Profesní organizace porodních asistentek

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAěSKÁ FAKULTA KATEDRA PORODNÍ ASISTENCE

Profesní organizace porodních asistentek BakaláĜská práce

Autor: KateĜina Trtíková Vedoucí práce: Mgr. Lenka Veselá BRNO, 2014

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakaláĜskou práci na téma Profesní organizace porodních asistentek vypracovala samostatnČ pouze s použitím pramenĤ a literatury uvedených v seznamu citovaných zdrojĤ.

V ýáslavi dne 24. dubna 2014

…………………………………………. KateĜina Trtíková

Pod
kování DČkuji Mgr. Lence Veselé za odborné vedení bakaláĜské práce, za ochotný pĜístup a velmi cenné podnČty a pĜipomínky. DČkuji z celého srdce své rodinČ za trpČlivost a veškerou podporu bČhem celého mého studia

Abstrakt S uznáním profese porodní asistentky, které vyplývá ze zákona, je spojena dĤležitost a nezastupitelnost porodní asistentky v systému poskytování zdravotní péþe tČhotným ženám, ženám pĜi a po porodu. Profesní sdružení je uskupení þlenĤ urþité konkrétní profese. Sdružení (organizace) si klade za cíl zastupovat spoleþné kulturní, profesní i ekonomické zájmy dané profese. Jedná se hlavnČ o výmČnu informací, poskytování podpory v oblasti vzdČlávání, vytváĜení zázemí pro þleny dané profese, propagování þinnosti profese smČrem k veĜejnosti. Souþasný stav na poli profesních organizací porodních asistentek v ýeské republice je složitý. PrávČ tato okolnost mČ dovedla k rozhodnutí zpracovat teoretickou práci, která má za cíl zmapovat situaci profesních organizací porodních asistentek u nás. V této práci jde pĜedevším o shrnutí souþasného stavu v problematice porodní asistence a profesních organizací porodních asistentek.

Abstract The title of the bachelor thesis is Proffesional organization of midwives. With the recognition of the profession of midwifery, based on the law, is connected the importance and irreplacebility of midwives in the process of providing health care for pregnant women, women during and after childbirth. A professional association is a group of members of a particular profession. Association (Organization) aims to represent common cultural, professional and economic interests of a specific profession. It is mainly based on the information exchange, providing support in the areas of education, the creation of hinterland for members of the profession and promoting the activities of the profession to the public. The current state of the professional organizations of midwives in the Czech Republic is very complicated. This condition brought me to the decision to process this bachelor´s thesis and map the situation of the professional organization of midwives in our country. This thesis is a summarization of the current state of midwifery issues and professional organizations of midwives.

OBSAH 1

ÚVOD……………………………………………………………………………………7

1.1

DģLEŽITOST PROFESNÍCH ORGANIZACÍ………………………………………...9

2

HISTORICKÉ SOUVISLOSTI OBORU PORODNÍ ASISTENCE……………….12

2.1

VZNIK PROFESE PORODNÍ ASISTENTKY U NÁS……………………………….12

2.2.

VÝVOJ SITUACE PORODNÍCH ASISTENTEK V PRģBċHU 20. A

21.STOLETÍ………………………………………………………………………………… 19 2.3.

MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE……………………………………………………24

2.4.

PROFESNÍ ORGANIZACE U NÁS –SOUýASNOST……………………………..27

2.5

PROFESE PORODNÍ ASISTENTKY V EVROPċ………………………………….31

3

PRÁVNÍ A SOCIO-KULTURNÍ PROSTEDÍ VE VZTAHU K PORODNÍ

ASISTENCI V R…………………………………………………………………………..35 3.1

SOCIO-KULTURNÍ PROSTěEDÍ PORODNÍ ASISTENCE U NÁS………………..35

3.2

PRÁVNÍ PROSTěEDNÍ PRO PORODNÍ ASISTENTKY V ýR…………………….39

4

SITUACE V R DNES A V BUDOUCNU………………………………………….44

4.1

SPOLUPRÁCE MEZI ZDRAVOTNICKÝCMI PRACOVNÍKY……………………46

4.2

NAVÁZÁNÍ SPOLUPRÁCE MEZI ORGANIZACEMI PORODNÍCH

ASISTENTEK………………………………………………………………………………..47 4.3

SNAHA O OBJEKTIVNÍ ZMAPOVÁNÍ SITUACE PROFESNÍCH ORGANIZACÍ

PORODNÍCH ASISTENTEK U NÁS……………………………………………………….49 5

ZÁVR ………………………………………………………………………………..57

6

SEZNAM ZKRATEK…………………………………………………………………59

7

PEHLED INICIATIV A HNUTÍ V PORODNÍ ASISTENCI…………. …………..61

8 ZDROJE…………………………………………………………………………………62 9

LEGISTLATIVA………………………………………………………………………..73

10 SEZNAM PÍLOH……………………………………………………………………..74 ANOTACE

1 ÚVOD BČhem studia na katedĜe porodní asistence jsem neustále konfrontována s pojmem profese porodní asistentky. StĜety s tímto termínem mČ dovedly k zamyšlení, co je vlastnČ profese jako taková, jak dĤležité je pro pracovníka v urþitém oboru ztotožnČní se s vykonávaným povoláním, o jaký druh pracovní þinnosti se vlastnČ jedná a proþ by vĤbec mČlo být dĤležité spojování jednotlivcĤ do profesních organizací. V oboru porodní asistence je napsáno mnoho textu o historii profese, o kompetencích porodních asistentek u nás, v EvropČ i jinde ve svČtČ. Na tyto práce bych ráda navázala. V prĤbČhu 20. století probČhly velké zmČny, které umožnily vznik statusu porodní asistentky, pozdČji byla tato samostatnČ pracují porodní asistentka nahrazena ženskou sestrou, dnes je u nás porodní asistentka – vysokoškolsky vzdČlaný zdravotnický pracovník, uznána zákonem, který jí umožĖuje pracovat samostatnČ a odpovČdnČ. S uznáním, které vyplývá ze zákona þ.96/2004 Sb., je spojena neoddiskutovatelná dĤležitost a nezastupitelnost porodní asistentky v systému zdravotní péþe. Z výše uvedeného vyplývá nezbytnost existence profesního sdružení, které si klade za cíl poskytování podpory þlenĤm ve vzdČlání, sleduje spoleþné profesní, kulturní a ekonomické zájmy dané profese. Protože je v souþasné dobČ situace na poli profesních organizací porodních asistentek v ýeské republice složitá, cítím potĜebu zmČny v této problematice. PrávČ tento stav mČ dovedl k rozhodnutí zpracovat teoretickou práci, která si klade za cíl zmapovat situaci na poli profesních organizací porodních asistentek v ýeské republice. K tématu profesních organizací porodních asistentek jsem se snažila vyhledat informaþní prameny, které by mi pomohly ve tvorbČ této práce. Vycházela jsem pĜedevším z aktuální situace, která je Ĝešena mezi laickou i odbornou veĜejností moderním zpĤsobem pĜes novodobá média, pĜedevším pĜes internet (pĜístup k informacím, zveĜejĖování rĤzných dat þi výzev, zapojení do obþanských iniciativ apod.). Základním pramenem mi tedy byly internetové zdroje, na webových stránkách jsem vyhledávala informace týkající se konkrétních profesních organizací porodních asistentek, 7

zabývala jsem se velkou mČrou i legislativou evropskou a þeskou, jež vymezuje rámec práv a povinností porodní asistentky. Protože se nejedná o práci, která kompiluje þi shrnuje a posléze novČ nahlíží na již zpracovávanou problematiku, ale o práci, která má za cíl objektivnČ popsat stav profesních sdružení porodních asistentek na našem území v souþasnosti, vycházím též z vlastních názorĤ, zkušeností a myšlenek. Pro zmapování objektivního stavu na poli profesních organizací porodních asistentek u nás jsem jako doplnČk využila i speciálního nástroje, který dokáže zhodnotit kvalitu organizace. Jde o standardizovaný dotazník ICM – International Confederation of Midwives, tzv. MACAT,

který byl vytvoĜen právČ pro

posouzení funkþnosti a kvality organizace. V mé práci jde pĜedevším o shrnutí souþasného stavu porodní asistence a organizací porodních asistentek, tento dotazník, jak je uvedeno níže, slouží pouze pro dokreslení souþasné situace.

8

1.1

DģLEŽITOST PROFESNÍCH ORGANIZACÍ

Profesní sdružení je nezávislé, zpravidla neziskové, sdružení (organizace) pĜíslušníkĤ fyzických anebo právnických osob - nČjaké profese, která má za cíl sledovat a zastupovat spoleþné profesní, kulturní a ekonomické zájmy dané profese, a které nejsou odborovou organizací (nČkdy se však profesní sdružení chápe jako odborová organizace, pĜípadnČ stejná organizace pĤsobí v obou funkcích, což je tĜeba pĜípad LOK-ýSL LékaĜský odborový klub – ýeský svaz lékaĜĤ). Pro profesní sdružení se nČkdy používá oznaþení komora (1). Nejobvykleji je profesní sdružení zakládáno pro podporu zájmĤ þlenĤ dané profese. Jedná se pĜedevším o výmČnu informací, poskytování podpory v oblasti vzdČlávání, vytváĜení zázemí pro þleny dané profese, propagování þinnosti profese smČrem k veĜejnosti. Význam profesní organizace spatĜuji pĜedevším ve zvýšení vlivu jednotlivých pracovníkĤ oboru na vlastní profesi jako takovou. Profesní organizace by mČla fungovat na demokratických principech, mČla by být transparentní a reprezentativní. Transparentnost organizace by se mČla projevovat jak vnitĜnČ, tak i navenek ve vztahu k veĜejnosti . Tento aspekt je podmínkou pro pozitivní vnímání profese okolím.

Proþ je vlastnČ profesní organizace pro porodní asistentky dĤležitá? Vzhledem ke zmČnám spoleþenským i ke zmČnám v právním rámci ýeské republiky v souvislosti se vstupem naší zemČ do Evropské unie, došlo k vymezení samostatné profese porodní asistentky jako takové. Povolání porodní asistentky prošlo profesionalizací, procesem, kterým se urþité povolání stává nezávislou profesí a získává tak více profesní moci, respektu, autonomie a vyššího sociálního statusu (2). Podmínkou pro dosažení profesionalizace je maximální možný stupeĖ vzdČlání porodních asistentek a existence právního rámce, který pevnČ zakotvuje a urþuje rozsah kompetencí porodní asistentky.

9

Dle zákona a dalších naĜízení, které byly pĜijaty v roce 2004 jsou již kompetence a pĤsobnost porodních asistentek vyĜešeny (Zákon þ. 96/2004 Sb. viz Legislativa). Autonomie v profesi porodní asistentky však není dána pouze vymezením ze zákona, je tĜeba vyjednat rámec profese i s profesí bezpodmíneþnČ související s oborem porodní asistentky, a to s gynekology-porodníky a

se všeobecnými sestrami. Dá se Ĝíci, že výše zmínČné

odbornosti si navzájem konkurují nabízením podobných služeb, aþkoli vymezení kompetencí každé odbornosti je vyĜešeno zákonnou normou (3). Ženy mají podle platných þeských zákonĤ právo na informace a na svobodný výbČr zpĤsobu, místa a poskytovatele péþe (nejen lékaĜe). I v dobČ minulé – za první republiky, v období socialistického zdravotnictví, ale i v souþasnosti byly a jsou porodní asistentky oprávnČny k vyšetĜování tČhotné ženy, k péþi o novorozence i k péþi o šestinedČlku. Realitou však je že porodním asistentkách je v tČchto þinnostech dlouhodobČ bránČno a v souþasné chvíli jsou vysokoškolsky vzdČlané porodní asistentky nuceny být pouze „pomocnicemi“ lékaĜĤ (4). Z výše uvedeného vyplývá, že pro prosazení porodních asistentek v oboru je nezbytné hájení spoleþných zájmĤ porodních asistentek, rozšíĜení povČdomí o legálnosti konání porodních asistentek a naplnČní kompetencí v pĤsobení porodních asistentek v oblastech péþe o ženu v prĤbČhu fyziologického tČhotenství, bČhem porodu, po porodu, v šestinedČlí i v prĤbČhu dalšího þasu (otázky zdraví novorozence a kojence do jednoho roku vČku, reprodukþní zdraví ženy, páru i komunity). V tČchto oblastech je možno využít podpory profesního sdružení, které pomĤže naplnČní koncepce oboru a zaruþení autonomie porodních asistentek pĜi výkonu povolání. Aby mohly porodní asistentky úþinnČ hájit své profesní zájmy, potĜebují jednotnou, silnou a aktivní profesní organizaci (5). Soudobá porodní asistentka je vzdČlána a oprávnČna podle platných právních úprav k poskytování dohledu, péþe a rad ženČ bČhem tČhotenství, porodu a v šestinedČlí, porodní asistentka zodpovídá za vedení porodu, peþuje o novorozence a kojence. Péþe zahrnuje preventivní opatĜení, detekci patologických i normálních stavĤ matky a dítČte, obstarání potĜebné lékaĜské pomoci. Porodní asistentka poskytuje informace ženám i celým rodinám v oblasti pĜípravy k rodiþovství, k porodu a pro období po porodu (6).

10

Problémem dnešní doby je však fakt, že þást lékaĜĤ – gynekologĤ-porodníkĤ –nebere porodní asistentku jako samostatného zdravotního pracovníka, ale chápe ji pouze jako svĤj pomocný personál. Je potĜeba najít takový systém spolupráce, který bude pĜínosný pĜedevším pro rodiþku a novorozence. Mezi lékaĜem a porodní asistentkou je nutno budovat profesionální partnerský vztah, který je založený na týmové spolupráci a vzájemném respektu obou profesí (7).

11

2 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI OBORU PORODNÍ ASISTENCE 2.1 VZNIK PROFESE PORODNÍ ASISTENTKY U NÁS Poþátky „babictví“1 jsou staré jako lidstvo samo. Z prvních písemných zmínek se dozvídáme, že ženy v našem kulturním prostĜedí rodily své dČti v doprovodu starších a zkušenČjších žen. Znalosti a dovednosti byly sbírány zkušeností, pĜedávaly se z generace na generaci. V poþátcích oboru nelze hovoĜit o vzdČlávání. Jednalo se o ženy, které se vČtšinou pohybovaly v blízkém okolí tČhotné, þasto šlo o ženy z rodiny, pĜípadnČ o ženy bydlící ve stejné oblasti jako rodiþka. Poþetí a zrození dítČte bylo dlouhou dobu obestĜeno velkým množstvím povČr, neznalostí, obyþejĤ a rituálĤ. Porodní bába udržovala tuto tradici, samozĜejmČ ale byla ze svých zkušeností znalá prĤbČhu a vedení porodu. ěemeslo porodní báby bylo pro spoleþnost dĤležité, lidé si uvČdomovali, že díky pomoci porodní báby mĤže rodiþka i dítČ obdobím porodu projít snáze, než úplnČ bez pomoci. O fyziologii a anatomii þlovČka vČdČla však tehdejší porodní bába jen málo. Báby si poþínaly samostatnČ, nČkdy volaly felþary nebo chirurgy. Rození dČtí i lékaĜství byly plné povČr a mýtĤ, pochybná léþba vycházela nejen z rukou neškolených porodních bab, ale i lékaĜĤ.

1

Babictví, nauka o babení þili pomáhání vlastnČ pĜisluhování pĜi porodu, znamená souhrn všech vČdomostí, jichž má každá porodní bába zapotĜebí, aby mohla záhy poznati každou nepravidelnost v tČhotenství, pĜi porodu a šestinedČlí, a lékaĜe ještČ v þas pĜivolati, i veškerou zruþnost, jakou sobČ má osvojiti, by dovedla tČhotné, rodiþky, šestinedČlky a novorozence, pokud jsou zdrávi, a jak to zákon i vČda lékaĜská žádá, ĜádnČ obsluhovati a ošetĜovati. B. obsahuje tudíž výhradnČ jen životosprávná (dietétická) pravidla pro jmenované závažné doby v životČ matek a vyluþuje naprosto znalost a léþení ženských a dČtských chorob, pĜedpisování a podávání lékĤv, užívání porodnických nástrojĤv a konání jakýchkoli operací. Vyuþování v b. udílí se ve zvláštních, státem zĜízených a vydržovaných školách pro báby porodní (v Praze jest jedna utrakvistická, roþnČ vyuþující po dva bČhy v þeském, jeden v nČmeckém jazyku), jež umístČny jsou v porodnicích, kde každá k úkolu tomu za schopnou uznaná kandidátka po 4—6, nČkde i více mČsícĤ dlíti a pilné ve všech smČrech cviþiti se musí, než zkoušku s prospČchem odbyti, slib složiti, a kdekoli v Rakousku praktikovati mĤže. Školy s vyuþovací Ĝeþí þeskou jsou v zemích koruny þeské pouze dvČ: v Praze a v Olomouci. B. byvší již za doby Hippokratovy v plném proudu setrvalo v rukou ženských až do XVII. století, kde pĜiþinČním maitres Ludvíka XIV. mužská intervence v porodnictví stala se modou, a lékaĜĤm vČdecky pokroþilým poskytnuta pĜíležitost pilným studováním normálních pomČrĤ pĜi porodu, zdokonalováním léþby a hlavnČ operativních výkonĤ rychle vyniknouti nad povrchní vzdČlání a zruþnost bab porodních. V Anglii a NČmecku teprve pozdČji (v XVIII. stol.) uvyklo obecenstvo zváti lékaĜe ku porodĤm. Uþebné knihy o b. v þeském jazyku posud sepsané jsou následující: J u n g m a n n 1827, M o š n e r (v Olomouci) 1837, S t r e n g 1852, W e b e r z E b e n h o f u 1873 a V y š í n (v Olomouci) 1888.In: OttĤv slovník nauþný. Wikisource [online]. editováno 16.Ĝíjna 2012 [vid. 24.bĜezna 2014]. Dostupné z: http://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Babictv%C3%AD

12

Situace se v našich zemích zaþala mČnit s rozšiĜováním písemných zmínek o porodnickém Ĝemeslu. Vzhledem k negramotnosti obyvatelstva však mČly porodní báby k dispozici pĜedevším svou rutinu a letitou praxi. V EvropČ se porodnictví rozvíjelo pĜedevším v NČmecku, ve Francii a v Anglii. Jak bylo již výše uvedeno, porodní báby vykonávaly svou práci dlouhou dobu bez jakéhokoliv odborného vzdČlání. SvĤj vČhlas a uznání získávaly svými službami. NČkteré porodní báby sloužily u dvora, nebo je dokonce zamČstnalo mČsto jako „mČstskou porodní bábu“, která mČla na starosti záležitosti týkající se tehdejší gynekologie a porodnictví (8). Stále þastČji se

objevovaly požadavky na vzdČlávání

porodních babiþek. Doba osvícenství s sebou pĜinesla nové poznatky na poli pĜírodních vČd. Pro obor porodnictví bylo stČžejním momentem povolení pitev a poþátek vČdecké anatomie. První pitvy s odborným anatomickým výkladem u nás provedl v roce 1600 a 1605 Jan Jessenius z Jesenu.2 Celkový rozkvČt pĜírodních vČd znamenal pĜínos pro všechny obory týkající se þlovČka a jeho zdraví a nemoci. K porodní bábČ patĜila porodní pomoc stejnČ jako neznalost, povČrþivost, andČlíþkáĜství…spoleþnost však báby potĜebovala. DĤležitost si uvČdomovaly pĜedevším vládnoucí vrstvy, zapoþala snaha o kontrolu práce porodních bab. PodĜízení kontrole mČlo zamezit pĜedevším vysoké úmrtnosti rodiþek i dČtí, a to nejen z chudých vrstev (9). Z dosavadního porodního umČní se zaþala stávat exaktní vČda. V porodnictví se již rozlišoval porodní objekt, porodní cesty a porodní síly. Zaþala skuteþná revoluce, která byla dovršena v 19. století se vznikem narkózy, mikrobiologie a v 20. století objevem krevních skupin a transfuzí, v teorii pak celým rozvojem reprodukþní fyziologie. Zapoþatý proces se vyvíjí dosud. Znalosti chirurgĤ – porodníkĤ a akušerek (akušerka – porodní babiþka, od francouzského slova accouchement – porod, slehnutí) se od tohoto období od sebe stále více vzdalují, zaþínají se psát jiné uþebnice pro báby a jiné pro chirurgy a lékaĜe (10).

2

Ján Jesenský (27. prosince 1566 Vratislav, Slezsko – 21. þervna 1621 Praha) (též známý jako Jan z Jesenu, þi Jan Jessenius) byl slovenský lékaĜ, politik a filozof. Sehrál významnou politickou a vČdeckou roli v þeských dČjinách. 8. až 12. þervna 1600 Jessenius navštívil Prahu, kde v ReþkovČ koleji provedl na tČle odsouzeného obČšence první veĜejnou pitvu v þeských zemích. PĜednášku k pitvČ pozdČji Jessenius vydal i tiskem. Pitva byla pĜijata velmi rozporuplnČ. Odbornou veĜejností nadšenČ, laiky byl odsouzen. JiĜí Kezelius Bydžovský ho ve své Kronice mladoboleslavské popsal jako þlovČka, který þtvrtil lidi a nakonec byl sám rozþtvrcen. Jesenský vydal o pitvČ spis ve Wittenbergu s názvem Johannis Jessenii á Jessen, Anatomiae Pragae, Anno MDC ab se solemniter administratatae historia (Jana Jesenského z Jeseného historie o pitvČ provedené v Praze roku 1600). In: Wikipedie, otevĜená encyklopedie [online]. editováno 27.bĜezna 2014 [vid. 27. bĜezna 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Jessenius

13

Velkým pĜínosem v oblasti vzdČlanosti i zdravotnické péþe bylo þtyĜicetileté období vlády Marie Terezie, která nastoupila na trĤn roku 1740. Marii Terezii velmi ovlivnil Holanćan Gerhad van Swieten (1700-1772), lékaĜ a porodník. Byl rádcem Marie Terezie v otázkách zdraví lidu a otcem reforem vysokoškolského studia a státem organizovaného zdravotnictví (11). Jako poþátek reforem veĜejného zdravotnictví u nás je považováno vydání Generálního zdravotního
ádu pro Království eské z 24.ervence 1753. Probíhala tedy reforma nejen ve zdravotnictví jako takovém (v Ĝádu byla stanovena práva lékaĜĤ-fyzikĤ, ranhojiþĤ, lékárníkĤ a porodních bab), ale také reforma ve vzdČlávání ve zdravotnických profesích. Jedním z hlavních cílĤ reformy zdravotnictví bylo zmČnit a zkvalitnit vzdČlávání porodních babiþek. Podle názorĤ Bernarda van Swietena bylo tĜeba v souvislosti z rozvojem vČdeckého porodnictví stanovit rozsah kompetencí porodních babiþek a zajistit kvalitní vzdČlávání. Po smrti MarieTerezie v roce 1780 se vlády nad habsburskými zemČmi ujal její syn

Josef

II., který pokraþoval v reformách zemČ. BČhem Josefínských reforem ve zdravotnictví se centralizovala zdravotní pée, vznikaly nemocnice a porodnice, kde se porodní báby vzdlávaly prakticky. Tyto porodnice mČly nejprve charakter sociálních ústavĤ, sloužily pĜedevším chudým a potĜebným, ale služby tČchto zaĜízení využívaly i ženy, které þekaly nemanželské dČti (souþástí Zemské porodnice v Praze bylo i tzv. „tajné oddČlení“, kde ženy porodily inkognito a za poplatek odkládaly dČti do nalezince, tzv. Pražátka) (12). Dalším krokem ke zkvalitnČní výuky porodních babiþek bylo ustavení

tzv. prvního

zkušebního
ádu z roku 1804, na základČ kterého probíhalo vyuþování a pĜezkoušení a porodní báby získávaly po absolvování porodnického školení diplom. Podle tohoto zkušebního Ĝádu se musely v Praze vyškolit i báby venkovské. Podle prvního studijního Ĝádu z roku 1804 se porodní báby musely úastnit celého porodnického kurzu na univerzitČ nebo lyceu a po složení zkoušek obdržet diplom a nejménČ dva msíce se musely vnovat porodnické praxi v porodnici (13).

