Verměřovický zpravodaj zpravodaj – léto 2008 prací pro obec. Nyní pokračují na přestavbě KD. V dnešní době nenajdete brigádníka, který by sám přišel a nabídl pomoc obci. Například naši předchůdci postavili vedle komunikace Na Poříčí chodníky a zelené pásy osázené keři a stromky. Každý občan, který tam bydlel pečoval bez nároku na odměnu o část před svým domkem, zametal čistil od plevele a osekával. Dnes je jiná doba, někde se změnil majitel, jinde došlo ke změně názoru na danou věc, několikrát jsem slyšela slova „ať se obec postará“. Poděkování patří těm, kteří pokračují v péči o své okolí a díky Bohu že je to většina obyvatel. Na závěr bych ráda využila možnosti, kterou mi Rada Zpravodaje dává v každém vydání pro slovo starostky. Děkuji všem, kteří přispívají menšími či většími články, ve kterých popisují své zážitky, radí
Doplnění „cestičky do školy“ z minulého čísla: Do měšťanské školy v Čermné, jsme chodili sice po silnici, ale jako správní kluci jsme vymýšleli i jiné cesty a různá dobrodružství. Podél silnice bylo stromořadí lípové až k rozcestí u Petrovic. V obecním lese jsme odbočili vlevo, lesní cestou, lukama, opět do lesa, na kopeček a dolů do Čermné, tak zvanou starou cestou a vyšli jsme skoro na náměstí, tudy se i vracelo. Taky se chodilo druhou stranou a to, že se zahnulo zase vlevo u truhláře Faltejska a cestou kolem hospody paní Jandové, kolem mlýkaře do kopečka, pod Jansovým statkem, kolem lenoprůmyslu a ven na petrovskou silnici . . . poznámka: dnes je tu závora, tudy se nejezdí. … a pak jsme se dali po lukách přes potok z čermenských Bahen k Mlynářovu potoku a do vsi. My dolňáci jsme většinou odbočili k Podhornímu mlýnu, kde byla pila a vodní kolo a kde se mlela i mouka, zvláště za války, hlavně tajně. . . dnes už pěšina není. Ještě bych vzpomenul mých kamarádů a to Jirky Nováka, Břeti Havla a Vládi Záleského. Perlička na konec: Cestou do školy jsme potkávali jistého pana Prokopce na kole, říkali jsme mu Balšán, on byl hodně vysoký, často jsme na něho pokřikovali, on zastavil a honil nás po louce. Jednou honil Standu Petrova. . . už ho doháněl . . Standa vytáhl z tašky ušité knoflíky pro pana Vacka. . a hodil mu je do obličeje . . . tím ho zdržel a utekl. . . ovšem potom to sbírání knoflíků dalo nám moc práce a to praní a sušení ještě více. . . z osobních kronik Moravec K.
2
nám, seznamují co je nového v naší škole, u hasičů, jak se daří fotbalistům, hokejistům a ostatním sportovcům, nebo příznivcům sportu, co nám radí zahrádkáři, jak se mají Skauti. Děkuji celé redakční radě za práci při třídění a sestavování příspěvků které doplňují fotografiemi a obrázky z obce. V některých případech je velice těžké získat článek od lidí kteří se zdráhají snad ze skromnosti, nebo ze studu a přitom by nám toho mohli hodně říci o naší minulosti, abychom se poučili. Všem čtenářům přeji krásné podzimní dny, bohatou sklizeň na zahrádkách, pěkná jablíčka co vydrží až do jara a abychom se ubránili všem chřipkovým epidemiím. Libuše H o r s k á
Na chvíli se vrátím zpět.. Chtěl bych ještě několika větami vzpomenout těch starých lidí, co pamatuji. . . Zde na dolním konci žila Bárnetka, tak ji odedávna jmenovali. Žila v malé světničce u Novotnů a nepamatuji, že by někde pracovala, měla penzi asi 100,- Kč a žila jak se dalo. U sebe měla několik koček, chodila v jednech šatech, věčně špinavých, nemytá a měla blechy, které skákaly všude kolem. Každý den chodila se džbánkem pro mléko, cestou si stále něco vypravovala sama pro sebe a u každé chalupy se zastavila, aby něco sehnala k snědku, když ji nedali nadávala a rozhazovala rukama, hrozila na všechny strany. U nás se stavovala často, matka ji vždy něco dala, po většině vdolek. Při mluvení ji nebylo moc rozumět. Smrděla na dálku jak psí kšíry a my jako děti jsme ji zlobily, vzpomínám si. Podle mého odhadu žila takto velice dlouho, nikdo nevěděl kolik ji je let a o rodině už já nic nepamatuji. Hned vedle žil starý Dušek – Frantáček, jak se u nich říkalo. Tak ten také už s babičkou byli na odpočinku a bydleli na pravé straně ve světničce malé. On chodil pravidelně do Cařihradu na pivo. Chodil po stráni alejí – to ještě byla z jabloní celá, přímo k zastávce a v hospodě měl svoje místo a paní Rybková, šenkýřka mu vždy s radostí tu čistou nalila. Domů chodil v mírně podroušeném stavu a představte si, že tou alejí šel klikatě ze strany na stranu, kolikrát jsme ho sledovali. Nakonec měl jít přes dlouhou lávku, skoro až 20 metrů dlouhou a byla ještě asi tři metry nad vodou. Z jedné strany šla ze hráze a na druhé straně se svažovala k zemi. Zábradlí bylo odjakživa chatrné a jen po jedné straně a šíře lávky byla asi metr dvacet, takže s trakarem a krmením to byla jízda svízelná. Ale abych se vrátil k dědovi Duškovi. Po této lávce chodil snad denně a nikdy nespadl. Před lávkou zastavil, jako by to měřil a pak vyrazil a přešel dobře. Fajfka mu blimbala u pusy, něco si mumlal a šel, mockrát jsme ho jako děti při této cestě pozorovaly. Dnes taková lávka by nemohla existovat ohledně bezpečnosti předpisů a přesto nepamatuji, že by tu někdo spadl, vyjma nás kluků a to bylo jen lotrovinou. Dnes uvidíte tu vzdálenost, kterou lávka překlenula a na druhé straně ještě stojí veliký dub, ke kterému lávka směřovala, už je nakloněný k řece. Hned vedle byla kipsárna, zvláštní to název, kde jsme si hráli a vedle kousek „masničárna“ . . to byla zase hlína, která se používala na spravování a umazování kamen, stropů v těch dobách. My děti jsme to měly jako dnešní pastelínu, muselo nám to stačit. Pak jsme měli hned kousek v zadní stráni lavičku, kde jsme se scházeli a plánovali veškeré výpady do okolí. Vzpomenu svých kamarádů: Jardy Štěpánka, Jirky Nováka a dalších. Většinou jsme měli sebou nebezpečnou zbraň a to prak, který se nosil stále v kapse a střílelo se po všem. Ze zápisků Moravce K.
Verměřovický zpravodaj zpravodaj – léto 2008
Z KRONIKY ROK 1958
Událo se před 50-ti lety Letos k 20. květnu čítá naše obec celkem 555 obyvatel, z toho je 292 žen. Od 0 –14 roků máme 127 obyvatel, od 15 – 45 let 202 obyvatel, od 46 – 60 roků 115 obyvatel a nad 60 let 111 obyvatel, kteří bydlí ve 181 bytech umístěných ve 142 domech. Z celkového počtu obyvatelstva je 395 osob výdělečně činných, z toho v zemědělství pracuje 92, v průmyslu 110, v ostatních zaměstnáních 87 a v důchodovém zabezpečení je 106 občanů. Z obce odjíždí denně do školy 20 dětí a do zaměstnání 180 občanů, tj. 32, 61%. Pracují hlavně v textilu n.p. Hedva Letohrad, ve strojírenství OEZ Letohrad a Jablonné n. O., n.p. Tesla Jablonné a v dopravě ČSD Letohrad. Za celý rok 1958 se konalo v obci celkem 8 sňatků: ženili se 3 místní muži a vdávalo se 5 místních žen. Dva novomanželské páry se z obce odstěhovaly. Stáří ženichů se pohybovalo od 23 do 48 let, průměrný věk byl 31 rok. Stáří nevěst od 18 do 44 let, průměrný věk 24 roky. Celkem se narodilo 7 dětí, z toho 2 chlapci a 5 děvčat. Zemřelo 8 osob (5 mužů a 3 ženy). Průměrný věk zemřelých byl 59 let, u mužů 47 roků, u žen 78 roků. Nejmladší zemřelý byl 29 letý muž a nejstarší 85 letá žena. Dva případy úmrtí byly na rakovinu ( 38 a 51 letý muž), 1 případ mozková mrtvice (51 letý muž), 3 úmrtí stářím (70-85 leté ženy), 1 utonutí (66 letý muž) a 1 sebevražda oběšením (29 letý muž). Živočišná výroba: mléka nadojeno celkem 230656l, průměrná dojivost na 1 ustájenou dojnici 2200l, výroba mléka se zvýšila proti r. 1957 o 30000l. Hovězího masa bylo dodáno 236q, z toho na státní nákup 69q. Ze 107 narozených telat 4 uhynula. Vepřového masa bylo dodáno 238q, z toho109q na státní nákup. Na 1ha orné půdy bylo vyrobeno 127kg vepřového masa. Svízelná situace byla se slepicemi. Vzhledem k ptačí tuberkulose, která podstatně snížila stav slepic, nesplnilo JZD státní nákup vajec. Průměrná snáška na 1 slepici byla 79 vajec. 1kg hovězího masa přišel družstvo na 8,- Kčs, 1 kg vepřového na 8,90 Kčs, 1l mléka na 1,65 Kčs, a 1 sele á 15kg na 198,-Kčs. Celkem bylo odchováno 350 kusů selat, tj. průměrně 13 kusů na 1 prasnici. Úkol státního výkupu byl splněn u všech zemědělských výrobků přes 100%. Rostlinná výroba: výnosy na 1ha: pšenice 17,5q, žito 25q, ječmen 22q, oves 17q, brambory 60q, řepa 455q, len semeno 5q, len stonky 34,75 q, mák 9q, seno luční 37q, jetelotráva 40q. Majetek JZD k 31.12.1958 činí 1.509.207,Kčs, což je zatíženo investiční zápůjčkou 458.367,Kčs a vloženým živým invent. členů JZD 290.275,Kčs, čistá hodnota majetku obnáší 760.565,- Kčs. Plánovaná výše pracovní jednotky 18,- Kčs byla překročena na 21,- Kčs + 4,20 Kčs naturálie. Členům JZD bylo rozděleno na pracovní jednotky celkem 646.243,-Kčs, náklady činily za rok celkem 517.000,Kčs, dluh JZD za práce strojní traktorové stanice činí 22.686,-Kčs. Za len bylo v letošním roce utrženo 150.000,-Kčs, za mák 35.000,-Kčs a za heřmánek 17.000,-Kčs. Čistá tržba ze zahradnictví činí 14.600,Kčs a z kovářství 9.000,-Kčs. Hodnotíme-li pomoc STS, byli naši družstevníci spokojeni především s prací traktoristů, oba trak-
2
