. Od kterého roku pracujete jako PA? 2000 - 2009 1980 - 1989 2010 - 2014 1990 - 1999 1975 - 1979
četnsot 12 7 7 4 3
% 36 % 21 % 21 % 12 % 9%
Tabulka 8 Od kdy pracujete jako PA
Jak nám tabulka naznačuje, k největšímu nárůstu profese porodní asistence u oslovených žen došlo v období od roku 2000 do roku 2009, kdy vrchol dosahoval 36 %. Z širšího úhlu pohledu však vyplývá, že celkový zájem o tuto profesi stále stoupá, přestože se křivka pohybuje v sinusoidním rozmezí.
Část pro samostatné porodní asistentky V následující části se podíváme na to, jaké konkrétní faktory ovlivňují práci a působení porodních asistentek, které se rozhodly vykonávat svou profesi jako „samostatně působící“. Otázka č. 8 Pokud pracujete jako samostatná porodní asistentka, jak máte svoji praxi ošetřenou? K tomu, aby porodní asistentka mohla vykonávat svou praxi samostatně a ne jako zaměstnanec, je zapotřebí, aby měla oprávnění, dříve registraci, vydanou krajským úřadem. Zajímalo mě, zda všechny oslovené toto oprávnění / registraci skutečně mají.
71
Samostatná porodní asistentka Registrovaná krajským úřadem Registrovaná KÚ + má živnostenský list Má ŽL + má podanou žádost o registraci Registrovaná KÚ + proti registraci podala odvolání Registrovaná KÚ + má ŽL + registrace se domáhá Má živnostenský list soudní cestou
Četnost 18 2 2 1 1 1
% 72 % 8% 8% 4% 4% 4%
Tabulka 9 Oprávnění Krajských úřadů
Ukázalo se, že 72 % oslovených samostatných porodních asistentek jsou registrovány krajským úřadem daného regionu. Zároveň však z dotazníku vyplývá, že některé (4 %) porodní asistentky se své registrace musí domáhat soudní cestou nebo proti své registraci podaly odvolání z důvodu, že nesouhlasí s rozsahem péče, kterou jim krajský úřad na vydaném oprávnění uznal. Z dotazníku je také patrné, že některé porodní asistentky (4 %) vykonávají svou profesi pouze na základě živnostenského listu a nebo ke svému živnostenskému listu již podaly žádost o registraci (8 %). Tyto skutečnosti naznačují, jak složitá situace v této oblasti v naší zemi je. Jak zpracovávám podrobněji také v kapitole 2.4.4 Může samostatně působící porodní asistentka vést porod mimo porodnici?, z uvedeného průzkumu vyplývá, že celostátní systém vydávání registrací dříve nebyl zcela jednotný a může být také jedním z negativních důvodů, které ovlivňují vykonávání profese porodní asistentky.
Otázka č. 9 Kdy jste žádala krajský úřad nebo magistrát (Praha) o registraci (resp. o oprávnění) k výkonu povolání porodní asistentky? Jak jsem již uvedla v komentáři otázky č. 8 a zpracovávám v kapitole 2.4.4 Může samostatně působící porodní asistentka vést porod mimo porodnici?, vydávání registrací nebylo v minulosti zcela jednotné. Z tohoto důvodu mě zajímalo, v jaké době oslovené porodní asistentky o své registrace / oprávnění žádaly. Kdy jste žádala o registraci 2000 - 2009 1994 - 1999 2010 - 2014 nežádala
četnsot 11 6 6 1
% 46 % 25 % 25 % 4%
Tabulka 10 Kdy jste žádala o oprávnění
Vidíme, že téměř polovina respondentek (46 %) žádala o registraci nejvíce v letech 2000 – 2009. 25 % z nich si zažádalo o registrace v letech 2010-214, kdy došlo k novelizaci a vydávání registrací se sjednotilo dle vyhlášky č. 221/2010 Sb., resp. vyhlášky č. 92/2012 Sb., která vyhlášku z roku 2010 nahrazuje.
72
Otázka č. 10 Jak jste ve své žádosti specifikovala rozsah péče nebo výkonů porodní asistentky, který chcete poskytovat? Zajímalo mě, zda mají porodní asistentky ve svých přidělených oprávněních takový rozsah péče, o který skutečně žádaly, a zda se v této otázce projevují rozdíly vzhledem k jednotlivým krajům a době, ve které žádost podávaly. Jihočeský kraj Návrh textu v žádosti o registraci / rok Návštěvní služba / 2008 Péče o těhotnou a ženu v šestinedělí v jejím vlastním sociálním prostředí / 2014 Porodní asistentka, návštěvní služba / 2009 Zdravotní péče poskytovaná porodní asistentkou v domácím prostředí klientky / 2014
Text uveden v registraci Návštěvní služba Péče o těhotnou a ženu v šestinedělí v jejím vlastním sociálním prostředí. Porodní asistentka, návštěvní služba Porodní asistentka - zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta
Tabulka 11 Oprávnění - Jihočeský kraj
Zde si můžeme všimnout, že v Jihočeském kraji oslovené porodní asistentky získaly oprávnění v požadovaném rozsahu bez ohledu na to, v jaké době o oprávnění žádaly. Jihomoravský kraj Návrh textu v žádosti o registraci / rok Návštěvní služba před a po porodu na okrese Blansko / 2000 Rozsah péče privátní porodní asistentky dle jejich kompetencí pro těhotenství, porod a šestinedělí / 1994 Péče o těhotnou ženu, rodičku a šestinedělku v rámci kompetencí porodní asistentky / 1994 Poradenství v těhotenství a po porodu / 2006
Text uveden v registraci Péče o ženu a dítě v terénu Porodní asistentka bez možnosti vést porod mimo nemocniční zařízení Ambulantní specializovaná zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta Porodní asistentka
Tabulka 12 Oprávnění - Jihomoravský kraj
Na základě odpovědí porodních asistentek v Jihomoravském kraji již vidíme, že ne vždy porodní asistentka získá požadovaný rozsah péče. Karlovarský kraj Návrh textu v žádosti o registraci Primární péče o ženu a dítě / 2004
Text uveden v registraci Porodní asistentka v primární péči o ženu a dítě-bez vedení domácího porodu
Tabulka 13 Oprávnění Karlovarský kraj
Jak je možné vidět, také v Karlovarském kraji již rozsah oprávnění neodpovídá žádosti.
73
Olomoucký kraj Návrh textu v žádosti o registraci Respondentka si již nepamatuje / 1999
Text uveden v registraci Porodní asistentka
Tabulka 14 Oprávnění - Olomoucký kraj
Přestože si porodní asistentka jak sama uvádí, již nepamatuje, o jaký rozsah péče žádala, vzhledem k přidělenému oprávnění v rozsahu péče „porodní asistentka“ nejsou její kompetence nijak omezovány. Plzeňský kraj Návrh textu v žádosti o registraci Již si nepamatuji / 2010
Text uveden v registraci P Porodní asistentka - ambulantní péče (vyjma vedení porodu) Kontaktní pracoviště porodní asistentky - oš. Čekám na registraci péče ve vlastním sociálním prostředí klienta / 2014
Tabulka 15 Oprávnění - Plzeňský kraj
Vzhledem k nejasným odpovědím na tuto otázku je také obtížené provést jakékoli hodnocení a závěry. Praha Návrh textu v žádosti o registraci Porodní asistentka, místo nespecifikováno / 2000 Primární zdravotní péče o ženu a dítě / 2001 Formulaci si stanovili sami / 2001
Původně bez omezení / 1996 při změně adresy omezeno - bez vedení porodu, po odsouzení registrace zrušena
Text uveden v registraci Porodní asistentka v rozsahu svých kompetencí Porodní asistentka - bez vedení porodu Porodní asistentka - v rozsahu odborné způsobilosti dle § 6 zákona č.96/2004/Sb., činnosti a výkony dle § 5 vyhlášky MZ ČR č.424/2004 Sb. vyjma vedení porodu (písm. f) Nemám
Tabulka 16 Oprávnění - Hl. město Praha
Zde vidíme, že v Praze přidělená oprávnění také nebyla vždy jednotná.
74
Středočeský kraj Návrh textu v žádosti o registraci Žádala jsem o povolení vykonávat činnost porodní asistentky v sociálním prostředí klientky. Návštěvní službu. / 2007
Text uveden v registraci Rozsah činnosti se různě měnil podle toho, jak postupovalo moje odvolávání. Mám slovně rozepsané, co smím dělat. Je to takový mišmaš. Jako třeba mohu poskytovat laktační poradenství v těhotenství, rehabilitovat s lékařem. Přitom mi bylo vytýkáno, že nemám smlouvu s lékařem, a proto nemohu vést porody v komunitním prostředí. Přesně si již nepamatuji, ale asi nějak takto - Porodní asistentka - poskytování zdravotní pracovat dle náplně práce porodní asistentky péče v porodní asistenci tj. zajištění dle WHO / 2007 nezbytného dohledu, poskytování péče a rady ženám během těhotenství (psycho profylaxe, edukace, laktační poradenství), ve spolupráci s lékařem se podílí na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, neodkladné nebo dispenzární péči. Rozsah dle vyhlášky č. 55/2011 Sb. / 2014 Porodní asistentka (vyjma fyziologického porodu)
Tabulka 17 Oprávnění - Středočeský kraj
Ve středočeském kraji si také můžeme všimnout, že vydaná oprávnění nejsou vždy jednotná.