14

Roku 1804 vydal Antonín Jungmann3 první esky psanou uebnici pro porodní babiky. Kniha vyšla pod názvem Úvod k babení. Jak již bylo uvedeno, do porodnických ústavĤ pĜicházely pĜedevším ženy chudé. Ženy z rodin, které si mohly dovolit péþi domácí, volily tuto možnost, protože péþe v domácím prostĜedí byla považována za mnohem dĤstojnČjší a také i bezpeþnČjší. V porodnických ústavech se þastČji objevovaly infekce a tzv. horeka omladnic.4 Antonín Jungmann svým pĤsobením pĜispČl ke vzdČlávání porodních babiþek i porodníkĤ. Do této doby se o vykonávané praxi v porodnicích nevedly žádné písemné záznamy, Jungmann zavedl psaní porodopisĤ, peþlivČ zaznamenával administrativu, která se týkala jednak

3

Antonín Jan Jungmann, zkrácenČ také Antonín Jungmann, (19. kvČtna 1775 Hudlice u Berouna – 10. dubna 1854 Praha) byl þeský lékaĜ, pĜekladatel z nČmþiny a v roce 1839 rektor Univerzity Karlovy. Antonín Jan Jungmann byl mladším bratrem þeského obrozeneckého jazykovČdce Josefa Jungmanna. PĜispČl k vytvoĜení þeské odborné terminologie. Významný byl jeho pĜínos k rozšíĜení zájmu o sanskrt a k poznání Indie a její staré kultury. Poprvé u nás uveĜejnil i ukázku originálních "liter dévanágarických", jakož i pĜíklad þtení pĤvodního sanskrtského textu. Orientu vČnoval pozornost též ve své obsáhlé obecné studii o antropologii. K jeho studentĤm patĜil František Jan Mošner, profesor olomouckých lékaĜských studií a významný inovátor na poli porodnictví. In: Wikipedia. [online]. Editováno 13.bĜezna 2014 [vid. 26. bĜezna 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Jan_Jungmann 4

Horeþka omladnic (jiným názvem též poporodní horeþka, lat. febris puerperalis) je smrtelná nemoc, jež do poznání a zavedení zásad antisepse po polovinČ 19. století þasto napadala ženy po porodu. Jde o bakteriální infekci (jejím pĤvodcem þasto bývá Streptococcus pyogenes). ŽenČ napadené horeþkou omladnic výraznČ stoupne tČlesná teplota, vytvoĜí se jí vyrážka a rány zaþnou hnisat. PravdČpodobnost smrti je asi 30 %. Od roku 1844 pracoval maćarský lékaĜ nČmeckého pĤvodu Ignác Filip Semmelweis ve Všeobecné vídeĖské nemocnici. Na porodním oddČlení, kde pĤsobili studenti medicíny, byla úmrtnost rodiþek vyšší než v ostatních oddČleních. Semmelweis se domníval, že studenti pĜenášejí na nemytých rukou nemoc z pitevny do ostatních þástí nemocnice. Proto nutil studenty mýt si ruce ve chlorovém vápnČ, což zpĤsobilo že na horeþku omladnic zaþalo umírat ĜádovČ ménČ žen. V roce 1849 jej propustili a úmrtnost opČt vzrostla. PozdČji dostal Semmelweis místo porodníka v Pešti, kde znovu nutil studenty mýt si ruce a pozoroval stejnČ dobré výsledky. Snažil se dosáhnout obecného uznání pro svá opatĜení, ale lékaĜi až na výjimky odmítali pĜipustit, že by nemoc zpĤsobovali sami svýma rukama. Semmelweis navíc nebyl schopen svá pozorování dostateþnČ vČdecky odĤvodnit. PostupnČ se u nČj zaþala projevovat psychická choroba, roku 1865 byl umístČn do ústavu, kde záhy zemĜel patrnČ na následky hrubého zacházení. Jím formulované zásady asepse zaþaly být obecnČ pĜijímány teprve o dekádu pozdČji s Pasteurovým objevem mikroskopických pĤvodcĤ infekce. JeštČ pĜed Semmelweisem tvrdil také Wendell Holmes, že se mikrobi šíĜí na nemytých rukou, ale v praxi prevenci nezkoušel. Skotský lékaĜ Alexander Gordon už roku 1795 publikoval dílo, kde pĜipouštČl, že on sám jako porodník mohl být pĜenašeþem infekce. In: Wikipedie, otevĜená encyklopedie [online]. editováno 10.února 2014 [vid. 26. bĜezna 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hore%C4%8Dka_omladnic

15

úĜedních výnosĤ, ale i klinických údajĤ. Snažil se o založení odborné knihovny, jeho zásluhou také došlo k zakoupení potĜebných nástrojĤ jak pro praxi, tak pro studium (14). Osobnost Antonína Jungmanna vidím jako velmi pokrokovou. Dnešním slovníkem by byl oznaþen jako renesanþní þlovČk. Pro práci porodních babiþek Jungmann požaduje od studentek mnoho vlastností: „Aby k Ĝádnému vykonávání úĜadu byla bába zdravá, churavá neb rozmazaná bdČní noþní a jiné nesnáze denní tČžce nese. Budiž tČlem þistá, bez ohavných osutin, svrabu a jiných neĜestí; ruce mČj bába jemné, citlivé s ohlazenými nehty k potĜebnému hledání…mladá bývá vČtšinou nepovážlivá, ztĜeštČná, bez dĤvČrnosti obecné; pĜíliš letitá zase zapomnČlá, nestateþná, nevrlá a þasto pĜedsudkĤ plná.” (15). Jungmann ve své uþebnici bábám radí, aby své umČní získávaly zþásti ve škole, zþásti v porodnici, zþásti z knihy a zþásti dílem v budoucím konání porodním (16). Velmi cílenČ vymezuje i kompetence porodních babiþek: „Babení slovem umČní, dle kterého ĜádnČ vyuþená žena, vĤbec bába zvaná, tČhotníce, šestinedČlky, rodiþky i novorozené dČti obstarává, a která v pĜípadnostech náhlých zná, kdy zbČhlého babiþe ku pomoci požádati sluší.” (17). Na vzdČlávání porodních bab a porodníkĤ mČl velký vliv profesor Václav Rubeška5 (18541933), který c.k. babickou školu vedl až do roku 1920. V roce 1893 vydal uþebnici Porodnictví pro babiky, kterou odborníci v oboru považují za vynikající (18). V uþebnici Rubeška píše o pravidelném tČhotenství, pravidelném porodu, o šestinedČlí, o novorozenci, o první pomoci pĜi náhlých neštČstích. V knize je zaĜazena staĢ o výbavČ porodních babiþek. Popisuje také zpomalení a zrychlení ozev plodu, jež považuje za 5

Václav Rubeška: ýeský lékaĜ, gynekolog, porodník (1854-1933). Po promoci v roce 1878 nastoupil jednoroþní vojenskou službu. V letech 1880 - 1883 byl prvním asistentem I. porodnické kliniky v Praze. Po rozdČlení lékaĜských fakult na þeskou a nČmeckou pracoval v letech 1883 - 1888 jako asistent na þeské gynekologické klinice v Praze. V roce 1884 absolvoval studijní cestu na kliniky v NČmecku, v roce 1886 habilitoval z gynekologie a porodnictví. MimoĜádným profesorem gynekologie a porodnictví se stal v roce 1897, titul Ĝádného profesora gynekologie a porodnictví získal v roce 1913. V letech 1898 – 1903 byl Ĝeditelem zemské porodnice a nalezince v Praze. Od roku 1922 do 1924 pĤsobil jako pĜednosta novČ zĜízené II. porodnicko-gynekologické kliniky, která vznikla z prostor bývalé babické školy v zemské porodnici. Zasloužil se o zkvalitnČní výuky porodních “babiþek” u nás. Napsal pro nČ uþebnici a mnoho odborných publikací, mezi kterými je i uþebnice pro lékaĜe a mediky “Porodnictví pro lékaĜe”. V praxi zkoušel nové operaþní metody, jejichž výsledky publikoval. Zabýval se jak gynekologickou, tak porodnickou problematikou. AktivnČ se úþastnil þinnosti Spolku þeských lékaĜĤ a byl þlenem nČkolika odborných spoleþností. PatĜí k zakladatelĤm moderního porodnictví a gynekologie u nás. In: Zdraví a zdravotnictví [online]. c2003 [vid. 26. bĜezna 2014]. Dostupné z: http://www.zdrav.cz/modules.php?op=modload&name=News&file=article&sid=4161&mode=thread&order=0

16

nebezpeþné. Nabádá k dĤslednému dodržování hygieny a dbá na písemnictví a dokumentaci do porodních deníkĤ. V nezbytných pĜípadech porodním babiþkám povoluje obrat vnitĜními hmaty u polohy pĜíþné (19). Všechny dosud platné pĜedpisy a naĜízení se týkaly pouze služebních pĜedpisĤ a vzdČlávání porodních babiþek. V roce 1878 byl vydán Ĝíšský zákon, který ukládal obcím starat se o porodní báby. Obce mČly na starosti dohlížet na poþet kvalifikovaných porodních bab a mČly dbát i o sociální postavení takto pracujících žen (20). Roku 1897 vychází závazné p
edpisy pro porodní babiky, každá porodní bába mČla tyto pĜedpisy vlastnit a mČla se jimi Ĝídit (21). PĜedpisy obsahovaly þtyĜi oddíly, pro doplnČní pĜedstavy povinností a kompetencí porodních babiþek tyto oddíly uvádím: 1.oddíl: Osobní povinnosti porodních babiþek, které se týkají výbavy porodní babiþky nástroji a pomĤckami, její osobní þistoty, osobní dezinfekce, užívání a ĜedČní dezinfekþních prostĜedkĤ. 2. oddíl: Jak se má chovat babiþka ve službČ tČhotných a rodiþek. 3. oddíl: OšetĜení dítČte a šestinedČlky. 4. oddíl: Povinnosti porodních babiþek ve výkonech veĜejných, kdy má volat lékaĜe, kam má oznámit narození dítČte, jak má vést porodní deník (22). Je dĤležité si uvČdomit, že pĜes všechna vládní naĜízení nebylo sociální postavení porodních bab dobré. V literatuĜe se uvádí, že pro zajištČní lepších sociálních pomČrĤ porodních babiþek byl stČžejní poþet porodĤ. Pro zajištČní slušného mČsíþního pĜíjmu bylo tĜeba 60 porodĤ na 2 tisíce obyvatel. Podle statistik bylo o jednu tĜetinu porodních babiþek více, než bylo tĜeba. Ve mČstČ bylo porodních babiþek dostatek, vesnice však byly témČĜ bez porodnické pomoci (23). Porodní babiþky nemČly zajištČní pro pĜípad nemoci ani stáĜí. Pracovaly až do konce svých sil. Samy porodní babiþky si uvČdomovaly tuto neblahou situaci a snažily se zlepšit tento stav. Zakládaly podprné spolky – vznikaly ve Vídni, v Praze, v ProstČjovČ a v BrnČ (24).

17

Vzhledem k novým poznatkĤm vČdy a ke zkvalitnČní vzdČlávání a kvalifikace porodních babiþek i porodníkĤ se kvalita péþe zaþala pomalu zlepšovat. Bylo ale také tĜeba zlepšit sociální podmínky porodních babiþek. Výše bylo uvedeno, že vznikaly malé podpĤrné spolky, byly ale zakládány i vČtší organizace: íšská organizace rakouských babiek, která vznikla ve Vídni, Sdružení porodních babiek v Rakousku, které bylo založeno v roce 1903 v BrnČ. V roce 1911 nastal zásadní obrat ve spolkové þinnosti. V Drážćanech se konal mezinárodní sjezd porodních babiþek a delegátkou za naše zemČ se stala Pavla Böhmová, bývalá školní babiþka u docenta Václava Rubešky a pĜedsedkynČ nČmecké sekce porodních babiþek v Praze. Po návratu ze sjezdu Böhmová vzbudila nadšení a touhu porodních babiþek mít také vlastní stavovskou organizaci6. Byla založena Zemská jednota porodních babiek. Na první ustavující schĤzi Zemské jednoty porodních babiþek byly pĜijaty tyto body: 1. Delší doba vyuþování 2. Zavedení úĜednČ povolených honoráĜĤ 3. ZĜízení grémia (pravidelné zasedání) 4. Penzionování porodních babiþek v urþitém vČku 5. Dosazování porodních babiþek podle okresĤ a potĜeb (25). V roce 1913 mČla Zemská jednota již 900 þlenek. Od roku 1912 byl vydáván þasopis „Vstník vnovaný zájmm porodních babiek“, ve kterém byly uveĜejĖovány odborné þlánky a skrze který se stavovská organizace snažila bojovat za lepší postavení porodních babiþek (26).

6

Spoleþenský stav je sociální skupina vnitĜnČ spjatá urþitým právním postavením ve spoleþnosti, pĜiþemž je tímto postavením vymezena vĤþi jiným spoleþenským stavĤm. V novČjší dobČ se oznaþení stav používá i pro nČkteré profesní skupiny (viz napĜ. RytíĜ þeského lékaĜského stavu). Jako stavovské organizace se oznaþují zejména profesní komory (napĜíklad lékaĜi, lékárníci, advokáti, exekutoĜi atd.), ale existují i rĤzné stavovské organizace studentĤ, hudebních skladatelĤ, soukromých zemČdČlcĤ atd. In: Wikipedie, otevĜená encyklopedie [online]. editováno 29. prosince 2013 [vid. 28. bĜezna 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Stav_(soci%C3%A1ln%C3%AD_skupina)

18

2.2.

VÝVOJ SITUACE PORODNÍCH ASISTENTEK V PRģBċHU 20. A 21. STOLETÍ

Vznik ýSR v roce 1918 a získání samostatnosti s sebou pĜinesly šance na zlepšení postavení porodních babiþek (27). Za zlepšení postavení porodních babiþek bylo usilováno ve všech lokálních spolcích v ýechách i na MoravČ. V roce 1919 došlo k významnému kroku: spolky se slouþily v jeden pod názvem Úst
ední jednota porodních asistentek (ÚJPA). Porodní babiþky ÚJPA zapoþaly s vydáváním þasopisu Vstník. ÚJPA se aktivnČ snažila upravit sociální postavení. Zaslala ministerstvu zdravotnictví návrh, který mČl Ĝešit nejen otázky výuky, ale i stálého platu. Snahou bylo vytvoĜení platebních sazeb za jednotlivé výkony a zajistit starobní a invalidní pojištČní (28). Další vývoj profese porodní asistentky byl provázán s mezinárodním úsilím. V roce 1923 byl ÚstĜední jednota porodních asistentek vyzvána ke spolupráci s Mezinárodním svazem porodních asistentek.7 ÚJPA byla pozvána na sjezd, který se konal v Antverpách. Na tomto sjezdu se þlenkám ÚJPA dostalo uznání pro práci v souladu s pokrokovými státy Evropy (29). Na jaĜe roku 1925 se konal v Praze III. sjezd Mezinárodního svazu porodních asistentek. PĜed konáním tohoto sjezdu pĜedsedkynČ ÚstĜední jednoty porodních asistentek Hana Gielingerová -Lišková uvedla, že je potĜeba získat zkušenosti od delegátek z jiných státĤ, jak v cizích zemích peþují o svou mladou generaci. ZároveĖ vyzvala k jednání pĜed svČtovou veĜejností o sociálním postavení porodních asistentek v ýeskoslovensku. Poukazuje na to, že pĜedstavitelé jiných svazĤ profesních si v našem státČ vymohly zlepšení postavení, jen porodní asistentky stále neuspČly. Domnívá se, že Mezinárodní sjezd porodních asistentek by mohl dodat požadavkĤm porodních asistentek v ýeskoslovensku na dĤrazu i pĜesvČdþivosti (30). Výsledkem sjezdu byla rezoluce, ve které Mezinárodní svaz požadoval prodloužení studijní doby porodních asistentek na 3 roky, aby byl porodním asistentkám dán stejný všeobecný vČdecký základ jako ošetĜovatelkám, aby ochrana a ošetĜení tČhotných, rodiþek a kojencĤ byla svČĜena pouze porodním asistentkám. Dále sjezd požadoval, aby porodní asistentky byly povČĜeny oficiální þinností a na základČ toho požívaly státní pojištČní nemocenské, invalidní a 7

Mezinárodní svaz porodních asistentek byl ustanoven v Bruggách v roce 1922. Zakladatelem a pĜedsedou byl Dr. D. F. Daelse. In: SEDLÁýKOVÁ, R. Historie babictví v ýechách a na MoravČ. Brno. 1973. s. 14.

19

starobní. O tom, že ýeské porodní asistentky byly uznávanými profesionálkami i v zahraniþí svČdþí i to, že na III. sjezdu byla zvolena první pĜedsedkyní Mezinárodní unie porodních asistentek Hana Lišková, dosavadní pĜedsedkynČ ÚstĜední jednoty porodních asistentek (31). V roce 1928 byl pĜijat zákon O pomocné praxi porodnické, jakož i o vzdlávání a výcviku porodních asistentek (32). Podle tohoto zákona musela žákynČ po ukonþení mČšĢanky absolvovat dvouletou ošetĜovatelskou školu, na kterou navazoval desetimČsíþní porodnický kurz. Zákon pamatoval i na doškolování porodních asistentek ze starší generace. Bohužel nebylo stále vyĜešeno tvz. rajonování, takže ve mČstech a v lépe prosperujících oblastech naší zemČ bylo porodních asistentek dostatek, ovšem v chudých, napĜ. horských oblastech jich bylo stále málo (33). Zákon také povolil užívání nového názvu pro profesi: porodní asistentka (ve smyslu úþastnit se, být nápomocna ženČ pĜi porodu). V tČchto okamžicích se dá shrnout, že profese porodní asistentky existovala a byla dĤležitá i žádoucí. Vývoj moderního porodnictví i lékaĜství postupoval stále vpĜed, vzhledem k tomu, že výuka porodních asistentek pro pomoc ženám v tČhotenství, ze porodu a v šestinedČlí probíhala již odbornČ, docházelo skuteþnČ ke zlepšení kvality péþe o ženu, dítČ i o reprodukþní zdraví obyvatelstva. Roku 1932 vychází Prachnerova a Bébrova Uebnice pro porodní asistentky, ve které autoĜi uvádí: „Lze Ĝíci, že 95 % porodĤ je pravidelných; pĜi nich smí porodní asistentka sama bez pomoci lékaĜské pĜisluhovati.“ (34). Dále pak je uvedeno: „Porodnice nejsou pĜímo ústavy léþebnými, neboĢ porod jest fysiologickým dČjem a není zpravidla nemocí.“ (35). Porodní asistentky rozhodnČ mČly své místo v péþi o ženy v reprodukþním vČku. Je otázkou, kdy se vlastnČ rozdČlily cesty lékaĜĤ – porodníkĤ, pediatrĤ a porodních asistentek. Logicky by mČlo z uvedeného vyplývat, že jednoznaþným zámČrem všech je zdravá populace. A to nejen novČ se rodivší, ale i stávající, vþetnČ poskytovatelĤ péþe (nárok na uživení se povoláním v oboru porodnictví je pro porodní asistentky, porodníky i pediatry zcela legitimní). Zdá se, že v odlouþení se ve spoleþných zájmech porodních asistentek, porodníkĤ a pediatrĤ sehrálo roli naĜízení, které vycházelo ze zájmu snížit kojeneckou i mateĜskou

20

úmrtnost.8 Byla snaha vytvoĜit prenatální poradenskou péþi. NaĜízení bylo vydáno 5. þervna 1939 ministerstvem sociální a zdravotní správy, jednalo se o smrnici . 1770-5/6 39 o z
ízení a vedení poraden pro matky a dti. Veškerou odbornou þinnost mČl však vykonávat lékaĜ a sociální pracovnice. Role porodní asistentky nebyla vĤbec zmínČna, což Ĝada lékaĜĤ považovala za chybu. „Hlavní úkol porodních asistentek je samostatné vedení normálních porodĤ, vþasné rozpoznání všech þetných nepravidelností porodních, dále vedení porodĤ aĢ normálních þi patologických s lékaĜi… Mimoto porodní asistentky jsou dĤležitým a nejpĜirozenČjším þinitelem v péþi o výživu a hygienu novorozených dČtí a kojencĤ. Jest nepochopitelno, že tento dĤležitý a samozĜejmý úkol porodních asistentek, ježto ony jedinČ mají nejlepší pĜehled, zvláštČ na venku, všech novorozencĤ a kojencĤ, jest zhusta dosud zanedbáván a nepoužíván. Bylo by tedy záhodno, aby touto péþí o novorozence a kojence byly porodní asistentky úĜednČ povČĜeny, dále aby byly pĜibírány v prvé ĜadČ do poraden pro matky a novorozence, stejnČ jako sociální sestry.“ (36). Situace byla i nadále složitá, v prĤbČhu 2. svČtové války se celostátní hodnota kojenecké i mateĜské

úmrtnosti zvýšila. Z analýzy údajĤ o péþi o matku a dítČ pĜed rokem 1945

vyplynuly hlavní pĜíþiny zaostávání této péþe v ýR za vyspČlými zemČmi (Švédsko, Norsko, Dánsko, Holandsko, Švýcarsko, Anglie, USA, Francie). V dsledku 2. svtové války došlo k p
erušení veškerých styk s vysplými zemmi. Nebyly vas zachyceny zmny vedoucí ke zlepšení pée o matku a dít, které v tČchto vyspČlých zemích probíhaly. Další pĜíþinou zpožćování péþe o matku a dítČ byly problémy personální. Týkaly se nedostateþné vzdČlanosti porodních asistentek i pĜerušeného doplĖování mladé generace lékaĜĤ a lékaĜek v dĤsledku zavĜení vysokých škol NČmci na více než 5 let (37). MylnČ mnozí po válce argumentovali, že narĤstající kojenecká a mateĜská úmrtnost je zpĤsobená nekvalitní a neefektivní péþí porodních asistentek u nás. V roce 1947 bylo studium porodní asistence prodlouženo z deseti mČsícĤ na dva roky. O rok pozdČji vyšel zákon þ. 95/1948 O vytvo
ení jednotného systému ve výchov a vzdlávání st
edního zdravotnického personálu, obor porodní asistentka byl zaĜazen do vyššího 8

Kojenecká úmrtnost - vyjadĜuje úmrtnost v prvním roce života, tzn. prĤbČhu prvních 365 dní života dítČte. Kvocient kojenecké úmrtnosti je definován jako poþet zemĜelých do 1 roku života na 1 000 živČ narozených v daném roce. MateĜská mortalita (úmrtnost) oznaþuje celkový poþet úmrtí žen v tČhotenství, za porodu a do 42. dne šestinedČlí na 100 000 živČ narozených dČtí.

