Digital Edition Magazines.
This issue magazine after the initial original scanning, has been digitally processing for better results and lower capacity Pdf file from me.
The plans and the articles that exist within, you can find published at full dimensions to build a model at the following websites.
All Plans and Articles can be found here:
Hlsat Blog Free Plans and Articles. http://www.rcgroups.com/forums/member.php?u=107085 AeroFred Gallery Free Plans. http://aerofred.com/index.php Hip Pocket Aeronautics Gallery Free Plans. http://www.hippocketaeronautics.com/hpa_plans/index.php
Diligence Work by Hlsat.
r
NASI
MODELARI
U
N a le to s n i z im n i s o u te z i ve S p isske Ν ο ν έ V s i z v it e z il J. D iv is s m a k e to u r a k e ty S a tu rn I B , je z je p o h a n e n a c t y r m i m o t o r y A D A S T 10 N s
M its u b is h i A 6 M 2 Z e r o ja k o U - m a k e ta M ir . J u ri€ k a z B rn a . R o z p e ti t e n t o k r a t je n 690 m m , va h a 340 g, m o t o r M V V S 1D
V rrro d e la rs k e m k lu b u P ro s te jo v si v y b r a li n e o b v y k lo u p re d lo h u p ro d ra h o v y m o d e l - t e m e r u z h is t o r ic k y v u z O p e l A d a m S v e to z n a m y m o d e l F lo r id e si p o s ta v il P. L a n ik z L M K B ru sp e rk , m o h l je j vsa k v y b a v it je n je d n o k a n a lo v o u RC s o u p ra v o u G A M A . M o d e l o r o z p e t i 1040 m m a v a z e 1850 g je p o u z iv a n s p o lo h o v y m i s v e tly i v e c e r
-; *-i
Loni pokusnym „ W a n k e le m “ , le to s p e k n o u RC „ d e s itk o u “ p re k v a p il u c a s tn ik y s o u te z e „T is n o v s k y tr a n z is t o r “ pana j. N ecase z B la n s k a ( K r a t k a
5)
J a c h tu L ilia V e n e d a , d lo u h o u 1440 m m , p o s ta v il K. B a rta k z K L M C e s k y T e s in . P o h o n je d v e m a m o t o r y ze s tir a c u W a r t b u rg
atftafcif .r I* * TadMWBBBBS
i
0 SOUTEZICH TROCHU JINAK M is t r s p o rtu R u d o lf £ E R N Y
models^ VYC H A ζί Μ E S i C N έ
K d yi jsem dostal k dispozici toto cfe/ne mlsto v „sestce“ Modeldfe, vybral jsem si terra v souiasne dobi n e jv d iin ijs l - soutize. Jako sportovec uz trochu odrostly aktivnlmu soutizenl (oviem
X X
- ie r v e n
jen doiasni) neodoldm, abych se teto Idtce nevinoval z pohledu mnoha soutizlclm i tak opomljeneho, le i p rd v i pro s o u tiilc l zvldst ddlezitiho. Ano, budu hovofit - i i no kolenou prosit - jako funkciondf . . . Valnd id st m i korespondence jakozto pracovnlka sekretaridtu (Ts. m.odeldfskiho svazu (CSMS) - a tudlz i jednoho z tvCircd sportovnfho kalenddfe - se tykd v ja rn l dobi zddosti o dodatecne odlozenl, pfeloienl, prodlouzenl i i zkrdcenl te i i ont soutize nebo zdvodu. Vetsina dopisO koncl zddosti o opravu sportovnfho kalenddfe, i i aspon: „Proslm Vds, dejte to redakci, at to z v e f e j n l Vy nevyle iite ln l optimiste, k te fl nds k a id o ro in i dovedete prckllnat, k d y i hleddte j i i od ledna v NcceIdfi m arni sportovnl kalenddf! Coz jste dosud nepcchcpili, ze k c y i nds zcddte o z n in u v kvitnu i i dokonce v ie rvn u , vyjde Vase oprava v dobi, kdy ncdeldfskd sportcviUti budcu
lz
zcse fe d sni-
hem? Dovolte, abych Vds upozornil, ie a iko li v dobi pscnl techto iddek scutlze p rd vi zcclr.ajl, budou jiz v p ln im proudu, kdyz Vy je budete cist. A bude se epet b liz it cnen cas, kdy pro z n in u prokllndme my - sestavovatele kalenddfe, Vds - pofadatele, kdyz n a m e ocekdvdme Vase ohldsenl soutizl pro p fls tl rok. Je to mu cpravdu tok, a prctcVds i tcuto cestcu proshre : pfem'/slejte v klubu o roce 1970 je s ti nez se rozejdete na dovolenou! Sledujte b ih casu s ndmi: Do 25. δ. 1969
musl byt odesldna sekretaridtu FAI hldsenl o pofdddnl mezindrodnlch soutizl
leteckych a raketovych modeldfQ. Sekretaridt CSMS to must od Vds proto obdrzet nejpozdiji do 10. 8. 1969. Podobne termlny m ajl i ostatnl mezindrodnl modeldfske organizace (NAVIGA, FEMA, MOROP). Do konce z d fl
TX T T T Λ T ' T Leitartikel 1 · Zum Titelbild 1 H N n / l J - , 1 . F E R N S T E U E R U N G : Z u rR C Anlage M ultton II 2, 3, 6 · O ber die Zuvcrlassigkeit der Trockenbatterien 3, 6 · RC M odell C ondor fiir die Einachssteuerung 4, 5 · F L U G Z E U G E : W urfgleiter D ixi 7 . Alles iiber Balsaholz (10. Teil) 8, 9 · Zurichtung des M otors fiir eine D rosselklappe oder einen Schalldampfer 9 • M otor - „F risieren” - Stufe III 10, 11 · In ternationaler W ettbew erb fiir Fesselflug-Modelle in H radec Κχέΐονέ 11 · M odell-N euhelten an der M esse in Brno 12, 13 · O ber die A nstrichm ateriale 14 · F O T O N -A nfangcr - M odell fiir Fesselflug m it M otor 2— 3,5 cm* 15— 19 » R A K E T E N : M odellrakete ganz einfach 20 · Eine M odellrakete m it Filmkamcra 20 · ,,B oost-glider” Skfivinek 20, 21 . F L U G Z E U G E : Tschechisches historisches Flugzeug Aero A-14 B randenburg 22— 24 · Insertion 24, 32 · S C H IF F E : H istorie des Segelschiffes (5. T eil) 25, 26 · Fertige G lasfaser-Riimpfe 26 · Akum ulatoren fiir Schifffsm odellm otoren 27 · A U T O M O B IL E : Lola T 70 M ark 3 G T 28, 29 . E IS E N B A H N : N euheiten aus N iirnberg ’69 30 · Selbsttatigc Blockanlage fiir die M odellbahn 31, 32
potfebujeme zndt pofadatele a termlny federdlnlch a ndrodnlch mistrovstvl,
abychom Vdm je mohli s d ilit bihem misfee fljna. Do konce listopadu muslme zndt vsechny ostatnl vefejni so u tiie , k te ri chcete v klubech pofddat, abychom mohli v prosinci zpracovat a odevzdat k tisku asi 150 stran rukopisu sportovnfho kalen ddfe a pokynd. (Je to vice n e i cely sesit Modeldfe.) Od ledna 1970
se pak rndzete tiS it na veasne vyddnl sportovnfho kalenddfe, ovsem jen ten-
krdt, je s tliie opravdu poslete vsechny Vase pozadavky veas. Kazdy zdsah do pfepsaniho rukopisu pro tiskdrnu zd riu je viasne vyddnl. M'
% ,f
•• iictit
to
h ro /ί
Ιη + η ϊη ί
ς^ τ/nAU ·*·γτλ
*'·"* trs
CO H EPTK A HH E nepBoii CTpanmie o6 jio>kkh 1 · Ρ/Υ Π ΡΑ Β ΙΙΕH H E : M ultton 2, 3, 6 · BaTapen - xopoumft c n y ra , njioxofi xo3« hh 3 , 6 · OflHOKOManaHaa p/ynpaB JiaeM an Moaem. C ondor 4 , 5 · M eTaTejibHbm nnaHcp D ixi 7 * C A M O JIE T L I: Bee o 6a/ib3e (vacr 10-aH) 8 , 9 · ycoeepmecTBOBaHHe MOTopa - OryneH!. I l l 10, 11 · MoKAynapoanbie CopeBHOBaHHH no KOpAOBbIM MOfleAHM B TOpOfle TnaAeu KpaAOBe 11 · Η οβηηκη αλβ MOAennpo-
Uprava vysilace M U LTTO N II Jl fti
SAMEK
V iasopise Radiovy konstruktir £. 5/1965 byla uverejnena RC souprava M U L T T O N I I a v fasopise Modeldf v c. 9, 11 a 12/65 vysilac T R IX , jejichS jsem autorem. JelikoZ asi jeste dalH Uta budeme niiceni tato zafizeni u nds pouzivat, rozhodl jsem se uvefejnit iipravu jejich koncovych vysokofrekventnich stupnii. V dobe, kdy soupravy vznikly, nebyly jeste v prodeji vysokofrekvencni vykonove kfemikove tranzistory a tak pouziti germatiiovych tranzistorii OC170 bylo vlastne vychodiskem z nouze. Vysilad osazeny cs. kfemikovymi tranzis tory KF506 az KF508 nebo zahranicnimi 2N697 apod, je nesrovnatelne spolehlivejix nez dosud uzivane provedeni. Jeho vysokofrekvencni vykon je asi 3 az 4krdt vetH oproti piivodnimu a netnent se podstatne v rozmezi teplot od — 20 do -f 65 °C. (Vyrobce tranzistorii uddvd provozni teplotu az + 155 °C pH idedlntm chlazeni). Zvetleny vykon 800— 1200 m W znamend vlak i zvetseny odber z baterii. Vysilat pfi 12 V napdjectho rozpeti odebird 135 mA, s iimS je nutno potitat a baterie v£as vymenovat - doporucuji pH poklesu napeti na 10,5 V. VKSjpH H H —-- — -■ ~ ^
P ftl tJPRAVfi jsem ponechal verzi dvoj&nneho koncoveho stupn£, aby bylo moino pou2it ρύνοάηί montdZni desticku a take proto, ze jednoiinny koncovy stupefi by vyzadoval pracne prizpiisobeni anteny. Dvojdinny konec pracuje s piivodni antdnou bez protiv£hy, jejiz pouzivdni pokldd£m za dosti problematicke a neprakticke. U vysilaSe M U L T T O N II byla antdna s prodluzovaci civkou nahrazena ηοπτιέΐηί antenou a civka byla umist£na do skfinky (jako u vysilaie TRIX). CELKOVfi ZAPOJEN! u p r a v e n ih o vysilaie M U L T TO N II je na obrdzku 1. Pocty zdvitu civek zust^vaji nezmSnSny, pouze L I doporu&iji pFevinout tlustSim drdtemo 0 0,65 at 0,80 mm a u ddat od-
boCku v 1/4 zdvitu. U modutetoru je zmena pouze v koncovim tranzistoru - piivodni OC76 se nahrazuje GC500 s chlazenim. Chladicimi 2ebry vysoustruzenymi z duralu jsou tedy opatfeny v§echny Ctyfi ζπιέηδne tranzistory. Chladici zebra musi jit na tranzistor zbaveny laku tisnS suvn£; diru vrtdme o desetinu menSi a chladici iebra rozrizneme podelng lupenkovou pilkou. K vlastni upravS, kterd neni ζνΐέδΐδ pracnd, durazni upozom uji: dollo k zmene polarity napdjent vzhledem ke zmene tran zistorii z typu pnp na npn; nezapomefite zmenit pfivody k plosnemu spoji. Jelikoz je koncovy stupeh moduldtoru napojen do kolektoru misto do emitorii, je nutno stred civky L2 uzemnit a pferuSit fblii v mistech, kde privddi napSti na L2 tak. iak to
N a v r a t z tra c e n y c h s y n u Radiovd fizeni pfivedlo k leteckemu modeldfstvi zpCt jiz mnoho „zbeh£i“ . Patfi k nim i kdysi velmi dobry „upoutany akrobat“ a nyni jeste lepsi „lodiCkaf“ Jan KubiCek z Liberce. Spolu s Jindfichem Novdkem si postavili jen tak pro zdbavu nCco jako motorizovany vetrori. Univerzdlni letaci stroj o rozpCti 2000 mm a vaze 2200 g se hodi k plachtCni na svahu i v termice a je schopen i nCjake td akrobacie v mezich moznosti motoru
Baterie In g . J. M A R E K
-
MVVS 2,5 RL. Ctyfkandlovd souprava M W S ovlddd servy Servomatic (NDR) smerovku spfazenou s kridelky a vyskovku. Celobalsovy model md na kfidle profil CLARK-Y, na vyskovce soumerny. Na plnou palivovou nddrZ z plasticke hmoty o objemu 30 cm3 bdzi motor asi 3 minuty. Vrtule je 0 220/100 mm. Na snimku (model drzi KubiCek mladsi) jsou viddt ponckud neobvykle, ale stroze licelove tvary modelu.
dobry sluha, spatny pan
Velky dil celkove spolehlivosti fidici radiove soupravy pripadd na napdjeci elektricki zdroje. Jde o spolehlivost v ruznych podminkdch klimatickych a provoznich zatizeni. Pro RC modely se pouzivaji hlavne tyto druhy elektrickych cldnku a) burelovy cldnck a baterie, b) niklkadmiovy cldnck a baterie. BURELOVY C l ANEK je ve svdtd nejrozsirenejsim elektrochemickym zdrojem elektricke energie. Z toho duvodu je pomdrne nejlevnejsi v ndkupu a nejhos-
poddrnejsi v provozu. O hospoddrnosti lze ale mluvit jen tehdy, zname-li vlastnosti cldnku a dovedeme jich vyuZit, co2 ostatnd plati vSeobecne. U bureloveho Cldnku lze merit napeti naprdzdno, napdti pfi za tizeni a vypocitat spad napeti k ziskani obrazu o vnitfnim odporu Ri. Pri techto mefemch se cldnku neublizi. Ddle se zji§fuje kapacita cldnku, pri Cemz se Cldnek znici; neni dosud jind metoda. Je tedy mozne pouze na zaklade zjistdni vnitfniho odporu R i odhadovat pfedpokladanou zbyvajici kapacitu cldnku. Praktickv vyznam teto moznosti je pravd ve zvyseni spolehlivosti provozu. Cetnd mefeni na rfiznych typech Cldnku ukazuji, ze vztah mezi vnitrnim odporem R i a dobou skladovdni, pfipadne stupnem vybiti Cldnku, je ve vetsine pfipadu linedrni - obr. 1. Z pouzivanych metod pro urcovdni vnitfniho odporu Cldnku Ri jsou pro modeldfe nejpfistupnejsi: a) metoda mefeni zkratoveho proudu; b) metoda spddovd. Metoda mefeni zkratoveho proudu pro ziskani obrazu o odporovych pomerech uvnitf Cldnku je sice nejrychlejsi, ale nikoli nejvhodnejsi. Jednak i sebemen§im zkratem se Cdst energie ztrati, jednak vlivem vyrobni nepfesnosti priimeru uhliku amperovy ndraz neni vzdy sprdvnym ukazatelem vnitfniho stavu Cldnku. Zbyvd tedy metoda spddovd, kterd je mezi odborniky z prumyslu elektrochemickych zdroju uzndvdna za dobrou. ZmCfi se napCti nezatizeneho Cldnku a napeti Cldnku pfi urCene (pouzivand) zdtezi. Vnitfni odpor se vypoCitd pomoci jednoduchd rovnice: Ri =
U o— Uz R z, Uz
kde
OBR. 1. Zivislost vnitfniho odporu R i a n a p iti U sucheho ilanku na vybijeci dob6 pfi konstantnim R z
Ri — vnitfni odpor (Ω), Uo = napeti nezatiiendho Cldnku (V), Uz — napeti Cldnku pfi zdtC2i (V), R z = zatCzovari odpor (Ω). Aby se neopakoval nedostatek zkratove metody, je nutnd poudivat R z > 5 Ω. Z poklesu napCti pfi zatiZeni usuzujeme na povahu
( Dokonceni na strane 6)
R z [Si] 40 20 15 ■io r OBR. 2. Zivislosfzm finy vnitfniho odporu R i na vybijeci d o b i pro ruznd zatfiiovaci odpory R z
MODELAft . 6/1969
u k [v] Us [V] 1 U7 0,75 1,06 1 1,15 0,75 1,00 1 1,18 1,04 0,75 1 1,17 0,75 1,01
^S[mA] 29,2 26,5 57,7 50,0 * 76,6 69,0 117 10,1
^ [hod] 28 52 9 21 6,5 13,5 3,5 9,0
C[A hod] 0,62 1,37 0,52 1,05 0,51 0,93 0,41 0,91
OBR. 3. (T ab. 1.) Vybijeci hodnoty ilanku 113, teplota okoli + 2 0 °C
3
Jednopovelovy R/C m odel Ing. M o jm ir P A V L iK , T is n o v
CONDOR
byl zkonstruovdn na zdklade zkusenostt s motorovymi RC modely, ktere stavime v Tisnove uz 10 rokti. Vznikl dalsim vyvojem z podobniho mmliho dolnoplosniku, a to jako univerzdlni pro fizeni nejmine dvoukandlovym radiem a servem (nikoli mignetovym vybavovaiem). V tuzemskych podminkdch neni pfilisnym hadnicapem na soutezich ovlddat jen smerovku timto zpiisobem - i spirdly na piny plyn jsou efektni - letdni je ovsem prijemnejli a plynulejsi s ovldddnim pripusti motoru. Prototyp modeluje vvbaven ityfkandlovou soupravou M V VS, servy M V V S K -l a motorem ΤΟΝΟ 5,6; νάζι 2500 p. Stavebne i matcridlove je to model ndroiny. ToteS plati i o z a letdni, protoze vzhledem k pomerne vykonmmu motoru a aerodynamicke iistote je Condor dosti rychly. Rizeni pH vet Si rychlosti je vlak pfijemne, a to i za vetru, kdy model neni ochromen, je vlak nutno ridit jej krdtkymi impulsy. Zkusencjli modeldri, disponujici vicekandlovym radiem, mohou si rozlirit ovldddni snadno o vySkovku, popfipade i o kridilka. KE STAVBfi Trup je sestaven z balsovych trojiihelnikovych podelniku, tfi hlavnich pfepizek a pfiiek. (Trojiihelnikove li§ty jsou feziny z balsy tl. 10 a 15 mm na kruzni pile v pfipravku. Bylo by vhodne. kdyby obchod Drobne zbozi dva az tfi druhy takovych balsovych lis>t prodival.) Z ikladem je kostra pfedni £isti, sestivajici ze tfi pfepizek, dvou boinich v^fezu z balsy tl. 7 mm tvarovanych dole podle horni strany profilu kfidla a pokraiujicich ai k motorove pfepizce, dale ze dvou bukov^ch li§t 10x12 mm a dvou hornich trojiihelnikovych list 15x21 mm. Stavime na desce primo na plinku, tedy v obricene poloze horni stranou na desce. V mistech vStsich ohybu muzeme podelne liSty klinovitS napfi£ nafiznout a zalepit. Po zaschnuti pokra£ujeme stavbou zadni cisti trupu z pficek a trojuhelnikovych podelniku beznym zpiisobem. Pfedek trupu potihneme nejprve z boku pfeklizkou tl. 0,8— 1 mm az za nibdznou hranu kfidla a dile pokracujeme balsou tl. 2 mm ai za odtokovou hranu kfidla.
Pote potihneme cele boky souvisle balsou tl. 2 mm. Po zabrouseni hornich a dolnich ploch trupu pfilepime vrchni potah z 5mm balsy a spodni z 3mm balsy. Spodek pfedni £isti je potaZen balsou tl. 7— 10 mm s lety napfic. Z odpadu tluste balsy vylepime tvar pfedku trupu pod motorem a naznaceny chladic (zub za kfidlem). Svislou ocasni plochu z pine balsy tl. 6 mm zapustime do horniho potahu
trupu a zalepime. Po dokonal6m zaschnuti opracujeme trup νηδ. PfebyteCnou balsu na hranich ofezeme a brouSenim zaoblime s vyjimkou mist ulozeni kfidla a vyskovky. Pracujeme s citem, abychom v n£kter^ch mistech trup pfili§ nezeslabili. Kridlo je b6zn6 konstrukce s jednim nosnikem a oboustrann^m balsovym potahem nib6zne i odtokove £isti. Listy hlavniho nosniku 5 x 1 0 z tvrd6 balsy jsou u stfedu v rozp£ti asi 500 mm zdvojeny a nosnik je pfeplitovin u stredu pfeklizkovou stojinou (u d iv i te2 vzepSti kfidla), dile balsou a ke koncum jen pisky, takze spolu s balsovym potahem tl. 2 mm vzniki uzavfeni tu h i skfin. Zebra nesouci bukove nosniky 10x14 mm pro uchyceni hlavniho podvozku jsou zesilena pfeklizkou tl. 1 mm. Balsov^ potah kofenu pulek kfidla je v Sifce asi 150 mm tak6 zdvojeny pro pfenos sil od podvozku. T fi stredni iebra z kazde strany jsou tedy mensi o tlouSfku dvojiteho potahu (4 mm z kazde strany). Kridlo stavime na desce s podlozen^m plinkem podobnS jako trup. Sim pouzivim prkno o rozmSrech 350x 1700 mm, ktere je uprostred prefiznute a spojene otoCn^m zivesem (pantem). Stavim tak obS poloviny kfidla souiasnS a desku vypodlo2im podle vzepfiti kfidla. V odorovni ocasni plocha m i kosodilnikovy soumirny profil dan^ konstrukci. Vybirame kvalitni balsu z diivodu pcvnosrnich a vihov>7ch. Nejprve slepime rim z nib£2ni a odtokovi li§ty s diagonilami. Jelikoi nib£2ni lista je tlustsi nez odtokovi, musime odtokovku vypodloiit tak, aby byla zachovina soum5rnost budouciho profilu. Po zaschnuti pfilepime ploche hlavni nosniky, koncove oblouky a zabrousime. Povrchova liprava. Celou kostru lakujeme nekolikrit nejprve bezbarvym lepicim nebo napinacim lakem a pak tmelem z laku a zisypu Sypsi. Po kazdcm nitSru ρεδίϊνέ obrousime. Posledni vrstvu udelime z bezbarviho lepiciho nitrolaku. Takto pfipravenou kostru mu2eme potihnout tkaninou. Prototyp je potaien monofilem, ktery je sice t£2§i nez zahraηΐδηί potahove tkaniny a price je s nim obtiznSjsi, avsak vyplati se. Monofil lepime na kostru hustym lakem temέf polosuchym stetcem, avsak souvisle; nesmeji zustat nepfilepeni mista. Prvni dva az tfi
----------------------------------------------------► Autor s dvema dalsimi ze svych R C modelit (to nejsoujelte vlechny). Vetsi md rozpeti 1900 mm, nosnou plochu 57 + 14,5dm2, a motor O S M A X . 50. ,,Firefly“ o rozpeti 1300 mm md nosnou plochu 21 + 4,75 dm2 a je pohdnen motorem M V V S 2,5 R. - M oznd, ze cteni o souziti s timto pohlednym zvldstnim prisluSenstvim domdcnosti by nebylo nudne...
