UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra Geografie
Michal BUBENÍK
Dopravně-geografická analýza plánované rychlostní silnice R35 (úsek Vysoké Mýto – Mohelnice)
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Jan Hercik
Olomouc 2010
1
Prohlašuji tímto, ţe jsem zadanou bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Jana Hercika a uvedl v seznamu literatury veškerou pouţitou literaturu a další zdroje. Olomouc, 5. května 2010 …………………..
podpis
2
Tímto bych si dovolil poděkovat vedoucímu bakalářské práce Mgr. Janu Hercikovi za jeho trpělivost, věcné podněty a cenné připomínky, které mi při psaní této bakalářské práce poskytl, dále paní Ing. Haně Jarolímové vedoucí manaţerce projektu rychlostní silnice R35 z Ředitelství silnic a dálnic ČR za její poznatky a komentáře k řešené problematice.
3
4
5
OBSAH Obsah 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 8 2 CÍLE PRÁCE A METODIKA ZPRACOVÁNÍ ............................................................ 9 3 VÝVOJ SÍTĚ DÁLNIC A RYCHLOSTNÍCH SILNIC ............................................. 10 NA ÚZEMÍ ČR PO ROCE 1989 ................................................................................. 10 3.1 Vývoj rychlostní silnice R35 po roce 1989 ......................................................... 15 4 PLÁN ROZVOJE DÁLNIČNÍ SÍTĚ V ČR S DŮRAZEM NA R35 .......................... 18 4.1 Dopravní politika 2005 - 2013 ............................................................................. 19 4.2 GEPARDI 2007 – 2013 ....................................................................................... 20 4.3 Operační program Doprava ................................................................................. 21 4.4 Plán rozvoje rychlostní silnice R35 ..................................................................... 22 5 Dopravně-geografická analýza úseku R35 Vysoké Mýto – Mohelnice ...................... 27 5.1 Vymezení zkoumaného území ............................................................................. 27 5.1.1 Pardubický kraj .............................................................................................. 28 5.2 Současný stav projektu R35 v řešeném úseku ..................................................... 29 5.2.1 Současný stav projektu R35 v řešeném úseku z pohledu ŘSD ČR ............... 30 5.3 Varianty vedení R35 v řešeném úseku a jejich specifika .................................... 31 5.3.1. Jiţní varianta ................................................................................................. 32 5.3.2 Severní varianta ............................................................................................. 33 5.3.3. Mezilehlá varianta......................................................................................... 34 5.3.4 Srovnání variant plánovaných tras rychlostní silnic R35 ............................. 35 5.4 Fyzickogeografická charakteristika území se zdůrazněním ................................ 37 vlivu na dopravu .................................................................................................. 37 5.4.1 Geomorfologické vymezení rychlostní silnice v úseku Vysoké Mýto Mohelnice ...................................................................................................... 38 5.5 Vliv stavby vlastní silnice i následného provozu na ţivotní prostředí ................ 39 navrhovaných variant vedení rychlostní silnice R35 .......................................... 39 6
5.6 Sídelní struktura území a vliv plánované silnice na ní ........................................ 42 5.7 Význam rychlostní silnice R35 pro ekonomický rozvoj území ........................... 48 5.8 SWOT analýza rychlostní silnice R35 v úseku Vysoké Mýto - Mohelnice ........ 50 5.9 Postoj městských úřadu k problematice rychlostní silnice R35 v úseku ............. 52 Vysoké Mýto – Mohelnice .................................................................................. 52 6 Závěr ............................................................................................................................ 56 SUMMARY .................................................................................................................... 58 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ............................................................................ 59 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................... 61 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 62
7
1 ÚVOD Doprava je odpradávna neoddělitelnou součástí dějin lidstva. Ve všech etapách vývoje lidské společnosti slouţila doprava k uspokojování potřeb člověka. Dnešní moderní společnost by jiţ nemohla existovat bez neustálé přepravy surovin, výrobků a informací. Také lidé neustále cestují. Ať uţ za prací, do škol, za kulturou, za odpočinkem nebo za dobrodruţným poznáním. S rozvojem dopravy se totiţ i velmi vzdálené části Země staly rychle dosaţitelné. Doprava tudíţ umoţňuje sbliţování různých kultur a napomáhá celosvětové globalizaci. Plní tak významnou společenskou a ekonomickou funkci. Česká republika bude vzhledem ke své geograficky atraktivní poloze zaujímat stále významnější postavení v evropském dopravním systému. Od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, má snahu se co nejrychleji dostat na srovnatelnou úroveň dopravní infrastruktury vyspělých západoevropských zemí. Kvalitní komunikace jsou nezbytně nutné pro realizaci trvale udrţitelné mobility osob a nákladů, uspokojování potřeb obyvatel a pro hospodářský rozvoj státu. Mezi prioritní projekty dopravní politiky České republiky patří výstavba rychlostní silnice R35. Komunikace R35, která prochází napříč Libereckým, Královehradeckým, Pardubickým a Olomouckým krajem, by měla po dokončení představovat alternativu k přetíţené dálnici D1 a stát se tzv. severní trasou spojující Čechy a Moravu. Po dokončení bude R35 druhou nejdelší čtyřproudovou silnicí v České republice, hned po dálnici D1. Tahle páteřní komunikace přinese zcela jistě ekonomický růst pro kraje, města a obce v její blízkosti, protoţe se vylepší jejich dopravní dostupnost a obsluţnost. Pro případné zahraniční investory se území stane atraktivním vzhledem k dopravní poloze v rámci České republiky. Dokončení projektu R35 v celé délce je plánováno na rok 2025. Snad se termín nebude více oddalovat a my se tolik potřebné rychlostní silnice dočkáme.
8
2 CÍLE PRÁCE A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Stěţejním cílem bakalářské práce je dopravně-geografická analýza rychlostní silnice R35 v úseku Vysoké Mýto – Mohelnice. V řešeném úseku má rychlostní silnice několik variant moţného vedení, kterými se bakalářská práce detailněji zabývá. Srovnává u nich vybrané ukazatele, podrobně je popisuje a hlouběji analyzuje. Mezi dílčí cíle práce patří především popis současného stavu projektu v řešeném úseku. K této problematice však neexistují prakticky ţádné veřejně dostupné materiály, díky čemuţ zde byly pouţity informace získané přímo od Ředitelství silnic a dálnic ČR (jmenovitě Ing. Hany Jarolímové vedoucí manaţerky projektu rychlostní silnice R35). Při analýze vybraného úseku komunikace se nelze vyhnout širšímu popisu celé R35 a jejímu významu v rámci celé silniční sítě České republiky. K dalším cílům práce tak patří popis současné sítě silnic dálničního typu na našem území a její budoucí vývoj se zaměřením na problematiku R35. Dále se bakalářská práce věnuje vývoji výstavby dálnic a rychlostních silnic od roku 1989, kdy nastaly zásadní změny v politickém systému České republiky. Při zpracování bakalářské práce bylo vyuţito různých materiálů a zdrojů. Především byly vyuţity informace a materiály dostupné na odborných internetových portálech zabývajících se přímo či nepřímo problematikou dopravy, resp. dopravní infrastruktury. Nejvyuţívanějšími zdroji informací byly webové stránky Ředitelství silnic a dálnic ČR, Ministerstva dopravy ČR a stránky Českého statistického úřadu. Pro sestavení grafů a tabulek byla vyuţita data z ročenek dopravy za jednotlivé roky. Pro vypracování bakalářské práce bylo vyuţito různých metod sběru informací. Jednou z nich bylo i terénní šetření, v rámci kterého byly uskutečněny řízené rozhovory se zástupci městských úřadů, kterých se řešená problematika úseku rychlostní silnice R35 primárně dotýká. Pro psaní a úpravu textu byl v bakalářské práci vyuţíván textový editor Microsoft Word. Pro lepší ilustraci práce byly vypracovány tabulky a grafy v programu Microsoft Excel. V bakalářské práci jsou uvedeny mapy, které byly vypracovány pomocí programu ArcGis 9.2 a mapy převzaté z veřejných zdrojů.
9
3 VÝVOJ SÍTĚ DÁLNIC A RYCHLOSTNÍCH SILNIC NA ÚZEMÍ ČR PO ROCE 1989 Politické změny vyvolané pádem komunistického reţimu v Československu v roce 1989 ovlivnily také dopravní politiku státu. Změnilo se uspořádání evropského kontinentu a docházelo ke změnám státních hranic sousedních zemí (např. opětovné sjednocení Německa, rozpad SSSR a vznik samostatné Ukrajiny). Na území Československa zbyla po pádu totalitního reţimu nedostatečná síť dálnic a rychlostních silnic. Intenzita dopravy vzrostla na počátku 90. let 20. století v některých místech několikanásobně a klasické dvouproudové silnice, často vedené středem obcí, jiţ nemohly stačit doposud rychle narůstající intenzitě dopravy. Velký nárůst zaznamenala především individuální automobilová doprava, ale také mezinárodní nákladní doprava. Změna uspořádání evropského kontinentu udělala z Československa tranzitní zemi, jejíţ dálniční síť neodpovídala novým přepravním poţadavkům, ve které chyběly kvalitní komunikace. Byl vypracován nový plán dálniční a doplňkové sítě rychlostních silnic, který navázal na jiţ budované a plánované trasy. Došlo však i k několika hlavním změnám. Prioritními se nyní staly komunikace vedoucí na západ, umoţňující spojení se západní Evropou. Zároveň došlo k mnoha úpravám vedení tras, které si vynutil nový náhled na ochranu přírody a efektivitu, coţ byly za éry socialismu spíše neznámé pojmy. Grafické znázornění rozsahu silnic dálničního typu v roce 1989 a 2009 se nachází v příloze 4 a 5. Dálniční síť České republiky zůstala mezi roky 1990 aţ 1993 oproti té před rokem 1989 téměř nezměněna. Dochází pouze k dílčím změnám na jednotlivých úsecích. Před rozpadem federace se od pádu komunistického reţimu dostavělo jen několik úseků, většinou jiţ dříve rozestavěných. Některé rychlostní silnice byly ponechány v původní plánované trase, jiné byly navrţeny nově. Bylo vybudováno několik úseků na plánovaných rychlostních silnicích. Současně se stavěly také stavby, které sice zatím dálnicí nebo silnicí pro motorová vozidla nejsou, ale jedná se o úseky jiţ v plánované trase. Silnice zatím slouţily jen jako silnice I. třídy, ale po jejich napojení na zbývající úseky budou i tyto komunikace rozšířeny a upraveny tak, aby se po dokončení mohli stát plnohodnotnou dálnicí, či silnici pro motorová vozidla. Na počátku 90. let se také rozhodovalo, zda bude vyuţívání dálnic a rychlostních silnic zpoplatněné. Problémem ovšem bylo, ţe se neplatilo automaticky na všech dálnicích a
10
rychlostních silnicích. Pro tyto účely mohlo být vybráno jen několik souvislých úseků. Bylo tedy zavedeno placení za pouţití dálnic podle švýcarského vzoru, formou dálničních známek. Po roce 1996 nastal útlum ve výstavbě dálnic vlivem ekonomické krize. Stát se snaţil ušetřit tím, ţe plánované stavby dálnic nahradil levnějšími rychlostními silnicemi. Tahle varianta se na první pohled jeví jako správná, protoţe běţný motorista změnu téměř nepozná. Z mezinárodního hlediska však nejsou rychlostní silnice brány jako evropské tepny, ale jako pouhé spojnice. Tudíţ se přiblíţení k vyspělejší západní Evropě nekoná. Po roce 2000 stavby dálnic a rychlostních silnic dále stagnovaly (Dálnice za 20 let, 2010). Velký rozvoj dálniční infrastruktury nastal po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004. Stát čerpal pro sektor dopravy finanční podporu z Evropských fondů, proto bylo v letech 2005, 2006 a 2007 rozestavěn rekordní počet úseků dálnic a rychlostních silnic. V současné době, kdy zavládla celosvětová ekonomická krize, jsou finanční moţnosti na další rozvoj a výstavbu komunikací dálničního typu značně omezeny. Díky finanční spolupráci České republiky s EU se však mohou stávající projekty výstavby rychlostních silnic a dálnic začít stavět, nebo jiţ rozdělané dobudovat (Silnice a dálnice 2009, 2010). Přehled dálnic a rychlostních silnic zprovozněných za posledních 20 let zobrazuje tabulka 1. Tab. 1: Zprovozněné úseky dálnic a rychlostních silnic mezi roky 1989 – 2009 Rok 1990 1990 1991 1991 1991 1992
Zprovozněné úseky dálnic Komunikace Km Úsek Sadská – D11 16,1 Poděbrady Řehlovice – D8 4,2 Trmice Čekanice – D3 3,3 Mašát Tučapy – D1 6,1 Vyškov Březiněves D8 2,2 Zdiby Vyškov D1 3,6 napojení D1 na R46
Zprovozněné úseky rychlostních silnic Komunikace Km Úsek Ostrava-Hrabová – 1990 R56 1,5 hr. okr. OV/FM hr. okr. OV/FM – 1990 R56 1,7 Paskov