21

sociálnČ zdravotního studia. Od této doby se systém vzdČlávání porodních asistentek nČkolikrát mČnil. V roce 1965 byl název oboru zmČnČn na ženskou sestru.V roce 1993 se pak vrátilo pĤvodní oznaþení porodní asistentka. V roce 1995/96 vznikl obor Diplomovaná porodní asistentka, studium trvalo 3 roky a nahradilo bývalé dvouleté pomaturitní studium. Od roku 2001 byla zahájena výuka na vysokých školách, ve formČ prezenþní nebo kombinované. Studium trvá 3 roky, absolvent bakaláĜského studijního programu musí zakonþit studium Státní závČreþnou zkouškou (38). Jak již bylo uvedeno, bČhem vývoje oboru zaþaly na poþátku 20. století i u nás vznikat profesní organizace porodních babiþek, pozdČji asistentek. Smyslem byla snaha o zlepšení sociálních podmínek a lepší právní zázemí pro vykonávání profese porodní asistentky. Zemská jednota porodních

babiek byla založena roku

1911, Sdružení porodních

babiek v Rakousku bylo založeno v roce 1903 v BrnČ. V roce 1919 se spolky v ýechách i na MoravČ slouþily, vznikla ÚJPA – Úst
ední jednota porodních asistentek. NapĜ. v roce 1923 bylo v ÚstĜední jednotČ organizováno skoro 4 tisíce porodních asistentek (39). Jednotná profesní organizace existovala až do rolu 1948, kdy byly všechny spolky v ýSR slouþeny do jednotné organizace ROH.9 V bĜeznu roku 1990 bylo rozhodnuto o zrušení ROH a pĜedání pravomocí nástupnickým organizacím. V témže roce byla ustavena AS, eská asociace sester, která sdružovala a dodnes sdružuje nelékaĜské pracovníky zdravotnických oborĤ.10

9

Revoluþní odborové hnutí (ROH) byla monopolní odborová organizace, která byla zároveĖ nejmasovČjší spoleþenskou organizací v socialistickém ýeskoslovensku. Mnohde bylo þlenství zamČstnancĤ v ROH prakticky povinné a automatické. 10 Historický poþátek ýAS lze zasadit do prvních desetiletí 20. století, kdy vznikaly ošetĜovatelské spolky, pozdČji ve dvacátých letech vznik Spolku diplomovaných sester, bČhem 2. svČtové války byla þinnost spolku násilnČ ukonþena. K obnovČ þinnosti spolku došlo v 70. letech 20. století, vznikla ýSS - ýeská spoleþnost sester, pozdČji ýeskoslovenská spoleþnost sester. Spoleþnost nebyla samostatnou profesní organizací, pracovala v rámci ýLS Jana Evangelisty PurkynČ. Rok po Sametové revoluci byla zrušena organizace ROH a nástupnické organizace zaþaly pracovat samostatnČ. V roce 2000 se ýSS a ýAS spojily a i dnes vystupují pod oznaþením ýAS.

22

Kompetence gynekologicko-porodnické sekce ýAS byly nevýznamné, proto se v roce 1997 rozhodly nČkteré þlenky vystoupit z ýAS a založit samostatnou a autonomní organizaci pro porodní asistentky, vznikla eská asociace porodních asistentek – APA. V roce 2005 prošla ýAPA nČkolika zmČnami, jednou z nich byla zmČna názvu organizace na eskou konfederaci porodních asistentek – KPA (40). V roce 2005 vzniká odchodem nČkterých þlenek z ýKPA nová profesní organizace porodních asistentek: Unie porodních asistentek – UNIPA. Další porodní asistentky jsou

organizovány v gynekologicko-porodnické sekci ýeské

asociace sester (41). PodrobnČji se o tČchto organizacích porodních asistentek zmiĖuji dále. V souþasné dobČ existuje dále POUZP - Profesní odborová unie zdravotnických pracovníkĤ ýech, Moravy a Slezska (POUZPýMS), jež vznikla v roce 1990 jako profesní organizace. POUZP sdružuje zdravotnické pracovníky k obhajobČ jejich profesních, odborových, ekonomických a sociálních práv.Uzavírá kolektivní smlouvy, má kompetence k pĜipomínkování zákonĤ.VytváĜí profesní sekce pod VzdČlávacím poradenským stĜediskem (VPS) POUZP jako podporu celoživotního vzdČlávání nelékaĜských zdravotnických pracovníkĤ. V roce 2009 Valná hromada POUZPýMS odsouhlasila zmČnu názvu na Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníkĤ. Organizace má celorepublikové pĤsobení (42). Mnohé þlenky jiných profesních organizací nepokládají za správné sluþování odborových a profesních zájmĤ svých þlenĤ. Zatímco odborové zájmy tzn. platové a pracovní podmínky jsou u zdravotnických profesí podobné, jejich profesní zájmy se mohou kĜížit (43).

Další organizací, která má shromažćovat porodní asistentky je Sdružení porodních asistentek ech, Moravy a Slezska – SPAMaS, existující od roku 1992 (44). Toto sdružení však již dlouho prakticky nefunguje. Nebylo prozatím formálnČ zrušeno (45).

Novou organizací, založenou na pĜelomu roku 2013 a 2014, je eská spolenost porodních asistentek. Organizace má sdružovat porodní asistentky i další nelékaĜské profese dle zákona 96/2004Sb. Ve Stanovách ýSPA je uvedeno, že spoleþnost

dodržuje a dbá odborných

doporuþení ýGPS a ýLS JEP (46).

23

2.3 MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE Nadnárodní spoleþností zastupující porodní asistentky celého svČta je Mezinárodní konfederace porodních asistentek – International Confederation of Midwives (ICM ) a Evropská asociace porodních asistentek – European Midwives Association (EMA). Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) podporuje, zastupuje a pracuje na posílení profesních sdružení porodních asistentek v globálním mČĜítku. ýleny konfederace je v souþasné dobČ více než 108 sdružení ve více než 95 zemích svČta (47). Cílem je zajištČní ženských práv a pĜístupu k péþi porodních asistentek pĜed, bČhem a po porodu na celosvČtové úrovni. Spolupráce s OSN a dalšími partnery má pĜispČt ke snížení poþtu úmrtí matek i kojencĤ v období kolem a pĜi porodu a zajištČní bezpeþného mateĜství na celém svČtČ (48). Roku 1972 vytvoĜily SvČtová zdravotnická organizace (WHO), Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) a Mezinárodní federace gynekologĤ a porodníkĤ (FIGO) dokument s názvem Definition of the Midwife (Definice porodní asistentky). Tato definice byla pĜijata na kongresu Mezinárodní konfederace porodních asistentek konaném 19. þervence 2005 v Brisbane v Austrálii. Nahrazuje Definici porodní asistentky pĜijatou v roce 1972 a doplnČnou v roce 1990. „Porodní asistentka je osoba, která byla ĜádnČ pĜijata do oficiálního vzdČlávacího programu pro porodní asistentky uznávaného v dané zemi, která tento vzdČlávací program úspČšnČ ukonþila a získala tak požadovanou kvalifikaci a registraci pro výkon povolání porodní asistentky. Porodní asistentka je uznávána jako plnČ zodpovČdný zdravotnický pracovník, který pracuje jako partner ženy, poskytuje jí potĜebnou podporu, péþi a radu bČhem tČhotenství, porodu a v dobČ poporodní, vede porod na svou vlastní zodpovČdnost, poskytuje péþi novorozencĤm a dČtem v kojeneckém vČku. Tato péþe zahrnuje preventivní opatĜení, podporu normálního porodu, zjišĢování komplikací u matky nebo dítČte, zprostĜedkování pĜístupu k lékaĜské péþi nebo jiné vhodné pomoci a provedení nezbytných opatĜení pĜi mimoĜádné naléhavé situaci.Porodní asistentka má dĤležitou úlohu ve zdravotním poradenství a vzdČlávání nejen žen, ale i v rámci jejich rodin a celých komunit. Tato práce by mČla zahrnovat pĜedporodní pĜípravu a pĜípravu k rodiþovství a mĤže být rozšíĜena i do oblasti zdraví žen, sexuálního nebo reproduktivního zdraví a péþi o dítČ. Porodní asistentka mĤže vykonávat svou profesi v jakémkoli prostĜedí, vþetnČ domácího prostĜedí, ambulantních zdravotnických zaĜízení, nemocnic, klinik, nebo zdravotnických stĜedisek“. (49).

24

Mezinárodní organizace ICM participuje na projektech svČtových organizací, které mají za cíl zlepšovat zdraví i sociální podmínky populace ve svČtČ. Mezi spolupracující partnery ICM napĜíklad patĜí: UNFPA – United Nations Population Fund (Populaþní fond Organizace spojených národĤ), který má za cíl zlepšit zdraví matek i novorozencĤ po celém svČtČ. ZároveĖ se úþastní projektĤ na podporu zlepšení sexuálního a reprodukþního zdraví populace a zamČĜuje se i na práva žen. Ve spolupráci s ICM se snaží posílit regulaþní mechanismy oboru porodní asistence, rozvíjí a posiluje vzdČlávání porodních asistentek, podporuje a rozvíjí také role profesních organizací porodních asistentek (50). Další spolupracující organizací je WHO – World Helth Organization (SvČtová zdravotnická organizace). Spolupráce probíhá dlouhodobČ v návaznosti na program WHO Zdraví pro všechny v 21. století.11 Dle WHO je zdraví v 21. století sdílenou odpovČdností, která zahrnuje rovný pĜístup k základní péþi ve zdravotnictví a kolektivní obranu proti nadnárodním hrozbám (51). S ICM spolupracuje FIGO – The International Federation of Gynecology and Obstetrics (Mezinárodní federace gynekologĤ a porodníkĤ). Organizace má snahu, aby ženy celého svČta dosáhly co nejvyššího standardu v oblasti fyzického, duševního, reprodukþního i sexuální zdraví a pohody (52).

11

Na 51. svČtovém zdravotnickém shromáždČní v kvČtnu 1998 se þlenské státy SvČtové zdravotnické organizace usnesly na deklaraci, která formulovala základní politické principy péþe o zdraví v jeho nejširších spoleþenských souvislostech. Zdraví je jedním ze základních lidských práv a jeho zlepšování hlavním je cílem sociálního a hospodáĜského vývoje. UskuteþĖování této zásady vyžaduje spravedlnost a solidaritu, všeobecný pĜístup ke zdravotním službám, založeným na souþasných vČdeckých poznatcích, dobré kvalitČ a udržitelnosti pozitivního rozvoje. Deklarace byla pĜijata, aby zdĤraznila a podpoĜila program SvČtové zdravotnické organizace Zdraví pro všechny ve 21. století. Jeho hlavními cíli je ochrana a rozvoj zdraví lidí po jejich celý život a snížení výskytu nemocí i úrazĤ a omezení strádání, které lidem pĜinášejí. K signatáĜĤm deklarace patĜila také ýeská republika, jejíž vláda nyní schvaluje národní rozpracování tohoto programu, vČdoma si, že zdraví obyvatelstva patĜí mezi nejvýznamnČjší priority její þinnosti a þinnosti všech resortĤ. In: MZýR [online]. [vid.1. dubna 2014]. Dostupné z: file:///C:/Documents%20and%20Settings/pavel/Dokumenty/Downloads/Zdrav%C3%AD_21_-_Cile_1-9.pdf

25

Další spolupracující organizací je WRA – White Ribbon Aliance (Aliance Bílé stuhy), která se snaží zvyšovat povČdomí veĜejnosti o potĜebČ bezpeþného tČhotenství a bezpeþného porodu všech matek a novorozencĤ na svČtČ.12 Mezi další mezinárodní organizace, které s ICM navázaly spolupráci, patĜí Global Health Workplace Alliance – spoleþenství mezinárodních agentur, finanþních institucí, profesních sdružení, výzkumných týmĤ i pedagogĤ. Tato skupina se snaží Ĝešit nedostatky zdravotnictví pĜedevším v rozvojových zemích. V tČchto zemích se zamČĜuje pĜedevším na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil ve zdravotnictví (53). EMA – European Midwives Association (Asociace evropských porodních asistentek) je nezisková nevládní organizace zastupující národní asociace porodních asistentek þlenských a kandidátských zemí Evropské Unie (EU). Organizuje pravidelná setkání evropských porodních asistentek za úþelem projednávání otázek týkající se profese porodních asistentek a zdraví žen. Podporuje standardy vzdČlání a praxe PA v rámci EU. Snaží se ovlivĖovat zdravotní politiku a porodnictví v rámci EU (54).

12

Bílá páska je vČnována památce všech žen, které zemĜely v prĤbČhu tČhotenství a pĜi porodu. V nČkterých kulturách, bílá symbolizuje smutek, a v jiných symbolizuje nadČji a život. Bílá páska pĜedstavuje tento dvojí význam na celém svČtČ. Aliance Bílé stuhy funguje nejen k udržení života, ale také truchlí a oceĖuje ty ženy, které nepĜežily tČhotenství nebo porod. In: ICM [online]. 2014 [vid. 30.bĜezna 2014]. Dostupné z: http://www.internationalmidwives.org/partners-and-affiliates/partners/white-ribbon-alliance-(wra).html

26

2.4 PROFESNÍ ORGANIZACE U NÁS - SOUýASNOST Jak již bylo uvedeno, profesní organizace spojuje osoby, které mají urþité cíle. Pro prosazení tČchto cílĤ je nezbytné, aby za nimi stálo co možná nejvČtší množství osob. Pokud je organizace profese silná a stabilní, nabývá význam profesní organizace pĜedevším v prosazování zájmĤ a požadavkĤ skupiny. Jak se ukazuje, za mnohými pokroky v profesích nelékaĜských pracovníkĤ stály právČ profesní organizace.13 Výše se uvádí, že problematika profesních organizací pro obor porodní asistence je pĜedevším v roztĜíštČnosti tČchto spoleþenství. Existuje více menších organizací, které mají velmi podobné cíle pĜedevším ohlednČ práv a zájmĤ porodních asistentek. StČžejním zájmem každé profese je nepochybnČ snaha o udržení dostatku pracovních pĜíležitostí. ZároveĖ je potĜeba porodní asistentky podpoĜit v profesním uvČdomČní a ve vzájemné sounáležitosti porodních asistentek. Pro pĜehlednost uvádím shrnutí jednotlivých profesních organizací porodních asistentek v souþasnosti u nás: ýeská

konfederace

porodních

asistentek

-

ýKPA

(do

roku

2005

APA)

Vznikla v roce 1997 vystoupením z GPS ýAS. Sdružuje na základČ kolektivního i individuálního þlenství porodní asistentky z porodnic, ambulancí, samostatnČ pracujících, z vysokých škol i studentek PA. ýKPA má konfederativní charakter: v rámci ýKPA jsou þleny i menší spolky: Sdružení porodních asistentek Praha Sdružení porodních asistentek Jihoþeského kraje Sdružení porodních asistentek Jihomoravského kraje - SPAJK

13

NapĜ. ICN - The International Council of Nurses - Mezinárodní rada sester je federace víc než 130 národních asociací zdravotních sester. Byla založená v roce 1899 a byla první mezinárodní organizací pro zdravotní profesionály. Hlavní sídlo je v ŽenevČ, Švýcarsko. Cíle organizace jsou spojit sesterské organizace do globálního tČlesa na rozvoj socioekonomického stavu sester a sesterských profesí globálnČ, a též podpoĜit globální a lokální zdravotní metody. In: ICN [online]. editováno 14. þervna 21013 [vid. 5. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.icn.ch/about-icn/about-icn/

27

Sdružení porodních asistentek Moravskoslezského kraje Sdružení porodních asistentek Olomouckého kraje Sdružení porodních asistentek PlzeĖského kraje Sdružení porodních asistentek Východoþeského kraje - SPAVý Sdružení porodních asistentek kraje Vysoþina Sdružení porodních asistentek Zlínského kraje - SPAZK SPA Soukromé porodní asistentky. ýKPA má okolo 150 platících þlenek. ýKPA je þlenem ICM – Mezinárodní konfederace porodních asistentek a EMA – Evropské asociace porodních asistentek. Program, cíle a návrhy ýKPA jsou dlouhodobČ známé a pĜístupné nejen odborné, ale i laické veĜejnosti. Mezi nejdĤležitČjší cíle ýKPA patĜí snaha: - koordinovat a zastĜešovat þinnost jednotlivých profesních sdružení porodních asistentek v ýR, vytvoĜit jednotnou reprezentaci þeských porodních asistentek ve vztahu k orgánĤm státní správy v resortech zdravotnictví a školství, zdravotním pojišĢovnám, organizacím ostatních zdravotnických pracovníkĤ a organizacím porodních asistentek v jiných zemích -vyjadĜovat názory a hájit profesní zájmy porodních asistentek na celostátní úrovni jednání o vytváĜení a implementaci zdravotní politiky, legislativních, administrativních a regulaþních mechanismĤ, upravujících vzdČlávání a výkon povolání porodní asistentky -pozvednout a upevnit profesní hrdost, prestiž a postavení porodní asistentky v systému zdravotní péþe v ýR jako samostatného zdravotnického pracovníka, jehož náplĖ þinnosti, kompetence a odpovČdnost vychází z mezinárodní definice porodní asistentky a smČrnic EU -dbát na odbornou zpĤsobilost porodních asistentek a podílet se na systému jejich celoživotního vzdČlávání, pĜitom šíĜit umČní a dovednost být porodní asistentkou na základČ dlouhodobých zkušeností z praxe i nových poznatkĤ vČdy a výzkumu -dohlížet na kvalitu, komplexnost, dostupnost a hospodárnost zdravotní péþe, posílit primární komunitní péþi poskytovanou ženám, jejich dČtem a rodinám, dbát na dodržování mezinárodního etického kodexu porodních asistentek

28

-dbát na dodržování kodexu práv pacientĤ, respektovat právo ženy na poskytnutí potĜebných informací a na rozhodování o místČ, zpĤsobu a poskytovateli zdravotní péþe, podporovat odpovČdnost ženy za vlastní zdraví i za zdraví jejího dítČte (55). Dle informací vedení ýKPA má profesní organizace okolo 150 þlenek. Unie porodních asistentek – UNIPA Vznikla v roce 2005 odchodem Ivany Königsmarkové14 z ýAPA. Sdružuje pouze porodní asistentky a studentky PA. Uvádí se, že má cca 100 þlenek. V základních otázkách se shoduje s ýKPA.

Profesní

asistentek sdružuje

organizace

porodních

asistentek

UNIPA

-

Unie

porodních

porodní asistentky na základČ individuálního þlenství. ýlenkami se

mohou stát ty porodní asistentky, které pracují ve státních i nestátních zdravotnických zaĜízeních, soukromé porodní asistentky, studentky oboru porodní asistence i porodní asistentky na mateĜské dovolené. Cílem Unie porodních asistentek je: poskytovat profesní podporu porodním asistentkám, vytváĜet zázemí pro studentky porodní asistence, propagovat práci porodních asistentek smČrem k veĜejnosti, poskytovat informace a podporu rodiþĤm. Unie porodních asistentek vidí porodní asistentku komplexnČ jako poskytovatelku péþe v systému našeho zdravotnictví: PA jako prĤvodkynČ tČhotenstvím, PA jako profesionál, který vede fyziologický porod, PA jako poskytovatel péþe matce a dítČti po porodu. Unie porodních asistentek se ve své þinnosti vČnuje také porodĤm doma s porodní asistentkou; poukazuje na rozpory v legislativním rámci Evropské unie a ýeské republiky, kdy navzdory smČrnicím Evropské unie a doporuþením SvČtové zdravotnické organizace spoleþenskopolitická situace u nás nepodporuje práci samostatných porodních asistentek v komunitní péþi. (56). Gynekologicko-porodnická sekce eské asociace sester - GPS AS Sdružuje všeobecné sestry i porodní asistentky na gynekologicko-porodnických pracovištích. ýAS je profesní organizací sester. Gynekologicko-porodnická sekce má cca 300 þlenek, není ale zĜejmé, kolik z nich je porodních asistentek. ýlenství porodních asistentek v profesní organizaci sester není ve svČtČ obvyklé. Problémem je možnost zasahování konkurenþní profese (všeobecná sestra) do aktivit porodních asistentek. Program, cíle a návrhy GPS ýAS

14

Informace: Ivana Königsmarková – porodní asistentka. Tedxprague.cz [online]. 2009 [vid. 5. dubna 2014 ]. Dostupné z : http://www.tedxprague.cz/ivana-konigsmarkova/

29

pro obor porodní asistence známy nejsou. Poþet þlenek gynekologicko-porodnické sekce se mi nepodaĜilo zjistit, aþkoli vedení organizace bylo osloveno ohlednČ tohoto údaje (57). Profesní a odborová unie zdravotnických pracovník ech, Moravy a Slezska – POUZP viz výše. Sdružení porodních asistentek ech, Moravy a Slezska – SPAMaS viz výše. eská spolenost porodních asistentek je novou organizací, založenou na pĜelomu roku 2013 a 2014. Poslání, úkoly a cíle jsou uvedeny ve Stanovách ýeské spoleþnosti porodních asistentek a jsou veĜejnosti dostupné na webových stránkách spoleþnosti (58). Není zĜejmé, kolik má organizace þlenĤ.