toristy odměnilo JZD á 400,-Kč. Také šlechtitelský podnik v Chlumci n. Cidlinou pochválil družstevníky za ruční vytrhávání lnu a dosažení tak čistého, kvalitního osiva. Poněvadž je letos naše JZD bez patronátního závodu, vypomohou ve špičkových pracích pouze občané z obce. Brigády organizuje místní VO KSČ, MNV a ostatní složky. Tak např. přípravu na žně projednalo představenstvo JZD, výbor VO KSČ, rada MNV a požární komise. Byly ustaveny požární hlídky a organizován noční výmlat převážně z družstevníků i nedružstevníků, kteří ve dne nemlátili. Poněvadž konala předsjezdová komise při MNV besedy s družstevníky, na nichž se projednával I.a II. materiál o výrobě a hospodaření JZD jako podklad k okresní a potom celostátní konferenci JZD v březnu 1959. Na těchto besedách, probíhajících pouze mezi členy představenstva, bylo dobře vidět, kolik věcí v práci JZD lze ještě zlepšovat nejen za pomoci odboru ONV, ale především vlastními silami. Na závěr ještě přehled o držbě a rozdělení zemědělské půdy v obci: celková výměra zemědělské půdy 404,98 ha, z toho obhospodařuje JZD 324,92ha a záhumenkáři 32,13ha;soukromě hospodařící: 2 zemědělské závody od 5 do 10ha v celkové výměře 17,25ha, 2 zemědělské závody od 2 do 5ha v celkové výměře 5,92ha, 9 zemědělských závodů od 0,5 do 2ha v celkové výměře 11,74ha a 32 zemědělské závody od 0,1 do 0,5ha v celkové výměře 8,58ha. Drobní držitelé obhospodařují celkem 4,44ha. Zemědělská půda je obdělávána všechna beze zbytku. Ze čtyř novostaveb rodinných domků ve stavebním obvodu „U zastávky“ byly dokončeny a obydleny dvě, tj. vdovy po zesnulém Bohumíru Skalickém s čp.63 a Antonína Faltuse, železničního zaměstnance dosud v domku ČSD u zastávky čp.110. Jeho novostavba obdržela čp.20. Ve stavebním obvodě „Na Poříčí“ dokončil a obydlil dřevěné, pěkně vypadající stavení železniční zaměstnanec Emil Vacek, dříve v čp.116, nyní v novém čp.34. Hned vedle začíná stavět zděný domek další železniční
domek E.Vacka, R.Motla a Z.Bouška zaměstnanec Rudolf Motl, dosud v čp.126. Na dolním konci obce staví vedle starého čp.106 novostavbu strojvedoucí ČSD Josef Vychytil. Letošní rok přinesl kromě shora uvedeného dokončení kanalizace též počátek stavby domu MNV s kulturním zařízením. Bylo rozhodnuto, aby do této stavby byla též pojata garáž s nářaďovnou pro místní požárníky, neboť dosavadní hasičská zbrojnice nevyhovuje. Na novou stavbu se svážel materiál do nejbližšího okolí staveniště, tj. do stodoly a na parcelu čp.14. Na horním konci zahrady bylo uhašeno též potřebné množství vápna. Na plánech pracují zaměstnanci ČSD – technické oddělení Letohrad. pokračování příště, čerpáno z obecní kroniky
Verměřovický zpravodaj zpravodaj – léto 2008
Rok 1 9 3 8 v n a ší ob c i Rok 1938 začal jako léta předešlá. Bylo však vidět, že se něco připravuje, poněvadž nám blízké hranice byly rychle opevňovány, jak tomu bylo na francouzských hranicích, řetězem pevnůstek v betonu a železa. Dne 14.9.1938 k výročí úmrtí p.prezidenta Osvoboditele jelo do Prahy a do Lán mezi žactvem a učitelstvem okresu žambereckého 41 dítek z Verměřovic, jimž byl průvodcem K.Petr a pomáhaly mu 3 matky dítek. Po 14.10.1938 znovu nastoupili vojáci. Mobilizační vyhláškou byli povoláni všichni do 40 let. Šli poslušně a bez bázně plnit povinnosti k vlasti. Mnozí, volaní k různým pracím, byli i starší. Vraceli se po měsíci, za dva i čtyři měsíce, vraceli se zdrávi, nezasáhli do boje, ale ustupovali kus po kuse naší bývalé vlasti, která nám po 1000 let patřila, aby přestala se jmenovat země Česká, ale Sudetem. Už 6.10. hlásil rozhlas, že Verměřovice jsou v okupovaném pásmu. Dne 7.10. přišel do Čermné rozkaz evakuovat poštovní úřad a četnickou stanici. Dne 9.10.přišlo do Čermné oddělení čs. pohraniční finanční stráže, aby obsadilo demarkační čáru. Motorizované jednotky německého vojska přijely dne 9.10. přesně ve dvě hodiny odpoledne až k silnici vedoucí do Petrovic. Čekali tam i lidé z Verměřovic, co bude dál? Za 2 hodiny se Němci vrátili na náměstí v Čermné, kde přespali v Orlovně. Potom se hranice občas měnily, až se u hráze ustálily. Pošta byla česká. Nejistota byla velká, protože na některých mapách, které se opravovaly, byly už zakresleny celé Verměřovice, aby železniční trať Z České Třebové, Ústí nad orlicí, Kyšperku a Jablonného byla v Reichu. Kostel v Dolní Čermné byl za demarkační čárou, přístupu bylo zabraňováno. Němci 16.9.1938 dali na náměstí drátěnou přehradu, aby se nemohlo přecházeti. Hranice zůstala u Rybníka a šla po hranicích našeho katastru. Pouze panská louka u Bystrce byla zabrána, poněvadž tam nikdo nebyl, kdo by byl řekl, kde jsou hranice. Silnice se netrhla auty a povozy s nábytkem. I do Verměřovic se stěhovali, hlavně však dál. Zatím se mnoho nábytku složilo ve dvoře a v penzionu, než si lidé našli jinde místo. Tento rok byl slavný i smutný. opsáno z obecní kroniky J.Sklenářová
Škola ročník 1925-1927
VZPOMÍNKA na rok 1938 a mnichovská zrada na Československé republice. . a už je tomu 70 let. Vojáci museli rukovat, byla mobilizace a tak i náš učitel J.Kaplan musel též. Ale byly jsme ještě děti a těžko jsme tyto události chápaly. Obrátím se na radostnější události v naší škole. Byl červen roku tohoto a škola s ředitelem školy Karlem Petrem zorganizovala zájezd do Prahy na konci školního roku. To byla událost, dříve jsme šli jen do Hůry, nebo na Suchý vrch, či na Pastviny, i na litický hrad. Jelo nás asi 41 dětí a tři dospělí, myslím, že to byli Macháčkovi, už mi paměť vynechává. Jeli jsme přes Ústí a to v pracovním voze. Zabydleli jsme se v jedné škole v tělocvičně, kde jsme spali. Byla prohlídka Prahy, byli jsme v Národním divadle na opeře JAKOBÍN a jeli jsme vlakem do Lán na hrob prvního našeho prezidenta Tomáše Masaryka, který nedávno zemřel. Podrobnosti už nepamatuju, ale zážitek to byl pro nás veliký, bylo nám kolem 11 až 13 let a tenkrát byli učitelé vlastenci, Čechové, Sokolové a na své povolání byli hrdí. Byla to jistě velká starost o nás. . . A tak nevím, zdali se dnes vyučuje vlastenectví a láska k rodné zemi. Zdali se děti učí o fašismu a komunismu, aby věděly co se tenkrát u nás dělo. Přikládám tehdejší fotografii naší školy, už nás mnoho chybí. . . ale my co jsme ještě zbyli. . VZPOMÍNÁME!! ze vzpomínek Moravec K.
Domácí ošetřovatelská péče Naďa Nováková Hanušova 82, 561 64 Jablonné nad Orlicí Tel.: 464 620 325, privat: 465 642 507 + záznamník Mobil: 604 440 163 e-mail:
[email protected] internet:www.dop-nada.cz Agentura poskytuje zdravotní péči na doporučení obvodních lékařů a nemocnic, která je hrazena zdravotními pojišťovnami. Péče je poskytována nepřetržitě, 7 dní v týdnu, 24 hodin denně kvalifikovanými zdravotními sestrami. Další podrobnosti o poskytovaných službách jsou k dispozici na internetové stránce www.dop-nada.cz a telefonicky na výše uvedených telefonních číslech.
2
Poskytované služby: ▪ odběry krve a ostatního biologického materiálu ▪ aplikace injekcí ▪ ošetřování a převazy ran ▪ ošetřovatelská rehabilitace ▪ péče o nepohyblivé a umírající ▪ cévkování, klyzma ▪ další výkony, požadované ošetřujícím lékařem ▪ zapůjčení pomůcek Od ▪ ▪ ▪
1. září 2008 zajistíme: hlídání seniorů v domácím prostředí doprovod na vyšetření úklid domácností seniorů
Verměřovický zpravodaj zpravodaj – léto 2008
Ze vzpomínek Josefa Šípka (1917) Když jsem se vyučil strojním zámečníkem a vrátil se domů, nemohl jsem sehnat práci. Ten rok právě na podzim rostly tak ohromně houby. Tak jsem chodil každý den sbírat. A to jsem našel třeba 5 kg hříbků, ale krásných bílých. Prodával jsem je po pětikoruně kilo. Také jsem chytal ryby. Někdy se mi podařilo chytit i 2 kg za den. Prodával jsem je za 8 korun kilo do Pensionu, jako ty houby, a dalším zájemcům z letních bytů. Tímhle tím jsem si vydělal víc peněz než v práci. A tak jsem tu zimu přečkal. Na jaře roku 1934 jsem se šel zeptat na práci do Pastvin. No a tam mě hnedka poprvé co jsem tam byl přijmul mistr, nějakej Čermák se jmenoval. Tak jsem jezdil do těch Pastvin. Když se dělalo na směny, tak se začínalo už ve 4 hodiny ráno. Dělalo se do 12 hodin a pak přišla další směna. Jezdil jsem tam na kole. Vstával jsem ve 2 hodiny v noci a ve tři čtvrtě na čtyři už jsem musel být v práci připraven. Nejdřív jsem tam jezdil s maltou na kolečku. Od míchačky jsme rozváželi maltu na stanoviště zedníků. Oni tam měli takový plechy dvakrát metr, na ty jsme jim dávali maltu a oni si ji z toho brali na zdění. No a tak jsem asi 14 dní jezdil. U míchačky byl jejich zedník, nějakej Lipenskej se jmenoval. On chodil s kamarády do hospody, hráli karty a popíjeli. A tak on ráno vždycky zaspal nebo holt přišel dýl. A míchačka stála. Tak já jsem k tomu šel, míchačku jsem pustil a míchal jsem. A asi dvakrát nebo kolikrát, přišel mistr a ptal se: „Kde je Lipenskej?“ Já jsem povídal: „Ještě tady není, ještě nepřišel do práce.“ A když to bylo asi po třetí, tak přišel mistr, ten Čermák, a povídá: „Až přijde Lipenskej, tak ho pošlete ke mně a vy tady zůstanete míchat místo něj.“ No tak jsem mu to od něj vyřídil. Šel k mistrovi a ten mu dal jinou práci. Nahoře bylo staveniště, kam se vozil kámen a musel se umývat. A dal mu rejžák, kýbl a hadici a tady budeš mejt kameny. Tak myl kameny a já jsem byl u míchačky a ještě jsem měl o třicet haléřů více na hodinu. Tak jsem měl 2 koruny a dvacet halířů na hodinu. Ona se tam mzda pohybovala od 2,- do 2,50 korun na hodinu u nádeníků. U zedníků to bylo od 3,do 3,80 a kameníci měli asi kolem 4 korun. Tak výplaty byly takovýhle a z toho se platilo šest korun nemocenský za týden. Kameníci tam byli z Trutnova a od Liberce. Oni dělali ty postraní kameny. Sekali každý kámen. To si vzali do drátu míru a udělali kamen přesně na míru do té mezery. No a ten kamen nahoře očíslovali a ty pak šly na hráz. Nad hrází byly natažený asi tři lana. Jak byla široká hráz tak se to pak úžilo a potom jezdily vozejky. Na těch vozejkách byl zavěšený kladkostroj. Kameny se vytahovaly na horu na kopec nad hráz a tam se přivazovaly na řetěz a na ten kladkostroj. Po tom laně už jely na místo. To se udělalo tak zvané lože z menších kamenů a ten veliký se do toho usadil. To byl třeba půl druhého kubíku velký kámen. To byly balvany ohromný. Menší kameny se vozily v kolečkách. To byly ještě dřevěný kolečka. Všechny ty kameny se pak ukládaly na zeď a tak to takhle pokračovalo, až byla přehrada hotová.