4
MODELAR . 6/1969
Jevi-li novy model snahu let£t a nezan itiry pak dilim e hus lakem a hodni roztirim ΐίδί, mύ2eme startovat s motorem, co2 je cem tak, jako bychom pochopiteln£ sna2§i s ovlidanou pfipusti. Nemusim snad rozviddt opakovanou a naniSime tlust§i lako .mi snimr kontrolu stavu modelu a fidicich funkci. stup je ύδείη^, neboi m ofi puXXV^chylky kormidla pro zalitini volim rase pfi lakovinx odlepova chyfky. v'i νδΐδί a pozdeji je zmenSuji. Neni-li idle a v^skovce, kde rhonofi cbKoli v pofidku, je νέα osobni kiznέ id, je nutne nani§etVtvni ituco- um^t^se vias v ritit z letiSti a zivadu potiikinim , abychorV^amezili fidn^ o d stran it bez zbyteδneho riskovinx „na place's. Rozvaha je pfi RC litin i vubec if laku pbtahem. Celkem\trikirrv zaletivini - kdy jsme nersteVviiap^ia&iho laku a paK\mii2e- d ^ e iiti >rat Cete plocoXsouvisle vyranaoδkavί - avhinisob potfebni. Diviky a ia\ nitroLakefi^cPo^&i ^Vx^stev je podle fitele“ je φρξηο slusnS vyhnat co nejIstoly'^kikS a z -^ a to x w x ^ tk u jen ροΗ^εζρεδηοβίΐ. pim^mod®iku\pak srpisi \rqhr nisledujici zvliStnaciho. xN ^ o n ec laKtrJeme bdrfe^i^mi n i \ \ n , dp^^tdyz jsem si ρίεεηέ trolaky^o^zdob^Nconu^, pomofc^H^olepy. zenotKyhodnou polohu, Po doVbaierif^ppai ime jesti cetyv ira*del ρίεβηέ omyji, motor natfu ochran: nitife] na prototypir^K l/a\zaliji-« j k mhtorovemu Ιοέχ bezbar o x id ti'i-S ^ s i (sbodni δίει karxid° v* \ γΛ « vytvrzeKontro! stavby je dixleziti a usnadnK V \ zalitini. J :\o polohu ti/hSti, pfesnost ' ν' stavby (zkroiicCfti kfidel a ocasnich ploch), dhel sefizeni, ''popfipadi vyosenx motoru apod. v \ \ Vhodn^ p o stu p r, Postavime model na rovnou pljxdju, napf. na podlahu chodby. Nejbjrve kontr< zkrouceni kfidla. Mifxme vzdij bi2ni a odtokovi hran^'p» proti sobi na nikolika zeber), nejlepe velkym Komu iini potize v^poiet imoci tangenty, podlozi model tak> kfidlo milo νύδχ zemi nulov^ lihel taveni.^ 2e-v^ Odchylku okraju kfidla (konco'* ;mi 'J l ber νύδΐ sobi) do 3 a i 5 mm (νώ polovina) muZeme ponechat, vit5i ka u2 pOsobi potiZe pri zaletivini (πΐ pri ruznych rychlostech τύζηέ zatiii). Pak mifime uhel serizeni, tj. nastavern*' kridla a vySkovky νύδΐ sobi (zemi). Zde se v^poitu ύΐιΐιι nevyhneme. Nakonec je§tS kontrolujeme ostatni odchylky, tj. zikryt kridla s v^Skovkou a smirovkou apod. VitSi zkrouceni kfidla opravujeme tak, bolso 7. ze kfidlo pfekroutime ve sprivnem smyslu a podlo2eni a upevnine v Sabloni nahfivime silav^m teplem (napr. teplometem) asi 5 a i 10 minut, az potah zvlnin^ vlivem pfekrouceni se opit vypne. Po vychladnuti kfidlo vyjmeme, pfemifime, nikolik dni ponechime volni lezet, pak znovu mδfίme a popfipadi postup opakujeme. Sim jsem vyrovnival jeden model asi misic, ne2 se mi podafilo chybu odstranit. Podotykim, ze potah byl monofilovy. 5ουδ38ηδ jsem ale uz s modelem lital a minil vych^leni kormidla a motoru. A p riv i to m i vedlo k pofizenx zminine dilene stavebni desky. Ze zku§enosti soudim, ze u jednopoveloviho modelu se d i men§i zkrouceni je§ti strpet, avsak u „akrobata“ musi byt vSechno takfka absolutni pfesni, zejmena u modelu tak rychtych, jak dneSni jsou.
MODELAR . 6/1969
technikum a k o n s tru k te ru m :
ATLAS LOKOMOTIV (Parni trakce) Prvni s o u b o rn i publikace v CSSR. Bohaty, zcela u n ik itn i obrazovy mat e r ii l 130 le t s ta ri h isto rie . Dostate k technickych dat a param etru. Kds 75·— .Jakmile kniha vyjde.obratem , na d o b irku Vam ji zasle: S P EC IA LIZO VAN ^ KN IH K U PE C TV f H A V iftO V - POST. S C H R A N K A 31
tahu vrtule. Tedy zisady znim£, je2 by se m61y ctit u rychl^ch, ρ ο ι τ ι δ Γ η δ t^ k ^ ch a drah^ch RC modelO dvojnisob; s klubov^mi kolegy jsem si to ονέπΐ na desitkich RC modelύ. Osobni mohu jen doροΓυδχΐ k opakovanimu studiu δlinky z RC rubriky tohoto δββορϊβη, zejmina Musilovy stat6 o stability a fiditelnosti. la pfedpokladu spolehliv6ho radia v§echostatni pak ui zivisi na pilotovi, jeho lich a praxi v RC letini.
3 mm
3rm ' "5*20
\b0dnt2
ZALfiTANl je udilost vidycky dosti n iro in i, u RC modelu riskantni a zivisli jednak na vhodnosti „letisti“ , jednak na nitufe modelife. J i kazdy RC model zaklouzivim i akrobaticky - na mirnem svahu, nejlipe do nizke jeteliny. Rozbδh a hozeni modelu p a t^ n o u rychlosti jsou ovsem na hranici mych fyzickych moznosti; u dolnoploSniku je to jeStfi znesnadneno Spatn^m uchopenim modelu pfili§ vzadu za tSzistem. Takze uz to zaklouzini neni zrovna jednoduche.
MODELARCl M -
KOHSTRUKCE Μ . M. PAVLIK, TIStiOV
5
B a te r ie - d o b r y s lu h a , s p a tn y p d n
Dokonceni ze strany 3 vnitrni situace v ddnku a velikost vnitfniho odporu Ri ukazuje stav ildnku, je-li Serstvy nebo vybity. Sp£d napiti pri zatiieni a jeho vnitrni odpor R i jsou hodnoty, kter6 ukazuji tot62, co metoda zkratovd, anii ale dochazi pri βρΜονέ metod6 k poskozovdni ildnku. Velky vliv na kapacitu bureloveho Clinku πιέ tak6 teplota okoli a velikost zdteZe (velikost odebiraniho proudu). Vyrobcem udivaηέ hodnoty v katalozich se vtahuji na teplotu okoli 20 ± 5° Celsia. Jako pfiklad jsou uvedeny na obr. 3, 4 tabulky dvou m£reni (za teplot + 20 °C a —20 °C) vdlcoveho bureloveho Cldnku typu 113 ( 0 21 x 60 mm), z nichZ je sloZena ploch& baterie. Uvedene m6feni bylo provedeno nepferusovanym vybijenim rOznymi R z, me feni clunky byly v cerstvem stavu. Z obou tabulek vyplyvd, ze kapacita bureloveho Cldnku znaini klesi s klesajici teplotou a zvitsujicim se odebiranym proudem. Obdobny priibih lze oiekdvat i u jinych druhii ddnku. DalSi graf na obr. 5 ukazuje prubeh napeti pfi trvaiem zatizeni R z => 15 Ω. Kfivka zachycuje stfedni hodnotu nekolika mefeni. Z prubShu vybijeci kfivky je mozno ucinit tyto z^viry: Hlavni Cist elektricke energie burelove baterie je soustfedSna v intervalu nap5ti od 1 aZ 0,75 V jednotlivych eidnkii. K poklesu napeti ploche baterie o 30 %, tzn. na hodnotu 3 V (1 V na 1 ildnek), dojde zhruba za 1 hodinu, k poklesu o dal§ich 20 % ale az za 3 hodiny; tehdy
R Z [SL] uk [ V] us IV1 [S [mA] f ih o d j ^[A hod] 1,04 1 26, 0 5,0 "0,13 40 0,94 0,75 23,6 35 0,82 1 1,10 1 55,0 0,05 20 0,75 0,90 45,0 15,5 0,70 1 71,2 0,04 1,07 0,6 15 57,2 0,86 0,75 12,0 0,69 — — 1 10 ■ 1,3 0,75 0,85 85,0 0,11 OBR. 4. (Tab. 2.) Vybijeci hodnoty dlanku 113, teplota okoli — 20 eC
je baterie vyierpdna. Z toho je nizornS videt, Ze neni-li zafizeni vhodne navrzeno (tzn. neni poiitdno s touto vlastnosti baterie z burelovych eidnkil), vyhazuje se baterie vlastn6 je§ti nikoli zcela vyuZiti. Z ie je teZ odpoved na otizku, proi baterie v tranzistorovych radioprijimaiich vydrzi podstatni dele neZ v RC soupravdch.
N IK L K A D M IO V ? C l ANEK je'vhodny v§ude, kde se vyzaduje elektrochemicky zdroj s malym poklesem napiti bihem vybijeni Paralelni (vedle sebe) zapojeni NiCd eidnku se nedoporuiuje. Pfi zapojeni do serie (zasebou) nesmi napeti ani jednoho ildnku pri vybijeni poklesnout pod 1,1 V. Je-li ilanek vybijen proudem vitSim nez 1/10 jmenoviti kapacity, nutno poCitat s uriitym poklesem jeho kapacity. Doporucuje se, aby provozni (vybijeci) teplota byla v mezich -f 40 az —25 °C. Pfi teplotdch odliSnych od 20 ± 5 °C je nutno poiitat opet s poklesem kapacity. Obytek kapacity po 14 dnech ulozeni neni vitSi nei 25 % kapacitv jmenovite. Cldnek se smi nabijet proudem odpovidajid
t (vybijeci doba[m in])
m axim ilni 1/10 jmenovite kapacity. Pfi nabijeni timto proudem je ildnek zcela nabit po 16 hodinach. Tohoto zpusobu nabijeni lze pouzit bez ohledu na stav nabiti. - Tolik vypis z cs. stdtni normy. Mezi modekifi i ostatnimi spotfebiteli je dosti vzity nizor, ie jakost na§ich NiCd ikrnku neni dobrd. Toto zjistini v§ak patfi minulosti. TroufSm si to tvrdit na z£kladi svych zkuSenosti s timito ikinky (zakoupenymi zcela n&hodne bez jakehokoli vybiru v obchode). NiCd ilinky z prvnich serii - jmenovite vzoru 450 - po uriite dobe pouzivdni ztrdcely kapacitu. Nyni proddvnae NiCd clunky vzor 451 maji vsak jiz parametry srovnatelne se svetovym prumerem. Jiz vizudlne je zfejme, ze se od svych pfedchudcu znacne Ιΐδί; maji lepSi provedeni i povrchovou lipravu. S elektrickymi para metry je tomu take tak. Na obrdzku 6 jsou vybijeci kfivky £s. NiCd ildnkd vzor 450 a 451 a starsiho nemeckeho eidnku DEAC (novy nebyl pro mefeni k dispozid). Mefeni bylo provedeno metodou pulsniho zateiovdni pro co nejv£rnej§i napodobeni zatezovdni v RC souprav&ch. Doba zatiieni 7 vt. a doba odlehieni 3 vt., zatezovad odpor R z = 3,3 Ω, tzn. pfi pine nabitem ildnku asi 380 mA. Z prdbehu zateiovaci kfivky je sice videt znaine zkrdceni doby provozu, coz ovsem je zcela pochopiteln6, nebof pfekrofieni zatfiiovaciho proudu je zde 8,44ndsobne oproti povolenemu zat£zovacimu proudu. ★
Tolik o zakladnich vlastnotech nejvice uSivanych elektrochemic ky ch zdrojii. Mel by je zndt kazdy modeldr, ktery je pou&ivd. Ovlem ani samotne vedomosti jelte nezarucuji uspelnou dinnost. Nemene diiΙεζΰέ je umet s elektrochemickymi zdroji sprdvne zachdzet a oletfovat je. O tom se zminime v dalsim cldnku spolu s popisem jednoduchiho pripravku pro zjisiovdni „kolik tarn toho je“ (okamziti kapacity).
Zaslouzily m istr sportu J ifi BATTLER pfedvedl letos na jafe pohledn# v itrofi na 6tyrkandlov6 radio.
Obr. 5. Vybijeci kfivka plochi baterie - zivislost vnitfniho odporu R i na stavu vybiti
Pfi konstrukci tranzistoroviho radioprijimaie se totiZ s vlastnostmi baterie p o d ti, kdezto v RG soupravdch (hlavni amatirskych) ne vZdycky. Tyto vlastnosti bureloveho Cldnku vedly take zahranicni vyrobce RG souprav k tomu, ze se uchylili tim 6f vyhradni k niklkadmiovemu cldnku (ovSem nejenom z tohoto dilvodu).
6
MODELAft . 6/1969
MOTOR
S - l D IX I
MODEL
NA
je celobalsovd polomaketa vetrone s potnocnym motorem (raketovy S - l) , ktery je umistcn nad kfidlem. Vykres je ve skutetne velikosti; pfi dvojndsobnim zvetleni modelu Ize pouztt motor S-2. V obou pfipadech mtlze byt model hotov za jeden veier.
ST AVBA. T rup 1 vyfiznut^ z prkdnka tl. 3 mm tihle zbrousime, aby v mistS smdrovky byl tlust^ asi 2 mm (pozor na \ihel nastavem kfidla, kter^ je preane din tvarem txupu v mistS ulo2eni). Kfidlo 2 z m6k£iho prkenka tl. 3 mm zabrousime do profilu, opatrn6 rozfizneme na 2 poloviny a slepime na tupo do „V“ podle plinku. V^Skovku 3 a smfcrovku 4 vyfizneme z prkenka tl. 2 mm, zbrousime na tl. 1,5 mm a okraje zaoblime. Na py lon 5 vybereme tvrd§i balsu tl. 3 mm. VeSkere dily nalakujeme fidk^m zaponov£m lakem, opatrnS pfebrousime jemn^m brusn^m papirem a znovu lakujeme. Na trup pfilepime nejdfive kfidlo, do stfedu kfidla pylon, pak v^Skovku a nakonec smfirovku. Kovove lo2e motoru S-l k pylonu pfisroubujeme. l E t An i . Zasuneme prizdn# motor a model zaklouzeme. Pripadne nesrovnalosti odstranime dovizenim ci mirn^m posouvinim motoru v lozi. Zaldtivime obecnS znimym zpusobem, kter^ Byl jii mnohokrit pravS v t6to rubrice popsin. D IX I leti pfi sprivnim sefizeni a v klidnim pocasi kolem 35 vt. R. MRAZEK
^LETADLA MODELAR . 6/1969
7
louhd leta po vdlce dekali u nds modeldri na gumu, vhodnou pro pohon mo dem. Tak dlouho, az tato kaiegorie - nazyvand krdlovskou - timer zanikla. Nemyslime tim oviem vyhradne soutezni modely, jako tfeba Wakefield a Coupe d’Hiver, proloie ndl seridl o balseje urien zejmena zacinajicim modeldriim. Prdve pro ne byly v minulosti modely na gumu pristupne, protoze jde o „motordky“ - pro mnohe sidle Idkavejsi nei vetrone - ale bez ndkladneho a ndrocneho spalovaciho vybulniho motoru. Kdo dekd, dockd se - pravi stare pfislovi. Asi pred dvema lety se tedy objevila v modeIdfskych prodejndch pdsovd guma v dostateinem mnoSstvi, dokonce nejlepsi italske znatky Pirelli. Zli jazykovi sice tvrdi, Sejeji kvalita neni tiejlepli, a je to moznd pravda, pokud jde o pouziti pro Ipickovi soutezni letdni. Pro sportovni litdni s modely na gumu je vlak guma Pirelli to nejlepsi, co muzeme mit.
N O V ? R A K E T O P L A N Ju n io rsk S h o m l s t r a C S S R J.H h o T d b o rs k -h o ; Je n a p o h le d n d p a d n * g e o d etick o u k o .isc ru k c i k r id la .
Odpusite ndm dlouhy tivod o gume, kdyz jde vlastne o balsu, ale bylo uz potfeba se ta ke zminit o „Pirellce“, kolem niz se chodi jako kolem horki kale. V seridlu o balse se tentokrdt budeme zabyvat vrtulemi, pfedevlim vrtulemi pro pokojove modely, kteri jsou kapitolou pro sebe. VRTULE Pise m is t r s p o r tu R u d o lf C c R N Y
tvori spolu s gumovym svazkem srdce modelu na gumu; to je zdostatek zndme. Sou£asn6 je vsak teZ zndme, ze prdvS zhotovovdni vrtule odrazuje mdlo zkusend modeldre a take z toho duvodu modelu na gumu ubyvd. Pokusime se ukdzat, ze i za£dte£nici si mohou s lispgchem zhotovit vrtuli z bal-
Lopatkovd vrtule, zhotovend zkroucenim balsov^ch prkenek, je vhodnd pro pokojovd a male sportovni modely, polomakety apod. PO STU P: Z tuheho papiru zhotovime §ablonu listu (obr. 1). Vybereme vhodnd balsovd prkenka; pro Skolni pokojovd mo dely je zteniime asi na 0,6 mm, pro male sportovni modely do rozpeti 200 mm pouiijeme tlouSikyasi 1 mm a pro modely do
O SA LA H V E
L IS T VRTULE
sy. Pomineme vypoiitdvdni stoupdni, konstrukci j,kopyta“ , Sablon apod. T o prenechdme mistrum, kteri ndm o tom snad napisi ve zvld§tnim 61dnku. Nds zajimd tentokrdt zhotoveni vrtule pro sportovni model, stavba bez logaritmickdho pravitka a velk^ch teorii. Smirime se ov§em i s tim, 2e li&nnost na§i vrtule pravdSpodobnS nebude Spiikovd. Obr.2
L IS T Y VRTULE
rozpSti 600 mm tlousiky 2 aZ 3 mm. Balsa must b^t strednfi tvrdd nebo tvrdd, kvalitni, stejnorodd a stejnd na oba listy. Jako tvarovaci podloika (tzv. ,,kopyto“)
8
ndm poslouzi obyiejnd ldhev. Pro poko jove a jine male modely je nejvhodnejSi ρύΐΐϊηονά od piva, pro vetSi modely pak litrovd ldhev od mleka ci vina.
Podle §ablony vyrizneme oba listy vrtule tak, aby leta balsy byla rovnobSznd s delsim rozmSrem listu (obr. 2). Okraje listu zarovndme a ohladime nejjemn£jsim brusnym papirem. Listy dukladnS namoiim e, prebyteinou vodu vytlafime a pfilozime kazdy list z jedn6 strany Idhve (obr. 3). Je nutne dodrZet stejn# sklon listu pro ob6 strany vrtule, jinak bychom dostali u kazdeho listu jiny prubSh stoupdni a vrtule by mohla hdzet. Listy na ldhvi obalime nSkolika vrstvami papiru, navrch ddme kousek prekli2ky nebo jindho tuzsiho materidlu a celd ovineme tlustsi g u m o u tak, aby listy po cele ddlce dokonale prilehaly k ldhvi. (V^hodnd je
MODELAR . 6/1969
BALSOVY
na jedne strane nafizneme a listy do nich zasadime a zalepime. D bim e pfitom na presnou pclohu (obr. 7). Po zaschnuti vsuneme listy do niboje a vrtule je hotovi.
HRANO l
ZAKAPNUTO L E P ID L E M
Listy muzeme v niboji pootiiet a tim m£nit stoupdni vrtule (obr. 8). Pozorovinim chovani modelu pri ruzne nastavenem stoupini ziskime zkusenosti, jez
pozdfji dobfe uplatnime. SprivnS nastaνεηέ listy muzeme pojistit proti samovolnim u ροοΐοδεηί kapkou lepidla (obr. 9).
Obr. 6 taki pruzni obinadlo, jez nezanechivi stopy - pozn. red.) Nechdme dobfe vyschnout v teple mistnosti, nejlepe pres noc, anebo urychlime schnuti v mirn6 teple p eiid troubS. Suche listy dobfe drii dane zkrouceni. Zb
Pro sportovni model zhotovime vrtuli obdobnS; misto slimy vSak pouiijeme jiny, pevnejsi material. Mu?,e to byt jakikoli hotovi trubka vhodniho prumfru (papirovi, z plasticke hmoty, popfipadf i balsovi), stoiend stejn^m zpRsobem jako celobalsov^ skofepinov^ trup. Popsan^ druh vrtule m i pomfrne dobrou ti^innost a je v^robnf jednoduchy. Je tedy v^hodn# k seznimeni se s funkci a teorii price vrtule. (Pokracovdni)
N iboj vrtule pro §kolni pokojove modely zhotovime ze sla m d n e h o brika
m o d e ld r s k y t h l 0b k piti limonid (obr. 4). Misto, kde hodlame slimku fezat (vyhradnd ostrou holici Sepelkou), nejprve lehkym obrou§enim zbavime „skloviny“ a pak je potihneme kouskem tenkeho potahoveho papiru Modelspan. Zabrinime tim prasknuti slimky pfi fezini a ziroven vyztuzime konce, do nich2 budou zasazeny listy.
