Dopady finanční a hospodářské krize na rozvoj měst

Středisko pro výzkum regionálního rozvoje Západočeská univerzita v Plzni

Dopady finanční a hospodářské krize na rozvoj měst Jiří Ježek, Lukáš Kaňka a kolektiv

Plzeň 2011

1

Západočeská univerzita v Plzni Středisko pro výzkum regionálního rozvoje Husova 11, 306 14 Plzeň, Česká republika

PUBLIKACE JE VÝSTUPEM PROJEKTU MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Č. WD-19-07-1 „KONKURENCESCHOPNOST MALÝCH MĚST V

ISBN 978-80-261-0095-9

Vydala Západočeská univerzita v Plzni, 2011

2

ČESKÉ REPUBLICE“

3

ÚVOD Sociální vědy, zvláště pak ekonomie jakožto nejexaktnější ze sociální věd, se dlouhodobě, systematicky a s velkým zájmem věnují fenoménu vzestupů a poklesů ekonomik a společností (civilizací). Zkoumání podstaty a příčin cyklického vývoje ekonomiky a společnosti, se vyvinulo v jednu z nejrozsáhlejších a nejatraktivnějších subdisciplín ekonomické a sociální teorie. Není nakonec divu, neboť koho by neudivovalo, že ekonomické a sociální celky (národní ekonomiky, regiony, města apod.) někdy prosperují a jindy upadají, občas vzkvétají, jindy chřadnou. Koho by nezajímalo, zda v těchto pravidelně se opakujících výkyvech nelze rozpoznat určité zákonitosti či spíše pravidelnosti. Je ovšem nutno přiznat, že prací, které se zabývají růstem a rozvojem je mnohem více, než prací, které se zabývají úpadkem. Hlavním problémem všech teoretických koncepcí ovšem je, že se v lepším případě zabývají rozvojovými či úpadkovými mechanismy, ale v málo případech se podle nich dá určit, kdy růst nebo úpadek nastane. Velmi dobře je to vidět u teorií ekonomického rozvoje. To, že se ekonomika dostane do recese, se většinou dozvídáme až ex post. Našim zájmem jsou dopady celosvětové finanční a ekonomické krize na rozvoj měst a regionů. Ve studii nabízíme několik příspěvků, které se touto problematikou z různých úhlů pohledu zabývají. Je nutno ovšem říci, že se jedná o dílčí příspěvky, neboť krize roku 2007-2008 byla vystřídána krizí další, takže možností, abychom tento fenomén komplexně zachytili, je zatím relativně málo. Navíc nám chybí patřičný časový odstup, který by nám umožnil krizi a její dopady na města a regiony odpovídajícím způsobem zachytit a interpretovat. Proto je uvedené příspěvky nutné chápat jako dílčí a svým způsobem neprovázané pohledy, které jsou určeny k další diskusi.

Jiří Ježek a Lukáš Kaňka říjen 2011

4

OBSAH

Města, jejich problémy a cyklický vývoj Jiří Ježek

5

Dopady současné finanční a ekonomické krize na města v České republice. Výsledky empirického výzkumu Jiří Ježek a Lukáš Kaňka

19

Financování rozvoje vybraných malých měst a dopady současné krize Jitka Freislebenová a Jiří Ježek

45

5

MĚSTA, JEJICH PROBLÉMY A CYKLICKÝ VÝVOJ Jiří Ježek

Asi bychom na světě nenašli město, které by nemělo problémy. Již od počátku výzkumu měst se hovoří o rostoucích problémech a o krizi měst (Lichtenberger 1998, Haineberg 2000, Ježek 2004a, Fassmann 2009). Problémy měst přitom nesouvisejí pouze s jejich finanční situací, ale mají celou řadu dalších příčin. Mnohé souvisí s úpadkem místních podniků nebo celých odvětví, s technologickými změnami či se zostřováním globální konkurence (Lichtenberger 2002). Problémy měst nemají pouze finanční nebo ekonomický rozměr. „Města nejsou pouze rozpočty a obchod. […] Jsou to také lidé, kultury, historické dědictví, image a rozvojové příležitosti“ (Kotler, Haider, Rein 1993, s. 13). Na problémy měst můžeme nahlížet z různých hledisek. Kromě ekonomického pohledu také existuje pohled sociální, kulturní, demografický, historický, politický, urbanistický, územně-plánovací, technický (dopravní) a mnoho dalších1. O odlišných přístupech k výzkumu měst nejlépe vypovídá bohatá literatura, věnovaná městům a jejich problémům (např. Lichtenbergová 1998 a 2002, Heineberg 2000, Ježek 2004a). Z marketingového pohledu je klíčový zákaznický pohled na město. Lidé si totiž v souvislosti s městy kladou mnohé otázky. Kde budou bydlet, pracovat, podnikat, studovat, nakupovat, trávit volný čas, dovolenou a podobně? Snaží se získávat informace a hodnotit různé stránky měst, od životních a kulturních podmínek až po pracovní a podnikatelské příležitosti. Na základě těchto informací se nakonec rozhodují. Problémy měst se netýkají pouze současnosti, ale také jejich budoucího rozvoje. Týkají se i měst, jejichž představitelé se domnívají, že mají budoucnost zajištěnou nebo očekávají, že v budoucnu budou platit stejné podmínky, tak jako dnes. Zdroje a výhody, na nichž stojí současný rozvoj města, však nemusí být perspektivou do budoucnosti (Konken 2004). Marketing může městům pomoci s řešením jejich jak současných, tak budoucích problémů, a připravit je, aby se dokázala vypořádat se značně nejistou budoucností. Velmi výstižně svoji publikaci o městském marketingu nazval Konken „Městský marketing – komunikace s budoucností“ (Konken 2004). Městský marketing je totiž především o změně a o schopnostech aktérů měst přizpůsobovat se měnícím se podmínkám makroprostředí.

1

V poslední letech se např. diskutuje o kreativitě měst.

6

Problémy měst Lapidárně řečeno, všechna města mají problémy. Některá jich ale mají více nebo větší, než ostatní. Nejobtížnější je situace ve městech, která procházejí úpadkem a nemají dostatek zdrojů ani kapacit na zahájení revitalizačního procesu (Lichtenberger 1998). Existuje velké množství zvláště malých měst, v nichž došlo k uzavření podniku, který zajišťoval pracovní příležitosti pro většinu místního obyvatelstva, nebo která ztratila svá tradiční průmyslová odvětví, která dlouhodobě zabezpečovala jejich ekonomický rozvoj. Například malá města s koncentrací textilního a sklářského průmyslu, jako Světlá nad Sázavou nebo Kdyně. Taková města jsou často sužována vysokou nezaměstnaností, zavíráním obchodů, úpadkem podniků služeb apod. Mezi lidmi se časem šíří pesimismus a beznaděj a nejraději by z města odešli. Dříve nebo později se začne projevovat růst kriminality a další sociálně-patologické jevy (např. drogy), které proces úpadku dále prohlubují. Jiná města tak velké ekonomické a sociální problémy nemají, neboť disponují zdroji a kapacitami potřebnými k oživení (historické a kulturní dědictví, podnikavost místních obyvatel apod.). Jsou-li dobře spravována a řízena a jejich představitelé mají vizi, tak mohou uvedené zdroje a kapacity využít pro budoucí rozvoj města. V České republice nalezneme řadu takových měst. Patří k nim např. Český Krumlov, Klášterec nad Ohří, Humpolec a další. Další skupinu tvoří města, která se sice dlouhodobě rozvíjejí, ale jejich rozvojový proces má cyklický průběh, závislý na struktuře místní ekonomiky (tzv. průmyslovém mixu) a konkurenceschopnosti místních podniků. V průběhu zmíněného cyklu ztrácejí města atraktivitu pro některá ekonomická odvětví, obory nebo jednotlivé podniky, které odcházejí jinam, do měst a regionů s nižšími náklady nebo větší podnikatelskou atraktivitou. Na takový vývojový trend se v současné době musí česká města připravit, neboť proces deindustrializace, dobře známý z nejvyspělejších zemí, je na postupu. Slibný rozvoj se nabízí městům, která se již dnes snaží investovat do budoucnosti a vytvářejí podmínky zvyšující jejich atraktivitu pro bydlení, práci, podnikání, trávení volného času apod. Přicházejí s různými, často velmi ambiciózními rozvojovými plány a podpůrnými programy. Glasgow se např. změnilo z průmyslového města na evropské kulturní centrum nebo americká Indianapolis se prohlásila za národní centrum amatérských sportů. Zvláštní skupinu tvoří města, která mají jedinečný charakter. Jsou přitažlivá jak pro turisty a nové obyvatele, tak pro podnikatele a investory. Mnohá z nich přitom působí jako „magnety“ již po staletí. Benátky, Florencie, Paříž, Praha nebo Vídeň. I tato města ale mají problémy s odpady, dopravou, přelidněním, zásobováním vody, kvalitou životního prostředí. Jejich problémem není nalezení nové cesty ekonomického rozvoje, ale naopak zabránění nekontrolovatelnému růstu, který snižuje jejich atraktivitu a způsobuje ztrátu jejich jedinečné identity.

7

Příčiny problémů měst Proč se města dostávají do problémů? Příčiny těchto problémů tradičně dělíme na vnitřní (endogenní), které mohou města a jejich zájmové skupiny ovlivňovat, a na vnější (exogenní), které jsou městem neovlivnitelné nebo pouze částečně ovlivnitelné (Kotler, Haider a Rein 1994, Haineberg 2000, Lichtenberger 2002).

Vnitřní (endogenní) faktory Historický vývoj měst ukazuje, že většina měst v minulosti zažila období růstu, které bylo vystřídáno obdobím poklesu nebo úpadku. Cyklický vývoj měst je zcela přirozeným jevem a lze jej očekávat i v budoucnosti. Každé růstové období jednou skončí, neboť růst vytváří zároveň zárodky svého vlastního zničení (Lichtenberger 1998, s. 274). Také období poklesu může skočit, a to z různých příčin, jak si dále ukážeme. Procesy růstu a poklesu (úpadku) místní ekonomiky mohou souviset s celkovým cyklickým (krizovým) vývojem národní nebo světové ekonomiky2. Mohou být urychlovány či zpomalovány některými vývojovými trendy probíhajícími v makroprostředí města, nebo mohou probíhat zcela nezávisle na prostředí. Cyklický vývoj města a jeho dynamiku nám ukazuje obrázek 2-1. Jedná se o modelový, a tudíž značně zjednodušený pohled na vývojový cyklus města. Představme si atraktivní město, jehož ekonomika se rozvíjí a které disponuje jedinečnostmi (zvláštnostmi), jakými jsou bohaté kulturní dědictví, výjimečné urbanistické prostředí nebo příznivé klimatické podmínky. Takové město nabízí atraktivní pracovní a životní podmínky a přitahuje nové obyvatele, návštěvníky, podnikatele i investory. Stálý příliv lidí a zdrojů, které proudí do města nejenom že zvyšuje cenu místních nemovitostí, ale také zatěžuje existující infrastrukturu a zvyšuje poptávku po veřejných statcích a službách. Takové město, aby zabezpečilo svůj další rozvoj, začne zvyšovat místní daně a poplatky, jimiž zatíží místní obyvatele a podnikatele (samozřejmě pouze v zemích v nichž místní daně a poplatky tvoří významnou část městských příjmů), nebo začne vyhledávat další zdroje, které by mu pomohly takový rozvoj zabezpečit. V důsledku zvyšujících se lokalizačních nákladů začnou někteří obyvatelé a podnikatelé město opouštět (aby snížili své životní nebo podnikatelské náklady). Jejich odchodem se začnou nejenom snižovat daňové příjmy města, ale také rozpočtové možnosti města financovat svůj další rozvoj. Takový vývoj může nakonec vést ke snížení atraktivity města.

2

Viz dnešní celosvětová finanční a ekonomická krize.

8

Obrázek 1: Zjednodušený model cyklického vývoje města

Zdroj: vlastní zpracování inspirované Kotlerem, Haiderem a Reinem (1994).

Ztráta či pokles atraktivity města má kumulativní charakter a může vést až k jeho úpadku. Významné podniky nebo celá odvětví místní ekonomiky začnou upadat nebo ve městě ukončí svoji činnost (přemístí se na jiné místo). Klesající zisky z podnikání vedou k propouštění zaměstnanců a k růstu nezaměstnanosti ve městě. Také ceny nemovitostí začnou dříve nebo později klesat a infrastruktura upadat. Takový vývoj bude dále urychlovat odliv místních obyvatel (zvláště kvalifikovaných a mladých lidí) a podnikatelských subjektů. Časem začnou ubývat také návštěvníci města a turisté. Banky začnou snižovat úvěry, což ještě prohloubí úpadek města. Vysoká nezaměstnanost povede k nárůstu kriminality a distribuci drog a ke vzniku dalších sociálních a sociálněpatologických problémů. Bude se zvyšovat také poptávka po sociálních službách. Image města na veřejnosti se začne zhoršovat. Městská samospráva zareaguje zvyšováním místních daní a poplatků, nebo se bude snažit jiným způsobem získat zdroje na to, aby si město udrželo či zlepšilo infrastrukturální vybavenost a mohlo uspokojit rostoucí 9

sociální potřeby. Vyšší daně a platby budou pouze urychlovat odliv zdrojů a celkový úpadek města. Mohli bychom uvést příklady měst, která prošla podobným vývojem a kterým se podařilo znovu nastartovat rozvojový proces. Snažili jsme se ukázat, že všechna města mají potenciální sklon k úpadku. Zvláště se to týká malých a středních měst, která jsou většinou příliš závislá na jednom rozvojovém zdroji (nebo zdroji zaměstnanosti). Pokud o takový zdroj přijdou, začnou se dostávat do velkých problémů. Mladí lidé začnou po skončení střední nebo vysoké školy odcházet a města se začnou stávat komunitami důchodců, bez větší perspektivy do budoucnosti. Samozřejmě můžeme o výše uvedeném modelu endogenního růstu a rozvoje diskutovat, do jaké míry odpovídá současným podmínkám českých měst. Použili jsme jej hlavně proto, že velmi dobře ilustruje vztah mezi atraktivitou města a jeho ekonomickým a sociálním rozvojem.

Vnější (exogenní) faktory Města se nevyvíjejí ve vzduchoprázdnu, nejsou obehnána hradbami, jak tomu bylo před nástupem průmyslové revoluce, kdy byla relativně uzavřenými a autonomními územními celky, v rámci nichž se odehrával veškerý ekonomický a sociální život. Města jsou dnes otevřenými sociálními systémy provázanými se svým prostředím. Jsou ovlivňována makroprostředím, jehož podmínky nemohou kontrolovat. K nejvýznamnějším faktorům, které narušují ekonomickou rovnováhu měst patří technologický pokrok, globální konkurence a změny v oblasti veřejné politiky a veřejné správy (Kotler, Haider a Rein 1993, 1994, Meyer 1999). Technologický pokrok Technologický pokrok je dnes nejvýznamnější změnou, které ovlivňují život lidí. Jak svět práce a podnikání, tak svět bydlení, cestování nebo komunikace. Hlavními zdroji ekonomického rozvoje byly v 19. století zemědělství a fyzická lidská práce. Ekonomika 20. století byla ve znamení průmyslu a mechanických technologií. Nastupující 21. století je společností služeb a znalostí, opírající se o inovace v oblasti elektroniky, informatiky, komunikací, genových technologií, biotechnologií, nanotechnologií apod. Technologický pokrok má na některá odvětví a obory ekonomiky nevyhnutelně negativní dopad. Ne náhodou nazval Josef Schumpeter tento proces „tvůrčí destrukcí“. Vynález automobilu učinil koňskou dopravu zastaralou a podnítil nebývalý rozvoj automobilového průmyslu, dodavatelských odvětví, dálničních sítí, čerpacích stanic a doprovodných služeb. Současně způsobil explozivní růst petrochemického průmyslu. Pokrok v oblasti rafinace ropy zase vedl k objevení nových syntetických materiálů (např. nylonu a umělého hedvábí), takže celosvětově poklesla poptávka po vlně a bavlně. Technologický pokrok v oblasti komunikací, dopravy a výroby (způsobený především rozvojem mikroelektroniky) se stal rozhodující silou, ovlivňující globalizaci ekonomiky. 10

Většina nových pracovních příležitostí ve vyspělých zemích vzniká ve znalostním sektoru, který zahrnuje oblast informatiky, komunikace, financí, vzdělávání, vědy a výzkumu, medicíny, pojišťovnictví, projektového řízení, nových forem distribuce apod. Věda a technologie dnes významným způsobem ovlivňují ekonomický rozvoj a tím také nabídku pracovních míst. Nepřekvapuje nás proto, že se vlády jednotlivých zemí snaží o všestrannou podporu nových technologií. Měst a regionů se stále více dotýkají dopady technologické revoluce v oblasti informatiky a komunikace. Počítače, internet, mobilní telefony, videokonference apod. umožňují firmám, aby se flexibilně přemísťovaly do míst s nejnižšími náklady (nejvyššími výnosy) nebo s levnou či vzdělanou pracovní silou. Moderní informační a komunikační technologie narušují dosavadní svázanost mnohých činností s místem. Práce s počítačem již nevyžaduje, aby se člověk nacházel v místě zaměstnání (podnikání)3. Existence mezinárodních informačních a komunikačních sítí umožňuje, aby produkce, věda a výzkum nebo řídících funkce organizací byly lokalizovány na oddělených místech, často od sebe velmi vzdálených. Podniky se stávají stále více nezávislými na lokalitách a podnikové funkce mohou být prostorově organizovány v rámci široké mezinárodní dělby práce (globální sítě). Indičtí programátoři např. prostřednictvím internetu pracují pro americké nebo německé podniky. Produkce se koncentruje v místech, která nabízejí levnou pracovní sílu a řídící funkce v místech s nejlepšími podmínkami pro směnu s ostatními podniky. Koncentrace řídících funkcí vede ke vzniku globálních metropolí typu Londýn, New York nebo Tokio. Nejenom podniky a jejich funkční oblasti, ale také lidé jsou stále více prostorově mobilnější a flexibilnější, než tomu bylo před několika desetiletími. Zaměstnavatelé dnes běžně předpokládají, že lidé jsou prostorově natolik mobilní, že budou bez problémů flexibilně měnit místo svého bydliště nebo pracoviště. Rostoucí prostorovou mobilitu lidí umožňuje nejenom rozvoj dopravy, ale také snižující se podíl cestovních nákladů (nákladů na cesty do zaměstnání nebo na místo trávení dovolené) na jejich celkových příjmech. Fyzická vzdálenost resp. jízdní doba hraje při rozhodování o místě bydliště, zaměstnání, nákupů nebo trávení volného času stále menší roli. Významně se tím zvyšuje míra volnosti volby místa bydlení, zaměstnání a trávení volného času. Pro města a regiony z toho vyplývá, že jak podniky, tak i lidé (obyvatelé, zaměstnanci, zákazníci) si mohou místo svého pobytu/ působení vybírat stále flexibilněji, takže přispívají k rostoucí konkurenci mezi městy, regiony a státy. Konkurenční tlak, vyvolaný flexibilizací volby místa podnikání a růstem mezinárodní dělby práce, je dále posilován růstem rozdílů mezi jednotlivými místy (s ohledem na pracovní, produkční a životní náklady), a zostřováním globální konkurence v mnohých odvětvích a oborech ekonomiky, která způsobuje, že podniky musí snižovat své náklady. Odstranění „železné opony“ a začlenění České republiky do evropských a mezinárodních struktur přineslo, mimo jiné, prostorové rozšíření konkurenčních vztahů mezi podniky. České firmy již nemohou myslet a jednat pouze národně (v rámci 3

Viz např. call-centra nadnárodních firem v České republice anebo na Slovensku apod.

11

národních trhů), ale mezinárodně. Ne proto, že by se musely stát mezinárodními a působit i v zahraničí, ale proto, že přibývá mezinárodních konkurentů na domácích trzích. Takže i tradiční české podniky, orientované na regionální a národní trhy, jsou makroekonomickým prostředím nuceny ke snižování nákladů a přemýšlet o případné změně místa podnikání. Pro města a regiony z toho vyplývá, že je především velké a nadnárodní podniky staví do konkurenčního vztahu tím, že vyhledávají a flexibilně se přesouvají do míst s nejnižšími náklady nebo nejvyššími výnosy. Města a regiony jsou tak v podstatě vnějšími podmínkami prostředí donuceny, aby mezi sebou soutěžily. Jelikož je celosvětově počet potenciální investorů menší, než počet investic chtivých měst, tak zákonitě dochází k tomu, že se jednotlivá města mezi sebou předhánějí, které investorům nabídce lepší podmínky, než konkurence. Jde o to přilákat do měst a regionů nové investory nebo si ty stávající udržet (viz otázka tzv. následné péče o investory). Na růst prostorové mobility a flexibility má vliv také změna společenských hodnot a zájmů. Dochází k odlivu mladých a podnikavých lidí z venkovských regionů a malých obcí do větších měst a metropolitních regionů. Cílovými místy jsou dynamické městské aglomerace, které nabízejí větší pracovní a podnikatelské příležitosti. Venkovská města a regiony tím ztrácejí nejenom pracovní sílu, ale také spotřebitele. Uvedený trend je dále posilován rostoucí vzdělaností obyvatel. Vysokoškolsky vzdělaní lidé mají totiž tendenci koncentrovat se ve středních a velkých městech a v kulturních a vědeckých centrech. Významně rostou jejich požadavky na kvalitní bydlení a na vzdělávací a kulturní nabídku. Všechny zmíněné faktory tlačí na města, aby zdůrazňovala své výhody anebo eliminovala své nevýhody. Globální konkurence Na počátku průmyslové revoluce měla konkurence převážně místní anebo regionální charakter, což bylo dáno nedostatečným rozvojem dopravy a komunikací. Přibližně od konce 60. a počátku 70. let 20. století začíná mít konkurence globální charakter. Během uvedeného období se původně samoorganizované místní, regionální a národní ekonomiky staly navzájem závislými součástmi jedné integrované světové ekonomiky. Globální konkurenční vztahy ve světové ekonomice, umožněné bouřlivým rozvojem v oblasti dopravy, komunikací a finančnictví, významným způsobem ovlivňují rychlost a intenzitu ekonomických a sociálních změn i v těch nevzdálenějších a nejmenších obcích a městech (Cox 1995). Globalizace je především hnána technologickým pokrokem, čili rozvojem informačních, komunikačních a dopravních technologií. Z pohledu vědy, financí a obchodních vztahů se stal svět „globální vesnicí“. Rozvoj informačních, komunikačních a dopravních technologií vede k výraznému „smršťování prostoru“. Jednotlivé lokality (města, regiony) se stávají nejenom lépe dosažitelnými, ale také nahraditelnými (substituovatelnými) a zaměnitelnými. Některé zdroje se pro ně na druhé straně stávají snáze dosažitelnými. Především se to týká informací a znalostí. 12

V podmínkách globalizované ekonomiky musí každá lokalita (město, region, stát) s těmi ostatními soutěžit o konkurenční výhodu. Aby města a regiony v tomto globálním konkurenčním boji obstály, snaží se přijímat taková opatření, strategie a podpůrné programy, které zvyšují jejich atraktivitu pro cílové skupiny (pro firmy, investory, turisty) a v konečném důsledku vedou k růstu zaměstnanosti, příjmů, investic, životní úrovně – k celkovému ekonomickému a sociálnímu rozvoji města. Města již dnes nejsou pouhými dějišti podnikatelských aktivit. Jsou stále více zájmovými společenstvími občanů, podnikatelů a dalších subjektů, kteří se stávají aktivními tvůrci (skutečnými aktéry) „produktu města“ a jeho hodnot pro cílové skupiny. Města jsou také komplexními produkty (složenými z velkého množství dílčích produktů), které mají svoji identitu a tržní hodnotu (hodnotu pro cílové skupiny, zákazníky), kterou lze vytvářet (projektovat, programovat) a obchodovat (mohou být předmětem tržní směny). Městům, kterým se dlouhodobě nedaří přizpůsobovat se měnícím se podmínkám makroprostředí, resp. vyprofilovat svoji tržní nabídku a získávat konkurenční výhodu, hrozí ekonomická stagnace nebo úpadek (Kotler, Haider a Rein 1994, Meyer 1999, Konken 2004). Volí takové strategie, které jim mají zajistit budoucí úspěch. Staré ekonomické teorie, modely a metody řízení, úspěšně aplikované v průmyslovém období, jehož symbolem byly vysoké tovární komíny, ztrácejí či ztratily při řešení současných problémů svoji použitelnost. Například keynesiánské přístupy, které dominovaly v poválečném období (Blakely a Bradshaw 2002). Změny v oblasti veřejné politiky a veřejné správy Technologický pokrok a globální konkurence podnítily rozsáhlou diskusi o možnostech vládních zásahů do problémových lokalit nebo ekonomických odvětví a oborů, a to na všech vládních úrovních: od obecní (městské), přes regionální, státní až po nadnárodní. Jak lze lokalizační rozhodování lidí a ekonomický subjektů ovlivňovat prostřednictvím komunálních, regionálních, národních nebo nadnárodních (evropských) podpůrných programů? Blíže se těmito otázkami zabývá např. Ježek a kol. (2007). Praktické poznatky ukazují, že možnosti strategického ovlivňování (usměrňování) lokalizačního rozhodování lidí a podniků jsou v podmínkách globalizované tržní ekonomiky, demokratické společnosti a právního státu značně omezené. Navíc technologické, ekonomické a sociální změny se většinou odehrávají ta rychle, že na ně nejsou vlády schopné odpovídajícím způsobem zareagovat (Ježek a kol. 2007). V souvislosti s globalizací světové ekonomiky se také diskutuje otázka o úloze vlád resp. vládních politik v ekonomickém rozvoji a o tom, zda vůbec nebo jakým způsobem pomáhat problémovým městům, regionům, podnikům anebo ekonomickým oborům a odvětvím (Blair 1995, Blakely a Bradshaw 2002). Ať již se jedná o podporu existujících (lokalizovaných) místních podniků, ekonomických oborů nebo odvětví, které ztrácejí konkurenceschopnost, nebo o vytváření předpokladů pro lokalizaci nových a perspektivních odvětví, oborů nebo podniků, tak většina podpůrných opatření je omezena nejenom rozpočtovými 13

možnostmi vlád, ale také problémy s tím, jak v podmínkách dynamicky se měnící a globalizované ekonomiky identifikovat budoucí růstových odvětví a obory. Mnozí autoři v této souvislosti uvádějí, že národní stát se stal zastaralým, co se týká jeho schopností a kapacit řídit mikroekonomiku státu, a příliš velkým na to, aby to dělal efektivně. Pohledy na zodpovědnost národních vlád za místní a regionální rozvoj se v poslední době významně mění. V minulosti měly národní vlády fiskální a programovou zodpovědnost za celý stát i za jeho jednotlivé lokality. To dokládá existence nejrůznějších podpůrných či rozvojových programů, určených městům a regionům, známých pod označením regionální politika nebo politika prostorového uspořádání (např. v Německu). V poslední době dochází celosvětově k tomu, že se snižují přímé finanční pomoci národních vlád obcím a městům, takže obce a města získávají větší zodpovědnost za svůj rozvoj a za tvorbu vlastních programů na podporu rozvoje místní ekonomiky, školství, sociálních služeb, kultury, sportu a podobně (Cox 1995, Čapková 2004, Maier, Tödtling a Trippl 2006). Rozvoj měst je stále více ovlivňován vnějším prostředím. Je závislý na technologické změně, globální konkurenci a změnách v oblasti veřejné politiky a veřejné správy. Města a obce jakožto místní společenství (občané, podnikatelé, místní politici, představitelé veřejné správy, neziskového sektoru atd.) proto musí stále více a aktivněji reagovat na měnící se podmínky prostředí a vzájemně spolupracovat (Meyer 1999, Čapková 2004).