Zlínský kraj Návrh textu v žádosti o registraci Text uveden v registraci Ambulantní Porodní asistentka v rozsahu činností Místo provozování: moje soukromá adresa / uvedených v paragrafu 5 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č.424/2004 2005 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků Péče porodní asistentky v komunitní péči, Ženská sestra jako prvotní. Při změnách již cvičení a plavání pro těhotné, těhotenské porodní asistentka, kde není uvedeno, že kursy. Místo výkonu jsem musela přesně nemohu vést porody uvést pro dovolení v této oblasti pracovat a v době založení agentury i další kolegyně s oprávněním odbornosti, kde mi byla vytýčena jen částečná smlouva, která jen do limitu
75
objemu práce, které nesmyslně pojišťovna určuje. / 1996 Specifikovala jsem svoji představu, ale na úřadě mě v podstatě bylo řečeno, co můžu a nemůžu. Přizpůsobila jsem se. / 2011 Žádala jsem o návštěvní službu, vedení kurzů a cvičení pro těhotné a o těhotenské masáže / 2012 Ženská sestra / 1996
Porodní asistentka - bez vedení porodu
Porodní asistentka fyziologických porodů
bez
vedení
Ženská sestra
Tabulka 18 Oprávnění - Zlínský kraj
Stejně tak ve Zlínském kraji ne vždy odpovídá vydané oprávnění původní žádosti. Jak si můžeme všimnout ve srovnávací tabulce níže, ve vydávání oprávnění do dnešních dní stále není jednotný systém, přestože od roku 2010 se mělo vydávání oprávnění v jednotlivých krajích sjednotit. O této problematice hovořím také v kapitole 2.4.3 Jakým způsobem může porodní asistentka vykonávat svou profesi samostatně? rok / KRAJ 1994 1996 2000 2001 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2011 2012 2014
JHM ano ne
ZLK
JHČ
KVK
STČ
2x ano
PHA ano ano
ano
ne ne vyhl. ano ano
ne
ano ano ne ne 2x ano
Vyhl.
Tabulka 19 Oprávnění souhrn
Vysvětlivky: ano – oprávnění v požadovaném rozsahu, ne – oprávnění v jiném rozsahu
Otázka č. 11 Žádala jste v souladu s novým zákonem o zdravotních službách účinným od roku 2012 o tzv. přeregistraci neboli udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb? Mým záměrem bylo zjistit, zda porodní asistentky reagovaly na změnu v zákoně č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a v této souvislosti zažádaly o udělení nového oprávnění. Žádost o přeregistraci nebo udělení oprávnění Ne Ano Tabulka 20 Žádost o přeregistraci
76
četnost 16 8
% 67 % 33 %
Z výsledku dotazníku vyplývá, že většina porodních asistentek (67 %) o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb dle nové legislativy nezažádala. Jedním z důvodů může být právě fakt, že krajské úřady udělovaly samostatným porodním asistentkám oprávnění, v nichž však zároveň omezovaly rozsah jejich kompetencí. Dalším důležitým faktem je, že na konci roku 2012, na základě přijetí usnesení Ústavní soudu, byla tato povinnost přeregistrace zrušena. Tématem se zabývám také v kapitole 2.4.3 Jakým způsobem může porodní asistentka vykonávat svou profesi samostatně?
Otázka č. 12 Máte uzavřenou smlouvu s některou zdravotní pojišťovnou? Položením této otázky jsem chtěla zjistit, zda může porodní asistentka alespoň část svých služeb vykazovat přes zdravotní pojišťovnu. Smlouva se zdravotní pojišťovnou Ano Ne, ale má zájem Mám zájem, ale pojišťovna odmítla spolupráci Ne, o spolupráci jsem neusilovala Jsem v jednání s pojišťovnou V současné době nemám zájem
Četnost 9 9 4 3 2 1
% 32 % 32 % 14 % 11 % 7% 4%
Tabulka 21 Smlouvy se zdravotní pojišťovnou
Jak nám výsledná tabulka ukazuje, 32 % oslovených porodních asistentek má uzavřenou smlouvu se zdravotní pojišťovnou, zároveň však stejný počet porodních asistentek tuto smlouvu uzavřenou nemá, přestože by o spolupráci stály. S dalšími 14 % zdravotní pojišťovny odmítly spolupráci. Uvedené výsledky korespondují s nejasnou státní zdravotní politikou, která negativně ovlivňuje poskytování péče porodních asistentek v ČR. Tématem se zabývám také v kapitole 2.4.7 Jakým způsobem jsou financovány služby samostatně působící porodní asistentky?
Otázka č. 13 S jakou zdravotní pojišťovnou máte smlouvu? Mým záměrem bylo zjistit, které zdravotní pojišťovny jsou ochotny s porodními asistentkami spolupracovat. Smlouva se zdravotní pojišťovnou Četnost % Kód 111 7 23 % 6 20 % Kód 207 6 20 % Kód 211 Kód 205 5 17 % Kód 201 4 13 % 2 7% Kód 213 Tabulka 22 Typ zdravotní pojišťovny
77
Ukázalo se, že nejrozšířenější spolupráce je s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou – kód 111 (23 %), ale na podobné úrovni se drží také spolupráce s Oborovou zdravotní pojišťovnou – kód 207 nebo Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra ČR – kód 211 (20 %). Dalšími pojišťovnami, které nabídly svou částečnou spolupráci, jsou Česká průmyslová zdravotní pojišťovna – kód 205 (17 %), Vojenská zdravotní pojišťovna – kód 201 (13 %) nebo Revírní bratrská pokladna – kód 213 (7 %). Souhrn nabízených služeb, které jednotlivé zdravotní pojišťovny proplácejí svým klientům, je součástí Přílohy č. 10.
Otázka č. 14 Z čí iniciativy byla smlouva uzavřena? Položením této otázky jsem chtěla zjistit, zda pojišťovny samy projevily ze své strany zájem o spolupráci Z čí iniciativy byla smlouva se ZP uzavřena PA sama oslovila zdravotní pojišťovnu
Počet 9
Tabulka 23 Kdo požádal o smluvní vztah se zdravot. pojišťovnou
Z odpovědí jednoznačně vyplývá, že ochota ke vzájemné spolupráci mezi porodními asistentkami a zdravotními pojišťovnami je čistě jednostranná a opět poukazuje na úroveň státní zdravotní politiky v ČR.
Otázka č. 15 Pokud doprovázíte své klientky také do porodnice, jaká je forma Vaší spolupráce s porodnicí? Zajímalo mě, zda je umožněno samostatně působícím porodních asistentkám vykonávat svou profesi v plném rozsahu také v porodnici Forma spolupráce s porodnicí Do porodnice doprovází pouze jako doprovod S žádnou porodnicí nespolupracuje Má uzavřenou dohodu o provedení práce Má uzavřenou pracovní smlouvu Nemá smlouvu, ale může vést porody (ústní dohoda) Jedná o spolupráci s porodnicí Ráda by doprovázela, ale spolupráce není možná Negativní zkušenosti
četnost 10 5 2 2 2 1 1 1
% 42 % 21 % 8% 8% 8% 4% 4% 4%
Tabulka 24 Forma spolupráce PA s porodnicí
Z uvedené tabulky je jasně patrné, že spolupráce porodní asistentky s porodnicí v otázce poskytování péče ženě během porodu v porodnici je možná pouze jako doprovod (42 %) nebo žádná (21 %). Pouze 8 % oslovených samostatných porodních asistentek má možnost poskytovat své služby i během porodu v porodnici (na základě dohody o provedení práce nebo činnosti). 78
Tyto výsledky ze strany státu opět poukazují na absenci koncepce v této oblasti, nejasná pravidla a ochotu spolupracovat s porodními asistentkami a respektovat tak jejich kompetence. Více se o problematice zmiňuji v kapitole 2.4.5 Může samostatně působící porodní asistentka vykonávat svou činnost v porodnici?
Otázka č. 16 Napište prosím, se kterými porodnicemi se Vám dobře spolupracuje? Tuto otázku jsem položila z důvodu zjištění, která porodnice je k samostatně působícím porodním asistentkám nejpříznivější. četnost 5 5 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Dobrá spolupráce s porodnicí: Vyškov S žádnou FN Brno Bohunice Praha Podolí ÚPMD Český Krumlov FN Brno Obilný trh Neratovice Přerov Příbram Uherské Hradiště Vrchlabí Zlín Boskovice Brno – Nemocnice Milosrdných bratří Havlíčkův Brod Hořovice Jablonec nad Nisou Kadaň KKN Karlovy Vary Mělník Písek Prostějov Roudnice nad Labem Šternberk Teplice Vsetín
% 11 % 11 % 7% 7% 4% 4% 4% 4% 4% 4% 4% 4% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 2%
Tabulka 25 Přehled porodnic - dobrá spolupráce
Jak můžeme vidět, mezi nejoblíbenější porodnice v ČR v současné době patří porodnice ve Vyškově (11 %), což může být ovlivněno skutečností, že největší podíl respondentek je právě z Jihomoravského kraje. Nicméně může být také známkou toho, že ženy k porodu upřednostňují klidnější atmosféru menší porodnice, kde je frekvence porodů výrazně nižší než např. ve fakultních porodnicích, a tudíž péče sloužících porodních asistentek tak může mít osobnější 79
charakter. Dalším důvodem je také vstřícnost vedení porodnice ke spolupráci se samostatně působícími porodními asistentkami.
Otázka č. 17 Napište prosím, se kterými porodnicemi se Vám nedaří navázat spolupráci: Položením této otázky jsem chtěla získat přehled o porodnicích, které spolupráci se samostatně působícími porodními asistentkami naopak nepodporují. počet 2 1 1 1 1 1 1
Nedaří se navázat spolupráci: Brno – Nemocnice Milosrdných bratří Hořovice Kroměříž Praha Motol Praha Podolí Ústí nad Labem Zlín Tabulka 26 Přehled porodnic - bez spolupráce
Z výsledku dotazníku vyplývá (mimo jiné s přihlédnutím k výsledkům otázky č. 15), že v současné době nefunguje jednotný systém možnosti nabídek spolupráce mezi porodnicemi a soukromými porodními asistentkami, a proto důležitou roli v navázání spolupráce zde hraje také osobní přístup, zkušenosti, kritéria a priority dané porodní asistentky a schopnosti nabídnout své služby ve prospěch porodnice.
Otázka č. 18 Jaký druh a rozsah péče svým klientkám poskytujete? Tato otázka směřuje k jasnému vymezení nejčastěji nabízených služeb klientkám. Nabízená péče Kurzy předporodní přípravy Návštěvní služba v šestinedělí Doprovod k porodu do porodnice Těhotenská poradna/konzultace Cvičení / plavání Doprovod k porodu mimo zdravotnické zařízení Ostatní služby
Četnost 23 22 18 16 15 7 5
% 22 % 21 % 17 % 15 % 14 % 7% 5%
Tabulka 27 Rozsah nabízené péče
Ukazuje se, že největší podíl v rozsahu poskytované péče samostatné porodní asistentky zabírají kurzy předporodní přípravy (22 %), návštěvní služba v šestinedělí (21 %) a doprovod k porodu do porodnice (17 %). Zajímavým ukazatelem je nabídka doprovodu k porodu mimo
80
zdravotnické zařízení (7 %), která vzhledem k současné legislativní úpravě, jež tuto péči nepodporuje, může být tímto negativně ovlivněna. Více se o problematice zmiňuji také v kapitole 2.4.3 Jakým způsobem může porodní asistentka vykonávat svou profesi samostatně?
