Úvod do problematiky Hygiena práce se zabývá pracovními podmínkami a jejich vlivem na zdraví a pracovní výkonnost člověka. Ergonomie je věda zabývající se studiem optimálních pracovních podmínek. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) je mezivědní obor. Souhrn opatření stanovených legislativou nebo zaměstnavatelem, která mají předcházet ohrožení nebo poškození lidského zdraví v pracovním procesu.
Důležité dokumenty a odkazy • Směrnice rady EU z 29.5.1990 (90/270/EHS) – o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami • Platné znění Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci ve znění Nařízení vlády Č. 523 ze dne 14. října 2002, (kterým se mění nařízení vlády č. 178/2001 Sb. s účinností od 1. ledna 2003) -- http://www.tzb-info.cz/pravnipredpisy/zakon-c-258-2000-sb-a-souvisejici-predpisy#p313 • ČSN EN 29241–3 Ergonomické požadavky na kancelářské práce se zobrazovacími terminály – Část 3: Požadavky na zobrazovací displeje (83 3582 říjen 1995); • ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory (36 0450 březen 2004); • Matoušek O., Baumruk J., Ergonomické požadavky na práce se zobrazovacími jednotkami, Státní zdravotní ústav Praha, 2000, ISBN 80-7071-162-0
Ergonomie Pojem ergonomie je převzat z anglického „ergonomics“, který vznikl spojením řeckých slov ergo práce, nomos – zákon, pravidlo. Definice ergonomie: a) Ergonomie je vědní obor, který komplexně a systémově řeší systém člověk – technika – prostředí s cílem optimalizovat psychicko-fyzickou zátěž člověka a zajistit rozvoj jeho osobnosti při maximální efektivitě jeho činnosti. b) Ergonomie je interdisciplinární obor studující vztah člověka a pracovních podmínek při uplatnění
nejnovějších poznatků věd biologických, technických a společenských. Jejím cílem je optimalizace postavení člověka v pracovních podmínkách, a to ve smyslu dosažení zdraví, pohody, bezpečnosti a optimální výkonnosti. c) (definice ergonomie podle Mezinárodní ergonomické asociace z roku 2000) Ergonomie je vědecká disciplina založena na porozumění interakcí člověka a dalších složek systému. Aplikací vhodných metod, teorie i dat zlepšuje lidské zdraví, pohodu i výkonnost. Přispívá k řešení designu a hodnocení práce, ůkolů, produktů, prostředí a systémů, aby byly kompatibilní s potřebami, schopnostmi a výkonnostním omezením lidí. Ergonomie je systémově orientovaná disciplina, která prakticky pokrývá všechny aspekty lidské činnosti. V rámci holistického přístupu zahrnuje faktory fyzické, kognitivní, sociální, organizační, prostředí a další relevantní faktory.
Tabulka 1: Přehled základních rizikových činností (WAC 296-62-051, Ergonomics) Nevhodná poloha 1. Činnost s rukou (rukama) nad hlavou nebo s lokty nad rameny déle než 2 hodiny za směnu. 2. Činnost s náklonem krku nebo zad s úhlem větším než 30° (bez opory a bez možnosti střídat polohu) déle než 2 hodiny za směnu. 3. Činnost v dřepu déle než 2 hodiny za směnu. 4. Činnost v kleku déle než 2 hodiny za směnu.
Vysoká síla ruky 5. Držení nepodepřeného předmětu o váze 0,9 kg a více stiskem prstů nebo vyžadující sílu 18 N pro stisk prstů jedné ruky déle než 2 hodiny za směnu. 6. Držení nepodepřeného předmětu o váze 4,5 kg a více sevřením (dlaní) jedné ruky nebo vyžadující sílu stisku ruky 45 N déle než 2 hodiny za směnu.
Vysoká opakovatelnost pohybů 7. Opakování stejných pohybů krkem, lokty, zápěstím nebo rukama s malou nebo žádnou změnou (s výjimkou činnosti s tlačítky) po několika vteřinách déle než 2 hodiny za směnu. 8. Vykonávání intenzivní činnosti s použitím tlačítek déle než 4 hodiny za směnu.
Opakované údery 9. údery (nárazy) rukou (dlaní) nebo nohou (patou nebo kolenem) k překonání odporu více než 10krát za hodinu déle než 2 hodiny za směnu.
Obtížnost, četnost nebo nevhodnost zvedání
10. Zvedání břemen těžších než 34 kg jednou za směnu nebo těžších než 25 kg a více 10krát za směnu. 11. Zvedání břemen těžších než 4,5 kg častěji než dvakrát za minutu déle než 2 hodiny za směnu. 12. Zvedání břemen těžších než 11 kg nad úroveň ramen, pod úrovní kolen nebo s nataženými pažemi více než 25krát za směnu.
Účinek vysokých vibrací na ruce a paže 13. Použití ručních nástrojů s vysokou úrovní vibrací více než 30 minut za směnu. 14. Použití ručních nástrojů se střední úrovní vibrací více než 2 hodiny za směnu.
