Digital Edition Magazines.
This issue magazine after the initial original scanning, has been digitally processing for better results and lower capacity Pdf file from me.
The plans and the articles that exist within, you can find published at full dimensions to build a model at the following websites.
All Plans and Articles can be found here:
Hlsat Blog Free Plans and Articles. http://www.rcgroups.com/forums/member.php?u=107085 AeroFred Gallery Free Plans. http://aerofred.com/index.php Hip Pocket Aeronautics Gallery Free Plans. http://www.hippocketaeronautics.com/hpa_plans/index.php
Diligence Work by Hlsat.
6
V
d
W
d
W
s r
w
NASI1 M O D E LARI1
Takove ceny jsoo rok co rok na leteckom odela?skych soutezicb v N ovem Boru. Letos se kona soutez (6. 85) 11. fervna v kategoriich A1 a B1
Model J. Fary (6aW ice 622), ovladany osveddenym jednokanalovym pPijimadem L . N e rm u ti (LibiS 285, p. N eratovice). Model s rozpetim 1100 m m v a ii 850 g a leta s m otorem 1,5 cm* nebo 1 cm 3
Polyneska rybafska lodice o deice 210 m m z lipy a bambusu je praci jarom erskeho m odelare Z . Fejka (O k ru 2 n i 313)
j Π
-
J N eobvykle reseny akrobaticky U-m odel J. M ichalika z C . Tesina (K arvinska 23). Rozpeti 800 m m , celkova nosna plocha 16,6 dm2, vaha 575 g, m otor O S -M A X 2,5 cm 8, vrtule 220/120
Stoupenec letajicich kridel, m istr sportu A . Sild z Rousinova (Rude armady 269), s modely „Sip 3“ , znam ym i z loftske sportovni sezony
Upoutanou maketu proslule stihadky Spitfire M K X II m i Josef H las z LM K Praha 6. M eritko je 1 :15, m otor 2,5 cm 3
i
models^ Μ έ ε ίό Ν ίκ SVAZARMU
XVIII
C O H E P /K A H H E
- duben
“ TSTpZ:
Hbie KOHTaKTbi 1, 21 · Ha περβοϋ crpam iue o6 jioh
Λ x‘
MEZINARODNI SPORTOVNI STYKY R udolf ^ERN Y, ClV Svazarmu S rozvojem cestovnlho ruchu rozsirujl se i mezindrodnl styky modeldfu. Moznych forem vzdjemnych styku se zahranicnlmi modeldfi je nikolik a jsou jeste zndsobeny modeldfskou vynalezavostl. Proto je pochopiteln6, ze ustrednl modeldfskd sekce Svazarmu i ClV Svazarmu jejich rozvoj a uskutechovdnl usmdrnujl a fldl. Ddvodem je take to, ze oba orgdny jednak zastupujl CSSR v mezindrodnlch organizaclch (FA I pro letecke a raketove, N A V IG A pro lodnl a M O R O P pro ieleznicnl modeldfe), jednak odpovldajl za dobrou reprezentaci v modeldfskem sportu cele nasi spolecnosti. Podlvejme se na soucasne hlavni druhy mezindrodnich sportovnlch styku podrobndji, abychom si dovedli pfesndji pfedstavit, co znamend ύcast na nikter0m z nich anebo i jeho uspofdddnl. Pod tento pojem ve Svazarmu zahrnujeme: - ucast oficidlnlho druzstva CSSR na mezindrodnl soutezi v zahranidl - uspofdddnl oficidlnl mezindrodnl soutdze v CSSR - zahraniinl sportovnl styk klubu ZO Svazarmu (reciprocita) - ucast na zahranicnl soutdzi u pfilezitosti turisticke cesty - korespondencnl soutdz. Cliast oficialniho druzstva d S SR na mezindrodnl soutezi v zahranici je soucdstf pldnu Ustrednl modeldfske sekce a vyber na tyto akce se uskutedfiuje podle pfedem stanovenych kriteril, vdtsinou podle umlstenl ve sportovnlm zebflcku jednotliv'ych kategoril. Veskery styk s pofadatelem zajistuje ClV Svazarmu, ktery rovnez hradl ndklady. Usporadat oficialni m ezinarodni soutez v C SSR mdze bud prlmo dstfednl sekce - pflslusnf odbor (napf. mezindrodnl soutdz pro R/C modely letadel v Karlovych Varech - snlmek nahofe) nebo z povdfenl ύstfednl sekce OV Svazarmu (napf. mezindrodnl soutdi pro R/C modely lodi v KoΙΙηέ), i i dokonce modeldfsky klub ZO Svazarmu. 0 uspofdddnl tichto akcl id d a jl kluby nebo okresnl sekce Cistfednl sekci. V zddosti uvedou, ja k jsou schopny za jistit hlavni podmmky soutdie, tj. ubytovdnl, stravovdnl, mlsto pro sout&zenl, pofadatelsky sbor a mezindrodnl korespondenci. M odeldfi si ( asto stezujl, ie pro tu ci onu kategorii nebyla dosud u nds uspofdddna mezindrodnl soutdz. Je tfeba si vsak uvddomit, i e ustfednl sekce nemdze (a take nebude) zajistovot sama organizaci takovych podnikCi, protoie jejlm hlavnlm ukolem je ridit a znjistovat celkovou modeIdfskou cinnost. Proto k a id d kritika v tomto sm&ru by mela byt podloiena znalostl situace a konkritnlm ndvrhem, ktery klub by by! schopen v plnem rozsahu navrhovany sportovnl podnik za jistit. Z a h ra n iin i re c ip ro in i styk klubu Z O Svazarmu je nejjednodussl formou mezindrodnlho sout&ienl, ktere si sjedndvajl modeldfske kluby prlmo se zahranidnlm partnerem. Podmlnkou tdchto stykd je reciprocal hrazeni ndkladu, tzn. hostujlcl klub hradl ve vlastnl zemi veikere vydaje s pobytem parw era. Takove styky jsou m ozni s Polskem, Madarskem a NDR a podleftaj1, schvdlenl OV Svazarmu. Na uhradu vydaju techto akcl nenl vsak mozno p ouiit fmancnlch prostH dk3 z dotace Svazarmu v zddne formS, (Dokonceni na s tr. 2>}
K TITULNiMU
SNiMKU
Jednim z legendarnich valeinych letadel, ktera v d ob e sv4ho vzniku technickymi param etry dalcko predstihovala sou£asny standard, je anglicky stihaci bom barder De Haviiland M O S Q U IT O . Jeste po valce bylo to to letaolo zavedeno do standardni v yzb roje m noha statu. Dokladaji to titulni snimek z archivu vyrobce - verze MK 3 v tureckych barvach a dva snimky nastrane 2 2 -v e r z e MK 6 s2s. vysostnymi znaky. Siavna era letadel M osquito skoncila tep rve s nastupem tryskovych letadel.
M O D E L M . 4/1967
o6biK!ionenHan aiiTeiia nepeAarMHKa an*
30Ha 27,12 Μ Γ » 6 · Kopo6ua λ -πη iipmcmhmk* P o iy 7 · KoHcyjiTauHH n o p/ynpaB/xeHHio 6-7 · C A M O J1ETM : TaiiMcp na φοτοΓρβφκMecKoro aBToenyena 8 -9 · Onpo6oBaHHe koh crpyKTopcHoro naoopa JI-29 D Ifin 10-11 · Jlio6nTencKn naroTOBJienHbie pacnbuiHTejiH 3M«jiHTa II · Hamc KOHCTpyKunn: MOTopHbie cnopTHBHbic MOflenn 12-13 · MoTopiian moflejib K :§ p a rk 14-15 · KopnoBbift MancT R —7 R irek 15-19 · CooGmeHHB 19, 21 · HeMnnonaT Miipa b 1967 r . (b H C C P) 20 · CnopTHBiioe BOCKpeceime 20-21 · Α ηγληΛckhiI caMoneT D · H aviiland \ ' o quito M K V I. 22-24 · A B T O M O E H JIH : flo p o ra ann penbc o B b i x Moncncii 24-26 · TexHuwecKHe flCTajiM 26 · C y jI A : C.rus - napycHMK κ/iacca L X 27-28 · 3aroTOBKa λλλ cyAoeoro buhts 27 • ΡΪ3 uenTpajibHoft cckuhm 29 · 06bHBneηηλ 29, 31, 32 · >K EJIE3H BIE J IO P O rH : MoTopHbiii BaroH Μ 1 1,0 uiHpHKbi kojicm 760 mm 30 · , KoncSaTenbHbm c a e T i/ · C oo6 uichmh 31
T'VTT-T Λ T T Internationale Sportkontakte 1, l i N r x n . J - , 1 21 . Zum T itelbild 1 . R A K E T E N : Raketeplan Klasik 2-3 · F E R N S T E U E R U N G : W ellenflug mit R /C Seglern 4-5 • Ungewohnliche Aniene fur R /C Sender 27, 12 M H z 6 · M ontageschachtel fur den Em pfSnger Poly 7 . R /C Beratungsecke 6 -7 · F L U G Z E U G E : Zuverlasslicher Zeitschalter aus dem ..A utnknips” 8 -9 · W ir teaten: den Baukasten L-29 Delfin 10-11 · Eine Spritzfarbenpistole zum Selbstbau 11 · Selbstkonstruierte M otor-Sportm odelle 12-13 · M otorm odell K a ip ire k 14-15 · N aturgetreues Fesselflugmodell R-7 RA CEK. 15-19 · N achrichten 19, 21 · Die W eltm eisterschaften 1967 (in der C SSR ) 20 · Sportlicher Sonntag 20-21 · Engliaches Flugzeug De H aviiland M osquito M K VI 22-24 . A U T O M O B IL E : Eine Fahrbahn fur schienengebundene M odelle 24-26 . T echnische Kleinigkeiten 26 · S C H IF F E : Cirus ein Segelschiff der Kategorie D X 27-28 · Eine V orrichtung zum Herstellcn der Schiffschrauben 27 · Aus der Zentralscktion 29 · Insertion 29, 31, 32 . E IS E N B A H N : M otorwagen Μ 11,0 fur die Spur 760 mm 30 · Schim m erndes L ich t 31 · N achrichten 31
Ρ Π Κ ί Τ Ρ Χ ί Τ Q International sports connec1 ϋ Ι Ν l O tions 21 . On the cover / · M O D E L R O C K E T S : Boost-glider ILlasik 2 -3 . News 3 . R A D IO C O N T R O L : Flying in long wave 4 -5 · U nusual an tenna for 27,12 M H z transm itter 6 · Box for Poly receiver 7 · W hat do you want to know ιλ R /C 6 -7 . M O D E L A IR PL A N E S: Re liable timer fro n photographic self-trigger 8 -9 · M odel r sest report: L-29 Delfin a hand launched glider 10-1 ( · Spray guns made by am ateur I I • How to construct: Sports engine powered m o del airplanes 1 2 -IS · Kaspare an engine po wered model airplane · R-7 Racek a con trol-line scale model 15-19 % News 19, 21 · ‘67 Free Flight W orld Cham pionship (held in C SSR ) 20 · Sports Sunday 20-21 — Eng lish airplane De Haviiland M osquito M k VI 22-24 • M O D E L C A RS: Track for slot racing cars 24-26 · Useful technical tips 26 · MO D E L S H IP S : Cirus a sail boat o f DX clasi . 27-28 • Pattern for propeller 27 . From the cen tral section 29 · Advertisements 29, 31, 32 · M O D E L R A IL W A Y : M otor railway-carriage M 11,0 30 · G litter light 31 · News 31
1
KONSTRUKCE ING. H. DRBAL
STARTOVACI VAHA
42 g
MODEL Aft · 4/1967
K STAVBE T rap sestavime z dilii la , lb , lc , Id , le , 2, 3 a 4. N osnik trupu la zhotovime z tvrd§i balsy tl. 6 mm. Spodni hrana trupu mu si byt rovnd (brousime na τονηέ desce). Prkdnka lb , a lc , ze kterych slepime acetonovym lepidlem baldachin, zho tovime dvojmo z tvrdsi balsy tl. 1,6 mm. V nitfni plochu destidek lc musime tfikrdt nalakovat, vybrousit a vyleStit. Podle planku pfilepime k destidkdm lc v^ztuznd spalicky Id o rozmerech 1,6 X 2 X 3 mm. Spalicky rovne2 nalakujeme a pfebrousime. Obe prkdnka lb pfilepim e na nosnik la , mezi nd vlepime spalicek le. Po zaschnuti lepidla zbrousime opet spodek nosniku la i s prkdnky lb . Nakonec pfilepime destidky lc a po zaschnuti upravime cely pfedek trupu do tvaru podle pldnu.
