Dopady systému stavebního. spoření na Českou republiku

Mendelova univerzita v Brně

Dopady systému stavebního spoření na Českou republiku Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Karel Mudrych

Bc. Šárka Hladišová Brno 2010

Děkuji Ing. Karlu Mudrychovi za ochotu, pomoc a cenné rady, které mi poskytoval v průběhu zpracování diplomové práce.

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 25. května 2010

………………………… Bc. Šárka Hladišová

Abstrakt Hladišová, Š. Dopady systému stavebního spoření na Českou republiku. Diplomová práce. Brno, 2010.

Tato diplomová práce se zabývá systémem stavebního spoření v České republice. Cílem je zjistit zda má nebo nemá smysl stavební spoření pro bytovou výstavbu. Hlavní zaměření se týká podmínek, za kterých je poskytnuta státní podpora a její výše a jak tato výše ovlivní rozhodování klientů, kam vložit své volné peněžní prostředky. Systém stavebního spoření v České republice je dále srovnán se systémy stavebního spoření ve vybraných zemích. Na základě této komparace jsou doporučeny změny, aby bylo stavební spoření i nadále lákavé pro občany ČR a zároveň tolik nezatěžovalo státní rozpočet. V práci je také zkoumáno, zda má existence stavebního spoření vliv na míru úspor v zemi.

Abstract Hladišová, Š. Diploma thesis. The impact of building savings to the Czech Republic. Brno, 2010.

This thesis deals with building savings system in the Czech Republic. The aim is to determine whether or not a building savings system has sense of savings for housing. The main focus will be on the conditions under which it granted state aid and its amount and how this affects the decisions of clients, where to put their spare cash. Construction building savings system in the Czech Republic is compared to the building saving schemes in selected countries. On the basis of a comparison are recommended changes to building savings remain attractive for Czechs as well as many over-burdening the state budget. The thesis also examined whether the existence of building savings affect savings rates in the country.

Obsah ÚVOD ...........................................................................................................................9 1.

2.

CÍL PRÁCE A METODIKA .......................................................................................10 1.1.

CÍL .................................................................................................................................... 10

1.2.

METODIKA ......................................................................................................................... 11

REŠERŠE LITERATURY...........................................................................................15 2.1.

HISTORIE STAVEBNÍHO SPOŘENÍ ............................................................................................. 15

2.2.

SYSTÉM STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE .................................................................... 18

2.2.1.

Účastník stavebního spoření .................................................................................. 18

2.2.2.

Fáze spořící............................................................................................................. 19

2.2.3.

Fáze úvěrová .......................................................................................................... 22

2.2.4.

Stavební spořitelny................................................................................................. 26

2.2.5.

Vývoj trhu se stavebním spořením ......................................................................... 27

2.3.

SYSTÉM STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V NĚMECKU ............................................................................. 31

2.3.1.

Fáze spoření ........................................................................................................... 31

2.3.2.

Fáze přidělování ..................................................................................................... 34

2.3.3.

Fáze úvěru .............................................................................................................. 35

2.3.4.


2.3.5.


2.4.

SYSTÉM STAVEBNÍHO SPOŘENÍ VE SLOVENSKÉ REPUBLICE ........................................................... 39

2.4.1.

Fáze spoření ........................................................................................................... 41

2.4.2.

Fáze úvěrová .......................................................................................................... 46

2.4.3.


2.4.4.


2.5.

PODPORA BYDLENÍ V POLSKU ................................................................................................ 48

2.6.

PODPORA BYDLENÍ V NIZOZEMÍ ............................................................................................. 50

2.7.

INVESTIČNÍ ALTERNATIVA – TERMÍNOVANÝ VKLAD .................................................................... 53

3.

VLASTNÍ PRÁCE....................................................................................................56 3.1.

KOMPARACE SYSTÉMU STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V ČR, V NĚMECKU A NA SLOVENSKU ........................ 56

3.1.1.

Komparace spořící fáze .......................................................................................... 57

3.1.2.

Komparace úvěrové fáze........................................................................................ 71

3.2.

VLIV VÝŠE STÁTNÍ PODPORY NA ROZHODOVÁNÍ KLIENTA V ČESKÉ REPUBLICE .................................. 73

3.2.1.

Stavební spoření..................................................................................................... 74

3.2.2.

Termínovaný vklad................................................................................................. 78

3.2.3.

Komparace výnosnosti stavebního spoření a termínovaného vkladu.................... 80

3.3.

STAVEBNÍ SPOŘENÍ A MÍRA ÚSPOR V ZEMI................................................................................ 83

3.3.1.

Středoevropské teritorium ..................................................................................... 83

3.3.2.

Západoevropské teritorium.................................................................................... 89

4.

DISKUZE ..............................................................................................................95

5.

ZÁVĚR ............................................................................................................... 100

6.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................................... 103

7.

SEZNAM GRAFŮ A TABULEK............................................................................... 109

8.

SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................ 112

Úvod Bytová situace je pro mnoho lidí velmi komplikovanou záležitostí. Ačkoliv se v podstatě jedná o jednu ze základních životních potřeb, je pořízení bydlení velmi nákladné. Proto se tak pro převážnou většinu obyvatel stává těžko dostupné. Vysoká finanční náročnost bydlení a na druhé straně potřeba bydlení jsou důvodem pro zásahy státu do této oblasti a formulaci bytové politiky.

V dnešní době se samozřejmě nabízí mnoho způsobů řešení, ovšem ne všechny mohou být dostatečně efektivní. Proto volba způsobu financování bytové výstavby a bytových potřeb bývá z hlediska vynakládaných prostředků jedním z nejdůležitějších rozhodnutí finančního charakteru v životě.

Systém stavebního spoření je oblast, která si vypracovala podstatné místo na finančním trhu. Od svého vzniku v roce 1993 prošel systém vývojem, přičemž nejvýznamnějším obdobím se stal přelom roku 2003, kdy nastaly významné změny v zákonných podmínkách. I přes tyto změny nadále představuje stavební spoření pro občany vzhledem ke své bezrizikovosti nejvýhodnější způsob spoření v České republice.

Základní princip stavebního spoření vycházel z dohody pěti sedláků, z nichž každý si chtěl postavit chalupu. Peníze na takové bydlení byl každý z nich schopen našetřit sám přibližně za pět let. Dohromady však byli schopni dát peníze na jeden dům již za jeden rok. Dohodli se proto, že každý rok se sejdou všichni se svými penězi a vylosují jednoho, který si tentýž rok za peníze všech postaví

9

zmíněnou chalupu. Bylo zřejmé, že z hlediska rychlosti získání bydlení na tom nikdo neprodělá a pouze jeden na tom bude tak, jako kdyby navržený postup neprovedli1.

1. Cíl práce a metodika 1.1.

Cíl

Cílem diplomové práce je zjistit zda má, nebo nemá smysl stavební spoření pro bytovou výstavbu v České republice a zamítnout či přijmout stanovenou hypotézu.

H0: Zrušení podpory v podobě státního příspěvku u stavebního spoření povede ke zhroucení celého systému stavebního spoření v České republice.

Tato hypotéza byla stanovena na základě předpokladu, že lidé využívající tento produkt ke spoření, nalévají do celého systému miliardy korun, které stavební spořitelny využívají k financování poskytnutých úvěrů. Bez státní podpory by už stavební spoření nebylo tolik lákavé, lidé by začali své finanční prostředky ukládat jinde. Stavební spořitelny by tak neměly zdroje k vyplácení úvěrů a systém stavebního spoření by se tak zhroutil.

1

PRČÍK, Tomáš. Stavební spoření v kostce. 1. vyd. Brno: ERA group, 2002. 124 s. ISBN 80-86517-29-

2.

10

Jelikož je Česká republika dle studie Evropského sdružení stavebních spořitelen považována za zemi s jednou z nejvyšších státních podpor stavebního spoření, dílčím cílem bude tedy srovnání domácího systému stavebního spoření se systémy stavebního spoření v jiných zemích. Následně budou vytvořeny návrhy změn ve stavebním spoření v České republice, aby tento výhodný spořící produkt mohli i nadále využívat občané ČR a stát by nemusel vydávat tak velkou sumu peněz na státní podporu.

Dalším dílčím cílem bude zjištění, zda má existence stavebního spoření vliv na míru úspor v zemi. Budou srovnány země s fungujícím systémem stavebního spoření, tedy Česká republika a Německo se zeměmi, kde se stavební spoření nenabízí, tedy s Polskem a s Nizozemím. Také bude zjištěno, zda stát v těchto zemích podporuje bytovou výstavbu jiným způsobem.

1.2.

Metodika

Metodika práce bude vycházet ze stanoveného cíle. Práce bude členěna do dvou hlavních částí. V první části diplomové práce, bude použita metoda deskripce. Na základě prostudování odborné literatury, odborných článků publikovaných na internetových stránkách, daňových zákonů, propagačních materiálů, výročních zpráv stavebních spořitelen bude nejprve nastíněna aktuální situace na trhu se stavebním spořením v České republice. Bude uvedeno, jaké jsou u nás podmínky pro založení stavebního spoření, pro získání úvěru a pro získání státní podpory a popíšu jednotlivé fáze stavebního spoření. Také bude vysvětlen pojem termínovaný vklad, který bude použit jako investiční alternativa ve vlastní práci.

11

Dále bude stručně popsán trh stavebního spoření v zemích, ve kterých má stavební spoření dlouholetou tradici. Jak vyplývá ze studie Evropského sdružení stavebních spořitelen, jde o Německo. Dále Slovensko, které má systém stavebního spoření podobný jako systém v České republice. Tyto země byly vybrány na základě toho, že v nich docházelo v průběhu let k postupnému snižování přímých státních příspěvků stavebního spoření a v důsledku toho k žádnému kolapsu systému nedošlo. V těchto vybraných zemích budou analyzovány

podmínky

tamních

spořitelen.

Hlavním

zaměřením

budou

především kritéria poskytnutí státní podpory a její výše. Budou prozkoumány poplatky za uzavření smlouvy o stavebním spoření, za vedení účtů a poskytnuté úrokové sazbě z vkladů. Na základě zjištěných údajů bude provedena komparace s Českou republikou. Díky tomuto srovnání bude určeno, kde je státní podpora nejštědřejší, kde klient uspoří nejvyšší částky a kde naopak stát nejméně přispívá svým klientům ze své pokladny a tak bude vytvořen návrh změn v českém systému stavebního spoření, aby nedošlo v tomto systému ke zhroucení.

V neposlední řadě bude stručně objasněn stav v zemích, v níž institut stavebního spoření či jeho blízká obdoba není. Pro tuto situaci budou zvoleny země jako Polsko a Nizozemí. Tyto země byly vybrány na základě toho, že jsou členy Evropské unie a se srovnávanými zeměmi (Českou republikou a Německem) mají podobnou ekonomickou situaci. Zaměření bude hlavně na problém, kam obyvatelé těchto států vkládají své úspory a které instituce jim nejčastěji poskytují úvěry na bydlení.

12

Ve vlastní práci bude použita hlavně metoda analýzy a komparace. Bude vytvořena modelová situace, ve které se občan České republiky bude rozhodovat mezi dvěma investičními alternativami, a to termínovaným vkladem a stavebním spořením v případě, kdy státní příspěvek u stavebního spoření bude poloviční než je aktuální výše (tedy 7,5 % z cílové částky, maximálně 1 500 Kč) a v případě, kdy tento státní příspěvek nebude vůbec. Z empirického výpočtu a na základě výsledku výnosnosti bude vyvozeno, pro kterou z variant se občan rozhodne. Rizikovost nebude brána v potaz, protože stavební spoření patří k jednomu z nejjistějších produktů na finančních trzích, a to především díky tomu, že vklady u stavebních spořitelen jsou ze zákona pojištěny. Stejně tak jsou ze zákona pojištěny i termínované vklady. Toto je také důvod, proč byl pro srovnání zvolen termínovaný vklad. Jedná se o stejný bankovní produkt jako stavební spoření a je také velice podobný z hlediska likvidity. Z výsledků bude také odvozen závěr pro stanovenou hypotézu.

Dílčí cíl, zda má existence stavebního spoření vliv na míru úspor v zemi, bude analyzován na základě porovnání hrubé a čisté míry úspor2 vyjádřené procentem HDP a v přepočtu na jednoho obyvatele v zemi, ve které existuje a funguje trh se stavebním spořením (ČR, Německo) se zemí, v níž institut stavebního spoření či jeho blízká obdoba není (Polsko, Nizozemí).

2

Hrubé úspory měří tu část hrubého národního disponibilního důchodu, která není použita na

konečnou spotřebu. Pokud se ještě odečte spotřeba fixního kapitálu, výsledkem budou čisté úspory.

13

Při práci budou využity základní myšlenkové operace, mezi něž patří srovnávání a zobecňování, indukce, úsudek směřující od konkrétního případu k zobecnění, dedukce, úsudek směřující od obecné skutečnosti ke konkrétnímu případu, a syntéza, logické spojení částí v celek. Při zpracování celkového závěru diplomové práce bude použita především syntéza a indukce.

14

2. Rešerše literatury V této části bude nejprve popsána historie stavebního spoření. Následně bude popsán systém stavebního spoření v České republice, dále systém stavebního spoření v zemích jako Německo a Slovensko a v neposlední řadě bude stručně objasněn stav v Polsku a v Nizozemí, v zemích v nichž institut stavebního spoření či jeho blízká obdoba není. Také bude vysvětlen pojem termínovaný vklad, s kterým bude pracováno ve vlastní práci.

2.1.

Historie stavebního spoření

Stavební spoření má dlouholetou historii především v Německu a v Rakousku, nicméně základní myšlenka stavebního spoření i jeho obecná pravidla pocházejí z Anglie. Historicky první stavební spořitelna nesla název Building Society a byla založena v Birminghamu už v roce 1775. Členové tohoto spolku poskytovali vklady do fondu. Z něj byly následně financovány úvěry na jejich bytové účely3.

Z Anglie dorazilo stavební spoření do Německa koncem 19. století. V roce 1885 založil pastor von Bondeschwingh první stavební spořitelnu. Ta byla známá jako Stavební spořitelna pro každého. Opravdový rozmach však stavební spoření v Německu zažilo až po první světové válce, kdy obydlí občanů byla zničena a bylo 3

ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN.CZ [online]. 2000 [cit. 2010-03-12]. Historie

stavebního

spoření.

Dostupné

z

WWW:

stavebniho-sporeni/>.

15

nutné provést poválečnou rekonstrukci a novou výstavbu. O rozvoj tohoto produktu se tehdy zasadil především Georg Kropp, zakladatel tzv. Společenství přátel, ze kterého byly první peníze zákazníkovi přiděleny již po třech letech. Koncem třicátých let došlo k první zásadní změně v systému. Bylo zavedeno hodnotící číslo (Bonita) jako kritérium pro získání úvěru místo dosavadního systému, který byl založen na losování.

Měnová reforma z roku 1948 odstartovala období „hospodářského zázraku“, které mělo podstatný vliv na další intenzivní rozkvět stavebního spoření. V té době Německu chybělo přes 5 milionů bytů, a tak byla po stavebním spoření nesmírná poptávka. Zatímco v roce 1948 počet smluv jen lehce přesahoval 300 tisíc, o 23 let později jich bylo více než 12 milionů. V roce 1973 vstoupil v platnost zákon o stavebním spoření a vytvořil tak jednotný rámec pro podnikání v této oblasti4.

Osmdesátá léta byla pro stavební spoření v Německu slabým obdobím. Vlivem zlepšující se ekonomické a hospodářské situace celé země, která se promítla i do trhu s byty, poptávka po bytech radikálně klesala. Díky velkým změnám na přelomu devadesátých let se však situace výrazně zlepšila.

4

ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN.CZ [online]. 2000 [cit. 2010-03-12]. Historie

stavebního

spoření.

Dostupné

z

WWW:

stavebniho-sporeni/>.

16

Počátkem devadesátých let se stavební spoření začalo rozvíjet i ve Východní Evropě, především v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Pozitivní zkušenosti s fungováním systému v těchto zemích vedly k zájmu dalších států o jeho zavedení.

V roce 1993 schválila v České republice Poslanecká sněmovna Zákon o stavebním spoření číslo 96/1993 Sb., který upravoval podnikání v této oblasti. Ačkoli je stavební spoření v České republice jedním z nejmladších bankovních produktů, dokázalo si již od počátku své existence vydobýt na trhu finančních instrumentů nezastupitelné místo a stát se klíčovým produktem v oblasti bydlení. Další úpravy v zákoně o stavebním spoření přinesly novelizace v letech 2003 a 2005, které aplikovaly změny do systému stavebního spoření. Změna zákona o stavebním spoření z roku 2003 upravuje výši státní podpory a novelizace z roku 2005 ukládá povinnost jasně stanovit ve smlouvě o stavebním spoření výši poplatku za vedení účtu nebo uvést způsob, jakým se bude v dalších letech trvání smlouvy navyšovat5.

5

POPOVSKÝ, Zbyněk. Svet-bydleni.cz [online]. 2008-05-23 [cit. 2010-03-12]. Kde se vzalo stavební

spoření, jak to všechno začalo a jak se dostalo do našich zemí: Nadějná historie STAVEBNÍHO SPOŘENÍ. Dostupné z WWW: .

17

2.2.

Systém stavebního spoření v České republice

Stavební spoření je účelový druh spoření, při kterém vkladatel dlouhodobě ukládá prostředky u specializované banky. V průběhu spoření může čerpat státní podporu a po jeho skončení získává, při splnění dalších podmínek, nárok na úvěr ze stavebního spoření.