Ergonomie pracovního místa Dobré profesní vztahy a dostatečně nadimenzovaná kancelář tvoří teprve základ, na kterém je nutné vybudovat uspokojivé pracovní místo pro každého zaměstnance. Podstata úspěchu tkví ve správně zvoleném zařízení a jeho uspořádání. Faktorem, na který je v ergonomických studiích kladen stěžejní důraz, je stabilita a především nastavitelnost nábytku (zejména židle), které uživateli umožňují svobodné přizpůsobení jeho specifickým tělesným proporcím a potřebám. Doporučené rozměry běžného počítačového pracoviště Výška pracovní desky a prostor pro dolní končetiny musí umožňovat zaměstnanci pohodlnou pracovní polohu. Rozměry desky stolu musí být zvoleny tak, aby bylo možné proměnlivé uspořádání obrazovky, klávesnice a dalších zařízení. Desky pracovního stolu a dalších zařízení musejí být matné, aby na nich nevznikaly reflexy. Držák pro písemnosti musí být umístěn co nejblíže obrazovce, tak aby pohyby hlavy a očí byly omezeny na minimum. Konstrukce pracovního sedadla musí být stabilní, s výškově nastavitelným sedákem, snadno čistitelným. Zádová opěrka musí být nastavitelná jak výškově, tak úhlem sklonu. Opěrka pro dolní končetiny musí být poskytnuta každému, kdo ji vyžaduje. V případě, že je pracoviště určeno pro osobu s omezenou schopností pohybu (např. vozíčkáře), je pochopitelně nutné parametry přizpůsobit tělesnému postižení dotyčného. Návod lze najít ve vyhlášce ministerstva pro místní rozvoj č. 369/2001 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Koledujete si o problémy? Je načase nastínit, jaká rizika podstupují ti, kteří svým jednáním (nebo vlivem okolí) vybočují ze základních ergonomických standardů. Vzhledem k tomu, že všechna tato doporučení vyplývají jen a pouze z lidské přirozenosti, jakýkoliv krok stranou přináší časem následky, které v některých případech prokazatelně vedou k dlouhodobé pracovní neschopnosti, hospitalizaci a nezřídka až k chirurgickým zákrokům. Celková doba „práce se zobrazovací jednotkou“ (jak tuto činnost označuje naše legislativa) nemá překročit čtyři hodiny. Praxe je přitom jiná, uvádí se, že ti, pro které je PC hlavním pracovním nástrojem, s ním tráví naprostou většinu své pracovní doby (a například firma Microsoft k tomu
uvádí, že osmihodinový denní úvazek pravidelně překračuje více než 20 % zaměstnaných). Naštěstí i na to pamatují zákony, a tak má zaměstnanec pracující souvisle s počítačem právo využít každé dvě hodiny až desetiminutovou přestávku, která je na rozdíl od pauzy na oběd hrazená. Zásady uspořádání pracovního místa s počítačem Důležitou a účinnou prevencí je vytvoření takového pracovního prostředí, v kterém se budeme cítit co nejlépe a co nejméně budeme vystaveni škodlivým vlivům. Nejdříve si upravte židli, pokud možno ze sedu. Lýtko by mělo se stehnem svírat v koleni úhel 90°. Chodidlo by se mělo celé dotýkat podlahy. Pokud jste nižší postavy, můžete použít pro větší pohodlí opěrku pod nohy. Když máte upravenou židli, upravte si výšku pracovní plochy tak, aby zápěstí zůstalo rovné a přímé pří práci s myší a klávesnicí. úhel v lokti mezi předloktím a paží by měl být v rozmezí 70-90 °. Pokud je to nezbytné použijte oporu zápěstí pod klávesnici. Různé názory existují na opěrky předloktí na sedačkách. Při léčbě již existujících potíží mohou výrazně pomoci držet paže ve správné poloze bez zbytečného dodatečného úsilí. Na druhé straně však mohou svým tlakem na loket a předloktí vyvolávat potíže vyvolané sevřením ulnárního nervu, zvláště jsou-li z tvrdého materiálu. Některé prvky používané pro zlepšení ergonomie práce tak mohou působit i negativně. Pro minimalizaci odlesků umístěte obrazovku monitoru kolmo ke zdrojům světla a oknům. Neumísťujte monitor před okno nebo rovnoběžně se zdroji světla. Naklonění obrazovky mírně vpřed pomůže snížit odlesky. Pro subjektivní snížení efektu odlesku také pomůže snížení jasu a zvýšení kontrastu. Upravte si výšku monitoru tak, aby linie pohledu při správném posedu byla blízká úrovni vršku obrazovky. Musíte být schopni přehlédnout obsah celé obrazovky bez naklánění hlavy dopředu a dozadu 60-ti stupňovým zorným úhlem normální linie pohledu. U menších monitorů to může znamenat použití podstavce. U větších monitorů bude možná nutné zvětšit vzdálenost obrazovky.
Tyto kroky musí být provedeny pokaždé, když na pracoviště přijde nový uživatel.
