n e m o d e la r
Digital Edition Magazines.
This issue magazine after the initial original scanning, has been digitally processing for better results and lower capacity Pdf file from me.
The plans and the articles that exist within, you can find published at full dimensions to build a model at the following websites.
All Plans and Articles can be found here:
Hlsat Blog Free Plans and Articles. http://www.rcgroups.com/forums/member.php?u=107085 AeroFred Gallery Free Plans. http://aerofred.com/index.php Hip Pocket Aeronautics Gallery Free Plans. http://www.hippocketaeronautics.com/hpa_plans/index.php
Diligence Work by Hlsat.
O. JaneCek z Plznd soutdzi letos ve tridd F2A s m aketou korvety Tobruk; v m dritku 1:50 je m odel 1079 mm dlouhy
Dva nejiispddndjdi m aketdri na m istrovstvi 0S R pro kosm ickd modely: mistr sportu J aro slav DiviS (vlevo) byl druhy, mistr sportu Karel Urban opdt zvitdzil
Ve „d va c e tin k d c h “ na gumovy pohon si troufl A n to nin Alferi z LMK Brno II uz takd na dvoum otorovou predlohu. Je to p redvdledny Hodek Hk 101
Na letidti Rand u Loun se sedli 20. zdri kromd letcu o slavujicich 45 let plachtdni na Rand id v a ,,Brou6ci“ - velky V. V ernera a maly (RC m aketa) R. Liehm anna
Jeden z nejhezdich m odelu na letodnim m istrovstvi 0 S R pro m odely com bat mdl Jiri Dolensky z p ordd ajic ih o LM K Kolora Sem ily
K TITULNIMU SNIMKU K oslavdm 25 let S vazarm u v p ridtim roce jis te p ris p d ji i m o d e ld ri. L ldinnou fo rm o u p ro p a g a c e jso u tre b a vys to u p e n i v td lo c vid n d ch , kde se lib i ze jm en a m ale m ake ty na g u m u , napr. k a te g o rie O ridek. U kaz a lo se, ze u sp e ch h o d n e zdvisi na v o lb e p re d lo h y . Je d n o u z n ich je sovetske a m a te rs k e le ta d lo LENING RADEC, d o su d m dlo znam e a tu d iz o p o m ije n e . Jeho m in im a k e tu na sn im k u p o sta vil p o d le p o d k la d u v M o d e ld ri 7 /1 9 6 4 O. SAFFEK.
Jakpracuje Dstrednf leteckomodelarsky klub DOSAAF SSSR
C O JIH P )K A H H E I * M3BeCTHa I13 KJiy60B 2 · PA K ET bl : ^eM nw oH aT HCP 4 · O tkmahom κΟΗτβίίΜερ 5 ® C A M O J IE T tl: TexHMKa Ha HeMnHOHare MHpa n o CBo6oflHOJieTaiomMM Ma^ejix.M 6—7 «>
M O T O pH ax
tJstredni sportovne technjcky klub leteckeho modelarstvi DOSAAF pusobi od 1. ledna 1974. Jak je zdurazneno v usneseni pfedsednictva tJV DOSAAF, je klubu ulozeno metodicky ridit letecke a raketove modelarstvi, jakoz i rozpracovavat a zhotovovat vzorky stavebnic, motoru a dalsich pracovnich potfeb s dodanim uplne konstrukcni a technologicke dokumentace a prislusenstvi. Klub ma take spolupracovat pri zavadeni modelarske techniky do seriove vyroby ve vyrobnich podnicich DOSAAF a jinych. Za pfildruheho roku byly s pomoci fady zavodu vytvoreny a dany do vyroby nove druhy vyrobku pro modelare. Jsou to napr.
MODELAft · 11/1975
motor Raduga 7 pro akrobaticke makety a RC modely, radiova souprava RUM-2 a zhavici svicky KS-2. Tyto vyrobky je jiz mozno ziskat pres oblastni vyborv DOSAAF. V letech 1975-76 se predpokladazavedeni priimyslove vyroby dalsich typu motoru: CSTKAM-2,5 D pro upoutane a volne letajici modely, KMD-2,5 pro tymove a Radu ga 10 pro RC modely. Letecti modelafi dostali take soupravy polotovaru pro stavbu modelu combat, makety P-1, volne letajiciho modelu s mekkym kridlem, dale zhavici svicky KS-10R a dve radiove soupravy: RUM-3 (neproporcionalni) a Novoprop (proporcionalni - zatim v nulte serii, pozn. red.). Zkoumaji se moznosti prumyslove vyroby palivove smesi. Jsou pfijata opatfeni pro zadani zakazek na vyrobu raketovych motoru. Letecti modelari nejsou nekdy jeste spokojeni s kvalitou vyrobku. Jde napr. o motor Ritm vyrabeny zavodem DOSAAF v Kyjeve. Jeho konstrukce neni spatna, zavod vsak expeduje take vadne kusy. Pracovnici ustredniho vyboru DOSAAF Ukrajiny, jemuz je zavod podrizen, dosud neudelali ucinna opatfeni k zlepseni jakosti. V roli pozorovatele je i republikovy leteckomodelarsky klub (uveden jmenovite predseda pozn. red.). Nebo jiny priklad. Organy pozarni ochrany pro poruseni bezpecnostnich predpisu zakazaly Simferopolskym dilnam oblastniho vyboru DOSAAF vyrabet rake^ tove motory, ktere tolik potrebuji krouzky mladeze. Dosud se nic nestalo, aby vyroba v Simferopolu mohla zacit. Zajem o raketomodelarskou cinnost vyzaduje rozvinuti vy roby raketovych motoru a palivove smesi i v jinych mistech, take proto, ze na vetsi vzdalenost je zakazana jejich doprava drahou. Napriklad rocni potfeba Ukrajiny prevysuje 100 000 kusu raketovych motoru. Republika disponuje vsim, co je potfeba pro zavedeni jejich vyroby, ale uz se hodne zameskalo. V Lotyssku by bylo mozno vyra bet stavebnice plastikovych modelu. Pfitpm vyrobni sdruzeni Sputnik, podlehajici OV DOSAAF Lotysska, dodava prozatim pres 50 % celkoveho objemu vyroby mimo D O SAAF. S takovym stavem se nemfizeme smirit. Nas listfedni leteckomodelarsky klub DOSAAF potrebuje podporu mistnich a hlavne ustfednich vyboru DOSAAF svazovych republik, jez disponuji nemalymi vyrobnimi moznostmi. Pouze touto cestou je mozno upevnit a.rozsifit materialne technickou zakladnu leteckomodelaiskeho sportu.
(Dokonceni na strane 2)
Ha
II
·
M exaHM 3M bi ynpaB JieH na ^ jih k o p a o b b ix
ManeTOB (oKOHHaHMe) 12— 13 © JIioG irrejibCKMM TOnJIHBHbIM 6 a x 13 · Ρ /Υ Π Ρ Α Β ΙΙΕ Η Μ Ε : l e c T : M axeT Bii 181 (OKOHnaHne) 14 · CocTH3aHna F3B n a npaKTHKe 14 · P /y n p a BJiaeMbiii nojiyM axeT HK 12 A 15—18 · RC R o g a llo 19 © C A M O JIE T b l: MeMnHOHaT HCCP n o KOp^OBblM MO^eJIHM 20 · HCMnwOHaT HCP n o CBoSoAHOJieTaiomiiM MO^ena.M 21 © CnOpTHBHbie AOCTMJKeHIM 21 • HexocJiOBaiiKHii n jia n e p LF 107 JIY H aK 22—23 · OSHBJienHii 24, 32 · C y ^ a : IX ΗβΜΠΜΟΗ3Τ ΕΒΡΟΠΗ CyAOMO^eJUlCTOB 25—26 · n o n e w y H e τ ο π ε τ 27 © A B T O M O E I4JIM : H eM n n o H ar HCCP n o p/ynpaBJiaeMMM 3 b t o m o S h ju m 28 · H oB bie n p a e n jia 3 Φ Ρ Α 29 • 2K EJIE3H bIE Α Ο Ρ Ο Γ Ι4 : KaK CTaTb «e.7C3H O ^O pO JK H blM
Mesic Ustopad se stal i pro nds v redakci Modelar jiz tradicne dobou, kdy se vracimeke spoluprdci se sovetskymi modelari za uplynuly rok. Neni to formdlni zdleiitost, ale spise pozastaveni v dlouhodobi cinnosti, abychom prehledli, co uz je a ceho je ddle zapotfebi. Pripomehme tu jen, ze Modeldr se exportuje do SSSR v nejvetsim poctu ze vsech svazarmovskych casopisit a naopak, ze nase redakce timer denne dostavd dopisy od sovetskych modeldrit - ctenarit i tech, co by se jimi chteli slat anebo si preji stavet podle pldnkit ModeIdre. Druhou dulezitou oblasti naseho zajmu a stykii je modeldrsky material. Pozorni ctendri minulych rocnikit si vzpomenou na informace o novych sovetskych vyrobclch vhodnych pro pouziti v CSSR. Jestlize se nektere z nich jiz dostaly cestou nasich prodejen do vasich rukou a dalsi budou zanedlouho nasledovat, je to take predevsim vysledek vzdjemni spoluprdce modeldrit s modeldri a pak teprve oficidlni obchod. Mohli bychom pokracovat, ale nase rddky tentokrdt mirijinam. Nds v redakci uz prestalo udivovat, ze nekterepredni modeldrske kluby a funkciondri v SSSR jsou informovdni lepe nez my sami, o cent jsme napsali a tudiz o cinnosti cs. modeldrit. Vedou si totiz kartoteky nebo si delaji vypisky. My totiz naopak zatim rici nemuzeme. Z tohoto hlediskapovazujeme za zvlaste uzitecnou informaci o Ustrednim leteckomodeldrskem klubu DO SAAF, ktery je obdobou Ustredniho modeIdrskeho klubu Svazarmu. Autorem informa ce je A. NAZARO V, vedouci klubu. Z jeho hodnoceni osmndctimesicniprice klubu, otisteneho v casopise l!VDOSAAFKrylja Rodiny, prindsime nejdiilezitejsl stati. Nektere jsou zajimavi i otevrene kritickym pristupemknedostatk&m, za ktere se „nerezou hlavy“, ale take se netutlaji, ani se neprechdzeji mlcenim. Domnivdme se, ze i v tom se mitzeme poucit pro vlastni prdci.
M O fle jib -n p o O c ^ iiT e jib H M iita
neM niiOHaTe MHpa b njiOB^HBe 7 · rijiaH ep A i w g 7 · Pe3MHOMOTopHbie MO^ejiH rjia 3a.Mn aapoAHHaMHKa 8—9 * Κ γ 6 ο κ KAJIMBPM 9 © T ecT : yneO H aa MO^ejib IO H M O P 10 · MeTaTejibHbiw nJiaH ep U IJIH iiX E P K8B
•
M OfleJIHCTOM
H a oceH H en Hp.viapKe
b
(H aC T b
2)
30
J le n n iiH re 31
Editorial 1 · Club news 2 · MODEL ROCKETS: C3R Nationals 4 © Throw-off container 5 · MODEL AIRPLANES: Technicalities at the F/F World Championship 6-7 · Winning gas model from Plovdiv' 7 · WG A l Soarer 7 · Aerodynamics of rubber po wered models 8-9 · Colibri Cup 9 · Our test: new kit Junior 10* Schleicher K8B - a chuck glider 1 1 · Control linkage for C/L scales (completion) 1 2 -1 3 · Home made fuel tank 13 * RADIO CONTROL: Our test: Scale airplane Bii 181 (completion) 1 4 · Experience with F3B competitions 14 · JAK 12 A - an RC semi scale model aix-plane 15-18· RC Rogallo 1 9 · MODEL AIRPLANES: CSSR C/L Nationals 20 · CSR F/F Nationals 21 · Sport Score 21 · Lufiak LF 107 a Czechoslovak soarer 22-23 · Advertisements 24, 32 • MODEL BOATS: IX European Model Power Boat Championship 25-26 · Hydrostatic principles ex plained 2 7 · MODEL CARS: CSSR RC Car Nationals 2 8 · New EFRA regulations 29«MODELRAILWAYS: Introduction into model railway sport (part 2) 30 · From the Autumn Leipzig Fair 31
Leitartikel 1 · Klubsnachrichten 2 · RAUMFAHRTMODELLE: Tschechische Meisterschaft 4 · Ein Abwurfcontainer 5 · FLUGZEUGE: WM ’75 in Plovdiv technisch gesehen (1. Teil) 6 - 7 · Siegermotormodell aus WM ’75 7 · A l Segler WG 7 · Ein Aerodynamiker spricht fiber Wa kefield-Modelle 8-9 · Kolibri-Pokal ’75 9 · Wir testen: Anfanger-Modell Junior 10 · Wurfgleiter Schleicher K8B 1 1 · Steuermechanismen fur die C/L Scalemodelle (Schluss) 12-13 · Kraftstofftank selbstgefertigt 13 · FERNSTEUERUNG: Wir testen: Baukasten-Modell Bii 181 von der Firma KRICK (Schluss) 14 · Vorbildahnliches Modell JAK 12A 15-18 · RC Rogallo 1 9 · FLUGZEUGE: Meisterschaft der CSSR fur C/L Modelle 20 · Sportergebnisse 21 • Tschechisches Segelflugzeug LF 107 Lunak 22-23 • Angebote 24, 32 · SCHIFFE: IX. Europameisterschaft in England 25-26 · Warum taucht das Schiiff nicht? 2 7 · AUTOMOBILE: Meisterschaft der 0SSR fur RC Automodelle 28 · Neue EFRA Regeln 29 · EISENBAHN: Tips fur die Anfanger (2. Teil) 3 0 · Aus der Herbstmesse in Leipzig 31
11/75
m odelar VYCHAZi MESiCNi
Listopad - XXVI
1
jak pracuje LJstredni leteckomodelarsky klub DOSAAF
SSSR (Pokracovdni ze strany 1) (Predchazejici radky v mnohem pfipominaji situaci u nas, az na rozdilny pristup k odhalovani nedostatku. V zajmu pravdy ale dodejme, ze •v soucasne dobe - jak uz z casti vite - se situace ve vyrobnich podnidch a zarizenich Svazarmu Zacina menit. - Pozn. red.)
Jednou z nejdulezitejsich filoh TJstredniho leteckomodelarskeho klubu DOSAAF je priprava reprezentacnich druzstev pro MS, ME a mezinarodni souteze. Za tim ucelem napriklad letos usporada Ustredni leteckomodelarsky klub DOSAAF celkem 16 treninkovych soustredeni (v roce 1974 jich bylo 11 a9 vroce 1973). Klubovemu kolektivu je sverena take organizace vsesvazovych a vseruskych mistrovstvi, jejichz pocet roste; v jubilejnim roce 1975 jich je pet. Klub vypracoval system pripravy vykonnych sportovcu, ktery Ize charakterizovat takto: pwu'etapa-postaveni modelu; druhd — uprava motorfi (technicka zdokonaleni); treti- sestaveni a serizeni modelu a motoru; ctvrtd etapa — trenink. Pres urcite lispechy maji bohuzel metody a formy pripravy kandidatstvi do reprezentacnich druzstev jeste daleko k dokonalosti. Za zavazny nedostatek povazujeme to, ze chybi principialne nova resent motoru i konstrukci modelu, ktera by podstatne ovlivnila sportovni vykony a pomohla nam ziskat vedouci postaveni na mezinarodnim sportovnim kolbisti ve vetsine kategorii. Vzpomefime namatkou dulezitych novinek, pouzitych poprve zahranicnimi souperi, jako ladene vyfuky motoru, zakrytovani ridicich dratu rychlostnich U-modelu aj. Pracovniky klubu a trenery reprezentacnich druzstev nelze vinit z male pracovitosti, ale z toho, ze maji spatne spojeni se zavody, vedeckovyzkumnymi tistavy, konstrukcr.imi kancelaremi a vysokymi skolami. Bez takovych vazeb vsak nelze uskutecnit vazne vyzkumy v oblasti leteckeho modelarstvi a jak znamo, je pak tezke nejen dosahnout pokroku, ale dokonce i udrzet ziskane pozice.
Z k lu b * kro u zkti Letni tabory modelaru Leto.laka modelare na letiste, jejich manzelky a deti k vode. Jak to uzitefinS spojit? Prece letnim modeldrskym taborem! Do Strakonic si treba vyjeli clenove'LMK Praha4, kde jim misto v kempinku obetave zajistil domacl A. Nepereny. Na letiste to meli 300 metril, do reky Otavy 5 metril, knejbliz§izeleznicnitrati 15metrO,takze slabs! povahy mely v noci dojem, ze vlak projizdf pravS jejich pldtenym pribytkem. Po nekolika dnech se domluvili i s mistnimi modeldri, c im i zmizela pricina ruseni. Znudeni kazdodennim ,,obycejnym“ letdnfm si Prazaci zacali vymySlet: souteze v§trohO s vlekem trvajicim 5 ci 45 s, s hazedly dokazali letat i mezi stany (nekter! se pochopitelne strefili i do vln Otavy). Jedine, co se nepodarilo, byl nocni dalkovypreletsA-jednifikou. I modelari jsou lide, takze neodolali vib e n i blizkeho tre§noveho sadu, rybnikO a lesu plnych hub. NaSli se i taci, kteri zkouseli chytat ryby, jin i lovili z reky deti. Nedaleko Bezdezu byl „T0bor techniku" z ODPM v Mlad6 Boleslavi. Dopoledne 31 deti stavilo modely - zaiatednici Danu ze stavebnice VD IGRA a pokrocili boleslavskou Vazku. Nejvetsim problemem bylo najltzpusob, jakdSti dostat z dilen k vode a na vychdzky. Nekterl mladi naddenci ohteli pracovat i po vecerce! 0 ukdzkove letani se postarali clenove LMK Mladd Boleslav, kteri pripravili i souteze - pro
(Jestlize si dame tato na nase zvyklosti tvrda slova do protikladu ke znamym uspechfim sovetskych sportovcu z poslednich let, bude nam asi zrejme, ze i ve sportovni modelarske cinnosti u nas je nad cim se zamyslet. - Red.)
Podporou pro sportovce ainstruktory jsou nase sborniky „Informacni materialy", ve kterych se publikuji teoreticke stati, vykresy modelu ruznych kategorii, rady aj. Aktualni vydavani techto sborniku je mozne toliko s pomoci Vydavatelstvi DOSAAF, I samo vydavatelstvi by se melo vice starat o vydava ni literatury pro leteeke modelare . , , .... Jsou jeste cetne dalsi ukoly k resent. Pracovnici klubu, vybor Federace letecko modelarskeho sportu SSSR a mimoskolni zarizeni dluzi vypracovani smernic pro cinnost mladych sportovcii, jejich trenink, soutezeni atd. Pouze spojene usili muze vest k ttspechu v ziskavani nove sportovni smeny. Spolu s predstaviteli ministerstva osvety RSFSR a dalsich instituci hodlame sestavit nove programy pripravy pro' drzitele odznaku ,,Letecky modelar DOSAAF SSSR“, pro instruktory krouzkfl, trenery a rozhodci. Zasadni iipravy vyzaduji take „Jednotna sportovni klasifikace“ a soutezni pravidla. — Tim vsim se zabyva Dstredni leteckomode larsky klub DOSAAF v soucasne dobe.
2
Kluci z Mladi· Boleslavi by I6tall od r&na do vedera
mladd s papirovymi hazedly a pro stardi s ,,Vosou“ . Vyhodnocenl souteil bylo pfi spolecnem tdborSku. Na chate Polom v Orlickych horach meli ctrnact dnlsldlo miadi m od e lifi z krouzku LMK Kovotex v fiervenem Kostelci. Program tabora, pripraveneho OV Svazarmu v Nachode, byl zameren hlavne na letani s volnymi i RC vetroni na svahu za chatou. Kdyz podasl neprdlo letani, chodili chlapci na vychazky do hor. Volny cas vyplnili jeste strelbou ze vzduchovky’ a daldl brannou cinnosti, OV Svazarmu pro ne pripravil i besedu o 2ivot6 v SSSR. Zpracovano podle pfispivku P. PetrouSka, ing. J. Posp(§ila a J. Broze
Svazaci se udili m odelarit Jiz tradidnd patii jeden den v Branndm tabore 0ClV SSM a Svazarmu na Rovisti u Slapske prehrady modelSrum. Pod vedenlm pracovniku sekretariatu CURMoK FrantidkaSpackaaJiriho lu s tra se budoucf sportovni instruktori zdkladnlch organizacl SSM seznamuji s modeldrstvim jednak vseobecne, jed nak v prakticke casti sami take stavl model rakety PARA ze stavebnice MODELA a Vosu a Kolibrika ze stavebnice IGRA. I kdyz naprosta vetsina iicastniku tabora se jeste nikdy s modelarstvim nesetkala, patri obvykle v zavSrecne anketd nejlepSi hodnoceni prave jemu. Coz je o to cennejSI, ze o prizen ,,souperi" s tak atraktivnim i sporty, jako je vodni ly^ovani a motorismus, hon na li§ku, jizda na koni adaldi.
Letadla v klubu m l^deze
Ve Strakonicich si s vypii|ienym Llonem zal6tal i dipt. tech. V, NeSpor
V krasnem prostredi t r iv ill prizdn in y chlapci z 0erven6ho Kostelce
Soutez pro m od e lire -sta vite le plastikovych modelu ze stavebnic (tzv. kitu) zorganizoval v kvetnu leto^niho roku Klubsberatelii plastiko vych modelu Svazarmu v Plzni, ktery pracuje pod stfechou klubu mladeze Dominik. Navstevnici vystavkyobdivovali letadla vsech typu a velikostt. Pri soutezi byl kladen duraz na presnost stavby, cistotu a napaditost prace a zvlast' byly hodrioceny rilzne upravy a „p ridelavky" priblizujlci modely co nejvlce velkym vzorum. Soutezlcl proto predkladali spolu s mo dely fotografie, vykresy a dalSI dokumenty, nSvstevnici z nich velmi obtizn§ ziskane, podle n ic h i pracovali. Vznikly tak modely, ktere se postavenym bez uprav ze stavebnice t4mer nepodobajl. U vetSiny tvOrcCi se projevil smysl pro autentidnost i v barevndm provedeni, modeiy nejlepdich vynikaly fadou velmi pracne a prec iz n i provedenych detailu. Prvni misto obsadil model slavne stihacky Lavodkin La-5 UTI ze stavebnice Kovozavodu Prostdjov doplndny oteviraclm krytem motoru a kandnu, oteviracl kabinou atp. Kdyzse pinsetou zahybalo miniaturni ridicl pakou v kabine, pohybovala se korm idla. . . I dais! modely byly zajimavd: bombarder Wellington byl umisten na makete valecneho
MODELAR · 11/1975
letiStd. Mode! stihaciho a bombardovaciho letadla Phantom se blizil svemu velkemu vzoru stovkami droboufikych popisCi aznacek. Bom b a rd s Marauder met podrobne vybavenou kabinu a pumovnices pln^m n£kladem. Pozorovaci letoun Kingfisher byl umfstdn na makete lodniho katapultu, ktery ktomuto letounu terrier neodmyslitelne patri. Modely letadel, ktere soutezily v'kiubu mlddeze Dominik v Plzni, se libiiy. Nejkrasnejsi ze vOeho bylo v§ak to, ze modely vcjenskych letadel, jakkoli vyhlfiejf bojovne, nikdy nemohou nikomu ublizit, jako to bohuzel ciniiy a cini jejich velke vzory v nepravych rukou, Jaroslav Schmid
Ve vesnici Louka ■na upati Karpat premySlel s. Tomiala, reditel ZDS, co s volnym casern zaku. Rozhodi se pro zalozeni leteckomodelarskeho krouzku; s organizaci i s materialem mu pomohl Vft Mastihuba, predseda OMR v HodoninS. Vedeni krouzku se ujal s. Skopfk, jenz dfky pochopeni manZelky (ktera jezdi soutezne s vozem Skoda), rnuze teto prdci vdnovat veSkery volny das. Podarilo se mu ve Skole zaridit dilnu, na jejiz vybaveni poskytl MNV finandnf podporu. V krouZku pracuje 21 dlenu, vedeni proto muselo byt rozsireno o pomocneho instruktora Fr. Hrabadka. Krouiekseloniziidastnilokresniho kola STTM ve Veseli nad Moravou, letos na konci Skolniho roku usporadal vystavu svyOh praci v prostorach dkoly. Jeji vedeni navic umoznilo z/ikum z krouzku pobyt ve stanovem tdbore na moravsko-slovenskem pomezi. Byla to pekna odmena mladym modelafum za jejich poctivou praci v krouzku i ve dkole. fiasto siysime stiznosti na nasi mladez. Neni vdak nekdy vina v nas, drive narozenych? Misto narkii bychom meli slevit za sve pohodlnosti a zkusit to jako soudruzi v Louce. A nejen s modelarstvim! Josef Zeieznik GFt/IR Hodonin
O Z N A M E N ! KLUeCl H OPRAVA - MK Fob& ovice ma tuto spravnou adresu ncidelnika: Svatopluk Gemy, Chodske nam. 25, 345 25 Hostoun. (Chybna adresa uvefejnena v MO 8/75.) Η V LMK pri Pofane O p a to vi-Lu ien e c bo! dfta 1.1. 1975 zalozeny RC-klub. Ndielnikom klubu je Gabriel Kovats, Namestie 1. m£ja MS 11/1. ■ LMK Kyjov oznamuje presnou adresu noveho nadelnika: Petr Kfivak, Pod Zvonic/ 2072, 697 01 Kyjov. Redakoi do§lo (po ovdreni u CilRMoK Svazarmu) dne 12.9. 75. ■ Klub sbSrateib plastlkovycb modeiu byl ustaven pri ZOSvazarmu PlynostavPardubice. Predsedou KSPM je JUDr. Fr. Kupka, Jilemnickeho 2240,530 02 Pardubice Dukla. Adresa klubu: ZO Svazarmu Plynostav Pardubi ce - Klub sberatelu plastikovych modeiu, nsbrezi 0s. arm£dy 1556, 530 02 Pardubice. - Redakci doSio (po overeni u CURMoK Svazarmu) dne 12. 9. 75. l i ZO Zvazarmu - Model klub VSZ KcSice bola ustanovena d r a 1. 7. 75. Zdruzuje modelctrstvo letecke, lodne, raketove, automobilove, plastikove a zelezniine. Predsedom je ing. Ladislav Vi rag, Muskatcva 6, 040 01 KoSice. - Redakcii doSlo drta 12. 9.75.