Poskytovat stavební spoření smějí jen stavební spořitelny, které s výjimkou stavebního spoření nesmějí nabízet žádné jiné typy bankovních produktů. Z důvodu zvýšení bezpečnosti pro vkladatele a z důvodu zvýšení finanční stability předepisuje zákon o stavebním spoření stavebním spořitelnám přísná kritéria ohledně investování peněžních prostředků účastníků6.

2.2.1. Účastník stavebního spoření

Účastníkem stavebního spoření v ČR může být fyzická i právnická osoba, která uzavře smlouvu o stavebním spoření s jednou ze stavebních spořitelen, které mají licenci platnou v ČR. Toto rozdělení je důležité především z hlediska možnosti získat státní podporu. Zatímco právnická osoba státní podporu získat nemůže, fyzická osoba ano. Fyzickou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba s trvalým pobytem na území ČR (občanům Evropské unie stačí povolení k pobytu) a s rodným číslem přiděleným příslušným orgánem ČR. Právnickou osobou se pro

6

PRČÍK, Tomáš. Stavební spoření v kostce. 1. vyd. Brno: ERA group, 2002. 124 s. ISBN 80-86517-29-

2.

18

účely tohoto zákona rozumí osoba se sídlem na území ČR a identifikačním číslem organizace přiděleným příslušným orgánem ČR. Účastníkem se osoba stává sepsáním písemné smlouvy o stavebním spoření se stavební spořitelnou. Smlouvu smí uzavřít občan, který nabyl zletilosti. Účastníkem stavebního spoření se může stát také nezletilý, ale smlouvu musí uzavřít jeho zákonný zástupce. V této smlouvě se účastník zavazuje pravidelně ukládat u stavební spořitelny vklady ve vymezené výši. Smlouva také zajišťuje nárok na získání úvěru, pokud splní všechny požadované podmínky. Součástí každé smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, které má stavební spořitelna povinnost vypracovat a nechat schválit Ministerstvem financí, a prohlášení klienta, zda na tuto smlouvu žádá o státní podporu. Smlouva musí také obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření může činit maximálně 3 procentní body7.

Klasický cyklus stavebního spoření má dvě fáze: • fázi spořící, • fázi úvěrovou.

2.2.2. Fáze spořící

Fáze spořící je počáteční fází každé smlouvy o stavebním spoření. Její podstatou je ukládání jednotlivých peněžních částek na účet stavební spořitelny. Na základě

7

Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření (§5 odst. 6)

19

uzavření smlouvy se vytvoří účet účastníka. Ten již v den uzavření smlouvy může na účet vložit svůj první vklad. Toto ukládání by mělo být pravidelné. Nejčastěji účastníci stavebního spoření využívají měsíční úložky, je však povoleno ukládat částky i čtvrtletně, půlročně a ročně nebo vložit částku jednorázově. Jednotlivé vklady jsou omezeny pouze tím, že souhrnná naspořená částka nesmí překročit cílovou částku8 zvolenou ve smlouvě o stavebním spoření.

Doba spoření začíná dnem přijetí návrhu na uzavření smlouvy a konči zpravidla uspořením cílové částky nebo nabytím účinnosti smlouvy o úvěru ze stavebního spoření. Většina stavebních spořitelen v ČR nabízí stavební spoření přednastavené tak, aby spořící fáze trvala nejméně 5 - 6 let a účastník naspořil za toto období 40 nebo 50 % cílové částky. Toho stavební spořitelny docílí ve smlouvě stanoveným minimálním měsíčním vkladem.

Ve fázi spoření je účastníkovi stavebního spoření připisována na účet stavebního spoření státní podpora ve formě zálohy, a to v případě, že o ni ve smlouvě požádal. Vyplacena je účastníkovi až po skončení fáze spoření a to za předpokladu, že splnil podmínky stanovené zákonem9.

8

Cílová částka je rovna součtu vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z

vkladů a státní podpory, po odečtení daně z příjmů z těchto úroků. 9


20

2.2.2.1.

Státní podpora stavebního spoření

Státní podpora je jedním z podstatných faktorů, který činí ze stavebního spoření velice výnosný produkt. Nárok na ni má účastník (pouze fyzická osoba), která splní všeobecné obchodní podmínky a zákon o stavebním spoření v každém kalendářním roce. Stavebním spořitelnám je státní podpora poskytována Ministerstvem financí ČR na základě jejich písemné žádosti a je připisována formou zálohy, což je určitá pojistka pro případ, kdy účastník nedodrží určené podmínky pro její přiznání. Tato záloha činí 15 % z ročně uspořené částky, maximálně však 20 000 Kč a maximálně do výše 3 000 Kč za rok. Přesáhne-li částka úspor v jednom roce 20 000 Kč, tato částka se z hlediska posuzování nároků na státní příspěvek převádí do následujícího roku.

Účastníkovi stavebního spoření je vyplácena státní podpora v těchto případech: • účastník po dobu 6 let ode dne uzavření smlouvy nenakládal s uspořenou částkou, • účastník v období do 6 let ode dne uzavření smlouvy uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření a použije tyto prostředky na bytové účely10.

Financování bytových potřeb účastníka se rozumí financování bytových potřeb osob blízkých11 - příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel. Vklady a státní

10

Bytovými potřebami se rozumí zejména výstavba bytového nebo rodinného domu, koupě

bytového domu, rodinného domu, nebo bytu včetně rozestavěné stavby, koupě pozemku v souvislosti s výstavbou stavby pro bydlení, změny stavby, údržba stavby, nebo udržovací práce. 11

Definice osoby blízké je uvedena v § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.

21

podpora na účtu stavebního spoření jsou úročeny a tyto úroky jsou osvobozeny od daně z příjmu.

2.2.3. Fáze úvěrová

Fáze úvěrová nastane pouze v případě, že účastník spoření projeví o úvěr zájem. Všechny vklady klientů, úroky z těchto vkladů a zálohy státní podpory a úroky z ní jsou ukládány do Fondu stavebního spoření. Z tohoto fondu se potom poskytují účelové úvěry ze stavebního spoření a přicházejí do něho splátky těchto úvěrů. Řádný úvěr ze stavebního spoření je úročen nízkou úrokovou sazbou 3 až 6 % p.a. a je výhodný způsob financování vlastního bydlení, jeho oprav či modernizací. Jde o účelový úvěr, který musí účastník vždy řádně doložit např. kupní smlouvou, stavebním povolením, fakturami apod. Za zřízení úvěru ze stavebního spoření si stavební spořitelny poplatek neúčtují. Pro jeho získání musí účastník spoření splnit tři základní neoddělitelné podmínky vzniku nároku: • naspořit minimální výši cílové částky stanovenou stavební spořitelnou, obvykle je pro přidělení nutno naspořit 40 – 50 % cílové částky, • spořit minimálně 24 měsíců, • dosáhnout stanovené výše parametrů hodnocení12.

12

Parametr hodnocení, které různé stavební spořitelny nazývají pro větší přehlednost různými

názvy, každá stavební spořitelna počítá podle svého. Zpravidla závisí na délce spoření, naspořených prostředcích a variantě smlouvy o stavebním spoření.

22

Pokud ale klient některou z těchto podmínek pro přidělení úvěru ze stavebního spoření nesplní, může požádat o překlenovací úvěr, tzv. „meziúvěr“, potřebuje-li co nejrychleji získat peníze13. Poskytnutý úvěr klient splácí pravidelnými měsíčními splátkami. Jsou vždy určeny procentuálně vzhledem k cílové částce a závisí na variantě spoření. Velkou výhodou tohoto úvěru je také možnost předčasného splacení úvěru bez jakýchkoli finančních poplatků a sankcí14.

Překlenovací úvěr slouží především k rychlému získání peněžních prostředků a k překonání doby mezi uzavřením smlouvy a získáním nároku na řádný úvěr ze stavebního spoření. Běží současně s původní smlouvou o stavebním spoření a trvá do okamžiku, kdy účastník splňuje všechny podmínky pro přidělení „klasického“ úvěru ze stavebního spoření. Překlenovací úvěr poskytuje stavební spořitelna účastníkovi ve výši celé cílové částky, nikoli jen z rozdílu cílové částky a naspořených prostředků účastníka. Dlužník tedy platí i úroky z vkladů, které sám naspořil a překlenovací úvěr je tedy dražší než úvěr ze stavebního spoření. Úroková sazba je obvykle ovlivňována kombinací výše naspořené částky, parametrem hodnoceni a počtem měsíců, jež v okamžiku přípravy úvěrové smlouvy zbývají do termínu přidělení cílové částky15.

13

VOJTĚCH, Lukáš; PETR, Kielar. Stavební spoření a stavební spořitelny . Praha: Ekopress, 2007.

84 s. ISBN 978-80-86929-30-9. 14

PRČÍK, Tomáš. Stavební spoření v kostce. 1. vyd. Brno: ERA group, 2002. 124 s. ISBN 80-86517-

29-2. 15

DOUCHA, Rudolf. Stavební spoření. Praha: Grada, 2000. 89 s. ISBN 80-7169-894-6.

23

Splátky překlenovacího úvěru obsahují pouze platbu úroků. Jakmile účastník splní všechny podmínky pro získání řádného úvěru ze stavebního spoření, spořitelna překlenovací úvěr zčásti splatí naspořenými prostředky účastníka a zbylou část „přemění“ na úvěr ze stavebního spoření.

I pro překlenovací úvěr platí podmínka prokázání skutečnosti, že úvěr bude využit pouze k účelu financování bytových potřeb, jež jsou vymezeny zákonem o stavebním spoření. A také úroky z překlenovacího úvěru jsou osvobozeny od daně z příjmu.

Pro zabezpečení návratnosti peněz, požaduje spořitelna prokázat klientovu úvěruschopnost. Vyžaduje tedy, aby zdroje (např. příjem ze zaměstnání), kterými bude úvěr splácen, byly pravidelně dosažitelné, trvaly po celou dobu splácení (spořitelna požaduje splacení v produktivním věku) a byly dostatečně vysoké (žadatel o úvěr musí prokázat schopnost ze svých příjmů splácet úvěr, při tom zajistit přiměřenou obživu sobě a rodině a hradit ostatní existující závazky).

Spořitelny při posouzení příjmů převážně postupují tak, že od doloženého čistého příjmu klienta odečtou všechny pravidelné měsíční závazky a splátky. Zbývající částku porovnají s životním minimem rodiny. Minimální hodnotou pro poskytnutí úvěru je 1,3 násobek životního minima16.

16

SYROVÝ, Petr; NOVOTNÝ, Martin. Osobní a rodinné finance. Praha: Grada, 2005. 176 s. ISBN

80-247-1098-6.

24

Proti riziku nesplacení úvěru dlužníkem se pojišťovny mohou zajistit několika způsoby: • zástavním právem k nemovitosti, stavební spořitelny požadují doložit platný výpis z katastru nemovitostí, znalecký posudek soudního znalce, fotografii zastavovaného objektu, • zástavní

smlouvou

k pohledávce

–

vinkulace

vkladu,

patří

sem

vypověditelný termínovaný vklad, vkladní knížka, naspořená částka na účtu stavebního spoření, • zajištění bonitním ručitelem, • zůstatkem na účtu stavebního spoření, • bankovní zárukou17.

Tab. č. 1: Shrnutí charakteristik stavebního spoření v ČR Ukazatele stavebního spoření Stav do 31. 12. 2003 Státní podpora

Stav od 1. 1. 2004

25 %

15 %

(max. 4 500 Kč/rok)

(max. 3 000 Kč/rok)

18 000 Kč/rok

20 000 Kč/rok

ne

ne

5 let

6 let

Státní podpora na více smlouvách

ne

ano

Osvobození vkladů od daně

ano

ano

Výše vkladu pro získání maximální státní podpory Věkové omezení získání státní podpory Doba spoření pro získání státní podpory

17

PRČÍK, Tomáš. Stavební spoření v kostce. 1. vyd. Brno: ERA group, 2002. 124 s. ISBN 80-86517-

29-2.

25

z příjmů Účastníci spoření

občané ČR

občané ČR a EU1

Použití úvěru

účastník

účastník, osoba blízká

1)

platnost od 1. 5. 2004, občan Evropské unie musí být na území ČR pracovníkem, osobou usazenou nebo získat povolení k pobytu Zdroj: vlastní práce

2.2.4. Stavební spořitelny

Provozovatelem stavebního spoření je stavební spořitelna, což je banka, která má zvláštní povolení. Smí provádět pouze činnosti uvedené v jí udělené bankovní licenci, a to zejména poskytovat stavební spoření18. Každá stavební spořitelna stanovuje svoje všeobecné obchodní podmínky, které musí být schváleny Ministerstvem financí, a jimi se potom řídí všechny uzavřené smlouvy.

Dne 29. června 2000 byla založena Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS). Hlavním motivem jejího vzniku byla především ochrana a podpora společných zájmů stavebních spořitelen působících na českém finančním trhu. AČSS navázala na několikaletou neformální spolupráci jednotlivých členů v rámci pracovního grémia, jehož prostřednictvím se snažili prosazovat společné cíle a podporovat diskusi o problematice bydlení a jeho financování19. Asociaci tvořilo od jejího založení všech šest stavebních spořitelen působících na českém trhu. V roce 2008 se díky fúzi dvou stavebních spořitelen - Raiffeisen a 18


19

ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŔITELEN.CZ [on-line]. [cit. 2010-03-20]. Dostupné na

http://acss.cz/cz/acss/historie-acss/

26

Hypo, kdy Hypo stavební spořitelna zanikla, snížil počet členů AČSS na pět. Těmi jsou: • Českomoravská stavební spořitelna, a.s; • Stavební spořitelna České spořitelny, a.s; • Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s; • Raiffeisen stavební spořitelna a.s; • Wüstenrot stavební spořitelna a.s.

2.2.5. Vývoj trhu se stavebním spořením

V roce 1993, jak už bylo zmíněno v kapitole 2.1, byl přijat zákon o stavebním spoření. Tím mohly vzniknout stavební spořitelny zabývající se především poskytováním stavebního spoření. Hlavním cílem byla podpora bytové výstavby, ale i podpora rekonstrukcí starých bytových jednotek. Vedle toho stavební spoření fungovalo také jako výhodný spořící produkt. V tomto roce bylo uzavřeno více než 200 tisíc smluv o stavebním spoření, což se sice v porovnání s následujícími roky, zdá málo, ale je nezbytné si uvědomit, že se jednalo o nový produkt, a že lidé se své peníze teprve učili investovat.

V roce 1994 začalo stavební spoření nabývat na oblibě a stavební spořitelny získaly téměř 500 tisíc nových klientů. Rok 1995 byl rokem, kdy byly klientům, kteří splnili stanovené podmínky, poskytovány první úvěry (překlenovací úvěry). Co se týče přírůstku nových smluv, je situace obdobná jako v předchozím roce. V roce 1995 také dochází k první novele zákona o stavebním spoření.

27

V roce 1996 bylo uzavřeno přes 620 000 nových smluv a v počtu nově uzavřených smluv je zřetelný rostoucí trend, viz. Graf č. 1. V roce 1997 dochází oproti rokům 1993 – 1996, kdy počty nově uzavřených smluv stále rostly, k poklesu. Počet 530 000 uzavřených smluv znamená více než čtrnácti procentní pokles oproti minulému roku. Tento pokles byl však pouze dočasný a následující roky, až do roku 2004 (s výjimkou roku 2002, kdy ale došlo k pouze pěti procentnímu poklesu) byly ve znamení růstu počtu nově uzavřených smluv. Rok 1997 byl považován za tzv. zlomový rok, kdy při nižším počtu nových klientů se masověji začaly čerpat překlenovací úvěry a úvěry ze stavebního spoření. V této době přišla vláda s novým návrhem, aby splátky úroků z úvěrů ze stavebního spoření bylo možno odčítat z daňového základu20. Tento návrh byl schválen počátkem roku 1998.

Graf č. 1: Vývoj nově uzavřených smluv stav. spoření v letech 1999-2009 v ČR

Zdroj: www.mfcr.cz

20

Novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

28

Rok 1999 byl zajímavý největším meziročním nárůstem nově uzavřených smluv (nárůst o 42 %). Roky 2000, 2001, 2002 znamenaly každoroční přírůstek více jak jednoho milionu nových smluv.

Rok 2003 představoval obrovský vzestup stavebního spoření. Média přinesla informace o připravované novele a změnách, které přinese. Bylo jasné, že jakákoliv změna přinese zpřísnění podmínek spoření a snížení celkového výnosu. Stavební spořitelny tak spustily masivní kampaně, aby přilákaly co nejvíce nových klientů. Výsledkem byly více než 2 miliony nových smluv a meziroční nárůst o 62 %. V roce 2004 bylo proto uzavřeno pouze 314 650 smluv o stavebním spoření. Vznikl tak meziroční propad o 85 %. Novelizace zákona o stavebním spoření měla v horizontu 10 let státu přinést úsporu až 63 mld. Kč. Ovšem obrovské množství nově založených smluv mělo vliv na to, že objem peněz vyplacených státem ještě vzrostl. Státní podpora se sice snížila, ale ze smluv uzavřených koncem roku 2003 budou muset být vypláceny „staré“ tudíž vysoké státní podpory.

V roce 2005 mělo stavební spoření největší rozmach za sebou, a tak spořitelny hledaly, čím nové klienty oslovit a hlavně získat. Stále více se začaly soustředit na úvěrovou stránku stavebního spoření, která byla v minulých letech opomíjena. V říjnu 2005 vstoupila v platnost třetí novela zákona o stavebním spoření, která se týká stanovení výše poplatků za vedení účtu ve smlouvě a dále stanovuje pravidla pro úročení záloh státní podpory. V roce 2005 bylo uzavřeno 430 233 nových smluv o stavebním spoření, čímž se potvrdil trend velmi mírného oživení trhu. V následujících letech, až do sledovaného roku 2009, začala celková suma vyplacené státní podpory klesat (Tab. č. 2), což byl jeden z cílů novely z roku 2003. Od roku

29

2005, kdy přiznaná státní podpora začala klesat až do roku 2009, ušetřil necelé 3 miliardy Kč.