RSI Postižení vyvolané opakovanými pohyby malého rozsahu při práci s počítačem - RSI, Repetition Strain Injury - se může projevit jako některý ze zdravotních problémů, patřících do relativně široké třídy chorob. Často se jedná o problémy projevující se v různých částech těla současně. Při intenzívní práci na vstupech rozsáhlých dat se např. mohou současně projevovat potíže se zápěstími i rameny současně, jejichž příčina je stejná. Společným jmenovatelem těchto obtíží je však vždy značná bolestivost. Všechny pohyby různých částí těla jsou způsobovány stahováním a uvolňováním svalů, které jsou upoutány na kosti pomocí šlach. Při velmi často opakovaných drobných pohybech může docházet k zanícení obalů šlach, při práci s klávesnicí nebo s myší k tomu nejčastěji dochází na šlachách v rukách a v zápěstích, ale častá jsou i postižení loktů a ramen či dokonce i nohou (při práci s nožním pedálem). Choroba takto vyvolaná, tendosynovitida, je podle britských údajů druhá nejčastější choroba, na kterou jsou předepisovány léky, a je mezi nejčastějšími důvody zdravotních neschopenek. Je poměrně zajímavé, že díky pozvolnému nárůstu bolestí se většinou postižení snaží bolestem uhýbat, což vede k činnostem vyvolávajících jiné potíže, a jen zřídka se proto
tendosynovitida objevuje jako samostatné onemocnění bez kombinace s jinými problémy. Zánět šlachy, tendinitida, vyvolává podobné symptomy jako tendosynovitida. V pokročilé formě mohou zanícené šlachy téměř zcela znemožnit pohyb postižených prstů, rukou nebo paží - často může postihnout jen jednotlivé prsty, zejména palec. Zánětem výčnělku nadkloubního (epikondylu) na spodní části kosti pažní vzniká tenisový loket (epikondilitida), což zdaleka není choroba vyvolaná jen oddáváním se tenisu, ale stačí jen práce s klávesnicí nebo s myší - v obou těchto případech je příčinou práce prstů. Nevhodně umístěná klávesnice způsobuje trvalé napětí v zápěstích, což může vést k výraznému tlaku na mediánový nerv v oblasti karpálního tunelu v zápěstí. Výsledkem tohoto tlaku na mediánový nerv může být syndrom karpálního tunelu, projevující se bolestí, slabostí či necitlivostí v ruce a brněním v palci, ukazováku, prostředníku a vnitřní straně prsteníku. Důležitou prevencí je v tomto případě správné umístění klávesnice na stole, které předchází práci s trvale ohnutým zápěstím. Syndrom karpálního tunelu se často projevuje v kombinaci s jinými postiženími nervu při průběhu od míchy přes horní končetinu. Jednotlivá postižení mají tendenci kumulovat svůj účinek. Svalová napětí a problémy působící na nerv v oblasti nad loktem a kolem ramene mohou být příčinou zhoršených projevů syndromu karpálního tunelu. Problémy v kloubech vedou k zánětům. Ty mohou dále působit na nervy, které v okolí kloubů procházejí. Výsledkem může být bolest projevující se v jiné části končetiny - zejména to platí třeba pro problémy způsobené zánětlivými procesy v rameni. Poslední z problémů vyvolávaným pohyby při práci s počítači, o kterém se zmíníme, je trvalé statické napětí svalů, které přímo nepůsobí pohyb (jedná se o stabilizaci jedné části těla, aby jiná mohla vykonávat pohyb - např. pro práci se šroubovákem je třeba zpevnit bez pohybu rameno a loket, podobně při práci s počítačem dochází ke statickému zpevnění zad a ramen). Toto statické napětí je kupodivu náročnější než aktivní práce svalů, proto často vede k RSI. Je důležité předcházet trvalému statickému napětí svalů častou změnou polohy těla, aktivním posezem při práci s počítačem a častými přestávkami v práci.
Monitor Pod vlivem paprsků Pracoviště vybavené větším množstvím výpočetní techniky, společně se současným „digitálním“ životním stylem, samo o sobě skýtá teoretická rizika vyplývající z působení elektromagnetického vyzařování, produkovaného používanou elektronikou. Korektní stanovení těchto vlivů na zdraví člověka je poměrně choulostivé a v rámci veřejného mínění může být ovlivňováno lobbyistickými potřebami výrobců těchto zařízení. Podle některých odborníků může trvalé působení elektromagnetického záření dokonce přispět ke zhoubnému bujení tkání (jistý výzkum v roce 1993 například prokázal, že „magnetická pole indukovaná kmitočtem sítě potlačují schopnost melatoninu zvládat růst buněk lidského karcinomu prsu, a to dokonce i u mužů“). Toto nebezpečí lze dnes naštěstí snadno výrazně zredukovat výměnou klasického monitoru za LCD panel, protože nejvýznamnějším zdrojem elektromagnetického záření jsou staré CRT monitory. Na druhou stranu, spolehlivě je prokázáno, že se kolem obrazovky uvolňují kladné ionty, jejichž působení může při vyšších koncentracích, způsobených nedostatečným větráním, zapříčinit zvýšenou produkci hormonu serotoninu, což má za následek únavu a depresivní stavy. Statický elektrický náboj zároveň podporuje dráždění pokožky prachovými částicemi a může vést i k vyrážkám či pocitu zdánlivého úžehu.