30

2.5 PROFESE PORODNÍ ASISTENTKY V EVROPċ

Srovnání zpĤsobu péþe o tČhotné ženy, o ženy rodící i srovnání péþe o novorozence u nás a v jiných evropských zemích je aktuálním tématem již po nČkolik let. Mnoho osob z Ĝad veĜejnosti i odborníkĤ se u nás zamýšlí nad celkovou situací porodnictví. Obvyklý zpĤsob péþe o tČhotnou je u nás nastaven tak, že tČhotná žena, která je v péþi u obvodního gynekologa, pĜichází v období tČhotenství do tzv. tČhotenské – prenatální poradny, kde o ni peþuje lékaĜ. Podle statistické roþenky Ministerstva zdravotnictví ýeské republiky je návštČvnost v poradnách 97 %. Více jak 90 % žen absolvuje v prenatální poradnČ 10 a více návštČv (59). Podle nových právních pĜedpisĤ z roku 2004 mohou porodní asistentky v ýR - podobnČ jako v ostatních zemích EU - pracovat samostatnČ, tj. bez odborného dohledu a bez indikace lékaĜe v pĜípadČ fyziologického tČhotenství, porodu a šestinedČlí. Po vstupu ýR do EU mohou þeské porodní asistentky pracovat za srovnatelných podmínek v libovolném z þlenských státĤ. StejnČ tak mohou porodní asistentky ze zemí EU pracovat u nás. VČtšina porodních asistentek je zamČstnaná ve státních zdravotnických zaĜízeních, ale þást z nich pracuje samostatnČ v nestátních zdravotnických zaĜízeních. Nabízí tak ženám, jejich partnerĤm a dČtem individuální péþi v tak citlivém období, jakým tČhotenství, porod, šestinedČlí a ranné rodiþovství je. Velmi þasto péþe porodní asistentky probíhá v domácím prostĜedí klientky nebo v ambulanci porodní asistentky pĜi provozování privátní praxe porodní asistentky (60). S porodní asistentkou se žena mĤže setkat v porodnicích na porodních sálech, na oddČleních péþe o tČhotné a v šestinedČlí, v gynekologicko- porodnických ordinacích. Dále i v rĤzných centrech pro budoucí rodiþe. Dle kompetencí porodní asistentky mĤže porodní asistentka ženu provázet fyziologickým tČhotenstvím, mĤže vést fyziologický porod, asistovat lékaĜi pĜi porodu komplikovaném. Porodní asistentka také poskytuje péþi matce a dítČti po porodu. Pro práci porodních asistentek je stČžejní zákonný rámec, který v ýeské republice platí. Jde o tyto právní pĜedpisy: zákon . 96/2004 Sb., který byl schválen na jaĜe roku 2004 Parlamentem ýeské republiky. Jedná se o zákon o podmínkách k odborné zpĤsobilosti k výkonu povolání nelékaĜských zdravotnických povolání. Mezi nelékaĜská zdravotnická povolání patĜí také povolání porodní asistentky. Podmínky k výkonu tohoto povolání jsou

31

zakotveny v § 6 tohoto zákona (Zákon þ. 96/2004 Sb., viz PĜíloha þ. 4). V roce 2011 došlo k vytvoĜení tzv. Malé novely zákona 96/2004 Sb., která se týkala pĜedevším délky registrace pro výkon povolání. Jedná se o zákon . 105/2011 Sb. (viz Legislativa). Profesionálové pracující ve zdravotnictví v nelékaĜských oborech mohou informace vyhledávat v Národním centru ošetĜovatelství a nelékaĜských zdravotnických oborĤ.15 V létČ téhož roku vydalo Ministerstvo zdravotnictví ýeské republiky provádČcí vyhlášku . 424/2004 Sb., kterou stanovilo závazná pravidla pro výkon povolání nelékaĜských profesí bez odborného dohledu a indikace lékaĜe. V roce 2011 byla tato vyhláška nahrazena vyhláškou . 55/2011 Sb. Profesi porodní asistentky je v této vyhlášce vČnován § 5 (viz PĜíloha þ. 5) odstavec 1, jenž pĜesnČ definuje þinnosti, které porodní asistentka mĤže bez odborného dohledu a indikace lékaĜe vykonávat. Mnoho

porodních

asistentek

pracuje

na

oddČlení

gynekologie,

onkogynekologie,

v ambulantní péþi jako zamČstnankynČ lékaĜĤ a lékaĜek v oboru gynekologie, na porodních sálech a na oddČlení šestinedČlí. NČkteré porodní asistentky pracující v tzv. komunitní péþi, vykonávají své povolání ve státních i nestátních zaĜízeních, jako terénní porodní asistentky, které poskytují i domácí péþi þi v centrech pĜedporodní pĜípravy. V naší zemi je stále porodní asistentka vidČna veĜejností jako sestra na oddČlení pĜípadnČ jako ambulantní sestra, pod pojmem profese porodní asistentky vidí laická i odborná veĜejnost stále spíše všeobecnou sestru s „nČjakou“ specializací, která je asistentkou lékaĜe než ženy. Jde však o kompetentní erudovanou vysokoškolsky vzdČlanou odbornici na problematiku reprodukþního i celkového zdraví ženy, páru i rodiny. Je v zájmu profese porodní asistentky tento náhled veĜejnosti zmČnit, pĜedevším proto, že porodní asistentka má ze zákona právo provádČt úkony vycházející z výše uvedené vyhlášky. PrávČ skrze dobĜe fungující profesní organizaci lze úþinnČ hájit práva porodních asistentek a podporovat správný náhled obyvatelstva na tuto profesi. Zajímavé je pak srovnání práce a kompetencí porodních asistentek u nás a v jiných zemích Evropy. Slovensko: Na Slovensku jsou porodní asistentky organizovány ve spoleþné asociaci sester a porodních asistentek- SKSaPA –Slovenská komora sester a porodných asistentiek. Nezávislou, samostatnou asociaci porodní asistentky nemají, nejsou þleny Mezinárodní konfederace porodních asistentek, jsou þlenkami EMA. VzdČlání porodní asistentky je tĜíleté 15

Viz http://www.nconzo.cz/web/guest/home

32

na vyšší škole, pro ženské sestry existuje možnost doplnČní vzdČlání (18 mČsícĤ) a získání oficiálního titulu diplomovaná porodní asistentka. Celková situace se od naší pĜíliš neliší (61). Polsko: V Polsku existuje nezávislá organizace, která vznikla v roce 2002. Cílem tamní organizace je rozšíĜení nabídky služeb, které mohou tČhotné a rodící ženy využít. V Polsku mohou ženy napĜ. rodit doma, tato možnost je zakotvena v zákonČ (62). Polsko je þlenem ICM. V zemi je jedna profesní organizace (komora), která sdružuje sestry a porodní asistentky. Profese se stĜídají na místech pĜedsedkynČ a místopĜedsedkynČ ve volebních obdobích . ýlenství je povinné ze zákona, pĜíspČvky se platí mČsíþnČ a jsou asi ve výši 25-30 euro roþnČ. Profesní organizace má nČkolik komisí (právní, komise pro standardy), místo pĜedsedkynČ a hospodáĜky je placenou þinností. Organizace je rozdČlena podle vojvodství. Každé vojvodství má svou samosprávu. Organizace poĜádá konference, školení a semináĜe, podílí se na upevnČní profese ve zdravotním systému zemČ. Komora byla orgánem, který se zasadil o pĜijetí zdravotnického zákona velmi pĜátelského k porodním asistentkám (63).

Nmecko: V NČmecku existují dvČ oficiálnČ uznávané asociace porodních asistentek Bundes Deutscher Hebamme - BDH a Bund freiberuflicher Hebammen Deutschlands - BfHD. Porodní asistentka v NČmecku sleduje fyziologicky probíhající tČhotenství a provádí všechny vyšetĜení, která jsou v tČhotenství nutná. Porodní asistentky tedy mohou vykonávat poradenskou službu pro ženy s fyziologickým prĤbČhem tČhotenství, kterou u nás vykonávají pouze lékaĜi. Ženy mají možnost vybrat si, zda v tČhotenství využijí služeb porodní asistentky nebo lékaĜe a þasto mohou tyto služby kombinovat. Každá porodní asistentka má právo kdykoli odeslat ženu nebo dítČ k lékaĜi, nebo je poslat pĜímo do nemocnice (64). V nČmeckém zákonČ je zakotvena formule: …porodní asistentka musí být pĜítomna u každého porodu. NČmecko je þlenem ICM – Mezinárodní konfederace porodních asistentek, dále Evropské komise pro záležitosti porodních asistentek (European Liasson Committee of Midwives) a Evropského fóra sester a porodních asistentek (65). Rakousko:

Rakouská

sociace

porodních

asistentek

–

ÖHG

(Österreichisches

Hebammengremium) je taktéž þlenem ICM. Na profesi porodní asistentky je pohlíženo jako na povolání autonomní. Porodní asistentky spolupracují s lékaĜi. V souþasné dobČ jsou v ÖHG sdruženy všechny porodní asistentky v zemi (66), ÖHG zastupuje plnČ své þleny a

33

jedná s institucemi nejen ve prospČch tČch, které pracují v porodnicích, ale také soukromých porodních asistentek. Snaží se prosadit celostní pĜístup jak k tČhotným a rodiþkám mimo nemocnici, tak v nemocnicích. Posílení úlohy porodní asistentky jako hlavního poskytovatele primární porodnické péþe je jedním z hlavních cílĤ ÖHG. I v Rakousku platí, že ...každá žena je povinna k porodu pĜivolat porodní asistentku, která jí poskytne péþi bČhem porodu a postará se o novorozence (67). Nizozemsko: Nizozemsko má nejen v rámci Evropy, ale i svČta, co se porodnictví týþe, zvláštní, výjimeþné postavení. Je to dáno pĜedevším systémem péþe o tČhotnou a rodící ženu. Holandský zdravotnický systém klade dĤraz na úspornost a zároveĖ na vysokou kvalitu. Porodní asistentky jsou hlavními poskytovatelkami porodnické péþe.16 Tato zemČ je sídlem nejen významných mezinárodních politických a hospodáĜských institucí, ale také sídlem nČkterých místních i mezinárodních institucí porodních asistentek: v Haagu má sídlo ústĜední kanceláĜ International Confederation of Midwives – ICM, sídlo zde má rovnČž Holandská královská asociace porodních asistentek (KNOV) a také Evropský výbor pro záležitosti porodních asistentek. Nizozemsko je þlenem ICM – Mezinárodní konfederace porodních asistentek, þlenem Evropské komise pro záležitosti porodních asistentek a Evropského fóra sester a porodních asistentek pĜi WHO (68). Státy jižní a východní Evropy: Systém poskytování porodnické péþe je velmi podobný našemu. Péþe soukromých porodních asistentek není, nebo je jen velmi omezenČ hrazena ze zdravotního pojištČní. Možnost volby péþe je v tČchto státech malá, porodnická péþe je centralizovaná v rukách

lékaĜĤ. Neexistuje však žádný stát, kde by péþe soukromých

porodních asistentek byla zakázána, nebo kde by se nevyskytovaly porody mimo porodnici. Státy, ve kterých je þinnost porodních asistentek limitovaná þi dokonce je v nich snaha o potírání této péþe, nevykazují zároveĖ vyšší kvalitu porodnické péþe.17 16

Pro zajištČní bezpeþné péþe bČhem porodu mimo nemocnici musí mít nizozemské porodní asistentky povinné vybavení, které vždy nosí s sebou. PatĜí k nČmu ampule Oxytocinu (5j), ampule Mesocainu, malá pĜenosná kyslíková bomba s maskou a tzv. ambuvak. K povinnému vybavení naopak nepatĜí pĜenosný monitor. NČkteré porodní asistentky jsou vybaveny dopplerem, ten však patĜí spíše k potĜebnému, než povinnému vybavení (stejnČ jako nástroje, šicí materiál, desinfekce, rukavice apod.). Vzhledem k tomu, že profese porodní asistentky je v rámci primární péþe nezávislou profesí, má porodní asistentka právo pĜedepisovat nČkteré léky. K nim patĜí právČ Oxytocin a prostĜedky pro lokální anestezii (napĜ. Mesocain). In: Sedlická, N. Jak se rodí? Komparativní studie þeského a holandského porodnictví [online]. 2007 [vid. 1. dubna 2014]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/142351/lf_b/ 17 V kvČtnu 2012 uspoĜádala spoleþnost Porodní dĤm U þápa v Praze mezinárodní setkání, kterého se zúþastnilo padesát porodních asistentek, zástupkyĖ nevládních organizací a právníkĤ a právniþek z Polska, Maćarska, Slovenska, Bulharska, Moldavska, Estonska, Lotyšska, Rumunska a Chorvatska. Setkání podpoĜila Nadace Open Society Fund Praha z programu East East Beyond Borders a zaštítilo Ministerstvo zdravotnictví ýR a Výbor Senátu pro vzdČlání, vČdu, kulturu, lidská práva a petice. Na pražském mezinárodním setkání se však nediskutovalo jen o þeských podmínkách. V mnoha zemích stĜední a východní Evropy je legislativa nedostateþná a v praxi bojují asistentky s podobnými problémy. Mezi hlavní

34

3 PRÁVNÍ A SOCIO-KULTURNÍ PROSTEDÍ VE VZTAHU K PORODNÍ ASISTENCI V R 3.1 SOCIO-KULTURNÍ PROSTěEDÍ PORODNÍ ASISTENCE U NÁS

Výše bylo uvedeno, že i pĜes opatĜení, zákony a naĜízení se sociální postavení porodních babiþek na pĜelomu 19. a 20. století nelepšilo. Bylo uvedeno, že samy babiþky se snažily svépomocnČ tuto situaci Ĝešit (zakládání spolkĤ, spoleþenský tlak). Od poþátku 20. století do 2. svČtové války nebyly výsledky þeského porodnictví valné. Nedocházelo, ani pĜes pĜispČní moderní vČdy, ke snížení mateĜské a novorozenecké úmrtnosti (69). S postupem techniky se zaþaly budovat porodnice a nemocnice, bylo pĜijato naĜízení o zajištČní prenatálních poraden (viz výše). K této problematice se v období od 30. let 20. století vedly mnohé odborné diskuze. Panoval názor, že stejnou péþi, jakou vČnuje lékaĜ rodící ženČ, je nutno poskytnout i novorozenci, lékaĜ porodník si mČl osvojit potĜebné znalosti a dovednosti z fyziologie i patologie novorozeneckého období þlovČka (70). Tyto postoje pĜetrvávaly u vČtšiny odborné veĜejnosti. Myšlenky na propojení spolupráce porodníka a pediatra se vyskytují u nás poprvé v roce 1939, kdy doktor Ostrþil ve své uþebnici uvádí názor kolegy Švejcara: „Má-li být snížena úmrtnost kojencĤ, je tĜeba napnout úsilí na snížení þasné úmrtnosti za spolupráce porodníka a pediatra.“ (71). Problémem tehdejší porodní asistence bylo nedostateþné vzdČlání porodních asistentek v pediatrii a neonatologii. Roku 1947 byl pĜijat Zákon 49 o poradenské a zdravotní péi, který se vztahoval na matku a dítČ, garantoval každému obþanu naší zemČ právo na ochranu zdraví státní poradenskou péþí. Byl tak položen základ pro veškerou preventivní péþi, tedy i pro péþi prenatální. Již delší dobu se rozvíjelo zdravotní pojištČní (72), porodní asistentky si zĜizovaly poradny, nebo byly zamČstnány v porodnicích, stále existovaly rajónní porodní asistentky, které pĤsobily v terénu. Porod se pĜesouval z domova do porodnic. Tento model u nás existoval až do šedesátých let, kdy byla porodní asistentka pĜejmenována na ženskou sestru. PĜibyly nČkteré kompetence – napĜ. péþe o gynekologicky nemocnou pacientku. Bohužel nČkteré kompetence témata setkání tak patĜily nejen návrhy na zlepšení legislativy, ale i zpĤsoby jak posílit organizace a sdružení porodních asistentek a jejich spolupráci v jednotlivých zemích i v celém regionu. Úþastnice konference se dohodly, že budou koordinovat své aktivity a spoleþnČ usilovat o to, aby ve všech zemích byly porodní asistentky právnČ ukotveny jako samostatná profese s jasnými pravomocemi i profesními standardy a nebyly za svou práci kriminalizovány. In: Porodní asistentky ze stĜední a východní Evropy chtČjí zlepšit péþi o rodiþky. Open Society Fund [online]. 2011 [vid. 1.dubna 2014]. Dostupné z : http://www.osf.cz/novinky/porodni/asistentky-ze-stredni-a-vychodni-evropy-chteji-zlepsit-peci-o-rodicky

35

ubyly, velkou þást kompetencí zdravotníka pĜi porodu pĜevzal lékaĜ. Je otázkou, proþ k tomu došlo, názory mnoha lidí hovoĜí o tom, že na vinČ byla spoleþenská situace a polické zĜízení u nás (73). Jako by došlo hierarchickému rozdČlení, kdy na vrcholku je lékaĜ a ženská sestra þi porodní asistentka jsou mu podĜízeny. V zahraniþí tento model trval do 70. let, kdy se zaþal mČnit do jakési horizontální polohy, kde vedle sebe existuje lékaĜ, který léþí a porodní asistentka, která ošetĜuje a peþuje o ženu, která je tČhotná, pĜípadnČ rodí (74). Jak již bylo uvedeno, po 2. svČtové válce se v našem prostĜedí zaþaly porody pĜesouvat do porodnic, byly zavedeny pravidelné kontroly v prĤbČhu tČhotenství. PĜedevším díky prenatálnímu poradenství došlo k poklesu úmrtnosti rodiþek i novorozencĤ (75). Tyto pozitivní výsledky však vedly k pĜeceĖování významu lékaĜské péþe a zdravotnické techniky. Do povČdomí lidí se dostalo, že porod je obtížn zvladatelný, velice riskantní, nebezpený, dokonce život ohrožující. Tak se zrodil fenomén souþasné doby – strach z porodu, ze kterého pramení

mýtus, že porod je zvládnutelný pouze v nemocnici pod

vedením léka
e a s pomocí nejmodernjší techniky a medikace . Všechny dosavadní zpĤsoby zaþaly být rázem odmítány, považovány za hazard nebo dokonce za nelegální. Pro novodobou ženu se stalo samozĜejmostí, že rodit jde do nemocnice (76). Profese porodní asistentky se bohužel následkem zmČn od 60. let minulého století pĜestala pĜirozenČ vyvíjet. Oproti západním zemí jsme tČžce zaostávaly nejenom ve vzdČlání, ale i v pĜístupu k pĜíjemcĤm zdravotnické péþe. LékaĜsky vedený porod se na území ýeské republiky zaþal užívat po 1. svČtové válce, a to jak jako termín, tak i jako praxe. Tento zpĤsob vedení porodu má preventivnČ zajistit bezpeþnost rodiþky i plodu pĜi porodu urþitými þinnostmi lékaĜe za úþelem eliminace možných komplikací (urychlení a znebolestnČní porodu medikamenty a invazivními technikami). ZmínČný zpĤsob vedení porodu byl umožnČn rozvojem porodnické analgezie pro tlumení porodních bolestí a objevem oxytocinu pro urychlení porodu. Obou technik však nebylo možné použít v domácnostech, a tak se rodiþky stále více soustĜećovaly do nemocnic. Tím se lékaĜsky vedený porod stával všeobecnou a rutinní praxí (77). Se zmČnou politického systému v roce 1989 se zaþala mČnit i sociální a kulturní situace v naší zemi. Nástup demokratického procesu v ýeské republice se projevil ve zmČnách organizace, Ĝízení, financování i metodologie vČdecké þinnosti v celém systému zdravotní péþe u nás. Cílem je pĜizpĤsobení se a pĜiblížení se západním zemím (78).

36

Z uvedeného vyplývá, že situace v þeských zemích i v EvropČ byla v prĤbČhu první pĤlky 20. století podobná. PĜíchod þlovČka byl medicínskou záležitostí. Porod byl koncipován a organizován jako gynekologická operace. LékaĜi rozhodovali, porodní asistentky asistovaly lékaĜi a rodící ženy byly v podĜízené pozici spíše bez možnosti vyslovit své individuální potĜeby a pĜání. PĜítomnost blízkých osob byla vylouþena. Rooming-in se neuplatĖoval, novorozenci trávili svĤj þas v porodnici na novorozeneckém oddČlení, novorozenecké sestry nosily dČti matkám na kojení, které bylo Ĝízeno dle pevného þasového plánu. Situace se u nás zaþala zlepšovat po roce 1989. Od devadesátých let zaþalo pĜibývat otc u porodu, roomingin pĜestal být zvláštností a výraznČ stoupl poþet úspČšnČ kojících matek. PĜibývalo i zahraniþních zkušeností žen, které buć profesnČ prošly stáží v zahraniþí, þi dokonce v zahraniþí rodily. PĜibylo i žen usilujících o tzv. p
irozený porod, pĜi nČmž nejsou kĜehké porodní mechanizmy bezdĤvodnČ narušovány. PĜirozený porod je chápán jako proces, který se rozbíhá samovolnČ, probíhá bez zbyteþných zevních intervencí ze strany zdravotníka. Žena sama podle sebe urþuje prĤbČh porodu bez direktivního Ĝízení a bez medikace. Žena je oproti lékaĜsky vedenému porodu aktivní, nepĜijímá pasivnČ zásahy poskytovatele péþe.