Tab. č. 2: Přiznaná státní podpora v ČR 2000 2001 2002 2003 2004

2005

2006

2007

2008

2009

Objem (mld. Kč)

7,72

9,31

11,06 13,26 15,34 16,09 15,77 14,98 14,22 13,26

20,7

20,7

18,7

Přírůstek (%)

19,9

15,7

4,9

-2,0

-5,0

-5,0

-6,7

Zdroj: www.mfcr.cz

V roce 2007 bylo dle ministerstva financí uzavřeno 579 730 nových smluv o stavebním spoření s průměrnou částkou 284 900 Kč. Mohlo by se říci, že by mohlo stavebnímu spoření už „odzvonit“, ale počet nově uzavřených smluv je rok od roku vyšší a lidé stavební spoření vyhledávají nejen jako hodný způsob ukládání peněz, ale i více využívají úvěry ze stavebního spoření. Spořitelny očekávají, že kolem roku 2010 by mohlo dojít k dorovnání objemu vkladů a úvěrů21.

V roce 2009 bylo podle údajů stavebních spořitelen poskytnutých Ministerstvu financí uzavřeno 575 292 nových smluv o stavebním spoření. V porovnání s rokem 2008, kdy počet nově uzavřených smluv dosáhl cca 705 463., došlo v roce 2009 v poklesu uzavřených smluv o 18,5 %.

21

ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN.CZ [online]. 2006 [cit. 2010-03-29]. Půjčky

za první čtvrtletí. Dostupné z WWW: .

30

2.3.

Systém stavebního spoření v Německu

Stavební spoření v Německu má dlouholetou tradici a proto je Německo považováno za průkopnickou zemi v této oblasti. V roce 1973 vstoupil v platnost zákon o stavebním spoření a na něj navazující prováděcí nařízení. Tím byl vytvořen jednotný právní základ obchodní činnosti soukromých i zemských stavebních spořitelen. Postupně se stavební spoření dostalo do dalších zemí do Rakouska a následně do České republiky.

Stavební spoření je v Německu velmi oblíbené i v dnešní době. Působí zde 24 stavebních spořitelen, které buď patří velkým bankám, nebo fungují jako nezávislé finanční instituce. Stavební spoření lze uzavřít přímo ve stavební spořitelně, nebo u bank, které se stavebními spořitelnami spolupracují. Klasický cyklus stavebního spoření má tři fáze: • fázi spoření, • fázi přidělení, • fázi úvěru.

2.3.1. Fáze spoření

Při uzavírání smlouvy vstupní poplatek obecně nepřekročí 1 % z cílové částky. Od té se zpravidla odvíjejí i související poplatky za vedení účtu. I ty se liší podle jednotlivých stavebních spořitelen, tarifu, který si klient zvolí, a toho, zda bude žádat o úvěr. Tento poplatek používají stavební spořitelny k pokrytí administrativních nákladů spojených s vedením účtu. Ve fázi spoření klienti

31

pravidelně ukládají peněžní prostředky na vkladový stavební účet. Klienti si, stejně jako klienti v ČR, mohou zvolit místo pravidelných měsíčních plateb vložit na účet jednorázovou platbu. Minimální doba spoření je zákonem stanovena na sedm let, ale obvykle se pohybuje kolem osmi až devíti let. Jakmile klient splní požadavky, tzn., co nejdříve zaplatí částky během fáze spoření, získává právo a může od stavební spořitelny získat úvěr ze stavebního spoření.

Vkladový účet je po celou dobu spoření úročen pevnou úrokovou sazbou. Ta se odvíjí od zvoleného tarifu, který si klient určí a pohybuje se mezi 1-4,75 % p.a. V případě, že klient získává nižší úrok z vkladů, pak je mu nabízen výhodný úvěr ze stavebního spoření. Obecně je možno vycházet z toho že, čím je vyšší úroková sazba při spořící fázi, tím vyšší jsou pak úroky z úvěrů ze stavebního spoření. Klient by měl tedy při ujednávání smlouvy zvážit, na co budou naspořené peníze v budoucnu použity. Následující fáze je fáze přidělování, ta nastává v případě, pokud je na účtu dostatečně naspořeno.

2.3.1.1.


Státní podpora se od české podoby značně liší. Nejdůležitějšími podmínkami pro přiznání státní finanční dotace jsou věk a majetkové poměry eventuálního příjemce. V naprosté většině případů musí být klient starší než 16 let (výjimkou jsou úplní sirotci, těm je tzv. podpora na pořízení bydlení - Wohnungsbauprämie vyplácena vždy). Podpora není poskytována bohatším lidem. Stát zastává názor, že bude přispívat na bydlení lidem, kteří skutečně státní podporu potřebují.

32

Státní podpora je vyplácena státem jednou ročně a tato částka je připisována na účet stavebního spoření. O státní podporu musí klient každoročně požádat stavební spořitelnu, jinak mu tato podpora nebude na účet připsána. Při nesplnění podmínek tedy, použije-li účastník spoření naspořené finanční prostředky na jiné účely než bytové před sedmiletou vázací lhůtou, může mu být státní podpora odebrána. Jakmile skončí tato vázací lhůta, naspořené finanční prostředky mohou být použity na jakékoliv účely. To ovšem neplatí u nově podepsaných smluv od 1. 1. 2009., kdy i po skončení sedmileté vázací lhůty musí být naspořené finanční prostředky použity účelově. Avšak tato novinka se netýká klientů mladších 25 let a speciálních případů jako např. nezaměstnanost.

Státní podpora je vyplácena lidem s maximálním zdaněným ročním příjmem do 25 600 EUR (v případě svobodných), resp. do 51 200 EUR u manželských párů. Na každé dítě se snižuje daňový základ o 5 808 EUR. Státní podpora se rovná 8,8 % z ročně naspořené částky. Státní podporou zvýhodněné jsou ročně naspořené částky ve výši 512 EUR pro svobodné a 1 024 EUR pro manželské páry. To znamená, že státní podpora je maximálně tedy 45,06 EUR pro jednotlivce a 90,11 EUR pro manželské páry.

Existuje zde ovšem ještě jedna forma státní podpory účastníkům, tzv. zaměstnanecká podpora na spoření. Zaměstnavatel vyplácí svým zaměstnancům část mzdy ve formě příspěvku ke stavebnímu spoření a stát k tomu přidává zaměstnaneckou prémii ke spoření.

33

Od 1. 1. 2009 záleží na tom, zda si zaměstnanec zvolí ukládání tohoto příspěvku na účet stavebního spoření nebo na účet akciových fondů. Podmínkou prvního případu je, že roční daňový základ nesmí překročit 17 900 EUR (svobodní), resp. 35 800 EUR (manželský pár). Stát přispěje ročně 9 % z příspěvku zaměstnavatele, avšak maximálně z částky 470 EUR pro svobodné a 940 EUR pro manželské páry. To znamená, že stát přispěje jednotlivci 43 EUR a manželským párům 86 EUR.

V druhém případě, tedy vkládá-li klient příspěvek na účet akciových fondů, platí že, pokud je zaměstnanec svobodný, nesmí jeho roční daňový základ překročit 20 000 EUR. U zaměstnanců žijících ve svazu manželském nesmí roční daňový základ překročit 40 000 EUR. Stát ročně přispěje 20 % z příspěvku zaměstnavatele, je však počítán z maximální částky 400 EUR (svobodní), resp. 800 EUR (manželský pár). Stát pak jednotlivci přispěje 80 EUR a manželským párům 160 EUR22.

2.3.2. Fáze přidělování

Termín přidělení závisí na obchodních podmínkách konkrétních stavebních spořitelen. Aby byl klientovi přidělen úvěr ze stavebního spoření, musí obecně splnit následující podmínky: • podat žádost o přidělení; • splnit čekací dobu minimálně 18 měsíců; 22

Schwaebisch-hall.de [online]. 2007 [cit. 2010-03-29]. Arbeitnehmersparzulage für Bausparen.

Dostupné z WWW: .

34

bausparen.php?WSESSIONID=4rc1jcfp21jal

• vlastnit požadovaný kapitál a mít naspořeno alespoň 40 nebo 50 % z cílové částky; • překročit bankou stanovenou minimální hranici hodnotícího čísla. Po přidělení úvěru ze stavebního spoření, má klient různé možnosti, ze kterých si může vybírat.

2.3.3. Fáze úvěru

Úvěr ze stavebního spoření je účelově vázaný. Slouží pouze pro bytové účely, tzn. ke koupi bytu či domu do osobního vlastnictví nebo k modernizaci bytu či domu. Tuto skutečnost společně se schopností klienta splácet částku si stavební spořitelna zjišťuje. Požadovanou částku má klient k dispozici spolu s uspořeným vkladem. Musí ale instituci zaplatit poplatek za poskytnutý úvěr ze stavebního spoření a to ve výši zpravidla 2 % z požadované půjčky.

Úroky z úvěrů se

pohybují v rozmezí 1,88-6,4 % p.a. v závislosti na zvoleném tarifu a jedná se o fixované úroky. U většiny tarifů je výše úvěru ze stavebního spoření dána rozdílem mezi cílovou částkou a naspořenou částkou. Úroky z úvěru jsou stálé jako splátka úvěru, tudíž si může klient plánovat své finance. Délka úvěru závisí na výši úvěru ze stavebního spoření, ale většinou se pohybuje kolem 10 až 12 let.

Stejně jako v České republice, mají i v Německu účastníci stavebního spoření možnost získat překlenovací úvěr. Na rozdíl od českých klientů, nemusí němečtí účastníci splňovat čekací dobu či mít naspořenou část peněžních prostředků. Klienti tedy mohou ihned financovat nemovitosti. Lze tedy získat neumořený úvěr až do výše cílové částky. Klient jakoby uzavře dvě smlouvy, jednu na

35

překlenovací úvěr a druhou na stavební spoření. Nejdříve klient platí úroky z úvěru. Překlenovací úvěr je velmi drahý a můžeme ho srovnat s hypotečními úvěry. Úrok je nepatrně nižší než u hypotečních úvěrů.


Na německém trhu působí 24 stavebních spořitelen, z toho 14 soukromých a 10 zemských stavebních spořitelen. Tyto skupiny německých stavebních spořitelen se od sebe liší zejména svou právní formou. Soukromé stavební spořitelny mají formu akciové společnosti, a pojišťovací společnosti nebo banky je buď přímo vlastní, nebo patří alespoň do sféry jejich vlivu. Soukromé stavební spořitelny mají na trhu zhruba dvoutřetinový podíl. Druhou skupinu tvoří 10 Zemských stavebních spořitelen (Landesbausparkassen-LBS), jejichž zřizovateli jsou jedna či více spolkových zemí anebo příslušná spořitelní organizace. V důsledku regionálního principu činnosti, tedy dělení podle jednotlivých spolkových zemí, případně jejich skupin, si LBS nekonkurují. Na rozdíl od soukromých stavebních spořitelen, které jsou aktivní na celém území Německa. Proto se podíl Zemských stavebních spořitelen pohybuje na trhu kolem jedné třetiny23.

23

JIROUŠEK, Pavel. Investujeme.cz [online]. 2007-02-07 [cit. 2010-03-25]. Princip kolektivního

spoření na bydlení je velmi starý. Dostupné z WWW: .

36

Sdružení soukromých stavebních spořitelen24: • Aachener Bausparkasse AG; • Allianz Dresdner Bauspar AG; • ALTE LEIPZIGER Bauspar AG; • Bausparkasse Mainz AG; • BHW Bausparkasse AG; • Debeka Bausparkasse AG; • Deutsche Bank Bauspar AG; • Deutsche Bausparkasse Badenia AG; • Deutscher Ring Bausparkasse AG; • HUK-COBURG-Bausparkasse AG; • Quelle Bauspar AG; • Bausparkasse Schwäbisch Hall AG; • SIGNAL IDUNA Bauspar AG; • Wüstenrot Bausparkasse AG.

Zemské stavební spořitelny25: • LBS Bayern; • LBS Bremen; • LBS Baden-Württemberg; • LBS Hessen-Thüringen; 24

Verband der Privaten Bausparkassen e.V. [online]. 2008 [cit. 2010-03-26]. Members. Dostupné z

WWW: . 25

LBS Bausparkasse der Sparkassen [online]. 2006 [cit. 2010-04-29]. Ihre LBS. Dostupné z WWW:

.

37

• LBS Nord; • LBS Ostdeutsche Landesbausparkasse AG; • LBS Rheinland-Pfalz; • LBS Saar; • LBS Schleswig-Holstein-Hamburg; • LBS West.


Mnoho německých klientů využívá stavební spoření pouze jako spořící produkt. Jak je vidět z Grafu č. 2, v roce 2007 bylo uzavřeno 3,13 milionů nových smluv ze stavebního spoření. Jde tedy oproti předešlým rokům o pokles. Celkově lze říct, že počet nově uzavřených smluv od roku 2003, kdy bylo uzavřeno 4, 672 milionů smluv, neustále klesá.

Tento vývoj je pravděpodobně ovlivněn úrokovými sazbami u hypotečních úvěrů, které byly v posledních letech mnohem nižší než u úvěrů ze stavebního spoření. Němečtí obyvatelé tedy spíše volili pro financování svého bydlení hypoteční úvěry.

38

Graf č. 2: Vývoj nově uzavřených smluv v letech 2000-2007 v Německu

Zdroj: www.destatis.de

2.4.

Systém stavebního spoření ve Slovenské republice

Systém stavebního spoření na Slovensku se do praxe zavedl poté, kdy Národní banka Slovenska (NBS) udělila 29. října 1992 první licenci na výkon stavebního spoření Prvej stavebnej sporiteľni (PSS)26.

Stavební spoření se na Slovensku řídí zákonem č. 310/1992 Zb. z 6. května 1991 o stavebním spoření, jak vyplývá ze změn a doplňků vykonaných zákonem Národní rady Slovenské republiky č. 386/1996 Z. z., zákonem č. 242/1999 Z. z., zákonem č.

26

Ekonomika.sme.sk [online]. 2009-09-26 [cit. 2010-04-13]. Štátna prémia na stavebné sporenie v

budúcom roku bude 66,39 eura. Dostupné z WWW:

39

443/2000 Z. z., zákonem č. 677/2002 Z. z., zákonem č. 165/2003 Z. z., zákonem č. 654/2004 Z. z., zákonem č. 624/2005 a zákonem č. 658/2007 Z. z.

Podle uvedeného zákona může být stavební spoření poskytováno pouze na základě povolení speciálními bankami - stavebními spořitelnami. Jen tyto banky mohou ve svém názvu používat slovo „stavební spořitelna“ a nabízet produkt pod označením „stavební spoření“27. Účelem stavebního spoření je financování bytových potřeb a potřeb souvisejících s bydlením na území Slovenské republiky uvedených v § 11 ods. 1 z účelově vytvořených finančních prostředků ve fondu stavebního spoření.

Stavebním spořením se rozumí přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření nebo v jejich prospěch. Dále také poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření ze zdrojů fondu stavebního spoření na stavební účely.

Účastníkem stavebního spoření může být jak fyzická osoba, která uzavře se stavební spořitelnou smlouvu o stavebním spoření, tak jím může být společenství vlastníků bytů zřízené podle zvláštního předpisu. Dále jím může být právnická osoba, která uzavře se stavební spořitelnou smlouvu o stavebním spoření.

Klient si při uzavření smlouvy určí cílovou částku, což je součet uložených prostředků, včetně připsaných úroků a státních příspěvků. Podle výše cílové částky je potom povinen zaplatit poplatek za uzavření smlouvy. Podobně jako v 27

Finance.sk [online]. 2007 [cit. 2010-05-13]. Kto poskytuje stavebné sporenie?. Dostupné z WWW:

.

40

ČR činí tento poplatek 1 % ze sjednané částky, případně ekvivalent 33,1 EUR. Slovenské stavební spořitelny nabízí také možnost sjednání dynamické cílové částky, což znamená, že stavební spořitelna cílovou částku každý rok automaticky navyšuje o předem sjednané procento. Roční poplatky za vedení spořícího či úvěrového účtu se pohybují od 8,3 EUR do 13,2 EUR28.

Princip stavebního spoření na Slovensku se až na malé výjimky od toho Českého příliš neliší.

Fáze stavebního spoření jsou tyto: • fáze spoření, • fáze úvěrová, • fáze splácení.

2.4.1. Fáze spoření

Na stavební spoření se lze dívat dvojím způsobem. Jako na způsob spořící a zároveň způsob úrokový. Spořící složka stavebního spoření by nebyla příliš výhodná, kdyby nebyla podporována státním příspěvkem, jehož výška v roce 2010 činí 12,5 % ze sumy vložené daný rok, maximálně však 2 000 Sk. Při opačném pohledu lze říci, že státní prémii získá účastník maximálně ze sumy 16 000 Sk. Stavební spoření umožňuje zhodnotit formou státní prémie i vyšší sumu než

28

Hypoindex.cz [online]. 2009-10-12 [cit. 2010-05-13]. Stavební spoření na Slovensku. Dostupné z

WWW: .

41

16 000 Sk, a to tak, že se smlouva o stavebním spoření založí na každého člena rodiny včetně dětí.