Jak nepřijít o zrak Až tři čtvrtiny osob pracujících celodenně s počítačem si stěžují na problémy se zrakem. Jejich příčinou je zraková únava, která se u většiny lidí začne projevovat už po 2 hodinách hledění na monitor. Naštěstí má pouze dočasný charakter a po dostatečné relaxaci (nejlépe spánek) odezní. Příčin vedoucích k tomuto stavu je několik. Předně je na vině už sama podstata práce s PC, která je pro zrak nepřirozená a značně namáhavá. Je prokázáno, že při soustředění se na monitor člověk mrká třikrát méně, než je běžné a pro oči potřebné. Tím dochází k vysušování očních tkání a vzniku nepříjemných pocitů sucha a pálení. Oči jsou zároveň nuceny dlouhodobě zaostřovat na určitou a stále stejnou vzdálenost, fokusní mechanismus navíc zatěžuje častý pohyb sledovaného obrazu (např. rolování stránky s textem). Nepříjemné pocity v očích mohou vést až k bolestem hlavy a zpravidla jsou doprovázeny ještě vizuálními vadami, jako rozostřeným nebo zdvojeným viděním. Zjištěny byly ale i poměrně kuriózní druhotné potíže – jako třeba to, že delší soustředění se na příliš malá písmena vede ke zvýšení krevního tlaku a podrážděnosti. Říká se, že jednou vidět znamená víc než desetkrát slyšet, a zrak se u zdravého jedince na vnímání okolního světa podílí na úkor ostatních smyslů z celých čtyř pětin. Proto je skutečně žádoucí chránit si ho, jak se dá. Počítačové pracoviště by proto mělo být optimálně osvětleno, monitor umístěn tak, aby nedocházelo k odleskům na obrazovce a uživatel se při pohledu na něj nemusel vytáčet z přirozené polohy. Pracovník by měl ve vlastním zájmu sledovat, zda se jeho zrak nezhoršuje a v případě, že se tak děje, tuto situaci řešit návštěvou lékaře a vhodnými korekcemi dioptrií. V ergonomii použití monitoru hraje roli několik faktorů: jeho poloha ovlivňuje polohu těla při práci s ním, spolu s optickými vlastnostmi ovlivňuje značně zátěž očí a sekundárně i např. krevní tlak, a konečně koncentrace iontů kolem obrazovky může vyvolávat alergické reakce kůže a vznik kožních problémů. Z hlediska fyzického umístění by monitor měl být zhruba 50-70 cm od očí, 15-20 ° pod úrovní očí (horní část monitoru může být velmi zhruba ve výšce očí). Pro minimalizaci nadměrné zátěže očí při práci s monitorem je nutné volit režimy zobrazení, které mají dostatečnou frekvenci obnovy obrazu, tj. vertikální frekvenci alespoň 70Hz (u levnějších monitorů to může znamenat nutnost vyvarovat se grafických režimů s velkým rozlišením). Pro dosažení maximální optické pohody při práci s obrazovkou můžeme použít následující doporučení: jedna z nejméně vhodných barevných kombinací je primární barva modrá zobrazená na temném pozadí, jasnost pozadí by měla být ztlumena natolik, že není možné rozeznat rastr obrazovky, velikost zobrazeného písma by měla být co největší - studie z roku 1989 ukázaly, že používání menšího typu písma vede ke zvýšení krevního tlaku a vyšší úrovni stresování uživatelů, není vhodné používat příliš temné pozadí na obrazovce, protože kontrast mezi úrovní jasu obrazovky a dalších pracovních ploch v zorném poli uživatele (zejména např. bílého papíru) může způsobovat potíže při čtení písemných dokumentů, se kterými pracujeme - minimální úroveň jasu pozadí na obrazovce by měla být 300-500luxů, celkový charakter osvětlení pracovního místa by měl zamezit odrazu na obrazovce nebo jasných plochách kolem ní, což může vést k oslnění - vhodné je použití antireflexních filtrů, pro sezení před obrazovkou není vhodná poloha proti oknu ani zády k němu,
nejvhodnější je nepřímé osvětlení, při kterém dochází k nasvětlení stropu a odrazu světla od něho (není-li výška stropu menší než 2,5m); není-li možné tento způsob osvětlení použít, musejí být všechna světla opatřena alespoň členy, které světlo rovnoměrně rozptylují, nábytek a stěny místnosti musejí být z málo odrazivých materiálů zamezujících vzniku odlesků a odrazů, okna je nutno osadit regulovatelnými stínidly (žaluziemi) umožňujícími upravovat množství světla přicházejícího zvenku.
Pracovníci používající brýle mohou zvážit i možnost pořízení speciálních brýlí „vyladěných“ na prakticky fixní vzdálenost, ve které pracují po dlouhé časové úseky. Zpravidla je použití speciálních brýlí vhodnější než bifokální čočky. V zemích Evropského společenství se začíná uplatňovat legislativa přikazující zaměstnavatelům uhradit svým pracovníkům u monitorů speciální brýle všude tam, kde brýle používané pro normální účely nevyhovují. Co se negativních vlivů práce s monitory na zrak týče, existuje překvapivě málo efektů, které by byly dostatečně dobře prokázány. Není to tím, že by tyto efekty neexistovaly nebo nebyly dostatečně silné, ale tím že přirozený rozptyl očních vad je natolik velký, že výsledné statistiky nehovoří dostatečně průkazně. Silně podezřelé jsou zejména negativní změny schopnosti oka ostřit, poškozování optického nervového systému v míře rostoucí s délkou doby práce s monitory, chronické změny očních čoček, či náchylnost ke vzniku zákalů. Dalším průvodním negativním jevem je působení kladných iontů, které se kolem obrazovky uvolňují. U organismu vystaveného jejich vlivu se může zvýšit produkce neurohormonu serotoninu, který je spojován s únavou a depresivními stavy. Statický elektrický náboj umožňuje dráždivé působení prachových částic na pokožku a působí kožní vyrážky, svědění, loupání pokožky a pocity podobné slabému úžehu (elektrostatické pole na tváři pracovníka před obrazovkou může dosahovat hodnot až 100 V/cm2; působení stresu může tyto projevy dále zesilovat. Kombinace ústředního vytápění, klimatizace a přítomnosti většího počtu elektrických a elektronických přístrojů může vést k značnému poklesu vlhkosti vzduchu, což dále zvyšuje negativní působení na pokožku. Švédský národní ústav pro choroby z povolání uvádí následujících 10 bodů jako doporučení pro omezení nepříznivého působení elektrických a elektronických přístrojů: Kupujte pouze zobrazovací jednotky s nízkou úrovní vyzařování vyhovující doporučením pro úroveň emitovaného elektromagnetického pole. Omezte dobu strávenou u monitoru. Uspořádejte pracoviště tak, aby se minimalizovalo vystavení pracovníků do blízkosti obrazovek. Osaďte všechny používané obrazovky filtry, které omezují nízko- i vysokofrekvenční záření a generované elektromagnetické pole. Odstraňte všechna nepotřebná elektrická zařízení, jako např. psací stroje, elektrické kalkulačky nebo rádia, z pracovního prostoru operátora počítače. Tiskárny a kopírky umísťujte mimo obecně používané pracovní prostory. Osvětlení pracoviště změňte ze zářivek na žárovky. (U nás je doporučováno alespoň zapojení zářivek s přirozenými spektrálními charakteristikami na různé fáze - pozn. autora.) Dbejte na správné uzemnění veškeré techniky. Vypínejte všechna zařízení, která nejsou používána. (Jak vidno, co svědčí člověku, nemusí nutně svědčit strojům - pozn. autora.)