RA K ETO PLA N
KLASIK Konecne uverejnujcme ncjiispelnejsi raketopldn sezdny 1966 konstrukce ing. M . Drbala z R M K Dubnica nad Vdhom. M o del postavili a dspelne zalclali take dalsi dubnicti modeldn. Ing. Drbal zvitezil s „Klasiketn“ na I. mezindrodni soutezi modelu raket v Dubnici n. Vdhom a obsadil /. misto v preboru C S S R pro rok 1966. Konstrukfite vychdzel autor z americkych pr amend (rakctopldn S K Y S L A S H ) , vlastni ndvrh pak vysel z moznosti vyuziti odlisnych parametru ceskoslovenskych morortl A D A S T . Stavbaje velmi jcdnoduchd, je vsak nutne pracovat naprosto pfesne podle pldnti. (re)
Nosid m otoru zhotovime z papirove trubky 2 o 0 22,5 mm. Do trubky zalepime hlavici 3 vypracovanou z balsovdho §paliku 24 x 24 x 30 m m . Dfive n e i pfilepime trubku na baldachyn, m usi me jej velmi pfesnd vybrousit do ,,korytka“ pomoci brusndho papiru, ktery obtocime kolem trubky. Stykovou plochu baldachyn - nosid m otoru zalijeme EPO X Y 1200. Velmi duleZite je to, aby osa m otoru byla rovnobdznd se sp od n i hranou nosniku trupu (nejldpe zkontrolujeme vsunutim delsi trubky o vndjsim 0 22,5 do noside a zm efenim posuvnym m efitkem). Voditka 4 (2 ks) zhotovime z duraloveho plechu tl. 0,5 m m a pfilepim e EPOX Y 1200. K ridlo 5 z mekkd balsy tl. 3 m m opracujeme presnd do profilu podle pldnu. N ejtlustsi profil je v 33 % hloubky kfidla. Balsu brousime zdsadnd pfes leta, po zbrouseni je nejvetsi tloust’ka u kofene kfidla 2,8 mm.
Nove S -2 I I I CtendH Modeldfe si jist6 pam atuji na dobu pfed dv£ma az trem i lety, kdy zajem o raketove m otory S-2 vyvrcholil spartakiadni soutdzi, na ktere startovalo okolo stovky modelafu. Vysvdtiovdni, proC se m otory a T P H pfestaly vyrabfit, by zabralo pfevdznou Cast tohoto disla a proto uvefejiiujeme jen suchou, nicmdnd v5ak pfiznivou zpravu.
Raketovy motorek S-2 b ude leto s opdt v prodeji. Vyrdbi jej Zdvody Rijnovd revoluce - Vsetin, zdvod 2 - Jablunka. M otor s ndhradnim tdsndnim, navodem a ndhradni tryskou bude stat 10,— K fs. T uba 10 kusu tablet T P H bude za 7,— Kds a i m zdpalnice za 3,20 Kds. Vyrobce vyvinul ηονγ tvar tablety T P H s vetsim poddtednim tahem. U prototypovych ηόρίηί se pfi letovych zkouskdeh Uplny motor S -2 vcctni zdpalnice a T P H , ja k pfijde do modeldfskych prodejen ze Zdvodii fijnove revoluce v Jablitnce
V yskovku 6, sm ir o v k u 7 a sta b iliza cn i ploSky 8, 9 vyfizneme z balsy tl. 1,6 mm. Vsechny dosud nenalakovand souddstky lakujeme 4krdt bezbarvym lakem C 1106 a pfebrousim e. Μ ΟΝΤΑΖ T ru p upevnim e na desku z mekkdho dfeva. Obe poloviny kfidla pfilepime k tru p u na tupo tak, aby byl zaruden fihel 0,5° mezi spodni stranou profilu a spodni hranou trupu (vlozenim tenkych podlo2ek pod ndte2nou hranu kfidla). Vzepeti do V dosdhneme podlozenim Spalicku pod konce kfidla. Vyskovku pfilepime pfesnd nastavenou vzhledem k spodni hrand trupu (1° - viz pldnek). Stabilizadni plosky 8 pfilepime ke kfidlu, plosky 9 k vyskovce. Smerovku 7 pfilepime na spodek trupu. M ist? vyznacend na pldnku je nutno chrdnit proti plam enum staniolem, ktery pfilepime EPOXY 1200. POVRCHO VA LJPRAVA Cely model nastfikam e barevnymi nitrolaky vzdjemnd ostfe odliSnych odstinu, po zaschnuti pfeleStime brusnou pastou a leStdnkou. Z A L fiT A N i Postavite-li model pfesnd, je zaletdni velmi jednoduchd. Pfesto vsak doporucujeme, abyste si pfedetli jeStd jednou podrobn^ ndvod k zaldtdni raketopldnu JIS K R A , uvefejndn# v Modeldfi 11/66. Raketopldn K L A S IK se zaldtdvd stejnym zpvisobem. Ing. M . D R B A L RM K D u b n ica n. V dhom
neprojevilo vvibec dfive tak typicke ,„kasldni‘ (tj. nepravidelne hofeni a tah) m otoru. T P H md pondkud vdtli celkov^ impuls a dobu hofeni stejnou jako dfive vyrdbdnd tablety. Podle pfishbu vyrobce na unorovdm zaseddni raketomodeldfskdho odberu O stfedni modeldfske sekee budou m otory na trh u nejpozddji ve II I. dtvrtleti 1967.
z p r
A v y . z p r Av y . z p r Av y . z p r Av y
★ Jugosldvhi raketovi modeldn se maji file k svelu. J a k ndm pile nds dopisovatel A . Stojanovid, chystd se Amaterski raketni klub E l v N ifi uspofddat letos prvni mezindrodni soutez raket. Bude vypsdna pro kategorii maket, raketopldnH a raket. ★ K mnozstvi vesmes pfiznivych kritik o lonskdm „D ubnickdm mdji“ pfipojm e dodateend je§td dvd opoiddnd z USA. Velmi uznale a sympaticky piSe o soutdzi v 1. disle dasopisu T h e C enturi N ewsletter pfimy udastnik pan Leroy Piester. Takd oficidlni list americkych raketovych modeldfu T he model Rocketeer nesetfi chvdlou. Zajimavy je jeho neoficidlni zebfidek pfi souctu vsech kate gorii: 1. C SSR I ; 2. U SA I; 3. Polsko; 4. USA I I ; 5. USA I I I ; 6. C SSR I I ; 7. N D R ; 8. Madarsko. ★ Bretislav Frydecky, ndS lofisky nejlepli raketovy maketdf, pripravuje na letosek maketu nejvetsi americke kosmicke rakety Saturn 5. ★ Takd v N D R zadind vzriistat zdjem o raketovd modeldfstvi. V Lipsku byl zalozen dal§i klub, ktery vede Ing. D ieter Bach. Modeldfi stavi podle pldnku otistdnych v Modeldfi a maji zdjem ldtat s nasimi motory. (ff)
MODELAR . 4/1967
3
*
1 Η Η · · 1 Ι
Kassssftgasac»
4
^ / // / / / / / / / / / >
7 V /////7 7
Letdni v ,,D L O U Η E V L N E " . IttC ;;: ■
V
Obr. 1. Staciondmi vlny na hladinl vodniho toku nad nerovnym dnem
m
1. vlna
+
2 vlna
~
+
'7777777777/// 1. r o t o r
:·
iV<: , 1 1
Rddiov£ rizeni prineslo novy sm er v letin i i v konstrukci bezmotorovych modelu. Zatim co νοίηέ ldtajici modely jsou hrickou vStru a ve stoupav6m proudu sctrvavaji delsi dobu jen nahodnS, R /C vitrone mohou plachtit tak dlouho, pokud stoupavy proud trv i. A tak i u R /C vetronu pozorujeme, ze nastupuji stejnou cestu, jakou se ubiralo skute£n6 p la c h tin i: L0t4ni na svahu, odpoutini od svahu do termiky a konecn£ uspesnd pokusy ve νΐηέηί v zivdtri kopcu a hor. Plachtam m je tento zdroj stoupavych proudii zndm jako „dlouh& vlna“ . Pro nis R/C plachtare ιτιά vyznam jen takove proudeni ovzdusi, jeho2 svisUi slozka je νέίδί n ei klcsavost modelu, to znamend prakticky vftsi nez 0,5 m /s, rychlost νέίηι neprekracuje 15 m/s a dolni hranice stoup&ni ncni vy§e nez 100 m , abv ji bylo mozno zachytit po startu modelu na snure. „D louh0 vlna“ byla prvne objevena plachtari v severnim zdvftri KrkonoS, kde se projevuje typickym m rakem, nazyvanym jii d£vno „M oazagotl“ . K dyz se objevi, zhorsi se vzdy pocasi. T ento mrak £o£kovit6ho tvaru se vytvdri ve vice vrstvdch nad sebou a v nfckolika vln£ch za sebou. Jcho meteorologicky ηάζεν je altocumulus lenticularis a vytv«in se na hrebenech vlniciho ee ovzdusi. V infni vzduchu se netvori jen za Krkonosem i, ale za kazdou νέίδί prekdZkou, jsou-li k tomu vhodni meteorologick6 podminky. V ^kov6 rekordy naldtali plachtari v zdvdtri severoamerickych K ordiliir (v ^ k a letu pres 14 km), Vvsokych T ater (pres 12,5 km) a jinde. Ale i nad kopci, jejichz ρίεν^δεηί je jen 50 az 100 m , sah£ vlna do v ^ k y 1 af. 2 km.
4
? ro to r
Obr. 2. P ln i vyvinutd vlnovd situate
Obr. 3. Teoretickd rozloieni vystupni a sestupne sloSky vetru nad prekdSkou podle G. Lyry. Proudnice vzduchu je naznaiena idrkovane km
Obr. 4. K fivka ntjvitlich dosaSenych vyle k v zdvislosti na nadmorski vylce pohoU
MODELAft . 4/1967
Obr. 7. Teoreticke rozloSeni stoupdni nad dvb n a horskymi hfebeny za sebou (L = d&lka vlny). V pOvodnfm vypoitu jsou: L — 8 km, vylka pohori 800 m, T — tropopausa. Takto pdsobi N iz k i a Vysoki Tatry p fi jiznim vitru. C elf jev mtiSe nastat i v menlim m efitku
Stabilni νΐηδηί muzeme pozorovat dobre na tekouci vode, proudi-li vcxia pres nevysokou prekdzku nebo rigol na dne (obr. 1). Podminkou vytvoreni stojatych vln ve vzduchu je stabilni zvrstveni ovzdu§i, tedy stav, kdv nejsou tcrm icki stoupavd proudy. Foukd-li pfi tom vhodn# vitr kolmo na prekdzku (hora, kopec, vysokd budova; vznikd v jejim zdv6tri stabilni vlnovy systdm, ktery v ρΐηδ vyvinutem stadiu jc nakreslen na obr. 2. T eoreticki releni provcdl G. Lyra v litech 1940 a 1942 (clr. 3). Pozd£jsi matematickd reseni P. Queneye md sirsi platnost. O tS teorie si v§imaji vsak jen vlnov£ho pohybu a zanedbdvaji existenci pfizemniho rotoru. Jim se zabvval nds meteorolog dr. Jifi Forchtgott a rotor zajimd i nas, protoze sahd az k zemi a umoSnuje p roniknout do vlny lezici nad nim. R otor je znabne turbulentni a rizeni letounu v ηέιη je obtiznd. Ve vine proudi vzduch klidne a let je prijemny. fV rafm e se k plnS vyvinutd νΐηδ na obr. 2. Vrcholv pohori jsou zakryty vrstevnatym mrakem, ktery sc v zdvdri rozpousti. Za pohorim se ball rotory, vyzna£cn0 kupovit^mi mrakv. N ad nimi se tvori v jednd nebo ve vice vrstvdch ostre ohranicend bil6 cockoviti mraky, typicky tvar altocumulus lenticularis, ktery stoji tem cr na stejnem miste. Vzduch jimi protekd, takze na ndvetrnd stranS vlny vznikaji a na zavetrn6 strane se rozpoustdi. Stoupdni je pred mrakem a v jeho ndbezn£ cdsti. Mezi mraky je klesdni. Prvni vlna je nejsilnSji vyvinuta a sahd nejvyse, dalsi vlny sldbnou, zadnaji vy§e nad zemi a vyskov# dosah je mensi. V^Ska rotoru je 3 az 4ndsobek prevyseni prekdzky v zdvetri. Vliv sahd u jednoduchd vlny do 20ndsobku prevySeni.