Rok
1990
R10
3,8
Březina – Svijany
1992
R46
1,4
Vyškov, obchvat
1993
R1
2
D11 – Běchovice
1993
R7
0,7
MÚK Slaný-jih Velká Dobrá – Kamenné Ţehrovice Rajhrad – Pohořelice Cheb – obchvat. 1. stavba Cheb – obchvat, 2. stavba
1993
D8
9,6
Zdiby – Úţice
1996
R6
6,4
1993
D5
13,2
1996
R52
16,8
1995
D5
3,7
1996
R6
1,2
1996
D8
8,9
1999
R6
7,1
1997
D5
54,7
2000
R1
3,3
Třebonice – Řepy
1997
D5
7,8
2000
R10
0,9
Ohrazenice – Turnov
1998
D8
12,7
Mýto – Klabava Klabava – Ejpovice Úţice – Nová Ves Sulkov – Kateřina Kateřina – Rozvadov Doksany –
2001
R6
2,8
Pavlov – Velká
11
2001
D8
17,2
2003
D5
8,4
2004
D5
8,6
2004
D3
3,3
2004
D3
2
2005
D1
17,2
2006
D5
3,3
2006
D11
8,5
2006
D11
17,3
2006
D11
16,8
2006
D8
12,2
2006
D8
11,1
2007
D1
17,2
2007
D3
6,8
2008
D1
11,7
2008
D1
4
2008
D1
3
2008
D1
15,4
2009
D1
6,6
2009
D1
18,1
2009
D1
11,7
Lovosice Nová Ves – Doksany Útušice – Sulkov Ejpovice – Útušice Chotoviny – Stoklasná Lhota Stoklasná Lhota – Čekanice Vyškov – Vrchoslavice Útušice – Černice Libice n. C. – Ţehuň
Dobrá, 1. stavba 2001
R1
2,5
Řepy – Ruzyně
2002
R6
2,9
Pavlov – Velká Dobrá, 2. stavba
2002
R55
1,2
Holice – Vsisko
2003
R6
4,4
2004
R48
5,6
2006
R55
3
Otrokovice, obchvat
2006
R48
6,9
Dobrá – Tošanovice
2007
R48
1,5
Bělotín, obchvat
Ţehuň – Chýšť
2007
R6
3,2
Chýšť – Sedlice
2007
R4
0,8
2007
R48
7,9
Tošanovice – Ţukov
2008
R48
1,6
D1 – Bělotín
2008
R6
10,4
Praha – Pavlov
2009
R7
6,3
2009
R6
7,5
2009
R7
2,5
Trmice – Knínice Knínice – Německo Ostrava-Rudná – Bohumín Mezno – Chotoviny Bílovec – Ostrava-Rudná Kojetín – Kroměříţ-západ Kroměříţ-západ – Kroměříţvýchod Lipník nad Bečvou – Bělotín Vrchoslavice – Kojetín Bělotín – Hladké Ţivotice Hladké Ţivotice – Bílovec
Kamenný Dvůr – křiţovatka Frýdek-Místek – Dobrá
Karlovy Vary-západ, 2. stavba Třebkov – křiţovatka s I/20
Bitozeves – Vysočany Tisová – Kamenný Dvůr Sulec obchvat
Pramen: Dálnice za 20 let, 2009. Vlastní zpracování Pozn: hr. okr. OV/FM = hranice okresu Frýdek Místek - Ostrava
12
Obr. 1: Graf prostředků vynaloţených na výstavbu dálnic a silnic I. třídy a dálnic v ČR mezi roky 1990 - 2008
Prostředky vynaložené na výstavbu silnic I. třídy a dálnic v ČR mezi roky 1990 - 2008
mil. Kč
45000 40000 35000 30000 25000
Finanční prostředky
20000 15000 10000 5000 0 1990
1993
1996
1999
2002
2005
2008
Pramen: Ředitelství silnic a dálnic, publikace Dálnice a silnice 2009, 2010. Vlastní zpracování
Z obr. 1 vyplívá, ţe po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 se investice na výstavbu silnic I. třídy a dálnic téměř zdvojnásobily. Investice prostředků na rozvoj silniční infrastruktury budou téměř stejné aţ do roku 2013, kdy končí současný Operační program Doprava. Tab. 2: Vývoj délky dálnic ve vybraných Evropských zemích mezi roky 1995 – 2005 v km 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2002
2003
2004
2005
1 674
1 679
1 679
1 691
1 702
1 702
1 729
1 729
1 747
1 747
Česká republika
414
423
485
498
499
499
518
518
546
564
Dánsko
786
832
855
861
892
953
1 010
*
1 027
1 032
Finsko
394
431
444
473
512
549
603
653
653
693
8 275
8 596
8 864
9 303
9 626
9 766
10 223
10 379
10 383
10 804
Irsko
70
80
94
103
103
103
125
176
192
247
Itálie
8 860
6 440
6 469
6 478
6 478
6 478
6 487
*
6 532
6 542
Lucembursko
115
118
115
115
115
115
126
*
147
147
Maďarsko
335
365
382
448
448
448
533
542
569
636
Německo
11 190
11 246
11 309
11 427
11 515
11 712
12 037
*
12 174
12 363
Nizozemí
2 207
2 223
2 235
2 225
2 291
2 265
2 281
2 308
2 342
2 342
246
258
264
268
268
358
405
405
552
552
Belgie
Francie
Polsko Portugalsko Rakousko Řecko
687
710
797
1 252
1 441
1 482
1 835
*
2 100
2 341
1 596
1 607
1 613
1 613
1 634
1 633
1 645
1 670
1 677
1 677
*
*
*
*
*
707
*
*
*
*
198
215
219
288
295
296
302
313
316
328
Spojené Království
3 307
3 344
3 412
3 473
3 579
3 600
3 611
3 611
3 638
3 634
Španělsko
7 747
7 295
7 750
8 269
8 893
9 049
9 739
10 286
10 747
11 432
Švédsko
1 262
1 350
1 428
1 439
1 484
1 499
1 544
1 591
1 650
1 684
Slovenská republika
Pramen: Ministerstvo dopravy ČR, Ročenka dopravy 2002, 2008. Vlastní zpracování
13
Česká republika je sice hustotou silniční sítě (0,7 km silnic na km2 plochy) na předním místě v Evropě, ale v délce dálnic a rychlostních silnic, které jsou nejdůleţitější z hlediska kvalitní přepravy a tranzitní dopravy, takové umístění nezaujímá (Silnice a dálnice 2009, 2010). Zastoupení komunikací dálničního typu v celkové silniční infrastruktuře České republiky znázorňuje obr č. 3. Bohuţel se na tomto faktu projevuje bývalý politický reţim. Státy v kterých vládl komunistický reţim jsou na tom podobně, špatně. Socialistické státy nebraly dopravní infrastrukturu jako prioritní podmínku rozvoje hospodářství. Soustředily se na jiné sloţky hospodářství, především na těţký průmysl a zemědělství. Tenhle fakt nám ukazuje graf č. 2, ve kterém porovnávám Českou republiku se západními státy s podobnou rozlohou. Nejhůře je na tom z mého pohledu Polsko, které mělo v roce 2005 v provozu ještě méně kilometrů dálnic neţ Česká republika. Například v porovnání s Německem, které má dálniční síť mnohonásobně delší, ale rozlohou srovnatelné území s Polskem. Zajímavá je situace s dálnicemi v Řecku, kde do roku 2000 nebyl postaven ani kilometr silnice dálničního typu. Obr. 2: Graf vývoje délky dálniční sítě ve vybraných Evropských zemích mezi roky 1995 - 2005
Vývoj délky dálniční sitě ve vybraných Evropských zemích mezi roky 1995 - 2005 2 500 Česká republika
2 000
Belgie Maďarsko
km
1 500
Nizozemí 1 000
Polsko Rakousko
500
Slovensko
0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2003 2004 2005 Pramen: Ministerstvo dopravy ČR, Ročenka dopravy 2002, 2008, Vlastní zpracování
14
Obr. 3: Graf zastoupení jednotlivých druhů komunikací v silniční síti České republiky Zastoupení jednotlivých druhů silniční sítě v ČR k 1.1. 2009 1% 1% 11% Dálnice Rychlostní silnice 26% 61%
Silnicw I. třídy Silnice II. Třídy Silnice III. Třídy
Pramen: Ředitelství silnic a dálnic, publikace Silnice a dálnice v České republice 2009. Vlastní zpracování
3.1 Vývoj rychlostní silnice R35 po roce 1989 V současné době představuje plán rychlostní silnice R35 tzv. severní páteřní trasu, která spojuje Čechy a Moravu. Jedná se zejména o jejich severní část. Tahle alternativní varianta má pomoci ulehčit přetíţené dálnici D1 mezi Prahou a Brnem. Rychlostní silnice R35 se má po dokončení stát nejdelší rychlostní komunikací v ČR. Bohuţel je zatím z větší části pouze vysněnou dopravní tepnou. Po dokončení bude R35 spojovat čtyři krajská města Liberec, Hradec Králové, Pardubice a Olomouc. Na rychlostní silnici má v budoucnu přímo navazovat dalších šest rychlostních komunikací (Publikace o R35, 2010). Konkrétně jde o R10 u Turnova, která vede do hlavního města Prahy, o dálnici D11 u Hradce Králové, která je další komunikací směrem na Prahu. Dále se má rychlostní silnice R35 kříţit u Moravské Třebové s plánovanou komunikací R43 z Brna. Dále na rychlostní silnici R35 navazují u Olomouce komunikace R46 ve směru na Vyškov a komunikace R55, která dále pokračuje ve směru na Břeclav. Rychlostní silnice R35 nakonec plynule naváţe na úsek dálnici D1 u Lipníku nad Bečvou ve směru na Ostravu. Rychlostní silnice R35 byla v provozu před rokem 1989 pouze v délce 26 km mezi Mohelnicí a Olomoucí. V současné době je v provozu několik samostatných úseků. V Libereckém kraji byla v roce 2008 dokončena modernizace úseku Jeřmanice –
15
Radelský mlýn, kterým se uvedl do provozu 18 kilometrů dlouhý úsek mezi městy Liberec a Turnov. V Olomouckém kraji byl v roce 2003 slavnostně otevřen jiţní obchvat Olomouce. Dále pak byl v roce 2007 dán do provozu částečně dokončený západní obchvat Olomouce, který plynule navazuje na 32 kilometrů dlouhou komunikaci vedoucí aţ do Lipníku nad Bečvou. Druhá etapa stavby Olomouckého obchvatu je jiţ téměř dokončena, pouze v krátkém úseku komunikace je doprava vedena provizorně. V roce 2009 byl otevřen první úsek R35 v Pardubickém kraji. Jde o 3 kilometry dlouhý úsek mezi obcemi Sedlice – Opatovice (České dálnice, 2010). Tenhle úsek se stal důleţitý pro města Hradec Králové a Pardubice a slouţí pro jejich lepší napojení na dálnici D11 do Prahy. V tabulce 3 jsou znázorněny zprovozněné úseky rychlostní silnice R35 mezi roky 1989 – 2009. Tab. 3: Zprovozněné úseky rychlostní silnice R35 mezi roky 1989 - 2009 Rok Km Zprovozněný úsek 1993 4 Ţďárek – Ohrazenice 1996 1,8 Nový Mlýn – Ţďárek 1997 8,1 Přáslavice – Velký Újezd 1999 7,1 Velký Újezd – Lipník n. B. 2000 3 Hodkovice – Nový Mlýn 2003 14,7 Slavonín – Přáslavice 2003 2,1 Rádelský Mlýn – Boskovice 2007 6 Liberec – Rádelský Mlýn 2007 2,8 Křelov – Slavonín, 1. etapa 2009 3 Sedlice – Opatovice Pramen: Dostupné Dálnice za 20 let, 2009. Vlastní zpracování
V Pardubickém kraji má v budoucnu rychlostní silnici R35 čekat největší výstavba. Zahájení stavby úseku R35 mezi Hradcem Králové a Mohelnicí patří mezi současné největší priority dostavby dálniční sítě v České republice. Důkazem této skutečnosti je usnesení vlády ze dne 5.1. 2009 o jmenování zmocněnce vlády pro liniovou výstavbu rychlostní silnice R35 nebo zákon ze dne 4.11. 2009 o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (Publikace o R35, 2010). V úseku komunikace R35 mezi Hradcem Králové a Mohelnicí má být podle předpokladů Ředitelství silnic a dálnic ČR největší intenzita dopravy. Tabulka 4 uvádí prognózu intenzit dopravy na zprovozněné rychlostní silnici R35 v roce 2040.
16
Tab. 4: Prognóza intenzit dopravy na jednotlivých úsecích rychlostní silnice R35 v roce 2040 Počet vozidel za 24 hodin v obou směrech - Liberec – Turnov 34 – 38 tis. - Turnov – Jičín 13 – 18 tis. - Jičín – Hradec Králové 21 – 29 tis. - Hradec Králové – Ostrov 43 – 53 tis. - Ostrov – Janov 35 – 42 tis. - Janov – Mohelnice 33 – 39 tis. - Mohelnice – Olomouc 31 – 38 tis. - obchvat Olomouce 25 – 45 tis. - Olomouc – Lipník nad Bečvou 22 – 25 tis. Pramen: Ředitelství silnic a dálnic, publikace Rychlostní silnice R35, 2010. Vlastní zpracování Úsek
17
4 PLÁN ROZVOJE DÁLNIČNÍ SÍTĚ V ČR S DŮRAZEM NA R35 Doprava je jedním z nejdůleţitějších odvětví ekonomiky České republiky, se značným významem pro mezinárodní vztahy. Stále se zvyšující tlak na rychlost, bezpečnost a komfort přepravy, ale také na šetrný vztah dopravních cest k ţivotnímu prostředí je příčinou toho, ţe stávající síť dálnic a silnic vzhledem k neustále rostoucí mobilitě obyvatel a přepravní zátěţe je v mnoha ohledech nedostatečná. Na tuto skutečnost reagovala vláda přijetím usnesení vlády č. 882 ze dne 13. července 2005 k Dopravní politice České republiky, která zahrnuje dokument Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury (GEPARDI). Usnesením č. 561 ze dne 17. května 2006 o Politice územního rozvoje České republiky a usnesením č. 1064 ze dne 19. září 2007 o Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 aţ 2013. Všechny tyto strategické vládní dokumenty jsou vedeny snahou vytvoření podmínek pro uspokojování nároků mezinárodní i vnitrostátní silniční dopravy, pro rozvoj jednotlivých regionů a pro zajišťování podmínek pro zvyšování bezpečnosti silničního provozu a ochrany ţivotního prostředí v okolí silnic a dálnic (Dálnice a silnice 2009, 2010). Hlavní důraz musí směřovat na: • Výstavba dálnic a rychlostních silnic • Výstavba obchvatů obcí silnic I. třídy kolem obcí a modernizaci mezinárodních silnic • Zvyšování bezpečnosti silničního provozu především na průtazích silnic I. třídy obcemi • Řešení závadných mostů a lokalit závadných z hlediska bezpečnosti dopravy • Celkové zkvalitňování dopravní sítě Pro podporu realizace těchto projektů budou kromě finančních prostředků České republiky vyuţívány i půjčky od Evropské investiční banky a prostředky Evropské unie z Operačního programu Doprava (dále jen OP Doprava). Při výstavbě silničních a dálničních staveb bude dále ţádoucí vyuţití soukromého kapitálu (PPP projekty). Na jednotlivé projekty v rámci uvedených priorit budou také poskytnuté dotace z Fondu soudrţnosti a nebo z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci
18
OP doprava aţ do výše 85 % celkových uznatelných nákladů. Příjemcem podpory je Ředitelství silnic a dálnic ČR, které bude realizaci těchto projektů zajišťovat (Dálnice a silnice 2009, 2010). Na problematiku budoucí výstavby komunikací dálničního typu jsem se zeptal vedoucí manaţerky projektu výstavby rychlostní silnice R35 Ing. Hany Jarolímové. Vyjádření ŘSD ČR na budoucnost výstavby dálnic a silnic v ČR Výstavba silnic a dálnic v ČR bude vypadat podle toho, jak budoucí poslanci, ministři a vláda přistoupí k řešení financování dopravní infrastruktury. Dosud máme v ČR vybudovánu jen přibliţně polovinu potřebné sítě dálnic a rychlostních silnic. V roce 2013 skončí Operační program Doprava Evropské unie, z něhoţ je spolufinancována (60-85 ti % stavebních nákladů) většina velkých dopravních staveb. Zda bude financování z tohoto programu pokračovat, není známo. Zdroje Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) byly v minulosti zejména z privatizace, coţ v budoucnu nebude dostatečné.
