DĚJEPIS II. ROČNÍK OA Pracovní listy
SVĚTA A POKUS O JEHO REVIZI I. SVĚTOVOU VÁLKOU Imperialismus ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… 1880 – 1914 - vlna výbojů do Afriky Asie, Oceánie ze zemí Evropy, USA, Japonska Velká Británie - největší koloniální velmoc …………………………………………….. (nejdůleţitější drţavou - Indie, území v jiţní a východní Africe, pronikání do Barmy, Afganistanu, Malajska, Číny- Hongkong, Egypta, Súdánu atd.) Francie → kolonie v Indočíně, v Africe (Alţírsko, Tunisko, západní a rovníková Afrika) kolonie měly v menší míře také Německo, Belgie, Itálie, Portugalsko, Španělsko, USA a Japonsko (díky reformám ve druhé polovině 19. století se z Japonska stala průmyslová velmoc, agresivní zahraniční politika namířena proti Číně, střety s Ruskem) boj o nové dělení koloniálního panství Ohniska konfliktů: jiţní Afrika (1880-1881, 1899-1902) Angličané proti Búrům…………………………… ……………………………………………………………………………………………….. americko-španělská válka (1898) – USA získaly Portoriko a Filipíny, posílily svůj vliv ve Střední Americe – Panamský průplav rusko-japonská válka (1904 – 1905) – Rusko poraţeno dvě balkánské války (1912 – 1913), balkánské státy proti Turecku (poraţeno) Bulharsko proti bývalým balkánským spojencům (Bulharsko poraţeno) Vztahy mezi evropskými velmocemi na přelomu 19. a 20. století francouzsko-německé nepřátelství (zábor Alsaska a Lotrinska Německem v roce 1871) rusko-rakouský spor o Balkán………………………………………………………………… německo-britské námořní zbrojení…………………………………………………………… Postupně vznikají velmocenská seskupení: 1882 Trojspolek………………………………………………………………………………………. 1907 Dohoda………………………………………………………………………………………….. rozloţení sil mezi Trojspolek a Dohodu Vojenské konflikty v Evropě na začátku 20. století Balkánské války 1912 - balkánské státy proti Turecku (poraţeno) - osmanská říše vytlačena z Evropy, území rozdělena mezi vítěze 1913 - Bulharsko proti bývalým balkánským spojencům (Bulharsko poraţeno) VELKÁ VÁLKA (PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA) (1914 – 1918) Příčiny: ……………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………. Záminka: 28. 6. 1914 - atentát mladých srbských nacionalistů na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu…………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… 28.7. - Rakousko - Uhersko vyhlásilo válku Srbsku……………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………… Pomoc Ruska Srbsku, za Rakousko - Uhersko se postavilo Německo (centrální mocnosti), Francie se připojila k Rusku, Německo přepadlo Belgii a Lucembursko, Velká Británie vyzvala Německo ke staţení z neutrální Belgie, Berlín neodpověděl, Velká Británie vstoupila do války. Itálie neutrální. 2
Průběh války: Čtyři evropská bojiště: západní fronta ……………………………………………………………………………………. Schlieffenův plán……………………………………………………………………………………… zákopová válka………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. bojové plyny…………………………………………………………………………………………… 1916 bitvy u Verdunu a na řece Sommě…………………………………………………………… východní fronta………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. italská fronta……………………………………………………………………………………… balkánská fronta…………………………………………………………………………………. Vstup USA do války (6. dubna 1917)………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. Woodrow Wilson……………………………………………………………………………………… Konec války………………………………………………………………………………………. brestlitevský mír (3. 3. 1918)………………………………………………………………………… Ludendorffova ofenziva………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………….. 11. 11. 1918 v Compiégne…………………………………………………………………………. Důsledky I. světové války nové zbraně velké ničivé síly…………………………………………………………………… dosud nevídané mnoţství obětí………………………………………………………………… dopad na civilní obyvatelstvo…………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… změna mapy světa: - rozpadly se čtyři monarchie:……………………………………………………………………. -vznikly nové státy:………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………. - existující státy výrazně změnily hranice……………………………………………………….. USA – ekonomicky nejsilnější stát světa, mezinárodní platidlo – dolar
SITUACE V RUSKU Rusko – nejzaostalejší stát Evropy Car Mikuláš II. (1894 – 1917) – vstup do války → záchrana carského Ruska …………………………………………………………………………………………………….. Únorová revoluce Březen 1917 (podle pravoslavného kalendáře únor) – nepokoje v Petrohradě …………………………………………………………………………………………………….. Říjnová revoluce dvojvládí: Prozatímní vláda……………………………………………………………………… sověty………………………………………………………………………………….. Vladimír Iljič Lenin (1870 – 1924)……………………………………………………………… 7. listopadu (25. října) ………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. Dekret o míru………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………. Dekret o půdě………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………….. 3
Otázky a úkoly 1. Před začátkem 1. světové války došlo: a) k búrské válce b) k americko-španělské válce c) k rusko-japonské válce d) ke gallipolské operaci 3. Které státy patřily do: Trojspolku ………………………………..
2. Balkánské války: a) byly tři b) byly bojem balkánských národů proti Turecku c) byly střetnutím mezi balkánskými národy d) zvítězilo v nich Bulharsko Dohody …………………………………………..
4. První světová válka: a) odehrála se v letech 1914 – 1917 b) byla střetnutím mezi Trojspolkem s Trojdohodou c) střetly se v ní převáţně státy se silnou demokratickou tradicí a státy s monarchistickými reţimy d) byla prvním celosvětovým konfliktem 5. Atentát na Františka Ferdinanda d´Este: a) byl spáchán 28. 6. 1914 b) byl příčinou války c) byl záminkou k válce d) atentátníkem byl námořník z křiţníku Potěmkin 6. V první světové válce byly poprvé pouţity bojové otravné plyny v bitvě: a) u Verdunu b) u Yper c) na Sommě d) na Piavě 7. V první světové válce se bojovalo: a) na západní a východní frontě b) na srbské a italské frontě c) na kavkazské, mezopotamské a syropalestinské frontě d) ve Spojených státech amerických 8. Mezi tzv. nástupnické státy po rozpadu Rakouska - Uherska patřily: a) Maďarsko a Rakousko c) Prusko a Rumunsko b) Československo a Polsko d) Itálie a Jugoslávie 9. Uveďte, jsou-li daná tvrzení o průběhu války zcela správná. (ANO – NE) a) Na počátku války zaznamenával vojenské úspěchy tábor Centrálních mocností. b) Menší frontou se stala válčiště v Srbsku, kde snadno a rychle zvítězila rakouská armáda. c) Itálie vstoupila do války na straně Centrálních mocností. d) Největší lidské a materiální válečné ztráty přinesla bitva na řece Sommě v roce 1916. e) Bezohledná ponorková válka ze strany Německa přiblíţila vstup USA do války (1917). 10. Jsou daná tvrzení zcela správná? (ANO – NE) a) V Petrohradě vypukly stávky a demonstrace. Car rozpustil dumu, vyhlášená generální stávka přerostla v povstání proti carismu. Skončila vláda hohenzollernské dynastie v Rusku. b) V Rusku se ujala vlády liberální Prozatímní vláda v čele s Kerenským. c) Dne 7. listopadu roku 1917 (podle tehdejšího kalendáře v Rusku) skončilo v Rusku období krátké demokratizace, bolševici se chopili moci. d) Po podepsání separátního míru v Brestu Litevském získalo Rusko rozsáhlá území ve východní Evropě. 4
ČESKÁ POLITIKA V LETECH 1914 – 1918 Domácí odboj 1914 – všeobecná mobilizace ……………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………. Čeští politici………………………………………………………………………………………….. Karel Kramář, Alois Rašín…………………………………………………………………………. Císař Karel I. (1916 – 1918)…………………………………………………………………………. Aktivizace české národní politiky…………………………………………………………………….. Národní výbor………………………………………………………………………………………….. Maffie…………………………………………………………………………………………………… 1917 Manifest spisovatelů (J. Kvapil) ………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… Zahraniční odboj Tomáš Garrigue Masaryk (1850 – 1937)…………………………………………………………. Odchod do emigrace (1914)……………………………………………………………………… Myšlenka národní revoluce……………………………………………………………………… Spolupráce s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem ………………………………………………………………………………………………………….. Únor 1916 zaloţení České (Československé) národní rady …………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. Zahraniční vojenské jednotky - československé legie…………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. - bitva u Zborova……………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… - konflikt s bolševiky…………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. VZNIK ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY Ani za vlády posledního rakouského císaře Karla I. se nezměnila politická situace a říše se nefederalizovala, sílil odpor vůči monarchii. 6. 1. 1918 Tříkrálová deklarace………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………. V čele domácího odboje reorganizovaný Národní výbor (Karel Kramář) ………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………… Stávky, vzpoury v armádě………………………………………………………………………… 18. 10. Washingtonská deklarace ……………………………………………………………… 27. 10. 1918 císař Karel I. přistoupil na podmínky Dohody (Andrássyho nóta)…………….. ………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………….
