Dopad využití strukturálních fondů na rozvoj regionu

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Dopad využití strukturálních fondů na rozvoj regionu Diplomová práce

Autor: Bc. Helena Sobotková Vedoucí práce: Ing. Radka Redlichová, Ph.D. Brno 2014

Zadání

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Dopad využití strukturálních fondů na rozvoj regionu vypracovala samostatně pod vedením Ing. Radky Redlichové, Ph.D. a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne 13. prosince 2014

..................................................... podpis

Anotace Diplomová práce „Dopad využití strukturálních fondů na rozvoj regionu“ se zabývala analýzou dopadu projektů realizovaných a spolufinancovaných prostřednictvím dotačních systémů EU. Tyto projekty byly analyzovány jak komplexně, tak i dílčím způsobem a to jak z hlediska kvantitativního, tak i kvalitativního. Přičemž byl posuzován jejich vliv na vybrané makroekonomické ukazatele Kraje Vysočina i na kvalitu života v příslušných obcích regionu, dotčených realizací konkrétních projektů. Vzájemná nesporná závislost kvantitativních veličin nebyla plně prokázána, nicméně vliv realizace příslušných projektů na kvalitu života v dotčených obcích se ukázal jednoznačný. Klíčová slova Evropská unie, strukturální fondy, dotace, Kraj Vysočina, projekt, kvantitativní a kvalitativní analýza

Annotation Diploma thesis "The influence of using structural funds on the regional development" was dealing with the analysis of project's influence realised and cofinanced by subsidy system of The European Union. These projects were analysed in complex and fractional way. Quantitative and qualitative methods were used to assess the influence on selected macroeconomic indicators in Vysočina region.The mutual dependence of quantitative values was not fully proven. Nevertheless the influence of the projects on quality of life in relevant municipalities was considerable. Key words The European Union, structural funds, subsidies, project, quantitative and qualitative analysis

Poděkování Velice děkuji vedoucí mé diplomové práce Ing. Radce Redlichové, Ph.D. za ochotu, trpělivost, vstřícnost a také za cenné připomínky a odborné rady při psaní této práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Ing. Jiřímu Dvořákovi, který mi ochotně poskytl data z Odboru informování o evropských záležitostech. Také bych chtěla poděkovat rodině za velkou podporu.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 8 1

CÍL PRÁCE ............................................................................................................ 10

2

METODIKA ........................................................................................................... 11

3

REGIONÁLNÍ ROZVOJ A REGIONÁLNÍ POLITIKA ...................................... 14 3.1

Regionální rozvoj ............................................................................................. 14

3.1.1

Faktory regionálního rozvoje .................................................................... 16

3.1.2

Regiony a jejich typologie ........................................................................ 18

3.2

Regionální politika jako nástroj regionálního rozvoje ..................................... 19

3.2.1

Typy regionální politiky ........................................................................... 20

3.2.2

Cíle a nástroje regionální politiky ............................................................. 21

3.3

Regionální politika EU ..................................................................................... 22

3.3.1

Principy regionální politiky ...................................................................... 23

3.3.2

Cíle kohezní politiky pro programové období 2007 - 2013...................... 24

3.3.3

Finanční aspekty RP a podpory EU, strukturální fondy EU ..................... 26

3.4

Regionální politika v ČR .................................................................................. 30

3.4.1

Programové dokumenty RP ČR pro období 2007 - 2013 ......................... 31

3.4.2

Operační programy ................................................................................... 32

3.4.3

Programy rozvoje územního obvodu krajů ............................................... 37

4

INDIKÁTORY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ..................................................... 38

5

KRAJ VYSOČINA ................................................................................................. 39

6

5.1

Obyvatelstvo a sídelní struktura ....................................................................... 40

5.2

Dopravní infrastruktura .................................................................................... 40

5.3

Hospodářství .................................................................................................... 41

STRUKTURÁLNÍ FONDY V KRAJI VYSOČINA ............................................. 42 6.1

Operační program Životní prostředí................................................................. 52

7

6.2

Regionální operační program NUTS II Jihovýchod ........................................ 55

6.3

Vliv strukturálních fondů na HDP v Kraji Vysočina ....................................... 57

6.4

Vliv strukturálních fondů na podíl nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina ... 60

KVALITA ŽIVOTA V OBCÍCH V SOUVISLOSTI S PROBLEMATIKOU

SILNIČNÍCH OBCHVATŮ........................................................................................... 63 7.1

Kvalita života ................................................................................................... 63

7.2

Vybrané projekty - obchvaty ............................................................................ 64

7.2.1

Jihlava – obchvat - jih ............................................................................... 67

7.2.2

Bohdalov - obchvat ................................................................................... 67

7.2.3

Oslavička – obchvat, 2. stavba.................................................................. 68

7.2.4

Česká Bělá - obchvat ................................................................................ 69

7.2.5

Moravské Budějovice - obchvat ............................................................... 69

7.3

SWOT – výstavba obchvatů............................................................................. 71

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 75 POUŽITÉ ZDROJE ........................................................................................................ 78 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 83 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................... 83 SEZNAM SCHÉMAT .................................................................................................... 83 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 83

ÚVOD Regionální politika Evropské unie, též zvaná jako politika hospodářské a sociální soudržnosti, nebo kohezní politika má za cíl vyrovnávání disparit mezi bohatými a chudými regiony, podporu regionů určitým způsobem znevýhodněných či zaostalých a posilování soudržnosti, a to, jak vyplývá z výše uvedeného názvu, hospodářské, sociální a územní. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších vizí Evropské unie jako celku, která by měla v budoucnu nasměrovat toto společenství samostatných států k vyšší míře jednolitosti a vzájemné kooperace. Důležitým aspektem a jedním z podstatných skutečností podporující kooperací napříč mnoha různými úrovněmi je fakt, že koordinace a určování hlavních směrů kohezní politiky je v působnosti Evropské unie, respektive příslušných orgánů a následná vlastní implementace konkrétních opatření leží na bedrech jednotlivých členských států. Nejvýznamnějším nástrojem této politiky jsou bezpochyby strukturální fondy, díky nimž, samozřejmě mimo další aktivity, jsou výše nastíněné cíle postupně naplňovány. Systém strukturální fondů a na ně navazujících dotací, které mohou jednotlivé členské státy čerpat, je bezpochyby systémem v mnoha ohledech přínosným a pojí se s ním řada souvisejících pozitivních efektů. Prostřednictvím dotací mohou žadatelé, jak z řad soukromého, tak z řad veřejného sektoru, územní samosprávné celky nevyjímaje, realizovat projekty a záměry, které by vzhledem k jejich finanční náročnosti bez spolufinancování Evropské unie nebylo možné, nebo jen velice obtížné, realizovat. Na druhou stranu v rámci zachování objektivnosti, je nutné konstatovat, že celý systém financování prostřednictvím strukturálních fondů, není záležitosti jednoduchou a časově i finančně nenáročnou. Důsledné plnění všech podmínek, požadavků a závazných termínů též vyžaduje vynaložení určitého objemu prostředků včetně časového fondu jednotlivých žadatelů. Základním obdobím kohezní politiky jsou sedmileté hospodářské cykly, přičemž konkrétní požadavky, směry a struktura podporovaných oblastí, jsou vždy závislé na aktuální situaci a potřebách jednotlivých regionů v příslušném časovém horizontu, vše opět v rámci kooperace na trase Evropské unie – členské státy. Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května 2004, tedy do aktuálně již probíhajícího programového období let 2000 – 2006. Počínaje tímto vstupem mohla 8

Česká republika, samozřejmě za předpokladu splnění řady určitých povinností a podmínek čerpat prostředky ze strukturálních fondů, a to logicky pouze v letech 2004 - 2006. V navazujícím cyklu vymezeném roky 2007 - 2013, který bude předmětem analýz této práce, byly pro Českou republiku vyčleněny finanční prostředky ve výši 26,7 miliard eur určené k vyčerpání, prostřednictvím realizace konkrétních projektových záměrů, které byly a jsou v souladu s jednotlivými výzvami a též cíli Evropské unie jako takovými. Pokud budeme uvažovat zmíněnou částku v přepočtu na české koruny, jedná se přibližně o 748 miliard korun. Avšak nezbytnou součástí celé dotační politiky je povinnost spolufinancování, kdy Evropská unie hradí maximálně 85 % způsobilých výdajů a zbylých 15 % financuje stát, respektive žadatel konkrétního projektu z vlastních prostředků.

9

1 CÍL PRÁCE Hlavním cílem diplomové práce je analyzovat vliv čerpání finančních prostředků z dotačních fondů Evropské unie, a to za programové období 2007 – 2013, na rozvoj Kraje Vysočina. Hlavními sledovanými kvantitativními ukazateli, charakterizujícími tento rozvoj (resp. růst), budou HDP na obyvatele a podíl nezaměstnaných osob. Součástí práce bude také vyhodnocení zvolených ukazatelů kvalitativních, které budou charakterizovány a vymezeny v dalším textu práce. Hlavní cíl bude naplněn pomocí níže uvedených dílčích cílů. 1. Získání zdroje dat a sestavení přehledu projektů realizovaných v Kraji Vysočina za programové období 2007 – 2013. Vyhodnocení dopadu realizovaných projektů na rozvoj regionu Kraje Vysočina, respektive na výše uvedené ukazatele, a to hrubý domácí produkt na obyvatele a podíl nezaměstnaných osob. 2. Doporučení pro kraj Vysočina, jehož cílem bude maximální čerpání ze strukturálních fondů, v případě potvrzení jejich vlivu na rozvoj daného regionu. Vystihnout a charakterizovat tyto vlivy související s provedeným projektu bude též cílem této práce, který bude logicky navazovat a prolínat se s výše uvedeným. Výše uvedené specifikované cíle budou doplněny, jak bylo nastíněno, náhledem kvalitativním. Cílem bude mimo jiné formou SWOT analýzy zhodnotit poměrně důležitou oblast, a to oblast budování obchvatů obcí.

10

2 METODIKA Při zpracování této diplomové práce bude použita řada konkrétních metod, které jsou aplikovatelné a používané pro tento typ prací. Jedná se o metody, které se vzájemně doplňují a jejich provázanost a společné použití je důležitým předpokladem kvalitního výstupu celé této práce. Teoretické základy a východiska práce budou zpracována především metodou deskriptivní a také metodou historickou, jejichž použitím bude možné utvořit komplexní charakteristiku poznatků zkoumané oblasti a všech zahrnutých souvislostí. Vše výše uvedené bude doplněno metodou komparace a analogie. Následně v navazující části této diplomové práce, která se zaměřuje na konkrétní zkoumané oblasti, definované v textu výše, se uplatní též metody analýzy a samozřejmé též syntézy, která poskytne komplexní pohled a zhodnocení. Snaha vyhodnotit efektivitu vynaložených zdrojů a zhodnocení dosažených výsledků a jejich porovnání s vytyčenými cíli. Hlavním kritériem EU projektů je zlepšení kvality života v cílových oblastech, i tato oblast tedy bude nedílnou součástí vyhodnocení projektů. K tomuto účelu bude využita analýza kvantitativních, ale i kvalitativních dat, jejíž základní principy jsou nastíněny níže. Důležitým termínem je proměnná, neboli znak je vlastnost určitého objektu (případu). Jedná se o vlastnosti, které charakterizují soubor případu. Základní vlastností každé proměnné je skutečnost, že se v daném souboru variuje.1 Statistické znaky lze dělit podle několika kritérií, zejména podle toho, jak jsou vyjádřeny jejich obměny. Kvantitativní proměnné (kardinální) - pokud jsou varianty znaku vyjádřeny číselně, jedná se o znaky kvantitativní. Jsou rozlišovány dva typy, a to poměrová a intervalová. Poměrové proměnné lze srovnávat absolutně (rozdílem) i relativně (podílem). Naopak intervalové proměnné lze srovnávat pouze absolutně.2 Kvalitativně proměnné (ordinální) - pokud lze znaky vyjádřit slovně, mluví se o tzv. kvalitativních znacích. Ty jsou kategorizované a dvojího typu: ordinální a nominální. Ordinální proměnná vzniká nahrazením naměřených hodnot kardinální

1 2

MINAŘÍK, B.; BORŮVKOVÁ, J. a VYSTRČIL, M. Statistika I. 2008 HINDLS, R.; HRONOVÁ, S.; SEGER, J. a FISCHER, J. Statistika pro ekonomy. 2007

11

proměnné jejich pořadím, čímž dochází ke ztrátě informace o rozdílech mezi hodnotami a současně k eliminaci odlehlé hodnoty. Nominální proměnná vzniká kódováním přítomnosti/ nepřítomnosti určité vlastnosti. Znaky nelze porovnávat.3 Pro kvalitativně proměnnou lze kromě charakteristik počítaných u ordinální proměnné vypočítat také aritmetický průměr, zejména pak proměnnou se symetrickým rozdělením pravděpodobnosti. V případě nesymetrického rozdělení pravděpodobnosti, v případě této závěrečné práce např. výše HDP na obyvatele.4 V neposlední řadě je nutné zmínit základní charakteristiku tzv. korelační analýzy zkoumající vztahy mezi proměnnými, která bude též pro potřeby této diplomové práce použita. Korelační analýza zkoumá vztah kvantitativních proměnných. Všechny proměnné mají rovnocenné postavení a závislosti jsou považovány za oboustranné. K měření intenzity mezi kvantitativními proměnnými se nejčastěji používá Pearsonův koeficient korelace r, který podle Minaříka5 nabývá hodnot z intervalu <-1,1>, kde znaménko určuje směr korelační závislosti. Záporná hodnota značí nepřímou (negativní) závislost, kladná naopak závislost přímou (pozitivní). V případě, že je hodnota korelačního koeficientu 0, značí to úplnou lineární nezávislost. O absolutní hodnotě korelačního koeficientu lze říci, že je měřítkem těsnosti lineární závislosti, tzn. čím větší je korelační koeficient, tím je lineární korelační závislost těsnější. Co se týká samotného sběru dat, je možné konstatovat, že jejich většina je určitým způsobem veřejně dostupná a dohádatelná, nicméně platí, že i když existuje těchto potenciálních zdrojů velké množství, může se u některých z nich objevit problém věrohodnosti, aktuálnosti popř. úplnost poskytovaného obsahu. Nejkomplexnější

informace

jsou

uváděny

na

webovém

portálu

www.srukturalni-fondy.cz. Údaje o projektech realizovaných s podporou jednotlivých operačních programů za období 2007 - 2013 jsou dostupné na webu příslušné regionální rady, v případě této diplomové práce u Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod. Informace o tematických operačních programech by měla spravovat i nadále příslušná

3

HINDLS, R.; HRONOVÁ, S.; SEGER, J. a FISCHER, J. Statistika pro ekonomy. 2007 MINAŘÍK, B.; BORŮVKOVÁ, J. a VYSTRČIL, M. Statistika I. 2008 5 tamtéž 4

12

ministerstva nebo jimi zřízené instituce, což je obecné konstatování poskytující komplexní náhled na problematiku. Nicméně nezbytným předpokladem pro získání kvalitních dat a ověření této kvalita je přímý kontakt s příslušnými institucemi a jejich pracovníky, kteří budou ochotni a schopni tato data poskytnout, případně zkonzultovat eventuální nejasnosti či nesrovnalosti. Vytvořený přehled realizovaných projektů pomůže k utvoření komplexního a uceleného náhledu na celou problematiku z hlediska jednak celkového objemu alokovaných prostředků, ale také v ohledu tematického zaměření toku finančních prostředků proudících z evropských fondů. V rámci kvalitativní analýzy projektů vybrané oblasti, tedy silničních obchvatů, bude k vyhodnocení celé situace mimo výše uvedeného využita též deskriptivní metoda a analýza formou SWOT analýzy, která se pokusí zohlednit veškeré aspekty s důrazem na kvalitativní hledisko. Vše samozřejmě v provázanosti na konkrétní údaje a informace o jednotlivých vybraných projektech. Přičemž je jednoznačné a nezpochybnitelné, že vliv projektů tohoto typu neprodukuje pouze synergické efekty v oblasti stavebnictví, respektive zaměstnanosti jako celku, ale pojí se s řadou pozitivních vlivů, které není možné přímo a jednoznačně vyčíslit. Veškeré výsledky všech šetření a analýz budou samozřejmě slovně popsány a zdůvodněny, přičemž budou současně prezentovány v grafickém či tabulkovém zobrazení za pomoci aplikace Microsoft Excel. Součástí sledování veškerých ukazatelů je zahrnutí aktuální situace a vývoje výše uvedených ukazatelů, a to co se týká vývoje na regionální úrovni, tak i co se týká vývoje z hlediska celostátního. Přičemž výše uvedené zvolené ukazatele ovlivňuje celá řada činností, oblastí, situací a záležitostí, které jsou více či méně ovlivnitelné a navzájem se ovlivňující a na sebe navazující za respektování veškerých existujících omezení, výjimek a konkrétních eventualit.

13

3 REGIONÁLNÍ ROZVOJ A REGIONÁLNÍ POLITIKA Pojem regionální politika se často v teoretické i praktické rovině prolíná s pojmem regionální rozvoj. Ve vztahu regionální rozvoj a regionální politika lze regionální politiku chápat jako aplikační rovinu regionálního rozvoje. Regionální politika představuje soubor prostředků vedoucích k naplňování cílů regionálního rozvoje. Zabývá se podporou regionálního rozvoje a hledá řešení na existující regionální disparity. I přes to, že jsou regionální problémy vnímány obyvatelstvem, odborníky i vládami odjakživa, není zájem o regionální politiku a regionální rozvoj tak starý.6 Zájem o tradiční regionální politiku a rozdíly v socioekonomickém rozvoji se ve větší míře projevil až v souvislosti s velkou hospodářskou krizí v 30. letech minulého století (Velká Británie) následované dalšími významnými událostmi jako 2. světovou válkou (Francie, Itálie) a ropnými šoky v 70. letech 20. století. Od druhé poloviny 70. let se začal projevovat nový koncept regionální politiky, který se v současné době uplatňuje ve většině evropských zemí.7

3.1 Regionální rozvoj Regionální rozvoj je široký pojem, jehož definice v literatuře není zcela dána. Regionální rozvoj lze chápat jako ekonomický rozvoj územně vymezeného celku, ale i jako činnost, kterou uvnitř regionu vykonávají představitelé veřejné správy (případně neziskového a soukromého sektoru), aby rozvoj území podpořili.8 Většinou se touto definicí myslí celkové zvyšování socioekonomického a environmentálního potenciálu regionu při plném využití rozvojového potenciálu daného regionu nebo zvýšení konkurenceschopnosti. Regionální rozvoj v sobě zahrnuje různé složky, které jsou spolu navzájem propojeny, a to hospodářský rozvoj, sociální rozvoj, či rozvoj jednotlivých dílčích složek jako např. rozvoj dopravy, podnikání apod. Damborský rozlišuje dva základní přístupy k definování regionálního rozvoje, a to akademický a praktický. Oba tyto přístupy se vzájemně ovlivňují a úzce promítají do regionální politiky. Akademický přístup chápe regionální rozvoj jako aplikaci dílčích 6

WOKOUN, R.; MALINOVSKÝ, J.; DAMBORSKÝ, M.; BLAŽEK, J. a kolektiv autorů. Regionální rozvoj, východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. 2008 7 WOKOUN, R.; PĚLUCHA, M. a KOUŘILOVÁ, J. Obecná regionální politika. 2011 8 MAIER, K. a kol. Udržitelný rozvoj území. 2012

14

vědeckých disciplín řešících jevy, procesy a vztahy systematicky vymezeného prostoru, které jsou ovlivněny přírodně-geografickými a socioekonomickými podmínkami v daném regionu.9 Akademický přístup poskytuje platformu pro regionální politiku, která prostřednictvím socioekonomických nástrojů vede k lepšímu regionálnímu rozložení socioekonomických aktivit a zdrojů za účelem harmonické podpory rozvoje regionů. Praktický přístup chápe regionální rozvoj jako vyšší využívání a zvyšování potenciálu daného prostoru vznikajícího v důsledku prostorové optimalizace socioekonomických aktivit a využití přírodních zdrojů.

V tomto případě se potenciál regionu hodnotí

pomocí makroekonomických ukazatelů, jako jsou HDP na obyvatele, výše průměrné mzdy, míra nezaměstnanosti, ale i pomocí jiných ukazatelů, jakou je vzdělanostní struktura, kvalita a dostupnost infrastruktury.10 Různorodost teorií regionálního rozvoje vyplývá z odlišného pohledu jednotlivých ekonomických škol na principy fungování ekonomiky a z rozdílů v použitých přístupech.11 Teorie regionálního rozvoje bývají děleny do dvou velkých skupin, a to tzv. teorií regionální rovnováhy (konvergenční teorie), kde je přirozenou základní tendencí vyrovnávání rozdílů mezi regiony, a teorií regionální nerovnováhy (divergenční teorie), kdy v průběhu vývoje dochází spíše k většímu zvětšování meziregionálních rozdílů.12 V současné době cíle regionální politiky směřují spíše ke konvergenci.