Uvažujte o možném přechodu z klasických obrazovek na obrazovky založené na tekutých krystalech.
Nejproblematičtějším v této souvislosti zřejmě zůstává popularita a používání osobních počítačů dětmi a mládeží ať již jako koníček, prostředek výuky nebo jen pro hraní elektronických her. Vzhledem k tomu, že se pro tyto účely zpravidla používají stroje, které nejsou zcela na špičce současného technického vývoje, jsou těmito vlivy, pokud jsou skutečně reálné, nejhůře postihovány právě věkové vrstvy populace, které jsou k nim potenciálně nejcitlivější. Kam umístit monitor? Důležité je, aby měl stůl hloubku alespoň 70 cm (zvlášť pokud ještě používáte „klasický“ rozměrný CRT monitor), a byla tak zaručena minimální vzdálenost očí od obrazovky 50 cm. Obrazovka by měla umožňovat nastavení výšky a polohy, pokud k tomu není monitor dostatečně vybaven, lze výšku a polohu ovlivnit třeba úpravou stolu. Je nutné, aby i při použití sebevětší obrazovky stále na stole zůstával dostatek místa pro klávesnici a myš. Žádoucí je též, aby tyto periferie ležely s tělem a monitorem v jedné ose a pracovník s počítačem nemusel opakovaně otáčet hlavou při pohledu z klávesnice na monitor a zpět. Co do výškového umístění lze doporučit, aby horní hrana monitoru zhruba korespondovala s rovinou očí (u dříve používaných menších, např. 14“ monitorů se doporučovala výška hrany níž asi o 20° pod úrovní očí). V rámci pracovny je dobré umístit jakoukoliv obrazovku bokem k postranním zdrojům světla, velmi nevhodná je poloha zády nebo čelem k oknu, protože tím dochází k odleskům na obrazovce, oslnění pracovníka a zvýšenému namáhání zraku. Samozřejmostí musí být bezvadný technický stav monitoru a ignorace jakýchkoliv závad zobrazení je zcela nepřípustná (např. nedostatečný kontrast, viditelné chvění či kmitání obrazu v důsledku nízké obnovovací frekvence, příliš malé písmo kvůli přemrštěnému rozlišení atd.). Použití starých, opotřebovaných a mnohdy již „vypálených“ klasických monitorů, které ještě nejsou vybaveny funkcemi pro snížené vyzařování a jejichž obrazovky postrádají antireflexní vrstvy, byste se měli nejlépe úplně vyvarovat. Část problémů s těmito zařízeními lze eliminovat použitím dodatečných filtrů, ovšem s poměrně diskutabilními výsledky. Pro moderní kancelář existuje jen jedno doporučení, které šetří zdraví a v konečném důsledku i peníze – LCD monitor. LCD technologie jsou dnes již natolik vyspělé, aby dokázaly uspokojivě suplovat i funkce monitorů profesionální třídy, a tak není mnoho důvodů, proč nesnížit výdaje za elektřinu a nadále se vystavovat vlivům potenciálně nebezpečného elektromagnetického záření.