5
28. 10. 1918 vyhlášena v Praze Československá republika (vyhlášena Národním výborem – Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, František Soukup, Vavro Šrobár → tzv. muţi 28. října) 30. 10. 1918 Martinská deklarace……………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. Prezident – T. G. Masaryk Předseda vlády – K. Kramář
Otázky a úkoly 1. Rakouský císař Karel I. byl: a) synovec Františka Josefa I. b) synovec Františka Ferdinanda d´Este c) bratr Františka Ferdinanda d´Este 2. Legie byl(i,y): a) vojenský útvar římského vojska ve starověku b) vojenské jednotky čs. dobrovolníků a zajatců, přeběhlíků za 1. světové války c) smutné, tklivé písně vojáků na frontách d) filozofičtí stoupenci legismu v Číně 3. Manifest českých spisovatelů: a) byl přednesen v říšské radě v květnu 1917 b) autorem byl A. Jirásek c) byl výzvou k radikalizaci českých poslanců k obhajobě českých zájmů d) podpořil myšlenku české státní samostatnosti 4. Tříkrálová deklarace: a) byla dokumentem českých říšských a zemských poslanců b) obsahovala poţadavek sebeurčení národů a samostatnost c) byla přijata poslanci zemského sněmu 6. 1. 1918 d) rakouskou vládou byla akceptována 5. Mezi „muţe 28. října“, kteří toho dne vyhlásili existenci samostatného Československa, patřili: a) T. G. Masaryk a E. Beneš c) J. Stříbrný a F. Soukup b) A. Rašín a A. Švehla d) V. Šrobár a A. Janoušek 6. Martinská deklarace: a) byla podepsána 30. 10. 1918 b) byla podepsána 28. 10. 1918 c) byla prohlášením práva na sebeurčení slovenského národa a na spojení v společném státě s Čechy d) vznikla v Turčianském sv. Martině na shromáţdění Slovenské národní rady 7. Prvním československým prezidentem byl: a) Edvard Beneš b) T. G. Masaryk 8. Předsedou první čs. vlády byl r. 1918: a) A. Švehla b) K. Kramář
c) A. Rašín
6
c) byl zvolen 14. 11. 1918
d) V. Tusar
SITUACE PO PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE 1919 – 1920 – Paříţská mírová konference…………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… „státy s všeobecnými zájmy“…………………………………………………………………………. „státy s ohraničenými zájmy“ ………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… poraţené státy: ……………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. Německo………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… versailleský systém …………………………………………………………………………………. Společnost národů (1920 – 1939)…………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… Poválečný vývoj v jednotlivých zemích Poválečný vývoj v jednotlivých zemích je provázen hospodářskou krizí (hospodářství zničeno válkou) a vzrůstem revolučního hnutí, které odpůrci demokracie vyuţívali ke svým cílům. USA nejsilnější průmyslová a finanční velmoc Evropa byla jejich velkým dluţníkem……………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………………… 1920 vítězství republikánské strany ve volbách – prosazování tzv. izolacionismu a protekcionismu ……………………………………………………………………………………..... …………………………………………………………………………………………………………… „americká liga“……………………………………………………………………………………… Japonsko rychlý hospodářský rozvoj modernizace japonského průmyslu plány na ovládnutí Číny………………………………………………………………………….. růst nacionalismu a šovinismu…………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. Velká Británie nejsilnější evropská velmoc, značně závislá na USA národně osvobozenecké hnutí v koloniích………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. stávky proti sniţování mezd……………………………………………………………………… Francie u moci pravice, opírala se o nacionalismus……………………………………………………. politika přísných úsporných opatření a zvyšování daní úsilí o hegemonii na evropském kontinentě,………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………… Státy s totalitními reţimy totus ( lat. celý)..………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………. Znaky totalitních reţimů: …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… 7
Komunismus…………………………………………………………………………………………… Fašismus………………………………………………………………………………………………. Nacismus………………………………………………………………………………………………. Rusko Občanská válka (1918 – 1921) bělogvardějci……………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………… Rudá armáda………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… československé legie……………………………………………………………………………… zahraniční intervence……………………………………………………………………………… válečný komunismus……………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. Politika bolševického Ruska 1919 - Třetí internacionála (Kominterna)………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… 1921 – NEP…………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………….. 1922 – SSSR………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… Josif Vissarionovič Stalin (Dţugašvili) (1879 – 1953) ………………………………………………… osobní diktatura………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… gulagy…………………………………………………………………………………………………… Itálie zklamání z výsledků války……………………………………………………………………….. hospodářské potíţe……………………………………………………………………………….. zrod fašismu (lat.fasces………………………………………………………………………….) Benito Mussolini………………………………………………………………………………….. 1922 pochod na Řím…………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. Německo těţce postiţeno válkou……………………………………………………………………………. revoluční vlna v Německu………………………………………………………………………… výmarská republika (1919 -1933)………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………….. Nacionálně socialistická německá dělnická strana (NSDAP)............................................... …………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………. Mein Kampf…………………………………………………………………………………………… Politické aktivity ve 20. letech Konference v Janově (1922)……………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. Smlouva z Rapalla (1922)……………………………………………………………………….. Dawesův plán (1924)…………………………………………………………………………….. Konference v Locarnu (1925)……………………………………………………………………. 8
Vstup Německa do Společnosti národů (1926) Youngův plán (1930)……………………………………………………………………………… Briand-Kellogův pakt (1928)……………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. Shrnutí: ………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………
Otázky a úkoly 1. Jsou uvedená tvrzení o poválečné situaci správná? (ANO – NE) a) Poválečná soustava byla kompromisem mezi zájmy Velké Británie, Francie a SSSR. b) Itálie vyšla z války jako vítězný stát, ale cítila se ve svých zájmech poškozena. c) Bylo zákázáno moţné připojení Rakouska k Německu. d) Neúnosné poválečné reparace německý národ poníţily a v důsledku přinesly zesílení německého revanšismu. e) Spojené stály uvítaly evropskou poválečnou mírovou smlouvu, protoţe ve stejné době nastal rozhodný proevropský obrat v orientaci americké zahraniční politiky. 2. Sovětské koncentrační tábory měly název: a) NEP b) Gulag
c) GOELRO
3. Briand-Kellogův pakt: a) byl podepsán r. 1928 b) obsahoval závazek neřešit mezinárodní spory válkou c) obsahoval rýnský garanční pakt d) stanovil přísné sankce za porušení úmluvy 4. Locarnská konference se uskutečnila: a) 1922 b)1925
c) 1927
d) 1928
5. Tzv. rapallskou smlouvu roku 1922 podepsaly: a) Německo a Rusko b) Německo a Francie 6. Fašismus se zrodil: a) v SSSR
b) v Německu
c) v Japonsku
c) Německo a Itálie d) v Itálii
7. Německo po prohrané první světové válce se stalo státem, který je znám jako: a) nacistické Německo c) výmarská republika b) Stressemannovo Německo d) třetí republika 8. Tzv. „černé košile“ a pochod na hlavní město vedl politik: a) J. V. Stalin b) B. Mussolini c) A. Hitler 9. Hitlerův pokus o fašistický puč se uskutečnil: a) 1919 b) 1920 c) 1922 10. Válečný komunismus se uplatnil: a) v Rusku b) v Německu
c) v Itálii
11. Youngův plán měl pomoci řešit situaci: a) v Itálii b) v SSSR
c) v Německu
9
d) P. von Hindenburg
d)1923 d) v Československu
d) v USA
PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA (1918 – 1938)
Spory o hranice státu a národnostní otázka poţadavky Němců ……………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. spor s Poláky ……………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………….. spor Slováků s Maďary ………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… územní problém Podkarpatské Rusi…………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… Národy a národnostní menšiny (13,5 mil. obyvatel, Češi a Slováci 65 %, Němci 23,4 %, Maďaři 5,6 %, Rusíni, Ukrajinci, Rusové 3,4 %, Ţidé 1,6 %, Poláci 0,6 %) Myšlenka čechoslovakismu………………………………………………………………………… Politický systém První vláda – vláda všenárodní koalice ………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. Prezident první republiky: Tomáš Garrigue Masaryk (1850 – 1937) (opětovně zvolen 1920, 1927, 1934) narodil se v Hodoníně studoval ve Vídni, v Lipsku (tam poznal svou ţenu Američanku Charlottu Garrigueovou) v roce 1882 se stal profesorem na Filosofické fakultě praţské české university vydával časopis Athenaeum ………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………… 1900 zaloţil realistickou stranu………………………………………………………………… bojoval proti antisemitismu (doba tzv. hilsneriády)…………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………. bojoval za vznik samostatného státu 1918………………………………………………………………………………………………. opětovně zvolen prezidentem v letech 1920, 1927, 1934 1935 ze zdravotních důvodů abdikoval, konec ţivota proţil na zámku v ………………….