Jak města řeší své problémy? Na problémy, vývojové trendy a změny, o nichž jsme hovořili výše, reagují města různým způsobem. Některá nevyvíjejí žádnou významnější aktivitu, neboť postrádají vedení, nebo se smiřují se svým osudem. Většina se jich ale snaží aktivně vyhledávat a mobilizovat rozvojové zdroje a kapacity. Jejich představitelé se ale často domnívají, že prostředkem řešení jejich problémů jsou hlavně finanční zdroje (finanční prostředky ze strukturálních fond jsou např. často chápány jako cíl a nikoliv jako prostředek), takže se nesnaží systematicky analyzovat příčiny svých problémů. Většinou proto tlačí na národní vlády, aby ve větší míře financovaly jejich potřeby. Některá města, hlavně velká, svůj budoucí rozvoj financují tím, že vydávají obecní obligace nebo zvyšují daně a místní poplatky4. Anebo snižují náklady (snižují počty zaměstnanců, opožďují proplácení faktur) a privatizují poskytování veřejných služeb (Kotler, Asplund a Haider 1999, Meyer 1999, Gubler a Möller 2006, Ježek a kol. 2007). Mnohá města přicházejí s rozvojovými programy, jejichž cílem je přilákat nové investory (jak z oblasti průmyslu, tak z oblasti služeb, vědy a výzkumu), turisty nebo jiné

4

To se týká hlavně obcí a měst v zemích, v nichž příjmy z místních daní a poplatků se podílejí vyšším procentem na celkových rozpočtových příjmech, než je tomu v České republice.

14

cílové skupiny5. Ve spolupráci se svými partnery (podnikateli, vládními a regionálními agenturami typu CzechInvest nebo CzechTourism) pro ně vytvářejí systémy pobídek. Jakýmsi všelékem řešení rozvojových problémů měst se v posledních letech stalo budování průmyslových zón, pěších zón, nákupních a sportovní areálů (hlavně akvaparků), muzeí, výzkumných ústavů nebo kongresových center. Mnohdy se ale jedná o nahodilé projekty, které nejenže neřeší problémy měst, ale často znamenají pro města větší náklady, než výnosy. Jako příklad můžeme uvést průmyslové parky, do nichž se dosud nepodařilo přilákat dostatečný počet investorů, předimenzovanou technickou infrastrukturu v některých městech (která se navíc zadlužila) nebo akvaparky či jiná zařízení, která jsou dlouhodobě ztrátová. Kromě toho roste počet měst, která chtějí zlepšit komunikaci s veřejností nebo vytvářet pozitivní obraz města na veřejnosti. Snaží se upozorňovat na své silné stránky a jedinečnosti, anebo eliminovat negativní prvky svého image. Většinou si myslí, že dělají marketing, ve skutečnosti se však často jedná pouze o public relations a reklamu.

Metodické východisko řešení problémů měst Protagonisté městského marketingu vycházejí z přesvědčení, že tržní řešení problémů měst, resp. změny, k nimž dochází v podmínkách trhu, za účasti strany poptávky (cílových skupin), strany nabídky (zájmových skupin) a konkurence, probíhají efektivněji a hlavně rychleji, než jsou vlády všech úrovní schopné vůbec zareagovat (Ashworth a Voogd 1988, Kotler, Haider a Rein 1993, Rainisto 2003). Uplatnění marketingového (tržního) přístupu k řešení problémů měst předpokládá, že nabídka města, resp. činnost zájmových skupin města (vedle městské samosprávy se to týká také podnikatelských a neziskových organizací) se bude řídit a přizpůsobovat potřebám a přáním trhu - cílových skupin (zákazníků města). Úkolem marketingu je pomoci městům a jejich zájmovým skupinám, aby se dokázaly efektivně přizpůsobit měnícím se podmínkám prostředí, využívat rozvojové příležitosti a získávat konkurenční výhody. Marketing v této souvislosti představuje komplexní systém řešení současných a budoucích problémů měst (Kotler, Haider, Rein 1994). V České republice je městský marketing stále ještě relativně novým a inovativním přístupem k řešení problémů a budoucnosti měst. Jeho základním požadavkem je, aby se města a jejich zájmové skupiny cíleně (programově) zaměřily na uspokojování potřeb a přání nejenom místních obyvatel, ale také dalších cílových skupin. Aplikace městského marketingu může být úspěšná pouze v případě, pokud se jim podaří sladit očekávání, potřeby, přání a cíle zájmových a cílových skupin města. 5

Z makropohledu bude sebeaktivnější činnost měst vždy “pouhou” součástí hry s nulovým součtem. Chce-li město dosáhnout úspěchu, musí spolupracovat, resp. vhodným způsobem kombinovat konkurenční a kooperační vztahy. Takové chování známe pod označením „coopetition“ (složenina anglických slov cooperation a competition).

15

Použitá literatura

ASHWORTH, G.J. – KARAVATZIS, M. (2010): Towards effective place brand management. Cheltenham: Elgar, 279 s. ISBN 978-1-8484-4242-9. ASHWORTH, G. J. - H. VOOGD (1988): Marketing the City. Concepts, Processes and Durch Applications. In: Town Planning Review, roč. 59, č. 1, s. 65-79. BAUER, H. (ed., 2005): Public governance. Öffentliche Aufgaben gemeinsam erfüllen und effektiv steuern. Wien: NWV, 427 s. ISBN 3-7083-0300-8. BERNÁTOVÁ, M. – VÁŇOVÁ, A. (1999): Marketing pre samosprávy I. Marketing území. Banská Bystrica: Univerzita M. Bela a British Know-How Fund, 180 s. ISBN 80-8055-337-8. BIRK, F. – GRABOW, B. – HOLLBACH-GRÖMIG, B. (2006): Stadtmarketing – Status quo und Perspektiven. Difu-Beiträge zur Stadtforschung 42, Berlin: Deutsches Institut für Urbanistik, 320 s. ISBN 3-88118-404-X. BIRKHOLZ, K. (ed., 2006): Public Management. Eine neue Generation in Wissenschaft und Praxis. Potsdam: Universitätsverlag, 375 s. ISBN 978-3939469-09-4. BLAIR, J.P. (1995): Local economic development. Analysis and practice. London: Sage, 345 s. ISBN 0-8039-5376-3. BLAKELY, D.J. – BRADSHAW, T.K. (2002): Planning local economic development. Theory and practice. 3. vydání. London: Sage Publications, 397 s. ISBN 0-76192457-4. BOGUMIL, J. (2002): Kooperative Demokratie - Formen, Potenziale und Grenzen. In: Haus, M. (ed.): Bürgergesellschaft, Soziales Kapitel und Lokale Politik. Stadtforschung aktuell 86. Opladen: VS Verlag für Sozialwissenschaften, s. 151166. BUDÄUS, D. (2000): New Public Management und Stadtmarketing. In: Zerres, M. - Zerres, I. (ed.): Kooperatives Stadtmarketing. Stuttgart, s. 61-76. BUDÄUS, D. (ed., 1990): Public Management. Ausgewählte Probleme und Entwicklungperspektiven aus der Sicht von Wissenschaft und Praxis. Wien: Universität Wien, Institut für Betriebswirtschaft, 77 s. (bez ISBN). ČAPKOVÁ, S. (2004): Rozvoj miestnej ekonomiky. Studia oeconomica 22. Banská Bystrica: UMB, 95 s. ISBN 80-8055-994-5. COX, K.R. (1995): Globalisation, competition and the politics of local economic development. Urban Studies, roč. 32, č. 2/1995, s. 213-225. FASSMANN, H. (2009): Stadtgeographie. Braunschweig: Westermann, 256 s., ISBN 978-3-14-160364-4. FORETOVÁ, V. – FORET, M. (1996): Komunikující město. Brno: Masarykova univerzita, 107 s. ISBN 80-210-1287-0. HEALEY, P. (1992): The Reorganisation of State and Market in Planning. Urban Studies, s. 411-434. HEINEBERG, H. (2000): Grundriss Allgemeine Geographie: Stadtgeographie. München: Ferdinand Schöningh, 328 s. ISBN 3-8252-2166-0. HEINZ, R. (2000): Kommunales Management. Überlegungen zu einem KGStAnsatz. Stuttgart: Schäffer-Poeschel, 218 s. ISBN 3-7910-1609-1. IVANIČKA, K. (2006): Globalistika. Poznávanie a riešenie problémov súčasného světa. Bratislava: Ekonomka, 283 s. ISBN 80-8078-028-5.

16

JEŽEK, J. A KOL. (2007): Budování konkurenceschopnosti měst a regionů v teorii a praxi. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 269 s. ISBN 978-80-7043-632-5. JEŽEK, J. (2004a): Aplikovaná geografie města. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 151 s. ISBN 80-7043-275-6. KARAVATZIS, M. (2008): From City Marketing to City Branding. An Interdisciplinary Analysis with Reference to Amsterdam, Budapest and Athens. Disertační práce. Groningen: Rijksuniversiteit Groningen, 204 s. ISBN 978-90367-3552-0. KOTLER, P. – ASPLUND, CH. – REIN, I. – HAIDER, D.H. (1999): Marketing Places Europe. New York: Prentice Hall, 375 s. ISBN 0-13-957002-0. KOTLER, P. – HAIDER, D.H. – RHEIN, I. (1994): Standortmarketing. Wie Städte, Regionen und Länder gezielt Investitionen, Industrien und Tourismus anziehen. Düsseldorf: Econ, 439 s. ISBN 3-430-15653-X. KOTLER, P. – HAIDER, D.H. – REIN, I. (1993): Marketing Places: Attracting Investment, Industry and Tourism to Cities, States and Nations. New York: Free Press, 388 s. ISBN 0-7432-3636-X. KOTLER, P. – JATUSRIPITAK, S. – MAESINCEE, S. (1997): The marketing of nations. A strategic approach to building national wealth. New York: The Free Press, 451 s. ISBN 0-684-83488-X. KOTLER, P. – KARTAJAYA, H. (2000): Repositioning Asia. From bubble to substainable economy. Singapure: Willey, 226 s. ISBN 0-471-84665-1. LICHTENBERGER, E. (2002): Die Stadt. Von der Polis zur Metropolis. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 304 s. (bez ISBN). LICHTENBERGER, E. (1998): Stadtgeographie 1. Begriffe, Koncepte, Modelle, Prozesse. 3. vydání. Stuttgart: Teubner, 366 s. ISBN 3-519-23424-6. MAIER, G. – TÖDTLING, F. – TRIPPL, M. (2006): Regional- und Stadtökonomik 2. Regionalentwicklung und Regionalpolitik. 3. aktualizované a rozšířené vydání. Wien: Springer, 214 s. ISBN 3-211-27955-5. PAULIČKOVÁ, R. (2005b): Teoretické otázky regionálního a mestského marketingu. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 124 s. ISBN 80-7043-365-5. PORTER, M.E. (1999): Nationale Wettbewerbsvorteile. Erfolgreich konkurrieren auf dem Weltmarkt. Wien: Wirtschaftsverlag Ueberreuter, 880 s. ISBN 3-70640606-3. POTŮČEK, M. a kol. (2005): Veřejná politika. Praha: SLON, 399 s. ISBN 8086429-50-4. PROVAZNÍKOVÁ, R. (2009): Financování měst, obcí a regionů. Teorie a praxe. 2. vydání. Praha: Grada, 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. RUMPEL, P. – SLACH, O. – KOUTSKÝ, J. (2007): Měkké faktory regionálního rozvoje. Ostrava: Ostravská univerzita, Centrum městského a regionálního managementu, 186 s. ISBN 978-80-7368-435-8. RUMPEL, P. (2002): Teritoriální marketing jako koncept územního rozvoje. Spisy prací Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity 145. Ostrava: Ostravská univerzita, 177 s. ISBN 80-7042-830-9. RUMPEL, P. (2003): Lokální a regionální rozvoj v kontextu přistoupení České republiky k Evropské unii. Část 1. Ostrava: Ostravská univerzita, 53 s. ISBN 807042-876-7. RUMPEL, P. (ed., 2005): Inovativní koncepty v socioekonomickém rozvoji územních jednotek. Sborník příspěvků. Ostrava: Ostravská univerzita, 137 s. ISBN 80-7368-261-3. 17

SLACH, O. – BORUTA, T. (2008): Flagship (vlajkové) projekty a jejich význam pro regionální rozvoj. In: Nadregionálna spolupráca Trnavska. Zborník z medzinárodnej konferencie. Sládkovičovo: Vysoká škola v Sládkovičove, s. 99109. ISBN 978-80-89267-14-9. SUCHÁČEK, J. (2010): Na cestě k nové identitě. Ostrava, Katovice a Košice po r. 1989. Ostrava: VŠB – TU v Ostravě, 130 s. ISBN 978-80-248-2212-9. TROEGER-WEIß, G. (1998): Regionalmanagement. Ein neues Instrument der Landes- und Regionalplanung. Schriften zur Raumordnung und Landesplanung. Band 2. Augsburg: Universität Augsburg, 297 s. (bez ISBN). VÁŇOVÁ, A. (2006): Strategické marketingové plánomanie rozvoja územia. Studia oeconomica 31, Banská Bystrica: Ekonomická fakulta Univerzity M. Bela, 140 s. ISBN 80-8083-301-X. ŽÁRSKÁ, E. a kol. (2007): Komunálna ekonomika a politika. Bratislava: Ekonom, 194 s. ISBN 978-80-225-2293-9.

18

19

DOPADY SOUČASNÉ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE NA MĚSTA V ČESKÉ REPUBLICE. VÝSLEDKY EMPIRICKÉHO VÝZKUMU. Jiří Ježek a Lukáš Kaňka V rámci projektu Ministerstva pro místní rozvoj „Konkurenceschopnost malých měst v české republice byl proveden dotazníkový průzkum, který byl zaměřen na tajemníky městských úřadů.6 Tento výzkum byl proveden Západočeskou univerzitou v Plzni a výsledky toho výzkumu jsou popsány ke konci roku 2011.

1.

Cíl výzkumu

Světovou hospodářskou krizi lze ve vyspělých ekonomikách rozdělit do několika fází (viz obrázek 1) a nelze ji rozhodně označit na nezaviněnou či nešťastnou událost. Tuto krizi způsobil souhrn makroekonomických, finančních, politických, etických a psychologických příčin. Za příklady těchto příčin lze uvést příliš dlouhodobé nízké úrokové sazby, podhodnocování potenciálních rizik ze strany příjemců finančních služeb, zájem na stimulování ekonomického růstu a blahobytu či podceňování finančních inovací v podobě neznámých produktů.

Obr. 1 - Fáze globální ekonomické krize

Zdroj: České ekonomika na cestě z hospodářské krize, Singer, Česká národní banka 2010

6

Dotazník lze nalézt v Příloze A.

20

Globální ekonomická krize vznikla na základě hypoteční krize v USA v červenci 2007, kterou vyvolal nový standard půjček. Tento standard spočíval v tom, že pro poskytnutí hypotéky nebyla stěžejním kritériem schopnost vypůjčovatele splácet půjčku, nýbrž schopnost poskytovatele danou hypotéku prodat třetí straně. Hypoteční krize se v létě 2008 přeměnila na celosvětovou finanční krizi a na podzim 2008 na krizi reálné ekonomiky, která začala zpětně ohrožovat stabilitu finančního systému. Další fází byla krize veřejných rozpočtů v podobě deficitů a růstu dluhů, která následně evokovala v roce 2010 krizi eurozóny. (Singer, 2010) Cílem tohoto výzkumu bylo zjištění dopadů globální ekonomické krize na česká města. Dotazník, který byl rozeslán na tajemníky městských úřadu, obsahoval celkem jedenáct otázek. Nejdříve se dotazník zaměřil na to, jak mnoho se současná globální ekonomická krize dotkla daného města a jaká odvětví místní ekonomiky byla zasažena nejvíce. Další otázka měla za úkol zmapovat, o kolik procent se propadly celkové příjmy městského rozpočtu, a v jakých oblastech byl tento propad nejmarkantnější. Poté bylo zkoumáno, jaké výdajové oblasti městského rozpočtu byly nejvíce zasaženy rozpočtovými škrty. Na tento dotaz navazovala otevřená otázka, kde dotazovaní respondenti měli detailněji vyjádřit, jak byla tuzemská města nucena řešit propad rozpočtových příjmů a podle jakých kritérií byly, nebo stále ještě jsou, prováděny rozpočtové škrty. Dotazník pokračoval otázkou týkající se zjištění, jaká obecná opatření byla v jednotlivých městech přijata v důsledku globální ekonomické krize. Další část dotazníkového šetření se zajímala o budoucí rozvoj českých měst, a sice bylo zkoumáno, jaké jsou budoucí rozvojové priority českých měst. Zde měli dotazované subjekty specifikovat, jaké oblasti budou podporovány a do kterých oblastí se bude investovat tak, aby česká města byla atraktivní a konkurenceschopná. Nebyla opomenuta ani problematika největších hrozeb rozvoje českých měst v jejich budoucím rozvoji. V posledních dvou otázkách tohoto výzkumu měli představitelé dotazovaných měst vyjádřit, jaká poučení si odnesli z krizového vývoje v České republice a zda se domnívají, že na cestě ven z krize bude v českých městech uplatňován podnikatelský přístup ke správě a rozvoji měst.

2.

Výsledky dotazníkového šetření

V rámci dotazníkového šetření bylo k dispozici přesně 102 dotazníků, z nichž dva musely být vyřazeny, neboť se jednalo duplicitní záznamy. Z tohoto důvody bylo tedy do statistického zpracování zařazeno přesně 100 vyplněných dotazníků. V tomto výčtu se objevily rovněž dotazníky, které nebyly kompletně vyplněné, ale tato skutečnost byla při vyhodnocování získaných dat zohledněna.

2.1

Počet respondentů

V tomto výzkumu byli dotazováni tajemníci obecních a městských úřadů českých měst, přičemž tato města byla pro vyhodnocování získaných dat dále rozdělena na dvě skupiny: města do 20 000 obyvatel (dále jen malá města), města nad 20 000 obyvatel (dále jen velká města). 21

Na obrázku č. 2 je zobrazen počet dotazovaných českých měst. Z celkového počtu sto měst bylo tedy dotázáno 78 malých a 22 velkých měst.

Obr. 2 - Počet dotazovaných měst

Zdroj: vlastní výzkum, Plzeň 2011

3.

Míra dopadu globální ekonomická krize na česká města

Na otázku, jak se mnoho se globální ekonomická krize se dotkla českých měst, odpověděla naprostá většina tajemníků městských a obecních úřadu podobně. Přesně 77% celkového počtu dotázaných měst (74,4% malých a 86,4% velkých měst) se domnívá, že se jich globální ekonomická krize dotkla asi jako ostatních měst. Nepatrný rozdíl lze mezi malými a velkými městy rozpoznat i u varianty odpovědi č. 2, kde 11,5% malých měst se ekonomická krize dotkla spíše více než ostatních měst, oproti tomu u velkých měst to bylo jen 4,5%.

Tab. 1 - Míra dopadu globální ekonomické krize na česká města

Jak mnoho se, podle Vašeho názoru, současná globální ekonomická krize dotkla Vašeho města, pokud danou situaci obecně srovnáte s ostatními městy? mnohem více, než ostatních měst - zvláště pokud jde o spíše více, než ostatních měst asi jako ostatních měst spíše méně, než ostatních měst nevím, nedokážu posoudit

Malá Velká Celkem města města 2,6% 0,0% 11,5% 4,5% 74,4% 86,4% 10,3% 9,1% 1,3% 0,0%

2,0% 10,0% 77,0% 10,0% 1,0%


Na obrázku č. 3 jsou pro přehlednost graficky znázorněny všechny odpovědi. Lze vidět, jak se na celkovém počtu odpovědí podílejí malá a velká města. Pro snadnější orientaci 22

v jednotlivých obrázcích a tabulkách byly definovány barvy, které budou prezentovat počet odpovědí malých měst, velkých měst a měst celkem.

Obr. 3 - Míra dopadu globální ekonomické krize na česká města


4.

Nejvíce zasažená odvětví místní ekonomiky současné krize

To, jak se globální ekonomická krize podepsala odvětví místní ekonomiky, zobrazuje detailněji obrázek č. 4. U této polootevřené otázky měli respondenti možnost označit současně více odpovědí, či doplnit nějaké odvětví místní ekonomiky, které nebylo v nabídce. Tuto možnost však žádný z dotazovaných tajemníků nevyužil. Při pozornějším pohledu na obrázek č. 4 lze určit šest odvětví místní ekonomiky, která byla dle subjektivního pohledu tajemníků zasažena více než ostatní odvětví. Mezi těchto šest odvětví patří trh s nemovitostmi, cestovní ruch, služby, maloobchod, průmysl (obecně) a stavebnictví. Je nutné podotknout, že ne všechna tato odvětví byla zasažena stejně při komparaci malých a velkých měst. Signifikantní rozdíl lze zpozorovat u maloobchodu, kde se názor zástupců měst liší nejvíce. V tabulce č. 2 si lze povšimnout, že v největší míře bylo v českých městech z důvodu globální hospodářské krize zasaženo stavebnictví. Toto odvětví považuje celkem 16% ze všech dotázaných za nejvíce postižené odvětví. Oproti tomu, převládá všeobecný názor, že globální ekonomické krize se nejméně podepsala na českém školství. Tento názor zastává přesně 2,2% respondentů.