Při výpovědi smlouvy do 2 let přichází klient o zálohy státní podpory připsané na účet stavebního spoření. Stavební spořitelna musí ze zákona vrátit státní prémii nazpět do státního rozpočtu. Za předčasné zrušení smlouvy může spořitelna požadovat sankci (může být až 0,5 % z celkové sumy). Při výpovědi mezi 2. a 6. rokem vyplatí stavební spořitelna účastníkovi stavebního spoření státní prémii až po předložení dokladů, které potvrzují, že všechny naspořené prostředky ze stavebního spoření byly použity na financování vlastního bydlení. Při výpovědi smlouvy po 6 letech má klient nárok na výplatu připsaných záloh státní podpory i bez potvrzení účelnosti stavebního spoření. Může tedy naspořené prostředky spolu se státní podporou použít na libovolné účely.

2.4.1.1.


Státní podpora se určuje procentuálním podílem z ročního vkladu na základě výpočtu podle vzorce uvedeného v příloze zákona o stavebním spoření se zaokrouhlením na 0,5 %, a to minimálně 5 % z ročního vkladu a maximálně 15 % z ročního vkladu, nejvíc v sumě 66,39 EUR (2 000 Sk) na příslušný kalendářní rok. Výšku státní podpory stanovuje Ministerstvo financí SR opatřením, které se uvádí

42

ve Sbírce zákonů SR do 90 kalendářních dnů po uplynutí rozhodujícího období. Státní podpora se zaokrouhluje na celá procenta nahoru29.

Na rozdíl od České republiky je na Slovensku vzorec pro výpočet státní podpory sice součástí tamního zákona o stavebním spoření, ale její maximální výše je pro každý rok stanovena zákonem o státním rozpočtu. Pro vládu tedy není problém ji průběžně měnit. Zatímco ještě v roce 1996 státní podpora stavebního spoření na Slovensku činila záviděníhodných 40 % z objemu ročních vkladů klienta, nejvýše však 6 000 Sk (199 EUR), v roce 2010 je to už naopak nezáviděníhodných 12,5 % z objemu ročních vkladů, nejvýše však 2 000 Sk (66,39 EUR). Ale podle českého zákona o stavebním spoření mají klienti zaručeno, že státní podporu budou dostávat po celou dobu trvání smlouvy o stavebním spoření ve výši platné v době jejího uzavření. Slovenští klienti naopak nemohou předem vědět, jakou státní podporu ke svému stavebnímu spoření v dalších letech dostanou30.

29

Ulclegal.com [online]. 2009 [cit. 2010-04-13]. Štátna prémia na stavebné sporenie na rok 2010.

Dostupné z WWW: . 30

Mesec.cz [online]. 2006-11-27 [cit. 2010-04-13]. Jaké je stavební spoření na Slovensku?. Dostupné z

WWW: .

43

Vzorec pro výpočet procentuálního podílu pro následující kalendářní rok:

procentní podíl =

Referenční sazba – jednoduchý aritmetický průměr za rozhodující období průměrných výnosů do splatnosti státních dluhopisů, které tvoří

bázi

dluhopisového

indexu,

počítaného

a

uveřejněného v obchodních dnech Burzou cenných papírů v Bratislavě (BCPB). V případě, že údaje nebyly zveřejněné BCPB během více než 30 po sobě následujících dní, referenční sazba za rozhodující období se určí obdobným způsobem

z údajů

mezibankovním

o

trhu

fixingu depozit

úrokových (12

měsíční

sazeb

na

BRIBOR)

zveřejňovaných Národní bankou Slovenska. 0,01

- zvýhodnění stavebního spoření oproti referenční sazbě,

Rozhodující období – období od 1. července předcházejícího kalendářního roku do 30. června aktuálního kalendářního roku31.

V následující tabulce č. 3 je zobrazena změna výše státní podpory stavebního spoření v jednotlivých letech. Jak lze vidět státní podpora činila v začátcích stavebního spoření až 40 % z objemu ročních vkladů. Takto vysoká státní podpora

31

Slovenská republika. 654 ZÁKON z 26.októbra 2004,. In Zbierka zákonov č. 654/2004. 2004, 276, s.

6489-6491.

44

platila až do roku 1997. V tomto roce došlo z důvodu vládních úsporných opatření k omezení výplat státní podpory jen na klienty, kteří zhodnocené peněžní prostředky využili na financování bydlení. Systém stavebního spoření tak ze dne na den přišel o významný stabilizační prvek v podobě tzv. přátelských klientů. Samozřejmě se to nelíbilo nejen jim, ale ani stavebním spořitelnám. Státní podpora a úroky z vkladů ze stavebního spoření nepodléhají dani z příjmů.

Tab. č. 3: Vývoj státní podpory na Slovensku Výše státní podpory Období Z objemu ročních vkladů Nejvýše však

Optimální roční vklad/Sk

1993 - 1996

40 %

6 000

15 000

1997 - 2000

30 %

6 000

20 000

2001

25 %

4 500

18 000

2002

25 %

4 000

16 000

2003

20 %

3 000

15 000

2004

15 %

2 500

16 667

2005

14,5 %

2 000

13 793

2006

10 %

2 000

20 000

2007

9,5%

2 000

21 053

2008

12,5 %

2 000

16 000

2009

12,5 %

2 000

16 000

Zdroj: vlastní práce

V roce 1999 pak slovenská vláda podlehla tlaku a požadavek na účelové použití prostředků i při nečerpání úvěru jako nutnou podmínku získání státní podpory zrušila. Zájem o stavební spoření začal opět narůstat. Pak ovšem přišla další rána

45

v podobě opakované redukce státní podpory, která odčerpávala podle názoru politiků příliš mnoho prostředků z napjatého státního rozpočtu32.

2.4.2. Fáze úvěrová

Úvěr ze stavebního spoření, někdy také nazývaný „klasický“ nebo „řádný“, je produkt spořitelen, spjatý se stavebním spořením. Je zde několik podmínek, které musí žadatel o tento produkt splnit. Samozřejmostí je existence stavebního spoření. Přidělení úvěru je omezené dvouroční čekací lhůtou, naspořením procenta cílové sumy a dosáhnutím stanovené výšky tzv. hodnotícího čísla. Úvěr ze stavebního spoření musí klient použít výhradně na bytové potřeby. Tyto podmínky často vytváří produkt a množství klientů na něj nedosáhne. Stavební spořitelny proto přišly na trh s překlenovacími úvěry. Úroková sazba ze stavebního spoření dle daného tarifu se pohybuje v rozmezí 2,9 % - 7 % ročně.

Překlenovací úvěry poskytují možnost překlenout dobu, než si bude klient moci sjednat řádný úvěr. Překlenovací úvěr může být způsob, jak vyřešit potřebu rychle sehnat peníze na bydlení. Tak může klient získat až několikamilionový obnos, a to nejen na vlastní bydlení, ale například i na družstevní byty. Pokud však klient úvěr hned nepotřebuje a má možnost pár měsíců vyčkat, vyplatí se počkat na řádný úvěr. A to z toho důvodu, že řádný úvěr mu bude poskytnut za mnohem

32

Mesec.cz [online]. 2006-11-27 [cit. 2010-04-13]. Jaké je stavební spoření na Slovensku?. Dostupné z

WWW: .

46

výhodnějších podmínek. Roční úroková sazba úvěru se pohybuje v rozmezí 6,29 % - 8,5 %33.


Na území Slovenské republiky se stavebním spořením a poskytováním úvěrů ze stavebního spoření zabývají tři stavební spořitelny: • ČSOB stavebná sporiteľňa, a.s, • Prvá stavebná sporiteľňa, a.s, • Wüstenrot stavebná sporiteľňa, a.s.


Ještě před několika lety se zákon o stavebním spoření neustále měnil a měnila se i výše státní podpory. Tyto změny klienty znepokojovaly. Původní výše státní podpory 6 000 Sk (199,2 EUR), byla zachována do roku 2000. Od té doby se každým rokem snižovala a měnil se i vyměřovací základ. V minulosti výši státní podpory upravoval každoročně zákon o státním rozpočtu, od ledna 2005 se počítá podle vzorce.

Jak lze v níže uvedeném grafu č. 3 vidět, popularita stavebního spoření v roce 2003 radikálně poklesla. Počet uzavřených smluv klesl z počtu 496 623 na 358 119. 33

Pozicky.us [online]. 2007 [cit. 2010-05-13]. Preklenovací úver. Dostupné z WWW:

.

47

Tento pokles byl nejspíše ovlivněn změnou ve výši státní podpory. Hodně lidí odkládá rozhodnutí o novém bydlení do budoucnosti, kdy bude snad pracovní trh bezpečnější. Proto peníze z úvěrů směřují spíše na rekonstrukce nebo na opatření, směřující k energetické efektivnosti jako například zateplení.

Graf č. 3: Vývoj nově uzavřených smluv v letech 2000-2008 na Slovensku

Zdroj: výroční zprávy stavebních spořitelen

2.5.

Podpora bydlení v Polsku

Koncem roku 1995 nabyl v Polsku účinnost zákon o podpoře bytové výstavby. Cílem tohoto zákona bylo garantování cenově dostupných bytů pro vrstvy obyvatelstva s nižšími a středními příjmy, dále optimální využití omezených prostředků, kterými disponuje jak stát tak i bankovní sektor a zmírnění sociální nespokojenosti,

způsobené

tíživými

poměry

společnosti.

48

a

podmínkami

bydlení

ve

Úvěrová portfolia na bydlení nejsou od roku 1996 z převážné části dotovaná, což umožňuje polským občanům být méně závislý na případných daňových změnách. To je pozitivní prvek polského systému financování bydlení, ve srovnání např. s Maďarskem nebo Českou republikou.

V roce 1997 byly pak v Polsku schváleny dva zákony. Jeden zákon o smluvních stavebních spořitelnách a druhý zákon o úvěrových programech, do praxe ovšem dosud uvedeny nebyly. Hlavním důvodem schválení byl důvod, vyhnout se některým problémům, které se v minulosti objevily. Jedním z nich byl „Bausparkassen“ model specializovaných bank se zvláštní licencí pro správu uzavřených systémů stavebního spoření s nízkými fixovanými úrokovými sazbami, kde státní dotace byla poskytnuta prostřednictvím prémií z úspor. Tento model nikdy pořádně nefungoval. Navíc v Polsku v současné době nefungují žádné takové specializované instituce a také prémie z úspor byla snížena na takovou výši, kdy už ziskovost nebyla dostačující. Dalším problémem byl zavedený systém spoření na bydlení (tzv. KM), který se v mnoha ohledech lišil od německého (a tedy i českého) "uzavřeného" systému. Úrokové sazby u úspor a půjček byly plovoucí (závislé na diskontní sazbě národní banky) a program spravovaly běžné komerční banky. Státní prémie měla formu daňového odpisu, minimální perioda spoření činila 2 roky, úspory mohly být použity pouze pro účel bydlení a systém nebyl zaměřený na zisk. Vzhledem ke svému neziskovému charakteru a pouze nepřímé státní podpoře nebyl systém ani mezi bankami ani

49

mezi klienty příliš populární. Proto byl vytvořen nový program kombinující vlastnosti KM a systému stavebního spoření34.

Současný systém v Polsku vypadá tak, že klienti musí 36 měsíců spořit a poté mohou získat výhodnějšího úročení úvěru. Výše úvěru může být max. 150 % naspořené částky. Jiná motivace spořit, např. státní prémie, jak ji známe u nás, v Polsku není.

2.6.

Podpora bydlení v Nizozemí

V Nizozemsku podporuje ministerstvo financí bydlení dvěma způsoby. A to příspěvkem na bydlení a příspěvkem na nájemné. Hlavní rozdíl mezi oběma příspěvky je ten, že v případě příspěvku na bydlení jsou rozhodující příjmy v předcházejícím roce, zatímco u příspěvku na nájemné je rozhodující současná výše příjmu.

Příspěvek na bydlení je dotace od nizozemské vlády pro osoby s nízkými příjmy, pro něž je výše nájmu příliš vysoká v poměru k jejich příjmu. Příspěvek je stanoven na základě příjmu žadatele. Žádost je zpracovávána ministerstvem pro bydlení, a toto zpracování trvá asi dva měsíce Délka vyplacení je stanovena maximálně na devět let a během tohoto období se výše příspěvku snižuje. Níže je uveden přehled výše příspěvku na bydlení v jednotlivých letech. V prvních šesti

34

THE WORLD BANK. Poland: Housing finance policy note. Washington: The Word bank, 1996.

32 s.

50

letech je rozhodující výše příjmu v roce, který předcházel roku, ve kterém byla podána žádosti o příspěvek.

Tab. č. 4: Výše měsíčního příspěvku na bydlení v prvních šesti letech v Nizozemí Výše příjmu v 1. a 2. rok 3. a 4. rok 5. a 6. rok předešlém roce Příjem menší než

106,50 EUR za

85,20 EUR za

63,90 EUR za

15 440 EUR za rok

měsíc

měsíc

měsíc

Příjem menší než

159,75 EUR za

85,20 EUR za

95,85 EUR za

13 160 EUR za rok

měsíc

měsíc

měsíc

Příjem menší než

213,00 EUR za

170,40 EUR za

127,80 EUR za

9 550 EUR za rok

měsíc

měsíc

měsíc

Zdroj: vlastní práce35

V sedmém, osmém a devátém roce se příspěvek na bydlení počítá na základě příjmů, které měl občan tři roky ode dne podání žádosti. Každoročně se stanoví maximum příjmu, není-li tento příjem vyšší než toto maximum, příspěvek činí 63,90 EUR za měsíc.

Pokud je příjem za předcházející rok, než rok, ve kterém byla podána žádost o příspěvek větší než 15 440 EUR, má občan nárok na příspěvek na bydlení pouze v prvních dvou letech. 35

Bouwen en wonen [online]. 2009-05-27 [cit. 2010-04-25]. Huursubsidie (nieuw). Dostupné z

WWW: .

51

Podle nizozemské vlády požádala o příspěvek na bydlení spousta lidí, kteří neměli na tento příspěvek nárok. To bylo pravděpodobně způsobeno tím, že chyběly informace o pravidlech a možnostech jak tento příspěvek získat.

Příspěvek na nájemné je dotace z nizozemského daňového systému a podporuje občany s nízkým příjmem, kteří nejsou schopni platit svůj nájem. Tento příspěvek je poskytován i v případě, když se občan přestěhuje do soukromého pronajatého domu. Příspěvek na nájemné se skládá ze dvou částí: první část je pravidelný příspěvek k nájemnému, další je jednorázová podpora. Příspěvek na nájemné byl zaveden rozhodnutím vlámské vlády dne 2. února 2007. Toto rozhodnutí se vztahuje na všechny žádosti podané od 1. května 2007.

Výše příspěvku na nájemné závisí na výši nájemného, výši příjmů, věku a počtu dalších nájemníků. Maximální výše ročních příjmů, při kterých má občan nárok na příspěvek na nájemné, jsou uvedeny v tabulce č. 5.

Tab. č. 5: Maximální výše ročních příjmů na nárok na příspěvek na nájemné v Nizozemí Mladší než 65 let Starší než 65 let Bydlí sám

21 450 EUR

20 200 EUR

Bydlí s někým

29 125 EUR

27 575 EUR

Zdroj: vlastní práce36

36

NIBUD [online]. 2008 [cit. 2010-04-25]. Huurtoeslag: voor wie en hoe?. Dostupné z WWW:

.

52

2.7.

Investiční alternativa – Termínovaný vklad

Termínovaný vklad je jednoduše řečeno obyčejný jednorázový vklad na bankovní účet, na kterém se vám po určitý čas (termín) vaše peníze úročí určitou sazbou. Termínované vklady nejsou určeny pro běžný platební styk. Nelze na ně posílat výplatu, ani z nich platit. Vklad lze u většiny bank zřídit zdarma. Bezplatné je i vedení termínovaného účtu. Čím delší dobu trvání vkladu klient zvolí, tím déle si ušetří starost dohlížet na vývoj svých financí. Správa termínovaného vkladu je velmi jednoduchá37.

Existují dvě možnosti úroční vkladového účtu. První možností je pevná (fixní) sazba. Ta je stejná po celou dobu trvání vkladu. Druhou možností je pohyblivá (variabilní) sazba, která se mění v závislosti na vývoji úrokových sazeb na mezibankovním trhu (zvláště podle sazeb Pribor a ČNB). Záleží na jednotlivých bankách, jak se rozhodnou a jakou sazbu u každého termínovaného vkladu nastaví. Některé banky používají pouze sazby fixní, u jiných bank existuje možnost výběru, zda pohyblivou nebo pevnou.

Banky poskytují termínované vklady jak fyzickým osobám, tak i podnikatelům a právnickým osobám (firmy). Pro jednotlivé skupiny klientů bývají v bankách zpravidla nastaveny odlišné úrokové sazby. Výše této sazby je závislá na měně, délce trvání vkladu a výši tohoto vkladu. Úrok je připisován dle vlastních pravidel

37

Finance.cz [online]. 2008 [cit. 2010-04-01]. Co je to termínovaný vklad. Dostupné z WWW:

.

53

jednotlivých bank. Jednou z možností je připsání v den splatnosti (převážně u krátkodobých vkladů), jinou variantou je zase pravidelný přípis v určitém intervalu například každé 3 měsíce (v praxi především u středně a dlouhodobých vkladů). Vklady v bance jsou pojištěny pro případ krachu či platebních problémů banky.

Na termínované vklady nelze ukládat úplně libovolné částky. Banky vyžadují určitý minimální vklad, který se pohybuje od 1 000 do 100 000 Kč. Záleží na bance a také na skutečnosti, jestli jde o termínovaný vklad pro fyzické osoby nebo podnikatele. Pro podnikatele platí většinou vyšší částky minimálního vkladu.

Podle doby trvání vkladu rozlišujeme: • krátkodobý vklad s dobou běhu od 7 dní do 12 měsíců; • střednědobý vklad s trváním 2, 3 a 4 roky; dlouhodobý vklad, který je splatný nejdříve po 5 letech38.