10
Předseda vlády:……………………………………………… Ministr zahraničí:…………………………………………….. Ministr financí:………………………………………………… Ministr války:……………………………………………………
Měnová reforma……………………………………………………………………………………….. Pozemková reforma…………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… První zákony…………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… Významné politické strany: Československá strana sociálně demokratická (zpočátku nejsilnější) Komunistická strana Československa ……………………………………………………… - jejím cílem bylo přetvořit Československo po vzoru sovětského Ruska, od r. 1929 v čele Klement Gottwald - prosinec 1920 – pokus komunistického hnutí o revoluci – potlačen tzv. skupina Hrad …………………………………………………………………………………. Československá národní demokracie (strana české velkoburţoazie) Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (agrární) Československá strana lidová (katolíci) Slovenská strana ľudová ……………………………………………………………………….. 1920 - volby- vláda sociální demokracie( Vl.Tusar)……………………………………………. Ústava Československé republiky (29. 2. 1920) – zakotvovala občanská práva všech občanů………………………………………………………………………………………………….. (zákonodárný sbor – Národní shromáţdění, skládalo se z Poslanecké sněmovny a Senátu , poslanci a senátoři voleni na základě všeobecného volebního práva – volily i ţeny, NS volilo prezidenta) Zahraniční politika Spolupráce s Francií……………………………………………………………………………… Spojenectví s Rumunskem a Jugoslávií………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. Vztahy s okolními státy…………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………… Ekonomická situace …………………………………………………………………………………………………………… …................................................................................................................................................ 20. léta – hospodářský, společenský a kulturní růst (ČSR – patřilo mezi 10 nejprůmyslovějších států světa)
Otázky a úkoly 1. Malá dohoda byla stvořena státy: a) Československo b) Maďarsko
c) Jugoslávie d) Rumunsko
11
2. Československo muselo po svém vzniku řešit různé problémy. Označte správné odpovědi: a) nejslabší ekonomika ve střední Evropě b) vyhlášení separatistických států v sudetoněmeckém pohraničí c) odpor české populace proti odtrţení z habsburského soustátí d) problémy s Těšínskem, o které mělo zájem Polsko e) vyhlášení Slovenské republiky rad 3. Alois Rašín: a) byl čs. ministrem financí b) stál v čele vlády „panské koalice“ c) podlehl atentátu d) za války v r. 1916 byl odsouzen k smrti, ale po nástupu Karla I. na trůn amnestován e) byl hlavním iniciátorem měnové reformy 4. Určete, kterým oborem se zabývaly uvedené osobnosti (jedna poloţka je nadbytečná): a) F. Bílek b) F. Kafka c) J. Suk d) J. Saudek e) J. Kotěra f) F. Peroutka
1. český architekt a urbanista 2. slovenský básník 3. praţský spisovatel ţidovského původu píšící německy 4. český symbolistický sochař 5. český umělecký fotograf 6. český hudební skladatel 7. ţurnalista, esejista, komentátor politického ţivota
VELKÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE (1929 – 1933) Na přelomu 20. a 30. let dolehla na většinu zemí hluboká hospodářská krize, která přerušila slibný mezinárodní vývoj k světové bezpečnosti. Jejím nejzávaţnějším důsledkem bylo oslabení demokratických systémů, jimţ nespokojení lidé přestali věřit, a nástup totalitních a diktátorských reţimů. 24. 10. 1929 „černý čtvrtek“ – krach na newyorské burze………………………………….. krize v USA postupně přechází v celosvětovou ………………………………………………. pokles výroby o 37% pokles mezinárodního obchodu o 34% nezaměstnanost postihla 40 milionů lidí → sociální nepokoje…………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… Hledání východiska z krize posílení státních zásahů do vývoje hospodářství volný trh (problémy se vyřeší automaticky) USA nejúspěšnější v hledání východiska z krize 1932 prezidentem Franklin Delano Roosevelt – program rekonstrukce ekonomiky New Deal …………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. V roce 1937 dosáhlo americké hospodářství úrovně před krizí v roce 1929. 12
NÁSTUP NACISMU V NĚMECKU Německo - jedna z prvních evropských zemí, kterou zasáhla krize: 6 milionů nezaměstnaných průmyslová výroba se sníţila o 41%, zahraniční obchod poklesl o dvě třetiny → pokles ţivotní úrovně Němců = ţivná půda pro extremisty nacisty + komunisty (populistická hesla). Výmarská republika v čele s prezidentem Paulem von Hindenburgem neumí situaci řešit Adolf Hitler (NSDAP)…………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………. 1932 volby – NSDAP vítězí 1933 – Hitler říšským kancléřem …………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… Charakter nacistické třetí říše totalitní policejní stát ……………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………... opory nacistické moci: SS (Schutzstaffeln)……………………………………………………….., SA (Sturmabteilungen) ……………………………………, gestapo………………………………………………………….. Upevnění Hitlerovy moci 30. 6. 1934 „noc dlouhých noţů“…………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… Hospodářská politika …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… Systematická ideologická převýchova národa …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… Opatření proti Ţidům norimberské zákony (1935)…………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… „křišťálová noc“ (listopad 1938)………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… holocaust…………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… Cíle nacistického reţimu a jejich uskutečňování …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………
13
ZHORŠENÍ POMĚRŮ A SELHÁNÍ MÍROVÉ DIPLOMACIE PRVNÍ POLOVINY 30. LET spory mezi velmocemi 1932, 1933 – odzbrojovací konference v Ţenevě…………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………… 1935 smlouvy o vzájemné pomoci……………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… AGRESIVITA TOTALITNÍCH STÁTŮ A POLITIKA APPEASEMENTU 1931 Japonsko – útok na Čínu (obsazení Mandţuska), spory s Mongolskem, SSSR 1935 Itálie napadla a obsadila Habeš (Etiopii) (1935) 1935 – 1939 Španělsko ……………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. Francisco Franco……………………………………………………………………………………… Politika appeasementu ………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… Agresivní politika Německa: 12. 3. 1938 anšlus…………………………………………………………………………………….. Příprava přepadení ČSR Hitler poţaduje Sudety – ČSR bez pomoci velmocí 29. – 30. září 1938 Mnichovská konference: dohoda mezi Velkou Británií (Chamberlain), Francií (Daladier), Itálií (Mussolini) a Německem (Hitler) …………………………………………………………………………………. 15. 3. 1939…………………………………………………………………………………………….. 23. 8. 1939 podepsán pakt o neútočení……………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………….. 1. 9. 1939……………………………………………………………………………………………… ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA VE 30. LETECH, MNICHOVSKÝ DIKTÁT Projevy hospodářské krize (pokles výroby o 40%, 1 milion nezaměstnaných, pokles mezd) protestní akce, sráţky s policií, častá střelba do lidí – protesty inteligence proti policejním zákonům. Podpůrné akce – podpora v nezaměstnanosti, ţebračenky. Sílí nacionalistické hnutí – Sudetoněmecká strana (odnoţ NSDAP)- Konrád Henlein. 1935 parlamentní volby………………………………………………………………………………. 1935 prezidentské volby……………………………………………………………………………… Příprava na obranu hranic……………………………………………………………………………. Březen 1938 – anšlus Rakouska …………………………………………………………………... Duben 1938 – henleinovci vyhlásili tzv. karlovarský program ………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………… Květen – sílí hrozba německého útoku ……………………………………………………………... Postoje k ČSR: Anglie nezájem Francie – vyhýbavý postoj SSSR – potvrzení spojenectví Srpen - mise lorda Runcimana ……………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… 12. – 13. září pokus henleinovců o nacistický puč v pohraničí……………………………………. Anglická iniciativa – jednání Chamberleina s Hitlerem ……………………………………………. 14
22. 9. „vláda národní obrany“ (aţ do listopadu 1938) - generál Jan Syrový 23. 9. – všeobecná mobilizace 29. 9. – Mnichovská konference……………………………………………………………………. 30. 9. – čs. vláda přijala mnichovský diktát Důsledky Mnichova: …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… 5. 10. abdikace E. Beneše…………………………………………………………………………… OBDOBÍ TZV. DRUHÉ REPUBLIKY (od 30. září 1938 do 15. března 1939) Nový čs. prezident……………………………………………………. Nová vláda v čele…………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………
14. 3. 1939 – vyhlášen Slovenský štát (prezident Josef Tiso) ………………………………………………………………………………………………………….. Hácha přinucen Hitlerem podepsat ţádost o ochranu 15.3. 1939 – vstup Němců na naše území 16.3. 1939 – vyhlášen Protektorát Böhmen und Mähren ………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. VĚDA A UMĚNÍ V MEZIVÁLEČNÝCH LETECH Francouz Frédéric Jolit-Curie ……………………………………………………………………… Brit Alexandr Fleming (1928) ……………………………………………………………………….. Rakušan Sigmund Freud …………………………………………………………………………… Umělecký směr – surrealismus …………………………………………………………………….. Architektura – konstruktivismus a funkcionalismus ……………………………………………………………………………………………………………
15
Otázky a úkoly 1. Celosvětová hospodářská krize 1929 začala: a) tzv. „černým čtvrtkem“ b) krachem na tokijské burze c) krachem na newyorské burze na Wall Street d) byla svým rozsahem mírnější neţ poválečné krize 2. Nástup Hitlera k moci je spjat s rokem: a) 1925 b) 1930
c)1933
d) 1936