4.1 Dopravní politika 2005 - 2013 Dopravní politika, schválená dne 13. července 2005, je základním strategickým dokumentem pro sektor dopravy. Tento dokument určuje, co stát a příslušné úřady v oblasti dopravy musí učinit na základě mezinárodních závazků. Dopravní politika se zaměřuje na zlepšení podmínek pro kvalitní dopravní obsluţnost regionu a celého území ČR. Základními tématy, kterými se Dopravní politika (2005) v rámci dosaţení svých cílů zabývá, je především zlepšení podmínek na přepravním trhu, zlepšení silniční dopravy, zvýšení bezpečnosti dopravy, podpora víceúčelových přepravních koridorů a spousty jiných cílů (Dopravní politika ČR, 2010). Cílem Dopravní politiky (2005) je sjednotit podmínky na dopravním trhu a vytvořit podmínky k zajištění kvalitní dopravy v rámci udrţitelného rozvoje. Hlavními prioritami Dopravní politiky (2005) je zajištění:
19
• rovných podmínek v přístupu na dopravní trh, • kvalitní dopravní infrastruktury umoţňující hospodářský růst, • financování v sektoru dopravy, • podpory rozvoje dopravy v regionech. Pro realizaci stanovených cílů je důleţité finanční pokrytí a také zlepšení stávající legislativy, která je oproti legislativám vyspělých evropských zemí nevyhovující.. Díky nedostatku finančních prostředků je stavba rozestavěných projektů zpomalována a některé jiţ naplánované projekty se nestihnout zahájit v daném termínu. K tomuto stavu přispívají jiţ zmíněné nedokonalé legislativní podmínky, které odrazují případné investory (Dopravní politika ČR, 2010). Dílčí legislativní úpravy pro zrychlení procesu přípravy, výstavby dálnic a rychlostních silnic: • umoţnit vyvlastňovací proces • prodlouţení lhůt platnosti dokumentů podmiňující proces přípravy (EIA, ÚR) • soulad s legislativou Evropské unie • koordinace činností klíčových rezortů ve vazbě na územní plánování, ochranu ţivotního prostředí a vlastní proces přípravy • přijmutí speciálních zákonů Pramen: Ministerstvo dopravy ČR, publikace Dopravní politika ČR pro léta 2005 – 2013
4.2 GEPARDI 2007 – 2013 Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury (dále jen GEPARDI) představuje strategický rámec, který má
pomoci efektivně řídit rozvoj dopravní
infrastruktury České republiky. Globálním cílem projektu GEPARDI je zajistit optimální dopravní spojení ČR s okolními státy, zkvalitnit napojení všech regionů na transevropské dopravní sítě. Rozvíjet infrastrukturu pro vnitřní dopravní vazby v regionech, s cílem pokrýt ekonomické a sociální potřeby při dosaţení maximálního pozitivního rozdílu mezi celospolečenskými přínosy a náklady. Mezi priority GEPARDI patří výstavba a modernizace hlavních dopravních sítí státního a mezinárodního významu a to nejen v silniční dopravě, ale i v letecké,
20
ţelezniční a vodní. Významnou prioritou je dálnice D1, její oprava, obnova a její celkové zajištění. Samozřejmě
tento projekt chápe dopravní síť jako celek od nejvyšší po
nejniţší úroveň. GEPARDI není koncipován jako pouze jednorázový dokument, ale spíše jako otevřený a ţivý dokument do kterého se můţe zasahovat a průběţně se mohou měnit priority a cíle státu (Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury, 2010).
4.3 Operační program Doprava Finanční podpora z fondů Evropské unie pro sektor dopravy v České republice je pro období 2007 – 2013 realizována zejména prostřednictvím Operačního programu Doprava (dále jen OP Doprava). OP Doprava je největší operační program v České republice, připadá na něj 5,774 mld. EUR, tj. zhruba 22 % ze všech prostředků pro Českou republiku z fondů EU pro období 2007 – 2013. Prostředky z fondů Evropské unie jsou při financováni dopravních staveb velkým přínosem. V mnoha případech totiţ dosahují aţ 85 % celkové částky budovaného projektu. Celkově se do roku 2013 bude jednat aţ o 66 miliard korun (Dálnice a silnice 2009, 2010). V rámci Operačního programu Doprava jsou realizovány zejména dopravní aspekty hlavních strategických cílů Národního rozvojového plánu. OP Doprava je zaměřen na sledování priorit evropského a nadregionálního významu, přičemţ je jejich plnění komplementární s dopravními intervencemi v rámci Regionálních operačních programů. OP Doprava je zároveň zaměřen na realizaci priorit a cílů daných Dopravní politikou České republiky na léta 2005 – 2013 a dalšími strategickými dokumenty, jakým je například Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury na období 2007 – 2013. Naplňování všech zmíněných priorit a cílů bude samozřejmě provázeno respektováním cílů udrţitelného rozvoje (Dálnice a silnice 2009, 2010).
21
Obr. 4: Výhledový stav rozsahu dálniční sítě v České republice
Pramen: Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2010
4.4 Plán rozvoje rychlostní silnice R35 Dostavba rychlostní silnice R35 je zařazena mezi prioritní stavby z pohledu rozvoje dálniční sítě České republiky. V posledních letech bylo v rámci projektu rychlostní silnice R35 otevřeno několik nových úseků. Jedná se o úseky převáţně v okolí Liberce a Olomouce. V březnu roku 2010 bylo v provozu 81 km komunikace (České dálnice, 2010). Konečná délka rychlostní silnice R35 ještě není přesně známá, jelikoţ v některých úsecích jsou různé varianty vedení koridoru. Stávající trasa rychlostní
silnice
R35
(I/35)
prochází
územím
čtyř
krajů,
Libereckým,
Královehradeckým, Pardubickým a Olomouckým (viz obr. 5).
22
Obr. 5: Poloha současného vedení rychlostní silnice R35, I/35
Pramen: mapový podklad ArcGIS 9.2, Vlastní zpracování
V tabulce 5 a 6 je znázorněný vývoj výstavby silnic dálničního typu v jednotlivých krajích České republiky. Nejkritičtější současný stav dálnic a rychlostní silnic je v Pardubickém kraji, ve kterém je v provozu pouze 3 kilometry dlouhý úsek rychlostní silnice R35 mezi obcemi Sedlice a Opatovice zprovozněný v roce 2009. Z tabulek lze vypozorovat, ţe námi řešené kraje, kterými prochází plánovaná rychlostní silnice R35, jsou na dálniční síť České republiky nedostatečně napojené. Plánovaný postup stavby rychlostní silnice R35 v Pardubickém kraji je znázorněný v obr. 6.
23
Tab. 5: Vývoj délky rychlostních komunikacích v krajích ČR mezi roky 2000 – 2008 (km) 2000
2004
2005
2006
2007
2008
16
23
23
23
25
21
133
132
132
132
131
141
Jihočeský kraj
0
0
0
0
0
0
Plzeňský kraj
3
0
0
0
0
0
Karlovarský kraj
0
12
12
12
15
15
Ústecký kraj
7
7
7
7
7
7
12
18
18
18
22
22
Královéhradecký kraj
0
0
0
0
0
0
Pardubický kraj
0
0
0
0
0
0
Hl.m. Praha Středočeský kraj
Liberecký kraj
0
0
0
0
0
0
Jihomoravský kraj
45
45
29
29
29
28
Olomoucký kraj
71
83
85
84
89
91
0
0
0
3
3
3
12
17
16
24
33
32
299
336
322
331
354
360
Vysočina
Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Celkem ČR
Pramen: Ředitelství silnic a dálnic ČR, ročenka dopravy 2008. Vlastní zpracování
Tab. 6: Vývoj délky dálnic v krajích ČR mezi roky 2000 – 2008 (km) 2000
2004
2005
2006
2007
2008
10
11
11
11
11
11
167
174
174
192
195
194
Jihočeský kraj
0
9
9
9
16
15
Plzeňský kraj
89
106
106
110
109
109
0
0
0
0
0
0 53
Hl.m. Praha Středočeský kraj
Karlovarský kraj
18
29
29
52
52
Liberecký kraj
0
0
0
0
0
0
Královéhradecký kraj
0
0
0
16
16
16
Ústecký kraj
0
0
0
8
8
8
93
93
93
93
93
93
124
124
135
135
135
134
Olomoucký kraj
0
0
8
8
8
22
Zlínský kraj
0
0
0
0
0
7
Moravskoslezský kraj
0
0
0
0
15
28
501
546
564
633
657
691
Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj
Celkem ČR
Pramen: Ředitelství silnic a dálnic ČR, ročenka dopravy 2008. Vlastní zpracování
24
Obr. 6: Předpokládaný postup výstavby silnic a dálnic v Pardubickém kraji
Pramen: Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2010, Vlastní zpracování
Tab. 7: Přehled jednotlivých úseků rychlostní silnice R35 Úsek Liberec – Turnov
Délka v Km 16,9
- úsek Liberec – Turnov je stavebně dokončen. Turnov – Jičín
35 – 41,4 dle varianty
- úsek Turnov – Jičín nemá stabilizovanou trasu, probíhá výběr jednoho ze tří definovaných koridorů v území. - Po rozhodnutí o volbě koridoru bude následovat zpracování dokumentace EIA a poté územní a stavební řízení. - Jedná se o úsek s nejniţšími plánovanými intenzitami z celé R35, i z tohoto důvodu má být vystavěn jako poslední ze všech úseků R35. - předpokládané zahájení stavby mezi lety 2013 - 2015
25
Jičín – Hradec Králové
35,9
- budování v tomhle úseku rychlostní silnice R35 bude po etapách, postupně ve 4 stavbách - nejprve bude postavena stavba R35 Úlibice, obchvat a v dalších fázích bude rychlostní silnice R35 budována ve směru od křiţovatky Plotiště (od Hradce Králové směrem na Úlibice) tak, aby stavba rychlostní silnice R35 navazovala na realizaci dálnice D11. - na úseku probíhá zpracovávání dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR). - předpokládané zahájení stavby mezi lety 2013 - 2015 Sedlice – Opatovice
4,2
- I. etapa stavby byla uvedena do provozu 27. 11. 2009. - v I. etapě stavby byla postavena jen nezbytná část z estakády Opatovice, II. etapa měla být realizována spolu s navazující stavbou Opatovice – Časy. - v rámci urychlení výstavby R35 však bylo rozhodnuto o dostavbě estakády v předstihu. - - zahájení realizace se předpokládá v roce 2010 Opatovice – Časy
12,6
- stavba jiţ má zpracovánu dokumentaci pro územní rozhodnutí. - zahájení výstavby se předpokládá v září 2012. Časy – Ostrov
14,5
- stavba jiţ má zpracovánu dokumentaci pro územní rozhodnutí. - zahájení výstavby se předpokládá v září 2012. Ostrov – Mohelnice
78,6
- o úseku probíhaly nekonečné diskuze o konečném vedení koridoru. Schválena byla podporovaná tzv. jiţní varianta vedení - úsek se nachází ve fázi posuzování vlivů na ţivotní prostředí. - po vydání stanoviska MŢP bude následovat zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí a územní řízení. - předpokládané zahájení stavby mezi lety 2014 - 2016 Mohelnice – Olomouc
26,1
- úsek Mohelnice – Olomouc je stavebně dokončen Olomouc – Lipník nad Bečvou
35,3
- s vyjímkou krátkého úseku západního obchvatu Olomouce (stavba Křelov – Slavnonín, 2. etapa) je úsek stavebně dokončen. Pramen: Ředitelství silnic a dálnic, Harmonogram přípravy a výstavby rychlostní silnice R35, Vlastní zpracování
26
5 Dopravně-geografická analýza úseku R35 Vysoké Mýto – Mohelnice
5.1 Vymezení zkoumaného území Řešený úsek území stávající komunikace I/35 měří cca 70 km. Začíná u Vysokého Mýta na území Pardubického kraje a končí v Mohelnici v Olomouckém kraji (viz. Obr. 7). Varianty nově plánované trasy rychlostní silnice R35 prochází napříč územím Pardubického kraje a vytváří tak podmínky pro nová napojení a vazby, coţ zlepší dopravní dostupnost celého kraje a dojde k sníţení intenzity silniční dopravy nejen na stávající trase silnice I/35, ale i na dalších silničních tazích procházejících silně urbanizovaným územím. Analyzované území začíná v místě kříţení stávající komunikace I/35 mimoúrovňovou křiţovatkou u obce Zámrsk. Prochází městy Vysoké Mýto, Litomyšl, Moravská Třebová a končí napojením na jiţ hotový úsek rychlostní silnice z Mohelnice do Olomouce. Stávající komunikace I/35 i navrhované trasy budoucí rychlostní komunikace R35 procházejí okresy Ústí nad Orlicí a Svitavy v rámci Pardubického kraje a okresem Šumperk v kraji Olomouckém. Obr. 7: Silniční síť Olomouckého a Pardubického kraje
Pramen: mapový podklad ArcGIS 9.2, Vlastní zpracování
27
5.1.1 Pardubický kraj Tab. 8: Základní demografické informace Pardubického kraje k 31.3. 2010 Pardubický kraj - Rozloha . Počet obyvatel - Průměrná hustota zalidnění - Celkový počet obcí - Počet ORP . Počet obcí se statutem města
- 4519 km2 - 516 329 obyvatel - 112 obyvatel/km2 - 451 obcí - 15 obcí - 34 měst
Pramen: Pardubický kraj, 2010. Vlastní zpracování
Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech a je pátým nejmenším krajem ČR. Společně s Libereckým a Královehradeckým krajem představuje region soudrţnosti NUTS 2 Severovýchod. Sousedí s kraji Středočeským, Královehradeckým, Olomouckým a krajem Vysočina. Sídelním městem kraje je statutární město Pardubice. Řešený úsek rychlostní silnice R35 Vysoké Mýto – Mohelnice začíná v centrální části kraje a dále pokračuje směrem na jihovýchod, kde na hranicích regionů opouští Pardubický kraj a pokračuje dál krátkým cca 10 kilometrů dlouhým úsekem v Olomouckém kraji směrem na Mohelnici. Obr. 8: Administrativní členění Pardubického kraje v roce 2010
Pramen: mapový podklad ArcGIS 9.2, Vlastní zpracování
28
5.2 Současný stav projektu R35 v řešeném úseku Současný stav projektu rychlostní silnice R35 v analyzovaném úseku Vysoké Mýto - Mohelnice je stále ve stádiu příprav. Poslední zpráva z prosince roku 2009 uvádí, ţe na ţádost ministerstva ţivotního prostředí byla dokumentace EIA o stavbě schválené jiţní varianty R35 vrácena k přepracování. Problémem je, ţe přepracování dokumentace není časově omezeno, tudíţ můţe přepracování analýzy EIA trvat i několik let. Stávající plán postupu stavby rychlostní silnice R35 v úseku Vysoké Mýto – Mohelnice je znázorněný v obr. 9. Jelikoţ o stávající situaci nejsou uveřejněny téměř ţádné informace, byla o vyjádření k situaci poţádána Ing. Hana Jarolímová, vedoucí manaţerku projektu R35 z Ředitelství silnic a dálnic ČR. Obr 9: Plán výstavby rychlostní silnice R35 v úseku Vysoké Mýto - Mohelnice
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2010. Vlastní zpracování
29
5.2.1 Současný stav projektu R35 v řešeném úseku z pohledu ŘSD ČR V souvislosti se schválením jiţního koridoru R 35 v územním plánu velkých územních celků (dále jen ÚP VÚC) Pardubického kraje byla v návaznosti na aktualizovanou technickou dokumentaci zpracována studie optimalizace trasy R 35 v úseku Vysoké Mýto - Mohelnice. Ve studii bylo upraveno směrové vedení R 35 (na základě poţadavků dotčených obcí) a optimalizovány polohy křiţovatek. V prostoru obce Janov bylo navrţeno variantní řešení, které v prvním případě vyuţívá stávající nově vybudované silnice I/35 jako levé poloviny jízdního pásu R 35 s tím, ţe doprovodná komunikace je směřována na původní průtah obcí. V druhém návrhu je trasa R 35 navrţena mimo stávající I/35, po které je plynule vedena doprovodná komunikace. Koridor stabilizovaný v ÚP VÚC Pardubického kraje má však trhlinu. Nejvyšší správní soud rozhodl na základě podnětu Ing. Vaňouse z Bohuňovic u Litomyšle o zrušení opatření obecné povahy ÚP VÚC Pardubického kraje v části vymezení ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb komunikace R 35 v katastrálním území Řídký, Bohuňovice u Litomyšle, Sedliště u Litomyšle, Kornice, Lány u Litomyšle, Litomyšl a Záhraď. V projednávaném návrhu byl v souvislosti s rozsudkem Nejvyššího soudu vypuštěn koridor R35 v rozsahu 7 katastrálních území v oblasti Litomyšle. Dopisem Ministerstva ţivotního prostředí (dále jen MŢP) ze dne 7.10.2009 byla dokumentace zaslána zpracovateli posudku RNDr. Ludvíkovi. MŢP na základě dosavadních poznatků z procesu EIA a doporučení zpracovatele posudku ze dne 3.12.2009 vrátila oznamovateli dokumentaci výše uvedeného záměru k přepracování.