----------------Y Y Z V A -------------ustredniho vyboru Svazu pro spolupraci s arm adou k clenum a funkcionarum Svazarmu Soudruzky a soudruzi, ■ tvorivd iniciativniprdcenusich pracujicich, ktere jsme na vsech mecic.h svedky, predznamendvd tvorbou dalsich novych hodnot velkpu uddlost pristiho roku, kterou bude X V . _sjezd nasi Komunisticke strUny Ceskoslovenska. Miliony pracujicich hez rozdilu vekuodpovidaji svym obetavym cinorodym usilim na vyzvu UV KSC, vlddy CSSR, (JRO a U V SSM . Jsme svedky nebyvale vysoki angazovani licasti a ohetave prdce pro dalsi rozvoj nasisocialisticke vlasti, pri niz vyrustaji novi organizatori a prukopnici progresivnich me tod, socialistickeho zpusobu zivota a prdce pro spolecnost. Stranou tohoto hnuti nezustdvaji ani clenove nasi dobrovolne branne spolecenske organizace. Tern take patri uprimne podekovdni Ustredniho vyboru Svazarmu za jejich tvorivou a obetavou pomoc pri napbiovdni nejen brannych itkolu vlastnich nasi organizaci, ale i dalsich ndrocnych cilu v rozvoji nasi spolecnosti. Vysoko ocehujeme, ze svazarmovci svou praci k podpore vystavby a obrany socialismu chdpou jako svuj prinos a vyznamny podil k dalsimu rozvoji mirovych sil a mirove politiky celeho socialistickeho spolecenstvi. Soudruzky a soudruzi, rozhodujid oblast, ve ktere orientuje vyzva JJV KSC, vlddy CSSR, LJRO a LJV SSM pozornost vsech nasich pracujicich, je splneni ukolu v ndrodnim hospoddrstvi. U vedomi, ze prdve zde se rozhoduje o vytvdreni rozhodujidchpredpokladu pro rust zivotni urovne a spokojenosti naseho Iidu a tim i pro zvysovdni branne sily naseho socialistickeho stdtu, udelejme jako svazarmovci vse pro to, abychom v tomto iikolu cestne obstdli. Vedle kvalitniho plneni iikolu zabezpecovdni potreb obrany nasi zeme plnme dusledne jako svazarmovci vsechny sve dkoly na pracovistich, stahme se bojovniky za tvurcipristup v konkretizaci Provoldni v podminkdch nasich pracovnich funkci i v nasich svazarmovskych zdkladnich organizadch a klubech. Clenovi svazarmovskych brigdd socialisticke prdce, prohlubujte sve dsili, ktere je vlastni clenum nasi vlastenecke branm organizace, o dalsi rust efektivnosti a vykonnosti v plneni vasich zdvazku. Svazarmovstimotoriste, vyhlaste bojzasnizen i nehodovosti, zvyseni kdzne a disciplinovanosti vsech svazarmovcu na komunikacich. V autoskoldch udelejte vse pro vsestranny rozvoj schopnosti a pripravenosti dalsich ridicu. pro nds prumysl, zemedelstvi i pro nose ozbrojene sily. Posilujte vychovu k vysoke kdzni, mordlce a odpovednosti vsech vdmi vycvicenych ridicu. Svazarmovsti letci, vysadkdri a radiste, i od vds se ocekdvd, ze odpovite svymi zdvazky k vysoke hospoddrnosti, ke zkvalitneni pice o sverenou techniku a jejimu efektivnimu vyuziti
a k jeste sirsimu prinosu vasiprdce pro spolec nost. Vyhlaste bojproti vseni leteckym nehoddm a nekdzni. Ocekdvdme, ze i brand a instruktoH braneckych stredisek privitaji X V . sjezd KSC rozvinutim sveho hnuti za vysoki vysledkyvpripravena sluzbu v nasiarmdde. Brand, stahtese vytecniky sve specidlni odbornosti, Rozvinte hnuti za vytecneho stfelce, mordlne i fyzicky zdatniho sportovce, vzorneho pracovnika sviho oboru a za vysoko ukdzneny branecky kolektiv. M ladi svazarmovci a clenove zdkladnichorganizaci, rozvijejte aktivitu k dalsi iicasti na zvelebovdni obci a mest a na spoleienskem zivote p ri neochabujici pozornosti k plneni iikolu nasi organizace v branne vychove. IJkolem dne je dale zvysovat pritazlivost obsahu prdce vasich zdkladnich organizaci, zvyHujte svoji brannou pripravenost. Pracovnici vsech hospoddrskych zarizem Svazarmu, projednejte vyzvu za n o vi pracovni uspechy k X V . sjezdu KSC a prihlaste se k m svymi zdvazky na vytvoreni dalsich hodnot. Pripojte se k hnuti ζα hrdy titul podniku X V . sjezdu KSC. Clenove a funkciondri orgdnii Svazarmu a rad odbornosti vsech stupnu, ocekdvdme od vds, ze udeldte vse pro to, aby se zintenzivnila vase masove politickd prdce, vase pom oc k tomu, aby nase zdkladni organizace a kluby s jeste vetsi aktivitou, pripravenosti a umenim pristupovaly k objashovdnipolitiky n a d K om u nisticke strany Ceskoslovenska. Cilevedomou praci a svym zvysenym osobnim stykem se zivotem naseho hnuti v nejzdkladnejsich cldncich v obcich, na zdvodech i na skoldch vytvdrejte podm inky pro dalsi vsestranny rozvojpoliticke a pracovni aktivity, pro dusledne a dspesm splneni vsech prijatych zdvazku. K tomu vyuzivejte vsech bohatych^zkiisenosti z prubehu 30. vyroci osvobozeni Ceskoslovenska Sovetskou armddou. Dbejte, aby se s dosazenou iniciativou dobre hospodarilo a aby se vyvijela sprdvnym smerem. Popularizujte nejlepsi cleny a kolektivy svazarmovskych organizaci, klubu a kroulku a na jejich vzorech a za jejich pomoci plhte dkol ulozeny nasi organizaci - rozsirit jeji pusobeni na siroke masove zdkladne. Soudruzky a soudruzi, takovdto prdce pro spolecnost se stane nejdc'innejsi cestou k tomu, aby se ddle posiloval socialisticky charakter nasi organizace a take trvale silila jeji spolecenskd vdznost v ocich nasi vefejnosti. Pod vedenim Komunisticke strany Ceskoslo venska vykrocme \>stric X V . sjezdu K SC a dalsi m u rozvoji nasi socialisticke vlasti. Praha 27. zdri 1975 Usiredni vybor
Svazu pro spolupraci s armadou
S Model club pri DPaM v Je lia ve zahajii svoju fiinnosf dnom 11. 5. 75. Adresa naieinika: Dusan Mihalides, MDPaM, 049 16 Jeliava. - Redakcii doSlo dfta 17.9.75. lb LMK pri ZO Martin - mesto ohlasuje zmenu nadelnika klubu. Novym nacelnikom sa stal Viliam Krivo§(k, ul. . Pionierov 4, 036 01 Martin. - Redakcii do§lo dria 26.8. 1975. . a LMK Svazarmu pH CSAD Frydek-Mistek oznamil dne 24. 9. 75 adresu noveho naielnika: Jan Sterba, Stara Riviera 1820,738 01 Frydek-Mistek. ■ V okrese Martin boli utvorene dva nove letecko modeiarskS klubv: - LMK pr! ZO Zvazarmu Zelezniind opravovne a strojarne v n itk y ; ndielnikom je ing, Gabriel Karaba, Gagarinova 578/3,038 01 Priekopa. - LMK pri ZO Sudany; ndielnikom je Miroslav Stario, ui. Frarla Krdl’a 768, 038 52 Sudany. - Redakcii dodlo dfta 25.9.75.
MODELAR · 11/1975
V y stava ke Dnu Svazarm u Velkemu zajmu se te§ila vystavka praci lodnieh, leteckych, automobilovych a zeleznicnich modelarCi na Libenskem ostrove v Den Svazar mu Prahy 8. Po brannem zavode tri6lennych druzstev, ktery pro d§ti usporadal OVSvazarmu v Praze 8 a prvni a druha ZO ,,Stara plavba“ , nabidli modeteri d§tem je§t§ I.akav6j§i zazitek: mnohe z nich videly poprve radiem rizene modely letadel a lodi. Mnozna, ze prave toto Cisp§§ne vystoupeni privede do modelarskych krouzku dalSi omladinu. J. Dostalova
3
MISTROVSTVICSR pro kosmicke modely
JeSte k organizaci: prekvapil maly pocet nezm§renych startii u vySkovych soutezi mbn§ nez 3 %. Mila byla pohotovost vyhodnocovaciho strediska: kazdy soutezici vedel nejpozdeji do konce letoveho kola, jakehovykonu dosihl, Opine rozmnozend vysledkovd listiny byly k dispozici tehoz dne vecer. Organizacnimu stabu (J. Tomek, V. Hadac, ing. V. Milbauer, J. Kroulik a dal§i) se proste podarilo obstat i v ,,cizirrr prostredi na vytecnou. A. Rosenberg
Po osmitete prestavce se ujai p o ra d a n i vrcholne ,,raketyrske“ souteze opet klub raketovych m odelafu v Praze 7. Protoze v Praze se letat neda, musel nepocetny kolektiv pofadatelu zajist'ovat akci ,,dalkove“ . Volba padla na letiste Kladno, starosti s ubytovanim a stravovanim po m oh ly vyresit Spojene ocelarny n. p. Kladno, ktere nad m istrovstvim prevzaly patronat. Jake to bylo? Podivejme se na m istrovstvi ze dvou hledisek. Nejprve
OCIMA BODOVA0E Souteze maket - hlavne nizsich ,,objemovych" trid ziskavajistaleviceobliby; potesitelni je i jejich stoupajici Ciroven. Take technicka v soutezi maket tr. S-6-D (do 40 Ns) se objevilo letos pres 50 % modelii s funkdnimi dvema i tfemi stupni. Novinkou v teto kategorii bylo bodove hodnoceni letu, jehoz ucelem je ,,zmirneni“ pravidel - v pfipade nezmereni vysky letu byl dosud soutezici vyrazen. Charakteristickym jevem mistrovstvi byla liroda maket cs. rakety SONDA. Nekterez niohnapr. J. Schreiera nebo V. Kucery - byly velmi peclive zpracovany. Mnozstvi teohto maket do.kumentuje jednak zoufaly nedostatek podkladCi, jednak i pohodlnost souteficich, kteri si mnohdy nedaji praci se shromazdenim i toho mala podkladu, ktere u n£s je. Nekoliksoutezicich - patrne spolehajicich na dobre jmeno z predchozich soutezi - predlozilo sve modely bez kvalitni povrchove upravy nebo s nedbale provedenymi opravami. Naproti tomu zaslouzi pochvalu velmi ciste zpracovana maketa Nike Apache hradeckeho Ferbase, ktera vsak pro nezmereni vysky nedosahla odpovidajiciho umistSni. 0 bodovacich maketech Ize bez nadsazky rici, ze - pokud se viastni stavby tyce - bylo jiz vykonano vse, co vykonat Ize. Modelari, kteri se umistili mezi prvnimi deseti, dCislednevyuzivaji libivosti zvolenych predlob a dokonalosti podkladii - hlavne clenita tryskova dna s peclive vypracovanymi detaily umoznujiziskznacneho poctu bodu. Po statickem hodnoceni byly rozdily mezi prvnimi sesti modely velmi tesne. Krome znamych maket SATURN K. Urbana, J. Divise a ing. Ivanca si zasluhuje pozornost SATURN V Tomase Indrucha, jenz jako jediny letal bez pridavnych stabilizitorO. Modely SOJUZ Petra a Pavla Horafikovych a Martina Michalika patri k na§i §picce, zlepseni bylo patrne i na make-
00ΙΜ Α PORADATELE
Bodovadi (v pine praci vidite A. Rosenberga a R. Zeisbergra) mell p a trio t hodin co delat, aby zvladli lirodu maket
Vladimir Hadad
VY SLED K Y
tach DIAMANT Mirka a Jiriho Horacku. K informovanosti pocetnych divaku prispel ,,hlasanim“ podrobnosti o sout§zicich i modelech ,,Bejby“ Hadac. Po dramatickem prubehu sou teze, kdy nekolik zavad na navratnem z'arizeni a poskozeni modelii pripravilo soutezici o cenne body, odstartoval jako jeden z posiednich Karel Urban a perfektnim letem obhajil sviij. lonsky mistrovsky titul. Pri statickem hodnoceni kladlo vsech pet bodovacu duraz hlavne na pfesnost stavby, v tom jim napomahalo pet pomocnikii mericu. Skoda, ze i na teto soutezi musely byttri modely vyrazeny, nebof jim chybela zdkladni data pro hodnoceni. V klubech by se mela venovat vetsi pozornost priprave na vrcholne souteze - opet se objevila maketa s chybne udanym pomerem zmensenf. Tyto nedostatky znamenaji jednak vice prace pro bodovafie, jednak bodovou ztriitu pro souteziciho.
4
Prvni rok se leta podle novych pravidel FAI, nemohli jsme proto vychOzet z cizich zkusenosti. Soutez je nyni narocn^ jak na poradatele, tak na kOzen soutezicich. Na Kladne se podarilo ηέοο skoro nevidaneho: soutez probehla bez jedinbho protestu! Pfekvapeni (nebo spise siInych zazitkii) bylo nekolik. Zacneme tim neprijemnym: soutSz raketoplanii tridy Orel se stava hazardem. Naprosta vetsina modelOru totiz pristupuje ke stavbe nezodpovedne - nema zakladni teoreticke vedomosti o pevnosti (Ize rici, ze na Orovni ZDS). Kdyz se k tomu pripoji i znadne nepresnosti a nepeclivosti ve zhotoveni, vypada situace tak,'ze (nenastane-li nahle obrat k lepsimu) se asi dodkame v nejblizsi dobe prvnich zranenych. K napravd staci m alotroSku vice myslet pri stavbe. Druhym, tentokrat prijemnym prekvapenim bylo mereni vysky. Pfistroje TZK (vzdy dva na stanoviSti) obsluhovali absolventi kursu komisaru, ktery se konal t§sne pred mistrovstvim. Vsem budiz ke cti, ze se snazili, jejich snaha nebyla vynalozena nadarmo a takvyskove sou teze byly snad nejobjektivnejsi v historii naseho raketoveho modelarstvi. S organizaci mereni vas pravdepodobne seznamime v samostatnem olanku. Sportovni casti souteze vladnul tvrdou rukou ing. Miroslav Horacek; ma velky podil na jejim plynulem priibehu. Skoro vssichni sportovni funkcionari byli absolventy IMZ sportovnich komisafO; meli tak moznost ovefit si v praxi derstve nabyte zkuSenosti a obstali na vybornou. Az na soutez raketoplanii melo mistrovstvi pomdrne vysokou Ciroven - letali totiZ i mnozi staff kozOci, ktefijizvm nohapripadech povesili modelarstvi na hrebik. Pricinou jejich aktivity je blizici se mistrovstvi sveta - mistrovstvi CSR bylo prvnim kriickem k reprezentacnimu tilku.
Kategorie S-3-A (padέk 2,5 Ns); juniori: 1. J. Polok, Trinec 489; 2. K. Machac, Hradec Kralove 413; 3. Mir. Horacek, Adamov 344 s; - seniori-A. Ing. Ivan Ivanco, List! n. L. 594; 2. M. Michalik, Adamov 567; 3. L. Bechyne, Touskov 551 s . Kategorie S-5-D (raketopt^ny 40 Ns); juniod: 1. K. Machac, Hradec Kralove 540; 2. Ivan Svrdina, Senov 530; 3. St. Novak, Mlada Boleslav510s;seniori: 1. L. Bechyne, Touskov 745; 2. Ivo Kriz, Plzefi 623; 3. Ivan Benda, Plzen -604 s. Kategorie S-2-A (vySka se zatezi 10 Ns); juniori: 1. A. Haljan, Mladd Boleslav 466; 2. I. Svrdina, Senov 434; 3. Jar. Perik, Adamov 426 m; seniofi: 1. VI. Fibich, Ostrava 488; 2. J. Taborsky, Praha 475; 3. Hrivnac, Ostrava 464 m. - Katego rie S-6-D (makety - vyskova souteZ - 40 NS); juniori: 1. J. Perik, Adamov, SONDA S 6,91185; 2 . 1. Kite, Llsti n. L., SONDA S 91036; 3. J. Polok, Trinec, Sonda S 9 891 b; - seniori: 1. Petr Horadek 1278; 2. Pavel Horacek, oba Adamov a SONDA S 6,9 1266; 3. J. Schreier, LJsti n. L., SONDA S 3,4 1219 b. - Kategorie S-7-A (bodovacimakety): juniori: 1. Jiri Horddek 847; 2. Mir. HorAcek, oba Adamov a DIAMANT 2B 840; 3. J. Polok, Trinec, Sonda S 1,2 688 b.; - seniori: 1. Karel Urban, Praha, SATURN 5 965; 2. Jar. Divis, Praha, SATURN 1B 960; 3. Petr HorScek, Ada mov, SOJUZ 11 927 b.
MODELAR · 11/1975
Odhazovaci KONTEJNER
navrzeny ing. Mitanem JELINKEM z RMK v D ubnici η. V. sice nevynika eleganci(coz au tor pfiznava), je vSak stavebne je d n o duchy a spolehlivy. plynCi. Trubka d spojuje kontejner s trupem; zalepime do ni vymezovaci krouzek (napr. z tvrde balsy nebo z lepenky). Pozor - v krouzku must ziistat otvor o dostatecnevelkem prumeru (alespofi 12 mm), jinak bude ohrozena funkce kontejneru. Spojeni dfICi 3 (drzak vybrouseny z balsy na vrtacce ci na soustruhu), 4 (pylon z tvrde balsy tl. 5 m m )a5(trup modelu) musi byt dostatecne pevne; zesilime je radeji pFeklizkou tl. 1 mm. Kontejner must jit na drzak nasunout ztuha, pri vymetu se vsak musi bez potizi oddelit.
10-1, 2-4 4,1 s, u motorO RM 10-1, 2-7 6,6 s (prumer z mereni dvaceti kusu motorCi obou typu). Motor v trubce a odhodi kontejner asi 5,6 s po startu, k vymetu navratneho zarizeni dojde za dal§i sekundu. PfiiPRAVA ΖΡ02ϋέΝέΗ0 ZA2EHU Do trysky motoru nasypeme a dievSnym kolikem zatladime zazehovou sloz M-1. Vrstva zatlafiene sloze musi zakryt zazehovy1prostor trysky motoru, tj. vrchni vrstva musi mit prumer alespon 3 mm. Nyni do trysky nasypeme 0,2 g zpozd'ovaci sloze Z-1, kterou opet zatlacirne kolikem (i smerem proti stene trysky); vrstva sloze musi byt homogenni. Nakonec do trysky nasypeme a zatladime opet vrstvu sloze M-1 tak, abyzcela zakryla predchdzejici vrstvu (o b r,2).' Sloz Z-1 je pomalu horici bezplamenna sloz, na rozdil od sloze M-1 necitliva na mechanicke podnety. Obe sloze si mohou kluby objednat u RMK Dubnica nad Vahom. Popsany zpusob pouziva autor jizdeiSi dobu; s uspechem jej vyzkouseli i nasi reprezentanti na lofiskem MS v Dubnici η. V. Snizenihodnoty prumerneho tahu m otorii a zdvojnasobeni celkove doby tahu ma totiz za nasledek snizeni maximalni rychlosti modelu a tim i zmenseni aerodynamickych sil, pusobicich na nej v motorovem letu a vyraznd zvyseni dostupu.
PfilPRAVA K LETU
K STAVBE Kontejner 1 (obr. 1) siepimeze ctyr dostatecne pevn^ch papirovych trubekovnitFnim 017,8 az 18 mm. Trubka a je spojena s hlavici 2 gumovou nitf 2 x 1 rnm, k nid je pfipevnen brzdici prouzek nebo maly padacek. Trubky b a c sikmo seFizneme a zakoncime papirovymi krytkami (napF. z kreslici ctvrtky), ktere prilepime pouze po jedne polovine obvodu, aby se mohly p'ri v^metu odklopit a umoznit tak imik
Do trubek b, c, d vsuneme motory RM 10-1, 2-4, do trubky a m otorRM 10-1, 2-7, jez diky odlisndmu zpozdSni vyhodi navratne zarizeni asi 2,5 s po odhozeni kontejneru (sportovni komisar opet ztrati naladu). Vyhodnejgi je zpCisob letani se zpozdenym zazehem jednoho motoru. Do kontejneru vsu neme motory stejneho typu jako v prvnfm pfipade, u motoru v trubce d upravime okamzik z4zehu dale popsan^m zpusobem. Vsechny Styri motory zazehneme jako obvykle pomoci ctyr Slehovych palnikCi, zapojenych do serie. Motor v trubce d vsak zacne pracovat se zpozdenim asi 1,5 s, tedy v okamziku dohoreni hnaci slo2e ostatnich motoru. Celkova doba hofenf (od zazehu po vymet) je u motoru RM
nost zkontrolujeme daisim otodenim tdlesa. Rozmery pripravku jsou uvedeny v TABULCE. Vladimir BAAR
Bezpecnylet
TABULKA NejvdtSi m#reny pnim §r
raketoveho modelu zavisi na presne praci pri stavbe. Usnadni ji i popisovany pripravek pro presne urdeni stredu rotacnich teles (z&ek, valcu, hlavic atp.). Ramena A a B pripravku spolu svirajf Cihei 90°, ktery puli rameno C. PFipravek zhotovime z kovu nebo z tvrdeho dreva. Mefene teleso vlozime mezi ramena pripravku a podle hrany ramene C na ne vyneseme usecku. Teleso pootodime asi o 90° a znovu oznacime; pres-
D iik a ramene A
B
C
80 100 120 140 160 180 200
100 110 120 130 140 150 160
1000 110 120 130 140 150 160
155 180 205 225 250 275 300
v ie ch n y m iry jsou v milimetreoh
P ri stavbe makety musime dasto pFepoditdvat rozmdry skutefind rakety, udand ve stopdch di palcich na metrickd miry a potom jedtd do pFisludndho mdFitka zmendenf. Vzorec x =
V
·
V
kde x . .. poiadovany rozmdr makety v mm y . ,. rozmdr predlohy ve stopdch (palcich) v. . . rozmdr anglickd jednotky v mm (palec = 25,4 mm, stopa = 304,8 mm) m . .. mdFitko zmendeni Ize zjednodudit do tvaru x = y · k, kde k = —
m
k . .. koeficient zmendeni. Timto zjednodudentm vzorce se vypodet usnadni.
MODELAR · 11/1975
- iii-
i
■Μ ββ
Ο TECHN1CE ν Plovdivu h o vo rf Jin KALINA trener pro volne letajici modely
MOTOROVE MODELY F1C maji pfi merenem maximu 180 vtefin jiztradicne nejvetsi pfebyek letove vykonnosti. DCikazu pro to je nekolik - tzv. absolutni vykonnost v klidnem ovzdusi se pohybuje od 300 s az do udajnych 540 s; i pocet rozietavajicich se na leto§nim MS - 42 - potvrzuje tento fakt. Chystane zkraceni doby chodu motoru na7 ssice neni tim nejspravndjlim fessenim, na nejaky cas ale snad snizi vykony modelii. VetSina soutezicich Idtala s modely klasicke koncepce, tj. s kfidlem-s dvojitym vzepetim, hloubkou okolo 200 mm a s odpovidajici plosnou delkou trupu. Takove modely m§!o i nase druzstvo, pouzili je i 2. a 3. v klasifikaci jednotlivcO E. Verbickij (o jeho modelu jsme psali v M o d e rn 8/1975) a Kanadan Burns. Jeho treti misto je velkym uspechem -v z d y f trenovat jezdi na Ietist§vzcilen670 km, nandmvsakmuzeletat
Vitezny motorovy model MS 75
nejvice 120s; pokud chce letat vice, jezdi na letiste vzdilene 300 km! Vitez Lars Olofsson - novacek ve dvedskem druzstvu-vychazel pri konstrukcisvehomode lu ze zkusenosti exmistra sveta R. Hagela. Model ma kfidlo o pomerne velke Stihlosti a s balsovym potahem, takze nekmita pfi motorovem letu tak, jak to i v dobach neivdtdi slavy pfedvadel na svych modelech Rolf Hagel a na ietosnim MS dalsi Sved Akesson. Velmi zajimavy model mel v Italii zijicf svycarsky reprezentant Urs Schaller, patfici jiz k ,,inventafi" MS, Konstrukdne model nalezi ke ,,§1
Lars Olofsson pouzil v soutdzi dva shodnd modely liSici se pouze profilem kfidla a ηέζνβιη. Jiz v treninku a pak pri soutdzi udivovaly modely znadnou rychlostf motoroveno letu, coif pfi velkem rozpSti kfidla jezasluhou i velmi vykonneho motoru ROSSI (ktery si soutezicivlastnorucnd upravil) a vhodne vrtule ze skelneho laminatu. V rozhovoru se konstrukter pfiznal k Cizke spolupraci s danskym reprezentantem Kosterem; ta je patrna napf. na uspofadani ocasnich ploch jeho modelu. Olofsson pouzil brzdu vrtule vynjberrou seriove v USA. Jeji udinnost bylapatrria pfedevdim
OBR.1,2,3. Ktechnicky nejzajimavfejiim patril model Urse Sehallera
pfi rozldtdvani na 4 vtefiny motorovdho chodu. Casovad ovladajici rhechanismy (vyskovka, smdrovka, motor, brzda a determalizdtor) byl amatersky vyroben z fotospoustd; tato iiprava je u dpidkovych svetovych modeldfu.y«i«st pomdrne dasto. Oasovace SEELKJ-mfjiibhz znadnou poruchovost, jez mk dasfo za nasledek rozbiti modelu. Pfijrenirffcu, kdy si Olofsson ovefoval letove,vlastnosti,,svfch modelu, se doba letu ybovala okofo 6 minut.
ro z p £ ti k rid la d dlkc k rid la hm otnost plocha k rid la p l*c h a v y ik o v k y m e to r v rtu le
6
MODELAR · 11/1975
svifiku je vyveden souosym konektorem (..jack") do strany, zcelazakryty casovafi Seeiig je umisten pod teSistdm, na spodku irupu. Pfi trdninku mel Schaller potize s motorem, ktery se zrejmd v tropickdm podasi prehrival. V soutezi vSak predvedl perfektni vykon a zaslouzene skondil na Sestem miste. Objevily se pochopitelnd i exttem y- Kanad'an Eggleston mel jako jediny kridlo modelu se vzepetim do jednoducheho V, potazene tenkou preklizkou. Denis Ferero naproti tomu letal s modelem s eiiptickym vzepetim kridla, ktery byl zviaStni i Cipravou motoru Rossi - ten mel zakrytachladici zebra navaici; motor se rychleji zahriva na prvozni teplotu. Pohonnd jednotka - motory ROSSI - tvori vObec samostatnou kapitolu. Vykonnost serioveho, neupravovandho motoru stadi k Ospednemu souteznimu letcini. Mnoho souteiicioh se proto motorem pfilid nezabyva a mnohdy jej neumi ani dokonale vyladit! To kontrastuje treba s pfistupem nadich reprezentantu, ktefi •osvych motorech vddi vde-prace nanich je jim skoro dennim chlebem. Dostzahranidnichmodelaru si pochopitelne motory ROSSI upravuje; mezi nejcastejdi zasahy patri montaz zhavici hlavy z motoru COX, vysledkem je pry 500 ot./min. k dobru. Takrka standardnim vybavenim se stdvaji brzdy vrtule. Nejdasteji to byva spirdlovd pruzina, kterd se po odjidtdnt utahne okolo unddede vrtule. Novyprincip brzdy pouzivali Ameridane. Jeho autorem je R. Hacek, protoZe vdak teprve zadina sdriova vyroba zafizeni, hepodarilo se zjistit blizdi podrobnosti. Zajem vyvolala jeho funkoe - po zabrzdeni se vrtule jedtd pootodi, zastavi se az v horizontal™ poloze (aby se nepodkodila pfi pristdni). Ndkteri modeldri zkracuji dobeh vrtule i jin^mi zpusoby, treba klapkou uzavirajici vytuk. Potreba co nejrychlejdiho zastaveni vrtule je stale aktualnejdi - po zkrdceni doby chodu motoru bude nutno vyuiiit kazdou desetinu z povolenych sedmi vterin.
K ridlo bezne k o n s tru k c e m a v n itrn i cdisti o b o u pCilek vyztu iie n y o c e lo vo u s tru n o u o 0 0,3 m m . V n e jsi „ u § i“ jso u ce lo b a lso ve . P o lo v in y k rid la se n a s u n u ji na dva o ce lo ve d ra ty o 0 3 m m . Potah je z te n k e h o b ile h o M o d e lsp a n u ; b ila barva d o b fe o d ra z i te p e ln e za re n i. Vy&kovka je ce lo b a lso va , lepena H erku le se m ; za le ^i na co n e jm e n d i h m o tn o sti.
A-jednicka
WG P op iso va n y m o d e l pres svo ji n e o b vyklou k o n c e p c i le ta d o b re ja k v k lid u (120az 124 s) ta k - d iky p o lo ze te ziste - i v tu rb u le n ci.
Trup je n e jslo zite j§ im d ile m m od e lu . Je h o p re d n i cd st je z p re k liz k y tl. 2 mm a z lip o v y c h p rke n e k. H acek p ro k r o u iiv y v le k je zh o to ve n p o d le n avodu v M o d e la ri c. 3 /1972, na tru p u je vsak u m iste n kyvne. Z a d n i ca st tru p u je z vyb ra n e k v a litn i balsy tl. 1 m m . S tru p e m pevne sp o je n d kylova p lo c h a je k o n s tru k c n i, p o taze n a te n kym M o d e isp a n e m ; tv o ri za ro ve n loze v ysko vky. Obe casti tru p u se d o sebe n a su n u ji, sp o j je p o jiste n g u m o v o u n itf o p ru re zu 2 x 1 m m . Na p e clive m z p ra c o v a n i to h o to s p o je n l za visi z iv o tn o s t m o d e lu ; p o ku d se tru p p fi p ris ta n i v to m to m iste neohne, pra skn e ve t§ in o u je h o z a d n i 6ast. Cely m o d e l k ro m e vysko vky je slepen v y h ra d n e e p o x id e m . D e te rm a liz iito rje o v ladan dasovacem G ra u p n e r.
LuboSLOUZENSKY LMK Vodfiany
OBR. 4. Model s krlvkovym vzepdtim kridla Francouze D. Ferera byl ndpadny i pdknou povrchovou upravou
OBR. 5. Koreldti reprezentanti mdli na modelech deflektory pro odvedeni vyfukovych plynu mimo model RozmSry vrtuli se pohybuji okolo ustalend hodnoty 180x80 mm, mnoho sout§2icich si je zhotovuje amaterskyzeskelnych laminatii. Sta le casteji se pouiivd na vyztuzeni uhlikovych vlaken. Oblibene jsou i vrtule Super Nylon 7" x 4" z produkce firmy Graupner.
(O dalsich dvou kategoriich prineseme samostatna pojednani.)