MODELAft . 4/1967
Obr. 8. M rok altocumulus lenticularis v zdvetri k o p cil Pom ohlo by mereni vyvdzenych balonkii teodolity, popripade pruzkum lehkym motorovym letadlem. Ndm vSak ziistane asi jen moznost startovat na §nure a ldtat systematicky v predpoklddanych pdsmech. Promy§len6 jedndni a vytrvalost jsou cestami vedoucimi k lispechum. Plachteni ve vlnd otevird R /C modeldriim cestu k rekordnim letum prave tak, jako ji otevrelo plachtarfim. Protoze stoupdni vlnovych poli stoji tem έf na stejn6m m iste, hodi se νΐηέηί k letum na vysku a na ddlku. NSkter6 kopce, jejichz svahy jsou porostld strom y a p ro plachtSni na svahu nevhodnd, vytvdreji v zdvetri vlneni a rotory, dosazitelnd po startu na snure. D oporucujem e zdjemciim precist si ίέζ ildnky dr. J. Forchtgotta a ing. J. D rexlera v L M 1956/2, 3, 5, 6. Tehdy, pred deseti lety, nebyly vsak jest£ vhodnd R /C modely a pilotni zku§enosti p ro plachteni ve νΐηέ. Dnes je jiz tento nddhern^ druh plachtSni zcela redlny a vhodnd tereny a podminky se u nds vyskytuji tak6. Svetovd rekordy s R /C v^troni v letu na vysku a na vzddlenost jsou v nasi m o d . Neujede ndm op£t autobus ? L1TERATU RA J. Forchtgott J .: Leteckd meteorologie, Praha 1952 2. Georgii W .: Optimale und maximale Leistungsmoglichkeiten des Segetfluges ( Aerokurier 1965/9) 3. Kiimner J .: Die Technik des Wellensegelfluges (Schweizer Aerorevue 1949/4)
5
M O D E L Y O V l X d A N E N A D A L K U RAD IE M
Obr. 5. D ilka vlny v zdvislosti na rychlosti vetru
M rain y systdm nem usi b^t v2dy pine vyvinut. ZvldstS nad nizkymi kopci se objevi νΐηονέ mraky jen zridka, obvykle brzy rdno, kdy je dostatecnd vlhkost vzduchu. Mal6 vlny, kter^m staii ni2si tekouci masy vzduchu, vznikaji i v letnich obdobich, je-li zvrstveni ovzdusi stabilni, zvldste vecer, v noci a rdno. Velkd vlny, kterd mnohdv sahaji do stratosfdry, potrebuji ίέ2 vysok£ proudici masy vzduchu a b^vaji prevdzng v zim nich obdobich (obr. 4). Rychlost v d ru , potrebnd k vytvoreni staciondm iho vlnovdho systemu, je zavisld na prevyseni a m ohutnosti prekdzky. Na mal6 kopce staci maid rychlost vetru, se zvetsujicim se prevysenim potrebnd rychlost roste (obr. 5). Prekroci-li rychlost vetru kritickou hranici, rozpadne se stabilni vlnov^ systdm. Vysokd pohori jako Krkonose, T atry , Alpy potrebuji ke vzniku vlny silny vitr, jehoz rychlost pfevysuje 20 m /s a proto jsou tyto vysokd hory pro modely nepouzitelnd. Delka vlny byvd ve stredohori (Krkono§e) 8 a i 15 km, u ni2§ich kopcu (jestddskd pohori; 4 km, u velehor (T atry, Alpy, K ordilidry) 15 az 50 km. Vertikalni slozka se pohybuje u stredohori od 5 do 10 m/s v rotoru a 2 az 6 m/s ve νΐηέ. Za niz§imi kopci byvd v rotoru stoupdni 1 az 5 m/s a ve νΐηέ 0,5 ai 3 m/s. Takd tidoli vytvdreji das to dobre pouzitelnd a zajimavd vlnovd pole. N a obr. 6 je teorctickd rozlozeni stoupdni ziskand v^poctcm. Hlavni vznosnd pole se rczkldda nad lidoiim asi v 1/3 ieho §irkv. D o tohoto pdsma je mozne se dostat s modelem dvojim zpusohem. Po startu z rukv na navetrnem svahu ziskat v^§ku a v lizkdm pruhu stoupdni prom knout do hlavniho vznosndho pdsma. Je-li udoli lizkd, startovai na sniife na ndvdtrnd strane a letem po vdtru prom knout pres klesdni do hlavniho stoupdni nad lidoiim. D ruh^ zpusob je nskantndjsi, protoze v pripadS nezdaru je nutn o pristdt v udoli. Vyskytnou-li se za sebou dva rovnob£2nd kopce vzddlend od sebe o delku vlny nebo jeji ndsobek, zesili se podstatnd νΐηέηί a vyskovy dosah stoupnc (obr. 7). T en to pripad je v prirod£ iast^r. Plachteni ve vine je charakterisovdno pomSrnS siln^m vetrem a malou vvstupnou slozkou. Vyzaduje jemnd a rychld vdtronS a dobrou pilotdz. Zpocdtku bude obtiznd naldzt mista stoupdni
NEOBVYKLA VYSILACI ANTENA pro pasmo 27,12 MHz (lab) Konstrukce diinne vyzafujici a pritom nepfilis rozmerne vysilaci anteny ndlezt k problimiim, s nimiS se potykaji tvilrci modeldfskych vysilacu od zrodu R /C modelu dodnes. V rannych dobdch rddioveho rtzeni rnodelH, kdy se pouzivalo tezkych kufnkovych vysiΙαίύ, je z p fi provozu stdly na zemi, nebyly zvldstnosti ctvrtvlnove prutove anteny, trcici do vy$ky 2,7 m. Jejich dlinnost by la dobrd a znaind delka tolik nevadila. Jakmile se vSak vysilac pfestehoval ze zem i do rukou pilota, byl se ctvrtvlnnymi antenami konec. A ntina se postupne zkrdtila na maximdlni dnosnou d&lku asi 1,2 m, cimz ovsem podstatne klesla jeji tiiinnost. T i bylo sice trochu pomoSeno zafazenim prodluzovad clvky za koncovy stupeh vysxlace a pak je lti trochu, kd yz se d v k a pfestehovala do pingpongovych micku u stredu anteny, ale to u£ se opravdu zddlo, &e jsou vsechny moznosti vyierpdny. A tu se ukdzalo, jako uz tolikrdt ve vyvoji tx h n ik y , 2e existuje je§td jind feseni. Je to §roubovicov£ antdna, kterou vam pfedstavujeme. N ejde sice o feseni v radiotechnice absolutnd novd, ale ve spojeni s modeldfskym vysiladem vynikaji jeho v^hody dfive pfehlizend, tj. znacnd tidinnost pfi pomdrnd maid ddlce. Obrdzek 1 ukazuje schematicky podstatu konstrukce a hlavm rozmdry Sroubovicovd antdny. N a rozdil od bdznd prutovd antdny je sroubovicovd antdna vytvofera z mdddndho dratu, navinutdho s pravidelnym stoup&nim na izoladni nosnd trubce. Zatim co poddl pfimdho v o d id e (= prutovd antdna) postupuje elektricky km it rychlosti svetla, je jeho postup poddl takto vytvofend civky podstatnd pomalejSi. Pfedpoklddame-li konstantni kmitocet v obou pfipadech, postaci ke dtvrtvlnnd resonanci podstatnd kratsi ddlka §roubovicovd antdny ve srovndni s prutovou antdnou. Hlavnim i geometrickymi rozmdry, na jejichz vzdjemndm vztahu zavisi tidinnost Sroubovicovd antdny, je jeji delka h, prum er vinuti D a podet zdvitu na 100 m m ddlky, oznadeny jako N. Spodni konec antdny je uzemndn, horni konec je voln£. Misto pfivodu energie z koncovdho stupne vysilade se vyhleddvd zkusmo se zamdfenim na ziskdni nejvdtsiho vyzdfendho v^konu. Teoreticky nejlepli pfipojeni vysilade je v miste impedance 50 olimu, coz ovsem miize m&lokdo pfim o zmdfit. Tlousfka drdtu pouzitdho k navinuti antdny m& takd vliv na ucinnost; s klesajici tlouSfkou drdtu klesA i tidinnost. Velmi vhodny je drdt o 0 1,6 m m , obtiznd se v§ak naviji. Smifime-li se s ndjakou ztrAtou udinnosti, mdizeme p o u iit i drdtu o 0 0,9 m m . Vztahy mezi charakteristickymi hodnotam i antdny vyjadfuje diagram na obr. 2, kter# plati pro pdsmo 27,12 M H z a je sestaven pro tfi ruzne prum dry nosnd trubky: 13, 19 a 25 mm. Ke zvolend ddlce antdny (s ddlkou i zde roste udinnost!) a k prtim dru dostupnd trubky se z diagram u zjisti hustota vinuti, to je podet zdvitii na 100 mm ddlky nosne trubky. D odrzeni vztahu mezi uvedenymi hodnotam i je nutnd, aby se dos&hlo dtvrtvlnnd resonance antdny!