Otázka č. 19 Obrací se na vás klientky s požadavkem o poskytnutí péče během plánovaného porodu doma? Pokud ano, kolik ročně? Ráda bych touto otázkou získala představu o tom, zda ženy o domácích porodech v České republice uvažují. Požadavek na poskytnutí péče při porodu doma Ano Ano – cca 5/rok Ano – cca 50-100/rok Ne Ano – cca 10/rok
Četnost 19 12 6 5 3
% 42 % 27 % 13 % 11 % 7%
Tabulka 28 Zájem o porod doma
Vidíme, že zájem žen o péči samostatné porodní asistentky během plánovaného porodu doma je poměrně vysoký. Přesto jsou tyto ženy díky legislativní úpravě v České republice tlačeny do extrémních situací, kdy jsou nuceny si vybrat mezi porodem v nemocnici, který nechtějí), a porodem doma, bez možnosti péče poskytnuté samostatnou porodní asistentkou. Tématu se věnuji také v kapitole 2.4.4 Může samostatně působící porodní asistentka vést porod mimo porodnici?
Otázka č. 20 Pokud by bylo poskytování péče během plánovaného porodu doma ze zákona zcela legální a vztahovalo by se na tuto péči i profesní pojištění odpovědnosti, měla byste zájem tuto péči klientkám poskytovat? Mým záměrem u této otázky je zjistit, zda samostatně působící porodní asistentky omezuje současné nastavení legislativy v ČR v tom, že domácí porody nepodporuje. Zájem ze strany PA o zajištění péče při domácím porodu Nevím doma Ano Ne Ano, při zajištění potřebných podmínek
Četnost 10 9 3 2
% 42 % 38 % 13 % 8%
Tabulka 29 Zájem PA o službu porod doma
Z výsledku dotazníku je patrné, že zájem o péči během plánovaného porodu doma, v případě, že by byl zcela legální, je 38 % z oslovených samostatných porodních asistentek a dalších 8 % by mělo zájem v případě zajištění potřebných podmínek. Zajímavým ukazatelem je poměrně vysoké procento těch, které na tuto otázku nedokázaly odpovědět (42 %), což může souviset 81
s nejasnou současnou situací v ČR týkající se domácích porodů a jejich negativním mediálním obrazem. Tématu se věnuji také v kapitole 2.4.4 Může samostatně působící porodní asistentka vést porod mimo porodnici?
Otázka č. 21 Uveďte prosím celkový počet klientek za rok 2013 Položením této otázky jsem chtěla získat představu o tom, jak je péče samostatně působících porodních asistentek žádaná. Počet klientek za rok 2013 Nevím 1 – 100 100 - 200 200 - 300 300 – 400
Četnost 8 6 4 3 1
% 36 % 27 % 18 % 14 % 5%
Tabulka 30 Počet klientek
Bohužel z dodatečných rozhovorů s porodními asistentkami vyplývá, že většina porodních asistentek v momentě, kdy vyplňovala tento dotazník, neměla k dispozici přesnější údaje o počtu svých klientek, uvedené údaje v dotazníku beru proto pouze jako velmi orientační.
Část pro porodní asistentky pracující ve zdravotnickém zařízení Otázka č. 22 Jaká omezení pro svou práci porodní asistentky dnes vnímáte a co byste ráda na svém pracovišti změnila? Pro ucelenější představu o profesi porodní asistence v naší zemi a pro získání určitě představy o tom, jak se situace celkově vyvíjí, mě zajímají také názory porodních asistentek pracujících na porodním sále.
Kompetence PA Samostatné vedení fyziologického porodu bez asistence lékaře Komunikace a spolupráce s lékaři Vymezení pojmu co je „fyziologický porod“ Komunikace s vedením oddělení a mezi odděleními Respekt rodičky Nedostatek personálu – PA, pomocný personál Přemíra administrativy Spolupráce porodnice s veřejností Revidování po porodu SC – příliš mnoho SC bez přímé indikace Vybavení PS Tabulka 31 Omezení v práci PA
82
četnost 9 7 6 4 3 3 3 3 2 1 1 1
% 21 % 16 % 14 % 9% 7% 7% 7% 7% 5% 2% 2% 2%
Vidíme, že jedním z hlavních omezení, která porodní asistentky při vykonávání své profese pociťují, jsou jejich nejasně definované kompetence (21 %). Na tuto skutečnost přímo navazuje další omezení týkající se nemožnosti vést fyziologické porody bez asistence lékaře (16 %) a samotná komunikace mezi lékaři a porodními asistentkami (14 %). S touto problematikou přímo souvisí další omezení – absence definice pojmu „co je to fyziologický porod - způsob jeho vedení a čas potřebný na porod“ (9 %). Negativně je jaké vnímána otázka nedostatečného respektu rodičky při porodu, přemíra administrativy bránící možnosti se plně věnovat rodící ženě a s tím související nedostatek personálu (7 %). Otázka č. 23 Co se naopak na Vašem pracovišti daří? Považuji za důležité také vědět, ve kterých oblastech práce na porodním sále porodní asistentky vnímají posun k lepšímu. Respekt rodičky, individuální přístup Samostatné vedení fyziologického porodu porod. asistentkou Domácí atmosféra Alternativní polohy při porodu Bonding Respekt fyziologického porodu bez medikace Gynekologická operativa Komunikace s lékaři Možnost doprovodu vlastní porodní asistentkou Odběr pupečníkové krve Postnatální péče Technické vybavení PS
Četnos 12 t 5 4 3 3 2 1 1 1 1 1 1
% 34 % 14 % 11 % 9% 9% 6% 3% 3% 3% 3% 3% 3%
Tabulka 32 Co se v práci PA daří
Z této otázky vyplývá, že se nejvíce daří pozitivně ovlivnit přístup k rodičce během porodu (34 %). Dále z dotazníku vyplývá, že se pomalu zvyšuje počet porodnic, kde mohou vést fyziologický porod porodní asistentky samostatně (14 %), i když definice pojmu, co je to samostatné vedení fyziologického porodu, je stále diskutabilní. Pozitivně je také vnímána snaha o navození domácí atmosféry při porodu (11 %), bonding a alternativní polohy při porodu (9 %). Otázka č. 24 Máte možnost ve Vaší porodnici vést fyziologické porody samostatně? Přestože je samostatné vedení fyziologických porodů porodní asistentkou uzákoněno, stále se v mnoha porodnicích tato jejich kompetence nerespektuje. Možnost vést samostatně fyziologické porody Ano Ne, nedokážu jednoznačně odpovědět Ne Ano, nedokážu jednoznačně odpovědět Tabulka 33 Možnost vést fyziologické porody
83
Četnost 16 15 2 1
% 47 % 44 % 6% 3%
Jak můžeme vidět, „možnost vést samostatně fyziologický porod“ (47 %, resp. 50 %) nebo naopak „nemožnost vést samostatně fyziologický porod“ (44 %, resp. 50 %) v porodnici je na přibližně stejné úrovni. Tento trend jednoznačně poukazuje na úroveň českého porodnictví a respektování kompetencí porodních asistentek ze strany zdravotnických zařízení.
Otázka č. 25 Ve které porodnici pracujete? Odpověď na tuto otázku nám dá přesnější představu, kterých porodnic se předchozí 3 otázky týkaly. Četnost 3 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Porodnice Brno – FN Obilní trh Brno – FN Bohunice Česká Lípa Karlovy vary Opava Boskovice Český Krumlov FN Hradec Králové Havířov Ivančice Jilemnice Jindřichův Hradec Karviná Krnov Kyjov Litoměřice Mělník Nový Jičín Písek Praha - Motol Rychnov nad Kněžnou Šternberk Uherské Hradiště Ústí nad Orlicí Vsetín
% 10 % 6% 6% 6% 6% 3% 3% 3% 3% 3% 3% 3% 3% 3% 3% 3% 3% 3% 3% 3% 3% 3% 3% 3% 3%
Tabulka 34 Ve které porodnici PA pracuje?
Tabulka nám ukazuje, že největší podíl porodních asistentek působících ve zdravotnickém zařízení, které odpovídaly na náš dotazník, působí ve FN Brno Bohunice (10 %). Důležitým aspektem výsledku této otázky je však fakt, že se do práce s dotazníkem zapojily porodní asistentky ze všech krajů republiky, což nám umožňuje získat alespoň částečný přehled o aktuální situaci porodní asistence v ČR.
84
Otázka č. 26 Uvažovala jste někdy o práci samostatné porodní asistentky? Zajímalo mě, zda je práce samostatně působící porodní asistentky všeobecně zajímavá. Úvaha o práci samostatné PA Ano Ne Ještě jsem o svém uplatnění neuvažovala Nevím
Četnos 17 t 11 3 2
% 52 % 33 % 9% 6%
Tabulka 35 Zájem PA pracovat samostatně
Jak je vidět, většina oslovených porodních asistentek o práci samostatně působící porodní asistentky již někdy uvažovala (52 %). Podrobnější analýzu, proč to tak je, nám ukazuje zpracovaná tabulka k dotazníkové otázce č. 27. Otázka č. 27 Můžete prosím vysvětlit, proč Vás práce samostatné porodní asistentky láká, nebo proč o ní naopak vůbec neuvažujete? Vymezení konkrétních faktorů může být zajímavé pro získání celkového přehledu o postavení profese samostatně působící porodní asistentky v naší zemi. Láká mě samostatné působení z důvodu: Komplexní péče o ženu v průběhu celého těhotenství Osobní přístup s klientkou porodu.a.šestinedělí Samostatnost, pružnost, nezávislost, zodpovědnost sama za sebe V případě možnosti propojení spolupráce se zdravot. pojišťovnami Již provozuji zařízenízdrav.pojišťovnou Bezpečnější pro ženu Možnost alternativních postupů
četnost 9 6 6 3 3 1 1
% 31 % 21 % 21 % 10 % 10 % 3% 3%
Tabulka 36 Co láká PA samostatně pracovat
Ukazuje se, že hlavním důvodem, proč porodní asistentky uvažují o osamostatnění, je možnost nabídnout ženě komplexní péči v průběhu celého jejího těhotenství, porodu a šestinedělí (31 %). Dalším důvodem je osobní přístup ke klientce, navození pocitu důvěry, který je pro těhotnou ženu a průběh porodu stěžejní (21 %). Nezanedbatelným důvodem k osamostatnění je také možnost vykonávat svou profesi samostatně, flexibilně a hlavně nezávisle (21 %). Neláká mě samostatné působení z důvodu: Ekonomické důvody Není součástí celostátní zdravotního systému, chybí spolupráce se Jsem spokojená ve zdravotnickém zařízení, v kolektivu zdravot. pojišťovnami Časově náročné Nedostatečná právní ochrana – příliš velké riziko Necítím se na to Příliš velká zodpovědnost Příliš velká administrativa Nedostatečné povědomí veřejnosti Nevím, zda by byl zájem Tabulka 37 Negativní aspekty samostatné PA
85
četnost 4 4 4 3 3 2 2 2 1 1
% 15 % 15 % 15 % 12 % 12 % 8% 8% 8% 4% 4%
Zajímavé je, že jednou z hlavních příčin, proč porodní asistentky neuvažují o samostatné praxi je ta, že poskytovaná péče samostatně působící porodní asistentky není součástí státní zdravotní politiky (15 %). S tímto důvodem úzce souvisí ekonomické důvody (15 %), kdy péče samostatně působící porodní asistentky není hrazena ze systému zdravotního pojištění, tudíž negativně ovlivňuje počet potenciálních klientek, které by o její služby měly zájem, ale z finančních důvodů si je nemohou dovolit. Na toto téma také navazuje absence dostatečné právní ochrany (12 %), kdy samostatně působící porodní asistentka je vystavena postihu pokuty až 1 mil. Kč.