MODELAR · 11/1975
7
M O DELY na G U M U locima aerodynamika Mirko MUSIL T e n to k rit n e m im v Cimysiu p s it o vypo dtu vykonu gum ou pohanenych m odeΙύ, an i o pro file ch krid el nebo vodorovnych ocasnlch ptoch. „G u m d k y ‘‘ se dlouholetym vyvojem dostaiy do stadia biizkeho optim dlnim u a velk6 skoky vykonu u nich neize oiekdvat. S leduji stdle je jic h v y v o jjiz od dob, k d y js e m je stavdl a letal ja ko reprezentant a kd yjse m takd d rie l n d ro d n ire ko rd na das po startu ze zeme, Tehdy jsem jeStd netuSil, ze aerodynam ika se stane mym ρονοΙάηίιν. U ndkterych m o d e lij se vyskytiy Spatnd letove vlastnosti, kterd zpCisobovaly kym icenf, p id y , houρ ά η ί aj. a s n im ii jsm e s i tehdy neveddli rady, p ro to ie jsm e neznali je jic h pfidiny, Ρ ίβ νά ίηά d is tz nich je dnes kazddmu aerodynam ikovi jasnd, p ro to ie se v ruznd formd vyskytuje i u skutednych letadel. Ztr&ty zpiisobend temito nestabilnimi jevy, vyjddfene ve vtefin&ch letu, jsou mnohem vetsi ne2 ztrdty zpusobene vlastni aerodynamikou, napf. rozdilem odporu hranateho a obleho t-rupu neboi riliznymi profily kfidel.Tentodruhy boj je vdak jiz podmindn^, protoie profily mohou zpiisobit tfeba nepodstatnou zmenu letovych vlastnosti. Spatne vlastnosti modelu zkrati dasto podstatne dobu letu a o techto letovych vlastnoetech a sefizeni modelu se chci vdaldim zminit. Guma je klasieky a jednoduchy motor, ktery m i vdak sve specifickd vlastnosti. Pfedevdim je to prCibdh krouticiho momentu, kter^jeznadne zivisly na podtu otddek, prCifezu, deice svazku
a kvalitd gumy. Mefime-li kroutic! moment v zivislosti na otafikich pfi navijeni a rozvijeni, dostaneme typickou kfivku podle obrizku 1. V prvni fiz i navijeni roste rychle kroutici mo ment, v druhe fiz i s to u p i kroutici moment s otickam i pomalu a temef linedrnd. Ve treti fiz i roste kroutici moment opdt prudce az k pfetrzeni gumy. Pri roztiSeni je opadny postup. Z plneho podtu otocek tdsne pfed pfetrzenim svazku moment prudce klesa (A-B), nisleduje tdmdf stala hodnota momentu (B-C)a konedne rychly pokles k nule. Obtize prameni prive z teto nerovnomernosti krouticiho momentu pri rozvi jeni gumy. Pomdr minimalni pouzitelnd hodno-
OBR. 1. PruMh krouticiho momentu gumovdho svazku hmotnosti 40 g, sloieniho ze 16 vliken gumy Pirelli 1x6 mm, pri rozvijeni. Kroutici moment je v Newtonmetrech (N.m)
ty (C) k maximdini (A) je 1:7. Vlivem zmdny krouticiho momentu meni se za letu otadky vrtule as nimi tahvrtule a jeji moment, ktery to il cely model kolem jeho pcdelne osy ve smysiu proti smeru otadeni vrtule. Pri vypoudteni modelu je kroutici moment gumoveho svazku maximaini. Vysledkem je prudke, dasto tdmdf svisle stoupani modelu. Kroutici moment vdak rychle klesa a s nfm i tah vrtule. Mendimu tahu vrtule odpovida i mend strma drdha letu. Pokud model na tuto zmenu tahu nereaguje okamzite zmendenim strmosti ' drahy letu (obvykle pfejde do stoupave spirdly), zustane ,,viset“ na vrtuli, pri demz se otddi kolem sve podelnd osy nebo spadne po ocase. V kazddm pfipadd znamend tato chyba stability nenahraditelnou ztrdtu vydky. Zatim co v klidnem podasi bez termiky dostoupd ,,gumdk“ kategorie Wakefield do vydky 60 az 80 metru, byva vydka po vyde popsandm „pddu" 20 az 30 metru, pokud model neskondi na zemi. Takovdto pady jsou vid y nasledkem nesefizeneho, pfipadne nevhodnd navrzeneho mode lu. Pridinou byva dasto vymena gumoveho svazku. Byl-Ii model zaletdn ,,na ostri n o ie " se starym vytahanym svazkem v klidnem ovzdudi a dostane novy svazek z jine gumy, potom Ize s jistotou predpokladat pretazeni po startu a pdd, zvladtd ,,promluvi-!i“ do tohojedtd turbu lence ovzdudi na rozhrani stoupaveho proudu (termiky). Pridinou tdchto pddu muze byt krome nesehraneho pomdru svazek-vrtuletd^serizeni modelu. Je-li samotny model v klouzavdm letu na hranici stoupdni a md navfc polohu tdzidtd hodne vzadu v blizkosti neutralniho bodu, Ize pddy po ocase s jistotou predpoklcidat. Odstranit bezpedne pretazeni a pdd vlivem pfebytku tahu vrtule na zacatku letu je mo^ne ndkolika zpusoby. 1) Sefidit model tak, aby po startu stoupal ve spirdle, jejiz polomdr se behem stoupdni s ύ bytkem krouticiho momentu svazku zvdtduje. Toto redeni neni nejlepdi, protoze v ostrd spirdle ztrdci model na stoupavosti. 2) Pohyblivd vydkove kormidlo, ktere je rizeno tahem gumovdho svazku nebo dasovadem. Tesnd po startu je model potladen, za nekoiik vtefin se kormidlo vraci do normdlni polohy. 3) Zmdna krivosti profilu kridla klapkou po celem rozpeti kridla. Klapka se krdtkodobd vychyli nahoru a zmensi krivost profilu kridla. Tento zpusob je uspedny a zadina se pouzivat take u volnych motorovych modelu, kde motor pracuje jen krdtkou dobu (7 vtefin), jeho tah je vdakznadny. 0asto se vychylka klapkv na kridle spojuje s vijchylkou vylkoveho kormidla. Toto redeni pfinadf maximdlni zisk, je vdak konstrukdnd obtizne. Daldi pridinou pretazeni modelu muze byt zmdna aerodynamickych vlastnosti kridla (pro filu kffdla) zmendenim rychlosti pfi strmem stoupdni. Vlivem pfebytku tahu po startu pfejde model obloukem do strmdho stoupdni. Pfitom leti v blizkosti maximdlniho soudinitele vztlaku. Viivem rychleho ubytku tahu vrtule klesne ve strmem stoupdni rychlost modelu, aniz se pod statne zmendil Cthel ndbehu kfidla. Pfi mendi rychlosti letu je mendi i Reynoldsovo cislo") kfidla. U nekterych profilu dochdzi pfi nizdim Reynoldsove cisle k hysteresnim jevCim, kterd jsou jasnd patrne na obrizku 2 a 3. Pfi vyddi rychlosti letu (vetdim Re) se model pohybuje po poldfe (a) az do bodu (A). Zde rychlost letu klesne a s ni i Re. Pfi mendim Re dostane se kfidlo do oblasti hysteresni smydky (B), ktera lezi jiz v oblasti odtrzenych proudnic profilu. Tim dojde k pddu modelu. Bez vrtule by se model jen rozhoupal, pomalobeznd vrtule ovelkem prumdru vytvdfi vdak svym krouticim momentem situaci mnohem slozitdjdi, na je jii vyfedeni obvykle vlastni stabilita modelu nestaci. Hysteresni smydku je mozne zmendit u ne kterych profilu pouzitim vhodnehoturbuldtoru. Velikost hysteresni smydky zavisi na turbulenci vzdudneho proudu (pfi stejnem Re). S rostouci turbulenci se hysterese posunuje smerem do vyddich Cy a zmenduje se. Proto ty l model s drsnym a hladkym potahem se muze cliovat velmi ruzne.
*)Reynoldsovo dislo Re = v- V/69000 (u zemd); v znadl rychlost letu v m/s, /s tfs d n i hloubku kfidla v metrech.
MODELAR · 1Ί&975
OBR. 2, 3. Poldry profiiu Go417 b a N 60 mdFend F. Schmitzem pFi nizkych Reynoldsovych Sislech. Na obou obrdzcich je dobre patrna hysterese poldr v oblasti Reynoldsova disla mezi 40 000 a 120 000 Re Jako pfiklad hysterese bylo pouzito meFeni dvou extremnich profiiu, tenkeho Go 417 b a tlusteho N 60. Ostatni beine pouzivane profily lezi tvarem i vlastnostmi mezi tdmito dvdma. Tato mdFenl, ktera jsou z existujfcich a dostupnych nejpFesndjdi, provedl F. Schmitz. Vdtdina starych tenkych profiiu, foukand v primitivnlch tunelech ve dvacatych letech, vlivem znadne turbulence tunelu tuto hysteresi nezaznamenalo. Daldlm nedostatkem, ktery se v oboru stabili ty letu vyskytuje, je pFidnd kymaceni, spojene s vykluzy po krldle do stran. Projevuje se vdtdinou v motorovem letu, po dotodeni vrtule jev obvykle (ne vdak vzdy) ustdva a model se uklidnl. Jev je zpusoben nepomerem velikosti vzepeti krldla a velikosti svisle ocasnl plochy. PrfliS velikd vzepdti a maid svisla plocha vede k pFicnem kymacenl, male vzepeti a velka svisla plocha pusobi spiralni divergence Spirdlni di
vergence se projevi tfm, ze model po naklondni (treba poryvem) nebo po uvedeni do zatadky sam ddle pokraduje ve zvetdovdni ndklonu a zmendovani polomeru zatadky. Rychlost letu se zvdtduje a model pfechazl sam do strme spiraly, ktera pokraduje az do zemd nebo do destrukce modelu. Na obrSzku 4 je vzdjemnd zavislost jednotlivych parametrii spirdlne stabi lity, Motorovy lettytoobajevyobvyklezhorduje. PFidne kymdceni se odstrant zmendenim vze peti krldla, zvdtdenim svisle ocasnl plochy nebo obema zasahy soudasne. Spiralni divergence vyzaduje obrdceny pochod, zvdtdeni vzepeti a zmendeni svisle ocasni plochy. Navrh a seFizeni dobrdho ,,gumaku“ jako letajiciho modelu vubec je zalezitost slozita a neni ji zdaleka mozno obsdhnout jedinym cldnkem. Presto soustFeddni se na nekolik podstatnych, dasto se opakujicich nedostatkii mCize pomoci odstranit zbytecne ztrdty vykonu tdchto klasickych modelu.
Pohar Kolibrika PhDr. Jiri M E N C L Na pozvani poFadatele UMSC Kolibri v Obergrafendorf a rakouske sportovni a tdlovychovne unie jsem se vednech 28. az31. srpnazudastnil jako dlen mezindrodni jury jiz 11. rodniku „Pohdru Kolibrika". Jde v podstatd o dvousoutez s cilem ziskat „vdtroftdFe“ vkategorii A2 pro letdnis „magnety“ . Letodnt rodnik byl ndrodny tim, ze pro kategorii FIA (A2) byla stanovena 30 m dhura a maximum 120 vterin. Bylo to vynuceno tere■nem sportovniho lezidte za vesnici Voltendorf; tvori je uzky pruh na mirndm navrdi, po jehoz strandch je okresni silnice s dilym provozem, kukuridne pole a lesy. V turbulenci za vesnici a stromy a pri vdtru 6 az 8 m/s se nikomu nepodarilo ziskat 7 maxim, i kdyzsnahaaumeni mnohych soutdzicich by si zaslouzily lepdi vysledky. Zvftdzil ndmecky ..magnetdr" S. Puttner o vterinu pred znamym Rakudanem H. Chmelikem a tretim vicemistrem sveta v katego rii Wakefield H. Zachhalmelem, rovnez z Rakouska. Kuriosni byla obdtavost B. Schiisslera: aby pomohl svemu druzstvu, letal v obou kategoriich se sv^m novym distd a presne vypraco-
MODELAR. · 11/1975
Sklon a porost kopce Kolbllng vystihuje zdbdr startu ing. Ludwlga (NSR) vanym „magnefakem“ , vyhovujicim pravidlum vdtrohu A2. Druhy den se vetdina ucastniku presunula na Kalbling, maly kopec (asi 40 m nad terenem) .ovdlneho pudorysu s akatovym lesikem na temeni, drobnymi krovisky na svazlch spadajicich nazapadnistranu do kukuricnych poll ana vychod mezi zahradys vinohrady. Znadndmlha zpusobila odklad zaddtku; letalo se pak na zapadnim svahu za staleho vyjasfiovanf apribyvani rychlosti vetru az do 10 m/s. 6dst soutdzicich „vyladiia“ modely radeji na pomaly let, nez
OBR. 4. Diagram spr&rtd stability deseti „gumfikii" Wakefield podltany americkym aerodynamikem a modeldFem C. W. Bogartem. Na svisl£ ose je vynesena mohutnost svislych ocasnich ploch, na vodorovnd ose soudinitel bodivd klonlvbho momentu. Cisla oznaduji modely zndmych dpidkovych modeldFCi: 1. Oschatz, 2. Reich, 3. Schaller, 4. Loftier, 5. Parmenter, 6. Matvejev, 7. Sulkala, 8. Hofsass, 9. Hakansson, 10. Martin. Model 6. 7 je na hranici spirdlni divergence, d. 3 na hranici pFidndho koldbdni. U obou modelii se tyto nepFijemnd vlastnosti projevily.
Pouzit6 prameny C. W. Bogart: Turning Flight - Sympo 70 (roCenka) . A. Bolonkin: Teorija poleta letaju§6ich modelej, DOSAAF, Moskva 1962 M. DanSk:Aerodynamika a mechanika letu, NaSe voisko 1958 J. Davis: Experiments on 16 - strand rubber motors Sympo 71 M. H orefii: Aerodynamika I6tajicich modelij, NaSe vojsko 1956 F. W. Schmitz: Aerodynamik des Flugmodells
byje hledali v kukufidnych polich. Nikdo neletal se zadnim rizenim, zejmena pro vetdi rychlost vetru a tradidnd se nikomu nepodarilo ziskat 5 maxim! Letalo se podle pravidel FAI na pdtkrdt 300 vterin. PFevladaly sice jednoduche, ale v detailech dost odlisne modely. Je patrna jedte rozmanitost v provedeni predniho Fizeni, zejme na koncove vrcholove dasti. PFevahu vdak mely uzke(11 az12 mm) Fidici listy. Vitezny model se nevyznaduje pFilidnou dtihlosti (odhadem 8 az 10); kridlo a vydkovku md potazend stFibFitou fd lii (o hmotnosti 22 g/m 3). V sobotu veder byl pak v Obergrafendorf v hotelu u nadrazi vecirek, jehoz se zucastnil starosta mestecka F. Iribauer se svym namdstkem. Je tFeba vyzdvihnout vzornou spoluprdci a pomoc ucitelu a ucitelek mistnf narodnidkoly, diky niz mohl obdtavy a neunavny Feditel teto dkoly F. Schobel uz na vedirku vyhldsit viteze a pFedat nejen ceny a vecne dary vdem Odastnikiim, ale take vyborne zpracovanou zpravu s obema vysledkovymi listinami. Vkusna sodka Ikara na podstavci s vyrytymi jmeny vitezu putuje tedy na rokdo NSR. Domnivam se, ze Fada nadich ,,magnetdF0“ by dnes mela redlnou naddji na velmi dobre umisteni a pFIpadnebychom mohli o h la vn ice n u-Ika ra jeden rok pedovat i my. VySLEDKY F1E jednotlivci: 1. H. Eder, NSR 1307; 2. G.MOssig, NSR 1276; 3. K. Lintner, Rakousko 1263; 4. R. ItaHer, Svycarsko 1264; 5. Kaupert, NSR 1099. Druzstva (kategorie F1A + F1E): 1. Aero-Club-Hof (Miissig, Piittner, Schuberth) 5160; 2. Rakousko I (Mang, Zach, Chmelik) 4652; 3. UMSC Kolibri (Lintner, P. Schobel, C. Schobel) 4563; 4. Svycarsko I (Haller, Pfister, Andrista) 4088; 5. ESV St. Polten (Hlavka, Huttmann, Wutzl) 3284.
9
junior A -3 ®
METEOR
V d u b n o ve m se situ M od e la re jsm e vas se zn a m ili s vysle d ky te stu nove sta ve b n ice VD IGRA. N e h o d n o tili jsm e te h d y letove vla stn o sti m od e lu , nebot’ ne b ylo vh o d n e p o ca sl na letani. Pozd e ji jsm e letali s m od e le m METEOR n e ko lik ra t. Za s iln e h o ve tru , n a p fik la d p ri vyb e ru re p re ze n ta n tu na MS pro vo ln e m o d e ly v ce rvn u na Sazene, nas dokazal m odel p o ra d n e p ro h n a t. Doba letu byla ruzna, ve tsin o u se vsak po h ybovala o k o lo 25 s. Na za klade te c h to zko u se k d o p ln u je m e
skolni kluzak z VD IGRA Po z a s ta v e n i v y ro b y s ta v e b n ic e M a ly m o d e la r (p ro d s p o ru b a ls y ) b y la na n a s e m trh u m eze ra. C h y b e la s ta v e b n ic e v y k o n n e js ih o m o d e lu , s k te ry m b y se n o v y z a je m c e o m o d e la rs tv i m o h l d c a s tn it i s v a z a rm o v s k y c h s o u te z i. L e to s se k o n e c n e o c e k a v a n a s ta v e b n ic e n a ro d ila s k o ln i v e tro n (s p is e vsa k k lu z a k ) JU N IO R v y h o v u je p r a v id liim k a te g o rie A3, n a v ic je je d n o d u c h y a v h o d n y p r o s ta v b u v k ro u z c ic h . V y ro b c e n a m p o s k y tl k o te s to v a n i s ta v e b n ic e z p r v n i se rie . N e za visle na s o b e je z k o u s e li dva s p o lu p r a c o v n ic i re d a k c e : Jaroslav FARA a p a tn a c tile ty Martin MARKL. P re s to z e se o b a d o s u d n e z n a ji, v h o d n o c e n is e v za cn e s h o d li. J e jic h p o z n a tk y js o u s h rn u ty v n a s le d u jic im te stu .
P rvni d o je m z v yro b ku VD Ig ra je jiz tra d ic n e p rije m n y - m ate ria l je ulozen v tu h e k ra b ic i s ja sn e zelenym , napadnym p o tis k e m . V n i je, krom e laku, o p ra vd u vse p o tre b n e ke stavbe. B alsova p rk e n k a na o c a s n i p lo c h y jso u p o m e rn e kva litn i, i kdyz p o n e k u d tv rd s i (a tu d iz h m o tn e jsi), lis ty m aji p ra v o iih ly prurez, js o u ciste rezany, h o rs i je to s k va lito u dreva. T oho je si o sta tn e vedom i vyro b ce a ta k v navodu se Iz e d o c is t: „ Stavebniceobsa-
Model Jaroslava Fary
huje vetsi m nozstvi stavebne diile zitych sm rkovych nosniku, nezli je nutne k sestaveni modelu. Vzhledem k dodavkam mene kvalitniho dreva p ro narezani bezvadnych nosniku davame do stavebnice zvyseny p o ce t nosnikCi. Kazdy m o d e la rsi vybere p ro sestaveni ploch nosniky rovne, bez sikm ych let a sukii. Z byvajici nosniky se jiste h o d ip ri stavbe jin ych m o d e lu ."J. Fara byl s k v a lito u m a te ria lu sp o ko je n , M. M arkl si stezoval na krivo u lis tu tv o ric i tru p . S ta ve b n i plan (ve sku te cn e v e lik o s ti) je pocfrobny a d ik y e x p lo z iv n im u p o h le d u na ce ly m od e l i zcela jasny. N ehezky p u s o b i pouze m n o z s tv i vzta zn ych ca r od cise ln e ho o z n a c e n i k je d n o tliv y m d iliim . O ba te s tu jic i n e m e li p o tize se z h o to v e nim m od e lu . N e jp ra cn e jsi ca sti je k rid lo ,
10
i kdyz vyse kn u ta p re klizko va ze b ra u se tri h o d n e casu. Ten je vsak n u tn e venovat jin e n e p rije m n e p ra ci - o b r o u s e n i nabezne a o d to k o v e listy. Se zk ro u c e n y m i zebry m el p o tize M. M arkl; ta to z a v a d a z n e s n a d . n u je p rile p e n i ,,u si“ . Jako ce le k je k rid lo p rim e re n e tu h e. Z h o to v e n i o ca sn ich p lo c h je ve lm i je d n o d u ch e , lista 3 x 5 mm n a n a b e z n e s tra ne v o d o ro v n e o ca sn i p lo c h y p ro d lu z u je je ji z iv o tn o s t, ovsem za cenu n e p rije m n e ho zve tse ni h m o tn o s ti. Pri stavbe tru p u m usel J. Fara o b ro u s it do ro vin y p lo c h u styku h la vice s Oloznou deskou krid la , ta by jin a k vzh le d e m k m irnem u z a k riv e n i h la vice nesedela po cele plose. K p o ta h o va n i p o u zil J. Fara stu d en y k lih F irm u s ze sta ve b n ice (p o zo r - nesm i b yt ridky), M. M arkl ra d e ji le p il M ike la n tu ke ko stre vyp in a cim lakem . P o sle d n i p ra c i byva u m is te n i o b tis k u , je jic h z kva lito u byli te s tu jic i p rije m n e p re kva p e n i. M useli vsa k p o s tu p o v a t p o d le v la s tn ic h zku se n o sti, nebot' c h y b i navod k s e jm u ti m o krych o b tis k u (ac je na nej ve sta ve bn im navodu odkaz). Po d o va ze n i c in ila ce lko va h m o tn o s t u m od e lu J. Fary 240 g, u m o d e lu M. M a rkla 195 g, takze h o d n o ta 180 g (uvedena v na vo du ) zCistane asi zb oznym p ra n im k o n s tru k te ra (o p e t neznam eho), o m in im a ln i h m o tn o s ti 150 g uz vu b e c nem luve. I p re sto vsak m odel le ta celkem dob re , ovsem dost: rychle. Po s e rize n i do k ru h ii (ktere je ale o b tiz n e - k la p ka na sm ero vce je az p rilis Ocinna) se da i p o m erne d o b re vlekat, ovsem za alespon m irn e h o v e tru ; v b e zve tri je v le k - v z h le dem k ve lke h m o tn o s ti- ta k r k a nem ozny. S ta rt g u m o vym ,,k a ta p u lte m “ nebyl zko u se n. T o lik o stavbe. Neslavnou z a le z ito s ti je tis te n y p ra c o v n i navod vlo ze n y ve stavebn ic ic h z p rv n i v y ro b n i serie. Je h o n e d osta tk y u m o c n u je fa k t, ze z m in e n a sta ve b n ice je u rce n a hla vn e p ro za c a te c n ik y m n o h d y Opine - k te ri n e zn a ji z a kla d n i m o d e la rske p ra co vn i p o stu p y. V navodu p ro ne c h y b i ze jm en a s ro z u m ite ln y p o p is p o stu p u b ro u se n i, p o tah o va n i, rada ja k p rip e v n it d ily k p ra c o v n i desce. V yro b ce n e d o sta tky navodu uznal a ve s p o lu p ra c i s re d a k c i M o d e la r vyda novy.
dokonceni te s tu
„v y s v e d 6 e n i“ pro stavebnici METEOR 5. Model c) o vla d a te ln o st, s ta b ilita -
velmi dobra d) v y k o n n o s t - velmi dobra
— - „V Y S V E D C E N i“ ----------
pro stavebnici JUNIOR A-3 1. Baleni a) fu n k c n i d iik la d n o s t - velmi dobra b) vzhled - velm i dobry 2. S tavebn i vykres a) kva lita p ro ve d e n i - dobra b) n a zo rn o st a u p ln o s t - velmi dobra 3. S tavebn i navod a) jazyko va ca sto ta - nedostatecna b) te c h n ic k a sp ra vn o st - nedostatecna 4. a) b) c)
Obsah stavebnice O plnost - vyborna kva lita m a te ria lu - dobra stu p en p re d z p ra c o v a n i - dobry
5. Model a) te c h n o lo g ie stavby - dobra b) pevnost, tu h o s t, trv a n liv o s t - velmi dobra c) s ta b ilita - velmi dobra d) v y k o n n o s t - velm i dobra e) o p ra v ite ln o s t - nezkousena
PO ZN A M K Y k „zn am k o v a n i“ : 2a, b; 3a, b; 4b, c; 5a) ,,zn a m ky‘ ‘ M. M arkla byly v te c h to b o d e ch o stu p e n le p si
Druhy testovany model postavil Martin Markl
MODELAR · 11/1975'
Schleicher K8B Predlohou pro polom aketu s plochym trupem byl pro slu ly vetron ze zacatku sedesatych let, vyrabeny nemeckou firm ou Alexander Schleicher Segelflugzeugbau, ktera je dnes znama svymi vetro n iA S W 15aASW 17. Pri autorove letosn i ja rn i dovolene bylo s popsanym ,,vetm fikem “ hezke p o le ta n i na kopecku. STAVBA. Z balsy tl. 2 mm (ra d e ji tvrdsi) vyriznerne tru p 1. Obe p o io v in y k rid la 2, sm ero vka 3 a vysko vka 4 jso u z 1mm balsy. V se ch n y d ily je rnn e p re b ro u sim e b ru sn ym p a pirem . O ca sn i p lo c h y m uzeme v y b ro u s it az na tlo u s t’ku 0,5 mm. U vsech d ilii za o b lim e h ra n y a nala ku je m e je d v a k ra t bezbarvym lakem . Po d u k la d nem z a s c h n u ti vse zn o vu p re b ro u sim e ve lm i je m nym brusnym papirem tak, aby leskly p o v rc h laku ziska l m atovy nadech a zm ize ly ,,c h lu p y “ ba lso ve ho dreva, We re z tv rd ly lakem . Na ta k to p ripra ve n y p o vrch m uzem e n arysovat rysovacim n ebo tru b ic k o v y m perem tu s i veskere o b rysy p o h y b liv y c h p lo c h , dilCi po tah u a ze b e r s k u te c n e h o ve tro n e . K a b in u je vh o d n e n a b a rv it ce lo u cerne, aby lepe vyn ikla . Na k o n e c p re la k u je m e vsechny d ily z lu to u _p ru svitn o u barvou Texba. Μ ΟΝΤΑΖ. D o tru p u p ro riz n e m e z boku o tv o r p ro k rid io a ze sp o du u d elam e d ra zku p ro p re k liz k o v o u lyzi 5 tlo u st'ky 0,8 m m. K tru p u p rile p im e no so vou cast 6 z o lo v e n e h o p le ch u tl. 2 mm a p re kryje m e ji z o b o u stran p re k liz k o vym i d ily 7 tl. 0,6 m m . Na v id ite ln o u cast p o d vo zko ve h o k o la se h o d i h o to ve k o le c k o z p la s tik o vych sta v e b n ic a n ebo p re k liz k a tl. 1,5 m m . K tru p u p rile p im e z a d n i o stru h u z 1mm balsy a o c a s n i p lo ch y, je jic h z v z a je m n o u k o lm o s t be d live z k o n tro lu je me. O be p u lk y k rid la p ro h n e m e d o p ro filu , p o d le vykresu a za le p im e je do vyrizn u te m ezery v tru p u . V ze p e ti u p ra vim e p rilo ze nim s a b lo p k y 8 k tru p u . ZALETANI m o d e lu b ude bez p ro b le m u ; presne po stave n y m odel leta hned bez uprav. P rip a d n e letove u ch y lk y up ra vim e m irn ym p rih n u tim vysko vky a n ebo sm erovky. P o z o r na sp ra vn o u p o lo h u te ziste a na m ozn e z k ro u c e n i Cizkych koncu s tih le h o k rid la . Letejte za b e zve tri nebo je n za m irn e h o vetru. Na svahu se m odel vyzn a cu je k lid n y m , pom alym a d lo u h ym kluzem . M ilan KACHA, LM K Praha 4
MODELAR ; 11/1975
n a tvrd o n ebo svareni, p a je n i cin e m nestaci. H fid e le fiz e n i je n u tn o z h o to v it z o ce li o p ru m e ru n e jm ene 4 az 6 m m , po d le h m o tn o s ti m od e lu , paky z o ce lo ve h o p lech u tlo u s t’ky 2 az 3 m m , ta h lo z o ce lo ve ho d ra tu o p ru m e ru 2,5 az 3 m m, p o ku d m ozn o rovne, bez o h yb u. R ovnez u lo ze n i vahadel je tfe b a ve n o vat v e lko u peci, cepy by m ely b yt co n e jk ra ts i (obr. 15), aby se do m ech a n ism u nezanaselo d a lsi za tiz e n i (k ro u c e n i pak). M odel je fize n ru k o je ti, je jiz sn im e k byl u p fe d c h a z e jic i casti. H o rn i va h a d lo ovlad a jic i plyn je o p a tfe n o o p e rk o u p ro palec, v p o lo ze ,,v o ln o b e h “ je d rze n o p ru z in o u . D o ln i va h a d lo o vla d a o s ta tn i fu n k c e . V rovn o va zn e p o lo ze je d rze n o za p a dko u tv o fe n o u d u lk y ve vahadle, k u lic k o u a p ru zin o u .