V inuti m usi byt tuhd, aby se jednotlivd zavity vuci sobd nepohybovaly. Porusilo by se tim behem provozu vyladdni anteny. V inuti se nidim nezaleva, nanejvys se zdvity pfichyti na nekolika mistech k trubce
Obr. t. Sche/na sroubovicov0 anteny
P o d le
6
R adio
C on trol
M od els
1/66
P0RADNA DOTAZ Obr. 2. Hodnoty h α N sroubovicove anteny pro pdsmo 27,12 M H z
1. Pri ιινάΛίηί do chodu vysilade T R IX jsem namSril odblr proudu 8 m A , kteri’ se p fi vyim uti krystalu ani p fi otdieni jddra civky L I ncmdni. 2. Je mozno koupit kostfilky na jddra 3 x 3 a 5x5? V. KoiiSek, Lenelice u Loun
O D PO V fit) 1. Oscilator vysilaie zfejmS n ekm iti. PfesvidCte se absorbinim krouSkem se 2Srovkou 2,5 V 0,1 A. Zkontrolujte pefiliv6 znovu vSechny spoje. Premt-fte, pfipadnS vymfiftte jednotlivi souiistky. Chyba m u ie b^t i ve vadn£m krystalu. 2. K ostfiiky v prodeji ncjsou. (M )
DOTAZ
NAvrh antdny S dobr^m i v^sledky byla vyzkouSena Sroubovicovd antdna dlouha 92 cm a navinutd na laminatovd trubce o 0 19 mm. Skelnd lamindty jsou z duvodu malych elektrickych ztrdt nejvhodndjSim matcridlem. K tem to rozmdrum byla z diagram u na obr. 2 nalezena hodnota N = 13 zdv./100 m m , takze stoupdni je 7,7 mm. T yto useky se pred vinutim oznadi poddl trubky. Vinout se zadind od konce u vysi lade, kde se dr&t pevnd zachyti sroubkem.
polystyrenovym lepidlem (roztok bezbarveho polystyrenu v trichlorethylenu). Na prototypu byl pouzit meden^ drdt o 0 1,6 mm. Pfipojeni hotovd antdny k vysiladi je zdvisld na provedeni antdnniho v^vodu na skfince vysilade. N a prototypu bylo do spodniho konce nosnd trubky zalepeno izclacni pouzdro se stredovym otvorem pro antdnni kolik vystupujici z izoladni pruchodky na plechovd skfince vysilade. Pro sprdvnd elektrickd prizpusobeni byl pri zkouskdch z antdnniho koliku vyveden vodic, zkusmo zvenku pfipojovany k jednotlivym zdvitum anteny, dokud indikitor sily pole neukdzal maximdlni vyzaren^ vykon. Potom byl vodic provlecen stfedem nosne trubky a pfipdjen do vyhledandho mista vinuti. Ke skfince vysilade byla antdna trvale pripojena uzemnovacim svodem, coz je tuz§i plechovy pdsek, pfisroubovany spolu se spodnim koncem vinuti antdny k nosne trubce a druhym sroubem pfipevncn^ k plechovd skfince vysilade. V praxi bude patrnd nejvhodndjsi pouzit ndkterdho prum yslove vyrdbeneho konektoru. S antdnou pop san eh o p rovedeni b yl p f i p o u z iti stejndho vysilade vyzdren dvojndsobn^ v^kon ve srovn an i s p ru tovou antdnou op a tfen ou stred n i p ro d lu zo v a ci civkou. Adkoli sroubovicovd antdna vypadd proti obvykldmu stihldmu antdnnimu prutu znacnd robustnd, nemusi byt pod statne tdz§i pfi pouziti lehkd tenkostennd laminatovd trubky, jakoz i diky svd podstatnd zmensend ddlce. Protoze jeji tdziStd lezi blize ke skfince vysilade, je celd zafizeni kompaktnej§i a dobfe sedi v ruce.
L ze u pfijimace R E X nahradit elektronku 1P2B bez dalsich tiprav, podobni jako u pfijimace B E T A ? V. Bures, D vofdkova 466, Bakov n. J . o d p o v ££> N ahrada je πιο2ηέ, pouiitelna je napf. elcktronka DL167 a jine.
<M)
DOTAZ Obr. 3. Upevnini sroubovicove anteny u doporuceneho typu
M ohu pou&it servo podle M O 3/66 k prijim aii z knihy I tig. J . Hajice ,,Tranzistorovd\ za fize n i pro R /C modely’‘, str. 145 obr. 4.1.1. se zesilovadem ze str. 147 obr. 4.1.3? P. Mares, D vofdkova 1184, Benesov u Prahy
MODELAft . 4/1967
Krabicka na prijimac
POLY V disle 1/1967 jsme uverejnili podrobny popis vicckanSlovdho prijimade POLY. Aby byl prijimad chranen pred poSkozenim a mohl b£t mdkce uloZen v tru p u , je vhodnd jej ddt do krabidky. P r in tlin e navod na jednoduchou krabicku, kterd je ohnuta ze dvou plechov^ch dilii bez pdjeni nebo sv£reni. Obr. 1. Vrchni dil Vrchni a spodni dil vystrihnem e z tvrdiiho duralovdho plcchu tlousflcy 0,5 az 0,6 mm podle rozvinute sitd (obr. 1 a 2). Diry v rozich vyvrtdme vrtdkem 0 2 mm. Polomer ohybu je 0,5 al 1 m m a ridi se tlouSfkou plechu a stupndm jeho tvrdosti. Plech upnem e do svdr^ku mezi dva uhelniky uriznute na vhodnou delku podle ohyband hrany. O hybim e opatrne a doklepdv/ime drevdnou nebo gumovou palickou. Vyvrtand diry v rozich musi byt hladkd, jinak plech pri ohyb^ni snadno praskd. Nejdrive ohneme lemy a potom teprve bodnice. Pri sestavov^ni krabicky se zasunou bocnice vika mezi svisly lem bodnice spodku a podding lem spodku. Lem y na kratsich stranich vika se nasadi vne bocnic spodku (obr. 3). Vyhodnd je oba dily kra bidky ohnout z mdkkdh'o plechu a teprve potom je zakalit a eloxovat. D o bodnice spodku hotovd krabidky vyvrtdme diry pro antdnu a pro privody proudu, do dna diry pro srouby drzici pri-
Obr. 3. Sestaveni krabicky 160
jimac. D o der pro antenu a privody vsuneme gumovd priichodky. Z pertinaxovi trubicky 0 4/1 uriznem e kousky asi 4 m m dlouhd, kterd navledeny na upevnovaci Srouby poslouzi jako distandni podlozky mezi deskou pfi ji mace a dnem krabicky. Peolive zkontrolujeme, nedotykaji-li se
spoje prijimace dna krabidky! N eni-li to jistd, vylepime krabidku zevnitr silonem. K rabicku s prijimadem prep&sdme gum ou a ulozime v tru p u do polyuretanovd houby. Je samozrejmd, ie te n to ty p krabid ky je m o in o pouzit pro jak^koli prijimad, upravim e-li podle neho rozmdry. (M)
NEJMODERNEJSI KRIDLA O DPO V ED T uto kombinaci p o u iit nelze, protoze dovoleni zatizeni tranzistoru T 3 -102N U 7i (obr. 4.1.3) je 150 mA, zatimco m otor Igla v jednoduchim servu podle M O 3/66 potfebuje pfi n a p id 3 V p fi p ln i v^chylce kormidla (doraz) 600 mA. T o to zatizeni tranzistor 102NU71 nevydrzi. D oporuiujem e postavit misto uvedeniho pfijim aie (kter£ je jen zdanlivi jednoduchy) n ik te r^ vyzkouSen^ pfijim ai, nejlipe s rele na konci, napf. M ino, Gama, Polyton, T rix apod. S vyzkouSeni'mi a dobfe o sv id ien ^m i pfijim aii je starosti az dost. (M )
DOTAZ V poslednom case ndm vysadzuju R /C aparatury a ich dosah sa miii na 1 az 1,5 m. Prosime vysvhlit, o akti pravdepodobmi zdvadu ide. Poznamendvame, i i batiri* bolt nove. LA1K Piestany
O D PO V fit) PfedevSim je tfeba zjistit, je-li chyba ve vysilaii nebo v pfijim aii. Srovnejte vyzifen^ vykon chybniho a dob rih o vysilaie jednoduchym vlnomerem. Oba vysilaie musi byt postupne ve stejne vzdilenosti. H ru b i informace m u ie v nikterych pfipadech poskytnout jcdnoduchy absorbini krouiek se iirovkou 2,5 V 0,1 A. Zkontrolujtc o d b ir proudu. Chybu z ain ite hledat v a n tin i. Μ ΰέβ to byt tfeba jen jeji c h y b n j dotek v zistrice. Pracujc-li vysilai n o rm iln i, je chyba v pfijim aii. Poslechnite sluchitky Sum a t6n z vysilaie pfed zesilovaiem a za nim. T im si rozdilim e celou aparaturu na jednotlivi useky a v nich se pak chyba h ledi jit snadnf ji. Pokyny a pfiklady praktickiho u sp o fid in i R/C aparatur v modelech p o stu p n i uvefcjnimc. (M )
MODELAR . 4/1967
P fi amaterskem zhotovovdni ci p fi vyrobe modeldfskych soucasti nebo polotovarii se pouzivd v prumyslove vyspelych zemich nejmodernejsi technologic, casto totozne s technologii leteckeho prumyslu. Americky modeldf dr. Robert L . Pearce uvefejnil loni sviij postup potahovani kridla R /C modelu z ρδηέηέ plastick6 hm oty hlinikovym plechem. Nejlepsiho vysledkn dosdhl s polotvrdym plechem ll. 0,1 mm, ktery lepil kontaktnim lepidlem (obdobou je napf. nds Terralep) na kfidlo vyfiznute z ρβηονέ hmoty typu polystyren zndmym zpHsobem pomoci zahfdteho odporoveho drdtu. Pevnost kfidla s takovym plechovym potahem je znacne vetsi nez u kfidla potazeneho balsou, pricemz vdhaje rncnsi - pfiblizne stejnd jako u kfidla beznb celobalsove konstrukce s tkaninovym potahem. P fi opravdch se doporucuje pfilepit zdplaty kontaktnim lepidlem a spdry za lit epoxydovcu p ryskyfid, aby pod potah nemohlo vniknout palivo. Nebylo zjisteno ruseni rddioveho pfijrnu p fi pou ziti souprav Orbit s jazyckovym i rele ani u souprav Bonner Digimile. Z dd se vsak, ze ani uvedeny vyndlez Dr. Pearce neni poslednim. Po leta vyrdbend nosne plochy z penovych plastickych hmot maji jeste nedostatky - zejmina pokud jde o povrchovou iipravu - ktere se vyrobci snazi odstranit. Firma Fibrefe am Products z K alifornie doufd, ze se j i to u z podafilo.