2
Mnoho lidí tam stálo každý den u kanceláře a čekalo na práci. Poněvadž mistr taky spoustu lidí za den vyhodil. Jo. Když někoho viděl, že někde lelkuje nebo něco, tak šel k němu a napsal mu lístek a řekl: „Běžte do kanceláře oni vás vyplatí“. Šel ke kanceláři a vzal si jiného a řekl mu: „Koukejte kloudně pracovat nebo pozbudete práci“. Takhle jsme tam pracovali od jara až do podzimu. Až do zámrzu. Když už byla zima, tak jsem nejezdil a byl jsem tam u nějakých Petrů, nahoře na Vejrově. To byl rodák Tureckej. A ten nás tam vzal pod střechu. Pani nám vařila dobrou kávu, večeři a snídani nám dělala. Za pár halířů to bylo. Poněvadž tenkrát bylo lacino. To oběd stál od 2,50 do 3,50. Já na obědy moc nechodil. Buď jsem si vozil něco z domu nebo jsem si koupil mléko a rohlík, poobědval jsem a bylo to hotový. V Pastvinách jsem pracoval dva roky. Když jsem začal, tak už to rok stavěli a měli hotový základy a dva žlaby, kterými tekla voda. Když bylo léto, tak se jeden žlab zrušil a zabetonovala se do něho roura, která sloužila jako přepad. Pak se voda pustila tou rourou a zabetonoval se druhý žlab. Ty žlaby byly ze dřeva a byly přes celou přehradu až k elektrárně. Když jsem skončil, tak se pak ještě rok stavělo a byla přehrada hotová. Ono to rychle rostlo, protože tam byly ohromný kameny. A pro zpevnění celé hráze se zabetonovaly asi po pěti metrech trubky, do kterých se lilo cementové mléko. Kameny se drtily přímo na místě na písek. Do míchačky se dával metrák cementu a dvě přepravky materiálu. Když jsem byl u míchačky, tak se za den zdělalo 40-60 metráků cementu. Bylo to jak který den, podle toho, jestli zedníci dělali z velkých nebo z malých kamenů. A u velký míchačky se to pohybovalo od 80-100 metráků cementu za den. Cement nám vozili ještě teplý z Berouna nebo z Králova Dvora v půlmetrákových jutových pytlích. To jsme museli cement z nich vysypat a prázdné se pak vracely zpět do cementárny. To byl jeden dělník, který je nahoře vyklepával a po desítkách svazoval. Na stavbě přehrady dělalo asi 300 lidí. Byl tam taky státní dozor, který dohlížel, aby se stavba nešidila a dělalo se poctivě. To třeba sledoval dalekohledem, jak dáváme do míchačky materiálu a jestli to nešidíme. Když jsem jel jednou z Pastvin domů, tak jsem tam na Vejrově na kole havaroval. Narazil jsem do patníku. O jeden jsem zavadil a na druhý jsem spadl na břicho a natrhl jsem si slezinu. Chlapi mě sebrali, ale já jsem nemohl bolestí ani jít. Tak sehnali auto, to tenkrát ještě auta moc nebyla. Někde třeba jedno ve vesnici a silnice jen prašný. Tak mě nějaký Fógl naložil do Pragovky a vezl mě do Hradce. To byla nejbližší nemocnice. Já jsem v tom autě zkusil jako pes. Jak se to auto mlátilo po té cestě, v těch dolíkách, tak to se mnou házelo a strašně to bolelo. Na posteli už to pak bylo dobrý. To mě dali na břicho led a jinak nic se mnou nedělali. Primář mi povídal, že zatím mám tep v pořádku, že kdyby stoupal tak mě budou operovat a slezina bude muset pryč. Ale když sroste, tak to bude dobrý. No nic se nestalo, tak jsem tam čtrnáct dní ležel a šel jsem domů. Pak jsem byl ještě nějaký čas marod a pak už byl podzim a tak jsem skončil v Pastvinách. J.Hlavsová
Verměřovický zpravodaj zpravodaj – léto 2008
P O L I C I E ČR informuje Vážení čtenáři V úvodu tohoto článku bych Vás chtěl seznámit s případy, které v uplynulých letních měsících příslušníci Policie ČR Letohrad v obci Verměřovice vyšetřovali. Celkem na území obce došlo ke spáchání jednoho trestného činu a tří přestupků. Zde alespoň stručný výčet některých z nich: − dosud neznámý pachatel v době od 11.7. do 14.7.2008 odcizil v areálu ZD ze dvou nákladních vozidel celkem 330 litrů motorové nafty v hodnotě více než 11.000,-Kč, − dosud neznámý pachatel v noci ze dne 15.7. na 16.7.2008 odcizil ze zaparkovaného nákladního vozidla motorovou naftu za více než 4.000,-Kč. Vozidlo bylo zaparkováno v blízkosti železniční tratě. Jak je patrné z uvedených případů, tak modernizace železniční tratě mezi Letohradem a Lichkovem přinesla nárůst kriminality, počínaje krádežemi motorové nafty, krádežemi železa a mnohých dalších věcí. Na několika místech rovněž docházelo opakovaně ke krádežím železničního datového kabelu, který byl volně natažen podél kolejiště v době modernizace železnice, když vždy při krádeži došlo k poruše komunikace mezi jednotlivými stanicemi. Těmito krádežemi však nedošlo k ohrožení dopravy a bezpečnosti cestujících. Dalším velkým problémem byla dopravní omezení. Tím asi nejzásadnějším byla oprava mostu přes řeku Tichou Orlici ve Vaší obci. Komplikace s objížděním opravy tohoto mostu nemusím již ani popisovat. Dalším velkým problémem s dopravní obslužností nastal po uzavření železniční tratě. Vlakové spoje byly sice nahrazeny autobusovou dopravou, ale tato se rovněž potýkala s většími problémy. Jízdu autobusů komplikovala stavební technika a nákladní vozidla, která parkovala „kde se dalo“ podél celé železniční tratě. Nárůst této dopravy způsobil komplikace nejednomu z nás. V současné době se modernizace železniční tratě chýlí ke konci a v blízké době bychom se měli dočkat znovuobnovení provozu tohoto důležité dopravního prostředku. Stejně jako každý rok je před námi zimní období a s tím i spojené dopravní komplikace. Tímto bych Vás chtěl požádat o včasnou výměnu zimního pneu za letní, abyste předešly případným haváriím nebo jiným nehodám. Závěrem bych Vás chtěl opět informovat o skutečnosti, že byly zřízeny webové stránky Okresního ředitelství Policie ČR Ústí nad Orlicí, na kterých policisté pravidelně informují občany o aktualitách na jednotlivých odděleních, upozorňují na opatření omezující činnost občanů v jednotlivých regionech apod. Policisté také nabízejí ke stažení potřebné tiskopisy z úseku zbraní a střeliva, občané mohou lustrovat vozidla v evidencích odcizených vozidel apod. Velmi vítaná je i možnost zapojit se do diskuse s vedoucími pracovníky jednotlivých oddělení. Pro Vaši snazší orientaci zveřejňuji webové adresy Vám nejbližší obvodních oddělení: www.policie.cz/letohrad, www.policie.cz/ustinadorlici, www.policie.cz/lanskroun Závěrem tohoto článku bych chtěl poděkovat Obecnímu úřadu a všem občanům obce Verměřovice za vstřícnost a obětavost při vyšetřování trestných činů a přestupků. prap. Radek Strasmeier, Policie ČR Letohrad
2
KONEC PLATNOSTI OBČANSKÝCH PRŮKAZŮ BEZ STROJOVĚ ČITELNÝCH ÚDAJŮ Posledním dnem letošního roku končí platnost občanských průkazů vydaných do 31. prosince 2003 bez strojově čitelných údajů. Výjimkou jsou pouze majitelé občanských průkazů, kteří sice mají typ, který strojově čitelné údaje už obsahuje. V takovém případě s výměnou pospíchat nemusejí, jejich občanské průkazy platí do doby, která je na dokladu uvedená. Občané jsou povinni požádat o vydání nového OP nejpozději do 30.11.2008. Tato výměna se netýká občanů, kteří se narodili před 1.1.1936 a kteří nechtějí na OP vycestovat do zahraničí. Vzhledem k tomu, že výměna je povinná, je zdarma.
Upřesnění článku z minulého vydání zpravodaje „Významný Verměřovický rodák“ V minulém čísle Verměřovického zpravodaje vyšel článek J. Maříka: „Významný Verměřovický rodák“. Asi jste tušili, že to s tím Vincencem Bartákem nebude tak jisté. Pokud vím, žádný Barták se u nás tou dobou nevyskytoval a ani v blízkém okolí se nedá říct, že by toto jméno bylo nějak frekventované...Došlo totiž k malému, ale zásadnímu omylu: Barták, Vincenc (psán též Bardák, Vincent, Čeněk), houslista a skladatel, se narodil roku 1797, v obci Verměřice u Dobříše (dnes Hříměždice) a zemřel 25. 9. 1861 v Praze. Podle Ottovi encyklopedie (aktualizace: 1. 1. 1908) Verměřice původně Hřiměždice, farní ves v Čechách nad Vltavou, 328 m n. m., hejtmanství Příbram, okr. Dobříš; 54 domů, 382 obyvatel českých (1900), kostel sv. Anny z r. 1797, trojtřídní škola, pošta, četnická stanice zde a v okolí pěstuje se dobrý hrách; podomácku šití rukaviček. Alodní statek (408,02 ha půdy) se zámkem, dvorem, pivovarem a cihelnou drží František Wanka. Ves připomíná se ve XIII. stol. při zboží zduchovickém, s nímž do r. 1270 příslušela ke klášteru břevnovskému. Potom dostaly se Hřiměždice jako manství k Dobříši. R.1560 drželi Hřiměždice Vojkovští z Milhostic, r. 1579 Ježovští z Lub, po nich dědili r. 1601 Vratislavové Mitrovští, po nich Mikuláš Gerstorf z Gerstorfu a po něm jeho dcera prodala Hřiměždice (1681) Janu Františkovi svobodnému pánu z Kaiseršteina, po něm tu seděl Leopold Mates z Rosenfeldu, jenž odkázal Hřiměždice klášteru strahovskému v Praze; potom se tu připomínají Adam z Mateřova, Josef Vítek ze Salcpurka, r. 1710 Mladotové ze Solopisk, r. 1787 Josef z Fliegelsfeldu, Jan Fr. z Müllerů, r. 1801 Em. svobodnému pánu ze Stillfriedů, rodina Endlerova a r. 1860 koupil Hřiměždice Frant. Vaňka. Bylo by hezké mít nějakého významného rodáka, ale Vincenc Barták jím na 99,9%, bohužel nebude. Petr Čada
Verměřovický zpravodaj zpravodaj – léto 2008
Konec padesátníků padesátníků v Česku!
5.
6.
Padesátníky skončily stejně jako předtím desetníky a dvacetníky v tavicích pecích.
7.
Je to tu! K 31.8.2008 skončila platnost našich posledních haléřových mincí – padesátníků. Tyto nejdrobnější peníze naší měny fungovaly jako platidlo téměř 120 let. Co se stane se 453 miliony hliníkových mincí, které byly u nás v oběhu? A přijde s jejich zrušením a zaokrouhlováním cen vlna zdražování? Už v roce 2003 skončila platnost desetihaléřů a dvacetihaléřů, teď přišla řada i na poslední haléřové mince – padesátníky. Poslední prázdninový den – v neděli 31. srpna se jimi definitivně přestalo platit. Nemusíme se ale bát, že by mince, které najdeme doma, ztratily cenu. Ještě rok po skončení jejich platnosti si je totiž budeme moci bezplatně vyměnit na kterékoliv pobočce banky. Obchodníci pak slibují, že nechystají žádné zdražování a zaokrouhlování cen. Stejně jako dosud se bude zaokrouhlovat jen konečná cena nákupu.
10 otázek a odpovědí o padesátnících Proč se padesátníky vlastně zrušily? Hodnotu padesátníku snížila inflace. Měla hodnotu asi 23 haléřů. Výrobní cena mince byla tedy vysoká, hodnota nízká. Lidé padesátníky sami vyřazovali z oběhu, v některých obchodech už je ani nechtěli přijímat. 2. Jak se ceny zaokrouhlují? Je-li cena do 0,49 koruny, zaokrouhluje se směrem dolů. Od 50 haléřů se zaokrouhluje nahoru. Důležité je vědět, že se zaokrouhluje až výsledná suma. Koupíte-li si tedy jen jeden rohlík za dvě padesát, naúčtují vám tři koruny. Dva rohlíky budou ale stále stát pět korun. 3. Přijde zdražení? Podle odborníků ne. Může se však stát, že někteří obchodníci se budou snažit zaokrouhlit nahoru i samotné ceny výrobků. S takovým zdražováním by si však měl poradit trh a konkurence. 4. Dokdy můžu padesátníky vyměnit? Od 1. září do 31. srpna 2009 v každé bance, a to bez poplatku. 1.
8.
9.
10.
A co potom? Dalších deset let si můžete padesátníky vyměnit v České národní bance. Budete si ale muset připlatit. Co se stane s neplatnými padesátníky? Bude vyhlášeno výběrové řízení na firmu, která provede tavbu. Hliník se dále využije v průmyslu. Kolik bylo padesátníků v oběhu? V oběhu bylo 425 818 780 padesátníků. ČNB doufá, že se jí zpět vrátí alespoň pětina tohoto množství. Mezi lidmi tedy zůstanou padesátníky za asi 170 milionů korun. Co dělají lidé s padesátníky? Házejí je do kašen, studen i kasiček různých sdružení. Hodně padesátníků také opouští naše území v peněženkách cizinců. Vyplatí se padesátníky schovávat? Pokud padesátníky hromadíte doma pod matrací v naději, že je jednou výhodně zpeněžíte, snažíte se zbytečně. Za vašeho života budou cenné jen vzácné kazové kousky. Budou padesátníky existovat alespoň virtuálně? V bezhotovostním styku můžete posílat částky, které končí třeba třinácti haléři, takže padesátníky budou na platebních příkazech i výpisech z účtu existovat i nadále. Zaokrouhlovat se bude jen na složenkách určených k hotovostní výplatě.
1913 až současnost - Co jste si mohli koupit za padesátník? Na počátku dvacátého století jste za tuto drobnou minci mohli pořídit skoro celý nákup. Později si za něj naši rodiče kupovali zmrzlinu Eskymo nebo si za jediný padesátihaléř zavolali z telefonní budky.