Ridici m pro upoutan makety Ing. Pavel RAJCHART
(Dokonceni) Zdenek Reha6ek z Hradce Kralove se specializoval na elektrickd ovladani. Na snimku s maketou Twin Mustang Moznosti um isteni ridiciho m echanism u S p e c ific k y m ake ta rskym p ro b le m e m je z a k ry ti rid ic ih o m ech a n ism u . Na b o d ova ce n e p u s o b i d o b rym d o jm e m , je -li m e c h a n is m u s v p ro s to ru kabiny, za sa h u je -li d o p a lu b n i de sky ap o d. V n e kte rych p rip a dech se da fiz e n i za kryt, a n iz z h o rs im e je h o fu n k c i n ebo le to ve v ia s tn o s ti m odelu. R id ic i m e c h a n is m u s Ize n apf. u k ry t do k rid la a ta h la vyvest ta k, aby n e ru sila in te rie r ka b in y. T a h lo p ro c h a z i casto k vysko vce k a b in o u , u p ra vo u p o d le obr. 11 se vsak da s k ry t v p o d la ze ka b in y. Je m ozne, ze by se d a ly p o u z it i n ylonove la n o v o d y p ro d a va n e v z a h ra n ic i p ro RC m odely. Nem el jsem m o zn o st je vyzko u set a n e tro u fa m si p o s o u d it, zda by nevad ily je jic h p a s iv n i o d p o ry. H o rsi je, p ro c h a z i-li osa va h a dla ka b i nou. Je d n im z fe s e n i je rid ic i m e ch a n is m us s v o d o ro v n o u osou (m isto svisle); obr. 12 u ka zu je m o z n o s t ta k o v e h o fe se ni, kte re p o u z iv a ji a m e ric ti m a ke ta fi. Za bod S Ize v to m to p fip a d e po va zova t p riis e c ik ro v in y p ro lo z e n e la n ky s p o d e ln o u osou tru p u . V kazdem p rip a d e je vh o d n e o v e fit si ta k o v y n e o bvykly rid ic i m e ch a n ism u s n a z k u s e b n im m od e lu d rive, n e z je j p o u zije m e v m akete. O b a v a z v e lk y c h p a sivn ich o d p o ru je zde o p o d sta tn e n a . U sp o ra d a n i je p ro s to ro v e ve lm i vyh o d n e , m e ch a n is m us Ize u k ry t do ste n y tru p u . P o z o rn o s tje tre b a v e n o vat radnem u z a k o tv e n i tru b e k v e d o u c ic h lanka. N a sve m m o d e lu jsem lis p e s n e v y z k o u sel m e ch a n ism u s p o d le obr. 13. P ro sto r,
12
ve kte re m byva u m is te n o va h a dlo, zde ziis ta v a zce la v o ln y a je p o ru se n pouze s p o jo va cim ta h le m , skrytym v pod la ze ka b in y. T e o re tic k o u osu va h a d la n a h ra z u ji osy Oi a O2 , p ro c h a z e jic i tru p e m m im o p ro s to r ka b in y. F unkce je zcela sh o d n a s kla sickym ,,te cke m “ . V yskovka je o vla d a na po'suvem la n e k 1 a 2 vu ci la n k iim 3 a 4. O ta cky m o to ru rid i posuv la n ka 1 o p ro ti la n ku 2. P osuv la n ka 3 o p ro ti la n ku 4 dava d a ls i tri fu n kce : z h a s n u ti m o to ru (m o to r zhasne pouze pri stazenem p lyn u ), o d h o z tra n s p a re n tu (pri plnem p lyn u ) a v o p a cn e m sm eru o d h o z le ta k ii. P re d n i p ilo tn i p ro s to r je te m e f volny, z a d n i je c a ste cn e narusen h ride le m (osa O2 ), kte ry p ro c h a z i ka b in o u v m iste ped alu rizeni. V zd a le n o st p re d n ic h a z a d n ich rid ic ic h la n e k je n u tn o ko m p e n zo va t je jic h vh o d n ym vyve d e nim z k o n ce k rid la ; la n ka m u si b yt b liz k o sebe, aby n e d o ch a ze lo k zasahCim d o rize n i m od e lu vlivem zm e n y p o lo h y m o d e lu vzhledem k la n ku m n asledkem p o ryvu ve tru a p o d ob n e . N evyh o d ou m e ch a n ism u je je h o ve tsi nam a h a n i, ze jm e n a ta h em v la n ka ch . Na ro z d il od k la s ic k e h o m ech a n ism u , k d e je ta h za ch yce n va h a dlem a loziske m va hadla, je zde pre n a se n celym m e ch a n ism em . Do tru p u je za ve d en o d a ls i p rida vn e nam a h a n i, vysle d n e za tize n i os Oi a O2 n e p u s o b i ve sm eru lanek, ale sikm o , s p o jo v a c i ta h lo je nam a h a n o na tah, h fid e le k ro u tic im m om e n te m - v i z obr. 14. O d stre d iva sila se ro z d e li d o p re d n i a za d n i osy ste jn ym d ile m . D u le zite je 's p o je n i o b o u pak s h rid e li, sp o j vyzaduje vh o d n e k o n s tru k c n i p ro v e d e n i (osazeni) a p a je n i
U vedeny p o p is m e ch a n ism u n e n i vyc e rp a v a jic i a jis te se n a jd o u d a lsi vh o d n a feseni. P fi n a vrh u m e ch a n ism u je d u le z ite je h o fa d n e ro z k re s le n i ve vsech m ozn ych p o lo h a c h , n ejlepe ve zvetsenem m e fitk u , n ebo s e s tro je n i m od e lu , nap f. z p fe k liz k y a d ra tu . V yzko u se n im vsech m ozn ych p o lo h p ro v e fim e je h o fu n k c i tak, aby nebyla n ikd e om ezena a n e d o slo k z a s e k n u ti nebo v z p fic e n i m ech a n ism u . Rovnez p fip a d n e o p o tfe b e n i m e ch a n ism u nesm i o v liv n it je h o fu n k c i. H lavni va h a d lo je v h o d n e o p a tfit d o ra zy m a x im a ln ic h vych yle k, aby n e d oslo k p o sko ze n i m ech a n ism u. O d stfe d iva sila d o sa h u je za le tu az c ty fn a s o b k u tih y m o d e lu , na co z je n u tn o p fi n a vrh u m e ch a n ism u ta ke b ra t zfe te l. N esm i d o jit k je h o p fic e n i vlive m o d s tfe d ive sily, d v ifk a p u m o vn ic, kryty p o d v o z k ii apod, se n e sm e ji sa m o vo ln e o te v ira t nebo z iis ta t u zavfeny, a n i nesm i b yt jin a k n e p fiz n iv e o vlivn e n a fu n k c e m ech a nism u. N a konec n e k o lik p ra k tic k y c h zku se n o sti: V e tsi p o ce t la n e k z p u s o b i vice sta ro sti, p ro d p u z i p o tfe b n y cas p fip ra v y ke s ta rtu a p o d. Lanka u kla d a m e nejvice po d vou do je d n e d ra zky ko to u c e a ro zvin u je m e a svin u je m e je sa m o sta tn e . J in a k se vystavujem e n e b e zp e ci je jic h za p le teni. Delky v y v o d ii la n e k z m o d e lu n e sm e ji u m o z n it vza je m n y s ty k a tim m ozn e zak le s n u ti spojovaci.ch k a ra b in e k, c im z by h ro z ilo z n ic e n i m o d e lu , kte re m u jsm e ve n o vali n e k o lik let prace. P fi navrhu rid ic i ru k o je ti je tfe b a p a m a to va t na m oz n o s t s e fiz e n i d e lk y vsech lanek. Z d v ih m e ch a n ism u na ru k o je ti by rnel b yt 0 neco ve tsi nez na m od e lu . P fed sta rte m si sa m o zfe jm e z k o n tro lu je m e fu n k c i vsech m ech a n ism u , p ro jd e m e a o c is tim e lanka.
MODELAR · 11/1975
P re d m ity , kte re o d h a z u je m e (pum y), by m ely b yt co n e jle h c i, a b ych om n e zra n ili o k o ln i d iva ky ci b o d ova ce a n ebo n e p os k o d ili jin e m odely. P o d ro b n e js i p o p is m ech a n ism u by
svym rozsahem p re k ro c il m o zn o sti ca so pisu. D oufam , ze m o ji ko le g o ve d o p ln i n am ety zde uvedene o d a lsi zku se n osti. Kdo pozna le ta n i s d o b re fu n g u jic im o vla d a nim m o to ru , o c e n i je h o p re d n o sti.
e d n im z p o m e rn e pra cn ych d ilu m o d e lu je nadrz. Plati to ze jm e n a te h dy, je s tliz e ji z h o to v u je m e sta rym zp u so be m , tj. tak, ze p e c liv e vy s trih n e m e plast’ a na nem nem ene peclive ohybam e p re h yb y p ro p rip a je n i cel. C asto se pak stava, ze n e o d b o rn e z h o to ve na nadrz te ce v ro z ic h ci kolem tru b e k a n e bo se n e d o s ta te cn e p ripajene tru b k y behem pro vo zu u v o ln i a napr. k o n e c s a c i tru b k y se zvedne od d n a a v n adrzi zustava n e sp o tre b o v a n e palivo. Sam z h o to v u ji uz d e lsi d o b u nadrze z p u so b e m , kte ry n e n i ta k n a ro c n y na p re s n o s t a je m nohem ry c h le js i. D o v o lu je ta ke p rip a je t vse ch n y tru b k y d o s ta te c n e pevne do m ist, kde m a ji byt.
Palivova nadrz jednoduseji
J
Z vlaste p ris ta n i ve lke h o a te zke h o m od e lu je p rim o id e a ln i na ro zd il od le ta n i s n e rizenym m o to re m , kdy m o d e la r ca sto za v e trn e h o p o ca si o ce ka va se strach e m , co se s m od e le m stane po z h a s n u ti m o to ru .
Plast’ nadrze je ze dvou d ilu , je z se do sebe n a su no u . Jeden z n ich je p o n e k u d vetsi, ta kze po celem o b v o d u v z n ik n e presah asi 1 az 1,5 mm (p o d le v e lik o s ti nadrze) s lo u z ic i p ro sp a je n i. V se ch n y tr u b ky se p rip a je ji na d ily plaste pred je jic h vzajem nym s p o je n im . O brazek 1 z n a z o rn u je beznou nadrz p ro c v ic n y u p o u ta n y m odel, p o tre b n y presah a m ista sp ajeni. Na o b ra z k u 3 je taz nadrz pred sestevenim . Na o b ra z k u 2 je z p u sob p ro v e d e n i nadrze p ro bezny RC m odel, n a o b r a z k u 4 p a k je d n o d u c h a a k ro b a tic k a n a d rz p ro m e n si u p o u ta n e a k ro b a tic k e m odely, p o lo m a k e ty a p o d. Na n a d rz se p o d le p o tre b y p rip a je ji pa tky pro p ris ro u b o v a n i. J. FARA
MODELAR ■ 11/1975
13
Prve
skCisenosti s kategorio
pre narocnych Dna 1. jim a 1975 usporiadal LM K Holic z poverenia SLIRMOK V. rocn ik sCit'aze RC vetrodov, tento raz uz podl'a novych pravidiel FAI. Pretoze to bola jedna z prvych SL/t'azi v tejto kategorii v 0SSR, ra d i bysme sa p o d e lili s ostatnym i klu b m i o naSe derstvo nadobudnute skCisenosti.
( D o k o n ie n i)
V letoSnim breznovem seSitu jsme vas seznamili s testem stavebnice RC makety Bu 181/Z 181, vyrabene firmou KRICK. Tento test dodatedne doplnujeme hodnocenim letovych vlastnosti.
■Tak jako stavba makety Z181 byla pro mne milym prekvapenim, je prijemnym zazitkem i letani s ni. Model se ve vsech fazich letu chova dobromyslne, podobne jako skutecne letadlo, ktere dobfeznam zvlastni pilotaze. Pojizdenije snadne, teprve pri vetru o rychlosti okolo 8 m/s se model ijcinkem velke svisle ocasni plochy sdm natddi proti vetru a obraty na zemi jsou proto obtizne. Pri vzletu je nutne pouze udrzovat smer, cemuz napom iha dobfe ovladatelne ostruhove kolo. Vztlakovd klapky vysunute na 15° zkrati delku vzletu na asi 25 m za bezvetfi (proti 40 m bez klapek). V norm ilnich letovych obratech je model stabilni i ve v£tru kolem 8 m/s, za bezvetri staci k jejich cistemu provedeni pouzit trimu. Skutecnemu letadlu se model nejvice podoba pri provadeni zakladnich akrobatickych prvkCi. Premet, prekrut i vykrut vyzaduji ,,rozbehnuti" modelu mirnym potlacenim, vykruty jsou v konecne fazy mime sudovite. Vyvrtka vypadii ze zeme imposantne, jeji vybrani je okamzite. Skutefinym pozitkem je priblizeni na pristani a pristani. Vztlakove klapky jsou velmi ucinne a pri poloze asi 45° dokonale stabilizuji model pri pristavacim manevru. Klopeni mode lu pri vysunuti klapek je male a zvladnutelne prestavenim trimu vyskoveho kormidla. Pri opakovani okruhu je vhodne zatahnout klapky asi ve vysce 10 m, model totiz pri mensi rychlosti neprijemne proseda.
Pri prvem vzletu se vyskytlaneprfjemnazavada. Verne maketova kola, drzici dokonale na ose i pri dosti rychlem pojizdeni odpadla v ko necne fazi rozbehu. Zbrusu nova maketa se tak ocitla hned napoprve ve vzduchu bez kol. (Krizovy okamzik zachytila fotoaparatem Hana Janisovd.) ΡπβΙέηί do repy, jeteliny nebo travy by nevyhnutelne vedlo k prevraceni modelu, rozhodl jsem se proto sedat na betonovou drahu turanskeho letiste s ,,malymi“ klapkami (vysunutymi na 15°) asestojicim motorem. (Pri tomto manevru byli vzruSeni nejen pfihlizejici, ale i ja sim .) Pristani dopadlo vytecne, model je ukoncil vybehem s nekolika poskoky bez pre vraceni. „H o ro r'‘ mj. potvrdil miij predpoklad, ze hranoly z mekkeho dreva pro uchyceni podvozku ze stavebnice bude nutne nahradit poradnym bukem. Oba puvodninosnikyse totiz pri pristani bez kol nastiply. Vymena na hotovem modelu nebyla obtizna a take neposlusna kola si dala Pici zpevnenim jejich pojist’ovaciho clenu. Mohu tedy doplnit „V y s v e d 6 e n i“ m akety Bii 1 8 1 /Z 181 c) oviadatelnost, stab ilita - vyborna d) vykonnost - velmi dobra e) o pravitelnost - velmi dobra T estoval: Zd. BEDRICH
Prihtesenych 25 pretekarov sme po uzavierke prihlaSok rozdelili do dvojic tak, aby frekvencie ich vysieladov dovolovali sijdasny let a aby dvojica nebola z jedneho klubu. Pri prezentacii pred siit’azou sme v§ak museli tieto dvojice znova zostavovat', pretoze niekolko prete karov nepri§lo. Doporucujeme teda zostavovat' dvojice az tesne pred zahajenim sijt'aze a potom ihnecf previest' vylosovanie Startovacieho poradia tychto dvojic. Startovacie zariadenie - dve lanka o dlzke 150 m sme poskytli siifaziacim na§e, ako predpisujLi pravidl^ FAI. Skusenost'? SCit'aziaci vel’mi 6asto robili take ..ostre" vleky, ze sa πονέ silonova Sniira 0 0,8 mm pretrhla, δο znamenalo opravu a zbytodne zdrziavanie. NajlepSie to * vymysleli v LMK Bratislava, kecf v propoziciach ich sut'aze F3B uv^dzajii, ie sut'aziaci majO pouzif vlastne Startovacie lanko. Doporudujeme v§ak postup aky sme zvolili my s tym, ze dopravu lanka na prisluSne miesto Startu budii obstar£vat' poriadatelia. Na na§ej sOt'azi sa totiz vel'mi 0asto nemohli prave siit'aziaci dohodnut', kto ma po skonceni vleku dopravif koniec Startovacieho lanka na Start, aby bol k dispozicii cfalSiemu . . .
JEDNOTLIVE LETOVE ULOHY Let na 6as bol prakticky velmi podobny dosial' platnym pravidl^m siit’aze RC V2. Pristava sa vSak k vymedzenemu bodu, ktory je sCicasne stredom informativneho kruhu 0 30 metrov. Pri naSej sut'azi ani jeden z pritomnych nepristal cfalej nez je dovolenych 100 metrov od spominaneho bodu. To by totiz znamenalo anulovanie letu. Let na vzdialenost’ prebiehal taktiez bez problemov. Na predletovej priprave sme sa dohodli, ak budii obidva modely sii6asne na obratke, kazdy model bude tocif zatadku v smere od osi letu tak, aby nepriSlo ku kolizii. Podas SLifaze vSak k takemuto pripadu nepriSlo. Prielet betzou B oznacovali prisluSni rozhodcovia zdvihnutim praporku. Doporucujeme vSak okrem toho pouzit' i akusticky signal. Podl'a skCisenosti z KoSic sii na to velmi vhodne pist'alky, ktore pouzivajii fotbalovi rozhodcovia. Dost' prSce mal rozhodca, ktory urdoval vzdialenosti, pretoze vSetky modely leteli menej nez 4 minCity a tedy pristavali na trati medzi bazou A a B. Rychlostny let bol skutecne rychlostny i δο sa tyka celkoveho 6asu potrebneho na odlietanie siit'azneho kola. Dosahovane tasy boli v§ak velmi dasto iba malo rozdielne, preto meranie 6asu na 1/10 sekundy je ozaj potrebne. Vyty6enie prisluSnych priestorov a osi sme previedli papierovymi zastavkami, pripevnenymi na nosniku 3 x 8 , takze pri naraze modelu nemohlo prist' k poSkodeniu. Vleky modelov prebiehali medzi bazou A a B, takze nebolo nutne vytybovaf zvIaStny priestor pre vlek. Toto usporiadanie sa javi ako celkom vyhodne i kecf pri lete na vzdialenost' sa modely museli casto vratit' po vetre pred b£zu A, δίπι stratili neikol'ko metrov vySky. (Podle pravidel konci vlek na bazi A. - Pozn. red.)
POTREBNY PERSONAL Okrem riaditel'a sut'aze, Sportoveho komisara a pracovnika, ktory vydava vysielaSe, je potrebne obsadit' eSte nSsledujCice funkce: i>tart6r:Vyvolava dvojice na start podl'a vylosovaneho poradia a tymto dvojiciam meria pracovny cas pri vSetkych troch druhoch letu. Pracovny das prvej dvojice je sCidasne pripravnym dasom nasledujiicej dvojice.
■1(1(1! R C D I I I I I · · 14
Rozhodca pre meranie vzdialenosti: Pri lete na cas meria vzdialenost' Spidky modelu od stredu kruhu pre jeho pristati. Pri lete na vzdialenost' kontroluje preleteηύ vzdialenost' v pripade, ze model pristane medzi bazou A a B odpoditanim prisludnych zastaviek a sudasne kontroluje, ci sa dpidka modelu nenachadza cfalej nez 10 m od vytycenej letovej osi. Zmeramj vzdialenost' nahlasi dasomeradom, ktori ju zapidu. (Pokracovani na str. 19)
MODELAR · 11/1975
iceucelove letadlo Jak 12 A, jehoz prototyp byl zaletan v r. 1957, je je dn im z clankCi vyvojove rady, na je jim z po catku byl v roce 1944 zakladni typ Jak 12. Konstrukterem je A. S. Jakov lev, je ho z dilem js o u m im o jin e take stihacky typoveho oznaceni JAK, proslavene ve Velke vlastenecke valce. JAK 12 A je ctyrm istny vzperovy hornoplosn ik s pevnym podvozkem, pohaneny hvezdicovym motorem. Konstrukce je kovova s platenym potahem. R ozpeti je 12,6 m, delka 9 m, celkova hm otnost 1590 kg, nejvetsi rychlost22 0 k m /h s m o torem o vykonnosti 260 k. Letadla rady Jak 12 js o u dosud pouzivana ve znacnem po ctu v o so bn i i nakladni doprave, ja k o sanitni, zemedelska, nasla uplatneni v armade a aeroklubech nejen vSSSR, ale i v nekterych socia'listickych . zemich, zejmena v Polsku.
1 /
1/
M O DEL J ak 12 A je navrzen ja k o p o lo m aketa u rce n a p re d e vsim p ro re kre a cn i letani. V p o m e ru zm e n s e n i 1:8 je tvarove sh o d n y se vzorem ; je z je d n o d u s e n o k rid lo, ktere nem a k rid e lk a a vztla ko ve kla p ky a ma zm en se n y p o c e t zeber. Dale jso u p o n e k u d zm ensena k o rm id la , aby bylo m ozn e p o u z it k riz e n i n e p ro p o rc io n a ln i rad io vo u so u p ra vu . P osleze c h y b e ji p o vrch o ve d e ta ily a vyb a ve ni kabiny, ktere jso u p ro re k re a c n i le ta n i zbytecne. Proto je m od e l o znacen ja k o p o lo m a ke ta . Zaje m c i o stavbu m ak e ty najd o u vykres s k u te c n e h o le ta d la v m e ritku 1:50 s te c h n ickym p o p ise m a fo to g ra fie m i v ca so p ise M o d e la r c. 11/1972. M odel m uze byt p o h an e n m oto re m 0 o b je m u 2,5 az 5 c m 3, kte ry je z a m o n to van v n o rm a ln i svisle poloze. C h la d ici vzd u ch o d c h a z i po o b o u stran a ch m ezi tru p e m a p ris ro u b o v a n y m krytem m o to ru . Pro ry c h ly p ris tu p k m o to ru je v krytu o d n im a c i v icko . K rid lo je delene, obe p o lo v in y se n a s u n u ji na s p o jo v a c i na sta vec v tru p u a za jist’u ji se prevazanim g u m o u . P ris tu p ke s p o je n i a k radiovem u vyb a ve ni je v ik y na h o rn i stran e tru p u . K riz e n i m o d e lu Ize p o u z it je d n o - i v ic e p o ve lo vo u RC so u p ra v u n e p ro p o rc io n a ln i 1 p ro p o rc io n a ln i, k te ra ovla d a b ud’ jen sm ero vku n ebo s m e ro v k u a o ta c k y m o to ru nebo sm e ro vku , vysko vku a o ta c k y m o to ru . K p o h o n u m o d e lu riz e n e h o je n sm ero vkou je n e jv h o d n e js i m o to r o o b je m u 2,5 c m 3. R o z h o d n e te -li se p ro m o to r o vetsim o b je m u a v y k o n n o s ti, je z a h o d n o p o u z it ta k e k a rb u ra to r s o vla d a nim otacek. U m o to ru o o b je m u 4 az 5 cm 3 je pak o v la d a n f o ta c e k n u tne . Letova h m o tn o s t m o d e lu p o d le je h o v yb a ve n i a p o u zite h o m o to ru b ude v ro z m e z i 1700 g az 2200 g. M odel Jak 12 A je p o n e ku d p ra c n e js i a n a ro c n e js i nez m od e l s k o ln i, je h o sta v bu nelze d o p o ru c it m o d e la ru m bez p re d -
ta d V e m
p 0 \ o
ch a z e jic i praxe. N a s le d u jic i p o k y n y p ro to ta ke u va d e ji je n p o s tu p prace, n iko li z h o to v e n i je d n o tliv y c h d e ta ilii. KE STAVBE je p o u z ito prevazne b a ls y s tre d n itv rd o s ti, krom e p e v n o s tn ic h a n o sn ych ca sti. Vsechen p o tre b n y m ate ria l je p o d ro b n e uved en na vykrese. K le p e n i p o u zije m e k v a litn i a ce to n o ve le p id lo , na ve tsi p lo c h y a tu h y p o tah H e rkules a na p e vn o stn i s p o je e p o xid . Pred za p o ce tim sta vb y si p rip ra v lm e p o d lo z k y p ro sta vb u krid la a sa b io n u p ro u m is te n i o tv o rii v z e b re c h a v b o c n ic ic h tru p u , s lo u z ic ic h p ro p rip o je n i krid la . Kridlo je d v o u d iln e , kazdou p o lo v in u sta vim e sa m o sta tn e na p ra c o v n i desce. Konce js o u od m ista z iiz e n i kfize n y, pri stavbe p o u zije m e k lin o v e p o d lo z k y pod n o s n ik a o d to k o v o u listu , je jic h z vysku o d m e rlm e na kresb e ze b e r K1 az K6, u kte rych je za kre sle n a s ta ve b n i rovina . N ejprve sestavim e n o sn ik, m ezi je h o z lis ta m i K9 vytvo rim e p o u z d ro p ro s p o jo va ci nastavec K20. P rile p im e v lo z k y K10 na listy, p a k je o b e s p o jim e s to jin a m i K11 (cele le p lm e e p o xid e m ). Pri p ra c i si p o m uzem e vlo ze n im s p o jo v a c ih o nastavce K20, ktery se m usi vso u va t do p o u zd ra n o s n ik u lehce, ale bez vysko vych v iili (p o z o r na je h o p rile p e n i, behem vytvrzo v a n i e p o x id u s nim ca sto p o h yb u je m e ).
m
r a e n a
a
t e
U
5 c S S ?
ta h n a b e z n l a tu h y s p o d n l p o “ o d to k o v e listu ni ca sti a d o ln i 6ast P a s k y ie b e rK i·» k . ’ m ezi πέζ v le Pime me n o s n ik k frln ό Sp° d n i P° tah p file p i' nec η η Η ΐκ ϊί Γ d a (s P ° d n i listu ), je h o ko (kro m p η ά κ -11· 0 ? ja le p im e v s e c h n a z e b ra me eDoxiribpeZn^ d a stp · N a n o s n lk p rile p ia k b P ri
kK K >2 i 25· a v n itrn i nabeznou Η° κ η- ' έ έ 3ί n r n f i i , , ' ° ’ - a ^ r
(Pokracovani na str. 18)
MODELAR · 11/1975
15
zK16 b 5 .li
7
/K lF b.s.to
'“ Τ '
Γ
"Τ Γ ”
Κ4
Κ8 | οράζάηο n iti
c b.3 Κ 1 9
I
ITT
pr. 1,5 K18
O
|Λ b.2
'- ?
\'K 1 3 h g .S
Κ15 bamous
Μ—
\a
Iϋ
K12 b.2 K F b.2 K 8 b. 10, b. 5
c-c /S.3.8
______y~--------xr“ -----------
D -D
j
KF, K8
.ANEK
W2 slavebni rovina,
A
28
K10 ocel p/ech 0,5.7
—_
r-.
Ιζ<1 ft 2 - ’-
~~
ty ~A1) vyjde pod cislern 74(s) ve fade j^ODELAR.^Qena "lanek JAK12A
nadrz
f e j vrH o T T
evcasopise. 4 # --------- V l t m f : -t m r r A—
M
■—-14-
-
zadov^K planek cjltfiye, 7 1L4__ tirnf^ u rychj i,n a _____><w ____________________
—
•jj &
jj
f
r iff
25
5 s. 3.8
τπ ? , It-
^
7
?5
ΠΛ
— ' / /\-----
------\ \ \
Zajemce-o pta^^Fupozpcfiuje- j jj, fO i/ia J1 o . ze adm|histrace'Vv^a-r
· p ~ 4 * -
. 5
If. |J-
Wtelstvi MAGNElT prestala matobjednavkylijra
19
11s. Uxk
κ b 3x 10
PLAN „JAK 12A“L _ F o re ig n 32
b.10
54, ^
3 7
36 C3T-
=33
13
If
ft vc J—
! - o 1 !l
\<
λη
4l
r i4
____
\ b·3
jj T r O f 3'5 56|A
1V
l·
ir
I
pr. 5x10· bub 10.16 6
28
b.3
K 20 ocel. p i 1az.1,Z
. f y K 21 ocel p/ech 1
T z r z τ -------------------JAK 12 A
16
list 2
ocel. d ra t Φ2
u M L _____
K 2 2 s .U x 12
±ϋ0
JS3P
,
,
'ocel. d ra t Φ1
MODELAR · 11/1975
RADIEM RiZENA POLOMAKETA
; L/sr 1
h MODELAR · 11/1975
^
I
_
JAK 12A KONSTRUKCE JAR. FARA, PRAHA 8-bABUCE
».
y
ROZPETt M 40 mm DELKA S90 mm
MOTOR 2,5*5 cm* HMOTNOST 1700*2200}
17
(Dokoncenf ze str. 15) me h ra n o ie m a d o p ln im e n a h o fe a d o le p fic k y 14 a tva ro ve p o lo p fe p a z k y 15 az 23. P file p im e tu h y p o tah (s ifk u je d n o tliv y c h p a s k ii o d m e rim e p fim o na m o d e lu ) a sesta vim e p fe d n i h o rn i ca st a ko stru kabiny. V b o c n ic h s te n ach v yfizn e m e o kn a ka b i ny (po d le v yztu ze ni 13) a u d elam e o tvo ry p ro sp o jo V a ci nastavec krfdla a p ro v o d ic i k o lik (p o d le sablony). V estavim e p a livo vo u nadrz (lepim e e p o x id e m ) a cely tru p d o k o n c im e z h o to ve n im o d n im a c ic h v ik m ezi p fe p a zka m i 3 az 4 a 4 az 15. V p fe d u p file p im e h ra n o ly 25, vzadu d e s tic k u 26 s up e vne n o u o s tru h ou a tru p o b ro u s im e . Na v n itfn i stran u p rile p im e (e p o xid e m ) vyztu h y 27 a 28. M o to ro v y k ry t sestavim e p rim o na tru pu. C e ln i d il 29 (je d n o tliv a p rk e n k a lepim e le ty vza je m n e k o lm o ) s p fe p a z k o u 30 nasunem e na n o s n iky m o to ru , le h ce p fi le p im e p o m o c n e p filo z k y 2B p ro d o d rz e n i tva ru krytu a p o tah n e m e (le p im e z d z k y c h lis t) nebo o h yb am e n a vlh ce ne sirsi). Po z h o to v e n i krytu p rilo z k y 2B o d stra n im e . na h o rn i ca sti krytu se stavim e o d n im a c i viko , o tv o r v nem u delam e p o d le p o u zite ho m o to ru . Po fa d n e m u s c h n u ti ce ly kryt o b ro u s im e a d o p ln im e a tra p u z a lu z ii 31, vyfu k o v y c h tru b e k 32 a la p a ce 33. N akonec p file p im e s ta b iliz a c n i p lo c h u na vytva ro va n o u p o d io zku , na ni na tu p o kylo vo u p lo c h u a se sta vim e p ro d lo u z e n i kylovky. Potom zavesim e o to c n e vyskove k o rm id lo (je stlize bude p o h yb live ) a n a k o nec sm ero've p o m o c i o to c n y c h zavesu M odela. Z a s k le n i k a b in y (b o c n i o kn a js o u vsazena) u d elam e az po p o ta ze n i tru p u . O casni plochy js o u na tru p pevne p file p e n y . Kylovku i s ta b iliz a to r sle p im e p fim o na vykrese, po s e jm u ti d o p ln im e u s ta b iliz a c n i p lo c h y tu h y po tah nabezne a s tfe d n i ca sti a ce le k o b ro u s im e do tvaru so u m e rn e h o p ro filu . O be k o rm id la z h o to vim e z p in e m ekke balsy. N e b u d e -li vys kove p o h yblive , p file p im e je pevne - b e z s p o jo v a n i ob o u p o lo v in - k e s ta b iliz a to r s Podvozek ze dvou d ilu P1 po v y fiz n u ti o h nem e. Kola o 0 70 m m up e vnim e s ro u by a m atic e m i. V tru p u p o d v o z e k z a jis tim e s ro u b y za § ro u b o va n ym i d o p fe d vrta n ych o tv o rii. O s tru h u s v id lic i P2 p fip e v n im e sro u b e m a m a tic i k d e sticce 26 (zajistim e e p o xid e m ). K o lo ma 0 35 mm. Palivova nadrz u lo ze n a pod krytem m o to ru je ce la p fis tu p n a . S n ize n o u ca sti d n a je vlo ze n a m ezi n o sn iky m o to ru . Po s p a je n i a v y p la c h n u ti be n zin em je i tla kem v z d u c h u ve vode p fe zko u sim e na te sn ost. Nadrz n a kre sle n a na vykrese mb o b je m asi 60 c m 3. - T v a r nadrze a vyve d e n i s a c i tru b k y je z a p o tfe b i p fiz p u s o b it p o u z ite m u m o to ru .