9

WOKOUN, R.; MALINOVSKÝ, J.; DAMBORSKÝ, M.; BLAŽEK, J. a kolektiv autorů. Regionální rozvoj, východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. 2008 10 tamtéž 11 BLAŽEK, J. a UHLÍŘ, D. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. 2011 12 tamtéž

15

Tab. 1 Přístupy k regionálnímu rozvoji Obecná paradigma

Charakteristické jevy

Regionální politika

Marxistickosocialistické/extrémně intervencionistické

Prostorový vývoj směřuje k rovnováze, není nutné zasahovat do tržních principů. Prostorový vývoj směřuje k nerovnováze, zásahy do tržních procesů jsou nezbytné. Vývoj tenduje k regionální nerovnováze, nutnost plánování a řízení prostorového vývoje.

Moderní/ neendogenní rozvoj/ vytváření rámcových podmínek pro endogenní iniciativy.

Vývoj tenduje k regionální nerovnováze, je nutno využít regionální potenciál.

Základní koncept „dělníci za prací“. Nástroje zvyšující mobilitu pracovních sil. „Práce za dělníky.“ Nástroje podporující příliv investic do problémových regionů. Centrální plánování a řízení prostorového vývoje ignorující regionálně-tržní signály. Podpora prostředí, ve kterém se bude dařit malým a středním firmám, inovacím, učení se. Zvýšení kvality lokálních a regionálních institucí, konkurence a spolupráce.

Liberální/ neintervencionistické/ endogenně rozvojové Keynesiánské/ intervencionistické/ exogenně rozvojové

Zdroj: SUCHÁČEK, J. (2005): Regionální vývoj v České republice po roce 1990: reformace či deformace?

3.1.1 Faktory regionálního rozvoje Prvním krokem pro účinnou regionální politiku je identifikace klíčových determinantů regionálního rozvoje. Je zřejmé, že faktory regionálního rozvoje jsou v čase variabilní, což souvisí na jedné straně se stupněm poznání socioekonomických procesů, na druhé straně podléhají změnám z důvodu vývoje struktur a jejich vzájemného působení.13 Od počátků civilizace, přes průmyslovou revoluci, až do druhé poloviny 20. století byl ekonomický rozvoj společnosti spojen zejména s materiálními výrobními faktory, tzn. s dostupnými přírodními zdroji, objemem pracovní síly a disponibilním kapitálem. V současné době mezi významné faktory regionálního rozvoje se se řadí geografická poloha, image či atraktivita daného regionu pro podnikatele, lidské zdroje, ekonomická struktura či stav životního prostředí. Geografická poloha a přírodní zdroje Přírodní zdroje a přírodní prostředí jsou označovány jako dlouhodobé determinanty regionálního rozvoje. Přírodně-geografický potenciál regionu se hodnotí pomocí ukazatelů, jako je množství a kvalit nerostných surovin, znečištění ovzduší apod. Geografická odlehlost a nedostatečné přírodní zdroje mohou způsobovat regionální problémy. 13

MMR ČR. Strategie regionálního rozvoje České republiky. Praha, 2006

16

Produkční potenciál a infrastruktura Hmotné faktory v podobě ekonomické výkonnosti, konkurenceschopnosti a dopravní infrastruktury mají také důležitý vliv na regionální rozvoj. Ekonomická výkonnost regionu je viditelná, jelikož do takových regionů je investor ochoten vložit finanční prostředky a jsou zajímavé z hlediska nabídky pracovních míst. Výkonný region je také konkurenceschopný. Inovace, informační a komunikační technologie Nehmotné faktory, a to zejména inovace a schopnost jejich vytváření a šíření, dostupnost a účinné využití informační a komunikační technologie (ICT), institucionální prostředí jsou v dnešní době nezbytnou součástí k udržení kroku v regionálním rozvoji. Lidské zdroje a vzdělávání Lidské zdroje s příslušnou úrovní dovedností a odborného vzdělání jsou v současnosti považovány za jeden z klíčových faktorů konkurenceschopnosti regionů, neboť zásadním způsobem ovlivňují ostatní spolupůsobící faktory. Nabídka kvalitních lidských zdrojů je chápána jako klíčový faktor regionálního rozvoje. Někdy je mezi dalšími faktory regionálního rozvoje uváděna také sídelní struktura, cestovní ruch, využití kulturního potenciálu či veřejná správa. V souvislosti s hodnocením regionální úrovně se mluví nejčastěji o ekonomickém růstu, který je spojen se změnami kvantitativním charakteristik (příjmová úroveň regionu, zvýšení zaměstnanosti, zvýšení počtu jednotlivých druhů zařízení občanské či technické infrastruktury apod.). Ekonomický růst je definován ve smyslu růstu HDP na obyvatele, což odráží nárůst hospodářské produktivity a průměrného materiálního blahobytu populace v daném regionu, a je předpokladem rozvoje.14 Ekonomický rozvoj je naproti tomu spojen se změnami kvalitativních charakteristik (zvýšení kvalifikační úrovně pracujících, zlepšení dopravní situace, vybavenosti lékařských zařízení či nabídkou zařízení pro trávení volného času, zlepšení kvality životního prostředí apod.). Nutno říct, že ekonomický rozvoj neprobíhá ve všech 14

STEJSKAL, J.; KOVÁRNÍK, J. Regionální politika a její nástroje. 2009

17

regionech stejně, a to z důvodu existence regionálních disparit. Regionální disparity jsou jedním z hlavních důvodů existence regionální politiky. Eliminace regionálních disparit je potom primárních smyslem regionálního rozvoje za účelem rozvoje ekonomického růstu a zvýšení kvality života obyvatel v daném regionu. Jedná se tedy spíše o proces, který je spjat se změnami kvalitativních ukazatelů.15 Koncentrace regionálních problémů do určitých regionů může vést ke vzniku regionů s vysokou mírou nezaměstnanosti způsobenou nedostatkem pracovních míst či jiných sociálních problémů, regionů s nízkou hospodářskou výkonností či špatnou kvalitou životního prostředí.16 Podle jednotlivých regionálních problémů lze pak identifikovat několik základních typů tzv. problémových regionů. Wokoun17 rozlišuje následující regiony s upadajícími či stagnujícímu základními odvětvími, regiony s nedostatečným využitím vlastních zdrojů a v neposlední řadě regiony nedostatečně vybavené přírodními zdroji či regiony hospodářsky slabé. V současné době se v České republice zájem o problematiku regionálního rozvoje zřetelně zvyšuje. Za touto skutečností stojí vnitřní a vnější příčiny. Mezi vnitřní se řadí výrazné regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti či výši průměrných mezd. Mezi vnější patří především vstup do Evropské unie, která usiluje o realizaci moderní regionální politiky.18

3.1.2 Regiony a jejich typologie Region je územní celek, který je pomocí jednoho či více znaků vyčlenitelný z širšího území. Obvykle je pomocí těchto znaků vymezován pro konkrétní účel, nebo mu v uspořádání území přísluší konkrétní funkce. V literatuře se můžeme setkat s celou řadou snah o typologizaci regionů podle nejrůznějších kritérií. Podle Ježka19 se většina z nich snaží kombinovat tři aspekty: různá pojetí či koncepce území, velikost a věcný obsah.

15

STEJSKAL, J.; KOVÁRNÍK, J. Regionální politika a její nástroje. 2009 WOKOUN, R.; MALINOVSKÝ, J.; DAMBORSKÝ, M.; BLAŽEK, J. a kolektiv autorů. Regionální rozvoj, východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. 2008 17 tamtéž 18 tamtéž 19 JEŽEK, J. Regiony - jejich typologie a význam. In Regionální rozvoj. 2008 16

18

Obecné rozlišení regionů je následující:  Fyzické regiony vytvářené územími se stejnými či obdobnými přírodními podmínkami a vymezeny přirozenými bariérami,  Administrativně správní regiony s pevně vymezenými hranicemi,  Funkční regiony tvořené územími s přechodnými rozhraními fungující jako jeden celek. Pro účely této práce bude postačující administrativní dělení regionů do jednotek NUTS (Nomenclature des unités territoriales statistiques – nomenklatura územních statistických jednotek), které slouží především pro sjednocení územních jednotek sledovaných evropskou statistikou nejen pro statistické potřeby EU, ale také pro zařazení regionů pod jednotlivé cíle regionální politiky. Tato klasifikace je hierarchická a území Evropské unie je tak rozděleno na šest úrovní NUTS regionů. První čtyři úrovně jsou uváděny jako úrovně regionální, poslední dvě pak jako úrovně lokální tzv. jednotky LAU (Local Administative Units):20  NUTS 0 – hierarchicky nejvyšší úroveň, zobrazuje stát,  NUTS 1 – územní jednotka typu velkých zemí či makroregionů tvořená většinou více jednotkami NUTS 2 (celá republika),  NUTS 2 – střední úroveň územně správního členění dané země (regiony soudržnosti),  NUTS 3 – nejnižší úroveň územně správního členění (kraje),  NUTS 4 (LAU 1) – úroveň, která není obsazena ve všech zemích EU, je však důležitá pro menší země, kde představuje administrativní členění (okresy),  NUTS 5 (LAU 2) – nejnižší jednotka na úrovni obce či městských čtvrtí (obec)

3.2 Regionální politika jako nástroj regionálního rozvoje V současné době existuje celá řada definic regionální politiky, přičemž žádná z nich nebyla akceptována za všeobecně přijatelnou. Pro účely této práce byly vybrány následující definice od Goodala21, podle něhož je regionální politika součástí státní politiky, ovlivňující rozmístění hlavních ekonomických zdrojů a činností na celém území státu nebo určité části. Regionální politika zahrnuje opatření napomáhající jednak 20 21

WOKOUN, R. Strukturální fondy a obce. Praha: ASPI, 2006 GOODALL, B. The Penguin dictionary of human geography. 1987

19

růstu stupně hospodářské aktivity v území, kde je vysoká nezaměstnanost a malá pravděpodobnost na přirozený ekonomický růst, a na druhé straně prostředky sloužící ke kontrole ekonomických činností v regionech s nadměrným růstem. N. Vanhove22 shledává regionální politiku jako veškeré veřejné intervence, které vedou ke zlepšení geografického rozdělení ekonomických aktivit, respektive které se snaží napravit určité prostorové dopady volné tržní ekonomiky pro dosažení dvou vzájemně propojených cílů, a to hospodářského růstu a zlepšení sociálního rozdělení ekonomických efektů. Ve své teorii pracuje s pěti fázemi, a to:  identifikace regionálních problémů, včetně jejich původů,  definování kvantifikovatelných cílů,  definování vhodné strategie,  identifikaci nástrojů, které bude třeba použít,  vyhodnocení použité politiky. Regionální politika je tedy určena k ovlivňování hospodářské struktury v regionech tak, aby přispěla ke zlepšení efektivnosti hospodářské politiky.23

3.2.1 Typy regionální politiky Ekonomické teorie rozlišují v regionální politice dva přístupy, a to exogenní přístup, který uplatňuje pro rozvoj regionu vnější rozvojové impulsy. Území je podporováno nástroji v podobě investičních grantů, dotací na pracovní sílu, fiskálních úlev nebo snižováním úrokových sazeb. Naopak endogenní přístup se zaměřuje na mobilizaci vnitřních regionálních faktorů.24 U tohoto přístupu převládají regionální nástroje, případné zásahy státu jsou pouze komplementárním zdrojem.25

22

VANHOVE, N. Regional policy: a European approach. 1999 WOKOUN, R.; MALINOVSKÝ, J.; DAMBORSKÝ, M.; BLAŽEK, J. a kolektiv autorů. Regionální rozvoj, východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. 2008 24 BLAŽEK, J. a UHLÍŘ, D. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. 2011 25 SKOKAN, K. a UHLÍŘ, D. Evropská regionální politika v kontextu vstupu České republiky do Evropské unie: nástin, kritika, implikace. 2003 23

20

E. Lauschmann26 identifikuje tři základní typy regionální politiky:  Růstově orientovanou regionální politiku, založenou na optimální alokaci výrobních faktorů

prostřednictvím

odpovídající

koordinace

soukromých

a

veřejných

investičních aktivit,  Stabilizačně

orientovanou

regionální

politiku,

založenou

na

vyvážených

hospodářských strukturách v jednotlivých regionech,  Infrastrukturně orientovanou regionální politiku, založenou na rovnoměrném vybavení jednotlivých regionů infrastrukturou.

3.2.2 Cíle a nástroje regionální politiky Cíle a nástroje regionální politiky vždy vycházejí z aktuální hospodářsko-politické situace státu, ve kterém má být uplatňována. Nejdříve probíhá identifikace hlavních regionálních problémů, které jsou následně konkretizovány pro jednotlivá časová období a jsou dle nich vymezeny nástroje, které mají být použity k dosažení stanovených cílů.27 Dle definovaných dílčích cílů jsou pak vybírány nejvhodnější nástroje. Molle28 rozděluje nástroje regionální politiky do dvou skupin:  makroekonomické, které jsou silně omezeny cíli národohospodářské politiky a patří zde např. přerozdělování peněz ze státního rozpočtu, ovlivňování peněz v ekonomice apod.,  mikroekonomické, které ovlivňují rozhodování ekonomických subjektů o jejich prostorové lokalizaci. Patří zde např. realokace pracovních sil a kapitálu. Wokoun a kol.29 přidává ještě členění na ostatní nástroje (administrativní a institucionální), ale ty jsou využívány pouze výjimečně.

26

LAUSCHMANN, E. Grundlageneiner Theorie der Regional politik. 1976 WOKOUN, R.; MALINOVSKÝ, J.; DAMBORSKÝ, M.; BLAŽEK, J. a kolektiv autorů. Regionální rozvoj, východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. 2008 28 MOLLE, W. The economics of European integration: theory, practice, policy. 2006 29 WOKOUN, R.; MALINOVSKÝ, J.; DAMBORSKÝ, M.; BLAŽEK, J. a kolektiv autorů. Regionální rozvoj, východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. 2008 27

21

3.3 Regionální politika EU Politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) se řadí mezi tzv. koordinované (komunitární) politiky. To znamená, že uskutečňování samotné regionální politiky spočívá na členských státech, zatímco koordinace a harmonizace náleží do nadnárodní, neboli komunitární působnosti, tj. orgánů Evropské unie.30 Regionální politika Evropské unie, nazývaná též jako kohezní politika, je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy přispívají na rozvoj chudších zemí a regionů, tak, aby se zkvalitnil život obyvatel celé Evropské unie.31 Dle evropských nařízení je hlavním posláním regionální politiky EU zmenšování rozdílů mezi úrovní rozvoje jednotlivých regionů, snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti za účelem podpory harmonického vývoje Evropské unie.32 Ve vztahu k jiným politikám Evropské unie (např. životního prostředí, zemědělské apod.) získává stále zvýhodňující postavení. Její hodnota roste s mírou její provázanosti s ostatními politikami. V programovém období 2007-2013 tvořil rozpočet této politiky 35 % z celkového rozpočtu Evropské unie, což ji spolu se Společnou zemědělskou politikou řadí mezi nejvýznamnější politiky EU.33 V rámci Evropské unie jsou vyčleněny tři úrovně regionální politiky, a to nadnárodní, národní a regionální. Regionální politika na nadnárodní úrovni je realizována prostřednictvím Evropské komise. Naopak na národní úrovni je za provádění této politiky zodpovědná Vláda České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a ostatní orgány státní správy.34

30

Euroskop.cz. Fakta o EU: Regionální politika. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/ 31 Strukturální-fondy.cz. Fondy Evropské unie: 26,7 miliard € pro Českou republiku. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU 32 tamtéž 33 MMR ČR. Kohezní politika EU. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Evropska-unie/Kohezni-politikaEU 34 NOVOTNÁ, M. Regionální politika EU. 2007

22

3.3.1 Principy regionální politiky Veškeré činnosti prováděné v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti vychází z několika základních principů, které se promítají do celého procesu čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů. Wokoun vychází z následujících pěti základních principů politiky EHS: 35 Princip programování Představuje časový harmonogram pro alokaci prostředků. Finanční pomoc je poskytována pouze v rámci víceletých a víceoborových programů, ke kterým se pak vztahují samostatné programové dokumenty. Princip partnerství Na realizaci regionální politiky se nepodílí jen členský stát, ale i další orgány a subjekty, a to na přípravě a realizaci jak samotné politiky, tak i projektů. Princip koncentrace Prostředky z fondů EU by měly být vynakládány na předem definované cíle a projekty. Jde o snahu, aby prostředky byly soustředěny do oblastí s nejvážnějšími problémy, díky čemuž je dosahováno nejen většího efektu a větší viditelnosti, ale také to umožňuje snadnější a přehlednější monitorování. Princip adicionality (doplňkovosti) Udává, že finanční prostředky vynakládané ze společného rozpočtu Evropské unie mají pouze doplňovat ostatní veřejné výdaje, nikoliv je nahrazovat. Princip monitorování a vyhodnocování Jedná se o proces průběžného sledování a vyhodnocování prováděných opatření, jakož i efektivnosti vynakládaných prostředků. Následuje průběžný monitoring realizace projektu a evaluace jeho skutečných přínosů.

35

WOKOUN, R.; MALINOVSKÝ, J.; DAMBORSKÝ, M.; BLAŽEK, J. a kolektiv autorů. Regionální rozvoj, východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. 2008

23

Přichystal ke stávajícím základním principům politiky EHS přidává ještě další dva důležité principy, a těmi jsou princip solidarity a princip subsidiarity.36 Princip solidarity Na tomto principu je založen celý integrační proces a projevuje se v mnoha dalších aktivitách Evropské unie. Hospodářsky vyspělejší státy by měly odvádět vyšší příspěvky do společného rozpočtu a financovat tak rozvoj států ekonomicky méně rozvinutých. Princip subsidiarity Tato zásada znamená decentralizaci na co nejnižší úroveň rozhodování, financování a kontroly.