Klávesnice a myš Důležitou roli v prevenci RSI hraje samozřejmě i používaná klávesnice - nejen její poloha, ale i mechanické vlastnosti. Je pozoruhodné, do jaké míry je moderní elektronická klávesnice odlišná od mechanické klávesnice klasických psacích strojů a jak hůř v jejich srovnání vychází vzhledem k vlivu na
vznik RSI. Postižení RSI je známo i u jisté části písařek používajících psací stroje s klasickou mechanickou klávesnicí. Přesto se tyto potíže vyskytují mnohem častěji u uživatelů elektronických klávesnic a zejména pak u uživatelů či operátorů počítačů. Obecně se soudí, že tato disproporce není náhodná a že elektronické klávesnice a prostředí, ve kterých jsou používány, podstatně zvyšují riziko vzniku zdravotních postižení. Elektronické klávesnice mají klávesy reagující již na velmi jemný tlak prstů a mají větší počet kláves rozmístěných po větší ploše, než je tomu u klávesnice klasického psacího stroje. Jejich použití ve spojení s prací s počítačem odstraňuje jinak běžné prodlevy běžné při psaní na psacím stroji - výměnu papíru, odstraňování překlepů pomocí korekčních vodiček, čekání na posun válce při přechodech na nový řádek. Výsledný změněný rytmus práce má podstatný vliv na dva faktory, které jsou spojeny s RSI: opakování a statické zatížení. Každý, kdo při práci s počítačem pociťuje bolest v prstech, zápěstí, pažích, loktech nebo ramen, je potenciální obětí takto vyvolaných problémů. V počátečních fázích jsou tyto bolesti obvykle pociťovány spíš jen jako nepohodlí než jako zdravotní postižení, a většinou proto bývají podceňovány a ignorovány. Při práci s klávesnicí a myší tak lze doporučit především správné držení těla, kdy platí „pravidlo devadesáti stupňů“: chodidla mají celou plochou spočívat na podlaze (případně na speciální, k tomu určené ergonomické podložce), lýtka se stehny by měla svírat pravý úhel stejně jako paže s předloktím. Ruce musejí zaujímat při psaní neutrální polohu (tj. měli byste být uvolnění a nijak křečovitě nevytáčet dlaně z os rukou). Vhodné je použití speciálních podložek, ať už plastových či gelových, někdy již dodávaných v základní výbavě klávesnice. Opřením zápěstí se přenese tíha rukou do podložky, čímž významně ulevíte svým zádům. Avšak pozor – tyto podložky jsou určeny pouze pro odpočinek rukou ve chvíli, kdy na klávesnici zrovna nepíšete. Při samotném psaní by opření zápěstí o podložku vyvolalo jejich strnulost a z toho plynoucí další komplikace.
Odpočinek prstů na klávesnici Na mechanickém psacím stroji spočívají prsty písařek v klidové poloze na klávesnici. Elektronické klávesnice však mají často velmi malý odpor kláves a standardní rozložení prstů písařky je možné realizovat jen tehdy, spočinou-li prsty ve zpevněné poloze napětím svých vlastních svalů nebo zpevněním zápěstí a nadlehčením vlastní ruky, aby se tak zabránilo skutečně volnému spočinutí plné váhy prstů na klávesnici. Výsledkem je větší zatížení šlach v prstech. Síla úderu Větší síla, kterou písařky na mechanických psacích strojích musí vynakládat při úderu prstu na klávesu, aby překonaly odpor mechanických pružin, vede k tomu, že jejich svaly a šlachy v prstech
jsou mnohem lépe vytrénované a silnější ve srovnání s uživateli elektronických klávesnic, které vyžadují mnohem menší sílu pro to, aby klávesy reagovaly. Slabší svaly a šlachy jsou však méně odolné možným poškozením způsobeným prací s klávesnicí. Dopad kláves V mechanických psacích strojích je reakce dopadu klávesy do spodní polohy tlumena pružností mechanických převodů, které jsou s ní spojeny. Elektronické klávesnice často způsobují náraz prstu do podložky při plném stlačení klávesy. Tím dochází k velkému zatížení kloubních spojení v prstech. Přispívá k tomu i to, že mnoho písařek původně zvyklých na mechanický psací stroj má automaticky snahu vyvinout při úderu do klávesy větší sílu, než je nezbytně nutné, aby měly jistotu, že skutečně dojde k funkčnímu stisku klávesy. Silový moment, který tak působí, vyvolává v prstech a zápěstí pravidelně se opakující průchod miniaturních rázových vln po každém takovém úhozu. Často se doporučují klávesnice, které zajišťují, že jejich uživatelé mají zpětnou informaci o tom, že došlo k plně funkčnímu stlačení klávesy, např. prostřednictvím mechanického zvuku (cvaknutí) při zaznamenání impulsu z klávesy nebo mechanické konstrukce kláves takové, že tlak klávesy povolí v okamžiku jejího dostatečného stlačení. Při práci v místnostech s více pracovníky však mohou být cvakající klávesnice výrazným rušivým prvkem a dobrou mechanickou konstrukci s měnícím se odporem kláves je tak možné výrazně upřednostňovat. Rozložení kláves Standardní klávesnice navržená před více než 100 lety pro mechanické psací stroje (podle sledu kláves z pravé části první řady písmen se často označuje jako QWERTZ nebo v anglické variantě QWERTY ) byla úmyslně navržena tak, že znemožňuje příliš vysokou rychlost psaní. Konstrukce psacího stroje by totiž vedla při jiném rozložení kláves k častému výskytu mechanických kolizí typů dopadajících na papír. Samo rozložení kláves na této klávesnici vede k nerovnoměrnému zatížení různých prstů a částí ruky. Tyto nerovnoměrnosti mohou být dále zvýrazněny použitím funkčních kláves, numerických klávesnic a dalšími prvky používanými na elektronických klávesnicích připojených k počítačům. Výsledkem je vyšší míra působení opakovaných pohybů i dalšího namáhání na některé části prstů a ruky. Na americkém trhu jsou dnes k dostání speciální klávesnice navržené tak, aby rozložení zátěže bylo rovnoměrné (např. změnou kladu kláves), v Evropě a zejména u nás však zatím prakticky neexistují.