1913 – litr vína, 5 vajec,3 litry mléka, 250 dkg másla 1924 – buřt, rohlík, malé pivo 1935 – 10 dkg šunky, 1 kg hřibů 1947 – ohřátá nožička párku 1955 – žlutá limonáda, houska 1967 – zmrzlina Eskymo,gulášová polévka 1972 – telefonní hovor 1989 – noviny Rudé právo 1994 – krabička zápalek Všechny padesátníky: Jsou z hliníku, nepatrnou část tvoří hořčíková složka. Padesátihaléř váží 0,9 gramů, má průměr 19 mm a tloušťku 1,7 mm. Kdyby se všechny platné padesátníky, které byly vypuštěny do oběhu, daly na jednu velkou hromadu, naplnilo by se jimi 34 nákladních tatrovek. deník AHA
INZERCE: KOUPÍM poštovní známky, pohledy, obálky, bankovky , tuzex . bony celé sbírky, větší množství i pozůstalost po sběrateli. Platím v hotovosti,nejvyšší možné ceny. Informace na tel. : 724 229 292
2
Vážení zahrádkáři, Pěstitelská pálenice Dlouhoňovice u Žamberka bude opět v kampani 2008 přijímat ovoce k pálení destilátů. destiláty ošetřujeme ultrazvukem. Začínáme od 6. září, a to každou sobotu od 15.00 hod. Další informace získáte na tel.: 607 838 392.
Verměřovický zpravodaj zpravodaj – léto 2008
ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA Zprávy z naší školičky Vážení spoluobčané, musím se s vámi podělit o velikou radost, kterou máme všichni ve škole. Škola nám rozkvetla do krásy a září veselými barvami. Nová okna si budova zasloužila. Některá jsme raději ani neotvírali a mytí oken byla noční můra. Třídy jsou žluté, oranžové a hráškově zelené v různých odstínech a spolu s výzdobou jsou opravdu krásné.
V takovém prostředí nám učení půjde samo. V letošním školním roce jsme zahájili v MŠ s 24 žáky a ve ŠD s 22 žáky. V MŠ, v 1.-3.ročníku a ve ŠD pracujeme podle školního vzdělávacího programu KORÁLKY. Našim žákům nabízíme kroužky: sportovní, taneční a výtvarný. Z.Dvořáková
Žáci ve 4.třídě veršovali: DRÁČEK VAŠÍČEK
DRÁČEK PUMPRLÁČEK
MALÝ DRÁČEK
Byl jeden velký drak, měl hodně hezký prak. Jmenoval se Vašíček, byl to pěkný chytráček. Když je velké krupobití, tak se mu v hlavě rozsvítí. Jednou ztratil kontrolu, a narazil do stromu. Vašek Šípek
Na obloze letí dráček, jmenuje se Pumprláček. Je fajn, jen když nezlobí jinak ho hodíme do vody. Se svou milou letí v nebi, má ji hodně rád, chce ji dárek dát. Je to dárek veliký, jsou to grilované špendlíky. Terka Výprachtická
Dráček, dráček malý nosáček, schoval se nám pod frňáček, je to dráček maličký, umí kývat mašličky. U potoka lítá drak, je to malý kabrňák. Lenka Hnatová
DRAK FÍK Vím o jednom drakovi, vlastním jménem Fíkovi. Fík je krásně modrý, podle toho je i hodný. Mezi mraky létá, i na konci léta. Jednou letěl po nebi, kluci po něm stříleli. Když pak slétal dolů, letěl rychle domů. Musel spěchat domů, chtěl se zúčastnit honu. Sabina Mačátová
Práce dětí z MŠ
Matýsek Rous
Ondra Dušek
Péťa Vacek
PÁR STŘÍPKŮ OD HALINY PAWLOWSKÉ 1. Ženy přes 50 nemají děti, protože by je někam odložily a pak zapomněly kam. 2. Životní záhadou je fakt, že po dvou malých dortících přiberete 5 kilo. 3. Nejenže se mé myšlenky občas toulají. Někdy mě dokonce opustí úplně. 4. Nejlepší způsob, jak zapomenout na všechny trampoty, je vzít si malé boty. 5. To pěkné na bydlení v malém městě je, že pokud nevíte co děláte, tak to zaručeně ví někdo jiný. 6. Čím starší jste, tím těžší je zhubnout, jelikož za tu dobu jsou vaše tělo a vaše sádlo dobrými kamarády. 7. Někdy si myslím, že všemu rozumím, ale obvykle vzápětí přijdu k vědomí. 8. Přestala jsem běhat pro zdraví, když se mi stehna o sebe třela tak, že se mi zapalovaly kalhotky. 9. Neuvěřitelné! Něco na chvilinku pověsíte do skříně a ono se to o dvě čísla srazí. 10. Hubení lidé mě fakt štvou! Obzvláště, když říkají věci, jako: "Víš, já se prostě někdy zapomenu najíst." No, už jsem zapomněla, kde bydlím, kam jsem zaparkovala auto nebo třeba kam jsem dala klíče. Ale nikdy, NIKDY se nezapomenu najíst. Musíte být tak trochu blbí, abyste se zapomněli najíst, ne?! 11. Má přítelkyně omylem užívala Valium místo antikoncepce. Má 14 dětí, ale nějak je jí to jedno. 12. Potíž se ženami je, že se snadno nadchnou pro úplné NIC a pak se za něj provdají. 13. Četla jsem článek, kde tvrdili, že příznaky stresu jsou: nadměrné požívání potravin, impulsivní nakupování a rychlá jízda. Děláte si srandu? Tak nějak si představuji perfektní den.
2
Verměřovický zpravodaj zpravodaj – léto 2008
V krajské fotbalové I.B třídě, do které jsme postoupili je zatím odehráno deset kol. “A“ mužstvo si zatím vede velmi dobře, především dobrý fotbal a je zatím na druhém místě /ke dni 13.10.2008/ se ziskem 21 bodů. V kolektivu vládne dobrá nálada a věříme, že tento trend vydrží. Vztahy trenéra s mužstvem jsou rovněž dobré a to je ten nejlepší argument pro to, abychom jako nováčci soutěže 1.B třídy dosáhli dalších dobrých výsledků. “B“ mužstvo zatím sehrálo 8 zápasů. 4x prohrálo a 3x remizovalo a 1x zvítězilo. V tabulce je mužstvo na 7. místě se ziskem 6 bodů. Ale všichni věříme, že výsledky se zlepší. Přišli noví hráči a mužstvo se sehrává. Žáci v okresním přeboru mladších žáků v minifotbale ve skupině s Albrechticemi, Mistrovicemi, Dolním Třešňovcem sehráli ve 4 turnajích 12 utkání. Skončili na 3. místě, když 3x zvítězili a 2x remizovali. Pokud budou žáci poctivě trénovat pod vedením zkušeného Pavla Petra, je jistě naděje na zlepšení.
HOKEJ Na sezónu 2008-09 máme přihlášena dvě mužstva mužů. “A“ mužstvo dost posílilo a bude v okresním přeboru určitě hrát lepší roli než v minulé sezóně. Do LHK (Lanškrounská Hokejová Liga) se přihlásilo družstvo neregistrovaných hráčů, kteří budou hrát pod hlavičkou “FORMAT Verměřovice“. V mužstvu je řada starších hráčů, ale i dorostenců, kteří po získání zkušeností mohou přejít do “A“ mužstva. Pomohou tak udržovat hokejovou tradici ve Verměřovicích, která existuje od roku 1956 a bude jistě zachována. V mužstvu budou společně hrát 3 generace jedné rodiny a to Jaroslav , Michal a Tomáš Sklenářové. Mužstvo již sehrálo jeden vítězný zápas. Z výše uvedeného je patrno, že naše obec asi o 700 osobách, soutěží v pěti různých soutěžích. Ale ani tato skutečnost nevyburcuje naše občany k návštěvě některých utkání. Je trapné psát do referátu pro noviny o zápase, že jej navštívili 50 diváků. A to je skutečně málo. Proto znovu vyzýváme všechny příznivce sportu, aby přišli naše povzbudit! Vladimír B E R A N Vladimír F O R M Á N E K
2
Každoročně se konají zájezdy různých složek na různá místa republiky. Jedním z takových zájezdů byl jeden menšího rozsahu. Ve dnech 1. a 2. 8.2008 se uskutečnil poznávací zájezd do Plzně za účasti 14 osob. Z Verměřovic jsme vyjeli v 8.33 hodin a již ve 13.54 hodin jsme vystupovali na hlavním nádraží v Plzni. Během cesty z Prahy do Plzně se mohli účastníci podívat na hrad Karlštějn, protože řada z nich jej ve skutečnosti neviděla. Dále během cesty informoval V.Beran o místech, kterými jsme projížděli, neboť z tohoto kraje pochází. Po příjezdu do Plzně jsme si dopřáli lehkého občerstvení v nádražní restauraci. Taková dobrá „dršťková“ dodala chuti do dalších akcí. Potom jsme se přesunuli do objednaného hotelu „Globus“, kde jsme již byli očekáváni. Po krátkém odpočinku jsme vyrazili na prohlídku Plzně. Prošli jsme kolem Radbuzy, Kopeckého sady až k divadlu J.K.Tyla, ve kterém působila řada našich předních herců a hereček a od tud pak odcházeli do pražských divadel. Malý kousek pod divadlem jsme zahlédli druhou největší synagogu v Evropě i parkoviště, kde dříve stávala slavná 35.kasárna. Odtud jsme se již přesunuli na náměstí, kde stojí kostel sv. Bartoloměje s nejvyšší věží v ČR. Mladší účastníci zájezdu dokonce vystoupili na vyhlídkový ochoz věže ve výšce 98m a prohlédli si okolí Plzně. Věž má výšku 137m. Starší a línější účastníci zájezdu si zatím prohlédli radnici z roku 155458, která je rovněž na náměstí kousek od kostela. Další cesta vedla kolem restaurace „U Salcmanů“, kde jsme se zdrželi asi půl hodiny a okusili nejlepší pivo v Plzni. Potom jsme pokračovali do Pivovarnického muzea a do sousední restaurace „Na Parkáně“. Zde jsme s chutí povečeřeli místní speciality. Po chutné večeři došlo na vtipy a lehkou a nenucenou zábavu a vyprávění různých příběhů. Odtud již vedla cesta do útrob Plzeňského pivovaru, konkrétně do restaurace „Na Spilce“. Zde se rozproudila velmi pěkná zábava. Pivo bylo výborné, nálada také a tak nic nechybělo dobré pohodě. Starší účastníci se kolem 22.00 hodin zvedli a přesunuli se do hotelu. Mladíci se vrátili o něco později. Ráno v 8.00 hodin nám byla v hotelu podána snídaně a poté jsme se pomalu přesunuli na nádraží. Ještě poslední košt plzeňského a v 10.08 hodin jsme se vydali na zpáteční cestu domů, která skončila v 15.00 hodin. Vzhledem k tomu, že z Hlavního nádraží na Smíchov kvůli probíhajícím opravám nejezdily vlaky svezli jsme se i pražským metrem. Celkové hodnocení zájezdu účastníky vyznělo jednoznačně kladně a již dnes probíhají úvahy kam pojedeme příště.