30
5.3 Varianty vedení R35 v řešeném úseku a jejich specifika Stávající silnice I/35 od Vysokého Mýta po Mohelnici nevyhovuje parametrům čtyřproudé silnice, tudíţ se zde počítá s přestavbou. Aby stávající trasa vyhovovala s ohledem na okolí kapacitou, vyţaduje dostavět novou trasu z více jak 85 % stávající délky. Jelikoţ intenzita dopravy na této komunikaci v minulých letech výrazně stoupla, byly tedy navrţeny nové varianty vedení trasy, které splňují poţadované technické parametry. Původně byly navrţeny dvě varianty moţného vedení, severní a jiţní. Ale vzhledem k nesouhlasu řady obcí a měst s navrţenými variantami, navrhla se tzv. mezilehlá trasa, která se měla stát jakýmsi kompromisem (viz. obr. 10). V únoru 2008 ukončilo zastupitelstvo Pardubického kraje nekonečnou diskuzi o vedení rychlostní silnice R35 a potvrdilo jiţní variantu jako konečnou. Jednání však nejsou ještě zdaleka u konce. V prosinci roku 2009 totiţ ministerstvo ţivotního prostředí vrátilo dokumentaci EIA jiţní varianty k přepracování. Obr. 10: Varianty vedení rychlostní silnice R35 v úseku Zámrsk - Mohelnice
Pramen: R35 - informace o rychlostní silnici, 2010
31
5.3.1. Jiţní varianta Plán jiţní varianty vedení rychlostní silnice R35 vzešel z poţadavků městských zastupitelů města Svitavy, kteří ţádali o co nejbliţší přiblíţení rychlostní komunikace. Podmínkou výstavby jiţní varianty R35 je vybudování samostatných přivaděčů R35 k Ústí nad Orlicí a České Třebové .Tahle nutná výstavba, je důleţitá pro kvalitní napojení východních center Pardubického kraje na krajské město Pardubice. Dobudování přivaděčů východním směrem je důleţité pro zlepšení ekonomických podmínek a dopravní dostupnosti v periferní podhorské oblasti Pardubického kraje. Hlavní výhoda jiţní varianty R35 je, ţe má vést takřka v trase, či podél současné silnice I/35, která z velké části prošla v nedávné minulosti rekonstrukcí a její parametry jsou poměrně moderní. Navrhuje se pouze jaká si přestavba dvouproudové komunikace na čtyřproudovou rychlostní silnici. Na řadě míst je skutečně moţné vybudovat jen druhý profil, jinde zase jen upravit poloměr zatáčky apod. Postupné rozšiřování rychlostní silnice se navíc jiţ osvědčilo v Libereckém kraji. V plánech jiţní varianty se současně počítá s vybudováním obchvatů měst Vysoké Mýto, Litomyšl a Moravská Třebová. Diskutovaným tématem jiţní varianty je energicky a finančně nákladný Mladějovský tunel, který výrazně zasáhne do krajinného rázu krajiny. Tunelové řešení je ovšem šetrné k okolní krajině. Díky velmi malému narušení okolní krajiny je jiţní varianta navrhována a podporována občanskými sdruţeními a ekology. Moţným náznakem vyuţití jiţní varianty by mohl být nově postavený úsek komunikace I/35 mezi Litomyšlí a Svitavami, který je téměř postaven v parametrech rychlostní silnice (Dálnice, 2010). Jiţní varianta trasy (viz. obr. 10) začíná před mimoúrovňovou křiţovatkou Zámrsk (viz. obr. 11), poté se stáčí na jihovýchod a obchází Vysoké Mýto. Dále směřuje a prochází obcí Cerekvice nad Loučnou, poté je vedena severně od Litomyšle kde se dostává do stejného koridoru s uvaţovaným obchvatem silnice I/35 města Litomyšle a dále pokračuje souběţně s její stávající trasou směrem na obec Janov. Od stávající komunikace se odklání aţ před obcí Opatovec, který obchází severně a pokračuje východním směrem, kde se napojuje na severní stranu Dětrichova a zarývá se tunelem do Hřebečského valu. Tunel vychází severně od Starého města, kde se plánovaná rychlostní silnice R35 napojuje na trasu severní varianty a směřuje k Mohelnici (R35 - informace o rychlostní silnici, 2010).
32
Obr. 11: Mimoúrovňová křiţovatka u obce Zámrsk
Foto: Michal Bubeník, 2010
5.3.2 Severní varianta Severní varianta budoucí rychlostní silnice R35 je velice problematická, ale má i své výhody. Její velkou výhodou, ale zároveň i nevýhodou je plánované vedení koridoru. Trasa severní varianty rychlostní silnice R35 nekopíruje stávající komunikaci I/35, která se má stát alternativní moţností průjezdu regionem, nýbrţ je vedena doposud stavbou
nezasaţeným
územím.
Navrţená
trasa
napomůţe
lepšímu
napojení
Ústeckoorlicka na silniční síť. Tím se značné zlepší dostupnost periferních měst Pardubického kraje, například měst Králíky a Lanškroun (Dálnice, 2010). Převáţně díky rozvoji doposud poměrné odříznuté podhorské oblasti regionu má severní varianta významnou podporu u představitelů Pardubického kraje, kteří ji při hlasováni většinově podpořili. Jenţe severní varianta má řadu nevýhod. Občanské iniciativy a ekologové upozorňují na necitlivé zasaţení krajiny, která je převáţně hornatá. Aby rychlostní silnice splňovala účel, muselo by se vybudovat několik tunelů, estakád a ochran proti hluku. To znamená, ţe severní varianta je mnohem nákladnější, neţ varianta jiţní. Největším problémem je samotná výstavba. Nedá se totiţ stavět po úsecích, ale jen úplně celá. Dopravu totiţ nelze provizorně nikam odklonit a dílčí úseky by vedly odnikud nikam. Dalším problémem je nulový význam pro okolní vesnice. Plánované
33
sjezdy z rychlostnice se postaví jen v blízkosti měst, tudíţ napojení řady obcí bude sloţité. Severní varianta rychlostní silnice R35 má začátek na stejném místě jako varianta jiţní, ale dále se rozchází a stáčí se na jih od města Choceň do obce Sloupnice. Odtud by plánovaná komunikace měla prostoupit po mostech značně členitým územím a pomocí tunelů sestoupit do údolí k Ústí nad Orlicí. Poté trasa pokračuje východním směrem mezi Ústí nad Orlicí a Českou Třebovou. Koridor je veden jiţně od Ústí nad Orlicí, kde prochází pod vrchem Kozlovec. Trasa severní varianty dále pokračuje okolo České Třebové, kde se dostává do problematické oblasti. Problémem je plánovaný průchod obcí Rybník, kde by bylo pro potřeby rychlostní silnice R35 zapotřebí zdemolovat řadu rodinných domků, coţ pochopitelně naráţí na odpor místních občanů. Komunikace je dále severně od Starého města napojena dálniční křiţovatkou na rychlostní silnici R43 od Brna. Po překonání Vysokého vrchu by měla rychlostní silnice R35 pokračovat údolím kolem Maletína, Krchleb a Řepové aţ k Mohelnici, kde se napojí na jiţ hotový úsek komunikace směřující na Olomouc (Dálnice, 2010).
5.3.3. Mezilehlá varianta Nekonečné dohady a nesouhlas řady obcí s ani jednou moţností vedení rychlostní silnice R35 vedli ke zpracování další kompromisní varianty. Trasa mezilehlé varianty vychází ze stejné křiţovatky jako obě předchozí, poté je vedena jihovýchodním směrem na České Heřmanice , dále pokračuje jiţně od České Třebové aţ k obci Třebovice, kde se severně od Litomyšle napojuje na variantu jiţní. Mezilehlá varianta rychlostní silnice R35, je v podstatě upravenou severní variantou, která je v přímějším směru a není vedena problematickým územím jako varianta severní. Výraznou slabinou mezilehlé varianty je, ţe v oblasti neumoţní tolik poţadované nové chybějící dopravní vazby. Město Česká Třebová se sice na trasu napojuje jiţně u
obce Třebovice, coţ je v rámci obsluţnosti a dostupnosti centra
výhodné především pro dopravní vazby východním směrem. Ale zároveň pro dopravní spojení západním směrem je tahle varianta nic neřešící. Obzvláště pro vzdálenější území Ústí nad Orlicí v podstatě nepouţitelný. Spojení směrem na krajské centrum Pardubice by se nadále uskutečňovalo prostřednictvím méně kvalitních silnic II.třídy (Dálnice, 2010).
34
Tab. 9: Srovnání vybraných atributů plánovaných variant rychlostní silnice R35 Severní varianta
Jiţní varianta
Dopravní napojení regionu - napojí severní část regionu, kde dobré - nahradí stávající I/35 v jejím širším dopravní spojení chybí koridoru, - k napojení severní části území bude třeba vybudovat přivaděče k České Třebové Kvalita dopravního spojení - v případě nehody na R35 bude moţné - vede v tradičním koridoru odklonit dopravu na kvalitní silnici - I/35 s - v případě nehody na rychlostní silnici obchvaty Vysokého Mýta a Litomyšle budou automobily vyuţívat stávající komunikace s průtahy městy Investiční a provozní náklady - stavba: 14 mld. Kč - stavba: 18 mld. Kč (z toho Mladějovský - provoz: 21 mil. Kč ročně tunel 5 mld. Kč) - provoz: 32 mil. Kč (z toho Mladějovský tunel 14 mil. Kč ročně) Navazující stavby - obchvat Vysokého Mýta a Litomyšle - napojení České Třebové na rychlostní silnici R35 - obchvat České Třebové Ostatní vlivy - varianta vyţaduje dovoz cca 2,3 mil. m3 - výstavby tunelu si vyţádá vyšší nároky na zeminy pro násypy stavební suroviny, energii i dopravu - provoz tunelu bude vyţadovat elektrickou energii - tunel znamená vyšší riziko dopravní nehody Pramen: Rychlostní silnice R35 v Pardubickém kraji, 2010. Vlastní zpracování
5.3.4 Srovnání variant plánovaných tras rychlostní silnic R35 Posuzováním variant se v roce 2003 zabývala Dopravní fakulta ČVUT Praha, která navrhované moţnosti hodnotila z hlediska čtyř kriterií. Technická a dopravně inţenýrská kriteria, ekonomická a legislativní kriteria, územně analytická kriteria a kriteria vlivu na ţivotní prostředí a obyvatelstvo. Při detailnějším srovnání navrhovaných variant (viz. tab. 10) vychází jako nejvhodnější jiţní vedení komunikace. Jiţní varianta je ve srovnání s ostatními moţnostmi nejkratší, nejpřímější a zároveň se z hlediska obsluţnosti dotkne nejvíce sídel.
35
Tab. 10: Posuzovaná kritéria R35 Varianty severní Délka trasy v km
jiţní
Mezilehlá
95,5
95,0
92,0
Počet úseků, kde bude potřeba sníţit rychlost na 100 km/h
11
3
5
Počet úseků, kde bude potřeba sníţit rychlost na 80 km/h
2
1
1
249
252
247
Počet sídel nad 1000 obyvatel do 10 km od trasy
26
27
26
Počet sídel, které díky trase získají nový obchvat
7
8
7
Počet kříţení s ţeleznicí
6
6
7
Počet kříţení s průplavem
8
2
4
20 000 20 000
20 000
Počet obcí nad 300 obyvatel do 10 km od trasy
Maximálně dosahované intenzity Počet biokoridorů nadregionálního významu
7
10
9
Počet biokoridorů regionálního významu
5
6
8
Počet biocenter regionálního významu
1
2
2
Počet ploch navrţených do seznamu NATURA 2000
1
1
1
550
260
345
20
13
17
577
541
535
43
44
55
Počet obyvatel dotčených nadměrným hlukem Počet sídel dotčených nadměrným hlukem Výměra zabíraného zemědělského půdního fondu (ha) Výměra zabíraných pozemků určených k plnění funkcí lesa (ha) Pramen: Dopravní fakulta ČVÚT Praha, 2003. Vlastní zpracování
Jiţní varianta (viz. obr. 12), která se těší podpoře ekologů, občanských sdruţení, ale také státu, byla v roce 2008 potvrzena zastupitelstvem Pardubického kraje jako konečná varianta plánu výstavby rychlostní komunikace R35.
36
Obr. 12: Schválená jiţní varianta vedení rychlostní silnice R35 v úseku Vysoké Mýto - Mohelnice
Pramen: Ředitelství silnic a dálnic ČR, mapový podklad ArcGIS 9.2, Vlastní zpracování
5.4 Fyzickogeografická charakteristika území se zdůrazněním vlivu na dopravu Na dopravu a především na rozmístění dopravní sítě, včetně přepravných proudů mají mimo jiné vliv tzv. fyzicko-geografické faktory. Tyto faktory ovlivňují rovněţ investiční a provozní náklady v dopravě a jsou u jednotlivých druhů dopravy a jejich oblastech odlišně. Silniční doprava je ovlivňována především reliéfem krajiny. Pro rychlý rozvoj je vyţadován malý výskyt překáţek jako například řeky, baţiny, rašeliniště atp., které je nutné překračovat, dále pak nízký stupeň členitosti terénu, malá příkrost svahů apod. Důleţitá je rovněţ odpovídající kvalita geologického podloţí, pro výstavbu dopravních cest jsou potřebné dostatečné místní zdroje stavebních surovin a materiálů. Silniční doprava je nepříznivě ovlivňována výskytem silných dešťů, mlh, sněhových závějí, zamrzáním půdy atd. (Folprecht, 2006, 39 s.).