Všechny termínované vklady mohou také být: • s jednorázovou splatností - vklad je úročen do dne splatnosti a úrok se zúčtovává v den splatnosti vkladu. Po jeho skončení je celá částka i s úroky převedena na účet, který si klient zvolí nebo si ji může vybrat v hotovosti. Vklad není obnovitelný. Tento typ se využívá obvykle u střednědobých a dlouhodobých účtů.

38


.

54

• revolvingové (s automatickým obnovením) - vklad se po dni splatnosti automaticky obnoví na dobu původního termínu s úrokovou sazbou platnou v den obnovení vkladu. Úrok je možné v den splatností převést na klientem určený účet nebo připsat k vkladu. Pozor na jednu věc, někdy banky obnovují termínovaný vklad pouze po určitou dobu (např. pět let), obnovování se využívá především u krátkodobých vkladů.

Termínované vklady mají ovšem spoustu nevýhod. Jednou z nevýhod je srážková daň ve výši 15 %, která se musí zaplatit z výnosů. Další nevýhodou je nelikvidita vložených prostředků. Ty jsou totiž vázány v bance po vymezenou dobu a není možno s nimi nakládat. Pokud je předčasně vybereme, zaplatíme sankci, která se pohybuje kolem 2 % z vybírané částky. Navíc pokud zvolíme vklad v cizí měně, podstupujeme kurzové riziko spojené s pohybem měnového kurzu.

Jak lze zjistit na různých hraničních serverech, filozofie termínovaných vkladů je podobná i v sousedních zemích39.

39

Finance.sk [online]. 2006 [cit. 2010-05-13]. Čo je termínovaný vklad?. Dostupné z WWW:

.

55

3. Vlastní práce V následující části diplomové práce bude provedena komparace systému stavebního spoření v České republice a systému stavebního spoření v Německu a na Slovensku. Dále bude provedena analýza modelové situace, ve které se občan České republiky bude rozhodovat mezi dvěma investičními alternativami, a to termínovaným vkladem a stavebním spořením v případě, kdy státní podpora bude poloviční než aktuální výše, tedy 7,5 % z ročně naspořené částky maximálně 1 500 Kč a kdy tento státní příspěvek nebude vůbec. Z empirického výpočtu a na základě výsledku bude vyvozen závěr, pro kterou z variant se občan rozhodne. V neposlední řadě budou srovnány hrubé a čisté míry úspor na jednoho obyvatele v zemi, ve které existuje a funguje trh se stavebním spořením (ČR, Německo) se zemí, v níž institut stavebního spoření či jeho blízká obdoba není (Polsko, Nizozemí).

3.1.

Komparace systému stavebního spoření v ČR,

v Německu a na Slovensku V této části diplomové práce bude z výpočtů zjištěno, jakou částku klient uspoří za 7 let. Dále bude zjištěno, jak velkou sumu získá účastník ze státního rozpočtu, jestliže si zřídí stavební spoření v roce 2010. Na základě těchto údajů bude provedeno srovnání systému stavebního spoření v České republice a systému stavebního spoření v Německu a na Slovensku. Bude také provedena komparace úvěrové fáze v jednotlivých zemích.

56

3.1.1. Komparace spořící fáze

Pro přehlednost údajů týkajících se stavebního spoření ve fázi spoření v České republice, v Německu a na Slovensku byla vytvořena Tabulka č. 16 s jednotlivými ukazateli. Pro lepší srovnání byly veškeré částky převedeny na měnu EUR. Kurz, který bude v celé komparativní části použit, je brán ke dni 26. 4. 2010 dle ČNB, tedy 25,43 CZK/EUR.

Jak je zřejmé z Tab. č. 6 výše státní podpory i maximální výše státní podpory se v jednotlivých zemích liší. Odlišná je také délka vázací lhůty, proto bude s ohledem na německý systém ve výpočtech pracováno se sedmiletou dobou. Ve všech zemích platí, že se výše úroků z vkladů a také výše úroků z úvěrů rovná výši zvoleného tarifu, který byl sjednán při uzavření smlouvy ze stavebního spoření. Platí, čím je úrok z vkladů vyšší, tím bude úvěr ze stavebního spoření zatížen vyšším úrokem z úvěru. Ve všech zemích bude pro lepší srovnání počítáno s ročním vkladem 20 000 Kč (786 EUR) a s cílovou částkou 300 000 Kč (11 797 EUR).

57

Tab. č. 6: Ukazatele stavebního spoření v ČR, v Německu a na Slovensku ve fázi spoření v roce 2010 Ukazatele stavebního Česká republika Německo Slovensko spoření Výše vkladu pro získání maximální

786,50 EUR 1024 EUR

státní podpory Výše státní podpory

15 % p.a.

Maximální výše státní podpory

512 EUR1)

8,8 % p.a. 45,06 EUR1)

118 EUR

531,12 EUR 2)

12,5 % p.a. 66,39 EUR

90,11 EUR2)

Minimální doba trvání smlouvy

6 let

7 let

Podmínky pro přidělení státní

16 let žádné

maximální výše

podpory Úroky z vkladu Poplatek za uzavření

6 let

žádné

příjmu 2 – 2,4 % p.a.

1 – 4,75 % p. a.

2 – 3 % p.a.

fixní

fixní

fixní

0,5 %, 1 %

1 % z cílové 1 % z cílové částky

smlouvy

z cílové částky

Poplatek za vedení účtu

11,8 EUR

7 – 10 EUR

8,3 - 13,2 EUR

5

24

3

částky

Počet působících stavebních spořitelen 1) 2)

Svobodní manželské páry


58

3.1.1.1.

Spořící fáze v České republice

Modelový příklad

Pan Novák (35 let, svobodný, bezdětný) uzavřel v České republice smlouvu o stavebním spoření s tím, že následujících 7 let bude spořit na účet stavebního spoření formou sedmi jednorázových vkladů ve výši 20 000 Kč vždy na začátku kalendářního roku. Smlouvu o stavebním spoření uzavřel u Českomoravské stavební spořitelny dne 26. 4. 2010. Cílovou částku si stanovil ve výši 300 000 Kč ve standardní variantě. Státní podpora bude tedy činit 15 % z ročně naspořené částky a úroková míra z vkladů je fixní a činí 2 %. Při uzavření smlouvy zaplatil pan Novák poplatek ve výši1 500 Kč, tj. 0,5 % z cílové částky. Dále bude každý rok platit stavební spořitelně poplatek za vedení účtu ve výši 305 Kč.

Tab. č. 7: Stavební spoření v České republice Položka

Suma

Cílová částka

300 000 Kč

Úroková sazba

2%

Pravidelná úložka

20 000 Kč (roční – leden)

Doba spoření (v měsících)

84

Úhrada za uzavření smlouvy

1 500 Kč

Úhrady celkem

3 940 Kč

Vklady celkem

140 000 Kč

Úroky celkem

9 934,80 Kč

Státní podpora celkem

17 732 Kč

59

Doplatek státní podpory40

3 000 Kč


20 732 Kč

Uspořená částka včetně doplatku

166 726,80 Kč

státní podpory: Zdroj: vlastní práce

Jak je patrné z Tab. č. 7, uspořil pan Jan v České republice za sedm let částku 166 726,8 Kč. Na poplatcích za zřízení a vedení účtu zaplatil 3 940 Kč a stát přispěl na jeho stavební spoření 20 732 Kč.

Graf č. 4: Poměrové složení výsledné naspořené částky v České republice


Graf č. 4 znázorňuje, jak velkým podílem vlastních prostředků se účastník stavebního spoření účastnil celkové naspořené částky.

40

Po ukončení stavebního spoření v sedmém roce, přijde ještě v osmém roce státní podpora.

60

3.1.1.2.

Spořící fáze v Německu

Modelový příklad

Pan Novák (35 let, svobodný, bezdětný, příjem za rok menší než 25 600 EUR) uzavřel v Německu smlouvu o stavebním spoření s tím, že následujících 7 let bude spořit na účet stavebního spoření formou sedmi jednorázových vkladů ve výši 786,5 EUR (20 000 Kč) vždy na začátku kalendářního roku. Smlouvu o stavebním spoření uzavřel u Allianz Dresdner AG dne 26. 4. 2010. Jeho cílová částka je ve výši 11 797 EUR (300 000 Kč). Ze sjednané cílové částky zaplatil 1 %, což dělá 118 EUR (3 000 Kč). Každý rok zaplatí částku 9 EUR (229 Kč) za vedení účtu. Státní podpora bude činit 8,8 % z ročně naspořené částky, úroková míra z vkladů je fixní a činí 1,2 %.

Tab. č. 8: Stavební spoření v Německu Položka

Suma

Cílová částka

11 797 EUR

Úroková sazba

1,2 %


786,5 EUR (roční – leden)


84


118 EUR

Úhrady celkem

181 EUR

Vklady celkem

5 505,5 EUR

Úroky celkem

272,84 EUR


315,42 EUR

Uspořená částka

5 912,75 EUR


61

Pan Novák v Německu uspořil 5 912,75 EUR (150 361 Kč). Na poplatcích za rok zaplatil 181 EUR (4 603 Kč) a na účet mu za 7 let přibyla státní podpora ve výši 315,42 EUR (8 021 Kč). Jeho daňový základ převyšuje jak částku 17 900 EUR za rok, tak 20 000 EUR za rok, proto pan Novák nemá nárok na zaměstnaneckou prémii, kterou může ukládat buď na účet stavebního spoření, nebo na účet akciových fondů.

Graf č. 5: Poměrové složení výsledné naspořené částky v Německu


Graf č. 5 ukazuje, jakou mírou vlastních prostředků se pan Novák účastnil celé naspořené částky. Z výsledků je patrné, že 85 % tvoří jeho vklady bez veškerých úhrad. Celkové úroky jsou srovnatelné s celkovou státní podporou a to z toho důvodu, že pro lepší srovnání s výsledky z České republiky, vkládal pan Novák ročně vyšší částky, než kolik bylo nutné pro získání maximální výše státní podpory.

62

3.1.1.3.

Spořící fáze na Slovensku

Modelový příklad

Pan Novák (35 let, svobodný, bezdětný) uzavřel ve Slovenské republice smlouvu o stavebním spoření s tím, že následujících 7 let bude spořit na účet stavebního spoření formou sedmi jednorázových vkladů ve výši 786,5 EUR (20 000 Kč) vždy na začátku kalendářního roku. Smlouvu o stavebním spoření uzavřel u Prvé stavebné sporitelně dne 26. 4. 2010. Jeho cílová částka je 11 797 EUR (300 000 Kč). Státní podpora bude činit 12,5 % z ročně naspořené částky a úroková míra z vkladů je fixní a činí 2 %. Při uzavření smlouvy zaplatil pan Novák poplatek ve výši 118 EUR (3000 Kč), tj. 1 % z cílové částky. Dále bude každý rok platit stavební spořitelně poplatek za vedení účtu ve výši 12 EUR (305 Kč).

Tab. č. 9: Stavební spoření ve Slovenské republice Položka

Suma

Cílová částka

11 797 EUR

Úroková sazba

2%


786,5 EUR (roční – leden)


84


118 EUR

Úhrady celkem

202 EUR

Vklady celkem

5 505,5 EUR

Úroky celkem

472,67 EUR


464,73 EUR

Uspořená částka

6 240,4 EUR


63

Tabulka č. 9 ukazuje, že Pan Novák za sedm let spoření na Slovensku naspořil částku 6 240,4 EUR (158 693,37 Kč). Na poplatcích zaplatil celkem 202 EUR (5 136,86 Kč) a stát mu přispěl na účet stavebního spoření celkovou částku 464,73 EUR (11 818,08 Kč).

Následující graf č. 6 vyjadřuje, jakou mírou vlastních prostředků se pan Novák účastnil celé naspořené částky. Z výsledků je patrné, že 85 % tvoří jeho vklady po odečtení veškerých poplatků. Celkové úroky o 1 % převyšují celkovou státní podporu a to ze stejného důvodu jako v Německu, tedy že pro lepší srovnání s výsledky z České republiky, vkládal pan Novák ročně vyšší částky, než kolik bylo nutné pro získání maximální výše státní podpory.

Graf č. 6: Poměrové složení výsledné naspořené částky na Slovensku


64

3.1.1.4.

Celková komparace vybraných ukazatelů

V této části bude provedena celková komparace spořící fáze v České republice, v Německu a na Slovensku. Bude zjištěno, ve které zemi pan Novák získal nejlepší podmínky pro uzavření stavebního spoření a dále bude zjištěno v jaké zemi stát nejvíce a nejméně vydal ze své pokladny na státní podporu ke stavebnímu spoření. Vybranými ukazateli jsou: státní podpora, naspořená částka, poplatky a počet nově uzavřených smluv. Veškeré výsledky byly pro lepší srovnání převedeny na měnu Euro.

Český systém stavebního spoření společně se slovenským systémem stavebního spoření byl převzat z Německa. Proto jsou všechny systémy vesměs na stejném principu, jen s určitými odlišnostmi. Jedním z rozdílů mezi českým systémem stavebního spoření a slovenským systémem je ten, že klient na Slovensku si může už po dvou letech vybrat uspořenou částku společně se státní podporou a tyto prostředky použít na bytové účely. Zatímco klienti v České republice uspořené peněžní prostředky společně se státní podporou získají až za šest let a pak je mohou využít na jakýkoliv účel. V Německu je vázací lhůta stanovena na sedm let. Nově podepsané smlouvy od 1. 1. 2009 musí i po skončení této lhůty použít naspořené prostředky na bytové účely.

Státní podpora

V České republice stát od roku 2004 přispívá na stavební spoření státní podporu ve výši 15 % z ročního vkladu, maximálně však 3 000 Kč ročně (118 EUR). Klienti

65

tak mají zaručeno, že budou státní podporu dostávat po celou dobu trvání smlouvy o stavebním spoření ve výši platné v době jejího uzavření. Zatímco na Slovensku se procentuální výše státní podpory každoročně určuje podle státem stanoveného vzorce. Slovenští klienti tak nemohou předem vědět, jakou státní podporu ke svému stavebnímu spoření v dalších letech dostanou. V současné době je procentuální výše státní podpory stanovena na 12,5 % z ročního vkladu, maximálně však 2000 Sk (66,39 EUR). Německý systém stavebního spoření je ke svým klientům daleko přísnější. Aby mohla být klientovi připsána na účet stavebního spoření státní podpora, musí dovršit 16 let. Dále musí mít maximální roční zdaněný příjmem do 25 600 EUR, pokud je klient svobodný a maximální roční zdaněný příjem 51 200 EUR v případě manželských párů. Na každé dítě se snižuje daňový základ o 5 808 EUR. Státní podpora v Německu činí 8,8 % z ročně naspořené částky, nejvíce ale 45,06 EUR u svobodných a 90,11 EUR u manželských párů. V Německu existuje ještě jedna forma státní podpory, tzv. zaměstnanecká podpora na spoření. Také je podmíněna maximální výší ročního zdaněného příjmu, ale také závisí na tom, jaký typ pro ukládání příspěvku si zaměstnanec zvolí.

Co se týče pana Nováka a jeho sedmiletého spoření, jak níže zobrazuje Graf č. 7, nejvyšší státní podporu za sedm let spoření získal v České republice. Stát zde přispěl klientovi 815,25 EUR. Na Slovensku už stát tolik štědrý nebyl. Pan Novák by zde za sedm let spoření obdržel necelou polovinu státní podpory než jako v České republice. Vůbec nejmenší částku státní podpory ke stavebnímu spoření vyplácí Německo. Nutno ovšem podotknout, že modelový příklad byl zvolen tak,

66

že pan Novák přišel o nárok na zaměstnaneckou prémii, která by celkovou výši státní podpory zvedla.

Graf č. 7: Výše státní podpory za 7 let spoření v jednotlivých zemích


Celková naspořená částka

Z grafu č. 8 jde názorně vidět, že nejvíc pan Novák za sedm let naspořil v České republice a to konkrétní částku ve výši 6556,3 EUR. O 315, 9 EUR méně pak naspořil na Slovensku a úplně nejméně pan Novák uspořil v Německu (5912,75 EUR).

Naspořená částka zahrnuje vložené prostředky včetně úroků, státní podporu a úroky ze státní podpory. Částka je krácena o výdaje, které pan Novák platil za uzavření smlouvy o stavebním spoření a o roční výdaje za vedení účtu.

67

Graf č. 8: Výše naspořené částky za 7 let spoření v jednotlivých zemích


Poplatky

Co se týče poplatků, zaplatí pan Novák za sedm let spoření nejméně v České republice a to 155 EUR (viz. Graf č. 9). Celková výše poplatků je ale ovlivněna výší sumy, kterou pan Novák zaplatil v České republice při uzavření smlouvy. Stavební spořitelna České spořitelny si na rozdíl od Allianz Dresdner AG a Prvé stavebné spořitelní vybírá 0,5 % ze sjednané cílové částky, což je o 59 EUR méně než stavební spořitelny v Německu a na Slovensku, u kterých zaplatil pan Novák při uzavření smlouvy 1 % z cílové částky. Částky za vedení účtu jsou ve sledovaných zemích víceméně podobné a v modelovém příkladě se pohybují od 9 – 12 EUR.

68

Graf č. 9: Výše poplatků za 7 let spoření v jednotlivých zemích


Počet nově uzavřených smluv

Jak ukazuje graf č. 10, nejvíce smluv na 1 000 obyvatel za sledované období bylo uzavřeno v České republice. Na Slovensku bylo uzavřeno o 101 smluv méně a v Německu dokonce o 224 smluv méně než v České republice. Tento výsledek je jistě ovlivněn situací z roku 2003, kdy bylo v České republice uzavřeno rekordní množství smluv o stavebním spoření. Stavební spoření v sousedním Slovensku již není tak lákavé, jak tomu bývalo. Poté, co se změnila procentuální výše vyplácené státní podpory, počet spořících klientů klesá. Zatímco procentuální výše státní podpory se snižuje, optimální vklad spotřebitele se zvyšuje. Mnoho slovenských obyvatel v posledních letech dává přednost hypotečním úvěrům díky výhodnosti úrokových sazeb z úvěrů a dotacím na hypoteční úvěry.