MOŽNÁ NĚKDO ŘEKNE, ŽE NÁM TO PIVO VYŠLO DOST DRAHO, ALE ATMOSFÉRA CELÉHO ZÁJEZDU VŠECHNO VYROVNALA. DOŠLO K CELÉ ŘADĚ HUMORNÝCH SCÉNEK, PŘI KTERÝCH SE VŠICHNI DOBŘE BAVILI. TAKŽE ZÁJEZD NEBYL JENOM KVŮLI PIVU, ALE BYL OPRAVDU POZNÁVACÍ. PROSTĚ ŘEČENO – BYLO TO FAJN !!! Vladimír B E R A N
Verměřovický zpravodaj zpravodaj – léto 2008
Skautské okénko
Spotřebitelská poradna
Malé ohlédnutí za naším
MOBILNÍ TELEFON
DOTAZ:
skautským létem: Ještě než jsme se před koncem školního roku rozjeli na prázdniny, tak jsme v sobotu 21.6. s rádkyněmi nabílily klubovnu-chodbu, sociální zařízení i přední venkovní zděnou stěnu. Po dlouhých přípravách jsme 12.7. společně s 6. dívčím oddílem z Dolní Čermné odjeli na tradiční letní tábor. Tento rok do Nekoře. Tady se stalo naším domovem na 14 dní tábořiště pod malou Pastvinskou přehradou zapůjčené od vodních skautů z České Třebové. V krásné přírodě - v okolí lesů, řeky a Pastvinské přehrady jsem zažili mnoho zajímavých chvil. Hráli jsme Etapovou hru (na motivy rytířů kulatého stolu krále Artuše) která se prolínala celým čtrnáctidenním programem, jezdili jsme na řece na lodích, absolvovali jsme exkurzi na vodní záchranné službě v Pastvinách, šli jsem na výlet na Studenecké skály a mnoho dalších věcí. V letošním roce se tábora zúčastnilo celkem 28 dětí z Verměřovic a Dolní Čermné a 7 vedoucích. V pátek 29.8. jsme v kulturním domě ve Verměřovicích uspořádali prezentaci fotek z tábora pro rodiče a veřejnost. Děkujeme Obecnímu úřadu za zapůjčení prostor. Dne 12.9. v 16.hodin jsme uspořádali 1. oddílovou schůzku v novém školním roce. V Pískovně jsme si zahráli pár her, opekli si párky a rozdělili se do skupin ve kterých budeme po celý rok chodit na družinové schůzky. Tento rok se konají dvakrát týdně a to v úterý a v pátek od 16. hodin. Vacková Daniela
2
Rodina mi zakoupila přes internetový obchod mobilní telefon. Telefon byl pro mne nevyhovující, tudíž jsem ho vrátila s tím, že odstupuji od smlouvy do 14 ti dnů a žádám o navrácení částky Kč 3.690,-. Čekala jsem měsíc na navrácení, jakmile jsem peníze neobdržela, tak jsem poslala dotaz, z jakého důvodu mi nebyly peníze navráceny. Telefonicky mi pak bylo sděleno, že sice jsem vymazala zprávy SMS, ale bohužel jsem nevymazala příchozí a odchozí hovory, tak mi nemohou peníze vrátit, poněvadž tam bylo zřejmé, že jsem měla 5 minut příchozí a 6 minut odchozí hovory. Sdělili mi, že mi telefon pošlou zpět a mohu ho někomu darovat. Řekla jsem, že mobil nepřijmu. Pak mi ještě poslal zprostředkovatel SMS a to doslova: Zvážil jsem celou situaci a rozhodl jsem se postupovat takto. Výkupní cena použitého telefonu je 2500,- korun, prodejní cena je 2.500 – 3000,- korun. Mohu Vám tedy nabídnout prodejní cenu použitého telefonu. Pošlete číslo účtu, ještě dnes Vám peníze pošlu. Ano, zjistila jsem, že mi prodejce odeslal 3000,- korun, ale ptám se, prosím, zda mám nárok ještě na zbývající částku 690,- korun, vždyť jsem mobil vrátila v pořádku a odstoupila od smlouvy. Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ: 14 denní lhůta, která umožňuje spotřebiteli vrátit věc koupenou prostřednictvím internetu bez udání důvodů, je určena k tomu, aby si kupující věc prohlédl, vyzkoušel a rozhodl se, zda si ji ponechá, nikoliv k tomu, aby věc byla 14 dnů intenzivně používána a poté vrácena. Jestliže na telefonu nebyly žádné mechanické stopy používání, 5 a 6 minut hovorů se podle mého názoru dá ještě považovat za zkoušení, nikoliv používání. Prodejci tedy odešlete doporučený dopis s dodejkou, ve kterém ho vyzvěte k vrácení zbývající částky s upozorněním, že pokud tak neučiní do 14 dnů, požádáte příslušný soud o vydání platebního rozkazu. SOS - Sdružení obrany spotřebitelů, o.s. www.spotrebitele.info Poradenská linka 900 08 08 08 (8 Kč/min.)
Verměřovický zpravodaj zpravodaj – léto 2008 Už je to tak dlouho, kdy jsem se poprvé vydala pracovat na zámořské lodě do Spojených Států. Tenkrát jsem si myslela, že to bude jenom splnění jednoho snu a pak, že se vrátím domů a budu vést klidný normální život v Čechách. Bohužel opak je pravdou……….. Začátkem února 2008 jsem opět odlétala směr Miami. Tentokrát z mezipřistáním a dalším letem na bahamský ostrov Freeport. Vracela jsem se natěšena zpátky na svoji předchozí lodˇ Carnival Valor. Naše lodˇprošla 14 denními opravami tzv. Dry dockem, a pak už nablyštěná, opravená a prostě připravená vyrazila směr Miami. Naše lodě jsou schopny pojmout obrovské množství hostů – 3600 pasažérů není žádný problém. Moje další 6 měsíční pracovní smlouva na lodi Valor opět začala ! Tenhle půl roku měl být trochu jiný než ty předchozí. Moji rodiče se společně se svými známými z Českého Brodu rozhodli mě na lodi na jaře navštívit. Moje práce na lodi je postarat se o výlety a tím strávení volného času našich hostů v přístavech. Pořádáme výlety po ostrovech, výlety na pláže, za památkami, delfíny či rejnoky. Náš výběr záleží na přístavu a času, který v přístavech strávíme.Všechny lodě jsou podřízeny přísnému rozvrhu příjezdů a odjezdů a není možné na žádného z hostů čekat. Takže každý kdo odchází na výlet, nebo prostě jenom ven na skleničku, za nákupy nebo na procházku po přístavu musí vědět, kdy lodˇodplouvá, a kdy je nejpozdější čas nástupu. Stává se bohužel každý týden, že se pár našich hostů zpozdí a tedy si mohou vyfotit lodˇi při vyplutí, ale bohužel z pevniny. Naše agenti v přístavech jim pak pomohou dostat se zpět do Miami nebo do dalšího z našich přístavů, ale na jejich vlastní náklady ! Moje práce mně umožní denně se setkat, popovídat si se stovkou našich hostí, být venku a dohlížet na odjezdy či příjezdy výletů v dešti i při tropických teplotách, ale hlavně si vyzkoušet a podívat se na ty nejúžasnější atrakce, místa ostrovů . Už jste se někdy projeli na podmořské motorce, delfínech či třeba krmili krokodýli v Mexiku ? Naše naplň práce mě tohle nutí dělat a být za to ještě placena ! Není to vždycky jenom zábava každá práce má vždy dvě strany mince. Představte si nekonečně dlouhou řadu lidí, kteří se Vás jenom chtějí na něco zeptat, protože se třeba právě dozvěděli, že se naše týdenní trasa mění z důvodů přicházející bouře, nebo když se rozmnoží spousty komárů v Belize a napadnou naše hosty procházející se džunglí na koních. Hosté se mohou taky zranit, i na našich výletech . Lidé občas přecení rychlost na motokárách, množství vypitého alkoholu na horkém slunci nebo vzdálenost při plavání. Nikdy jsem si nemyslela, kolik lidí neumí na téhle planetě plavat. Setkávám se s tímto problémem denně při své práci. Lidé si chtějí zašnorchlovat, vidět krásné korály a život pod mořskou hladinou a ptají se jestli to mohou vidět i když neumí plavat. Važme si toho, že v naší zemi je tohle skoro základ vzdělání. Můj dobrý kamarád z Indie se naučil plavat ve věku 23 let a říká, že v Indii to skoro nikdo neumí, a proto je tam v době záplav takové velké množství mrtvých, utonulých lidí.
2
Vzhledem k naší mezinárodní posádce z více než 60 zemí, je občas zábavné pozorovat, jak lidí z různých zemí jedí a co jedí. Už jste někdy zkusili chleba s máslem, tvrdým sýrem a marmeládou či medem ? Já se nejdřív na svého šéfa z Jihoafrické republiky ušklíbla, ale pak jsem to začala jíst taky. Je to fajn, nemusím řešit jestli budu snídat chléb se sýrem nebo s marmeládou. Pokrmy mého známého z Belize jsou všechny tak pálivé, že necítíte chutˇ jídla, ale myslíte jenom na vodu na zapití . On říká, že děti tam jedí kořeněné pokrmy už od malička. Mně se zase smějí, že tam jako jedna z mála jím polévky každý den, třeba i jako hlavní chod s pečivem. V dubnu jsem ale již zamluvila hotel v Miami, přímo na pláži South Beach a domluvila vše potřebné na příjezd mých rodičů do Ameriky. Potřebná visa a letenky byly zařízeny přímo z Čech. Bylo to skvělé volat večer do hotelu a dozvědět se, že rodiče spolu ze známými dorazili v pořádku do Miami. Určitě doporučuji při delších letech přes Atlantik dát si pár dní volna na srovnání s časovým posunem a prostě na oddych z letu. Podle vyprávění mých rodičů byli 2 dny volna před odchodem na lodˇa před odletem domů prostě báječný nápad. Fotky z pláže a pikniku v písku tomu nasvědčují, měli se dobře. Já si je pak v hotelu v neděli vyzvedla a naše cesta byla přímo na lodˇ- na můj druhý domov Carnival Valor. Hosté si nemohou přinést žádný alkohol na lodˇ. Takže malý kufřík plný lahvemi Becherovky musel jít na lodˇse mnou. Já jsem část posádky a proto si alkohol přinést na lodˇmůžu.
A jaké asi mohou být první dojmy rodiny s příchodem na tuhle obrovskou lodˇ, mrakodrap se vším co k dovolené potřebujete ? Nevím už přesně kolikrát se rodiče ztratili a museli se vracet. Je to jedno velké město, musíte mít první den v ruce mapu lodě a prostě mít oči otevřené ! Musím říct, že vzhledem k tomu, že chtěli vidět na lodi všechno a strávili tam jako hosté 14 dní, znali lodˇna konci pobytu hodně dobře. Večer mně před večeří pomáhali doručovat lístky na výlety, a tak si tu svoji orientaci ještě lépe procvičovali. Já jsem musela celou dobu jejich pobytu pracovat, ale snažila jsem veškerý volný čas strávit s nimi. Honosné večeře, taneční večery a divadla jsme navštěvovali pravidelně. Veškerý program v přístavech jsem měla přesně připravený. Viděli podzemní akvária hotelu Atlantis na Bahamách, navštívili motýlí farmu, šnorchlovali v St. Thomasu, v St. Maartenu se fotiti na pláži s přistávajícími letadly na pláži Maho . Taky druhý
Verměřovický zpravodaj zpravodaj – léto 2008 týden nezaháleli, viděli krokodýli v přírodní rezervaci Everglades v Miami, plavali a krmili rejnoky na Kaymanech, podstoupili na výbornou opičí dráhu v džungli v Hondurasu, zašnorchlovali si na druhém největším korálovém útesu a vykoupali se tam v moři, které tam má teplotu kolem 30´C. Také v Belize jsme se ohřáli. Teplota vzduchu tam je většinou kolem 40´C, při jízdě džunglí můžete vidět i kapustňáky, vyšplhat si na dávné ruiny, pyramidy starodávných Majů. Mexiko je jeden z nejhezčích přístavů, kam se můžete podívat. Voda v moři má nepopsatelně modrou barvu, lidé jsou tam příjemní a mexické pokrmy prostě musíte ochutnat ! Pro moji rodinu tam byl program z delfíny určitě jeden z nejhezčích zážitků dovolené. I tahle dovolená ale musela skončit. Moje rodina se musela po 14 dnech
Nápad jet na motorkách do Turecka byl již staršího data. Nakonec to dopadlo a odjezd jsme domluvili na neděli 14. 5. ráno. Předpověď počasí nám hlásí ochlazení a přeháňky, z tohoto důvodu večer před odjezdem volíme variantu rychlejšího a pohodlnějšího přesunu přes část Evropy. V 19,00 h večer vážeme motorky na vozík za auto Felície 1,3 ( nic lepšího nebylo). 14. 5. NE Odjíždíme z Verměřovic „Turecka“ (jak se naší vesnici již od pradávna říká) v 7, 30 h. Jedeme po dálnicích (110 km/h) přes Slovensko, Maďarsko, Srbsko (v Srbsku jsou horší dálnice i cesty). Před 22,00 h zastavujeme na konci Srbska, po 1100 km, u motelu pro tiráky . Zde přespáváme, ne zrovna ve voňavém pokoji. 15. 5. PO U ranního čaje domlouváme úschovu auta a vozíku. Sundáváme motory, navěšujeme těžkou bagáž, tankujeme na první pumpě a vzhůru za dobrodružstvím. Po 50 km jsme na hranicích s Bulharskem. Před přechodem je neuvěřitelně dlouhá kolona tiráků, asi 18 km. Hned za hranicemi začínají přeháňky, navlíkáme „nemoky“ a jsme v nich celý den. Bulharsko propršelo. Naštěstí další dny cesty již vůbec nekáplo. Auta na večer moc nesvítí. Dálnice jak kde, cesty nic moc. V 19,00 h se ubytováváme na konci Bulharska v „hotelu“ za 6 E za osobu (na pokoji smrad z odpadu, v rohu jed na krysy). Zjišťujeme, že jsme prodřeli Plzně v plechu. 16. 5. ÚT Po ránu tankujeme a přijíždíme na turecké hranice. Vše je zdlouhavé, spousta papírů (vstup do Turecka 6 E) čtyřikrát kontrola. Na poslední kontrole staví Bulhary bokem a důkladně je šacují. Všichni vyhazují alkohol, cigarety apod. do popelnic. Jsme posláni k nim. Hustá atmosféra, asi vyházíme konzervy, piva atd., tak nic moc. Turek jde k nám a nese papíry. Něco zamumlá a ukazuje ať jedem. Uf, to jsme si oddychli. Pokračujeme dál po dálnici na Istanbul, hodně fouká vítr. V Edirné zastavujeme na pár foteček mešit a neuniká nám chaotická doprava ve městě. Potkáváme dva české kamióny - troubení, blikání, taky asi moc Čechů nepotkávají. Odpoledne přijíždíme do Istanbulu. Jeden troubí přes druhého, blinkry jsou zbytečné. Cpou se mezi sebe a ze třech pruhů je pět a hlavně troubit a troubit. Při studování mapy při jízdě jsem políbil autobus ze zadu – ustál jsem to. Předjíždí nás jeden turecký Bigař, to jsme nečekali. Parkujeme v centru před hotelem Davos. A
2
rozloučit s lodí Valor. Jejich dovolená byla skoro u konce, strávili ještě krásné 2 dny v Miami, na sluníčku a na pláži. Já jsem musela zpět na lodˇ. Carnival Valor odplouval jako vždycky po čtvrté hodině odpoledni, tentokrát bez mých rodičů a známých, ti se dívali na naše odplutí z pláže a mávali lidem kterým dovolená právě začala. Já jsem měla před s sebou další 3,5 měsíce práce a ještě spousty výletů na pláž. Rodiče a známé jsem viděla opět koncem srpna ale už doma v Čechách. Moje příští lodˇ se jmenuje Carnival Liberty, opět se podívám do Karibiku , odlétám v půlce října. B.Sklenářová
jdeme do ulic. Po ulicích jsou vidět čističi bot a jiné různé služby. Potkáváme osoby s tácky a na nich čajíčky (ostatně to je ve všech městech). Dáte si čaj, po vypití šálek odložíte třeba na zem a on to později sebere při další obchůzce. V uličkách se hodně zboží i odpadky převážejí na velkých rudlech ve velkých pytlích. Na všech věžičkách mešit mají repráky a občas spustí modlitby, připadáte si jak v jiným světě, takhle to funguje v celé zemi. Jdeme kouknout na slavnou mešitu a jiné památky (mešita zavřená). Vlezli jsme taky do historické čtvrti, kde jsou samé čtyřnohé kočky, ale dost na husto (to je něco pro Láďu). Z internetové kavárny posíláme domů první zprávy. Večer koukáme na „Beverli hils“ v Turečtině. 17. 5. ST Odjezd 10,15 h. Směřujeme chaosem na most mezi Evropou a Asií. Na konci mostu chceme udělat foto, ale hned na nás jde strážník, že nesmíme fotit a vykazuje nás. Po 200 m fotíme most z příčného mostu nad silnicí. Tam to nikomu nevadí. Poplatek za přejezd je 3 YL (50,- Kč) za jednoho. Dále jedeme přes Shakyru a stáčíme se na jih. Pomalu vjíždíme do krásných hor, pěkné serpentýny jsou většinou ve třech pruzích.. Silnice jsou lepší než jsme čekali a pěkně to odsejpá. Za zmínku stojí staré náklaďáky ve špatném stavu a silně přetížený, hlavně do výšek. STK nevedou a černý dým z výfuku není nic neobvyklého. Při jednom stoupání před zatáčkou jeden náklaďák předjíždí druhého zprava po šotolině, třetí přes dvojitou čáru z leva, náhle čtvrtý ze shora, nějakým zázrakem se vešli. Nocujeme v horách ve stanu u jezera před Kutahya.