SBíRKA ZáKONŮ : VýTAŽEK
výtažek podle 178 sbírky zákonů z roku 2001 - Nařízení vlády, který se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci ze dne 18.dubna 2001 Část druhá: Rizikové faktory pracovních podmínek a minimální opatření k ochraně zdraví zaměstnanců § 3 - Osvětlení: 1. Konstrukce a uspořádání pracovišť se řeší tak, aby bylo zajištěno denní osvětlení pracovišť a byla omezována tepelná zátěž zaměstnanců slunečním zářením.Osvětlovací otvory musí být musí být upraveny tak,aby vnitřníprostory pracoviště byly dostatečně chráněny proti přímému slunečnímu záření.Osvětlení nesmi být příčinou oslňování. 2. Osvětlení pracovišť denním,umělým,popřípadě sdruženým osvětlením musí odpovídat nárokům vykonávané práce na zrakovou činnost,pohodu vidění a bezpečnost zaměstnanců v souladu s normovými hodnotami. Normovou hodnotu se rozumí konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě. 3. Pracoviště,na kterých nemohou být splněny normové hodnoty pro denní nebo sdružené osvětlení, apředpokládaná doba pobytu zaměstnance na těchto pracovištích je delší než 4 hodiny za směnu (dále jen trvalá pracoviště). § 10 - Práce ve vnuceném tempu , monotoní práce a psychická zátěž související s prací 2. Monotoní prácí se rozumí práce, která je spojena po dobu více než polovinu směny a trvale se opakujícími stejnými úkony. 3. Mimo práce uvedené v odstavcích 1a 2 v§10 sb. jsou pracemi spojenými s psychickou zátěží též trvalé vkládání dat do počítače Zdravotní rizika práce na zařízeních se zobrazovacími jednotkami a opatření k ochraně zdraví § 11 1. Prací na zařízení se zobrazovacími jednotkami se rozumí práce na soustavě zařízení obsahující zobrazovací jednotku, klávesnice či jiné vstupní zařízení, software a další volitelné příslušenství včetně pracovního stolu nebo pracovní plochy, pracovního sedadla a bezprostředního pracovního okolí. 2. Hodnocení rizika práce na zařízení se zobrazovacími jednotkami musí zahrnovat zejména zjištění a vyhodnocení možnosti nepříznivého vlivu této práce na zrak a psychickou zátěž, jakož i možnosti vzniku obtíží pohybového aparátu z nevhodně uspořádaného pracovního místa. Hodnocení rizika musí dále přihlédnout k tomu, že současné působení jednotlivých faktorů může zvyšovat závažnost výsledného působení. §12 1. Práce na zařízeních se zobrazovacími jednotkami musí být během pracovní směny přerušována bezpečnostními přestávkami nebo změnami činnosti,jejich účelem je snížit pracovní zátěž vyplývající z povahy práce se zobrazovací jednotkou. Bezpečnostní přestávky v délce 5 až 10 minut musí být zařazeny po každých dvou hodinách nepřetržité práce. 2. Požadavky na pracoviště se zobrazovacími jednotkami jsou upraveny v příloze č. 7 k tomuto nařízení. Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.
Požadavky na pracoviště se zobrazovací jednotkou. 1. Na obrazovce se nesmí vyskytovat závady jako je kmitání,plavání či poskakování znaků,řádků střídání jasů a podobně. Jas a kontrast mezi znaky a pozadím na obrazovce musí být snadno regulovatelným i vzhledem k okolním podmínkám. Obrazovka musí svou konstrukcí umožňovat posunutí,natáčení a naklánění podle potřeby zaměstnance. Musí být umístěna tak aby na ní nevznikaly reflexy svítidel či jiných zdrojů jako jsou okenní otvory, světlé stěny nábytek a podobně. Vzdálenost obrazovky od očí pro obvyklé kancelářské práce nesmí být menší než 400mm, jas obrazovky nesmí být menší než 35cd/m2. 2. Klávesnice musí být oddělena od obrazovky, aby zaměstnanci umožnila zvolit nejvhodnější pracovní pohyby a polohu. Volná plocha mezi předním okrajem desky stolu a spodní hranou klávesnice musí umožňovat opření rukou (zápěstí). Povrch klávesnice musí být matný, aby na něm nevznikaly reflexy. Písmena, číslice a symboly na tlačítkách musí být dobře čitelné, kontrastní proti pozadí. 3. Výška pracovní desky a prostor pro dolní končetiny musí umožňovat zaměstnanci pohodlnou pracovní polohu. Rozměry desky stolu musí být zvoleny tak, aby bylo možné proměnlivé uspořádání obrazovky, klávesnice a dalších zařízení. Deska pracovního stolu a dalších zařízení. Deska pracovního stolu a dalších zařízení musí být matné, aby na nich nevznikaly reflexy. Držák pro písemnosti musí být umístěn co nejblíže k obrazovce, tak aby pohyby hlavy a očí byly omezeny na minimum. 4. Konstrukce pracovního sedadla musí být stabilní, s výškově nastavitelným sedákem, snadno čistitelným. Zádová opěrka musí být nastavitelná jak výškově, tak úhlem sklonu. Opěrka pro dolní končetiny musí být poskytnuta každému kdo ji vyžaduje. 5. Pracoviště musí být plošně i prostorově řešeno tak, aby zaměstnancům umožňovalo snadný přístup, změnu pracovní polohy a střídání pohybů a volný pohyb na pracovišti. 6. Parametry celkového a místního osvětlení pracoviště musí odpovídat normovým hodnotám. Svítidla musí být umístěna tak, aby nedocházelo k oslnění a k odrazům na obrazovkách. 7. Pracoviště musí být provedeno a uspořádáno tak, aby okna a jiné otvory, průhledné či světlo propouštějící stěny a barevně světlé stěny nezpůsobovaly přímé oslnění a dorazy na obrazovkách. Okna musí být vybavena regulovatelnými žaluziemi k tlumení denního vnějšího světla. Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb. Prostorové požadavky na pracoviště 1. Pro jednoho zaměstnance musí být na pracoviště volná podlahová plocha nejméně 2m2. mimo zařízení a spojovací cesty. šíře volné plochy pro pohyb nesmí být v žádném místě zúžena pod 1m. 4. Světlá výška přechodných pracovišť nesmí být nižší než 2,1m. Na pracovištích musí na jednoho zaměstnance připadnout nejméně: a) 12m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané vsedě, b) 15m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané vstoje c) 18m3 vzdušného prostoru při těžké tělesné práci. Stanovený vzdušný prostor nesmí být zmenšen stabilními provozními zařízeními.