69

Graf č. 10: Srovnání počtu nově uzavřených smluv ze stavebního spoření za období 2002 – 2007 v jednotlivých zemích

Zdroj: výroční zprávy stavebních spořitelen (vlastní práce)

Počet existujících smluv ze stavebního spoření Prvenství v počtu existujících smluv o stavebním spoření na 1 000 obyvatel k roku 200841 získala Česká republika. Německo se stalo druhou nejsilnější zemí v počtu existujících smluv a jako poslední v počtu existujících smluv skončilo Slovensko. To svědčí o velké oblibě stavebního spoření v České republice.

41

počet existujících smluv o stavebním spoření k roku 2009 ještě neměly slovenské stavební

spořitelny na svém webu uvedeny.

70

Graf č. 11: Počet existujících smluv o stavebním spoření k roku 2008 v jednotlivých zemích

Zdroj: acss.cz

3.1.2. Komparace úvěrové fáze

Úvěr ze stavebního spoření je ve všech sledovaných zemích poměrně snadno dostupný pro jakoukoliv skupinu obyvatel. Musí být ale výhradně použit pouze na bytové účely. Na rozdíl od hypotečních úvěrů se u úvěrů ze stavebního spoření nevyžaduje zástavní právo k nemovitosti.

I ve fázi úvěru ze stavebního spoření lze ve vybraných zemích sledovat odlišnosti. Jedním z rozdílů je minimální doba spoření, kterou musí klient splnit, aby mu mohl být přidělen úvěr ze stavebního spoření. V České republice a na Slovensku je tato doba shodná a rovná se 24 měsícům. V Německu je tato doba kratší a klient může získat úvěr již po 18 měsících. Ale to je jen jedna z podmínek, kterou musí

71

klient splnit, aby mu byl přidělen řádný úvěr ze stavebního spoření. Další z podmínek, které musí klient splnit je získat dobré hodnotící číslo, které si v každé zemi každá spořitelna stanovuje sama a mít naspořeno alespoň 40 % z cílové částky. Úrokové sazby z úvěrů ze stavebního spoření jsou sjednány obdobně. Jen v Německu jsou úrokové sazby o 1 % nižší než v České republice a na Slovensku. Po splnění podmínek stavební spořitelna oznámí klientovi, že může využít úvěr ze stavebního spoření. Pokud klient ještě nechce čerpat úvěr, může si sám o úvěr zažádat v dalších letech.

Pro přehlednost údajů byla vytvořena Tab. č. 10, která znázorňuje jednotlivé ukazatele úvěru ze stavebního spoření.

Tab. č. 10: Srovnání ukazatelů stavebního spoření v ČR, v Německu a na Slovensku ve fázi úvěru v roce 2010 Ukazatele stavebního Česká republika Německo Slovensko spoření Úroková sazba z úvěru ze stavebního spoření Čekací doba na úvěr

3 – 5 % p.a.

2 – 6,4 % p.a.

2,9 – 7 % p.a.

24 měsíců

18 měsíců

24 měsíců

zdarma

2 % z CČ

1 % z CČ

12 EUR

7 EUR

12 EUR

0,5; 0,55 % z CČ

0,6 % z CČ

0,5 % z CČ

Poplatek z poskytnutého úvěru Poplatek za vedení účtu Minimální měsíční splátka Zdroj: vlastní práce

72

Poplatky za poskytnutý úvěr ze stavebního spoření jsou odlišné. V České republice stavební spořitelny nevybírají za toto poskytnutí žádné poplatky. Na Slovensku si vybírají 1 % z CČ, maximálně však 66,39 EUR (2 000 Sk) a v Německu 2 % z cílové částky. Poplatky za roční vedení účtu jsou v České republice a na Slovensku stejné, v Německu jsou o 5 EUR nižší. Minimální měsíční splátka je ve sledovaných zemích téměř totožná.

3.2.

Vliv výše státní podpory na rozhodování klienta

v České republice Současný stav veřejných financí opět rozvířil debatu, kde ušetřit. Jedním z návrhů ministerstva financí je zrušení či snížení státní podpory ze stavebního spoření. Přiznaná státní podpora za rok 2009 dle ministerstva financí činila 14,2 mld. Kč. Snahám o snížení této výdajové položky se nelze divit vzhledem k očekávané výši deficitu veřejných financí. V následující části diplomové práce bude rozebráno, jaký vliv by mělo snížení či zrušení státní podpory stavebního spoření na rozhodování klienta, zda uzavřít, či neuzavřít smlouvu o stavebním spoření.

73

3.2.1. Stavební spoření

Modelový příklad

Pan Novák plánuje za 6 let postavit rodinný dům. Právě zdědil 120 tisíc Kč. Rozhodl se tedy vložit peníze na spořicí účet Stavební spořitelny. Nejvíce mu vyhovoval produkt u Stavební spořitelny České spořitelny, tzv. Buřinky. Pan Novák tedy vložil 120 tisíc Kč na účet stavebního spoření hned na počátku při založení smlouvy. Má tedy tak „předspořeno“ na 6 let a každý rok má nárok na maximální výši státní podpory a nemusí se o platby během šesti let vůbec starat. Jako cílovou částku si pan Novák zvolil 300 000 Kč.

Modelový příklad bude počítán na konkrétní podmínky klienta Stavební spořitelny České spořitelny. Pan Novák tedy při uzavření smlouvy zaplatí poplatek ve výši 1 500 Kč, tj. 0,5 % z cílové částky. Dále bude každý rok platit stavební spořitelně poplatek za vedení účtu ve výši 305 Kč. Ten se strhává vždy k 1. lednu v celé výši bez ohledu na to, kdy bude smlouva ukončena. Úroková míra z vkladů je fixní a činí 2 %. Státní podpora mu bude na účet připsána vždy v následujícím roce.

3.2.1.1.

Výše naspořené částky při současné výši státní podpory

Dle platného zákona má klient nárok na státní podporu ve výši 15 % z vložené částky, maximálně 3 000 Kč. Při uzavření smlouvy zaplatí 1 500 Kč a za vedení účtu 305 Kč ročně.

74

Tab. č. 11: Výše naspořené částky při státní podpoře 3000 Kč (v Kč) v ČR zúročená zúročený státní naspořeno Rok zůstatek vklad poplatky státní vklad podpora celkem podpora 1. 120 000 1 805 2 364 0 0 120 559 2.

120 559

0

305

2 405

3 000

60

125 719

3.

125 719

0

305

2 509

3 000

60

130 983

4.

130 983

0

305

2 614

3 000

60

136 352

5.

136 352

0

305

2 721

3 000

60

141 828

6.

141 828

0

305

2 831

3 000

60

147 714

7.

po skončení přijde ještě státní podpora

3 000

-

150 714


Jak ukazuje Tab. č. 11 po 6 letech spoření bude mít pan Novák na účtu stavebního spoření 150 714 Kč. Celkové vklady klienta činily 120 000 Kč a zbývající částka 30 714 Kč je výše zhodnocení úspor za dobu spoření, z čehož 18 000 Kč tvoří státní podpora a zbytek 12 714 Kč je tvořen úroky z vkladů a ze státní podpory.

3.2.1.2.

Výše naspořené částky při státní podpoře ve výši 1 500 Kč

V další variantě stavebního spoření bude pan Novák spořit u stejné stavební spořitelny. Rozdíl je ale v tom, že klient bude mít nárok na státní podporu ve výši 7,5 % z vložené částky, maximálně 1 500 Kč. Při uzavření smlouvy zaplatí 1 500 Kč a za vedení účtu 305 Kč ročně.

75

Tab. č. 12: Výše naspořené částky při státní podpoře 1 500 Kč (v Kč) v ČR zúročená zúročený státní naspořeno Rok zůstatek vklad poplatky státní vklad podpora celkem podpora 1. 120 000 1 805 2 364 0 0 120 559 2.

120 559

0

305

2 405

1 500

30

124 189

3.

124 189

0

305

2 478

1 500

30

127 892

4.

127 892

0

305

2 552

1 500

30

131 669

5.

131 669

0

305

2 627

1 500

30

135 521

6.

135 521

0

305

2 704

1 500

30

139 450

7.

po skončení přijde ještě státní podpora

1 500

-

140 950


Pan Novák bude mít po 6 letech, jak ukazuje Tab. č. 12, naspořeno 140 950 Kč. Celkové vklady klienta činily 120 000 Kč a zbývající částka 20 950 Kč je výše zhodnocení úspor za dobu spoření, z čehož 18 000 Kč tvoří státní podpora a zbytek 2 950 Kč je tvořen úroky z vkladů a ze státní podpory.

3.2.1.3.

Výše naspořené částky bez příspěvku státní podpory

V této variantě pan Novák zjistí, kolik by u Stavební spořitelny České spořitelny naspořil, kdyby mu byl vklad´po 6let pouze úročen a státní podpora by byla nulová.

76

Tab. č. 13: Výše naspořené částky bez státní podpory (v Kč) v ČR zúročená zúročený státní Rok zůstatek vklad poplatky státní vklad podpora podpora 1. 120 000 1 805 2 364 0 0

naspořeno celkem 120 559

2.

120 559

0

305

2 405

0

0

122 659

3.

122 659

0

305

2 447

0

0

124 801

4.

124 801

0

305

2 490

0

0

126 986

5.

126 986

0

305

2 534

0

0

129 215

6.

129 215

0

305

2 704

0

0

131 614


Jak ukazuje Tab. č. 13 pan Novák by za 6 let při stávajících podmínkách stavební spořitelny naspořil 131 614 Kč. Tedy jeho zhodnocení úspor se rovná 11 614 Kč.

3.2.1.4.

Výhody a nevýhody stavebního spoření

Výhody: • státní podpora v podobě dotace ve výši 15 % z ročně uspořené částky, maximálně však 3 000 Kč, • osvobození veškerých výnosů ze stavebního spoření od daně z příjmů, • neměnné podmínky spoření po celou dobu trvání smlouvy, • nezávislost na kapitálovém trhu (úrokové sazby z vkladů i úvěrů jsou pevné po celou dobu trvání vztahu - vázací lhůtu), • nakládání s uspořenými penězi včetně státní podpory není po ukončení spoření jakkoliv omezeno,

77

• téměř nulové riziko investice, vklady jsou ze zákona pojištěny, • možnost uzavřít více smluv o stavebním spoření, • žádné věkové omezení.

Nevýhody: • nárok na výplatu státní podpory až po šesti letech, • sankce za předčasnou výpověď, která obvykle činí 0,5 % z cílové částky, • státní podpora se vztahuje jen na omezenou výši vkladů, • některé spořitelny stanovují a vyžadují minimální výši měsíčního vkladu.

3.2.2. Termínovaný vklad

Modelový příklad

Pan Novák plánuje za 6 let postavit rodinný dům. Právě zdědil 120 tisíc Kč. Po důsledném prozkoumání termínovaných vkladů jednotlivých bank, se rozhodl vložit své peníze na termínovaný vklad Volksbank CZ, u které má vedený i svůj běžný účet. Pan Novák tedy vložil 120 tisíc Kč na vkladový účet a zvolil dlouhodobý pětiletý vklad s fixní úrokovou sazbou 2,6 % a následně krátkodobý jednoletý vklad s fixní úrokovou sazbou 1,5 %42. Z vyplaceného úroku musí ještě uhradit 15% daň.

42

kombinace dlouhodobého a krátkodobého vkladu byla zvolena s ohledem na šestiletou vázací

dobu u stavebního spoření.

78

3.2.2.1.

Výše naspořené částky z termínovaného vkladu

Tab. č. 14: Výše naspořené částky z termínovaného vkladu v ČR úroková vyplacený daň z vklad sazba úrok úroku Pětiletý term. vklad 120 000 2,6 % 15 600 2 340 Jednoletý term. vklad

133 260

1,5 %

1 999

300

vyplacená částka 133 260 134 959


Jak lze vidět v Tab. č. 14, Pan Novák bude mít po šesti letech naspořeno 134 959 Kč (po pěti letech 133 260 Kč). Z toho celková suma vyplacených úroků je rovna 17 599 Kč a pan Novák musel z vyplaceného úroku zaplatit daň v celkové výši 2 640 Kč.

3.2.2.2.

Výhody a nevýhody termínovaného vkladu

Výhody: • bezplatné zřízení a vedení termínovaného účtu u většiny bank, • pojištění termínovaného vkladu je podle Zákona o bankách, • snadná dostupnost termínovaného vkladu, • časová nenáročnost správy termínovaného vkladu. Nevýhody: •

za předčasný výběr peněz z účtu (před uplynutím dohodnuté doby splatnosti) si banky účtují sankční poplatky a někde peníze nelze předčasně vybrat vůbec,

•

platba daně ve výši 15 % z úroků z vkladu,

•

banky podmiňují uzavření vkladem minimální částky,

79

• věkové omezení (nejčastěji 18 let), •

některé banky nedovolí vložit na termínovaný vklad libovolnou částku,

•

u vkladů v cizích měnách riziko vyplývající z pohybu devizových kurzů vůči české koruně.

3.2.3. Komparace

výnosnosti

stavebního

spoření

a

termínovaného vkladu

Níže uvedená Tabulka č. 15 ukazuje, jak byla panu Novákovi zděděná částka 120 000 Kč v jednotlivých variantách zúročena. První variantou je případ, kdy je mu ze stavebního spoření připisována současná výše státní podpory, tedy 3 000 Kč, v další variantě je výše státní podpory snížena na polovinu, tedy 1 500 Kč. Ve třetí variantě příspěvek státní podpory ke stavebnímu spoření není. Čtvrtou variantou je termínovaný vklad v pětileté a jednoleté kombinaci.

Tab. č. 15: Komparace výnosnosti stavebního spoření a termínovaného vkladu v ČR Naspořeno celkem (Kč) Stavební spoření1)

150 714

Stavební spoření2)

140 950

Stavební spoření3)

131 614

Termínovaný vklad

134 959

varianta se státní podporou ve výši 3 000 Kč varianta se státní podporou ve výši 1 500 Kč 3) varianta s nulovou státní podporou

1) 2)

80


Vyhodnocením získaných výsledků z modelového příkladu bylo dospěno k následujícím závěrům:

Kdyby došlo k novelizaci zákona o stavebním spoření a státní podpora by činila 7,5 % z ročně naspořené částky, maximálně tedy 1 500 Kč, pan Novák by za šest let uspořil o 9 764 Kč méně než při současném znění zákona o stavebním spoření. Přesto by ale uspořil o 5 991 Kč více, než kdyby zvolil jako alternativu termínovaný vklad. Závěr tedy je, že z hlediska výnosnosti by i po snížení státní podpory na polovinu bylo výhodnější stavební spoření než termínovaný vklad.

Další závěr vychází ze srovnání stavebního spoření bez státní podpory. Pan Novák by v tomto případě naspořil o 19 100 Kč méně, než kolik by uspořil v současné době, kdy státní podpora činí 3 000 Kč. V této variantě by také uspořil o 3 345 Kč méně, než kdyby zvolil pro zhodnocení své zděděné částky termínovaný vklad. Pan Novák se opět rozhoduje z hlediska zhodnocení svých vložených prostředků, a proto stanovenou hypotézu nelze zamítnout.

Když by obyvatelé České republiky stejně jako pan Novák věděli, že vláda zrušila státní podporu stavebního spoření, tak by smluv o stavebním spoření uzavírali velice málo. Už by se jim to totiž tolik nevyplatilo. V současné době mají ze stavebného spoření velký výnos, který takto zajištěný nikde jinde není. Jak vyšlo v modelovém příkladě, po zrušení státní podpory by výnos nebyl vysoký a lidem by se vyplatilo dávat své peněžní prostředky do jiných peněžních ústavů a nezakládat si stavební spoření, kde se ke svým penězům dostanou až za 6 let. Ne

81

všichni klienti stavebních spořitelen si totiž berou úvěr. Někteří mají stavební spoření jako výhodnou a výnosnou možnost jak zhodnotit své peníze.

Z toho vyplývá, že kdyby lidé neuzavírali stavební spoření a nespořili si, stavební spořitelny by najednou měli málo vybraných peněz a nemohly by z uložených vkladů poskytovat úvěry. Stavební spořitelny totiž potřebují takzvané “přátelské klienty43”. To jsou ti klienti, kteří u stavební spořitelny spoří a neberou si úvěr. Používají stavební spoření jako zajímavý a bezpečný nástroj zhodnocení svých peněž. Z vkladů těchto “přátelských klientů” stavební spořitelny poté půjčují úvěry ze stavebního spoření a překlenovací úvěry. Stavební spořitelny by tak neměly dostatek volných peněz na úvěry a musely by si půjčovat jinde. Musely by tak splácet peněžní půjčky i od jiného peněžního ústavu a pro klienta, který by si vzal úvěr, by to znamenalo vyšší úrokovou sazbu tohoto úvěru. Stavební spořitelny by ztratily výhody oproti ostatním poskytovatelům úvěrů. Pro klienty by to bylo také nepříjemné, protože by museli platit více než dříve. Pokud státní podpora stavebního spoření zůstane nadále, lidé budou mít určitě stále zájem o stavební spoření a o úvěry od stavebních spořitelen.

43

Stavební spoření [online]. 2007 [cit. 2010-04-23]. Srovnání tarifů stavebních spořitelen. Dostupné

z WWW: .