37
Trasy plánované rychlostní silnice R35 jsou vedeny převáţně otevřenou krajinou přes pole a travní porosty. Kontakt s komplexy lesních porostů a se sídly bude minimální. Koridory navrţených tras procházejí citlivou přírodní oblastí s dvěma výraznými terénními zlomy, které budou v analyzovaném území řešit dva tunely Mladějovský a Dětrichov. Maximální převýšení navrhovaných variant je od 262 m.n.m. do 590 m.n.m. Problém s kříţením rychlostní silnice R35 s vodními toky bude vyřešeno mostními konstrukcemi. Veškeré technické zásahy do přírody se snaţí být co nejekologičtější, aby negativně neovlivňovaly ţivotní prostředí oblasti. Z pohledu ochrany přírody je významný výskyt biokoridorů, které plánovaná konstrukce bude protínat (viz. tab. 9). V řešeném území se také nacházejí obytné a rekreační zástavby řady obcí, poddolovaná i sesuvná území, ochranná pásma vodních toků CHOPAV (viz. tab. 12). Navrţené varianty tras se však těmto problémovým oblastem snaţí vyhnout.
5.4.1 Geomorfologické vymezení rychlostní silnice v úseku Vysoké Mýto Mohelnice Řešený úsek rychlostní silnice R35 prochází Krkonošsko-Jesenickou soustavou a soustavou Česká tabule (viz. tab. 11). Úsek začíná v geomorfologickém celku Svitavská pahorkatina v podsoustavě Východočeská tabule. Svitavskou pahorkatinou trasa vede podcelky Loučenská tabule a Českotřebovská vrchovina. U města Moravská Třebová přechází rychlostní silnice R35 do geomorfologického celku Podorlická pahorkatina, podrobněji do podcelku Moravskotřebovská pahorkatina. Dále analyzovaný úsek pokračuje v Jesenické podsoustavě aţ k městu Mohelnice, kde se napojí na jiţ vybudovaný koridor ve směru na Olomouc. V Jesenické podsoustavě trasa vede přes geomorfologické celky Zábřeţská vrchovina a Mohelnická brázda. Zábřeţskou vrchovinou prochází rychlostní silnice R35 geomorfologickým podcelkem Mírovská vrchovina. Mohelnickou brázdou je komunikace vedena přes Loštickou pahorkatinu (Demek, 2006, 275 s.). Z geomorfologického hlediska je podporovaná jiţní varianta vedení rychlostní silnice v úseku Vysoké Mýto nejvýhodnější. Z velké části totiţ kopíruje současnou komunikaci I/35, tudíţ je vedena přirozeným koridorem. Terénní překáţku v podobě Hřebečského valu překonává tunelem. Oproti tomu tolik kritizovaná varianta severního vedení R35 prochází kopcovitou krajinou, kterou překonává estakádami, mosty a tunely.
38
Koridor rychlostní silnice R35 prochází členitým územím na horninách letovického krystalinika, karbonských, permských, svrchnokřídových sedimentech, neogenních mořských sedimentech, na slínovcích, jílovcích a prachovcích. Území má rozčleněný erozně denudační georeliéf, který je silně tektonicky porušený v oblasti odkrytého jádra litické antiklinály a kyšperské synklinály. V řešeném úseku rychlostní silnice R35 se nachází kerné a hrásťové stavby s výraznými strukturně a tektonicky podmíněnými tvary. Vyskytují se zde strukturní hřbety, suky, strukturně denudační plošiny a kuesty. Povodí řek Loučné, Novohradky, Tiché Orlice, Svitavy, Moravské Sázavy a Třebůvky je tvořeno pleistoceními říčními terasami (Demek, 2006, 143 s.). Tab. 11: Podrobné geomorfologické zařazení rychlostní silnice R35 v úseku Vysoké Mýto – Mohelnice do úrovně geomorfologických okrsků Geomorfologické zařazení rychlostní silnice R35 v úseku Vysoké Mýto – Mohelnice - Krkonošsko-Jesenická - Orlická - Podsoustavy - Jesenická - Svitavská pahorkatina - Podorlická pahorkatina - Zábřeţská vrchovina - Geomorfologické celky - Mohelnická brázda - Loučenská tabule - Moravskotřebovská - Českotřebovská vrchovina pahorkatina - Geomorfologické podcelky - Mírovská vrchovina - Vraclavský hřbet - Moravskotřebovská - Hřebečovský hřbet kotlina - Ústecká brázda - Lanškrounská kotlina - Geomorfologické okrsky - Kozlovský hřbet - Maletinská vrchovina - Loštická pahorkatina Pramen: DEMEK, MACKOVČIN A KOLEKTIV, Hory a níţiny, 2006, Brno. Vlastní zpracování - Soustava
- Česká tabule - Východočeská tabule
5.5 Vliv stavby vlastní silnice i následného provozu na ţivotní prostředí navrhovaných variant vedení rychlostní silnice R35 Doprava v ČR představuje obdobně jako v jiných vyspělých zemích jeden z hlavních faktorů, který při svém rozvoji nepříznivě ovlivňuje kvalitu ţivotního prostředí. Největší podíl v tomto směru náleţí dopravě silniční. Prudký nárůst přepravních výkonů a mnoţství osobních i nákladních vozidel se odráţí ve zvyšující se zátěţi ţivotního prostředí (viz. příloha 8). V současné době se v této souvislosti hovoří nejčastěji ve spojitosti se znečištěním ovzduší (Mirvald, 2000, 59 s.).
39
Při řešení otázky, která z plánovaných variant rychlostní silnice R35 v úseku Vysoké Mýto – Mohelnice, se jako důleţitý ukazatel bral dopad stavby na ţivotní prostředí. I přes snahu, aby stavby škodily ţivotnímu prostředí v co nejmenší míře a byly šetrné k okolí, byl v roce 2006 zpracován dokument Oznámení pro posuzování vlivu záměru na ţivotní prostředí, který ukázal, ţe negativní vliv na ţivotní prostředí, kvalitu ovzduší a okolí má jak severní, tak i jiţní varianta. Navrţené koridory jsou sice vedeny převáţně mimo zastavěná území, ale stejně bude potřeba technických prostředků pro ochranu obyvatelstva. Plánované stavby jsou navrţeny tak, aby minimalizovaly negativní dopady na obyvatelstvo. Proti nadměrnému hluku se podle plánu u rychlostní komunikace vybudují přírodní a umělé bariery. Severní varianta by měla procházet obcemi Lhota, Česká Třebová, Rybník a Třebovice, naproti tomu navrhovaná trasa jiţního vedení rychlostní silnice R35 by se měla dotknout pouze obyvatel obce Cerekvice nad Loučnou (Informační systém EIA, 2009). Obě navrhované varianty jsou v řešeném úseku delší neţ stávající komunikace, coţ je primárně hodnoceno negativně. Na druhou stranu je ale nutné vnímat plánovanou úpravu silniční sítě, jako jediný reálný způsob řešení kritické situace plynulosti dopravy na stávající silnici I/35. Jedná se zejména o centra větších měst, kterými komunikace I/35 prochází. Špatná plynulost dopravy zde vyvolává mnoţství emisí. Ke sníţení emisní zátěţe dojde také vzhledem k faktu, ţe plánované vedení komunikace je navrţeno mimo sídla, tudíţ ekologická zátěţ spojená s obsluţností těchto obcí bude zajištěna pouze komunikacemi lokálního charakteru. Obě dvě varianty vedení trasy vedou přes chráněnou oblast akumulace vod CHOPAV (viz. tab. 12), tudíţ můţe nastat znečištění zásob podzemní vody. Stavba navrhované rychlostní silnice R35 musí být zajištěna technickými opatřeními, aby v případě havárie nezměnila kvalitu podpovrchových vod nebo nezhoršila odtokové poměry řešeného území. Díky mnoţství tunelů a jiných technických opatření pro vedení dopravy, se zcela změní krajinný ráz místní přírody. U jiţní varianty to bude například budování technicky i finančně velice nákladného tunelu pod Mladějovským vrchem, který je však oproti mostním a tunelovým konstrukcím v plánu severní varianty šetrný k okolní krajině. Výhodou severní varianty je, ţe neprochází tak geologicky sloţitým územím. Ovšem celkově je území méně vyhovující, protoţe koridor vede přes členitý terén v dopravně nedostupné krajině (Informační systém EIA, 2009). Proti severní variantě výrazně bojují ekologické iniciativy, které podporují k ţivotnímu prostředí šetrnější variantu jiţní. 40
Tab. 12: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Název Vyhlášení CHOPAV - Orlické hory - NV ČSR č.40/1978 Sb., ze dne 19. 4. 1978 - Ţďárské vrchy - NV ČSR č.40/1978 Sb., ze dne 19. 4. 1978 - Ţamberk – Králíky - NV ČSR č.10/1979 Sb., ze dne 10. 1. 1979 - Východočeská křída - NV ČSR č.85/1981 Sb., ze dne 24. 6. 1981 Pramen: Pardubický kraj, Odbor ţivotního prostředí a zemědělství, 2009. Vlastní zpracování Pozn.: NV – nařízení vlády
Tab. 13: Základní informace o vlivu na ţivotní prostředí u obou z plánovaných variant SEVERNÍ varianta
JIŢNÍ varianta
Vliv na kvalitu ovzduší a akustickou situaci - obě varianty budou mít negativní vliv na kvalitu ovzduší (sekundární prašnost) - obě varianty budou vyţadovat vybudování technických prostředků pro ochranu obyvatel proti nadměrnému hluku Vliv na geologické a hydrologické poměry - moţné ovlivnění podzemní vody v - významné ovlivnění hladiny podzemní vody v místech zářezů okolí tunelu Dědřichov - moţné ovlivnění podzemní vody v místech zářezů Vliv na zdroje vody - trasa prochází ochrannými pásmy vodních - trasa prochází ochrannými pásmy vodních zdrojů (Sloupnice - Vilámov). zdrojů přírodního léčivého zdroje - moţné ovlivnění hladin podzemní vody po - moţné ovlivnění hladin podzemní vody po celé celé délce trasy délce trasy - trasa prochází CHOPAV - trasa prochází CHOPAV Vliv na půdu a lesy - zábor 267 ha půdy - zábor 232 ha půdy - zábor 97 ha půdy v I. tř. ochrany - zábor 104 ha půdy v I. tř. ochrany - zábor 21 ha lesní půdy - zábor 6 ha lesní půdy Vliv na chráněná území a památné stromy - přiblíţení k EVL Rychnovský vrch - tunel Dědřichov - 150 m od PP Pod Skálou - v blízkosti trasy se nachází památné stromy v - těsné přiblíţení k památnému stromu v Řetové a České Třebové Hrušové Vliv na ostatní chráněná území přírody - průchod VKP Slatina u trati - těsný kontakt s navrhovaným VKP Švábenice - přiblíţení k mokřadu Zálešsko-vračovické Končínský potok rybníky - přiblíţení k přírodní památce a rybníku Velký - přiblíţení VKP Lhotka u Trati a Lhotka Košíř Vliv na ÚSES - 11 střetů s ÚSES - 8 střetů s ÚSES Vliv na obyvatelstvo a sídlo - přechod přes zástavbu v Lhotě, Č. Třebové, - přechod přes zástavbu v Opatovci Rybníku a Třebovicích Vliv na krajinný ráz - silnice bude znamenat značnou změnu - silnice bude znamenat značnou změnu krajinného rázu krajinného rázu, avšak zpočátku vede v - nejvýznamnější bude vedení silnice v souběhu estakádách a násypech v členitém terénu s liniovými prvky - významný prvek krajinného rázu - portály tunelu v Mladějovském vrchu Pramen: Informační systém EIA, 2009. Vlastní zpracování
41
5.6 Sídelní struktura území a vliv plánované silnice na ní
Vznik sídelní struktury řešeného území rychlostní silnice R35 v úseku Vysoké Mýto – Mohelnice ovlivnily přírodní podmínky, ale také dlouhodobé působení ekonomických a sociálních vlivů. V analyzovaném území se nachází více niţších regionálních center bez dominance některého z nich. Studovaná oblast zahrnuje okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy v Pardubickém kraji a částečně okres Šumperk v Olomouckém kraji. Po zavedení krajů a zrušení okresních úřadů 1. ledna 2003 se některé kompetence přesunuly na města, která jsou nově označena jako obce s rozšířenou působností (dále jen ORP). Plánovaná realizace stavby R35 bude mít pozitivní význam pro celý region, primárně se však především týká ORP Vysoké Mýto, Litomyšl, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Moravská Třebová a Mohelnice (viz. obr. 13), kterými buď rychlostní silnice R35 přímo prochází, nebo je vedena v jejich těsné blízkosti. Největším městem v řešené oblasti jsou Svitavy. Z hlediska cestovního ruchu je nesporně nejatraktivnější město Litomyšl. Polohově nejvýznamnější potenciál má město Moravská Třebová, která leţí téměř v těţišti mezi městy Svitavy, Litomyšl, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Lanškroun a Mohelnice. Obr. 13: ORP ovlivňující rychlostní silnice R35 v úseku Vysoké Mýto - Mohelnice
Pramen: mapový podklad ArcGIS 9.2, Vlastní zpracování
42
Realizací navrţené dopravní veřejně prospěšné stavby rychlostní silnice R35 dojde k výraznému zlepšení pohody obyvatel v obytných územích, kterými prochází stávající silnice I/35. Zejména pro obyvatele měst Vysoké Mýto a Litomyšl, kterými denně projíţdí tisíce automobilů. Na průtahu Vysokým Mýtem byla v dubnu roku 2008 naměřena denní intenzita dopravy 18800 vozidel a ve městě Litomyšl dokonce 21400 vozidel za den (Publikace R35, 2010). V případě realizace navrţeného dopravního řešení, kdy bude část dopravy převedena na nově vybudovanou příznivěji vedenou rychlostní komunikaci, se výrazně sníţí zdravotní rizika obyvatel při současných trasách silnice I/35, procházejících obytnou zástavbou obcí a měst. Plánovaná stavba je hodnocena kladně z hlediska zdravotního vlivu na dotčené obyvatelstvo. Pozitivní ekonomické důsledky budou vycházet především z nárůstu pracovních příleţitostí. Výrazně se zlepší dostupnost významných oblastí cestovního ruchu i samotných sídel v Pardubickém a Olomouckém kraji.
Obr. 14: Průtah silnice I/35 v Litomyšli
Foto: Michal Bubeník, 2010
43
Obr. 15: Průtah silnice I/35 ve Vysokém Mýtě
Foto: Michal Bubeník, 2010
ORP Vysoké Mýto Tab. 14: Vybrané ukazatele za správní obvod Vysoké Mýto v letech 2000 - 2008 Počet obcí Počet částí obcí Počet katastrů Výměra v ha (k 31. 12.) Podíl v % - zemědělské půdy - lesních pozemků - zastavěných ploch Hustota zalidnění (obyv./km2) Počet obyvatel (k 31. 12.) Podíl obyvatel ţijících na vesnicích (%) Podíl obyvatel ţijících ve městech (%) Podíl obyvatel ţijících v obci s rozšířenou působností (%)
2000 41 87 63 28183
2001 41 87 63 28183
2002 41 87 63 28183
2003 40 87 63 28181
2004 40 87 63 28191
2005 40 87 63 28186
2006 40 87 63 28186
2007 40 87 63 28186
2008 40 87 63 28185
70,7 19,4 1,8
70,7 19,4 1,8
70,6 19,4 1,8
70,6 19,4 1,8
70,5 19,4 1,8
70,4 19,5 1,8
70,4 19,5 1,8
70,5 19,5 1,8
70,5 19,5 1,8
114,1
113,5
113,4
113,4
113,5
114,1
114,4
115,2
115,8
32143
31991
31946
31969
32008
32148
32234
32467
32634
33,3
33,9
33,8
33,4
33,5
33,5
33,5
33,5
33,4
66,7
66,1
66,2
66,6
66,5
66,5
66,5
66,5
66,6
38,1
37,8
38,0
38,5
38,5
38,7
38,7
38,6
38,6
Pramen: Český statistický úřad, PARDUBICKÝ KRAJ, 2009. Vlastní zpracování
Obvod s rozšířenou působností Vysoké Mýto se rozkládá na 28 185 hektarech a zaujímá tak 6,2 % rozlohy Pardubického kraje. Ve 40 obcích, které tvoří správní obvod, ţilo k 31. 12. 2008 celkem 32 634 obyvatel To představuje 6,3 % obyvatelstva kraje. Hustota zalidnění 115,8 osob/km2 je mírně nad krajským průměrem. V řešeném správním území jsou dvě města. Vysoké Mýto a Choceň, ve kterých ţije více jak jedna třetina veškerých obyvatel ORP Vysoké Mýto.