23

Tab. 2 - Zasažená odvětví místní ekonomiky

Kterých odvětví místní ekonomiky se současná krize dotkla nejvíce? zemědělství a lesnictví stavebnictví tradiční průmyslová odvětví průmysl (obecně) maloobchod služby cestovní ruch školství zdravotnické a sociální služby ostatní veřejné služby (městská policie, hasiči apod.) trh s nemovitostmi nevím

Malá města 5,0% 15,3% 7,4% 12,8% 12,8% 13,6% 8,7% 2,1% 4,5% 3,7% 13,2% 0,8%

Velká Celkem města 2,6% 4,4% 18,4% 16,0% 5,3% 6,9% 18,4% 14,2% 6,6% 11,3% 11,8% 13,2% 11,8% 9,4% 2,6% 2,2% 2,6% 4,1% 3,9% 3,8% 15,8% 13,8% 0,0% 0,6%


Obr. 4 - Zasažená odvětví místní ekonomiky


5.

Procentní propad celkový příjmů městského rozpočtu

Další zkoumaným jevem bylo to, jak se hospodářská krize projevila na příjmu městského rozpočtu jednotlivých měst. Aby byla zajištěna reálnost a přesnost odpovědí, byl zkoumán 24

procentní propad příjmů mezi roky 2008 (rok před krizí reálné ekonomiky) a 2009 (rok vypuknutí krize reálné ekonomiky). Na tuto otázku tak odpovědělo celkem 89 respondentů. Z důvodu přehlednosti byly z obrázku č. 5 odstraněny odpovědi, jejichž četnost byla menší než pět procent z celkového počtu odpovědí.7 Při pohledu na tento obrázek, lze konstatovat, že celkové příjmy malých měst se propadly přibližné o 10%. Tuto hodnotu uvedla přesně jedna pětina dotázaný respondentů z měst do 20000 obyvatel. Zajímavým poznatkem je fakt, že 7,1% dotázaných zástupců malých měst uvedlo, že jejich města se ekonomická krize v roce 2009 vůbec nedotkla. Obr. 5 - Procentní propad celkových příjmů městského rozpočtu


U velkých měst se celkové příjmy snížily cca o 15%. Je tedy možné vypozorovat skutečnost, že globální ekonomická krize zasáhla v roce 2009 velká města s větší účinností než města malá.

6.

Struktura propadu rozpočtových příjmů

V předchozí části textu bylo dokázáno, že se globální ekonomická krize zasloužila o celkový propad příjmů městských rozpočtů. To, jaká byla detailnější struktura tohoto propadu, dokumentovala následující otázka. V rámci tohoto dotazu měli respondenti odpovědět do připraveného formuláře, který nabízel celkem pět typů odpovědí: určitě ano, spíše ano, spíše ne, rozhodně ne a nevím, nemohu posoudit. Při zpracování odpovědí na tuto otázku se ukázalo, že při určení struktury propadu rozpočtových příjmů sdílejí malá i velká města obdobný postoj. Z obrázku č. 6 je patrné, že česká města pocítila během hospodářské krize největší propad v oblasti daňových příjmů. Tento názor vyjádřilo celkem 94% procent respondentů. Zcela opačný názor projevila všechna česká města v oblasti úvěru a půjček, neboť v tomto ohledu se 69% dotázaných

7

Kompletní výčet odpovědí lze nalézt v příloze B.

25

tajemníků shoduje na tom, že globální ekonomická krize se na propadu úvěrů a půjček nepodílela.

Obr. 6 - Struktura propadu rozpočtových příjmů celkem


Navraťme se ale zpět k otázce daňových příjmů. Často diskutovaným tématem je v současnosti v České republice diskuze o financování komunální sféry – tedy o novele zákona o rozpočtovém určení daní. Tato novela by se měla zajistit snížení rozdílu příjmů na obyvatele mezi „nejchudšími“ a „nejbohatšími“ městy a obcemi. Jakou působnost by měla mít novela zákona o rozpočtovém určení daní je nejlépe vidět na obrázku č. 7, který zobrazuje průměrný výnos sdílených daní8 na obyvatele. (Deník veřejné správy, 2011)

Obr. 7 - Průměrný výnos sdílených daní na obyvatele (v tis. Kč)

Zdroj: Deník veřejné správy, 2011

8

Sdílené daně = daně, jejichž výnos je přerozdělen mezi obce, ostatní územní a státní rozpočtové subjekty. Příjmy pro jednotlivé obce jsou definovány dle koeficientu velikostní kategorie z dané procentní části těchto daní. Mezi sdílené daně patří daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob a daň z přidané hodnoty.

26

Nový systém rozpočtového určení daní (červená barva) na první zobrazuje vyrovnání příjmů z daní na obyvatele pro jednotlivá města a obce dle počtu obyvatel. U naprosté většiny českých měst by mělo dojít ke zvýšení daňových příjmů, výjimkou zůstávají jen čtyři největší města: Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, u kterých by mělo dojít ke ztrátě cca 5 mld. Kč. Ostatních 6 241 měst a obcí by si mělo společně přilepšit o 13,5 mld. Kč.

7.

Rozpočtové škrty ve výdajových oblastech měst

To, že se ekonomická krize podílela na propadu rozpočtových příjmů českých měst, je z výše uvedeného zcela patrné. Na tento negativní jev museli nebo stále musejí plánovači městských výdajů zareagovat rozpočtovými škrty, neboť veřejný sektor byl do této doby relativně chráněn před dopady hospodářské krize, a to na jedné straně z vyšších výdajů do tohoto sektoru a na straně druhé ze zvýšené poptávky po jeho službách. Jelikož se městské a místní rozpočty stále ocitají pod tlakem rozsáhlejších škrtů, lze předpokládat, že města budou muset počítat s dalšími úsporami ve výši 25 – 30%. Ovšem tato výše úspor nemusí znamenat, že poklesne kvalita poskytovaných služeb. Do jisté míry mohou města tyto města kompenzovat prostředky z EU vznikem nových, strategických projektů. V následujících letech se dá předpokládat hlubší spolupráce veřejného a soukromého sektoru v rámci tzv. PPP9 projektů, které by mohly napomoci oběma těmto sektorům na cestě z krize.10 Podstatou této dotazníkové otázky bylo zkoumání, jakých výdajových oblastí městských rozpočtů se rozpočtové škrty nejvíce dotkly. Až na otázku (viz obr. č. 8) týkající se rozpočtových škrtů v městské hromadné dopravě vyjádřili všichni dotazovaní stejný názor. Při bližším zkoumání otázky rozpočtových škrtů v městské hromadné dopravě, je na první pohled zřejmé, že téměř 54% malých měst nemohla posoudit, zda se jich tyto škrty dotkly. Tato hodnota dozajista vychází z toho, že většina malých měst do 20 000 obyvatel nedisponuje městskou hromadnou dopravou, a z tohoto důvodu se nemohla k této otázce vyjádřit, což relativně ovlivnilo interpretaci výsledku z celkového hlediska. Na druhou stranu je nutno dodat, že 46% dotázaných respondentů se shodla na tom, že hospodářská krize se na rozpočtových škrtech ve výdajové oblasti městské hromadné dopravy nedotkla.

9

PPP = Public Private Partnership, neboli Partnerství veřejného a soukromého sektoru. PPP projekty vznikají za účelem využití dostupných zdrojů a schopností soukromého sektoru při zajištění veřejný služeb a infrastruktury. (PPP Centrum, 2011)

10

Města a místní samosprávy čeká rok velkých škrtů. PwC Česká republika [online]. Praha : PricewaterhouseCoopers, © 2010-2011, 5.5.2010 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z WWW: .

27

Obr. 8 - Městská hromadná doprava


Pro zjednodušení interpretace získaných výsledků použijeme obrázek č. 9, ve kterém jsou vyobrazeny odpovědi všech zúčastněných respondentů, tedy měst celkem. Přesně tři čtvrtiny dotázaných se domnívá, že nejvíce se redukce výdajů týkaly činností obecních a městských úřadů a zastupitelských orgánů. Na druhém místě pomyslného žebříčku se umístily výdaje na údržbu silnic, chodníků a veřejných prostranství – tento názor zastává celkem 70% respondentů. Za další oblasti, na které měla globální ekonomická krize negativní vliv z pohledu rozpočtových škrtů, je nutno uvést tyto oblasti: oblast kultury (divadlo, muzea, ochrana památek), oblast zajišťování komunálních služeb (čistota obce, veřejná zeleň, veřejné osvětlení), podpora zájmových (občanských) organizací, podpora tělovýchovných organizací.

28

Obr. 9 - Rozpočtové škrty ve výdajových oblastech městských rozpočtů


Na druhé straně je nutno uvést, že pouhá 2% dotázaných se domnívá, že se rozpočtové škrty dotkly zajišťování pitné vody. Mezi další výdajové oblasti, které nepostihla krize, lze zařadit odvod a čištění odpadních vod, dávky sociálního zabezpečení a v neposlední řadě již zmíněnou městskou hromadnou dopravu.

8.

Reakce českých měst na propad rozpočtových příjmů

U této otázky byli jednotliví respondenti žádáni o obsáhlejší odpověď, ve které mělo být nastíněno, jak byla tuzemská města donucena řešit propad rozpočtových příjmů a podle jakých kritérií prováděla rozpočtové škrty. Po sumarizování všech odpovědí na tuto otázku bylo zřejmé, že tuzemská města se zaměřila na plošné krácení výdajů napříč všemi rozpočtovými kapitolami kromě úvěrů a půjček na dotační prostředky. Plošné krácení výdajů se pohybovalo v rozmezí 10 – 20%, přičemž na procentní výši tohoto krácení se jednotlivá města rozhodovala u každé kapitoly zvlášť. Pro rozhodování pomohlo většině měst určení priorit daného města či obce, které jsou zaneseny v dlouhodobých rozvojových programech měst a obcí. Podstatně byly mimo jiné redukovány i provozní náklady městských a obecních úřadů a jimi zřizovaných organizací. Pod těmito provozními náklady si lze představit jak náklady na vnitřní správu, telefony, vybavení, benzín, tak jak i náklady na zaměstnance. Zde lze jako příklad uvést činnost městské policie, jejíž situace byla řešena např. propouštěním městských strážníků. 29

Další variantou, jak se bránit propadu rozpočtových příjmů, bylo omezení oprav a údržby a snížení počtu investiční akcí, což znamená omezení investic a odložení investic do dalších období. Pokud se však u města měly konat nezbytné investice, v řadě z nich uspořila až několik desítek procent nákladů tzv. elektronická aukce, což je nový nástroj ve veřejné správě při výběru dodavatelů. Tato e-aukce porovnává ceny a další parametry on-line, čímž mohou jednotliví dodavatelé sledovat, jak si ve výběrovém řízení právě stojí, jakou cenu zvolila konkurence a díky systému on-line mohou tak svoji nabídku upravit, aby svoji konkurenci přetlačili. Tento konkurenční boj tak pro česká města znamená především úsporu časových a finančních nákladů a zároveň jim zajišťuje transparentnost celého procesu. (Portál města české Lípy, 2011) K úhradě nezbytných investičních akcí posloužilo i čerpání finančních rezerv z minulých let. Města nad 20000 obyvatel častokrát zmínila rozpor mezi ekonomickou a politickou stránkou věci. U mnohých měst je tímto rozporem signalizován především problém při určení kritérií zbytnosti. Při realizaci jakékoliv investice není dobré zohledňovat pouze cenu dané investice, nýbrž i režijní náklady, které jsou s danou investicí spojeny. V době hospodářské recese je nutné financovat jen věci nezbytné, nikoliv věci politicky požadované.

9.

Obecná opatření proti hospodářské krizi – reakce na propad rozpočtových příjmů

K tomu, aby byly zmírněny negativní dopady globální ekonomické krize, musela česká města přijmout opatření tak, aby tyto dopady byly co nejvíce eliminovány. Při výzkumu byla tajemníkům obecních a městských úřadů nastolena otázka, jaká obecná opatření jednotlivá města přijala. Při pozornějším zhlédnutí obrázku č. 10 lze určit čtyři hlavní opatření, která česká města v průběhu krize prováděla, či ještě provádí. Česká města se nejvíce snažila v první řadě snížit celkové výdaje, omezit investice, zredukovat provozní náklady a v neposlední řadě zvýšit úsilí o získání projektů ze strukturálních fondů. Otázka strukturálních fondů jeho toho času nabíledni, jelikož pomalu, ale jistě končí programové období 2007 – 2013 pro získávání peněžních prostředků ze strukturálních fondů. Čím více se blíží konec tohoto programového období, tím méně zbývá volných prostředků vyhrazených na financování nových projektů, a proto bude v následujících dvou letech neustále těžší o tyto prostředky usilovat. Jen pro představu, v současném programovém období bylo pro Českou republiku v rámci evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti vyčleněno 26,69 miliard eur. (Fondy Evropské unie, 2011) Napříč celou Evropskou unií se v současné době diskutuje o nadcházejícím programovém období 2014 – 2020. Evropské strukturální fondy je však nutno chápat jako pomocný nástroj pro financování projektů, nikoliv jako nástroj jediný. Je otázkou, zda přijde doba, kdy strukturální fondy budou zrušeny a členské státy Evropské unie se budou muset spolehnout samy na sebe. Ale tato úvaha se rozhodně netýká dalšího programového období, kde by politika strukturálních fondů měla zůstat zachována. Je však nutno podotknout, že výraznější šance na získání financí z Evropské unie nastane až na začátku roku 2014. 30

Obr. 10 - Obecná opatření českých měst


Naopak ke zmírnění dopadů hospodářské krize nesáhla česká města k takovým opatřením, jako je např. zvýšení ceny poskytovaných veřejných služeb, zvýšení místních daní a poplatků či prodej nebo pronájem obecního majetku.

10. Rozvojové priority českých měst V této otázce bylo zkoumáno, jaké priority zaujímají tuzemská města do budoucnosti. K vyjádření odpovědí bylo respondentům nabídnuto celkem sedmnáct možností, z nichž mohli vybrat více odpovědí najednou. Po zpracování výsledků této dotazníkové otázky nelze přesně chronologicky seřadit rozvojové priority českých měst. Jak je z obrázku č. 11 vidět, lze – za předpokladu sloučení odpovědí určitě a spíše ano – označit hned několik stěžejních rozvojových priorit. Do skupiny rozvojových priorit s četností odpovědí více jak devadesát procent lze zařadit zlepšování vzhledu města (97%), vytváření pozitivního image města na veřejnosti (94%), zlepšování technické infrastruktury (93%) a zlepšení komunikace s občany a jejich informovanosti (92%). Z opačné strany nelze u českých měst v budoucnosti hledat oblast vědy a výzkumu jakožto rozvojovou prioritu, jelikož pouhých 15 % respondentů vidí tuto oblast jako rozvojovou prioritu svého města. Tato hodnota je v podstatě očekávaným výsledkem, neboť věda a výzkum jsou velmi nákladné a v době hospodářské recese se těžko hledají finanční prostředky, které by mohly být do této oblasti investovány. Dalším faktorem, který ovlivnil hodnotu výsledku je bezesporu i velikost jednotlivých měst. Nositeli vědy a výzkumu v české republice jsou především výzkumné ústavy, akademické půdy a velké podniky, které jsou spíše soustředěny ve velkých městech. 31

Obr. 11 - Rozvojové priority český měst


Při porovnání odpovědí malých a velkých měst (viz obr. 12) lze tuto úvahu částečně dokázat. Pro budoucí podporu vědy a výzkumu se vyjádřilo cekem 31,8% zástupců velkých měst, což je o 21,6% více v případě zástupců malých měst. Avšak z celkového pohledu na tuto otázku lze konstatovat, že i přes odlišné vnímání podpory vědy a výzkumu v budoucnosti se česká města shodla na tom, nezařadit tuto oblast mezi své rozvojové priority.

32

Obr. 12 - Podpora vědy a výzkumu


11. Hrozby rozvoje v budoucnosti českých měst Poslední polozavřená otázka toho výzkumu se zabývala největšími hrozbami, které mohou v budoucnosti česká města potkat. V této otázce mohli všichni dotázaní rozšířit nabídku odpovědí. Tab. 3 - Hrozby rozvoje v budoucnosti českých měst

Čeho se s ohledem na budoucí vývoj Vašeho města nejvíce Malá Velká obáváte? Jaké jsou největší hrozby rozvoje města Celkem města města v budoucnosti? pokles počtu obyvatel jako důsledek demografického stárnutí 12,1% 17,4% 13,2% pokles obyvatel jako důsledek odchodu obyvatel (zvláště 15,8% 13,0% 15,2% mladých a vzdělaných lidí) do větších měst problémy se zajištěním odpovídající kvality životního prostředí (ovzduší, čistota, hluk, atd.) problémy spojené s vytvářením nových pracovních míst v důsledku deindustrializace (odchodu průmyslových podniků jinam, za levnější pracovní silou) malá atraktivita města pro bydlení (kvalita života ve městě) malá atraktivita města pro podnikání v moderních (dynamických) průmyslových odvětvích a službách dlouhodobá nezaměstnanost sociální problémy, kriminalita, drogy atd. koncentrace cizinců ve městě a s tím spojené problémy Legislativní změny v neprospěch ÚSC Špatná dopravní dostupnost (silniční) Zdroj: vlastní výzkum, Plzeň 2011

33

5,1%

5,8%

5,3%

16,8%

17,4%

17,0%

5,1%

4,3%

5,0%

14,3%

8,7%

13,2%

16,1% 9,9% 4,0% 0,4% 0,4%

18,8% 10,1% 1,4% 1,4% 1,4%

16,7% 9,9% 3,5% 0,6% 0,6%

Koncentrace cizinců ve městě s tím spojené problémy představují pro česká města nejmenší hrozbu do budoucích let. Dále se česká města rovněž neobávají toho, že by jim hrozila malá atraktivita pro bydlení, to souvisí se zajišťováním dostatečně kvality života ve městě, tak jako i zajištěním odpovídající kvality životního prostředí. Dva ze všech respondentů využili možnosti doplnit výčet možností, které jim byly nabídnuty, a rozšířili potenciální hrozby českých měst o dvě položky – legislativní změny v neprospěch územně správních celků a špatná silniční dopravní dostupnost. Ovšem z globálního hlediska tyto doplňky neměli na celkové výsledky téměř žádný vliv. Mezi největší hrozby v rámci českých měst je dle výsledků nutno uvést především dvě hlavní oblasti: problémy spojené s vytvářením nových pracovních míst v důsledku deindustrializace (odchod průmyslových podniků jinam, za levnější pracovní silou), dlouhodobá nezaměstnanost. Obr. 13 - Hrozby rozvoje v budoucnosti českých měst


34

Globální ekonomická krize způsobila nárůst míry nezaměstnanosti ve všech okresech České republiky. Při porovnání vývoje míry nezaměstnanosti v tabulce č. 4 v období od dubna 2008 (hospodářský vývoj ještě příznivý) do prosince roku 2009 (období hospodářské krize) lze zpozorovat, jaká změna nastala ve vybraných okresech České republiky. Je pozoruhodné, že největší nárůst míry nezaměstnanosti nebyl v tradičně problémových oblastech (okresy Karviná, Ústí nad Labem, Most apod.), ale v okresech, kde se dostal do finančních potíží stěžejní zaměstnavatel. Lze zde uvést např. okres Havlíčkův Brod, ve kterém se do potíží dostaly sklárny Sklo Bohemia ve Světlé nad Sázavou. (Deník veřejné správy, 2010) Sklárny Sklo Bohemia zaměstnávaly 1200 zaměstnanců, kteří díky hospodářské krizi přišli o práci. Kvůli tomuto propouštění se nezaměstnanost ve Světlé nad Sázavou vyhoupla na 20%. V současné době zaměstnávají tyto sklárny pouze 400 zaměstnanců. Město Světlá nad Sázavou tak chce v následujících letech vytvořit podmínky pro vznik a fungování více menších firem, aby případný krach jednoho zaměstnavatele neohrozil zaměstnanost tamních obyvatel. V současné době toto město připravuje pozemky o výměře 10,5 hektarů, aby zde byla vystavena průmyslová zóna. Tento tah je od tohoto města celkem prozíravý, ovšem je nutné počítat i s tím, že v období hospodářské recese může samozřejmě nastat situace, kdy do města nepřijdou investoři, kteří by zde chtěli vystavit své podniky a provozovat zde podnikatelskou činnost.

Tab. 4 - Porovnání vývoje míry nezaměstnanosti ve vybraných okresech ČR (duben 2008 – prosinec 2009)

Zdroj: Deník veřejné správy, 2010

Z výše uvedené tabulky je patrné, že česká města mají oprávněný strach o to, aby jejich obyvatelé neztráceli dlouhodobě práci a proto nelze divit, že 16,7% český měst označilo dlouhodobou nezaměstnanost jako jednu z největších budoucích hrozeb.

12. Poučení českých měst z krizového vývoje V pořadí druhá zcela otevřená dotazníková otázka zkoumala u respondentů, jaká si tuzemská města odnesla poučení z krizového vývoje, kterým jejich města procházely a stále prochází a jak je možné těmto krizím z pohledu obcí a měst předcházet. Naprostá většina dotázaných tajemníků městských a obecních úřadu se ve svých odpovědích shodla na tom, že globálním ekonomickým krizím nelze předcházet, jelikož samosprávné 35

orgány v České republice jsou příliš malé na to, aby ohrozily celosvětovou ekonomiku. Na celosvětové hospodářské krize se lze jen připravit, a to vytvářením rezerv na budoucí nepříznivá období. To, aby města a obce mohly vytvořit „dostatečné“ rezervy je zapotřebí, aby striktně dodržovaly rozpočtovou odpovědnost a drželi vyrovnaný rozpočet, popř. rozumnou míru zadluženosti v horším případě. Pro efektivní sestavování městských a obecních rozpočtů je vhodné mít zpracovaný strategický finanční plán, který by měl obsahovat optimistický, pesimistický a realistický scénář – tedy vystihnou možné situace, které mohou nastat, a připravit návrh na jejich řešení. Při sestavování těchto scénářů je pak zapotřebí mít neustále na paměti účelné hospodaření s majetkem, zajištění kapitálových příjmů a hospodárné vynakládání s veřejnými prostředky. Řada českých měst je nespokojena s přerozdělováním finančních prostředků ze státního rozpočtu, které upravuje Zákon o rozpočtovém určení daní (tato problematika je detailněji popsána v kapitole 7). Jde zde především o zajištění stabilního vývoje veřejných financí pro koncepční řízení finančního hospodaření měst a snížení rozdílu příjmů na obyvatele mezi „nejchudšími“ a „nejbohatšími“ městy a obcemi. Aby menší města a obce získaly více peněžních prostředků do svých pokladen, musí vynakládat čím dál tím větší úsilí pro obdržení účelových dotací. I díky těmto dotacím pak mohou realizovat nezbytné investice, které by však měly být návratné a neměly by být spojeny s dalšími dodatečnými výdaji. Při realizaci různých investičních akcí se českým městům osvědčila spolupráce s místními a profesními subjekty v rámci tzv. PPP projektů (viz str. 9).