Dítě u počítače Ačkoliv domácí počítačové pracoviště bývá dětmi doslova okupováno, jen zřídka je přizpůsobeno
dětským požadavkům správného sezení, spíše se vychází z potřeb rodičů. Na nich záleží, zda poloha židle, monitoru či výšky pracovního stolu a úhlu klávesnice budou snadno nastavitelné tak, aby si je dítě mohlo v případě potřeby samo a hlavně rychle přizpůsobit. Složitost se nevyplácí. Příliš komplikované nastavovací systémy u nábytku, hlavně u židlí, nechávají bez povšimnutí i dospělé, natož děti. Kromě výšek nábytku vadí i počítačová myš. Ta bývá pro malou ruku dítěte příliš velká a nutí dítě držet ruku v nepřirozené vytočené pozici. Na našem trhu lze již nalézt i myši menší velikosti nebo trackballs, které jsou u dětí oblíbené právě pro své snadnější ovládání.
Zásady při práci s počítačem Počítač je pouze stroj, který slouží a významně pomáhá lidem. Aby svou funkci pomocníka plnil spolehlivě a co nejdéle, je potřeba o něj pečovat. Dobrým umístěním a správným přístupem si šetříte zdraví také vy:pokažený počítač je možné vyměnit - lidské tělo nikoliv. Jak šetřit počítač Neumísťujte počítač do míst s velkými teplotními rozdíly. Rychle se měnící teplota počítačí škodí. Nevhodné jsou také prostory s vysokou vlhkostí vzduchu. Počítač umístěte na pevném stole. Stálé otřesy počítači nesvědčí.
Do zásuvky s počítačem nezapínejte další el. spotřebiče (el.konvice a pod.).Proudové nárazy mohou poškodit citlivé integrované obvody. Počítači nesvědčí prašné prostředí. Je prokázáno, že prach (i cigaretový kouř) rapidně snižují životnost počítače. Při zapínání počítače nejprve zapněte všechny periferie,( tiskárnu, monitor atd.) a v poslední řadě teprve samotný počítač. Při vypnutí postupujte naopak - nejprve vypněte počítač a následně všechny periferie. Periferie připojujte k počítací ve vypnutém stavu. Jak šetřit sebe Pokud trávíte u počítače nepřetržitě delší dobu, umístěte monitor s ohledem na to, že největší vyzařování je v oblasti za monitorem. V učebně s více počítači se proto nedoporučuje klasické uspořádání "lavicového" charakteru (počítače za sebou), ale kolem zdi. Pokud však v učebně trávíte cca hodinu denně, nemá toto opatření význam. Na monitor by nemělo dopadat přímé světlo. Není vhodné umísťovat monitor za okno. Škodí to vašim očím.Stejně tak není vyhovující umístění monitoru naproti oknu. Kontrast a jas monitoru nenastavujte příliš velký. Při práci s počítačem používejte ergonomickou židli s podpěrkami pro ruce. Monitor by měl být umístěn přímo před očima. Pokud se na monitor musíte dívat dolů nebo nahoru, podstatně si tím kazíte páteř. Dodržujte doporučenou vzdálenost od monitoru (liší se podle uhlopříčky).Měla by být alespoň taková, abyste celou plochu monitoru přehlédli bez nutnosti otáčet hlavou. Jestliže opisujete text, doporučuje se, aby textová předloha byla umístěna v úrovni monitoru. Opakované vyvracení hlavy na předlohu a monitor není dobré pro krční páteř a pro oči, protože musí neustále přeostřovat. Pracujete-li dlouhodobě s počítačem, doplňujte statickou činnost cvičením nebo občasným protažením.
ANSI standard V následující tabulce jsou uvedeny doporučené hodnoty pro úpravu pracoviště. Tyto hodnoty byly stanoveny Americkým institutem pro standardizaci. ANSI/HFS 100-1988 Běžné pracoviště s obrazovkou Menší žena Průměrný uživatel Vyšší muž Hodnota cm cm cm
Výška sedačky
40.6
46.3
52.0
Výška pracovní plochy (myš klávesnice)
58.5
64.75
71.0
Výška roviny pohledu
103.1
118.1
133.1
Vzdálenost obrazovky
>30.5
>30.5
>30.5
Zorný úhel
0-60°
0-60°
0-60°
Význam jednotlivých parametrů je vysvětlen na následujícím obrázku. Jako menší žena je brána osoba s výškou přibližně 150 cm. Vysoký muž pak měří asi 185 cm.