3.3.2 Cíle kohezní politiky pro programové období 2007 - 2013 Ze strategického hlediska je hlavním cílem snížit míru diferencovanosti v ekonomické a sociální vyspělosti jednotlivých členských zemí. Důraz je kladen na podporu růstu konkurenceschopnosti a vytváření nových pracovních míst. V současném programovacím období se politika soudržnosti Evropské unie orientuje na dosažení třech cílů:  Konvergence,  Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost,  Evropská územní spolupráce. V programovém období 2007 - 2013 došlo ke zrušení Iniciativ s tím, že Iniciativa Společenství Interreg III z minulého programového období se stala třetím samostatným cílem pod názvem Evropská územní spolupráce. Cíl Evropské územní spolupráce je realizován prostřednictvím přeshraniční, nadnárodní a mezinárodní kooperace a síťových programů ESPON 2013 a INTERACT II. Cíl Konvergence Zaměřen na podporu nejméně rozvinutých regionů členských států Unie. Do tohoto cíle spadají především regiony úrovně NUTS II, jejichž hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly nedosahuje 75 % průměrné hodnoty tohoto ukazatele pro všech 36

PŘICHYSTAL, A. Kuchařka pro žadatele z fondů EU, aneb, Jak uvařit dobrý projekt. 2008

24

27 členských států Evropské unie včetně tzv. regionů přechodné pomoci „phasing-out, zařazené do daného cíle v rámci EU-15.37 Dále jsou k čerpání z tohoto cíle způsobilé státy, jejichž hrubý národní důchod na obyvatele je nižší než 90 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii.38 Tento cíl je financovaný z ERDF, ESF a FS a v České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou hl. m. Prahy. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Cíl posiluje konkurenceschopnost regionů, zvýšení zaměstnanosti, podporuje inovace a ekonomiku založenou na inovacích, ochranu životního prostředí, dostupnost a služby základního ekonomického významu.39 Tento cíl se týká regionů na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence, tj. HDP nad 75 % průměru Evropské unie. V České republice pod něj spadá Hl. m. Praha. Financován z fondů ERDF a ESF.40 Cíl Evropská územní spolupráce Vychází z bývalé Iniciativy Evropského společenství Interreg III z období 2000 - 2006. Tento cíl usiluje o podporu přeshraniční kooperace regionů (regiony úrovně NUTS 3 podél pozemních vnitřních hranic a některých pozemních vnějších hranic, regiony úrovně NUTS 3 podél námořních hranic, které od sebe nejsou vzdáleny více než 150 km)41, dále je podporována meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. Cíl je financovaný z ERDF a v České republice pod něj spadají všechny regiony.42

37

VITURKA, M.; ŽÍTEK, V.; HALÁMEK, P.; KLÍMOVÁ, V. a TONEV, P. Teoreticko-metodologická východiska hodnocení programů podpory regionálního rozvoje. 2005 38 WOKOUN, R.; MATES, P.; KADEŘÁBKOVÁ, J. a kol. Základy regionálních věd a veřejné správy. 2011 39 Euroskop.cz. Fakta o EU: Regionální politika. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/ 40 Strukturální-fondy.cz. Programové období 2007 – 2013. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/cs/Fondy-EU/Programove-obdobi-2007-2013 41 Euroskop.cz. Fakta o EU: Regionální politika. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/ 42 Strukturální-fondy.cz. Programové období 2007 – 2013. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/cs/Fondy-EU/Programove-obdobi-2007-2013

25

3.3.3 Finanční aspekty RP a podpory EU, strukturální fondy EU Politika hospodářské a sociální soudržnosti je naplňována prostřednictvím fondů Evropské unie, které jsou hlavními nástroji realizace této politiky. Finanční prostředky jsou z fondů čerpány v rámci několikaletých programových cyklů (sedmiletých), na základě jasných cílů, priorit a pravidel pro čerpání. Základním nástrojem pro provádění Evropské politiky soudržnosti jsou dva strukturální fondy (Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond) a Fond soudržnosti. Tyto fondy nejsou určeny k financování jednotlivých akcí, ale k podpoře víceletých rozvojových programů, které mají vyčleněny vlastní rozpočet. Jak uvádí Bajer a Matyáš43 příspěvek z fondů je zásadně vázán na operační programy. Každá členská země si sama určí operační programy, které musí vycházet z Národního strategického referenčního rámce a Národního rozvojového plánu.44 Na jejich úrovni se pak výše příspěvku vypočítává buď ve vztahu k celkovým způsobilým výdajům (veřejné i soukromé výdaje) nebo ve vztahu ke způsobilým veřejným výdajům.45 3.3.3.1 Význam strukturálních fondů Podle Hrabánkové a kol.46 jsou strukturální fondy orientovány na využití regionálního potenciálu s cílem tento potenciál aktivovat k dynamickému rozvoji, k posílení pozitivních změn v regionu a k eliminaci nebo utlumení vlivu nepříznivých faktorů. Přesně změření efektivnosti využití strukturálních fondů je velice složité, protože většina realizovaných aktivit má dlouhodobější dopad a nepřináší tedy okamžité výsledky. Pro vyhodnocení účinnosti strukturálních fondů je tedy nutné dlouhodobé sledování. Navíc je zřejmé, že regionální rozvoj je vyvolán působením celé řady faktorů a dopad jednotlivých prostředků se vyjadřuje jen velmi obtížně.47 Nicméně většina odborníků hodnotí přínos strukturálních fondů kladně. Dle Viturky48 je podpora

43

BAJER, P. a MATYÁŠ, J. Praktický průvodce dotacemi z fondů Evropské unie. 2009 WOKOUN, R.; MATES, P.; KADEŘÁBKOVÁ, J. a kol. Základy regionálních věd a veřejné správy. 2011 45 MF ČR. Pravidla pro zajištění spolufinancování prostředků EU z národních veřejných zdrojů. 2005. 46 HRABÁNKOVÁ, M.; SVATOŠOVÁ, L. a BOHÁČKOVÁ, I. Vybrané diagnostické metody pro sledování regionálního rozvoje: a Europeanapproach. 2006 47 tamtéž 48 VITURKA, M. Kvalita podnikatelského prostředí, regionální konkurenceschopnost a strategie regionálního rozvoje České republiky. 2010 44

26

regionálního rozvoje prostřednictvím strukturálních fondů jeden z nejvýznamnějších trendů současné regionální politiky. Nástroje regionální politiky Evropské unie podle Wokouna49 spočívají v kategorizaci regionálních pobídkových stimulů, které tvoří vlastní mechanismus podpory ze strukturálních fondů, mezi něž patří:  Kapitálové granty, které tvoří majoritní část těchto pobídkových stimulů, a které představují přímou formu podpory prostřednictvím poskytnutí finančních prostředků.  Dotace, které se vztahují k úrokům nebo půjčkám.  Daňové úlevy a zvýhodnění odpisových sazeb, které spadají do nástrojů fiskální politiky a představují spíše nepřímou podporu spočívající v úspoře finančních prostředků ze strany podporovaných subjektů.  Dotace, které se vztahují k pracovní síle, resp. prémií za nově vytvořená pracovní místa. 3.3.3.2 Typy strukturálních fondů Strukturální fondy sestávají v současné době ze dvou samostatných fondů, a to Evropského fondu regionálního rozvoje a Evropského sociálního fondu. Každý z těchto fondů směřuje svou pozornost na specifickou tematickou oblast. Obecně přispívají strukturální fondy k podpoře znevýhodněných, průmyslově upadajících regionů, regionů se znevýhodněnými přírodními či geografickými podmínkami, málo zalidněných oblastí, atd.50 Hlavní rozdíl mezi ERDF a ESF je ve způsobu financování. Evropský fond regionálního rozvoje financuje investiční projekty tzv. tvrdé projekty, zatímco Evropský sociální fond financuje neinvestiční projekty tzv. měkké projekty. 

Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF)

Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund) vznikl v roce 1974, aby napomáhal snižování rozdílu v životní úrovni mezi regiony Evropské unie. Hlavním cílem ERDF je posilovat ekonomické a sociální rovnováhu mezi regiony EU a podporovat konkurenceschopný a udržitelný rozvoj. Oblastmi, do kterých směřují finanční prostředky, jsou investice na podporu malých a středních podniků, produktivní 49 50

WOKOUN, R. Strukturální fondy a obce. 2006 FELIXOVÁ, K. Podpora podnikání v regionech se soustředěnou podporou státu. 2012

27

investice k vytvoření nebo zachování trvale udržitelných pracovních míst, investice do infrastruktury, podpora inovačních akcí apod.51 

Evropská sociální fond (ESF)

European Social Fund vznikl již v roce 1958 jako stěžejní nástroj sociální politiky a zaměstnanosti. Spolu se zemědělským orientačním a záručním fondem je nejstarší ze strukturálních fondů. V rámci posilování hospodářské a sociální soudržnosti podporuje zvýšení zaměstnanosti a počtu pracovních příležitostí. Peníze z fondu jsou využívány např. na vzdělávání zaměstnanců, podporu návratu lidí na trh práce, snižování nezaměstnanosti, rozvoj služeb zaměstnanosti apod. Do konce roku minulého programového období byly strukturální fondy čtyři, patřil sem ještě Evropský orientační a záruční fondy pro zemědělství a Finanční nástroj pro podporu rybolovu. Od roku 2007 však byly tyto dva fondy transformovány na Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský rybářský fond a byly začleněny do Společné zemědělské politiky. 

Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF), Finanční nástroj na podporu rybolovu (FIFG)

Evropský zemědělský záruční fond a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova vznikly v roce 2005 rozdělením původního fondu fungujícího v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie tzv. Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu (EAGGF), který fungoval již od roku 1962. Z Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu jsou financovány zejména tržní opatření společné zemědělské politiky (přímé platby zemědělcům, intervenční opatření, náhrady při vývozu apod.). Řídícím orgánem je Ministerstvo zemědělství. Platební agenturou v ČR, která zprostředkuje finanční podpory společné zemědělské politiky je Státní zemědělský intervenční úřad (SZIF). Posláním Finanční nástroje na podporu rybolovu bylo podle Wokouna52 podporovat změny v rybářském sektoru, modernizovat loďstva, rozvíjet chov ryb, chránit některé přímořské oblasti apod.

51

Strukturální-fondy.cz. Průvodce fondy EU. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Programy-2004-2006/Ramec-podpory-Spolecenstvi-2004-2006/Dokumenty/Publikace/Pruvodcefondy-EU 52 WOKOUN, R.; MALINOVSKÝ, J.; DAMBORSKÝ, M.; BLAŽEK, J. a kolektiv autorů. Regionální rozvoj, východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. 2008

28

Vedle strukturálních fondů je dalším významným finančním nástrojem Fond soudržnosti, označovaný také jako Kohezní fond. Ve srovnání se strukturálními fondy se neomezuje na podporu zaostalých regionů, ale relativně chudších členských států Evropské unie. 

Fond soudržnosti (FS)

Třetím důležitým fondem je Fond soudržnosti nebo také Kohezní fond. Cílem FS je eliminovat hospodářskou a sociální nerovnost a podporovat udržitelný rozvoj států, nikoliv regionů, čímž se liší od strukturálních fondů. Jeho prostřednictvím se financují projekty v oblasti životního prostředí a projekty v oblasti dopravní infrastruktury. Nárok na pomoc z fondu má stát, který nedosáhl 90 % průměru HDP Evropské unie.53 Řídícím orgánem Fondu soudržnosti je v ČR Ministerstvo pro místní rozvoj, které koordinuje dva zprostředkující orgány fondu – Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy. 

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD)

Vedle regionální politiky je v České republice prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova podporován rozvoj venkova, spadající do Společné zemědělské politiky EU. Prostředky z EAFRD slouží ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, na ochranu životního prostředí a krajiny, zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikaci hospodářství na venkově. V České republice jsou z něj financovány projekty předložené do tzv. Programu rozvoje venkova ČR, jehož řídícím orgánem je Ministerstvo zemědělství ČR a zprostředkujícím subjektem podpory Státní zemědělský intervenční fond.54 

Evropský námořní a rybářský fond (EMFF)

Je to finanční nástroj na podporu rybolovu, který spadá do společné rybářské politiky EU. Fond podporuje projekty vedoucí k vyšší konkurenceschopnosti a ochraně životního prostředí. Financuje aktivity týkající se mořského i vnitrozemského rybolovu (např. odbahňování rybníků), investice na modernizaci zpracovatelského průmyslu, 53

Euroskop.cz Přehled Fondů EU. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/9035/sekce/prehled-fondu-eu/ Euroskop.cz Fondy pro zemědělce a rybáře. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8633/sekce/fondypro-zemedelce-a-rybare/ 54

29

modernizace plavidel, podpory likvidace už nedostačujících plavidel, zlepšování akvakultury apod. Fond je pokračovatelem Evropského rybářského fondu z období 2007–2013.55  Fond solidarity (SF) Fond solidarity Evropské unie byl zřízen za účelem pomoci postiženým regionům v případě ohrožení přírodní katastrofou. Jde o jednu z forem solidarity mezi evropskými zeměmi a regiony.56 V rámci fondu je poskytována pomoc i preventivním opatřením proti těmto přírodním katastrofám.57 

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)

EFG je určen pro členské státy. Čerpání je umožněno pouze tehdy, když se podnik přesune mimo členské země EU nebo když nastane hromadné propouštění v daném regionu.

3.4 Regionální politika v ČR Regionální politika je z Evropské unie přenášena na národní úroveň prostřednictvím regionů soudržnosti NUTS II. V České republice je osm dodatečně vytvořených regionů soudržnosti. Z národní úrovně je regionální politika uplatňována směrem k vybraným státem podporovaným regionům tzv. strukturálně postiženým regionům, hospodářsky slabým regionům, venkovským regionům a ostatním regionům, jejichž podpora ze strany státu je z nějakého důvodu žádoucí.58 V další úrovni je uplatňována z krajské úrovně vůči vybraným mikroregionům. V České republice je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj, které zajišťuje činnosti spojené s evropskou politikou hospodářské, sociální a územní soudržnosti a návaznosti na tuto politiku zpracovává národní koncepci územního rozvoje. V rámci Ministerstva pro místní rozvoj byl ustanoven Národní orgán pro koordinaci, který představuje zastřešující orgán pro všechny operační programy v České republice financované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. 55

Euroskop.cz Přehled Fondů EU. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/9035/sekce/prehled-fondu-eu/ tamtéž 57 tamtéž 58 Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Část druhá Podpora regionálního rozvoje. § 4. 56

30

3.4.1 Programové dokumenty RP ČR pro období 2007 - 2013 Programové dokumenty v oblasti regionální politiky se neustále vyvíjejí a mění. V prvním programovém období, do kterého vstoupila Česká republika, ovlivňovala regionální politiku na národní úrovni Strategie regionálního rozvoje. Ta byla v roce 2006 nahrazena Strategií regionálního rozvoje ČR pro období 2007 - 2013, která představuje spojovací článek mezi národní regionální politikou a regionální politikou Evropské unie a také s ostatními odvětvovými politikami ovlivňujícími rozvoj území. Primárně vychází ze Strategie hospodářského růstu České republiky jako základního vládního dokumentu pro období 2007-2013. V dalším kroku strategie navazuje na Strategii udržitelného rozvoje České republiky, která definuje základní principy a cíle udržitelného rozvoje a zároveň obsahuje závazky, které Česká republika přijala v rámci svého členství v OSN, OECD a EU.59 Na základě schválené Strategie regionálního rozvoje vypracovává Ministerstvo pro místní rozvoj Státní program regionálního rozvoje. Tento dokument vymezuje regiony a oblasti, do kterých bude směřovat finanční podpora, dále cíl, jehož má být podporou dosaženo, formy a způsob poskytnutí pomoci, časový harmonogram, atd. Jedním z výstupů Strategie regionálního rozvoje je navržení aktivit a činností vedoucích k regionálnímu rozvoji, a současně návrh na financování těchto projektů, buď v rámci národních

rozvojových

programů,

nebo

v rámci

operačních

programů

spolufinancovaných z fondů Evropské unie. V této souvislosti je Strategie regionálního rozvoje zásadním zdrojovým dokumentem a podkladem pro přípravu strategických materiálů na regionální úrovni, a to Národního rozvojového plánu Evropské unie. Národní rozvojový plán představuje základní strategický dokument České republiky pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. Vláda v něm definuje priority v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti. Na jeho základě se na každé programovací období vypracovává Národní strategický referenční rámec60, kde jsou uvedeny hlavní cíle národní politiky regionálního rozvoje pro každé programové období. V programovém období 2007 - 2013 byl definován jako hlavní cíl

59

FELIXOVÁ, K. Podpora podnikání v regionech se soustředěnou podporou státu. 2012 HRABÁNKOVÁ, M.; ŘEHOŘ, P.; ROLÍNEK, L. a SVATOŠOVÁ, L. Faktory regionálního rozvoje a jejich vliv na sociálně-ekonomický potenciál regionu: vědecká monografie. 2011 60

31

přeměna

socioekonomického

prostředí

České

republiky,

zajišťující

růst

konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v souladu a s principy udržitelného rozvoji.61

3.4.2 Operační programy Operační programy se řadí mezi strategické dokumenty představující průnik priorit politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU a národních zájmů jednotlivých členských států. Zjednodušeně řečeno operační programy tvoří mezistupeň mezi fondy EU na jedné straně a příjemci podpory v členských zemích a jejich regionech na straně druhé. Jednotlivé operační programy se dále dělí na prioritní osy (kvantifikace cílů, hodnocení očekávaného vlivu) s dílčími oblastmi podpory, v rámci kterých vyhlašují jednotlivé řídící orgány časově omezené výzvy.

Na tyto otevřené výzvy následně

mohou reagovat jednotlivé subjekty (obce, kraje, neziskové organizace aj.) předkládáním projektových žádostí. Přijaté žádosti jsou poté hodnoceny řídícími orgány na základě předem stanovených kritérií. Dále operační program obsahuje víceletý finanční plán (předpokládaný příděl finančních prostředků pro každou prioritu) a opatření pro realizaci (řídící orgány, monitorovací a hodnotící systémy).62 3.4.2.1 Finanční alokace pro Českou republiku V období 2007 - 2013 se České republice nabízí z evropských fondů 26,7 miliardy EUR, což pro srovnání představuje téměř polovinu objemu výdajů sektoru vládních institucí v roce 2013.63 Pro úspěšné čerpání musí náš stát přidat navíc přibližně čtyři miliardy EUR, jelikož Evropská unie financuje maximálně 85 % výdajů z aktivit uskutečněných v rámci regionální politiky.64

61

VITURKA, M.; HALÁMEK, P.; KLÍMOVÁ, V.; TONEV, P. a ŽÍTEK, V. Kvalita podnikatelského prostředí, regionální konkurenceschopnost a strategie regionálního rozvoje České republiky. 2012 62 VILAMOVÁ, Š. a MATYÁŠ, J. Jak získat finanční zdroje Evropské unie. 2004 63 MF ČR. HOVORKA, P. a KŮS, J. Čerpání prostředků z fondů EU za programové období 2007-2013: Informační studie. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/odborne-studie-avyzkumy/2014/cerpani-prostredku-z-fondu-eu-za-program-18232 64 Strukturální-fondy.cz. Fondy Evropské unie: 26,7 miliard € pro Českou republiku. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU

32

Tab. 2 Rozdělení prostředků z fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007 - 2013 Cíl Konvergence Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce

Fondy pro ČR

Fondy pro EU 283 mld. € (cca 7 082,80 mld. Kč)

81,54%

54,96 mld. € (cca 1 385,40 mld. Kč) 8,72 mld. € (cca 218,55 mld. Kč)

Celkem Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz

15,95% 2,52%

347 mld. €

100,00%

25,88 mld. € (cca 730,00 mld. Kč) 419,09 mil. € (cca 11,73 mld. Kč) 389,05 mil. € (cca 10,97 mld. Kč) 26,69 mld. € (cca 752,70 mld. Kč)

96,98%

1,56% 1,46% 100,00%

3.4.2.2 Operační programy v programovém období 2007 - 2013 V operačních programech si Česká republika stanovila aktuální problémy, se kterými se potýká, a na jejichž řešení by ráda využila finanční podporu z evropského rozpočtu, čímž je zajištěno, že podporované projekty budou efektivně přispívat k dosažení cílů regionální politiky. V období 2007–2013 na základě cílů a priorit definovaných v Národním rozvojovém plánu ČR pro období 2007-2013 a Národním strategickém referenčním rámci využíváno 26 operačních programů, které jsou rozděleny mezi tři cíle politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Ve srovnání s minulým programovým obdobím došlo k navýšení počtu operačních programů, přičemž každý region NUTS 2 měl k dispozici speciální operační program. Taxativní výčet aktuálně platných operačních programů ukazuje následující tabulka.

33

Tab. 3 Indikativní finanční alokace operačních programů v ČR v letech 2007 - 2013 (v mil. EUR) Cíl/operační program

Zdroj financování

Alokace z fondů EU (v mil. EUR) 25 959,3

Konvergence Konvergence – tematické OP OP Doprava OP Životní prostředí OP Podnikání a inovace OP Výzkum, vývoj a inovace OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Integrovaný OP OP Technická pomoc Konvergence – regionální OP ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Moravskoslezsko ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Střední Morava ROP NUTS II Jihozápad ROP NUTS II Střední Čechy

ERDF + FS ERDF + FS ERDF ERDF ESF ESF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost OP Praha Konkurenceschopnost OP Praha Adaptabilita

21 300,2 5 774,1 4 917,9 3 041,3 2 070,7 1 837,4 1 828,7 1 582,4 247,8 4 659,1 745,9 716,1 704,4 656,5 657,4 619,7 559,1 343,3

ERDF ESF

234,9 108,4

Evropská územní spolupráce

351,6

OP Přeshraniční spolupráce

ERDF

351,6

OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko OP Nadnárodní spolupráce

ERDF

37,5

Zdroj: Národní strategický referenční rámec 2007-2013, str. 84, vlastní zpracování

Tematické operační programy V rámci cíle Konvergence bylo pro období 2007-2013 připraveno 8 tematických operačních programů, kdy každý z nich má specifické tematické zaměření. Tematické operační programy platí pro celou Českou republiku mimo hlavní město Prahu. Řídícími orgány jsou jednotlivá ministerstva. Konkrétní formulace oblastí podpory je určeno na základě priorit Národního rozvojového plánu.65 Tematické operační programy zaujímají největší podíl z celkové alokace. Připadá na ně 21,22 mld. EUR.