Rozvoj demokracie tak pozvolna i v ýeské republice rozpoutal veĜejnou diskusi na téma humanizace a demokratizace nejenom porodnictví, ale i zdravotnictví komplexnČ (79). Mnoho rodiþĤ, kteĜí prodČlali zkušenost se zahraniþními systémy péþe o tČhotnou a rodící ženu, zaþalo volat po zmČnách v þeském prostĜedí. Vznikala a vznikají rĤzná hnutí na podporu mateĜství a rodiþovství, která chtČjí opustit rutinní názory i postupy v pĜístupech k tČhotenství i k výchovČ dČtí. Opouští se model technicko-bio-medicínský, lidé stále více hovoĜí a zajímají se o sama sebe jako o bio-psycho-socio-spirituální bytost. Nezbytným požadavkem je individuální pĜístup podložený celostním náhledem na þlovČka.

Z aktivních skupin uvádím pro pĜíklad nČkterá hnutí, pĤsobící u nás: H.A.M. – Hnutí za aktivní mateĜství Aperio - Spoleþnost pro zdravé rodiþovství A centrum – Podpora rodiny 37

Pro živou rodinu! – Webové stránky pro živou rodinu PhDr. Evy Labusové18 ROZALIO – obþanské sdružení rodiþĤ, kteĜí mají rĤzné názory na oþkování AZ RODINA – rodinný server, infoportál pro rodiþe VČdomé mateĜství PĜirozený porod Iniciativa Normální porod Hnutí Nesehnutí Vývojové trendy u nás podle výzkumĤ sociologĤ souvisí se zmČnami politického a spoleþenského uspoĜádání po roce 1989, zároveĖ si sociologové všímají nových trendĤ u nás v souvislosti s pĜelomem tisíciletí. ZmČny mají dopad na kvalitu života naší populace, zejména v aspektech životního stylu a péþe o zdraví, dále na hodnotovou orientaci spoleþnosti, na vztahy (zamČstnání a rodina, rodiþe a dČti, uþitelé a žáci, zamČstnavatelé a zamČstnanci) a na výkon urþitých profesí (80).

18

http://www.evalabusova.cz/ viz Iniciativy a hnutí v porodní asistenci

38

3.2 PRÁVNÍ PROSTěEDNÍ PRO PORODNÍ ASISTENTKY V ýR V padesátých letech byly zrušeny živnosti, pĤvodnČ nezávislé porodní asistentky se staly zamČstnankynČmi. Byly zamČstnány buć v porodnicích nebo v Ústavech národního zdraví v ordinacích lékaĜĤ. Na poþátku devadesátých let došlo ke zprivatizování ambulantní péþe, porodní asistentky pĜestaly být zamČstnankynČmi ÚNZ, staly se zamČstnankynČmi lékaĜe. Zanikla samostatná péþe porodních asistentek o matky bČhem tČhotenství a návštČvní služba. Práce porodních asistentek v nemocnicích se pĜitom omezila na vedení porodĤ pod dohledem lékaĜe (81). O tČhotné ženy se stará lékaĜ, pĜed porodem lékaĜ odešle ženy do porodnice k porodu. Žena pĜichází zpČt ke svému obvodnímu gynekologovi po ukonþení šestinedČlí. ZmČna nastala roku 2004 se vstupem ýeské republiky do Evropské unie.19 DĤležitým bodem pro pĜijetí naší zemČ do Evropského spoleþenství byla harmonizace právních pĜedpisĤ s právem, které platilo a platí v þlenských státech EU. Bylo tĜeba sjednotit nejen právní pĜedpisy vymezující povolání porodní asistentky, ale také naĜízení týkající se vzdČlávání porodních asistentek. Porodní asistentka patĜí v Evropské unii mezi tzv. regulovaná povolání. Regulovaným povoláním nebo þinností je takové povolání nebo þinnost, pro jejichž výkon jsou právními pĜedpisy þlenského státu EU pĜedepsány urþité požadavky, bez jejichž splnČní nemĤže osoba toto povolání þi þinnost vykonávat (napĜ. stupeĖ a obor vzdČlání, praxe, bezúhonnost, zdravotní zpĤsobilost, pojištČní odpovČdnosti za škodu zpĤsobenou výkonem pĜedmČtné þinnosti atp.) (82). Tato regulace povolání umožĖuje volný pohyb pracovníkĤ v rámci celého Evropského spoleþenství (83).

ZpĤsobilost k výkonu povolání v ýeské republice získává porodní asistentka podle zákona . 96/2004 Sb. Ten by mČl být v

souladu s požadavky na vzdČlávání podle Boloského

procesu.20 Obsah vzdČlávání by mČl být v souladu se smČrnicí Evropské unie 19

Žádost o vstup do Evropské unie podala ýeská republika v roce 1996. 1. kvČtna 2004 vstoupila v platnost Smlouva o pĜistoupení ýR do EU. 20 BoloĖský proces je dohoda 47 evropských i mimoevropských státĤ, které chtČjí zvýšit dostupnost, pĜitažlivost a kvalitu vysokoškolského vzdČlávání a vytvoĜit Evropskou oblast vysokoškolského vzdČlávání (EHEA). Jedním z dílþích cílĤ je podpoĜit mezinárodní mobilitu studentĤ a uþitelĤ a zavést srovnatelné vysokoškolské tituly, aby

39

. 80/154 EEC o požadavcích na vzdlávání porodních asistentek. Tato smČrnice vznikla v EU již v roce 1980, zkoordinovala právní a správní pĜedpisy, které se týkaly pĜístupu k þinnostem a výkonĤm porodní asistentky. Souþástí smČrnice je i studijní

plán, je

definována teoretická i praktická výuka pro porodní asistentky (84).

6. ervence 2005 smrnici 80/155/EHS plnČ nahradila smČrnice evropského parlamentu a rady 2005/36/ES O uznávání odborných kvalifikací. Všechny þlenské státy byly povinny novelu smČrnice pĜijmout nejpozdČji do Ĝíjna 2007 nebo uþinit kroky k dosažení souladu se smČrnicí a uvČdomit o tom Evropskou komisi. SmČrnice upravuje odbornou pĜípravu porodních asistentek, hovoĜí o postupech pro uznávání dokladĤ o dosažené kvalifikaci, upravuje výkon odborných þinností a specifických práv porodních asistentek. SmČrnice dále vymezuje minimální rozsah péþe a þinností, ke kterým jsou porodní asistentky kompetentní a ke kterým by þlenské státy mČly zajistit pĜi výkonu povolání pĜístup. V souþasné dobČ je výše uvedené smČrnice nahrazena novou smČrnicí ze dne 20. listopadu 2013, tj. Smrnice . 2013/55/EU, na základČ které je sjednocen systém pro vzájemné uznávání kvalifikací (ÚĜední vČstník Evropské unie).

Problematiku volného ohybu odborných pracovníkĤ pak Ĝeší Smrnice . 80/154 EHS O vzájemném uznávání diplomĤ, osvČdþení a jiných dokladĤ o dosažené kvalifikaci porodních asistentek a o opatĜení pro usnadnČní úþinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb (85).

V souvislosti s vývojem vzdČlávání porodních asistentek je dĤležité zmínit dokument, který sehrál zásadní úlohu ve smČĜování oboru ošetĜovatelství a porodní asistence v 21. století. Jedná se Mnichovskou deklaraci, která byla podepsána na Konferenci ministrĤ k problematice ošetĜovatelství a porodní asistence ve dnech 15.-17. ervna 2000 v Mnichov. Konference byla poĜádána SvČtovou zdravotnickou organizací WHO. Materiály, vycházející z

se podpoĜilo vzájemné uznávání dosaženého vzdČlání a tím i zamČstnatelnost absolventĤ. BoloĖský proces zahájila BoloĖská deklarace z 19. þervna 1999, pĤvodnČ za úþasti 30 evropských státĤ vþetnČ ýeské republiky. Do roku 2011 se pĜipojilo dalších 17 státĤ (mj. Arménie, Kazachstán, Turecko), jejichž ministĜi se každé dva roky scházejí na spoleþných konferencích. Poradními þleny jsou UNESCO, Rada Evropy, Asociace evropských univerzit (EUA) a další. BoloĖský proces nevznikl z iniciativy EU, do jejíž kompetence školství nepatĜí, a nijak na ní nezávisí. 25. kvČtna 1998 se sešli v PaĜíži ministĜi školství Francie, Itálie, NČmecka a Spojeného království a podepsali Sorbonnskou deklaraci o harmonizaci struktury vysokoškolského vzdČlávání. MinistĜi v ní vyzvedli význam vysokoškolského vzdČlávání pro Evropu, jeho spojení s vČdou a výzkumem i nezávislost akademických institucí. In: Wikipedie, otevĜená encyklopedie [online].editováno 4. dubna 2013 [vid. 2.dubna 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bolo%C5%88sk%C3%BD_proces

40

Mnichovské deklarace, definují role a povinnosti sester a porodních asistentek, základní principy vzdČlávání a obsah studijních programĤ. Tyto dokumenty by mČly pomoci signatáĜským státĤm identifikovat oblasti, ve kterých je tĜeba provést zmČny a pĜipravit strategii zavedení tČchto zmČn do praxe. Dokument podepsalo 48 ministrĤ zdravotnictví (vþetnČ zástupcĤ ýeské republiky), nebo jejich zástupcĤ z Evropského regionu WHO. Podpisem se vlády zavázaly: - zajistit podíl ošetĜovatelství a porodní asistence pĜi rozhodování na všech úrovních vývoje a uskuteþĖování politiky, - odstraĖovat pĜekážky zvláštČ v politice náboru pracovníkĤ, v otázkách rozdílnosti pohlaví, statutu a lékaĜské dominance, - vytváĜet finanþní podmínky a pĜíležitosti ke kariérnímu postupu, - zlepšovat úvodní a další vzdČlávání a pĜístup k vysokoškolskému vzdČlávání v ošetĜovatelství a porodní asistenci, - vytváĜet pro sestry, porodní asistentky a lékaĜe pĜíležitosti ke spoleþnému studiu na pregraduální úrovni, aby tak byla zajištČna vČtší spolupráce a interdisciplinární pracovní pĜístup v zájmu kvalitnČjší péþe o pacienta, - podporovat výzkum a diseminaci informací k rozvinutí vČdČní a „evidence base“ pĜístupu založeném na dĤkazech - v ošetĜovatelské praxi a v praxi porodní asistence, - hledat pĜíležitosti k založení a podpoĜe programĤ a služeb na rodinu zamČĜeného komunitního ošetĜovatelství a porodní asistence, vþetnČ, kde je to vhodné, rodinné sestry, - posilovat roli sester a porodních asistentek ve veĜejném zdravotnictví, v podpoĜe zdraví a vývoji komunity. Deklarace také þlenské vlády zavazuje k rozvíjení komplexních strategií plánování pracovních sil a odpovídajícího regulaþního rámce. MinistĜi pĜislíbili sestrám a porodním asistentkám, že jim umožní pracovat s využitím jejich plného profesionálního potenciálu jako nezávislým a souþasnČ vzájemnČ závislým kvalifikovaným odborníkĤm ( 86).

41

Právní rámec vykonávání zdravotní péþe v ýeské republice se Ĝídí zákonem ze 17. bĜezna 1966 Z.. 20/1966 Sb. O péi o zdraví lidu (87). Dle výše popsaných závazných smČrnic EU byl vytvoĜen již výše jmenovaný stČžejní zákon .96/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání zpĤsobilosti k výkonu nelékaĜských zdravotnických povolání a k výkonu þinností souvisejících s poskytováním zdravotní péþe a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ (zákon o nelékaĜských zdravotnických povoláních). Mezi nelékaĜská zdravotnická povolání patĜí také povolání porodní asistentka. Podmínky k výkonu tohoto povolání jsou zakotveny v § 6 tohoto zákona, který

hovoĜí o odborné

zpĤsobilosti k výkonu povolání porodní asistentky (viz výše).

Již bylo uvedeno, že v létČ téhož roku vydalo Ministerstvo zdravotnictví ýeské republiky provádČcí vyhlášku . 424/2004 Sb., kterou stanovilo závazná pravidla pro výkon povolání nelékaĜských profesí bez odborného dohledu a indikace lékaĜe. Taktéž bylo již výše zmínČno, že v roce 2011 byla tato vyhláška nahrazena vyhláškou . 55/2011 Sb., kterou se stanoví þinnost zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ (Vyhláška þ. 55/2011 Sb., viz Legislativa).

S pĜíchodem roku 2014 Ministerstvo zdravotnictví uvedlo dle svého tvrzení novinky, které se bezprostĜednČ týkají i profese porodních asistentek. Od 1. ledna 2014 je umožnČno ženám v þeských porodnicích rodit bez pĜítomnosti lékaĜe, pouze za pomoci porodní asistentky. A to za pĜedpokladu, že po vyšetĜení porodníkem bude konstatováno, že s vysokou pravdČpodobností pĤjde o nekomplikovaný porod hlaviþkou. Ministerstvo zdravotnictví také aktualizovalo metodické doporuþení

k tzv. ambulantnímu porodu: Postup poskytovatelĤ

zdravotních služeb pĜi propouštČní novorozencĤ do vlastního sociálního prostĜedí, které se mj. týká i propuštČní fyziologického novorozence do jeho vlastního sociálního prostĜedí pĜed uplynutím 72 hodin od jeho narození (viz pĜíloha þ.1 Postup poskytovatelĤ zdravotních služeb pĜi propouštČní novorozencĤ do vlastního sociálního prostĜedí). Tento metodický pokyn byl vydán ve VČstníku Ministerstva zdravotnictví dne 9. prosince 2013. K informacím vydaným ministerstvem lze uvést, že se o novinky jako takové nejednalo. NČkteĜí odborníci uvádČjí, že jde jen o tendenþní sdČlení ministerstva ohlednČ vedení porodu porodní asistentkou v nemocnici a tzv. ambulantního porodu. Ministerstvo vydává obČ možnosti za novinky a kompromis, pĜitom jde o již dnes existující možnosti a práva žen, která jsou ovšem bČžnČ v

42

nemocnicích porušována. Ministerstvo zdravotnictví kritizuje i Zuzana Candigliota,21 právniþka Ligy lidských práv:

„Ministerské novinky v porodnictví jsou zástČrkou, jak zakonzervovat þi

dokonce zhoršit souþDVQê nevyhovující stav, NWHUê odporuje jak doporuþením SvČtové zdravotnické organizace, tak i svobodČ a právĤm žen a dČtí.“ (88).

21

http://llp.cz/lide/zuzana-candigliota/ viz Iniciativy a hnutí v porodní asistenci

43

4 SITUACE V R DNES A V BUDOUCNU V ýeské republice probíhají živé diskuze na téma stavu þeského porodnictví. Lidé, organizovaní v rĤzných skupinách (Normální porod, Hnutí za aktivní mateĜství, Liga lidských práv, Aperio, Centrum nadČje a pomoci, Porodní dĤm U þápa, Laktaþní liga, ýeská asociace dul apod.) a iniciativách (PĜirozený porod, Pro pĜirozený porod, I jinak apod.), se snaží o zmČnu stavu þeského porodnictví. V oþích veĜejnosti je dnes porodnictví u nás spojeno s Ĝadou otázek a kontroverzí. NejvČtší kontroverzí je jistČ fakt, že aþkoli je právní rámec naší zemČ nČjakým zpĤsobem nastaven a mČl by fungovat, nefunguje. Péþe o ženu a dítČ pĜed, pĜi a po porodu je v ýeské republice charakterizována pĜedevším velmi silným vlivem biomedicínského pohledu na celé tČhotenství, porod a šestinedČlí.Tento fenomén se objevuje jako dĤsledek naší totalitní historie, následkem které byla profese porodní asistentky jako samostatné poskytovatelky péþe de facto zrušena (89). Spoleþenské zmČny po roce 1989 pĜinesly postupnČ znovuobnovení profese porodní asistentky, bohužel obnovení

kompetencí, které jsou nyní podloženy zákonným rámcem zatím nenastalo.

Souþasný systém jakoby proti sobČ stavČl systém péþe, kterou jsou schopny porodní asistentky fyziologicky tČhotné a rodící ženČ nabídnout (bio-psycho-socio-spirituální model, holistické pojetí þlovČka) a péþi, kterou v souvztažnosti s biomedicínckým pohledem lékaĜĤ ýGPS poskytují gynekologové-porodníci. Zástupci biomedicínského pohledu na tČhotnou a rodící ženu, pĜípadnČ ženu po porodu své postoje prezentují jako vyjádĜení názoru celého lékaĜského stavu. Jak již bylo uvedeno výše, porodní asistentky jsou v souþasné dobČ organizovány ve 4 profesních sdruženích. Chybí zde silné a jednotné zastoupení, které by mohlo prezentovat hlas porodních asistentek jako celku – profesní organizace. NezĜídka je v médiích hlas porodní asistentky slyšet pouze jako výkĜik individuality, která se sice snaží upozornit na stav vČcí, ale síla k prosazení názoru þi zmČny chybí.

I na poli odborné veĜejnosti však probíhá

diskuze, která se snaží hledat odpovČdi na

problematiku souþasného stavu. V roce 2012 byla vytvoĜena pracovní skupina pro otázky porodnictví pĜi Ministerstvu zdravotnictví, která mČla za úkol hledat Ĝešení souþasné situace. V pracovní skupinČ mČli zastoupení odborné lékaĜské spoleþnosti, zdravotní pojišĢovny, zdravotní sestry, porodní asistentky, duly i pĜíjemkynČ péþe. Cílem Pracovní skupiny bylo hledat návrhy vhodných opatĜení v oblasti porodnictví a možnosti jejich realizace. Bohužel

44

prozatím k žádné uspokojující dohodČ, kterou by pĜijaly jak porodní asistentky, které hájí svá práva a zájmy v souladu s þeskou i evropskou legislativou, tak lékaĜi – porodníci, nedošlo. Podle názoru zástupcĤ odborných spoleþností, kteĜí jednali o zmČnách þeského porodnictví není dĤvod mČnit dobĜe fungující systém péþe o tČhotné ženy, rodiþky a novorozence. Systém péþe je dle jejich vyjádĜení v souþasnosti na svČtové úrovni.(90). Zástupci Pracovní skupiny poukázali na nemožnost dohody, byla ustavena nová Odborná pracovní skupina, v níž pĜíjemkynČ péþe a duly o své zastoupení pĜišly zcela a porodní asistentky byly zastoupeny již pouze jedinou organizací ýAS (ýeská asociace sester). Pracovní skupina existovala do bĜezna 2013.

45

4.1 SPOLUPRÁCE MEZI ZDRAVOTNICKÝCMI PRACOVNÍKY

Po iniciativách profesních sdružení a odborných spoleþností nelékaĜských pracovníkĤ ve zdravotnictví vzniklo v þervnu 2012 zájmové sdružení PV KZP – P
ípravný výbor eské komory zdravotnických pracovník, které vytváĜí jednotnou platformu pro komunikaci a spolupráci pro vznik ýeské komory zdravotnických pracovníkĤ. Smyslem aktivit je vytvoĜení Komory zdravotnických pracovníkĤ a zaþlenČní do legislativy ýeské republiky (obdobnČ jako je napĜ. ýKL – ýeská lékaĜská komora, která silnČ a jednotnČ dokáže vystoupit se svými požadavky a prosadit své zájmy22) (91).

Úþelem PV ýKZP je spolupracovat v zájmu profesí sdružených v PV ýKZP na pĜípravČ vzniku komory zdravotnických povolání dle zákona þ.96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání zpĤsobilosti k výkonu nelékaĜských zdravotnických povolání a k výkonu þinností souvisejících s poskytováním zdravotní péþe a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ (zákon o nelékaĜských zdravotnických povoláních) ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ a jejím plnohodnotném zaþlenČním do zákonné normy v legislativním Ĝádu ýR (92). PĜípravný výbor ýeské komory zdravotnických pracovníkĤ pĜedpokládal vznik komory nejpozdČji zaþátkem roku 2014 (93). Prozatím komora ustavena nebyla. Otázkou však je, zda by v souþasné chvíli tato organizace pomohla Ĝešit situaci porodních asistentek v naší zemi. Nezapadl by hlas profese porodních asistentek mezi dalšími zdravotnickými profesemi? Tato organizace by možná mČla sílu jako celek, avšak bylo by možno prosadit zmČny, po kterých porodní asistentky volají, pokud by opČt byly v menšinČ, jako jsou nyní napĜ. v ýAS?

22

eská léka
ská komora (Camera Medica Bohemica; zkratka LK) je samosprávná stavovská organizace

sdružující všechny lékaĜe na území ýeské republiky. Byla zĜízena v roce 1991, sídlí v Olomouci a další kanceláĜ má v Praze. ýlenství v komoĜe je pro všechny lékaĜe povinné ze zákona. Jejím posláním je pĜedevším dbát, aby þlenové komory vykonávali své povolání odbornČ a v souladu s etikou. Dále zaruþuje odbornost svých þlenĤ, hájí jejich práva a zájmy a chrání jejich profesní þest. Je oprávnČna nad nimi vykonávat v souladu se zákonem disciplinární pravomoc. Komora má dále mj. právo se úþastnit jednání pĜi tvorbČ sazebníkĤ lékaĜských výkonĤ a mĤže stanovovat podmínky k výkonu soukromé praxe svých þlenĤ.

46

4.2 NAVÁZÁNÍ SPOLUPRÁCE MEZI ORGANIZACEMI PORODNÍCH ASISTENTEK Porodní asistentky si potĜebu zmČny velmi silnČ uvČdomují a je jasné, že pokud nadále bude existovat roztĜíštČnost co se týká síly – poþtu þlenek v organizaci, tak ani pĜes názorovou shodu

se svými požadavky neuspČjí a své zámČry neprosadí.. Proto se pĜedstavitelky

nČkterých profesních organizací porodních asistentek mají zájem scházet a diskutovat o problematice. V roce 2013 opČt probČhly debaty odbornic a odborníkĤ ohlednČ situace v þeském porodnictví. Z aktivity ýKPA posléze vznikla Výzva k vytvo
ení jednotné profesní organizace porodních asistentek

v eské republice (94). ýKPA navrhla uskuteþnČní

spoleþného setkání celých výborĤ ýKPA, GPS ýAS a UNIPA, cílem bylo probrat možné spojení do velké, celistvé organizace porodních asistentek, která by úþelnČ hájila práva a zájmy profese. Nezbytnou podmínkou pro takový to krok je nepochybnČ programová shoda, ýKPA vyjádĜila možnost diskuze na toto téma. ýKPA dále opakovanČ upozornila na roztĜíštČnost a malou aktivitu jednotlivých organizací (95). Výsledkem této výzvy bylo sjednání schĤzky zástupkyĖ profesních organizací porodních asistentek, která se uskuteþnila na Ministerstvu zdravotnictví ýeské republiky 12. bĜezna 2014. SchĤzky se zúþastnily zástupkynČ ýeské konfederace porodních asistentek, Unie porodních asistentek, ýeské spoleþnosti porodních asistentek a Gynekologicko-porodnická sekce ýeské asociace sester. Výstupem tohoto jednání je podpis memoranda o spolupráci, které odsouhlasily zástupkynČ všech þtyĜ sdružení (96). V memorandu se mimo jiné hovoĜilo o potĜebČ vytvoĜení koncepce porodní asistence, dále o nutnosti úpravy pregraduálního a postgraduálního vzdČlávání porodních asistentek nebo zajištČní spolupráce s ministerstvem zdravotnictví pĜi úpravČ legislativy spojené s výkonem povolání porodní asistentky (viz PĜíloha þ. 2 Memorandum o spolupráci).