3. Krvavá čistka v Německu zaměřená proti Hitlerovi nepohodlným osobám a proti vedení SA v červnu 1934 je spojena s pojmem: a) křišťálová noc c) norimberský proces b) noc dlouhých noţů d) bartolomějská noc 4. Osa Berlín-Řím: a) je název projektu ţeleznice spojující Německo a Itálii b) vznikla r. 1936 c) je spojenectví agresivního hitlerovského Německa s fašistickou Itálií d) je navenek projekt postupu proti bolševismu a Rusku 5. Joseph Goebbles zastával funkci: a) ministra propagandy b) velitele SS
c) maršála a ministra letectva d) velitele gestapa
6. Mnichovská dohoda byla výsledkem jednání mezi: a) ČSR, Německem, Anglií, Francií c) Německem, Itálií, Francií, Anglií b) Německem, ČSR, Maďarskem, Anglií 7. Důsledkem mnichovské dohody pro nás bylo: a) okupace Čech, Moravy a Slezska Němci b) odtrţení Slovenska c) odstoupení pohraničí ve prospěch Německa d) zánik 1. republiky, ztráta 1/3 území, opevnění a přirozených hranic 8. Tzv. 2. republika je období: a) mezi protektorátem a osvobozením 1945 b) mezi Mnichovem a rokem 1948 c) mezi Mnichovem a okupací zbytku republiky d) mezi osvobozením 1945 a únorovým pučem 1948 9. Vyřaďte nesprávné tvrzení: a) 15. 3. 1939 došlo k okupaci zbytku ČSR b) 15. 3. 1939 vznikl Slovenský štát c) 16. 3. 1939 vyhlášen Protektorát Čechy a Morava d) 14. 3. 1939 vynucen Háchův souhlas s okupací 10. Tzv. 2. republika je období: a) mezi protektorátem a osvobozením 1945 b) mezi Mnichovem a rokem 1948 c) mezi Mnichovem a okupací zbytku republiky d) mezi osvobozením 1945 a únorovým pučem 1948 16
DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA I. fáze války (1939 – 1941) začátek II. světové války: 1. září 1939 německý útok na Polsko blesková válka – za 3 týdny Polsko poraţeno…………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… 3. září 1939 vyhlásily Francie a Anglie Německu válku obsazena Maginotova linie ………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… 28. 9. 1939 – dohoda SSSR a Německa o nových vzájemných hranicích 1940 – Převraty v Estonsku, Lotyšsku……………………………………………………………… Listopad 1939 – březen 1940 „zimní válka“………………………………………………………… Prosinec 1939…………………………………………………………………………………………. Taţení fašistických mocností v letech 1940/41 duben 1940 okupace Dánska, Norska ………………………………………………………………………………………………………… květen – taţení do Holandska, Belgie, Lucemburska ……………………………………………………………………………………………………….. 10. května – útok na Francii – za 6 týdnů poraţena (část jednotek odešla do VB-formování zahraničního odboje- generál Charles de Gaulle, Většina území na severu a severozápadě okupována Němci, v jiţní Francii vazalský reţim – maršál Pétain, centrum město Vichy; likvidace parlamentarismu, demokracie, uplatňovány protiţidovské zákony) Anglie – Chamberleinova vláda podává demisi, předseda nové vlády Winston Churchill ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… v září plánována invaze do Anglie ……………………………………………………………………………………………………… od srpna 1940 vedena letecká bitva o Británii ……………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………….. 27. 9. 1940 - „Pakt tří“…………………………………….., na podzim se přidává Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovensko, Finsko Vstup Itálie do války ………………………………………………………………………………… 1940 – 1941 okupace Řecka a Jugoslávie …………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… Severní Afrika……………………………… …………………………………………………………. květen 1941 – pomoc Německa – generál Erwin Rommel ,………………………………., proslulé oddíly Afrika-Korps……………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….
17
Druhá fáze války (1941 – 1943) …………………………………………………………………. 22.6. 1941 (plán Barbarossa) …………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………. Tři strategické směry: Leningrad, Moskva, Kyjev ………………………………………………………………………………………………………….. útok na Leningrad (Sankt-Petěrburg) ………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………. útok na Moskvu – prosinec 1940 Němci 25 km od Moskvy- generál Ţukov …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… stalingradská bitva – v létě 1942 obrovský německý útok na jihovýchod (směr Kavkaz, Stalingrad, cíl- Baku – ropná pole) ………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. bitva u Kurska – červenec - srpen 1943 …………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………… Válka v Tichomoří 7. 12. 1941 útok Japonska na americkou a leteckou základnu Pearl Harbor na Havajských ostrovech …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… červen 1942 – letecká a námořní bitva u ostrova Midway …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… Třetí fáze války (1943) …………………………………………………………………………………………………………… Vylodění spojenců v Itálii červenec 1943 pronikla americká a britská vojska na Sicílii (Dwight Eisenhower) září……………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… Uţ v květnu 1943 byly německo-italské jednotky poraţeny v Africe, došlo také k přelomu ve válce v Tichomoří (boje u ostrova Guadalcanal na Šalamounových ostrovech – nacházela se tam námořní a letecká základna Japonců v Polynésii); narůstá také partyzánský odboj v SSSR, Jugoslávii, Polsku, Francii i ČSR. 18
Diplomatická jednání: 1941 uzavřena Atlantická charta (Roosevelt a Churchill)………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………… 1942 Washingtonská deklarace………………………………………………………………… ............................................................................................................................................... ………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………. 1943 jednání v Casablance ………………………………………………………………………. 1943 jednání v Quebecku ………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………….. 12. 11 – 1. 12. 1943 Teheránská konference - tzv. Velká trojka (Roosevelt, Churchill, Stalin)………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… Čtvrtá fáze války (1944 – květen 1945) 1944 (jaro, léto) – osvobozen Leningrad, osvobozena Ukrajina, Finsko, Bělorusko, část Polska aţ k Visle - nejrychlejší postup sovětské armády 6. 6. 1944 „den D“ – operace Overlord - (generál Dwight Eisenhower) ………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. srpen 1944 - osvobození Paříţe, posléze celé Francie, Belgie (Dwight Eisenhower, Bernard Montgomery) září – spojenecká vojska dosahují německých hranic V Německu nastává totální mobilizace. 20. 7. 1944 - neúspěšný atentát německého armádního velení na Adolfa Hitlera ………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… Aktivizace národněosvobozeneckého hnutí v okupovaných zemích. srpen – září povstání ve Varšavě ………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… Pátá fáze války (1945)………………………………………………………….. Únor – osvobození Polska Jaltská konference ………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… 19
Duben – osvobození Rakouska. - kapitulace německých vojsk v Itálii……………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………… 2. 5. 1945 pád Berlína ……………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. 7. 5. 1945 – kapitulace Německa 8. 5. 1945 ……………………………………………………. Poráţka Japonska …………………………………………………………………………………………………………. 6. a 9. srpna 1945 – jaderný útok Spojených států na japonská města Hirošimu a Nagasaki 2. září 1945…………………………………………………………………………………………….. ČESKÉ ZEMĚ A SLOVENSKO V LETECH DRUHÉ SVĚTOVÉ Protektorát Čechy a Morava ( Böhmen und Mähren) …………………………………. ………. …………………………………………………………………………………………………………… Prezident ………………………., protektorátní vláda……………………………………………… Rozhodování měla v rukou okupační správa – říšský protektor Konstantin von Neurath. Německé státní ministerstvo pro Čechy a Moravu – státní ministr Karl Herman Frank. Působení gestapa. Genocidní (vyhlazovací) politika vůči Ţidům a Romům – platnost norimberských zákonů. (Terezín – soustřeďování Ţidů před deportacemi do vyhlazovacích táborů, např. Osvětim, vyvraţděno asi 73 000 Ţidů, sběrné tábory pro Romy – Lety u Písku, Hodonín) Projevy nespokojenosti masové demonstrace – převoz ostatků K. H. Máchy z Litoměřic do Prahy (7. 5. 1939) ……………………………………………………………………………………………………. 28. 10. 1939 …………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………….. 15. 11. ………………………………………………………………………………………………. 17. 11. ……………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… Domácí odboj Odbojové organizace se dělily na dva proudy: demokratický (občanský) ………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………….. komunistický………………………………………………………………………………………… Demokratické odbojové organizace Politické ústředí ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………
20
Obrana národa ……………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… Petiční výbor Věrni zůstaneme ……………………………………………………………………. Ústřední vedení odboje domácího ………………………………………………………………... Komunistický odboj KSČ …………………………………………………………………………………………………….. 1941 Ústřední národně revoluční výbor Československa ……………………………………. Odbojové akce: …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… Atentát na Reinharda Heydricha R. Heydrich ………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………….. 27. 5. 1942 - operace Anthropoid…………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… 4. 6. 1942………………………………………………………………………………………………. Období heydrichiády (květen – červenec 1942) …………………………………………………………………………………………………………… .………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… 10. 6. 1942 ……………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………………… 24. 6. 1942 …………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………… Partyzánské oddíly…………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………… Československý zahraniční odboj Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava emigrovala velká část politiků i vojáků do zahraničí - centrem odboje …………………………………………………………... Československý národní výbor………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… Prozatímní československá vláda …………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….