Verměřovický zpravodaj zpravodaj – léto 2008 Zjišťujeme, že jsme časově silně nad plán. Z rána je docela kosa. 18. 5. ČT Pokračujeme jižně na Pamukkale. Zastavujeme u prvních řeckých památek (římské jsou na jihu země). Kavdarhisar, při našem focení krajiny místní školní výlet oblehnul naše motorky. Opět projíždíme celý den horami, při sjezdu do jedné nížiny najíždíme na rovinku asi 18 km dlouhou. V Pamukkale nás odchytává skůtrysta a neodbytně nás vede do svého hotelu. Láďa ukecal super cenu na dvě noci. Po ubytování zjišťuji, že jsem si ráno omylem přepnul foťák na černo-bílo a přes 20 fotek je bez barvy. Na večer jdeme kouknout na Travertin, děláme foto, lezeme všude kde se nám líbí, posléze zjišťujeme, že se tam nesmí chodit. Večer dáváme „baštu“ - turecké národní jídlo. 19.5. PÁ Po ránu na nás čeká dle místních zvyků snídaně (lepší jak v Istanbulu). Vyrážíme na Trventinn a památky, prolejzáme všude kde to jde, brouzdáme teplou vodou která vyvěrá ze země, prostě pohoda. Koupele mají léčivé účinky na spoustu chorob, Na vrcholu u památky v Martiriu je klid, odevíráme konzervu (naše klasika). Celý den je pařák , jdeme do termálních lázní, je to pohodička cestou domů zjišťujeme, že jsme jako raci. Večer objíždíme památky na Bigách i uvnitř areálu – valíme foto ☺. 20.5. SO Opouštíme Pamukkale. Jedeme po vedlejších silnicích. Je víkend a Turci vysedávají venku před hospodami. Projíždíme kolem vojenského prostoru do Efesu. V Efesu prolézáme památky, je jich tu hodně. Začíná být těch kamenů už dost. Brzo jsme zase u moře – konečně. Projíždíme částí Izmiru. Za městem je pěkné pobřeží. Celý den byl pařák. Večer stavíme stan u vojenského prostoru, vše je zde rozhrabáno máme pěkný of-roud asi se tu děly nějaké manévry. Láďovi začínáme nějak často dopínat řetěz (nečekaně odchází do věčných lovišť). 21. 5. NE Jedeme do Izmiru. Ve městě se ptáme na cestu policistů. Ty nás posílají nejjednodušší cestou – po pěší zóně (prostě jinej kraj, jinej mrav). Před obědem se ubytujeme v hotelu. Po klasickém obědu z konzervy jdeme do města. Brouzdáme ulicemi i těmi bočními, ty jsou hrozné – nepořádek, špína, skupinka mladíků nabízí nám hašiš. Kdyby na nás tady někdo skočil, tak je po nás. Město nic moc, klasika – chaos v dopravě. Navštěvujeme internetovou kavárnu, kde jsem si sedl pod klimatizaci. Naštěstí vypnuli proud a všechno kleklo, jinak by ze mě snad byl rampouch, ale stejně jsem z toho nastydl. 22.5. PO Ráno dostáváme snídani ve stylu „raut“. Opouštíme Izmir směrem na sever podél moře.Je tu opět pěkné pohoří. Odbočujeme na vedlejší – moc pěkná příroda. U jedné vyhlídky za námi zastavil autobus a průvodce nás hned oslovuje: „Jak se máte?“ Po chvilce povídání zjišťujeme, že žil nějaký čas v Praze. Stoupáme k památce Berhramkale na kopci nad mořem. Po prohlídce sjíždíme dolů do vesnice, kde nás odchytává naháněč a po domluvě zůstáváme v penzionu. Opět smíváme hrozný pot z tepla. Večer ochutnáváme místní plody, něco jako malé jablko s peckou. Bylo to dobré. 23. 5. ÚT Pokračujeme podél pobřeží zajímavým pohořím a zastavujeme až na „Troje“. Předtím mě došel benzín asi 200 m před pumpou, naštěstí to bylo z kopečka. Projíždíme turnikety a navštěvujeme. Troju. Kromě velkého dřevěného trojského koně nás to zklamalo, celkem nic k vidění.
2
Na silnicích teče asfalt. Nechápu, jak to dělají v sezoně, kdy je ještě tepleji. U silnic se občas válí přejetí hadi. Potkali jsme ostravský kamion. V přístavu Canakkale sháníme turecké suvenýry, ale většinou jsme nepořídili. Platíme 3,5 YTL (60,- Kč) a naloďujeme se na loď z Asie do Evropy. Plujeme průplavem Dardanelles asi půl hodiny, pá, pá Asie. Večer spíme na palouku mezi bobky koz a vedle dělají nějaký ropovod. 24. 5. ST Ráno nás vítá želva a směřujeme na Řecko. Před hranicemi je nějaká zvláštní oblast, kde po silnicích putují želvy sebevražedkyně. Na hranicích kupujeme trička Turkej atd. a opět nás čeká důležitost celníků. Čtyřikrát kontrola + papíry. To v Řecku je to pohoda, koukne do pasu a ahoj. Po pár desítkách kilometrů vyrážíme na pláž. Teplota moře docela ujde, jen turisti nikde. Hoteliéři myjí lehátka, staví slunečníky a připravují vše na sezonu. Naposledy si užíváme pěkný pařák. Pokračuje po dálnici někam do hor. Tam serpentinami stoupáme až na hranice s Bulharskem. Cestou po Řecku vidíme římské památky a směrovky na ně, ale nezastavujeme. Bylo toho už dost. Na hranicích je prázdno. Celníci se nudí a tak se vyptávají na cestu a kontrolují čísla rámů. V Bulharsku platíme 2 E za dezinfekci, za projetí kaluží s chlórem ?!? Po Bulharsku jedeme docela vysoko horami, což nás překvapuje, protože kromě Turecka jezdíme podle Euro atlasu, který není moc podrobný. Jdeme na hotel v lyžařském centru. Dáváme Bulharské národní jídlo + pivo = pohoda. 25. 5. – 26. 5. ČT – PÁ Výjimečně brzo vyrážíme – v 8,15 h. V půlce Bulharska se začíná ochlazovat. Po obědě překračujeme hranice do Srbska. Po chvíli přijíždíme do hostince s naším autem. Jdeme poutat motorky a platíme 10 E za parkovné. Dnešní plán je: ujet pár stovek kilometrů, někde přespat a zítra dorazit v pozdní odpoledne domů. Odjíždíme tedy v 16 h. Srbové mají nejdražší poplatky za dálnice a cestou zpět jsou ještě dražší. Přitom silnice jsou tady nejhorší. Po 22,00 hodině měníme plán a rozhodujeme se jet domů non-stop. V našem „Turecku“ jsme v 5,30 h ráno. Dohromady jsme najeli autem 2200km a na motorkách 4000km. VŠEOBECNĚ: Předpisy se moc nedodržují, dvojitá čára, semafory, blinkry, rychlost,….. Silnice nás překvapily. Hlavní tahy jsou většinou čtyřproudové a kde ne, tak se na tom pracuje. Na vedlejších silnicích je vždy asfalt (pokud zrovna nerozšiřují silnici) Takhle to je alespoň v západní části Turecka, kterou jsme projeli, východ nevíme. Krajnice
Verměřovický zpravodaj zpravodaj – léto 2008 je ještě většinou jeden pruh šotoliny, v zatáčce je lépe vidět než u nás. Motocykly jsou vidět většinou nižší kubatury Asijských značek, ve vesnicích narazíte na staré Jawy panelky 250 a ve městech Jawa 350 (první hranaté motory) i starší MZ. Starší náklaďáky a auta jsou ve špatném stavu, gumy dojíždějí na doraz a do neuvěřitelných výšek nakládají náklad na korby, STK nevedou! Policie asi radary nemá a celkově se chová flegmaticky. Benzinových stanic je celkem dost až na výjimky, převládají již velké čerpací stanice na kterých není problém platit kartou, malé benziny se dvěmi stojany bez střechy se rychle vytrácí. Obyvatelé se chovají přátelsky a pohostinně, poradí, pomůžou…Muslimové se modlí několikrát denně a vždy si přet tím myjí ruce a nohy. Třídění odpadu a ekologie to neznají , odpadky pohazují kde se jim zamane. Domluvit se s nimi dá anglicky i německy jak kdo umí. (v našem případě překladatel Láďa) „Aldy“ Aleš Hlavsa – Suzuki DR 800 BIG, r.v. 98, Láďa Formánek – Suzuki DR 800 BIG, r.v. 94 „ ALDY “ Aleš Hlavsa
CHRAŇTE SVÉ DĚTI, DOKUD JE ČAS Podle statistických údajů více než 80% dospívajících alespoň zkusí nějakou drogu. Tuto skutečnost by si měli plně uvědomit všichni rodiče. Měli by od útlého věku pamatovat ve výchově svých dětí na hrozbu drog, měli by být připraveni i na situaci, že i jejich dítě může zneužívat drogy. Pokud je toto zjištění zastihne nepřipravené, nebudou schopni včas a účinně pomoci ani svým dětem, ani sobě. Většina rodičů si myslí, že jejich děti nikdy drogy brát nebudou a už vůbec nepřemýšlí o tom, co by se stalo, kdyby do toho právě jejich děti „spadly“. Však proč by zrovna moje dítě mělo brát drogy?Vždyť má vše, na co si vzpomene…! Ale ne pokaždé ke štěstí vaší ratolesti stačí nejmodernější oblečení, nejvyspělejší technika či nadměrné kapesné… Samozřejmě, drogy se netýkají pouze dospívajících, ale můžeme tuto skupinu označit jako nejohroženější, protože právě dospívání je obdobím, kdy se zkoušejí nové věci a kdy člověk hledá sám sebe. Náctiletí zkoušejí cigarety, alkohol či drogy z mnoha důvodů – snižují stres, chtějí se cítit dospělejší, touží patřit do party, pro kterou jsou drogy součástí a ve které třeba hledají zájem a náklonnost, které jim doma chybí. I dospívající totiž potřebují, aby se jejich rodiče zajímali o to, jak se celý den měli, co dělali – prostě, aby si s nimi popovídali a věděli, co mají jejich děti rádi a s kým se kamarádí (ovšem přemíra zájmu zase škodí vztahu mezi vámi a vaším dítětem). Pokud toto teenagerům (a nejen jim) chybí,
2