Spolupráce jednotlivých porodních asistentek i kooperace mezi profesními sdruženími je nezbytná pĜi organizování aktivit dĤležitých pro tento obor. V letošním roce se v ýeské republice koná nČkolik dĤležitých akcí, které se týkají porodnické péþe: Na poþátku dubna to bylo setkání Evropské sítČ porodnických organizací (ENCA - European Network of Childbirth Organisations). Tématem setkání byly zmČny porodnictví v EvropČ.

47

Setkání se zúþastnily zástupkynČ organizací z více než 10 evropských zemí. ProbČhla diskuze zamČĜená na evropské trendy a dobrou praxi ve spolupráci pĜíjemkyĖ péþe, poskytovatelĤ péþe a státu. Cílem setkání bylo ukázat, jaká spoleþná þi naopak odlišná témata se objevují v porodnické problematice napĜíþ tak rĤznorodými zemČmi jako Velká Británie, NČmecko, Nizozemí þi Rumunsko (97).

Další mimoĜádnou událostí, která probČhne v ervnu 2014 v Praze, je

Mezinárodní

kongres porodních asistentek. Naše zemČ po 89 letech uvítá zástupkynČ ICM z celého svČta. Do pĜípravy letošního jubilejního 30. kongresu se zapojily v organizaþním výboru þlenky ýKPA, UNIPA a SKSaPA (Slovenská komora sester a porodních asistentek). „Hlavními tématy budou práva porodních asistentek a podpora práva žen na péþi, která zlepšuje výsledky pro nČ samotné i celé rodiny. PĜekonávání rozdílĤ a sbližování kultur a postupĤ v porodní asistenci. Dalším tématem je vzdČlávání, které musí být kvalitní a musí vést k autonomii profese, tak aby porodní asistentky byly schopné zajišĢovat zdravotní službu v souladu s nejnovČjšími poznatky vČdy a výzkumu a zároveĖ eticky a s respektem k lidským právĤm,“ uvedla PhDr. Radka Wilhelmová, prezidentka ýKPA (98).

Jak je patrno z aktivit nedávné doby i z organizování rĤzných událostí se vztahem k porodní asistenci,

spolupráce mezi jednotlivými organizacemi porodních asistentek u nás

byla

zahájena a þinnosti organizací naznaþují shodu ohlednČ prosazování práv a zájmĤ porodních asistentek. Stále je pĜipomínáno, že nezbytnými vlastnostmi organizace musí být jednota, síla aktivita.

48

4.3

SNAHA O OBJEKTIVNÍ ZMAPOVÁNÍ SITUACE PROFESNÍCH ORGANIZACÍ

PORODNÍCH ASISTENTEK U NÁS

Domnívám se, že jedinČ pĜes konsensus jednotlivých organizací pĤjdou úþinnČ provést opatĜení, která povedou ke zmČnČ stavu v porodní asistenci u nás. Protože ke spolupráci a prosazení zmČn potĜebují porodní asistentky jednotu a aktivitu, zajímalo mČ, jakým zpĤsobem vlastnČ jednotlivé organizace porodních asistentek u nás fungují. Jsou organizace schopny mezi sebou komunikovat navzájem? Mají organizace jasnou strukturu? Jakým zpĤsobem organizace komunikují se svými þlenkami? Mají organizace vztah s dalšími organizacemi zdravotnických profesionálĤ? Komunikují s Ministerstvem zdravotnictví a s dalšími regulaþními orgány? Jakým zpĤsobem organizace zjišĢují a zajišĢují potĜeby svých þlenek? Jakým zpĤsobem organizace pĜispívají k budování povČdomí o rolích porodních asistentek u veĜejnosti? Mohou organizace hodnotit svoji práci? Toto všechno jsou otázky, které mČ napadají v souvislosti s kvalitním fungováním profesní organizace, která je uzpĤsobená k poskytování pomoci a podpory svým þlenkám, aĢ už pĜi výkonu jejich povolání þi pĜi vzdČlávání. Mojí snahou v této práci je zmapování situace v profesních organizacích porodních asistentek. V práci chci informovat o tom, zda organizace fungují vnitĜnČ a zda jsou schopny i navenek vytváĜet obraz jednotné, silné a aktivní instituce.

Pro objektivní a komplexní zmapování kvality organizace byl Mezinárodní konfederací porodních asistentek vytvoĜen standardizovaný dotazník MACAT – Member Association Capacity Assessment Tool (viz pĜíloha þ. 3 MACAT), který je nástrojem pro zjištČní kvality fungování organizace. Tento dotazník je jednou z možností, jak posoudit a zhodnotit sílu organizace. Dotazník pomĤže organizaci identifikovat její potĜeby a poukázat na aktivity, které by pomohly organizaci posilnit. Tento nástroj pro hodnocení mĤže poskytnout organizaci rámec pro její rĤst a vývoj (99). Využila jsem tohoto standardizovaného dotazníku, abych si mohla co nejkonkrétnČji

a

nejobjektivnČji zmapovat situaci profesních organizací porodních asistentek u nás. Mým cílem bylo udČlat si obrázek o fungování tČchto spoleþností, zda mají þlenky dostatek informací od vedení organizace, zda vedení dokáže þlenkám pĜednést své vize a cíle ohlednČ oboru, jestli je vedení i þlenky samotné aktivnČ zapojeno do práce organizace. Oslovila jsem 4 profesní organizace porodních asistentek, zda by na webových stránkách organizací mohl být uveĜejnČn tento dotazník. ZároveĖ jsem oslovila s žádostí o vyplnČní 49

tohoto dotazníku i konkrétní porodní asistentky. ChtČla jsem zjistit, jaká je aktivita þlenek, zda mají organizace i þlenky zájem se do takového projektu zapojit. Osloveny byly tyto organizace: KPA, UNIPA, Gynekologicko-porodnická sekce AS a SPA. Pokud uvážíme, že dle údajĤ Ministerstva zdravotnictví ýR je v naší zemi registrováno cca 6500 porodních asistentek (v oboru porodní asistence jich pracuje ménČ – cca 4000, protože dĜívČjší „ženské sestry“ mohou pracovat i v jiných oborech), není jich v organizacích vedeno mnoho. V ýeské konfederaci porodních asistentek je dle vedení organizace registrováno asi 150 porodních asistentek. Podle údajĤ z UNIPY má tato organizace kolem 100 þlenek. Informace ohlednČ pĜesného poþtu þlenek Gynekologickoporodnické sekce ýAS a ýeské spoleþnosti porodních asistentek se mi nepodaĜilo zjistit, aþkoli vedení organizací bylo osloveno s prosbou o upĜesnČní tČchto dat.

Vedení ýKPA a UNIPA souhlasilo s uveĜejnČním tohoto dotazníku na svých webových stránkách. I pĜes tuto výzvu a dostateþný þasový interval pro vyplnČní dotazníku se bohužel odpovČdí nesešlo mnoho. Je až zarážející, jak malý poþet porodních asistentek, které jsou ovšem þlenkami nČjakých profesních organizací, bylo ochotno dotazník vyplnit. Je pravdou, že návratnost byla z mé strany oþekávána vetší a vzhledem k nedávným spoleþným aktivitám nČkterých

organizací (schĤzka na pĤdČ MZ ýR – podpis memoranda o spolupráci viz

pĜíloha) jsem se domnívala, že þlenky jednotlivých organizací budou mít vČtší zájem se na dotazníku podílet. I souþasné aktivity na poli porodní asistence (ENCA – ZmČny porodnictví napĜíþ Evropou v Praze a plánovaný Mezinárodní kongres porodních asistentek v Praze) naznaþovaly, že porodní asistentky se chopí šance dát najevo svĤj názor, pĜípadnČ vyjádĜit nČjaké požadavky þi potĜeby ve fungování organizací. Pro zveĜejnČní dotazníku MACAT byla oslovena i ýSPA, zástupkynČ vedení na mou výzvu uvedla, že organizace funguje teprve krátkou dobu, proto tento dotazník nezveĜejní. Gynekologicko-porodnická sekce ýAS na výzvu s žádostí o vyplnČní dotazníku nereagovala. Jestliže si uvČdomíme, že dotazník MACAT mohlo na webových stránkách profesních organizací shlédnout a vyplnit okolo 200 þlenek rĤzných organizací porodních asistentek (vycházím z pĜedpokladu, že ýKPA má cca 150 þlenek, UNIPA cca 100 þlenek a další porodní asistentky byly osloveny se žádostí o vyplnČní dotazníku e-mailem), poþet navrácených vyplnČných dotazníkĤ je skuteþnČ nízký. Jedná se celkem o 7 dotazníkĤ. Vyvstává hned nČkolik otázek: Proþ tomu tak je? Mají þlenky profesních organizací dostateþnou podporu od organizace? Není jejich þlenství pouze formální? UvČdomují si porodní asistentky dĤležitost þlenství v profesní organizaci? Korespondují vize a cíle vedení 50

organizace s názory jednotlivých þlenek? Otázkou také je, proþ vĤbec porodní asistentky vstupují do þlenských organizací. Co od své organizace þlenky oþekávají? Mají þlenky organizací zájem být aktivní a podílet se na naplĖování vizí a cílĤ profesních organizací? Proþ vČtšina porodních asistentek nemá vĤbec potĜebu do nČjaké profesní organizace vstupovat? Cílem této práce není hledat odpovČdi na tyto otázky. Vedení jednotlivých organizací by však mohla využít informací z tohoto posouzení jako námČt výzkumu napĜ. potĜeb þi oþekávání svých þlenek. Prostor pro navázání na tuto aktivitu jistČ existuje.

Jak již bylo uvedeno, vyplnČných dotazníkĤ se vrátilo pouze 7, z toho 4 dotazníky byly vyplnČny þlenkami ýeské konfederace porodních asistentek, 2 dotazníky za þlenky Unie porodních asistentek a 1 dotazník byl vyplnČn za Perinatální hospic z.s., pĜiþemž bohužel nelze zjistit, v jaké organizaci je tato respondentka þlenkou. Uvádím nČkteré oblasti, které se dotazník MACAT pokouší zachytit a vyhodnotit. Dotazník MACAT (viz PĜíloha þ. 3) je rozdČlen na nČkolik þástí: 1. ást zjišĢuje þlenství v konkrétní organizaci, poþet þlenek v organizaci,

kriteria pro þlenství, strukturu Ĝízení organizace.

Souþástí první, obecné þásti, jsou otázky ohlednČ struktury Ĝízení a správy organizace, otázky zamČĜené na vnitĜní komunikaci a na komunikaci s jinými profesními organizacemi ve zdravotnictví, dále s regulaþními a edukaþními orgány. V tČchto bodech respondent odpovídá na otázky a má možnost i do poznámek uvést vlastní komentáĜ. Dále je dotazník rozdČlen na speciální þásti, ve kterých respondent odpovídá Ano/ Ne/ Nevím þi nelze odpovČdČt. Tyto þásti jsou zamČĜeny na: ást A: Vedení, vize a mise, cíle a strategie, právní status. ást B: Management provozu a vedení – administrativní politika a postupy, infrastruktura a informaþní postupy, pravomoc a zodpovČdnost, lidské zdroje. ást C se týká managementu finanþních zdrojĤ (úþetnictví, sestavování rozpoþtu, finanþní informace). ást D obsahuje otázky zamČĜené na funkce organizace. PĜedevším jde o þlenské služby, odbornou praxi, kontrolu kvality péþe, komunikaci - mezi þlenkami, mezi þlenkami a vedením, s orgány ýeské republiky, které vytváĜejí prostĜedí pro výkon profese; dále jde i o komunikaci s pĜíjemkynČmi péþe (ženy) a o komunikaci s veĜejností (obþanské spoleþnosti, sponzoĜi, vládní organizace...). V této þásti je také hodnocena podpora organizace smČrem ke svým þlenkám, hodnotí se i poskytování služeb (je myšleno k pĜíjemcĤm péþe; zjišĢují se

51

napĜíklad nástroje, které má organizace k monitorování a hodnocení kvality a dopadu své práce). ást E zhodnocuje spolupráci a partnerství mezi pĜíjemci péþe, mezi vládou i mezi nevládními organizacemi. Dále se tato þást zamČĜuje na vztahy se sponzory a se soukromým sektorem. ást F se pak snaží postihnout viditelnost organizace ve spoleþnosti a vztah s médii. Poslední þást dotazníku, ást G hodnotí udržitelnost pĜedevším ve smyslu zdrojĤ financování.

Vzhledem k tomu, že tato práce je teoretická a snaží se o zmapování situace na poli profesních organizací porodních asistentek, není zde uvádČn rozbor celého dotazníku ani zpracování výsledkĤ. Nástroj hodnocení kvality organizace MACAT byl použit pouze pro dotvoĜení pĜedstav o fungování jednotlivých profesních organizací i pro vytvoĜení náhledu na problematiku jako celku. Domnívám se ale, že dotazník je velmi zajímavý, pĜedevším proto, že postihuje komplexnČ potĜeby organizací i þlenek. Dá se stavČt na jeho výsledcích a v pĜípadČ potĜeby zlepšení fungování nČkterých oblastí profesní organizace mĤže dotazník posloužit pro rĤst a vývoj organizace. Pomocí dotazníku lze urþit aktivity, které napomĤžou lepšímu fungování organizace jako celku.

Pro vytvoĜení pĜedstavy, jak dotazník odpovídá na jednotlivé þásti, uvádím pro pĜíklad podrobnji rozbor ásti D Funkce: U položky ýlenské služby: „Organizace má mechanismy k identifikaci potĜeb svých þlenĤ“ odpovČdČla 1 respondenta Ano, 3 Ne a 3 Nevím/nelze uvést. Dá se usuzovat, že þlenky nemohou, nejsou schopny organizaci pĜednést své potĜeby, nemají podle jejich názoru možnost vedení organizace sdČlit, jaké dĤležité potĜeby by chtČly naplnit. Další položkou, která mČ zaujala, je tato položka: „Organizace má mechanismy k aktualizaci seznamu þlenĤ“. Pouze dvČ odpovČdi byly kladné. Pokud þlenky neví, zda má organizace aktuální seznam þlenĤ, je zjišĢování informací o poþtu þlenek v organizaci efektivní? Ví skuteþnČ organizace, kolik þlenek má? U položky „Noví þlenové se orientují v dostupných informacích a ví, jak o nČ požádat“, odpovČdČly kladnČ 4 þlenky, 3 uvedly Nevím/nelze odpovČdČt. Je tedy propagace informací smČrem k novým þlenkám dostateþná? U položky „Organizace má mechanismy k poskytování dalšího vzdČlávání svých þlenĤ“ je uvedeno 6 odpovČdí Ano, 1 odpovČć Nevím/nelze uvést. Tato informace mČ zaujala, je jistČ pozitivní, že samy þlenky organizací tento aspekt hodnotí souhlasnČ. Totéž sleduji i u položky 52

„Pokroþilá odborná praxe, Organizace vytváĜí a podílí se na vytváĜení profesionálních standardĤ a vzdČlávání“, kde opČt 6 respondentek odpovČdČlo Ano, 1 Nevím/nelze uvést. VČtšina odpovČdí je kladných, pro organizaci urþitČ mĤže být odpovČć na tuto položku dobrou zpČtnou vazbou ohlednČ aktivit v oblasti standardĤ profese a vzdČlávání. Oproti tomu u položky „Organizace má schopnost podporovat a veĜejnČ uznat pozitivní kvalitní práci þlenĤ (v praxi, vzdČlávání, výzkumu, politice a vedení)“ uvedly 4 respondentky, že Ano, 3 Nevím/nelze uvést. Je otázkou, zda tento výsledek mĤžeme hodnotit, že 3 respondentky nevČdí, že organizace takovouto þinnost provádí, nebo že se ke þlenkám nedostávají informace o uznání a podpoĜe pozitivní kvalitní práci þlenek. U položky „Organizace má mechanismy ke sdílení nejlepší praxe a prostor pro sdílení osvČdþených postupĤ a zapojuje se do spoleþných vzdČlávacích pĜíležitostí s jinými organizacemi“ odpovČdČly respondenty takto: 4 Ano, 1 Ne, 2 Nevím/nelze uvést. Prostor pro hodnocení této otázky nabízí zamyšlení nad dokonalým stavem vČci…kdyby 7 respondentek uvedlo Ano, dosáhlo by se ideálního statusu. 3 ze 7 odpovČdí ale poukazují na jiný názor. V tomto ohledu je možno vidČt výsledek jako podklad pro definování potĜeb pro zlepšení. Stejné zastoupení odpovČdí je i u položky „Kontrola kvality péþe: Organizace má mechanismy pro poskytování vedení, rady a informací svým þlenĤm na poli kvality péþe“. OpČt se nabízí možnost zlepšení stavu, zavedení mechanismĤ, které by poskytly vedení, rady a informace þlenkách v tomto aspektu. U položky „Organizace pĜispívá k rozvoji a provádČní regulace v porodní asistenci“ odpovČdČly 4 þlenky Nevím/nelze uvést, 3 þlenky uvedly Ano. Zajímavé rozdČlení názorĤ, které poskytuje organizaci prostor pro pozitivní zmČny. 4 þlenky nevyjádĜily nesouhlas, pouze neví, tzn. že tuto informaci nemají k dispozici? U dalšího bodu dotazníku MACAT „Organizace je úþastna v situacích, kdy je profesionální praxe þlenky zpochybĖována“ odpovČdČlo 5 respondentek Ano, 1 odpovČdČla Nevím/nelze uvést. ZávČrem této položky mĤže být to, že þlenky jsou spokojené s jednáním a aktivitami organizace pĜi problematických situacích, kdy je profesionální praxe þlenky zpochybĖována. Organizace je ochotna a schopna se za þlenku postavit. Velmi zajímavou položkou je otázka ohlednČ komunikace „Organizace má jasnČ definovanou komunikaþní strategii pro vnitĜní a vnČjší vztahy“. 3 dotazované uvedly, že Ano, 2 Ne a 2 Nevím/nelze uvést. Podle mého názoru tedy organizace nemají jasnČ urþenou strategii pro komunikaci, ani uvnitĜ, ani vnČ organizace. I zde je prostor aktivitu, která podpoĜí komunikaci a posune výsledek k pozitivnímu hodnocení.

53

Další položka se zamČĜuje na komunikaci s Ministerstvem zdravotnictví: „Organizace má mechanismy jak pravidelnČ informovat MZ ýR a další pĜíslušné orgány o aktivitách a problémech, které mají dopad na její þleny a profesi“. 2 odpovČdi jsou Ano, 2 Ne a 3 Nevím/nelze uvést. V tomto bodČ vidím nutnost zmČny, protože právČ komunikace s Ministerstvem zdravotnictví a s dalšími orgány pro oblast porodnictví je klíþová. Pouze 2 respondentky jsou s praxí komunikace v tomto smČru spokojeny, ostatní buć spokojeny nejsou, nebo vĤbec nemají informace, které by pomohly Ĝešit tuto oblast. Aktivity a problémy, které mají dopad na profesi porodní asistentky je potĜeba Ĝešit právČ u statutárních orgánĤ, které mají vliv na vytváĜení legislativy a systému výkonu péþe. Pokud tato oblast nefunguje, tČžko mohou porodní asistentky úþinnČ hájit své zájmy na poli napĜ. Ministerstva zdravotnictví. Je však otázkou, zda kvalitní mechanismy informování mohou pomoci zapĜíþinit pozitivní zmČny. RozhodnČ jsou ale velmi dĤležité. StejnČ tak i u položky další: „Ministerstvo zdravotnictví pravidelnČ informuje organizaci o problémech majících dopad na porodní asistentky, ženy, zdraví matek, novorozencĤ a dČtí“. Je evidentní, že komunikace nefunguje dostateþnČ ani opaþným smČrem, protože 4 respondentky ze 7 uvádČjí, že ne. Pouze 1 respondentka uvedla, že MZ organizace porodních asistentek informuje. Pro spokojenost pĜíjemcĤ péþe je tato položka zásadní. Mnoho osob vĤbec nemá informace, buć neví, jak se k nim dostat, nebo se jednoduše nevyzná v informaþních šumech, které problematiku provází. Jako pĜíklad uvádím výše zmiĖované pĜipomínky Ligy lidských práv na „novinky“ a zmČny, které mČly pĜijít od 1. ledna 2014 (právo ženy rodit pouze s porodní asistentkou, informace k ambulantnímu porodu). PozitivnČjší se zdají odpovČdi u položky „Komunikace se ženami, sponzory, obþanskými spoleþnostmi: Organizace má komunikaþní systémy jako newslettery a/nebo webové stránky ke komunikaci se všemi zúþastnČnými stranami (þleny, ženami, sponzory, obþanskými spoleþnostmi a Ĝadovými nevládními organizacemi)“. 4 respondentky odpovČdČly Ano, 1 Ne, ostatní Nevím/nelze uvést. Je patrné, že vnČjší komunikace funguje lépe než vnitĜní. Kladu si otázku, zda je to právČ aktivita odborné i laické veĜejnosti, která vytváĜí dialog mezi porodními asistentkami a ženami, sponzory a obþanskými spoleþnostmi? Zdá se, že þást spoleþnosti je již na potĜebné zmČny v problematice porodnictví u nás nastavená a sama spoleþnost vytváĜí tlak, který je potĜebný pro prosazení urþitých zmČn. K vČtší progresi v tomto ohledu by mohly napomoci samy porodní asistentky, kdyby si uvČdomily, že aktivita, síla a jednota pomĤže prosadit a hájit spoleþné zájmy.