Pro studentky porodní asistence: Otázka č. 28 Jakou formou studujete? Zajímavý je také pohled na současnou popularitu profese porodní asistence. Studijní forma Prezenční studium – bakalářský stupeň Kombinované studium – bakalářský stupeň Presenční studium – magisterský stupeň
Četnos 21 t 3 1
% 84 % 12 % 4%
Tabulka 38 Forma studia
Je patrné, že na dotazník reagovala převážná většina studentek prezenčního studia bakalářského stupně (84 %) což pravděpodobně souvisí s faktem, že studentek porodní asistence v kombinované formě je pouze 16 %, na rozdíl od studentek v prezenční formě, který je 84 %. Podrobnější přehled počtu studentek na jednotlivých školách v České republice je uveden v Příloze č. 1 k této práci. Otázka č. 29 Zajímalo by Vás část své praxe absolvovat u soukromé porodní asistentky? Záměrem této otázky je zjistit náhled a vnímání profese samostatně působících porodních asistentek ze strany mladých studentek. Zájem studentek o praxi u samostatné PA Ano Již jsem praxi absolvovala Ještě jsem o tom neuvažovala
Četnost 15 6 4
% 60 % 24 % 16 %
Tabulka 39 Zájem o praxi u soukromé PA
Jak výsledná tabulka ukazuje, většina studentek porodní asistence (60 %) vnímá rozdíl v nabízené péči samostatné porodní asistentky a péčí porodní asistentky ve zdravotnickém zařízení. Poměrně velká část studentek (24 %) tuto praxi již absolvovala. U studentek, které o této možnosti ještě neuvažovaly (16 %), může hrát roli několik faktorů, např. jejich věk nebo osobní zkušenosti ve vlastním životě.
86
Otázka č. 30 Uvažovala jste někdy o práci soukromé porodní asistentky? Tato otázka úzce souvisí s otázkou č. 29 a vypovídá o uvědomění si rozdílu mezi poskytovanou péči v soukromém sektoru a péčí poskytovanou ve zdravotnickém zařízení. Zájem o práci samostatné PA Ano Ještě jsem o svém uplatnění neuvažovala Ne
Četnost 17 4 3
% 71 % 17 % 13 %
Tabulka 40 Zájem studentek být samostatná PA
Opět se ukazuje, že naprostá většina studentek (71 %) již v průběhu studia o práci samostatné porodní asistentky uvažuje. Tato skutečnost poukazuje na vnímání rozdílu kvality poskytované péče touto formou a hlavně na vnímání přirozeného zájmu o tyto služby ze strany ženské populace a na potřebnost zviditelňovat tuto profesi a dostávat ji tak do hlubšího běžného povědomí nejen žen, ale celé společnosti. Otázka č. 31 Byly Vám ve škole poskytnuty dostatečné informace ohledně zřízení soukromé praxe porodní asistentky? Informovanost o působení samostatných porodních asistentek v naší zemi je celkově na velmi nízké úrovni. Péče nabízená touto formou není součástí státem podporovaných profesí. S tímto faktorem souvisí také dostupnost informačních zdrojů na školách. Dostatečné informace ve škole o zřízení soukromé praxe Ano Ne
Četnost 5 20
% 20 % 80 %
Tabulka 41 Studijní informace o samostatné PA
Z odpovědí na tuto otázku celkem jasně vyplývá, že zřizování vlastní samostatné praxe porodní asistentky nemá v posledních letech v ČR významnou tradici a této skutečnosti se přizpůsobují další generace vychovávané v domnění, že těhotné musí léčit lékař a porod patří jedině do porodnice. Této vizi se následně přizpůsobují celostátní standarty zdravotní politiky, na kterou zákonitě musí navazovat také školský vyučovací systém, viz výsledek z dotazníku, kdy pro 80 % studentek jsou poskytnuté informace v tomto směru nedostatečné. Jak však dokazuje 20 % studentek, již se o tématu ve školách začíná hovořit, přestože je situace ohledně porodní asistence v ČR velmi nepřehledná a tato skutečnost celou situaci podtrhuje.
3.6.1 Závěr praktické části „dotazníku pro porodní asistentky“ V interpretacích výsledků jednotlivých dotazníkových odpovědí týkajících se celé oblasti porodní asistence jsme měli možnost získat představu o stavu profese porodních asistentek z jejich vlastního pohledu. Nyní se pojďme podívat na profesi porodních asistentek působících samostatně očima žen z široké veřejnosti. 87
3.7
Výsledky dotazníku pro „ženy“ a jejich interpretace
Dotazník pro ženy byl sestaven do celkem 16 otázek. Záměrem tohoto dotazníku bylo získat představu, jak ženy z široké veřejnosti vnímají profesi porodní asistence a především jak vnímají porodní asistentky a jimi nabízenou péči, kterou porodní asistentky nabízejí jako samostatně působící, mimo zdravotnická zařízení. Na dotazník reagovalo celkem 188 respondentek. Jejich odpovědi na jednotlivé otázky jsem pro lepší přehlednost a názornost zpracovala do sloupcových grafů a ke každému jsem připojila komentář s jednoduchou analýzou.
Otázka č. 1 Rok Vašeho narození Položením této otázky jsem chtěla získat představu o věkovém průměru respondentek.
Rak Vašeho narození: 1990 - 1999 1980 - 1989 1970 - 1979 1960 - 1969 1950 - 1959 1940 - 1949
2 35 45 11 3 4 0
10
20
30
40
50
% Graf 1 Dotazník pro ženy - Rok Vašeho narození?
Dle grafu je patrné, že hlavní věkovou kategorii žen, které na dotazník odpověděly, jsou ženy ve věku zhruba 35 – 44 let (45 %) a ve věku 25 – 34 let (35 %). Tento výsledek nám ukazuje, že se dotazníku věnovaly především ženy s největší momentální reprodukční aktivitou.
88
Otázka č. 2 Kraj, ve kterém žijete Pro dokreslení máme možnost podívat se, ze kterých regionů jsou jednotlivé respondentky.
Kraj, ve kterém žijete: PHA STČ VYS JHČ HKK PAK OLK MSK ZLK JHM
4 1 13 3 1 2 1 12 3
62 0
10
20
30
40
50
60
70
% Graf 2 Dotazník pro ženy – Kraj, ve kterém žijete?
Jak je možné vidět, kromě většiny žen z Jihomoravského kraje (62 %), reagovaly také ženy v kraje Vysočina (13 %) a např. z Moravskoslezského kraje (12 %).
Otázka č. 3 Věděla jste, že porodní asistentka může poskytovat své služby samostatně, mimo zdravotnické zařízení? Záměrem této otázky bylo zjištění, zda dnešní ženy registrují profesi samostatně působících porodních asistentek.
Věděla jste, že porodní asistentka může poskytovat své služby samostatně, mimo zdravotnické zařízení? jiné
1
nevím
2 19
ne
79
ano
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
% Graf 3 Dotazník pro ženy - Víte, že PA můžete pracovat samostatně?
Z odpovědí na tuto otázku jednoznačně vyplývá, že valná většina oslovených žen (79 %) o existenci profese ve zmíněné podobě ví, přestože téměř 20 % se vyslovilo v opačném duchu. 89
Otázka č. 4 Měla jste představu o tom, jaké služby samostatná porodní asistentka poskytuje? Záměrem této otázky bylo zjistit, kolik žen má skutečnou představu o tom, co všechno je v kompetenci samostatně působících porodních asistentek.
Měla jste představu o tom, jaké služby samostatná PA poskytuje? jiné
3
nevím
6 30
ne
61
ano 0
10
20
30
40
50
60
70
% Graf 4 Dotazník pro ženy - Víte, jaké služby PA poskytuje?
Při odpovědi na tuto otázku již kladně odpovědělo pouze 61 % žen. Až 30 % žen o tom, jaké služby může samostatná porodní asistentka nabízet, nemá tušení. Tento výsledek ukazuje na ne zcela dostatečnou informovanost veřejnosti o činnosti a profesi a především kompetencích porodních asistentek v České republice.
Otázka č. 5 Zvažovala jste někdy využití služeb a péče samostatné porodní asistentky? Položením této otázky jsem chtěla získat představu o přirozené potřebě žen využít služeb samostatné porodní asistentky.
Zvažovala jste někdy využití služeb a péče samostatné porodní asistentky? jiné
2
nevím
5 53
ne 39
ano 0
10
20
30 %
Graf 5 Dotazník pro ženy - Zvažovala jste využití služeb PA?