SPRAV N E
^PATN Ii
Obr. 7
Na$e vyzvy, aby modeldfi publikovali svi zleplovaci ndvrhy a zkuienosti, se prece jen serkdvaji s odezvou. Tak napfiklad na akrobatickou iipravu motoru M V V S 5R v MO 11168 reagoval jedcn z nadejnych „U-akrobatu“ - B. JU R E C K A z L M K ValaSskd M eziHti - pfispcvkem, ktery bude jiste mnoha modeldfum uzitecny. Je to uprava motoru, umoznujici pfipev-ηέηί uzaviraci klapky nebo ρηρενηέηί tlumiie.
IJPRAVA MOTORU PRO ΜΟΝΤΑΖ KLAPKY NEBO TLUMICE
PRV fi R E S E N l (η» obrizku vlevo) pouiijem e u m otoru, je i maji klikovou tkfift vcelku t yilcem . Z duralu ofrizujem e nebo opilujeme hranol tak, aby Sel t6sne zasunout do v^fukoviho kanalu v odlitku. Pak oznaiim e a vyvrtame ity fi ,,slepe“ diry o iZ 1,5 mm (d bim e, aby pul diry zasahovalo do v
N A S N lM K U je m o d e l, n a n i m f b y l tlu m ifi v y fu k u z k o u ie n . Je to v p o d s ta td S u p e r M a s te r s te m ito te c h n ic k y m i d a ty : ro z p c ti 1410 m m , d d lk a 1000 m m , v zlcto v d v a h a 1350 p, p a liv o v i n i d r i p o d le A. C h a lu p y .
Do stfedu niboje zasuneme balsovou vypln a zalepime ji. Po zaschnuti ndboj presni uprostfed propichneme (jehlou, £i tenkym Spendlikem) a do otvoru vsuneme osi£ku z oceloveho d ritu o 0 asi 0,5 mm. Pro lep§i pevnost spoje rovnez ovineme kouskem potahoveho papiru a prolepime lepidlem (obr. 5). Kofeny listu. Podle priimSni koncii slimky (kazd£ rnftze b£t jin£!) zhotovime z balsy vileCky a prkenkem je vyvilcujeme na potfebn# prfimSr (obr. 6). Vilcovinim ziski balsovi dfevo ur£it6 pnuti, jez pom ihi drzet listy v niboji. Vile£ky MODELAft . 6/1969
9
V predminuUm seSitu jsme psali o tipravi motorU II. stupnS. Uvedli jsme, co vlechno je zapotrebi s motorem udllat, aby se posunulo jeho vykonnostni maximum k vySIim o tiikdm. Tim jsme vlak nevyierpali vlechny mo5nosti ό tisili o zvetleni vykonnosti. JeltS je rexerva v dokonalejlim naplnini a vypldchnuti motoru. Na toto tSma se taki hovori v poslednim dllu seridlu, kter$ je volnS zpracovdn podle prdce dipt. P. Demutha, pracovnika motorovS zkuSebny automobilky Mercedes Benz, jez byla uverejnena v iasopise M O DELL. III. ST U P E f t U P R A V Y M O TO R U KonstruktdrCim plstovych spalovadch motorii je u2 divno znimo, 2e motor m i tim νδϋίί vykonnost, d m vice do n£ho dostanou palivov6 smdsi. Jako feSeni se nabizelo pou2iti dmychadla (kompresoru) a pochopitelnfi k nSmu take do§lo. Jenie dmychadlo zase zvetSuje hmotu i objem motoru, nehledi k tomu, 2e ke sv6 dnnosti spotfebuje d4st vykonu motoru. Poslednfi jmenovani nectnost pozdSji napf. u leteckych motorii odpadla, kdy2 zirupevni druhy materiilu umo2nily pou2it turbodmychadel pohinSnych vyfukovymi plyny, ktere dosud odchizely zcela bez uzitku s jest6 zna6nou energii.
/ ______________________ X T
Vk
-
VR ------------------------------------- ■'v L
O B R . 1. S c h e m a s a c ih o p o tr u b i s k lik o v o u skjnn i
Pro modelifske motory v§ak neni takovi feieni prijatelne. Jak tedy na to? Odpov6d pfi§la v podobS motorii zivodnich motocyk1ΰ s malym zdvihovym objemem, kde konstruktiri byli nuceni pouzit v§ech prostfedku k do3a2eni co nejv6t§i vykonnosti. Podafilo se jim to dokonale: dosazeni m6rn i vykonnost jea2 360 k/1 pfi 21 OOOot/min (!). Jak toho dosihli ? Podmanili si pulsad plynii v sacim a vyfukovem potrubi a vnutili jim roli dmychadla. Potrubi ov§em museli ηονέ illoze uzpiisobit, „naladit“ je. Motor s potrubim pak tvori resonanfini soustavu; d iv i plnou vykonnost jen pfi otiikAch, na n£2 je naladen. Pfi ζπιδηδ otASek vykonnost prudce klesi. Tento nepfijemny jev d51d starosti motoristiim i modelirum. Motoristi se s nim vypofidivaji mnohostupnovymi pfevodovkami a jizdou vyhradnS podle otdikom5ru. Modelifim nezbyvi ne2 dostat model nSjak (u rychlostnich U-modelil tihanim) do takovi rychlosti, kdy „si to motor vezme“ , tzn. bS2i v nejvyhodnSjlim re2imu.
JSTE SP0K0JENI se svymi motory?
(3) T = doba trvini 1 otAiky ve v t., c = rychlost zvuku v m/vt. PfesnSjd vzorce plati pro pfipad, kdy Vk > V r _________ c l/ E f = 2x \l L · V jc ’ kde / = vlastni km itoiet v Hz, F = plocha priifezu saciho potrubi v m2, L = delka potrubi v m, V k = objem klikov6 skfin£ v m2, (ftjt =» objem sadho portubi). ^ Obrdzek l ukazuje ndznakovi saci potru bi a klikovou skfifi. U ladiniho saciho po trubi nesmime zapomenout na umistgni trysky, nebot! ta musi byt v2dy v mist6 nejmen§iho tlaku. Lad6n6 saci potrubi pracuje asi takto: sloupec vzduchu (vfitSinou u2 s palivovou smSsi) v potrubi se pfi nasdvdni uvede do pohybu. Kdy2 se pak sad kanil uzavfe, setrvaCni sily nuti sloupec vzduchu, aby v pohybu pokra5oval a n4sledkem toho v ηδπι stoupne tlak. Jestlize se v tomto okamziku saci kanil ορδί otevfe, tlak ύδϊηηδ pomu2e podtlaku naplnit klikovou skfin. Saci potrubi musi mit takovou d0lku a priimSr, aby kmitini sloupce vzduchu v ηδπι tyto stavy zajiSiovalo. Je celkera pochopitelni, ze odli5n6 pomδΓy v sacim kanilu (vlivem lad5n6ho sa ciho potrubi) si vy2idaji ponikud odlisne iasovini celdho rozvodu motoru. Zminy ukazuje obrdzek 2. Dobfe nalad6n6 saci potrubi m i2e pfin6st pfirustek vykonu a2 o 15 %.
O B R . 4. L a d c n a v y fu k o v a tr u b ic e b iin if iiib o tv a r u , ta k ja k )i p o u iil m is tr e v cta v ry c h lo s t n ic h U -m o d e le c h B. W isniew ski
Delku δΐηηδ δέβιϊ muzeme pfibli2n6 vyροδίβΐ ze vzorce pro vlastni kmito6et sloup ce vzduchu v oboustΓannδ otevfen6 trub id : O B R . 2. C a s o v in i m o to r u n o rm & la ih o a z a v o d n ih o
Velmi pfibli2n6 vypoCteme dilku saciho potrubi ze vzorce: L = 0,1. T . c,
10
70_____ __________ 7 5 _______ ___ A5_
O B R . 5. Z a k la d n i u s p o fd d d n i v y p la c h o v d n i d v o u d o b y c h m o to r d : Λ - v ra tn 0 ; B - ρ Η ϋ η έ ) C - k o m b in o v a n e p H i n 6 v r a tn e
V^pofiet ladeniho saciho £i vyfukoviho potrubi neni snadny. T£2ko miiieme zjistit vSechny potfebni parametry a tak se spokojime s vypoitem pfibli2nym. Nakonec se stejnS neobejdeme bez experimentovini.
kde L = dilka potrubi v m,
Z dosavadmho je patrne, 2e i objem klikove βΐίίίηδ hraje dule2itou roli; v§eobecn6 plati, 2e m i byt co nejmenii. Μδίεηί v8ak ukizala, 2e napf. pfi menSich otiikich je vyhodnδj§ί ponechat objem klikovd skfini pon6kud v6tsi. Ladene vyfukovc potrubi se stalo v modelifstvi rychle pojmem. Motor, na n6mi pozadujeme co nejv6t§i vykon, si bez lad6neho vyfuku u2 nedovedeme pfedstavit v2dy< slibuje pfir0stek vykonnosti ο 15 a2 20 %. (O funkci ^ δ η ό ΐιο vyfuku jsme u2 psali v Modelifi 1/67, 12/67 a 1/68.) Obrdzek 3 ukazuje komercni ladδny vyfuk SONEX zipadonδmeckδ vyroby. Je d o d a te i^ upraven tak, 2e odrazovi βίδηβ je oproti piivodnimu posuvni a delka i objem δΐηηδ Cisti trubice jsou tedy laditeln6. Vystupni otvor m i pfibli2n6 stejny pnlm6r jako vstupni.
O B R . 3. L a d in d v ^fu k o v d tr u b ic e S O N E X
Symboly jsou tytdi, jako v pfedeSlych vzorcich. Je to viak ν^ροδβΐ pfibliln^, neznime pfesnou hodnotu rychlosti zvu ku ; ta se toti2 πιδηί v zivislosti na ΐερίοΐδ a tlaku a tedy i hmotnosti plynii. Nebude ani po d61ce trubice stili, nebof vyfukov0 plyny se expanzi i dotykem se st6nami trubice ochlazuji. Na obrdzku 4 je tvar δββΐο pou2ivan6 vyfukov0 trubice. Toto feSeni m i byt Ιδρέ pfizpiisobeno motorum s vratnym vyplachovinim. Pracuje viak ύρίηδ βιείηδ jako MODELAR . 6/1969
vyfuk SONEX, jen tvar je aerodynamiitSjSi. RozmSry na obrizcich 3 a 4 jsou pro motory o zdvihov6m objemu 10 cm3. Μά-li lad£ne saci i vyfukove potrubi co nejl6pe plnit svOj ukol - dokonale naplnit a vyplichnout motor - musi k tomu byt uzpusobeno i usporidini prefukovych a vyfukovych kanilu, jakoz i tvar dna pistu a spalovaciho prostoru v hlavS motoru. Na obrdzku 5 vidime tri zakladni reseni. Vratne vyplachovanf (A, B, C) zajiSfuje velmi dohrc vyplichnuti vilce, ale pri v6tSich otickich ztrici na udnnosti. Plyny maji toti2 velmi dlouhou cestu a nestad ji ubihnout za kritkou dobu otevreni prefukov6ho kanilu. Lad£ny vyfuk ζιηέηί tlakove pom£ry natolik, ze hranice pouzitelnosti tohoto vyplachovini se posune k mnohem v6tSim otiikim . Ρπδηέ vyplachov&ni (s deflektorem) d iv i sice dobr6 vysledky i pri velkych otickich, pou2iti laddneho vyfuku vSak nepriniSi takovy vzestup vykonnosti jako u vyplachovini vratneho. Zrychleny postup plynu vilcem nisledkem podtlaku ve vyfukove trubici toti2 neumozni dokona lejSi vyplichnuti vilce. fteSenim je tedy kombinace obou t£chto
«ΕΪΒΗΗΜΕίΜΘΗΒΗ
zpCisobii. Pfefukov6 kanily vratneho vyplachovini smefuji Sikmo vzhuru a oteviraji se o n£co dfive ne2 kanil ρίίδηέΐιο vyplachovini. Takov6ho uspofidini vSak sotva dosihneme iipravou motoru βέπονέho, to u2 by byl vlastn£ novy motor. Je to vSak jedini cesta k dosaZeni v6tSi vykon-
O B R . 6. F u n k in i s c h e m a n e o b v y k le fe S e n ih o d v o u d o b e h o m o to r u
nosti u motoru reSenych jinak obvyklym zpusobem. Posledni obrdzek 6 ukazuje, 2e lze vymyslet jeSt£ ledacos jineho. Je to schema americkeho ziv6sn£ho lodniho motoru. Klikovi skrin se vyplachovini nezticastnuje, nasivini do prostoru pod pist (krery je v dolni uvrati ideiln£ maly, d i se fici zanedbatelny) ridi samodnny podtlakovy
ventil. Ponfkud’ komplikovahejSi klikovy mechanismus m i vSak v^hcdu v tcm, 2e odpadaji stridavi bofni tlaky pistii na stiny vilce, co2 pochopitelnfi ρπζηϊνέ ovlivni iivotnost motoru. ★
Dovolte ndm, prosime, jelte nekolik slov. Dostalo se ndm uz vytky - byt ojedinele a vlidne formulovane - ie venujeme pfiliS mnoho mista pro pfiliH mdlo zdjemcH. Nesdilime lento ndzor. Jsme naopak pfesvedceni, ze seridl o tipravdch motorii si pfecetli se zdjmem i mnozi z modeldftt, kteft se nehodlaji iipravou motorii zabyvat. Cldnky toho druhu totiz pomdhaji ulvdret sprdvni technicki myslent. A prispivat k tomu povaiujtme za jednu ze svych povinnosti. To nejmenst, co muztme udelat, je podekovat v teto souvislosti verejne redakci iasopisu Modell, kterd ndm dala prdvo vyu&it jej i piivodni technicki ildnky,jakoSto podporu pro technicky rozvoj u nds. V tcmto pftpade to sice nebylo nezbytne nutni, protoie k uprav l motorii by jiste meli co fici napf. pracovnici M V V S Brno - a patrne jeSte konkritniji a podrobneji - bohu&el vSak naie &ddost{ o takovy pfispevek zHstaly po lita oslyleny Redakce'
nmuuwr
M e z in a ro d n i soutez v HRADCI KRALOYE Idedlni modeldrski letiltl· v Hradci Krdlevi bylo ve dnech 4. cz 6. dubna dejiftem Mezindrodni velikonoini souteie pro upoutani modely. Pekni poiast, tradilne dobrd organizace a hlavnS snad touha po setkdnt se zndmymi po mimofddne tvrde zime pfildkaly na soutei modeldfe z Ceskoslovenska, Rakouska, Svycarska a N SR . Upoutani modely v souSasni dobS rozhodn£ nepatri k perspektivnim kategoriim. Na spoCitini startujicich pri soute2ich staii zpravidla prsty obou rukou, u rychlostnich modelu dokonce jen jedne ruky. Doby, kdy se na mistrovstvi Ceskoslovenskd utk&valy desitky model^ru a byly obsazeny vSechny rychlostni kategorie vSetnS trysek, u2 zrejm£ nen£vratn6 minuly. V^jimkou v tomto sm6ru nebyla ani letoSnx hradeckd sout£2.
V kategorii rychlostnich modelA tf. 2,5 cm 3 to koneinfc vySlo neunavnimu J. Kondrkovi z Prahy; na „dvou dr&tech“ a s motorem MVVS opatfen^m prototypem lad£n£ho vyfuku zaldtl 225 km/h. J. Giirtler z Prahy skondil druh£ (209 km/h), treti byl P. Prokop z Hradce Krdlove (208 km/h). Ve finale souboje (com bat) zvit£zil A. Vorisek z Kyjova pfed P. Klimou z Brna, treti skondl T. BudiS z Dubnice. NejvySSi viroveh m21 bezesporu ζάνοά t^movj/ch m odelu. Jednak se lital s peknou mezindrodni ufasti, jednak bylo dosaZeno jak v rozlei^vdni, tak ve finale velmi dobr^ch dasu. ZvitSzil t
’ - sledna I. Zander z NSR, pan E. Krill z Rakouska a m. s. R. Cerny z tS S R - nemCla mnoho price. Pekne ceny pro vitdze, kter^ pfedal reditel soutize Z. ftehidek, vhodn£ ukoniily letoSni uspSSn^ rocnik mezinirodni souteze v Hradci K rilovi. Text i snim ky O. SAFFEK
V itt-zn^ ry c h lo s tn i m o d e l tf id y 2,5 c m 3 J. K o n a rk a z P r a h y
MODELAR . 6/1969
V p ra v o d o le : Q . K le m m p f i zahN v& ni m o to ru
11
ity c h lo s tn i m o d e l s m o to r * m M VVS 2,5 cm*
J. G iir t le r a z P r a h y
N ahoFe m o d e l Λ. V ofiS ka s ta r tu je k fin d lo v im u so u b o jl v k a te g o rii c o m b a t D o le : T ^ m o v ^ m o d e l ra k o u s k c d v o jic e H* M e u s b u rp rr -V . F is c h e r
Serie veterdnii L & K
m odeldrske novinky na veletrhu v
Daniel TITERA
v BRNE
tJspich rychlostavebnic balsov^ch polomaket, na pfiklad JAK 15, D E LFIN L 29 a AKROBAT Z 226A, dal druistvu Igra podnit k roz§ifeni v^roby o dvi nove stavebnice. O bi pfipravil mistr sportu O. Saffek. Polomaketa polskiho cviiniho proudoviho letadla ISKRA m i rozpiti 345 mm, je 385 mm dlouhi a pohinina raketov^m motorem S-2. D ruhi stavebnice obsahuje material a plinky na dvi polomakety soudob^ch tryskov^ch letadel, sovitskeho M IG 21 a americkiho NORTHROP F 5A. Oba modely dosahuji s raketov^mi motory S -l za klidniho poiasi v£5ky at 30 metrii a doby letu at 60 vtefin. M IG 21 s rozpitim 172 mm a dilkou 290 mm je v motorovim letu rychlejSi. NORTHROP F 5A lit i pomaleji a lipe klouZe. Proti M IG u je o nico vitSi, 306 mm dlouh£ pfi rozpiti 230 mm. Se siriovou v
Voiturctta
Prvnt veletrh spotrebniho zboZi v Brne, konany letos v kvetnu, navazuje na tradi£ni kontraktaini vystavy. JiZ pfed tfemi lety jsme v Modeldfi hodnotili kolekci vystavovanych polytechnickych modeldrskych stavebnic praZskeho druzstva IG R A , kterd v nekterych sortimentech je dokonce monopolntm vyrobcem v C SSR . Pfedpokldddme, Ze i tentokrdt uvitdte pfehled novinek a informace o zdmerech vyrobce.
trupii a kridel jsou vylisoviny z plasdcki hmoty, kridla a ostatni iis ti jsou z potiStini balsy. VOSA m i rozpiti 400 mm a dilku 350 mm, K O LIB R lK je 350 mm dlouh^ a m i rozpiti 420 mm. Oba modely kupuji nejvfce zaiiteinici a tatinkovi ditem (aby si to taki sami zkusili). PritaZlivi je jisti i nizki cena (8,— a 12,— K is), efektni baleni
Stavba vSech zminin^ch polomaket m i b^t snadni a rychli, aby i m in i zkuSeny modelif ji dokoniil za 1 at 2 vecery. Sta vebnice obsahuji balsovi prkinka s pfedti§tinymi dily, ktere lze vyfezat i ostr^m noiem, obrousit a slepit. Efekt zvySuji barevni obtisky, popfipadi kresby. V^hodou je, ze modely nepotrebuji pro litin i velky prostor. Prizkum v prodejnich modelif sk^ch potreb i hraiek potvrdil, 2e'zcela mimoridn# uspich maji hotove sklidaci modely z IGRY. Je to kluzik VOSA a „gum iiek“ K O LIBR lK . Spojovaci cisti
v siicich z potistineho polyetylenu a jednoduch^ ilustrovan^ nivod. IGRA predpoklidi roini v^robu asi po 50 000 kusu. Je§ti koncem roku m i pfijit do v^roby levn# hizeci a vystrelovaci kluzik pro zaiiteiniky USAK. M i nahradit zastaraty typ VAZKA/LIBELLE; je 510 mm dlouh^ a m i rozpiti 560 mm. Navrhl jej novy technolog druzstva, zasl. mistr sportu Jiff Ka lina, ktery posilil kolektiv pracovnikii vyvojoveho oddileni. Po vice nez trilete prestivce bude znovu zarazena do kolekce stavebnice historickeho modelu cs. sportovniho jednoploSniku LETOV S-239. S realizaci se pociti v I. itvrtleti 1970. Ve druhem pololeti t. r. bude take vyrobena men§i serie levnijsich materiilovych balicku pro stavbu rakety ASTRA, aby se vyhovelo pozadavkum raketov^ch modelirCi. - S poti§enim rovnez konstatujeme, ie IGRA vydala po delSi pfestivce jiz
12
MODELAR . 6/1969
4.
δίβίο zdjem .
INFORM ACNiHO ZPRAVODAJE,
o
k te r y je
znatny
Zklamdni budou patrn6 lodni modeldri. Uvazovand stavebnice motoroveho δΐυηυ nebude pro fadu technickych problemu zatim zarazena do pldnu pripravy vyroby a tak se tajemstvi teto „kuchyn6“ objevi v expozici IGRY ai pfi pristim veletrhu. Prekvapeni pripravila IGRA obdivovatelum i sbfiratelum miniaturnich historickych modelu automobilu jiz loni, kdyz ve svd expozici zahdjila prodej prvni s6rie veterdnu - Laurinek. Je to jednak puvodni model Voituretta tovdrny Laurin & Klement z roku 1906 a tyz model v zdvodnim provedeni s ciselnym oznaδεηίηι na bile kapot6. Koncem minuleho roku byla tato dvojice doplnena je§t6 tfetim typem, Voiturettou se zatazenou strechou. Vsechny modely jsou vyrdbSny v meritku 1 : 36 a v nSkolika barevnych kom-
l £ t Am e
M odtl a stavebnice IS K R A
binacich. Maji i jednotne baleni v zajimav^ch krabickdch s transparentnim priihledem. Pfiprava vyroby naSich veterdnu, o kterd bylo rozhodnuto v roce 1965, byla i pro zkuSene pracovniky IGRY „tvrd§im oriSkem". Musela b^t totiS re§ena pro technologii zpracovdni plastickych hmot a nikoli kovov^ch slitin, coi je v cizinfi obvyklej§i. V^roba ndstrojii i forem byla ukon^ena po jeden a ρύΐ roce; Laurinka je sloiena z 12 v^lisku, kterd se vzdjemn6 slepuji. Efekt modelu zvySuji imitace pokoveni na masce chladiie, reflektorech, rychlostni a brzdove pdce, houkafce aj. Ndklady na pripravu modelu a seriove vyroby pfesdhly δίνη mili0nu korun a jen predpoklddan^ vysoky odbyt dovolil stanovit prijatelnou prodejni cenu. Mdlokdo uv£ri, ze v lonskem roce bylo proddno jen v CSSR vice ne2 110 000 veterdnu a letos bude IGRA nejv£t§i „automobilkou“ v CSSR, proto2e bude vyrdbfit asi 300 000 „νοζύ“ .
s
VETRONI V NOCI
Nesmejte se, nejde o vtip. Mnohdy je ροδββί tak priznive, ze ani za soumraku a po zdpadu slunce se nechce sk o ^ it pripravne δΐ rekreacni letdni. T o piece zndte take. N u a protoze v MnichovS HradiSti mdme k letdni mimorddn6 vhodne okoli, letdme s v6troni za tiplneho bezvdtri i v noci. ZaZali jsme s tim loni na podzim a p o k ^ o v ali na jare. kdy je den krdtk^ a hlavnd na polich neni nic horlav6ho(!).