18
Potah, povrchova iiprava. C elou ko s tru m o d e lu vyb ro u sim e do hladka, nalaku je m e cirym n itro la k e m (zapon), p fe b ro u s im e a zn o vu n a la ku je m e . Cely tru p a k o rm id la p o tah n e m e te n kym papirem M od e lsp a n , ktery le p im e p ro la ko va n im . K fid lo a zb yte k o c a s n ic h p lo ch p o ta h n e me te n k o u silo n o v o u tk a n in o u , kte ro u d o b fe n a pnem e, p fila k u je m e na ni te n ky M od e lsp a n a pak te p rve vyp in a m e lakem . Je ta ke m ozne, ale m ene vh o d ne , m isto silo n o v e tk a n in y p o u z it je n tlu s ty M o d e lspan. P otazeny m odel n a tfem e n e k o iik ra t za p o n o vym lakem , po kazdem nateru le h ce p fe b ro u s im e . Pak teprve, je -li povrch hladky, s tfik a m e barevnym lakem . P o u zije m e -li barevny n itro la k , m u s im e je j c h ra n it p fe d p u s o b e n im zbytkCi lih o ve h o pa liva (u m o to ru se z h a v ic i sv ic k o u ) jeste vrstvou c ire h o s y n te tic k e h o n ebo e p o x id o ve h o laku. T ato o ch ra n a od p ad a , p o u z ije m e -li p fim o barevny sy n te tic k y nebo e p o x id o v y lak. Z b a rv e n i s k u te cn ych le ta d el n e n i je d n o tne . L e ta d lo n a kre sle n e na sta ve bn im p la n ku m o d e lu m a z a k la d n i barvu b ilo u . M od re js o u p o d e ln e p ru h y na tru p u , sm erovce, na h o rn i i d o ln i stra n e o b o u p o lo vin k fid la a im a trik u la c e na tru p u . Im a trik u la ce na k fid le (na prave p u lce svrch u , na leve ze sp o d u ) je bila. B ile p o le s cervenym kfiz e m (na tru p u a sm ero vce s m od rym le m o va n im ) je na o b o u stran a ch a o b o u p o lo v in a c h k fid la svrch u i ze sp o du a na b o c ic h tru p u a sm ero vky. M atne ce rn a je h o rn i ca st tru p u p fe d k a b in o u . Nektera dalSi barevna provedenl letadel Jak 12 A (bude na planku): Na obr. 1 je provedeni Aeroflotu. ZSkladni barva je svetle Sedi, tmavSi Sede jsou horni pfedni 6ast trupu a podelny pruh, konce kfidla a ocasnich ploch. Obe barvy jsou oddeleny bilou linkou. Na smerovce je bily kruh, napis v nem, imatrikulace na trupu a na kfidle (navrch i vespod rozdelena na obe poloviny) jsou cerne. Na obr. 2 v polske imatrikulaci je letadlo oranzove flute. Motorovy kryt, pruhy na trupu, na obou stranach kfidla a na sm§rovce jsou cervene. Imatrikulace je bernS. Na obr. 3 je cele letadlo svetle Sede. Modre jsou konce kfidla, smerovka aozdobny pruh naboku trupu. Cerveny kfiz v bilbm poli je na obou straniich trupu, na smerovce a na obou stra nach obou polovin kfidla. Imatrikulace a horni cast trupu pfed kabinou s belem krytu motoru jsou bernb. Radiova souprava p ro fiz e n i m od e lu m uze b yt ruzna, ja k jiz bylo fe c e n o v ύνοdu. V zhledem k ve lke ro z d iln o s ti u nas p o u ziva n ych RC so u p ra v neni na pla n u z a kre sle n o ro zm iste n i. Zasadou vsak je, ze vse ch n y ca sti (zdroje, p fijim a c , serva) u m is tim e tak, a b ych om jim i m odel vyvazili. Dbam e na to , aby se z d ro je a p fijim a c n e m o h ly sa m o vo ln e p o h yb o va t a aby se na ne, zvlaste na p fijim a c , n e p fe n a se ly vib ra ce zp u so b e n e m o to re m . U m istim e je
do pe n ove h o p o lystyre n u a m o lita n u , p fe d ne za le p im e p o m o c n o u p fe pa zku . Serva u p e vnim e p ru zn e na d e sticku , ktera m a pro m o n ta z do tru p u g u m o ve s ile n tb loky. B u d e m e -li m od e l fid it je n sm erovym ko rm id le m je d n o ka n a lo vym p fijim a c e m , je vh o d n e p o u z it servo; e le k tro m a g n e t nelze pro je h o m alou p fita z n o u silu d o p o ru c it. T ah la ke k o rm id lu vych a ze ji z tru p u o tv o ry na o b o u b o c ic h . D ratene ko n c o v k y s v id lic k a m i a o vla d a ci paky js o u typu M odela. Na ta h lo k m o to ru p o u zije m e o c e lo vo u s tru n u o 0 0,5 az 0,8 m m , kte rou vedem e la n o vo de m - h a d icko u nebo tru b k o u z tv rd s i p la sticke h m o ty. U m is ti me ji - p o d le p o u z ite h o m o to ru - bez n a siln ych o h yb u tak, aby n e d o vo lila nezad o u c i p ro h y b a n i tahla.
z a l e t A ni
b u d e bez p ro b le m u , je s tliz e je m odel postaven p fe sne p o d le vykresu, n e z b o rceny, js o u -li d o d rze n y Ohly s e fiz e n i (vcetne z k fiz e n i k fid la ) a p o lo h a te z is te (bu d e li tfe b a , m odel dovazim e). V s e fiz e n i vych yle k ko rm id e l a p fip a d n e v n e p a trnem p o s u n u ti p o lo h y te ziste puijde v p o d sta te je n o d o la d e n i le to vych v la s tn o s ti p o d le v la s tn ic h z v y k lo s ti a pozadavku. K o n tro la n a p e ti z d ro ju vysila ce a p fijim a ce, zko u ska fu n k c e ra d ia i za c h o d u m o to ru na v zd a le n o st js o u p fe d letanim sa m o zfe jm o sti.
H la v n i m a te ria l (m iry v m m ) Listasmrkovadl. 1000:4 x 4-4kusy;4 x 12-1
kus; 3 x 8 - 4 kusy; 5 x 5 - 1 kus Prkenko balsove, έ/re asi 70, dl. 1000: tl. 2-7 kusu; tl 3 ^ t kusy; tl. 5-2 kusy; tl. 10-1 kus Pfeklizka letecka; tl 1 x 220 x 260; tl, 3 x 300 x 300 Hranol bukovy 10 x 15 x 220 Plech: duralovy tl. 2 az 2,5 x 100 x 180; ocelovy tl. 1 az 1,2 x 50 x 330; mosazny nebo bily konzervovy tl. 0,3 x 150 x 150 Celuloid tl. 0,5 az 1 x 200 x 250 Kolo podvozkove polopneumaticke: 70-2 kusy; 0 35-1 kus Papir potahovy (Modelspan) tenky - 7 archO Tkanina silonova (monofil) dl. 1 m (nebo pota hovy papir Modelspan tlusty - 3 archy) Lepidlo: acetonove - 4 tuby; Herkules 50 g; Epoxy 1200-1 mala souprava; kancelbfskb bilb lepici pasta - 1 tuba Lak: n apinaci-asi 400 g; zaponovy-asi 200 g; nitrolak barevny - asi 200 g; synteticky diry (nebo epoxidovy) - asi 150 g Trubka mbdena 0 3 /0 2 dl. 170 Otofinb zbvbsy, ovladaci pbky, koncovky tahel vie zn. Modela; Sroubky, matice M3 a jiny drobny material podle vykresu POZNAm KA: Kurzivou vytiStene miry jsou po letech dreva
MODELAR · 11/1975
e c QAo -o
RC ROGALLO pro jednokanalovou RC soupravu na m otor
1 az 1.5 cm
m o d e la r s k y
z v la d n u te a osvedcene
Letanina zavesnych kluzacich s Rogallovym kridlem se stalo svetovou leteckou m odou a proziva velky rozmach. Nelze se divit, splnuje totiz velm i dobre a s dnosnym i naklady touhu cloveka od po utatse od zeme. Jak uz to byva, nezCistavajistranou an i m odelari a Rogalla napo do buji ve svych moznostech a rozmerech. Problem atiku m odelu s kridlem Rogallo vyborne zvIadI Ja ro sla v 0 E C H z Plzne; le ta ji mu velmi dobre od nejm ensich po nejvetsi, je z dokonce profesionalne p o uziva k snim kovani (o tom se pripravuje sam ostatny clanek). Sve poznatky a zkusenosti shrn ul do na sledujiciho clanku.
ko nstru kce J.Cech, LMK P lz e rt-s tre d
Prvni ,,rogalko“ jsem si poStavil na svoji prvni RC soupravu v roce 1970 a dodnes stale zije. 0asem se omrzi, ale to oceni zabinajici kamaradi, kterym je pujcuji pro pobatecni vycvik. Od roku 1963, kdy se svet dozvedel o existenci Rogallova kfidla, jsem jich postavil uzpeknou radu a vyzkoubel jsem na nich co se dalo, od jednokan£lu az po proporcionalni osmikanal s fotoaparatem. Schranku v tezidti trupu pri prilezitostech snadno menim v RC pumovnici, treba plnou bonbonu a hned je radostna atrakce i nbco na mis. Apr£veztechto predvadenina leteckych dnech a soutezich vznikl tlak uverejnit pl^nek. Muzeme zacit jednokan£lem. Ke stavbe tru pu, smerovky a vydkovky snad neni treba nic dod£vat. Jsou klasicke konstrukce, trebaz3mm
Prve skdsenosti s kategoriou pre narocnych
(Dokonceni ze str. 14)
6asomera6i (2 osoby): Pri !ete na cas zapisuju cisty letovy das modelu do tabulrek, ktore majii k dispozicii prekazdydruh letuzvteSt’. Pri lete navzdialenost'meraju povoleny letovy das 4 m iniity a v jeho priebehu znadia diarkami podet preletov modelu od A po B a od B po A. Pri tychto druhoch letu subasne zapibu do tabul'ky vzdialenost', ktoru jim nahl£si rozhodca urbeny na m jranie vzdialenosti. Pri rychlostnom lete zapidu dosiahnuty das, za ktory uletel model vzdialenost’ od A po B a zpat'. Vyhodnocovatef: Spocitava prislubne basy a uletene vzdialenosti na tabuikdch, ktore dostane od basomerabov po skonbeni kazdeho druhu letu a prepobitava ich pomocou elektronickej kalkulabky na prislubne body. Takto vypobitane body zapisuje do vysledkovej tabure, ktorb je vyvesenb na plophe. Bbzovy rozhodca (praporecnik - 2 osoby): Zdvihnutim zbstavky a zapiskanim dbva znamenie, ze model preletel
MODELAR · 11/1975
bbzu B. Dbvapozor, abyvlekar modelu neprekroSil bazu B pokiaf ma model na lanku. V tomto pripade Ihnecf upozorni dasomeracov a let sa anuluje. fialej doporuiujem e zaistif dve osoby, ktore sa budii starat' o dopravu vlepnych laniek na dtartovisko, ako to uz bolo spomenute v texte. Celkove sa da povedat', ze siit'az tohto druhu je vel'mi atraktivna, napinava a do konoa siifaze nie je prakticky rozhodnute o vlt'azovi. Je dostatocne putava pre divakov I pre sufaziacich, kde ndjdu uplatnenie i pretekari kat. F3A. Poriadatel'om urdite vynahradi zvyservj namahu priorganizovani. Casove je mozne zvIad nut v priebe hu dha siit'az s 30 pretekdrmi, (Naktere detaily neodpovidaji presnemu zneni pravidel; odchylky vznikly tim ze jejich presny preklad byl znarn pozdeji, n e i si jejich prozatimni zneni poznamenali poradatele p ri 1MZ ve Vrchlabi - Pozn red.)
balsy. Jen malydetail kesmerovce: jezapotrebi, abyse pohybovala lehceabezvuli, abychom pri ονίέάέηι magnetem dosahli co nejvetsich vychylek. Velikost vychylek volime co nejvetsi ato podle vykonu motoru tak, aby rizeni v motorovem ietu nebylo pfecitlivele. Pri klouzavem letu je totiz smerovkamaloucinna, hlavnepri letupo vetru, Konstrukce kfidla je drevena z list 7 x 7 mm se zaoblenymi hranami. Pro male rozmery nemusi byt kridlo rozebiratelne, Na potah se nejlepe osvedcila tenkd cernS zahradnicka PVC folie, kterou svarujeme elektrickou p^jeckou pres pauzovaci papir(cernaz duvodii viditelnosti). Tvar strihu je nutno presne dodrzet. Lihel n^b§hu kridla je nejvyhodnejgi 15°. Pouzity motor byl Jena 1, Hobby 1 a Hurrikan 1,5 cm3. Motor vyosime hodne dolu, asi 4 az 7°, z diivodu vyloufieni klopndho momentu. Poloha tezi§t£ je ve 45 % delky nosniku kridla; overime si ji zaklouzinim. Model let^ velmi stabilne apomalu a pekne se chytS i do ruky, takie nepotrebujeme ani podvozek. Letctnitim pfipom ina„sokolniceni“ . DPmeli si trochu zSIezet na stavbe, je model terrier nerozbitny. Ani sestupna spirilla pri motorovem letu neni ,,smrtelna“ ; pri narustu rychlosti zacne trepetat potah kridla a vznikly odporpusobi jako ucinna brzda. Mate-li dostvrtuli, rndzeteto zkusit. Proste takoveho modelu se jen tak nezbavite. Je to jako s bumerangem. Tabulka zavislosti delky nosniku kfidla na zdvihovdm objemu pouziteho motoru plati pro modely ovladane jen smerovkou. Modely s rizenou vySkovkou i motorem mohou byt men§i. _________________ :_____________ a-----------Zdvihovy objem motoru (cm3) Delka nosniku kridla (mm)
1
2,5
700-800 1000-1200
3,5
5
10
1300
1500
1800
Dulezite: U v6t<Sich modelu, kde je hmotnost RC soupravy relativhS zanedbatelnd, je nutno pridat do tSiiStfi v trupu zAvazi. Tuto potrebu pozniite pri zaletpv^ni. Por^dne z^vazi je nejlepSi lek pro vrtoSive Rogallo, Pri eventudlnim zkouSeni budete pr“ kvapeni, kolik toho unese.
19
Z M E N Y SPO R TO V N iC H PRAVIDEL pro rok 1976
νέτροΝέ
ΥοΙπέ leianci modely
A3: Z&ci a juniori - podle piivodnich pravidel A1: Max. plocha 18 dm2, min. hmotnost 220 g; 5 letii, max. 120 s, vlecna sfiura 50 m; rozletav£ni - na kazdy dal§i let o 30 s vice F1A (piivodne A2): ZruSena n£rodni kategorie, sout§zi se jen podle pravidel FAI (pro CSSR iileva - prejimka modelu, kontrola Ih iir po kazdem startu, pouziv£ni dalekohledii), 7 letu, max. 180 s, νίβδηέ §hiira 50 m, zatizeni 2 kg MODELY S GUMOVYM POHONEM B1: Celkova hmotnost min. 80 g, model min. 70 g, svazek max. 10 g, prurez trupu 20 cm2; 5 letu, max. 120 s; Γοζίβίένέηί podle kat. A1 F1B (puvodnd B2): ZruSena n^rodni kategorie, soutezi se jen podle pravidel FAI (pro 0SSR iileva); 7 letii, max. 180 s MOTOROVE MODELY C l: Maximum zdvihovy objem motoru 1,6 cm3, chod motoru 15 s, hmotnost min. 500 g/1 cm3 objemu moto ru; 5 letu, max. 120 s; Γοζίέίένέηί podle kategorie A1 F1C (piivodn^ C2): ZruSena narodni kategorie, soutezi se podle pravidel FAI (pro 0SSR iileva), chod motoru 7 s; 7 letu, max. 180 s; Γοζίβίένέηί - v kazdem dalSim letovem kole o 1 min. vice SAMOKftl'DLA: Podle pravidel FIA POKOJOVi MODELY PI: Kategorie zruSena F1D: Podle pravidel FAI P3: Podle piivodnich narodnich pravidel (max. rozpeti 450 mm, d^lka 450 mm, zaves 250 mm dlouhy, papirovy potah, hmotnost 3,02 g, dr0ty NiCr) SVAHOVi VETRONE F1E: Podle pravidel FAI HAZEDLA H: Podle piivodnich n4rodnich’pravidel
Upoutan^ modely RYCHLOSTNI MODELY F2A: Podle pravidel FAI R 2,5, R 5, R 10, UT trysky: Podle narodnich pravidel, motory vyroby CSSR musi byt (krome trysek) vybaveny tlumtoem AKROBATICKE MODELY F2B: Podle pravidel FAI (3 lety - 2 lepsi pofcitat) UA-2: Narodni pravidla, motor max. 3,5 cm3; zvIaStni sestava obratu - 3 lety, 2 lepsi pocitat UA-3: Narodni pravidla, motor max. 2,5 cm3; pfedepsana sestava, 3 lety, 2 lep§i pocitat, z£kovska kategorie ΊΓΫΜΟνέ MODELY F2C: Podle pravidel FAI UTR: Podle narodnich pravidel COMBAT F2D: Podle pravidel FAI
R£diem rizene modely MOTOROVE MODELY RC M1: N£rodni pravidla, rizena jen smerovka, motor bez oviadani otacek, zdvihovy objem motoru max. 3,5 cm3 RC M2: Podle stavajicich narodnich pravidel F3A (piivodne RC M3): Podle pravidel FAI RC H: Podle stavajicich pravidel (vetrofi s pomocnym motorem) RC MH 2 (RC modely vodni): Podle stavajicich narod nich pravidel RC MH 3 (RC modely vodni): Podle stavajicich narod nich pravidel RC Vr (RC vrtulniky): Podle narodnich pravidel RC P (RC pylon): Podle narodnich pravidel (casopis Modeiar) VfcTRONt - SVAH RC Sv1: Podle pravidel FAI - rizena jen smerovka jednopovelove F3B-S: Podle pravidel FAI v e t r o n £ - t e r m ik a RC V1: Podle pravidel FAl - hodnoti se jen doba letu, rizena jen smSrovka - jednopovelove vatrone RC V2: Podle pravidel FAI - plnise jednotlivediscipliny, ktere vyhiasi poradatel - vicepovelove vetrone RC V3: zakovska kategorie do 18 let, narodni pravidla, max. rozpati 2000 mm, rizena jen smerovka F3B-T: Podle pravidel FAI (vSechny tri discipliny tvori 1 kolo)
Makety ΜΑΚΕΤΥ S GUMOVYM POHONEM Minimakety: Podle stavajicich pravidel OriSek: Podle stavajicich narodnich pravidel υΡΟυΤΑΝέ MAKETY SUM: Podle stavajicich narodnich pravidel UMsupoutana polomakety: Podle narodnich pravidel F4B - upoutane makety: Podle pravidel FAI RC MAKETY F4C - RC makety: Podle pravidel FAI LETECKY ODBOR - LIMoK SVAZARMU DRAHOMiR έΤέΡΑΝΕΚ
20
M ISTR O V STVI C SSR
pro upoutane
H radec Kriilove, 6 .-7 . za ri 1975
Svetoznamy hradecky modelarsky stadiort hostil opet nejlepsi,,upoutane" modelare z CSSR v kategoriich F2A (rychlostnf), F2B (akrobatickd), F2C (tymove) a F2D (combat). Pocasi bylo tradicne vlidne a tak s neprilis velkym poctem dcastnikCi byla soutez beze spechu ukoncena v nedeli kratce po poledni.
Rychlostni m odely vyka zu ji trv a le d o sti n izko u , i kdyz p re c e je n p o m a lu s to u p a jic i iiro ve n . M istru s p o rtu J. G iirtle ro v i se n e p o d a rilo p o d a t s ta n d a rd n i vyko n a m usel p re n e ch a t m istro vsky titu l M. O b ro vskem u, p ra c o v n ik u M VVS B rn o . ,,M (sa“ letal s m o to re m Rossi, v nem z je vlo zka a p is t z n o veho m o to ru M VVS (je to s o u c a s ti p ro g ra m u zko u se k ru zn ych d ru hu m a te ria lu na ty to dve h la v n i casti m o to ru ). V e d o u ci M VVS Brno, zasl. m istr s p o rtu J. S la d ky (obr. 1), o b sa d il s novym m oto re m tre ti m isto. Ja k je vid e t, z iic a s tn u ji se ,,B rn a c i“ v p o s le d n i d o b e p iln e ry c h lo s tn ic h zavodu, ktere jso u p ro ne vita n o u (jin a k d o sti rid k o u ) m o z n o s ti tre n in k u a zko u se k ruzn ych Ciprav m o to ru . Akrobaticke m odely n e slib o va ly prMis n a p in a vo u p o d iva n o u , p a n o v a la je n ja ka si zvedavost, ja k zaleta zasl. m is tr s p o rtu J. G abris. Na je h o vyko n u , ktery s ta c il na tre ti m isto, byl zjevne zn a t n e d o sta te k tre n in k u . S p o le h livy vyko n vysoke ijro v n e B. J u re cky a I. C a n ih o se stal uz sa m o zre jm osti. Zd. K rizka se d o sta l do te sn eh o zavesu za re p re ze n ta cn i tr o jic i; hezky za le ta la nad ejna zakyne P avlikova, i kdyz
m ozna byia m im e n a d h o d n o ce n a . To m uze b yt ne kd y d o b rym p o vzb uze n im , aie ta ke vest k s e b e u sp o ko je n i. A to by bylo Skoda, nebot’ pri n e sp orn e m ta le n tu a c h la d n o k re v n o s ti je P avliko va b e zp och yb y sc h o p n a v y b ira t o b ra ty ste jn e bezpecne v z a d o u c i vysce 1,5 m ja k o v dosava d n ich 3 az 4 m. Tesm e se te d y na p ris ti sezonu. Tym ove m odely p rin a s e ji vzdy p e knou s p o rto v n i p o d iva n o u a na p in ave boje, T e n to k ra te bylo d o sa zen o i ve lm i d o b ry c h vykonCi. Ve fin a le , kte re na sebe so u s tre d ilo p o z o rn o s t vsech p rito m n y c h , Cicastn iku i d iv a k ii, po d al b e zch ybn y vyko n tym mistrCi s p o rtu D ra ze k-T rn ka (obr. 2) a vyb o rn ym casern 8 m in u t 32 v te rin ziska l jiz 15. (n e p re trzite za se b o u) titul mistrii CSSR. Jiste p o z o ru h o d n y vyko n , k n e m u z jim vSichni u p rlm n e b la h o pre je m e . C om bat se te sil p e kn e ucasti, z niz cast tv o rili p ris lu s n ic i m lade lih n e ze Sem il, zasluzne vedene J. D o u b o u. Byly v id e t pekne b o je a ve lm i m alo tris e k , nepoch yb n e vyraz s to u p a jic i Cirovne. Do p e kn eh o ram ce m is tro v s tv i d o b re zapadl sta n ek p ro d e jn y D robne zb o zi s m od e la rskym s o rtim e n te m , kte ry se tesil zajm u vsech p rito m n y c h a u vita li je j m no zi, kte ri m a ji k p ro d e jn e daleko. VYSLEDKY Rychlostni modely (km/h) 1. M. Obrovsky 220; 2. J. Gurtler 215; 3. J. Sladky 206; 4. Sv. MenSik 197; 5. L. Subrt 193. Akrobaticki modely (body) 1. B. JureCka 6590; 2. I. Cant 6344; 3. J. GabriS 5780; 4. Zd. K'riika 5476; 5. St. Cech 5334. Tymov4 modely (minuty:vtenny, finSle + nejlep§f kvaiifikafini let) 1. Drazek-Trnka 8:32 (4:19); 2. KomOrka-Votypka 8:42 (4:17); 3. Safler-Kodytek 9:11 (4:22); 4. Neckaf-Gurtler4:26; 5. Krumpoch-Darius 4:33. Combat seniori: 1. J. Steiner; 2. M. Hir§; 3. J. Dolensky; 4. V. Vale§; 5. M. Muller. Juniofi: 1. V. Pavlas; 2. J.Skrbek;3. V. Bazant; 4. M .V iclavik; 5. M. Pavlas. T ext i snim ky Zd. LISKA
MODELAR · 11/1975
Nejlepbi ,,νοίηί" modelbri v 0SR (zleva v kategorii F1A, F1B a F1C)
MISTROVSTVICSR pro volne m odely pripravili na dny 20. a 21. zari jiz tradicne nebnavni modelari ze Slaneho na letiSti Sazena. Soutbz porbdanb z povereni CCRMoK byla soucbsti oslav 30. vyrobf osvobozeni 0SSR; letala se zaroveb jako Memorial Cehka Formbnka. Reditelem soutbze byl Zd. Braha, tajemnikem dr. Ctbpbnek, sport, komisarem A. Kofbtko a dohlizitelem R. Metz. Nominace na mistrovstvi byla letos poprve provedena novym zpusobem: kazde krajske modelbrske radb byl prisouzen na zakladb vysledku minulbho mistrovstvi nejvbtbi pobet reprezentantO. BohuZel vbak v nbkterych krajich se neuskutebnil vybbr zodpovbdnb a tak se
Konec mesice srpna patril RC hydroplanum. 23. srpna na Selibovskem rybniku uspofa! i W Ί-Ϊ W dal LMK pri ZO Svazar \ mu CZM v Protivine jiz III. robnik souteze mo K JE V E LE delu teto kategorie. Ka tegorii RC MH2 vyhrbl ing.. J. Dolezilek z Prahy (644 b.), RC MH3 V. Vlk
S rd v ro w i f
na mistrovstvi nedostali nekteri modelbri, kteri by si iibast jiste zasiouZili. Prejimaci prooedura probihala v sobotu od rana prfmo na letiSti. Pobpatnych zkubenostech z minulych let byla kontrolovbna i hmotnost modelu, jejichZ basti byly oznabovany barvou o ,,tajnem" slozeni. Zahbjeni souteze znamenalo prekvapeni pro ..motorafe": cele dopoledne pilnb trenovali desetivterinovy chod motoru, pri nbstupu se vbak dozvedeli, ze letat se bude podle novych pravidel FAI, tj. na 7 s motoroveho chodu. SoutbZni starty zabaly ve 13 hod., do vecera se odletala btyri hodinova kola. Pobasi pFUig modelbrum nepfblo - bylo zataZeno, pomerne ohladno avbl jenslaby vitr.Termickehoproudeni bylo mblo; pokud se vubec objevilo, bylo slabe. Veber, pred zaslouzenym odpobinkem, meli Obastnici mistrovstvi. moznost shlednout promitbni diapozitivu, ktere poridil na MS v Plovdivu M. Novyz Teplic.
z Ceskych Budbjovic (2260 b.). Skoro stejnb sestava modelbPCi se sebla i o tyden pozdeji 30. srpna na I. robnikusouteze o,,Poharslapskeho vodnika", kterou pripravil LMK Praha 1. V kate gorii RC MH2 byl tentokrbt nejuspebnejbi A. Zabilka z Ceskych Budejovic (1103 b.), jeho krajan V. Vlk opbt vyhrbl kategorii RC MH3 vykonem 2308 b. Petadvacet soutezicich letalo s V-jednibkami 31. srpna v Ziline - vyhral P. Ponec ze Svitu (826 b.); D.TrenbbkzMartinajakojedinynaletal 900 b. a vyhrbl tak soutbz kategorie V2. ..Ostravskb podzimni" souteze A-jednicek dne 6. zbri se zubastnilo 53 soutezicich; nejlepbim juniorem byl J. Mynar z Ostravy (611 s), ze seniorii zvitezil J. Janyb ze Zabrehu na Morave (700 s). ..Memorial Karla Gabriela" usporadal LMK ΡΙζβή-Bory. Zvitezili: J. Miban, Jablonecn. N. (904 s -A 2 , juniori); V. Otto, Clsti n. L. (1050 s - A2, seniori); J. Adit, Prebtice (1050 s - C2). Ve Kdyni byla (take 6. zbri) soutez modelO V1; z 15 ubastniku byl nejlepbi L. Lener z Klatov (827 s). Modelbri z osmi klubu soutezili s mode ly RC V2 v Rakovniku; 900 s dokbzal naletat pouze A. N6meczPrahy8. Rodina Kohoutovych slavila uspechy v soutezi hbzedel na letibti v Hobkovicich u Mnichova Hradibtb. Soutez seniorii vyhral K. Cima z Mlade Boleslavi (483 s
MODELAR · 11/1975
Zbyvajici tPi kola se letala v nedeli jiz od osml hodin rbno za podobneho pobasi jako v sobotu. Jen termiky bylo hlavnb zpobbtku mene, diky tomu take tentokrbt nedoblo k masovemu rozletavani. SoutbZ A-dvojek pokrabovala rozletbvanim btyr soutbZicich, v osmem kole letbli maxi mum pouze Pokorny a Horejbi. Rozhodnuti o titulu padlo aZ v 10. kole, v nemz mel ing. Ivan Horejbi prece jenom trochu vie nezbytneho btesti. Kategorii Wakefield vyhral H. Pernica, v soutezi motorovych modelu zvitezil opet Cenek Patek. Zaverecnemu nastupu a vyhlabeni vitezu dodala lesk licast pfedsedy Cl/RMoK Svazarmu ing. V. Popelbre. Jak je jiz pravidlem ve Slanem, organizace souteze byla vyborna. Letalo se presne podle casoveho plbnu, poradatel nezapomnel ani na takovou zdanlivou malibkost, jako je znacka ,,zakaz vjezdu" pred letibtem. ZaslouZeny potlesk pri zakonceni souteze sklidily obbtave kucharky, ktere dva dny pebovaly o zaludky ubastniku. Osvbdbil se i novy zpusob vyberu ucastniku; na startovibti se vetbinousebli reprezentanti stejneho kraje a mohli proto spolupracovat podobnym zpusobem jako reprezentacni, druzstvo na MS. Pranirn vbech ucastniku je, aby se podobne velke souteze porbdaly alespoh jednou do roka - je piece uzitecne setkat se se znamymi z cele republiky, videt jejich novinky. Hlavne proto je treba nalezite ocenit obetavost kazdeho klubu, ktery se tohoto ukolu ujme. Ing. I. HOREjSl
- B. Kohout byl tretl), M. K o h o u t-ju n io r nalbtal 291 s a zvitbzil ve sve skupine; soutbZ zbkO vyhral P. Zajic (251 s) z Jablonce, tfeti byl opet Kohout z Mblnika. Soubasne letali motorbri kategorii C2 vyhrbl J. Zeman z pofbdajiciho klubu. Na svahu Vetrnik u Vybkova vyhrbl 7. zbPi soutez svahovych vetronu kategorie RC Sv2 Zdenek Bartob z Vybkova (1775 b.). Soutez ,,malych“ modelCi usporadal 13. zbri na letibti Frydlant n. O. LMK Frenbtbt p. R. Ladislav Chrobok z porbdajioiho klubu vyhrbl soutez A1 zbku (700 s), z juniorCi byl nejlepbi P. Bartob ze Studenky (643 s), mezi seniory zvitbzil K. Benek z Frydku-Mistku (661 s) a L. Knebl z Frenbtbtu byl prvni v souteii B1 (678 s). K soutbzi U-maket se prihlasili na mistrovstvi 0SSR jen dva soutezici, kategorie byla proto zrubena. Ze besti iibastniku soutbze RC maket zvitezil opet J. Vylibil se Z 43, druhy byl A. Zedek (CAP - 20) a treti R. Liehmann s Broubkem. Letalo se 13. a 14. zari v Karlovych Varech. ,,Cena Bratislavy", soutez RC vbtrobO kate gorie F3B, se konala 20. zb?i ve Vajnorech. Zvitezil W. Rura z Prebova (2770 b.); ve stejnb kategorii zvitezil na stejnem letibti pouze o den pozdbji M. Achberger z Bratislavy (2993 b.).