90
40
50
60
Z grafu je patrné, že přestože až 53 % žen o těchto službách neuvažovalo, téměř 40 % žen tyto služby naopak využít chtělo. Ve výsledku této otázky se může projevit také poměrně vysoké procento těch žen, které o službách porodních asistentek nevěděly (30 %) viz předchozí otázka č. 5. Jednoznačně však z uvedeného vyplývá, že zájem o služby porodních asistentek, resp. těch, které působí samostatně, je poměrně velký.
Otázka č. 6 Plánujete ve svém těhotenství využít péče samostatné porodní asistentky? Tato otázka, podobně jako předchozí otázka č. 5, nám může pomoci získat představu o přirozené potřebě těchto služeb.
Plánujete ve svém těhotenství využít péče samostatné porodní asistentky? těhotenství již neplánuji
48
jiné
0
nevím
6 24
ne
22
ano 0
10
20
30 %
40
50
60
Graf 6 Dotazník pro ženy - Plánujete využít služeb samostatné PA?
Poměrně velké procento oslovených žen již těhotenství neplánuje (48 %) a poměr těch, které využití služeb plánují (22 %), je podobný poměru těch, které tyto služby v plánu nemají (24 %).
91
Otázka č. 7 Víte, jakým způsobem jsou služby poskytované samostatnou porodní asistentkou v České republice financovány? Odpovědi na tuto otázku můžou být zajímavým ukazatelem informovanosti veřejnosti o této profesi.
Víte, jakým způsobem jsou služby poskytované samostatnou porodní asistentkou v České republice financovány? jiné nevím ne ano
1 0 78 22 0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
% Graf 7 Dotazník pro ženy - Víte, jak jsou služby samostatné PA financovány?
Jak graf jednoznačně ukazuje, až 78 % respondentek nemá představu o financování péče v této oblasti, což na jedné straně potvrzuje teorii o nedostatečné informovanosti žen a straně druhé může negativně ovlivňovat a diskriminovat jak porodní asistentky, coby poskytovatelky služeb, tak samotné ženy respondentky, coby příjemkyně péče.
Otázka č. 8 V případě, že by služby samostatné porodní asistentky nebyly hrazeny ze systému zdravotního pojištění, byla byste ochotna za tyto služby zaplatit? Tato otázka souvisí s předchozí otázkou č. 7 a může nám ukázat důležitost poskytovaných služeb v souvislosti s ekonomickou stránkou věci.
V případě, že by služby samostatné PA nebyly hrazeny ze systému zdravotního pojištění, byla by jste ochotna za tyto služby zaplatit? jiné nevím ne ano
20 24
11 45 0
10
20
30 %
Graf 8 Dotazník pro ženy – Jste ochotná zaplatit za služby samostatné PA?
92
40
50
Jak vidíme, většina žen, které mají v plánu služeb porodních asistentek využít, jsou připravené za ně zaplatit (45 %). Tento ukazatel je důležitým signálem, že pozitivní přínos péče o ženu porodní asistentkou může být vyšší než ekonomická ztráta v této oblasti.
Otázka č. 9 Myslíte si, že by péče poskytovaná samostatnou porodní asistentkou měla být hrazena ze systému zdravotního pojištění? Veřejné mínění v této otázce by mohlo být důležitým signálem a tento by měl být následně motivujícím prvkem k potřebným změnám v nastavení zdravotní politiky naší země.
Myslíte si, že by péče poskytovaná samostatnou PA měla být hrazena ze systému zdravotního pojištění? částečně ano jiné nevím ne ano
26 0 14 7 52 0
10
20
30 %
40
50
60
Graf 9 Dotazník pro ženy – Má být péče samostatné PA hrazena ze zdravotního pojištění?
Jednoznačný výsledek ukazující pro zavedení 52 % a 26 % pro částečné zavedení služeb samostatně působících porodních asistentek do systému zdravotního pojištění je jasným důkazem, že nastavení, které je zavedeno nyní, je nevyhovující a špatné.
93
Otázka č. 10 Uveďte prosím důvod, proč jste měla nebo máte v plánu péči samostatně působící porodní asistentky využít. Jednotlivé důvody, proč služeb samostatných porodních asistentek využít, nám mohou ukázat, o které služby je z pohledu široké veřejnosti největší zájem. Uveďte prosím důvod, proč jste měla nebo máte v plánu péči samostatně působící porodní asistentky využít 70 60
58
58
57 45
%
50
50
45
34
40 30 20
26
26 19
16
8
10
28 11
2
1
0
Graf 10 Dotazník pro ženy - Důvody proč využít služeb samostatné PA
Jak je možné sledovat v grafu, mezi nejvíce žádané služby a momentálně nejběžnější služby v období těhotenství patří předporodní kurzy a cvičení v těhotenství (58 %), ale také např. těhotenská poradna (45 %). Mezi velice žádané služby v období porodu patří převážně doprovod porodní asistentky do porodnice (45 %) a v období šestinedělí se jedná o návštěvní službu po porodu (50 %), společně s laktačním poradenstvím (57 %). Potřeby jednotlivých žen se však liší. Těch, které mají potřebu prožívat své období v péči porodní asistentky od samotného početí nebo dokonce doby před početím až do období porodu a po porodu a které přemýšlejí nad místem, kde přivedou své dítě na svět, je prozatím stále menšina, ale jejich počet se pomalu zvyšuje. Jak ukazuje náš průzkum, téměř 20 % respondentek by stálo o doprovod porodní asistentky k porodu doma. Nezanedbatelnou službou, o kterou by ženy měly v průběhu celého plodného období zájem, je celková psychická podpora ženy (28 %) nebo třeba rehabilitační cvičení při inkontinenci (26 %) a poradenství v menopauze (16 %). Více k tématu uvádím v kapitole 2.4.10 Co dnešní ženy v období těhotenství, porodu a šestinedělí žádají?
94
Otázka č. 11 Co Vám brání / bránilo využití služeb samostatné porodní asistentky? Stejně tak jako v předchozí otázce, i zde může být zajímavé popsat faktory, které negativně ovlivňují dostupnost péče samostatně působících porodních asistentek
Co Vám brání/bránilo využití služeb péče samostatné PA? % 0
nedostatek informací finance mediální obraz legislativa nedostatek PA v regionu nedůvěra v odborné schopnosti PA šaptné zkušenosti nevím nic mi nebrání jiné
5
10
15
20
25
30
35
40
30
12 4 19 19 6 1 4 36 9
Graf 11 Dotazník pro ženy - Co brání využití služeb samostatné PA
Jak je patrné z grafu, hlavních důvodů, které ovlivňují ženy při rozhodování o možnosti péče samostatné porodní asistentky, je hned několik. Mezi nejčastěji uváděný důvod patří především špatná informovanost o péči porodních asistentek (30 %). Tato skutečnost poukazuje na fakt, že těhotné ženy se o možnosti péče porodní asistentky žádnou oficiální cestou nedozvědí. Nejčastější způsob získání informací o službách porodní asistentky je díky návštěvám cvičení v těhotenství a předporodních kurzů, které jsou v dnešní době rozšířené, nebo si ženy přirozeně vzájemně předávají reference. Jednotný registr samostatně působících porodních asistentek, ze kterého by si ženy mohly svou porodní asistentku vybrat, bohužel neexistuje. Jedním z nejožehavějších důvodů poslední doby, který v České republice ovlivňuje ženy při rozhodování o péči samostatné porodní asistentky, je současná platná legislativa (19 %) týkající se poskytování péče při domácích porodech. Přestože žen, které se rozhodly porodit své dítě v domácím prostředí je menšina, kvůli nastavenému právnímu systému jsou tyto ženy často nuceny volit porod v porodnici, protože jim nebylo umožněno, aby jim zvolená porodní asistentka mohla poskytnout adekvátní péči při porodu doma, čímž jsou opět porušena práva ženy a to na svobodnou volbu místa porodu. Dalším podstatným důvodem, který může ovlivnit ženu při rozhodování o péči porodní asistentky, jsou finanční důvody (12 %). Bohužel mnoho žen, které by péči porodní asistentky uvítaly, si její péči z ekonomických důvodů nemohou dovolit. O tom, že návštěvní službu alespoň v určitém rozsahu může hradit zdravotní pojišťovna, ženy nejsou dostatečně informovány. V častých případech se stává, že vybraná porodní asistentka nemá se zdravotní pojišťovnou, u které je žena zaregistrována, uzavřený smluvní vztah, přestože by o něj porodní
95
asistentka stála, čímž potažmo bohužel negativně ovlivňuje samotnou ženu, coby příjemkyni péče, a její svobodnou volbu na výběr poskytovatele péče. Otázka č. 12 Využila jste někdy péče samostatné porodní asistentky? Odpověď na tuto otázku nám může naznačit současný stav využití služeb samostatně působící porodní asistentky.
Využila jste někdy péče samostatné PA? jiné nevím ne ano
0 0 64 36
0
10
20
30
40
50
60
70
% Graf 12 Dotazník pro ženy - Využila jste služeb samostatné PA?
Jak můžeme vyčíst z grafu, většina žen (64 %) služeb porodních asistentek působících samostatně prozatím nevyužila. Přestože služby takto působících porodních asistentek nejsou v rámci nastaveného systému zdravotnictví v naší zemi běžně dostupné a hrazené a jsou stále považovány za jakýsi nadstandard, přesto celých 36 % respondentek již těchto služeb využilo.
Otázka č. 13 Myslíte se, že jsou ženy v České republice o činnosti samostatných porodních asistentek dostatečně informovány? Odpovědi na tuto otázku nám jasně ukážou názor veřejného mínění na danou problematiku.
Myslíte si, že jsou ženy v České republice o činnosti samostatných PA dostatečně informovány? jiné
0
nevím
28
ne
64
ano
8 0
10
20
30
40
% Graf 13 Dotazník pro ženy – Jsou ženy Informovány o službách samostatné PA
96
50
60
70
Hodnoty v grafu dávají zcela jasně najevo, jaký je stav veřejného mínění na téma informovanost. Téměř 65 % respondentek je přesvědčeno, že ženy v České republice nejsou o činnosti samostatně působících porodních asistentek dostatečně informovány. Otázka č. 14 Myslíte si, že je péče samostatných porodních asistentek pro ženy důležitá? To, zda si oslovené ženy myslí, že samostatně působící porodní asistentky jsou důležitá, nám může vypovědět o potřebnosti této ryze ženské profese.
Myslíte si, že je péče samostatných PA pro ženy důležitá? jiné nevím ne ano
8 16 3 73 0
10
20
30
40 %
50
60
70
80
Graf 14 Dotazník pro ženy - Je samostatná PA pro ženy důležitá?