SPENDUK
D0 UTNAK
PVC BUiiRKA
VfiTRObI PRO L E T V NOCI je opatfen 3 polohov^mi sv6telky, ktere dovoluji sledovat jej bezpeδnδ od startu at do pristdni. Doutndky ρβΐΕδηδ ddlky jsou jednoduSe uchyceny na koncovkdch kridla a trupu - viz obrdzek. Doutnd ky nann^ime predem do nasycen6ho roztoku άυβϊδήβηυ draselndho, aby vyzaiovand sv6tlo bylo dobre viditelni. Samotny doutndk (prddlovd Sftura) sviti ηβδεΓνεηβΙε. Dobre serizeny model vlekdme za tmy s citem a jeho letovou drdhu kontrolujeme podle polohy svdtdlek. Snadno dosahovand maxima i del§i lety kolem 4‘/ 2 minuty z 50metrove snury dokazuji, ze to „nosi“ i v noci. Skoro pohddkovS pak pusobi pohybujid se svfitdlka dvou δϊ tfi souδ.ϊβηέ leticich modelu. Lud£k JIRASEK „Nebrec! J a k to zaletdm, nastthujem vSechno zp d tky .“ Kresba I. a K . Pejmlovi
Letos bude kolekce veterdnu z IGRY obohacena o dalsi dva modely, tentokrdt ze ,,stdje“ PRAGA. Jsou to prvni typy νοζύ, ktere Pragovdci vyrdb61i od roku 1907 jeste s francouzskou konstrukci v licenci. Landaulet je oznacen jako Charon I. Charon II je drozka, kterd md jiz zaskleny predni rdm a strechu, jez chrdni i ridice. Sberatele se mohou t6sit, ze oba modely ziskaji jit ve druhdm pololeti tohoto roku. Pokud jde o zdsilkovy prodej, jednd IGRA s OD M AGNET, aby vyrizoval pisemne objedndvky jednotlivych tuzemskych i zahraniδnίch zajemcu. V zahranici jsou totiz nase δeskoslovenskέ modely opravdovou sbSratelskou kuriozitou, snad i proto, 2e CSSR je jedin^m ze socialistickych stdtu, kde se modely historickych aut vyrdbeji. MODELAft . 6/1969
0 tuzemskych naterovych hmotach (Lj) Povrchovou Upravu modelfi vsech druhii nelze opomijet. Pouziti nevhodnd ndterove hmoty muze znehodnotit cely model stejne, jako neuvdSend itspora na povrchovi dprave. Dokonaly ndter (finiS) ovlivfiuje spolu s volbou barevneho odstinu vzhled, u tovdrnich vyrobku i prodejnost. V modeldrske praxi md ndter nejcasteji ochranny charakter, miize vsak byt i funkcni. M odern! natdrovd hm oty maji typickd vlastnosti pro nejrfizndjdi pouziti. D ili se A - p o d le c h a r a k te r is tic k y c h v la s tn o s ti n a 1. transparentni, kterd tvofi prfihlednd az prfisvitny film: fermeze, laky, cmulze a vodnd roztoky 2. pigmentovand, kterd tvoii zpravidla neprfihlednd natdr: emaily, tmely B - p o d le zp fiso b u z asy c h d n i n a sc h n o u c i 1. chemickdmi pochody 2. fyzikalnd (odpafovdnim rozpou§tddel nebo ztuhnutim hm oty, ktcra se musi pfed nanaSenim roztavit). Ndtdrovd postup jc pfedpis pro zhotoveni natdru, urdujici upravu podkladu, druhy a sled pouzitdch ndtdrovdch hm ot, podet vrstev, jejich tlouifky, zpfieob nanaJeni, podminky a dobu zasychdni a popfipadd fipravu natdru. Podle pofadi jednotlivdch vrstev ve vicevrstvdm nateru se ndtdrovd hm oty dale ddli na a) n ap o u S teci - pouze na pordzni, savd podklady (dfevo, papir, textil apod.) b) zfik lad n i - pouzivand pro prvni ndtdr pfedmdtu dosud nenatfendho nebo natfendho pouze napoudtdci natdrovou hm otou. (Mfize se nanddet v jednd nebo i vice vrstvach.) c) v y ro v n fiv ac i - tvoh'ci souvislou, popf. i n esouvislou vrstvu mezi zakladnim a vrchnim natdrem d) p o d k la d o v e - kterd tvofi mczivTStvu mezi zd-
kladnim. popf. vyrovnavacim vrchnim ndtdrem e) v rc h n i - pro posledni konednou vrstvu natdru na pfedm dtu. S Y S T E M Z N A C E N i NA t E R O V i C H H M O T VSechny ndtdrovd hm oty vyrdbdnd v C SSR (je jich v^roba je soustfeddna v n. p. Barvy a laky) jsou oznadovdny pismenem a osm im istnym dislem. P is m e n o z a f a z u jc v y ro b e k d o s k u p in y : A - natdrovd hm oty asfaltovd; B - bezrozpouStddlovd; C - celulosovd; H - chlorkaudukove; L - lihove; O - olejovd; S - syntetickd ; V - vodove; P - natdrovd hm oty a pripravky pomocne. P r v n i d ty rd isli o z n a c u je d r u h n a td ro v d h m o ty . Pfitom diselne oznadeni vyrobku znadi nad 1000 2000 5000 6000 7000 8000
14
fermeze, laky bezbarvd, ev. zabarvene natdrovd hm oty pigmentovand tmely fedidla tuzidla a suSidla ostatni
D ru h d d ty fd isli v y ja d fu je b a re v n d o d s tin (ve skupind 2000): 1000-1999 Sedy· 2000-2999 hndd£ 3000-3999 fialov*
4000-4999 5000-5999 6000-6999 7000-7999 8000-8999 9000-9999
m odr^ zelen? zluty oranzov^ derven^ transparentnd zabarven# a s obsahem bronzu
V je d n o tliv ^ c h s k u p in a c h jso u b a re v n d o d s tin y s e fa z e n y takto: P r v n i cislice udava barevny t6n podle uvedendho sefazeni. D ru h d dislice udava pfesndjdi urdeni barevndho t6nu (mimo 5ed£ odstin), tj. pfiblizeni k pfedchdzejicimu nebo ndslcdujicimu barevndmu t0nu. T f e t i d islice udava sytost. Nizdi dislici se oznaduji barevnd odstxnv nialo sytd (pastelovd), vyddi dislici sytd barevnd odstiny (vyraznd, pestrd). C tv r ta cislice udava svdtlost odstinu tak, ze nejnizdi dislici se oznaduje nejsvdtlejdi odstin, vySdi dis lici postupnd tmavSi odstin. Ve v z o rk o v n ic i k C S N 67 3067 „ S tu p n ic e b a re v n y c b o d s tin u (z technick^ch dfivodfi nelze ba revnd uvefejnit) jsou uvedend barevnd odstiny dodavany pro skupiny C-nitrocelulosovd emaily, L-lihovd, O-olejove, S-syntctickd emaily takto: 1000 bild - 1010 5ed pastelovd - 1018 §ed sivd - 1100 Sed stfedni - 1110 §ed svdtld - 1310 dedomodrd svdtla 1810 §ed tmava - 1999 dernd - 2092 hndd pastelovd - 2179 hnddodeda - 2210 okr tmav£ - 2320 hndd kdvova - 2430 hndd dokoladovd - 2880 hndd kadtanovd - 4205 m odf pastelovd - 4265 m odf tyrkysova 4400 m odf svdtla - 4550 m odf navdstni - 4700 m odf pafizskd stfedni - 4900 m o d f pa» izskd tm a v d * ) 5014 zelefi pastelova svdtla - 5080 zelefi hrddkovd 5100 zelefi pastelovd tmavd - 5149 zelefi svdtla 5200 zclenodeda - 5200 zelefi olivovd stfedni - 5300 zelefi stfedni - 5400 zelefi tmavd - 5450 khaki - 5700 zelefi na vagfiny - 6003 slonova kost - 6050 krdmovd svdtla — 6100 k re m o v d s tfe d n i* ) — 6110 befova stfedni - 6200 zluf chromovd stfedni - 6270 bdzovd tmavd - 6280 p isk o v e ilu ta * ) - 6409 f lu f c h ro m o v a tm a v d * ) - 6600 zlui dubova - 6700 okr svdtl^ - 7350 oranz navdstni - 8140 dervefi rumdlkova svetia - 8190 derveft rumdlkova tmavd - 8300 d erv efi vidfiova*) - 8440 dervenohndda - 8850 dervefi vidfiova tmavd - 8900 dervefi M a ro o n * ; - 9110 hlinikova. Barevne odstiny oznadend (*) plau' pouze pro skupinu C (nitrocelulosovd emaily). P f ik la d o z n a d e n i: skupina - druh (barevny odstin C 2125/8140
znadi, i t jdc o nitrocelulosovd email (C ) p ig m e n to v a n y (2125) v odstinu dervend rumdlkovd svdtld (8140). Ndkterd nejdastdji poufivand natdrovd hm oty maji kromd normalizovandho diselneho oznadeni takd slovni znadky: A LU M A - email olejovd na topna tdlesa nlinikovd O 2111 C E L O X - email nitrocelulosovd venkovni k ledtdni C 2001 E M A IL IT - email olejovd vnitfni O 2113 E M O L E X - email olejovd venkovni O 2117 FE R M E N A - fermez napouJtdci O 1000 FE R M E X - barva fermeiovd venkovni O 2013 F E R M O L - barva fermefovd zdkladni O 2011 G R A N IT - tmel olejovd brusny O 5004 L A T E X - barva latexovd vnitfni V 2011 barva latexova venkovni V 2012 L IN O L A K - lak syntetickd vnitfni S 1007 L U X O L - voda ledtici (polish) P 8104 N IT R O L - lak nitrocelulosovd k nandSeni Stdtcem na dfevo C 1015 PA L U B O L - email olejovd na podlahu O 2112 P L U M B IN E X - barva na konstrukce pod vodou O 2302 T E R E B IN A - sufidlo O 7000 W A T E R PR O O F - barva olejova 0 2016 Pro natirani, stfikani a namadeni do ndtdrovdch hm ot jsou stanoveny technologickd postupy, stejnd jako pro feddni a pfedchozi pfipravu materialu. N evhodnd volena technika zpusobuje ztraty natdrovdeh hm ot a zhoriuje kvalitu ndtdru; toho by si mdli bdt vddomi i modeldfi. ln f o r m a c e o zpracovani natdrovdeh hmot podava o b c h o d n d te c h n ic k a s lu ib a a p ro p a g a c e (O T S P ) B a rv y a la k y , n . p. N firo d n i t f . 39, P r a h a 1. Bude-li o to mezi dtenafi zajem (dejte to redakei laskavd vdddt), muzeme je§td pfindst jmenovitd pfehled ds. natdrovdeh hm ot vhodnych pro modclafstvi a amatdrskd p rice vfibec. Katalog n. p. Barvy a laky obsahuje totiz stovky vyrobku a je duvodnd pochybnost. i t hlavnd mimo mista s velkdmi prodejnam i nemaji zajemci pfehled o tom , co lze vfibec iddat v obchode.
★ O d b o rn a li t e r a t u r e o n a td ro v y c h h m o ta c h a n a td re c h : G rim er-M dlek-Sandholzer: Organicka rozpouStddla - S N T L Praha 1956 Rozan-Vanidek: Pigm enty - pradkovd barvy S N T L Praha 1959 M dlek-Trnka: ZkouSeni ndtdrovdch hm ot a natdrfi - S N T L Praha 1959 G ruber a kol.: Pfirudka ndtdrovd techniky S N T L Praha 1963 Hofcj§: Ozdobnd ndtdry - S N T L 1965 Strum haus a kol.: N atery od A do Zet - SV T L Bratislava 1965
MODEL.A& . 6/1969
OPRAYY papiroveho potahu Nyni nejdastdji pouZivane vldknitd potahove papiry Modelspan a Mikelanta dovoluji dobfe opravovat mensi praskliny. Neni tedy vzdycky nutne poskozend plochy znovu potahovat nebo pfelepovat, pouzijeme-li metody zcelovdni, tj. zatahovdni nitrocelulosovym lakem (nikoli lepidlem). Zdkladni podminkou je dokonale vyrovnat praskiy papir do piivodni polohy. Ddldme to obvykle zahnut^mi spendliky. U mensich otvorii, kde je papir ohnut dovnitf, napf. po pfistdni na strnisti di na stromd, pouZijeme k vraceni papiru list lupenkovd pilky - viz kresba. Zatahovat praskiy papir je moznd fidkym lakem te h o z slozeni, jak^m byl potah pvivodnd lakovdn (nejcastdji bezbarvym nitrozaponovym lakem C 1005). Lak nandsime naostfenou Spejli po kapickach a sirka vrstvy laku by nemela byt vetSi neZ 2 mm. Jsou-li trhliny v papiru velke
a pri vyrovndvdni papir nedrzi v cele plo§e piivodni polohu, zatahujeme nejdfive mista vyrovnand a teprve po jejich zaschnuti pokradujeme. Zceleny potah pfebrousime nejjemndjSim brusn^m papirem a pfelakujeme celou plochu piivodnim fidkym lakem. PoSkozeny potah je po takove opravd i naddle pevny. PouZivdm uvedeny ζρύsob dlouhou dobu a nedoslo-li k velke
havdrii, obnovuji cely potah vdtrond v diisledku stdrnuti a kfehnuti teprve za 3 az 4 roky. Luddk JIRASEK
CO a K D E koupit? Obsah dalsich rddku neodpovidd tentokrdt zcela ndzvu tito rubriky. JelikoH ale jde o hledani druhy materidlu, na ktere rids upozomil a sdm je vyzkouiel in g. M . Pavlik z L M K Tilnov, povaiujeme za u iitecne fici aspon bez prodleni CO. S lim K D E si snud poradite jednak sami, jednak - doufdme - se bade za jim at obchod Drobnc zbo ii, ktery jsme v dubnu uvldomili. red. • N a vrchni povrchovou ochranu motorov^ch R C m oddii (metylalkoholovd palivo) se v ^borni osvidiil p o ly u re ta n o v # d v o u s lo ik o v # la k fis. v f roby, uzivany k ochranS nikterych vyrobkCi do tro ρύ. Lak vyrabi Barvy a laky Praha, Vyzk. listav n&tirov^ch hm ot pod oznaficnim 29-0588-0000 (dfiνέ)5ί oznaieni ν ύ -S 856). Tuzidlo o z n aien i 29-0512-0000 (V tJ-S 284) sc p fid iv i v p om iru 1 dil na 4 dily laku. Redidlo ma oznafieni 42-0502-0000 (VtJ-S 285). Pruhledn^ lak je vysoce leskli, zasycha za den, tvrdne podle m noistvi tuzidla asi bihem t^dne. Βέhem tfiletiho pouzivani na nikolika modelcch bylo zjiJtino, ie lak m i dobrou pfilnavost k podkladilm z nitrolaki), nepraskd, neloupe se a lze jej opravovat acetonovym lepidlem. Jedinou zjiitin o u nev^hodou je sklon d ila t trochu bublinky pfi naniSeni. - Vcelku jde o vynikajici vfrobek i pro m odelife. • E p o x id o v # tm e l B ifix ve form i plasteliny se hodi pro ν^ρίηέ, pfechody a vyrovndni povrchu na nam ihanych mistech. Sestdvi z derne a Slutd plaste liny, jei se srnichaji v p o m iru 1 : 1 pfed pouzitira. Jde o v^robek V£zkumn6ho ustavu kablov a izolantov v B ratislavi.
FOTON cvicny upoutany mode! na motor 2—3,5 cm3
K o n s tru k c e
Zd. M A D E R A , M o r . B u d e jo v ic e
PRACOVNl
po stu p
Na stavebnim pldnku je oznacen pismenem druh materidlu, vysvetleni symbolu je vpravo dole (P - pfeklizka atd.). Cisla za symbolov^mi pismeny zna5i miry, u desek tlouSfku, u tyiovych soucdsti priimSr nebo priirez - vlechno v milimetrech. Trup zaineme zhotovenim dilii. Zdkladni stredni rdm 1 vyreieme z prkenka mdkkdho dreva, nejlepe lipovdho, s odlehdovacimi otvory uvnitr vietnS otvoru pro palivovou nddri a se zdfezem nahore pro predni patku kabiny. Z tehoz prkenka zhotovime zadni vypln 2 a rohovou vypln 10. Prekliikovd boinice 3 vystrihneme z pfekliiky tl. 0,8 ai 1 mm, v jedne udildme presn^ otvor pro palivovou nddrZ. Zesileni predku trupu 4 vyrizneme zatim bez v^rezu pro motor. Poddlniky 8 pripravime s likosem pro pripojeni k rdmu 1. Priiky 9 upravime ddlkovd pro vsazeni mezi poddlniky. V^rezy pro mo tor, ocasni plochy a nosniky kridla udSldme az po slepeni a zaiisteni trupu. MODELA& . 6/1969
Model je konstruovdn se zretelem na modeldre mlade i starH zacinajict, aby byl stavebne jednoduchy, materidlove nendroZny, aby dobre letal a pri tom byl pekny. Pro usnadneni prepravy, provozu, lidrzby a oprav je cdstedne rozebiratelny; kridlo a podvozek jsou uchyceny k trupu spoleinou gumou. Kabina z plexilu je odnimaci, s vymenitelnou figurkou „pilota“. A z na nekteri vyztuhy a vypln stfedni cdsti kridlaje model staven cely z tuzemskeho materidlu. Pro pfipad zdstavby slabiiho motoru (2 cm3) ,je vhodnd pouzit balsy ve vetSim rozsahu.
T rup je nejvhodnejSi lepit lepidlem Epoxy 1200. PO STU P: Na pravou boinici 3 prilepime ve§kerd vnitrni dily. V upnutem stavu nechdme vytvrdit. Pfed prilepenim leve boSnice 3 prebrousime celou sty£nou plochu vnitrnich dilu do roviny. Po vytvrzeni epoxidu prilepime priloiku 4 na strand u motoru. Na levou stranu (ve smdru letu) prilepime tuto priloZku az se zhotovenim vybrdnim pro motor (podle motoru) Ocasni plochy s profilem rovnd desky jsou vyrezdny z preklizky. Svisld ocasni plocha 5 md kormidlovou Cdst na pevno vychilenou z letovdho kruhu. Dosdhneme toho nariznutim pfekliiky hrotem noze z leve strany (ve smdru letu), nalomenim doprava a zalitim Cdry lomu acetonovym lepidlem. Takd ostruha 6 je ze stejne pfekliZky.
na kov a zalepime, nejldpe opdt epoxidem. Kridlo o stdld hloubce md vdechna zeb ra tvarovd shodnd. Pfekliikovd 2ebra a jsou tlou§fky 4; b tl. 1,5; c a d tl. 1 mm. Misto 1 mm pfekliiky lze kromd balsy (tl. 2,5—3 mm podle tvrdosti) pouzit i dyhu, nejldpe lipovou tl. 1,5 a2 2 mm. Sikmd iebra e a f jsou z balsy tl. 8; obd zhoto vime a nalicujeme az na sestavend kfidlo. Oba nosniky 20 jsou ve stfedni ddsti az po prve zebro d zdvojend. Odtokovou li§tu slepime ze smrkovd latky 22 a lipove (topolovd) dyhy 23.
Na leve pilce vodorovne ocasni plochy 7 odddlime po zaobleni hran kormidlo, jez upevnime otoinS na pldtdnd zdvesy.
Kfidlo je bez vzepdti - stavime je proto s vyhodou na rovnd desce. Lepime acetonovym lepidlem kromd stfednich ieber a. Ta zalepime az po dolicovdni kfidla do vyfezii trupu (to je po jeho dorafceni na trup). Zhotovime balsovd vyztuhy 24, 25, 28 mezi Zebra a a b. Mezi «tfedni Zebra a vlepime balsovou vypln 27. Spalik 26 (pro kotveni podvozku) s trubkou 30 le-
Ocasni plochy a ostruhu zasadime do tdsnych zdfezu provedenych listem pilky
(Dokonceni na stranS 18)
15
1β
/
\
■pajeno ai ρο serizeni
S T A V E S Ν I
V Y K R
J \5
VP s k n f p n n g
■ψ·
v e lik o s t i-
fm fiff 1
DETAIL LEV. KONCE KRIDLA
P W (B 4)
s podrobnvm stavebnim jde jako ild n ek g. 32 zl „fady MOqELAR", asi ve i 1968.
e LQ (Be)
or
in kOnnen r in der
23
9F
o§tov ZADEJTEl jej za 4 — K odeηί novinove slu2b6 (PNS ldfskych p^odejndch obcikrtf robnd zboZi. Jv mistg vaSeho bydliStg zeft^mek PNS ani modeldfsk; prodejna, si pldnek obje dnat ρί ^emnfe. Korespondencni listek nate: Objeqndvdm pldnek MODELAR 32 j FOT©N“. O j 9 /C d v o ji ύρίηοιι adijesu. Lis tek odesietel na adresu: Po§:ovni novinovd sluZbla + jmdno va§e 10 okresniho mgsta. I (VSechno piste elng.) OBJEDNA vIATE-LI u PHIS emn6, k i byla poZddejte, afty vase obje “ pldnvedena v evldenci a 2 do ku. Presny term in' vyjiti urgit vzhledem k \vyrobnim jiti planku ozndmime. -^JJeiftTiTe jste se pokou§eli pldnek takto ziskat a nebylo vdm (po vyjiti) vyhovgno, piSte redakci. Material ■ P
ocel.struna drzdk pos.45 kotven do zebra F tak, aby neptesahoval do lepene plochy pos. 29
CV/CNY UPOUTANY MODEL
FOTON
~prektizka
T ~ topol.dyha
KO N STRU KCE
να hsta j e vce/ku
_
r o zpc ti
3 5 0 mm
DCLKA
7 0 7 mm
ZD. n A C C R A ,
MOR- B U D E J O V IC E
PLOCH A K R . /6 dm 1 ZA T / Z C N Ί ~ 3 7 ^ / d n 1
VAHA ~ 6003 M O T O R 2 - 3, S a i t
F C rrO N Dokonceni ze strany 15 pime epoxidcm po dolicovini na 2ebro
b a zadni nosnik.