21
Vedení komunistické strany (K. Gottwald, R. Slánský)………………………………………. 12. 12. 1943 ………………………………………………………………………………………….. Československo-sovětská smlouva………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………. Československé vojenské jednotky v zahraničí …………………………………………………………………………………………………………. Legion Čechů a Slováků…………………………………………………………………………….. 1. československý armádní sbor……………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………. 1. československá smíšená brigáda ………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. Slovensko a Slovenské národní povstání Slovensko označováno jako „farská republika“ poprvé v dějinách vznikl národní stát Slováků (prezident Josef Tiso, premiér Vojtěch Tuka) byl tam klerofašistický reţim bylo vazalským státem Německa, bojovalo proti Polsku Po vstupu do války proti SSSR – změna situace …………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… Slovenská národní rada………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… Slovenské národní povstání ……………………………………………………………………… Ján Golián ……………………………………………………………………………………………. Vznik partyzánských oddílů …………………………………………………………………………. 29. srpna 1944 ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… Banská Bystrica………………………………………………………………………………………… 27. 10. 1944……………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… Význam povstání: ……………………………………………………………………………………… Osvobození ČSR Osvobození ČSR bylo zahájeno karpatsko-dukelskou operací (8. září – 15. listopadu 1944) …………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………. Rudá armáda osvobozuje Slovensko. Jednání o podobě poválečného Československa. 5. dubna 1945 Košický vládní program……………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… Osvobození Moravy. 22
Demarkační linie………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… Vstup sovětských vojsk i 1. československého armádního sboru na území Slovenska i českých zemí urychlil přípravu povstání českého lidu………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. Česká národní rada………………………………………………………………………………….. Albert Praţák …………………………………………………………………………………………... Karel Kutlvašr ………………………………………………………………………………………….. 1. květen 1945 ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. 5. květen 1945 ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… Účinná pomoc vlasovců ………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. 8. 5. ……………………………………………………………………………………………………… 9. 5. …………………………………………………………………………………………………….. BILANCE II.SVĚTOVÉ VÁLKY Holocaust (Šoa)…………………………… .......................................................................... …………………………………………………… …………………………………………………… …………………………………………………… …………………………………………………… …………………………………………………… Bojů se účastnilo 30 států. Ztráty na ţivotech: zemřelo asi 58 milionů lidí, 35 milionů lidí zraněno. Sovětský svaz: 27 milionů lidí Čína:10 milionů Německo: 6,5 milionů Polsko: 6 milionů Japonsko: 2,5 milionu, Jugoslávie: 1,7 milionu, USA: 405 000, VB: 350 000, Itálie: 500 000, Československo: 270 000 (z toho 180 000 Ţidů) Nové zbraně ………………………………………………………………………………………..
23
Otázky a úkoly 1. Druhá světová válka začala: a) sarajevským atentátem b) napadením Polska Německem
c) okupací ČSR d) Mnichovskou dohodou
2. Vyhledejte správné pořadí po sobě následujících událostí úzce souvisejících s 2. světovou válkou: a) napadení Polska Německem, napadení Finska Sovětským svazem, uzavření Mnichovské dohody, zahájení bitvy o Anglii, vstup Spojených států do války, všeobecná mobilizace v Československu, vyhlášení Slovenského státu, anexe Rakouska Německem, Runcimanova mise b) anexe Rakouska Německem, napadení Finska Sovětským svazem, uzavření Mnichovské dohody, vstup Spojených států do války, zahájení bitvy o Anglii, vyhlášení Slovenského státu, všeobecná mobilizace v Československu, Runcimanova mise, napadení Polska s Německem c) všeobecná mobilizace v Československu, anexe Rakouska s Německem, uzavření Mnichovské dohody, vyhlášení Slovenského státu, Runcimanova mise, napadení Finska Sovětským svazem, napadení Polska Německem, zahájení bitvy o Anglii, vstup Spojených států do války d) anexe Rakouska Německem, Runcimanova mise, všeobecná mobilizace v Československu, uzavření Mnichovské dohody, vyhlášení Slovenského státu, napadení Polska Německem, napadení Finska Sovětským svazem, zahájení bitvy o Anglii, vstup Spojených států do války 3. České vysoké školy byly zavřeny: a) 28. 10. 1938 b) 17. 11. 1938
c) 7. 11. 1939
d) 17. 11. 1939
4. K domácím nekomunistickým odbojovým organizacím za 2. světové války patřily: a) Politické ústředí c) Omladina b) Obrana národa d) Petiční výbor Věrní zůstaneme 5. Atlantická charta: a) byla podepsána v srpnu 1941 třemi velmocemi (USA, Anglie, Rusko) b) určovala hlavní principy vedení války a poválečné organizace světa c) je totoţná s Washingtonskou deklarací d) cílem sjednocení bylo zničení fašismu, hospodářská spolupráce, mír a rovnoprávnost národů 6. Vytvořte správné dvojice událostí a dat: a) vstup USA do války b) bitva u ostrova Midway c) operace Overlord d) bitva u Kurska
1) 2) 3) 4)
1943 1942 1944 1941
7. Teheránská konference: a) uskutečnila se po Jaltské konferenci b) byla jednáním tzv. Velké trojky c) jednala o invazi do Francie, o ofenzívě na východní frontě a společném postupu po válce d) konala se roku 1943 8. Atentát na R. Heydricha byl spáchán: a) v srpnu 1940 b) v květnu 1941 24
c) v květnu 1942
SVĚT PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE Postupimská konference (červenec – srpen 1945) J. V. Stalin, Harry Truman (USA), Winston Churchill, v průběhu jednání ho vystřídal Clement Atlee (VB) Rozhodovalo se o osudu poraţeného Německa: dočasné rozdělení Německa na 4 zóny pod kontrolou USA, VB, Francie, SSSR, rozdělen i Berlín program čtyř D: demilitarizace …………………………………………………………………………………………. demokratizace ………………………………………………………………………………………… denacifikace …………………………………………………………………………………………… dekartelizace ………………………………………………………………………………………….. Byly vymezeny hranice Polska, SSSR ………………………………………………………. … Byl dohodnut odsun Němců z Polska, Československa, Maďarska. Od listopadu1945 do října 1946 probíhal v Norimberku …………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… V roce 1945 došlo k zaloţení Organizace spojených národů …………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… Druhá světová válka znamenala definitivní konec evropské nadvlády. Zrodil se nový bipolární svět …………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… V popředí supervelmoci: ……………………………………………………………………………… POVÁLEČNÉ ČESKOSLOVENSKO Odsun Němců ………………………………………………………………………………………. „divoký odsun“……………………………………………………………………………………….. státem organizovaný odsun………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………. .................................................................................................................................................. Mimořádné soudy s kolaboranty a válečnými zločinci – Karl Hermann Frank, Josef Tiso ……………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………… Dekrety prezidenta republiky (Benešovy dekrety)……………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… Politický systém Podle dohod z Moskvy byly zakázány pravicové strany ………………………………………… Politické strany: Čechy ………………………………………………………………………………………………….. Slovensko ……………………………………………………………………………………………… Národní fronta…………………………………………………………………………………………. 1946 – první poválečné volby (40% získali komunisté) Prezident:………………………………………., předseda vlády…………………………………, ministr zahraničních věcí ……………………………….., ministr národní obrany ………............
BIPOLÁRNÍ POVÁLEČNÝ SVĚT Poráţkou Německa i jeho spojenců a potrestáním válečných zločinců skončil společný zájem dvou nejvýznamnějších mocností ……………………………………….. V březnu 1946 pronesl památný projev Winston Churchill……………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………… Na jaře v roce1947 vyhlášena Trumanova doktrína …………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. V červnu 1947 zveřejněn Marshallův plán (George Marshall ……………………………….) …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… Dovršeno rozdělní Východ – Západ. Studená válka ………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. Nebezpečný projev této války – zbrojení, vývoj dokonalejších zbraní – zbraně jaderné. První berlínská krize 1948 blokáda západního Berlína …………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. Září 1949 Spolková republika Německo (SRN) Říjen Německá demokratická republika (NDR) 4. 5. 1949 – vznik Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) - USA, VB, Kanada, Francie, Belgie, Nizozemí, Itálie, Lucembursko, Norsko, Dánsko, Island, Portugalsko, později přistoupily Řecko, Turecko, SRN)………………………………………………………………….. Ve státech střední a jihovýchodní Evropy byly po válce se sovětskou pomocí postupně nastoleny komunistické reţimy, plně závislé na SSSR (1945 – Jugoslávie, Albánie, 1947 – Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Polsko, 1948 – Československo, 1949 – NDR). ………………………………………………………………………………………………………. 1949 – Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) SSSR, Albánie (do roku 1961), Bulharsko, Československo, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, NDR, později Mongolsko, Kuba, Vietnam Jugoslávie – vzepřela se sovětskému tlaku (J. Broz-Tito) – spor ukončen v roce 1955 1955 – Varšavská smlouva ………………………………………………………………………….