mohou utíkat do jiného „bezstarostného světa“ plného barev a báječné nálady. Drogy jsou záležitostí celospolečenskou. S drogami se dnes můžeme setkat naprosto všude – v malém městě, ve velkém městě, ve škole i mimo školu! V současné době je také nabídka návykových látek poměrně dost široká – a to legálních (cigarety, alkohol, léky na předpis či inhalační prostředky – lepidla, rozpouštědla…) i nelegálních (marihuana, opiáty, halucinogeny, stimulační drogy...). Proto je důležité nezlehčovat tuto problematiku a nemávnout nad ní rukou s tím, že nás se to netýká! Rozpoznat to, že naše dítě bere drogy, je poměrně složité. Především tehdy, pokud dítě užívá užívá návykové látky jen příležitostně. Přesto existují určité znaky, které napoví, že s naším potomkem není něco v pořádku: • nalezení drog nebo pomůcek k jejich zneužívání (injekční jehly a stříkačky, lžičky, speciální dýmky, papírky k ručnímu balení cigaret, obaly od léků, lahve od alkoholických nápojů apod.) • změna či ztráta kvalitních přátel • zastávání se drog, pseudofilozofická vysvětlování jejich zneužívání • náhlé zhoršení vzhledu a péče o zevnějšek, prudký úbytek na váze • neomluvené hodiny ve škole či absence v zaměstnání, výrazné zhoršení prospěchu • výrazné změny v chování, agresivita • tendence odcházet z domova na delší dobu bez vysvětlování • větší náladovost a podrážděnost • lhaní a tajnůstkářství • ztráta kvalitních zájmů a zálib • horší soustředění a paměť • podrážděnost a nervozita, když dospívající drogu nemá • problémy s rodiči nebo s partnerem, např. ohledně nespolehlivosti, krádežím v domácnosti, útěkům, pozdním návratům a intoxikacím • možné problémy s úřady, případně i se zákonem Pokud odhalíte tu nepříjemnou skutečnost, že vaše dítě bere drogy, samozřejmě vás to vyděsí. Začnete s ním promlouvat, vysvětlovat mu rizika a zakazovat mu přátele… Budete mít tendenci ho z toho „vytáhnout“. Ale výsledek…? Je totiž těžké nařídit někomu, aby drogy nebral, když on je brát chce. Jediné, co má určitě smysl, je zkusit ho dovést k odborníkovi. K někomu, kdo už viděl stovky podobných kluků a holek v podobné situaci a ví co s nimi. Ale jestliže někdo pomoc nechce a odmítá ji, pomoci mu nelze. Když se totiž narkoman sám nerozhodne, že toho nechá, žádný doktor na světě ani kdokoliv jiný mu nedokáže pomoci. A co dělat, abyste tomu předešli? Mluvte se svými dětmi o tomto tématu – o rizicích, škodlivosti… Je jisté, že se vaši potomci s drogami dříve či později setkají – důležité je, aby v ten okamžik umělo říci „ne“. Dále s dítětem zůstávejte v kontaktu a zahrnujte je láskou, aby neměly šanci do drog spadnout – ono je snadné drogu sehnat a dát si ji, ale je už těžší se ji vzdát!!! Gabriela Kopecká
Verměřovický zpravodaj zpravodaj – léto 2008
Příroda uzdravuje, lékař léčí Nastává nám podzim a s ním i starost o zásobení našich sklepů ovocem a zeleninou na zimu. V tom máme oproti městu výhodu, víme, co si tam dáme a co budeme jíst. Umíte si představit náš jídelníček bez zelí? Nabízí se nám nejen jako hlavní jídlo, ale také jako mnoho variant příloh, polévek nebo salátů. Je velmi zdravé a potřebné pro náš organismus. Navíc je cenově dostupné. Zelí se dříve označovalo za lék chudých. Námořníci se bez něho nevydávali na dlouhé plavby, zajišťovalo jim dostatek vitamínů proti obávaným kurdějím. Oceňuje se u něho především vysoký obsah vitamínu C (v přirozené formě je daleko účinnější jak v tabletách). Jeho přítomnost je v lidském těle nezastupitelná, ovlivňuje látkovou přeměnu, odolnost k infekčním chorobám, krvácivost dásní, potlačuje únavu, pomáhá při stresových situacích, je významný pro diabetiky, kuřáky a ženy, které používají tabletové antikoncepční přípravky. Výhodou je, že obsah tohoto důležitého vitamínu je i při skladování zelí poměrně stabilní, zachovává si ho také kvašené zelí. Dále nás obohatí o celou řadu důležitých vitamínů skupiny B, biotinu, vitamíny K (nedostatek působí poruchy ve sráženlivosti krve), P (ovlivňuje celkový metabolismus těla), o protivředový faktor zvaný také vitamín U. Z minerálních látek je v něm obsažen především draslík, vápník, sodík, hořčík, v menším množství stříbro, cín, molybden, různé aminokyseliny, glykosidy, enzymy, organické kyseliny atd. Léčebně lze zelí využívat při avitaminózách, při chorobách žlučníku, žlučových cest a jater, při chorobách systému srdečně-cevního, chorobách žaludku a střev. Šťáva, zvláště z bílého zelí má mohutný léčivý účinek na žaludeční a dvanáctníkové vředy, na záněty trávicí trubice a žaludku. Čistí krev při kožních chorobách, detoxikuje játra a především ledviny, má prokazatelné protisklerotické účinky. Zelí pomáhá rovněž v prevenci nádorových chorob. Smíchaná zelná šťáva s medem v poměru 1:1 je výborným prostředkem pro podporu vykašlávání. Pomletý zelný list smíchaný s vaječným bílkem pomáhá na spáleniny, boláky a vředy. Při léčbě hnisavých ran se při přiložení drceného listu zvýší výron hnisu (list se převálí válečkem, aby popraskala žilnatina, pak se přiloží formou obkladu a ovine obinadlem). Takto lze léčit např. různé vyrážky, nežity, ekzémy, revmatismus, dnu a řadu dalších nemocí. Při rheumatoidní arthritidě je vhodné naklepaný list osmahnout v rozpáleném oleji. Tímto způsobem připravený obklad přiložíme na revmatické klouby, svaly a obratle. Postup je účinnější, pokud ho doplníme pitím 125 ml zelné šťávy 4x denně, případně podáváním libovolného čistícího čaje. Při vnitřním podávání, např. při zácpě je doporučováno 2x denně 450 gramů kyselého zelí. Zelná šťáva např. při vředové chorobě žaludku, dvanáctníku nebo revmatických poruchách se aplikuje 4x denně 125 gramů po dobu 4 až 6 týdnů. Léčba zelím je bezproblémová a většina nemocných ji dobře snáší. Jisté hypotetické potíže by
2
mohly nastat při velkém předávkování, což je prakticky nemožné, znamenalo by to jíst asi 1 kg zelí denně po delší dobu. (recepty – Herbář – Janča, Zentrich) V poslední době u nás klesá spotřeba hlávkového zelí ve prospěch kysaného. Česká republika není v jeho výrobě soběstačná, dovážíme ho proto z okolních států, hlavně z Polska. Znalci ovšem z kulinářského hlediska jako nejlepší hodnotí naše české zelí. Kysané zelí je tatarský vynález, který se zalíbil Slovanům a ti s ním seznámili ostatní Evropu. Zvláštností, kterou prý tomuto způsobu dodali Čechové, je šlapání zelí, obřad, na nějž mnoho přímých účastníků stále ráda vzpomíná. Je totiž základem skvělé chuti, protože ze zelné krouhanky se tím vypudí vzduch a zelí 8 týdnů kvasí jen pomocí kyseliny mléčné, která je i konzervuje.
Dobroty ze zelí Výborný salát z kysaného zelí 500 gr. kysaného zelí, 3 lžíce strouhaného křenu, 2 jablka, 2 cibule, 2 lžíce kvalitního oleje, 1 lžíce cukru, sůl Zelí pokrájíme, promícháme s křenem, nadrobno pokrájenými jablky, cibulí, přidáme olej, cukr sůl a dobře promícháme. Můžeme ozdobit nasekanými vlašskými ořechy.
COLE SLAW – jeden z nejpopulárnějších amerických zelných salátů (je opravdu velmi dobrý, v restauracích KFC malý kelímek stojí 20,- Kč) Nastrouhat 4 hrnky čerstvého zeleného zelí (na malé kousky), 1/3 hrnku očištěné mrkve (na hrubší nudličky), lžíci celerové natě (najemno). Dát do veliké mísy, promíchat se 4 lžícemi majonézy, 4 lžícemi kyselé smetany, 4 lžícemi mléka, 2 lžícemi práškového cukru, 1 lžičkou citronové šťávy, 1/2 lžičkou soli a 1/4 lžičkou mletého bílého pepře. Je potřeba ho nechat pár hodin v chladu proležet.
Kološvárské zelí plněné – jeden z nejslavnějších a nejoblíbenějších pokrmů maďarské kuchyně 40 dkg mletého vepřového masa (nejlépe z poloviny plecka a poloviny bůčku), 80 dkg kysaného zelí, 4 spařené listy zelí (v Maďarsku si pro tento účel nakládají hlávky zelí s vykrojeným košťálem do sudu s kysaným zelím), 10 dkg sádla, 1 velká cibule, stroužek česneku, černý mletý pepř, sůl, 2 vejce, 10 dkg rýže, 1 lžíce červené papriky, 2 dl kysané smetany Nejdříve nádivka: mleté maso se zpracuje se solí, pepřem, vejci a opranou rýží, přidá se na hrubém struhadle nastrouhaná cibule a utřený česnek. Touto směsí se naplní zelné listy. V kastrolu rozehřát sádlo, přidat červenou papriku a kysané pokrájené zelí. Lze ho trochu podlít vodou a dusit 10 minut. Potom do kastrolu vložit plněné zelné listy a pomalu dusit pod pokličkou, nejlépe v troubě. Aby se všechny chutě krásně propojily, je potřeba pokrm dusit alespoň hodinu a půl. Servíruje se v hlubokém talíři, politý kysanou smetanou. K tomu dobrý chléb a pivo. (z
Verměřovický zpravodaj zpravodaj – léto 2008 kuchařky „Vaření s Čirinou“)
Zelňačka s klobásou (české varianty jsou známé, tato je maďarská) 50 dkg kysaného zelí, asi 30 dkg oloupaných a nadrobno pokrájených brambor, 2 nožičky klobásy (dobré, kvalitní, nejlepší je čabajka nebo jí podobné klobásy), 1 větší cibule, 4 stroužky česneku, 2 bobkové listy, asi 6 kuliček nového koření, špetka drceného kmínu, kostka masoxu, 2 lžíce hladké mouky, 2 lžíce oleje, 1 lžíce červené papriky, trocha majoránky, 2 lžíce zakysané smetany, sůl, troška chilli papriček Pokrájené kysané zelí vaříme asi v 1/2 l vody s masoxem a kořením, zvlášť si uvaříme pokrájené brambory. Mezitím si uděláme cibulovou jíšku – na
oleji osmahneme cibuli, když dostane barvu, přisypeme hladkou mouku, osmažíme, přidáme červenou papriku, zalijeme vodou (studenou). Do hotové jíšky nadrolíme majoránku a přidáme chilli. Jíšku nalijeme do polévky, přidáme rozetřený česnek a ještě asi 20 minut vaříme na mírném ohni s klobásou nakrájenou na tenké plátky. Zakysanou smetanu přidáváme, až když je polévka na talíři. S chlebem nebo rohlíkem se polévka stává hlavním chodem. (z kuchařky „Vaření s Čirinou“) (Podobnou vydatnou „kapustnicu“ vaří na Slovensku na Štědrý večer, ale místo masoxu dávají kus dobrého uzeného masa nebo uzené koleno, někde přidávají rovněž ještě sušené hříbky, je to také dobrota). Já nejraději vzpomínám na maminčiny zelníky. Bohužel je neumím a po receptu marně pátrám. B. Hrubantová
RECEPT: Houbový salát 1-1,5kg hub, 15dkg cukru, 3dkg soli, 1,5l vody. Uvařit do sklovita , propláchnout, nálev vylít. 1,5l vody, 12dkg cukru, 3dkg soli, 10 nových koření, 1 bobkový list, 0,5kg cibule, 0,5kg paprik, 0,25l octa. Uvařit do sklovita, nalít na houby a nechat 12hodin ustát. Sterilovat do sklenic 10min. při teplotě 80°C.