54

Uvedla jsem pouze malý výþet okruhĤ a otázek, kterých se dotazník MACAT dotýká. Bylo již zmínČno, že se jedná o práci teoretickou, která si klade za cíl zmapování situace na poli profesních organizací porodních asistentek. Není tedy zámČrem této práce provádČt takto rozsáhlé šetĜení. UpozorĖuji však, že je možné na tyto aktivity navázat a využít dotazník pro konkrétní potĜeby jednotlivých organizací. I z uvedeného je však možné vyvodit jisté závČry: nČkolikrát v této práci byla zmínČna nutnost aktivity, jednoty a síly profesní organizace. Úþinné hájení práv a zájmĤ porodních asistentek se neobejde bez masivní základny, kterou mohou právČ þlenky profesních organizací porodních asistentek vytvoĜit. Bylo také zmínČno, kolik porodních asistentek odhadem mohlo þíst a vyplnit dotazník MACAT. Z mého pohledu je naprosto tristní, kolik vyplnČných dotazníkĤ se navrátilo. Je dobré se zamyslet nad tím, proþ responsí bylo tak málo. Napadá mČ objektivní dĤvod: v tomto období, kdy studenti píší závČreþné práce a þasto provádČjí výzkumy rĤzných oblastí, mohlo být v jistém smyslu „pĜedotazníkováno“ a porodní asistentky jednoduše již nemČly chuĢ þi þas odpovídat. Je také možné, že se dotazník zdál pĜíliš obsáhlý, je ale potĜeba uvést, že snahou dotazníku je hodnotit organizaci maximálnČ komplexnČ a z rĤzných aspektĤ, zároveĖ je tento dotazník vytvoĜený dle nástroje MACAT, který byl vytvoĜen ICM, nebylo možno z tČchto pochopitelných dĤvodĤ dotazník zkrátit. Napadá mČ ale i myšlenka, že aĢ už jednotlivé porodní asistentky þi þlenky organizací, zkrátka nejsou a nechtČjí být aktivní. OpČt je zde otázka: Proþ?

Budoucnost oboru

závisí pĜedevším na vytvoĜení celkové koncepce porodní asistence,

stČžejním krokem je také naplnČní kompetencí porodních asistentek. Domnívám se, že aktivní porodní asistentky, které jsou ve vedení jednotlivých profesních organizací mají tyto cíle, proto také podnikají aktivity, které umožní lepší spolupráci pro zrealizování tČchto závazkĤ. Souþasná situace mezi jednotlivými organizacemi je pozitivním pĜíslibem pro obor jako celek, protože se zástupkynČ profesních organizací rozhodly postupovat ve vzájemné shodČ a souþinnosti, aby k naplnČní tČchto cílĤ v budoucnu došlo. PevnČ vČĜím, že se jedná o poþátek navázání dlouhodobé spolupráce porodních asistentek. PĜínosem pro obor porodní asistence by podle mého názoru bylo, pokud by vedení organizací dokázalo své þlenky motivovat k vČtší aktivitČ ve sdružení. Tato aktivita by mohla spoþívat napĜíklad ve výzkumné þinnosti, pĜi vytváĜení rĤzných edukaþních projektĤ, v publikování anket mezi þlenkami organizací. NámČtem pro anketu þi dotazník by mohlo být zjišĢování oþekávání nebo potĜeb þlenek (aĢ už ve vzdČlávání, v podpoĜe partnerství s vedením

55

organizace, v propagaci profese v médiích þi pomoc pĜi vytváĜení rĤzných edukaþních projektĤ). .

56

5 ZÁVR

Tato teoretická práce se zabývá profesními organizacemi porodních asistentek. V ýeské republice existují v souþasnosti 4 profesní organizace: ýKPA, UNIPA, ýSPA a GPS ýAS. Porodní asistentky v našem prostĜedí nemČly situaci lehkou. V první polovinČ 20. století bojovaly za uznání své profese. S nástupem socialistického režimu u nás je spojeno postupné vytrácení a v jistém smyslu i úpadek profese porodní asistentky jako samostatné poskytovatelky péþe tČhotným, rodícím ženám a ženám po porodu. Porodní asistentky, pĜejmenované na „ženské sestry“, se staly asistentkami lékaĜe, nikoli asistentkami rodících žen. Po zmČnách, které pĜinesl rok 2004, byla porodním asistentkám ustavena stejná práva, povinnosti i kompetence, jako kolegyním z Evropské unie. PĜesto autonomie tohoto povolání stále ještČ není naplnČna.

Pro zmČnu stavu porodnictví v þeském prostĜedí porodní asistentky zakládaly rĤzné spolky a organizace, které mČly napomoci úþinnČ hájit zájmy a práva porodních asistentek. Mnohé z nich si uvČdomují, že pro podporu vzdČlávání a vykonávání této profese je nezbytnČ nutné vytvoĜit základnu, která bude za porodní asistentky hovoĜit jednotnČ a dĤraznČ. Profesní organizace je zakládána pro podporu zájmĤ þlenĤ dané profese. Jde pĜedevším o výmČnu informací,

poskytování podpory v oblasti vzdČlávání, vytváĜení zázemí pro þleny dané

profese, propagování þinnosti profese smČrem k odborné i laické veĜejnosti.Profesní organizace zvyšuje vliv jednotlivcĤ na profesi jako takovou.V tČchto oblastech je možno využít podpory profesního sdružení, které pomĤže naplnČní koncepce oboru a zaruþení autonomie porodních asistentek pĜi výkonu povolání.

Porodní asistentky usilují o možnost vykonávat své povolání v souladu s právním rámcem ýeské republiky a s v souladu s veškerými doporuþeními ICM, EMA, FIGO a WHO. Je potĜeba zmínit, že prozatím nebyla zĜízena samostatná komora porodních asistentek, pĜestože by samostatný status této zdravotnické profese krok tímto smČrem rozhodnČ vyžadoval. V rámci spolupráce jednotlivých profesních organizací porodních asistentek by mohlo do budoucna k takovému kroku dojít. Pro autonomii, vČtší profesní moc, respekt i vyšší sociální prestiž porodních asistentek by to byl krok jistČ správným smČrem. Základem by mohla být právČ navázaná spolupráce profesních organizací porodních asistentek, která by dokázala sjednotit, scelit a posílit hlas, aby byl slyšen a vyslyšen. 57

OsobnČ si

budoucnost oboru porodní asistence u nás

pĜedstavuji v souladu s platnou

legislativou, s doporuþeními WHO, FIGO, ICM, EMA, ICN a dalších odborných organizací, v souladu s moderním pĜístupem Evidence Based Medicine. V návaznosti na tento princip je v porodní asistenci užíváno pojmu Evidence Based Midwifery (porodní asistence založená na dĤkazech) a Evidence Based Healthcare (ošetĜovatelství založené na dĤkazech). TČchto principĤ je tĜeba využívat pĜi praktikování tČch nejlepších možných zpĤsobĤ péþe. Jedná se o slouþení zkušeností z výzkumĤ, klinických poznatkĤ a potĜeb pĜíjemcĤ péþe. ZároveĖ je tĜeba hledat konsenzus s ostatními profesionály ve zdravotnictví, kteĜí by se mČli snažit o maximální spokojenost pĜíjemcĤ péþe (nejen žen, ale celých párĤ, rodin, komunit). Je naprostou nutností profesní a profesionální partnerství a respekt mezi poskytovateli péþe navzájem (lékaĜ-porodní asistentka) a mezi klienty. Snahou by mČlo být docílení maximálního pozitivního naplnČní potĜeb všech zúþastnČných stran.

Zásadní je také spolupráce mezi jednotlivými organizacemi porodních asistentek navzájem. JedinČ tak lze vytvoĜit silné zázemí pro prosazení zájmĤ a práv porodní asistentky. Pokud budou porodní asistentky hovoĜit i jednat ve shodČ, budou mít šanci na zmČnu. Vzájemným spojením sil dojde k zesílení hlasu porodních asistentek,

který bude reprezentovat obor

porodní asistence jako celek a bude moci opravdu úþinnČ hájit profesní zájmy.

58

6 SEZNAM ZKRATEK BDH – Bund Deutscher Hebammen BfHD – Bund freiberuflicher Hebammen Deutschlands ýAPA – ýeská asociace porodních asistentek ýGPS – ýeská gynekologicko-porodnická spoleþnost ýKPA – ýeská konfederace porodních asistentek ýLK – ýeská lékaĜská komora ýSPA – ýeská spoleþnost porodních asistentek ýR – ýeská republika EMA – European Midwives Association ENCA – European Network of Childbirth Associations EU – Evropská Unie FIGO – Mezinárodní federace gynekologĤ a porodníkĤ GPS ýAS – Gynekologicko-porodnická sekce ýeské asociace sester ICM – Mezinárodní konfederace porodních asistentek ICN – Mezinárodní rada sester KNOV - Koninklijke Nederlandse Organisatie van Verloskundigen (Královská holandská spoleþnost porodních asistentek) LOK-ýSL – LékaĜský odborový klub – ýeský svaz lékaĜĤ MACAT – Members Association Capacity Assessment Tool OÚNZ – Okresní ústav národního zdraví (ÚNZ – Ústav národního zdraví)

59

OSN – Organizace spojených národĤ PA – porodní asistentka POUZP – Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníkĤ PV ýKZP – PĜípravný výbor ýeské komory zdravotnických pracovníkĤ ROH – Revoluþní odborové hnutí ÖHG – Österreichiesches Hebammengremium SKSaPA - Slovenská komora sestier a porodných asistentek SPAýMaS – Sdružení porodních asistentek ýech, Moravy a Slezska UNFPA – United Nations Population Fund UNIPA – Unie porodních asistentek ÚJPA – ÚstĜední jednota porodních asistentek ÚZIS – Ústav zdravotnických informací a statistiky WHO – SvČtová zdravotnická organizace WRA – White Ribbon Alliance

60

7 PEHLED INICIATIV A HNUTÍ V PORODNÍ ASISTENCI A centrum – Podpora rodiny http://www.acentrum.eu/ AZ RODINA – rodinný server, infoportál pro rodiþe Aperio – Spoleþnost pro zdravé rodiþovství

http://www.azrodina.cz/

http://www.aperio.cz/

Asociace veĜejnČ prospČšných organizací http://www.avpo.cz/ ýeská ženská lobby http://www.czlobby.cz/ H.A.M. – Hnutí za aktivní mateĜství

http://www.iham.cz/

Hnutí Nesehnutí http://nesehnuti.cz/ Iniciativa Normální porod

http://normalniporod.cz/

Porodní dĤm U ýápa http://www.pdcap.cz/index.html Pro živou rodinu! –

Webové stránky pro živou rodinu PhDr. Evy Labusové

http://www.evalabusova.cz PĜirozený porod

http://www.prirozeny-porod.eu/

Pro pĜirozený porod

http://www.propp.cz/

ROZALIO – obþanské sdružení rodiþĤ, kteĜí mají rĤzné názory na oþkování http://www.rozalio.cz/ SvČtový týden respektu k porodu http://www.respektkporodu.cz/ VČdomé mateĜství

http://www.vedomematerstvi.cz/

61

8

ZDROJE

1. Profesní sdružení.In: Wikipedie, otevĜená encyklopedie [online]. editováno 9.února 2014 [vid.bĜezna 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Profesn%C3%AD_sdru%C5%BEen%C3%AD 2. RģŽIýKOVÁ, Jana. Kompetence porodní asistentky - vývoj a souþasnost. In: is.muni.cz [online]. Brno: 2009 [vid.26.bĜezna 2014]. BakaláĜská práce. Masarykova univerzita, LékaĜská fakulta. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/52283/lf_b/ 3. RģŽIýKOVÁ, Jana. Kompetence porodní asistentky - vývoj a souþasnost. In: is.muni.cz [online]. Brno:2009 [vid. 26. bĜezna 2014].BakaláĜská práce. Masarykova univerzita, LékaĜská fakulta. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/52283/lf_b/ 4. DORAZILOVÁ, Radmila. Ženy, porodní asistentky a gynekologové o co vlastnČ jde v pracovní skupinČ pro porodnictví na MZ ýR? ýKPA. [online]. 3. þervence 2013 [vid.8. dubna 2014].Dostupné z: http://www.ckpa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=124:eny-/ porodni-asistentky-a-gynekologove-o-co-vlastn-jde-v-pracovni-skupin-pro-/ porodnictvi-na-mz-r&catid=3:kpa-home&Itemid=20 5. DORAZILOVÁ, Radmila.Výzva k vytvoĜení jednotné profesní organizace porodních asistentek v ýeské republice. In: ýKPA [online]. 13. ledna 2014 [vid.18. bĜezna 2014]. Dostupné z: http://www.ckpa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=127:vyzva/ -k-vytvoeni-jednotne-profesni-organizace 6.DORAZILOVÁ, R. Kdo je to porodní asistentka? K jaké þinnosti má být vzdČlávána a oprávnČna? In: Porodní asistentka. Praha, 2002. roþ. 5, þ. ½, s. 4-6. 7. HORÁKOVÁ, KateĜina. Kompetence porodních asistentek, zákon versus skuteþnost. In: Theses.cz [online]. ýeské BudČjovice: 2008 [vid. 18. bĜezna 2014]. BakaláĜská práce. Jihoþeská univerzita, ZdravotnČ sociální fakulta.Dostupné z: http://theses.cz/id/2vsic5/?furl=%2Fid%2F2vsic5%2F;so=nx;lang=en 8. VRÁNOVÁ, V. Historie babictví a souþasnost porodní asistence. Olomouc: UP Olomouc, 2007. 204 s. ISBN-13: 978-80-244-1764-6. 9. LENDEROVÁ, M. Od porodní báby k porodní asistentce, In: Theatrum historiae 1. Sborník prací Katedry historických vČd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Pardubice. 2006. s. 129-141. ISBN 80-7194-875-8. 10. DOLEŽAL, A. Od babictví k porodnictví. Praha: Karolinum, 2001. 144 s. ISBN 80-2460277-6. 11. VRÁNOVÁ, V. Historie babictví a souþasnost porodní asistence. Olomouc: UP Olomouc, 2007. 204 s. ISBN-13: 978-80-244-1764-6. 12. ZEMAN, ZdenČk a Antonín DOLEŽAL. Právní odpovČdnost a právní vztahy v porodnictví. Praha: Galén, 2000. 231 s. ISBN 80-7262-024-X. 62

13. SEDLÁýKOVÁ, R. Historie babictví v ýechách a na MoravČ. Brno: Ústav pro další vzdČlávání stĜedních zdravotnických pracovníkĤ, 1973. 14. VRÁNOVÁ, V. Historie babictví a souþasnost porodní asistence. Olomouc: UP Olomouc, 2007. 204 s. ISBN-13: 978-80-244-1764-6. 15. VRÁNOVÁ, V. Historie babictví a souþasnost porodní asistence. Olomouc: UP Olomouc, 2007. 204 s. ISBN-13: 978-80-244-1764-6. s.60. 16. VRÁNOVÁ, V. Historie babictví a souþasnost porodní asistence. Olomouc: UP Olomouc, 2007. 204 s. ISBN-13: 978-80-244-1764-6. 17. VRÁNOVÁ, V. Historie babictví a souþasnost porodní asistence. Olomouc: UP Olomouc, 2007. 204 s. ISBN-13: 978-80-244-1764-6. s. 60. 18. VRÁNOVÁ, V. Historie babictví a souþasnost porodní asistence. Olomouc: UP Olomouc, 2007. 204 s. ISBN-13: 978-80-244-1764-6. 19. VRÁNOVÁ, V. Historie babictví a souþasnost porodní asistence. Olomouc: UP Olomouc, 2007. 204 s. ISBN-13: 978-80-244-1764-6. 20. VRÁNOVÁ, V. Historie babictví a souþasnost porodní asistence. Olomouc: UP Olomouc, 2007. 204 s. ISBN-13: 978-80-244-1764-6. 21. SEDLÁýKOVÁ, R. Historie babictví v ýechách a na MoravČ. Brno: Ústav pro další vzdČlávání stĜedních zdravotnických pracovníkĤ, 1973. 22. VRÁNOVÁ, V. Historie babictví a souþasnost porodní asistence. Olomouc: UP Olomouc, 2007. 204 s. ISBN-13: 978-80-244-1764-6. 23. VRÁNOVÁ, V. Historie babictví a souþasnost porodní asistence. Olomouc: UP Olomouc, 2007. 204 s. ISBN-13: 978-80-244-1764-6. 24. VRÁNOVÁ, V. Historie babictví a souþasnost porodní asistence. Olomouc: UP Olomouc, 2007. 204 s. ISBN-13: 978-80-244-1764-6. 25. VRÁNOVÁ, V. Historie babictví a souþasnost porodní asistence. Olomouc: UP Olomouc, 2007. 204 s. ISBN-13: 978-80-244-1764-6. 26. VRÁNOVÁ, V. Historie babictví a souþasnost porodní asistence. Olomouc: UP Olomouc, 2007. 204 s. ISBN-13: 978-80-244-1764-6. 27. VRÁNOVÁ, V. Historie babictví a souþasnost porodní asistence. Olomouc: UP Olomouc, 2007. 204 s. ISBN-13: 978-80-244-1764-6. 28. VRÁNOVÁ, V. Historie babictví a souþasnost porodní asistence. Olomouc: UP Olomouc, 2007. 204 s. ISBN-13: 978-80-244-1764-6.

63

29. SEDLÁýKOVÁ, R. Historie babictví v ýechách a na MoravČ. Brno: Ústav pro další vzdČlávání stĜedních zdravotnických pracovníkĤ, 1973. 30. PĜípravy k mezinárodnímu sjezdu porodních asistentek. In: VČstník vČnovaný zájmĤm porodních asistentek. Praha: ÚstĜední jednota porodních asistentek, 1925. roþ. 13, þ. 5, s. 2 31. RģŽIýKOVÁ, Jana. Kompetence porodní asistentky - vývoj a souþasnost. In: is.muni.cz [online]. Brno: 2009 [vid. 26. bĜezna 2014]. BakaláĜská práce. Masarykova univerzita, LékaĜská fakulta. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/52283/lf_b/ 32. VRÁNOVÁ, V. Historie babictví a souþasnost porodní asistence. Olomouc: UP Olomouc, 2007. 204 s. ISBN-13: 978-80-244-1764-6. 33. ŠTEMBERA, Z. Historie þeské perinatologie. Praha: Maxdorf, 2004. 403 s. ISBN 807345-021-6. s. 26. 34. PACHNER, F.-BÉBR, R. Uþebnice pro porodní asistentky. Praha : Ministerstvo veĜejného zdravotnictví a tČlesné výchovy ýeskoslovenské republiky, 1932. s. 123. 35. PACHNER, F.-BÉBR, R. Uþebnice pro porodní asistentky. Praha : Ministerstvo veĜejného zdravotnictví a tČlesné výchovy ýeskoslovenské republiky, 1932. s. 579 36. OSTRýIL, A. O žádoucím vývoji stavu porodních asistentek do budoucna. In: VČstník vČnovaný zájmĤm porodních asistentek. Praha: ÚstĜední jednota porodních asistentek, 1941. roþ. 29, þ. 4, s. 2. 37. ŠTEMBERA, Z. Historie þeské perinatologie. Praha: Maxdorf, 2004. 403 s. ISBN 807345-021-6. 38. VRÁNOVÁ, V. Historie babictví a souþasnost porodní asistence. Olomouc: UP Olomouc, 2007. 204 s. ISBN-13: 978-80-244-1764-6. 39. SEDLÁýKOVÁ, R. Historie babictví v ýechách a na MoravČ. Brno: Ústav pro další vzdČlávání stĜedních zdravotnických pracovníkĤ, 1973. 40. VRÁNOVÁ, V. Historie babictví a souþasnost porodní asistence. Olomouc: UP Olomouc, 2007. 204 s. ISBN-13: 978-80-244-1764-6. 41. VRÁNOVÁ, V. Historie babictví a souþasnost porodní asistence. Olomouc: UP Olomouc, 2007. 204 s. ISBN-13: 978-80-244-1764-6. 42. POUZP. [online]. 2005-2013 [vid. 29. bĜezna 2014]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/rejstrik/sdruzeni-porodnich-asistentek-cech-moravy-a-slezska44225938/ 43. DORAZILOVÁ, Radmila.Výzva k vytvoĜení jednotné profesní organizace porodních asistentek v ýeské republice. In: ýKPA [online]. 13. ledna 2014 [vid. 18. bĜezna 2014]. Dostupné z: z: http://www.ckpa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=127:vyzva -k-vytvoeni-jednotne-profesni-organizace 64

44. Podnikatel.cz [online] 2007-2014 [vid. 29.bĜezna 2014]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/rejstrik/sdruzeni-porodnich-asistentek-cech-moravy-aslezska-44225938/ 45. DORAZILOVÁ, Radmila.Výzva k vytvoĜení jednotné profesní organizace porodních asistentek v ýeské republice. In:ýKPA [online]. 13.ledna.2014 [vid.18. bĜezna 2014]. Dostupné z: http://www.ckpa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=127:vyzva -k-vytvoeni-jednotne-profesni-organizace 46. Stanovy „ýeské spoleþnosti porodních asistentek“. Porodnice.cz [online]. 2002-2014 [vid. 29. bĜezna 2014]. Dostupné z: http://asistentky.porodnice.cz/stanovy-ceskespolecnosti-porodnich-asistentek 47. ICM. [online]. 2014 [vid. 29. bĜezna 2014]. Dostupné z: http://www.internationalmidwives.org/ 48. HORÁKOVÁ, KateĜina. Kompetence porodních asistentek, zákon versus skuteþnost. Theses.cz [online]. ýeské BudČjovice: 2008 [vid. 18. bĜezna 2014]. BakaláĜská práce. Jihoþeská univerzita, ZdravotnČ sociální fakulta. Dostupné z: http://theses.cz/id/2vsic5/?furl=%2Fid%2F2vsic5%2F;so=nx;lang=en 49. Mezinárodní definice porodní asistentky. Porodní dĤm U þápa [online]. 2000-2013 [vid. 1. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.pdcap.cz/Texty/PA/DefinicePA.html 50. ICM [online]. 2014 [vid. 30.bĜezna 2014]. Dostupné z: http://www.internationalmidwives.org/partners-and-affiliates/partners/unfpa/ 51. ICM [online]. 20014 [vid. 30. bĜezna 2014]. Dostupné z:http://www.internationalmidwives.org/partners-and-affiliates/partners/who.html 52. ICM [online]. 2014 [vid. 30.bĜezna 2014]. Dostupné z: http://www.internationalmidwives.org/partners-and-affiliates/partners/figo/ 53. ICM [online]. 2014 [vid. 30.bĜezna 2014]. Dostupné z: http://www.internationalmidwives.org/partners-and-affiliates/partners/ghwa.html 54. EMA [online]. 2010 [vid. 1. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.europeanmidwives.org/ 55. Dokumenty ýKPA.ýeská konfederace porodních asistentek [online]. 2010 [vid. 5. dubna 2014 ]. Dostupné z: http://www.ckpa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=31&Itemid=23 56.UNIPA [online]. 2010 [vid. 5. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.unipa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=49&Itemid=84 57. Cnna.cz [online]. 2008 [vid. 5. dubna 2014] Dostupné z: http://www.cnna.cz/