21
P o z n a v im e
Τ8
LETECKOU T E C H N IK U
Akrobaticky vetron L F 107 Lunak p a in m ezi nejznam ejsi a take nejuspesnejsi ceskoslovenske vetrone z padesatych let. P rvni prototyp startoval k prvnim u letu v cervnu 1948. Vznikl z in icia tivy skupiny
konstrukterCi vedene Vladimirem Strosem. By I urcen predevsim k akrobatickem u letani, ale osvedcil se i p ri vykonnem plachteni. Seriova letadla se od obou pro to typu (OK-8730, 31) odlisovala prodlouzenou p re d n i casti trupu, vysunovacimi vztlakovymi klapkam i (misto odklapecich sterbinovych), kridlem delenym na bocich trupu, vyssi kabinou, zjednodusenou ko n stru kci kfidla (mensI po cet zeber) aj.
T E C H N IC K Y POPIS LF 107 Lunak byl je d n o m is tn y s tre d o k rid ly a k ro b a tic k y a v y ko n n y ve tro n ce lo drevene ko n s tru k c e . Trup o v a ln e h o p riire z u byl p o lo s k o re p in o v e k o n s tru k c e s p fe k liz k o v y m p o tahem . P re d n i cast byla u k o n c e n a s k lo p nym p le ch o vym krytem . P ilo tn i p ro s to r byl o p a tre n p in e p ru h le d n ym ka p ko vitym krytem z o rg a n ic k e h o skla, je h o z za d n i ca st se o d so uva la d o za du . O p e ra d lo p ilo tn ih o s e d a dla bylo u p ra ve n o p ro z a d o v y padak. H la vn i p ris ta va ci z a rize n i tv o rila k ra tk a ja sa n o va lyze, o d p ru ze n a g u m o vym i b lo k y a n iz k o tla k e ko lo o rozm e rech 250 x 110 m m , u m iste n e za te ziste m ve t rone. O ce lo va o s tru h a byla o d p ru ze n a rovn e z g u m o vym b lo ke m .
V yb a ve n i p a lu b n i de sky (viz sn im k y na 3. s tra n e o b a lk y to h o to s e s itu ): 1 R ych lo m er do 400 k m /h s P ito to v o u tru b ic i; 2 V ysko m e r do 10 km - ko m b in o va n y; 3 V a rio m e tr d o ± 5 m /s ; 4 V a rio m e tr do ± 1 5 m /s; 5 K o m p a s ;S P o d e ln y ka p a lin o vy s k lo n o m e r; 7 E le k tric k y z a ta cko m e r s p o h on e m na ka p e sni b a terii. R o zm iste n i p ris tro ju 1 7 3 2 6 4 5 K rid lo b ylo sa m o n o sn e je d n o n o s n ik o ve (s p o m o cn ym n o sn ike m ) potazene d ia g o n a ln e p o kla d a n o u p re k liz k o u . M elo vyso u va ci vztla ko ve k la p k y a d e le n a kridelka, o b o ji potaze n e p la tn em . Pulky krfdla byly sp o je n y s tru p e m d u ra lo vym i zavesy se tre m i cepy p ro kazdou pu lku . M ezera m ezi tru p e m a krid le m b y la z a k ry ta tv a ro v y m ple ch e m . O casni plochy. S n im a te ln y s ta b iliz a to r se upevnoval na tru p dvem a cepy. Byl je d n o n o s n ik o v y s kra tkym p o m o cn ym n o sn ike m a ce ly potazen d ia g o n a ln e klad e n ou p re k liz k o u . Je d n o n o s n ik o v e vyskove k o rm id lo s to r s n is k r in i b ylo p otazeno pIStnem a c a s te c n e s ta tic k y v y v a z e n o . M ezera m ezi sta b iliz a to re m a tru p e m byla rovnez za kryta p le ch e m . Kylova p lo ch a tv o rila n e d iln o u ca st ko n ce tru p u . Byla je d n o n o s n ik o v a a cela potaze n a d ia g o nalne kla d e n o u p re k liz k o u . S m erove k o r m id lo ste jn e k o n s tru k c e ja k o vyskove bylo.zaveseno na dvou zavesech. R iz e n i. N o zn i riz e n i b ylo p e dalove, za letu sta vite ln e a s lanovym p revodem na paku sm ero ve h o k o rm id la . R izeni vysko veho k o rm id la bylo pakove, p fe vod byl ta h le m a d ra ty. R izeni k rid e le k s d ife re n co va n ym i vych ylka m i b ylo p o u ze ta h ly.
22
V ztla ko ve k la p k y se o vla d a ly p a ko u u m iste n o u na leve s tra n e p ilo tn ih o p ro s to ru . Paka se d a la z a jis tit ve tre c h p o lo h a c h v zu b o vem se g m e n tu . Prevod od paky byl ta h ly na to rs n i tru b k u v tru p u a dale v k rid le o p e t ta h ly a to rs n i tru b k o u . V tru pu b ylo riz e n i vztla ko vych kla p e k sprazeno s rize nim k rid e le k, ktera se p rim e re n e sklapS la za ro ve n s vyso u va nim klapek, a n iz se fu n k c e k rid e le k p ri vyc h y le n i o m ezila. B rz d ic i k la p k y byly o vla d a ny rovnez p a ko u na leve stran e p ilo tn ih o p ro s to ru . T a to paka byla so u o sa s pakou vztla ko vych klapek, ta kze b ylo m ozne o b s lu h o v a t o b o ji k la p k y soucasne. Vyvazo va ci p lo s k a na vysko vce byla ovla d a na pa cko u na prave s tra n e p ilo tn ih o p ro s to ru . V ychylkyridicich ploch : k rid e lk o (o b o ji p ri za s u n u ty c h vztla ko vych kla p ka c h ) vnejsi n a h o ru 26°, d o lu 15°; - vn itrn i n a h oru 2 3 °, d o lu 8 °; vyskovka nahoru 2 8 °, d o lu 3 0 °; smerovka + 2 9 °. Povrchova tiprava. S e riova le ta d la byla cela o ra n zo ve z lu ta s ce rn ym i im a trik u la c n im i zn a cka m i a napisy. P locha p re d ka b in o u byla m atne cerna, cs. v la jka na s v is li o c a s n i plo§e c e rv e n o -m o d ro bila. T echnicka data: R o zp e ti 14,27 m, d e lka (bez P ito to vy tru b ic e ) 6,78 m, vyska 1,60 m; nosna p lo c h a 13,38 m 2. H m o tn o s t pra zd n a 205 kg, le to v a pro u p ln o u a k ro b a c ii 310 kg; p lo sn e za tiz e n i 23,2 k g /m 2. K lo u za vo st 24 p ri ry c h lo s ti 80 k m /h ; kle sa vo st 0,85 m /s p ri ry c h lo s ti 65 k m /h ; ry c h lo s ti - n e jm e n si s p ln ym i vztla ko vym i kla p ka m i 50 k m /h ; n e jve tsi p ri letu stre m h la v s p ln ym i b rz d ic im i k la p k a mi 200 k m /h , bez b rz d ic ic h k la p e k 300 km /h . Text: ing. Jiri M A TE J0E K Vykres: Erik BO RNHO RST Snim ky: Karel M A SO JID EK a archiv
DALSI SNIMKY
na 3. strane obalky
MODELAR · 11/1975
€7
MODELAR · 11/1975
23
ZKUSENOSTI
se silonovym vlascem
a tzv. d ra c i sm ydky p ro vazani s n iiry ke kro u zku a k civce (obrazek 2). O tiste n y o b ra ze k je d o b re si v y s trih n o u t a v le p it do s k rin k y na naradi, aby byl vzdy k d is p o z ic i k o zive n i pam eti.
Dal§i ,,zle p so va k“ se tyka u p e vne n i s ilo n u k b u b n u na vija ku . Pri o b yce jn em uvazani d o c h a z i po case tesne za uzlikem ke zm en se n i p e vn osti. D elsi z iv o t uvazku z a jistim e peti az sedm i ,,m rtv y m i“ zavity s ilo n u , na sta va jicim b u b n u je za jis tim e svo rn ike m nebo nytem o m in im a ln im 0 3 mm (obrazek 3). S ro u b y ra d e ji nepouzivam e, siio n by se m ohl o zavity p re riz n o u t. Pri vyrob e nove c ivky navijaku jiz p o cita m e se za jiste n im s ilo n u ; m ozne reseni je na obrazku 4.
P re ru se n i vle ku ve tro n e , at’ jiz vo ln e h o n ebo RC, n asledkem rozvazani nebo p ra s k n u ti v le cn e s fiu ry , je vzdv n e p rije m ne. Ja ro sla v S U C H O M E L z LM K Praha 4 p o u ziv0 jiz n e k o lik let rybarske uzly ke s p o jo v a n i p re ru s e n e h o vlasce (obrazek 1)
------ ------- A\l/A OBR. 1
·
Inzerci prijim^ Vydavatelstvi MAGNET, inzertni odd£leni, Vladislavova 26, 113 66 Praha 1, telefon 26 15 51, linka 294. Poplatek je 5,90 K£s za 1 tiskovou r6dku. Uz0v6rka 12. v mfcsici, uverejnSni za 6 tydnii.
PRODEj ■ 1 Nedokond. polomaketu P-51, rozestav. stavebnici IGRA-PLASTIK, letuschopny cvi6. model Brouiek, modifikovany. Ing. Talanda, 783 65 Mar. Lldoli 234. ■ 2 Motor METEOR 2,5 cm3 (dobry), 250 K6s. M. Vin§, 512 42 Ponikl£ 55. ■ 3 Vym§nn£ p0rovan6 krystaly, elektromotory Micro perm 2 V, Pico 4,5, servo Servoautomatic II. J. ΗΙβνέδ, Pori6 595, 580 01 Havl. Brod. ■ 4 Mod. zeleznici HO+prisluSenstvi, vyborny stav, seznam za§lu. J. Ru2i6ka, Dvorakova 227/II, 348 15 Pland u M. L. ■ 5 Proporc. soupravu 4kan£l komplet+4 serva Varioprop (podle AR 1,2) - nutno sladit - 3600 K6s; Tono 3,5 RC nepouiity +Z2+metyl. V. Povolny, Κοηένοva 120,130 00 Praha 3. ■ 6 RC soupravu 4kan£l (vys.+pfij.). Cena 1500 K6s. ΒΙΐζδί informace proti zn£mce. M. £i§ma, tr. SA 1118/A, 751 31 Lipnik η. B. ■ 7 Nepouzitou 4kan£l. prop, soupravu, kfi2ov0 ονΙέda6e, osazenou integr. obvody, vym§nn£ krystaly (5900); nahr. p&r. 400, 2 serva Varioprop 600, event, vymdnim za v6t§i motor. hydropl£n nebo v§troh+doplatek. Nabidky jen pisemn6. E. Fuchsovd, Bart£kova 1115, Praha 4. ■ 8 Vysilafc 8kan£l Variophon S+3 ks servo + servostupeh k prijimadi Varioton S -3 . a 4. kan£l. J. Hrobar, D§6insk0 506, 470 01 0esk£ Lipa. ■ 9 Soupravu vel. rak. rychl. lok. 1010,6vag0nij, koleje, vyhybky, trafo, rak. vyr. Kleinbahn, ηονέ. B. Jerm^r, Lopateck£ 19,147 00 Praha 4. ■ 10 Vys. Osmikon + prij. W. 43 2kan£l (800 K6s). Z£ruka +servis. A. Stejskal, Vokovick£ 685, 160 00 Praha 6. ■ 11 Prop. RC souprava Simprop pro 4 funkce. Cena 7500 Kts. L. Svaty, Roberta Koumara 51,466 01 Jablonec n. Nisou. ■ 12 ΤΟΝΟ 3,5 bez ovl. + akr. U model + 2 I paliva (350), MVVS 2,5 D7 + U model SUM (350), MIKRO 3,5 (50). P. Kos, Volyftsk£ 7, 100 00 Praha 10. ■ 13 El. vla6ek HO za 650 K6s. M. ProkeS, Veletrzni 69, 170 00 Praha 7.
24
■ 14 Pdkne nel6tan6 RC modely na serva Varioprop: Terry + mot. OS PET, Taxi mot. MVVS 2,5 (po 750,-) novy jap. motor. 6asova0 s pipou (100,-), koleji§t§ N (600). V. ΡοοβΙέΓ, 165 00 Praha 6-Suchdol 611. ■ 15 KRAFT KP - b Sporr series, nova nepou2it&; novy MVVS 10 RC + kuzel (600), MVVS 5,6 RC (400), novy OS PET 1,62 cm3 (300), MVVS 1,5 (250). Zhav. soupr. NKNU 6 s koncovkou (50), ζέν. motor 4,5 V Graupner (70), vrtule TOP FLITE 10/6, 8/4; bowdeny (po 30), barvy REVELL (po 25), TERRY (300), CENTAUR 6 prvkO (300). J. Navrdtif. Polska 18, 120 00 Praha 2, tel. 25 85 29. ■ 16 RC soupravu 6kan£l. vysilad + 4kan£l. prijima6 (1800), servo Servomatic 23 (100), Servomatic 13 a 23 (5 ks po 60), laminat. trup na RC M2 (M3) CARAVELLE za (200), motor ENYA III - 09 TV RC 1,72 cm3 (280). Nesestaven6 kity AIRFIX 1:24: P-51 D, Me-Bf-109, Spitfire; barvy HUMBROL. O. St§p0nek, Lounskych 10, 140 00 Praha 4. ■ 17 U-maketu SE 5a s motorem 6,5 cm3 za 800 K6s. Do redakce.
κουρέ ■ 18 Servo Varioprop, laminatove lodni trupy. J. Hlaνέδ, Ροπδ 595, 580 01 HavliSkCiv Brod. ■ 19 Ptenky U-maket C-104 a Z-226 Akrobat na motory 2,5 cm3. Jar. Konviika, Cheldice 27, 387 72 Lib6jovice. ■ 20 RC soupravu 4 al 6kanal., nejraddji W 43 + 1 servo Bellamatic II. I. Janda, Havr£nkova 90, 619 00 Brno 19. ■ 21 Ptenylodi: PrinzEugen,Scharnhorst,Tirpitznebo jin6 νέίβδηβ lodi. J. Ne{edlik, Viklefova 11, 130 00 Pra ha 3, tel. 82 79 46 2. ■ 22 Proporciondini RC soupravu 2 az 4kan£l, tov. vyroba. J. Strobl, Jilovsk0 1164,140 00 Praha 4-Branik. ■ 23 Proporcion0l. RC soupravu pro 4 serva. Udejte popis, cenu. J. PruSa, Lounskych 10,140 00 Praha 4. ■ 24 Knihy o stavb§ historickych lodi a lodnich modelii sou6asnych v ροΐδίΐηδ. L. Kadlec, 739 61 Trinec VI 427/2. ■ 25 PIAnky aut Ford GT 40; Chaparral 2F (G); Tyrrell 006 a 007 F1; UOP Schadow F1; McNamara Indy; McLaren M 16 Indy; UOP Schadow Can-Am (1974); Lola T 310 Can-Am; ζέν. vozy sez0ny 1974 a 75 v libovol. m§?itku. Z. MatuSka, 2d£nice 24, 593 01 Bystrice η. P. ■ 26 Vysila6 Varioprop jak£koli provedeni a jednotlive dily soupravy. Popripad§ osobni odb§r VI. Kubii, Nuselsk^ 130,145 00 Praha 4-Michle, tel. 42 51 39. ■ 27 Priru6ky: Jar. Vysko6il - Jak zhotovime letad6lko s benzinovym motorem. Konstrukce modelu letadel. J. Ro2£nek, Ob6ti 6. kv§tna 4,140 00 Praha 4. ■ 28 Pl£nek Yamato. J. 6ipa, Gottwaldova 2246,390 01 T£bor. ■ 29 Starou praiskou tramvaj, jakykoli model dobre zaplatim. M. Bor, Na Svihance 9,120 00 Praha 2. ■ 30 Proporcion£lni soupravu 4kan£l na serva Vario prop D. Segeda, 753 62 Pot§t£t 6. 6 okr. Prerov.
■ 31 Autodr0huFaller(HO)napanelu1800 x 1000 mm + p6t auti6ek + prisluSenstvi za RC soupravu 6tyr nebo dvoukan^lovou. M. Kapalin, Vod0rensk0 2115, 7. ZD§Sidli§t§ 9 kv§tna, 272 01 Kladno 2. ■ 32 Za knihy stare i ηονέ o Sherlocku Holmesovi v jazycich vychodni Evropy d£rr. zahrani6ni stavebnice letadel 2. svdtove valky v m§ritku 1:72. V. Kolaja, Malinovskeho 936, 686 01 Uh. Hradi§t§. ■ 33 Kity zahr. vyroby za motor 0,8-1,5 cm3 a kvalitni nosniky na A2 i jednotlivd J. Dovalil, Sladkova643, 377 01 Jindr. Hradec. ■ 34 RC stavebnici L 60 Brigadyr (rozp. 1460) za stavebnici RC νέίΓοηέ, pripadnd doplatim J. Zilvar, Dolni OleSnice 4, 543 75 Vestrev, okr. Trutnov. ■ 35 Elektronickou kytaru Torn£do za vicepovelovou RC soupravu, prip. prod0m a koupim. E. Kliment, Dvor£kova 622/III, 339 01 Klatovy. ■ 36 Rozsέhlej§ί ieleznici TT vymdnim za kvalitni autodr£hu nebo za modely automobilij Mebetoys, Cor gi, Solido, Matchbox, Schuco aj. Seznam za§lu, J. Vl£sek, Drufstevni 631,398 11 Protivin. ■ 37 Plastik. stav. Boeing B -17 G za Vickers Wellington nebo koupim. D£le koupim JU-87 Stuka, Heinkel He 111, Petljakov Pe-2. V§e 1:72. W. Schincke, Nivy 424, 760 01 Gottwaldov. r0z n £
■ 38 Kdo zhotovi mέniδ k vysila6i Gama a za kolik; vysila6 zaSlu, Zd. PospiSil, 783 53 Velk0 Bystrice ίου δ η έ 127, u Olomouce. ■ 39 Vedouci leteckomode^rsk0ho krouiku v SSSR (26 rokii, υρουίθηέ akrobat. modely a makety) Ι ι ^ έ v 0SSR partnera. SSSR, Staraja Russa, Novgorodskoj obi. ul. Profsojuznaja 12, kv. 16, MalySev Vitalij. ■ 40 Modeler z SSSR hled£ v 0SSR partnera k dopisoνέηί a vymdhov^ni plastikovych i kovovych modelu letadel, lodi i tanku. SSSR, 123 182 Moskva D-182, Dobraja-Novaja d. 15/1, kv. GorjuSkin Georgij. ■ 41 Model£r z SSSR (17 roku) hled^ v 0SSR partnera k dopisov0ni a vyn^fiovani plastikovych modelii letadel a tankLi. SSSR, Kiev - 128, ul. Tupoleva 26/16, kv. 49, Ivanov Anatolij. ■ 42 Letecky a ζβίβζηΐδηί modeler z SSSR hled£ v 0SSR partnera k vym§hov0ni plastikovych modelu, ρΐέηύ i literatury. SSSR, g. Stavropol, ul. Dovatorcev 37/1, kv. II. Smuglienko Vladimir. ■ 43 Modelar z SSSR (16 rokii) hleda v 0SSR partnera k vymdnd pl0nu letadel SSSR, 290 018, g. Lvov - 18, ul. 1-Maja d. 165, kv. 7, GruSeckij Aleksandr. ■ 44 Modeler z SSSR Ι ι ^ έ v CSSR partnera k dopisoνέηί a k vym§hov0ni plastikovych stavebnic letadel a tanku. SSSR, 410 008 Saratov - 8, ul. Vjazemskaja dom 24, Svidkij Valerij.
(Dokondeni na str. 32)
MODELAR · 11/1975
IX . m istrovstvi Evropy
EUROPEAN CHAMPIONSHIPS
p ro lo d n i m o d e la re Frantisek Dvoracek vitezi v novem vynikajicim rekordu Nase reprezentadnidruzstvo veslozeni Fr. Dvofecek, Zd, Budis, R. NeSas, Vit. Skoda, J. Sustr s vedoucim J. Baitlerem o d je lo z P ra h y v p a te k 1. srpnaautobusem il V Svazarmu Robur, ktery rid ilA . Doskocil. Spolu s nam i o d je l take ing. Zd. Tomdsek st., delegovany na. zasedant predsednictva a kongres NAVIGA. Pres po catecn i nedCiveru k nasemu dopravnim u pro stfe dku jsm e absolvovali celou cestu bez jedin e zavady a vyhody vlastniho autobusu jsm e oceniti predevSim v miste souteze p ri kazdodennim transp o rtu naSich objem nych beden s m odely z hotelu na startoviste, vzdaiene jin a k dobrych 40 m in u t peSky. Po znacne Cinavndm cestovanijsm e na m isto d o razili v n e d ili 3. srpna dopoledne. Po prezentaci, zaplaceni vkladii, prejim ce modelCi a vyfizeni dalSich form alit jsm e se k o n e in e ubytovali a po dvou dn'ech cestovani p o ra d n i vyspali. W e lw yn G arden C ity je p e krie v y le tn i m esto vzd aiene n e k o lik d e site k k ilo m e tru od Lon dyn a . PondO Ini d o p o le d n e jsm e v e n o vali p ro h lid c e m esta a se zn a m e n i s p ro s to re m soutOze, n a ch a ze jicim se v re k re a c n i o b la s ti na o k ra ji m esta. V la stn i s ta rto v is te na v o d n i plo se asi 100 x 200 m b yla c a ste cne kryta pred vet re m vyso kym i s tro m y. P restoze vzd a le n o st m ezi je d n o tliv y m i s ta rto v is ti byla d o state cn a , o d d e lo v a ia je je ste za b ra n a z p lo v o u c ic h dFevenych h ra n o lu na tlu m en i vln. O d p o le d n e v e n o v a lo cele d ru zstvo tre n in k u , ktery se u ry c h lo s tn ic h m od e iu p ro ta h l a z d o 2 1 . h o d in y . T re n ln k n a z n a c il znabnd k o m p lik a c e s ladenfm m o to ru .
Nejhezii okamzlk pro nail vypravu: Frantiiek D vofiiek na stupnich vftizCi
MODELAR · 11/1975
T ake p a livo, ktere jsm e o b d rz e li od p o ra d a te le j nam n e p rip a d a lo byt nejlepsf. IX. m is tro v s tv i E vro p y bylo sla vn o stne za h a je no v dtery v 9 h o d in d o p o le d n e n astupem vsech zd ca stn e n ych dru zste v ze 17 e vro p skych sta tu a ho stu z Kanady a A u stra lie . Po s k o n c e n i z a h a jo va cih o c e re m o n ia lu byly v 10 h o d in za h a je ny za v o d n i sta rty na s ta rto v iitic h A /B , E a F. S ta rty je d n o tliv y c h trfd byly ro zd e le n y do peti so u te z h ic h d n u ; p o ce t sta rtu ka te g o rie A /B byl urden na c ty fi a ka te g o rie F 2n a dva. D usno a ve d ro p rid e la lo ko m p lik a c e p re d e vsim zavodnikCim v k a te g o rii A /B ; p re sto v§ak p o ce t nezd are n ych s ta rtu je z a ra z e jic i a nelze je j p ric ita t je n vlivu podasi. C astecne pCisobi n e p rije m n o s ti i je d n o tn e p a livo, i k d y z s e je d n a o o p a tre ni, kte re v s ic h n i z a v o d n ic i s c h v a iu ji; p o tiz je to tiz v torn, ze rta jin e pa livo se dom a tre n u je a na jin e p o to m je z d i na soutezi. H lavni p ric in o u vyso ke h o p o ctu ne zd are n ych s ta rtu je to , ze za v o d n ic i ve snaze o co nejvydsi ry c h lo s t m od e iu p re k ra c u ji u n o sn o u h ra n ic i s p o le h liv o s ti a risku ji, ze to v je d n o m ze c ty r s ta rtu vyjde. T e n to fa k t d o kla d a to , ze n a p r. u trid y A1 ze 20 O castniku o d je lo p o u ze osm a z to h o je n o m dva vice nez je d e n sta rt. M ezi te m i, co v te to tFide n e o d je li, jsem byl ta ke ja. P o d o b n a situ a c e je u tr id y A2, kde z 14 n e o d je lo sedm a u A3 n e o d je lo p e ts ta rtu jic ic h . Je to situ a c e k za m ysle n i p re d e vsim v s o u v is lo s ti s d a ls i m ozn o u iip ra v o u p ra vid e l, u2 n yn i je zavod ve trid a c h A p re h lid k o u n e zd are n ych s ta rtu . D osazen6 vysle d ky vite zu js o u d o b re , nepresah u ji vsa k h ra n ic i s ta v a jic ic h e vro p skych re k o rd ii. T fid a B1 byla n a s in e jO s p e s n d js ia novy re k o rd F ra n tiska D vo racka h o v o ri za v se ch n y k o m e n ta re ; d o sa zen a ry c h lo s t so ko va la rias i o s ta tn i. Nase m o d e ly jso u v te to trid e na e vro p ske sp icce ; u m is te n i d a ls ic h n a sich m o h lo b yt ro zh o d n e lepsi. Z fska li jsm e z p ^ t z tra ce n e p o zice a Fr. D vo race k ta k navazal na m e z in a ro d n i u s p e c h y J . B a itle ra a J .C e r n ic k e h o v te to trid e . V RC m o d e le c h jsm e byli z a sto u p e n i p ouze V. S ko d o u ve trid e F 1 -V 2,5; je h o m od e l p a tril k n e jry c h le js im a je h o easy z tre n in k u b yly lepsi, n e z d o s a h l v s o u te z i v ite z O lsson ze S vedska. S te s ti je ale vrtkave , v 1. ko le byl S ko d a d is k v a iifik o van p ro p re k ro c e n i h lu k o v e h o lim itu 90 d e cib e lu . Z a s te jn y p re s tu p e k b y la d is k v a lifik o v a n a te m e r p o lo v in a s o u te z ic ic h a pres radu protestO b yly d is k v a lifik a c e p o tvrze n y. Vit'a d is k u to v a l co m o h l, v z d y i uz le to s s ta rto va l bez p ro b le m u v M LR a NDR i u n£s. Pred d ru h o u jiz d o u u delal na m o d e iu radu „ o d h lu c n o v a c ic h ‘‘ Oprav, kte re v p o d sta te n e o v liv n ily ryc h lo s t. Nem o h ly se vsa k u p la tn it, nebot’ v d o b e je h o d ru h e jiz d y byly na sle d kem nara zo ve h o ve tru vlny, na k te rych se m od e l p ri za vo d n i jiz d e p re vra til. D osazene v y s le d ky ve tr id a c h F1 jso u
WELWYN GARDEN CITY 1975 ve sm ^s vyso ke Orovne, so u d asn a sp icka je zn a cn e vyrovnana. Ve vsech trid a c h RC m o d e t& rn im o trid y F2B a FSR 35 sta rto va li i ju n io ri a je j|c h vysle d ky b yly ro v n o c e n ne s i s e n io ry : O p ra vd u v y n ik a jic i jso u vysle d ky ve sla lo m u - t r id y F 3 -E a F 3 - V kde B u lh a r J o rd a n o v je o p ra vd o vym su verenem , je h o vyko n y na nove tra ti jso u skveie. Je vid e t, ze B u lh a ri v e n u ji te m to
Prvni tW ve tfid i F 1 -E 1 kg: uprostfed „zlaty“ G. Kallstratov ze SSSR, vlevo „stffbrny“ Polik T. Rawski, vpravo „bronzovy“ Anglican R. Burman t rid am s p e c id ln i p rip ra v u , z A n g lie si o d ve zli obe zla te V s e n io re c h i ju n io re c h . K a te g o rie E za zn a m e n a la na to m to m is tro v s tv i u rc ito u s ta g n a ci a to ja k ve vyko n e ch , ta k i co d o p o c tu O castniku v je d n o tliv y c h trid a c h . M yslim , ze snad p o p rve v h is to rii M E n e m o h ia byt vyhlasena tr id a EH, p ro to ze se p rih la s ili pouze dva s o u te z ic i z F ra n cie . Ve trid S E K b ylo de ve t O ca stn ikii; n e jvice b o d u za h o d n o ce n f sta vb y d o stai B u lh a r V o d e n ic h a ro v 84, vite z te to trid y B u lh a r G u lia n ziska l v h o d n o c e n i 82 bodO a d ru h y v ce lko ve m p o ra d i A n g lic a n B ro a d 72 b o d u .