Jak můžeme vidět v grafu, celých 73 % oslovených žen je přesvědčeno, že práce porodních asistentek pracujících samostatně, je pro ženy důležitá. Jen pouhé 3 % žen si myslí, že důležitá není. O tom, že jsou tyto služby důležité jen pro některé typy žen, si myslí 8 % a 16 % z oslovených protazím v daném problematice nezastává žádný názor. Více k tématu uvádím v kapitole 2.4.10 Co dnešní ženy v období těhotenství, porodu a šestinedělí žádají? Otázka č. 15 Jste již matkou? Tato čistě doplňující otázka může ještě dokreslit celkový výstup z dotazníku pro ženy.
Jste již matkou? V případě, že ano, kolik máte dětí? plánuji děti nemám děti 5 a více 4 děti 3 děti 2 děti 1 dítě
9 3 1 2 11 52 23 0
10
20
30 %
Graf 15 Dotazník pro ženy - Jste Již matkou?
97
40
50
60
Z grafu je patrné, že většina oslovených žen (52 %) je již matkou alespoň 2 dětí. Pro celkové dokreslení výstupu dotazníku pro ženy to znamená, že většina názorů vzešlých z dotazovaných otázek je podložena vlastními zkušenostmi s mateřstvím. Otázka č. 16 Jaké je Vaše dosažené vzdělání? Díky této otázce získáme informace o vzdělanostní úrovni oslovených žen.
Jaké je vaše dosažené vzdělání
jiné
1
vysokoškolské
58
vyšší odborné
8
středoškolské
33 0
10
20
30
40
50
60
70
% Graf 16 Jaké je Vaše dosažené vzdělání?
Jak můžeme posoudit, většina respondentek (58 %) je vysokoškolsky vzdělaná, na základě čehož můžeme posuzovat kvalitu zodpovězených dotazníkových otázek. 3.7.1 Závěr praktické části „dotazníku pro ženy“ Z jednotlivých interpretací výsledků dotazníku určeného pro ženy jsme tak získali podrobnější výstupy týkající informovanosti a zkušeností žen z široké veřejnosti. Měli jsme možnost vytvořit si představu, jak běžné ženy porodní asistentky, které působí samostatně, vnímají. Dále jsme získali informace o potřebách žen v průběhu jejích reprodukčního období a o faktorech, které mohou ovlivňovat zájem žen o služby samostatných porodních asistentek.
Nyní přejdeme k závěru práce, kde se pokusím o stručné shrnutí celé práce a dosažených výsledků.
98
4
ZÁVĚR
Původním záměrem této práce bylo získat ucelený přehled o aktuální situaci porodní asistence v České republice, resp. přehled, kolik samostatných porodních asistentek v České republice působí, jaký rozsah služeb nabízejí a za jakých podmínek. Na začátku výzkumu jsme konstatovali, že situace samostatných porodních asistentek v České republice není dostatečně zmapovaná. Na základě výsledků dotazníku pro porodní asistentky, které poskytují zdravotní péči, a na základě oslovení všech krajských úřadů České republiky jsem získala konkrétní údaje za jednotlivé regiony, ze kterých jsem nakonec vytvořila alespoň hrubý přehled o počtu a rozložení samostatných porodních asistentek v České republice. Z těchto výsledků nám vychází, že v České republice porodní asistentky samostatně působí, i když jejich počet na množství obyvatel naší země není příliš vysoký. Z celkového počtu 5993 porodních asistentek, které disponují osvědčením k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, jich dle oficiálních údajů působí pouze 141 jako samostatných (tedy zhruba 2 %). Z formálního přehledu registrovaných porodních asistentek, který jsme obdrželi od krajských úřadů, však vyplývá, že v údajích o počtu samostatných porodních asistentek v kraji mohou figurovat také gynekologické ambulance nebo porodní asistentky, které již v oboru prokazatelně nepůsobí. Z tohoto důvodu tedy nelze zcela usuzovat, nakolik je péče porodní asistentky v naší zemi, resp. v daném regionu dostupná. Např. dle informací, které máme k dispozici od profesních organizací, se na ně často obracejí ženy z různých regionů naší země, které usilovně hledají porodní asistentku. Bohužel jim v tomto směru mnohdy není možné žádnou samostatně působící porodní asistentku doporučit, protože buď v daném kraji žádná taková kompetentní porodní asistentka nepůsobí, nebo jich tam působí tak málo, že kapacitně nejsou schopny pokrýt poptávku po daných službách. V těchto regionech, kde pokrytí kompetentními porodními asistentkami s platnou registrací není dostatečné, pak často suplují jejich služby osoby, které k působení v této oblasti zdravotních služeb nemají oprávnění. V mnohých případech to jsou tzv. duly nebo ženy - matky provozující např. mateřská centra. V České republice jsou regiony, kde je dostupnost této péče relativně vysoká, jako např. Jihomoravský kraj, kde již z historického hlediska nebyla péče porodních asistentek tolik potlačena jako např. v Praze, kde vlivem nástupu patriarchátu převzali porody do rukou výhradně lékaři. Právě tento fakt může být také důvodem, proč se porodní asistentky na Moravě 99
etablují do role samostatně působících porodních asistentek mnohem lépe než v jiných regionech, zejména v severních a východních Čechách. S otázkou dostupnosti péče však souvisejí také rozsah a forma nabízené péče. Na základě výsledků dotazníku pro ženy, stejně tak jako na základě dotazníku pro porodní asistentky vyplývá, že péče ve formě např. předporodních kurzů a cvičení pro těhotné je nabízená a stejně tak žádaná ve všech regionech podobně. Jsou zde však stále oblasti a týká se to především kontroverzního tématu domácích porodů, kde je nabídka péče samostatné porodní asistentky zcela nedostupná. I když žen, které požadují péči porodní asistentky u domácího porodu, je stále převážná menšina (tj. několik stovek ročně), jejich počet se přece jen rok od roku zvyšuje. Těmto ženám naše legislativa umožňuje zvolit si svobodně místo porodu, zároveň jim však znemožňuje poskytnout adekvátní zdravotní péči, kterou si porod samotný žádá. Na porušování práv žen v tomto směru poukazují také organizace jako Liga lidských práv nebo veřejný ochránce práv (ombudsman), které v souladu s doporučeními mezinárodních organizací, jako např. Světová zdravotnická organizace (WHO), apelují na úpravu legislativy v naší zemi. Obdobná situace se týká také velmi žádaného doprovodu samostatné porodní asistentky k porodu do porodnice. Tento doprovod bohužel, až na malé výjimky, nemocnice neakceptují, a tudíž i tento druh nabízené péče je ženám v naší zemi z velké části nedostupný. Další oblastí, ve které je dostupnost péče samostatné porodní asistentky v České republice stále nedostatečná, je financování této péče. Péče porodní asistentky, která pracuje samostatně, i v tak základní oblasti, jako je např. návštěvní služba, není automaticky proplácena ze státního systému zdravotního pojištění, čímž jsou diskriminovány nejen porodní asistentky, ale především také ženy, pro které je tato péče určena. Jak ukazují výsledky dotazníku pro porodní asistentky, smluvní vztahy se zdravotními pojišťovnami stále nejsou samozřejmostí, i když zákon poskytovat konkrétní péči umožňuje. Stejně tak z dotazníku pro ženy vyplývá, že ženy o péči mají zájem, ale většinou ji dostanou pouze v případě, že si ji samy uhradí, přestože si samy hradí zdravotní pojištění. Argumenty zdravotních pojišťoven, že smlouvy s poskytovateli péče neuzavírají, protože o jejich služby není dostatečný zájem, tak nekoresponduje se zájmem žen, který deklarují profesní organizace. Přitom např. v sousedním Rakousku jsou to právě samy pojišťovny, které péči porodních asistentek propagují. Naproti tomu v České republice ženy často ani nevědí, že mají ze zákona nárok na hrazenou návštěvní službu porodní asistentky jak v těhotenství, tak v šestinedělí. Stále zde chybí základní informovanost v této oblasti, a to jak na úrovni primární péče, tak na úrovni 100
péče specializované. S tímto faktem úzce souvisí také zjištění, které na základě výsledku „dotazníku pro ženy“ můžeme potvrdit, že velká část populace má jen hrubou nebo zkreslenou představu o tom, co péče samostatné porodní asistentky znamená a obnáší. Porodní asistentka je často vnímána jako zdravotní sestra, která asistuje lékaři při porodu. Pokud ženy znají termín porodní asistentka, která působí samostatně, často si ji spojují pouze s asistencí u domácích porodů. Její skutečné kompetence jsou však široké veřejnosti neznámé. Propagace profese porodních asistentek v tomto směru je proto jedním z hlavních cílů profesních organizací porodních asistentek. Na základě zvolené metodiky jsme formou strukturovaných elektronických dotazníků tedy získali zpětnou vazbu a názory více jak stovky aktivních a budoucích porodních asistentek na současnou situaci porodní asistence v České republice a názory téměř dvou stovek žen a matek, které se vyjádřily na téma dostupnosti samostatně působících porodních asistentek u nás. Z těchto dotazníků vyšlo najevo, jaké služby porodní asistentky nabízejí a jaké služby ženy nejvíce žádají, stejně tak jako se ukázaly faktory, které porodní asistentky limitují, chtějí-li pracovat samostatně. S těmito faktory také souvisejí negativní faktory, které ovlivňují ženy při rozhodování se o způsobu péče v období těhotenství, porodu a období šestinedělí. Na základě výsledků dotazníků také dokážeme určit, ve kterých oblastech je péče stále nedostupná a nedostatečná. Z tohoto závěru vyplývá, že hlavní výzkumné otázky k této práci byly alespoň částečně zodpovězeny, nicméně ze zde nabízejí otázky a náměty k diskusi, které jsou popsány v následující kapitole Diskuse a doporučení.