13. Prognóza řešení problémů po odeznění krize Poslední otázka dotazníku byla zaměřena na způsob řešení problému tuzemských města způsobených hospodářskou krizí., zda se v řešení těchto problémů bude uplatňovat podnikatelský přístup. Převážná většina dotázaných respondentů se domnívá, že při řešení problémů způsobených hospodářskou krizí by se měl bezesporu uplatňovat tržní přístup, přičemž několik českých měst se hlásí k tomu, že podnikatelský přístup uplatňovala již před samotným vypuknutím krize. Avšak aby byl tento přístup při řešení negativních vlivů způsobených krizí funkční, je nutné, aby jednotlivá zastupitelstva rozhodovala o svých městech efektivně, hospodárně a účelně. To znamená, aby se na příklad nepodporovaly projekty, jež v sobě nesou vysoké provozní náklady do budoucna. Především je v otázkách města nutné, jak již bylo uvedeno výše, oddělit ekonomickou stránku od stránky politické a rozhodnout se tak pro přijatelný kompromis, který by měl zohledňovat především zvyšování kvality života občanů města. V některých českých městech se začínají uplatňovat systémy řízení jakosti, kterými města zlepšují kvalitu svých služeb. Např. město Šternberk získalo certifikát shody systému managementu kvality s požadavky normy ČSN EN ISO 9001:2009. V tomto městě je naplňována efektivní správa prostřednictvím metody CAF (The Common Assessment Framework – Společný hodnotící rámec) a metody Benchmarking. Zavádění systémů řízení kvality do institucí veřejné správy by mohla být jedna z cest, která by vedla k efektivnímu chodu veřejné správy. (Portál města Šternberk, 2009) 36

Avšak tento krok musí být stoprocentně podpořen efektivním plánováním městských rozpočtů, které by měly být plánovány s reálnými sumami příjmů a výdajů tak, aby se městské a obecní rozpočty na konci kalendářního roku neocitly ve schodku.

14. Závěrečně shrnutí Provedený výzkum byl svým obsahem zaměřen na sledování dopadů globální ekonomické krize na česká města. Všechny odpovědi byly následně vyhodnocovány na základě dotazníků, které vyplnilo 100 tuzemských měst. U některých otázek byla města rozdělena na malá (do 20000 obyvatel) a velká (nad 20000 obyvatel) města, aby mohla být provedena detailnější komparace mezi českými městy. Globální ekonomická krize se v 77 % případů dotkla všech dotázaných měst přibližně stejně, bez rozdílu ne jejich velikost. V odvětvích místní ekonomiky bylo napříč celou Českou republikou nejvíce zasaženo stavebnictví a neméně školství. Při porovnání malých a velkých měst lze nejvýznamnější rozdíl zpozorovat u maloobchodu, který byl u menších tuzemských měst poměrně více postižen. Při pohledu na příjmy českých měst lze říci, že u malých měst se celkové příjmy v průměru propadly o 10 %. U velkých měst byl tento propad přibližně 15 %. Největší podíl na těchto propadech měl u všech zkoumaných subjektů propad daňových příjmů. Všechna česká města zareagovala na propad příjmů rozpočtovými škrty, které se týkaly především krácením výdajů týkajících se činností spojených s chodem městských úřadů. Dále se tyto škrty prováděly ve výdajových oblastech, které se týkaly údržby silnic a chodníků, zajišťování komunálních služeb, podpory zájmových a tělovýchovných organizací a v neposlední řadě i kultury. Nejčastějším postupem v provádění rozpočtových škrtů bylo plošné krácení výdajů napříč všemi rozpočtovými kapitolami ve výši 10 – 20 %. Na konkrétní procentní výši krácení se česká města v převážné většině případů rozhodovala u každé kapitoly zvlášť, a to dle určených priorit, které jsou definovány v dlouhodobých rozvojových programech měst a obcí. Jednotlivá města byla nucena zrušit resp. odložit investice, omezit výdaje na opravy a údržbu městského majetku atd. Zjednodušeně lze konstatovat, že zkoumaná města přijala čtyři hlavní obecná opatření proti hospodářské krizi – snížení celkových výdajů, omezení investic, redukce provozních nákladů a úsilí o získání projektů ze strukturálních fondů Evropské unie. Do budoucna vidí česká města své rozvojové priority v oblastech zlepšování vzhledu města, vytváření jeho pozitivní image na veřejnosti, zlepšování technické infrastruktury a komunikace s občany a jejich informovanosti. V budoucnosti se mezi rozvojové priority nebude řadit oblast vědy a výzkumu, a to převedším u malých měst, neboť nositelé vědy a výzkumu jsou soustředěny spíše ve velkých městech. Dotazované subjekty rovněž identifikovaly hrozby, které je v budoucnosti čekají. Dvě stěžejní hrozby v rozvoji českých měst jsou problémy spojené s vytvářením nových pracovních míst v důsledku deindustrializace (odchodu průmyslových podniků jinam, za levnější pracovní silou) a dlouhodobá nezaměstnanost. K dalším výraznějším hrozbám lze přičíst pokles počtu obyvatel z důsledku demografického stárnutí či malou atraktivitu města pro podnikání 37

v moderních (dynamických) průmyslových odvětvích a službách. Naopak nejméně se česká města obávají koncentrace cizinců ve města s tím spojené problémy. Aby se tuzemská města s co největší pravděpodobností vyhnula zmíněním hrozbám, je nutné, aby si odnesla ponaučení z krizového vývoje v rámci jejich hospodaření. Uvnitř českých měst panuje názor, že globálním hospodářským krizím nelze z pohledu samosprávných orgánů předcházet, ale lze se na tyto krize připravit. Za podpory dobře zpracovaného strategického finančního plánu je zapotřebí si vytvořit dostatečné finanční rezervy, které by města mohla čerpat během hospodářsky nepříznivého období. Mimo to ale také řada českých měst volá po změně přerozdělování finančních prostředků ze státního rozpočtu, který upravuje Zákon o rozpočtovém určení daní. Změna tohoto zákona by měla zajistit snížení rozdílu příjmů na obyvatele mezi „nejchudšími“ a „nejbohatšími“ městy a obcemi. Prozatím musí česká města dohánět menší příjmy větším úsilím pro obdržení účelových dotací. Pro eliminaci určených hrozeb a především řešení problémů po odeznění globální ekonomické krize se česká města budou snažit orientovat na podnikatelský přístup, který dle výzkumu tuzemská města uplatňovala již v době před krizí. Jedná se o částečně i o propojení veřejné správy s podnikatelským sektorem, avšak aby tento přístup byl funkční, je nutné, aby jednotlivá zastupitelstva českých měst a obcí rozhodovala o dění ve svých městech efektivně, hospodárně a účelně.

Použitá literatura a zdroje Další úspory městu přinesou e-aukce. Město Česká Lípa [online]. Město Česká Lípa, 2011, 17. 05. 2011, 12:46 [cit. 2011-12-06]. Dostupné z WWW: . Hospodářská krize a regionální disparity – příklad okresů České republiky. Deník veřejné správy [online]. Praha : Triada, spol. s r. o., © 2011, 9. 6. 2010 [cit. 2011-1204]. Dostupné z WWW: . Informace o fondech EU. Fondy Evropské unie [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2011 [cit. 2011-12-02]. Dostupné z WWW: . Město Šternberk získalo certifikát kvality od České společnosti pro jakost. Městský úřad Šternberk [online]. Šternberk , © 2007, 20. 11. 2009 [cit. 2011-12-09]. Dostupné z WWW: . Města a místní samosprávy čeká rok velkých škrtů. PwC Česká republika [online]. PricewaterhouseCoopers, © 2010-2011, 5. 5. 2010 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z WWW: .

38

Návrh novely rozpočtového určení daní – nový model sdílených daní. Deník veřejné správy [online]. Praha : Triada, spol. s r. o., © 2011, 19. 9. 2011 [cit. 2011-11-29]. Dostupné z WWW: . SINGER, Miroslav. Česká ekonomika na cestě z hospodářské krize. In: Česká národní banka [online]. 15. 07. 2010 [cit. 2011-12-12]. Dostupné z WWW: . Stručně o PPP. PPP Centrum ČR [online]. PPP Centrum & VIZUS.CZ, © 2011 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z WWW: .

39

Přílohy Příloha A – Dotazník

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta ekonomická Středisko pro výzkum regionálního rozvoje Husova 11, 306 14 Plzeň

VÝZKUM DOPADŮ GLOBÁLNÍ EKONOMICKÉ KRIZE NA ČESKÁ MĚSTA (dotazování tajemníků městských úřadů)

Název města

1. Jak mnoho se, podle Vašeho názoru, současná globální ekonomická krize dotkla Vašeho města, pokud danou situaci obecně srovnáte s ostatními městy? Prosím zatrhněte! mnohem více, než ostatních měst – zvláště pokud jde o (prosím doplňte): spíše více, než ostatních měst asi jako ostatních měst spíše méně, než ostatních měst téměř se nás ve srovnání s ostatními městy nedotkla nevím, nedokážu posoudit 2. Kterých odvětví místní ekonomiky se současná krize dotkla nejvíce? Prosím zatrhněte! zemědělství a lesnictví stavebnictví tradiční průmyslová odvětví průmysl (obecně) maloobchod služby cestovní ruch školství zdravotnické a sociální služby ostatní veřejné služby (městská policie, hasiči apod.) trh s nemovitostmi jiná oblast – prosím doplňte: 40

3. O kolik procent (odhadem) se propadly celkové příjmy městského rozpočtu, srovnáteli období před krizí a dnes?

rozhodně ne

nevím, nemohu posoudit

rozhodně ne


spíše ne

spíše ano

určitě ano

4. V kterých oblastech jste zaznamenali největší propad rozpočtových příjmů? Prosím zatrhněte!

daňové příjmy dotace (účelové i neúčelové) vlastní příjmy (nedaňové příjmy) úvěry a půjčky

spíše ne

spíše ano

určitě ano

5. Kterých výdajových oblastí městského rozpočtu se nejvíce dotkly rozpočtové škrty? Prosím zakřížkujte!

městská hromadná doprava údržba silnic, chodníků a veřejných prostranství zajišťování pitné vody odvod a čištění odpadních vod podpora rozvoje podnikání základní a mateřské školy kultura (divadlo, knihovny, muzea, ochrana památek) podpora tělovýchovných organizací podpora zájmových (občanských) organizací zdravotnictví komunální služby (čistota obce, veřejná zeleň, veřejné osvětlení) bydlení (pronájem obecních bytů, výstavba nových bytů apod.) životní prostředí (nakládání s odpady, péče o přírodu a krajinu) dávky sociálního zabezpečení zajištění činnosti sociálních zařízení (domy s pečovatelskou službou, domovy pro matky s dětmi, domovy důchodců) obecní policie požární ochrana činnost obecního/ městského úřadu a zastupitelských orgánů 6. Jak jste byli nuceni řešit propad rozpočtových příjmů? Podle jakých kriteriích jste např. prováděli či provádíte rozpočtové škrty? Prosíme o podrobnější popis řešení této situace! 41


rozhodně ne

spíše ne

spíše ano

určitě ano

7. Jaká obecná opatření jste ve Vašem městě přijali?

úspory – celkové proporcionální snížení výdajů omezování investic snižování platů a odměn zaměstnanců snižování počtu zaměstnanců snižování provozních nákladů (zabezpečení chodu městského úřadu) prodej nebo pronájem obecního majetku zvýšení místních daní a poplatků zvýšení ceny poskytovaných veřejných služeb zvýšení úsilí o získání projektů ze strukturálních fondů prohloubení spolupráce se soukromým sektorem (zapojení soukromého sektoru do zabezpečování veřejných služeb) příjem půjček či úvěrů jiné opatření (prosím doplňte):

zlepšování technické infrastruktury zlepšování vzhledu města, veřejných prostranství apod. zvyšování kvality životního prostředí zvýšené investice do rozvoje školství podpora bydlení a bytové výstavby podpora volnočasových aktivit (sport, kultura, zábava) podpora kultury, kreativity a inovací jako významných faktorů rozvoje města (především s ohledem na tvorba nových pracovních míst) investice do sociální infrastruktury pro seniory (pečovatelská služba, domovy důchodců apod.) podpora malého a středního podnikání podpora podnikání místních obyvatel (aby nespoléhali na nabídku pracovních míst, ale snažili se sami sebe zaměstnat) podpora vědy a výzkumu podpora mladých a vzdělaných lidí – aby ve městě zůstali vytváření pozitivního image města na veřejnosti 42


rozhodně ne

spíše ne

spíše ano

určitě ano

8. Jaké jsou rozvojové priority Vašeho města do budoucnosti? Co je zapotřebí udělat, jaké oblasti podporovat či do jakých oblastí investovat, aby se Vaše město v budoucnosti rozvíjelo, bylo atraktivní a konkurenceschopné? Prosím zatrhněte!

zlepšení komunikace s občany a jejich informovanosti zapojování místních obyvatel do rozhodování o důležitých otázka města spolupráce s obcemi a městy v okolí spolupráce se soukromým sektorem (zapojování soukromého sektoru do řešení komunálních úkolů) 9. Čeho se s ohledem na budoucí vývoj Vašeho města nejvíce obáváte? Jaké jsou největší hrozby rozvoje města v budoucnosti? Prosím zatrhněte! Je možné více odpovědí! pokles počtu obyvatel jako důsledek demografického stárnutí pokles obyvatel jako důsledek odchodu obyvatel (zvláště mladých a vzdělaných lidí) do větších měst problémy se zajištěním odpovídající kvality životního prostředí (ovzduší, čistota, hluk, atd.) problémy spojené s vytvářením nových pracovních míst v důsledku deindustrializace (odchodu průmyslových podniků jinam, za levnější pracovní silou) malá atraktivita města pro bydlení (kvalita života ve městě) malá atraktivita města pro podnikání v moderních (dynamických) průmyslových odvětvích a službách dlouhodobá nezaměstnanost sociální problémy, kriminalita, drogy apod. koncentrace cizinců ve městě a s tím spojené problémy jiné hrozby – prosím doplňte:

10. Jaké je Vaše „poučení z krizového vývoje“ coby významného představitele místní správy. Jak podle Vašeho názoru předcházet podobným krizím z pohledu obcí a měst? Prosíme o komentář!

11. Myslíte si, že podobně jako po ropných krizích v 80. letech minulého století, bude po odeznění současné ekonomické krize upřednostňován tržní přístup k řešení problémů měst? To znamená důraz na efektivitu, hospodárnost, adresnost pomoci, soutěž, privatizaci komunálních úkolů (veřejných služeb)? Jinak řečeno podnikatelský přístup ke správě a rozvoji měst? Prosíme o komentář!

Děkujeme za spolupráci!

43

Příloha B - Procentní propad příjmů městských rozpočtů (kompletní tabulka)

3. O kolik procent (odhadem) se propadly celkové příjmy městského rozpočtu, srovnáte-li období před krizí a dnes? 0% 3% 5% 6% 7% 8% 9% 10% 11% 12% 13% 14% 15% 16% 17% 18% 19% 20% 22% 25% 30% 35%

Malá města 7,1% 2,9% 2,9% 1,4% 1,4% 4,3% 2,9% 20,0% 2,9% 11,4% 5,7% 0,0% 14,3% 0,0% 2,9% 2,9% 1,4% 10,0% 2,9% 0,0% 1,4% 1,4%


44

Velká Celkem města 0,0% 5,3% 0,0% 5,3% 0,0% 10,5% 10,5% 10,5% 5,3% 10,5% 0,0% 5,3% 15,8% 5,3% 0,0% 5,3% 0,0% 5,3% 0,0% 5,3% 0,0% 0,0%

5,6% 3,4% 2,2% 2,2% 1,1% 5,6% 4,5% 18,0% 3,4% 11,2% 4,5% 1,1% 14,6% 1,1% 2,2% 3,4% 1,1% 9,0% 2,2% 1,1% 1,1% 1,1%

FINANCOVÁNÍ ROZVOJE VYBRANÝCH MALÝCH MĚST A DOPADY SOUČASNÉ KRIZE Jitka Freislebenová a Jiří Ježek

Úvod Bez financí (finančních prostředků, finančního kapitálu) si dnes rozvoj měst nedokážeme představit. Dostupnost finančních prostředků je proto významným faktorem rozvoje měst a regionů. Finance umožňují zlepšení infrastruktury, občanské vybavenosti, hospodářského potenciálu, zvýšení atraktivnosti města atd. Cílem této práce je analyzovat, jak jsou vybraná malá města schopná financovat své velké investiční projekty (projekty na podporu ekonomického a sociálního rozvoje), a to z vlastních či cizích zdrojů. Dalším cílem práce je analýza vlivu ekonomické krize v roce 2009 na rozpočty a investiční aktivitu měst.

1. Metodika práce Práce se skládá ze dvou části. Části obecné a praktické. V obecné části se nejdříve zabýváme pojmem „rozvoj“, dále pak informacemi o městech a obcích, o rozpočtovém procesu atd. Stěžejní část je věnována příjmům a výdajům měst a obcí. V praktické části se zabýváme devíti vybranými malými městy v ČR (Blatná, Český Krumlov, Domažlice, Chodov, Klášterec nad Ohří, Pelhřimov, Stříbro, Světlá nad Sázavou a Vlašim). Nejdříve podáváme obecnou charakteristiku těchto měst (poloha, historie, hospodářství, památky a kultura, dostupnost vzdělání, zdravotnické péče, dopravní infrastruktury atd. Dále nabízíme rozbor rozpočtů za roky 2003, 2007 a 2008. V další části se u jednotlivých měst zabýváme tím, jaký vliv na rozpočet a investice měla, resp. má současná ekonomická krize. Dalším krokem bylo zjištění významných investic daných měst v posledních letech a způsob jejich financování. Na závěr se zabýváme možnostmi strategického rozvoje daných měst v budoucnosti.

2. Rozvoj měst a územní samospráva, obecní rozpočet Všechna města, nejenom malá, prochází dlouhodobým vývojem, který může mít rozdílný průběh. Termín rozvoj je různými autory vysvětlován rozporuplně, proto jeho jednoznačná definice neexistuje. Rozvoj měst nezáleží jen na jeho rozpočtu - veřejných 45

zdrojích, ale také na místních podnikatelích, potencionálních investorech, vzdělanosti lidí a dalších faktorech. Rozvoj měst není podmíněn pouze jedním faktorem (např. disponibilitou lidských zdrojů, infrastruktury), ale závisí na vzájemné kombinaci jednotlivých faktorů, které vytvářejí příznivé prostředí (Ježek a kol., 2007, s. 60). Mezi základní rozvojové faktory patří: lidské zdroje, věda, výzkum, inovace, ekonomická struktura, přímé zahraniční investice, moderní infrastruktura. „Územní samospráva je forma veřejné správy a veřejné moci. Územní samospráva je realizace práva občanů na vlastní samosprávu, právo na spravování určitého území menší než je stát na základě působnosti stanovené ústavou a příslušnými zákony při vytvoření potřebných ekonomických podmínek. Stát předává část výkonu veřejné správy nestátnímu subjektu. Přenechání určité moci nestátnímu subjektu je vnímáno jako projev demokratizace společnosti. Struktura územní samosprávy je pak v každé zemi určena ústavou a příslušnými zákony. (Peková, Pilný, Jetmar, 2005, s. 96) Územní samospráva v českých zemích má bohatou historii, vznikala již v dávných stoletích a tento vznik byl podmíněn shlukováním ať už většího nebo menšího počtu lidí u obchodních cest. Obce i města tedy vznikala přirozeně. Mimo přirozeného vzniku, byla územní samospráva vytvářena uměle. V ČR je v současné době územní samospráva dvoustupňová - základní jednotkou územní samosprávy je obec, vyšším stupněm územní samosprávy je kraj, v ČR máme 14krajů. Obec Jedná se o jisté území sdružující občany, kteří zde mají své bydliště, vyvíjí zde své ekonomické aktivity. Obec se stará o své občany – ve smyslu poskytování určitých služeb a statků. Obec má vlastní finanční prostředky a sestavuje rozpočet. „Obec je základní územní samosprávný celek a územní jednotka státu. Je vymezena třemi základními znaky: území, občané (s trvalým či přechodným pobytem, právnické osoby a podnikatelé se sídlem na území obce) samospráva veřejných záležitostí v hranicích obce (na katastrálním území obce), tzn. působnost. (Peková, Pilný, Jetmar, 2005, s. 105) „Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.“ (Zákon o obcích, 2000, § 2) V ČR existuje několik druhů obcí: obec se samostatnou působností – spravuje své záležitosti samostatně; 46

obec s přenesenou působností – zákonem byl obci svěřen výkon státní správy; město – o tento statut si obec musí zažádat, musí mít alespoň 3000 obyvatel, nebo pokud byla obec před 17. květnem 1954 městem, požádá o to předsedu Poslanecké sněmovny a ten na žádost obce stanoví dne, kdy se obec stává městem; městys – o tento statut si obec musí zažádat, nebo pokud obec mohla využívat označení městys před 17. květnem 1954, požádá o to předsedu Poslanecké sněmovny a ten určí den, od kterého se obec stává městysem; statutární město; popř. Hlavní město Praha. (Zákon o obcích, 2000, díl 1) Nástroji finančního hospodaření obcí je roční rozpočet a rozpočtový výhled. Rozpočet obce Rozpočet je toková veličina a dal by se obecně charakterizovat jako seznam plánových výdajů a příjmů. Rozpočet je možné chápat i jako nástroj k zabezpečení a financování obecní politiky. „V rámci soustavy veřejných rozpočtů, jsou na úrovni územních samosprávných celků (v případě České republiky – obcí a krajů) sestavovány rozpočty obce nebo kraje (tzn. územní rozpočty). Rozpočty obcí jsou označovány jako decentralizované peněžní fondy, ve kterých se soustřeďují jak příjmy, které obec získá na základě jejich přerozdělení v rozpočtové soustavě, tak příjmy generované jejich vlastní činností. Územní rozpočet je vytvářen, rozdělován a používán s využitím nenávratného, neekvivalentního a nedobrovolného způsobu financování, který je typicky pro všechny rozpočty.“ (Provazníková, 2007, s. 53). Rozpočtové období je v ČR shodné s rozpočtovým obdobím celé rozpočtové soustavy. Jeho délka je jeden rok a shoduje se s rokem kalendářním. (Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, 2000, § 18). Rozpočet obce lze posuzovat z různých hledisek, kromě decentralizovaného peněžního fondu je také bilancí, finančním plánem a nástrojem prosazování cílů municipální a regionální politiky. (Peková, Pilný, Jetmar, 2005, s. 233) Rozpočet jako bilance bilancuje příjmy a výdaje za rozpočtové období. „Hospodaření lze pak charakterizovat tímto vztahem (Provazníková, 2007, s. 53): F1+P-V=F2 kde F1 stav peněžních prostředků v rozpočtu na počátku rozpočtového období P příjmy V výdaje F2 stav peněžních prostředků v rozpočtu na konci rozpočtového období. Pokud je F1˂F2, jedná se o kladný přebytek a tím se vytvoří rezerva pro financování v následujícím roce, pokud je F1˃F2, jedná se o schodek a obec musí hledat další finanční prostředky na vyrovnání rozpočtu, např. úvěr. Dlouhodobým cílem hospodaření obce by měl být vyrovnaný rozpočet, kdy P=V, případně přebytkový, kdy P˃V, a tedy se tvoří rozpočtová rezerva. (Peková, Pilný, Jetmar, 2005, s. 233)

47

Další funkcí je úloha rozpočtu jako finančního plánu. Ten by měl zajistit schopnost plnit finanční závazky. A to tak, že bere v úvahu jen ty výdaje obce, které jsou kryty – příjmy, které lze reálně očekávat; rezervami; popř. půjčkami, které obec může získat a splatit. (Provazníková, 2007, s. 54) A v neposlední řadě je rozpočet chápán jako nástroj prosazování cílů municipální a regionální politiky. „Jako nástroj realizace koncepce ekonomického a sociálního rozvoje daného území lze zařadit: stanovuje priority v rámci lokálních veřejných statků a služeb, které obec poskytuje; alokuje zdroje mezi různé činnosti obce, stanoví úroveň a zaměření činností obce během rozpočtovaného období; v rámci existujících zákonných norem rozhoduje o úrovni zdanění a výši poplatků, které se budou vybírat během následujícího roku; poskytuje úplné informace o finanční situaci a o plánech obce, které slouží jako základ pro měření efektivnosti operací obce.“ (Provazníková, 2007, s. 55) Rozpočet obce je zpravidla sestavován ve dvojím průřezu a to běžný a kapitálový rozpočet. Běžný rozpočet je celkový přehled běžných příjmů a výdajů, které se většinou každoročně opakují a vztahují se k danému rozpočtovému období. Běžnými příjmy se pak financují provozní výdaje. Běžný rozpočet může být sestaven jako vyrovnaný – příjmy se rovnají výdajům, nebo jako deficitní, kdy jsou příjmy nižší než výdaje. (Provazníková, 2007, s. 62) Naopak kapitálový rozpočet zachycuje příjmy a výdaje, které se týkají financování investičních potřeb a přesahují období jednoho rozpočtového roku.