65

58. Stanovy „ýeské spoleþnosti porodních asistentek“. Asistentky.porodnice.cz [online]. 2002-2014 [vid. 5. dubna 2014] Dostupné z: http://asistentky.porodnice.cz/stanovyceske-spolecnosti-porodnich-asistentek 59. ÚZIS [online]. 2010-2014 [vid. 5. dubna 2014]. Dostupné z:http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/rodicka-novorozenec 60. Kdo je porodní asistentka? Unipa [online].2010 [vid.1.dubna 2014]. Dostupné z: http://www.unipa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=57&Itemid=63 61. Slovenská komora sester a porodných asistentek [online]. 20013 [vid 1.dubna 2014]. Dostupné z: http://www.sksapa.sk/obsah/o-sksapa/sucasnost.html 62. Porodní asistentky v zemích EU. Porodní dĤm U þápa [online]. 2000-2013 [vid.1.dubna 2014]. Dostupné z: http://www.pdcap.cz/Texty/PA/PAEU.html 63. Zápisky z celostátní konference polských porodních asistentek. ýKPA [online]. 2004 [vid.19. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.ckpa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=38&Itemid=37 64. RģŽIýKOVÁ, Jana. Kompetence porodní asistentky - vývoj a souþasnost [online]. Brno: 2009 [vid. 2. dubna 2014]. BakaláĜská práce. Masarykova univerzita, LékaĜská fakulta. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/52283/lf_b/ 65. Porodní asistentky v zemích EU. Porodní dĤm U þápa [online]. 2000-2013 [vid.1.dubna 2014]. Dostupné z: http://www.pdcap.cz/Texty/PA/PAEU.html 66. Österreichisches Hebammengremium [online]. [vid.1. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.hebammen.at/eltern/bundeslander/ 67. Porodní asistentky v zemích EU. Porodní dĤm U þápa [online]. 2000-2013 [vid.1.dubna 2014]. Dostupné z: http://www.pdcap.cz/Texty/PA/PAEU.html 68. Porodní asistentky v zemích EU. Porodní dĤm U þápa [online]. 2000-2013 [vid.1. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.pdcap.cz/Texty/PA/PAEU.html 69. ŠTEMBERA, Z. Historie þeské perinatologie. Praha: Maxdorf, 2004. 403 s. ISBN 807345-021-6. 70. ŠTEMBERA, Z. Historie þeské perinatologie. Praha: Maxdorf, 2004. 403 s. ISBN 807345-021-6. 71. ŠTEMBERA, Z. Historie þeské perinatologie. Praha: Maxdorf, 2004. 403 s. ISBN 807345-021-6. s. 22. 72. ŠTEMBERA, Z. Historie þeské perinatologie. Praha: Maxdorf, 2004. 403 s. ISBN 807345-021-6. 73. MAREK, V. Nová doba porodní. Praha: Eminent, 2002. 260 s. ISBN 80-7281-090-1.

66

74. MAREK, V. Nová doba porodní. Praha: Eminent, 2002. 260 s. ISBN 80-7281-090-1. 75. ŠTEMBERA, Z. Historie þeské perinatologie. Praha: Maxdorf, 2004. 403 s. ISBN 807345-021-6 76. LékaĜsky vedený porod. Porodní dĤm U þápa [online]. 2000-2013 [vid. 1. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.pdcap.cz/Texty/Versus/LekarPorod.html 77. LékaĜsky vedený porod. Porodní dĤm U þápa [online]. 2000-2013 [vid. 1. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.pdcap.cz/Texty/Versus/LekarPorod.html 78. ŠTEMBERA, Z. Historie þeské perinatologie. Praha: Maxdorf, 2004. 403 s. ISBN 807345-021-6 79. ZmČny v našem porodnictví. Porodní dĤm U þápa [online]. 2000-2013 [vid. 1. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.pdcap.cz/Texty/Versus/LekarPorod.html 80. GILLERNOVÁ, I., V. KEBZA, a M. RYMEŠ. Psychologické aspekty zmČn v þeské spoleþnosti. ýlovČk na pĜelomu tisíciletí. Praha: Grada, 2011. 256 s. ISBN 978-80-247-27981 81. DOLEŽALOVÁ, J. Hovory s porodní bábou. Praha: Argo, 2006. 163 s. ISBN 80-7203792-7. 82. Databáze regulovaných povolání. MŠMT [online]. 2013-2014 [vid. 5.dubna 2014]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/databaze-regulovanych-povolani 83. RģŽIýKOVÁ, Jana. Kompetence porodní asistentky - vývoj a souþasnost. In: is.muni.cz [online]. Brno: 2009 [vid. 2. dubna 2014]. BakaláĜská práce. Masarykova univerzita, LékaĜská fakulta. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/52283/lf_b/ 84. DORAZILOVÁ, R. Kdo je to porodní asistentka? K jaké þinnosti má být vzdČlávána a oprávnČna? In: Porodní asistentka. Praha, 2002. roþ. 5, þ. ½, s. 4-6 85. SmČrnice þ. 80/154 EHS. [online]. [vid. 2. dubna 2014]. Dostupné z:https://isap.vlada.cz/kopie/revize.nsf/2fd339ed5be822e2c12578680031b2ae/7588c9e00b86c c5bc1257bf0004465e7?OpenDocument 86. RģŽIýKOVÁ, Jana. Kompetence porodní asistentky - vývoj a souþasnost. In: is.muni.cz [online]. Brno: 2009 [vid. 2. dubna 2014]. BakaláĜská práce. Masarykova univerzita, LékaĜská fakulta. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/52283/lf_b/ 87. Úplná znČní O péþi o zdraví lidu. Právník.cz [online]. 2014 [vid. 2.dubna 2014]. Dostupné z: http://www.pravnik.cz/uplna-zneni/uz-68.html 88. Reakce Ligy lidských práv na tiskovou zprávu Ministerstva zdravotnictví ke zmČnám v porodnictví. Liga lidských práv [online]. 13. prosince 2013 [vid. 2.dubna 2014]. Dostupné z: http://llp.cz/2013/12/reakce-ligy-lidskych-prav-na-tiskovou-zpravu-mz-kezmenam-v-porodnictvi

67

89. MAREK, V. Nová doba porodní. Praha: Eminent, 2002. 260 s. ISBN 80-7281-090-1.; DOLEŽALOVÁ, J. Hovory s porodní bábou. Praha: Argo, 2006. 163 s. ISBN 80-7203792-7. 90. ýtvrté zasedání Pracovní skupiny pro porodnictví. Vlada.cz [online] 31. Ĝíjna 2012 [vid. 15. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/zmocnenec-vlady-prolidska-prava/aktuality/ctvrte-zasedani-praconi-skupiny-pro-porodnictvi-100325/ 91. Stanovy PV ýKZP. Ckzp.cz [online]. 20.þervna 2012 [vid. 9. dubna 2014]. Dostupné z: http://ckzp.cz.rwhostjupiter.cz.data18.websupport.sk/sites/ckzp.cz/files/upload/zaklsmlouvapvckzp.pdf 92. Ckzp.cz [online]. 2012 [vid. 9. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.ckzp.cz/ 93. Komora nelékaĜĤ. Zdraví.e15.cz [online]. 15.Ĝíjna 2012 [vid. 9.dubna 2014]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/komora-nelekaru-467071 94. DORAZILOVÁ, Radmila.Výzva k vytvoĜení jednotné profesní organizace porodních asistentek v ýeské republice. ýKPA [online]. 13. ledna 2014 [vid. 5. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.ckpa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=127:vyzva-kvytvoeni-jednotne-profesni-organizace 95. DORAZILOVÁ, Radmila.Výzva k vytvoĜení jednotné profesní organizace porodních asistentek v ýeské republice. ýKPA [online]. 13. ledna 2014 [vid. 5. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.ckpa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=127:vyzva-kvytvoeni-jednotne-profesni-organizace 96. Memorandum o spolupráci. ýKPA [online]. 21.bĜezna 2014 [cit. 5. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.ckpa.cz/images/MEMORANDUM_FINAL_PODEPSANE.pdf 97. ZmČny porodnictví napĜíþ Evropou. Normální porod [online]. 2014 [vid. 12. dubna 2014]. Dostupné z: http://normalniporod.cz/enca/ 98. Mezinárodní kongres porodních asistentek po 89 letech opČt v Praze. Travel trade gazzete [online] 29. bĜezna 2014 [vid. 12. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/mezinarodnikongres-porodnich-asistentek-po-89-letech-opet-v-praze/ 99. Member association capacity assessment tool. ICM [online]. 2014 [vid. 2. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.internationalmidwives.org/what-we-do/associationcoredocuments/macat.html

68

Abecední seznam 1. DOLEŽAL, A. Od babictví k porodnictví. Praha: Karolinum, 2001. 144 s. ISBN 80-2460277-6. 2. DOLEŽALOVÁ, J. Hovory s porodní bábou. Praha: Argo, 2006. 163 s. ISBN 80-7203792-7. 3. DORAZILOVÁ, R. Kdo je to porodní asistentka? K jaké þinnosti má být vzdČlávána a oprávnČna? In: Porodní asistentka. Praha, 2002. roþ. 5, þ. ½, s. 4-6. 4. GILLERNOVÁ, I., V. KEBZA, a M. RYMEŠ. Psychologické aspekty zmČn v þeské spoleþnosti. ýlovČk na pĜelomu tisíciletí. Praha: Grada, 2011. 256 s. ISBN 978-80-247-27981 5. LENDEROVÁ, M. Od porodní báby k porodní asistentce, In: Theatrum historiae 1. Sborník prací Katedry historických vČd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Pardubice. 2006. s. 129-141. ISBN 80-7194-875-8. 6. MAREK, V. Nová doba porodní. Praha: Eminent, 2002. 260 s. ISBN 80-7281-090-1.

7. OSTRýIL, A. O žádoucím vývoji stavu porodních asistentek do budoucna. In: VČstník vČnovaný zájmĤm porodních asistentek. Praha: ÚstĜední jednota porodních asistentek, 1941. roþ. 29, þ. 4, s. 2. 8. PACHNER, F.-BÉBR, R. Uþebnice pro porodní asistentky. Praha : Ministerstvo veĜejného zdravotnictví a tČlesné výchovy ýeskoslovenské republiky, 1932. s. 579. 9. PĜípravy k mezinárodnímu sjezdu porodních asistentek. In: VČstník vČnovaný zájmĤm porodních asistentek. Praha: ÚstĜední jednota porodních asistentek, 1925. roþ. 13, þ. 5, s. 2 10. SEDLÁýKOVÁ, R. Historie babictví v ýechách a na MoravČ. Brno: Ústav pro další vzdČlávání stĜedních zdravotnických pracovníkĤ, 1973. 11. ŠTEMBERA, Z. Historie þeské perinatologie. Praha: Maxdorf, 2004. 403 s. ISBN 807345-021-6. 12. VRÁNOVÁ, V. Historie babictví a souþasnost porodní asistence. Olomouc: UP Olomouc, 2007. 204 s. ISBN-13: 978-80-244-1764-6. 13. ZEMAN, ZdenČk a Antonín DOLEŽAL. Právní odpovČdnost a právní vztahy v porodnictví. Praha: Galén, 2000. 231 s. ISBN 80-7262-024-X.

69

Abecední seznam – internetové zdroje 1. Cnna.cz [online]. 2008 [vid. 5. dubna 2014] Dostupné z: http://www.cnna.cz/ 2. Ckzp.cz [online]. 2012 [vid. 9. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.ckzp.cz/ 3. ýtvrté zasedání Pracovní skupiny pro porodnictví. Vlada.cz [online] 31. Ĝíjna 2012 [vid. 15. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/zmocnenec-vlady-pro-lidskaprava/aktuality/ctvrte-zasedani-praconi-skupiny-pro-porodnictvi-100325/ 4. Databáze regulovaných povolání. MŠMT [online]. 2013-2014 [vid. 5.dubna 2014]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/databaze-regulovanych-povolani 5. Dokumenty ýKPA.ýeská konfederace porodních asistentek [online]. 2010 [vid. 5. dubna 2014 ]. Dostupné z: http://www.ckpa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=31&Itemid=23 6. DORAZILOVÁ, Radmila.Výzva k vytvoĜení jednotné profesní organizace porodních asistentek v ýeské republice. In: ýKPA [online]. 13. ledna 2014 [vid.18. bĜezna 2014]. Dostupné z: http://www.ckpa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=127:vyzva-kvytvoeni-jednotne-profesni-organizace 7. DORAZILOVÁ, Radmila. Ženy, porodní asistentky a gynekologové o co vlastnČ jde v pracovní skupinČ pro porodnictví na MZ ýR? ýKPA. [online]. 3. þervence 2013 [vid. 8. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.ckpa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=124:eny-porodniasistentky-a-gynekologove-o-co-vlastn-jde-v-pracovni-skupin-pro-porodnictvi-na-mzr&catid=3:kpa-home&Itemid=20 8. EMA [online]. 2010 [vid. 1. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.europeanmidwives.org/ 9. ICM. [online]. 2014 [vid. 29. bĜezna 2014]. Dostupné z: http://www.internationalmidwives.org/ 10. HORÁKOVÁ, KateĜina. Kompetence porodních asistentek, zákon versus skuteþnost. In: Theses.cz [online]. ýeské BudČjovice: 2008 [vid. 18. bĜezna 2014]. BakaláĜská práce. Jihoþeská univerzita, ZdravotnČ sociální fakulta. Dostupné z: http://theses.cz/id/2vsic5/?furl=%2Fid%2F2vsic5%2F;so=nx;lang=en 11. Kdo je porodní asistentka? Unipa [online].2010 [vid.1.dubna 2014]. Dostupné z: http://www.unipa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=57&Itemid=63 12. Komora nelékaĜĤ. Zdraví.e15.cz [online]. 15.Ĝíjna 2012 [vid. 9.dubna 2014]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/komora-nelekaru-467071 13. LékaĜsky vedený porod. Porodní dĤm U þápa [online]. 2000-2013 [vid. 1. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.pdcap.cz/Texty/Versus/LekarPorod.html

70

14. Member association capacity assessment tool. ICM [online]. 2014 [vid. 2. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.internationalmidwives.org/what-we-do/associationcoredocuments/macat.html 15. Memorandum o spolupráci. ýKPA [online]. 21.bĜezna 2014 [cit. 5. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.ckpa.cz/images/MEMORANDUM_FINAL_PODEPSANE.pdf

16. Mezinárodní definice porodní asistentky. Porodní dĤm U þápa [online]. 2000-2013 [vid. 1. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.pdcap.cz/Texty/PA/DefinicePA.html 17. Mezinárodní kongres porodních asistentek po 89 letech opČt v Praze. Travel trade gazzete [online] 29. bĜezna 2014 [vid. 12. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/mezinarodnikongres-porodnich-asistentek-po-89-letech-opet-v-praze/ 18. Österreichisches Hebammengremium [online]. [vid.1. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.hebammen.at/eltern/bundeslander/ 19. Podnikatel.cz [online] 2007-2014 [vid. 29.bĜezna 2014]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/rejstrik/sdruzeni-porodnich-asistentek-cech-moravy-a-slezska44225938/ 20. Porodní asistentky v zemích EU. Porodní dĤm U þápa [online]. 2000-2013 [vid.1.dubna 2014]. Dostupné z: http://www.pdcap.cz/Texty/PA/PAEU.html 21. POUZP. [online]. 2005-2013 [vid. 29. bĜezna 2014]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/rejstrik/sdruzeni-porodnich-asistentek-cech-moravy-a-slezska44225938/ 22. Profesní sdružení.In: Wikipedie, otevĜená encyklopedie [online]. editováno 9.února 2014 [vid. 18.bĜezna 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Profesn%C3%AD_sdru%C5%BEen%C3%AD 23. Reakce Ligy lidských práv na tiskovou zprávu Ministerstva zdravotnictví ke zmČnám v porodnictví. Liga lidských práv [online]. c13. prosince 2013 [vid. 2.dubna 2014]. Dostupné z: http://llp.cz/2013/12/reakce-ligy-lidskych-prav-na-tiskovou-zpravu-mz-ke-zmenam-vporodnictvi

24. RģŽIýKOVÁ, Jana. Kompetence porodní asistentky - vývoj a souþasnost. In: is.muni.cz [online]. Brno: 2009 [vid. 26. bĜezna 2014]. BakaláĜská práce. Masarykova univerzita, LékaĜská fakulta. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/52283/lf_b/ 25. Rovné šance. Možnost informované volby. Právo a porodní asistence. Pdcap.cz [online]. 2007 [vid. 15. dubna 20014]. Dostupné z: http://www.pdcap.cz/Texty/PDF/Brozura_Pravo.pdf

26. Slovenská komora sester a porodných asistentek [online]. 20013 [vid 1.dubna 2014]. Dostupné z: http://www.sksapa.sk/obsah/o-sksapa/sucasnost.html 71

27. SmČrnice þ. 80/154 EHS. [online]. [vid. 2. dubna 2014]. Dostupné z:https://isap.vlada.cz/kopie/revize.nsf/2fd339ed5be822e2c12578680031b2ae/7588c9e00b86c c5bc1257bf0004465e7?OpenDocument 28. Stanovy „ýeské spoleþnosti porodních asistentek“. Asistentky.porodnice.cz [online]. 2002-2014 [vid. 5. dubna 2014] Dostupné z: http://asistentky.porodnice.cz/stanovy-ceskespolecnosti-porodnich-asistentek 29. Stanovy PV ýKZP. Ckzp.cz [online]. 20.þervna 2012 [vid. 9. dubna 2014]. Dostupné z: http://ckzp.cz.rwhost/jupiter.cz.data18.websupport.sk/sites/ckzp.cz/files/upload/zaklsmlouvapvckzp.pdf 30. UNIPA [online]. 2010 [vid. 5. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.unipa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=49&Itemid=84

31. Úplná znČní O péþi o zdraví lidu. Právník.cz [online]. 2014 [vid. 2.dubna 2014]. Dostupné z: http://www.pravnik.cz/uplna-zneni/uz-68.html 32. Zápisky z celostátní konference polských porodních asistentek. ýKPA [online]. 2004 [vid.19. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.ckpa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=38&Itemid=37 33. ZmČny porodnictví napĜíþ Evropou. Normální porod [online]. 2014 [vid. 12. dubna 2014]. Dostupné z: http://normalniporod.cz/enca/ 34. ZmČny v našem porodnictví. Porodní dĤm U þápa [online]. 2000-2013 [vid. 1. dubna 2014]. Dostupné z: http://www.pdcap.cz/Texty/Versus/LekarPorod.html

72

9

LEGISLATIVA

1. Zákon . 96/2004 Sb.,

o podmínkách získávání a uznávání zpĤsobilosti k výkonu

nelékaĜských zdravotnických povolání a k výkonu þinností souvisejících s poskytováním zdravotní péþe a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ (zákon o nelékaĜských zdravotnických povoláních). 2. Zákon . 105/2011 Sb., kterým se mČní zákon þ. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání zpĤsobilosti k výkonu nelékaĜských zdravotnických povolání a k výkonu þinností souvisejících s poskytováním zdravotní péþe a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ (zákon o nelékaĜských zdravotnických povoláních), zmČny se týkaly pĜedevším délky registrace pro výkon povolání 3. Zákon . 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) 4. Vyhláška . 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a vČcné vybavení zdravotnických zaĜízení a kontaktních pracovišĢ domácí péþe 5. Vyhláška . 424/2004 Sb. a Vyhláška . 55/2011 Sb., o þinnostech zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ

6. Zákon . 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu

7. Smrnice 80/154 EHS o vzájemném uznávání diplomĤ, osvČdþení a jiných dokladĤ o dosažené kvalifikaci porodních asistentek a o opatĜeních pro usnadnČní úþinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb

8. Smrnice 80/155 EHS o koordinaci právních a správních pĜedpisĤ týkajících se pĜístupu k þinnosti porodních asistentek a jejího výkonu

9. Smrnice 2005/36 ES o uznání odborných kvalifikací

10. Smrnice 2013/55 EU novelizace smČrnice 2005/36 ES o uznání odborných kvalifikací

73

10

SEZNAM PÍLOH

1. PĜíloha þ. 1 Postup poskytovatelĤ zdravotních služeb pĜi propouštČní novorozencĤ do vlastního sociálního prostĜedí 2. PĜíloha þ. 2 Memorandum o spolupráci uzavĜené mezi ýKPA, UNIPA, ýSPA a GPS ýAS 3. PĜíloha þ. 3 MACAT – Member Association Capacity Assessment Tool (nástroj vytvoĜený dle ICM na zjišĢování kvality a komplexního fungování profesní organizace) 4. PĜíloha þ. 4 Zákon þ. 96/2004 Sb. 5. PĜíloha þ. 5 Vyhláška MZ ýR þ. 55/2011 Sb.

74

ANOTACE PĜedkládaná teoretická práce se zabývá profesními organizacemi porodních asistentek. Snahou je zmapovat profesní sdružení porodních asistentek, jejich vývoj a souþasný stav s ohledem na historické, kulturní, spoleþenské i politické souvislosti. Situace na poli profesních organizací porodních asistentek je složitá. Tato okolnost hrála roli v rozhodnutí zpracovat teoretickou práci, která má za cíl co nejobjektivnČji a nejkomplexnČji popsat tento stav. Souþástí práce je i pĜíloha, která mimo jiné obsahuje nástroj pro posouzení kvality fungování profesní organizace MACAT – Member Association Capacity Tool, vytvoĜený podle International Confederation of Midwives. Tento nástroj byl využit pro objektivní zmapování fungování nČkterých profesních organizací porodních asistentek u nás a slouží pro dokreslení situace. KLÍýOVÁ SLOVA: profesní organizace, porodní asistentka, MACAT, profesionalizace, historie, vývoj, souþasnost