Rozpis LSPP - stomatologie 11. - 12. 10. 2008 MUDr. Beranová
Renata
Letohr.-Žamb.-Lanšk.
Jablonné n/d Orlicí, U koupaliště 149
465 642 267
18. - 19. 10. 2008 MUDr. Bílý
Aleš
Letohr.-Žamb.-Lanšk.
Lanškroun, Opletalova 567
465 324 829
25. - 26. 10. 2008 MUDr. Dunglová
Stanislava
Letohr.-Žamb.-Lanšk.
Letohrad, budova žel. stanice ul.Tyršova
972 324 447 465 325 212
Jitka
Letohr.-Žamb.-Lanšk.
Lanškroun, Strážní 151
1. - 2. 11. 2008 MUDr. Jáňová
28.10.2008 MUDr. Filipová
Radmila
Letohr.-Žamb.-Lanšk.
Mladkov 133
465 635 441
8. - 9. 11. 2008 MUDr. Jaslovská
Marie
Letohr.-Žamb.-Lanšk.
Žamberk, nám. Gen. Knopa 837
465 676 818
Zuzana
Letohr.-Žamb.-Lanšk.
Bystřec 182
465 642 990
Daniela
Letohr.-Žamb.-Lanšk.
Letohrad, U Dvora 815
465 620 528
Marie
Letohr.-Žamb.-Lanšk.
Letohrad, Šedivská 498
465 622 216
29. - 30. 11. 2008 MUDr. Karásková
Vlasta
Letohr.-Žamb.-Lanšk.
Letohrad, U Dvora 815
465 620 358
6. - 7. 12. 2008 MUDr. Kobzová
Zdeňka
Letohr.-Žamb.-Lanšk.
Lanškroun, 5. Května 2
465 322 897 465 676 824
15. - 16. 11. 2008 MUDr. Jedličková 17.11.2008 MUDr. Ježáková 22. - 23. 11. 2008 MUDr. Johnová
13. 14. 12. 2008 MUDr. Krčálová 20. - 21. 12. 2008 MUDr. Milota 24.12.2008 MUDr. Mareš
Helena
Letohr.-Žamb.-Lanšk.
Žamberk, nám. Gen. Knopa 837
Karel
Letohr.-Žamb.-Lanšk.
Lanškroun, Svobody 356
465 322 787
Miroslav
Letohr.-Žamb.-Lanšk.
Žamberk, nám. Gen. Knopa 837
465 613 103
KULTURNÍ PROGRAM JABLONNÉ NAD ORLICÍ Výstava – Fotografie 20032003-2008 Miroslav Martinec Kulturní a informační centrum v Jablonném nad Orlicí Otevřeno: Po-Pá 8-12 13-17, So 9-12 Výstava potrvá až do 1.11.2008.
Výstava – Boží hod vánoční Alena Tschöppová a Jaroslav martinec Vernisáž 30.11. 2008 v 18.00 hodin v Kulturním a informačním centru čp.30 Výstava potrvá do 30.prosince 2008.
Dětský filmový filmový festival od 3.11. do 7.11. 2008 sál kina od 17.00 hodin
2
Opět bude každý den mnoho pohádek a spousta cen
Hudebně zábavný pořad Láska brány otevírá v podání sólistů Slezského divadla v Opavě Neděle 9.11. 2008 v 19.00 hodin v sále kina Předprodej vstupenek v Kulturním a informačním centru čp.30 v Jablonném nad Orlicí
Divadlo Vila s věcným břemenem Nedělě 23.11. 2008 v 19.00 hodin v sále kina. Detektivní komedie v podání Divadelní agentury Praha. Hrají: I.Devátá nebo G.Vránová, P.Štěpánek nebo J.Čapka, M.Steinmasslová nebo V.Žehrová, R.Starz nebo J.Kubečka, M.Bednářová, J.Wohanka a Z.Košata.
Verměřovický zpravodaj zpravodaj – léto 2008
Koncert – Schovanky neděle 14.12.2008 v 19.00 hodin v sále kina Předprodej vstupenek v Kulturním a informačním centru čp. 30 v Jablonném nad Orlicí
KINO 13.10. 19.30 hodin – Mumie: Hrob dračího císaře (Německo, Kanada, USA) 23.10. 19.30 hodin – Mamma Mia! (VB, USA, Německo) 30.10. 20.00 hodin – Tobruk ČR
10.11. 20.11. 27.11.
19.30 hodin – Máj ČR 19.30 hodin – Cesta do středu země ČR 19.30 hodin – Nestyda ČR
Přehlídka českého filmu 1.12. 19.30 hodin – Václav 3.12. 19.30 hodin – Občan Havel 8.12. 19.30 hodin - Bobule 10.12. 19.30 hodin – venkovský učitel 12.12. 19.30 hodin – U mě dobrý Přenosná permanentka ne všech pět filmů 100,- Kč. Vstupné na jeden film 60,- Kč.
Společenská kronika Vítejte mezi námi: 10.08. 11.10.
Marek Hřebíček, V. 236 Daniel Balcar, V. 98
Uzavřeli manželství: 19.07. 02.08. 15.08. 04.10.
Marie Marková a Martin Legindi Michaela Píšová a Daniel Simandl Štěpánka Venclová a Pavel Majer Karolína Stejskalová a Jiří Sklenář
Blahopřejeme k jubileu: 50
05.08. 26.08 06.09. 14.09. 16.07. 19.09. 06.08. 23.07. 01.08. 23.09. 04.08. 21.09. 27.08.
60 70 75 82 84 85 86
Dušek Jan V.195 Sklenářová Jana V.179 Lorenc Luděk V.194 Dušek Milan V.66 Mačátová Miroslava V.153 Beneš Emil V.171 Ing.Stejskal Jiří CSc. V.159 Beran Vladimír V.128 Marková Anna V.5 Vávrová Marie V.83 Motyčková Ludmila V.76 Dušková Milada V.107 Marek Jan V.5
Rozloučili jsme se: 28.09.
Antonín Falta
V.57
JEDNÁNÍ ZO USNESENÍ ZO Č. 6/2008 ZO schvaluje • • •
dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo č. 2008/28 s firmou VAKSTAV s.r.o. Jablonné nad Orlicí ponechání koeficientu pro výpočet daně z nemovitosti ve stejné výši jednání s Podorlicko a.s., Mistrovice ke zmírnění škod způsobených přívalovými dešti
USNESENÍ ZO Č. 7/2008 ZO schvaluje • • • • •
2
provedení rekonstrukce stávající kanalizace na Poříčí pro projekt ČOV a kanalizace návrhu zadání změny Územního plánu obce Verměřovice č. 2 vratku dotace na plynofikaci ve výši 32.670,- Kč směnu pozemků p. č. 280/1 a 280/3 o celkové výměře 1.939m2 za pozemek p. č. 462 o výměře 2.081 m² s firmou Podorlicko, a.s. Mistrovice, rozdíl 142 m² vykoupit za 10,- Kč/m2 přijetí investičního úvěru od ČSOB Rychnov nad Kněžnou ve výši 4.000.000,-Kč
Verměřovický zpravodaj zpravodaj – léto 2008 • • • •
uzavření mandátní smlouvy s firmou Jafis, Litomyšl zvýšení nájmu v obecních bytech podle zákona 214/2008 Sb. od 1.1.2009 do 31.12.2009 udělení výjimky z počtu dětí pro ZŠ a MŠ Verměřovice, okres Ústí nad Orlicí na dobu jednoho roku, pro školní rok 2008/2009 pronájem nebytových prostor v čp. 123 paní I.Č., V. čp. 125 jako provozovnu kadeřnictví
USNESENÍ ZO Č. 8/2008 ZO schvaluje • • • • • • • • • • • • • • • •
rozpočtové opatření č. 10027 prodej pozemku p.č. 717/84 o výměře 894m2 panu O.F., V.166 a slečně K.S., K.74 za 150,- Kč/m² prodej pozemku p.č. 717/85 o výměře 746m2 panu J.M., V.204 a slečně D.H., D.H.114 za 150,- Kč/m² prodej pozemku p.č. 717/86 o výměře 784m2 panu V.P., V.151 za 150,- Kč/m² prodej pozemku p.č. 717/87 o výměře 784m2 manželům A. a L. H., J.n.O.309 za 150,- Kč/m² prodej pozemku p.č. 717/88 o výměře 784m2 panu D.M., V.168 za 150,- Kč/m² prodej pozemku p.č. 717/89 o výměře 785m2 panu M.U., V.136 za 150,- Kč/m² prodej pozemku p.č. 717/72 o výměře 868m2 manželům M. a I.K., J.n.O.378 za 150,- Kč/m² prodej pozemku p.č. 717/73 o výměře 782m2 panu V.Š., K.220 za 150,- Kč/m² prodej pozemku p.č. 717/74 o výměře 863m2 manželům T. a K. F., J.n.O.152 150,- Kč/m² prodej pozemku p.č. 717/75 o výměře 783m2 panu M.K., K.222 a paní I.K., J.n.O.640 za 150,- Kč/m² prodej pozemku p.č. 717/76 o výměře 765m2 slečně A.U., K.225 za 150,- Kč/m² uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě na převedení vlastnických práv k plynárenskému zařízení (12 přípojek Na Skalách) firmě VČP Net, s.r.o. Hradec Králové za 108.000,- Kč uzavření dodatku č.1 ke smlouvě na stavbu chodníku s firmou Stilmat, Žamberk přidělení obecního bytu v čp.240 paní V.Š., V.95 od 1.11.2008 prodej pily R.H., V.79
ZO zamítá • •
podanou námitku firmou Podorlicko, a.s. Mistovice k ÚP obce Verměřovice provozování InfoKanálu naší obcí
9.-19.10 Kyšperk a Letohrad očima výtvarníků, ze sbírek letohradských občanů zhlédnete na výstavě umělecká díla malířů, kteří v Kyšperku - Letohradu žili nebo působili. Dále bude prezentována tvorba současných letohradských umělců. Zámek 18.10. Komedie „Baby box“, divadlo Veselé skoky z Prahy - Dům kultury Letohrad v 19:00 18.11. Kyšperecká noc, tradiční závody sportovní kynologie na cvičišti ZKO Letohrad od 12:00 - ? 19.10. Honění kohouta, tradiční akce pořádaná Kampeličkou o. p. s. ve spolupráci s SDH. Průvod kostýmovaných účastníků za doprovodu živé hudby po obci od aut. zastávky "Pod břehem" na hřiště "Pod lipami." (Dvě svobodné dívky se snaží cepy dohonit svobodného mládence, který před nimi utíká s kohoutem v náručí) 13:00 19.10. Východočeský pohár Agility, Východočeský pohár Agility konaný v rámci Kyšperecké noci - 8:00 16:00 - cvičiště ZKO Letohrad 27.10. Vysazení stromů století a výstava s besedou, zámecká terasa, zámek 08.11. „Pirátská pohádka“, v 11.00 hod., Dům kultury 14.11. Pochod proti diabetu, celostátní akce od 13.00 hod., Nový Dvůr 28.11. Vánoční koncert ZUŠ, Dům kultury 29.11. Mikulášská jízda aneb Plnou parou přijíždí Mikuláš, železniční stanice Letohrad a Dům kultury 29.11. NA TRASE PRAHA – PAŘÍŽ, vánoční koncert pro housle a klavír - Kostel Letohrad-Orlice 30.11. Slavnostní rozsvícení vánočního stromu s ohňostrojem, náměstí 28.11.-23.12. Tradiční vánoční výstava, kulturní centrum zahájení v 16.30 hod. 06.12. Pohádka „Kreslím, kreslím pohádku“, v 11.00 hod., Dům kultury 06.12. Vánoční koncert BIG BAND, uzavření sbírky na opravu varhan v kostele sv. Václava v Letohradě, Dům kultury 13.12. Hra „Eguus“, v 19.00 hod., Dům kultury- Rádobydivadlo Klapý 31.12. Silvestr 2008 – ukončení roku, společenské centrum Nový Dvůr
2
Verměřovický zpravodaj zpravodaj – léto 2008
2
Verměřovický zpravodaj zpravodaj – léto 2008
2
Verměřovický zpravodaj zpravodaj – léto 2008
2