44
ORP Litomyšl Tab. 15: Vybrané ukazatele za správní obvod Litomyšl v letech 2000 - 2008 2000 35 62 51 33711
2001 35 62 51 33712
2002 35 62 51 33712
2003 35 62 51 33712
2004 35 62 51 33710
2005 35 62 51 33711
2006 35 62 51 33711
2007 35 62 51 33711
2008 35 62 51 33711
69,3 23,1 1,2 77,8
69,3 23,1 1,2 77,4
69,3 23,2 1,2 77,6
69,2 23,2 1,2 77,7
69,2 23,2 1,2 77,5
69,2 23,3 1,2 77,6
69,1 23,3 1,2 77,7
69,1 23,3 1,2 78,0
69,1 23,3 1,3 78,7
26241
26082
26156
26189
26116
26171
26207
26284
26517
Podíl obyvatel ţijících na vesnicích (%)
60,1
60,7
60,8
61,3
61,3
61,3
61,6
61,7
61,7
Podíl obyvatel ţijících ve městech (%)
39,9
39,3
39,2
38,7
38,7
38,7
38,4
38,3
38,3
Podíl obyvatel ţijících v obci s rozšířenou působností (%)
39,9
39,3
39,2
38,7
38,7
38,7
38,4
38,3
38,3
Počet obcí Počet částí obcí Počet katastrů Výměra v ha (k 31. 12.) Podíl v % - zemědělské půdy - lesních pozemků - zastavěných ploch Hustota zalidnění (obyv./km2) Počet obyvatel (k 31. 12.)
Pramen: Český statistický úřad, PARDUBICKÝ KRAJ, 2009. Vlastní zpracování
Území ORP Litomyšl má rozlohu 33711 ha, coţ představuje 7,5 % rozlohy Pardubického kraje. Ve 35 obcích, které tvoří správní obvod, ţilo k 31. 12. 2008 celkem 26 517 obyvatel. Hustota zalidnění 78,7 osob/km2 je výrazně pod krajským průměrem. Sídlem správního obvodu je město Litomyšl, které je zde jedinou obcí se statutem města. V Litomyšli ţije více neţ třetina obyvatel z celkového počtu obyvatel ORP. ORP Svitavy Tab. 16: Vybrané ukazatele za správní obvod Svitavy v letech 2000 - 2008 Počet obcí Počet částí obcí Počet katastrů Výměra v ha (k 31. 12.) Podíl v % - zemědělské půdy - lesních pozemků - zastavěných ploch Hustota zalidnění (obyv./km2) Počet obyvatel (k 31. 12.) Podíl obyvatel ţijících na vesnicích (%) Podíl obyvatel ţijících ve městech (%) Podíl obyvatel ţijících v obci s rozšířenou působností (%)
2000 28 42 44
2001 28 42 44
2002 28 40 44
2003 28 40 44
2004 28 40 44
2005 28 40 44
2006 28 40 44
2007 28 40 44
2008 28 40 44
35158
35158
35158
35158
35158
35158
35159
35159
35159
60,9 30,3 1,2 89,4 31421
60,9 30,3 1,2 90,3 31764
60,9 30,3 1,2 90,1 31693
60,9 30,3 1,2 90,1 31682
61,0 30,4 1,2 90,1 31682
60,8 30,6 1,2 90,0 31652
60,7 30,6 1,2 90,1 31667
60,6 30,7 1,2 90,2 31727
60,5 30,7 1,2 90,5 31809
40,7
40,3
40,2
40,2
40,3
40,3
40,2
40,3
40,5
59,3
59,7
59,8
59,8
59,7
59,7
59,8
59,7
59,5
54,9
55,4
55,3
55,0
54,7
54,5
54,4
54,2
54,0
Pramen: Český statistický úřad, PARDUBICKÝ KRAJ, 2009. Vlastní zpracování
45
Území ORP Svitavy je s rozlohou 35 159 ha čtvrté největší mezi správními obvody v Pardubickém kraji a představuje 7,8 % jeho rozlohy. Ve 28 obcích, které tvoří správní obvod, ţilo k 31. 12. 2008 celkem 31 809 obyvatel, to představuje 6,2 % obyvatelstva kraje. Hustota zalidnění 90,5 osob/km2 je pod krajským průměrem. V obvodu s rozšířenou působností Svitavy se nachází dvě obce se statutem města. Jsou to Svitavy a Březová nad Svitavou, ve kterých ţije téměř šedesát procent obyvatel ORP. ORP Ústí nad Orlicí Tab. 17: Vybrané ukazatele za správní obvod Ústí nad Orlicí v letech 2000 - 2008 2000 16 34 31 19052
2001 16 34 31 19052
2002 16 34 31 19052
2003 16 34 31 19 051
2004 16 34 31 19 051
2005 16 34 31 19050
2006 16 34 31 19050
2007 16 34 31 19050
2008 16 34 31 19050
58,6 32,6 1,4 140,4 26746
58,6 32,6 1,4 140,1 26 690
58,6 32,7 1,4 140,2 26 711
58,6 32,7 1,4 140,4 26 741
58,6 32,7 1,4 140,4 26 740
58,5 32,7 1,4 140,0 26 668
58,5 32,7 1,5 139,9 26 648
58,5 32,7 1,5 139,7 26 614
58,5 32,8 1,5 139,8 26635
38,1
38,1
38,2
38,4
38,6
38,7
38,8
39,4
39,7
Podíl obyvatel ţijících ve městech (%)
61,9
61,9
61,8
61,6
61,4
61,3
61,2
60,6
60,3
Podíl obyvatel ţijících v obci s rozšířenou působností (%)
56,4
56,5
56,5
56,2
56,1
55,9
55,8
55,3
55,1
Počet obcí Počet částí obcí Počet katastrů Výměra v ha (k 31. 12.) Podíl v % - zemědělské půdy - lesních pozemků - zastavěných ploch Hustota zalidnění (obyv./km2) Počet obyvatel (k 31. 12.) Podíl obyvatel ţijících na vesnicích (%)
Pramen: Český statistický úřad, PARDUBICKÝ KRAJ, 2009. Vlastní zpracování
Území obvodu s rozšířenou působností Ústí nad Orlicí je po Českotřebovsku a Králicku třetí nejmenší v Pardubickém kraji. Rozloha 19 050 ha představuje pouze 4,2 % rozlohy kraje. V 16 obcích, které tvoří správní obvod, ţilo k 31. 12. 2008 celkem 26 635 obyvatel. To představuje podíl 5,2 % obyvatelstva kraje. Hustota zalidnění 139,8 osob/km2 je po Pardubicku a Českotřebovsku třetí nejvyšší hodnotou.v kraji. Ve dvou městech správního území, v Ústí nad Orlicí a Brandýse nad Orlicí ţije 60,3 % obyvatel ORP.
46
ORP Česká Třebová Tab. 18: Vybrané ukazatele za správní obvod Česká Třebová v letech 2000 - 2008 2000 5 10 10 7 962
2001 5 10 10 7 964
2002 5 10 10 7 964
2003 5 10 10 7 969
2004 5 10 10 7 969
2005 5 10 10 7 969
2006 5 10 10 7 969
2007 5 10 10 7 969
2008 5 10 10 7 971
41,8 45,3 2,1 244,8 19 491
41,8 45,3 2,1 242,3 19 297
41,8 45,4 2,0 241,0 19 193
41,7 45,4 2,1 239,6 19 096
41,7 45,4 2,0 239,5 19 088
41,6 45,5 2,0 238,3 18 992
41,6 45,5 2,0 237,0 18 884
41,4 45,6 2,1 236,1 18 815
41,4 45,6 2,0 235,6 18782
12,4
12,5
12,6
12,8
12,7
12,9
13
13,2
13,4
Podíl obyvatel ţijících ve městech (%)
87,6
87,5
87,4
87,2
87,3
87,1
87,0
86,8
86,6
Podíl obyvatel ţijících v obci s rozšířenou působností (%)
87,6
87,5
87,4
87,2
87,3
87,1
87,0
86,8
86,6
Počet obcí Počet částí obcí Počet katastrů Výměra v ha (k 31. 12.) Podíl v % - zemědělské půdy - lesních pozemků - zastavěných ploch Hustota zalidnění (obyv./km2) Počet obyvatel (k 31. 12.) Podíl obyvatel ţijících na vesnicích (%)
Pramen: Český statistický úřad, PARDUBICKÝ KRAJ, 2009. Vlastní zpracování
Území ORP Česká Třebová je nejmenším správním obvodem v Pardubickém kraji. S 7 971 ha zaujímá pouze 1,8 % z celkové rozlohy kraje. V pěti obcích, které tvoří celé správní území, ţilo k 31. 12. 2008 celkem 18 782 obyvatel. To znamená podíl 3,6 % z celkového počtu kraje. ORP Česká Třebová má hustotu zalidnění 235,6 osob/km2. To je ve srovnání s krajským průměrem hodnota dvojnásobná a zároveň druhá nejvyšší po Pardubicku. Typická je zde koncentrace obyvatelstva v sídle správního území. Ve městě Česká Třebová, které je zároveň jedinou obcí se statutem města ve správním obvodu ţije 86,6 % veškerých obyvatel obvodu.
47
ORP Moravská Třebová Tab. 19: Vybrané ukazatele za správní obvod Moravská Třebová v letech 2000 - 2008 Počet obcí Počet částí obcí Počet katastrů Výměra v ha (k 31. 12.) Podíl v % - zemědělské půdy - lesních pozemků - zastavěných ploch Hustota zalidnění (obyv./km2) Počet obyvatel (k 31. 12.)
2000 33 61 58 41730
2001 33 62 58 41730
2002 33 62 58 41730
2003 33 62 58 41 729
2004 33 62 58 41 726
2005 33 62 58 41 726
2006 33 62 58 41 729
2007 33 62 58 41 730
2008 33 62 58 41729
55,3 37,3 1,1 66,5
55,3 37,3 1,1 66,4
55,3 37,3 1,1 66,1
55,3 37,3 1,1 66,0
55,2 37,3 1,1 65,8
55,1 37,4 1,1 65,6
55,1 37,4 1,1 65,4
55,0 37,5 1,1 65,4
55,0 37,5 1,1 65,2
27767
27 710
27 581
27 542
27 441
27 365
27 293
27 300
27 201
Podíl obyvatel ţijících na vesnicích (%) Podíl obyvatel ţijících ve městech (%)
48
47,9
48,1
48,1
48,3
48,3
48,4
48,7
48,9
52,0
52,1
51,9
51,9
51,7
51,7
51,6
51,3
51,1
Podíl obyvatel ţijících v obci s rozšířenou působností (%)
41,9
41,9
41,6
41,4
41,1
41,1
41,0
40,8
40,5
Pramen: Český statistický úřad, PARDUBICKÝ KRAJ, 2009. Vlastní zpracování
Území ORP Moravská Třebová je druhým největším správním obvodem Pardubického kraje. Rozlohou 41 729 ha zaujímá 9,2 % území kraje. V 33 obcích, které tvoří správní obvod, ţilo k 31. 12. 2008 celkem 27 201 obyvatel (5,3 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění 65,2 osob/km2 je v Pardubickém kraji druhá nejniţší. V ORP se nachází dvě obce se statutem města. Jsou to Moravská Třebová a Jevíčko, ve kterých ţije polovina veškerých obyvatel správního obvodu.
5.7 Význam rychlostní silnice R35 pro ekonomický rozvoj území
Význam rychlostní silnice pro ekonomický rozvoj se projeví v celém území Pardubického a Olomouckého kraje. Především pro Pardubický kraj, který je nedostatečně napojen na evropskou silniční síť a chybí v něm odpovídající připojení na sousední kraje, je rychlostní silnice nepostradatelná. Současná nedostupnost kraje po dálnici a chybějící čtyřproudové rychlostní silnice řadí Pardubický kraj mezi regiony s nejniţší dopravní dostupností v ČR. Tato dopravní nedostupnost primárně ovlivňuje vstup zahraničních investorů a celkový ekonomický rozvoj území. Pozitivní ekonomické důsledky budou vycházet především z nárůstu pracovních příleţitostí, zefektivnění a zrychlení dojíţďky do škol a za prací, zlepšené dostupnosti významných oblastí cestovního ruchu a krajských center v Pardubickém, ale i Olomouckém kraji.
48
Kvalitní dopravní síť, která Pardubickému kraji tolik chybí, pomůţe k rozvoji a konkrétnímu naplnění vztahů mezi nejrůznějšími subjekty z oblasti veřejné správy, školství a mnoha dalších. Přinese spolupráci s tuzemskými i se zahraničími partnery, způsobí kladné efekty, které se projevují ve zkvalitnění fungování těchto subjektů a institucí. Pardubický kraj usiluje o rozšíření a modernizaci své základní dopravní infrastruktury tak, aby se zlepšilo vnější napojení kraje na ostatní regiony České republiky. Urychlená dostavba rychlostní silnice R35 v úseku Vysoké Mýto – Mohelnice zmírní nevýhody geografické polohy periferních částí kraje, ve kterých je největší nezaměstnanost. Za jeden z klíčových cílů v této oblasti kraj povaţuje napojení dálnice D11 na rychlostní komunikaci R35. Dostavba silnice umoţní propojit analyzovanou oblast s hlavním městem Praha nepřetrţitě po rychlostních silnicích a dálnicích. To napomůţe zatraktivní řešeného území. Stane se zajímavým pro turisty v oblasti cestovního ruchu. Pro ekonomický rozvoj území je dále nutná výstavba silničních obchvatů měst a zlepšení technického stavu regionálních i místních komunikací. Stejný důraz bude kladen také na zlepšení technické a informační infrastruktury v kraji. Zároveň však musí být řešení optimalizace technické a dopravní obsluţnosti území kraje v souladu s ochranou ţivotního prostředí. Pro analyzované území rychlostní silnice R35 v úseku Vysoké Mýto Mohelnice je nezbytně nutné stabilizovat konečnou trasu silnice R35, protoţe neujasněnost této problematiky má zásadní dopady nejen na ekonomický rozvoj území, ale i na další nezbytně nutné dopravní stavby navazující sítě silnic niţších tříd, které řeší dopravní obsluhu území. Neustálé dohady a protesty občanských iniciativ celý projekt zpomalují. Po zprovoznění úsek rychlostní silnice R35 převezme podstatnou část dopravní zátěţe ze současné trasy silnice I/35 a bude významným přínosem pro kvalitní napojení území na dálniční síť České republiky. Na současné trase silnice I/35 zůstane však podstatná část regionální dopravy, která zajišťuje dopravní obsluhu osídlení v navazujícím území. Nutností tudíţ bude realizace obchvatových tras, zejména v prostoru větších měst. Vzájemný podíl dopravy na současné a nové trase je závislý právě na poloze výsledné varianty rychlostní silnice R35, z níţ následně vyplyne potřebný rozsah úprav trasy stávající.