Otázky a úkoly 1. Které(á) tvrzení týkající se Postupimské konference není (nejsou) pravdivé(á): a) byl projednán program zvaný 4 D v okupovaném Německu b) bylo rozhodnuto, ţe Německo nemusí platit válečné reparace c) bylo projednáno poválečné uspořádání Německa, včetně jeho nových hranic d) byl projednán odsun německého obyvatelstva z Československa, Polska, Maďarska 26
2. Které pojmy patří do programu 4 D: - destrukce nacistického reţimu, demokratizace, destabilizace nacistické moci, dekartelizace, demobilizace nacistické armády, denacifikace, demontování nacistických zbrojařských podniků, demilitarizace 3. Norimberský tribunál rozhodoval o potrestání válečných zločinců. Která tvrzení jsou správná? Označte je. A) Za zločince tribunál povaţoval: a) všechny členy NSDAP b) hlavní nacistické organizace a osoby zodpovědné za fungování nacistického reţimu (např. SS, vedení NSDAP a gestapa) B) Někteří nacističtí zločinci se zachránili před bezprostředním trestem emigrací. Kteří z uvedených mezi ně patřili? a) J. Goebbels c) J. MEngele b) H. Goring d) A. Eichmann C) Norimberský proces proběhl v letech: a) 1945-6 b) 1945-8 D) Soud byl sloţen z pracovníků justice: 1) Velké Británie, SSSR, USA 2) Francie, Velké Británie, SSSR, USA E) Statut tohoto mezinárodního vojenského tribunálu vymezil poprvé v dějinách tři kategorie zločinů z hlediska mezinárodního práva: 1. válečné zločiny, 2. zločiny proti míru, 3. zločiny proti lidskosti. Jsou tyto kategorie i dnes obecně uznávanými normami mezinárodního práva? ANO – NE) 4. Organizace spojených národů (OSN) vznikla: a) 1945 v New Yorku c) 1946 v Bostonu b) 1945 v San Franciscu d) 1946 v Ţenevě 5. Politiku „zadrţování komunismu“ vyhlásila: a) Monroeva doktrína b) Trumanova doktrína
c) Nixonova doktrína
6. Kvůli nesouhlasu Stalina muselo(y) i přes zájem odmítnout hospodářskou pomoc Marshallova plánu: a) Maďarsko c) Německo b) Československo d) Řecko 7. Rada vzájemné hospodářské pomoci: a) vznikla 1949 b) činnost ukončila 1990 c) byla vytvořena s cílem mezinárodní dělby práce na základě rovnoprávnosti všech členů d) sídlem RVHP byla Varšava 8. Které země nepatří k zakládajícím členům Severoatlantické aliance: a) USA a Kanada c) Německo a Řecko b) Británie a Francie d) Dánsko a Norsko 9. První poválečné parlamentní volby v ČSR: a) uskutečnily se v květnu 1946 b) nejvíce hlasů získala KSČ c) nejvíce hlasů získala slovenská Demokratická strana d) vznikla vláda v čele s K. Gottwaldem 10. Varšavský pakt vznikl: a) 1948 b) 1955
c) 1958 27
d) 1968
ÚNOROVÝ PŘEVRAT V ČESKOSLOVENSKU Rozpad protihitlerovské koalice znamenal pro Československo konec moţnosti spolupráce se Západem. Komunisté prosazují s poukazem na německé nebezpečí bezvýhradné připoutání k SSSR. 1947 odmítnutí účasti na Marshallově plánu ………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… Komunisté ovládli Sbor národní bezpečnosti (SNB) a zpravodajství. Rostly jejich pozice v armádě, dostali se do čela odborů i ovládli Národní pozemkový fond, který měl rozdělovat konfiskovanou půdu. Demokratické strany se pokoušely případné rozpory řešit na půdě parlamentu, komunisté pouţívali neparlamentní metody – petice, demonstrace, stávky. Jimi ovládaná bezpečnost měla na svědomí i několik provokací, které měly zdiskreditovat nekomunistické strany. Vládní krize vrcholí v únoru 1948 - spor o Hradecký program - poţadavky KSČ na další znárodnění. Nekomunističtí ministři podávají 20. února demisi …………………………………………… Nátlakové akce komunistů - manifestace na Staroměstském náměstí, hodinová výstraţná generální stávka. Vznikají ozbrojené Lidové milice a akční výbory Národní fronty. Hrozí sovětská intervence. 25. února 1948 ………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………….. 10. 3. 1948 ……………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………….. 9. květen 1948 ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… Koncem května proběhly volby …………………………………………………………………….. 1. 6. 1948 abdikace prezidenta Beneše ………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………… KOMUNISTICKÝ BLOK VE STUDENÉ VÁLCE Vznik komunistického bloku Vliv SSSR vymezen demarkační linií. Země komunistického bloku v Evropě: …………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………… V čele těchto států – národní komunistické strany (všechny řízeny z Moskvy prostřednictvím Informačního byra (Imformbyra), zaloţeného v září 1947. Proto vývoj ve všech zemích následoval sovětský vzor.
28
Úkoly jednotlivých reţimů: likvidace opozice ……………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………. likvidace samostatných ţivnostníků…………………………………………………………… kolektivizace ……………………………………………………………………………………. preferování těţkého průmyslu ………………………………………………………………… SSSR V OBDOBÍ STALINISMU V čele státu Josif Vissarionovič Stalin ……………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. Lavrentij Berija – hlavní velitel NKVD ………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… Zahraniční politika SSSR Stalin vystupoval v roli mírotvorce, ve skutečnosti se připravoval na válku ………………………. ………………………………………………………………………………………………………………. Orientace sovětské politiky na státy 3. světa ………………………………………………………… 5. března 1953 …………………………………………………………………………………………… Boj o moc v zemi: Lavrentij Berija (1899 – 1953), Georgil Malenkov (1902 – 1988), Nikita Chruščov (1894 – 1971) ……………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………………. ČESKOSLOVENSKO V OBDOBÍ STALINISMU Únorový převrat – ČSSR se začlenila do východního bloku vliv SSSR Důleţitou roli hraje Státní bezpečnost…………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………… Éra velkých komunistických procesů - oběťmi byli lidé, kteří byli vnímáni jako nepřátelé státu a komunistů ……………………………… ………………………………………………………………………………………………………………. Heliodor Píka (1897 – 1949)…………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………… Milada Horáková (1899 – 1950)………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… Rudolf Slánský (1901 – 1952)…………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… Katolická církev ………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………… Pracovní tábory ………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………… 29
PTP………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… Emigrace – v letech 1948 – 1951 emigrovalo asi 25 000 lidí. Komunistickými perzekucemi bylo postiţeno asi 230 000 občanů, popraveno bylo 241 lidí, počet zemřelých v táborech nebo věznicích nelze určit, ale šlo o tisíce. Změna hospodářství Další vlna znárodňování ………………………………………………………………………………… Hospodářství centrálně plánováno, veškeré úkoly zahrnuty do pětiletých plánů ………………….. Kolektivizace zemědělství ……………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………………. 1953 – měnová reforma ………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… 1953 umírá Klement Gottwald, jeho nástupcem se stal………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………………. SOCIALISTICKÝ BLOK V ÉŘE CHRUŠČOVA S nástupem Chruščova do funkce generálního tajemníka KSSS …………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………… Kult osobnosti ………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………… DESTABILIZACE POMĚRŮ V SOCIALISTICKÉM BLOKU Maďarsko Imre Nagy (1896 – 1958)………………………………………………………………………………….. Reformace v Maďarsku …………………………………………………………………………………… Nepokoje v Polsku ………………………………………………………………………………………. Podpora Fidela Castra …………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………… Chruščov navázal styky se Západem, zejména s prezidentem Kennedym, ukončil jugoslávkou krizi a rozpustil Informbyro …………………………………………………… Úspěchy sovětské kosmonautiky: Sputnik I. …………………………………………………………………………………………… Jurij Alexejevič Gagarin (1934 – 1968) …………………………………………………………. 1964 – svrţení Chruščova Leonid Iljič Breţněv (1906 – 1982) ………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………………
30
ČESKOSLOVENSKO V 50. LETECH Po smrti Gottwalda se prezidentem stal Antonín Zápotocký (1884 – 1957), předsedou vlády Viliam Široký (1902 – 1971), do čela KSČ se dostal Antonín Novotný (1904 – 1975). Pracovní tábory …………………………………………………………………………………………. Politické procesy ………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………. Druhá vlna kolektivizace ……………………………………………………………………………….. II. sjezd československých spisovatelů (1956) ……………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………. Po smrti A. Zápotockého se prezidentem stává ……………………………………………………….. 60. LÉTA A PRAŢSKÉ JARO 1960 – nová ústava …………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………… Politické uvolňování…………………………………………………………………………………… Rozsáhlá amnestie ……………………………………………………………………………………… Rehabilitace nespravedlivě odsouzených…………………………………………………………….. Hospodářská reforma Pětileté plány ………………………………………………………………………………………….. Reformní ekonomové, v čele Ota Šik. Reforma:……………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………… 1967 - naplno propuká politická krize. IV. sjezd československých spisovatelů ……………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… V lednu 1968 - Antonín Novotný odvolán z funkce 1. tajemníka ÚV KSČ, nahrazen Alexandrem Dubčekem (1921 – 1994). Nástupem A. Dubčeka do čela strany začíná tzv. …………………………………………….. Představitelé KSČ začínají kritizovat poměry ve straně i ve státě, hovoří se o nutnosti reforem. Byly zaloţeny nové občanské organizace: KAN ……………………………………………………………. K123 …………………………………………………………… 22. března abdikoval Novotný i na funkci prezidenta. Vystřídal ho …………………………….. (1895 – 1979). Předsedou vlády se stal Oldřich Černík (1921 – 1994)………………………… V dubnu 1968 publikován Akční program KSČ …………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………
31
Spisovatel Ludvík Vaculík (1926) zveřejnil dokument 2 000 slov k dělníkům, rolníkům, vědcům a umělcům …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… V červenci odsoudily komunistické státy Evropy situaci v ČSSR. 21. srpna 1968 ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………….. Členové vedení KSČ byli převezeni do Moskvy a přinuceni podepsat tzv. moskevské protokoly ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… 16. října 1968 byla podepsána dohoda ……………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………. V nepokojích doprovázejících vpád okupačních vojsk zahynulo 90 občanů ČSSR. OBDOBÍ NORMALIZACE (srpen 1968 – listopad 1989) „Normalizace“ – návrat k „normálním“ poměrům a odstranění zastánců reforem. Do čela státu se dostávají lidé, kteří souhlasili s okupací a byli ochotni se podřídit sovětskému vedení. Protesty veřejnosti proti okupaci a událostem ze srpna 1968. Vrcholnou formou odporu bylo sebeupálení studenta ………………………..(1948 – 1969) 16. ledna 1969. Jeho příkladu následovali další lidé ……………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………… V dubnu 1969 se do čela KSČ dostal Gustáv Husák (1913 – 1991) ……………………….. V rámci strany provedeny tzv. prověrky …………………………………………………………. Během prvního výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy došlo k všenárodním nepokojům ……………………………………………………………………………………………………….. 27. 10. 1968 – přijat zákon o federalizaci státu, Československo se stalo státem sloţeným ze dvou národních republik. Lidé postupně ztráceli zájem o veřejné dění a politiku, mnoho lidí odešlo do emigrace. V hospodářství došlo k návratu centrálního plánování. V roce 1975 se čs. prezidentem stal ………………………………………… (1913 – 1991). Další čelní představitelé státu: Lubomír Štrougal (1924), Jozef Lenárt (1923), Vasiľ Biľak (1917), Milouš Jakeš (1923)aj. Disent …………………………………………………………………………………………….. Umění: oficiální ……………………………………………………………………………………. neoficiální (samizdat)……………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………….. exilové (Sixty-Eight Publishers…………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………….. 32
Oblast politická Charta 77 ………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………….. (Jan Patočka, Václav Havel, Jiří Hájek aj.)