65

VITURKA, M.; HALÁMEK, P.; KLÍMOVÁ, V.; TONEV, P. a ŽÍTEK, V. Kvalita podnikatelského prostředí, regionální konkurenceschopnost a strategie regionálního rozvoje České republiky. 2012

34

Regionální operační programy Programové období 2007 - 2013 přináší změny v regionálních operačních programech ČR. Centrálně spravovaný Společný regionální operační program z programového období 2004 - 2006 byl nahrazen sedmi regionálními operačními programy v rámci jednotlivých regionů soudržnosti (NUTS II).66 Regionální operační programy pokrývají několik tematických oblastí s cílem zvýšení konkurenceschopnosti

regionů,

jejich

rozvoje

a

zvýšení

atraktivity

regionů

pro potenciální investory. Jednotlivé regionální operační programy jsou připravovány a implementovány decentralizovaně, a to Regionální radou příslušného regionu soudržnosti.67 V rámci regionálních operačních programů lze financovat projekty z oblasti:68 Podpory dopravní dostupnosti a obslužnosti, jež zvýší atraktivnost regionů pro investice, zajistí výstavbu stezek pro bezmotorovou dopravu a potřebnou infrastrukturu pro veřejnou dopravu. Rozvoj území vedoucí ke zlepšení podmínek pro obyvatele ve městech, zázemí měst a na venkově (rozvoj bydlení a služeb, podnikání, revitalizace zeleně, výstavby a rekonstrukce objektů občanské vybavenosti). Rozvoj podnikání v regionech zvyšující prosperitu regionu, což s sebou přinese inovace a nové pracovní příležitosti. Rozvoj cestovního ruchu zaměřený především na výstavbu a rekonstrukci turistické infrastruktury, značení a ubytovacích kapacit, rekonstrukci kulturních památek, rozvoj a obnovu sportovišť a lázeňské infrastruktury. Podporované aktivity se mohou v jednotlivých regionech lišit, jelikož si každý region určuje své vlastní prioritní osy, prioritní oblasti a cíle. Nejobsáhlejší finanční podporu

66

Jihovýchod.cz. Regionální operační program Jihovýchod. Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/tiskove-centrum/strucne-o-rop-jv 67 Strukturální-fondy.cz. Regionální operační programy. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/cs/Fondy-EU/Programove-obdobi-2007-2013/Programy-2007-2013/Regionalni-operacniprogramy 68 tamtéž

35

v rámci rozpočtu Evropské unie jednotlivých ROP zaujímá rozvoj měst a obcí, ale také dopravní obslužnost. V programovém období 2007 - 2013 je pro regionální operační programy vyčleněna celková alokace ve výši 4,6 mld. EUR. Největší podpora směřuje do zaostalých oblastí v rámci České republiky, a to do regionu soudržnosti Severozápad a ROP Moravskoslezsko. Naopak nejméně finančních prostředků plyne do regionu soudržnosti Střední Čechy. Operační programy pro Prahu Operační programy pro Prahu spadají pod cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Operační programy Praha Konkurenceschopnost a Praha Adaptabilita jsou zaměřeny na rozvoj hlavního města Prahy, a to v oblastech rozvoje veřejné dopravy, podpory inovací, vzdělávacích programů a kurzů. Řídícím orgánem pro oba pražské programy je hl. město Praha Operační programy cíle Evropská územní spolupráce Třetí cíl Evropská územní spolupráce vznikl z Iniciativy Evropského společenství Interreg III z programovacího období 2000-2006, která byla zaměřena na podporu přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce, tj. na vytváření přeshraničních partnerství za účelem harmonického rozvoje oblastí tvořených více regiony.69 Pod tímto cílem vzniklo 9 nových operačních programů zaměřených na podporu přeshraniční, nadnárodní a meziregionální formy spolupráce regionů a dále dva síťové programy. Operační programy Přeshraniční spolupráce jsou určeny pro hraniční regiony NUTS III sousedící s regiony v jiném členském státu. Česká republika má operační program pro přeshraniční spolupráci s pěti státy, a to Polskem, Slovenskem, Rakouskem, Saskem a Bavorskem.70

69

MŠMT ČR. Evropská unie regionům. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/PDF/Evropskaunieregionum.pdf 70 MF ČR. Strukturální fondy: Pravidla pro zajištění spolufinancování prostředků EU z národních veřejných zdrojů. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/podpora-ze-zahranici/strukturalnifondy

36

Operační program Meziregionální spolupráce je naopak společný pro všechny členské státy EU a také Norsko a Švýcarsko podobně jako programy ESPON 2013 (Monitorovací síť pro evropské územní plánování) a INTERACT II (program pro výměnu zkušeností s přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spoluprací).71 Pro Operační program Nadnárodní spolupráce je Evropská unie rozdělena do několika oblastí, přičemž Česká republika náleží do zóny Střední Evropa. Operační program Nadnárodní spolupráce je tak sdílen s Rakouskem, Polskem, Slovenskem, Slovinskem, Maďarskem, částí Německa a Itálie a z nečlenských zemí s částí Ukrajiny.72

3.4.3 Programy rozvoje územního obvodu krajů Podle Felixové jsou programy rozvoje územního obvodu kraje střednědobé dokumenty, jejichž hlavním charakteristickým rysem je, že se podrobně zaměřují na specifická opatření pro realizaci svých vytyčených cílů a priorit. Jejich významnou úlohu v oblasti regionálního rozvoje a regionální politiky představuje skutečnost, že jsou podkladem a výchozím dokumentem pro vypracování operačních plánů NUTS II pro stanovení programů a následného čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů Evropské unie. Tyto plány obsahují obecnější charakteristiku daného kraje v rámci ekonomického prostředí, ekonomické a odvětvové struktury, obyvatelstva, přírodních podmínek, životního prostředí apod. Poté jsou na základě specifických problematických oblastí vymezeny cíle a priority a opatření vedoucí ke splnění vymezených cílů. V návaznosti na priority jsou zvažovány relevantní operační programy a je řešena otázka finančních prostředků z vnitřních a vnějších zdrojů s důrazem na maximální využití finančního potenciálu Strukturálních fondů Evropské unie. Kraj Vysočina se ve dvou relevantních dokumentech – Program rozvoje kraje Vysočina a Profil kraje Vysočina se ani náznakem nezmiňuje k problematice vymezování

71

MF ČR. Strukturální fondy: Pravidla pro zajištění spolufinancování prostředků EU z národních veřejných zdrojů. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/podpora-ze-zahranici/strukturalnifondy 72 tamtéž

37

problémových oblastí na svém území. Centrálně jsou zde ale vymezeny dva regiony se soustředěnou podporou státu.73

4 INDIKÁTORY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Regionální politika pracuje při hodnocení regionů s celou škálou ukazatelů, a to především těch, které mají vztah k sociálnímu, ekonomickému a environmentálnímu pilíři rozvoje. Systém indikátorů V prostředí Evropské unie a implementace její regionální a strukturální politiky bylo definováno velké množství indikátorů, které mají sloužit k vyhodnocení jejich výsledků. V současné době je běžné zavádět indikátory obvykle užívané na národní úrovni na úroveň regionální.74 Hrabánková a kol.75 uvádí, že při stanovování indikátorů je důležité vycházet z kvalifikovaných statistických analýz ukazatelů, jimiž lze jednotlivé složky regionálního rozvoje charakterizovat. Do analýz je třeba zahrnout ukazatele, které charakterizují vývoj daného regionu obecně a dále ukazatele pro rozvoj regionu specifické. Je důležité dodržet srovnatelnost údajů, tzn. nelze porovnávat ukazatele absolutní, ale pouze ty, které jsou již přepočtené např. na obyvatele, plochu apod. Pro následné hodnocení programů jsou využívány indikátory dopadů, které zachycují důsledky způsobené implementací programu. Dopady jsou měřeny po odeznění přímých výsledků daného programu. Za dopady jsou označovány změny vznikající ve střednědobé periodě po implementaci programu nebo výsledky, které do tohoto okamžiku přetrvávají. Jako příklad indikátoru dopadů lze uvést počet nově vzniklých pracovních míst, které jsou obsazeny nejméně i po roce po dokončení realizace projektů.76

73

FELIXOVÁ, K. Podpora podnikání v regionech se soustředěnou podporou státu. 2012 VITURKA, M.; ŽÍTEK, V.; HALÁMEK, P.; KLÍMOVÁ, V. a TONEV, P. Teoreticko-metodologická východiska hodnocení programů podpory regionálního rozvoje. 2005 75 HRABÁNKOVÁ, M.; SVATOŠOVÁ, L. a BOHÁČKOVÁ, I. Vybrané diagnostické metody pro sledování regionálního rozvoje: a European approach. 2006 76 VITURKA, M.; ŽÍTEK, V.; HALÁMEK, P.; KLÍMOVÁ, V. a TONEV, P. Teoreticko-metodologická východiska hodnocení programů podpory regionálního rozvoje. 2005 74

38

Tab. 4 Indikátory regionálního rozvoje

Deskriptor

Hospodářská charakteristika regionu

Úroveň zaměstnanosti v regionu

Název indikátoru

Jednotka

Zdroj dat

Tvorba HDP v regionu

tis. Kč

ČSÚ

Podíl regionu na HDP ČR

%

ČSÚ

HDP na obyvatele (HDP)

tis. Kč

ČSÚ

Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva k počtu obyvatel v regionu

%

ČSÚ

Míra nezaměstnanosti

%

ČSÚ

Počet uchazečů o zaměstnání na 1 VPM

Uchazečů/1 místo

ČSÚ

Podíl investic regionu na celkových investicích ČR

tis. Kč

ČSÚ

Hmotné investice (např. dopravní infrastruktura)

tis. Kč

ČSÚ

Investice do ochrany životního prostředí

tis. Kč

ČSÚ

Průměrná mzda v regionu

Kč

ČSÚ

Průměrná mzda v jednotlivých sektorech (primér, sekundér, terciér)

Kč

ČSÚ

Úroveň nezaměstnanosti

Úroveň investičních aktivit v regionu

Životní úroveň obyvatelstva

Zdroj: VITURKA, M.; ŽÍTEK, V.; HALÁMEK, P.; KLÍMOVÁ, V. a TONEV, P. Teoretickometodologická východiska hodnocení programů podpory regionálního rozvoje. 2005

5 KRAJ VYSOČINA Kraj Vysočina má v rámci České republiky centrální polohu. Sousedí s krajem Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským, se kterým vytváří oblast NUTS 2 za účelem podpory regionálního rozvoje. Pouze další dva kraje (Praha a Středočeský) ze 14 krajů mají podobně jako kraj Vysočina vnitrozemskou polohu a jejich hranice se nedotýká státní hranice České republiky. Jižní část kraje však zasahuje do její těsné blízkosti, a díky tomu se Vysočina společně s krajem Jihočeským a Jihomoravským zapojuje do řady aktivit v rámci přeshraniční spolupráce

39

s Rakouskem.77 Povrch kraje je tvořen pahorkatinami Českomoravské vrchoviny. Území Kraje Vysočina je atraktivní zejména svým nízkým znečištěním ovzduší a velkým množstvím lesních ploch. Rozlohou téměř 6 800 km2 je kraj Vysočina krajem nadprůměrné velikosti, pouze 4 kraje ČR jsou plošně rozlehlejší (Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Jihomoravský kraj).78 Administrativně se území Kraje Vysočina člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP), 26 obvodů pověřených obecních úřadů (POU) a 704 obcí. Pouze ve Středočeském kraji existuje více obce než v Kraji Vysočina, což vypovídá o značné administrativní roztříštěnosti území kraje. Tu je možné vyjádřit průměrným počtem obyvatel připadajících na jednu obec, kdy hodnota 732 obyvatel jako průměrná velikost obce kraje Vysočina je nejnižší v mezikrajském porovnání.

5.1 Obyvatelstvo a sídelní struktura Navzdory poměrně velké rozloze se Kraj Vysočina řadí z hlediska počtu obyvatel (511 tisíc k 1. 1. 2013) k těm méně lidnatým krajům České republiky. Počtem obyvatel na 1 km2 (75 obyvatel) se kraj nachází pod průměrem České republiky a spolu s krajem Plzeňským a Jihočeským patří mezi tři regiony s nejnižší hustotou zalidnění regiony ČR. Míra registrované nezaměstnanosti přesáhla koncem roku 2012 hodnoty 10,4 % (8,2 % podle nové metodiky). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v kraji byla zaznamenána v okrese Třebíč (13,4 %) a naopak nejnižší v okrese Pelhřimov (6,7 %). Na jedno volné pracovní místo koncem roku 2012 připadalo 41 uchazečů.

5.2 Dopravní infrastruktura Silniční a železniční síť Vysočiny je strategická jak z pohledu vnitrostátního i celorepublikového. Území kraje je součástí středoevropské urbanizované osy (Berlín – Praha -Vídeň/ Bratislava - Budapešť). Dálnice D1 tak plní svoji funkčnost jak v dopravě národní tak evropské. Vysočina patří ke krajům s nadprůměrnou hustotou silniční sítě. V květnu roku 2006 schválilo zastupitelstvo kraje tzv. Páteřní silniční síť kraje 77

ČSÚ. Statistická ročenka Kraje Vysočina 2013: Krajská správa ČSÚ v Jihlavě. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajp/631011-13-xj 78 Krajský úřad Kraje Vysočina. Profil Kraje Vysočina (listopad 2013). Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4054823

40

Vysočina zahrnující 93 km dálnice D1, 422 km silnic I. tříd a 709 km silnic II. a III. tříd. V železniční dopravě jsou nejdůležitější tratě č. 230 a 250 (Praha – Kolín – Havlíčkův Brod – Brno).79

5.3 Hospodářství Struktura hospodářství Kraje Vysočina je ovlivněna historickým vývojem a zdejšími přírodními podmínkami. Po roce 1989 prošla ekonomika kraje významnými transformačními změnami, spojenými s velmi rychlou privatizací a restrukturalizací hospodářství. Kraj Vysočina nadále pokračuje v tradici zemědělské výroby. Zdejší přírodní podmínky jsou sice podprůměrné, pro některé zemědělské komodity a činnosti je však území Vysočiny optimální (produkce brambor či pastevní chov skotu). Po složitém období transformace zůstává pro zemědělství kraje nadále charakteristický velkovýrobní způsob hospodaření, kdy většina zemědělských podniků se zaměřuje na kombinaci rostlinné a živočišné výroby.80 Průmyslové výrobě dominuje strojírenství, textilní, dřevozpracující a potravinářský průmysl.81 Ekonomická výkonnost kraje ve srovnání s ostatními regiony ČR zaostává za celorepublikovým průměrem. Podíl kraje na HDP České republiky dosahuje v posledních letech okolo 4 % (HDP přes 150 mld. Kč). V roce 2013 činil tento ukazatel na 1 obyvatele přes 303 tis. Kč, tj. více než 83 % průměru České republiky.82 Průměrná hrubá měsíční mzda v Kraji Vysočina v roce 2012 činila více než 22 300 Kč. Pod celorepublikovým průměrem zaostala o téměř 2 800 Kč.83

79

Krajský úřad Kraje Vysočina. Profil Kraje Vysočina (listopad 2013). Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4054823 80 Krajský úřad Kraje Vysočina. Profil Kraje Vysočina (listopad 2013). Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4054823 81 Krajský úřad Kraje Vysočina. Profil Kraje Vysočina (listopad 2013). Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4054823 82 tamtéž 83 Krajský úřad Kraje Vysočina. Profil Kraje Vysočina (listopad 2013). Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4054823

41

6 STRUKTURÁLNÍ FONDY V KRAJI VYSOČINA Strukturální fondy lze analyzovat z řady různých pohledů, přičemž jedním z nich je i hledisko regionální. Vliv konkrétních projektů může být místní, regionální, celostátní a v případě největších projektů i nadregionální, přičemž míra a rozsah tohoto vlivu bývá v mnoha případech poměrně složité rozklíčovat a přesně stanovit. Jak již bylo zmíněno výše, zdrojů, ze kterých je možné sestavit určitou formu databáze či přehledu realizovaných projektů, jejichž společným znakem je spolufinancování z evropských fondů, je poměrně velká řada. Nicméně s ohledem na jejich kvalitu a komplexnost byl kontaktován Odbor informování o evropských záležitostech, který poskytl potřebná data, která jsou nutná pro provedení analýz, které budou předmětem této práce. Konkrétně se jednalo o data týkající se využití finančních zdrojů z fondů Evropské unie, a to za časové období 2007 – 2013. Jedná se tedy o prostředky, které byly alokovány, tedy byly jednotlivým žadatelům, v této fázi celého procesu již tedy příjemcům, proplaceny do konce roku 2013. Z toho je tedy zřejmé, že není možné hovořit o komplexně uzavřeném programovém období 2007 – 2013, protože jak již bylo zmíněno výše, tak prostředky z tohoto období lze čerpat až do konce roku 2015. Přičemž toto pravidlo tzv. n+2, které vyjadřuje hraniční termíny čerpání finančních prostředků na konkrétní akci a tedy přímo vymezuje určitou formu přesahu daného programového období do následujícího, zakládá skutečnost, a v praxi tomu tak aktuálně opravdu je, že je v současné době ještě poměrně velké množství projektů ve fázi realizace, tedy jejich financování je tedy teprve následující fáze a je plánováno na rok 2015. Reálně to potom znamená, že budou vypisovány nové výzvy a podávány žádosti na nové projekty, dle aktuálních požadavků a dokumentů a současně bude docházet k finalizaci projektů předchozího období a uzavření celé periody po stránce financování a ostatní souvislostí. Pro potřeby analýz tedy byla zpracována a sjednocena data o realizovaných projektech a současně i profinancovaných projektech v období 2007 – 2013. Přičemž je nutné doplnit, že se jednalo o projekty realizované na území Kraje Vysočina, jejichž územní záběr je omezen pouze na tento region. Nikoli tedy projekty např. s celostátním

42

charakterem a dosahem, které jsou realizované ve více, respektive všech, krajích ČR. Strukturu těchto dat lze nastínit následovně.  Seznam příjemců  Názvy a cíle projektů  Operační program a jeho příslušná prioritní osa  Celková částka projektu o Částka financovaná z EU o Částka financovaná ze státního rozpočtu o Částka financovaná z jiných rozpočtů o Částka soukromého financování  Fond, ze kterého byly dotace získány Základní údaje typu jako identifikace příjemců a názvy konkrétních projektů je logicky následována uvedením jejich hlavního cíle. K údajům obecnějšího charakteru patří též zařazení do operačního programu a v jeho rámci do příslušné prioritní osy, na něž je daný operační program členěn. Následují klíčové údaje o financování projektu a jeho celkovém finančním objemu kompletně, tedy rozklad financování konkrétní projektů je uveden v členění, které odpovídá základním principům a postupům v oblasti spolufinancování z evropských fondů. V návaznosti na to je tedy uvedena částka spolufinancovaná z EU, potažmo z evropských fondů, jakožto ústředního nástroje regionální politiky EU. Dále následuje částka spolufinancování státního rozpočtu a následně vlastní spolufinancování – vlastní podíl jednotlivých žadatelů. Přičemž je nutné uvést, že tento údaje se samozřejmě liší v návaznosti na typ žadatele (obce, soukromé subjekty, apod.) Analýza a souhrn zjištěných dat Jak bylo uvedeno výše ve sledovaném programovém období 2007 – 2013 a za předpokladu vymezených mantinelů pro výběr tohoto souboru projektů je možné konstatovat, že za respektování těchto omezení bylo v tomto období realizováno na území Kraje Vysočina celkem 1 782 projektů. Společným znakem těchto projektů je mimo regionální příslušnosti též spolufinancování z fondů EU, které bylo v obecném slova smyslu pro nemalou část z nich rozhodujícím kritériem pro samotné uskutečnění

43

jejich realizace a pro to, že byly dosaženy vymezené cíle a vytvořen předpoklad pro úspěšné plnění efektů, které by měly dané projekty vytvářet. Rozložení projektů v jednotlivých letech je uvedeno níže, jeho struktura se odvíjí a odpovídá reálné praxi, přičemž je patrný rozdíl mezi prvními dvěma a následujícími lety. Pro první rok období platí, což lze konstatovat i v obecném slova smyslu, poměrně omezené možnosti dokončení, respektive profinancování jednotlivých projektů. Faktorů na tomto místě je hned několik. Jedná se především o fakt, který byl již zmíněn a reálně se projevuje např. i v současnosti, tedy na začátku programového období 2014 – 2020, když během roku 2014 nebyly vypsány ještě žádné nové výzvy. Naopak veškerá pozornost je věnována dokončení předchozích období a do něj spadajících projektů a nové podmínky a znění operačních programů a dalších závazných textů, podléhajících mnohým schválením, mimo jiné i ze strany EU, se teprve určitým způsobem formují a probíhají práce na jejich finalizaci a závěrečné podobě. Rok 2007 pro ČR mimo jiné znamenal počátek „klasického“ programového období ve smyslu a v návaznosti na fakt roku 2004 jako vstupu ČR do EU a tedy redukovaného programového období 2004 – 2006. Počty projektů ve zkoumaných letech: o v roce 2007 = 5 projektů o v roce 2008 = 86 projektů o v roce 2009 = 217 projektů o v roce 2010 = 311 projektů o v roce 2011 = 328 projektů o v roce 2012 = 459 projektů o v roce 2013 = 376 projektů Počty projektů v následujících letech přesahují dvě, respektive tři a v roce 2012 i čtyři stovky realizovaných a profinancovaných projektů ročně. Následná analýza je věnována struktuře realizovaných projektů v návaznosti na jednotlivé fondy, které je možné využít. Využity byly čtyři následující fondy, a to tzv. Kohezní fond, Evropský rybářský fond, Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond. Jejich základní funkce a ostatní důležitá fakta byla v souvislosti již rozebrána v teoretické části této práce. 44

Fondy, ze kterých bylo čerpáno v kraji Vysočina v období 2007 – 2013 

CF (Cohesion fond) = 191 projektů



EFF = 9 projektů



ERDF = 1141 projektů



ESF = 441 projektů

Nejmenší podíl v tomto ohledu má, vzhledem k rozšířenosti a šíři využitelnosti Evropský rybářský fond (EFF), pomocí něhož bylo realizováno ve sledovaném období celkem 9 projektů. Následován je Kohezním fondem (CF), jehož prostřednictvím bylo v Kraji Vysočina realizováno 191 projektů. O stupeň výše stojí Evropský sociální fond (ESF), prostřednictvím kterého byly využity finanční prostředky na spolufinancování 441 projektů, jejichž povaha a charakter vyplývá opět z uvedených základních principů a účelu zřízení a fungování tohoto fondu. Za řádově větším počtem realizovaných projektů, celkem se jedná o 1 141 projektů, stojí poslední ze zmíněných evropských fondů, tedy Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), který je díky své, je možné říci do určité míry a samozřejmě za respektování veškerých předpokladů, „univerzálnosti“ nejvíce využívaným a v určitých ohledech i nejdůležitějším evropským fondem vůbec. Přičemž je nezbytné doplnit, že nejvýše postavené fondy, co do počtu financovaný projektů, jsou i mezi laickou veřejností nejznámější a automaticky spojované s regionální politikou EU a s „evropskými“ projekty a dotacemi, potažmo s EU jako takovou v obecném slova smyslu. V zachování logické posloupnosti, kdy byly realizovaný projekty v předchozím textu rozčleněny dle konkrétních fondů, je následně uvedena analýza projektů z hlediska jejich příslušnosti k jednotlivým operačním programům.