Obr. č. 1 Vztah kapitálového a běžného rozpočtu P

Běžný rozpočet

V

P Kapitálový rozpočet V převod přebytku Úhrada schodku

Zdroj: zpracováno dle literatury Provazníková, 2007, s. 62

Rozpočtový proces „Rozpočtový proces na úrovni obce představuje činnost orgánů obcí, a to jak volených, tak výkonných, spojenou se sestavením návrhu rozpočtu obce, s jeho schválením a realizací během rozpočtového období, průběžnou a následnou kontrolou.“ (Peková, 48

1997, str. 123). Rozpočet se stanovuje na jeden kalendářní rok, avšak rozpočtový proces je delší, trvá zpravidla 1,5 až 2 roky. Rozpočtový proces lze rozdělit do jednotlivých fází: sestavení návrhu rozpočtu obce, projednání a schválení návrhu rozpočtu obce, hospodaření podle rozpočtu v průběhu rozpočtového období, kontrolování plnění rozpočtu. Sestavení návrhu rozpočtu Sestavení návrhu rozpočtu zpravidla provádí výkonný orgán, většinou finanční výbor. Jedná se o jednu z nejobtížnějších fází. Jde o to, aby naplánované příjmy a naplánované výdaje byly reálné a splnitelné. Podkladem pro návrh rozpočtu je rozpočtový výhled. Při sestavování návrhu rozpočtu se bere v úvahu vývoj příjmů a výdajů v minulých letech. Důležitými faktory při sestavování návrhu rozpočtu na další rok je také vliv předpokládané inflace, změny daňového určení a další faktory. (Peková, Pilný, Jetmar, 2005, s. 217) Projednání a schvalování rozpočtu „Sestavený návrh rozpočtu se pak projednává a schvaluje volenými orgány, v ČR voleným obecním zastupitelstvem, příslušnými komisemi, zejména finanční a kontrolní. Schvaluje se struktura příjmů a výdajů i celková výše rozpočtu obce. Není-li rozpočet obce schválen před začátkem rozpočtového období, hospodaří obec až do schválení rozpočtu podle skutečnosti stejného období v předchozím rozpočtovém období – jde o tzv. rozpočtové provizorium.“ (Peková, 1997, s. 124) Plnění rozpočtu a jeho kontrola Průběžné plnění rozpočtu je pravidelně kontrolováno orgány obce (finanční výbor, rada obce, zastupitelstvo). Kontrola průběžného plnění rozpočtu se zabývá jak věcným tak i pokladním plněním. Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření zpracovávají do závěrečného účtu. Zde se uvádí údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů, vyúčtování vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům. (Peková, Pilný, Jetmar, 2005, s. 220) Rozpočtový výhled Kromě sestavování ročního rozpočtu má obec povinnost od roku 2001 sestavovat i rozpočtový výhled. „Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného celku sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet.“ (Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, 2000, § 3) Rozpočtový výhled umožňuje zkvalitnění hospodaření a poskytuje komplexní pohled na výsledek hospodaření a finanční situaci obce. Každý územní samosprávný celek jej sestavuje alespoň ve čtyřech základních ukazatelích: celkové příjmy, celkové výdaje, celkové pohledávky a celkové závazky. Zastupitelstvo může schválit roční 49

rozpočet odlišný od údajů rozpočtového výhledu. Jde o to, aby představitelé obce brali uvědoměle v úvahu rozpočtový výhled a aby jejich vzájemné odlišnosti byly opodstatnělé a zdůvodněné. (Provazníková, 2007, s. 68) Mimorozpočtové fondy Dále je v pravomoci zastupitelstva obce zřizovat mimorozpočtové fondy, které mohou být účelové i neúčelové. Častěji bývají zřizovány účelové fondy a to na financování určitých potřeb – např. na opravy památek, bydlení. Fondy mají většinou vztah k rozpočtu obce a to takový, že obec může poskytovat dotace do těchto fondů. Ovšem velký počet těchto fondů může vést k tomu, že v některém je finančních prostředků příliš a jinde zas chybí. Převod finančních prostředků z jednoho fondu do druhého však pravidla hospodaření nedovolují. To je možné až při schvalování rozpočtového hospodaření na další rozpočtové období. Bezesporu největší výhodou fondů je, že naspořené prostředky na konci rozpočtového období nepropadají (na rozdíl od územních rozpočtů) a jsou převoditelné do následujícího roku. (Peková, Pilný, Jetmar, 2005, s.251) Specifickým fondem, který využívá většina měst a krajů je fond rezerv a rozvoje. Obec ho může využívat na financování investic, schodku rozpočtu obce či neplánových investic.

3. Struktura obecního rozpočtu

Příjmy Příjmy obce slouží jako základní zdroj ke krytí výdajů obce. Možnosti obcí z hlediska veškerého financování jsou jednoznačně dány příjmovou stránkou rozpočtu. U příjmů obcí je velkým problémem celková výše příjmů. Je všeobecně známo, že obce se každoročně potýkají s nedostatkem finančních prostředků na zajištění všech svých úkolů a potřeb. „Obecně se považuje za vhodné, aby příjmy rozpočtů obcí byly: dostatečně výnosné, aby umožnily zvýšit míru finanční soběstačnosti obcí; do určité míry závislé na aktivitě obce, tzn. například příjmy z podnikání obcí, uživatelské poplatky za veřejné statky poskytované občanům, případně jiným subjektům apod.; územně pokud možno rovnoměrně rozloženy, a umožnily tak zabezpečovat veřejné statky pro občany bez větších disproporcí ve struktuře, kvantitě a kvalitě mezi obcemi; předem plánovatelné, a to nejen v krátkodobém, ale i ve střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu, což je důležité ve vazbě na plánování potřeb, zejména investičních; administrativně nenáročné na jejich správu a výběr, tzn. aby zejména náklady na správu a výběr daní a poplatků byly co možná minimální.“ (Peková, 1997, s. 137). 50

„V posledních desetiletích rostou tendence posilovat vlastní příjmy územních rozpočtů. Vlastními příjmy jsou myšleny příjmy, o jejichž objemu a struktuře může rozhodovat územní samospráva nezávisle na centrální úrovni vlády.“ (Provazníková, 2007, s. 73) Příjmy můžeme dělit z několika hledisek. V této bakalářské práci uvedu jen pár členění. (Provazníková, 2007) Členění z hlediska návratnosti: nenávratné příjmy – daně, dávky, uživatelské poplatky; návratné příjmy – čerpané po určitou dobu, např. bankovní úvěr. Členění z časového hlediska: běžné příjmy – každoročně se opakují; kapitálové příjmy – každoročně se neopakují, jsou spíše jednorázové, nedaňového charakteru a slouží ke krytí kapitálově náročných investičních potřeb. Členění podle míry závaznosti: obligatorní (mandatorní) – povinné ze zákona, zejména daňové příjmy, správní poplatky; fakultativní – zavedení a výběr závisí na rozhodnutí příslušného voleného orgánu. Rámcově lze definovat čtyři skupiny zdrojů příjmů územních rozpočtů: daňové příjmy, nedaňové příjmy, úvěry a půjčky dotace.

Obr. č. 2: Struktura příjmů obcí v roce 2009

Zdroj: rozpočtové určení daní územním samosprávným celkům [online] http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/PF-katedry/spravnipravo/Ostatni/FinUSC/RozpoctoveUrceni.pdf 51

Daňové příjmy Daňové příjmy tvoří u obcí 55 – 60% veškerých příjmů obcí a proto do značné míry ovlivňují finanční stabilitu rozpočtů obcí. Daňové příjmy obcí jsou základem finanční samostatnosti (nezávislosti) obcí na státu, nejsou účelově vázány. Daňové příjmy rozpočtů obcí jsou jednoznačně definovány zákonem č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů. Daňové určení, resp. rozpočtové určení daní nám říká, do kterého veřejného rozpočtu budou plynout výnosy jednotlivých existujících druhů daní. Daňové příjmy obcí tvoří daně: sdílené svěřené Sdílené daně jsou takové daně, jejichž výnos je percentuálně rozdělen do více druhů veřejných rozpočtů. Rozpočtu obce proto plyne pouze podíl na celostátním výnosu daně. U sdílených daní se pobírá daň 21,4 % z celorepublikového výnosu daně. Tyto daňové příjmy jsou rozdělovány na základě několika kritérií (kritéria výměry katastrálních území obce, prostého počtu obyvatel v obci, násobků postupných přechodů). Mezi tyto daně patří: daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, daň z příjmů fyzických osob vybírané srážkou, daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti (obce získávají podíl 60% na celorepublikovém výnosu), daň z příjmů právnických osob bez daně placené obcemi. Zvláštní skupinu sdílených daní pak tvoří podíl 1,5% z celostátního hrubého výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a to podle podílu počtu zaměstnanců v obci k počtu zaměstnanců v ČR). Obr. č. 3 Sdílené daně Daň z příjmů FO ze ZČ

Daň z příjmů FO vybírané srážkou

Daň z příjmů FO ze SVČ

21,4%

21,4%

(60% z CV) 21,4%

DPH

SDÍLENÉ DANĚ

21,4% Daň z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků 1,5 %

52

Daň z příjmů PO (bez daně placené obcemi)

21,4%

Svěřené daně tvoří výnos příslušné daně, který výlučně plyne do rozpočtu obce. Mezi svěřené daně patří: • 100% daně z nemovitostí, příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází, • 100% daně z příjmů právnických osob placené obcemi, • 30% daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti (dle místa trvalého bydliště).

Obr. č. 4 Svěřené daně SVĚŘENÉ DANĚ

Daň z nemovitosti

Daň z příjmů PO placené obcemi

100%

100%

Daň z příjmů FO ze SVČ (30 % CV podle bydliště podnikatele

Zdroj: vlastní zpracování, 2010

Obr. č. 5: Daňové příjmy obcí a DSO k 30.6.2009

Zdroj: rozpočtové určení daní územním samosprávným celkům [online] http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/PF-katedry/spravnipravo/Ostatni/FinUSC/RozpoctoveUrceni.pdf

V ČR jsou do kategorie daňových příjmů zahrnovány i správní a místní poplatky. Příjmy z místních i správních poplatků jsou těsně svázány s územím obce, představují úhradu

53

za určité veřejné služby, které obec provádí. V objemu vybraných poplatků se ovšem nejedná o významný zdroj příjmů obcí. Správní poplatky Správní poplatky musí obce povinně vybírat podle zákona č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích, pokud vykonávají územní samosprávu, při které se poplatek předepisuje. Výši poplatku obce nijak neovlivňují, je dána zákonem, resp. sazebníkem. A to buď pevnou částkou anebo procentem ze základu poplatku vyjádřeného v penězích. Správní poplatky se týkají úkonů, jako jsou např. nahlédnutí do matriční knihy, ohlášení změny trvalého pobytu, ověření podpisu, povolení stavby, vystavení dokladů apod. a poplatky charakteru regulace (provoz kasin, hracích automatů, provozování vybraných živností apod.). Místní poplatky „Místní poplatky mají v ČR povahu obecních daní – jejich zaplacením nevzniká nárok na poskytnutí protislužby. Jejich výnos by měl sloužit na poskytování lokálních veřejných statků, avšak na celkovém objemu daňových příjmů obcí představují malý podíl. Místní poplatky mají fakultativní charakter, tzn. je na rozhodnutí obce, zda poplatek uplatní či neuplatní. O konkrétní výši poplatku a případných výjimkách rozhoduje v rámci rozpětí daném zákonem.“ (Provazníková, 2007, s. 117). Tyto poplatky si spravují a vybírají obecní úřady samy. Soustava místních poplatků je udána v zákoně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. V současné době se v ČR může vybírat následujících 9 místních poplatků: poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek ze vstupného, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, poplatek za zhodnocení stavebního pozemku s možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.

Nedaňové příjmy Příjmy nedaňové mohou obce ovlivňovat výrazně více než v případě příjmů daňových. „Jedná se o příjmy, které se dají označit jako nenávratné a nedaňové. To, co je pro všechny nedaňové příjmy společné je ta skutečnost, že se jedná o příjmy, které neplynou z nějaké povinnosti uložené zákonem, ale z určité aktivity obce či jiných subjektů ve prospěch obce.“ (Marková, 2000, s. 98). Mezi nedaňové příjmy se řadí: 54

„příjmy z vlastního podnikání, uživatelské poplatky, příjmy z vlastní správní činnosti, ostatní příjmy – pokuty, příjmy z mimorozpočtových fondů, ze sdružování finančních prostředků, ze sbírek a darů.“ (Provazníková, 2007, s. 89)

„Mezi příjmy z vlastního podnikání lze zařadit zisky z municipálních podniků, podíly na zisku podniků s majetkovým vkladem obcí, příjmy z pronájmu majetku, příjmy z obchodování s cennými papíry. V posledních desetiletích význam vlastních příjmů roste.“ (Provazníková, 2007, s. 89). Uživatelské poplatky většinou plynou přímo provozovateli. V některých případech plynou do rozpočtu obce a to tehdy, když obec zajišťuje smíšené statky pro své občany. Předpokladem pro vybírání uživatelských poplatků je možnost přesného měření spotřeby daného veřejného statku. Pokud nejde přesně určit spotřebu na občana, používá se paušální poplatek. Mezi uživatelské poplatky se řadí stočné, vodné, poplatky za odvoz komunálního odpadu, za sportovní, kulturní služby, za užívání skládek a další. Úvěry a půjčky Kromě již uvedených zdrojů příjmů využívají obce k financování svých potřeb také úvěrů a půjček. Jedná se o cizí zdroje financování. Úvěry a půjčky mají návratný charakter, tzn. obec je musí vrátit svým věřitelům. Tyto druhy příjmů představují pro obec významné finanční prostředky a to zejména k financování dlouhodobých a finančně nákladných investic. Rozhodnutí obce o objemu vypůjčených peněžních prostředků by mělo vycházet z odhadu únosné výše dluhové služby. Všechny tyto prostředky návratného charakteru jsou zatíženy jistým úrokem. Proto jsou pro obec důležité podmínky úvěrů a půjček- tj. doba splatnosti úvěr (krátkodobý, střednědobý, dlouhodobý úvěr), podmínky splácení, výše úroků. „Jednou z možností financování investičních potřeb obce je i financování na základě kontraktů tzv. komunální leasing – finanční nebo operativní pronájem. Další variantou financován na základě dlouhodobých kontraktů je PPP – partnerství veřejného a soukromého sektoru. Soukromý sektor zpravidla na své náklady realizuje výstavbu zařízení (např. vodovod, skládka odpadu). Po dobu než se mu kapitálové výdaje z provozních výnosů vrátí, ji provozuje a poté zařízení převede na vlastnictví obce.“ (Provazníková, 2007, s. 95) Dotace Dotace tvoří významnou část příjmů obecních rozpočtů. Podíl dotací na celkových příjmech obcí představuje zhruba čtvrtinu celkových příjmů obcí. „Obce potřebují ve větší či menší míře dodatečné finanční prostředky z centralizovaných peněžních prostředků, a to zejména ze státního rozpočtu, případně ze státních účelových fondů, velmi často však i z rozpočtů vyšších stupňů územní samosprávy.“(Peková, 1997, s. 179) 55

Dotace mají charakter nenávratných finančních transferů v tom smyslu, že pokud příjemce splní stanovené podmínky, neexistuje pak „protiplnění“. Dotace mají obecně silný vliv na chování těch, kdo je obdrží – fakticky se jedná o příjmy bez vlastního přičinění. Je zřejmé, že všechny dotace nejsou stejného charakteru a lze je různě členit. „Rozlišují se dvě základní formy dotací: specifické účelové a všeobecné neúčelové dotace. Specifické účelové dotace jsou poskytovány na předem stanovený účel. Všeobecné neúčelové dotace obec obdrží na základě stanoveného kritéria, ale jejich využití je zcela v kompetenci obce (v rámci platné legislativy). Oba typy dotací mohou být používány na financování jak běžných tak kapitálových výdajů.“(Provazníková, 2007, s. 85) Dotace mohou být poskytovány na základě vertikálních finančních vztahů (vyšší vládní úrovně poskytují nižším vládním úrovním) nebo na základě horizontálních finančních vztahů (bohatší jednotky tak poskytují pomoc chudším jednotkám). „Za formu vertikálního transferu lze považovat i přímé mezivládní výdaje poskytované nadnárodní, ústřední, či regionální úrovní vlády na financování těch služeb, které mají speciální lokální dopad. Tímto způsobem je širší příjmová základna (EU, státu, regionu) na financování lokálních výdajů. V evropských zemích je tento způsob používán zejména v regionální politice (podpora výstavby nových měst, renovace životního prostředí). K uvedenému účelu se také využívají finanční prostředky ze strukturálních fondů EU.“ (Provazníková, 2007, s. 86) V oblasti dotací je největším problémem přílišná administrativa. Vzhledem k přílišné administrativní náročnosti některá města upouští od zažádání o dotaci nebo zřizují speciální týmy, které se věnují problematice dotací. Obce mají za úkol připravit projekty a žádosti o dotace. Příprava projektů, zpracování žádostí o dotace i řízení realizace dotovaných projektů je časově, odborně i finančně velmi náročné. Kraje a ministerstva se pak starají o poskytování konzultací, hodnocení projektů, vyplácení finančních prostředků, kontrolu využití dotací. Získávání prostředků z dotací, grantů i dalších mechanismů je pro obce v současné době zásadní, protože díky těmto prostředkům se mohou rozvíjet a zajistit tak lepší životní úroveň pro své občany. Dotace může obec získat z regionálních zdrojů, státních zdrojů a programů EU.

Výdaje Objem a strukturu výdajů především ovlivňuje rozpočtové omezení ze strany příjmů. Ovšem nejedná se o jediný faktor, který ovlivňuje rozsah výdajů. Dalším faktorem je rozsah odpovědnosti a pravomocí obce na zabezpečení veřejných statků a služeb. „Objem výdajů územních rozpočtů neustále roste, což je odrazem zvýšené autonomie a odpovědnosti územní samosprávy za zabezpečování a financování veřejného sektoru na svém území, ale i růstu veřejného sektoru jako celku.“ (Provazníková, 2007, s. 183) Obecně se lze setkat s několika hledisky členění výdajů územních samospráv. Nejužívanějšími jsou: 56

• podle ekonomického hlediska běžné – k financování pravidelně se opakujících plateb, kapitálové – převážně k financování potřeb investiční povahy, • podle rozpočtové skladby – podrobné členění běžných a kapitálových výdajů druhové funkční • podle infrastruktury ekonomické – na výrobní účely, tj. zejména pro podniky zabezpečující služby, např. výdaje na údržbu veřejných komunikací, veřejného prostranství, parků, veřejného osvětlení, ad., sociální – výdaje na vzdělávání a péči o zdraví, na sociální peněžní transfery, výdaje na provoz sociálních zařízení, ad., • podle funkcí veřejných financí alokační – výdaje na nákup služeb od soukromých firem prostřednictvím veřejných zakázek nebo od svých podniků a neziskových organizací, redistribuční – souvisí s transfery určitým skupinám obyvatelstva, stabilizační – výdaje na programy podporující zaměstnanost, • podle rozpočtového plánování plánované – výdaje, které lze poměrně přesně určit předem (mají většinou mandatorní charakter), neplánované – nahodilé výdaje, např. výdaje na odstraňování škod po povodních. Největší skupinou výdajů obecních rozpočtů představují běžné výdaje, jedná se zhruba o 65 % celkových výdajů. Největší položku pak tvoří výdaje na vnitřní správu, školství a údržbu komunikací. Tyto výdaje rostou a hlavní příčinou růstu je růst cen energií a materiálu. Kapitálové výdaje u obcí tvoří zhruba necelou třetinu výdajů. Jedná se o investice do technické infrastruktury, výstavby čističek odpadních vod, bytů, ad. Výdaje obcí jsou také dány charakterem obce, zda se jedná o obec se samostatnou nebo přenesenou působností. „Mezi výdaje v samostatné působnosti obcí patří: (Provazníková, 2007, s. 191) výdaje na provoz a údržbu budova mateřských a základních škol, výdaje na provoz kojeneckých ústavů, ústavů pro mládež, tělesně postižené a domovy důchodců, výdaje na financování malých nemocnic, poliklinik a jeslí, výdaje na kulturu- knihovny, muzea, divadla, zoologické zahrady, výdaje na veřejnou bezpečnost a obecní policii výdaje na sanitární služby, výdaje na výstavbu a údržbu pouličního osvětlení, hřbitovů a parků.“

57

Výdaje týkající se obcí s přenesenou působností jsou dány zákony ze strany ústřední vlády a liší se rozsahem vykonávané působnosti v jednotlivých obcích. Na úhradě výdajů se pak podílí ústředí vláda pomocí dotací a různých příspěvků. Velikost výdajů obcí je dána rozdílností jednotlivých obcí. Je to dáno především velikostí a polohou obce, technickou vybaveností, rozvojem infrastruktury.