Otázky a úkoly 1. V r. 1948 v ČSR: a) bylo sucho a neúroda b) byl zveřejněn Hradecký program
c) došlo ke komunistickému puči d) byla vyhlášena 1. pětiletka
2. K obětem zrekonstruovaných politických procesů koncem 40. a 50. let, které byly popraveny, patří: a) Milada Horáková a Heliodor Píka c) Ferdinand Peroutka a Arthur London b) Rudolf Slánský a Vlado Clementis d) Václav Kopecký a Viliam Široký 3. S kritikou kultu Stalinovy osobnosti vystoupil: a) N.S. Chruščov c) A. Zapotocký b) L.I. Breţněv d) K. Černěnko
4. Praţské jaro je: a) krátké období liberalizace v komunistickém Československu 1967 – 1968 b) název hudebního festivalu zaloţeného 1945 v Praze c) obrodný proces, který byl násilně ukončen intervencí vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 d) obrodný proces, který skonči z důvodu nezájmu a pasivity veřejnosti 5. Tzv. moskevské protokoly: a) byly z československé strany podepsány v roce 1968 b) vyjadřovaly odpor k normalizaci c) znamenaly konec nadějí na obrodu reţimu d) následovalo omezení suverenity socialistických zemí (Breţněvova doktrína) 6. Jméno člena čsl. delegace, který nepodepsal moskevské protokoly: ………………… 7. Uvedené body charakterizují 20leté období našich dějin; někteří historici charakterizují společnost tohoto období jako „společnost zaţiva pohřbenou“. - nový první tajemník po svém zvolení prohlásil, ţe nové vedení bude pokračovat v „polednové politice“ - ve skutečnosti však začaly nejostřejší čistky v ústředních sdělovacích prostředcích, rušily se kulturní svazy, zastavovaly se časopisy, rozpouštěly se redakce - v komunistické straně probíhaly prověrky, vyloučení členové byli propouštěni ze zaměstnání - těţká rána byla zasazena společenskovědním oborům, většině nejlepších spisovatelů bylo zakázáno publikovat - ideologickým základem se stal dokument, o kterém přední komunista této doby Vasil Biľak prohlásil, ţe kaţdá jeho teze „dává inspirující podnět pro vědeckou práci“ Název tohoto období ………………………………………………………………………………… Rok počátku a konce tohoto období ……………………………………………………………….. Jméno prvního tajemníka ……………………………………………………………………………. Název dokumentu, který určoval ideologii a charakter doby: ………………………………………………………………………………………………………….. 33
VÝVOJ VE VÝCHODNÍM BLOKU Maďarsko ……………………………………………………………………………………………………………. Rumunsko …………………………………………………………………………………………………………… Polsko Solidarita………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………….. VÝVOJ V SSSR V roce 1985 se generálním tajemníkem KS SSSR stal Michail Gorbačov (1931) ……………………………………………………………………………………………………………. Perestrojka – přestavba společnosti. Začala se propagovat glasnosť (otevřenost) a děmokratizacija (demokratizace). Rozvíjí se diskuse o společenských a ekonomických problémech, mění se vztahy se Západem. V roce 1989 dochází k rozpadu sovětského bloku (svobodné volby v Polsku, změny v Maďarsku, zboření berlínské zdi, zásah proti studentům v Praze, pád komunismu v Bulharsku a Rumunsku, 1991- pád komunismu v Albánii). Jednotlivé státy SSSR vyhlašují samostatnost (první vyhlásila samostatnost Litva, poté Lotyšsko, Estonsko atd.). 31. prosince 1991 přestal existovat Svaz sovětských socialistických republik. Spolu s ním skončila existence Varšavské smlouvy a RVHP. VÝVOJ ČESKOSLOVENSKA V 80. LETECH, SAMETOVÁ REVOLUCE V roce 1987vystřídal v čele KSČ G. Husáka Milouš Jakeš – nebyl schopen pochopit jakékoli nutnosti změn. Revoluční rok 1989 začal v lednu tzv. Palachovým týdnem protestů v celé zemi. Byla sepsána petice Několik vět – poţadovala demokracii v zemi, podepsaly ji tisíce občanů státu. 17. listopadu 1989 ……………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………. Občanské fórum ………………………………………………………………………………………… KSČ donucena jednat s opozicí – vytvořena nová vláda v čele s Mariánem Čalfou. …………………………………………………………………………………………………………….. 29. 12. 1989 podává prezident G. Husák demisi, prezidentem zvolen……………………………. ČESKOSLOVENSKO NA CESTĚ K DEMOKRACII A JEHO ROZPAD Sametová revoluce přinesla řadu změn – byla zrušena Státní bezpečnost, změnil se název státu na Českou a Slovenskou federativní republiku. V prvních svobodných volbách (červen 1990) vyhrálo v českých zemích Občanské fórum, na Slovensku Veřejnost proti násilí.