49
5.8 SWOT analýza rychlostní silnice R35 v úseku Vysoké Mýto - Mohelnice Cílem SWOT analýzy úseku rychlostní silnice R35 Vysoké Mýto – Mohelnice je uspořádat poznatky v analyzovaném území, pojmenovat současné silné a slabé stránky stavby rychlostní komunikace R35 a její následné vlivy a dopady na území kterým prochází. Dále se pokusím odhadnout příleţitosti a hrozby, které se mohou v budoucnu v problematice stavby R35 projevit. Strategie pro rozvoj dopravní infrastruktury řešeného území v úseku Vysoké Mýto - Mohelnice, kterou umoţní stavba rychlostní silnice R35 je zaměřit se na rozvoj silných stránek a zároveň co nejvíce eliminovat slabé stránky. Příleţitosti a hrozby se odvozují od silných a slabých stránek. Pro zlepšení situace v analyzované oblasti je důleţité vyuţít co nejvíce příleţitostí a zároveň překonat a odvrátit moţné hrozby. Porovnání jednotlivých částí SWOT analýzy pojmenuje cíle a opatření, které je potřeba naplnit pro realizaci rychlostní silnice R35 a ukáţe přínos stavby komunikace pro řešené území. S S1 S2 S3
S10
Silné stránky - výhodná geografická poloha Pardubického kraje - označení R35 za prioritu v plánech na dostavbu české dálniční sítě - podepsání Memoranda o spolupráci při přípravě a realizaci rychlostní silnice, podepsané v březnu 2006 mezi Ministerstvem dopravy a Pardubickým krajem - jmenovaní vládního zmocněnce pro liniovou výstavbu rychlostní silnice R35 - potvrzení jiţní varianty vedení rychlostní silnice R35 Pardubickým krajem jako konečné - existence komunikace I/35 jako případné doprovodné komunikace - existence zrekonstruovaných úseků na stávající silnici I/35, které se pro potřebu R35 pouze rozšíří na čtyřproudé - schválená jiţní varianta zčásti kopíruje koridor stávající komunikace R35 - jiţní varianta koridoru silnice R35 je obsaţena ve schváleném územním plánu velkého územního celku Pardubického kraje - R35 je součástí doplňkového tahu E442 evropské sítě E-silnic
W
Slabé stránky
W1 W2 W3 W4 W5
- absence dálnic a rychlostních silnic v celém Pardubickém kraji - nedostatečné napojení řešeného území na dálniční síť ČR - nekonečné diskuze o variantách rychlostní silnice R35 a občanské iniciativy bojující proti navrţené variantě - vrácení dokumentace EIA potvrzené jiţní varianty k přepracování ministerstvem ţivotního prostředí - nevypořádané vlastnické vztahy silniční sítě a pozemků
W6
- špatná legislativa ČR, nelze zrychlit proces přípravy výstavby rychlostních silnic a dálnic
W7
- současná problematická dostupnost a obsluţnost sídel řešeného území
W8
- vysoká intenzita dopravy na některých úsecích stávající silnice I/35
W9
- vysoká intenzita dopravy na průtazích měst a obcí v řešeném území
W10
- neexistující obchvaty měst
W11
- nejistý začátek stavby R35
W12
- vedení schválené jiţní trasy geologicky sloţitým územím Mladějovského vrchu
S4 S5 S6 S7 S8 S9
50
O O1 O2 O3 O4 O5 O6 O7 O8 O9 O10 O11 T T1 T2 T3 T4 T5 T6 T7 T8 T9
Příleţitosti - napojení úseku rychlostní silnici R35 u Hradce Králové na dálnici D11 do Prahy - napojení jednotlivých mikroregionů na nadregionální a mezinárodní síť silničních komunikací - propojení Libereckého, Královohradeckého, Pardubického a Olomouckého kraje jednotnou sítí rychlostní silnice. - význam vzájemné spolupráce - zkvalitnění dostupnosti a obsluţnosti řešeného území v rámci ČR i krajů - vytvoření podmínek pro ekonomický rozvoj včetně cestovního ruchu a zkrácení jízdních dob - sníţení nezaměstnanosti, území se stane zajímavým pro zahraniční investory - vyuţití finanční podpory EU - vymisťování tranzitní nákladní dopravy z intra-villánů obcí - zlepšení ţivotního prostředí a bezpečnosti obyvatel v obcích analyzovaného úseku - sníţení nehodovosti v analyzovaném úseku - zvýšení atraktivity území Hrozby - nedostatek finančních prostředků na budování a modernizaci dopravní infrastruktury - nezahájení stavby z majetkoprávních a finančních důvodů - stálý růst počtu automobilů, dopravní kolaps na stávající silnici I/35 - rostoucí koncentrace silniční dopravy spojená se zvyšováním hlukové zátěţe obyvatel a s negativním vlivem na ţivotní prostředí - zvyšování spotřeby fosilních paliv - znečištění vodních zdrojů a narušení krajinného rázu území - protesty ekologů a občanských iniciativ - vystěhování obyvatel do atraktivnější oblastí ČR - zhoršení ekonomické situace, zvýšení nezaměstnanosti
Rychlostní silnice R35 je prioritou v dostavbě dálniční sítě České republiky. Zprovoznění komunikace R35 umoţní hospodářský rozvoj. Zlepší se dostupnost a obsluţnost analyzovaného území, dojde ke zkrácení jízdních dob obyvatel do krajských center a území se stane zajímavým z hlediska cestovního ruchu. Region se stane atraktivním pro případné zahraniční investory, coţ sníţí nezaměstnanost a zabrání se hrozbě odlivu obyvatel, kteří se z regionu stěhují za prací. Dostavbou rychlostní silnice se zlepší ţivotní prostředí a bezpečnost obyvatel v analyzovaném úseku. Stávající silnice I/35 je totiţ přetíţená dopravní intenzitou a přímo prochází několika obcemi a městy. Zprovozněním rychlostní silnice R35 dojde k úbytku nehodovosti a celkovému zlepšení pohody obyvatel regionu.
51
5.9 Postoj městských úřadu k problematice rychlostní silnice R35 v úseku Vysoké Mýto – Mohelnice Bakalářská práce se v rámci dopravně–geografické analýzy rychlostní silnice R35 v úseku Vysoké Mýto – Mohelnice věnuje názorům městských úřadů, kterých se problematika plánované komunikace primárně dotýká. Na otázky odpovídali zástupci městských úřadů z Vysokého Mýta, Litomyšle, Svitav, Moravské Třebové, Ústí nad Orlicí a České Třebové. Vybrané městské úřady byly navštíveny v rámci terénního šetření stávající silnice I/35. Šetření proběhlo za účelem obohacení bakalářské práce o názory městských zastupitelů, kteří se o dopravní situaci území dnes a denně zabývají. Tab. 20: Dotazovaní představitelé městských úřadů Představitel Mgr. Vladimír Běloušek Ing. Pavel Jiráň
Pozice vedoucí Odboru dopravních a občanských agend vedoucí Odboru místního hospodářství
Městský úřad Vysoké Mýto Litomyšl
Ing. Miroslav Doseděl
vedoucí Odboru dopravy
Svitavy
Jaroslav Ešpandr
vedoucí Odboru dopravy a silničního hospodářství
Ústí nad Orlicí
Ing. Tomáš Hájek
vedoucí Odboru dopravy
Česká Třebová
Ing. Petr Václavík
vedoucí Odboru dopravy
Moravská Třebová
Pramen: Vlastní zpracování
Kterou variantu plánované rychlostní silnice R35 podporujete, prosazujete? Na otázku odpověděl vedoucí odboru dopravy města Moravská Třebová pan Ing. Petr Václavík takto: ,,Z navrhovaných variant město Moravská Třebová vţdy souhlasilo a podporovalo jiţní variantu. Tento návrh je ekonomičtější a vystihuje historicky danou spádovost. Myslíme si, ţe bude i snadnější proces stavebního řízení (výkupy pozemků, chráněné krajinné oblasti apod.).“ S tímto názorem souhlasí i vedoucí odboru dopravy města Svitavy pan Ing. Miroslav Doseděl, pro kterého v současné době existuje jiţ jen jedna varianta vedení koridoru. Schválená jiţní varianta, kterou jako město podporovali. Jiţní variantu podporovali také představitelé měst Litomyšl a Vysoké Mýto. Mgr. Vladimír Běloušek, vedoucí Odboru dopravních a
52
občanských agend ve Vysokém Mýtě uvedl, ţe ostatní plánované varianty neměly dostatečně přímý průběh a byly vedeny nesmyslně. Opačný názor zastává vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství města Ústí nad Orlicí pan Jaroslav Ešpandr, který uvedl, ţe město podporovalo opoziční severní trasu koridoru. Prohlásil, ţe schválená trasa nebude mít pro Ústí nad Orlicí téměř ţádný význam pokud nebudou vybudovány přivaděče z komunikace R35. Také Česká Třebová byla zastáncem severní varianty, která vedla blíţe k městu. Podle pana Ing. Tomáše Hájka, vedoucího odboru dopravy města České Třebové je ale především důleţité, aby rychlostní komunikace vůbec vznikla. Uvedl: ,,Na rozvoj regionu bude mít pozitivní dopad i schválená varianta R35.“ Co pro vaše město bude znamenat vybudování rychlostní silnice z ekonomického hlediska? Odpovědi na tuhle otázku se příliš nelišily. Všichni zastupitelé si myslí, ţe komunikace můţe přinést pozitivní dopad. Podle Ing. Tomáše Hájka, vedoucího odboru dopravy města České Třebové by komunikace R35 měla mít zásadní význam pro zrychlení silniční dopravy směrem od západu (Pardubice,Praha) a severozápadu (Mladá Boleslav, Hradec Králové) na východ. Pro všechny sídla bude rychlostní silnice znamenat rychlejší přístup do okolních velkých měst. Tím se zvýší pracovní příleţitosti pro lidi z regionu, zlepší se dostupnost center pro potenciální investory. Dále dojde ke zvýšení turistického ruchu a atraktivity regionu. Co pro vaše město bude znamenat vybudování rychlostní silnice z hlediska bezpečnosti obyvatel a ţivotního prostředí? Zejména pro města, které leţí na stávající silnici I/35, je z hlediska bezpečnosti obyvatel rychlostní silnice R35 důleţitá. Mgr. Vladimír Běloušek z městského úřadu Vysoké Mýto uvedl: ,,Znamenalo by to nesporně velkou úlevu od kolon kamionové i ostatní automobilové dopravy, sníţení exhalací a rizik bezpečnosti silničního provozu.” Pro města Ústí nad Orlicí a Českou Třebovou bude komunikace znamenat odklonění části dopravy. To ulehčí obyvatelům měst i okolních obcí.
53
Co je podle Vás hlavní důvod, ţe je prioritní státní dopravní stavba rychlostní silnice R35 pouze v plánech? S důrazem na úsek Vysoké Mýto – Mohelnice. Dotazování se shodli na názoru, ţe příčinou je neschopnost vlády a krajských zastupitelstev. Vedoucí odboru dopravy města Moravská Třebová pan Ing. Petr Václavík uvedl, ţe na vině je vedení některých měst, které vyvolaly diskuze o moţných trasách i přes původně schválený územní plán kraje. Podle pana Ing. Tomáše Hájka, vedoucího odboru dopravy města Česká Třebová, je příčinou neschopnost státního aparátu sehnat prostředky na financování prioritních staveb, jakými dálnice a rychlostní komunikace bezesporu jsou. Jak vnímáte dopravní dostupnost, obsluţnost Vašeho města z hlediska České republiky? Vedoucí odboru dopravy města Moravská Třebová pan Ing. Petr Václavík na otázku odpověděl, ţe dopravní dostupnost Moravské Třebové je závislá zejména na jediné silnici I/35, coţ je poznat hlavně ve vyjímečných stavech, jakým je například zimním období, kdy sněhová kalamita a časté kolize odříznou dočasně region od okolí. Naopak vedoucí odboru dopravy města Svitavy pan Ing. Miroslav Doseděl prohlásil, ţe není mnoho měst s tak dobrou dopravní dostupností. Uvedl: ,,Svitavy jsou na křiţovatce několika významných komunikací i ţelezničního koridoru.” Ostatní řešená města povaţují dopravní dostupnost za nedostatečnou. Vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství města Ústí nad Orlicí pan Jaroslav Ešpandr si myslí, ţe špatná dopravní dostupnost města je největší překáţkou v rozvoji řešeného území. Máte, jako město kompetence zasahovat do plánů výstavby? Případně, zúčastňujete se jednání o problematice rychlostní silnice R35? Vedení všech oslovených měst se pravidelně zúčastňuje jednání o rychlostní silnici R35. Podle pana Ing. Tomáše Hájka, vedoucího odboru dopravy města České Třebové mají města a obce moţnost připomínkovat trasu v rámci svých územních plánů, coţ je běţný postup kaţdého schvalovacího procesu ve stavebnictví. Vedoucí odboru dopravy města Svitavy pan Ing. Miroslav Doseděl prohlásil, ţe město kromě územního plánu nezasahuje do plánů výstavby. Uvedl: ,,Za plán výstavby odpovídá stát
54
a Ředitelství silnic a dálnic ČR.” Zastupitelé měst se shodli v názoru, ţe nemají kompetenci zasahovat do rozhodnutí o pokračování stavby. Zkuste odhadnout, kdy se obyvatelé Vašeho města projedou do Krajského města (Pardubice, Olomouc) plynule po rychlostní silnici R35? Odpovědi na závěrečnou otázku představují spíše přání a odhad jednotlivých zastupitelů. Dotazovaní pánové se povaţují za pesimisty. Mgr. Vladimír Běloušek z městského úřadu Vysoké Mýto uvedl, ţe problematika R35 je aktuální jiţ několik let, ale postup směrem k samotné stavbě je minimální. ,,V plynulou rychlostní silnici R35 uţ ani moc nevěřím,“ uvedl. Představitelé městských úřadů z Litomyšle, Ústí nad Orlicí, Svitav a Moravské Třebové odhadli dokončení stavby na rok 2025. Podle pana Ing. Tomáše Hájka, vedoucího odboru dopravy města České Třebové se obyvatelé řešeného území dostanou plynule do krajských center mezi roky 2030 – 2040. Z odpovědí vedoucích zaměstnanců jednotlivých městských úřadů lze vypozorovat jistá soudrţnost. Kvalitní dopravní infrastruktura v řešeném území chybí. I přes neshody v trasování koridoru si představitelé přejí co nejrychlejší dobudování rychlostní silnice R35. Shodují se na přínosu komunikace, která zlepší dopravní dostupnost, ţivotní prostředí a pohodu obyvatel. Největší problém vidí v nedostatečném finančním pokrytí a v neschopnosti dosavadních vlád a krajských orgánů, které problematiku řeší zdlouhavě a nedostatečně. Oslovení představitelé jsou v otázce dobudování rychlostní silnice R35 spíše skeptičtí i z toho důvodu, ţe nemají pravomoce projekt R35 někam posunout. Města spíše přihlíţejí a čekají, jak celá situace dopadne.