Po zaschnuti pfebrousime kostru kridla do obrysu profilu a zaiistime. Vytvarujeme olovenou z itiz 31 a hfebiiky ji prichytime pres posledni zebro do Sikmiho zebra e na pravim konci kridla. PrekliSkov6 „kapky“ 29 (2 kusy) prilepime na Sikmi zebra e, f ai po potaieni kridla. P fistdvaci zarizeni pozustivi z predniho a zadniho podvozku; oba jsou z oce-
Ιονέ struny o 0 3 mm. Predni podvozek je vetknut do trupu a pfichycen plechem tvaru U pomoci Sroubu M3 s matici. Hlavni podvozek je opatren dvima iepy (z ocel. struny), kteri k podvozku privizeme m idin^m dritkem a pripijime. Pred pijenim vsadime iepy do lilika v kridle (pos. 30), aby m ily poZadovanou shodnou roztec. Hlavni podvozek je odnimaci. Kola ulozime na podvozku mezi podloiky o 0 3 mm pripijeni tak, aby kola byla lehcc otoini. ftizeni. Paky 43, 44, konsolu 42 a pHlo2ku 41 zhotovime z oceli a duraloviho plechu. Konsolu a piky upevnime na trup a v^Skovku pomoci Sroubu M3 s maticemi. T ihlo pik ze dvou dritCi k jizdnimu kolu o 0 1,8 mm spojime m idinou trubkou 4β o 0 3 /0 2 mm a spijime po sprivnim nastaveni rizeni. Z iv isn i tihla (s oky) rididch dritu a drzik 45 zhotovi me z ocelovi struny o 0 1 mm· M otorov6 skuplna. Na plinku je zakreslen m o to r Jena 2,5, lze vSak pouiit i jak^koli jin£ o objemu od 2 do 3,5 cm*. Vybrini a upevhovaci otvory prizpiisobime vzdy pouiitim u motoru. Μέηέ νγ~ konn£ motor vyosime nejmeni o 3° z letoviho kruhu (podlozkami patricne tlouSfky pod patkami motoru). Palivovou n i d r z spijime z mosazneho nebo konzervoveho plechu t 1 0,3 mm. Upevnovaci srouby nidrze (i motoru) jsou M3. Hadiika ke karburitoru je neoprenovi, prilhledni. V r tu li lze doporuiit tuzemskou silonovou o 0 225/120; jeji stred upravime
u nds na duleZitych soutezich beSme, Svycafi snad doma viibec neznaji. Reprezentanti (obr6zek) se kvalifikovali temito vykony: F. Gdnsli 2041; A . Bucher 1880; W. Geiser 1866; J. Bucher 1861 vt. Zd. M A U N A M e z in a r o d n i ty d e n m o d e la r s tv i
V y b e r p ro M S 1969
uspofddali Svycaritt modeldri ve dnech 8. a 9. brezna v kategoriich A -2 a C-2. Konal se v Schiitzu nedaleko Lucernu. Podminky byly jasni: Utd se podle F A I a vzdy prvnt tfi pojedou do Rakouska.
18
V motorovych modelech se uchdzelo o reprezentaci 9 pfednich modeldfH a oylo hodnoceno 7 letii. Za skveleho pocasi - bezvetri, slunecno, snih - se odbyla soutez v sousedskim ovzduSi bez nervozity,aproto snad ani v$kony nebyly prvotfidni. Pouze vykon byvaliho rmstra sveta Fritze Schneebergera snese svetovi mentko. Kvalifikoval se sedmi maximy (1260 vt.) jako prvnt pred Sprin gerem (1231 vt.) a Schenkerem (1186 vt.). Na svych modelech se smzrovkou vzadu (anglicka Ikola) pouzil Schneeberger novi italski motory s ladenym vyfukem (obrdzek). On sdm tvrdi, ze md s vyfukem pHritstek asi 3500 otlmin. Ladeny vyfuk pouzili i dalli „motordrii\ ale nikoli tispHne. Za stejne dobrych povetrnostnich podminek se konala i soutez A-2, kde bylo hodnoceno 12 letit pfi diasti 38 modeldfu. Poiasi a zpHsob letdnt nedovolily pfilii taktizovat. Soustfedinost a vypjate nervy, kteri jsou
se konal od 22. do 26. kvetna v Balinvillesur-l’eau ve Francii z iniciativy leteckych modeHni. Vystava m&a uk6zat price vSech oboru: letadla, lodi, Zeleznice a auta. V nedfili 25. kvStna byl na programu mezinirodni sraz lodnich modelifu v oboru modelii rizenych na dilku. Byly pozviny i kluby nSmecke, belgickd a Svycarske a v§echny domaci kluby. Na 26. kvStna byla programovina velki ukizka radiem fizenych letadel na letiSti v Saint-Antoine. NeSlo by takovou prehlidku zorganizovat i u nis ? Podle MRB (vp)
MALE DOBRE RADY S · Kdo plni palivo injekcni stfik a ikou, vi, jak Casto vezme za sv6 sklenini trubka strikaiky. K prodlouieni 2ivotnosti je dobr6 obtoiit sklo nikolikrit ριτύhlednou lepici piskou Isolepa. • Na potahu padikovitdho kfidla (Flex wing) z polyetylenu se osvidiilo prelepit Site kapsy pro nosniky priihlednou piskou. Piska m i pfesahovat nejm ine pill centimetru za steh z obou stran. D osihne se tim nejen ζρενηέηί kapes, ale hlavni toho, ze tah nepilsobi pfimo na stehy, je rovnomirne rozloien a nemdie tudiz dojit tak snadno k protrhini f61ie od «tehil. (Nejlepe se osvidiily zahraniCni pisky, ale vyhovuje i Isolepa.) MODELAfc . 6/1969
plexi. Jako lepidlo se hodi bud Kanagom nebo lepidlo z plexitu rozpu§t6n6ho v chloroformu. Figurku pilota vyrizneme z preklizky tl. 1 mm, potdhneme papirem a vybarvime. Je volne vsazena do drdiky, lze ji tedy i vymSnit. Kabinu upevnime na trup malymi vruty se zapustSnou hlavou. K L fiTA N l
pro kuzelov# kryt (dvoudilny zn. Igra, z modeldrskd prodejny). Potab, povrchovi tiprava. Na modelu potdhneme jen kridlo papirem Mikelanta nebo Modelspan. Sm£r vldken papiru klademe po τοζρέΐί, lepime bilou lepici pastou nebo kaseinem. Po zaschnuti nalakujeme dvakrdt £irym vypinacim lakem.
Prekontrolujeme polohu tSziste, event, model dovdzime, ddle uhel serizeni (kridlo - v^skovka 0°) a take to, zda model neni zborcen. K letdni jsou vhodne ocelove ridici drdty o 0 0,2 az 0,3 mm a deice 12 az 16 m - podle vykonnosti motoru (pro slabsi motor kratsi drdty). S motorem Jena 2,5 je rychlost modelu asi 60—80 km/h na 16m drdtech. Pri startu nechdme model rozbShnout, „neodtrhdvdme“ jej, po dosa2eni potrebne rychlosti vzletne sdm. Pfistdvdme podrovndnim na zadni kola, teprve po dosednuti pretlacime model na predni kolo; tento zpύsob je realisticky a bezpein^. ZvlaStni ρέίΐ vinujeme gum£ poutajici kridlo a podvozek k trupu. Pusobi na ni leptavS palivo, proto ji po letdni bud myjeme nebo vzdy vyminime. T ruo a ocasni plochy tmelime (lak + zdsyp Sypsi) a brousime at do dokonale hladkeho povrchu. Cely model nastrikdme trikrdt nitrocelulosovym lakem zvolenych barevnych odstίnύ. Navrch naneseme jednu vrstvu Epolexu. Prototyp byl zbarven zlutS, s fervenymi doplnky a £ernym pismem. K a b in u
slepime z organickeho skla
• Z hotove tazne pruziny o 0 8 az 10 mm a tlou§fce drdtu 0,8 az 1,2 mm se snadno zhotovuji ocka spojujici oka fidicich dratu a m odelu, popripad£ ridici rukojeti. Sekdcem odsekneme dva az dva a pul zdvitu z pruziny a konec zabrousime. Je-li ocel priliS tvrdd, je nutno nejdrive tri zdvity vyhnout a oddelit je pak hranou brusky. • U modelu s plochym trupem a vsudem tarn, kde to umoihuje poloha mo toru, je vhodne nahradit zahnuty ko nec jehly karburdtoru ozubenym koleckem o 0 asi 10 mm (z hodin atp.), pfipdjenym k mosaznemu drzdku jehly. Na kolecku je dobre vypilovat nebo udelat dulchkem znacku. Ovldddni jehly za chodu motoru je snadnSjsi a bezpednijsi. Ndm6ty: J. Jurka, Zubri • Bez spendliku si prdci leteckeho modeldre sotva dovedeme pfedstavit. Jestlize pro ne ale pri stavbS modelu hmatdme do krabiiky, je to nepohotove a casto se pichneme. Dobre se mi osvedcil jakysi „jehelni£ek“ z ρέηονέΐιο polystyrenu o rozmerech asi 3 x 5 x 8 cm (nebo νέΐδί), do ktereho si Spendliky predem napichdm podle velikosti a druhu a prace pak „fici“ . J. Anyz, ZDS Unhost Tfipovelovy prijim ac pro m odely Pod timto ndzvem je v casopise Amaterske radio 6/69 otistin ndvod ke stavbe prijimaie s peti tranzistory, superreakcnim detektorem a aktivnimi filtry k rozliseni jednotlivych povelu. Autorem navodu je F. Kosina a ndvod je velmi podrobny s postupem m£reni a uvadeni do chodu. MODELAll . 6/1969
STALE PftljiM AM E n d m ity na planky, kterd by m ohly vyjit v zdkladni nebo specialni fad& MODELAft. Jde nam predevsim o m odely pro sirdi pouziti, dcplnujici m ezery v dosud vydan^ch plancich. Redakce
R C A lS v . zvitizil zasl. m. s. V. Stefan z Vrchlabi v^konem 1275 bodu. N a dalSfch mistech skondili K . G ^tz ze 2ddru n.S. (1150 b.) a m . s. V. Spulak z Pardubic (925 b.). V kategorii R C A 2S v. zvitizil z 12 startujiclch opCt V. Stefan vykonem 750 bodu. N a druhCm m isti skoniil ing. I. Heyer z Lethan (725 b.) pfed V. Vencdlkem ze Zdaru n. S. (675 b.). Pro neustale zhorfujici se podasi se ICtalo v tito kategorii pouze jedno kolo. V kategorii ,,m a g n e f6 k u “ se zuCastnil pouze jeden soutCzlci - G. JaneS z ijs ti n. O rl., kter£ naletal 1037 vtefin.
□
• N eceld p o lo v in a pfihlaSen^ch „ A - d v o jk a f d “ se sjela dne 22. bfezna do C hornice na vefejnou soutCz C. 42. Za slunein ih o poiasi a silndho v6tru zvitizil C. D vofak z L M K Brno I I I . Casern 900 + 66 vt. pfed V. Klejchem ze Svitav (900 +■ + 38) a F. Pospiiilern (715) z poradaiiciho L M K Chornice. V kategorii junioru zvitCzil R . D rnec z Brna (815 vt.) pfed J. Sotanou (608) a J. JirouSkem (598), oba z Vysokeho M yta.
• XV. ro d n ik m e m o r i^ lu K. L isk y se Idtal 13. dubna na letiSti v Meclovd. V kategorii A-1 zvitdzil 0 . Jelinek z KdynC Casern 751 vt. N a dalSich mis tech skonCili P. D enk z Holmova (6571 a I. C habr z P lzni (341). Absolutnim vitCzem se stal m . s. ing. 1. HofejSi z pofidajiciho L M K Hol^Iov Casern 792 vt. N a dalSich mistech v kategorii A-2 se um istili S. C em y (727) a M . M isaf (690), oba z L M K Domazlice.
□ •
R C m o to r o v 6 m o d e ly soutCzily 20. dubna
□
v Τϊδηονέ. LCtalo se za oblaCneho poCasi pfi vCtru
• II. V elikonoC ni ju n io r s k a v kategorii upoutan^ch maket se ldtala 6. dubna na vzletove draze v HrobS - K riian o vi. ZvitCzil F. Filandr z Litvinova s maketou Leningradec (297 b.) pfed J. Fabianem z U sti nad Labem , ktery s maketou JA K 18 nalCtal 261 bodu a pfedstihl J. Cafourka z DCCina, ktery s maketou Ralley C om m ander dosahl 239 bodu.
kych Losin (2318 bodu) pfed sv^m klubov^m
□
5 m/s. V kategorii R C -M I zvitCzil J. VyliCil z V elkolegou V. BrokeSem (2172) a P. D oubkem z Jihlavy (2025). V tCto kategorii startovaly vesm is modely klasickd koncepce, v^jirnku tvofilo nekolik dolnoploSniku. Soupravy byly vesm is amaterskC stavby. V kategorii R C -M 2 zvitCzil zaslouzene J. Vymazal z Brna (3699 bodu). LCtal s celotranzistorovou lOkanalovou sim ultinni soupravou vlastni konstruk-
• 3 8(!) soutSzicich v kategorii R C A lS v . (svahovd RC jednokanalove vetronC; startovalo 13. dub na na V II. jarnim Novomestskem svahu. Skoda, ze soutezi nepfalo vice podasi - bylo zatazeno, obCas snChovd pfehanky, vitr 3-10 m /s. V kategorii
ce, pracujici na 40,68 M H z. M odel pfipom inal vzhledovi i rozmerove znamy T A U R U S . D ruhC misto obsadil J. O plt z 'filn o v a (2489).
19
NEJjednodussi (r) Jednim z tech, ktefi senebojifici „jakna to“ - iz a cenu ze sportovni konkurent ho priste tfeba porazi - je Oldfich SA TZK E z Biliny. - Na letolnim kursu ve Spisske Νονέ Vsi pfedvedl rychlovyrobu hlavic, raket a kontejneru pro raketopldny. Postup je skutelne jednoduchy a hodi se pro Skolm krouzky i pro zkusene modeldfe. PO STU P: Nejdrive zhotovime tvarovou formu (tzv. „kopyto“) z tvrdeho dfeva, nejlepe bukoveho. PriimCr a delku volime podle typu rakety, hlavice nebo
vrstev prebrousit hlavici strednC hrubym brusn^m papirem. Po zaschnuti a zabrou§eni posledni vrstvy natreme hlavici nitrolakem a tmelem ze smesi nitrolaku a za-
R a k e to p ld n s k r iv
kontejneru pro raketopMn. Z obyCejne hnCd6 lepici pdsky pripravime (vystrihdnim klinil) prvni vrstvu - obr. 1. PfiloJime ji na „kopyto“ lepidlem vzhiiru. Na druhou vrstvu - obr. 2 - nastfihdme p0sky Siroke asi 1 cm a lepime je kfiiem
sypu Sypsi. Tmel vybrousime a hlavici stfikdme barevn^m lakem. PevnCjSi hla vici mMeme ziskat z vice vrstev lepici pdsky nebo potrenim hotove trivrstv6 hla vice Epoxy 1200.
An e k
V roce 1967 vznikl v ucilisti n. p. Autopal (nyni Zbrojovka) ve Vylkovc raketomodeldfsky krouSefr R M K Vylkov. Zdjem z fad ulnu byl a je veliky. Proto byly konstrukce raket a raketoρΐάηύ pfizpdsobovdny tak, aby je mohl stavet i tiplny zaidtecnik. Plati to i o raketopldnu S K P lV A N E K , ktery patfi k „malym“ . Vyznaiuje se malou hmottou, v motorovim letu dosahuje velke vyiky a md pomaly a stabilni kluz. K ST A V B fi
na prvni vrstvu. Posledni tfeti vrstva obr. 3 - je z pod61nych piiskii, kterd se smCrem ke Spici zuiuji. Dobr6 je po zaschnuti jednotliv^ch
Stejnym zpusobem muzeme zhotovit i celou raketu, kontejner na raketoplin ne bo jenom souiist k rakete. Μο2ηά i nCkdo jin£ m i podobny vlastni pracovni postup, kter^ ostatni neznaji; nevdhejte jej proto nabidnout.
T r a p 1 je zhotoven z tvrdSi balsy tl. 4 mm. Kfidlo 2 vybrousime z lehkd balsy tl. 4 m m profit m i spodnf stranu rovnou, nejvitSi vygka je v 33 % hloubky. Vyikovka 3 a smfrovka 4 jsou z balsy tl. 2 mm, maji profil ro v n i desky. K ontejner 5 je z papirovi trabky o 0 18 mm, balsovou hlavici β vytoiim e na vrtaice a zalepime do trabky K anagonem. V odid oika 7 stoiim e z dvou piskd hlinikovi fdlie na trn u o 0 5,5 mm a pfilepime je ke kontejneru a trupu. Μ Ο Ν Τ Α Ζ A POVRCHOVA Cj p r a v a
Filmujici raketa
Jednotlivl idsti modelu obrousime a nalakujeme dvakr.it bezbarvym lakem. K fidlo rozfizneme upro-· stfed a stykovi plochy 8 trupem zbrousime do tihlu p otfebndio pro vzepdti kfidla do „V “ podle plinku. Lepim e K anagonem, po zaschnuti naneseme je iti jednu vrstvu. Pfilepime vySkovku, sm irovku a kon tejner. M odel znevu obrousime a nastfikim e barevn^m lakem. M isto barevniho laku je m o in i p o tih n out ceiy model tenkym M odelspanem . z a l Lt AvAn !
(§) American E. Ravitz vyzkouSel na sklonku minuleho roku raketu s filmovym apardtem. Raketa H U STLER ze stavebnice firmy Centuri je pohdnCna nejsilnej§im motorem tridy F o vykonnosti 80 Ns.
Jak vidite na snimku, pan Ravitz si nedClal s umistCnim kamery zvldstni starosti; zasadil ji proste na misto hlavice. Jde o celkem bSznou 8mm filmovaci kameru KODAK M 14 Super s clonou rizenou automaticky pomoci expozimetru. Pred objektivem, ktery pri startu smCruje kolmo vzhuru, je predsazeno zrcadlo do tihlu asi 120°. Tim je umozneno snimat pri vzletu povrch zemC v okoli mista startu. Kamera je v cinnosti az do okamziku pristani, kdy objektiv jiz smeruje kolmo k zemi. Podle Model Rocketry 2/69
20
MODELAR . 6/1969
je etejni jako u viech jii dfive popsanych raketopliηύ. Je n u tn i dodrzet polohu tiii5t6 a tihel scfizeni kfidlo - vySkovka v rozmezi + 0,5 a i + I °. Pro doladfni je dobrd pouzit stavitelnou ploiku na vy§kovce (na vykrese iirkovanS). M odel popsaniho typu, s ktcrym bylo dosazeno na letoini soutSzi ve Spi§sk6 Ν ονέ Vsi £asu 290 vtefin, ma pfi pohledu zezadu stavitelnou ploSku vlevo zdvizenou o 1,5 mm vzhuru. F. BREHOVY, R M K Vyikov
II. CENA Slovenskeho raje
pro modely
se 16tala 15. a 16. bfezna na leti§ti ve Spissk6 Νονέ Vsi za pSkneho poSasi a znaine uiasti z cel6 CSSR. Sout62 m£ predpoklady stit se tradiinim zimnim utkdnim celostdtniho vyznamu, poddbnS jako u2 vzity jarni Dubnicky mdj. O celkove stoupajicim z^jmu ο raketov6 modelirstvi svidci i poiet juniorvt v kategorii streamer. Nejlepsiho vysledku zde dosihl J. Demecko ze Spi§ski Nove Vsi vykonem 86 vt., druhy skoniil S. Mazdk z Bratislavy (75 vt.), treti byl J. Miiko z Dubnice η. V. (73 vt.). Ze seniorti byl nejlep§i M. Jorik z Bratislavy (81 vt.) pfed O. Saffkem z Prahy (78 vt.) a F. Brehovym z VySkova (77 vt.). V kategorii raketopldny -juniori bylo toto poradi: J. RemiS z Bratislavy 208 vt., M. Timko z Dubnice η. V. 166 vt., L. Ulman z Lednick6ho Rovneho 135 vt. Nejlepsi senior F. Brehovy z Vy§kova naletal 290 vt. a odsunul J. Divide z Prrhy (215 vt.) na druhe a M. Bugalu z Bratislavy (157 vt.) na treti misto. V kategorii m iket byl z 12 (!) juniorti nejlepsi J. Remis z Bratislavy s maketou Bumper Wac (713 b.), M. Horvath zT rnavy s maketou Aerobee-Hi ziskal 693 b. a L. Uhol z Bratislavy nabodoval s Astrobee 686 b. Senior J. DiviS z Prahy odstartoval ύβρέδηέ Saturna lb, coz mu vyneslo 963 b. a prvni misto. Druhy skoniil A. Repa MODELA&. . 6/1969
z Trnavy s Monikou (793 b.) a treti E. Praskac z Bratislavy s Aerobee-Navy Hi.