82

3.3.

Stavební spoření a míra úspor v zemi

Jelikož je míra úspor a jejich tvorba a přeměna na investice určitým motorem každé ekonomiky, v této části diplomové práce bude analyzováno, zda má existence stavebního spoření vliv na míru úspor v zemi Bude tedy provedeno srovnání zemí, ve kterých existuje stavební spoření (ČR, Německo) a zemí, ve kterých se tento produkt nenabízí (Polsko, Nizozemí). Tato přeměna úspor v investice je důležitá proto, že na růstu investic do velké míry závisí hospodářský růst země a také zvyšování životní úrovně obyvatel. Úspory zvyšují národní bohatství země, ať již ve formě finančních aktiv či v podobě nefinančních aktiv.

Bude provedeno srovnání na základě hrubé a čisté míry úspor. Toto srovnání bude rozděleno na dvě teritoria a to středoevropské (ČR, Polsko) a západoevropské (Německo, Nizozemí).

3.3.1. Středoevropské teritorium

Jak již bylo uvedeno v teoretické části, Česká republika je zemí s fungujícím systémem stavebního spoření a zemí s nejvyšším příspěvkem státní podpory. Zatímco v Polsku systém stavebního spoření nefunguje. Ze srovnání těchto zemí vzejde odpověď, zda má stavební spoření vliv na míru úspor v zemi. Výběr zemí byl zvolen také s ohledem na to, že obě země jsou tzv. postkomunistické země, dále jsou členy Visegrádské čtyřky a také obě země ve stejném roce vstoupily do Evropské unie. Jejich ekonomická situace je tedy podobná.

83

Tab. č. 16: Hrubé úspory (% HDP) – soukromý sektor, srovnání ČR, Polska a EU-25 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

ČR

21,52

22,46

21,63

20,51

19,27

17,16

20,03

20,01

19,85

19,86

19,79

Polsko

18,03

17,54

17,41

15,08

16,72

15,62

15,23

16,01

16,89

16,21

15,92

EU-25

-

17,94

18,33

19,27

19,75

19,82

19,17

18,97

19,01

18,98

18,94

Zdroj: Eurostat (vlastní práce)

Hrubé úspory vyjádřené procentem HDP v soukromém sektoru dosahují v České republice za sledované období 1999 - 2009 vyšších hodnot než v Polsku a s výjimkou let 2003 a 2004 také vyšších hodnot než dosáhl průměr EU-25, viz Graf č. 12.

Graf č. 12: Hrubé úspory (% HDP) – soukromý sektor, srovnání ČR, Polska a EU-25

Zdroj: Eurostat (vlastní práce)

Ovšem jestli je výše uvedený vývoj zapříčiněn existencí stavebního spoření, nelze potvrdit. Jedním z argumentů, které toto tvrzení vyvracejí, může být výsledek komparace

84

vývoje hrubých úspor (% HDP) soukromého sektoru s vývojem výše vkladů na stavební spoření. Tedy porovnání Tab. č. 16 s Tab. č. 17.

Tab. č. 17: Vývoj výše vkladů na stavební spoření (v mld. Kč) v ČR Rok

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

93,6

110,4

133,3

180,2

236,8

287,1

329,0

359,8

348,9

401,1

415,1

Výše vkladů

Zdroj: Asociace českých stavebních spořitelen

Graf č. 13: Výše vkladů na stavební spoření (mld. Kč) v ČR

Zdroj: Asociace českých stavebních spořitelen

Tab. č. 17. a Graf č. 13 zobrazují výši vkladů klientů na účtu u stavebních spořitelen. V době před novelizací zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, která s účinností od 1. 1. 2004 snížila maximální výši státní podpory stavebního spoření, lidé houfně zakládali nové smlouvy. Vklady na účty stavebních spořitelen tedy dosahovaly svých maxim, přesto hrubé úspory v soukromém sektoru klesaly. V roce 2004

85

dosáhly hrubé úspory na sledované periodě svého minima, vklady klientů stavebních spořitelen přitom neustále rostly. Stejně tak tomu bylo v letech 2008 a 2009.

Následující Graf č. 14 pak objasňuje, z jakého důvodu nemohl nárůst vkladů na účty u stavebních spořitelen zvýšit výši úspor v ekonomice. Po zveřejnění spekulace na začátku roku 2002 o chystaném zpřísnění podmínek produktu, se rozpoutala četná diskuze a o velké pozdvižení se postarali také politici, kteří prohlašovali, že státní podpora stavebního spoření je příliš drahá. Média se pak od té chvíle začala předhánět ve spekulacích o možném snížení státní podpory již od roku 2003.

To vše bylo později doprovázeno mohutnou marketingovou podporou zainteresovaných stavebních spořitelen k uzavírání dalších smluv či navyšování cílových částek stávajících smluv. Klienti tak byli motivováni a příležitost čtyř a půl tisícových ročních státních příspěvků garantovaných na celou dobu trvání smlouvy a kratší dobu spoření si nechtěli nechat utéct. Přesunuli tak značnou část prostředků z bankovních vkladů na účty stavebních spořitelen. Nedošlo tak ke zvýšení míry úspor domácností, ale pouze k přesunu vkladů z bank do stavebních spořitelen, viz Graf č. 14:

86

Graf č. 14: Vklady obyvatelstva u stavebních spořitelen (v mil. Kč) v ČR

Zdroj: ČSÚ

Co se týče vývoje čistých úspor. Z Grafu č. 15, který porovnává čisté úspory ČR a Polska, je patrný podobný průběh křivky čistých úspor obou zemí. V průběhu let 1999 až 2004 dosahovaly vyšších hodnot čisté úspory (% HDP) Polska. Tedy země, kde systém stavebního spoření není. Vliv stavebního spoření na čisté úspory tedy také nelze prokázat. I zde je navíc v rozporu srovnání Grafu č. 13, tedy výše vkladů na stavební spoření a Grafu č. 15, tedy vývoje čistých úspor. V období nárůstu vkladů na účty stavebních spořitelen, tj. mezi lety 2001 a 2004 (Graf č. 14), došlo k prudkému poklesu čistých úspor (% HDP).

Tab. č. 18: Čisté úspory (% HDP) – srovnání ČR a Polska 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

ČR

4,32

4,21

4,00

2,53

0,94

1,86

4,82

5,57

7,32

8,56

8,92

Polsko

6,61

5,72

4,43

2,54

2,91

2,63

3,85

5,26

6,13

7,64

8,01

Zdroj: Eurostat

87

Graf č. 15: Čisté úspory (% HDP) v ČR a v Polsku

Zdroj: Eurostat

Velmi podobně se v obou sledovaných zemích vyvíjel i objem čistých úspor v přepočtu na jednoho obyvatele, viz Graf č. 16. I v tomto srovnání dosahuje Česká republika vyšších čísel.

Tab. č. 19: Čisté úspory (EUR/obyv.) v ČR a v Polsku 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

ČR

200

200

300

200

100

200

500

600

900

1100

1100

Polsko

300

300

200

100

100

100

200

400

500

600

600

Zdroj: Eurostat

88

Graf č. 16: Čisté úspory (EUR/obyv) v ČR a v Polsku

Zdroj: Eurostat

Ze srovnání těchto dvou zemí vychází, že statistiky nepotvrzují fakt, že by Česká republika, země s rozvinutým systémem stavebního spoření, dosahovala vyšší míry úspor než Polsko, země, kde systém stavebního spoření zatím do praxe uveden nebyl. Předpokládá se tedy, že míra úspor v české ekonomice je závislá na jiných ukazatelích, než na existenci stavebního spoření.

3.3.2. Západoevropské teritorium

Ze srovnání Německa a Nizozemí vzejde odpověď, zda má stavební spoření vliv na míru úspor v zemi Německo je kolébkou stavebního spoření, zatímco Nizozemí je zemí bez fungujícího systému stavebního spoření. Země byly zvoleny na základě toho, že jsou zakládajícími zeměmi Evropské unie a také patří mezi nejvyspělejší země Evropy.

89

Tab. č. 20: Hrubé úspory (% HDP) – soukromý sektor, srovnání Německa, Nizozemí a EU-15 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Ně.

19,12 18,56 20,34 19,32 20,37 22,36 22,25 22,27 22,36 22,08 21,96

Niz. 23,74 23,86 23,27 23,93 24,75 26,61 23,64 23,41 23,52 23,58 22,84 EU15

18,43 17,92 18,25 19,37 19,82 20,07 19,25 19,04 19,09 19,12 18,87

Zdroj: Eurostat

V Německu, stejně jako ve starých členských zemích EU (EU-15), se míra úspor za sledované období 1999 – 2009 stabilizovala a oscilovala kolem 20 % HDP. Zatímco v Nizozemí byla a stále zůstává míra hrubých úspor nadprůměrná, viz Tab. č. 20.

Jak je vidět z Grafu č. 17 a Tab. č. 20, hrubé úspory v soukromém sektoru vyjádřené procentem HDP převyšují v Německu, tedy zemi s institutem stavebního spoření, průměr EU-15 nepřetržitě od roku 1999. Ovšem srovnáme-li německé hrubé úspory s Nizozemím, zemí bez stavebního spoření, jsou tyto úspory v celém sledovaném období nižší.

90

Graf č. 17: Hrubé úspory (% HDP) – soukromý sektor, srovnání Německa, Nizozemí a EU-15

Zdroj: Eurostat

Srovnání čistých úspor pak předpoklad, že by Německo mělo vyšší úspory než země bez stavebního spoření, nepotvrzuje už vůbec. Jak je vidět v Grafu č. 18, ve sledovaném období až do roku 2004 se německé čisté úspory pohybovaly pod průměrem EU-15 a také pod úrovní Nizozemska.

Tab. č. 21: Čisté úspory (% HDP) – srovnání Německa, Nizozemí a EU-15 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

2009

Ně.

9,02

5,53

5,24

4,51

4,43

4,56

6,27

6,54

7,82

8,73

8,92

Niz. 12,52 13,76 12,02 10,84 10,43 12,92 11,63 12,44 13,47 13,95 14,16 EU15

7,47

7,11

6,84

6,43

6,28

6,64

Zdroj: Eurostat

91

6,21

6,65

7,03

7,15

7,37

Graf č. 18: Čisté úspory (% HDP) v Německu, v Nizozemí a v EU-15

Zdroj: Eurostat

V Grafu č. 19 jsou pak znázorněny čisté úspory země vyjádřené počtem EUR na obyvatele. Na každého Němce tak připadala v letech 1999 až 2004 menší částka než na průměrného Evropana, v roce 2005 se pak vývoj obrátil. Ovšem v porovnání jednotlivých zemí Německo v této statistice významně ztrácí na Nizozemí, např. v roce 2009 připadalo na jednoho Němce 2 700 EUR čistých úspor, zatímco na jednoho Nizozemce připadalo 5 000 EUR.

Tab. č. 22: Čisté úspory (EUR/obyv.) – srovnání Německa, Nizozemí a EU-15 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Ně.

1400

1300

1200

1100

1200

1700

1800

2200

2500

2600

2700

Niz.

3100

3600

3300

3100

3100

3900

3600

4000

4600

4900

5000

EU15

1600

1600

1600

1600

1500

1700

1600

1800

2000

2100

2200

Zdroj: Eurostat

92

Graf. č. 19: Čisté úspory (EUR/obyv.) v Německu, v Nizozemí a v EU-15

Zdroj: Eurostat

Závěr srovnání západoevropských zemí ukazuje, že výše uvedené statistiky nepotvrzují, že by Německo, kolébka stavebního spoření, dosahovalo vyšší míry úspor než země bez stavebního spoření, v našem případě Nizozemí. Tedy že míra úspor, stejně jako v zemích střední Evropy, není závislá na existenci stavebního spoření.

Míra úspor je závislá na růstu zadluženosti domácností. Dle Českého statistického úřadu se objem osobních půjček od roku 2000 oproti létům devadesátým zdesetinásobil. Svůj podíl na vývoji zadluženosti domácností mají jistě i finanční instituce samy. Ty totiž reklamami občany neustále upozorňují na výhodné a ještě výhodnější půjčky a člověk má dojem, že zadlužit se je úplně běžné a normální, dokonce moderní. Poměrně silný vztah lze najít také mezi mírou hrubých úspor domácností a mírou nezaměstnanosti. Právě z obavy ze ztráty zaměstnání totiž

93

lidé spíše více spoří, aby případnou dobu bez práce mohli financovat z vlastních úspor.

94

4. Diskuze Stavební spoření funguje v mnoha zemích a je považováno za jeden z nejvýnosnějších způsobů spoření s nulovým rizikem. Lidé jsou lákáni vysokou státní podporou, která tuto vysokou výnosnost produktu zaručuje.

Každá země má jiné principy fungování systému stavebního spoření a také jiné podmínky pro vyplacení státní podpory. V diplomové práci bylo zjištěno, že klienti v České republice získávají od státu nejštědřejší státní podporu. Její výše se poslední dobou velice často stává předmětem diskuzí. Dokonce se mluví o otázce možného zrušení státní podpory stavebního spoření. Tato změna má své zastánce i své odpůrce.

Zastánci jsou vesměs politické strany, které kritizují fakt, že účastníci nejsou nijak povinni našetřené peníze a státní podporu použít pro zlepšení své bytové situace. Přitom zavedení státního příspěvku bylo od počátku koncipováno jako motivační faktor pro nastartování českého realitního trhu a stavební spoření tak neplní svou funkci. S tímto tvrzením nezbývá než souhlasit, lidé v mnoha případech spíše než na zlepšení bytové situace využívají stavební spoření na jiné účely. Dále si od tohoto kroku vláda slibuje omezení státních výdajů. Kritici tvrdí, že z krátkodobého hlediska by zrušení státní podpory mělo zcela opačný efekt. Jak ukazují zkušenosti z minulých let, lidé by chtěli využít poslední možnosti, jak získat efektivní nástroj k zhodnocování finančních prostředků, což by vedlo k jednorázovému nárůstu počtu uzavřených smluv. Stejně tomu tak bylo i v roce 2003, kdy lidé na poslední chvíli masově uzavírali smlouvy se státní dotací

95

4500 korun. Nicméně zastánci zrušení či snížení státní podpory sice přiznávají, že důsledkem této změny by zcela určitě byl nárůst počtu uzavřených smluv za původních podmínek. Výše přiznané státní podpory by však významně růst neměla, neboť by byla kompenzována postupným snižováním počtu smluv uzavřených před rokem 2004. K úsporám na vyplacené státní podpoře by docházelo v horizontu několika let. Dalším tvrzením je, že by zrušení státní podpory tuzemskou bytovou výstavbu jistě neohrozilo a nemělo by ani bezprostřední dopad na bydlení v České republice.

Vláda také zvažuje zrušení daňových odpočtů z úvěrů na bydlení, čímž by sice došlo k pozitivnímu efektu na výdajové straně státního rozpočtu, ale také k výraznému zásahu do rozpočtu mnoha domácností. Případné zrušení daňového zvýhodnění by výrazně postihlo současné dlužníky, kteří jsou na odpočty zvyklí a zahrnují je do příjmů rodinného rozpočtu. Každoročně by tak domácnost mohla přijít až o 20 tisíc korun, které nyní díky daňovým odpočtům získá od státu zpět.

Odpůrci zrušení příspěvku stavebního spoření argumentují tím, že vázanost naspořených prostředků na bytové účely je nesmysl. Tuto vázanost si vyzkoušeli slovenští občané. Slovenský systém stavebního spoření v praxi nefungoval a celý systém pak mohl vést k zastavení. S tímto experimentem se Slovensko potýká prakticky dodnes, kdy tamní stavební spořitelny nemají z čeho realizovat úvěrovou expanzi. Žádný produkt na českém trhu není k dispozici tak širokým masám a současně tolik ze zákona svázán s konkrétním účelem, jako úvěr od stavební spořitelny. Hlavním důvodem je, že vydat peníze ze systému na jiné účely než bydlení by bylo plýtváním penězi shromážděnými s podporou

96

veřejných zdrojů. A k tomu nedochází, naopak, za poslední 4 roky bylo vydáno více jak 265 mld. Kč přísně účelových úvěrů44. Odpůrci dále reagují na fakt, že zrušením státní podpory by se omezily státní výdaje. Dokládají statistiky dokazující fakt, že celková suma prostředků ročně vyplácených na podpoře stavebního spoření se v absolutních hodnotách rok od roku snižuje. Z dlouhodobého pohledu by se měla tato suma při nezměněných podmínkách ustálit na cca 11 - 12 miliardách Kč. Navíc při relativním vyjádření k objemu mandatorních výdajů státního rozpočtu se podíl této částky výrazně zmenšuje. Asociace českých stavebních spořitelen například poukazuje na jednu ze zajímavostí, že státní podpora stavebního spoření na rozdíl od mnoha sociálních dávek není nijak vázána na vývoj inflace v ČR (nevalorizuje) a tím pádem její reálná hodnota v čase klesá a tak skutečný dopad na státní rozpočet se v čase neustále zmenšuje.

Přesto by ale podpora nemusela být zrušena úplně, stačí poupravit podmínky pro její získání. Česká republika si může vzít příklad a inspiraci z okolních států. Možností, jak může stát ušetřit na stavebním spoření, je několik. Například může být státní podpora odstupňována podle toho, zda budou peníze použity na bytové účely, či nikoli. Nebo by i po šesti letech spoření musela být naspořená částka použita pouze na bytové účely, stejně tak jak to od roku 2009 funguje v Německu.

44

ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN [online]. 2010 [cit. 2010-05-01]. Názor

AČSS. Dostupné z WWW: .