Ν ονγ postup v^roby kridel z pdnovd hm oty je tento: do negativni forrny kfidla se vlo&i nejprve potahovd fdlte, kterd se podtlakem pevne pfisaje k form i. Potom se p filepi zevnitf k potahu vrstva skelne tkaniny a poslize do zbyvajici dutiny kfidla se nechd vypinit plastickd hmota. Takto zhotovend kfidla maji zcela hladky a bezefvy povrch a jsou taki ζη α ίη ί pevnSjli n e i kfidla z pSneniho plastiku dosud vyrdbend. Vyrdbeji se zatim kfidla pro tfi nejpopuldmejli americki modely, dalfi typy maji ndsledoval. K fidlo pro stfedoplolnik se proddvd v U S A za 23,— dolarH, pro dolnoploinik se zabudovanymi nosniky pro podvozek za 27,— dolarH. (ek) N A SVAH U
BEZ S V A H U
Po sveti rychle se sifici „mddau R /C plachtem na svahu zasdhla i vyslovene plochi zem£, jako je Belgie. K de letat, kdyS kopce v zemi nejsou ? Plachti se na hrdzich kandlH, kteri maji pfevyieni 3 (!) a z 10 m a na mofskdm bfehu pfimo nad vodou. Casopis Model A via otiskl letos v lednu na titulu fotografii modeldfe hdzejiciho vetrofi pfimo nad mofe. N eni to nikdo jin y nez zndrny Chris Teuwen, jeden z uchazecu o titul mistra sveta v R )C akrobadi! Cldnek a fotografie nadlen£ informuji o ticMm letu nad mofskymi vlnami. (M )
7
S P O L E H L I V Y C A S O V A t Z F OT OGR A F I C K E Drahoslav S t E p A N E K , L M K Sian*· Nedostatek iasovdcti pro spolehlive omezovdni doby letu do 180 vterin me pfivedl k iiprave fotograficke samospouste vyrdbene v N D R . Jde o samospoust s perovym sirojkem bodinoveho typu, kterd se proddvd v N D R za 7,90 M D N . L z e ji tam bud koupit p fi turisticke ndvSteve tiebo ziskat vymenou s tamnimi modeldfi. (Jeden drub iipravy jsme ji z popsali v M O 11/66. Je ndrokovdn dovoz samospouste. - Pozn. redakce.) Dole popsanou upravu samospouhe vyvinuli a s itspechem vyzkouM i nemecti modeldfi z klubu Landsberg, s nimiz md nds L M K Slany druzbu. Cpravou Ize prodlouzil dobu chodu samospouste az na 6 minut, tieceld jedna otocka p fi natahovdni staci na tfiminutovy chod. Sdm letdm s takto ziskanym spolehlivym a bytelnym casovacem ji z po dva roky bez jakychkoli zdvad. ZASADY pro sprdvny chod bez zdvad: 1. D bdt o iistotu samospouste. Nejlepe je zhotovit pro ni v trupu krabiiku (v krabiice bude otvor pro aretaci) z tenkeho celuloidu, kterd brdni vniknuti necistot bdhem provozu. N ejm£ne jednou za rok je vhodne samospouSf vyjmout a vymyt ji v benzinu. 2. Pfcd startem natahovat pdro radeji vice nez ηιέηέ. 3. A retafni zafizeni pro zaji§t£ni pfi vlcku (viz ddle) zhotovit tak, aby nemohlo poskodit mechanismus. O prava samospouste na 2asova£
Pro puvodni ύδεί, tj. pro ovldddni uzdvCrky fotografickdho pfistroje, je hodinovy strojek samospouste ulozen v plasti-
Vidlicku zhotovime z mosazneho plechu tl. 0,2 mm ve tvaru prouzku o sifce 1,5 m m a deice asi 40 mm. T v ar vidli£ky upravime podle obr. 1 (jen pfiblizne), navlekneme vidlicku na rozp£rny cep o 0 3 mm nad vzduchovou brzdickou a zajistime spajenim proti vypadnuti. Vidlicka musi byt na cepu volne otocnd. Delku upravime definitivne podle obrdzku. Proti posunuti na cepu zajistime vidlicku kotoucem o vnejsim pnim £ru 5 mm z mosazneho plechu tl. 0,3 m m , kter* pfipajime k Cepu (pfed navleknutim nastfihnout). Nuzkove konce vidliikv ohneme vzhledem k lopatce brzdicky tak, aby delsi lopatka brzdicky pfi otdceni pravidelng jemne zachytdvala. Jem nost a pfesnost tohoto sefizeni je prave zdkladem sprdvndho chodu samospouste! Jeste zbyvd zhotovit desticku z mosaz neho plechu tl. 0,3 o rozmerech 30 X x 45 m m pro montdz samospouste do modelu. Samospoust! upevnime na destiSku tfem i sroubky za jeji pfedni st£nu. KromS tohoto pouztvaji modeldfi v N D R jestd jeden zpusob upravy sa mospouste. Po provefeni jej take uvefejnime. O vldddni (aretace) samospouitd
Tento zpusob aretace tasovace z fotospouste pouzivdm p fi vleku sfmrou u vsech svych modelu A - 2. Nevyzaduje dalsich pfidavnych zafizeni a po sefizeni je spolehlivy’. Casovac ze samospouste je upevnen na prave strane trupu.
Pfed zhotovovdnim zafizeni ur£ime v tru p u m isto pro fasovac a pfiblizne take um isteni vlecnehohdcku. Polohu vle£neho hdcku miizeme potom je§t6 upravit asi o i 5 m m , pritom musime pfihnout vycnivajici konec drdtu. Podle obrdzku 2 zhotovime otoinou pdku tvaru T z drdtu o 0 1,6— 2 mm. V horni edsti pripdjime mosaznou tru b iiku o 0 2/ 0 3 mm. Pdjend spoje musime udelat solidne. Pro zpevneni spojCi pfipajime vvztuhy z mosazneho plechu tl. 0,2 mm. Delku jednotlivvch edsti volime podle velikosti trupu. Delku drdtu, na ktery bude nasazena koncovka z penov6 plasticke hmoty (houby) molitan, upra vime tak, aby pfi nastaveni do pfedni polohy drat nezasahoval do casovaCe, ale byl o 3 mm kratSi. Velikost zardzky z molitanu volime zkusmo a na drdt ji prilepime acetonovym lepidlem. Sprdvne serizene zafizeni zastavuje caso vac (jemnym tlakem na kmitajici vidlieku) jiz pfi pohybu do pfedni polohy o 1,5 mm. Vraceni pdky tvaru T obstardvd pruzina 0 0 3 mm. (Nejldpe se hodi pruzina z malych poeitacich stroju.) Zpetn^ tah volime zkusm o tak, aby vraceni byio zcela spo lehlive - tah pruziny nesmi byt velky. Otoenou pdku T ulozime na Cep z drdtu
0 0 2 m m , ktery’ je zakotven v bocich tru p u . Vratnd pruzina je zave§ena zadnim koncem na kolik, druhy konec je zaji§ten vdzacim drdtem. Chod ceieho zafizeni m u si byt lehk£, ale bez nadm irnych νύϋ.
kovd krab’cce. Vyjmeme jej z krabiiky takto: - pom oci Sroubovdku zapdCenim vytdhneme pddku aretace, - vysroubujeme matici pfedni natahovaci kliiky a sejmeme, - vytlaiim e samospouSf (zadni vicko je pfilepeno),
z
krabiiky
- pomoci Sroubovdku zbavime sam o spouSf spou§t£ci pdcky. O prava spoiivd ve zhotoveni kyvnd vidlicky a zkrdceni jednd strany lopatky vzduchovd brzdi£ky ο 1 m m (obr. 1). Zkrdcenim lopatky dosdhneme kmitavdho pohybu vidlicky, ktera brzdi otacky a tim prodluzuje dobu chodu samospouste.
8
MODELAft . 4/1967
SAMOSPOUSTE O v lid in i vyskovky
Casovad z fotografickd samospoustd vyklipi vy§kovku mdho vetrond A-2 do funkce determalizdtoru pomoci silonovέho vlasce o 0 0,3 m m , kter£ je veden trupem modelu. Jedinou pro amatdra slozitou soud£stkou je ndstavec na hlavni hridel samospoustd. Je zhctoven podle vykresu (obr. 3) z mosaznd kulatiny o 0 7 m m . Z dr^tu o 0 1,5 mm zhctovime kolidek, ktery je na jedne strand ukonden co nejmenSim odkem a je celkem asi 15 m m dlouhy. Mezeru krouzku ocka zapajime. Kolidek musi volnd prochdzet otvorem v ndstavci. Do oka kolidku upevnim e silonovi/ vlasec o ddlce asi 50 m m , ktery ukondime opdt odkem. D o tohoto ocka je navldknuta dvojmo gumovd nit 1 x 1 mm. T rupem k vyskovce prochdzi silonovy vlasec, kter^ je ukoncen na obou strandch odkem: z pfedm strany pro upevneni gumovd nitd a ze zadni strany pro navldknuti bambusovdho kolidku vySkovky. Zadni odko uddldme a zalepime na pevno teprve po sefizeni vychylky vyskovky. Pruchodky pro vlasec v mistd zavedeni a vyvedeni z trupu jsou ze zalepenych dut^ch nytO o 0 3 mm. Jako doraz je pouzit rovndz duty nyt, ktery navtekneme na vlasec a uprostfed na pevno zm&ckneme. T rupem musi vlasec prochdzet volne (pozor na prilepeni!). Velikost tahu gumovd nite volime tak, aby vyskovka nczustala nadzdvihr.utd po zatdhnuti do vodorovnd polohy. Zde zdlezi takd na tahu gumy, kterou je vyskovka pfipoutdna k trupu. Funkce ovliddni: kolickem natdhneme samospousf na polovinu, potom kolidek zastrdime do otvoru v ndstavci, dotdhneme samospouSf podle pozadovand doby chodu a zajistime ji zmdcknutim aretace u vlecndho hddku. Ovladani sm erovky
Podle umistdni smdrovky na modelu vedeme silonovy1 vlasec b u d trupem (smerovka nahofe) nebo po spodku trupu vnd (smdrovka dole). V druhdm pfipadd je vlasec veden pfi stdnd trupu v odkdch ze spendliku. N a konci vledndho hicku vyvrtdme otvor, v kterdm upevnim e konec ovlddaciho vlasce smerovky. Pfed upevndnim druhdho konce vlasce na smdrovku vlozime asi 20 m m dlouhou smycku z gumovd nitd o prufezu 1 X 1 mm (nit dvojmo - viz obr. 3). Z druhd strany smerovky pouzijeme gumu 1 X 1 m m pro vychyleni podle dorazu. M isto gumove nitd je mozno namontovat vinutou pruzinu 0 0 3 mm. Spolehlivost popsandho ovldddni korm idel zavisi na dukladnym vyzkouseni a pfesndm sefizeni. Jestlize jsme to vsak uz jednou uddlali, marne pokoj na celou sezonu, pokud ovsem nedojde k havarii. LJdrzba celeho zafizeni se omezuje na kontrolu funkce a - jak uz feceno - na jedno az dvoji vymyti casovade za rok.
Celobalsovd A -2 Z E N I T konstrukce L. Jirdska z L M K Mnichovo HradihS. N a soutS&i „ / / / . zimrd - P R I M “ lews budil model pozornost ja k konstrukci, tak dokonalou lervenoilutoiernou povrchovou iipravou. Pfipravujeme pldnek ve zmensenem provedeni.
„ V e tr o n a r i” - c te te ! Letos se bude opdt konat v zdfi na letiSti ve Slandm M e m o ria l £ e n k a F o rm a n k a . T ato tradidni soutdz se por&ta od osvobozeni, od roku 1958 kazdorodnd ve Slandm. «M odeldfsk^ ndrod“ navStdvoval M em orial Cenka Formanka v hojndm podtu a ddastniku byvalo az na 300! Chceme, aby letoSni jubilejni 20. rocnik byl dokonalym sportovnim podnikem a aby take podet udastniku ukdzal, ze modeldfi chteji pokradovat v tradici soutezc. U prilezitosti 20. rodniku hodlim e vydat prehled jednotlivych dfiveisich rodniku a vitezu. Jelikoz vsak nemdme liplnou dokumentaci, zdd&ne vscchny modehifskd veterdny, viteze nebo ty, kdoz na tdto soutezi spolupracovali, aby ndm oznamili datum a misto konani jednotlivych rodniku a vitezu. Jde n0m o prvnich 5 rodniku a ο 11. rocnik v roce 1957 ve Valasskdm Mezifidi. Uvecfte takd zvldstnosti a zajimavosti. Zpravy zaslete laskavd na adresu: D . Step^nek, Plyn£rensk£ 465, Slany. Pfedem vsem informdtoriim dekujeme a z^roven z v e m e na tuto m istrovsk ou soutdz kategorie A -2 v za ri 1967 do Slandho. Budeme se snazit, abyste odesli spokojeni. Rada L M K Slan£
MODELAR . 4/1967
C E N £ K F O R fit A N EK ,popravetiy koncem v d lk y nacisty, byl vidctnkv Cecil, ktercho k ruim privedl organizdtor leteckcho mpdelafstvi R fe tislav Semrdd. N ejznam fjsim Formankovvm modelcm byla ,,Fornumkova 401” - po d a itile li m asovi rozsifeny skolni kluzdk s oboustrannf polazenytn iz v . „tlustym ‘‘ profilem, na klerem jsme se v la sm l naucili stavet tnodely dnesnich typd. A ik o li C. Formdnek byl tllem »' duii letechym modeldfem, a zdsluhou rakouski }koly predevtim ,,vltro Adeem”, νέηυναΐ sc jako konstruklir u bvvale prm y lP R O i jiriym oborum modeldrslvi. N a smmku J . Sm oly je p fi stavbl modelu automobilu s motorem 6,3 cm* s jiskrivou svickou. Vlevo je dnesni ing. arch. J iri Janda.