55
6 Závěr Dopravní infrastruktura po revoluci v roce 1989 byla nevyhovující. Ale za posledních 20 let se situace výrazně zlepšila. Zejména po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 výstavba dopravních staveb několikanásobně vzrostla. Na rozvoj dopravní infrastruktury jsou čerpány prostředky z fondů Evropské unie. Díky Operačnímu programu Doprava budou na plánované dopravní projekty do roku 2013 čerpány finanční prostředky od Evropské unie. V současné době je v České republice vybudována přibliţně polovina potřebné sítě dálnic a rychlostních silnic. Budoucí rozvoj dálniční infrastruktury, bez moţnosti vyuţití prostředků z fondů Evropské unie je nejistý. V minulých letech Česká republika financovala dopravní stavby z financí získaných privatizací státních podniků. Bohuţel v dnešní době, kdy je většina státních podniků rozprodaná, se s těmito finančním prostředky nedá příliš počítat. Další rozvoj dopravní infrastruktury bude záleţet na rozhodnutích budoucích vlád a strategii jejich dopravní politiky. Dopravně-geografická analýza rychlostní silnice R35 v úseku Vysoké Mýto – Mohelnice ukázala, ţe dobudovaní rychlostní silnice R35 v řešeném úseku Vysoké Mýto – Mohelnice je pro hospodářský rozvoj regionu potřebný. Analyzovaná oblast zahrnuje převáţně území Pardubického kraje. Pardubickému kraji chybí odpovídající připojení na sousední regiony.a má zcela nedostatečné propojení na evropskou silniční síť. Na území kraje je postavený pouze 3 kilometry dlouhý úsek z plánované rychlostní silnice R35 a tato skutečnost řadí kraj mezi území s nejniţší dopravní dostupností v republice. Nedostupnost regionu po silnici dálničního typu je výrazným omezením pro vstup zahraničních investorů a je překáţkou ekonomického rozvoje území. To je nepříjemnost zejména pro periferní části regionu v podhorských oblastech, kde je vysoká nezaměstnanost. Vybudováním rychlostní silnice R35 se zatraktivní území regionu a zlepší se pohoda obyvatel obcí, kterými prochází stávající dopravní intenzitou přetíţená silnice I/35. Z hlediska přiblíţení výstavby rychlostní silnice R35 v úseku Vysoké Mýto – Mohelnice je důleţité schválení konečné varianty vedení koridoru územím. Schválená varianta je v mnoha aspektech nejlepší moţností. Bohuţel se zdá, ţe konečná varianta bude muset překonat ještě řadu překáţek. Protesty občanských iniciativ, ekologů a zastupitelstev měst, které leţí daleko od plánované trasy jsou stále aktuální.
56
Podle plánů Ředitelství silnic a dálnic České republiky by stavební proces v řešeném úseku komunikace R35 měl začít mezi lety 2014 – 2016. V bakalářské práci dotazování vedoucí představitelé městských úřadů, kterých se plánovaná rychlostní silnice R35 v úseku Vysoké Mýto – Mohelnice primárně týká, vyjádřily k plánovanému začátku stavebních procesů spíše skeptický postoj. Budoucnost téhle pro stát prioritní komunikace je tedy značně nejistá.
57
SUMMARY The goal of this bachelor thesis is to analyze the condition of traffic-speed roads in Czech Republic with special focus on problems of the R35 highway. In the work I describe the development of motorways and highways in Czech Republic from 1989, when took place essential changes in Czech political system. I also focus on the present and future development of transport infrastructure influenced by the transport politics in Czech Republic. The main part of my work is transport-geographical analysis of traffic-speed roadR35 in section Vysoké Mýto - Mohelnice. Commissioning of this section will allow economical growth of this region. The availability and serviceability here will become better and according to that whole region will become much more interesting in point of tourism. Thanks to the development of the transport infrastructure will this region become much more atractive for foreign investors too. Studied area is physicalgeographicaly characterized. The important point is the analysis of the proposed options of routing traffic-speed road R35. The proposed options are compared in terms of environmental impact, the settlement structure and economic development of the territory. In the work I present the views of the leading manager of the project Highway R35, who has commented the future of transport network in Czech Republic and also the current status of the project traffic-speed road R35 in section Vysoké Mýto Mohelnice. The whole project in section between Vysoké Mýto and Mohelnice is being planned also according to the opinion of political leaders in local cities, that are near or directly in this area. Key words: transport-geographical analysis, section Vysoké Mýto – Mohelnice, traffic-speed road, economic development, motorways and highways, availability
58
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Adamec, Vladimír a kolektiv, Doprava, zdraví a ţivotní prostředí, Praha, Grada, 2008, 160 s Mirvald, Stanislav, Geografie dopravy 1, Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2000, 67 s. Demek, Jaromír, Mackovčin, Peter a kolektiv, Hory a níţiny, Brno: AOPK ČR, 2006, 580 s. Křivda, Vladislav, Folprecht, Jan, Olivková, Ivana, Dopravní geografie 1, Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2006, 158 s. Publikace o Rychlostní silnici R35, Praha, Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2010, 36 s Ročenka Dopravy 2008, Praha, Ministerstvo dopravy ČR, 2009 Ročenka Dopravy 2004, Praha, Ministerstvo dopravy ČR, 2005 Ročenka Dopravy 2002, Praha, Ministerstvo dopravy ČR, 2003 Silnice a dálnice v České republice 2009, Praha, Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2010, 21 s. Internetové zdroje České dálnice, [online]. Poslední aktualizace 30.3.2010 [cit 2010-13-04]. Dostupné z:
Dálnice, [online]. Poslední aktualizace 14.10.2009 [cit 2010-07-04]. Dostupné z: Dopravní fakulta ČVUT Praha, studie zaměřená na výběr koridoru R35, [online]. Poslední aktualizace 02.04.2010 [cit 2010-02-04]. Dostupné z: Dopravní politika České republika na léta 2005 – 2013 – BusinessInfo.cz [online], Poslední aktualizace 23.04.2003 [cit. 2010-04-11] Dostupné z
59
GEPARDI - Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury cz [online]. Poslední aktualizace 05.04.2009 [cit 2010-04-05] Dostupné z: Harmonogram přípravy a výstavby rychlostní silnice R35 [online]. Poslední aktualizace 26.04.2010 [cit 2010-04-26] Dostupné z: Charakteristika Pardubického kraje (údaje za rok 2008), SÚ Pardubický kraj [online]. Poslední aktualizace 07.04.2010 [cit 2010-04-08] Dostupné z: Informační systém EIA [online]. Poslední aktualizace 12.11.2009 [cit 2010-04-06] Dostupné z: Ministerstvo dopravy České republiky, [online]. Poslední aktualizace 04.05.2010 [cit 2010-04-05]. Dostupné z: http://www.mdcr.cz/cs/default.htm Pardubický kraj [online]. Poslední aktualizace 15.04.2010 [cit 2010-04-15] Dostupné z: Rychlostní silnice R35 v Pardubickém kraji [online].Poslední aktualizace 07.03.2010 [cit 2010-03-28] Dostupné z: Ředitelství silnic a dálnic ČR [online]. Poslední aktualizace 02.04.2010 [cit 2010-02-04] Dostupné z:
60
SEZNAM ZKRATEK ŘSD ČR = Ředitelství silnic a dálnic České republiky MD ČR = Ministerstvo dopravy České republiky MŢP ČR = Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky OP Doprava = Operační program Doprava GEPARDI = Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury EU = Evropská unie SFDI = Státní fond dopravní infrastruktury ČVUT Praha = České vysoké učení technické Praha ÚP VÚC = Územní plán velkých územních celků CHOPAV = Chráněná oblast akumulace vod ORP = Obec s rozšířenou působností
61
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Vzor dotazníků pro představitele městských úřadů Příloha 2: Seznam katastrálních území v trase rychlostní silnice R35 v úseku Vysoké Mýto - Mohelnice Příloha 3: Varianty R35 v úseku Ostrov – Staré město Příloha 4: Dálniční síť v České republice k 31.12. 1989 Příloha 5: Dálniční síť v České republice k 31.12. 2009 Příloha 6: Předpokládaný postup výstavby silnic a dálnic v Olomouckém kraji Příloha 7: Vývoj počtu motorových silničních vozidel od roku 1994 do roku 2008 Příloha 8: Vývoj celkové emise oxidu uhličitého z dopravy v ČR mezi roky 1995 - 2008 Příloha 9: Zastoupení jednotlivých druhů dopravy na produkci oxidu uhličitého v roce 1995 a 2008 Příloha 10: Celková emise z dopravy (tis. t)
62
Příloha 1: Vzor dotazníků pro představitele městských úřadů Michal BUBENÍK Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta, obor Regionální geografie
Dopravně-geografická analýza rychlostní silnice R35 v úseku Vysoké Mýto - Mohelnice Moravská Třebová: Ing. Petr Václavík Vedoucí odboru dopravy Email: [email protected] Svitavy: Jitka Vodvárková Odbor dopravy, úsek silničního hospodářství Email: [email protected] Litomyšl: Ing. Pavel Jiráň Vedoucí odboru místního hospodářství Email: [email protected] Vysoké Mýto: Mgr. Vladimír Běloušek Vedoucí Odboru dopravních a občanských agend Email: [email protected] Ústí nad Orlicí: Jaroslav Ešpandr Vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství Email: [email protected] Česká třebová: Ing. Tomáš Hájek Vedoucí oboru dopravy Email: [email protected] Poděkování: Chtěl bych Vám ještě jednou poděkovat za vřelé přijetí ve Vašich městech, za kladné přijetí mé ţádosti o pomoc a za Vaše odpovědi, děkuji. Michal Bubeník
63
1) Kterou variantu plánované rychlostní silnice R35 podporujete, prosazujete? Proč, jak? A co je pro Vás nevyhovující na ostatních variantách? 2) Co pro vaše město bude znamenat vybudování rychlostní silnice z ekonomického hlediska? (makroregionální, regionální význam) 3) Co pro vaše město bude znamenat vybudování rychlostní silnice z hlediska bezpečnosti obyvatel a ţivotního prostředí? 4) Co je podle Vás hlavní důvod, ţe je prioritní státní dopravní stavba rychlostní silnice R35 pouze v plánech? S důrazem na úsek Vysoké Mýto – Mohelnice. 5) Jak vnímáte dopravní dostupnost, obsluţnost Vašeho města z hlediska České republiky? 6) Máte, jako město kompetence zasahovat do plánů výstavby? Případně, zúčastňujete se jednání o problematice rychlostní silnice R35? 7) Zkuste odhadnout, kdy se obyvatelé Vašeho města projedou do Krajského města (Pardubice, Olomouc) plynule po rychlostní silnici R35?
64
Příloha 2: Katastrální území obcí v trase rychlostní silnice R35 v úseku Ostrov - Mohelnice Pardubický kraj Bohuňovice u Litomyšle Cerekvice nad. Loučnou Čistá u Litomyšle Dětrichov Dětrichov u Svitav Dětrichov u Moravské Třebové Dţbánov u Vysokého Mýta Hrušová Janov u Litovle Janovičky u Zámrsku Kornice Kunčina Lány u Litomyšle Litomyšl Městec Mikuleč Mladějov na Moravě Moravská Třebová Moravský Lačnov Nedošín
Nová ves u Moravské Třebové Opatov v Čechách Opatovec Opočno nad Labem Ostrov Pekla Petrušov Prklišov Radišov Řidký Sedliště u Litomyšle Staré město u Mor. Třebové Stradou Strakov Trţek u Litomyšle Třebařov Vraclav Vysoké Mýto Zahraď Zámrsk
Pramen: Publikace o R35, Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2010
Olomoucký kraj Javoří u Maletína Krchleby Křemačov Loštice Libivá Mírov
Mírovíček Moravičany Podolí Řepová Starý Maletín Újezd u Mohelnice
Pramen: Publikace o R35, Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2010, Vlastní zpracování
65
66
67
68
Příloha 6: Předpokládaný postup výstavby silnic a dálnic v Olomouckém kraji
Pramen: Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2010
69
Příloha 7: Graf vývoje počtu motorových silničních vozidel od roku 1994 do roku 2008 Vývoj počtu motorových silničních vozidel v ČR mezi roky 1994 - 2008 6 000 000 5 000 000 Nákladní automobily
4 000 000
Osobní automobily
3 000 000
Moto
2 000 000
Celkem
1 000 000
08 20
06 20
04 20
02 20
00 20
98 19
96 19
19
94
0
Pramen: Ročenka dopravy ČR 2000, 2008, Ministerstvo dopravy ČR. Vlastní zpracován
Příloha 8: Graf celkové emise oxidu uhličitého z dopravy v ČR mezi roky 1995 - 2008 Celková emise CO2 z dopravy v ČR mezi roky 1995 - 2008 25000
(tis. t)
20000 15000 CO2 10000 5000 0 95 9 96 9 97 9 98 9 99 0 00 0 01 0 02 0 03 0 04 0 05 0 06 0 07 0 08 19 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2
Pramen: Ministerstvo dopravy ČR, dopravní ročenka 2000, 2004, 2008, Vlastní zpracování
70
Příloha 9: Grafy zastoupení jednotlivých druhů dopravy na produkci oxidu uhličitého v roce 1995 a 2008 Emise oxidu uhličitého (CO2) v roce 1995 za jednotlivé druhy dopravy (tis. t) 10% 1% 7% Silniční doprava celkem Železniční doprava Vodní doprava Letecká doprava
82%
Emise oxidu uhličitého (CO2) v roce 2008 za jednotlivé druhy dopravy (tis. t) 6% 0% 2% Silniční doprava celkem Železniční doprava Vodní doprava Letecká doprava
92%
Pramen: Ministerstvo dopravy ČR, dopravní ročenka 2000, 2004, 2008, Vlastní zpracování
Příloha 10: Celková emise z dopravy (tis. t) 1995
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
CO2
9535
10944
12 252
14359
14636
16141
16 700
18 191
18 514
19 629
19 187
CO
258,6
245,4
278,4
284,6
255,6
243,4
235,6
232,8
213,1
204,2
185,1
Nox
106,4
119,3
117,5
122
106,4
112,3
95,5
101,6
97,1
94,2
88,0
2,6
4,8
5,7
5,8
6,3
7,2
2,3
2,4
2,5
2,5
2,4
69,7
65,7
60,0
58,8
48,8
48,9
47,8
47,3
42,3
40,5
34,8
2
2
1,8
1,9
1,8
1,8
1,8
1,9
1,8
1,7
1,6
SO2
7,4
4,4
4,3
4,5
4,5
2,8
2,6
0,6
0,6
0,7
0,6
částice
6,7
3,7
4,9
5,1
5,1
5,7
5,7
6,3
6,4
6,6
6,3
Pb
0,1
0,1
0,1
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
N2O těkavé organické látky CH4
Pramen: Ročenka dopravy ČR 2000, 2008, Ministerstvo dopravy ČR. Vlastní zpracování
71