4. Vybraná malá města a jejich rozpočtové příjmy a výdaje

Blatná Město Blatná se nachází v severozápadní části Jihočeského kraje, v severní části okresu Strakonice. Město Blatná je obcí s rozšířenou působností. K 1.1.2010 je evidováno na území Blatné a v přilehlých osadách celkem 6 594 občanů. Město Blatná se rozléhá na ploše 4 360 ha a je rozděleno do 8 katastrů (Blatná, Blatenka, Jindřichovice, Čekanice, Drahenický Málkov, Hněvkov, Skaličany, Milčice). Blatná se nachází v nadmořské výšce 440 m n. m. První písemná zmínka o Blatné pochází z roku 1235. Ve 14. století vlastnili osadu Bavorové ze Strakonic. V 15. století a na počátku 16. století se stal blatenský hrad centrem dominia Pánů z Rožmitálu. Roku 1601 byla Blatná císařem Rudolfem II. povýšena na město. V 18. Století začalo vznikat mnoho řemesel, největší podíl měli ševci. 19. století je pak pro město obdobím pohrom, např. povodeň, požár, epidemie cholery. Ve městě Blatná se nachází několik významných historických památek. Patří mezi ně kostel Nanebevzetí Panny Marie, zámek Blatná, Mariánský sloup na náměstí Míru. Ve městě se také nachází městské muzeum. Zámek Blatná uchvátí své návštěvníky ojedinělou architekturou a tím, že je postaven na ostrůvku uprostřed vody, je to jeden z mála dochovaných zámků vodních. Ve své nejstarší podobě byl dřevěnou tvrzí, pak gotickým hradem, který se v průběhu několika přestaveb nakonec proměnil v pohodlné zámecké sídlo. V současnosti je v Registru ekonomických subjektů evidováno ve městě Blatná 2 292 ekonomických subjektů. Největšími společnostmi, které ve městě působí, jsou Leifheit s. r. o., ELFA-SRB s.r.o., MAKO Blatná, TESLA Blatná, DURA Automotive CZ s. r. o. Město Blatná je zřizovatelem několika příspěvkových organizací – Základní škola T. G. Masaryka Blatná, Základní škola J. A. Komenského Blatná, Domov pro seniory Blatná, Městská lidová knihovna Blatná, Městské muzeum Blatná a 2 mateřské školy. Ve městě také funguje městská policie. Město Blatná z hlediska sociálního, zdravotního i vzdělávání je dle mého názoru pro své občany dostatečně vybavené, na jeho území můžeme najít dvě mateřské školy, tři základní školy, střední odbornou školu, střední odborné učiliště a výukové středisko Bankovního institutu vysoké školy Praha; dostatek zdravotnického zařízení – poliklinika, několik ordinací praktických a specializovaných zařízení. Nejbližší nemocnici pak mohou obyvatelé Blatné navštívit ve 25 km vzdálených Strakonicích nebo 27 km 58

vzdáleném Písku. I pro seniory je dostatečně postaráno – domov pro seniory, pečovatelské služba a dům s pečovatelskou službou. Ve městě funguje silniční doprava (silnice E49 spojující Plzeň a České Budějovice a silnice II. třídy), železniční doprava (železniční tratě Březnice-Strakonice a NepomukBlatná) i autobusová přeprava. Město Blatná má i několik partnerských měst – Vacha v Německu, Sargé les – Le Mans ve Francii, Roggwil ve Švýcarsku, Važec na Slovensku a Calderdale ve Velké Británii. Rozpočet města Blatná Příjmy (v tis. Kč)

2003

2007

2008

Daňové příjmy

53 689

65 956

73 452

Nedaňové příjmy

23 368

11 585

12 392

Kapitálové příjmy Přijaté dotace

6 804

3 119

47

146 767

60 993

69 666

Příjmy celkem

230 628

141 653

155 557

2003

2007

2008

Běžné výdaje

148 515

115 907

142 280

Kapitálové výdaje

101 736

7 995

14 565

Výdaje celkem

250 252

123 902

156 845

Výdaje (v tis. Kč)

Zdroj: MěÚ Blatná V rozpočtu se mezi lety 2003 a 2008 výrazně klesly příjmy. Tento rozdíl je z důvodu velkého snížení kapitálových příjmů a přijatých dotací. V roce 2003 byly tyto položky mnohem vyšší z důvodu velikých investic. Rozdíl kapitálových příjmů v roce 2007 a 2008 v neprospěch roku 2008 je pochopitelný. V roce 2007 totiž město obdrželo jednorázový příjem 3 011 000 Kč za prodej pozemků firmě BTF. Zvýšení výdajů v roce 2008 oproti roku 2007 je pak vysvětlován větším počtem investičních akcí, zejména z důvodu získání řady dotací, nejvíce z Evropské unie – Operační program Životní prostředí. Ekonomická krize Krize se na rozpočtu v roce 2009 nijak zvlášť neprojevila, došlo pouze ke změnám v příjmové části – snížil se příjem daní od právnických osob. Rozpočet na rok 2010 se proto vytvářel s ohledem na snížení tohoto příjmu. Investiční projekty 59

• Sběrný dvůr Blatná Cíl projektu: vybudování plochy se živičným povrchem, vybavení 12 kontejnery, lisu na papír a plasty, mostová váha Doba realizace: říjen 2008 dokončení stavebních prací listopad dodávka strojů během prosince 2008 kolaudace Financování: vlastní a dotací ze SFŽP Celkové výdaje: 4 648 140 Kč - vlastní podíl: 464 814 Kč - dotace: 4 183 326 Kč • Kompostárna Blatná Cíl projektu: vybudování mostové váhy s váhovnou, vybavení traktorem, čelním nakladačem, štěpkovačem a překopávačem kompostu Doba realizace: dokončení realizace dle rozhodnutí SFŽP do 30.1.2009 Financování: vlastní a dotací ze SFŽP Celkové výdaje: 4 569 600 Kč - vlastní podíl: 456 960 Kč - dotace: 4 112 640 Kč • Snížení energetické náročnosti budovy ZŠ T. G. Masaryka Cíl projektu: zateplení budovy základní školy včetně výměny oken, vchodových dveří a zateplení pláště na severní, západní a východní stěně Doba realizace: říjen 2008 dokončení stavebních prací listopad 2008 vydání kolaudačního souhlasu Financování: vlastní a dotace ze SFŽP, výzva č.3 Celkové výdaje: 7 272 144 Kč - vlastní podíl: 727 214,40 Kč - dotace: 6 544 929,60 Kč • Podhájský rybník - odbahnění a rekonstrukce Cíl projektu: odbahnění sedimentu a vybudování sdruženého vypouštěcího objektu (= výpustné zařízení, bezpečnostní přeliv a odtokové koryto) Doba realizace: dokončení realizace dle rozhodnutí SFŽP do ledna 2009 Financování: vlastní a dotace ze SFŽP, výzva č. 2 (prioritní osa 6) Celkové výdaje: 2 157 897 Kč - vlastní podíl: 215 790 Kč - dotace: 1 942 107 Kč • Bezpečné bezbariérové město Blatná Cíl projektu: vybudování kompletních 6 autobusových zastávek v souladu se stávajícími předpisy Doba realizace: říjen 2008 dokončení stavebních prací 60

prosinec 2008 kolaudace Financování: vlastní a dotace ze SFDI, Praha 9 Celkové výdaje: 664 095 Kč - vlastní podíl: 173 095 Kč - dotace: 491 000 Kč • Oprava lesní cesty V Kupcovech Cíl projektu: oprava lesní cesty v označené lokalitě Doba realizace: rok 2008 Financování: vlastní a dotace ze SZIF Celkové výdaje: 2 060 000 Kč - vlastní podíl: 206 000 Kč - dotace: 1 854 000 Kč • Oprava lesní cesty Skaličany K Hadímu Cíl projektu: oprava lesní cesty v označené lokalitě Doba realizace: realizace bude v roce 2010 a 2011 Financování: vlastní a dotace ze SZIF Celkové plánované výdaje: 6 366 500 Kč - plánovaný vlastní podíl: dosud neurčen, dle výše nákladů - plánovaná dotace: 3 745 000 Kč, dotace bude proplacena podle harmonogramu projektu v roce 2012 Plán rozvoje Vize města o budoucím rozvoji jsou přesně koncipovány ve Strategickém plánu rozvoje města Blatná. Vize rozvoje města se týká zlepšení stavu dopravní a technické infrastruktury, zvyšování atraktivity města Blatná a zlepšení stavu ovzduší a nakládání s odpady na území města, podpora environmentálního vzdělávání a výchovy.

Český Krumlov Město Český Krumlov se nachází na jihu ČR, v Jihočeském kraji. Město se nachází 26 km jižně od Českých Budějovic a 180 km od Prahy. Město Český Krumlov je obcí s rozšířenou působností. K 1.1.2010 žije ve městě 13 365 občanů. Město se rozkládá na obou březích Vltavy a jeho průměrná nadmořská výška dosahuje 492 m n. m. První zmínka o městě pochází z roku 1253, kde je Krumlov označován jako Chrumbenowe. Město Český Krumlov je spojeno s vládou pánů z Rožmberka (13021602), kteří se zasloužili o velký rozkvět města a učinili jej sídelním městem. Dalším významným rodem, který město obýval, byl rod Eggenberků a Schwarzenberků. V roce 61

1963 bylo město vyhlášeno městskou památkovou rezervací a od roku 1992 patří na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Město patří mezi nejnavštěvovanější města, každoročně ho navštíví přes 300 tisíc návštěvníků. Nejpřitažlivější je pro návštěvníky Státní hrad a zámek Český Krumlov. Mimo hradu a zámku turisty také zajímá galerie Václavské sklepy, Regionální muzeum, Pohádkový dům, Grafitový důl a další zajímavosti ve městě. Velké oblibě se ve městě těší také mnoho kulturních akcí – např. Dny evropského dědictví, Mezinárodní hudební festival a mnoho dalších. Největším podíl ve městě má terciální sektor a to především cestovní ruch, v cestovním ruchu je zaměstnáno přes 3000 obyvatel. Ve městě se nachází mnoho poskytovatelů hotelů a stravovacích zařízení. Největšími zaměstnavateli je Schwan Cosmetics ČR, s. r. o. (výroba parfémů a toaletních přípravků) a Nemocnice Český Krumlov a. s. Ve městě se nachází sedm mateřských škol a čtyři základní školy a základní umělecká škola. I možnost středoškolského vzdělání je zde silně zastoupena, ve městě se nachází Gymnázium Český Krumlov, Střední odborná zdravotnická škola Český Krumlov, Střední uměleckoprůmyslová škola sv. Anežky České. Ve městě můžeme nalézt nemocnici i mnoho soukromých ordinací. Město je zřizovatelem mnoha příspěvkových organizací: 4 základní školy, 7 mateřských škol, Domov pro matky s dětmi, Dům na půl cesty. Dále je zakladatelem čtyř obecně prospěšných organizací: Domy s pečovatelskou službou o.p.s., PRO-SPORT ČK o.p.s., Centrum pro pomoc dětem a mládeži o.p.s., MĚSTSKÉ DIVADLO ČESKÝ KRUMLOV o.p.s. a obchodních společností: Služby města Český Krumlov s.r.o., ČESKOKRUMLOVSKÝ ROZVOJOVÝ FOND, spol. s r.o. a Lesy města Český Krumlov, s.r.o. Doprava je ve městě zastoupena silniční (silnice I. Třídy Kamenný Újezd-Volary a dvě silnice II. třídy), železniční (trať České Budějovice-Volary-Černý Kříž), autobusovou i městkou hromadnou dopravou. Český Krumlov spolupracuje i s mnoha partnerskými městy – Hauzenberg (Německo), Kaluš (Ukrajina), Lianwrtyd Wells (Velká Británie), Miami Beach (USA), San Gimignano (Itálie), Slovenj Gradec (Slovinsko), Voclabruck (Rakousko).

Rozpočet města Český Krumlov Příjmy (v tis. Kč)

2003

2007

2008

Daňové příjmy

134 074

155 389

168 505

Nedaňové příjmy

53 032

40 381

48 253

Kapitálové příjmy

63 306

30 960

8 457

Přijaté dotace

198 759

156 141

165 882

Příjmy celkem

449 170

382 871

391 097

62


2003

2007

2008

Běžné výdaje

340 623

299 641

346 480


73 749

50 578

66 282

Výdaje celkem

414 371

350 218

412 762

Zdroj: MěÚ Český Krumlov V roce 2008 došlo v Českém Krumlově ke zvýšení daňových příjmů a snížení přijatých dotací. V roce 2003 byly přijaté dotace vysoké z důvodu financování oprav poškozeného města po velké povodni. Ve všech třech letech dosáhlo město přebytkového rozpočtu. Ekonomická krize Ekonomická krize se projevila zejména snížením sdílených daňových výnosů, kdy proti schválenému rozpočtu na rok 2009 město muselo v průběhu roku několikrát tyto výnosy ponížit. Původně bylo schváleno 126 741 000 Kč, po několika úpravách byly tyto příjmy sníženy na 119 624 000 Kč. Skutečné příjmy byly nakonec ještě nižší 115 674 000 Kč. Se snížením příjmů samozřejmě došlo ke krácení výdajů – škrtalo se, kde se dalo a zároveň s tím se hledaly i další možné zdroje příjmů, město využívalo kontokorentních úvěrů. Škrty byly prováděny zejména v běžném rozpočtu – v provozních výdajích. K tomu proběhly dvě velké rozpočtové změny – v červnu a v září, kdy bylo jasné, že daňové výnosy poklesnou. Jak bylo nakonec vidět – ani úpravy rozpočtu nebyly přesné. V tomto směru nepomohla ani predikce státního rozpočtu, která to viděla mnohem optimističtěji. Z hlediska investic - ty se rozjížděly zpravidla už začátkem roku, hned jak byl schválen rozpočet. U investic, které byly započaté, nebylo možno nějak výrazně škrtat. Byly ovšem pozastaveny některé „nadbytečné“ investice – rekonstrukce sociálního zařízení na radnici, semafory u Porákova mostu, změny územního plánu, rekonstrukce elektroinstalace na Prelatuře. Protože krize trvá i nadále, muselo město v rozpočtu na rok 2010 uvažovat střízlivě a naplánovat jen nezbytně nutné výdaje včetně zvážení možností využití dotací, protože i zde je nutný vlastní podíl města a prostředky jsou také v tomto směru omezené. Investiční projekty • Výstavba bytových domů Cíl projektu: výstavby 8 bytových domů na sídlišti Vyšný Doba realizace: rok 2004 Financování: vlastní a dotací ze SFRB a investičním darem (smlouva města a bytového družstva Dubina Pardubice) Celkové výdaje: 79 716 121 Kč - vlastní podíl: 2 846 600 Kč - dotace: 31 999 999 Kč 63

-

investiční dar

44 869 522 Kč

• Cyklostezka Fialková Cíl projektu: vytvoření nového úseku cyklostezky Doba realizace: rok 2005 Financování: vlastní a dotací z Ministerstva pro místní rozvoj Celkové výdaje: 1 155 497 Kč - vlastní podíl: 603 497 Kč - dotace: 552 000 Kč • Sanace Havraní skály Cíl projektu: očištění skály Doba realizace: rok 2006 Financování: vlastní a dotací z Ministerstva Životního prostředí a od Jihočeského kraje Celkové výdaje: 2 280 048 Kč - vlastní podíl: 530 048 Kč - dotace z MŽP: 1 500 000 Kč - dotace od JK 250 000 Kč Plán rozvoje Strategická vize města byla formulována s ohledem na potřebu trvale udržitelného rozvoje. Ve městě dochází k dobré provázanosti mezi strategickými a akčními plány. Dlouhodobý rozvoj města se opírá o sedm základních pilířů, na základě kterých byly stanoveny Problémové okruhy. Pro každý Problémový kruh byly vypracovány základní charakteristiky a souhrny opatření a rozvojových aktivit. Problémové kruhy se týkají infrastruktury; cestovního ruchu, kultury, ochrany kulturních a historických hodnot, vnější vztahy; podpora a rozvoj podnikání; sociální oblast; životní prostředí; vzdělávání, školství, sport a volný čas; bezpečnost a ochrana obyvatel.

Domažlice Město Domažlice se nachází na západě Čech, konkrétně v Plzeňském kraji. Město se nachází 53 km od Plzně, 15 km od hraničního přechodu Folmava s Německem. Město Domažlice je obcí s rozšířenou působností a je rozděleno na 6 částí. K 1.1.2010 je evidováno ve městě 10 050 občanů. Město se nachází v nadmořské výšce 428 m n. m. Pohraniční a kdysi královské město sousedící s Chodskem patří k turisticky atraktivním místům západních Čech. První zmínka o Domažlicích pochází z roku 971. V 60. letech 13. století se na rozhodnutí českého krále stala tehdejší trhová osada královským městem. Další významnou událostí pro město byla historická bitva, ke které mělo dojít takřka před branami města r. 1431. Tradice této bitvy je doposud v okolí 64

Domažlic velmi živě vyprávěna. Počátkem 17. století se i Domažlice připojily ke stavovskému povstání, v 18. století dochází k rozvoji průmyslového podnikání. K rozvoji přispěli i místní trhy, které jsou tradicí do současnosti. Během 2.světové války město zůstalo v Protektorátu Čechy a Morava. Domažlice byly prohlášeny městskou památkovou rezervací. Chloubou tohoto měst je náměstí s loubím, kostel Narození Panny Marie s věží, která je od svislé osy vychýlena o 60 cm. Mezi další atraktivity města patří Muzeum Chodska, Chodský hrad, Chodské slavnosti. Domažlice v poslední době spíše vsází na cestovní ruch, dříve to bylo průmyslově zemědělské město. Ve městě se nachází 2 520 podnikatelských subjektů. Město nabízí dostatek škol – 5 mateřských, 2 základní, střední odborné učiliště, gymnázium, obchodní akademii a střední zdravotnickou školu, vyšší odbornou školu. I z hlediska sportu má město co nabídnout – krytý bazén, 5 tělocvičen, otevřený letní stadion s běžeckými drahami a nově vybudovaný zimní stadion. Ve městě je také nemocnice, která byla v roce 2006 přestěhována od nově postavené budovy, a dostatek specializovaných ordinací. Město Domažlice je zřizovatelem deseti příspěvkových organizací: Městská knihovna Boženy Němcové Domažlice, Městské kulturní středisko v Domažlicích, Městské centrum sociálně rehabilitačních služeb – domov pro seniory, Základní umělecká škola Domažlice, 2 základní školy, Základní škola praktická Domažlice, Mateřská škola Domažlice, Plavecký bazén a ubytovna Domažlice a Domažlické Technické služby. Město nabízí silniční, železniční, autobusovou i městkou hromadnou dopravu. Rozpočet města Domažlice Příjmy (v tis. Kč)

2003

2007

2008

Daňové příjmy

109 149

140 231

149 610

Nedaňové příjmy

36 665

58 137

48 856

Kapitálové příjmy Přijaté dotace

14 170

8 560

8 997

136 906

121 383

119 966

Příjmy celkem

296 906

328 310

327 429

2003

2007

2008

Běžné výdaje

224 911

234 605

243 796


59 283

46 562

68 717

Výdaje celkem

284 194

281 167

312 513


Zdroj: MěÚ Domažlice 65

Velký rozdíl je v rozpočtech jednotlivých let patrný v daňových příjmech. Zvýšení daňových příjmů je způsobeno především realizací průmyslové zóny. Jinak se jednotlivé položky rozpočtu výrazně neliší. Také díky tomu město vykazuje přebytkový rozpočet. Ekonomická krize Ekonomická krize se v rozpočtu města na rok 2009 projevila výrazným poklesem daňových příjmů, konkrétně sdílenými daněmi. Sdílené daně poklesly o 16 651 000 Kč. Důležité pro město bylo, že mělo rezervu finančních prostředků z minulých let, a proto nemuselo dojít v roce 2009 k omezení investičních akcí v důsledku snížení daňových příjmů. Úsporná opatření byla přijata v oblasti provozních výdajů a to včetně zřízených příspěvkových organizací. Úsporná opatření spočívala v zastavení pořizování veškerého majetku bez souhlasu rady města a všechny organizace museli zpracovat návrh úsporných opatření. Při sestavování rozpočtu na rok 2010 se vycházelo z toho, že provozní výdaje budou maximálně ve výši 95 % výdajů roku 2009. Investiční projekty • Výstavba zimního stadionu Cíl projektu: vybudování dosud neexistujícího zimního stadionu s velikostí ledové plochy 28 x 58 m, počet diváků v hledišti 661 Doba realizace: leden 2005 – květen 2008 Financování: vlastní a Systémovou investiční dotací ze státního rozpočtu, Podpora a rozvoj Celkové výdaje: 88 857 000 Kč - vlastní podíl: 28 857 000 Kč - dotace r. 2005 : 15 000 000 Kč - dotace r. 2006: 30 000 000 Kč - dotace r. 2007: 15 000 000 Kč • Zvýšení efektivnosti ve výuce základní školy Cíl projektu: zřízení počítačové učebny ve škole Msgre. Staška, pořízení stolních počítačů, notebooků, nábytku, interaktivní tabule, vybavení odborných učeben Doba realizace: únor 2008 – prosinec 2008 Financování: vlastní a dotace z ROP NUTS II JZ (rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství) Celkové výdaje: 1 627 000 Kč - vlastní podíl: 165 000 Kč - dotace : 1 462 000 Kč • Domov pro seniory – komplexní zařízení sociální péče pro osoby se sníženou soběstačností Cíl projektu: zabezpečení pobytové sociální služby s 24 hodinovou péčí. 66

Popis projektu:výstavba komplexního bezbariérového zařízení pro lidi s nízkou soběstačností v Domažlicích; celková kapacita 70 osob. Plocha nově vybudovaných objektů určených pro sociální služby činí 2 916 m2. Doba realizace: březen 2008 – červenec 2010 Financování: vlastní a dotace z ROP NUTS II JZ (Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci) Celkové výdaje: 91 625 455 Kč - vlastní podíl: 31 519 157 Kč - dotace : 60 106 298 Kč • Rekonstrukce ulice Husova v Domažlicích Cíl projektu: rekonstrukce komunikace, která se nachází v 1. zóně městské památkové rezervace, odstranění bodových závad v dopravě Popis projektu: zrekonstruovalo se 190 m komunikace, vystavěny 3 přechody pro chodce, s úpravou pro nevidomé Doba realizace: březen 2008 – červenec 2010 Financování: vlastní a dotace z ROP NUTS II JZ (Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci) Celkové výdaje: 8 678 779 Kč - vlastní podíl: 652 759 Kč - dotace: 8 026 020 Kč • Průmyslová zóna Domažlice – za kasárnami – páteřní infrastruktura Cíl projektu: vybudování přístupové komunikace do prostoru bývalých vojenských kasáren a průmyslové zóny a kasárnami, připravit prostor pro další investory Popis projektu: vybudováno 4 492 m2 komunikací, 1 930 m2 chodníků, dešťová kanalizace, splašková kanalizace, vodovod, plynovod a veřejné osvětlení Doba realizace: květen 2005 – říjen 2006 Financování: vlastní a dotace z Ministerstva pro místní rozvoj (Program Phare 2003, grantové schéma na podporu podnikání) Celkové výdaje: 28 582 430 Kč - vlastní podíl: 8 382 430 Kč - dotace: 20 200 000 Kč • Revitalizace rybníka Pasečnice Cíl projektu: zajištění retenční funkce rybníka, zanesení neumožňovalo plnou funkčnost ekologicko-stabilizačního prvku Popis projektu: město Domažlice má ve vlastnictví rybník v obci Pasečnice, který byl silně zanesen bahnem. Bylo nutné odtěžit bahno až do hloubky 3 m, opravit hráz. Bylo odtěženo celkem 27 472 m3 sedimentu. Doba realizace: květen 2006 – červen 2007 Financování: vlastní a dotace ze SFŽP Celkové výdaje: 10 322 000 Kč - vlastní podíl: 3 133 000 Kč 67

-

dotace

: 7 189 00 Kč

• Přístavba10 bytových jednotek k domu s pečovatelskou službou Cíl projektu: zajištění bydlení pro starší obyvatele města, kteří potřebují péči Popis projektu: Přístavbou k domu s pečovatelskou službou vzniklo 10 bytových jednotek, dům byl vystavěn již v r. 1973. Do všech bytů byli umístěni klienti průměrného věku 80 let, 4 klienti se sníženou soběstačností. Zajištěna základní péče – tj. úklid, praní prádla, podání léků, denní ošetřovatelská péče, nákup, mytí klienta Doba realizace: listopad 2002 – prosinec 2004 Financování: vlastní a dotace od Ministerstva pro místní rozvoj (program výstavby podporovaných bytů, chráněné bydlení) Celkové výdaje: 11 990 000 Kč - vlastní podíl: 4 990 000 Kč - dotace: 7 000 000 Kč Plán rozvoje Strategie rozvoje města vychází ze schváleného dokumentu zastupitelstvem dne 24.2.2010. Tento dokument obsahuje strategické cíle do roku 2011. Strategické cíle jsou rozděleny do 7 oblastí a každá oblast je dále rozpracována na dílčí konkrétní úpravy, zlepšení města. Oblastmi jsou: rozvoj bydlení, rozvoj občanské vybavenosti, rozvoj infrastruktury, rozvoj hospodářského potenciálu, rozvoj územního potenciálu a ochrany životního prostředí, rozvoj veřejné správy a rozvoj vnějších vztahů.