45

V Kraji Vysočina byly v programovém období 2007 – 2013 využity následující operační programy: 

Operační program Doprava



Operační program Podnikání a inovace



Operační program Životní prostředí



Integrovaný operační program



Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost



Regionální operační program Jihovýchod



Operační program Rybářství



Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

Na rozvoj regionu Kraje Vysočina bylo využito spolufinancování EU prostřednictvím uvedeného výčtu operačních programů, a to včetně příslušného regionálního operačního programu, tedy Regionálního operačního programu Jihovýchod (ROP Jihovýchod), který hraje nepochybně v celé problematice poměrně důležitou roli, o které bude hovořeno též následně. Ve výčtu chybí poměrně specifiky zaměřený program Výzkum a vývoj pro inovace, který v tomto ohledu a za stanovených podmínek využit nebyl. Další analýzou je podrobnější rozbor projektů z hlediska jejich příslušnosti k danému operačnímu programu a konkrétním počtům v jednotlivých letech období 2007 – 2013. Celou tuto problematiku uvádí a znázorňují dvě níže zpracované tabulky a dva související grafy, přičemž tabulka č. 4 udává přehled počtu projektů v jednotlivých operačních programech a letech a tabulka č. 5 demonstruje stejnou situaci v ohledu toků vynaložených finančních prostředků. Úvodem je opět nutné připomenout fakt, že se jedná o projekty kompletně profinancované a tedy co se týká realizace, ukončené k datu 31. 12. 2013. O celkovém počtu projektů v jednotlivých letech bylo již hovořeno, nyní je ale nezbytné na tuto problematiku provést podrobnější náhled. Na spodních příčkách, posuzujeme-li, počty projektů, figurují OP Doprava a OP Rybářství. Četnost zastoupení tkví především v charakteru operačních programů jako takových a také charakteru projektů, které bývají v rámci nich realizovány. Především v případě OP Doprava se jedná v naprosté většině případů o akce významnějšího charakteru, a to jak po stránce rozsahu jako 46

takového, tak i po stránce finanční náročnosti. OP Rybářství je zase v porovnání s ostatními analyzovanými operačními programy poměrně specifickou záležitostí, která ale bezesporu má své opodstatnění a využití, ale v rámci Kraje Vysočiny zcela jistě nehraje nikterak významnou a stěžejní roli. V případě těchto dvou oblastí – OP Doprava a OP Rybářství tedy hovoříme o počtu projektů v řádu jednotek, tak jak je patrné i z níže uvedených dat. Následuje Integrovaný operační program s celkovým počtem 100 realizovaných projektů s výraznějším výkyvem v roce 2012. Také v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost byl zrealizován spíše menší počet projektů s akcelerací opět v roce 2012. Jednoznačně akcelerující trend vývoje vykazuje v tomto ohledu operační program vzdělání pro konkurenceschopnost (OPVK), přičemž počet projektů od roku 2009 neustále a poměrně razantně stoupal s nejvyšší hodnotou v roce 2013. Význam tohoto operačního programu stejně jako předchozího jmenovaného je nesporný a pozitivní efekty s takto tematicky zaměřenými projekty mají vysoce kladnou, i když v řadě případu časově posunutou, odezvu. Počtem sice není zdaleka nejvýznamnější, ale jak bude prokázáno a zdůrazněno v dalších analýzách, komplexní významností jeden z nejdůležitějších je regionální operační program Jihovýchod (ROP JV). Záběr a zaměření tohoto operačního programu je poměrně široké, a proto v rámci svých výzev poskytuje poměrně širokou škálu možností, jakým směrem zaměřovat a realizovat projektové záměry. Na pomyslné špici se poté nachází nejpočetnější operační program Podnikání a inovace (OPPI) a operační program Životní prostředí. Trend vývoje obou operačních programů je odlišný. Počet realizovaný projektů v rámci prvního jmenovaného se vyjma poklesu mezi posledními dvěma roky 2012 a 2013 prakticky neustále zvyšoval. Zatímco OPŽP akceleroval v letech 2010 a 2011, kdy byl počet projektů jednoznačně nejvyšší. Vzhledem k významnosti podpory podnikání jako hnacího motoru ekonomiky ve všech ohledech a aktuálnosti otázek spojených s ochranou životního prostředí, udržitelným rozvojem zemědělství a v podstatě veškerých činností a za předpokladu nutnosti ochrany životního prostředí, jak pro jeho funkčnost, tak i pro využívání přírodních

47

zdrojů v budoucnu, je velký počet realizovaných projektů tohoto zaměření nejen logickým, ale také v řadě ohledu i značně pozitivním jevem. Neméně důležitým ukazatelem a skutečností kromě výše analyzovaného prostého počtu realizovaných projektů jsou též objemy finančních prostředků, které byly potřebné pro jejich realizaci. Je logické, že finančně náročnější projekty mají ve většině případů větší vliv ve všech ohledech a jsou schopny vytvořit více pozitivních, ale v případě špatně nastaveného projektu, jeho špatného umístní, načasování a celkové nekvalitní přípravě a realizace samozřejmě i více negativních efektů. Není tedy nepochybně možné hodnotit přínosy jednotlivých projektů pouze na základě jejich finanční náročnosti a uplatňovat tak určitým způsobem přímou úměru mezi objemem vynaložených finančních prostředků a pozitivními vlivy projektu. Svůj význam a odůvodnění mají i projekty malého rozsahu, které jednotlivé subjekty realizují.

Jejich

lokální,

popřípadě

regionální

dopady

bývají

nenahraditelné

a neoddiskutovatelné. Příslušný rozbor dat vynaložených finančních prostředků v rámci jednotlivých let a jednotlivých operačních programů je uveden v tabulce. Celkové hodnoty jsou sumou celkové výše výdajů na jednotlivé projekty realizované ve zkoumaném období 2007 - 2013 za předpokladu již dříve v textu stanovených a odůvodněných omezení. Analogicky ve vztahu k celkovému počtu projektů je nejméně významným i z tohoto hlediska OP Rybářství, a to z důvodů již zmíněných, tedy zejména díky své poměrně vysoké míře specifičnosti. OP Doprava i přesto, že počet prostřednictvím tohoto operačního programu realizovaných projektů, byl též téměř nejnižší, vykazuje bezpochyby nezanedbatelné částky, které dosahují téměř 2,5 mld. Kč. Investice do dopravní infrastruktury jsou nezbytnou součástí aktivity každého státu a v menším měřítku i regionu. Neboť pouze fungující infrastruktura je jedním z důležitých předpokladů rozvoje a dobrého fungování podnikání, s jehož existencí se opět pojí mnoho pozitivních vlivů na rozvoj regionu, potažmo národní ekonomiky jako celku. Stejně jako u OP Rybářství platí u IOP, respektive u OP LZZ též analogie s předchozí tabulkou podávající informace o celkových počtech projektů. U IOP se jedná o částku přesahující 2,8 mld. Kč, v případě OP LZZ byly realizovány v celkového hodnotě přesahující 1 mld. Kč. 48

Dalšími operačními programy jsou OPŽP a OPVK. OPŽP, i přesto, že vykazoval nejvyšší hodnoty co do celkových počtů projektů, zde na vrcholu nestojí. Částkou přesahující 5 mld. Kč ho lze zařadit až na třetí pozici. Samozřejmě vše je otázkou, jak již bylo ve stručnosti nastíněno investiční náročností a rozsahem konkrétních realizovaných projektů. OPVK si své umístnění ve vztahu k první tabulce v hrubých obrysech více méně udržel. Na druhou pozici lze stejně jako v předchozí tabulce zařadit OPPI, tento operační program, jak vyplývá z jeho názvu, podporující podnikání v mnoha jeho ohledech má své pevné a důležité místo v celé struktuře operačních programů a jeho podpora mimo jiné i evropskými prostředky je vítaná a v mnoha případech též nezbytná. Přičemž z aktuální situace vyplývá, že trend vývoje částek v jednotlivých letech nemusí vůbec odpovídat počtu realizovaných projektů, protože i v rámci OPPI je variabilita eventuálních investičních náročností příslušných projektů poměrně vysoká. Již jednou nastíněnou významnost a v aktuálním období určitou míru nezastupitelnosti ROP Jihovýchod podtrhuje i celkové množství vynaložených finančních prostředků v uvedených letech. Souhrnně se jedná o částku ze všech analyzovaných operačních programů nejvyšší a v tomto ohledu je možné konstatovat, že se jedná o operační program v Kraji Vysočina nejvýznamnější. I v tomto případě opět platí fakt jeho nesporného přínosu a to i díky možné šíři zaměření projektových záměrů a jejich finální realizace i za pomoci spolufinancování právě prostřednictvím ROP Jihovýchod.

49

Tab. 5 Přehled počtu projektů v jednotlivých letech dle OP

Rok

OP Doprava

OPPI

OP ŽP

IOP

ROP JV

OP OP LZZ Rybářství

5

2007 2

41

23

12

2009

2

47

94

6

2010

1

62

158

2011

1

97

2012 2013 6

Celkem 5

2008

Celkem

OPVK

8

86

1

67

217

10

5

68

1

6

311

123

16

27

37

2

25

328

130

86

35

98

25

1

84

459

103

34

21

169

18

5

26

376

485

518

100

300

223

9

141

1782

Zdroj: Data z Odboru informování o evropských záležitostech a OP LZZ – vlastní zpracování

Graf 1 Přehled hodnot projektů v jednotlivých letech dle OP (v mil. Kč)

Zdroj: Data z Odboru informování o evropských záležitostech a OP LZZ – vlastní zpracování

50

Tab. 6 Přehled hodnot projektů v jednotlivých letech dle OP (Kč) Rok

OP Doprava

2007

0

94 542 965

OPPI

2008

319 082 340

2009

442 617 356

OP ŽP

IOP

OPVK

0

0

150 146 953

90 823 297

310 540 976

496 121 905

495 170 168

110 241 820

ROP Jihovýchod 0

OP Rybářství

OP LZZ

Celkem

0

0

0

94 544 972

0

66 254 981

0

0

936 850 555

2 848 209

1 975 731 288

0

0

3 522 732 755

2010

474 563 137

597 632 695

773 026 867

98 563 823

6 502 135

2 398 271 614

2 508 590

12 013 913

4 363 084 785

2011

1 242 506 673

1 248 099 294

681 756 534

89 103 258

236 901 761

2 101 238 159

8 452 000

153 976 022

5 762 035 713

2012

0

1 353 951 082

474 859 810

770 822 894

758 918 171

1 454 694 472

1 046 667

424 207 856

5 238 502 965

2013

0

8 105 777 551

2 799 915 268

1 488 222 361

3 541 688 599

8 367 737 139

6 504 110

431 183 477

24 741 030 519

2 478 769 506

12 046 272 445

5 315 551 945

2 867 495 132

4 546 858 876

16 363 927 654

18 511 367

1 021 381 268

44 658 768 193

Celkem

Zdroj: Data z Odboru informování o evropských záležitostech a OP LZZ – vlastní zpracování Graf 2 Přehled počtu projektů v jednotlivých letech dle OP

Zdroj: Data z Odboru informování o evropských záležitostech a OP LZZ – vlastní zpracování

51

6.1 Operační program Životní prostředí Operační program Životní prostředí je, jak vyplývá z jeho názvu primárně tematicky zaměřen na ochranu a udržitelnost životního prostředí a to ve všech možných ohledech a aspektech, protože možnost zaměření a cílů konkrétních projektů, které jsou v rámci něho spolufinancované, je opravdu široké. Vzhledem k výše provedeným analýzám celkových počtů realizovaných projektů a také objemů

vynaložených

prostředků,

kdy byl

OP

ŽP

operačním

programem,

prostřednictvím něhož bylo realizováno ve sledovaném období nejvíce projektů, je nezbytné provést jeho podrobnější charakteristiku. Celkových 518 realizovaných projektů je bezpochyby nezanedbatelných, a to jak do počtu, tak i do celkového, komplexního přínosu. OPŽP je tematicky rozčleněn na celkem 7 prioritních os, které se na další úrovni ještě dělí na příslušné oblasti podpory, které svým zaměřením odpovídají a vyplývají z daných prioritních os. Kompletní struktura těchto úrovní členění je zobrazena níže.84  Prioritní osa 1 Dotace pro vodohospodářskou infrastrukturu a snižování rizika povodní o Oblast podpory 1.1 Snížení znečištění vod o Oblast podpory 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody o Oblast podpory 1.3 Omezování rizika povodní  Prioritní osa 2 Dotace pro zlepšování kvality ovzduší o Oblast podpory 2.1 Zlepšení kvality ovzduší o Oblast podpory 2.2 Omezování emisí  Prioritní osa 3 Dotace na udržitelné využívání zdrojů energie o Oblast podpory 3.1 Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny o Oblast podpory 3.2 Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry 84

OP ŽP. Stručně o OPŽP. Dostupné z: http://www.opzp.cz/sekce/16/strucne-o-opzp/

52

 Prioritní osa 4 Dotace pro odpadové hospodářství a odstraňování starých ekologických zátěží o Oblast podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady o Oblast podpory 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží  Prioritní

osa

5

Dotace

na

omezování

průmyslového

znečištění

a environmentálních rizik o Oblast podpory 5.1 Omezování průmyslového znečištění  Prioritní osa 6 Dotace pro zlepšování stavu přírody a krajiny o Oblast podpory 6.1 Implementace a péče o území soustavy Natura 2 000 o Oblast podpory 6.2 Podpora biodiverzity o Oblast podpory 6.3 Obnova krajinných struktur o Oblast podpory 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny o Oblast podpory 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny o Oblast podpory 6.6 Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod  Prioritní osa 7 Dotace pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu o Oblast

podpory

environmentálních

7.1

Rozvoj

vzdělávacích

infrastruktury programů,

pro

realizaci poskytování

environmentálního poradenství a environmentálních informací Celý tento operační program svým rozložením v podstatě kompletně pokrývá problematiku životního prostředí a jeho ochrany. Předmětem prioritní osy 1 je vodohospodářská infrastruktura a snižování rizika povodní. I když Kraj Vysočina není typickým regionem pro výskyt záplav ve větším rozsahu, je důležitost této oblasti neoddiskutovatelná. Její přínos pro rozvoj regionu tkví nejen ve funkčním, ale i estetickém hledisku, přičemž je nezbytné vyzdvihnout problematiku pitné vody a její kvality, které se věnuje oblast podpory 1.2. Tato záležitost je již v současné době pro mnoho obcí problémem číslo jedna, a to jak v ohledu jakosti pitné vody, tak i jejího prostého množství a vzhledem k aktuálnímu trendu vývoje, jak počasí, tak všech

53

souvislosti, které stav pitné vody v obecném slova smyslu ovlivňují, se bude do popředí dostávat s velkou mírou pravděpodobnosti stále častěji. Další prioritní osy, které se věnují zlepšování kvality ovzduší, respektive udržitelnému využívání zdrojů energie jsou neméně důležité. Přičemž spolu úzce souvisejí. A vzhledem k aktuální i plánované budoucí národní, respektive evropské legislativě bude naplňování příslušných cílů těchto prioritních os ve vztahu k rozvoji regionu více než vhodné. Na tomto místě a v navazující souvislosti je nutné zmínit i prioritní osu 5 zaměřenou na omezování průmyslového znečištění a příslušných environmentálních rizik. Udržitelný rozvoj průmyslu jako takového je pro region též jedním z nejdůležitějších ukazatelů. Prioritní osa 4 věnující se odpadům je a bude do budoucna též stěžejní záležitostí. Již v aktuálním programovém období bylo v rámci ní realizováno mnoho projektů, které řešily odpadové hospodářství příslušných oblastí, respektive obcí v Kraji Vysočina. A dotace z evropských fondů zde hrály ústřední roli a mnohdy byly podmínkou, aby daný projekt mohl být realizován. Výše popsaná problematika se může zdát pro rozvoj regionu v určitých ohledech druhořadá, avšak v žádném případě tomu tak není. Je jednoznačné, že plnění příslušných, typicky emisních limitů, plnění povinností při nakládání s odpady si v mnoha případech vyžádá nemalé investice a jejich náročnost jak finanční, tak časová, je značná a v určitých aspektech rozvoj regionu brzdí. Což však může platit pouze v krátkodobém horizontu, protože většina opatření je do budoucna značně přínosná. Jak vyplývá z uvedené schématu další prioritní osou, konkrétně prioritní osou 6 je podpora zlepšování stavu přírody a kraji v obecném slova smyslu. Její šíři demonstruje výčet souvisejících oblastí podpory. Poslední prioritní osa má určitou formu doplňkové činnosti, kterou je environmentální vzdělávání, poradenství a osvěta. I když je tato oblast uvedena ve výčtu jako poslední, její důležitost a nezastupitelnost patří spíše na pozici první. Neboť platí, že informovanost a znalost dané problematiky, včetně veškerých následků, důsledků a nejlepších postupů v daných oblastech, je nezbytným předpokladem pro správný výběr a formulaci konkrétních projektových záměrů a jejich následné realizace.

54

6.2 Regionální operační program NUTS II Jihovýchod Regionální operační program NUTS II Jihovýchod (ROP Jihovýchod) je jedním ze sedmi regionálních operačních programů v programovém období 2007 – 2013. Svým záběrem pokrývá dva kraje, a to Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj. Tento operační program hraje významnou roli, jak vyplývá z provedených analýz a ze zpracovaných dat, v čerpání prostředků z fondů Evropské unie. Celkem z tohoto programu bylo do konce roku 2013 realizováno 223 projektů. Což samozřejmě není konečné číslo, protože z tohoto operačního programu, stejně jako z operačních programů ostatních, lze čerpat prostředky až do roku 2015, a to díky uplatnění již zmiňovaného pravidla realizace respektive financování n + 2, jehož význam byl nastíněn v předchozím textu. Tento operační program obsahuje 4 prioritní osy s poměrně různorodým zaměřením. Jejich obsahovou náplň znázorňuje níže uvedené schéma. Prioritní osa 1 se týká dopravní dostupnosti, prioritní osa 2 rozvoje udržitelného cestovního ruchu, následuje udržitelné rozvoj měst a venkovských sídel a konečně poslední prioritní osa 4 se věnuje tzv. technické pomoci, což v podstatě znamená organizační zajištění kvalitního a efektivního fungování celého operačního programu. Každá z uvedených prioritních os se dále dělí na podrobnější tematiku, která je členěna do oblastí podpory, jejichž počet je, jak je patrné, u všech prioritních os rozdílní. Vše opět znázorňuje níže uvedené schéma. Otázky dopravní problematiky a samotného rozvoje sídle, a to ať už se jedná o města nebo nejmenší obce, jsou jednou z ústředních a v mnoha ohledech finančně nejnáročnějších oblastí vůbec. Vše vhodně doplňují otázky cestovní ruchu, který rovněž určitou formou k rozvoji dané oblasti či sídla přispívají.