101
5
DISKUSE A DOPORUČENÍ
Z výsledků této práce mi vyplývá, že by bylo dobré zajistit a podpořit dostatečnou propagaci výhod komunitního způsobu poskytování péče mezi laickou i odbornou veřejností. Stát společně s místní samosprávou a zdravotními pojišťovnami by měl zajistit začlenění profese porodních asistentek do systému zdravotní péče a v této souvislosti by bylo také vhodné vytvořit rámec pro financování komunitní péče. Aby nastavení systému a proplácení péče vycházelo z potřeb žen a jejich zájmu o služby samostatných porodních asistentek, bylo by vhodné sbírat informace o jejich zájmu a jejich skutečných potřebách. Otázkou je také zajištění kvalitního vzdělávání systémem celoživotního vzdělávání. Bylo by dobré umožnit, aby v profesi mohli působit profesionálové směřující k profesní seberealizaci v komunitní péči, kteří by byli ochotni převzít zodpovědnost za výsledky své práce. Bylo by vhodné vytvořit síť péče komunitních porodních asistentek pro zajištění její dostupnosti a tím podpořit zainteresovat ženy a její komunity v péči o reprodukční zdraví. V okolních zemích se otázka dostupnosti liší v přímé závislosti na tom, zda se jedná o zemi na východ nebo na západ od hranic naší země. Zatímco např. na Slovensku je dostupnost péče samostatné porodní asistentky, zejména v oblasti péče při domácích porodech, podobně nedostupná jako v naší zemi, v západních zemích je tomu naopak. Podle údajů o systému péče ve zmíněných evropských zemích je tamní péče samostatné porodní asistentky relativně dobře dostupná. Péče o ženu tam může dobře fungovat mimo jiné také proto, že je součástí systému veřejného zdravotního pojištění. Podle aktuálních informací však v současné době také v některých těchto zemích (např. Francie nebo Německo) dochází ke změnám, a to v oblasti nárůstu ceny profesního pojištění porodních asistentek. V tomto směru jde převážně o krok zdravotních pojišťoven, které se tímto chrání v důsledku obav z případných soudních sporů týkajících se domácích porodů. Bohužel se tento krok pravděpodobně také negativně promítne do míry dostupnosti péče samostatných porodních asistentek, pro které je požadovaná výše pojistného nepřijatelně vysoká.
Práce samostatných porodních asistentek u nás i v zahraničí by měla být vždy upravena takovým způsobem, aby nejen zajišťovala maximální bezpečnost péče, ale aby bylo reálně umožněno tuto profesi nezávisle vykonávat a zároveň aby byla respektována práva rodiček na volbu místa, způsobu porodu a poskytovatele péče.
102
6
SEZNAM LITERATURY
Bártlová, Sylva. Názory odborné a laické veřejnosti na možné uplatnění porodní asistentky v komunitní péči. Vědecký časopis Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity. 2010, č.4, str. 381 Disman, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993. str. 80 – 146. ISBN 80-7184-141-2. Doležalová, Jana. Hovory s porodní bábou. Praha: Argo, 2006. str. 15. ISBN 80-7203-792-7. Dorazilová, Radmila. Kdo je to porodní asistentka? K jaké činnosti má být vzdělávána a oprávněna? Porodní asistentka. Praha, 2002. roč. 5, str. 4-6 Dostál, Ondřej. Rovné šance. Možnost informované volby. Právo a porodní asistence. Praha: Porodní dům U čápa, o. p. s., 2007. str. 9-10. Gillmerová Ilona, Kebza Vladimír a Rymeš Milan. Psychologické aspekty změn v české společnosti. Člověk na přelomu tisíciletí. Praha: Grada, 2011. str. 256. ISBN 978-80-247-27981 Gojova, Alice. Teorie a modely komunitní práce. Ostrava : Ostravaská univerzita Ostrava, 2006. str. 16. ISBN 80-7368-154-4 Hendl, Jan. Kvalitativní výzkum, základní metody a aplikace. Praha : Portál, s.r.o., 2005. str. 49 - 50. ISBN 80-7367-040-2. Jana Koláčková, Klára Snášelová, Zuzana Candigliota. Péče porodních asistentek mimo porodnice. Praha : Liga lidských práv, 2010. str. 4 - 6 Jarošová, Darja. Organizace studia ošetřovatelství. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2006, str. 4 Jarošová, Darja. Úvod do komunitního ošetřovatelství. Praha : Grada, 2007. str. 18, 25. ISBN 978-80-247-2150-7 Sovová, Petra. Tělo v rukou společnosti. Rozhovor s Petrou Svovou, z Hnutí za aktivní mateřství. Praha : Liga lidských práv, 2011. str. 77. ISBN: 978-80-86520-38-4. Světová zdravotnická organizace (WHO). Péče v průběhu normálního porodu: praktická příručka. Ženeva : autor neznámý, 1999. str.8 Štembera, Zdeněk. Historie české perinatologie. Praha: Maxdorf, 2004. str. 403. ISBN 807345-021-6. Štromerová, Zuzana. Možnost volby. Praha : Argo, 2005. str. 9. ISBN 80-7203-653-X Štromerová, Zuzana. Porodní asistentka krok za krokem: praktický rádce pro porodní asistentky (a zvídavé rodiče). Praha : Argo, 2010. str. 20-21. ISBN 978-802570324-3
103
Vránová, Věra. Historie babictví a současnost porodní asistence. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci Lékařská fakulta, 2007. str. 90. ISBN 978-802-4417-646 Zuzana Candigliota, Kateřina Červená, Ema Hrešanová, Lucie Jarkovská,. Tělo v rukou společnosti. Praha : Gender Studies, o. p. s., 2011. str. 34 - 38. ISBN: 978-80-86520-38-4. Zwinger, Antonín. PORODNICTVÍ. Praha : Galén, 2004. str. 77. ISBN 80-7262-257-9.
6.1
Internetové zdroje
Candigliota, Zuzana. Právní rady pro ženy, které nemohou sehnat porodní asistentku k porodu doma. www.ferovanemocnice.cz. [Online] Liga lidských práv, 2012. [Citace: 6. 4 2015.] http://www.ferovanemocnice.cz/aktuality/pravni-rady-pro-zeny-ktere-nemohou-sehnatporodni-asistentku-k-porodu-doma-2582.html Česká ženská lobby. Protiprávní stav v legislativní úpravě porodní asistence. www.normalniporod.cz. [Online] 2012. [Citace: 8. 4 2015.] http://normalniporod.cz/tiskovezpravy/protipravni-stav-v-legislativni-uprave-porodni-asistence/. Česká ženská lobby. Systémová změna v porodnictví. www.czlobby.cz. [Online] 2014. [Citace: 8. 4 2015.] http://www.czlobby.cz/hajime-prava-zen-v-ceske-republice-2/systemova-zmena-vporodnictvi/. Česká ženská lobby. Žádost o registraci či rozšíření registrace. www.normalniporod.cz. [Online] 2012. [Citace: 10. 4 2015.] http://normalniporod.cz/prakticke-rady/co-delat-jakoporodni-asistentka/ Databáze regulovaných povolání. MŠMT [online]. 2013-2014 [vid. 5.dubna 2014]. http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/databaze-regulovanych-povolani Dorazilová, Radmila. Výzva k vytvoření jednotné profesní organizace v ČR. www.ckpa.cz. [Online] 2014. [Citace: 8. 4 2015.] http://www.ckpa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=127:vyzva-kvytvoeni-jednotne-profesni-organizace. Evropský soud pro lidská práva. Rozhodnutí ve věci Ternvsky proti Maďarsku ze dne 14.12.2010. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva. 2011, č.1, http://www.echt.coe.int/echr/en/hudoc Hnutí za aktivní mateřství. Světový týden respektu k porodu. www.respektkporodu.cz. [Online] 2015. [Citace: 8. 4 2015.] http://www.respektkporodu.cz/index.php/home/letos Hořejší, Adéla. Analýza současného stavu v porodnictví s ohledem na postavení porodních asistentek a možnost svobodné volby žen. www.normaliporod.cz. [Online] 2012. [Citace: 7. 4 2015.]http://normalniporod.cz/wp-content/uploads/2012/09/Pravni-analyza-postaveni-PA.pdf. 104
Jana Koláčková, Klára Snášelová, Zuzana Candigliota. Péče porodních asistentek mimo porodnice. www.llp.cz. [Online] 2010. str. 7-13, str. 19-42 [Citace: 8. 4 2015.] http://llp.cz/publikace/pece-porodnich-asistentek-mimo-porodnice/. Königsmarková, Ivana. Rozhovor s porodní asistentkou Ivanou Königsmarkovou. www.evalabusová.cz. [Online] 2006. [Citace: 8. 4 2015.] http://www.evalabusova.cz/rozhovory/konigsmarkova_ivana.php. Krajský úřad Jihomoravského kraje. Formuláře pro poskytovatele zdravotních služeb. www.krjihomoravsky.cz. [Online] 2015. [Citace: 19. 4 2015.] http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=39392&TypeID=12 Lábusová, Eva. Nadějné porodnické kvasy, Proč chtějí některé ženy rodit s porodní asistentkou? www.evalabusova.cz. [Online] 2010. [Citace: 8. 4 2015.] http://www.evalabusova.cz/clanky/porody.php. Lucie Kotyzová, Jiří Hes, Štěpán Holub, Ondřej Dostál. Právní minimum v období před porodem, během a po porodu. www.aperio.cz. [Online] 2007. [Citace: 7. 4 2015.] http://www.aperio.cz/249/pravni-minimum-v-obdobi-pred-porodem-behem-a-po-porodu Memorandum o spolupráci. ČKPA [online]. 2014 [cit. 8. 4. 2015]. http://www.ckpa.cz/images/MEMORANDUM_FINAL_PODEPSANE.pdf Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM). http://internationalmidwives.org/. [Online] 2014. [Citace: 6. 4 2015, Přeloženo v rámci pracovní skupiny Porodnictví při České ženské lobby, srpen 2012, Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM). http://internationalmidwives.org/. [Online] 2014. [Citace: 6. 4 2015., překlad dostupný z: www.unipa.cz Mezinárodní kongres porodních asistentek po 89 letech opět v Praze. Travel trade gazzete [online] 29. března 2014 [citace 8. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/mezinarodnikongres-porodnich-asistentek-po-89-letech-opet-v-praze/ Ministerstvo vnitra ČR. Portál veřejné zprávy. www.portal.gov.cz. [Online] 2015. [Citace: 19. 4 2015.] http://portal.gov.cz/portal/podnikani/situace/260/280/5121.html. Ministerstvo zdravotnictví ČR. Právní názor ministerstva zdravotnictví na kontaktní pracoviště PA. www.noramlniporod.cz. [Online] 2012. [Citace: 19. 4 2015.] http://normalniporod.cz/dokumenty/pravni-nazor-ministerstva-zdravotnictvi-na-kontaktnipracoviste-pa/ Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, NCO NZO. Průvodce prodloužením platnosti osvědčení krok za krokem. www.nconzo.cz. [Online] 2014. [Citace: 6. 4 2015] http://www.nconzo.cz/web/guest/jak-se-registrovat
105
Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, NCO NZO. Zkouška k vydání osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu. www.nconzo.cz. [Online] 2014. [Citace: 6. 4. 2015] http://www.nconzo.cz/web/guest/zkousky-k-vydani-osvedceni Normální porod. Nutnost mít oprávnění k samostatnému poskytování péče. www.normalniporod.cz. [Online] 2012. [Citace: 7. 4 2015.], http://normalniporod.cz/praktickerady/co-delat-jako-porodni-asistentka/. Novotná, Lenka. 2009, Koncepce zajištění dostupnosti zdravotní péče v České republice, http://www.hpi.sk/2010/02/koncepce-zajisteni-dostupnosti-zdravotni-pece-v-nbsp-ceskerepublice/ Pavlíková, Markéta. (Ne)mlčení médií. www.biostatisticka.cz. [Online] 2014. [Citace: 9. 4 2015.] http://www.biostatisticka.cz/nemlceni-medii/. Pavlíková, Markéta. Co je (nad)standardem v péči o zdravou ženu během těhotenství, při porodu a po něm? [online]. [cit. 5. 4. 2015]. http://www.azrodina.cz/2816-co-jenadstandardem-v-peci-o-zdravou-zenu-behem-tehotenstvi-pri-porodu-a-po-nem Pracovní skupiny pro porodnictví. Čtvrté zasedání. Vláda.cz [online], 2012 [vid. 8. 4. 2015]. http://www.vlada.cz/cz/ppov/zmocnenec-vlady-pro-lidska-prava/aktuality/ctvrte-zasedanipraconi-skupiny-pro-porodnictvi-100325/ Reakce Ligy lidských práv na tiskovou zprávu ministerstva zdravotnictví ke změnám v porodnictví. Candigliota, Zuzana. 2013, http://llp.cz/2013/12/reakce-ligy-lidskych-prav-natiskovou-zpravu-mz-ke-zmenam-v-porodnictvi/ Světová zdravotnická organizace (WHO). Péče v průběhu normálního porodu: praktická příručka. [Online] 1999. [Citace: 7. 4 2015.] http://www.aperio.cz/data/1/WHO_Pece_v_prubehu_normalniho_porodu.pdf Unie porodních asistentek (UNIPA). unipa.cz. [Online] 2010. [Citace: 6. 4 2015.] Ústavní soud. Nález sp. Zn. Pl. ÚS 1/12. Sbírka zákonů České republiky. www.epravo.cz. [Online] 2012. [Citace: 10. 4 2015.] http://www.epravo.cz/_dataPublic/sbirky/2012/sb01602012.pdf. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. Výběrová řízení. www.vzp.cz. [Online] 2015. [Citace: 7. 4 2015.] http://www.vzp.cz/poskytovatele/vyberova-rizeni Zákon č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších upravujících vyhlášek, dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/ Změny porodnictví napříč Evropou. Normální porod [online]. 2014 [vid. 8. 4. 2015]. Dostupné z: http://normalniporod.cz/enca/
106
7
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1
Přehled školských zařízení v ČR
Příloha č. 2
Přehled podmínek k získání oprávnění k samostatnému poskytování péče
Příloha č. 3
Žádost fyzické osoby o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb
Příloha č. 4
Memorandum o spolupráci profesních organizací, ze dne 12. 3. 2014
Příloha č. 5
Přehled registrovaných samostatně působících porodních asistentek v ČR (které odpověděly na dotazník)
Příloha č. 6 – Odpovědi Krajských úřadů na žádost o poskytnutí informací Příloha č. 7
Dotazník pro porodní asistentky
Příloha č. 8
Dotazník pro ženy
Příloha č. 9
Mapa působnosti samostatně působících porodních asistentek v ČR
Příloha č. 10 Přehled benefitů zdravotních pojišťoven ČR
107
7.1
Seznam zkratek
ČKPA
Česká konfederace porodních asistentek
ČR
Česká republika
ČSPA
Česká společnost porodních asistentek
EEC
Evropská směrnice
EHS
Evropská směrnice
EMA
Evropská asociace porodních asistentek
ENCA
Evropská sít porodnických organizací
EU
Evropská unie
FIGO
Mezinárodní federace gynekologů a porodníků
FN
Fakultní nemocnice
GPS ČAS
Gynekologicko-porodnická sekce České asociace sester
HKK
Královehradecký kraj
ICM
Mezinárodní konfederace porodních asistentek
IČO
Identifikační číslo osoby
IČZ
Identifikační číslo zdravotnického zařízení
JHČ
Jihočeský kraj
KÚ
Krajský úřad
MSK
Moravskoslezský kraj
MZ ČR
Ministerstvo zdravotnictví České republiky
NHS
Národní zdravotnický systém (Spojené království)
NICE
Národního institutu pro excelenci ve zdraví a péči
OLK
Olomoucký kraj
OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná
PA
Porodní asistentka
PAK
Pardubický kraj
PHA
Kraj Hlavní město Praha
SKSPA
Slovenská komora sester a porodních asistentek
STČ
Středočeský kraj
UNIPA
Unie porodních asistentek
ÚS
Ústavní soud
VYS
Kraj Vysočina
WHO
Světová zdravotnická organizace
ZLK
Zlínský kraj
ŽL
živnostenský list
108
7.2
Seznam tabulek
Tabulka 1 Souhrnný přehled PA dle krajů ............................................................................ 67 Tabulka 2 Kraj, ve kterých PA působí .................................................................................. 68 Tabulka 3 Pracujete jako? .................................................................................................... 68 Tabulka 4 Osvědčení o způsobilosti ..................................................................................... 69 Tabulka 5 Přeregistrace ........................................................................................................ 69 Tabulka 6 Kde PA působí .................................................................................................... 70 Tabulka 7 Jak působíte v porodnictví ................................................................................... 70 Tabulka 8 Od kdy pracujete jako PA .................................................................................... 71 Tabulka 9 Oprávnění Krajských úřadů ................................................................................. 72 Tabulka 10 Kdy jste žádala o oprávnění ............................................................................... 72 Tabulka 11 Oprávnění - Jihočeský kraj ................................................................................ 73 Tabulka 12 Oprávnění - Jihomoravský kraj .......................................................................... 73 Tabulka 13 Oprávnění Karlovarský kraj ............................................................................... 73 Tabulka 14 Oprávnění - Olomoucký kraj ............................................................................. 74 Tabulka 15 Oprávnění - Plzeňský kraj .................................................................................. 74 Tabulka 16 Oprávnění - Hl. město Praha .............................................................................. 74 Tabulka 17 Oprávnění - Středočeský kraj ............................................................................. 75 Tabulka 18 Oprávnění - Zlínský kraj .................................................................................... 76 Tabulka 19 Oprávnění souhrn .............................................................................................. 76 Tabulka 20 Žádost o přeregistraci ........................................................................................ 76 Tabulka 21 Smlouvy se zdravotní pojišťovnou ..................................................................... 77 Tabulka 22 Typ zdravotní pojišťovny .................................................................................. 77 Tabulka 23 Kdo požádal o smluvní vztah se zdravot. pojišťovnou ........................................ 78 Tabulka 24 Forma spolupráce PA s porodnicí ...................................................................... 78 Tabulka 25 Přehled porodnic - dobrá spolupráce .................................................................. 79 Tabulka 26 Přehled porodnic - bez spolupráce .................................................................... 80 Tabulka 27 Rozsah nabízené péče ........................................................................................ 80 Tabulka 28 Zájem o porod doma .......................................................................................... 81 Tabulka 29 Zájem PA o službu porod doma ......................................................................... 81 Tabulka 30 Počet klientek .................................................................................................... 82 Tabulka 31 Omezení v práci PA ........................................................................................... 82 Tabulka 32 Co se v práci PA daří ......................................................................................... 83 Tabulka 33 Možnost vést fyziologické porody ..................................................................... 83 Tabulka 34 Ve které porodnici PA pracuje? ......................................................................... 84 Tabulka 35 Zájem PA pracovat samostatně .......................................................................... 85 Tabulka 36 Co láká PA samostatně pracovat ........................................................................ 85 Tabulka 37 Negativní aspekty samostatné PA ...................................................................... 85 Tabulka 38 Forma studia ...................................................................................................... 86 Tabulka 39 Zájem o praxi u soukromé PA ........................................................................... 86 Tabulka 40 Zájem studentek být samostatná PA ................................................................... 87 Tabulka 41 Studijní informace o samostatné PA .................................................................. 87
109
7.2
Seznam grafů
Graf 1 Dotazník pro ženy - Rok Vašeho narození? ............................................................... 88 Graf 2 Dotazník pro ženy – Kraj ve kterém žijete? ............................................................... 89 Graf 3 Dotazník pro ženy - Víte, že PA můžete pracovat samostatně? .................................. 89 Graf 4 Dotazník pro ženy - Víte, jaké služby PA poskytuje? ................................................ 90 Graf 5 Dotazník pro ženy - Zvažovala jste využití služeb PA?.............................................. 90 Graf 6 Dotazník pro ženy - Plánujete využít služeb samostatné PA?..................................... 91 Graf 7 Dotazník pro ženy - Víte, jak jsou služby samostatné PA financovány?..................... 92 Graf 8 Dotazník pro ženy – Jste ochotná zaplatit za služby samostatné PA? ......................... 92 Graf 9 Dotazník pro ženy – Má být péče samostatné PA hrazena ze zdravotního pojištění? .. 93 Graf 10 Dotazník pro ženy - Důvody proč využít služeb samostatné PA .............................. 94 Graf 11 Dotazník pro ženy - Co brání využití služeb samostatné PA .................................... 95 Graf 12 Dotazník pro ženy - Využila jste služeb samostatné PA? ........................................ 96 Graf 13 Dotazník pro ženy – Jsou ženy Informovány o službách samostatné PA .................. 96 Graf 14 Dotazník pro ženy - Je samostatná PA pro ženy důležitá?........................................ 97 Graf 15 Dotazník pro ženy - Jste Již matkou? 97
110