Chodov Město Chodov se nachází v Karlovarském kraji, mezi Karlovými Vary a Sokolovem. Geograficky se nachází přesně ve středu mezi oběma městy, od obou měst je vzdálené 12 km. Město Chodov patří svoji rozlohou 1 426 ha ke druhému největšímu městu bývalého sokolského okresu. Počet občanů města Chodov dosahuje čísla 14 526 (31.12.2008). Chodov se řadí k lokalitám, které mají nejstarší historicky doložené počátky. Jeho kořeny sahají do 12. století. Ve 14. století přešel Chodov do držení šlechty, k loketskému panství. V tomto držení byl až do 17. století. O konce 18. století se rozvíjela těžba hnědého uhlí, výroba porcelánu. K rozvoji města přispělo mimo jiné strojírenství, sklářství, stavební výroba. K získání titulu město došlo v roce 1894. Ekonomický rozvoj změnil Chodov na průmyslové město. Druhá světová válka zapříčinila změnu struktury obyvatelstva – většinu tvořili Němci. Po válce byli ovšem vysídleni. Změnila se i tvář města, v 50. a 60. letech se budovala panelová výstavba pro potřeby pracovních sil v nově vzniklých závodech – strojírenský Chodos a Palivový kombinát Vřesová. Z možnosti návštěvy památek město nabízí kostel sv. Vavřince, Mariánský sloup, Gongy z původního stroje věžních hodin kostela či Památník k uctění památky obětí 68

válek. Hlavním dodavatelem kultury ve městě je pak Kulturní a společenské středisko Chodov, které pořádá řádu kulturních a společenských akcí – reprezentační plesy, maškarní karnevaly, hudební pořady a další. Ve městě se tradicí stala výroba porcelánu. Jedním z největších zaměstnavatelů byl Karlovarský porcelán a. s., manufaktura Chodov. Ovšem porcelánky v regionu koncem roku 2008 procházely složitým obdobím, zasáhla je krize. V této společnosti byl vyhlášen koncem roku konkurz, zaměstnanci nedostali svoji mzdu a situace kolem porcelánky nebyla dořešena. Dalšími významnými zaměstnavateli jsou Chodos Chodov s. r. o. a Lincoln CZ s. r. o. Dále ve městě působí řada malých firem. Vzdělání ve městě je poskytováno Základní školou praktickou a speciální, mateřskou školou, třemi základními školami, Základní uměleckou školou, Gymnáziem a Obchodní akademií Chodov. Z hlediska zdravotnické péče město nabízí polikliniku s ordinacemi mnoho specialistů. Nemocnice s pak nachází v Sokolově a Karlových Varech. Sportovní vyžití zajišťují tělocvičny, fitness centra, volejbalové i tenisové kurty. Město nabízí silniční, železniční, autobusovou i městkou hromadnou dopravu. Město Chodov zřizuje osm příspěvkových organizací: Městská knihovna Chodov, Infocentrum Chodov, Mateřská škola a tři odloučená pracoviště, 3 základní školy, Základní umělecká škola, Dům dětí a mládeže Bludiště a tři městské společnosti: CHOTES spol. s r.o., KASS spol. s r.o. a BYTSERVIS spol. s r.o. Rozpočet města Chodov Příjmy (v tis. Kč)

2003

2007

2008

Daňové příjmy

133 218

130 101

129 572

Nedaňové příjmy

8 653

13 352

9 069


24 747

12 339

39 141

Přijaté dotace

112 436

41 384

37 645

Příjmy celkem

279 054

197 175

215 427

2003

2007

2008

Běžné výdaje

220 971

139 175

143 510


60 057

33 816

55 563

Výdaje celkem

281 028

172 991

199 073


Zdroj: MěÚ Chodov

69

Ve městě Chodov došlo v letech 2007 a 2008 k výraznému snížení přijatých dotací a snížení běžných výdajů. V roce 2003 byl rozpočet deficitní, v roce 2007 a 2008 došlo k přebytkovému rozpočtu. Ekonomická krize Krize se ve městě Chodov projevila v poklesu daňových příjmů. Z tohoto důvodu město muselo odložit některé investice a to i ty, na které byla šance získat dotační prostředky. Odložení investic, na které by město mohla získat dotaci, bylo z důvodu spolufinancování města a na to v současnosti město nemá finanční prostředky. Investiční projekty • Rekonstrukce pěší zóny Cíl projektu: zlepšení vzhledu centra města, podpora podnikatelských aktivit – na základě rekonstrukce vyrostlo v této lokalitě 6 nových domů, v jejichž nebytových prostorách vznikly nové obchody a provozovny Popis projektu: došlo k výměně kanalizace, povrchu, mobiliáře a osazení zeleně Doba realizace: rok 2002 Financování: vlastní a dotací od Ministerstva pro místní rozvoj ČR Celkové výdaje: 25 000 0000 Kč - vlastní podíl: 20 000 000 Kč - dotace: 5 000 000 Kč • Oprava kostela svatého Vavřince Cíl projektu: zlepšení vzhledu centra města, oprava památkově chráněného objektu, vznik prostor pro kulturní vystoupení Popis projektu: oprava střechy a fasády Doba realizace: rok 2006 Financování: vlastní a dotací od Ministerstva pro místní rozvoj ČR Celkové výdaje: 9 500 000 Kč - vlastní podíl: 7 500 000 Kč - dotace: 2 000 000 Kč • Rekonstrukce domu č. p. 39 Cíl projektu: zlepšení vzhledu centra města, vznik infocentra, reprezentačních prostor a veřejných toalet; podpora podnikatelských aktivit – kanceláře poskytnuty podnikatelským subjektům Popis projektu: kompletní rekonstrukce jednoho z nejstarších domů v Chodově Doba realizace: rok 2006 Financování: vlastní a dotací od Ministerstva pro místní rozvoj ČR Celkové výdaje: 19 500 000 Kč - vlastní podíl: 9 000 000 Kč - dotace: 10 500 000 Kč 70

• Regenerace panelového sídliště Cíl projektu: zlepšení vzhledu jedné z obytných částí Popis projektu: výměna povrchu chodníků, pořízení městského mobiliáře a dětských hřišť, regenerace zeleně Doba realizace: rok 2006 Financování: vlastní a dotací od Ministerstva pro místní rozvoj ČR Celkové výdaje: 6 500 000 Kč - vlastní podíl: 2 500 000 Kč - dotace: 4 000 000 Kč Plán rozvoje Město Chodov má zpracovány Strategický plán rozvoje a z něho vycházející Střednědobý plán města na období 2008-2010. V letošním roce se začne zpracovávat Střednědobý plán města Chodova na další čtyřleté období. Plán rozvíjí všechny čtyři prioritní osy – Práci, Bezpečnost, Služby; Infrastrukturu, Životní prostředí a Partnerství.

Klášterec nad Ohří Město Klášterec nad Ohří leží v Ústeckém kraji, 36 km východně od Karlových Varů. Město se nachází na levém břehu řeky Ohře, na úpatí Krušných a Doupovských hor. Rozloha města je 5 379 ha a k 1.1.2010 ji obývá 15 499 občanů. Město se řadí pod správní působnost obce s rozšířenou působností Kadaň. Vznik Klášterce nad Ohří se datuje mezi roky 1150 a 1250 a je spojen s vybudováním malého kláštera, který zde vybudovali benediktýni. Po celé 14. století byl Klášterec nevýznamnou obcí, až v 15. a 16. století dochází k rozvoji, vznikaly cechy řemeslníků. Skutečným městem se Klášterec stal až po polovině 19. století, bylo to zapříčiněno vznikem spolků, narůst společenského a kulturní života, růstem obyvatelstva a hospodářským významem obce. Město láká své návštěvníky na zámek Klášterec nad Ohří, zámecký park, Thunskou hrobku, barokní letohrádek a další kulturní zajímavosti. V posledních letech docházelo v regionu ukončení činnosti řady výrobních podniků – významným důvodem byl útlum hornictví a energetiky. Ovšem v posledních letech došlo k výstavbě industriálního parku Verne, kam bylo lokalizováno celkem 13 zahraničních i tuzemských investorů podnikajících v nejrůznějších odvětvích průmyslu. Díky této výstavbě bylo vytvořeno 1000 pracovních míst a postupně město připravuje další lokality pro investory o velikosti 20 ha. Město v současnosti nabízí 5 mateřských škol, 3 základní a 1 zvláštní školu, dále gymnázium, Střední odbornou školu.

71

Zdravotnickou péči má město k dispozici v podobě řady zdravotnických zařízení, praktických lékařů a specializovaných pracovišť. Nejbližší nemocnice se pak nachází v Kadani. Sportovní vyžití je pro občany Klášterce nad Ohří je rozmanité. Město se pyšní akvaparkem, sportovním areálem, skateparkem, tenisovým areálem a fitness kluby. Kulturní vyžití je nabízeno prostřednictvím veřejné knihovny, kina, kulturního domu, galerie. Mnoho kulturní akcí se pak koná v prostorách zámku. Městem prochází železniční trať Chomutov- Karlovy Vary, silniční doprava je uskutečňována především po silnici E442/13, v provozu je i městská hromadná doprava. Město Klášterec nad Ohří zřizuje čtrnáct příspěvkových organizací: 4 základní školy, 5 mateřských škol, Zvláštní škola Klášterec nad Ohří, Dům dětí a mládeže „Volňásek“ Klášterec nad Ohří, Kulturní dům Klášterec nad Ohří, Zámek Klášterec nad Ohří a Městský ústav sociální péče Klášterec nad Ohří. Město spolupracuje s nizozemským městem Baarn. Rozpočet města Klášterec nad Ohří Příjmy (v tis. Kč)

2003

2007

2008

Daňové příjmy

120 136

152 387

169 218

Nedaňové příjmy

9 276

14 279

8 667


20 448

62 200

154 375

Přijaté dotace

141 285

53 599

30 073

Příjmy celkem

291 146

282 464

362 334


2003

2007

2008

Běžné výdaje

264 899

192 174

212 190


32 542

63 720

140 336

Výdaje celkem

297 441

255 894

353 526

Zdroj: MěÚ Klášterec n. Ohří V roce 2008 daňové příjmy znatelně vzrostly oproti letům 2003 a 2007. Růst těchto příjmů je odůvodňován vznikem průmyslové zóny. V roce 2008 došlo dále ke zvýšení kapitálových příjmů a snížení přijatých dotací oproti roku 2003. Běžné i kapitálové výdaje v roce 2008 vzrostly oproti roku 2003. V roce 2007 i 2008 rozpočet dosáhl kladných hodnot a došlo tak k růstu oproti roku 2003. 72

Ekonomická krize Ekonomická krize se samozřejmě v rozpočtu města objevila. V roce 2009 byly naplánovány příjmy ze sdílených daní ve výši 130 550 000 Kč (což bylo nižší číslo než skutečný příjem z roku 2008, bral se zřetel na krizi). V průběhu roku byl plán příjmu ze sdílených daní snížen na 121 550 000 Kč z důvodu krize. Skutečnost za rok 2009 byl bohužel ještě horší – 115 356 000 Kč, tedy ještě o 6 194 000 Kč méně. V roce 2008 byl příjem ze sdílených daní ve výši 132 590 000 Kč, tedy o 17 234 000 Kč vyšší! Největší propad byl u Daně z příjmů právnických osob a u Daně z příjmů fyzických osob – Osoby samostatně výdělečně činné. Propad ve sdílených daní byl částečně kompenzován vyšším výběrem daně z nemovitosti – v důsledku zavedení místního koeficientu ve výši 2 a také v důsledku privatizace bytového fondu, kdy přibylo plátců daně z bytu. Z důvodu krize – nenaplnění příjmů města v roce 2009 přijalo město následující opatření: 1. pozastavilo čerpání rezervních a investičních fondů příspěvkových organizací města, vyjma účelových darů a financování projektů 2. zmrazilo čerpání rezerv odborů 3. snížilo příspěvky příspěvkových organizacím města o 3 % 4. provedlo revize rozpočtů všech odborů s cílem snížit rozpočtované výdaje 5. posoudilo nezbytnost všech plánovaných investičních akcí a běžných akcí většího rozsahu – realizace některých byla odložena 6. posoudilo nezbytnost všech akcí spolufinancovaných z Evropské unie – došlo i k nepřijetí přidělené dotace Investiční projekty • Lázně Evženie – II. a III. etapa Cíl projektu: vybudování v okolí minerálních pramenů rozsáhlý lázeňský areál s rehabilitací, ubytováním a sportovně rekreačními službami Popis projektu: V roce 2004 se uskutečnila II.etapa rozvoje lázeňské zóny, byly vybudovány nové inženýrské sítě, páteřní komunikace s parkovištěm, kruhovým objezdem, zastávkami pro autobusy a chodníkem pro pěší. V roce 2005 a 2006 se uskutečnila zatím poslední etapa rozvoje lázeňské zóny. V této III. etapě byla vybudována obchvatová komunikace, která odklonila veškerou automobilovou dopravu z lázeňského areálu. Byla upravena promenáda – nahrazen asfaltový povrch kamennou žulovou dlažbou, vysazení zeleně, nové veřejné osvětlení. Vedle promenády byla realizována dřevěná kolonáda. V této etapě byla nejvýznamnější přístavba Lázeňského domu, který bude poskytovat lázeňskou péči. Doba realizace: 2004 -2006 Financování: vlastní, dotacemi ze státního rozpočtu, od Ministerstva pro místní rozvoj, ze zdrojů EU v rámci programu Phare, úvěr Celkové výdaje r. 2004: 20 627 900 Kč - vlastní podíl: 5 857 900 Kč - dotace z programu Phare: 13 670 000 Kč - dotace od MMR: 1 100 000 Kč 73

Celkové výdaje r. 2005: - vlastní podíl: - dotace ze SR: - úvěr:

14 001 200 Kč 998 200 Kč 2 003 000 Kč 11 000 000 Kč

Celkové výdaje r. 2006: 85 293 700 Kč - vlastní podíl: 7 572 000 Kč - dotace z EU + SR: 66 408 100 Kč - dotace MMR 11 313 600 Kč • Tenisový areál Cíl projektu: vybudování víceúčelového areálu se zaměřením především na tenis Popis projektu: vybudování 3 antukových kurtů na tenis, kurtu s umělým povrchem a nočním osvětlením. Dále bylo vybudováno víceúčelové hřiště s umělou trávou – vhodné pro minitenis, nohejbal, fotbal. Doba realizace: 2004 -2005 Financování: vlastní, dotací ze zdrojů EU v rámci programu PHARE, dotací od Ministerstva pro místní rozvoj Celkové výdaje: 10 000 000 Kč - vlastní podíl: 1 976 200 Kč - dotace od MMR: 1 347 800 Kč - dotace z EU: 6 776 000 Kč Plán rozvoje Hlavní prioritou pro město v budoucnosti je dobudování Lázní Evženie – snaha o vybudování hotelu přímo v lázeňské zóně. Město se opakovaně snaží o získání dotace. Dalšími plány města v budoucnu je snaha o provedení energetické úspory na budovách školských zařízení a vybudování víceúčelového hřiště.

Pelhřimov Město Pelhřimov leží na západě kraje Vysočina, 30 kilometrů západně od Jihlavy. Je nazýváno „Bránou Vysočiny“ pro své umístění na okraji Českomoravské vrchoviny. Nadmořská výška města je 510 m n. m. Rozlohou patří mezi nejrozsáhlejší města, jeho rozloha činí 95 km2. Na území města žije 16 025 občanů. Úřad plní úkoly v oblasti samostatné působnosti a přenesené působnosti. Vznik Pelhřimova je spjat s pověstí o biskupu Peregrinovi, který se při své pouti do Říma zastavil u studánky Belky a okouzlen krásou krajiny zde založil město, které nazval podle sebe – Pelhřimov. Historie města spadá až do konce 12. století, kdy jsou první zmínky o původní osadě. Na počátku 13. Století po vyplenění původní osady Vítkem z Hluboké došlo k založení města. Roku 1596 byl Pelhřimov povýšen na královské město. Slibný rozvoj města byl zastaven po 74

stavovském povstání, zkázu pak dokonal požár města v roce 1646. V roce 1766 pak město zničil další katastrofální oheň. 19. století pak bylo pro město obdobím vzniku různých spolků, přísunu významných osobností. Město je z hlediska počtu návštěvníků nedoceněné a to přesto, že se zde nachází kašna, Muzeum strašidel, kino Vesmír, galerie, vyhlídková věž, Zámek pánů z Říčan, Městské divadlo a z pelhřimovského náměstí vychází stezka po stavebních slozích. Nejvýznamnější kulturní akcí je Mezinárodní festival rekordů a kuriozit. Pelhřimov je průmyslovým střediskem, největší zastoupení tu má spotřební a strojírenský průmysl. Mezi největší zaměstnavatele ve městě patří ICOM transport a. s., AGROSTROJ Pelhřimov, Nemocnice Pelhřimov. Ve městě se nachází 5 mateřských škol, 4 základní školy, základní umělecká škola, zvláštní škola, gymnázium, obchodní akademie, střední průmyslová škola, SOU společného stravování a Střední odborné učiliště. Dále je zde Vyšší odborná škola při SOU společného stravování a Hotelové škole SČMSD. Z hlediska zdravotnické péče město disponuje poliklinikou a nemocnicí. Dále jsou ve městě ordinace praktických lékařů a soukromé ordinace specialistů. Největším poskytovatelem sportovních aktivit je areál v Nádražní ulici. Ve městě je zřízena městská hromadná doprava, městem vede významná silnice první třídy České Budějovice – Humpolec. Město Pelhřimov je zřizovatelem dvanácti příspěvkových organizací: Technické služby města Pelhřimov, Kulturní zařízení města Pelhřimov, 4 základní školy, 5 mateřských škol a Speciální mateřská škola Pelhřimov, Školní jídelna Pelhřimov a dvě obchodní společnosti: Městská správa lesů, s. r. o. a Hotel Křemešník, s. r. o. Rozpočet města Pelhřimov Příjmy (v tis. Kč)

2003

2007

2008

Daňové příjmy

144 459

180 459

201 966

Nedaňové příjmy

81 947

89 344

100 729


9 660

27 428

24 457

Přijaté dotace

147 039

178 030

266 277

Příjmy celkem

383 105

475 261

593 429

2003

2007

2008

Běžné výdaje

295 546

366 493

405 597


64 494

91 024

174 015

Výdaje celkem

360 040

457 516

579 612


Zdroj: MěÚ Pelhřimov 75

Ve městě Pelhřimov došlo k výraznému růstu daňových příjmů a přijatých dotací v roce 2007 i 2008. Z výdajových položek je patrný nárůst běžných výdajů, v roce 2008 je pak velký nárůst kapitálových výdajů. Tento nárůst je způsob realizací mnoha investičních projektů. Ve všech sledovaných období dosáhlo saldo příjmů a výdajů kladných hodnot. Ekonomická krize V roce 2009 nemuselo město rozpočet upravovat, prováděny byly úsporná opatření v oblasti nákladů – doprava, mzdy. V roce 2010 byl rozpočet sestavován s ohledem na předpokládané snížené příjmy. Snížení se týkalo především v mandatorních výdajích. Investice byly navrženy opatrněji s ohledem na stav hospodářství a předpoklady vývoje financí. Investiční projekty • Základní technické vybavení pro RD Polní dvůr Cíl projektu: zavedení kanalizace, vody, plynu na 22 parcel pro výstavbu rodinných domů Doba realizace: rok 2007 Financování: vlastní a dotací od Ministerstva pro místní rozvoj ČR Celkové výdaje: 9 724 105 Kč - vlastní podíl: 7 884 105 Kč - dotace: 1 840 000 Kč • Domov důchodců Cíl projektu: výstavba domova důchodců se 101 lůžky a 20 místy pro denní stacionář Doba realizace: 2007-2009 Financování: vlastní a dotací od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Celkové výdaje: 171 142 665 Kč - vlastní podíl: 51 534 665 Kč - dotace: 119 608 000 Kč • Zateplení Základní školy Na Pražské Cíl projektu: úspora energie Doba realizace: 2008-2009 Financování: vlastní a dotací z EU - operační program Životní prostředí Celkové výdaje: 24 450 286 Kč - vlastní podíl: 6 507 526 Kč - dotace: 17 942 760 Kč • Venkovní bazén Cíl projektu: výstavba bazénu pro rekreační využití, zvýšení atraktivity města Doba realizace: 2006-2007 76

Financování: vlastní a dotací z Poslanecké sněmovny Celkové výdaje: 34 280 088 Kč - vlastní podíl: 19 280 088 Kč - dotace: 15 000 000 Kč • Zastřešení venkovního bazénu Cíl projektu: lepší využití venkovního bazénu, zvýšení návštěvnosti bazénu i v nepříznivém počasí Doba realizace: 2008-2009 Financování: vlastní a dotací z Poslanecké sněmovny Celkové výdaje: 19 322 396 Kč - vlastní podíl: 13 322 396 Kč - dotace: 6 000 000 Kč • Cyklostezka K Jezu Cíl projektu: bezpečné propojení středu města s navazujícími cyklotrasami Doba realizace: 2007-2008 Financování: vlastní a dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury Celkové výdaje: 6 209 511 Kč - vlastní podíl: 3 531 834 Kč - dotace: 2 677 677 Kč • Rekonstrukce školní jídelny na základní škole Na Pražské Cíl projektu: zlepšení hygienických podmínek Doba realizace: rok 2009 Financování: vlastní a dotací z Poslanecké sněmovny Celkové výdaje: 14 599 140 Kč - vlastní podíl: 10 599 140 Kč - dotace: 4 000 000 Kč Plán rozvoje Největší předpokládaná investice v nejbližší budoucnosti bude intenzifikace čističky odpadních vod, neboť ta má zásadní vliv na rozvoj celého města. Dále město plánuje rozvoj v oblasti infrastruktury vybudováním průmyslové zóny, vybudování další části lokality pro bydlení a výstavbu nových rodinných domů. Rozvoj je v budoucnosti plánován i v oblasti výstavby cyklostezek.

77

Stříbro Město Stříbro se nachází v západních Čechách, v Plzeňském kraji. Město leží 30 km od Plzně, nad údolím řeky Mže. Rozloha města dosahuje 18,78 km2 a leží v nadmořské výšce 399 m n. m. Město je rozděleno na sedm městských částí, ve kterých žije 7 624 obyvatel. Město stříbro je obcí s rozšířenou působností. První písemné zmínky o Stříbru jsou datovány roku 1183. Město bylo založeno roku 1240 na místě hornické osady. Celá historie města vycházela od výhodné polohy na trase obchodní cesty Praha - Norimberk. Na rychlém rozvoji a povýšení na město roku 1263 měla hlavní vliv těžba stříbra. Před husitskými válkami patřilo Stříbro ke 4 největším městům v Plzeňském kraji. 16. století pak bylo časem rozvoje, vzniklo 11 profesních cechů a proslavilo se stříbrské pivo. 17. Století nebylo pro město příliš veselé a to kvůli častým průtahům vojsk přes město. Rozvoj města pak nastal až koncem 80. let minulého století, kdy se začalo opět těžit stříbro a olověné rudy. Historické jádro města je vyhlášeno městskou památkovou zónou. Prostor náměstí zdobí mimořádně významná renesanční radnice se sgrafitovou výzdobou fasády. Město je významným střediskem turistického ruchu v regionu. Nabízí mnoho zajímavostí- Kostel všech svatých, hradby a židovská branka, Husitská bašta, minoritský klášter, Hornický skanzen, kino, letní kino a další. Bezprostředně u Stříbra leží rozsáhlá rekreační oblast hracholuské přehrady, a proto Stříbro patří k jedním z výletů rekreantů hracholuské přehrady. Město Stříbro se v minulosti pyšnilo dlouholetou tradicí založenou na těžbě a zpracování barevných kovů. Po ukončení těžby došlo ve městě k rozvoji průmyslu a to díky dobré poloze města – blízko hranic s Německem, a dobré dopravní obslužnosti. Vě městě podniká mnoho firem, např. Alpstyl s. r. o., King International s. r. o., Kermi s. r. o. Stříbro. Město disponuje dvěma základními školami, mateřskou a základní uměleckou školou, střední odbornou školou, gymnáziem a zvláštní školou. Zdravotnickou péči ve městě zajišťuje relativně velkých počet ordinací praktických a specializovaných lékařů. Většina ordinací je k nalezení na Poliklinice Stříbro. Nemocnice se ve městě nenachází, proto musí občané Stříbra dojíždět do 18 km vzdáleného Stoda. Pro sportovně založené občany město nabízí in-line hřiště, fotbalový stadion, cyklocentrum, umělé kluziště, atletickou dráhu, tenisové kurty. Město leží na železniční trati Praha-Plzeň-Cheb. Tato trasa je v posledních letech modernizována, v květnu 2009 byla zakončena výstavba III: tranzitního železničního koridoru v úseku Plzeň-Stříbro. Optimalizace koridoru zvýší rychlost přepravy až na 140 km/h. Velký význam má pro město silniční doprava, protože v blízkosti se nachází dálnice D1, která spojuje Plzeň s hraničním přechodem Rozvadov. Ve městě je k dispozici také jedna linka městské dopravy a autobusový terminál.