55

Schéma 1 ROP Jihovýchod

Zdroj: Regionální operační program Jihovýchod. Regionální operační program Jihovýchod. Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/tiskove-centrum/strucne-o-rop-jv

V aktuálním období, které prakticky již celý rok 2014 běží, již ROP Jihovýchod ani regionální operační programy jako takové neexistují. 7 regionálních operačních programů z let 2007 – 2013 nahradil jeden operační program s názvem Integrovaný operační program.

56

6.3 Vliv strukturálních fondů na HDP v Kraji Vysočina Posouzení vlivu strukturálních fondů na HDP, respektive posouzení vlivů konkrétních projektů a na ně vynaložených finančních prostředků, na konkrétní region, a to ať už se jedná o kraj nebo v rámci EU i celý stát, je poměrně složitou záležitostí. Přičemž je zde řada nejrůznější vlivů, které mají na dané veličiny vliv. Nicméně porovnání konkrétních ukazatelů

s množstvím

vynakládaných

finančních

prostředků

na

projektu

spolufinancovaného z fondu EU je nepochybně v určitých ohledech přínosnou a tematicky zajímavou analýzou. V první fázi bude bráno v úvahu nominální HDP, tedy HDP v běžných cenách, na obyvatele v letech 2007 – 2012, jehož konkrétních hodnoty jsou uvedené v následující tabulce. Z uvedených dat je patrný klesající trend mezi lety 2007 a 2010 a trend opačný, tedy rostoucí v rámci období 2010 – 2012. Jen pro úplnost je nutné dodat, že hodnoty za rok 2013 ještě nejsou kompletně k dispozici, což bylo potvrzeno i na základě telefonické konzultace s ČSÚ. Tab. 7 HDP/ obyvatele v Kraji Vysočina v letech 2007 – 2012 Rok

HDP/ obyvatele

2007

297 835 Kč

2008

296 305 Kč

2009

294 647 Kč

2010

292 343 Kč

2011

303 263 Kč

2012

307 095 Kč

2013 Zdroj: ČSÚ. Vlastní zpracování

Hodnota není k dispozici

V návaznosti na předchozí tabulku byla provedena korelační analýza, jejímž cílem bylo porovnat hodnoty vynaložených finančních prostředků na projekty spolufinancované z EU a hodnoty právě výše uvedeného HDP na obyvatele, vše v rámci Kraje Vysočina. Cílem je tedy konstatovat, zda výše vynaložených finančních prostředků na tyto projekty nějakým souvisí s výší a vývojem HDP Kraje Vysočina, vše samozřejmě za předpokladu určitých omezení, již zmíněných, nebo v následujícím textu nastíněných. Protože je nesporné, že výsledné HDP ovlivňuje řada různých aspektů, nicméně provedená analýza bezpochyby přinese určitý úhel náhledu na celou problematiku přínosu dotačních titulů z evropských fondů, prostřednictvím nichž se příslušný objem projektů realizuje. 57

Tab. 8 Korelace vynaložených prostředků s HDP/ obyv. v letech 2007 – 2012/ 2007 – 2012 OP

Korelace - fin. prostředky s HDP/ ob. 0,03 0,76 0,03 0,66 0,89 -0,02 0,36 0,38

OP Doprava OPPI OP ŽP IOP OPVK ROP Jihovýchod OP Rybářství OP LZZ Zdroj: Vlastní zpracování

Je faktem, že určité vlivy na ekonomiku, a platí to jak v případě státu, tak v případě konkrétní regionu, v tomto případě Kraje Vysočina, se projevují s určitým větším či menším zpožděním. Nicméně pro úplnost a komplexní přehled budou provedeny korelace vynaložených finančních prostředků a výše HDP na obyvatele v různých časových horizontech. Tabulka č. 7 uvádí výše zmíněnou problematiku bez ohledu na eventuální možné časové zpoždění vlivů jednotlivých projektů. V rámci korelační analýzy byly tedy porovnány hodnoty obou ukazatelů v letech 2007 – 2012. Z výsledných zpracovaných hodnot je patrné, že ve většině případů větší mírů závislosti vypozorovat nelze. Až na jednu výjimku kladné hodnoty naznačující přímo úměrnou závislost. K zcela přímé závislosti se nejvíce přibližují OPPI, IOP a OPVK, nicméně s ohledem na ostatní hodnoty a hodnoty této tabulky jako celek není možné konstatovat, že na sobě hodnoty v tomto vymezení závisí. Tab. 9 Korelace vynaložených prostředků s HDP/ obyv. v letech 2007 – 2011/ 2008 – 2012 OP

Korelace - fin. prostředky s HDP/ ob. 0,74 0,80 0,66 -0,28 0,77 0,53 0,90 0,23

OP Doprava OPPI OP ŽP IOP OPVK ROP Jihovýchod OP Rybářství OP LZZ Zdroj: Vlastní zpracování

58

Další forma korelační analýzy je uvedena v tabule č. 8. Postup je v podstatě obdobný, tak jak bylo již uvedeno výše. Pouze je uvažováno určité zpoždění, konkrétně jeden rok. Kdy jsou porovnávány částky vynaložených finančních prostředků v letech 2007 – 2011 a hodnoty HDP na obyvatele Kraje Vysočina v letech 2008 – 2012. Výsledky se v porovnání s předchozí tabulkou poměrně značně změnily. Je evidentní, že hodnoty se výrazněji přiblížily k výsledné hodnotě 1, tedy ke zcela přímé závislosti. Toto se týká OP Doprava, OPPI, OPŽP, OPVK, OP Rybářství. Podstatně nižších, ale kladných hodnot je potom dosaženo v případě ROP Jihovýchod a OP LZZ. Jedinou zápornou hodnotu vykazuje IOP, která se ale opět blíží spíše k hodnotě 0 naznačující neexistenci vzájemné závislosti než k hodnotě – 1 reprezentující nepřímou úměru. Tab. 10 Korelace vynaložených prostředků s HDP/ obyv. v letech 2007 - 2010/ 2009 – 2012 OP

Korelace - fin. prostředky s HDP/ ob. 0,70 0,97 0,97 -0,36 0,95 0,98 0,74 0,74

OP Doprava OPPI OP ŽP IOP OPVK ROP Jihovýchod OP Rybářství OP LZZ Zdroj: Vlastní zpracování

Poslední tabulka tohoto zaměření opět zapracovává skutečnost časového zpoždění, na tomto místě se jedná o časové zpoždění 2 let. Uvažovány jsou znovu hodnoty let 2007 – 2010 v případě vynaložených finančních prostředků na realizované projekty a následně hodnoty let 2009 - 2012 v případě HDP na obyvatele Kraje Vysočina. Toto dvouleté zpoždění nejčastěji prezentované jako zpoždění typické pro projevy podobných skutečností do změny HDP, se v porovnání s předchozími hodnotami jako pro tento účel nejlepší. Vyjma IOP, který opět vykazuje jako jediný zápornou hodnotu, jsou výsledné hodnoty u všech operačních programů kladné a blížící se hodnoty prokazující jejich poměrně silnou vzájemnou závislost, a to závislost přímo úměrnou. Tento fakt se týká, jak je z tabulky patrné, všech ostatních uvedených operačních programů, kdy OPPI, OPŽP, OPVK a ROP Jihovýchod téměř dosáhly hodnoty 1. Zapracování časového zpoždění se tedy v tomto případě a na základě provedených analýz ukázalo jako nejvhodnější a závislost vynaložených finančních prostředků

59

na HDP Kraje Vysočina bylo, za respektování veškerých omezení a zmíněných skutečností, v těchto ohledech prokázána.

6.4 Vliv strukturálních fondů na podíl nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina V souladu a v návaznosti na předchozí kapitolu následuje korelační analýza, jak byla nastíněna výše, na tomto místě zkoumající závislost vynaložených prostředků na realizované projekty v Kraji Vysočina na podílu nezaměstnaných osob v tomtéž regionu. Předmětným sledovaným obdobím budou opět primárně roky 2007 – 2013, a to s příslušnými úpravami u jednotlivých částí této analýzy. První tabulkou je přehled podílu nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina v letech 2007 – 2013 a jeho vývoj. Přesný význam tohoto ukazatele, i když jeho podstata vyplývá

z názvu,

je

definován

ČSÚ.85

Otázky

zaměstnanosti,

respektive

nezaměstnanosti jsou stejně jako aktuální vývoj a výkon ekonomiky reprezentovaným např. prostřednictvím HDP a jeho změn, jsou jednou z nejzákladnějších oblastí. A pozitivní

vývoj,

či

schopnost

nějakým

způsobem

ovlivnit problematiku

nezaměstnanosti stojí bezpochyby v popředí zájmu naprosté většiny států i regionů, Kraj Vysočiny samozřejmě nevyjímaje. Vývoj tohoto ukazatele v Kraji Vysočina vykazoval do roku 2010 rostoucí trend, v tomto případě trend ve smyslu negativní změny, poté následoval mezi roky 2010 a 2011 určitý pokles, aby poté opět docházelo k postupnému růstu, kdy hodnota v posledním sledovaném roce 2013 dosáhla téže hodnoty jako maximum tohoto období rok 2010.

85

Od 3. čtvrtletí 2004 přistoupilo Ministerstvo práce a sociálních věcí k metodické změně spočívající v odlišném zahrnování některých skupin osob jak do čitatele, tak do jmenovatele. V čitateli je počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vč. občanů ČR a občanů EU (EHP), jsou to evidovaní nezaměstnaní ke konci období, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání a ve jmenovateli pracovní síla, tj. počet zaměstnaných z VŠPS + počet zaměstnaných občanů EU (EHP) + počet pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnání či živnostenským oprávněním + počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vše klouzavý roční průměr).

60

Tab. 11 Podíl nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina v letech 2007 – 2013 Rok

Podíl nezam. osob

2007

4,2

2008

4,7

2009

7,7

2010

8,1

2011

7,2

2012

7,6

2013 Zdroj: ČSÚ. Vlastní zpracování

8,1

Další částí této kapitoly jsou podobně jako v případě HDP v textu výše, opět určité variace korelační analýzy zkoumající vzájemnou závislost uvedených veličin. Samozřejmě opět za předpokladu respektování určitých časových zpoždění a časového nesouladu a prodlevy s konkrétními projevy konkrétních činností v tomto případě na trhu práce, bude provedeno několik verzí korelační analýzy. Jako první bude porovnáván vývoj množství vynaložených finančních prostředků na jednotlivé projekty spolufinancované z EU a výše definovaného podílu nezaměstnaných osob, v tomto případě obě veličiny za stejné období, tedy 2007 – 2013. Tab. 12 Korelace vynaložených prostředků s pod. nezam. osob v letech 2007 – 2013/ 2007 - 2013 OP

Korelace - fin. prostředky s podíl. nez. os.

OP Doprava OPPI OP ŽP IOP OPVK ROP Jihovýchod OP Rybářství OP LZZ Zdroj: Vlastní zpracování

0,19 0,45 0,60 0,41 0,41 0,63 0,47 0,50

Jak je patrné z výsledných dat, veškeré hodnoty jsou kladné a tedy směřující k náznaku vzájemné přímé závislosti. Nicméně hodnoty v naprosté většině případů nejsou nijak vysoké, přičemž se cílové hodnotě 1, představující zcela přímou závislost, lehce přibližují pouze OPŽP a ROP Jihovýchod. Komplexně tak za těchto okolností není možné konstatovat a potvrdit existenci vzájemné závislosti těchto dvou veličin v příslušném období. Následuje obdobně provedená analýza, avšak s určitým časovým posunem, konkrétně o jeden rok. Kdy je uvažováno určité časové zpoždění v případě projevu na trhu práce, 61

tedy na konkrétní podíl nezaměstnaných. Při pohledu na výsledná data je opět evidentní, že k výraznějšímu posunu oproti výsledným hodnotám z minulé tabulky nedošlo. Přičemž uvedená data se opět neblíží k žádné hraniční hodnotě prokazující příslušný typ vzájemné

závislosti.

Hodnotu

0,5

nepatrně

přesahují

OPPI,

OPŽP,

IOP

a ROP Jihovýchod, na druhé straně zatím spíše směrem k náznaku vzájemné nezávislosti směřují hodnoty u OP Doprava, OPVK, OP Rybářství a OP LZZ. Tab. 13 Korelace vynaložených prostředků s pod. nezam. osob v letech 2007 – 2012/ 2008 – 2013 OP

Korelace - fin. prostředky s podíl. nez. os.

OP Doprava OPPI OP ŽP IOP OPVK ROP Jihovýchod OP Rybářství OP LZZ Zdroj: Vlastní zpracování

0,33 0,54 0,55 0,51 0,38 0,55 0,18 0,39

Posledním dílem této analýzy příslušných veličin je zohlednění časového posunu, tentokrát v řádu 2 let. Je nutné konstatovat, že ani v případě tohoto posunu nedošlo k výraznějším změnám a tendenci k určité hraniční hodnotě tak, aby byla vzájemná závislost potvrzena. Na rozdíl od dvou výše uvedených výsledků, se na tomto místě objevují záporné hodnoty, a to v případě OPŽP a ROP Jihovýchod, avšak opět se nejedná o hodnoty nijak významné. Nejvíce k hranici zcela přímé vzájemné závislosti inklinují OPVK a OP LZZ, nicméně se jedná pouze o hodnoty 0,52. Ostatní operační programy spadají, vyjma dvou uvedených se zápornými hodnotami, do intervalu (0 - 0,5).

62

Tab. 14 Korelace vynaložených prostředků s pod. nezam. osob v letech 2007 – 2011/ 2009 – 2013 OP

Korelace - fin. prostředky s podíl. nez. os.

OP Doprava OPPI OP ŽP IOP OPVK ROP Jihovýchod OP Rybářství OP LZZ Zdroj: Vlastní zpracování

0,37 0,21 -0,19 0,41 0,52 -0,35 0,49 0,52

Na rozdíl od předchozího ukazatele – HDP na obyvatele, nebyla prokázána vzájemná závislost a stejný vývoj dvou zkoumaných veličin, a to v žádném uvedeném případě včetně zakomponování určitých forem časového zpoždění konkrétních vlivů. Nicméně je nezbytné konstatovat, že v případě nezaměstnanosti, je vliv projektů určitým způsobem odlišný. Nepochybně jsou určitá pracovní místa nepřímo vytvářena při jejich realizaci jako taková, tzn. při realizaci stavebních prací, dodávek, služeb, apod. Nicméně po dokončení projektu jako takového řada z nich žádná pracovní místa nevytváří, což může být též jeden z důvodu výše uvedených výsledků.

7 KVALITA ŽIVOTA V OBCÍCH V SOUVISLOSTI S PROBLEMATIKOU SILNIČNÍCH OBCHVATŮ Kvalita života v obcích jako taková je poměrně širokým pojmem a z velké části bude záviset na názoru, postoji a také na konkrétní situaci daného člověka. Zcela bezpochyby budou hrát velice důležitou roli aspekty materiální, které přímo souvisí právě s aktuálním postavením daného jedince. Přičemž platí, že konkrétní nároky a požadavky na optimální kvalitu budou značně individuální.

7.1 Kvalita života Kvalitou života v obcích i kvalitou života v obecném slova smyslu se rozumí řada různých pojetí, názorů a výkladů této problematiky. Je to v podstatě něco, co je pouze velice obtížně vyjádřitelné a měřitelné konkrétními hodnotami, respektive jen stěží lze kvalita života jako taková vyčíslit. Kvalitou života v mnoha různých ohledech se zabývá řada teoretických směrů a proudů, přičemž různé „školy“, neboli názorové proudy ji 63

vykládají, rozdělují a rozlišují různými způsoby. Nicméně platí, že rozbor této velice široké problematiky není primárním předmětem této diplomové práce, a proto není záměrem zde názorové proudy detailně rozebrat.86 Každopádně co se týká rozvoje regionu, je termín kvalita života též poměrně často zmiňovaný. V návaznosti na následující kapitolu podrobněji analyzující vybrané projektové záměry, jejichž věcným obsahem je stavba silničních obchvatů, je považováno za vhodné uvést určitý rozbor a vlastní náhled na hlediska kvality života v obcích. Je jednoznačné, že variabilita kvality života v jednotlivých obcích je značná. Přičemž nezpochybnitelným kritériem je jednoznačně vymezení vlastního prostoru a jeho dostatek. Dále jsou nezbytným faktorem spokojenosti dobré vztahy, a to nejen ty sousedské, ale komplexně v celé obci v případě menších sídel, respektive v příslušném nejbližším okolí, v případě sídel větších, i když je nepochybné, že i určitý typ události nebo situace na druhém konci velkého města může způsobit obyvatelům jiné části nepříjemnosti a snižovat kvalitu života. V návaznosti na uspokojení základních potřeb je nezbytné splňovat požadavky navazující. A to jak pocit bezpečí, tak samozřejmě i relativní klid, dostatek prostoru k odpočinku. Což je jeden z neméně důležitých a pro běžný život klíčových faktorů. Aby ho bylo dosaženo, je třeba splnění mnoha věcí v mnoha různých podobách. Přičemž na tomto místě vše směřuje k problematice analyzované níže, kterou jsou projekty silničních obchvatů a jejich vliv na kvalitu života obyvatel a jejich celkovou spokojenost a v neposlední řadě též atraktivitu dané obce jaké potenciálního sídla vůbec.

7.2 Vybrané projekty - obchvaty Jak bylo nastíněno v předchozí kapitole, zvláštní pozornost zde bude věnována analýze projektů, jejichž obsahovou náplní je realizace silničních obchvatů obcí, a to na základě zdůvodnění a uvedené jejich nesporného významu na kvalitu života jako takovou.

86

Viz např. HEŘMANOVÁ, E.; Koncepty, teorie a měření kvality života. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2012, VAĎUROVÁ, H. MÜHLPACHE, Kvalita života: teoretická a metodologická východiska. 1. vydání, Brno Masarykova univerzita, 2005, 143s. ISBN 80-210-3754-7.

64

Konkrétní projekty byly vybrány z uvedené a vytvořené databáze projektů ve sledovaném období. Na základě zpracovaných dat, která byla získána z Odboru informování o evropských záležitostech, byly vybrány projekty, které se týkají výstavby obchvatů v Kraji Vysočina. Níže uvedená tabulka obsahuje výčet pěti zrealizovaných projektů. Cílem je na tomto místě v základních parametrech jednotlivé projekty popsat dále provést analýzu kvalitativních ukazatelů a vlivů, které dané projekty mají, a to i prostřednictvím SWOT analýzy. Samozřejmě budou naznačeny veškeré vlivy, a to jak z pozitivního, tak i negativního hlediska, protože je nesporné, že veškeré projektové záměry a jejich realizace s sebou nesou určitá rizika a určitou míru negativního dopadu na své okolí. I když z logických důvodů nejsou v mnoha případech tyto negativní jevy zmiňovány. Nicméně jedním ze základních dat týkajících se daných projektů, respektive ukazatele je samozřejmě počet vystavěných metrů. Tento parametr je poměrně variabilní veličinou a může vyjadřovat jak kvantitu, tak i neméně důležitou kvalitu daného projektu. Neboť v případě obchvatu je podstatná samozřejmě jeho vzdálenost od poslední zástavby, jeho směr, průběh, a to do jaké míry zasahuje do obydlené oblasti. Na základě toho je nutné za těchto předpokladů pojmout počet vystavěných metrů jako ukazatel kvalitativní. Který je samozřejmě doplněn o řadu dalších souvisejících a vzájemně provázaných ukazatelů.