rp instruktory a lektory rakeov6ho m odel^rstvi se konal ve bfezna ve Spisik6 Ν ονέ Vsi na Slovensku. fk n i p rostfed i horskiho holu ve Slovenskim rdji na In goni bylo sice spiSe vhodni pro kurs sportovnich kom isafu a bodovaiu, presto v£ak se zde i m odelarilo. Ke kladdm kursu patrila diskuse o maketach a prakticke predavani zkuscnosti n ikterym i prednim i m odeldfi. Na druh6 stra n i vsak fa d e m odelaru, kteri na kursu byli jiz ponikolikate, se nedok££e vyporadat ani se zakladnim i sout6znim i pravidly a p ro b lim y stavby. - B ih em kursu zasedal XJstfedni klub raketovdho mo* delarstvi CSSR, ktery se zab£val i touto ot&zkou. J u n io r J. Sevcik 7. V yskova p r ip r a v u j e ke s t a r t u m a k e tu a m e ric k e ra k e ty Ju n o 1
IB 21
AERO A-14 BRANDENBURG Vykres ing. P. MARjANEK, text J. ZAZVONIL Tovdma Aero zalozend zacdtkem ledna r. 1919 md nemalou zdsluhu na rozvoji is. letectvi. Zpoddtku sice jen opravovala rakouskd a francouzskd letadla slouSici cs. leteckemu sportu, avlak uz na podzim 1919 zadala stavet prvni vlastni letadlo. B yl to zlepleny kompromis mezi typy Brandenburg a Fhonix a dostal typovd oznaieni Aero.010, jets bylo pozdeji upraveno na Aero A -l. Mensi serii tohoto skolniho letadla zakoupilo M N O a po dobrych zkulenostech zddalo silnejdi viceiicelovou verzi. Tovdma Aero reagouala okamzite a zacala se stavbou tfi typd oznadenych Aero A-14, A-15 a A-26. Prvni dva, stavend podle vzoru Branden burg 369, byly rozmerove i konstrukdne stejnd a lidily se pouze motorem a fizenim. Aero A-26 pak bylo staveno podle licence Bran denburg 26 jako bitevni s motorem B M W o 185 k. Po zkoulkdch objednalo M N O menSt serie vlech tfi typu. pro cs. letectvo. KdyS pocdtkem r. 1923 doslo k rozpadu Csl. letecke spolecnosti a nebyla nadeje na leteckd spojeni se Slovenskem, zfidilo M N O vojensky dopravni letecky oddil, ktery zahdjil v bfeznu tehoz roku. Oddil mel k dispozici 17 novych letadel Aero A-14, je2 byla pro tento Mel vybrdna jako nejvhodnejsi. Krome novdho ndteru a civilni imatrikulace byla le tadla upravena pro dopravu osob a polty a v r. 1924 na iddost C SA bylo 7 kusti upra veno rozliienim prostoru pozorovatele ze dvoumistnych na trimistne. Zkulebni lety behem r. 1923 byly celkem tispednd - mimo jine byla dopravovdna i poSta pro presidenta republiky do jeho letniho sidla na Slovensku - a tak po piedbe&nd dohode s M N O vydalo ministerstvo verejnych praci 6. iijna 1923 vvnos o ziizeni Csl. sldtnich Aerolinii. ' ' ‘dmci tdto dohody byl C SA propujden ved-
S i r i o v i p ro v e d e n i le ta d la A e ro A -14, ja k b y lo d o d a n o k o n c c m r . 1922 is . v o je n sk c m u le te c tv u . N a b o c ic h tr u p u b y lo ty p o v e o z n a ie n i A e 14.03 ( i e r n i )
kery personal vcetne 17 letadel A-14; prvnim feditelem se stal mjr. Karel Hupner. Provoz byl slavnostne zahdjen 28. iijna ve Kbelich, pro hustou mlhu vsak prvni letadlo A-14 ve sluSbdch C SA pcuze symbolicky objelo letiste, a let s cestujicim do Bratislavy se uskutecnil aS v pondeli 29. iijna 1923. Hlavni provoz pak byl zahdjen v bieznu 1924. Vzhledem k pomale obnove leteckeho parku C SA slouZila letadla A-14 jako do pravni az do r. 1927, kdy byly poslcdni stroje vrdceny M NO . Po revizi slouSily jedte 2 roky vojdkum a potom je dostaly aerokluby a skupiny M L L jako cvicnd vyhlidkovd le tadla. U C SA „dtrndctky“ naldtaly celkem 451.721 km a pies 5000 hodin bez jedind smrtelne nehody(l). TE C H N IC K i POPIS Kridla byla dvoudilnd drevSnd se dvSma skfinovymi nosniky, na kterych byla navleiena dyhovi zebra vyztuzena diagondlnS ocelovymi lany. Okrajove oblouky byly z jasanovych list, odtokov^ hrana z oceloveho dr£tu, potah celopl£t5n£. Kfidelka byla pouze na hornim kridle, zavSsend na pomocndm nosniku. Balda chin na trupu byl z ocelovych trubek, stejn£ jako vzpery mezi kfidly po dvou pdrech na kaide stranS. Viztuznd lana byla ocelovd. Na koncich spodniho kridla byly ochranne jasanove oblouky. T ru p byl prihradove konstrukce z drevSnich li§t s d^hov^m potahem, uvnitr vyztuieni ocelovimi lany. Pilotni prostor chr0n£ny vStrnim Stitkem byl vybaven hlavnimi pristroji, rychlomer byl uchycen na leve vzpere kridla. Zadni sedadlo
Na to m to z d b ir u - jin a k n c d o k o n a lc m - Je tr o c h u v i d i t c iv iln i im a tr ik u la c e le ta d la A - 1 4
22
pozorovatele bylo u puvodni vojenske •verze upraveno pro mont£z ob£2n6ho kulometneho kruhu; v civilni verzi tu sedel jeden cestujici nebo dva proti sob6. Ocasni plochy m£ly profil rovne desky. Pevne cdsti ploch byly z drev£nich li§t, kormidla z ocelovych trubek, veSkeri po tah pldtSni. Stabilizator byl vyztuZen vzpgrou z profilovan6 trubky, k^lovd plocha ocelovym lanem. P iistd vaci zarizeni bylo vzhledem k vicvikovemu urieni letadla velmi robustni. Podvozek z ocelovych profilovich trubek byl odpruien stejn£ jako dfevln^ ostruha gumovimi provazci. Prub62nd osa nesla kola s drdtSnym vipletem pota2enim oboustranng pldtnem; vnSjSi ρ Γ ύ τη£τ vysokotlak^ch pneumatik byl 800 mm. Motorovd skupina. Radovy §estivdlcovy vodou chlazeny motor Hiero N (letadlo A-15 melo motor Hiero L) a vykonnosti 230 k pri 1400 ot/min pohdnSl pevnou dvoulistou drev£nou vrtuli o 0 2800 mm. Motor, typicki uspofdddnim νέΐού vzdy v bloku po dvou, byl jen δόβΐεδηέ kapotovin snimatelnimi kryty z hlinikoviho plechu. Olejovd nddr2 byla pod motorem, hlavni palivov^ pod sedadlem pilota, pomocnd v prave piilce horniho kridla a vodni spolu 8 voStinovym chladicem na baldachinu horniho kridla. V izbroj. Ve cvi£ne vojenskd verzi byl v mistfi pozorovatele namontov^n obS ini strelecki kruh s kulometem Levis. Zbarveni. Aero A-14 mSlo v puvodnim vojenskem provedeni normdlni kamufldz, (Dokonteni na strand 24)
MODELAfc . 6/1969
REZ
C-C
M 150 3m
C\
Qm o MODELAfc . 6/1969
k 23
AERO A -14 BRANDENBURG
Ve sluibdch CSA bylo ce!6 letadlo nastrik£no hlinikov^m bronzem, na kridlech, trupu a ocasnich plochdch byla £erηέ imatrikulacni pismena L - BARA az L - BARW (ιηέηΐΐο se vzdy ρέΐέ pismeno v abecednim pofddku), na bocich trupu u pilotniho sedadla bylo £ern6 typove ozna£eni A-14 + vyrobni £islo. T echnicka d a ta : Rozpiti 12,30 m nahore a 11,30 m dole, delka 8,40 m, v£ska 3,10 m ; nosnd plocha 18,9 4- 18,2 + 3,9 m2; vaha pr£zdn£ 933 kg, vzletov£ 1275 kg; rychlost prumSrnd 145 km/h, nejv£t§i
DOKONCENI ZE STRANY 22
a to zlutohn6dozelene pruhy po kridlech i trupu shora, spodni plochy byly stribrne. Praporove £s. v^sostni znaky byly na kridlech a smSrovce. Motorov^ kryt byl v puvodni barv£ plechu, vzpSry kridel a podvozku stribrne, vcetn£ pl£t£nych krytti kol. Na bocich trupu byla velk£ £ern£ pismena typoveho ozna£eni. JE§ t 6 P ftE D D O V O L E N O U
<
6670-405
Specialni mod e la rs k e p r o d e j n y :
6730-125
JINDRISSKA 27 , Praha 1. telefon 236492
6771-100 6771-102
PARIZSKA 1. Praha 1. telefon 67213
6780-320
Z
i
o a
D ily
N A B iD K A V CERVNU
x
2
<
1
2 Ή 0 a
< I
< cc 0.
♦3 n n
a
<
i
<
cc
a.
N
Z
CD
0 cc a
Jedn. mnozstv 1
Cislo zbozi Nazev
Cena
M od e ld rski listy vsech rozm eru od 2 x 2 do 1 0 x 1 0 mm, d6lka 1000 mm Bambuscv6 stepiny lestene ks 0,75 1354-8 5600-200 Modelarsk6 spejle o 0 3 x 400 mm 1 tis. 22,— V rtu le plastik 6036 ks 8.— o 0 250 x 120 mm V rtu lo v y ko m p le t „d e L u xe " ks 6051 6,— Kuzel v rtu le plastik, 6060 ks ty p I, vnejsi 0 25 mm 0,60 ks 6061 ty p II, vnejsi 0 28 mm 0,70 Balsov6 hranolky rozm eru 6202-128 ks 30 x 30 x 200 mm 1,80 Balsova prk6nkatloust!ka1 mm dm 2 6300 0,15 6304 tloust!ka2m m dm 2 0,35 tloust'ka3m m dm 2 6306 0,45 tloust!ka4m m dm 2 0,50 6308 tlo u sika 5 m m dm 2 6310 0,60 tlo u sika 7 m m dm 2 6312 0,75 6314 tlo u s ik a lO m m dm 2 1,— Potahovy papir MODELSPAN 8489-800 arch 1,60 bily, tenky arch -801 tlu sty 2,— Potahovy papir MODELSPAN 8489-804 arch 1,60 barevny, tenky tlu s ty arch 2,— -806 Acetonov6 lepidlo v tube 50 g ks 6470 1,50 6470-2 Acetonov6 lepidlo v lahviice 50 cm 3 ks 2,85 200 cm* ks 6,75 -3 Lepidlo KASEIN vsacku 50 g ks 1,— 6473 Lepidlo KO V O FIX, baleni 40 g ks 6473-139 2,40 ks 6473-128 Plexi CistiC, baleni 100 g 3,50 6473-136 Tm el LA - plechovka 1 kg ks 18,— -138 T uzidlo do spiSek, plechovka ks 7,50 1 kg 6561-102 C lin k y N iC d 225 k soupravam TONOX ks 7,50 -105 A lkalick6 6lanky akumul. N K N 10 naplnene a nabite ks 41,— E le k tro m o to r G O N IO 2,4 V 3709 s rem e n iiko u , v o d iii a zdkladnou ks 17,— 4120-41 K olo mal6 - tank ks 1,— -42 Kolo velk6 - tank 1.30 ks -43 ks 0,90 Navijdk 8503 Kole6ko gumove polopneum atick6 0 50 mm ks 6.— ■
24
TONOX
■
■
·
Ι
·
·
Β
·
·
·
β
■
B
B
B B
6974 6976 6979 6980 6981 6982 8469
PrijimaC P 00 Rel6ova sada RP 1-2 N a b ije i VYN 001 Kapesni zd ro j vys. N T x 0 1 2 N abijeci sniira NS 01 NS 02 Palivova nadrz PLUTO obsah 14 cm 3
ks ks ks ks ks ks
430,— 435,— 190,— 82,— 34,— 34,—
ks
11,50
ks
4,—
ks
3,—
ks
3,—
ks
3,—
ks
3,—
ks
3,—
ks
3,—
ks ks
3,— 4,50
ks
3,—
ks
3.—
ks
4,—
ks
4,—
ks ks ks
8,— 8,— 3,—
ModelaPske planky 6826
6844
6856
6909-145 -151
-154 -155
-156
-157 -158 -160 -162
-163
-164
-165 6932
TATR A T 201 - upoutana maketa cs. sport, letadia JAK 12 R maketa sovetsk6ho vice66elov6ho letadia na gumu KUBiCEK volny s p o rto vn i model letadia na m o to r 1 cm 3 4 „E S " ν ο ίη έ m odely na raketov6 m o to ry „S “ §IPKA sp o rto vn i U-model letadia na m o to r 1 az 1,5 cm 3 M IRKA v e tro fi A-2 m istra re p u b liky BELLA akrobaticky U-m odel letadia na m o to r 2,5 cm 3 PEGAS akrobaticky U-model letadia na m o to r 2,5 cm 3 DORIS - m otorova jachta ΡΙΝΤΑ - historicka lod K. Kolum ba V iT E Z N A A-2 z m istro vstvi sveta „ 7 modelu na n e d e li" s gumovym svazkem pro re k re a in i letani M USTANG upoutana polomaketa stihacky na m o to r 2,5 cm 3 PILATUS PORTER maketa letadia na radiove rizeni ALICE - m otorova locf FELIX - m otorova lod
Feritove magnety ruznych rozmerO v cene 1,50 Kcs; vhodn6 p ro nektere d ru h y hra£ek, p ro Skolni u6ely apod. S vyhradou meziprodeje.
OROBNt
HU
50,—
·
55 o CO
ks
D ROBN έ Ζ Β Ο ίί PRAHA
HU Z a O cc
8,—
·
N
ks
D R O B N έ ZBOZI PRAHA
z
a O cc Q
2,50 1,50
·
N HU
s o u p ra v e
ks ks
D R O B N i Z B O Z i PRAHA
HU Z CD O cc o
r a d io v i
9,—
*
N
k
ks
D R O B N t Ζ Β Ο ίί PRAHA
<
Kolecko gumove polopneum atick6 0 75 mm Lahvicka z plast. hm oty obsah 250 cm 3 Cin pajeci D IF U Z O N - cinova pajeci pasta - 40 g Krystal ABT11 pro 27,120 MHz
·
N
HD zco 0 0C a
ΡΟΖΝΑΜΚΑ. Autor textove idsti je ochoten sdSlit v^zn^m zdjemcum o stavbu realisticki makety dal§i podrobnosti. Na odpov£d pfiloite zp£te£ni zn£mku, piste na adresu: J. Zazvonil, Stredni 359, Cernosice II.
DROBN£ Z B O li PRAHA
0 cc o
★
C H C E TE J IS T l N A K O U P IT
Hll
zCD
170 km/h. Dostup 5000 m, vytrvalost 3 hod. letu.
PftlJDTE SI VYBRAT · PORADiME · NABiDNEME MODELAR . 6/1969
Z dejin
tugalsku n a u , coZ - stejne jako slovo „nef“ - znamend prostC lo d .
plachetnich
Kolumbus ve svem lodnim deniku nazyvd Santu Marii nao, kdezto o PintC a Nine mluvi jako o karaveldch. Jaky byl mezi nimi rozdil?
lodi Vitezslav PRO V A ZN iK Karavela je velmi zndme slovo, pri kterem si kaZdy vzpomene na Kolumbovu lod Santa Maria. Proto se leckdo podivi tomu, Ze odbornici nejsou jednotni v ndzoru, jak ka avela vypadala, a ze se na druhe strane shoduji v tom, Ze Santa Ma ria karavela nebyla. Ale slovo karavela je pro nds spojeno s velkymi objevn^mi plavbami, jimiz byl zahdjen novovek. Roku 1487 objevil Bartolomeo Dias Mys Dobre NadCje a tim vstup do Indickeho ocednu. Roku 1497 ho ndsledoval Vasco d i Gama a rozreSil koneCnC pro blem ndmorni cesty do Indie. Pred tim r. 1492 vyplul KryStof Kolumbus, aby objevil cestu do Indie zdpadnim smCrem,
Ita lsk y m o d e l la tin s k £ k a ra v e ly , p u v o d n i v zh lcd K o lu m b o v y PIN T Y . (P o d le T o u d o u z e d e la R oncifere)
tj. obeplutim zemSkoule, a objevil Ameriku. Jeho ideu realizoval teprve Fernao Magalhaes, kter^ vyplul r. 1519 s peti lodmi na zdpad, naSel cestu do Ticheho ocednu, preplul jej, cestou zahynul, ale tri jeho lodi se dostaly na ostrovy koreni a do Indie a jedind z nich Victoria se vrdtila kolem Afriky r. 1522 zp£t do Spanelska, takze vykonala prvni cestu kolem svCta. Vsechny tyto objevne plavby se uskuteCnily pomoci lodi, ktere ^.se oznacuji jako k a ra v e ly a nao. , O karavele je poprve zminka uZ v r. 1255 v jednom portugalskem rukopise, kde se o ni mluvi jako o rybdfske lodi. Byla to tedy lod maid, ale pevnd a osvCdcend, kdyz ji bylo pouzito jako prototypu pro lodi objevn^ch plaveb. Dodnes se v okoli Lisabonu podobnym lodim rikd „frigata“ , coZ znamend lod rychld. Naroti tomu vfitSi lodi se oznaCovaly ve pan&sku jako n ao , v Itdlii n av e a v Por-
Ndzory nejsou jednotne. Santa M aria mela plachty rdhnove, kdezto ostatni dve lodi mely puvodnS plachty latinske. Protoze typ lodi se urcuje predevsim podle zpiisobu takeldze (oplachtSni), byla by podle toho znakem karavely iatinskd takeldz. Ale toto oznaCeni ji zustalo i tehdy,
(5)
KARAVELA a NAO
kdyz pod vlivem kogy dostala aspon zcdsti vykonnejsi rdhnovou takeldz. Tak napr. Kolumbus vymenil Pinte latinske plachty za rdhnove (na prednim a hlavnim stezni). Takovym lodim se pak rikalo ,,caravella redonda“ . Jiny ndzor rikd, ze karavela a nao se oplachtenim vύbec nelisily a roz dil mezi nimi byl jen hodnostni, takze nao byla lod admirdlskd. Led H. Winter se domnivd, ze mezi nimi mohl byt roz dil i v trupu: nao byla sirokd (pripousti dokonce podle puvodniho rotterdamskeho modelu pomer delky k sirce 2 : 1!) a tedy tezkopadnd (jak si skutecne stezuje Ko lumbus na Santu Marii), kdezto karavela byla stihlejsi a rychlejdi. Obecne jsou uvddeny jako typicke vlastnosti karavely pevnost, stihlost podvodni cdsti trupu a tim i rychlost. U karavely a nao vidime uz rozdeleni trupu na tri Cdsti, typicke pro plachetnici az do 19. stol.: zadni kastel srostl s trupem a vytvoril zvysenou zadni palubu. Potom byl do trupu zapracovdn i pfedni kastel tim, ze dostal trojdhelnikovy pudorys, priformovany lodni spici, Cimz vznikla p fedni paluba. Uprostred trupu zustala nizkd stredni paluba, kde jestC nCjaky cas zustala pomocnd vesla pro manevr v pristavu. Av5ak tyto ndstavby nebyly jeste zapracovdny presnC do linii trupu, naopak z nich rusive vystupovaly. T rup byl obly, kdezto ndstavby byly hranate boudy s jehlancovitymi krovy. V TimbottovC traktdtu o stavbe lodi z poloviny 15. stol. je poddn obraz Zebra soudolje lodi, jez ukazuje, ze trup mCl v rezu podobu dovnitr zahnuteho U a ze dno bylo plochd, jako u hulku. Takovd dno mohlo byt jednou z priCin toho, ze karavela byla lod rychld, nebof trup md snahu na vodC klouzat. Naproti tomu dochovany model nao md Zebro spi§e ve formC V. Takovy ostry trup se vSak bori pri plavbC do vody a tCZko prekondvd adhesi. Bylo-li to vlastnosti nao, vysvetlovalo by to Kolumbovu stiZnost, Ze jeho nao Santa Maria je neustdle pozadu za karavelami a Ze se vubec nehodi k objevnym plavbdm. Lodni trup mCl v teto dobC oblou zdd a ne ploche zrcadlo, jeZ se vyvinulo aZ v 16. stol. Je tedy chybnd, delaji-li se modely Santy Marie se zrcadlem. Na trupu se objevily podelne vyztuZniky prekriZene kolmymi vyztuhami. Jejich ilCelem bylo zpevnit trup, namdhany na vlndch ocednu mnohem vice neZ v malych morich. TehdejSi lodi mCly jen jednoduche plahkovdni. KdyZ pozdCji byl trup zpevnCn i vnitrnim plankovdnim, tyto v^ztuhy odpadly.
MODELAR . 6/1969
Na prvni pohled je vidCt, Ze karavela redonda i nao prevzaly z kogy stredni velky stCZeh, resp. Ze puvodni pfedni stfedomorsky stCZen byl presunut do stredu trupu a zvysen, kdeZto zadni stCZeh zustal podstatnC mensi. Pro obnoveni rovnovahy bylo nutno ddt na pfid rovnCZ mensi - treti - stCZeh. Hlavni stCZeh byl sestaven ze drev stesanych do kulata a staZen lanovymi prstenci. Take plachtovi ukazuje ndvaznost na kogu a hulk: puvodni stredomorskd latinska plachta byla nahrazena obrovskou ctvercovou plachtou, opatrenou tzv. buli-
nami, tj. lany, jeZ pri boCnim vCtru tdhla ndvetrny lem plachty dopredu. Avsak nad ni uZ byla maid ko§ovd plachta, rovηέΖ Ctvercovd, jejiZ otCZe nebCZely pres Spice hlavniho rdhna na palubu, nybrZ byly zaloZeny na okraji ko§e. Je tedy chybne, jestliZe se u modernich rekonstrukci Santy Marie dfld koSovd (vrcholovd) plachta ve formC lichobCZniku. Hlavni rdhno bylo moZno spustit na brleni, coZ se delalo za boure, aby se zvySila priCnd stabilita lodi, a pri svinovdni plachty. Novinkou byla rdhnovd plachta na Celenu, ktery se prodlouZil v Sikmo pres pfid nakloneny stCZen. Na zadnim stCZni zustala Iatinskd plachta, zaveSend paralelnC s podelnou osou lodi, schopnd zachycovat boCni vitr, kter£ Zene lod do ndvCtri. T o je duleZitd pri kriZovdni proti vCtru, ale ηέkteri popiraji schopnost tehdejSich lodi ploutkvCtru. Musela-li lod ustupovat pred bourlivym vCtrem, nasazovala se i na zad nim steZni Ctyrcipd - bourkovd - plachta. Kolumbus se zmimije o tom, Ze na zadni palubC dal nasadit jeStC dalSi latinskou plachtu, clunovou.