9
L -29 „D ELFIN ” Zdcnck LISKA
stavebnice z vyrobniho druzstva IGRA
Zacalo to jako obvykle v redakci z niceho nic. NApadem, ze by snad bylo dobrd uvefejnit obcas test ndkterdho modelArskeho vyrobku. Testy jsou ted svdtovou mbdou, nesmime ziistat pozadu. M im oto jsou docela uXitednd - potenciAlni zajemce (to je ten, co je ochoten a schopen koupit) se tak o vyrobku dozvi ledacos zajimavdho a ufitedndho, co m u usnadni rozhodnuti. A i t jsem byl zrovna po nice, odnesl jsem to jA: „Spdchal jsi Delftna, tak si ho taky otestuj, a t v ii z a i je to)io loket. Pfedstav si to pohodli, delat ze stavebnice. Budel jen fezat a lepit a pak letat!“ - usklebovali se vlidnd. D elfin se zadal prodAvat krAtce pfed vdnocemi a sel vyborne na odbyt. Prod ne, v ιέ dobd se prodA vfelicos. BarevnA krabice je pohlednA a k cend 14,— Kds i dosti velikA, cof na vahavd kupujici jiste zapusobi. V dobd testovAni mel tedy D elfin za sebou cvrt roku iivota. Za tu dobu u i vdt§ina majitelii jistd modely postavila a ziskala s nim i ndjakd zkuicnosti. Ndkdo dobrd, ndkdo §patnd. Jak uz to b#vA. „Postav to pfesne pocUe ndvodu tak, ja k to stavi kazdy, kdo md takovou vec prvnl v ruce, nic si nevylepSuj“ - kladli mi na srdce v redakci a pak ndm o tom napiS!“ Zasel jsem tedy k JindriSskd vdzi do prodejny Μ Ι^Α ϋΫ T E C H N IK a pozAdal jsem o stavebnici Delfin. Prodavacka se na mne usmAla-a pfinesla stavebnici rakety Astra. Nastdsti jsem jeji omyl postfehl, takie jsem piece jen prodejnu opustil s zadaN U T N O jeStd pfedeslat, ze stavebnice tohoto druhu jsou u nAs velk^m pokrokem. Maji podstatnd vysSi drovefi n e i staveb nice, na ndf jsme byli zvykli a kterd ve zku§en£jSich modelAfich vyvolAvaly pocity hruzy a odporu. BudiS za to dik dru^stvu IG R A a jmenovitd Jaroslavu Broiovi ml., ktery to mA vlastnd vSechno „n a svddomi". D O M A , pamdtliv v fz v y redakce, jsem si pfedetl pozornd sta v eb n i navod (kter^ jsem kdysi sAm sestavil) a dal se do toho. O pravdu jsem ostr^m noiem vyfizl vAechny balsovd dAsti. Pfitom jsem zjistil, i t v nAvodu se hodilo upozornit na to, ze pfim e obrysy je dobrd fezat podle pravitka, jt i pfilozime tak, aby pfipadny chybn£ fez Sel mimo vyfezAvan^ dil. VSechny dily, kterd je tfeba vyfezat, jsou natiStdny na balsovych prkdnkAch. A tu se setkame s prvnim vAfn^m nedostatkem. Balsa je ve stavebnici nejen v Γύζηέ kvalitd, ale 1 v τύζηέ tlouSfce. T ak napf. centroplAn (9, 9a) byl v testovand stavebnici natiStSn na balse nestejnomdrnd tlustd - 1,5 a i 1,8 m m , - kdeito vndjAi dAsti kfidla na balse tl. 2,2 m m . PfijatelndjAi by to bylo opadnd. Alimoto tisk na centroplAnu byl 0,5 m m hlubok^! DalSi nesnAze byly s vnitfni vrstvou trupu, je2 mA b£t tlustA 2 m m a skutednost: nosovA dAst - pfeklizka 1,8 m m , dalSi dily - balsa 2,3 mm. O rozdil 0,5 m m je tfeba balsu obrousit, coz ovsem v nAvodu neni, nebof jsem takovou vyrobni nepfesnost nepfedpoklAdal. BALSA ve stavebniclch tohoto druhu by mdla m it stejnou kvalitu, sprAvnou tlouSfku a brouSen^ povrch, aby se jim nebylo tfeba u2 zab^vat a aby tedy nebylo
10
nym D elfinem , lehci o 14,— korun. Testovany predm et jsem nabyl pfesne tak, jak je u serioznich testu zvykem: bez v^bdru, zcela nahodile.
mozno nic pokazit. N a brousenou balsu by se takd snadndji tisklo a bylo by ίέζ mozno tisknout vice obrysu, takfe model by vypadal atraktivndji. Pozicni cisla 9, 9a, jez hyzdi centroplAn, se tarn dostala nedopatfenim . V nAvodu chybi zminka o tom , ze pfed lepenim vndjSich dAsti kfidla k centroplAnu je tfeba stydnd plochy centroplAnu obrousit sikmo tak, aby ve spoji bylo co nejmene mista na lepidlo. JIN A K se m i zdA, 2e stavba modelu by nemusela ddlat potife. Sablona na sestavovAni kfidla je velmi ufitednA (prototypy jsem podle ni pochopitelnfi nelepil). Lepidlo (stadila by polovina) je podle m0ho nAzoru trochu mekk6. Pro ndktere spoje je to vyhodnd, pro jind, napf. spoj dAsti kfidla, zase nikoli. Tam by ldpe vyhovSl K anagom (v maid tubd za 2,— Kds), kter^ je nejvhodndjSim lepidlem pro tyto udely na naSem trhu. Z M E T K O V fi jsou ale obtisky, jim if je stavebnice dosti bohatd vybavena, a jt i kdyby byly dobrd - by vzhled modelu neobydejne pozvedly. Jsou vyrobeny z naprosto nevyhovujicfch a kfehkych la k i na papife s mAlo lepidlem. Obtisk, na nd m i je vice vrstev laku, Ize celkem bez o b tiii sejmout a pfilepit (napf. znaky na kfidlo). HorSi u2 to je s kabinou, kde je tfeba pfehnout okraj a Spatnd s disly na bok tru p u s obrysem brzdiciho Stitu (obtisky jsou uz na papife rozlAmAny). Vadnd obtisky dodaly O bchodni tiskArny Kolin, zAvod HradiSiko pod Mednikem. 2e je mozno udelat kvalitni obtisky, to jistd vi kafd^, kdo sestavoval ndkterou plastickou stavebnici z N D R . Obtisky jsou tarn pruznd a daji se pfilepit i na sfdrickou plochu. N fiK T E R fi vytky patfily ti i leto v ^ m v la stn o stem m o d elu . D ruh£ prototyp, ktery jsem pfedal vyrobci, pfekvapil pfijemnd vSechny, ktefi jej viddli ldtat a pfiznAm se, ze i mne samotndho. Byl oproti prvdmu ponSkud pozmdndny. T en prvy toti2, u jehoi bokorysu jsem se drzel
pfesnd skutedndho letadla, nemdl dostatednou stranovou stabilitu. P fi normAlnim IdtAni, dokud mdl rychlost, se to neprojevilo. Az kdy2 nastala ztrAta rychlosti pfi stoupavdm letu a tfeba s nAklonem, sjel model zpdt po ocase, an if se otodil spickou ve smdru pohybu. T o je vlastnost u hAzedla nezAdouci. O dstranil jsem ji posunutim tdfi&td bocnich ploch dAle za tdfiStd m odelu, aby vzniklo vdt§i ram eno, kterd by model otodilo spidkou do smdru letu. Uddlal jsem to tim, ze jsem zvdtSil svislou ocasni plochu a trochu zkrAtil pfcdek. Pondkud jsem i zvdt§il uhel sefizeni, abych posunul tdziStd vpfed. C prava splnila odekAvAni a stranovA stabilita pak byla zcela vyhovujici. Sifim se zde o tom proto, abych pfibliiil ctenAfum postup, jak tuto zAvadu odstranit M u i t nastat takd v tom pfipadd, ze je tdziStd pfili§ vzadu. StranovA stabilita se zhorsi takd zvdtsenim vzepdti kfidla. Z tohoto hlediska je vzdy v^hodndj5i m it model tdzSi na hlavu a klouzavy let sefidit vySkovkou. P ftl Z K U SE B N lM IdtAni se sta v eb n ic o v y m m o d e le m prvni bfeznovou neddli jsem mdl neobydejnd Stdsti na podasi. Proto byl model testovAn letovd (a soudasnd takd na zivotnost) nepfetrzitd ndkolik hodin mnou a hlavnd m ^m desetilet^m synem a partou asi dtrnActiletych kluku. A jako obvykle: dim vice byl otluden^, tim ldpe ldtal. Delfina jsem nejprve vyvAfil podle plAnku. Zprvu se zdAlo, ze je vSe v pofAdku. Nez jsem se v5ak o tom stadil pfesvdddit, praskl centroplAn po letech od bodu, kde se st^kA jeho nAbdznA hrana s nAbdznou hranou vndj§i dAsti kfidla. T im se kfidlo pfekroutilo nad vdtSi dhel nAbdhu, co i se uz nepodafilo zcela odstranit ani p fi slepovAni. M usel jsem tedy p fidat do Spidky jeStd trochu zAvafi; tdiiStd pak bylo asi o 4 m m vice vpfedu oproti poloze na plAnku. Pak ldtal Delfin dobfe, fekl bych - pokud to m ohu po asi
MODELAft . 4/1967
Zhotovte si sami:
STRIKACI PISTOLI
rozfizneme osove v deice asi 15 m m na 6 az 8 dilku a vlozime do ni trubku 6 z n iplnd. T ru b k u 7 pak jemne stiskneme po obvodd na prum er vlozend trubky 6 a oba dily peclive spijim e. Zhotovime d rzik trysky 5 a zapijim e do nej trysku. Celek pak pfipajtme na vicko nadobky. Je nutno zachovat vzdalenost trysky od saci trubky,
12 (pfipadnd novodurovd), kter& odpovidd vnitfnim prCimdrem vndjSimu prum dru kovovdho nistavce ohebnd hadice vysavade, nalisujeme vloiku 13. Pouzijeme-li kovovou trubku, zapdjime kovovd vidko. D o vloiky nebo vidka upevnim e trubku 14 pro pfipojeni gumovd nebo igelitovd trubicky.
jak je nakreslena na v^krese, stejnd jako vzdalenost saci trubky od dna nidcbky. Zhotoveni tfm enu a rukojeti je patrnd z vykresu. Pod trm en 9 navineme dvojmo leukoplast nebo izoladni p isk u , abychom zamezili rozmacknuti nadobky a klouzani tfm enu pfi dotazeni rukojeti sroubky 11. Pfi pouziti vysavade jako zdroje stlacendho vzduchu musi byt zhotoven pfechodovy kus z vyfukovdho hrdla. D o trubky
Pfechodov^ kus na kovovdm konci ohebnd hadice vysavade upevnim a bucf pfevledenim kousku du§e z jizdniho kola nebo trubku poddlnd rozfizneme a zajistime tfm enem . Po kazddm skonceni p rice s pistoli je nutno n idobku i trubky pedlivd proplichnout fedidlem , aby v nich nezaschly zbytky barvy. Podle casopisu M O D E I.A R Z
(hs) Pfi vdt§ind dokoncovacich praci na mode lech pouzivim e pro povrchovou lipravu nitrolaky nebo laky viceslozkove. N aniseni laku stetcem vyzaduje zrucnost, cvik a ani potom nebyva povrch zcela hladky. M nohem lepsich vysledkii pfi tcncich vrstvich laku lze dosihnout stfikinim . Is Popsanou stfikaci pistoli je mozno zhotovit pomdrne snadno a z dostupndho m ateriilu amatersky. Zdrojem stladcneho vzduchu mu2e byt bud hustilka na kopaci mid nebo vysavad prachu, je-li opatfen vymenn^m celnim vikem. Vhodna je i hustilka pouzivani pro hu§tdni gumov^ch matraci. M i tu v^hodu, Ze je ovlidana nohou a tudiz neni potfeba pomocnika, kter£ pumpuje. Soucasti a vhodny material
Z iso b n ik na lak (soudist 1 a 2) nidobka od kosmetickdho pfipravku, kompotu nebo zavareniny s plechovym sroubovacim vickem Saci a odvzdusnovaci tru b k a (3 a 4) pouzdro niplnd do kulickovd tuzky D r z ik trysky (5) - m osazny nebo mdddn^ plech tl. 1,5 mm T ry ska - m osazni trubka o 0 5/7m niJ dlouhi 50 mm (7) a odfezek z pouzdra niplnd kulidkovd tuZky dlouhy 20 m m (6) P rivod n i h a d ice v zd u ch u (8) igelitovi nebo gum ovi trubka o svetlosti 4,5 az 5 mm T rm en (9) - ocelov^ (zelezny) pisek 10 x 1 m m o deice podle prvimdru nidobky 1 Rukojef (10) - pfekliZka nebo desticka plastickd hmoty 90 x 45 x 10 mm U p evn ovaci sroub (11) - sroub M 4 x 25 s matici, 2 kusy Postup prace
Nadobku a pouzdra od n ip ln i peclive vymyjeme. D o kovovdho vidka 2 vyvrtim e otvory a zapijim e saci a odvzdusnovaci trubku 3 a 4. T rubku 7 o prum dru 5/7 mm
1 1/a roce posoudit - ze stejne jako prototyp. Snad o ndco rychleji, ale to je dano ▼ahou balsy. A o dostatku stability sveddi to, ze vyvrtku, do niz se D elfin dostane z ndkter^ch poloh z trito u rychlosti, vybere po necelych dvou o tidkich. CELKOVfi snad m oh u rici, ze kdo staveb n ici D elfin a koupi, n ep roh lou pi. M usi si ov§em uvddomit, ze sestavovinim modehi se dostavi do leteckd* sfdry, kde se netrpi polovicatost a nepfesnost. Omvly ve skutecndm letectvi se plati tim nejdraz§im - zivotem. U modelu to tak drastickd neni, ale chvba vede rovnez k havirii a neuspechu, ktery konci obvykle zklam inim. Pracujte tedy peclivd a pfesne, vyplati se to!