78

Město Stříbro je zřizovatelem sedmi příspěvkových organizací: Městské kulturní středisko, Městské muzeum, Dům dětí a mládeže, 2 základní školy, Mateřská škola, Základní umělecká škola a dvou obchodních společností: Správa majetku města Stříbra s.r.o. a Lesy města Stříbra s.r.o. Město má také uzavřeno 3 „partnerské smlouvy“ s městy Vohenstrauss (Německo), Fano (Itálie) a Oelsnitz/Vogtland (Německo). Rozpočet města Stříbro Příjmy (v tis. Kč)

2003

2007

2008

Daňové příjmy

61 168

81 258

89 255

Nedaňové příjmy

22 106

17 498

22 256


3 343

3 666

12 189

Přijaté dotace

82 008

84 372

52 430

Příjmy celkem

168 625

186 794

176 130


2003

2007

2008

Běžné výdaje

143 328

135 117

143 515


16 910

66 011

27 129

Výdaje celkem

160 237

201 128

170 644

Zdroj: MěÚ Stříbro Mezi lety 2003 a 2007 došlo k nárůstu daňových příjmů a kapitálových příjmů. V roce 2003 a 2008 bylo saldo kladné, v roce 2007 bylo saldo záporné a to z důvodu zvýšení kapitálových výdajů. Ekonomická krize Ekonomická krize se v rozpočtu města na rok 2009 projevila tím, že město mělo nižší příjem z daňových příjmů (sdílených daní) a to i přesto, že bylo rozpočtováno mnohem méně než byla očekávaná skutečnost dle státního rozpočtu. Celkem bylo vybráno o 7 milionů Kč méně oproti schválenému rozpočtu. K úpravě rozpočtu během roku nedošlo, neboť tento rozdíl byl kryt nedaňovými příjmy především z nájmů za byty a zároveň tržbami za prodané byty. Velkou výhodou pro město bylo, že příjmy byly naplánovány velmi střídmě. V rozpočtu na rok 2010 se krize projevila ve výši výtěžku z výherních automatů za rok 2009, který město rozděluje ve formě příspěvků neziskovým organizacím na pořádání kulturních a sportovních akcí. Zde došlo ke špatnému odhadu, v plánu bylo 79

800 000 Kč, výtěžek byl jen 648 000 Kč. Z tohoto důvodu je předložena změna schváleného rozpočtu na rok 2010 v příjmech i ve výdajích. Investiční projekty • Stříbro, klášter minoritů - oprava Cíl projektu: zachování historické hodnoty významné pravděpodobně nejstarší nemovité stříbrské památky Popis projektu: V rámci tohoto projektu byly realizovány bourací, hrubé a dokončovací stavební práce v prostorách západního křídla, kde byla provedena i výměna střešní krytiny včetně opravy krovu. Na západní straně západního křídla byla dále provedena výměna výplní otvorů a kompletní oprava fasády. Dále byly realizovány bourací a hrubé stavební práce v části prostoru jižního křídla včetně dokončení výměna střešní krytiny a dokončovacích stavebních prací na sociálním zařízení v přízemí tohoto křídla. Doba realizace: leden 2004 – červen 2005 Financování: vlastní a dotací ze státního rozpočtu, program: Podpora rozvoje obnovy materiálně-technické základny regionálních kulturních zařízení Celkové výdaje: 9 916 504,90 Kč - vlastní podíl: 916 505,30 Kč - dotace: 8 999 999,60 Kč • Poliklinika Stříbro - rekonstrukce Cíl projektu: zachování dosavadního funkce polikliniky Popis projektu: V rámci tohoto projektu byly provedeny tyto práce: demontáž stávající střešní krytiny a s tím spojených klempířských konstrukcí, hromosvodu. Obnovení střešní konstrukce, hromosvodu. Doba realizace: srpen 2005 – prosinec 200 Financování: vlastní a dotací ze státního rozpočtu, program: Podpora rozvoje obnovy materiálně-technické základny regionálních kulturních zařízení Celkové výdaje: 2 379 095 Kč - vlastní podíl: 379 095 Kč - dotace: 2 000 000 Kč • Výstavba bytového domu s 34 bytovými jednotkami Cíl projektu: možnost bydlení pro příjmově vymezené osoby dle nařízení vlády č. 146/2003 Sb. Popis projektu: V rámci tohoto projektu byla realizována stavba trojpodlažní budovy v tradiční zděné technologii včetně podkroví se střechou. Bytový dům je rozdělen na tři části s vlastními hlavními vchody z ulice Prokopa Holého a s přístupy z jižní strany domu pro osoby s omezenou schopností pohybu. Doba realizace: listopad 2005 - srpen 2007 Financování: vlastní, úvěrem a dotací ze SFRB Celkové výdaje: 24 402 701Kč - vlastní podíl: 790 542 Kč 80

-

úvěr dotace:

7 912 159 Kč 18 700 000 Kč

• Vybudování víceúčelového hřiště s umělou ledovou plochou – 1. etapa Cíl projektu: vybudováním víceúčelového hřiště s umělou plochou byl naplněn hlavní cíl projektu – zlepšení a zkvalitnění nabídky v oblasti sportu, pohybové rekreace a volného času, vytvoření vhodných podmínek pro realizaci a rozvoj zdravého životního stylu. Popis projektu: Bylo vybudováno víceúčelové hřiště o velikosti 20 x 45 m, pro letní i zimní sporty v rozsahu stavebních objektů: ledová ploch, technické zázemí, sociální zázemí, technologie chlazení Doba realizace: říjen 2006 – leden 2007 Financování: vlastní a dotací ze státního rozpočtu z programu Podpora rozvoje a obnovy regionální infrastruktury Celkové výdaje: 15 404 543,30 Kč - vlastní podíl: 2 904 543,30 Kč - dotace: 12 500 000 Kč Plán rozvoje Vzhledem k tomu, že se letos budou konat nové volby do zastupitelstva, tak koncepce města stanovená zastupiteli byla jen do roku 2010. Poslední velké investiční projekty, které zastupitelé naplánovali, se týkají propojení komunikací Nerudova - Soběslavova a rekonstrukce náměstí. Oba projekty mají být financovány z evropských prostředků. Dosud asi největší snahou je revitalizace bývalých kasáren, aby zde došlo ke zvýšení počtu pracovních míst, kterých je ve městě nedostatek. Ovšem plán není sestaven a čeká se na nové zastupitelstvo. Bohužel tento plán bude značně omezen finančními prostředky města. Jedním z dalších plánů města je také oprava městského opevnění. Tato oprava je velmi nákladná, a proto se město snaží tuto opravu rozložit na menší části a to z důvodu omezenosti finančních prostředků.

Světlá nad Sázavou Město Světlá nad Sázavou leží v kraji Vysočina, 18 km od města Humpolec. Město leží na obou březích řeky Sázavy, rozloha města je 4 209 ha. Město se nachází v nadmořské výšce od 360 do 600 m n. m. Město má 6 806 občanů. Město je obcí s rozšířenou působností. Vznik města se datuje do 2. poloviny 12. století. Příznivé období byla pro Světlou nad Sázavou doba následující po husitských válkách. Osmnácté století bylo pak ve znamení hospodářského ruchu. V roce 1855 se Světlá nad Sázavou dočkala povýšení na město. Symboly pro město jsou sklo a kámen. Počátky sklářství jsou na Světelsku datovány do 17. století, kdy docházelo nejen k výrobě skla, ale i jeho leštění a broušení. 81

Na Světelsku bylo množství drobných skláren. V roce 1967 byla vybudována nová velká sklárna – dnešní Sklo Bohemia a. s. Tato společnost je bohužel od října 2008 v insolvenčním řízení. Skoro dvě stě let se ve Světlé brousily i polodrahokamy, především české granáty. Další významným odvětvím byla těžba žuly a její zpracování. Mezi nejnavštěvovanější objekty ve městě patří novorenesanční zámek, zámecký park, středověké podzemí. Největším zaměstnavatelem ve městě byla společnost Bohemia Sklo a. s., ale tu bohužel zastihla krize a byla donucena propustit 1 500 zaměstnanců. V současnosti působí ve sklářském odvětví Světlé Caesar Crystal Bohemiae a. s. Bohemia Machine s. r. o. a několik menších firem a živnostníků. Dále se ve městě nachází mnoho firem poskytující širokou škálu služeb. Více než třetina obyvatel je zaměstnána v sektoru služeb. Na území města jsou tři mateřské školy a jedna soukromá mateřská škola, dvě základní školy. Další vzdělávání ve městě nabízí integrovaná škola Akademie – Vyšší odborná škola, Gymnázium a Střední odborná škola uměleckoprůmyslová Světlá nad Sázavou. Ve městě je také možnost bakalářského studia a to ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze. Ve městě je řada ordinací praktických lékařů i specialistů, nejbližší nemocnice se pak nachází v osmnáct kilometrů vzdáleném Havlíčkově Brodě. Milovníkům sportu slouží hokejový a fotbalový stadion, víceúčelová hřiště, tenisové kurty a další. Město leží na významné železniční trati Praha – Kolín - Havlíčkův Brod a dále jím prochází regionální trať Světlá nad Sázavou- Čerčany. Silniční doprava je zde umožněna dvěma silnicemi druhé třídy. Dále se ve městě nachází autobusové nádraží a v provozu je také městská hromadná doprava. Město je zřizovatelem následujících příspěvkových organizací: KyTICe – Kulturní zařízení světlá nad Sázavou, Sociální centrum města Světlá nad Sázavou, Mateřská škola Světlá nad Sázavou, Technické a bytové služby Světlá nad Sázavou, Základní umělecká škola Světlá nad Sázavou a dvě základní školy.

Rozpočet města Světlá nad Sázavou Příjmy (v tis. Kč)

2003

2007

2008

Daňové příjmy

46 618

66 086

70 151

Nedaňové příjmy

6 115

10 790

9 764


1 230

1 794

1 657

Přijaté dotace

80 794

78 044

80 669

Příjmy celkem

134 937

156 714

162 241

82


2003

2007

2008

Běžné výdaje

102 097

130 365

128 381


31 508

43 011

34 166

Výdaje celkem

133 605

173 376

162 547

Zdroj: MěÚ Světlá nad Sázavou Ekonomická krize Ekonomická krize se v rozpočtu 2009 projevila sestavením úsporných opatření ke dni 30.6.2009. V roce 2010 město očekává v inkasu sdílených daní na základě sdělení Finančního úřadu Ledeč nad Sázavou výpadek asi 10 %, což pro město znamená propad v příjmech asi o 6 – 7 mil. Kč. Podle některých odhadů vývoje ekonomiky je možné, že propad bude ještě vyšší. Další očekávaný propad se očekává v oblasti poplatku za uložení odpadu. Protože není zavážena skládka podle očekávaných předpokladů, bude poplatek za uložení odpadu, který byl v rozpočtu zapojen a schválen ve výši 3 mil. Kč, nižší nejméně o 2 mil. Kč. Podobně se tento důvod projeví v hospodaření Technických a bytových služeb města Světlá nad Sázavou, které počítají s výnosy ze skládky, které nebudou naplněny. Odhadem se čeká propad 2 mil. Kč. Tuto skutečnost bude město muset ještě řešit. Město očekává příjmy nižší přibližně o 11 mil. Kč, než které byly schváleny v rozpočtu na rok 2010. Ve schváleném rozpočtu na rok 2010 byly sníženy také výdaje. Snížené výdaje se týkají snížení provozních výdajů příspěvkových organizací o 2 %, snížení výdajů na vybavení radnice, úspora v rozpočtu v souvislosti s dotací na kanalizaci Na Rozkoši, úspora v rozpočtu v souvislosti s dotací na rekonstrukci bytových jader. Snížení výdajů bylo ve výši 8 560 000 Kč a 2 500 000 Kč má město ještě rozpočtovou rezervu. Investiční projekty • Dětské dopravní hřiště u ZŠ Lánecká Cíl projektu: modernizace a zkvalitnění dopravního hřiště Doba realizace: 2006-2009 Financování: vlastní a dotací od Krajského úřadu Vysočina Celkové výdaje: 3 276 890 Kč - vlastní podíl: 1 710 810 Kč - dotace: 1 566 080Kč • Vodní nádrž Dolní Bohušice Cíl projektu: oprava technických prvků, odbahnění Doba realizace: rok 2009 Financování: vlastní a dotací z EU – Operační program Životní prostředí 83

Celkové výdaje: 5 751 640 Kč - vlastní podíl: 836 006 Kč - dotace: 4 915 634 Kč • Stavební úpravy nebytových prostor v budově čp. 24, Horní Bohušice Cíl projektu: zlepšení bydlení pro příjmově vymezené osoby - oprava sedmi bytových jednotek Doba realizace: rok 2007 Financování: vlastní a dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení Celkové výdaje: 4 658 740 Kč - vlastní podíl: 808 740 Kč - dotace: 3 850 000 Kč • Vodní nádrž na Bradle Cíl projektu: oprava technických prvků, odbahnění Doba realizace: rok 2009 Financování: vlastní a dotací z EU – Operační program Životní prostředí Celkové výdaje: 633 801 Kč - vlastní podíl: 63 381 Kč - dotace: 570 420 Kč • Rekonstrukce zimního stadionu Cíl projektu: úprava zimního stadionu na víceúčelové zařízení Doba realizace: 2009 – 2010 Financování: vlastní a dotací z EU – ROP NUTS II Jihovýchod Celkové výdaje (předpokládané): 109 245 805 Kč - vlastní podíl: 51 008 840 Kč - dotace: 58 236 965 Kč Plán rozvoje Strategický plán rozvoje města není detailněji zpracován, město má sestavený rozpočtový plán na období 2010-2012, kde se objevují jednotlivé plánované investiční akce. V roce 2010 má město v plánu vytvoření několik cyklostezek, úpravu komunikací, zasíťování průmyslové zóny u skláren, rekonstrukci zimního stadionu. Na období 20112012 plánuje město rekonstrukci zázemí fotbalového stadionu, revitalizaci náměstí, revitalizaci sídliště, zateplení a výměnu oken v Mateřské škole Lánská.

84

Vlašim Město Vlašim se nachází ve Středočeském kraji, 17 km jihovýchodně od Benešova. Město leží na obou březích řeky Blanice. Vlašim leží na ploše 4 145 ha a tuto plochu obývá 11 883 občanů. Vlašim leží v nadmořské výšce 370 m n. m. První písemná zmínka o Vlašimi pochází z roku 1320. Začátkem 14. století byla pak Vlašim povýšena na město. V době pobělohorské se ve městě nežilo lehko, v té době město zažilo několik povstání, město bylo dokonce dvakrát vypáleno a vyloupeno. V 17. století se městu nevyhnul bohužel ani mor a hlad. K rozvoji města pak došlo až v 19. století, kdy vznikaly různé spolky a rozjíždí se těžba uhlí. Následující století je pak ve znamení rozvoje průmyslu, jedná se převážně o výrobu obuvi. Ve 40. Letech je do Vlašimi přemístěna za Prahy továrna na střelivo, vznikají tak nová pracovní místa a roste počet obyvatel města. V 80. letech dochází k dalšímu navyšování počtu obyvatel, přistěhovali se do Vlašimi obyvatelé z Dolních Kralovic, jejichž obydlí jim zatopilo přehradní jezero. K nejnavštěvovanějším místům Vlašimi patří především zámek, který ale v roce 1992 shořel a dnes je nabízena pouze vyhlídka ze zámecké věže, prohlídka zámeckého sklepení. Zajímavý pro návštěvníky je určitě prohlídkový okruh parkem, který nabízí Čínský pavilon, starý hrad se expozicí o historii parku. Dále jsou pro turisty nabízeny zážitkové trasy – Cesta k bývalému koupadlu a Cesta k Samsonovi a několik naučných stezek parkem. Ve městě se nacházejí 4 mateřské, 3 základní a jedna základní umělecká škola. Dále je ve městě gymnázium, obchodní akademie, střední odborná škola, střední zemědělská škola a střední odborné učiliště. Ve Vlašimi je zdravotnická péče zajišťována Poliklinikou Vlašim a dalšími ordinacemi praktických a specializovaných lékařů. Nemocnici obyvatelé Vlašimi pak musí navštěvovat ve městě Benešově. Sportovní vyžití je pro obyvatele zajištěno prostřednictvím hřiště, tenisových kurtů, tělocvičny, zimního stadionu a víceúčelové haly. Ve městě funguje železniční doprava – trať Benešov – Trhový Štěpánov, silniční doprava – silnice druhé třídy a 10 km od města je dálnice D1, městská hromadná doprava a autobusová doprava. Město zřizuje několik organizací: 2 základní a 4 mateřské školy, 2 školní jídelny, správu městských lesů, technické služby, městskou knihovnu a městský dům dětí a mládeže.

85

Rozpočet města Vlašim Příjmy (v tis. Kč)

2003

2007

2008

Daňové příjmy

107 078

115 318

120 961

Nedaňové příjmy

43 111

44 411

48 772


1 701

979

3 541

Přijaté dotace

88 958

130 434

103 181

Příjmy celkem

240 848

291 142

276 457

2003

2007

2008

Běžné výdaje

188 677

197 337

206 553


43 974

99 778

51 285

Výdaje celkem

232 651

297 115

257 838


Zdroj: MěÚ Vlašim Ekonomická krize Městský rozpočet zaznamenal v roce 2009 (oproti předešlému roku 2008) úbytek financí ze sdílených daní ve výši cca. 15 mil. Kč. Tato velká částka by pokryla provoz všech mateřských a základních škol a městské knihovny na 1,5 roku. Avšak krize nezasáhla do investičních projektů a proběhly dle harmonogramu, žádné nebyly zastaveny. Při sestavování rozpočtu na rok 2010 bylo město opatrné a počítalo se s příjmy odpovídajícími právě „špatnému“ roku 2009. Investiční projekty • Obnova kulturní památky – vlašimského zámeckého parku (1. Fáze) Cíl projektu: rozvoj turistiky Popis projektu: postupná obnova historických stavebních prvků v zámeckém parku, vznik infocentra Doba realizace: květen 2005 – leden 2006 Financování: vlastní a dotací od krajského úřadu Středočeského kraje – Společný regionální operační program Celkové výdaje: 7 864 062 Kč - vlastní podíl: 2 276 173 Kč - dotace: 5 587 889 Kč

86

• Obnova zámku a parku ve Vlašimi (2. Fáze) Cíl projektu: rozvoj turistiky, cykloturistiky Popis projektu: postupná obnova historických stavebních prvků v zámeckém parku, vybudování cyklotras Doba realizace: duben 2006 – červen 2008 Financování: vlastní a dotací od krajského úřadu Středočeského kraje – Společný regionální operační program Celkové výdaje: 16 998 000 Kč - vlastní podíl: 4 248 840 Kč - dotace: 12 749 160 Kč • Rekonstrukce domu sourozenců Roškotových – spolkový dům Cíl projektu: vytvoření zázemí pro různou spolkovou činnost ve městě Popis projektu: postupná obnova historických stavebních prvků v zámeckém parku, vybudování cyklotras Doba realizace: duben 2005 – leden 2006 Financování: vlastní a dotací od krajského úřadu Středočeského kraje – Společný regionální operační program Celkové výdaje: 12 816 730 Kč - vlastní podíl: 4 078 304 Kč - dotace: 8 738 426 Kč • Úprava Nádražní ulice a budovy nádraží Cíl projektu: zlepšení dopravní obslužnosti ve městě Popis projektu: rekonstrukce Nádražní ulice, budovy, výstavba zastávek a stanovišť, vznik internetové studovny - infocentrum Doba realizace: prosinec 2006 – únor 2008 Financování: vlastní a dotací od krajského úřadu Středočeského kraje – Společný regionální operační program Celkové výdaje: 44 713 260Kč - vlastní podíl: 11 178 312 Kč - dotace: 33 534 948 Kč Plán rozvoje Město Vlašim nemá schválený plán rozvoje a v současnosti probíhají schvalovací procesy územního plánu.

87

5. Zhodnocení financování rozvojových aktivit ve vybraných malých městech Vzhledem k tomu, že obyvatelé mají stále vyšší nároky na poskytování služeb veřejnou správou, musejí být vynakládány stále větší finanční prostředky na zabezpečení těchto služeb. Zvyšováním výdajů z obecního rozpočtu pak dochází k jeho deficitu. Proto, aby obce a města mohly zajišťovat rozvoj svého města, musí využívat nejen vlastních prostředků k jeho financování, ale musí také využít cizích zdrojů financování. Získávání prostředků z dotací, grantů i dalších mechanismů je pro obce a města v současné době zásadní, protože díky těmto prostředkům se mohou rozvíjet a zajistit tak lepší úroveň pro své občany. Po vstupu ČR do Evropské unie se obcím a městům rozšířila základna k financování vybraných projektů. Dříve byly obce a města o tyto možnosti ochuzeny. V uvedených investičních projektech vybraných měst jsme zjistili, že pokud chce obec, město realizovat velmi nákladný investiční plán, bez vnější podpory (EU, kraje, státu) se nemůže obejít. Tato vnější podpora dosahuje značných částek, ve většině případů představuje 40 až 90% z celkových výdajů. Největší význam mají evropské dotace prostřednictvím jednotlivých operačních programů, dále pak státní a regionální dotace. Každá dotace, grant předpokládá, že obec/ město do realizace projektu vloží část svých vlastních prostředků. Vzhledem k ekonomické krizi se bohužel mnoho měst dostalo do situace, kdy z důvodu nedostatku vlastních finančních prostředků, muselo odmítat již zažádané dotace, které by jim byly schváleny. V ČR existuje dostatečný výběr nabízených dotačních titulů, avšak k jejich plnému využití často nedochází. Je to především z toho důvodu, že systém žádání o dotaci je složitý a často nepřehledný. Důležitým faktorem ke zlepšení financování rozvoje měst zůstává používání metod a nástrojů strategického (rozvojového) plánování. Díky strategickým plánům rozvoje si mohou města stanovit prioritní oblasti a vize svého rozvoje a ujasnit si tak, kde potřebné finanční prostředky na svůj rozvoj použít a sehnat.

6. Dopad ekonomické krize na obecní rozpočty V roce 2007 došlo ke schválení novely zákona č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní. Tato novela zákona, která nabyla účinnosti 1.1.2008, změnila metodiku výpočtu podílu jednotlivých obcí na sdílených daní a tím došlo k navýšení daňových příjmů u jednotlivých obecních rozpočtů. Toto navýšení v r. 2008 je i patrné v uvedených rozpočtech vybraných měst. Rok 2008 byl ovšem prvním a dosud posledním rokem, kdy byl zaznamenán značný nárůst daňových příjmů obcí. V roce 2009 byl předpokládán další nárůst, popř. podobný stav daňových příjmů jako v roce 2008. Skutečnost byla ovšem jiná, projevila se ekonomická krize. Pokles daňových příjmů v jednotlivých městech byl značný. Zhruba se jednalo o 10 % pokles daňových příjmů. Vzhledem 88

k tomuto poklesu muselo mnoho měst během roku 2009 přistoupit k mnoha korekcím obecního rozpočtu. Nenaplnění příjmů rozpočtu znamenalo hledání úspor ve výdajích. Projev ekonomické krize se projevil v některých městech omezením investičních projektů. V době, kdy města čerpali dotace z EU, jde o nepříjemnou věc. Čerpání dotací bylo z důvodu spoluúčasti žadatele – tedy města, buď nějak omezeno, nebo úplně pozastaveno. Při sestavování rozpočtů na rok 2010 se ekonomická krize projevila ve větší obezřetnosti měst a ve snaze co největších úspor ve výdajové stránce rozpočtu. Pokud města chtějí být úspěšná ve svém rozvoji, musí být v této činnosti aktivní, podrobně svůj rozvoj analyzovat. Některá města mají vytvořená speciální odbory, které se zabývají strategickým plánováním města. Města by měla vytvářet strategické plány rozvoje, které by měly vytyčit jasné oblasti, kterými se město má v budoucnu zabývat. Jedná se dlouhodobé cíle města, např. v oblastech ekonomických, ekologických. Strategické plánování má pomoci rozvoji města, kdy se snaží o využití příležitostí a eliminaci hrozeb, které by mohly rozvoj zpomalit. Sestavení strategického plánu ovšem nestačí. Města se musí snažit získávat cizí prostředky k financování rozvoje (a to nejenom veřejné, ale i soukromé, viz různé PPP projekty), protože jak již bylo řečeno, bez cizí pomoci město nemůže jednotlivé investiční projekty uskutečnit.

89

Seznam použité literatury JEŽEK, J. a kolektiv: Budování konkurenceschopnosti měst a regionů v teorii a praxi, 269 stran, 1. Vydání, Západočeská universita v Plzni, Plzeň, 2004, ISBN 8086473-80-5 MARKOVÁ, H.: Finance obcí, měst a krajů, 196 stran, 1. vydání, Nakladatelství ORAC, Praha, 2000, ISBN 80-86199-23-1 PEKOVÁ, J.: Hospodaření obcí a rozpočet, 296 stran, 1. Vydání, Nakladatelství Codex Bohemia s. r. o., Praha, 1997, ISBN 80-85963-34-5 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 556 stran, 2. vydání, nakladatelství ASPI a. s., Praha, 2005, ISBN 80-7357-052-1 PROVAZNÍKOVÁ, R.: Financování měst, obcí a regionů teorie a praxe, 280 stran, 1. Vydání, Nakladatelství GRADA Publishing a. s., Praha, 2007, ISBN 978-80-2472097-5

90

Dopady finanční a hospodářské krize na rozvoj měst

Recommend Documents