65

Tab. 15 Seznam projektů, týkajících se výstavby obchvatů v programovém období 2007 – 2013 Počet projektů

OP

Prioritní Oblast osa podpory

1

OP Doprava

4

4.I

CZ.1.01/4.1.00/08.0124

4

ROP JV

1

1.I

CZ.1.11/1.1.00/01.00011 II/353 Bohdalov - obchvat

5

ROP JV

1

1.I

CZ.1.11/1.1.00/01.00013

2

OP Doprava

4

4.I

3

OP Doprava

4

4.I

Číslo projektu

Název projektu

Silnice I/38 Jihlava, obchvat - jih

Dotace

Datum zahájení

Datum Fond ukončení

Žadatel

18.1.2006

30.9.2008 ERDF

Ředitelství silnic a dálnic ČR

EU

Státní rozpočet

Vlastní podíl žadatele CELKEM DOTACE Státní fondy

Regionální rada ROP JV

Kraj Vysočina Obec

CELKEM VLASTNÍ Jiné národní Soukromé PODÍL ŽADATELE veřejné prostředky financování

CELKEM ZA PROJEKT

202 891 146

0

35 804 320

238 695 466

0

0

0

0

0

0

238 695 466

25.10.2007

30.9.2009 ERDF Kraj Vysočina

83 251 294

0

0

83 251 294

7 345 702

7 345 702

0

0

0

14 691 404

97 942 698

II/360 Oslavička - obchvat, 2.stavba

7.4.2008

15.2.2010 ERDF Kraj Vysočina

85 904 405

0

0

85 904 405

7 579 800

7 579 800

0

0

0

15 159 600

101 064 005

CZ.1.01/4.1.00/07.0013

Silnice I/34 Česká Bělá obchvat

1.2.2008 31.12.2010 ERDF

403 378 667

0

71 184 470

474 563 137

0

0

0

0

0

0

474 563 137

CZ.1.01/4.1.00/08.0008

Silnice I/38 Moravské Budějovice - obchvat

Ředitelství silnic 1 056 130 672 a dálnic ČR

0

186 376 001

1 242 506 673

0

0

0

0

0

0

1 242 506 673

1 831 556 185

0

293 364 791

2 124 920 976

14 925 502

14 925 502

0

0

0

29 851 004

2 154 771 980

12.5.2008

28.2.2011 ERDF

Ředitelství silnic a dálnic ČR

Celkem

Zdroj: Data z Odboru informování o evropských záležitostech – vlastní zpracování

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, byly tři projekty spolufinancovány prostřednictvím OP Doprava a dva prostřednictvím ROP Jihovýchod. Jak již bylo uvedeno v analýze týkající se jednotlivých operačních programů, celkové investiční náročnosti daných projektů jsou poměrně odlišné, a to právě v souvislosti s daným využitým operačním programem. V případě OP Doprava se jedná o jednoznačně nákladnější projekty a akce většího rozsahu, oproti těmto projektům z ROP Jihovýchod. Z logiky věci jsou odlišní i žadatelé, kdy v prvním případě jde o Ředitelství silnic a dálnic a v případě druhém je žadatelem Kraj Vysočina. Pro úplnost je nutné dodat, že veškeré uvedené projekty byly spolufinancovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

66

7.2.1 Jihlava – obchvat - jih Dle dat z Odboru informování o evropských záležitostech a také z dat o projektu zveřejněných žadatelem, což je Ředitelství silnic a dálnic ČR vyplývá, že předmětem projektu je pokračování obchvatu města Jihlavy. Stavba navazuje na první část obchvatu, která byla zrealizována a otevřená roku 2004. Začátek nové trasy je situován za objektem tunelu, který byl součástí předchozí stavby. Trasa pokračuje na jih mostním objektem, severovýchodně od městské části Pístov a jižně od města Jihlavy se napojuje na stávající trasu silnice I/ 38. Součástí stavby je i mimoúrovňová křižovatka se silnicí II/ 602, 6 mostních objektů v celkové délce 327 metrů, přeložka vojenské cesty, přeložky inženýrských sítí a protihlukové stěny u nejbližší obytné zástavby. Projekt byl ukončen v září roku 2008. Tento projekt byl realizován prostřednictvím operačního programu Doprava. Silnice I/ 38 je zároveň řazena do evropského systému dálkových silnic pod číslem E59 jako významný spoj, který je teoreticky nejkratší spojnicí mezi Prahou a Vídní. Výstavba obchvatu byla vyvolána především nevyhovující situací průjezdu tranzitní a lokální dopravy centrem města, kdy stávající infrastruktura je zcela kapacitně vyčerpána, což souvisí s překročením hluku v této oblasti. Díky výstavbě obchvatu se vyřešila dopravní infrastruktura města a zmenšila se hluková zátěž. Stavba byla financována z Evropské unie z fondu ERDF, a to z 85 %. Zbylých 15 % bylo zcela uhrazeno ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Celkem bylo vybudováno 3 348 m hlavní trasy, se kterou ale souvisí spoustu dalších věcí, mimo jiné i výstavba 6 mostních objektů celkem 387 m, mimoúrovňová křižovatka 375 m, protihlukové stěny 515 m, přeložky ostatních komunikací 1640 m aj.

7.2.2 Bohdalov - obchvat Obsahem projektu dle dat z Odboru informování o evropských záležitostech je vybudování nové trasy silnice II/ 353, která povede mimo intravilán obce Bohdalov a převede stávající tranzitní dopravu z centra obce na nově vybudovanou komunikaci. Návrh trasy silnice II/ 353 navazuje na již rekonstruovaný úsek Bohdalov - Nové Veselí. Silnice vede severozápadně od zástavby obce Bohdalov a v úseku mezi Bohdalovem a Rudolcem navazuje směrově a výškově na stávající silnici II/ 353. Délka

67

nově vybudované silnice je 2 926 m. Součástí tohoto projektu bylo i vybudování třech mostních objektů o celkové délce 65 m. Silnice tvoří hlavní tah mezi krajským městem Jihlavou a okresním městem Žďárem nad Sázavou, je to významná regionální dopravní spojnice dvou center. Projekt je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a byl ukončen na podzim roku 2009, jehož žadatelem byl Kraj Vysočina. Výstavba byla nutná především kvůli nevyhovujícím parametrům v průtahu obce Bohdalov, a to nevyhovující požadavky na bezpečnost a plynulost silničního provozu. Dalšími důvody samozřejmě bylo zajištění dostatečného jízdního komfortu na této trase mezi dvěma hlavními centry Kraje Vysočina, odstranit negativní vlivy dopravy na obyvatele obce Bohdalov, snížit negativní vlivy z dopravy na životní prostřední aj. Tato stavba obchvatu kolem obce Bohdalov značně zvýšila komfort, rychlost a plynulost provozu na významné dopravní spojnici tím, že nahradila zcela nevhodně směrově a šířkově vedenou původní trasu v průtahu obcí Bohdalov. Také je zde pozitivní vliv na životní prostřední obyvatel v této obci, jedná se o značné snížení intenzity projíždějících vozidel, tím se zvýšila samozřejmě bezpečnost obyvatel, snížily se emise, prašnost i hluk v obci.

7.2.3 Oslavička – obchvat, 2. stavba Předmětem projektu je dle dat z Odboru informování o evropských záležitostech dokončení obchvatu obce Oslavička na silnici II/ 360, která navazuje na již vybudovanou a zprovozněnou 1. stavbu a nahradí stávající úsek silnice, který se vyznačuje nevyhovujícími šířkovými a směrovými parametry a zároveň vybuduje mimoúrovňové křížení se železniční tratí. Silnice II/ 360 je důležitou spojnicí mezi městy Třebíč a Velké Meziříčí. Stavba obchvatu je o délce 996 m a navazuje na již stávající 1. stavbu, která byla dokončena roku 2006 a znamená to tedy dokončení celého obchvatu Oslavička. Celkový úsek obchvatu měří 2 667 m. Součástí stavby je také vybudování dvou mostů, a to přes potok Oslavička v délce 24 m a most přes železniční trať v délce 96 m. Tento projekt byl zahájen v únoru roku 2008 a ukončen byl o dva roky později. Žadatelem o dotaci byl Kraj Vysočina. Jako předchozí projekt výstavby obchvatu byl i tento projekt realizován prostřednictvím regionálního operačního programu Jihovýchod. 68

Velkým přínosem zde bylo urychlení spojení mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím a také napojením na D1. Je zde dobré podotknout, že v rámci vhodného začlenění stavby do krajiny byly použity přírodní materiály na stavbu přímo z místa stavby.

7.2.4 Česká Bělá - obchvat Cílem projektu byla výstavba silničního tělesa v celkové délce hlavní trasy 3 235 m. Projekt byl zahájen na začátku roku 2008 a ukončen na konci roku 2010. Žadatelem bylo Ředitelství silnic a dálnic ČR a projekt byl spolufinancován pomocí Státního fondu dopravní infrastruktury a Evropského fondu pro regionální rozvoj a byl realizován prostřednictvím operačního programu Doprava. Stavba je řešena jako úplný obchvat obce Česká Bělá. Přeložka silnice I/ 34 přechází přes údolí potoka Bělá. V souvislosti s výstavbou přeložky bude provedena úprava křížení se silnicí III/ 3509 a připojení stávající silnice I/ 34. Součástí stavby bude rovněž úprava inženýrských sítí. Stavba začíná na stávajícím úseku této komunikace mezi Krátkou Vsí a Českou Bělou a končí opět na stávající silnici I/ 34 za Českou Bělou ve směru na Ždírec nad Doubravou. Důvody výstavby jsou dle Ředitelství silnic a dálnic takové, že se jedná o silnici 1. třídy a její předchozí stav neodpovídal jejímu významu a svými parametry a technickým stavem nevyhovoval potřebám silnice 1. třídy. Vyskytovalo se zde mnoho závažných dopravních závad, mimo jiné i obtížně udržitelná sjízdnost silnice v zimním období. Podélné sklony přesahující 10 % neumožňovaly plynulost zejména těžké nákladní dopravy, což negativně ovlivňovalo i životní prostředí. V obci byla rovněž zvýšená hluková zátěž. Tento obchvat s sebou přináší vyloučení tranzitní dopravy mimo souvisle zastavěná území, odstranění současné zátěže obyvatelstva hlukem, zvýší se plynulost dopravy a zkrátí se tak jízdní doba. Hlavní trasa obchvatu měří 3 235 m, dále zde byly vybudovány dva mostní objekty, jeden na silnici a druhý nad silnicí 1. třídy a mimo jiné také mimoúrovňová křižovatka o délce vybudované silnice 822 m.

7.2.5 Moravské Budějovice - obchvat Dle údajů z Ředitelství silnic a dálnic ČR je obsahem projektu výstavba silničního tělesa v celkové délce hlavní trasy 6 352 m. Začátek nové trasy je situován těsně za obcí Litohoř, kde se nová trasa odklání od stávající silnice, pokračuje západně od města Moravské Budějovice a jeho místní částí Lažínky a vrací se na původní trasu nedaleko 69

hranic Kraje Vysočina a Jihomoravského. Tento projekt byl posledním vybudovaným obchvatem v Kraji Vysočina za období let 2007 až 2013. Jako předchozí byl i tento projekt realizován prostřednictvím operačního programu Doprava, spolufinancován Státním fondem dopravním infrastruktury spolu s Evropským fondem pro regionální rozvoj. Tento projekt byl ukončen v únoru roku 2011. V zastavěné části města Moravské Budějovice vykazovala silnice řadu dopravních závad, mimo jiné i směrové, sklonové a šířkové poměry neodpovídaly požadavkům kladeným na silnici 1. třídy. Součástí stavby jsou mimo jiné dvě mimoúrovňové křižovatky, pět mostních objektů o délce 622 m, přeložky silnic v celkové délce 1 720 m, přeložky vodovodů, kanalizací, sdělovacích kabelů, plynovodů aj. Obchvat je vybaven také protihlukovou stěnou u nejbližší obytné zástavby v délce 280 m. Tento obchvat řeší převedení tranzitní dopravy mimo městské centrum, což městu a jeho obyvatelům značně pomůže, co se týče zmírnění zátěže hluku či exhalací. Zvýší se plynulost dopravy a zkrátí se jízdní doba. Došlo také k výraznému snížení vlivů dopravy na okolí stávajících komunikací. V níže uvedené tabulce je přehled výše popsaných obchvatů, jsou zde počty metrů výstavby obchvatů. Je ale patrné, že číslo pět, což je počet vybudovaných obchvatů ve sledovém období, nemusí být konečné. Protože veškerá zjištěná data jsou k 31. 12. 2013. Avšak z programového období lze čerpat prostředky ještě dva roky poté. Tab. 16 Přehled výstavby obchvatů v období 2007 – 2013 OBCHVATY

metry

Jihlava – obchvat – jih

3 348

Bohdalov – obchvat

2 926

Oslavička – obchvat – 2. stavba

996

Česká Bělá – obchvat

3 235

Moravské Budějovice - obchvat

6 352

CELKEM

16 857

Zdroj: Data z Odboru informování o evropských záležitostech, vlastní zpracování

Výše uvedená tabulka znázorňuje pouze počet metrů výstavby obchvatů, nejsou zde však zahrnuty i stavby, které s těmito obchvaty souvisí, což jsou například mosty, či přidružené křižovatky aj. 70

7.3 SWOT – výstavba obchvatů Tab. 17 SWOT ANALÝZA – výstavba obchvatů

Silné stránky

Interní faktory

       

Slabé stránky

Eventuální vliv na velký počet občanů daného sídla Zvýšení kvality života obyvatel Zlepšení dopravní dostupnosti a průjezdnosti Zvýšení bezpečnosti provozu v dané obci Ulehčení zátěže místních komunikací obce Snížení nákladů na opravy místních komunikací Snížení hluku a prašnosti Zvýšení komfortu života v obci

   

Příležitosti 

Externí faktory

   

Vysoká investiční náročnost Omezení vlivu pouze na jednu obec Zásah do okolního prostředí Zábor zemědělské půdy

Hrozby   

Vytipování vhodných obcí a lokalit pro stavbu obchvatu Zlepšení dopravní dostupnosti pozitivně ovlivňující podnikání Financování prostřednictvím dotace Zvýšená kvalita života jako faktor podporující atraktivitu dané obce Zefektivnění dopravní propustnosti regionu

 

 

Malá vzdálenost od dané obce Nezohlednění budoucího růstu obce Nekvalitně provedené stavební práce Poškození okolního životního prostředí Zadlužení žadatele v případě nepřiznání dotace či nutnosti vrácení dotace Nespokojenost obyvatel okolních obcí též požadující stavbu obchvatu Zvýšené náklady a problémy ohledně výkupu příslušných pozemků

.

Zdroj: Vlastní zpracování

Výše provedená SWOT analýza podává komplexní analytický náhled na problematiku stavby silničních obchvatů obcí jako takových. Dle jejího základního rozčlenění uvádí jak silné a slabé stránky v rámci působení interních faktorů, tak příležitosti a hrozby v rámci faktorů externích. Je nepochybné, že se s celou problematikou váže řada jak pozitivních, tak negativních dopadů, které se mohou ve větší či menší míře projevit u konkrétních projektů a v konkrétních případech. Nicméně výše uvedené souhrn se pokouší tyto eventuality sumarizovat a podat jejich v rámci možností kompletní přehled a výčet. 71

Vzhledem k tomu, že za většinou projektových záměrů, a projektových záměrů s touto analyzovanou tematikou nevyjímaje, stojí naplnění určitých cílů, které budou dále produkovat pozitivní efekty, stojí na prvním místě vždy silné stránky daného projektu. V případě silničních obchvatů se jedná v první řadě o zvýšení kvality života v dané obci v obecném slova smyslu. Stavba obchvatu může, samozřejmě v úzké závislosti na velikost dané obce, ovlivnit poměrně velký počet občanů, i přesto, že se nemusí jednak o nijak rozsáhlou a finančně zvláště náročnou akci. Toto samozřejmě neplatí vždy, protože jak bylo řečeno, velikost sídla, popřípadě dotčených sídel okolních je zde rozhodující. Samozřejmostí je zlepšení dopravní dostupnosti a průjezdnosti dané oblasti, a to už jen v souvislosti s rychlostními omezeními vyplývajících z platné legislativy. Potažmo s tímto související je zvýšení bezpečnosti v obci vlivem v naprosté většině případů podstatného snížení frekvence průjezdu dopravních prostředků. Zejména větší nákladní automobily dané obce ulehčí a bezpečnost občanů násobě vzroste. Neméně důležitým aspektem je určitá eventuální úspora finančních prostředků vynakládaných na opravy a udržování místních komunikací. Kdy v případě neexistence obchvatu a plném průjezdu vozidel obcí, jsou bezpochyby zatěžovány nejen hlavní tahy, ale i většina místních komunikací. Přičemž je jednoznačné že výdaje na jejich opravy jsou nemalou položkou v obecních rozpočtech a opravy a rekonstrukce většího rozsahu představují zejména pro menší obce značnou zátěž. Pokud zůstaneme v určitém ohledu u technické stránky celé záležitosti, též vysoká míra vibrací bezpochyby neprospívá jak komunikacím samotným, tak i přilehlým budovám a stavbám. S vybudováním obchvatu související omezení hlučnosti a prašnosti v dané obcí je dalším nesporným pozitivem přímo ovlivňující kvalitu života a zvyšující atraktivitu obce. Výše uvedené silné nebo je možné říci i pozitivní stránky investičních projektů stavby silničních obchvatů jsou neoddiskutovatelné. Nicméně je nezbytné, pro komplexnost celé problematiky, zmínit i určitá problematická místa, kterým se ve většině případů není možné vyhnout a jejich efekty a dopady též budou v určité míře působit. První z uvedených slabých stránek je v naprosté většině omezení hlavního užitku stavby pouze na jednu obec. Toto je sice primárním cílem a jednoznačnou skutečností, nicméně při širším pohledu platí, že výslední uživatelé dané stavby zdaleka nebudou pouze občané dané obce, ale výsledků daného projektu bude užívat široký okruh osob, a to i těch bez místní příslušnosti. Stejně jako drtivá většina dopravních staveb, i stavby

72

silničních obchvatů jsou poměrně značně investičně náročné a investor v určitých ohledech vystavuje danou investicí mnoha rizikům. V souvislosti s tematikou této práce samozřejmě též riziku nepřiznání dotace, případně nutností jejího vrácení, různých korekcí a dalších souvislostí a rizik, která se obecně pojí se všemi typy dotačních titulů a akcí jakkoli takto spolufinancovaných. Bohužel není možné se vyhnout dalším dvěma jmenovaným slabým stránkám, kterými je nutnost zásahu, v mnoha případech, razantního do okolního prostředí, popřípadě zábory zemědělské půdy. Přičemž je jednoznačné, že stavby probíhají s maximální možnou ohleduplností v tomto směru, nicméně v naprostém souladu s přírodním prostředím nelze realizovat v podstatě žádnou činnost člověka. Dalším částí SWOT analýzy je definování příležitostí, které dané projekty nesou. Jedná se především o možnost výrazným způsobem zkvalitnit dopravní dostupnost, průjezdnost a razantně zvýšit kvalitu života v dané obcí. A to především vytipování vhodných lokalit a obcí pro stavbu silničních obchvatů, protože obce, které by tento projekt potřebovaly, respektive byl v daných podmínkách aplikovatelný, je nepochybně obrovské množství. Dopravní dostupnost jako taková v souvislosti s kvalitou silnic, rychlosti dopravy, respektive přímého napojení na páteřní komunikace, respektive velká města, je jedním z nejdůležitějších předpokladů a nezbytných podmínek k pozitivnímu rozvoji podnikání a vůbec samotné existenci podnikání v daném místě. O finanční náročnosti těchto staveb bylo již hovořeno, a proto se jako jednoznačná příležitost jeví právě spolufinancování prostřednictvím dotace, která se výraznou měrou podílí na rozložení finanční zátěže, kdy investor může tímto způsobem optimalizovat svůj rozpočet. Vhodným výběrem lokalit výstavby silničních obchvatů, respektive jeho vhodným a technicky správným napojením na stávající komunikace se dává předpoklad ke zkvalitnění dopravní situace jako celku komplexně v celém regionu, a to ať už se jedná o kraj nebo i o menší regiony v rámci kraje. V neposlední řadě, čímž se do určité míry celý kruh uzavírá, se opět na tomto místě objevuje příležitost naplno využít potenciálu růstu kvality života v dané obci, a to za respektování všech aspektů a omezení výše specifikovaných. Příležitosti se stejně jako ve všech oblastech lidské činností pojí s určitými hrozbami, kterým se dané subjekty realizací konkrétního projektu vystavují. Otázky hrozeb se kumulují již v přípravné fázi, respektive vytipování lokality pro samotnou realizaci dané 73

stavby. Na tomto místě se jedná o hrozbu špatného umístění, směřování či profilu komunikace, malé vzdálenosti od zastavěné části obce, kdy se sice zvýší kvalita života a komfort ve středu obce, avšak okrajové části budou naopak nově postiženy v podstatě obdobným problémem. Nejedná se však pouze o umístnění jako takové na určitých pozemcích, ale také o výběr samotných obcí vhodných k realizaci těchto poměrně náročných projektů. O určitém finančním riziku typu velké zátěže rozpočtu investora, respektive všemi souvislosti spojenými s nepřiznáním či určitou formou krácení dotace, bylo již hovořeno. Přičemž náklady stavby mohou výrazně zvýšit i problémy s výkupem pozemků. Nemalou a trvalou hrozbou je necitlivý zásah do okolní krajiny a přírodního prostředí, které může již zůstat natrvalo výrazně poškozeno, což opět souvisí s výběrem optimálního místa pro stavbu. S tím úzce souvisí i nezbytno respektování budoucího, předpokládaného vývoje a růstu obce, kdy by rozšiřující se zástavby příslušným směrem mohla funkci silničních obchvatu částečně, potažmo plně znehodnotit. Na základě provedené SWOT analýzy je patrné, že projekty jejichž obsahovou náplní je stavba silničních obchvatů obcí mají řadu pozitivních synergických efektů. Jejich naplnění je však předpokládáno využitím všech silných stránek a příležitostí a snahou o maximální vyhnutí se veškerým hrozbám, které mohou představovat riziko a dopadnou na většinu dotčených subjektů.