34
V průběhu roku 1991 se Občanské fórum začalo rozčleňovat na několik politických stran: Občanská demokratická strana (ODS) vedená ……………………………………………….. Občanská demokratická aliance (ODA) Obnovila se sociální demokracie a strana lidová. Počátkem 90. let provedena hospodářská reforma, na jejím uskutečnění měl největší zásluhu Václav Klaus. Byla provedena privatizace ……………………………………………………………………………, zavedeno trţní hospodářství. Proběhly tzv. restituce…………………………………………………………………………………… Ve druhých volbách v roce 1992 zvítězila v českých zemích ODS a na Slovensku HZDS (Hnutí Za demokratické Slovensko – v čele Vladimír Mečiar). 1. ledna 1993 dochází k rozdělení Československa na dva samostatné státy: Česká republika Slovenská republika Prezidentem nového státu byl opět zvolen Václav Havel, Václav Klaus se stal ministerským předsedou (od roku 2003 prezidentem). Začleňování České republiky do mezinárodních struktur 1991 – zrušena Varšavská smlouva. Česká republika se začala začleňovat do mezinárodních organizací a navázala uţší spolupráci s Polskem a Maďarskem. Tato spolupráce tzv. visegrádské trojky a po rozpadu Československa visegrádské čtyřky trvá dodnes. Po rozpadu Československa byla Česká republika ihned přijata za člena OSN. 12. března 1999 se ČR stala členem ………………………………………… 1. května 2004 se ČR stala členem……………………………………………. VÝVOJ USA PO II. SVĚTOVÉ VÁLCE USA ušetřeny válečných hrůz, přesto přinesly velké materiální a lidské oběti (ztratily 405 tisíc osob) po válce měly výhodu hospodářské síly a technologicky vyspělé armády (jako jediná země disponovaly atomovou zbraní) od poloviny 19. století - dvě politické strany – republikánská a demokratická Prezidenti USA; hlavní události Harry S. Truman - poválečném období aţ do roku 1952, demokrat ……………………………………………………………………………………… na konci svého funkčního období poslal americké vojáky do korejské války (sever Korejská lidově demokratická republika KLDR – Kim Ir-Sen, jih Korejská republika) Dwight Eisenhower (1952-61), republikán 1953 ukončil korejskou válku ………………………………………………………………………. v roce 1953 umírá Stalin končí období nejhorší studené války …………………………………………………………………………………………………………. John Fitzgerald Kennedy (1961-63), demokrat stal se výrazným symbolem nové éry lepší budoucnosti ………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………. 35
karibská krize – v roce 1959 na Kubě vítězí Fidel Castro, který navázal kontakty se SSSR, ten se rozhodl vyuţít situace a rozmístit na Kubě své atomové zbraně, tím mohl přímo ohroţovat území USA Kennedy nařídil námořní blokádu ostrova, americké vojenské síly uvedeny do bojové pohotovosti a kontinentální rakety připraveny k odpálení; současně Kennedy prohlásil, ţe je ochotný jednat o odzbrojovacích otázkách; nakonec se vláda USA zavázala respektovat územní celistvost Kuby a odstranila raketové základny z Turecka, Sovětský svaz stáhl své rakety z Kuby zřízena tzv. „horká linka“………………………………………………………………………….. Kennedy stál u zrodu amerického vesmírného programu Apollo, který měl vyvrcholit vysláním člověka na Měsíc ……………………………………………………………………… 22. listopadu 1963 během návštěvy texaského Dallasu byl Kennedy zastřelen ………… ………………………………………………………………………………………………………. Lyndon Johnson (1963-69), demokrat neúspěšná válka ve Vietnamu (1964-1973)- o ţivot přišlo 57 tisíc amerických vojáků; stále sílící odpor Američanů k válce vyvrcholil na konci 60. let v hnutí hippies ………….. ……………………………………………………………………………………………………… Martin Luther King ……………………………………………………………………………… Richard Nixon (1969-74), republikán ukončil americkou účast ve vietnamském konfliktu, zahraniční politiku postavil na sbliţování s východním blokem 1972 smlouva Salt 1 ………………………………………………………………………………. od června 1972 zapleten do aféry Watergate ………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………….. Gerald Rudolph Ford (1974-76), republikán setkání s Breţněvem ve Vladivostoku Jimmy Carter (1976-81), demokrat obviňován z vnitřního úpadku, poklesu mezinárodní prestiţe USA (neúspěšný pokus o vysvobození amerických rukojmí na velvyslanectví USA v Íránu v roce 1980) 1979 ve Vídni smlouva s Breţněvem o omezení strategických zbraní SALT II (nebyla ratifikována Kongresem) Ronald Regan (1981-88), republikán neoliberální hospodářská politika, podpora podnikání, trţního hospodářství, „nový start“, oţivení hospodářství (pokles inflace) ukončení politiky uvolňování, rozsáhlý zbrojní program, Regan pojmenoval SSSR říší zla a v roce 1983 vyhlásil projekt strategické obranné iniciativy (tzv. hvězdné války“), který předpokládal vybudování protiraketového obranného systému, umístěného v kosmickém prostoru; 1985 - napětí ve vztazích se SSSR polevilo po nástupu M. Gorbačova k moci pravidelná jednání o odzbrojení podíl na rozpadu komunistického bloku George Bush (1988-1993), republikán úspěšná zahraniční politika: prosinec 1989 – zásah v Panamě (zatčen generál Noriega, boj proti narkomafii) 1991operace Pouštní bouře válka v Perském zálivu proti Iráku jednání s Gorbačovem (v době rozpadu komunistických reţimů a Sovětského svazu) o sníţení stavu strategických zbraní START I Bill Clinton (1993-2001), demokrat 1993 Dohoda v Oslo – pokus o mírové řešení izraelsko-palestinského konfliktu snaha reformovat zaostalé školství a zdravotnictví George Bush mladší (2001-2009), republikán boj proti světovému terorismu – 2001 zničeno světové obchodní centrum v New Yorku teroristickou skupinou al-Kaidá útok USA na její úkryty v Afghánistánu 2003 nová válka proti Iráku bez mandátu OSN – odstraněn Saddám Husajn Barack Obama (2009) první Afroameričan v této funkci 36
ZÁPADNÍ EVROPA PO II. SVĚTOVÉ VÁLCE Západní část Evropy po druhé světové válce tvořily převáţně demokratické státy. Jejich politické uspořádání bylo zaloţeno na respektu k přirozeným lidským právům a trţní ekonomice. Tyto země byly ve svém vývoji úspěšnější neţ země komunistického Východu. Velká Británie ztratila postavení světové velmoci konstituční monarchie, stabilní politický systém je zaloţen na existenci dvou tradičních stran: konzervativní a labouristické (socialisté) rozpad koloniální říše, samostatnost zemí Afriky a Asie (1949 Indie) v 50. letech státní zásahy do hospodářství, zestátnění některých odvětví těţkého průmyslu (labouristé) návrat konzervativců Churchill = reprivatizace, obnovení trhu
Margaret Thatcherová (konzervativci) premiérkou (1979-1990) hospodářský rozvoj a posílení mezinárodního významu konflikt s Argentinou o Falklandy poté u moci labouristé – J. Major, T. Blair, G. Brown nynější předseda vlády D. Cameron – konzervativci
významným problémem Velké Británie byla irská otázka (Irsko sice získalo samostatnost v roce 1921, ale jeho severní část, kde byla převaha protestantských přistěhovalců, zůstala v britských rukou; katoličtí aktivisté se pokoušeli prosadit opětovné připojení k Irsku, a to nejen mírovými prostředky, ale i násilím; organizace Irská republikánská armáda – IRAprováděla po celé 20. století pumové útoky, podpora Irské republikánské armády začala postupně klesat, roku 1998 IRA souhlasila s odzbrojením, vzdala se násilí a stala se legální politickou stranou Francie po válce 4. republika, prezident Charles de Gaulle – soupeření s parlamentem, nakonec silná vláda prezidenta problém kolonií, občanská válka a nezávislost nejprve Alţírska, ztráta Indočíny (Vietnam) 1968 studentské nepokoje a stávky za sociální poţadavky bouře, zásah vojska, po de Gaullově odchodu uklidnění François Mitterrand v 80. letech se zaslouţil o proces evropské integrace Jacques Chirac Nicolas Sarkozy (2007) Spolková republika Německo NSR byla na rozdíl od komunistické Německé demokratické republiky prosperujícím demokratickým státem, hlavním městem se stal Bonn v politickém stranickém soupeření jsou po válce nejúspěšnější křesťanští demokraté (CDU) a sociální demokraté (SPD). 1949 předseda vlády Konrad Adenauer stál u zrodu německého hospodářského zázraku, pomoc USA, průmyslová velmoc v letech 1958-61 2. berlínská krize postavení berlínské zdi mezi východní a západní zónou (13. 8. 1961) v 80. letech v čele kancléř Helmut Kohl plány na sjednocení Německa 1989 - lidové nepokoje v NDR pád zdi (9. 11. 1989) 1990 - sjednocení Německa 37
ROZKLAD KOLONIÁLNÍCH MOCNOSTÍ, VZNIK NOVÝCH STÁTŮ Dekolonizace – proces, v němţ kolonie bojovaly za nezávislost (začal probíhat od poloviny 40. let 20. století) 1945 Vietnamská demokratická republika (Ho Či Min) 1947 Indie, Pákistán 1948 vyhlášení Izraele 1949 Čínská lidová republika (Mao Ce-tung, komunisté) VOJENSKÉ KONFLIKTY 1948, 1956, 1967, 1973 arabsko- izraelské války 1979 válka SSSR proti Afghánistánu 1980 – 1988 irácko- íránská válka 1990 anexe Kuvajtu Irákem 1990 vojenská operace Pouštní bouře konflikty v bývalé Jugoslávii – 1991 občanská válka, rozpad státu, mezinárodní mírové síly SFOR, KFOR VĚDA A KULTURA POVÁLEČNÉHO OBDOBÍ Vědecký a technický pokrok po 2. světové válce se vyznačuje vyuţíváním jaderné energie, automatizací a robotizací výroby, novými materiály a informačními technologiemi. V poměrech studené války se značná část výzkumu soustřeďovala na vývoj ve vojenské oblasti. Vojenský průmysl dominoval v hospodářství USA i SSSR. Odlišný charakter mělo umění Východu a Západu. V zemích sovětského bloku se rozvíjel socialistický realismus……………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………. V USA se objevuje generace beatniků………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………… Ve Francii se rozvíjel existencionalismus……………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………. V Itálii se uplatnil neorealismus……………………………………………………………………….. Nejvýznamnější evropští spisovatelé: Jean-Paul Sartre, Alberto Moravia, Günther Grass, Samuel Beckett. Česká literatura se stále vrací k válce. Svá díla vydávají: Jan Drda, František Hrubín, Jan Zahradníček aj.
38
Seznam pouţitých pramenů: Čapek, V., Pátek, J.: Dějepis pro střední odborné školy. Scientia, Praha 2001 Čornej, Petr a kol.: Dějepis pro střední odborné školy. SPN, Praha 2002 Homerová, M.; Parkan, F.: Dějepis (sbírka úloh pro společnou část maturitní zkoušky). Tauris, Praha 2002 Kvaček, Robert: České dějiny II. SPN-Práce, Praha 2001 Paštiková, Hana: Dějepis do dlaně. FRAGMENT, Havlíčkův Brod 2001 Sochrová, Marie: Dějepis v kostce II. Fragment, Praha 1998 Sochrová, M.; Hladík, J.: Testy z humanitních věd v kostce. Fragment, Havlíčkův Brod, 1999 Štěpánková, Alena; Šašinka, Zdeněk: Odmaturuj z dějepisu 2. Didaktis, Brno 2006 http://www.dejepis.com/i http://www.dejepisvkostce.estranky.cz/ http://www.ucebnice-dejepisu.ic.cz/
39