P u v o d n i m o d e l k a ta lo n sk £ n a o z ro k u 1450. Z a d n i s t i i e a c h y b i, p f e d n i n e m e l
Jak velke byly lodi tdto doby? V TimbottovC rukopisu z r. 1444 aZ 1449 md nejvCtSi nau nosnost 1000 botte, tj. asi 500 t a jeji udaje jsou: delka v k^lu 25,908 m, v^Ska predniho vazu 13,868 m, v^Ska kormovce 10,688 m, Sirka paluby 10,363 m, Sirka dna 3,353 m, Sirka Zebra ve v^si 91 cm nad kylem 8,230 m, Sifka Zebra ve vySi 1,82 m nad k^lem 10,058 m a vyska palubnikii nad kylem 3,658 m. (Dokonieni na sir. 26)
25
Konecne
polotovary lodi P O Z N A M K A R E D A K C E rD ivite se, Ze i u nds to jde? M y take a dokonce asi i plzeteti modeldfi (tomu, Ze o sobe ctou), klefi - dost nepochopitelne - se ostychali napsat o svych vyrobcich sami. Doufdme, Ze pfille uZ se ostychat nebudou a nalim prostfednictvim vds sezndmi take se svymi modely. Pri cestdch za sv^mi „sv6renci“ jsem navStivil tak6 klub lodnich modeldfd vPlzni. Zastihl jsem tam jenom Jaroslava Bolka, ale stdlo to za to. Co jsem se doζνΜδί a hlavnfi vid61, zasluhuje zverejηδηί. Plzensky klub jako prvni u nds za£al vyrdbfit ze skeln^ch lam inatu polotovary m odelti lodi. Maji uz nekolik typdj zatim pro vlastni ileny, kteri soutiii. V sem modeldrCim vSak ui mohou nabidnout polotovary trupu na dva modely. je d n o d u c h A „2Akovsk A“ l o D je na elektromotor Igla 2,4 V nebo 4,5 V. Jak vidite na snimku, trup je vzhledn^ a na vngjSich stSndch hladk^. Tlousfka st£ny je asi 1,5 az 2 mm, lamindty jsou barevnd ve hmotg, tak2e odpadd povrchovd uprava. Modeldfi zbyvd zamontovat motor a pohon, upevnit zdroje s instalaci a trup prekryt palubou, eventudlnS zhotovit ndstavbu.
Technickd ddaje (pribli2n6): delka 495 mm, Sirka 145 mm, v^Ska 60 m m , vdha holeho spodku trupu 140 g.
KARAVELA a NAO DOKONCENI ZE STRANY 25
Karavely byly maid lodi, o nosnosti nejv^Se 100 t. O velikosti Kolumbovych karavel se nevi nic urditeho. Podle Monleonovy rekonstrukce mela Pinta ddlku v KVR 18,75 m, kdezto podle italskeho ndvrhu 23,60 m. Delku Nini uriuje Monleon na 16 m, kdezto italsk^ ndvrh na 22,50 m.
P E T E R D E LA R O C H E L L E z r o k u 1462. (R e k o n stru k c e O . L ie n a u a )
26
Tento polotovar si mohou kluby nebo jednotlivci objednat bud hoty (asi za 45,— K£s, nebo jako stavebnici (asi za 60,— K£s kromd motoru). Soutdzit lze s modelem v kategorii E.
V zdpadni a severni EvropS se v 15. stol. naz^valy karavelami velke lodi, stavdne systemem kravelovym, dosud tapn nezndm^m. Je tu tedy patrnd souvislost ndzvu lodi se zpdsobem plahkovdni a nejde o uriity typ lodi. Poprvd se tyto lodi objevily v polovind 15. stol. v nizozemskem Zierikzee r. 1459 a r. 1460 v Hoornu. Dd se soudit, i t nov£ zpdsob stavby byl prejat ze Stredomori prostrednictvim Francie. Doklddd to prvni kravelovd lod, kterd se objevila v Gdansku r. 1462. Jmenovala se Peter de la Ro chelle a vzbudila senzaci tremi fakty: novym, kravelovym zpusobem stavby, tremi stdzni a svou velikosti: mSla delku pres v§e 43 m, 8irku 12 m a nosnost asi 800 t, tedy dvojndsobek hulku. GdahSti lod koupili a pfejmenovali na Peter von Danzig. Lidovd se ji vSak rikalo pfiznainS Grote Kraweel (tj. velkd kravelovd lod). Znamenala prevrat v lodnim stavitelstvi hansovni oblasti: od td doby i tam se stavdly velke, ndkolikastdznove lodi kravelo vym systemem, kdezto system klinker se udrzel jen u matych plavidel. * * * Pri§td si povime neco o typu karaka k ndmuz patrila Kolumbova Santa Maria.
SOUTfiZNf RC MODEL na dr hem snimku lze pouzit v kategoriich: F l-V 2,5 - rychlostni, v^buSn^ motor, F l- E 30 - rychlostni, elektrick^ mo tor, F 3-E - slalom, elektrick^ motor, F3-V - slalom, v^buSn^ motor. Oba dily trupu jsou opdt v ruzndm barevnem provedeni s dobr^m povrchem. Do trupu se pfilepi epoxidem lo2e mo toru, jedna prepdSka a podlozky pro radiove vybaveni. Do ndstavby se vyfiznou potrebnd otvory a ob£ pCilky trupu se zevnitf slepi (okraje jsou v^robcem zabrou5eny). A to je veSkerd prdce, jejimi v^sledkem je uhlednd lod mimorddnS pevnd s dobre feSen^m tvarem dna. Technicke ddaje (pfibli2n6): delka 475 mm, §ifka 225 mm, v^Ska 80 mm, vdha obou dilu celkem 260 g. Cena tohoto pdrovdho polotovaru je asi 90,— K£s. ★
Vid£l jsem toho v plzehskdm klubu pripraveneho mnohem vice, a proto zmiηέηέ dva modely pokldddm za dobr# za£dtek. O tom dal5im vdm doufdm uz naρίδί sami δίεηονέ klubu, dosud ai nem istni skromni. Naopak vy jim muzete psdt na adresu: Jaroslav Bolek, Dukelske ndm. 22, Plzen. A protoze sdm zndm materidlovd potiie ve νέΐδϊηέ klubu, mohu jen doporudit, abyste plzehskd iniciativy neprodlen£ vyuzili. Plzehdci si za ni zaslouzi uprimne pod£kovdni. Frant. ΡΟ ϋΑ Ν Ϋ , d stfed ni tr e n ir MODELAR . 6/1969
robUm vhodneho zdroje elektricki energie pro elektromotor zamestndvd mysl mnoha lodnich modeldfit. U male lodky to jeste jde, elektromotor IG LA se spokojt se dvema plochymi bateriemi a bezi na ne dosti dlouho. U vetSi lodi, napf. pH pouziti rnotoru ze stirace automobilu Wartburg, uz se suchymi cldnky nevystacime. Teoreticky by to sice Ho, provoz by vsak byl velmi drahy, pomineme-li uz obtize s jejich obstardvdnim. Nezbyvd tedy nez sdhnout po akumuldtoru. Energeticky jsou velmi vhodni cldnky kyselinovi (olovene) ; jsou vsak tezke (napf. akumuldtor 6 VI15 Ah ναζί 3,5 kg) a rozmerni, takze se obtizne umisiuji v lodi. Vyhodneji se jevi pouziti cldnkii alkalickych (NiFe). Jsou lehci nez cldnky kyselinovi, mivaji vhodnejH rozmery a sndseji bez ndsledkd i velmi nesetrne zachdzeni.
P
>
Akumulatory pro lodni elektromotory Bez upravy lze pouzit cldnkii typu N K N 10 slozen^ch do baterie podle potrebneho napSti (jeden £ldnek 1,2 V) nebo ty pu N KN 7, kter£ byl pouzivdn v hornick£ch svitilndch a je nekdy k dostdni v bazarech. Md dva cldnky, cili nap£ti 2,4 V, a je vhodny napf. pro pohon motoru z bateriovdho holiciho strojku K O M ET z NDR. Mnohdy je ale prostor v lodi i pro tyto akumuldtory maly. Pro tento pripad predkldddme navod na zhotoveni aku m uldtoru „na m iru“. Cclkem snadno (v bazaru nebo ve Svazarmu) lze ziskat alkalick^ dldnek starsiho typu s oznaienim NKN-45 (sov. vyroby HKH-45). Jeho rozloienim ziskdme p it kladnych a Ctyri zdpornd elektrody rozmSru 10x14 cm. Po odehnuti okrajov^ch plechu lze kazdou desku rozdSlit na 10 az 11 dilii a z nich sestavit novou desku vhodnych rozmiru. Okraje plechu pak znovu prihneme a vytvofime z nich vyvody, ktere u kladnych desek (jsou dv£) svarime. K nim na tvrdo pripdjime spojky z plechu z nerezavSjiri ocele se Srouby, jez tvori vyvody desky. Soustavu elektrod umistime do nddoby slepend z desek organickeho skla (Umaplex). Lepidlem jsou piliny Umaplexu rozpu5t£nd v dichloretanu nebo Plexicement. Po slepeni je§t6 zalijeme vlechny spoje zevnitr nddoby ridkym lepi dlem pomoci injekini strikacky. NakoS lo i c n i z a k la d n i d e sk y z is k a n i z a k u m u la to r u H K H -45 a r o z d ilc n i n a i i d a n e d ily , z k te r £ c h je slo ze n n o v y z d ro j
MODELAi^ . 6/1969
nec prilepime vrchni cdst nddoby, v ni2 jsou vyvrtdny otvory pro §rouby vyvodii z desek a otvory pro vetraci ventily, zhotovene rovnez z Umaplexu. Pred vlozenim
Z p d s o b p ro v e d e n i je d n o tliv y c h vy v odd d esek
soustavy elektrod do nddoby je nutno vsunout mezi elektrody tycinky, kterd jsou v piivodnim akumuldtoru. Timto zpiisobem je mozno sestavit
zdroj o potrebnem nap6ti od 1,2 V do 6 V a kapacitS asi od 3 Ah az do 5 Ah. Lze dosdhnout tez vhodneho tvaru, podle toho jak desky sestavime. Elektrolytem je 1ουh
K o n s tru k c e a k u m u la to ro v e n d d o b y
draseln# a nabijeni je bCznd jako u jin6ho akumuldtoru podle kapacity. Josef GALANDR, Ostrava
SNADNEJSI PROVLEKANI LANEK Pfi stav b i modelu historicki plachetnice musime provlikat lanka otvory kladkov^ch bloku. Protoze lanko v6t5inou prochazi otvorem ίέβηέ, neobejdeme se bez nijak£ pomiicky. M alokdy lze pouzit jehly, jeji ouSko se zdvojenym koncem lanka blokem neprojde. Zkusil jsem to s navldkaii niti do jehel. N eosvfidiily se dobfe, zejmdna pri provlekani napinacich lanek otvory „panenek“ - polokladtk, pomoci n ic h i se napinaji stin y a upinaikv Cprovazovi zebfiky). Polokladka ma znainou tlouSfku a drat v navlikaii je dost kratky, takze pronikla jen Jpiika, stisknuta uzk^m otvorem , a m nohdy nebylo mozno lanko do ni uchytit. M im o to se oiko navlekaie brzo zdeformovalo, pfetrhlo nebo vyvleklo a novy neni vzdy k dostani. N akonec jsem si vypomohl jednoduSe: asi 5 cm dlouhy kousek elektrickiho lankoveho vodiie jsem rozdSlil na jednotliv6 dratky a ty jsem pouzil stejn6 jako navlikafie. S taii stiskem mezi nehty vytvofit uprostfed ostrou Spifiku, jiz vsuneme Spiikou do otvoru kladky. N a nepfistupnych mistech si vyporndzeme pinzetou, kterou dratek do otvoru vsoukdme a na o p a in i stran6 dostateinS povytahneme. Pinzeta tak£ poslouzi k roztahnuti dratu v oiko, jimz provlekneme lanko, oiko opet stiskneme a drdtek za oba konce vytdhneme zp6t i s koncem lanka. Zpoddtku to jde dost pom alu, ale kdyz nabudem e
cviku, pracuje se s touto pomuckou dobfe a co je duleiit6 - m im e po ruce libovolne m nofstvi n ih ra d nich. V. P R O V A Z N tK
27
Z A j iM A V O S T I
O
S K U T E fi-
Ν έΜ V O ZE V roce 1963 se zrodila Lola GT. Prvni prototyp byl inspirovdn jiZ tehdy slavn^m vozem Ford GT. TehdejSi νύζ Lola nese oznaieni M k.6GT a byl osazen motorem Ford V8. V roce 1965 se objevil vylepseny typ Lola T70 M k.II, kter£ vnejsimi tvary uriuje styl vsech dalSich prototypύ νοζύ Lola.
V Modeldri 1169 jsme otiskli ndvod na zhotoveni karosirie ze skelnych lamindtu. Postup demonstroval autor Karel Krucky na svem modelu vozu Lola T70 M k 3G T (na dvou snimcich s cislem 43). Vykres skutelneho vozu prindsime nyni; uvitaji jej jiste pfedevsim drdhovi modeldri, ale i zdjemci o skutedne zdvodni automobily. Pouzite meritko 1: 24 dovoluje postavit model s nasim motorem Igla a pouzit amatersky zhotovene pfevody. Do mefitka 1: 32 Ize pldnek zmensit nejlipe fotografickou cestou.
Podvozek vozu Lola T70 Mark 3GT nedoznal oproti piivodnim typum podstatn^ch zmfin. Je pouZiteln^ bez liprav pro otevfend karosdrie sportovnich νοζύ i pro rozSirenSjSi karoserie typu kupe. Zdkladnim materidlem je kvalitni hlinikovd slitina, dopln£nd v namdhanych mistech oceli. Karoserii navrhl Erric Eroadley ve spolupraci s odbornikem na tvarovdni skeln^ch lamindrt Petrem Jacksonem. Model lamindtovd karosdrie pro§el zkouskami v aerodynamickdm tunelu. Jiz pri tvaro vdni modelu byla venovdna znacnd pozornost chlazeni motoru, co nejmenSimu Celnimu odporu pfi zachovdni pohodli
L O L A T 70 M A R K 3 GT jezdce a dobreho v^hledu z vozu. Povrch karosirie je vylestSn do vysokeho lesku. M otor u standardniho provedeni - pokud se dd u podobndho vozu o ,,standar d s hovofit - je znacky Chevrolet V8 o objemu 5500 cm3. Pfi 6200 ot/min „ddvd“ 460 koni. Na pfani vsak Ize namontovat i jiny motor, na pfiklad ,,ρέΰlitrovy“ specidlni zdvodni motor Aston Martin V8.
Barva vozu je tmavS zelend s bilym pruhem uprostfed shora, kter^ je lemovdn po okrajich stfibrnymi prouiky. Hlavni rozmfiry prototypu vozu Lola T70 Mark 3G T : rozvor 2413 mm, rozchod vpfedu i vzadu 1473 mm, cdkovd ddlka 4267 mm, celkovd v^Ska 965 mm, celkovd §ifka 1879 mm. Zpracoval O. SAFFEK
ΑΙΙΤϋΜΟΒΠΥ o------ o JsJaprosty nedostatek soucdsti pro drdhovi modely donutil nektere kluby, aby vyuzily svych moznosti a vyrdbely je samy. K obchodnimu vyuziti teto cinnosti pak uz byl jen krok. Rozvoji drdhovych automobilu to velmi prospeje. Radi proto uvefejnujeme pfehled nabizenych vyrobku, tak jak jsme jej pfevzali z itiformainiho bulletinu cs. klubu automobilovych modeldru ze dne 27. 3. 1969. Vyrobci zbozi zasilaji bud na dobirku, nebo proti zaplaceni pfedem poStovni poukdzkou, £i za hotove.
K0 NECNE S 0 UCASTKY KLUB Praha 7; Antonin Machdcek, W. Piecka 91, Praha - Vinohrady K& pdr kol pfednich (1 : 24) 11,— pdr kol zadnich o 0 28—32 mm 16,— pdr kol zadnich Special sire 15 mm 20,— pdr kol zadnich se stfedem z duralu nebo z plasticke hmoty a s mekkou gumou 20,—
1 ks kompletni hotove voditko se steraci 1 ks hfidel pfedni M3 s podlozkami a maticemi 1 ks hridel zadni M3 s podlozkami a maticemi 1 pdr ndhradnich st£r. kartdfku pdjenych s otv. o 0 2 mm 1 ks kontroler s brzdou a odporem 10, 15 nebo 25 ohmu s trojlinkou 1,5 m do 16 V 1 ks upraven^ motor IGLA do 16 V 1 ks kluznd loZisko 0 0 3/5
10,— 3,50 3,50 0,60 60,— 45,— 1,—
f
28
MODELAft . 6/1969
MODELAR . 6/1969
29
CO NOVEHO
w ARNOLD RAPIDO (N). Model lokomotivy SBB f. Re 4/4 II, dva americke modeiy 2C1 Pacific a Alco FA-1 jsou novinky trakinich vozidel. Z rychlikovych νοζύ jsou to modeiy νοζύ pro francouzsky expres Capitole, pro DB f. B4 ywe a pro NS f. B 7801. Z dalsich novinek pak osobnl νύζ DB f. Pwi 28 a americk^ sluiebni νύζ, tzv. Gondola. FLEISCHMANN (N). Stfedem pozornosti byl bezesporu model parni lokomotivy DB f. 50 s kabinov^m tendrem. Ddle byly pfedvedeny tfi ndkladni vozy v jedendcti ruznych provedenich a ηονέ kolejivo.
J e d a a z n o v in sk firrn y T R IX z N S R - m a d e l lo k o m o tiv y r a i y ] EJIO ’ N e m sc k y c h sp o lk o v y ch d r a h ( H O ) . J
Letos v iinoru se otevfelyjiz po dvacdti brdny Mezindrodniho veletrhu hraiek v Norimberku. Zajimavych veci tu bylo nepfeberni mno&stvi, my se vrdtime alespon strucnym vyctem knejzajimavejSim novittkdm modelovych Zeleznic.
(HO). Jako jedind novinka byl pfipraven νύζ pro prepravu topneho oleje. LIMA (N). Z nejzajimavgjsich novinek jsou modeiy lokomotiv DB f. 66, f. V 100 a f. E 410, dv^carsk^ rychlikov# jidelni νύζ a nSkolik americk^ch νοζύ. (HO). Modeiy lokomotiv SNCF f. 141 R a r . BB 67 001 a mo del motoroveho vozu DB f. ETA 190 jsou hlavni novinky v tdto velikosti. MARKLIN (HO) vystavoval model pmmyslove lokomotivy Henschel, model vyhlidkovdho vozu T E E f. ADm, model jidelniho vozu SBB, modeiy osobnich νοζύ DB f. B3 yge a BD3 yge, dva modeiy ndkladnich νοζύ a ηονγ sortiment kolejiva s podlozi s plasticke hmoty. (I). Sldgrem vystavy byla tato novd velikost, zatim byly pfed vedeny dva modeiy lokomotiv DB f. 80 a posunovaci Henschel a nekolik model·! ndkladnich νοζύ. RIVAROSSI (N) letos op£t pfipravil £etnd nove modeiy. Z lokomotiv jsou to: FS f. E 444, DB r. V 60 a f. 10, USA f. C 16 a USRA Mikado. Z νοζύ pak pfedev§im rychlikovd 2. tfidy pro DB, SNCF a FSasedm typύ evropskych ndkladnich νοζύ. (HO). Lokomotivy NS f. B 11 000, DB ί. V 320, USA f. GG 1 spolecnost Pennsylvania RR a spaci rychlikovy νύζ DSG. (O). OpSt zcela novd velikost u tdto firmy. Zatim byly pfed vedeny tfi lokomotivy (USA „Casey Jones“ , FS f. E 444, DB f. V 160) a nSkolik νοζύ. POLA MAXI (O). Tato firma, kterd byla'dosud zndmd jako vyrobce pekneho pfislusenstvi pro velikost N, pfedvedla letos Sirokou kolekci modelfi ve velikosti O - lokomotivy DB f. 89,7 a f. E 69 a nekolik osobnich a ndkladnich νοζύ.
(HO). V tdto tradiini velikosti pfipravila firma ndsledujici novinky: elektrickou lokomotivu SBB f. Re 4/4 II, parni lokomotivu SNGE f. 1 5 0 -Z -ll, sluzebni rychlikov^ vuz SBB, νύζ pro kontejnerovou pfepravu DB f. Lbs 588 a specidlni ndkladni νύζ SILLAN. Neni bez zajimavosti, ze firma doddvd take tfi modeiy lokomotiv v provedeni pro trikolejn^ system (Re 4/4 II, BR 01 a BR 50). JOUEF (HO). Jako novinky vystavovala firma modeiy loko motiv SNCF f. 141 R a CC 72 001, dva modeiy star^ch osobnich νοζύ pafizske pfedmdstske dopravy a dva modeiy dtyfosych ndkladnich νοζύ. LEHMANN (Ie). Model zndmd historicke lokomotivy ,,Ohniv$ Elid§‘ 'a model pmmyslove lokomotivy jsou hlavni novinky od tohoto v^robce. LILIPUT (HOe). Tato rakouskd firma podstatnfi rozSifila sortiment uzkorozchodnych zeleznic. Nabizi sedm souprav vlakfi rfizn^ch fizkorozchodn^ch 2eleznic, pfedevsim rakousk^ch.