MODELAR . 4/1967
© C H ItA N A L A K O V A N E IIO POVKCHII M odelafi povazuji vdtsinou za dostatecne, kdyz im pregnuji a ochrini potah modelu ruznym i laky. Je vsak dobre chranit pfed povdtrnosti jeStd tento lak specialnim i pripravky, kterych se v y rib i nekolik druhu pro ochranu laku autom obihi. Osveddil se mi A uto-balsam , vyribdn^ ve Spoland. D ostane se koupit v prodejnach M ototechna, v drogdriich a u derpacich stanic za 7,50 Kcs. Im pregnace celeho modelu vizi zlomek gramu. P o pfelesteni, ktere jde udelat velmi snadno a bez velkeho tlaku (prdvd vyhoda tohoto pfipravku), je povrch velmi leskly, nechyt^ se na nej prach a odpuzuje vodu. I v de§ti model nepribyva tem ef na vdze, voda se
doslova skutili s povrchti. Dale pripravek ch rin i lak pfed vys^chinim a matovdm'm. U modelii, kterd nem usim e c h rin it pfed tidinky paliva, miizeme takto znacnd uSetfit na vize: mdnd laku a z toho ply-*· nouci m oznost p o u iit mdnd pevnd kostry, k tcri neni tolik n a m ih in a vypinacim lakem. Postup p rice s Auto-balsamem je popsin na obalu lihve nebo plechovky, p roto je) neopakuji. S takto natiran^m i modely ldtim jii nekolik let a z d i se m i (muze to byt ale opravdu jen zd in i, kterd nemam dukladnd ovdfend), 2e m odely v klidnem pocasi ldpe klouiou. Ing. V I H A jE K
11
KONSTRUUJEME SAMI K d y z si u nds steZujeme na to, ze je v prodeji mdlo stavebnic modelii, je to oprdvnend. Staci postdt chvili v modeIdrske prodejne a poslouchat, na co se ,,obycejnV‘ zdkaznici ptaji. Stavebnice skutecne nejsou rnddou ani pouhou vejidkou podnikavych obchodniku. LJmoZnuji - pokud jsou chytfe vymysleny a solidne vyrobeny - dnelnimu pfiliS zamestnanemu dloveku (plati zel i o detech), aby si ve νοίηέηι ,,minicase“ mohl dopfdt aktivni odpodinek ve forme prdce, jeZ ho bavi. Odpiirci Hsili o zavddeni stavebnic u nds namitali, ze je v rozporu s charakterem samostatnd tvorivd modeldfskd prdce ddvat modcldriim model, ktery je v hlavnich rysech jiZ hotovy z vyroby. V teto souvislosti je zajimavy stav napf. v Nemecki spolkovi republice, kde je na trhu dostatck stavebnic v prvotfidni kvalite a je moZno ή dokonce vybrat z nekolika zhruba stejnych modelii od ruznych vyrobcii. Vede to k zpohodlneni a k tomu, Ze modeldri jen bezmyUenkovite sestavuji to, co uz vymyslel nekdo jin y ? N ikoli! Ze stavebnic „kopirujiiC modely hlavne iiplni zaddtednici, a to s vetsi nadeji na iispech neZ u nds (pokud uz pri vyberu stavebnic sprdvne odhadnou s pomoci Ik o le n d h o a o ch o tn d h o prodavade svoji dovednost). A ti, kteii uz jsou trochu zrucni, mohou stavet v nejsirslm vyberu typH modely podle* svych pfedstav. Pouzivaji k tomu bud celych
stavebnic, kteri si upravuji anebo typizovanych soucdsti (opracovane ndbezni a odtokovi listy kridla, vysekand zebra, podvozky, motorovd loze aj.), ktere se proddvaji i samostatne. Pochopitelne take modeldii-sportovci, zejmena v oboru R /C modelii, daji pro tisporu casu vetsinou prednost stavebnicovemu modelu. Vysledkem jsou celkove dobre vysledky, podstatne mene bezddelnc promarneneho casu, rozvoj a pokrok. Jinak receno: Modeldrstvi se dostalo v N S R a vjin vch prwnyslove vyspelych zemich od pracneho lepeni spejli a dzasu nad tim, ze ,,io“ led na iirovefi promyslend dinnosti, jejiZ vysledky nejsou pochybne nebo ndhodne. V zdpadonemeckim dasopise M O D E L L uverejiiuje zndmy odbornik K . H . D E N Z IN seridl cldnkii venovanych samostatnemu navrhovdni letajicich mo delii jednotlivych kategorii. Autor vychdzi pfedevsim z priimernvch hodnot stavebnicovych modelii prislulndho druhu, domdci produkce i z dovozu, je z jsou v N S R na trhu. Nds mohou zajimat v y tahy z techto cldnkii hlavne proto, Ze poskytuji piehled, ja k se co dnes ve sveti stavi. Nejde ovsem o specializovane souteZni kategorie podle FA I, ale hlavne o masove rozsifend druhy tzv. ,,nedelnich“ modelii. Bude-li zdjem (napiste to redakci!), miizeme prinest vytah z celeho seridlu. Jako prvni jsme vybrali
SPORTOVNf MOTOROVE MODELY JestliSe jste postavili podle vlastniho n ivrhu s dspdchem jeden nebo dva vdtrone, muzcte se odvizit niv rh u sportovniho mo tor ovdho modelu. Takovy model, stavebne jednoduchy a robustni, m^ mit stabilni let pri celkovg dobrych letov^ch vykonech. Z techto pozadavku nesmite ani vy slevit, chcete-li se z modelu podle vlastniho n iv rhu ίέδΰ del§i dobu. Zaifiname uvazovat podle motoru
Podle zku§enosti autora (K . H. Denzina) je zapotrebi vykonnosti m otoru asi 0,1 k k dosazeni pfim6fen6ho stoupav0ho letu sportovniho modelu o vzletov£ νέζε 500 g. Jinak form ulovino: U sportovnich modelii md byt vykonnost motoru v pomeru k vzleΙονέ vdze asi 0,2 k/kg. T ato hodnota je ta k i prumSrem z vice ne2 tuctu nejoblibenSjSich souiasnych stavebnicov^ch modelu, pricemz nejnizsi hodnota £ini 0,13 k/kg a nejvy§5i 0,265 k/kg. (Pro porovndni: u vStronu s pomocnym motorem je pom£r vykonnosti m o toru k vzletovi v&ze asi 0,1 k/kg, kdezto u t6m£f svisle stoupajicich soutSinich motorovych modelu podle FA I az 0,5 k/kg.) Pom er vykonnosti k vAzq vsak jeste neuriuje, k jak velkdmu modelu se hodi urcity motor. Abychom to zjistili, predpoklddejme, 2e - b62n6 tzv. „spotrebni“ m otory maji vykonnost asi 0,1 k na 1 cm* zdvihovdho objemu v&lce, - plocha vodorovnd ocasni plochy (ddle VOP) u sportovnich modelii cini v prum dru asi 25 % z plochy kridla,
12
- ρΐοδηέ zati^eni je p riim irnd 18 a2 20 g/dm 2 (vztaieno k celkovd nosnd plo§e), co?. je asi 25 g/dm* vztaieno pouze na plochu kridla, - §tihlost kridla u sportovnich modelii je 6 a? 8 (p ru m irn i hodnota z nejzndmdj§ich souiasnych modelu). M lm e-li napriklad m otor o zdvihovdm objem u 1 cm* (vykonnost asi 0,1 k), ροδίtim e takto: a) Vhodny pomSr vykonnosti m otoru k vzletovd vize modelu je 0,2 k/kg. Na§ m otor m i vsak jen ροΐονΐδηί vykonnost (0,1 kj, proto v iha modelu mu2e byt te? jen ροΐονίδπί, tj. 500 g. b) Pri ploindm zatiieni (kridla) 25 g/dm* by m£l m it model 500 : 25 = 20 dm* plo chy kfidla. C) Zvolime-li stfedni hodnotu §tihlosti kridla 7, vypocitim e, ze d ru h i mocnina stfedni hloubky kfidla je plocha kridla 2000 cm* —-■■■ ---------=* ------- ------- = 286 cm*. §tihlost 7
Cili hloubka kfidla je pribli2n£ 17 cm , jelikoz 17*= 289. DMime-li nyni plochu 2033 cti* 17, dostaneme rozpSti kridla asi 118 cm. T im to zpisobem zjistim ; v h o d n i rozp?ti kfidla i pro m otory dalSich zdvihovych objemu, je? se hodi p ro sportovni m odely: 1,5 1,0 0,8 0,5 0,3
cm* (0,15 cm* (.0,10 cm* (0,08 cm8 (0,05 cm* (0,03
k) - rozpdti 145 k) - rozpdti 118 k) - rozpdti 105 k) - rozpdti 83 ky - rozpdti 65
cm cm cm cm cm.
Pri kritickdm pohledu se v im bude z d it rozpdti modelu pro m otor 1,5 cm* pravddpodobne pfilil velke a model pro m otor 0,3 cm 3 zase prilis maiy. Pridina je v stejndm strednim plosnem zati?eni u v § cch modelu, jez je pro mensi modely pondkud velke a naopak maid pro modely vdt§i. Piece vsak jsou obd krajni hodnoty rozpdti prakticky pouzivand, jak opet potvrzuji prodivane stavebnicovd modely. Ostatnd neni nutno drzet se vypodtenych hodnot rozpdti zcela lizkostlivd. Jaky typ modelu?