VitCz tridy F1-E pres 1 kg,Anglican R, Burman
25
vybavenf na prave a n g lic k e p o ca si bylo je n zb yte cn o u p rite z i v zavazadlech. S la vn o stn i z a k o n c e n i IX. m is tro v s tv i E vropy a vyh la se n i vite zu p ro b e h lo v ned e li v p ro s to ru so u teze za p o ce tn e ucasti d iva ku , k te ri u p fim n e z a tle s k a li vsem vite ziim . Na zaver p re vza li z a stu p ci sove tskeho dru zstva v la jku N AViG A ja k o sym bol p ris tih o ME, kte re se b ude v roce 1977 ko n a t v SSSR.
Text Jin §USTR Snimky Willy SENFF V Y S LE D K Y
Vitizny model tfidy FSR-15 a jeho majitel H. Hackmeister z NSR. Motor Webra-Speed 10 cm3 Ve W id6 EX s ta rto va lo 11 O castniku, p ln e h o p o c tu b o d u d o sa h l pouze vitez A n g lic a n C le m e nt. V ysle d ky js o u castecne z kreslen e tim , ze sta rto v is te E bylo n e jh u fe u m is te n o vzh le d e m k narazovemu vetru, kte ry ca sto m en il sm er. Na to ta ke d o p la til nas Zd. B udis, ktery ob sa dil az 10. m is to . N o vin ko u byl m od e l B. Lackejeva, k te ry o b s a d il c e lk o v e 2 . m isto s m odelem trib o d o v e h o klu za ku se s p a lo vacim m o to re m 10 c m 3; 50 m tra t’ p ro jiz del ze n e ce lych pet v te rin . P o sle d n i zd v o d n i jiz d y s k o n c ily v so b o tu d o p o le d n e trid a m i F S R 1 5 a 3 5 ; m od e ly b yiy vesm es be zn eh o p ro ve d e n i, ale p o d sta tn e s p o ie h liv e js in e z na p o sle d n im ME, T rid u FSR 35 vyhral v c e lk u prekvapivS u n a s d o b re z n a m y re p re ze n ta n tN D R H. J. T rem p, ktery o b s a d il ta ke pekne 5. m isto ve trid e FSR 15. V s o b o tu o d p o le d n e b ylo ve lke sh o w p ro divSky i O castniky m istro vstvi. M im o ukazek modelCi v y stu p o va li v o je n s ti p ilo ti se s k u p in o v o u a k ro b a c ii v rtu ln ik u , arm a d n i m o to c y k lis te , vo je n ska h u d ba a m a jo re tk y b rits k e h o letectva. Po ce lo u d o b u m is tro v s tv i E vro p y bylo pocasi, ja k e m is tn i u s e d lic i n e p a m a tu ji uz m n o h o let. T e p lo ty n e kle sly pod 35 °C ve s tin u a uz asi m esic neprselo, ta kze nase
m a le d o b re . rady Na maketach lodi se casto vyskytuji iebffky a zabradli, jejichz je mnohdy n lk o lik stejnych. Zhotovovat jednotlive kusy je zdlouhave a velm i pracne a navic to prina§f nebezpeci, ze kazdy kus bude jiny a ze budou treba i nepresne. Tu se primo nabizi usnadnit a zpfesnit si praci vhodnym pripravkem. Ten v§ak nemuze byt kovovy, nebof odvadenim tepla by pSjeni velmi znesnadfioval.
26
Vitaz tfidy FSR-35 H. J. Tremp z NDR
A1 (km/h): 1. Gavva, SSSR 156,522; 2. S. Stetanov, BLR 155,172; 3, I. Horvath, MLR 150,00. A2 (km/h): 1. Jancenko, SSSR 159,292; 2. Gudkov, SSSR 156,522; 3. Oganesjan, SSSR 141,732. A3 (km/h): 1. O.'Strobel, NSR 183,674; 2. G. Mirov, BLR 180,00; 3. I. Berne, V. Britanie 178,218, B1 seniofi (km/h): 1. F. Dvoracek. 0SSR 233,766; 2 . 1. Vankov, BLR 219.512; 3. B. Lackejev, SSSR 211,765; (4. J. Sustr, 0SSR211,765; 5. R. Necas, 0SSR 209,302). B1 juniori (km/h): 1. S. Janakijev, BLR 202,247; 2. R. Malfatti, Italie 195,652; 3. M. Rossi, Italie ; 163,636. EH (body): 1. F. Coqnet, Francie 154,00; 2. L. Carpezat, Francie 124,33. EK (body): 1. S. Gulian, BLR422,33; 2. A. Broad, V. Britanie 399,66; 3. I. Nikolov, BLR 379,00. EX seniofi (body): 1.T. Clement, V. Britanie300; 2. B. Lackejev, SSSR280; 3. S. Gulijan, BLR250; (10. Z. Budis, 0SSR 230). EX juniori (body): 1. B. Curtis, V. Britanie 290; 2. L. Munday, V. Britanie 280; 3. D. Allen, V. Britanie 270. F1 - E 1 kg seniofi (sekundy): 1. G. Kalistratov, SSSR 23,4; 2. T. Rawski, PLR 25,0; 3. R, Burman, V. Britanie 25,6. F1- E 1 kg juniori (sekundy): 1. K. Greth, NSR 30,5; 2. D. Murray, V. Britanie 30,6; 3. R. Scholl, NSR 40,9. F1 - E pres 1 kg seniofi (sekundy): 1. R. Burman, V. Britanie 20,0; 2. E, Schneider, NSR 20,3; 3. C. Bordier, Francie 21,6. F1 - E pres 1 kg ju n io fi (sekundy): 1. P. Marshall, V. Britanie 34,5; 2. K. Greth, NSR35,4; 3. R. Scholl, NSR 43,4. F1 - V 2,5 seniofi (sekundy): 1. T. Olsson, Svddsko 19,55; 2. J. Ruess, NSR 19,85; 3: H. Spitzenberger, NSR 20,2. F1 - V 2,5 juniofi (sekundy): 1. H. Preuss, NDR 26,05; 2. P. Nelson, V. Britanie 27,2; 3. R. Smith, V. Britanie 29,0. F1 - V 5 seniofi (sekundy): 1. P. Billes, Rakousko 18,4; 2. K. Reichert, NSR 20,5; 3. D. Stewart, V. Britanie 21,8.
Bohumii SlMEfiEK z KLM Svazarmu NAUTIC v Rynovicioh u Jablonce η. N. s uspechem vyzkousei jednoduchy a snadno zhotovitelny pfipravek: Na rovny kousek prk6nka nebo pfeklizky namackneme asi 5 mm tlustouvrstvu moduritu. ZarovnSme ji, narysujeme na ni a vytlacime tvar zebrizku (nebo zabradli), znovu lehce zarovname a dame do vody povarit. Po asi peti minutach varu a po vychladnuti prohloubime zarezy pilkou 'na kovnebo podobnyrn vhodnym nastrojem_. Do vjnikle sM naskJidam e nastrihane dily z dratu a podobn§ Spijime. ~ Pfipravek se da pou2ittrikr£t az fityrikrat, nez se opali rohy. Podle casopisu Fregata
m odurit re k liz k a
F1 - V 5 juniofi (sekundy): 1. M. Witzel, NSR 21,1; 2, H. Preuss, NDR 21,1; 3. N. Varah, V. Britanie 21,3. F1 - V 15 seniofi (sekundy): 1. G. Dem·, NSR 15,9; 2. H. Hackmeister, NSR16,1;3.J.Varah, V. Britanie 17,2. F1 - V 15 juniofi (sekundy): 1. M. Witzel, NSR 18,25; 2. P. Marshall, V. Britanie 18,4; 3. R. Smith, V. Britanie 19,8. F2 - A seniofi (body): 1. H. Schwarzer, NDR 193,00; 2. W. Lehmann, NSR 185,00; 3. J. Mierau, NSR 181,66. F 2 -A juniofi (body): 1, C. Schiller, NSR 191,33; 2. M. Kutschera, NDR 189,33; 3. L. Drumev, BLR 179.33. F2 - S (body): 1. W. Streese, NSR 186,00; 2, G. Rudolph, NSR 182,33; 3. H. Schwarzer, NDR 177.33. F3 - E seniofi (body): 1. V. Jordanov, BLR 143,1; 2. H, Senior, V. Britanie 140,7; 3. A. Bosworth, V. Britanie 140,6. F 3 -E juniofi (body): 1 .1. Chunov, BLR 140,5; 2. P. Palmer, V, Britanie 139,1; 3, G. Abraham, MLR 138,3. F 3 -V s e n io fi (body): 1. V. Jordanov, BLR 142,7; 2. K. Bertok, MLR 141,7; 3, W. Thompson, V. Britanie 141,0. F 3 -V juniofi (body): 1. L. Drumev, BLR 141,8; 2. P. Palmer, V. Britanie 139,2; 3. M, McGiade, V, Britanie 138,6. FSR 15 seniofi (kola): 1. H. Hackmeister, NSR 56; 2. H. Spitzenberger, NSR 53; 3. J. Klawitter, NSR 51. FSR 15 juniofi (kola): 1. M. Legue, Holandsko 51; 2. M. Fagan, V. Britanie46; 3. M. Witzel, NSR 42. FSR 35 seniofi (kola): 1. H. J. Tremp, NDR 52; 2. C. Leppers, Holandsko 46; 3. W. Grassman, NSR 43. FS seniofi (body): 1. druzstvo Bruno, Italie 96,00; 2. druzstvo Landriau, Francie 91,66; 3. druistvo Ailaria, Italie 91,33. F7 seniofi (body): 1. Bruno, Italie 96,00; 2, Geiger, Francie 93,66; 3. Plettenberg, NSR 91,00.
FSR 2,5
- nova narodni kategorie Na sv6m p o d z im n im z a s e d ^n i 30. 9. s ch va iila ko m ise lo d n ic h m o d e la fu CClRM oK navrh na n ovou n a ro d n i k a te g o rii, p re d n e se n y tre n e re m m. s. Fr. Podanym , a t o s p la tn o s ti od 1 .1 .1 9 7 6 . Jd e o s k u p inovy zavod lo d n ic h m o d e lii s m o to ry o zd vih o ve m o b je m u 2 ^ 'c m 3i P ra v id ia : zd vih o vy o b je m m o to ru (ii) 2,5 c m 3 d o b a jiz d y - 1 5 m in u t m a x im a ln i p o ce t s ta rtu jic ic h v je d n e jizd e - 6 za v o d n i trat' - F1 p o d le NAVIGA (ro vn o stra n n y tro jO h e ln ik o strane 30 m) vite zi ten, je h o z m odel uje d e vetsi p o ce t o k ru h u v je d n e jizd e .
MODELAR · 11/1975
Proc se nepotopi ?_______ Z p r a c o v a l in g . Z d e n e k T O M A § E K Takovou o tiz k u si p o lo z i m nohy p fi pohledu na ,,horu zeleza", Mere piave a bez ciziho p ric in e n is e nehodia potopit. Jiste nebude ke skode trocha teorie, ktera pom iize dat odpoved'na to vecne ,,proc". Proto vznikl n a sle dujici clanek, jehoz zaklad je prebran ze sovetskeho casopisu M odeiist-K onstruktor c. 12/1967. Z 0 k la d n i ro z m d ry R ozm ery v o je n s k y c h i o s o b n ic h lo d i m aji ve lm i s iro k e ro z m e z i - d e lku 2,5 az te m e r 500 m (o b ri ta n kovb ), o d p o v id a jic i s ifk u n e cely 1 m az asi 60 m a vysku s p fip o c te n im nastaveb a rahen - ta ke az 60 m, Na vykresech js o u ty to rozm e ry oznaco va n y n a s le d u jic im is y m b o ly (obr. 1): D delka lodi (ob e cn e ) - v zd a le n o st mezi dvem a k o lm ic e m i sp u s te n ym i z nejvzdale n e jsich v n e js ic h b o d u lo d n ih o tru p u na v o d o ry s k u (od p re d n i h ra n y klo u n o vce k z a d n i h ra n e z rc a d la ). K p re sa h u jicim jin y m eastern tru p u se n e p rih lizi. Dv - d elka vodorysna - v zd a le n o st od v n § js i s tra n y k lo u n o v c e k v n e js i hrane kylu na zadi nebo z rc a d le m erena na Kvr. Dc - d elka pres v ie c h n o - ve e tne presah u jic ic h jin y c h c a st! trupO (byva na p la nech ozn a cen o )
1
uoenec A rch im e d e s. Ja ko p rv n i fo rm u lo val zn a m y za ko n , je n z nese je h o jm e no : te le so p o n o re n e do ka p a lin y je n a d le h co va n o s ilo u , kte ra se ro vn a tize k a p a lin y telesem vytlacene. V lo z im e -li te d y m od e l do n a d o b y n aplnene po o kra j v o d o u , h m o tn o s t vody vytekle z n a d o b y se rovn a h m o tn o s ti m o d e lu (obr. 2). O bjern vo d y, vytlabene p o n o re n o u ca sti tru p u , nazyvam e vytlak; u sku te c n y c h lo d i je j vyja d ru je m e v tu nach, u m od e lu v kg. Sile, kte ra m od e l n a d le h c u je a u d rzuje ho na h la d in e , rika m e vztlak; p u s o b i vzdy ve stred u p o n o re n e h o telesa, nebo v tzv. stred u vytla ce n e vo d y - vytla ku . Na p lo v o u c i tru p m o d e lu pCisobi dve s ily - v la s t n i tih a m o d e lu p u s o b ic iv te z is ti
Tg svisle d o lu a v z tla k ve stre d u vytla ce n e vody F p u s o b ie f svisle vzh u ru . S ily pusobief na pravy b o k m o d e lu se vyro vn a va ji se s ila m i p u s o b ic im i na levy b o k (obr. 3).
Stablllta
sim m iste lo d n ih o tru p u veetne o derek. I v - iir k a vodorysna - m e fi se v n e jsirsim rnistS na Kvr §p - s ifka paluby P ~ nejvetSi ponor - rneri se od Kvr k n e jh lu b s im u b o d u lo d i (s p o d n i hrana kylu, k o rm id la ap o d.) Pt - ponor trupu - rneri se od Kvr k n e j h lu b s im u b o d u tru p u (kore n kylu) V - vySka - v z d a le n o s t od n e jn izsih o o k ra je kylu po nejvyse p o lo ze n y bod na lo d i, Vt - vyska trupu - rneri se od h ra n y pa lu b y v n e jn izsim m iste k v n e js i h ra n e kylu. Vb - vy§ka trupu nad vodou (b o c n i vyska) - rneri se od h ra n y p a lu b y k v n e jsi hrane kylu. Kvr - konstrukbni vodoryska - je p riim e t hla vn i v o d o ry s n e ro v in y na ze b ro nebo .'b e k o ry s rB y v a to .to z n a ^ c.arou p o n o ru
Rybar sedei p o k o jn e v lod'ce a lo vil rybu. TeziSte lod'ky b ylo nizko , lod'ka tedy m ela s ta b ilitu . J a km ile se v§ak rybaF nah n u l p ro c e p ic i a p re m is tils e b lize k o kra ji tru p u , zm e n ila se p o lo h a te z is te lod’k y a ta se n a klo n ila , avsak ne to lik , aby se s ta b ilita p o ru sila . Ve snaze z a c h ra n it ce p ici ryba r v lod'ce u o kra je vstal; te ziste se zve d lo a lod'ka se p re vrh la (obr. 4). S ta b ilita je z p u s o b ilo s t p la vid la a jakeh o li p lo v o u c ih o telesa, kte re vn e jsi sily v y k lo n ily z n o rm a ln i p o lo h y, v ra tit se po za n iku sil do p u v o d n i p lo h y. S ta b ilita za b e zpe cu je lod’ p ro ti p re ko ce n i.
O br. 5 u kazuje v liv sil pC isobicich na lod'ku v ruzn ych p o lo n a ch . I. poloha; lod'ka nem a n a kio n . Tg se n a ch azi nad F. Z ad n e jin e v n e jsi sily na lod'ku ne p uso b i. L o d 'k a je v ro v n o v a z e , je ji tih a i vztla k jso u si rovn y a p u s o b i ve svych te z is tic h na s p o le cn e ose v ro vin e so u m e rn o sti tru p u .
II. poloha: ryb a r se p re su n u l k o k ra ji lod'ky, p re m is tilo se te ziste Tg a lod'ka se n a k lo n ila ; p re m is tilo se i te ziste F. N a klo nenim lo d i se zm e n i tv a r p o n o re n e casti tru p u a p iis o b is te vztla ku se p o su ne z b odu F do b odu F1, za tim e o te ziste Tg zustava na ose plaVani, nezavisie na uhlu n a klo n u . S vislice ve d e na bo d em F1 p ro tn e osu p la va n i v b odu M, zvanem m e ta centrum . Le zi-li m e ta ce n tru m nad te zistem T g, vzn ika d v o jic e sil, n a vra ce jicfc h lo d d o vzp rim e n e p o lo h y - lod’ se n e p re vrati. V zd a le n o st m ezi te ziste m T g a m etace n tre m M je tzv. m e ta c e n tric k d vy§ka a o zn a cu je se p ism en e m h; v zd a le n o s t m ezi s visiice m i p ro tin a jic im i b o d y T g a F I je ram eno d v o jic e n a vra tn ych sil r. Cim ve tsi je m e ta c e n tric k d vyska, tim je ve ts i m o m e n t n avratu a tim je i ve tsi s ta b ilita p la vid la . III. poloha: rybar se n e vra til n a s v e p u v o d n i m isto, ale n a o pa k se zvedl. T eziste Tg se zve d lo nad m e ta ce n tru m , m e ta c e n tric ka vyska h se stala n e g a tiv n i a m o m e n t n a klo n u lod'ku pre vrh l,
V y tla k , v z tla k P oznatek, ze plavS ni teles, te d y I lo d i, s p o c iv a v n a d le h d o v a n f teles vztlakem , u c in il uz ve 3. s to le ti p fe d η. I. reeky
MODELAR · 11/1975
27
\
Do boju zasahli otec a syn Kujawove z Polska s vozy McLaren. Hezky proveden6, ale na nase zvyklostl t6ik6 modely pritahovaly pozornost divdkCi
MISTROV STVI CSSR
pro RC automobily K o s ic e , 29. az 31. s rp n a 1975
Vrcholne souteze R C auto m obilu jso u jiz tradicnepostihovany nepriznipocasi. Jinak tomu nebylo an i p ri tomto, jiz ctvrtem m istrovstvi 0SSR, Mere poradala v ra m ci oslav30. vyroci osvobozeni a 31. vyroci SNP ZO Zvazarmu Kosice-sever za po dp ory dalsich orgdnii. Jezdilo se na h ris ti OU Inzenyrske stavby, kde bylo pCivodne zajisteno i ubytovdni; na posledn! ch vili ale musel poradatel ubytovat vetsinu dcastnikd na opacnem ko n ci mesta. M istrovstvi se zdcastnilo krom e nom inovanych zavodniku z 0SSR i druzstva NDR a PLR. V ram ci m istrovstvi se sesli zastupci autom obilovych m odelam zdcastnenych statCi na porade, je jim z cilem bylo sje dn ocen ip ravld el a u rce n i kategorii, ve kterych budeme na m e z in iro d n i drovni soutezit. Zavery teto schCizky budou zpracovany a predlozeny partnerum ze vsech socialistickych statCi k prijeti.
V yvrch o ie n im m is tro v s tv i byl sp o le c n y zavod m o d e lu se sp a lo va cim i m oto ry, je h o z 23 ucastnikCi b ylo ro zd e le n o do Sesti s k u p in . N ejdrive se je ly d v e ro z jiz d ’ky po 5 m in u ta c h , tPi n e jle p si p o s to u p ili p rim o d o fin a le , dalSich sest za vo d niku je lo se m ifin a le na 8 m in u t, z ne h oz tri n e jle p si p o s to u p ili d o fin a le . To se je lo na 10 m in u t. Zavod byl v e lice h o d no tn y, s m in im e m k o liz i a pro ka za l vysokou Oroven ,,piiotCi“ . T re n e r J in J a b u re k v y ty 6il trat’ v e tv a ru , k te ry s e d o s u d u nas nejel. To z p o c 0 tk u vyvo la lo n e lib o s t u ve tsin y u c a s tn ik ii, po z k u s e b n ic h jiz d a c h vsak vs ic h n i p o c h o p ili, ze „ ry c h le js i“ trat' by byla zn a m e n a la na d a n e plo se n e p rije m ne kolize a n ic e n i m o d e lu . I v te to k a te g o rii zvite zil M. C h rom y. Jel s m odelem v y u z iv a jic im m a xim d ln e p o vo le ne rozm e ry. Z ajim a va b ude s itu a ce n a p re sro k, kdy m e fitk o 1:8 s je d n o ti rozm e ry a ca ste cne i jiz d n i v la s tn o s ti m od e lu . M is tro v s tv i u ka za io z v y s u jic i se zajm e m i s to u p a jic i uroven ve vsech ka te g o riic h krom e m ake i, kde s itu a c l snad zle p s i p rip ra vo va n a uprava pra vid e l. P risti, ju b iie jn i 5. m is tro v s tv i v roce 1976, se p ra vd e p o d o b n e po je d e v H ra dci Kraiove. Do te d o b y nas ce ka h o d n e prace na novych m o d e le ch ; re p re ze n ta n ti se n a vic m usi p e clive p rip ra v it na m is tro v s tv i Evropy, kte re h o se ch ce m e p ris ti ro k z u c a s tn it. J ir i JABClREK
Start „mal6ho“ finale skupinoveho zSvodu IIIM IIIIIIIITIIIIIIIIIIIIIIIIIIlllllllllllin illlllllM lllilll SOUTEZ z a h a jily m o d e ly s e le k tric k y m p o h o n e m jiz d o u na s la lo m o ve tra il. I kdyz z p o c a tk u m eli O castnici vyh ra d y k ve lik o s tl b o je k, d o sazene vysle d ky ukazaly, ze se s tra ti d o b re v yro vn a ii. P rvni ctyri s o u te z ic i d o s a h li v ic e nez 160 bodO, coz se za tim je s te n ik d y nestalo. V ite z K. K yselka zajel tra t’ ve v y n ik a jic im case 38 s a v y tv o ril ta k novy c e sko slo ve n sky reko rd vyko n e m 162,4 b o d u. Je zd ilo 35 so u te zic ic h vce tn e 3 z a k ii z LIDPM JF v Praze, je jic h z byva li so u p e ri ze SSR p o s to u p ili jiz d o vyssich v e ko vych k a te g o rii a na h ra d a na S lo ve n sku za ne za tim neni. Skoda. V ry c h lo s tn ic h m o d e ie c h s e l. p o h o n e m je situ a c e stale ste jn a - s t e jn a jm e n a a pra k-
28
tic k y i p o ra d i. T ato k a te g o rie je zrejm e o d so u ze n a k d o ziti. Pred sta rte m b o h ate obsazene ka te g o rie m o d e lu se s p a lo va cim m o to re m se p re h n a ia nad m estem b o u rka . Privaly vo d y z a p la vily p lo c h u tak, ze se zd a lo ne m o zn e p o kra c o v a t v s o u te z i.O b e ta v y m p o fa d a te lu m se vsa k p o d a rilo vo d u vym est, p lo c h u vy s u s it h a d ry a u c in it ji ta k zpC isobilou p ro zavod. V p rvn im ko le m elo m n o h o s o u te z ic ic h p o tiz e se z v la d n u tim riz e n i - je z d ilo se s k u te c n e na m ln im a ln i p lo se o rozm e rech 50 x 20 m etru s h la d kym a sfa ltovym p o vrch e m . Jen m a lo kd o d o k o n c il jiz d u bez „ h o d in “ . N e jh iire na to m byli ti, k te rije z d io s tfe k b o jc e , pred n i z a b rz d i a o to c i m od e l. T e n to zp u so b jizd y zde zn a m e n a l zce la jis ty sm yk; casove z tra ty pak b yly p o c h o p ite ln e vysoke. Po p rvn im ko le b ylo p o ra d i ve lm i nejasne; rada sp ic k o v y c h s o u te z ic ic h n e o d je la vu bec n ebo m ela sla b e easy. V n e d eli d o p o iedne se za p o lo ja s n e h o p o ca si je lo d ru h e ko lo . Vet§ina s o u te z ic ic h zle p s ila sve vyko n y a ke slo vu se d o s ta li i ,,m ich a ci p o ra d i“ - ti k te ri v so b o tu n e o d je li. Je d nim z n ich byl i vitez te to ka te go rie , M ilo s C h ro m y z P rahy 2.
VY SLED K Y (V za vo rce je uveden p o ce t so u te z ic ic h ) K a te g o rie A (4): 1. A. F uh rm a n 197,5; 2. P. Lezak, o b a K o sice 195,75; 3. P. C ota, PLR 189 b. B2, s e n io ri (25): 1. K. Kyselka, Praha 8 162,4 (cs. re ko rd ); 2. M. M oravec, Praha 2 161,5; 3. B. H u d lik, P raha 8 161,1 b. B2, ju n io r! (7): J. Kunes m l. 159,1;, 2. J. D uspiva, o ba P raha 2 156,2; 3. P. W iater, PLR 154,4 b. B2, za c i (3): 1. P. M u lle r 153,5; 2. K. S to ja n o v 153,1; 3. M. B echyne, vS ichni Praha 2, 147,7 b. R1E, ju n io fi (7): 1. J. Kunes m l., Praha 2 53,7; 2. M. K u m ica k 70,2; 3. J. V allo, o ba Kosice 80,2 s. R1E, s e n io fi (10): 1. J. Kunes st., Praha 2 40,0; 2. B. H u d lik, Praha 8 42,6; 3. J. Fill, K osice 55,2 s. R1S (26): 1. M. C h rom y 74,2; 2. M. M oravec, o b a Praha 2 74,4; 3. B. HOIa m l., H orazd'ovice 75,5 s. R2S (2 3 ):, 1. M. C hrom y, Praha 2; 2. K. M acek, V II H radec K raiove; 3. B. H u d lik, Praha 8; R2E (15): 1. J. Kunes st., Praha 2; 2. L. Rehak m. s., T re n c in ; 3. K. Kyselka, P raha 8.
IIIllHllllllillllllllllllllllillllllllllllllllllllllllllllllll
MODEIAR · 11/1975
Pred novou sezonou Na poradS zastupcu autom obilovych m odelaru z PLR, NDR a 0SSR bylo schvaleno sje dn ocen ip ravid el p ro RC autom obily. M odely se spalovacim m otorem se budou od p ristlho roku rld it pravidly EFRA, tj. evropske iederace p ro RC autom obily, ktera vznikla v roce 1973. H lavnizm en y jso u ve stavebnich predpisech, p ro to jsm e pozadali trenera teto kategorie Jiriho JABlllRKA o strucny prehled novinek. Z asa d n i zm en o u je jedn otne m eritko 1: 8. N eni sice nutne, aby vuz byl p re sn o u m ake to u , ka ro se rie vsa k m ust p rip o rn inat s k u te c n y ty p a u to m o b ilu . P ravidla dale o m e zu ji hla vn i rozm e ry m o d e lu ; ty to lid a je js o u u vedeny v TABU LC E . Z v la s tn i p re d p is y u rc u ji technicke vybavenim odelu. M o to r sm i m it n e jv e ts i z d v ih o vy o b je m 3,5 cm 3, p o h o n jin y m nez s p a lo va cim m o to re m n e n i po vo le n. M o to r m u si byt o p a tfe n u fiin n y m tlu m ic e m h iu ku : uroven h lu k u , m ere n a ve vzdalen o s ti 7 m etru , n e sm i p re k ro c it 80 dB. T e n to b od p ra vid e l za tim n e n i d o k o n a ly , vysle d e k rne re n i to tiz o v liv n u je m n o h o o k o ln o s ti, n a p fik la d p ro s tre d i, p o sta ve n i m o d e lu v iic i p ris tro ji, o ta c k y m o to ru v o k a m z ik u m e re n i atp. A b y s e p re d e slo n e d o ro z u m e n im , je p o m e rn e presne s p e c ifik o v a n tlu m ic . M usi m it p ra c d v n i p ro s to r n e jm e n e 20 c m 3, p ru re z v y s tu p n iho o tv o ru tlu m ic e n esm i b yt ve tsi nez 56 m m 2. V p ra xi to znam ena, ze v y fu k m u z e b y tz tr u b k y o v n itfn im p ru m e ru max. 8 m m . V se ch n y d o su d to va rn e vyrab e n e tlu m ic e p ro m o to ry dane tfid y ty to p o za da vky s p ln u ji. T lu m ic n e sm i b yt p fim ym p o k ra c o v a n im vy fu k u m o to ru . V p rip a d e p o u z iti la d e n eh o v y fu k u (kte ry te n to p ozadavek n e sp ln u je ) m u si te n to svira t s o so u v y fu k u uhe! a le sp o fi 10°. S berac o le je z vyfu ku neni na ro z d il od s ta v a jic ic h p ra vid e l - p re d e p sa n , ste jn e ja ko o c h ra n n y n a ra zn ik. M od e l vsak m usi m it s p o jk u (lib o v o ln e k o n s tru k c e ) a hla vn e u c in n o u b rzd u . N o vin ko u je om e ze n i o b je m u nadrze na 125 c m 3, coz si z re jm e v y n u ti zabyvat se i o ta z k o u s p o tfe b y m o to ru , U v o z ii typ u GT m uze byt v k a ro s e rii vyrez o n e jve tsi p lo se 100 c m 2 p ro p fis tu p c h la d ic ih o v z d u c h u k m o to ru .