97

Další možností je varianta, že by stát stanovoval procentuální výši státní podpory pomocí vzorce. V něm by byly zohledněny výnosy ze státních dluhopisů a úrokové sazby z vkladů na mezibankovním trhu. Stát by tak každoročně stanovoval variabilní výši státní podpory, která by se vyvíjela na základě makroekonomických ukazatelů.

Jinou možností je také zavést strop průměrného čistého ročního příjmu klienta stavebního spoření při vyplácení státní podpory. V případě, že by si klient stavebního spoření vydělal ročně 480 tisíc korun a více (měsíční čistý příjem 40 000 Kč), tak by žádnou státní podporu od státu nezískal. Stát má podporovat občany, kteří státní podporu opravdu potřebují. Tento návrhy by se ale stal administrativně náročnější, protože klienti by museli stavební spořitelně dokládat svou výši ročního příjmu na základě daňového přiznání.

Další možností by bylo věkové omezení, např. výplata státní podpory osobám starším 15 let. Toto omezení by ale nebylo dobrým krokem, protože spoustě dětem spoří rodiče a toto omezení by snížilo zájem rodičů a zároveň by tak rodina nemohla získat více prostředků na financování svého bydlení.

Je jasné, že stavební spoření by ze své podstaty nemělo být konkurentem pro investiční nástroje, jak tomu je v současnosti. Jen málokterému investorovi se poštěstí najít bezpečný a zcela bezrizikový nástroj, který by mu přinesl takové zhodnocení, jaké klientům nabízí právě stavební spoření. Ale stejně jako na Slovensku by zrušení státní podpory přineslo výrazné omezení nabídky úvěrů ze stavebního spoření a zpřísnění jejich podmínek. Ve výsledku by mnohem méně

98

žadatelů dosáhlo na úvěr ze stavebního spoření a výrazně by vzrostly úrokové sazby z úvěrů.

Úplné zrušení stavebního spoření by nebylo vhodné. Stavební spoření ovlivňuje jak výdajovou stránku státního rozpočtu, tak i ekonomický růst země. Spousta klientů pomocí stavebního spoření financuje své bydlení. A právě tato skupina lidí dává podněty k rozvoji stavebního odvětví průmyslu, dále ke snížení míry nezaměstnanosti apod.

99

5. Závěr Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, zda má nebo nemá smysl stavební spoření pro bytovou výstavbu v České republice a zamítnout či přijmout stanovenou hypotézu. H0: Zrušení podpory v podobě státního příspěvku u stavebního spoření povede ke zhroucení celého systému stavebního spoření v České republice. Dílčím cílem byla komparace domácího systému stavebního spoření se systémy stavebního spoření v jiných zemích. Dalším dílčím cílem bylo zjištění, zda má existence stavebního spoření vliv na míru úspor v zemi.

Aby bylo možné odpovědět na hlavní a dílčí cíle diplomové práce, bylo nejprve nutné zachytit historii stavebního spoření a také současný stav stavebního spoření v České republice a v Evropě. Práce byla kromě systému stavebního spoření v České republice zaměřena na systém stavebního spoření v Německu a na Slovensku. V těchto zemích bylo uvedeno, jaké jsou podmínky pro založení stavebního spoření, pro získání úvěru a byly popsány jednotlivé fáze stavebního spoření. Dále byl uveden vývoj jednotlivých trhů se stavebním spořením. Největší pozornost byla věnována výši stanovené přímé státní podpory a podmínkám, které musí klienti splnit, aby jim byla státní podpora každým rokem vyplácena na účet stavebního spoření. Také byl vysvětlen pojem termínovaný vklad, který byl použit jako investiční alternativa v praktické části.

Ve vlastní práci byly postupně řešeny jednotlivé předem vytyčené cíle. Stanovená hypotéza byla ověřena na základě analýzy modelové situace, ve které se občan České republiky rozhodoval z hlediska ziskovosti mezi dvěma investičními

100

alternativami, a to termínovaným vkladem a stavebním spořením v případě, kdy státní příspěvek u stavebního spoření byl 1 500 Kč a kdy tento státní příspěvek nebyl vůbec. Závěr lze vyvodit následující. Ve variantě, kdy státní podpora činila 1 500 Kč, občan České republiky uspořil více, než kdyby zvolil jako alternativu termínovaný vklad. Závěrem tedy je, že i v případě snížení státní podpory na 7,5 % z ročně uspořené částky, maximálně tedy 1 500 Kč, by stavební spoření i nadále bylo pro klienta z hlediska výnosnosti výhodnější než termínovaný vklad. Další závěr vychází ze srovnání stavebního spoření bez příspěvku státní podpory. Klient by uspořil o 3 345 Kč méně, než kdyby zvolil pro zhodnocení své vložené částky termínovaný vklad. Klient se rozhodoval z hlediska zhodnocení svých vložených prostředků, a proto stanovenou hypotézu nelze zamítnout.

Z komparace českého, německého a slovenského systému stavebního spoření a modelového příkladu vyšel závěr, že v případě, kdyby se klient rozhodl pouze spořit, získal by nejlepší podmínky v České republice. Za sledovanou dobu zde naspořil nejvíce peněžních prostředků a stát klientovi také poskytl nejštědřejší státní podporu za splnění pouze šestileté vázací doby. Po této době nejsou naspořené prostředky nijak účelově vázány. Nejmenší státní podporu získávají klienti v Německu. Tam také klienti musí splnit nejvíce podmínek, aby získali státní podporu. Nutno ale podotknout, že v Německu dosahují obyvatelé mnohem vyšších příjmů než v České republice a na Slovensku. Dále bylo zjištěno, že za sledované období 2002 – 2007 bylo nejvíce nově uzavřených smluv ze stavebního spoření na 1000 obyvatel uzavřeno v České republice, dále na Slovensku a nejméně smluv bylo uzavřeno v Německu.

101

Dílčí cíl, zda má existence stavebního spoření vliv na míru úspor v zemi, byl analyzován na základě porovnání hrubé a čisté míry úspor vyjádřené procentem HDP a v přepočtu na jednoho obyvatele v zemi. Byly srovnány země, ve kterých existuje a funguje trh se stavebním spořením se zeměmi, ve kterých systém stavebního spoření není. Tyto země byly rozděleny na středoevropské teritorium (ČR, Polsko) a západoevropské teritorium (Německo, Nizozemí). Ze srovnání obou teritorií vzešel závěr, že země s existujícím a rozvinutým systémem stavebního spoření nedosahují vyšší míry úspor než země bez systému stavebního spoření. Míra úspor je tak závislá na jiných ukazatelích, než na existenci stavebního spoření. Mezi tyto ukazatele patří např. míra nezaměstnanosti a zadluženost domácností.

Za optimální návrh změny výše státního příspěvku stavebního spoření nebo zpřísnění jeho poskytnutí byl zvolen návrh, který by stavebním spořitelnám neměl přinést žádné zvýšení administrativních nákladů. Tedy určování výše státní podpory podle vzorce, ve kterém by byly zohledněny výnosy ze státních dluhopisů a úrokové sazby z vkladů na mezibankovním trhu. Státní podpora by tak byla variabilní.

102

6. Seznam použité literatury Monografie

DOUCHA, Rudolf. Stavební spoření. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2000. 89 s. ISBN 80-7169-894-6.

ECONOMIC COMMISION FOR EUROPE. Housing finance: Key concepts and terms. New York: United Nations, 1998. 54 s. ISBN 92-1-116671-3.

PRČÍK, Tomáš. Stavební spoření v kostce. 1. vyd. Brno: ERA group, 2002. 124 s. ISBN 80-86517-29-2.

PTÁČEK, Roman; BORKOVEC, Petr; TOMAN, Petr. Finanční trhy - cvičení. 2. vyd., nezměn. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004. 73 s. ISBN 80-7157-792-8.

SYROVÝ, Petr. Financování vlastního bydlení. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 123 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 80-247-1097-8.

SYROVÝ, Petr; NOVOTNÝ, Martin. 2. aktualiz. vyd. Osobní a rodinné finance. Praha: Grada, 2005. 176 s. ISBN 80-247-1098-6.

THE WORLD BANK. Poland: Housing finance policy note. Washington: The Word bank, 1996. 32 s.

103

VOJTĚCH, Lukáš; KIELAR, Petr. Stavební spoření a stavební spořitelny. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 84 s. ISBN 978-80-86929-30-9.

UNITED NATIONS. Country profiles on the housing sector: Poland. New York: United Nations, 1998. 31 s. ISBN 92-1-116686-1.

Internetové zdroje

ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN.CZ [online]. 2000 [cit. 201003-12].

Historie

stavebního

spoření.

Dostupné

z

WWW:

.

ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN.CZ [online]. 2000 [cit. 201003-20]. Historie AČSS. Dostupné z WWW: .

ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN.CZ [online]. 2000 [cit. 201003-29].

Půjčky

za

první

čtvrtletí.

Dostupné

z

WWW:

.

ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN [online]. 2010 [cit. 2010-0501]. Názor AČSS. Dostupné z WWW: .

Bouwen en wonen [online]. 2009-05-27 [cit. 2010-04-25]. Huursubsidie (nieuw). Dostupné z WWW: .

104

Ekonomika.sme.sk [online]. 2009-09-26 [cit. 2010-04-13]. Štátna prémia na stavebné sporenie

v

budúcom

roku

bude

66,39

eura.

Dostupné

z

WWW:


to-je/>.

Finance.sk [online]. 2007 [cit. 2010-05-13]. Kto poskytuje stavebné sporenie?. Dostupné

z

WWW:

sporenie/stavebne-sporenie/>.

Hypoindex.cz [online]. 2009-10-12 [cit. 2010-05-13]. Stavební spoření na Slovensku. Dostupné

z

WWW:

slovensku/>.

JIROUŠEK, Pavel. Investujeme.cz [online]. 2007-02-07 [cit. 2010-03-25]. Princip kolektivního

spoření

na

bydlení

je

velmi

starý.

Dostupné

z

WWW:

.

LBS Bausparkasse der Sparkassen [online]. 2006 [cit. 2010-04-29]. Ihre LBS. Dostupné z WWW: .

105

Mesec.cz [online]. 2006-11-27 [cit. 2010-04-13]. Jaké je stavební spoření na Slovensku?. Dostupné z WWW: .

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR [online]. 2008 [cit. 2010-04-14]. Vývoj stavebního spoření.

Dostupné

z

WWW:

ukazatele_vyvoje_st_sporeni.html>.

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR [online]. 2009 [cit. 2010-04-14]. Komentář k základním ukazatelům vývoje stavebního spoření v České republice k 31.12.2009. Dostupné

z

WWW:

vyvoje_st_sporeni_53397.html>.

NIBUD [online]. 2008 [cit. 2010-04-25]. Huurtoeslag: voor wie en hoe?. Dostupné z WWW: .

POPOVSKÝ, Zbyněk. Svet-bydleni.cz [online]. 2008-05-23 [cit. 2010-03-12]. Kde se vzalo stavební spoření, jak to všechno začalo a jak se dostalo do našich zemí: Nadějná historie stavebního spoření. Dostupné z WWW: .

Pozicky.us [online]. 2007 [cit. 2010-05-13]. Preklenovací úver. Dostupné z WWW: .

106

SEJM RZECZYPOSPOLITEJ POLSKIEJ [online]. 2008 [cit. 2010-04-24]. O zmianie ustawy o finansowym wsparciu rodzin w nabywaniu własnego mieszkania. Dostupné z WWW: . Schwaebisch-hall.de [online]. 2007 [cit. 2010-03-29]. Arbeitnehmersparzulage für Bausparen. Dostupné z WWW: .

STATISTISCHES BUNDESAMT DEUTSCHLAND [online]. 2007 [cit. 2010-04-30]. Bauspargeschäft. Dostupné z WWW:

Ulclegal.com [online]. 2009 [cit. 2010-04-13]. Štátna prémia na stavebné sporenie na rok

2010.

Dostupné

z

WWW:

bono/2009/09/2324-statna-premia-na-stavebne-sporenie-na-rok-2010>.

Verband der Privaten Bausparkassen e.v. [online]. 2008 [cit. 2010-03-26]. Members. Dostupné z WWW: .

107

Ostatní

Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v České republice Zákon č. 310/1992 Sb., o stavebnom sporení Výroční zprávy spořitelen

108

7. Seznam grafů a tabulek Seznam grafů

Graf č. 1: Vývoj nově uzavřených smluv stavebního spoření v letech 1999-2009 v ČR................................................................................................... 28 Graf č. 2: Vývoj nově uzavřených smluv v letech 2000-2007 v Německu ............... 39 Graf č. 3: Vývoj nově uzavřených smluv v letech 2000-2008 na Slovensku ............ 48 Graf č. 4: Poměrové složení výsledné naspořené částky v České republice ........... 60 Graf č. 5: Poměrové složení výsledné naspořené částky v Německu ...................... 62 Graf č. 6: Poměrové složení výsledné naspořené částky na Slovensku ................... 64 Graf č. 7: Výše státní podpory za 7 let spoření v jednotlivých zemích .................... 67 Graf č. 8: Výše naspořené částky za 7 let spoření v jednotlivých zemích................ 68 Graf č. 9: Výše poplatků za 7 let spoření v jednotlivých zemích .............................. 69 Graf č. 10: Srovnání počtu nově uzavřených smluv ze stavebního spoření za období 2002 – 2007 v jednotlivých zemích ................................................................... 70 Graf č. 11: Počet existujících smluv o stavebním spoření k roku 2008 v jednotlivých zemích................................................................................................................................ 71 Graf č. 12: Hrubé úspory (% HDP) – soukromý sektor, srovnání ČR, Polska a EU-25.................................................................................................................................. 84 Graf č. 13: Výše vkladů na stavební spoření (mld. Kč) v ČR..................................... 85 Graf č. 14: Vklady obyvatelstva u stavebních spořitelen (v mil. Kč) v ČR.............. 87 Graf č. 15: Čisté úspory (% HDP) v ČR a v Polsku ..................................................... 88 Graf č. 16: Čisté úspory (EUR/obyv) v ČR a v Polsku ................................................ 89

109

Graf č. 17: Hrubé úspory (% HDP) – soukromý sektor, srovnání Německa, Nizozemí a EU-15 ............................................................................................................ 91 Graf č. 18: Čisté úspory (% HDP) v Německu, v Nizozemí a v EU-15 .................... 92 Graf. č. 19: Čisté úspory (EUR/obyv.) v Německu, v Nizozemí a v EU-15 ............. 93

Seznam tabulek

Tab. č. 1: Shrnutí charakteristik stavebního spoření v ČR ......................................... 25 Tab. č. 2: Přiznaná státní podpora v ČR ....................................................................... 30 Tab. č. 3: Vývoj státní podpory na Slovensku.............................................................. 45 Tab. č. 4: Výše měsíčního příspěvku na bydlení v prvních šesti letech v Nizozemí........................................................................................................................ 51 Tab. č. 5: Maximální výše ročních příjmů na nárok na příspěvek na nájemné v Nizozemí........................................................................................................................ 52 Tab. č. 6: Ukazatele stavebního spoření v ČR, v Německu a na Slovensku ve fázi spoření v roce 2010 .......................................................................................................... 58 Tab. č. 7: Stavební spoření v České republice .............................................................. 59 Tab. č. 8: Stavební spoření v Německu ......................................................................... 61 Tab. č. 9: Stavební spoření ve Slovenské republice ..................................................... 63 Tab. č. 10: Srovnání ukazatelů stavebního spoření v ČR, v Německu a na Slovensku ve fázi úvěru v roce 2010 ............................................................................. 72

110

Tab. č. 11: Výše naspořené částky při státní podpoře 3000 Kč (v Kč) v ČR............. 75 Tab. č. 12: Výše naspořené částky při státní podpoře 1 500 Kč (v Kč) v ČR............ 76 Tab. č. 13: Výše naspořené částky bez státní podpory (v Kč) v ČR .......................... 77 Tab. č. 14: Výše naspořené částky z termínovaného vkladu v ČR ........................... 79 Tab. č. 15: Komparace výnosnosti stavebního spoření a termínovaného vkladu v ČR.................................................................................................................................... 80 Tab. č. 16: Hrubé úspory (% HDP) – soukromý sektor, srovnání ČR, Polska a EU-25.................................................................................................................................. 84 Tab. č. 17: Vývoj výše vkladů na stavební spoření (v mld. Kč) v ČR ....................... 85 Tab. č. 18: Čisté úspory (% HDP) – srovnání ČR a Polska ......................................... 87 Tab. č. 19: Čisté úspory (EUR/obyv.) v ČR a v Polsku ............................................... 88 Tab. č. 20: Hrubé úspory (% HDP) – soukromý sektor, srovnání Německa, Nizozemí a EU-15 ............................................................................................................ 90 Tab. č. 21: Čisté úspory (% HDP) – srovnání Německa, Nizozemí a EU-15 ........... 91 Tab. č. 22: Čisté úspory (EUR/obyv.) – srovnání Německa, Nizozemí a EU-15 ..... 92 Tab. č. 23: Shrnutí charakteristik stavebního spoření v ČR ve fázi spoření ..........113 Tab. č. 24: Shrnutí charakteristik stavebního spoření v ČR ve fázi úvěru v roce 2010.......................................................................................................................114 Tab. č. 25: Shrnutí charakteristik stavebního spoření v Německu v roce 2010.....115 Tab. č. 26: Shrnutí charakteristik stavebního spoření na Slovensku v roce 2010.......................................................................................................................116

111

8. Seznam příloh Příloha č. 1: Shrnutí charakteristik stavebního spoření v ČR .................................. 113 Příloha č. 2: Shrnutí charakteristik stavebního spoření v Německu ...................... 115 Příloha č. 3: Shrnutí charakteristik stavebního spoření na Slovensku ................... 116

112

Dopady systému stavebního. spoření na Českou republiku

Recommend Documents