M o d e l lo k o m o tiv y f a d y 80 N im e c k y c h sp o lk o v y c h d r a h je ve v e ilk o stl I a v y r d b i je j f ir m a M A R K L IN z N SR
M o d el lo k o m o tiv y 102 z ro k u 1891 n a z y v a n i „ O h n iv y E lia s " v y ra b i z h p a d o n im e c k a f ir m a L E H M A N N (Ie)
30
r ROKAL (TT). LetoSniho roku ve stdnku tdto firmy nebyly vlastni novinky, byly v§ak pfedvedeny nSktere modeiy u nds dobfe zndmd firmy Zeuke & Wegwerth. R 0W A (N). Tento novy zdpadonemecky vyrobce vystavoval model americke lokomotivy Berkshire s tfemi rychlikovymi vozy (HO). K dosud vyrdbdn^m perfektnS proveden^m modelfim pfibudou letos dalsi: model lokomotivy DB f. 89,6, modeiy specidlnich ndkladnich νοζύ DB f. Lbs 598 a Sssy 716 a modeiy osobnich νοζύ DB f. Pwi Pr 99, f. BC3i Pr 92c a f. Ci Pr 91. TRIX (N). Lokomotivy SBB f. Ae 6/6, DB f. 410, BR f. D 5370 Ctyfi anglicke a dva svycarske rychlikove vozy a ndkolik americkych ndkladnich νοζύ jsou hlavni novinky. (HO). Letos firma vystavovala pouze tfi modeiy lokomotiv DB f. E 1012, f. E 103 a f. V 160. Na veletrhu vystavovali jestS dalsi vyrobci ve v5ech b<52nych velikostech. I z naseho strucneho pfehledu je patrnd maid stagnace velikosti HO, zatim vsak lze tezko unfit, kterym smdrem se bude ubirat dal§i v^voj. Je uriite zajimave, ze temdf po dvaceti letech se nekolik firem vrdtilo k vyrobd vdtSich velikosti nez je velikost HO. Nk MODELAR . 6/1969
Vyznam a funkcia trojznakiho autobloku je dostatoine zndma. Jednoduchym zapojenim tnozno takito zariadenie realizovat aj na modelovej ieleznici. Doteraz publikovane zapojenia mali rad nevyhod. ZvyZajne (z nedostatku miesta, poctu a dtzky tisekov) sa obvody modelovych kolajili zapdjali ako nemodelovy dvojznaky autoblok. Ndvestny pojem „Vystraha“ a prisluSne spomalenie chodu supravy sa teda nerealizovali, siipravy zastavovali a rozbiehali sa plnou rychlosiou. Zndme je aj zapojenie trojznakeho autobloku, pricom treba pouzit specidlne, trojpolohove impulzne reli (Kotnauer) . Ich zlnotovenie je sice mozne, avSak pracne a nie pre kazdeho pristupne. Pri chode siiprav v smere S teda tieto V nasom popisovanom pripade vystatri ndvesti postupujii v zdvislosti od pohydime s jednoduchym priidovym rele s odbu supravy. Ak je suprava dlh§ia ako jeden porom vinutia priblizne 10 ohm, na prdd ijsek autobloku, to moze nastaf pri modevyS§i ako 100 mA. Rele md maf tri prelovo dlhych ndkladn^ch vlakoch, mo2u na pinacie kontakty. Ak ich nemd, treba ich dvoch ndslednych stoiiaroch autobloku dorobif alebo pripadne cely perov^ svazok svietif cervene ziarovky, zakazujdce chod vymdnii a nahradii vhodnou kombinddalsej supravy. To je v naprostej zhode ciou kontaktov. so skutodnym stavom. Doteraz publiko Situdcia na trati je zndzornend na o b r. 1. vane zapojenia toto neumoifiovali, po derBiokoνέ liseky B lJl az BtJ4 (pre nds privenej nutne musela nasledovat zltd a po pad) sa napdjajii v serii s priidovym vinunej zelend. Aby vy2adovan£ fakt siidastim reld. Ak na blokov^ lisek pride siiprandho svitu dvoch dervenych 2iaroviek va, rele pritiahne a vykond rad funkcii, nastal, treba splnif jednu podmienku. ktord vysvetlime v dal§om. Dva prepinaNiektord vozne treba mierne upravii, ako cie kontakty (spidky 1 az 6) pouzivame na ovlddanie svetelnych ndvestidiel. Ndvestne ukdzeme za chvilu. Tdto uprava je po-
T r a k t n i nap i t i proud motoru 8 V = 100 m A 200 m A 300 m A 400 m A 500 m A 600 m A 700 m A z a ro v k a
12 V =
80 Ω 120 Ω 40 Ω 60 Ω 40 Ω 26 Ω 20 Ω 30 Ω 16 Ω 24 Ω 13 Ω 20 Ω 17 Ω 11 Ω asi 20 0 Ω
16 V — 160 80 53 40 32 26 23
Ω Ω Ω Ω Ω Ω Ω
rametre rele. Zariadenie je treba pochopiterne adjustovaf pre sprdvnu funkciu pri chode rusha s najmensim odberom prudu, pre vykonnejsie motory potom uz must bezpecne pracovai. Osvetrovacie ziarovky predstavujii ekvivalentn^ odporasi 100 az 200 ohmov. Z d0vodov bezpedndho spinania rele treba preto zapojif aspon dve ziarovky paralelne, vedTa seba, aby sa odber prudu zv£sil. Pochopiterne by postadila aj jedind ziarovka a vhodne volen^ paralelny odpor. Ind moznosi spodiva v tom, ie do niektorych koncovych νοζήον zapojime
VERNE NAP0D0BENIE TROJZNAKEHO AUTOBLOKU stoziare N B tJl az NBtJ4 majd po tri svetld, 21tu, cervemi a zelend ziarovku. Ich poradie treba prisposobii platnej norme. V kTudovom stave svietia na vSetkych stoziaroch zelene svetld, ako to mozno na schdme fahko vysledovat. Po prichode sdpravy do dseku Β ϋ 3 (zadneme vysvetlovaf odtial, aby sme obsiahli v§etky ndvesti), pritiahne rele RBI? 3. VSetky kontakty zmenia svoju polohu, oproti nakreslendmu stavu. Spidka 1 sa spoji so Spidkou 3 a zazne sa dervend Ziarovka na ndvestidle Ν Β ύ 3. Po spojeni §pidky 4 a 6 sa na ndvestidle Ν Β ύ 2 zazne 21td ziarovka. Rozpoji sa Spidka 7 a 8 a tak zostane povolovaci usek Ρ ύ 3 bez napatia. Spojenim Spidiek 7 a 9 sa paralelne k useku Β ϋ 2 pripoji odpor asi 10 ohm. Tento odpor slu2i k znizeniu napatia na tomto useku a spdsobi spomalenie chodu sdpravy, ktord minie stoziar ndvestidla v polohe „V^straha“ . Cim bude tento odpor men§i, t^m sa r^chlosf supravy znizi. Sprdvnu hodnotu odporu si treba vyskuSaf, zdvisi od odberu ru§ha. R^chlost pochopiterne nezni^i prvd sdprava ale ndslednd, ak po prvej nasleduje v krdtkom slede a v uvedenom dase ndvestidlo minie. Ak za supravou prvou 2iadna ndslednd neide, svieti na ndvestidle Ν Β ύ 2 21td Ziarovka, ako sme to uz vyssie povedali. Kedze ale reld Β Β ύ 2 nie je pritiahnutd, je na tomto perovom svazku spojend spidka l a 2, cez ktoni sa napdja Spicka 4 rele Β Β ύ 3, ktord je pre tento pripad spojend so Spidkou 6. Tak sme vysledovali obvod, na ktorom je zdvisld ndvesi ndvestidla Ν Β ύ 2. Na reld Ρ Β ύ 2 je ale spojend aj §pidka 4 a 5, preto sa na ndvestidle Ν Β ύ 1 zasvieti zelend Ziarovka, signalizujdca nd vesi! „νοΓηο“ .
trebnd na to, aby zariadenie dokonca dokdzalo zaregistrovaf pretrhnutie sdpravy podas chodu po liseku. Takzvand „uprava“ spodiva v tom, Ze treba docielif ovlddanie rele nielen ru§hom, ale aj niektorymi vozhami. NajlepSie by pochopiterne mali takto reagovat
vsetky vozne, uvidime vsak, Ze je to zbytodne. Takto upravii zrejme postadi posledny, koncovy vozen. Pokiar totiZ ten to vozeh uvaZovanyf lisek neopusti, automaticky blokuje premdvku, povolovaci dsek je bez napatia a k zrdZke dvoch ndslednych siiprav nemoZe dojsi. ύρΓ8νη urobime montdzou koncovych svetiel na niektore vozne, ktore k tomuto lidelu budeme pouZivaf. Je zrejmd, Ze vozne osobne s vmitornym osvetlenim netreba upravovai, kedze uz samotne Ziarovky odoberajii dostatocn^ priid. Pre zaujimavost poznamendvam, Ze postadi jedind Ziarovka na zablokovanie liseku.
iba odpory asi 50 ohm na zdiaz 1 watt. NajvhodnejSie sii zrejme kryte vozne, kde odpor vo vozovej skrini nie je vidie<. Nutne ale pre tieto vozne musime pouZii kovove kolieska a zabezpedif vhodnym sposobom odber energie z korajnic. Ak sa uskutodnuje chod v protismere, tedy po nesprdvnej koTaji, pracuje zapoje-
nie bezchybne iba vtedy, ak ide lokomotiva sama, bez privesen^ch νοζήον. Ak obsadi niektory blokovy lisek, nutne pred sebou zapina na protismernom ndvestidle dervemi Ziarovku a aspon jeden lisek (povorovaci) je bez napatia. Lcn do vsak v§etkymi zberacimi kolieskami opusti tento blokovy lisek, vstiipi do povol’ovacieho
V tabuike sii pre t ri velkosti trakcneho napatia a osem stupnov trakdneho priidu vyrdtane odpovedajiice odpory motora, aby zdujemci sprdvne posiidili vhodne paMODELAft . 6/1969
31
VERNE NAPODOBENIE TROJZNAKEHO AUTOBLOKU DOKONCENIE ZO STRANY 31
liseku, ktory bol az do tohto okamihu bez napatia. V tom okamihu ale odpadne blokove usekove rele, povoFovaci lisek sa pripoji na ρΐηέ napatie a rusen tedy pokracuje bez zastavenia v chode. Aby sme vopred zlikvidovali pripadne poruchy sposobene nedistotami na koFajniciach a z toho vyplyvajiicimi odpadmi rele, odporiica sa priidove re!6 premostii kapacitou - elektrolytick^m kondenz&torom o kapaciti 50 aϊ 200 mikrofarad. Pozor na sprdvnu polaritu elektrolytu, aby sa kondenzdtor neposkodil. Nev^hodou zapojenia je, 2e siiprava idiica v poradi ako druhd, sice na povol’ovacom useku zostane st£t’, nemoze vsak ovkidai iisekov6 rele. tJsek za druhou siipravou je teda neust^le pod znizenym napatim a tretia ndslednd siiprava by do nej zo zadu mohla narazif. Tento pripad sice moze nastat' iba vtedy, ak druh& sii prava je v^lucne ir.ikcn6 vozidlo bez privesenych νοζήον, treba s nim vsak pri hodnoteni zapojenia pocitaf. Ak by stojaca siiprava privesene upravene vozne mala, nutne by za sebou lisek musela blokovaf.
p o m
PRO D EJ • 1 M otor M k 12B zabChnuty za 120,— KCs. Ing. Vaclav Kaiser, Ke Spitalskimu lesu 10, Plzefi. • 2 Jednokanalovou R C soupravu, spolehlivou za 650,— Kes, i dvoukanal. J. DiviS, Jiraskova 948, PfelouC. • 3 M otor M O K I 10 cm3, zhavici svieka, kul. loziska, novy za 500,— I<es. D o re d a k c e . • 4 NevazanC roe. KV 1953-68 po 15,— K es; 9 ks plat, desek pro KV po 10,— KCs; Letectvi 1946—47 po 10,— Kes. J. Sedivec, Milevsky 1119, Pankrac I — Praha 4. • 5 K o m p l.R C soupravu Gama s tranz. mCniCem za 500,— ; el. mot. 24 V = za 20,— ; M odelaf 1959 az 65 po 25,— ; M odellezes 1963—4 po 10,— ; M odelarz 1963 a 65 po 20,— ; M odellbau u. Basteln 1963 za 10,— Kes nebo nabid. F. Je2dik, Vrane n. Vlt. 231 • 6 Novy 2,5 R L za 250,— KCs nebo 2 mot. 1 cm3. V. David, Kodacska 40, Praha 10. • 7 Plin y nim ecke bitevni lo d i B ISM A R C K I : 200 s popisem podle zahr. podkladu. Jan ICrautschneider, K ovicka 7c, Brno 18. • 8 Zeleznicu HO novu, nepouzitu za 300,— Kes. M . Sunderlik, M atrozovova 8, Ruzom berok. • 9 Lokom otivu + 4 nakl. vagdny + 7 vyhybek + kfizovatku + koleje, v§e P IK O -H O za 360,— KCs. Z. Jandourek, Proseene 139, okres T rutnov. • 10 Sestaveni ,,kity“ letadel 1 : 72 Revell. P. Samek, K lum parova 770, H radec K rilove. • 11 L M roe. 58-62 a KV roe. 61 a jednotl. eisla KV 60-63. J. D ubsky, R. A rm idy 19, tJsti n. Labem. • 12 M otor JE N A 2,5 + akr. model Pegas; m otor V LT A V A N 5 + ovladani + akrobat Ika; model mot. sani; nova sluchatka 4000 ohm u; hrdelni m ikrofon. Fr. Zigal, M aletin 234, ok. Sumperk.
Ing. I. NEPRAS
m isiin ik pro letecke, raketovi, automobilove, zclczniini a lodni m odelifstvi. V y d iv i Vydavatelstvi M A G N E T n4r. p od., Praha 1, Vladislavova 26, tel. 234355-9. Sifredaktor Jifi Smola, redaktor Z denik Liska. R ed a k c e P r a h a 2, L u b la n s k a 57, te l. 223-600 Vychazi m is iin i. Cena vytisku 3,50 K2s, polo-
32
s i
In z e rc i p r ij im a v y d a v a te ls tv i M A G N E T , in z e r tn i o d d e le n i, V la d isla v o v a 26, P r a h a 1, te le fo n 234-355, lin k a 294. P o p la te k je 5,90 KCs z a tisk o v o u ra d k u . U z iv S rk a 27. v m S sici, u v e fe jn c n i za 6 ty d n u .
Odstrdncnie nedostatku je mozne tak, ze pouzijeme rele s dvomi vinutiami. D ruhe vinutie je vysokoohmove, asi 100 az 150 ohm. Na vinuti rele sa vytvori znacn^ libytok napatia, motor ru§na dostane vermi nizke napatie a preto sa na tomto liseku zastavi, pricom uvedie rele do pracovnej polohy. Zapojenie opaf rrozno pre tento pripad najsf na obr. 1., kde hrubo vytiahnutd spoje sii obvody tohto vinutia. Ako vidiei, v kTudovom stave je napafove vinutie rele skratovane kontaktom tvorenym spickami 7 a 8. Pri tomto zapojeni autoblok presne zodpovedd zariadeniu, pouzivanemu na CSD. Ak by sme nemali k dispozicii rele s vhodnymi vinutiami (siicasny vyskyt oboch typov vinuti), moino zapojenie realizovai aj pomocou dvoch rele, z ktor^ch jedno m& iba napat’ove, druhe iba priidovi, nizkoohmove vinutie. Obrdzok 2 ukazuje, ako sii pre tento pripad ob vody zapojene. Princip spociva v tom, ze funkcie rele sii teraz oddelene, vediicu lilohu m i opai priidove rel6. Ak na povolovaci lisek Ρ ύ pride ruien, rele N pritiahne a spinacim kontaktom ui uvedie do cinnosti rele P. Odpor asi 100 ohmov je potrebny, ϊηέδ by medzi koFajnicami nenastal potenciilny rozdiel, ale skrat. Pochopiterne, ze aj v tomto pripade ostdva v platnosti doteraz popisane zapojenie, povoFovaci lisek sa teda okrem spoja na obr. 2. napija eSte aj cez spicku 8 prislusneho kontaktoviho zvazku rele P.
modelar-
A h a m e
letni pfedplatn6 2 1 ,— KCs - RozSifuje PN S, v iednotkich ozbrojenych sii M A G N E T adm inistrace, Praha 1, Vladislavova 26. O bjednavky p fiiim i k a id i poSta i doruCovatel D ohH daci p o ita Praha 07. Inzerci p lijim i inzertni oddeleni Vydavatelstvi M A G N E T . O bjednivky do zahraniei p iijim i PNS-vyvoz tisku, JindfiSski 14, Praha 1 T iskne Na§e vojsko, ziv o d 01, Praha. T o to eislo vy§lo v eervnu 1969. ©
Vydavatelstvi M A G N E T Praha
• 13 Novy nepouzity amcricky m otor T O R P E D O . 19 (3,2 cm3) R C. K . D uda, Pivovarska 1, K rnov. • 14 M g to ry : 6 cm3 za 100,— KCs; V LTA V A N 5 za 200,— Kes. M . MiliCek, Chom utice 38, ok.
Jiein. • 15 Lokom otivy, vagdny a prislulenstvo H O . J. NCmethy, Fueikova 71, PreSov. • 15a M otory: Zeiss 2,5 RC novy za 170,— ED 2,5 RC zanovni za 100,— M VVS 1,5 zanovni za 80,— Kes S tandart-M ulti servo ηονέ za 300,— KCs M etz M ecatronic a Robbe Expert za novni a 200,— krystal 27,12 M H z se soklem za 50,— Kes. Zd. K alib, Bendtky n. Jiz. 1/91. K O U P fi • 16 Do sbirky m odelaf ski m otory vlech typil, znaCek a objemu eeske, nim ecke, madarske, ruski a ve§keri jini. Hlavni zajem: K R A T M O 30; ORT U S 5,8; B O M A ; A I.K O 14; MVVS 25. N abizim : ruzny RC a model, material; RC soupravy lkanal. PR O PO a dalSi. B. Trm ae, Τίδηον 928. 9 17 Serva bez i s neutralizaci. ModelAfsky klub Chom ice, ok. Svitavy. • 18 Planek historicke plachetnice Admiral. Jifi PlaCek, Wolkerova 1370, Choceh, ok. tls ti n. O. • 19 D ve serva s neutralizaciou 4,5 V. Ing. Brezany, Bytea 813, okr. Zilina. v Vm
En a
• 20 T ono 5,6 cm 3 za 0,5— 0,8 cm3. Z. Nosek, Klecanky 47, p. Klecany u Prahy. • 21 Televizor M anes v chodu za kom pletni sou pravu Gama nebo prodam . J. Nesvadba, Semily II. 445. • 22 Vysilae T R IX se z^rukou 1 rok za novy mo tor M VVS 2,5 T R Super nebo m otory Jena 2,5 cm** a 1,5 cm3. Ing. StefloviC, 1. mdje 1059, Roznov pod Radh. R tlZ N fi • 23 N6mecky modelaf by rad ziskival easopil M odeldf vymenou. B urkhard Blankhorn, 1197 Berlin-Johannisthal, H agedornstrasse 13, D D R . • 24 Sovetsky modeldf (RC, 16 let)t si chce dopisovat a vyrniftovat podklady. Vladimir Lenin, ul. N ovo-Sadovaja 6, g. Syzran 12, KujbySevskaja obi., SSSR. • 25 Sovetsky automodeldf, zabyvajici se tiz radiotechnikou (tranzistorovi R C soupravy) hledii partnera. Agajev Firuz, Baku - 52, ul. Aga-Nejmatulla 42, blok 6, byt e. 51, SSSR. • 26 Polsky modeldf (17 let) h ledi partnera pro vym 6nu. M arciniak Czeslaw, woj. Lublin, O. S ,,M o to r“ , ul. Przyjazni 14/28, Polsko. • 27 D vacetilety polsky m odelif, zajemce o letadla z 2. sv6t. valky, si chce dopisovat. Tadeusz Januszewski, M iele C -3, ul. 22. lipca 3/5, Polska. • 28 Polsky m odelaf (21 let, makety) hledi part nera pro vym inu. Zbigniew M ichalski, ul. Batorcgo 14, Radomsko, Polska. • 29 Plany a easopisy si chce vymifiovat Rudnik Waclaw, Elblag, ul. Mickiewicza 330/15, Polska.
MODELAft . 6/1969
y w w w / T V 'c
D r . V . P ro v a z n ik o h is to r ic k y c h p la c h e tn ic ic h n e je n zasvecene pise, a le sam je i s ta v i. N a s n im k u je je h o n e p lo v o u c i m a k e ta le h k e b ra n ib o r s k e fr e g a ty B e r lin z r . 1675, p o s ta v e n a v m e r it k u 1 : 100. P o d k la d e m b y l p la n v k n iz e H . W in t e r a „S c h w e re F re g a tte W a p p e n v o n H a m b u rg * '
j
j
U
js m e t e n t o k r a t v y b r a li s n im k y na t u t o s tr a n k u je n o m od v o d y . A le n e je n p ro ne - v z d y t’ na s k o ro k a z d e m m o d e lu lo d i je s ta le je s te k v id e n i kus d o b re h o re m e s la , a to h o je u nas jin a k u z v e lic e p o m a lu . . . S n im k y jso u o vse m s ta rs ih o d a ta . N o v e fo to g r a fie z le to s n i sezony z a ra d im e ra d i ta k e - ja k m ile n a m je p o s le te .
Z
R o m a n K o rn a s z L M K ^ e s k y T e s in s t a r t u je m a k e tu ja c h ty W a r n o w . M o d e l d lo u h y ΊΟΟΟ m m je p o h a n e n e le k t r o m o t o r e m M o n o p e r m , s m e r u d rz u je g y ro s k o p p o h a n e n y e le k t r o m o t o r e m Ig la
Z ^ M o d e l s ta re h o h o la n d s k e h o ry b a rs k e h o c lu n u ty p u B O T T E R b y l p o s ta v e n p o d le p o d k la d u z n a m o r n ih o m u z e a v A n tv e r p a c h (B e lg ie )
„ L o d ja k o o p ra v d ic k a , f a k t ! K d e je n o m ta k o v o u s e h n a t . . .?“ Je t o o b lib e n a a m e r ic k a ja c h ta C a m a rg o IV , t e n t o k r a t v m e r it k u 1 : 25. H m o ta p re s 8 kg, d v a s tira c o v e m o t o r y W a r t b u r g 6 V , r a d io G r a u p n e r G ru n d ig V a r io p h o n - V a r io to n , U k a n a ly o v la d a ji fu n k c e : sm er (s e rv o M V V S s e l. n e u tr a liz a c i) a vpred - stuj - vzad ( S e r v o a u to m a tic s v a c k o u a d v e m a k o n c o v y m i m z ik o v y m i s p in a c i)
A O b r i m a g n e te m r iz e n y v e tr o ft R akusana F. S ch o b e la , o rg a n iz a to ra p o h a ru K o lib r i s p o le cn e so u te z e p ro A -2 a „ m a g n e ta k y “ z 50m S ftury
S N IM K Y : dalla Costa, P. Lansky, P. LUth, O. Schmolinske, O . Saffek
A
M o d e l te z k e p o s u n o v a c i lo k o m o t iv y t y p u S 294 s p o le c n o s ti ,,In d ia n a H a r b o r B e lt“ v e v e lik o s t i N je ve s p o le £ n e m v y r o b n im p ro g ra m u f ir e m A tla s ( U S A ) a R iv a ro s s i ( I t a lie )
A m e r ic k a r a k e ta H e rm e s RV-10, je n z e m o d e lo v a a z P ra h y - z d iln y m . s. O . S affka. P o h o n je 4 m o t o r y A D A S T 10/7
▼
„ S tr o jo v n a “ m o · d e lu p o z a rn ic k e h o ilu n u R h e in . F u n k in i s tr ik a c k y js o u n a p a je n y o d s tr e d iv y m ie r p a d le m pohanenym e le k t r o m o t o r e m
▼ T a k e f ir m a V E B A n n a b e rg -B u c h h o lz z N D R z a iin a s a u to m o b ilo v y m i „ o l d t im e r y “ . Z ja r a p re d s ta v ila v L ip s k u lim u z in u D a im le r-B e n z z r . 1911 v m e r it k u 1 : 50
T
I