Velka cena Zenevy p ro RC a u to m o b ily se je la letos p o p rve ve d n e ch 17. a 18. kvetna. V rozjizd 'ka ch b o jo va lo o p o stup do fin a le 47 s o u te zic ic h z Francie, Italie, NSR a Svycarska. N e jry c h le js i o kru h na tra ti o de ice asi 300 m zajei M. F re iz a 1 9 s.Z a vo d „2 4 h o d in v Le M a n s " p rip o m in a lo fin a le , ktere se je lo na 40 m in. Z vitezil M. R uchat, ktery za 40 m in 5 s ujel 81 o k ru h u , coz c d p o vid a p ru m e rn e ry ch lo sti a s i3 6 k m /h . (R m 1 0 5 /7 5 )
MODELAR ■ 11/1975
S o u te zi se ve dvou tfid a c h iv o z y s o d k ry ty m i k o ly - fo r m u le - b u d o u o z n a c e n y ja k o RC-V1, a u to m o b ily s k o ly z a k ry ty m iGT - b u d o u m it o zn a ce n i RC-V2. Jsou p o v o le n y i dve ka ro se rie na je d e n p o dvozek, takze s je d n im m od e le m je m ozn o je z d it v o b o u trid a c h . Je zd i se zasadne systemem kvalifikacnich ro z jiid e k v kazde jiz d e m uze s ta rto va t n e jvice sest Cicastniku. K va lifik a cn i rozjiza'ka trv 6 5 m in u t, c ty fi n e jle p si z kva lifika ce p o s tu p u ji p rim o do fin a le . D alsi dva O castnici p o s tu p u ji z „m a le h o “ fin a le , kte re h o se Ocastni s o u te z ic i na 5. az 10. m iste. To s e je d e n a 2 0 az30 m in u t na lib o v o ln e tra ti, vytycene b o jka m i na a sfa ltove plose. V zd a le n o st od sta rto v is te k nejvzd a le n ejsim m istu m tra te n e sm i byt ve tsi nez 60 m etru. To js o u te d y n e jp o d sta tn e jS i zm e n y v p ra vid le ch , je jic h z p o d ro b n e , zavazne z n e n i z p ra c u je a b u d e ro zsiro va t o d b o r a u to m o b ilo v y c h m o d e le d UR M oK Svazarm u,
TABULKA (v§echny miry jsou v mm) Rozvor Νθίνέίέί sifka vy§ka dSIka prCim§r kol prednich zadriich sifka kol prednich zadnfch Pfitlacn£ kfidlo nejv6t§i Sifka hloubka Ohel nastavani
300 ±10 % 270 200 610 78 90 50 90 270 100 35°
T reti m isto v kategorii VH-B2 obsadil na'm istrovstviSSR Jan Poliak ze Zvolena s vozem LOLA T-70. A uto m obil FERRARI 6 TB 4 (vzadu) si p ro kategorii VII-R1S postavil je h o klubovy kolega Vladim ir Malachovsky.
ZAjEMCClM o historicke autom obily udelal radost srpnovy seSit sovdtskeho m e s iin ik u M odelist -Konstruktor. O tiskl po d ro b n y popis - historicky i technicky - autom obilu FORD-A, ktery se ve tric ity c h letech v y rib e l v Sovetskem svazu ve velkych seriich p o d ozn a ie n im GAZ-A. P o je d n in i obsahuje i podrobne vykrssy vozu, je tedy vhodnou po m ijcko u pro modelafe. - P ckud to nsvite, M odelist-K onstruktor si Ize za jls tit prostrednictvim PNS.
29
.iS& sSS** ° ' 4 ,“
k m u w
s© d ve m a -tr Pou n® kolikapod1!p jn lieLe rn is *a v e th o n o s ko n ce kle n u to u “ ^ uciovu nebo do»o zase fa n tazie . k e n e n o u h a |u. byla by
K ole jo vy sp o d e k k o n c i p la n i, na ktere lezi s te rk o v e loze. llk o le m loze je roznase t svisle i v o d o ro v n e tla k y z p iis o b e n e je d o u c im vlakem na plan a sp o d ek, ale tez d o v o lit vode o d te c i d o lu , aby ko le j (prazce a k o le jn ic e ) nelezela trva le ve vode. S te rko ve loze ovsem nad plan vycniva, c ili n e sta ci v m o d e lo v e m z n a z o rn e n i p ric h y tit k o le j na za k la d o v o u desku ko le jiste . M usi b yt pod n i p o d lo z ka p fis lu s n e tlo u s tk y a tva ru , ja k to p re d p is u je m o d e la fska n o rm a NEM 123 ,,R ozm ery ze le z n ic n ih o s v rs k u ". A n i to h le sp o u sta la ic k y c h m odelarCi nedela a zase se p ro h re su je p ro ti s k u te c n o s ti. A to n e m lu vim o rozm a rech p re je z d ij a n a s tu p is f, kte re b yva ji velm i ca sto o d b y te tak, ze by se d o vla ku nedalo v u b e c n a s to u p it a na pre je zd u b yvse ch n a s iln ic n i v o z id la ,,n e cha la p e ro v a n i". Pokud nase k o le jis te p re d sta vu je uzavren y celek, fu n k c n e p ro ve d e n y vysek k ra jin y , ma m it i o s ta tn f n u tn e z e le z n ic n i stavby. P ro tra k c i p o tre b u je a le s p o n v je d ne s ta n ic i p ro v o z n i za rizen i. Pro m o to ro vou tra k c i s ta c i rem iza na u k ry ti s tro je pod s tre c h u , nejaka za so b a rn a natty a m ale s k la d is te o le ju plu s n aznak vo d o vo d u , p ro to z e m o to r ta n k u je i c h la d ic i vo d u . P a rn i tra k c e b u d e m it ve d le rem izy i z a u h lo v a c i z a riz e n i (s ta c iz a u h io v a c i val) se za so b ou u h li na h ro m a d a ch nebo v b u n k ru , v o d n i je ra b a v b liz k o s ti ve zo vito u v o d a rn u , o d p o p e lo v a c i ja m u a k to m u p ris lu s n o u m a n ip u la c n i ko le j p ro dovoz u h li a od vo z p o p e la (obr. 2). E le k tric k a tra k c e je na p ro v o z n i za rize n i n a ro c n a nejm ene, a le z a to m u s ib y ttr a f sk u te c n e e le k trifik o v a n a , tzn. o p a tre n a tro le je m po ce le de ice ; je z d it s m od e le m e le k tric k e lo k o m o tiv y bez tro le je je nesm ysl! N a ste sti m ale lo k a lk y d o su d e le ktrifik o v a n y nejsou. T eprve ted' p ric h a z i na fa d u n a d ra zn i bu d ova , s o u s tre c fu jic i p ro v o z n i a ko m e rcn i p e rso n a l, kde ta ke o b vykle n a c e ln ik n e b o jin y p ro v o z n i za m e stn a n e c b yd li a p o k u d se tu p ra cu je s na kla d em ve tsin a s ta n ic v z n ik la kvuli m a n ip u la c i n a kla d u , p ro c e s tu jic i s ta c i zastavka p a tri k n i i s k la d is te a ram pa. T o h le v s e c h n o na s k u te c n e z e le zn ici s to ji p e n ize a n e stavi se tu d iz ro zsa h le jsi nez je nezb ytn e n utne. N e b u d e m e te d y ani v m o d e lo ve m p ro v e d e n i na lo k a ln im n d d ra zic-
ZfLEZNICE 30
vo zn im stavbdm i'/phm'0Ut 2m (nenym p ro n e c h f vyvede ί ί Γ ή 2, 9 ' ^ ^ r o j o v a n i aj.) z panelu iip ln e uen = ?a ne kte re m ko n ci cast, kde so u p ra vu si P ° fid i skryto u llk " - z a s u v t o v l rfa d ra i-2 d o h le d u (” ®UP- λ c is in Γ d 21 P ° dle V l· Zusky, viz 5 .-6 te c h n ik u . D n m rtn 8 - 5 lsu ABC m la ° y ch P n ro d o ve d cu , roc. 1974). Da
c h c e m e -li o p tic k y p o m o c i perspektive. Potom d o p re d u u m istim e stavby ve tsih o a d o zadu m enSiho m eritka . Lze to udelat d o s ti d o ko n a le , aie p re d p o k la d a to d o b ry od h ad , rozm ysl a ra d e ji n e k o lik zko u se k predem . Z m in e n a vetsi v o ln o s t ovsem svadi k ca ste jsim nespravnym resenim zdstavby na k o le jisti. S tavby v nizin e m aji jin y c h a ra k te r nez v h o ra ch a je tu d iz p o c h y b ne p o s ta v it h o rsky h o tel na m irn y ko p e ce k v rovine, zrovn a ta k se sem n e h o d i h o rska salas. P la stiko ve sta ve bn ice d o m e c k ii se k nam d o va ze ji z NDR a jso u svym stylem nem ecke. To si m n o zi neuved o m u ji, a p ro to vid im e to lik ko le jis f, kde na ty p ic k y nem e ckych d o m c ic h jso u ceske napisy (obr. 3). Je stlize si m o d e la f da tu p ra ci a z h o to v i si sam o d p o v id a jic i stavb ic k y - tre b a na za kla d e k o u p e n y c h stav e b n ic - ziska prece vyb o rn o u p rtjp ra v u na p o zd e ji p ra ci v k te re k o li ka te g o rii. V la s tn o ru c n d zh o to ve n e d o p in k y b u dou ta ke asi vice te s it nez koupene.
OBR. 2. v ieskych zemich rozSifene ^eleznlin stavby: vodarna, remiza, pfijim aci b. budova v „rakousk6m" stylu (Le°eiSko n. S6z.)
OBR. 3. Typicky ne mecke modelove domky sa nemohou s p riv n6 uplatnit na naSem kolejisti ani po opatlreni ieskym i napisy
se tarn za je t ja k o d o tu n e lu , o d ku d po case vyjede jin a souprava. A n e b o si m uze p o s ta v it p od iiro v n i za kla d u skryte ko le jis te , tre b a i s o b ra tk o u , ale p o to m pri d ra to v a n i p o z o r na z k ra t ve vratn e sm ycce.
Inzenyrske a civil n i stavby In 2 e n )rske stavby (via du kty, p re h ra d y aj.) se na m od e lo ve m k o le jis ti v y s kytu ji z rid k a , n e jvice je ste m osty. Zde je n u tne ro zliso va t m ezi m ostem ze le zn icn im a s iln ic n im . Z e le z n ic n i m o st nese m nohem ve tsi za tize n i a je p ro to m o h u tn e ji d im e n zovan. Je ta ke d ra h y a stavi se je n tarn, kde je to nezb ytn e n u tne , jin d e se p ro je k t s p o k o ji naspem s ne ja k^m p ro p u ste m . T ote z p la ti o tu n e lu a p ro to a n i na m o d e lovem k o le jis ti je j n e b ud e m e stavet, p o kud n a d lo z i n e n i a le sp o h d va kra t ta k vysoke ja k o p ru je z d n i p ro fii vozid e l daneho m eritka . T im m ene v rs it k o p e cky jen p ro to , a b ych om m eli na k o le jis ti tu n e l. C iv iln i stavby d a va ji m o d e ja ri zn a cn o u vo ln o s t, je vsak tre b a nestavet ve d le sebe d o m e c k y ruzn ych m erite k, to se p ozna na p rv n i p o h le d . E xistu je je d in a vyjim ka ,
Teren a krajina Je stlize na ko le jis te u m istim e p rilis m n o h o p ro p le ta jic ic h se kole ji, nezbyde na k ra jin u a teren o b vykle u i m isto. Z acnem e s e trit ,,p iid o u “ a vysledkem b ude tzv. ,,b e tle m “ . P o zo ro vate l nevi, na co se d riv d iva t a k o le jis te ho unavi, an iz si ca sto u ve d o m i p ro c. P rih le d n e m e te d y k s trid m o s ti p riro d y a n e ch te jm e k m etru k o le ji u m is tit p riro d n i je vy z n e k o lik a k ilo m etro ve tra ti. Z vlaste striz liv e je z a h o d n o z p ra c o v a t m o tiv tra ti h orske, kde nam ve tsi d o v o le n e s to u p a n i tra ti u m o z n i leccos, co by ve s k u te c n o s ti v iib e c neslo. N e jle p si re ce p t je ,,o p sa t“ kus k ra jin y z b iizke h o o k o li. V yb ra n ou tr a f je v h o d n e n e jp rve p ro je t tam i zpet, p o to m ji p ro jit, p o zo rn e se d iv a ta v y fo to g ra fo v a ts i zvolene de taily. N ajdete jic h u rc ite vie, nez k o lik m uzete p o tre b o va t. K ra jin a na vasem k o le jis ti b ude p a k sice ta ke fantazie, avsak p o d lo ze n a sku te e n ym i p o z n a tk y a n ik o li k ra jin a zce la vym yslena, kde se ca sto je d n o tliv e p rvky k so b e vu b e c n e hodi. (Pokracovani)
MODELAR · 11/1975
Z podzim niho veletrhu
v LiPSKU vas informuje nas spolupracovnik ing. Ivan NEPRAS, CSc., o tom, co zde bylo k videnia co v roce 1976jako novinky doveze nas zahranicni obchod. T e n to k ra t se p riz n iv c i o b o u n e jriiz n e js ic h v e lik o s ti HO a TT n e m u si na sebe "ska re d it. D ostali to tiz ja k o ν έ η ο ό η ί d a re k ste jn o u n o vin ku - m od e l tezke d ie se lo ve lo k o m o tiv y , ktera u sp ra vy DR je z d i ja ko typova rada BR 130. T e n to s tro j, vyrab e n y ve V o ro s ilo v g ra d e v SSSR, ma v y k o n n o s t 3000 k a d o s a h u je m a x im a ln i ry c h lo s ti 140 k m /h . Na p rim e fe n e m s to u p a n i si p o ra d i se zatezi az 1500 Mp. Ve v e lik o s ti HO te n to m od e l (obr. 1) v y ra b i k o m b in a t VEB PIKO Sonneberg. M odel o ce lk o v e d e ice 236 m m m a rob u s tn l m o to r u lo ze n y n a je d n o m p o d vo zku a n a h on na dve napravy. J d e o n o v y ty p n a h o n u - k o m b in a c i c e ln ic h o zu b e n ych kol a sn e ko ve h o p revodu. M o d e l se vyz n a cu je sp o le h liv y m o d b e re m p ro u d u , je d n a ze dvou h n a c ic h naprav je o b a n d a zo'vSna p ro zvyseni adheze. P ro p ra co va n i je p o m e rn e vernb, ac p ro ti p re d lo ze je
MODELAR · 11/1975
m odel m irn e §irsi. M od e l je vybaven sam o cin n ym p re p in a n im svetel. V in o v e c e rveny n a te r s k rin e a s trib rn e seda barva stre ch y sp o lu s vyraznym p ru h e m tv o ri d o b ro u a ve m o u bare vn o u k o m b in a c i ce lku . V zaverecnem h o d n o ce n ! zlskal m odel m edaili. V yro b ce m te h o z typ u ve v e lik o s ti TT je p o d n ik VEB B erliner TT Bahnen. T ento m od e l (obr. 2) m a m o to r u lo le n y ve stredu vozove s k rin e a n a hon na dve napravy kazdeho p o d vo zku . J in a k se 159 mm d lo u h y m od e l az na n e k o lik p o d ro b n o s ti p o d o b a svem u ve tslm u b ra tru . R usi p o d o b n e ja k o v jin y c h p rip a d e c h - p o m erne ve lke a n e m o d e lo ve s p ra h lo ; to je vsak uz sta ra bo le st. I v to m to p rip a d e je p o vrch o va Ciprava ve sp ra vn ych barevnych k o m b in a c ic h , m ode! je tez vh o d n e o sve tle n a vybaven s a m o cin n ym s trid a n im svetel v za vislo sti na sm eru jizdy. O ba ty to m o d e ly b u d o u p ro sve d o b re jiz d n i v la s tn o s ti jis te na k o le jis tic h o b lib e -
ny. A u s k u te c n i-li se z a ra ze n i d o naseho z e le z n lc n lh o p arku, n e n i v y lo u c e n a ani m uta ce 0S D . Firm a D ietzel z Lipska, o niz jiz d lo u h o n e bylo slyset (odevzdala ca st sveho vyro b n ih o s o rtim e n tu - k o tlo v e v o z y - p o d n iku S ch ich t), se te n to k ra t p re d sta vila m od e le m je ra b u a p ra c o v n ih o vozu ve v e lik o s ti HO (obr. 3). C eiek o d e ice pouze 100 m m se m iize d o b re u p la tn it na ko le jis ti sp o lu s m alou p o s u n o v a c i lo k o m o tivou ja k o u ce le n y p ra c o v n i vlak. Je ra b je fu n k c n i, Ize jej na za kla d o ve desce natace t ve v o d o ro v n e rovine , ,,h y d ra u lik o u “ z d v ih n o u t ram eno vy lo z n ik u a to ce n im k lik o u p re m is tit p rip a d n e bre m e n o . K valita vyro b ku je tra d ic n e dob ra . Je znam o, ze p o u z iv a n i vyh yb e k v e li ko sti TT b ylo na k o le jis tic h s p o je n o vzdy s jin y m i p ro b le m y. C asto pre ka ze l p resta vn ik vyhybky, b ylo n u tn o v k la d a t ko u sky ko le ji, cel6 zh la vi se zb yte cn e p ro d lu zo va lo , s ta n ic n i ko le je se zkraco va ly. Novy m od e l e le k tro m a g n e tic k e vyh yb ky R 286 x 22,5° firm y VEB B e rlin e r TT Bahnen m a novy p re sta vn ik, nizsi nez p iiv o d n i a jin a k tva ro va n y. O bly tva r u m o z n i s p o jo v a n i vyh yb e k p rim o m ezi sebou, po u v o ln e n i s ro u b u M2 Ize presta vn ik u c h y tit z k te re k o li s tra n y vyhybky. ,,Prava“ ' vyh yb ka te d y m iiz e m it p o d le p o tre b y p re sta vn ik na prave nebo leve strane, d o k o n c e je j Ize v y u z it i p ri sp o d nim n a h o n u , kdy je p re s ta v n ik s k ry t pod k o le jiste m . T oto reseni m'a je ste dalsf vyh o d y: Ize n a p rik la d v y m e n it chybny p re sta vn ik v n apevno ulo ze n em ko ie jis ti, an iz je tre b a vyh yb ky d e m o n to va t. V yh y b ka je resena nove i ja k o ce ie k, o d p ad a o d lite k srd co vky. S a m o tn a vym en a je tez jin a , m ozn a m ene m od e lo va , O p tic k y d o je m s a m o tn e h o p re sta vn iku (d ra z k o v ^ n i leskle p lo c h y im itu jic i n a p rik la d k ry c i p le ch ) by se dal je d n o d u s e v y le p s it. T e ch n icke reseni n o ve ho v y ro b k u i pres d ro b ne n e d o sta tky za slu h u je uznani. N ezm ih ujem e se jiz tra d ic n e o b u d o vach a stavbach, kte re nam ja ksi ,,nevon i“ . Na o b ra zku 5 vsak p re ce je n p re d sta vu je m e je ste neco, bez ce h o bych o m se v nasich p ro d e jn a c h jis te o b e sli. M echan icke je d n o ra m e n n e n a ve stid lo k o m b in a tu PIKO ize t o t i i p re sta vo va t pouze ru cn e na m iste. M ozna, ze v b u d o u c n u bude p re k o n s tru o v a n o na e le k tro m a g n e tic k y na h on , ale za tim je ta ko ve to . T o lik o n e jza jim a ve jsich e xp o n a te c h p o d z im n ih o L ip ske h o v e le trh u . P o m ijim e ,,n o v in k y " v zn ikle o b m e n o u jiz zn a m ych m od e lu . T ak n a p rik la d u VE B PIKO jd e o m u ta ci k o tlo v e h o vozu v o ra n zo ve b a rve. V id e li jsm e i n e ktere p rip ra vo va n e m o d e ly ve v e lik o s ti TT i HO, kte re b u dou o fic ia ln e p fe d ve d e n y az za pul ro ku , ale na in te g ro va n e m k o ie jis ti (je z d i na nem so u ca sne vse ch n y tri v e lik o s ti) si jic h p o zo rn y n a vste vn ik m oh l jiz v s im n o u t. O n ich vsak snad az ve zp ra ve z ja rn ih o v e le trh u 1976.
31
POMAHAMESI
MODELA&SKE PR O D EJN Y S p e c ialn i m odefarske prodejny M O DELAR, - Z itn a 39, Praha 1 te l. 26 41 02 M O DELAR - S o k o lo v s k i 93. Praha 8 te l. 618 49 p ro d e jn a p ro v a d i za silko vo u slu2bu M od elarsky koutek V in o h ra d s k a 20, Praha 2 tel. 24 43 83
nabizeji
K pohonu 6lunu jevhodnyelektromotorIGLA 4,5 V, ktery via k neni s’oucasti stavebnice. Delka450mm . . 31 Kcs
Nabfdka na m£sic listopad 1975 RAY Rychlostavebnioe hizeciho kluziku. Ray je jednoauchy zacatecnicky model urdeny predevsim pro dkolnl a svazarmovske krouzky. Model Ize hazet z ruky, nebo ho vystrelovat pomocl gumy. K jeho pehonu je take mozne pouzit raketovy motorek S 4.
Stavebnice obsahuje predpracovane dily smrkovou hlavici trupu, balsove „u s i“ kridla a ocasni plochy, d ile smrkove listy, lepidlo, potahovy papir, vazacf gumu, sicek se zitezi, stavebni vykres, navod ke stavbe, obtisky a jine drobnosti potrebne ke stavbe. Rozpeti 560 mm
JUNIOR Stavebnice dkolniho vd tro n i kategorie A3. Vetron je vhodny pro modelare, kteri se jiz seznamili s jednoduchymi leteckymi modely typu Vosa, Kolibrik, Ray apod. Junior je urden pfevaznd pro p ric i v modelarskych krouzcich Svazarmu nebo na Skolich. Lze s nim vzletat vlekem na SnCtfe nebo ho vystrelovat gumou. Stavebnice obsahuje vSechny potrebne dily k sestaveni, jez jsou bucf hotove nebo predpracovani - balsovd vyrezy vydkovky a smerovky, hlavici trupu, smrkovd listy, vyseknuta preklizkova zebra kridla, potahovy papir, stavebni vykres a podrobny n£vod ke stavbe, dale obtis ky, acetonove lepidlo, gumovou nit, saiek se z h e i l a dalsi drobnosti, Rozpeti 780 mm
Nalezene modely - Volny motorovy model se sovetskym motorem, bez adresy a imatrikulabniho bisla, je ulozen v LMK Droz dov, okres Beroun. Majitel si jej rmize vyzvednout denne od 18.00. Pri pisemnem dotazu sdelte presny popis modelu a motoru. - Redakci doslo dne 30. 7. 75.
Polomaketa cs. letadla s gumovym pohonem.
24 K6s
- Okresni modelarska rada v Domazlicich sdelila re dakci dne 2. 9. 75, ze zada o zverejneni: v cervenci minuleho roku byl nalezen jednopovelovy RC motorovy model. Majitel si jej miize vyzvednout na OV Svazarmu v Domazlicich.
M ETEOR Polomaketa modelu s gumovym pohonem. Model je celobalsovy a je urden predevsim ,-mime pokrocilym modelarCim. Pri dodrzeni postupu stavby podle navodu nebude vSak sestaveni modelu cinit potize ani uplnym zadatecnikum. Stavebnice obsahuje predtidtene balsove a pfeklizkove dily, potahovy papir, lepidlo, dritdny podvozek, vylisek kabiny, obtisky, sta vebni vykres a navod ke stavbe. Soucasti sta vebnice je jeste plastikova vrtule o 0 220 mm, gumove vlakno 1 x 4 mm pro pohon modelu, hridel vrtule s loziskem, ocelovy drat ke spojeni kfidel a dalsi dily. Rozpeti 570 mm
TO M Stavebnice pohonam.
modelu
clunu
s
elektrickym
Stavebne nenarocn^ model je urcen zafiinajicim lodnlm model£rum. Stavebnice obsahuje preklizku a dyhu potrebnou k sestaveni lodniho trupu a kajuty, smrkove li§ty nastezefi a r&hno, mosaznyplech na kormidlo, d^le lodni §roub, ocelovy dr£t, ventilkovou hadicku jakospojku kelektromotoru, vlajku a dal§i drobn6 dily.
32
H 45 Modeter ze SSSR (20 roku) hled£ v 0SSR partners k dopisov0ni a vymdfiov£ni plast. stav. letadel, aut, tanku a zeleznice. SSSR 340 055 g. DonSck 55, ul. Grinkevica 8, kv. 49, Ivbenko Anatolij. ■ 46 Modeler ze SSSR hleda v 0SSR partners k dopi sovani a vymbhovani plast. stav. letadel, tanku, lodi. SSSR 340 055 g. Doneck 55, ul. Universitetskaja 18, kv. 24, Jakovenko Alexandr. M 47 Polsky sbbratel plast. stav. letadel z li. svbt. v£lky hleda v 0SSR partnera k dopisov^ni a vymέήovέnί. Opalach Bcguslaw, ul. 11-go Lutego 20/3, 59-319 Polkowice, Polska. H 43 Lodni model£r ze SSSR hleda v 0SSR partnera k dopisovani. SSSR, Brjanskaja obi., Brjanskij r-on, pos. Selco, poezd Gorkovo 2 kv. 97, Savunov Alexandr. 89 49 Polsky modelar (19 roku, sb£ratel pianii letadel) hleda v 0SSR partnera k dopisovani polsky, besky, rusky. P. Wychota, Gbrna 18m13,97-300 Piotrkbw Tryb, Polska. £ 50 Sberatel soucasnych voj. letadel (1:72, 1:32) ze SSSR hleda v 0SSR partnera. SSSR 398 016 g. Lineck 16, ul. Terebkovoj d 1/1, kv. 22. Kopcev Vitalij. a 51 Model0f z SSSR hleda v 0SSR partnera k vymdne model. motorCi. SSSR, Moskovskaja obi., 141 700 Dolgopruznyj-7, ul. Dirizabelnaja d. 10, kv. 81, 2ukov Sergej. ■ 52 Leteckomodel£?sky klub z NDR (upoutane mode ly) hleda stejnb zambfeny klub v 0SSR k vym§fiov0ni zkubenosti i materialu, pokud moZno v blizkosti hranic s NDR. Dieter Trende, 9708 Treuen, AltmannsgrunerStr. 23, DDR. H 53 Sberatel plast. stav. ze SSSR hleda v CSSR partnera k dopisovani a vymenov0ni knih o letectvi a vojenskem namornictvu a plast. stav. Kaz. SSR 480 003 g. Alma-Ata 3, Dzerzinskogo 28 kv. 97, Kubin Aleksandr A £ 54 Sberatel plast. stav. ze SSSR (27 roku) hleda v CSSR partnera k dopisovani a vymehovani stavebnic a piankCi. SSSR 644 007 g. Omsk-7, ul. Sazonova 68, Pomorcev Vladimir. SS 55 Letecky modeler (15 roku, makety, combat) hleda v 0SSR partnera k dopisovani. SSSR, g. Mogilev Podolsk, ul. L-to Smigto 69, Kupbin J.
OZNAMENI KLUB0
LETO V § -2 3 9
Rozpeti410mm
(Pokracovani ze str. 24)
33 Kcs
21 Kcs
Model pres svoje male rozmery ma dobre letove vlastnosti, ktere uspokoji i narocnejsi modelare. Konstrukce modelu je celobalsova. V kartonove krabicce s barevnym potiskem j'sou vloieny predtlitene balsove dily, plastiko va vrtule o 0 140 mm s ocelovou hfidelkou, plastikova podvozkova kolebka, potahovy papfr, pruhledna folie pro Stitky pilotnich sedadel, lepidlo, pisova guma pro pohon modelu a ostatni d ro b n i dily.
IHflHHHHHflHR
44 Kcs
m odelar mesiinik pro letecke, raketove, automobilove, lodni a zeiezniini modelarstvi. Vydava ilV Sva zarmu ve vydavatelstvi MAGNET, 113 66 Pra ha 1, Vladislavova 26, tel. 26 15 51-8. SefredaktorJiriSMOLA, redaktoriZdenek LISKA a Vladi mir HADAC; sekretarka redakce Zuzana KOSINOVA. Graficka uprava Ivana NAJSEROVA (externe). Technicke kresby Jaroslav FARA (externej. Redakce: 1 1 0 0 0 Praha 1, Jungmsnnova 2 4 , tel. 2 6 0 6 51 , linky 4 6 8 , 4 6 5 . - Vychazi mSsiine. Cena vytisku K6s 3,50, pololetnipredplatne 21 K6s. - RozSiruje PNS, v jednotkAch ozbrojenych sil MAGNET - 113 66 Praha 1, Vladislavova 26. Objednavky prijima kazdaροέta i doruiovatel. - Dohiedaci poSta Praha 07. inzerci pfijima inzertni oddSieni vydavatelstvi MAGNET. ObjednAvky dozahranibiprijima PNS - vyvoz tisku, Jindriiska 13, 110 00 Praha 1. ' Tiskne NaSe vojsko, n. p., zavod 8, 162 00Praha 6-Liboc, Vlastina 710. Toto cislo vysio v listopadu 1975 In d ex 46882 ·© Vydavatelstvi casopisCi MAGNET Praha-
MODELAR · 11/1975
LF107 v_ r
LUNAK
Snimky: Karel MASOJIDEK Ing. Jiri MATEJCEK Jin SMOLA
(k cldnku na strandch 22-23)
OBJEKTIVEM A R e p re z e n ta c n i druzstvo Kuby se chranilo pred prudkym sluncem pri letosnim M S na letisti v Plovdivu pristfeskem z vy ra ze neho padaku
A E rnest Jim en ez z M e x ik a vyresil svou transportni bednu na m odely W a k e field tak, aby po postaveni sklopnych nohou mohla slouzit jako pracovni stolek
^ P a t n a c t ile t y Jacek Sus z PLR, ktery se ziibastnil letosniho m istrovstvi 0 S R pro upoutane m odely, letel doma uz trikrat rychlosti pres 215 km /h P. Franke z NSR soutezil na. letosni)^ m ezinarodni regate v Jevanech ve tride F2B s m aketou osobni lodi Brem en; delka 1590 mm v m eritku 1:150
^ D v a snim ky z letosniho 3. m istrovstvi S p anelska pro U -m akety. H erm anos Lerin z M adridu zvitezil s m aketou CASA 212 „A v io c a r“ . N a druhem obrazku je cast sou tezicich m odelij; tri z nich - postaven e podle p lan kii M od elar - jiste poznate
S N IM K Y: V. H a d a i (2), Z. Liska (2), Klub Aeromodeiismo O rense (2)