74

ZÁVĚR Na základě výše uvedeného bylo definováno několik cílů této práce. Ústředním cílem bylo zhodnotit a zanalyzovat problematiku projektů realizovaných prostřednictvím spolufinancování z prostředků fondů EU v Kraji Vysočina, a to v řadě různých ohledů. Nezbytným předpokladem pro veškeré analýzy bylo vytvoření nezbytného teoretického základu, a to jak metodického, tak i konkrétně zaměřeného na danou oblast. Touto oblastí byly především projekty spolufinancované z „evropských peněž“, nicméně je tato problematika záležitostí s velice širokým záběrem, a proto pro úplnost a komplexnost byl proveden rozbor regionální politiky EU a jejich základních principů fungování, vše bylo doplněno rozborem podobného typu v případě regionální politiky ČR včetně veškerých nezbytných souvislostí pojících se k těmto tématům. Tento základ poskytl určité východisko pro konkrétní analýzy v následující části diplomové práce. Lokalizace předmětných analýz byla směřována do Kraje Vysočina a středem zájmu bylo, v současné době již minulé, programové období 2007 – 2013. V rámci tohoto období a s uvedeným místním omezením bylo pracováno při provádění veškerých analýz. Stejně jako ve všech ostatních krajích České republiky, samozřejmě za respektování specifického postavení hlavního města Prahy, i v Kraji Vysočina je realizována řada projektů spolufinancovaných prostřednictvím fondů EU, respektive prostřednictvím příslušných operačních programů. Z obecných charakteristik Kraje Vysočina vycházel podrobný rozbor realizovaných projektů za období 2007 – 2013, aby však bylo možné provést kompletní rozbor aktuální situace, byly uvažovány pouze projekty ukončené, tzn., byla ukončena jejich realizace, a projekt byl také profinancován, tedy žadatel obdržel příslušný podíl dotace na celkovém rozpočtu daného projektu. Samozřejmě je vzhledem k aktuální situaci jasné, že řada projektů je teprve v určité fázi realizace a mnoho jich bude finálně dokončeno až během roku 2015. Zvláštní pozornost byla následně věnována dvěma ve většině ohledů nejvýznamnějším operačním programům v Kraji Vysočina, a to OPŽP a ROP Jihovýchod, které byly analyzovány, včetně jejich struktury, podrobněji. V tomto případě kvantitativní ukazatele typu počtu realizovaných projektů, potažmo neméně důležitý celkový objem vynaložených finančních prostředků, poté byly součástí 75

korelační analýzy. Kdy byla právě druhá jmenovaná veličina – objem vynaložených finančních prostředků porovnávána s makroekonomickými ukazateli Kraje Vysočina, a to vývoji HDP na obyvatele, respektive podílu nezaměstnaných osob, to vše v rámci, jak již bylo uvedeno, korelační analýzy. Prováděné analýzy směřovaly především ke snaze potvrdit či vyvrátit určité deklarované pozitivní vlivy realizace tohoto typu projektů na ekonomiky daného státu, v tomto případě regionu. Jak bylo uvedeno v textu, závěrem nepochybně je, že naprostá většina projektů má řadu pozitivních efektů a jejich přínos je tak bezpochyby kladný, nicméně na druhé straně existují mnohá negativa, která nebývají tak často uváděna a vyzdvihována. Z provedených analýz vyplynulo, že za předpokladu všech omezení a zobecnění, která daná metoda za aktuálních podmínek poskytuje, že v případě HDP je možné hovořit o určité formě přímé závislosti dvou výše uvedených veličin. Avšak pouze za předpokladu, že je do problematiky zakomponováno nejčastěji deklarované časové zpoždění projevů daných kroků, a to v délce 2 let. Při analýze identických let, respektive při posunu pouze o 1 rok, se žádná konkrétní závislost neprojevila. V případě druhého ukazatele – podílu nezaměstnaných osob vzájemná závislost s celkovými objemy vynaložených finančních prostředků na realizace projektů, nebyla prokázána, a to v žádné variantě zahrnutí příslušných časových zpoždění. Nicméně i přes tyto výsledky je výsledným doporučením bezpochyby maximální využívání dostupných dotačních titulů na realizaci konkrétních projektů. Důležitým předpokladem je kvalitní příprava projektového záměru a zdůvodnění přínosu konkrétního projektu. Musí totiž vždy fungovat návaznost ve směru projektový záměr – příprava – hledání dostupného dotačního titulu, nikoli postup opačný, který může směřovat k realizaci do určité míry aktuálně „nepotřebných projektů.“ Aby byla celá problematika komplexně zanalyzována byla zařazena též mimo výše uvedených kvantitativních analýz, také analýza dílčí, kvalitativní. Efekty jednotlivých projektů, které se během jejich realizace a následného provozu a fungování samotného projevů nejsou v mnoha případech přesně vyčíslitelné a měřitelné, avšak je možné je určitým způsobem charakterizovat a definovat. Pro potřeby těchto analýz bylo zvoleno jako ústřední termín sousloví „kvalita života“. Vzhledem k tomu, že základními sídelními jednotkami jsou obce a s přihlédnutím k jejich nezastupitelnému významu 76

jako ve struktuře celého Kraje Vysočina, tak i celé ČR a jejich zcela dominantnímu místu v běžném životě, bylo pracováno s kvalitou života v obci. Aby vše dostalo konkrétní rozměr, byly definovány též i konkrétně zaměřené projekty, přičemž tímto zaměřením byly silničních obchvaty obcí. Zvoleny byly díky svému jednoznačně nezměrnému vlivu právě na kvalitu života v dotčených obcích. I s pomocí SWOT analýzy byla provedena kvalitativní analýza a uvedeny ústřední otázky a s celou problematikou související záležitosti. Výsledkem analýz byl potvrzen jednoznačný přínos těchto staveb a fakt, že by měly bezpochyby stát v popředí zájmu, neboť pro dotčené obce se situace v oblasti kvality života kompletně jednoznačně posunula pozitivním směrem k lepšímu se všemi souvisejícími aspekty. Důležitým předpokladem pro budoucí investory je jednak správný výběr lokality a též lokalizace samotné stavby včetně respektování okolního prostřední a v neposlední řadě též eventuálního budoucího růstu obce. Závěrem je nutné říci, že vliv projektů spolufinancovaných z evropských fondů je bezpochyby pro Kraj Vysočina přínosnou záležitostí. Nicméně to platí pouze za respektování všech v práci uvedených předpokladů. Dotační systém jako takový je relativně složitou záležitostí a všichni žadatelé bez rozdílů se vystavují určitým a poměrně jasně definovaným rizikům, které se s přijetím dotace neodmyslitelně a neoddělitelně pojí. Využívání dotací je ale pro analyzovaný region nepochybnou příležitostí, kterou bude nezbytné, pro zajištění rozvoje i v budoucích letech, nadále využívat a s jejich pomocí kvalitně připravené a přínosné projekty realizovat.

77

POUŽITÉ ZDROJE Literatura WOKOUN, R.; MALINOVSKÝ, J.; DAMBORSKÝ, M.; BLAŽEK, J.; Regionální rozvoj – východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde, a.s., 2008. ISBN 978-80-7201-699-0 BAJER, P.; MATYÁŠ, J. Praktický průvodce dotacemi z fondů Evropské unie. Vyd. 1. Brno: Eurospolečnosti, 2009, 122 s. ISBN 978-802-5440-179 BLAŽEK, J. a UHLÍŘ, D. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. Vyd. 2., přeprac. a rozš. Praha: Karolinum, 2011, 342 s. ISBN 978-80-246-1974-3 Evropská unie regionům. 1. české vyd. Praha: Delegace Evropské komise v České republice, 2002, 46 s. ISBN 80-238-8523-5 FELIXOVÁ, K. Podpora podnikání v regionech se soustředěnou podporou státu. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2012, 178 s. ISBN 978-8074145-285 VITURKA, M.; HALÁMEK, P.; KLÍMOVÁ, V.; TONEV, P.; ŽÍTEK, V. Kvalita podnikatelského prostředí, regionální konkurenceschopnost a strategie regionálního rozvoje České republiky. Praha: Gradapublishing, 2010, 232 s. ISBN 978-80-247-36389 GOODALL, B. The Penguin dictionary of human geography. New York, N.Y., U.S.A.: Penguin Books, 1987, 509 p. ISBN 01-405-1095-8 HINDLS, R.; HRONOVÁ, S.; SEGER, J. a FISCHER, J. Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 415 s. ISBN 9788086946436 HRABÁNKOVÁ, M.; SVATOŠOVÁ, L. a BOHÁČKOVÁ, I. Vybrané diagnostické metody pro sledování regionálního rozvoje: a European approach. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2006, 65 s. ISBN 80-704-0835-9 HRABÁNKOVÁ, M.; ŘEHOŘ, P.; ROLÍNEK, L. a SVATOŠOVÁ, L. Faktory regionálního rozvoje a jejich vliv na sociálně-ekonomický potenciál regionu: vědecká monografie. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011, 111 s. ISBN 978807-2047-529 LAUSCHMANN, E. Grundlageneiner Theorie der Regional politik. 3., völligneubearb. Aufl. Hannover: Schroedel, 1976. ISBN 35-079-1662-2 JEŽEK, J. Regiony - jejich typologie a význam. In Regionální rozvoj. Praha: Linde Praha, a.s., 2008, s. 287. ISBN: 978-80-7201-699-0

78

MAIER, K. a kol. Udržitelný rozvoj území. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 253 s. ISBN 978-80-247-4198-7 MINAŘÍK, B.; BORŮVKOVÁ, J. a VYSTRČIL, M. Statistika I. 3., přeprac. vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008, 234 s. ISBN 978-807-3751524 MOLLE, W. The economics of European integration: theory, practice, policy. 5th ed. Burlington, VT: Ashgate, c2006, xiv, 446 p. ISBN 07-546-4812-5 NOVOTNÁ, M. Regionální politika EU. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská, 2007, 206 s. Studijní opora pro distanční vzdělávání. ISBN 978-802-4814-131 PŘICHYSTAL, A. Kuchařka pro žadatele z fondů EU, aneb, Jak uvařit dobrý projekt. Nymburk: Vega-L, 2008, 153 s. ISBN 978-80-86757-94-0 SKOKAN, K. a UHLÍŘ, D. Evropská regionální politika v kontextu vstupu České republiky do Evropské unie: nástin, kritika, implikace. Vyd. 1. Ostrava: Repronis, 2003, 114 s. ISBN 80-732-9023-5 STEJSKAL, J. a KOVÁRNÍK, J. Regionální politika a její nástroje: Europeanapproach. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 212 s. ISBN 978-80-7367-588-2

a

Strategie regionálního rozvoje České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006 SUCHÁČEK, J. (2005): Regionální vývoj v České republice po roce 1990: reformace či deformace? In: Ekonomická revue, roč. 8, č. 4, s. 37-51. ISSN 1212-3951 VANHOVE, N. Regionalpolicy: a Europeanapproach. 3rd ed. Brookfield, Vt.: Ashgate, 1999, xx, 639 p. ISBN 18-401-4994-9 VILAMOVÁ, Š. A MATYÁŠ, J. Jak získat finanční zdroje Evropské unie. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 196 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-0828-0. VITURKA, M. Kvalita podnikatelského prostředí, regionální konkurenceschopnost a strategie regionálního rozvoje České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 227 s. ISBN 978-80-247-3638-9 VITURKA, M.; ŽÍTEK, V.; HALÁMEK, P.; KLÍMOVÁ, V. a TONEV, P. Teoretickometodologická východiska hodnocení programů podpory regionálního rozvoje. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 122 s. ISBN 80-210-3639-7 WOKOUN, R. Strukturální fondy a obce. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2006, 146 s. ISBN 80735-7138-2 WOKOUN, R.; MATES, P.; KADEŘÁBKOVÁ, J. a kol. Základy regionálních věd a veřejné́ správy. 1. české vyd. Plzeň: A. Čeněk, 2011, 474 s. ISBN 978-807-3803-049

79

Internetové zdroje

Kreg.vse.cz [online]. WOKOUN, R.; PĚLUCHA, M. a KOUŘILOVÁ, J. Obecná regionální politika. Praha: Národní hospodářská fakulta VŠE v Praze, 2011 [cit. 201409-14]. Dostupné z: http://kreg.vse.cz/wp-content/uploads/2011/04/RP_regpol-obecnaucebnice.pdf Ministerstvo financí ČR [online]. HOVORKA, P. a KŮS, J. Čerpání prostředků z fondů EU za programové období 2007-2013: Informační studie [cit. 2014-09-21]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/odborne-studie-a-vyzkumy/2014/cerpaniprostredku-z-fondu-eu-za-program-18232 Strukturální-fondy.cz [online]. Průvodce fondy Evropské unie [cit. 2014-09-14] Dostupné

z:

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2004-

2006/Ramec-podpory-Spolecenstvi-2004-2006/Dokumenty/Publikace/Pruvodce-fondyEU Kreg.vse.cz [online]. WOKOUN, R.; PĚLUCHA, M. a KOUŘILOVÁ, J. Obecná regionální politika. Praha: Národní hospodářská fakulta VŠE v Praze, 2011 [cit. 201409-14]. Dostupné z: http://kreg.vse.cz/wp-content/uploads/2011/04/RP_regpol-obecnaucebnice.pdf Euroskop.cz [online]. Fakta o EU: Regionální politika [cit. 2014-08-17]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/ Strukturální-fondy.cz [online]. Fondy Evropské unie: 26,7 miliard € pro Českou republiku [cit. 2014-09-18]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Informace-o-fondech-EU Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. Kohezní politika EU [cit. 2014-10-31]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Evropska-unie/Kohezni-politika-EU Strukturální-fondy.cz [online]. Programy 2007 - 2013 [cit. 2014-09-17]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programove-obdobi-2007-2013 Euroskop.cz

[online].

Přehled

Fondů

EU

[cit.

2014-08-17].

Dostupné

z:

https://www.euroskop.cz/9035/sekce/prehled-fondu-eu/ Euroskop.cz [online]. Fondy pro zemědělce a rybáře [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8633/sekce/fondy-pro-zemedelce-a-rybare/ 80

Ministerstvo financí ČR [online]. Pravidla pro zajištění spolufinancování prostředků EU

z

národních

veřejných

zdrojů.

[cit.

2014-09-14]

Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/podpora-ze-zahranici/strukturalni-fondy Regionální operační program Jihovýchod [online]. Regionální operační program Jihovýchod.

[cit.

Dostupné

2014-09-18].

z:

http://www.jihovychod.cz/tiskove-

centrum/strucne-o-rop-jv Strukturální-fondy.cz [online]. Regionální operační programy. [cit. 2014-09-14]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programove-obdobi-20072013/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy MŠMT ČR. [online]. Evropská unie regionům. [cit. 2014-09-14]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/PDF/Evropskaunieregionum.pdf Český statistický úřad [online]. Statistická ročenka Kraje Vysočina 2013. Krajská správa

ČSÚ

v

Jihlavě [cit.

Dostupné

2014-10-29].

z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajp/631011-13-xj Krajský úřad Kraje Vysočina [online]. Profil Kraje Vysočina (listopad 2013). [cit. Dostupné

2014-10-30].

z: http://www.kr-

vysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=40 54823 OP

ŽP

[online].

Stručně

o

OPŽP.

[cit.

2014-10-30].

Dostupné

z:

http://www.opzp.cz/sekce/16/strucne-o-opzp/ Stavbavysociny.cz [online]. II/360 Oslavička – obchvat, 2. stavba[cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://www.stavbavysociny.cz/index.php?option=com_mtree&task=viewlink&link_id= 190&Itemid=45 Stavbavysociny.cz [online]. II/ 353 Bohdalov – obchvat [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://www.stavbavysociny.cz/studentskyprojekt/index.php?option=com_mtree&task=viewlink&link_id=189&Itemid=49 Jhp-mosty.cz [online]. I/ 38 Moravské Budějovice - obchvat [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://www.jhp-mosty.cz/stavby/i-38-moravske-budejovice-obchvat.html 81

Ceskedalnice.cz [online]. I/ 34 Česká Bělá, obchvat [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://foto.ceskedalnice.cz/vase-foto/10/100923-S34/slides/01.html Stavbavysociny.cz [online]. I/ 38 Jihlava – obchvat jih [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://www.stavbavysociny.cz/stavba-roku/archiv-souteznich-staveb/stavby/2008/l38jihlava---obchvat-jih-jihlava

Ostatní Ministerstvo pro místí rozvoj. Strategie regionálního rozvoje České republiky. Praha, 2006 Zákon č. 248/ 2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje Národní strategický referenční rámec ČR 2007 – 2013 Data z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Data z Odboru informování o evropských záležitostech Data z Českého statistického úřadu

82

SEZNAM TABULEK Tab. 1 Přístupy k regionálnímu rozvoji ..................................................................................................... 16 Tab. 2 Rozdělení prostředků z fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007 - 2013 .......................... 33 Tab. 3 Indikativní finanční alokace operačních programů v ČR v letech 2007 - 2013 (v mil. EUR) ........ 34 Tab. 4 Indikátory regionálního rozvoje...................................................................................................... 39 Tab. 5 Přehled počtu projektů v jednotlivých letech dle OP ...................................................................... 50 Tab. 6 Přehled hodnot projektů v jednotlivých letech dle OP (Kč) ........................................................... 51 Tab. 7 HDP/ obyvatele v Kraji Vysočina v letech 2007 – 2012 ................................................................ 57 Tab. 8 Korelace vynaložených prostředků s HDP/ obyv. v letech 2007 – 2012/ 2007 – 2012 .................. 58 Tab. 9 Korelace vynaložených prostředků s HDP/ obyv. v letech 2007 – 2011/ 2008 – 2012 .................. 58 Tab. 10 Korelace vynaložených prostředků s HDP/ obyv. v letech 2007 - 2010/ 2009 – 2012 ................. 59 Tab. 11 Podíl nezaměstnaných osob v Kraji Vysočina v letech 2007 – 2013............................................ 61 Tab. 12 Korelace vynaložených prostředků s pod. nezam. osob v letech 2007 – 2013/ 2007 - 2013 ........ 61 Tab. 13 Korelace vynaložených prostředků s pod. nezam. osob v letech 2007 – 2012/ 2008 – 2013 ....... 62 Tab. 14 Korelace vynaložených prostředků s pod. nezam. osob v letech 2007 – 2011/ 2009 – 2013 ....... 63 Tab. 15 Seznam projektů, týkajících se výstavby obchvatů v programovém období 2007 – 2013 ........... 66 Tab. 16 Přehled výstavby obchvatů v období 2007 – 2013 ....................................................................... 70 Tab. 17 SWOT ANALÝZA – výstavba obchvatů ..................................................................................... 71

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Přehled hodnot projektů v jednotlivých letech dle OP (v mil. Kč) ................................................. 50 Graf 2 Přehled počtu projektů v jednotlivých letech dle OP...................................................................... 51

SEZNAM SCHÉMAT Schéma 1 ROP Jihovýchod ........................................................................................................................ 56

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Fotodokumentace řešených silničních obchvatů obcí

83

Příloha č. 1 Fotodokumentace řešených silničních obchvatů obcí I/ 38 Jihlava – obchvat jih

Zdroj: www.stavbavysociny.cz II/ 353 Bohdalov – obchvat

Zdroj: www.stavbavysociny.cz

II/ 360 Oslavička – obchvat, 2. stavba

Zdroj: www.stavbavysociny.cz I/ 34 Česká Bělá, obchvat

Zdroj: www.ceskedalnice.cz

I/ 38 Moravské Budějovice - obchvat

Zdroj: www.jhp-mosty.cz