Jestliie jste se rozhodli podle svdho m o toru pro urditou velikost modelu, d o stiv ime se k pondkud obtizndjSi volbd ty p u m odelu. Jednak se tezko prosazuje privd u sportovniho modelu urcity druh proti riiznym osobnim z ilib im m odeliru, jed nak muze jit samo sebou o ndkolik druhil: dolnoplosnik, stredoplosnik, hornoplo§mk a dvouploSnik. Rozhodovani n im vsak usnadni zprvu zmindny zisadni pozadavek na dobrou stabilitu letu a letovd vykony modelu. Z toho hlediska bvchom mdli d it prednost homoploSniku. Vscobccne plati, ?e cim je kridloulo?enonize, tim mdnd sta bilni bude let modelu. Pokud v§ak jde o jednoduchou a bytelnou konstrukei, je nejvhodndjsi hom oplosnik, kde je mozno pouiit pfedevsim neddlend kfidlo. U stredoplo§niku musi byt kfidlo bud delend a spojovand jazykem di d rity , anebo jc potrebny hluboky vyfez v trupu pro v k lid in i kridlu v celku. Oboji je dosti slozite a model pomdrnd choulostivy. U dolnoplo5niku mCize bvt sice kfidlo opet v celku, je v5ak prvni „na rin d “ pri tvrdSim pfistin i, o kterd u volnd ldtajiciho modelu neni nouze. Posldze u dvouplosniku je hh v n i nevyhodou vdt§i pracnost. D olni kfidlo je sice takd vystaveno n irazu m , avSak vzhledem k znadnd men§i rychlosti ne? u dolnoploSniku je takd mo2nost poskozeni podstatnd men§i. Kdy? jsme bedlivd u v iiili veSkeri PRO a P R O T I, mdla bv nase volba vyznit jednoznaend pro hornoplosnik. „ l) i zase hornoplosnik!“ - povzdechnetc si zklamand a lze s v im i souhlasit, kdyz jako sportovni model pom alu nic jineho nevidime letat. U i pro tu to jednotvirnost by bylo osvdienim pfijit s nddim jinym , ale - predtdte si znovu prvni odstavec . ..! Ostatnd rviznd stavebnicove hornoplosniky na svdtd navrhovali zkuseni konstrukteri, ktefi asi takd mdli zilusk na ledacos jindho a piece nakonec dali pfedevSim prednost zarudenym letovym vlastnostem. Urditou utdehou v im snad muze byt to, ic vndj§imi tvary se muze vi§ model podobat skutedndmu sportovnim u letadlu, je? se vim libi. C plnou maketu v§ak takd nelze pro volny sportovni model doporudit (ai na nepatrnd vyjimky), protoze letovd vlastnosti se zhorSuji nejmdnd tak rychle, jak s maketovosti roste pracnost. P o rid zkritka plati, 2e m om erty ocasnich ploch, vzepdti kfidel, pnlfez trupu aj. u skutednych letadel jsou ρ ϋ ζρ ύ sobenv zcela jinym pomdrum a pozadavkiim, ne? jakd jsou u modelu a zvli§f volnd ldtadeich. M od elii - zaditednik se ovScm dast>'* ridi tpi$e citem n e i rozumem a tohle u z n i (nerad!), a? kdy? se sim „ s p ili“. Nu2e potladme trochu svd touhy a zkonstruujm c sportovni hornoplo§nik pro mo to r 0,8 cm*, Ktery je v soudasnd dobd k tom uto lidelu nejdastdji p o u iiv in . N ebude to m arn i price ani tehdy, jesthie se nako nec piece jen pustite do toho dolnoploS-
MODELAft . 4/1967
2
1
Pro kridlo o Stihlosti 6 pocitdme tedy plocha Stihlost
1575 cm* 6
_
,
z deho?. vychdzi hloubka asi 16,2 cm, Testliie ddlime plochu 1575 cm* hloubkou 16,2 cm, dostaneme rozpdti kridla 97,2cm (obr. 1). Steind poditdme pro Stihlost 8 a zjistime hloubku kridla 14 cm a rozpdti 112,5 cm (obr. 3). Pokud jstc dodetli pozom e az sem, napadlo vds mo2nd, prod hovorime pouze o kridle s obddlnikovym pudorysem. PredevSim proto, 2e u sportovnich modelu je tonejtidelndjSi kridlo, neboi zde pfiliS ne-
MODELAR . 4/1967
PloSnou ddlku (vzddlenost pOsobiStd vztlaku kridla a vySkovkv) vypoditdmc ze vztahu II
Zadnem e pudorysem kridla
se Stihlosti 6 ,7 , a 8 (obr. 1 ,2 ,3 ;, abychom si nakonec vybrali to. co n&m nejldpe vyhovujc. Pri vySe uvedendm v^poctu rozpdti kridel jsme vychdzeli zc stredni Stihlosti 7 a pro m otor o objemu 0,8 cm* ndm vySlo rozpdti 105 cm. T oto kridlo m£ tedy hloubku 105 : 7 = 15 cm a plochu 105 X 15 = = 1575 cm* (obr. 2). Z tdto plochy bychom mdli vych£zet takd u kridel se Stihlosti 6 a 8, neboi pri vypodtu rozpdti jsme uvazovali nejen stredni Stihlost (7), ale takd stredni ploSnd zatiZeni (25 g/dm*). Kdybychom mdnili Stihlost kridla pri zachovdni stejndho rozpdti, odchylili bychom se znacne od uva2ovanych osvdddenyoh hodnot.
jde o zlepSeni klesavosti zjemndnim pudorysndho tvaru a vdtSi pracnost bv tudiz nebyla oduvodnena. K do chce presto m it ze vzhledov^ch duvodu pudorysnd kridlo jind, mdl by v zdsadd dbat vySe zmindn^ch osvddden^ch strednich hodnot nosnd plochy, ploSndho zatizeni a stredni Stih losti.
znadi plosnou ddlku (dm) znadi plochu kridla (dm*) S B znadi plochu VOP (dm*) hs znadi stredni hloubku kridla (m m) K je koeficient (u vSech volnd ldtajicich motorovych modelu jej muzeme volit rovny 1).
kde L
sk
Profil kridla
volime ze stavebnich duvodCi s rovnou spodni stranou, jelikoz ndm nejde o Spidkove letovd v^konv modelu. Nejuzivandjsi je profil typu Clark Y o pom erne tlouSice 10 az 12 %. Pritom n^be^nd a odtokovi ddst profilu m uic byt bez znatelnd ujmy mirnd upravovdna, napriklad pro pouziti hotovveh ndbeinych a odtokovych liSt (obr. 4, 5, 6).
D osadim e-li do uvedendho vzorce, zjis tim e plosnou ddlku pro kridlo o stihlosti 6 -
V zepeti kridla
u sportovnich motorovych modelu md byt podle ji2 zmindni'ch stavebnic a dalSich zkuSenosti v rozmezi 7° a i 11°. Pro zaddtek lze doporudit stredni hodnotu 9°, kterou je mozno pozdeji sn iiit ai na 7°. Pri tom to menSim vzepdti je nutnd zvysend opatrnost pri zaldtdvdni, dokud se nenalezne vhodnd vychvleni osy tahu motoru do stranv. Vzepdti 10° ai 11° je vhodnd pro stfedokridld a dolnokridld sportovni modely. V odorovna ocasni plocha
Zminili jsme se ]\t na zaddtku, 2e prfimdrnd velikost vodorovnd ocasni plochy sportovniho modelu je 25 % plochy kridla. U modelu, ktery navrhujeme, je to tedy 1575 cm* : 4 = 393,75 cm*.
f *
niku, nejbliZSiho vaSemu srdci; piijde v im to rozhodnd pres hornoploSnik snadndji n c i rovnou!
15,75-1,62 _ 3,94 “
25,515 39,4
kfidlo o Stihlosti 7 L
15,75 · ldiO _ _ 3,94 ~
23,625 '3,94
6 dm,
kridlo o Stihlosti 8 1 5,75-1,40 3 ,9 4 '
22,05 3,94
5,6 dm.
ZjiStdnd hodnoty jsou vyznadeny na obrdzcich I a?, 3. Stihlost vodorovnd ocasni plochy se md pohybovat v rozum nych mezich, pfidem i jako smernd hodnota plati polovina stih losti kridla. Ddte-li pfednost lichobdZnikovdmu ρύdorysu vySkovky, mdl by b^t jeho tvar nejvice takovy, jak je to ddrkovand naznadeno na obr. 1. (PriSte dokonceni)
13
Ing. Vladimir H A jE K
N ejlep si cs. m odely
Motorovy „K asp 0rek 3 4 4 Tento model jsem postavil na ja fe roku 1964 na motor M V V S 2,5 R (srotacnim soupdtkem). O rok pozdeji na M S ve Finsku (7. misto) jsem s nim odletal 5 souteznich letu, pro Seste kolo jsem pouzil novejsi model. Po prechodu na standardni palivo jsem model znovu zaUtal na motor M V V S 2,5 R L se zhavici svi£kou. V roce 1966 model zvitezil v mistrovstvi republiky a na Evropskem kriteriu v Jugosldvii byl druhy. Koncepce se nevyznacuje necim zvlastnim. OdliSncst je jen v nekolika stavebnich detailech, kterymi jsem se pokusil pFekonat handikap n£s, kteri bydlime v Praze a nemame moznost casto trdnovat. C htel jsem postavit model, kter£ by casern nemSnil svd vlastnosti, tzn. aby jednou zaldtany si je uchoval po delsi dobu. Nejfasteji podl£M zmSnam tvaru kFidlo a vySkovka, trup a ulozeni m otoru neni obtizn6 udSlat tuh6 a ρενηέ. I.ze uz Fici, 2e konstrukce kFidla modelu „Kasp£rek 3“ je tak potFebn£ tuhd, protoZe ani tFined£lni ,,pobyt“ modelu v bahnS a stFidav£ i pod vodou nezm$nil miFitelnS vestaven6 nastaveni kFidla. (Model m i zaletl na
^ —
T echnicky popis
T rup je b£zn6 konstrukce, v pruFezu Stverec stojici na hrane. Je tvoFen CtyFmi balsovymi podelniky 4 x 4 , stojinam i 2 X 4 a potahem z balsy tl. 2,5 m m . PFedni cast je potazena pFeklizkou tl. 0,8 m m a silonovou tkaninou. Pylon pro kFidlo je z vylehcend pFeklizky tl. 1,5 m m , zesilen6 z obou stran balsou tl. 4 m m . Je pFilepen na tupo na tru p pFed
—
□
------ □ -------------- — --------_ _ _ Π
Obrys zebra kridla a vylkovky ve skutecne velikosti Nas nejusp£snejsi „ m o to r 0 f“ Ing. VI. Hdjek n eop om iji ani v treninku n ic ,c o md v liv na v^kon. P r i startu ho v y fo tografoval jeho dlo u h o lety konkurent Zdenek M alina
ppp^
r ■ a ia s ti!
14
soutezi v C hrudim i v roce 1964 do kFovi na dno potoka pod vypusti rybnika, kter£ se pozdeji vypoustSl. Byl nalezen az za tFi t^dny.)
dohotovenim m odelu, a to v takovem mistS, aby poloha tSziStfi souhlasila s kotou na vykrcse. Casovai je z fctografickd samospoustS, zastavov&ni motoru uvolnenim uskFipnutd hadicky, vybavovaci mechanismus vyskovky t6meF stcjny jako na modelu „K a!p£rek 1“ (viz L M 1/1960). M otor je uchycen za 3 radi&lni patky (zv£tsend zadni viko karteru) srouby M4. K ridlo je ve stFedni casti vyztuzeno uzavFenym skFinovym nosnikem tvoFenym dvemi smrkov^mi pasnicemi 3,5 X 12 mm (u koFene kFidla, ke konci se postupne zuzuji az na 3 x 3 mm), balsovym pota hem tl. asi 1,2 mm a balsovymi v^plnemi (viz obrys Zebra). Nibdzn£ list? je z balsy 3 x 8 m m , odtokovd li§ta je smrkov£ 2 x 8 . Zebra z balsy tl. 1,5 mm jsou p£skovana balsou 1,2 x 4 mm. Balsovy potah je lepen lepidlem Dispercol (nebo podobnym - Herkules atp.), a to ncjprve zespodu a potom v §ablon£ svrchu. Po uzavFeni torzni skFin£ je kFidlo velice tuhe a nelze je jiZ upravovat. V yskovka je z balsoviho prkdnka tl. 7 m m , vyztuZen6hc ve stFedni cdsti smrkovymi nosniky 2 x 2. Je opracovdna bez kontrolnich §ablon do tvaru profilu, ktery zhruba odpovida obrizku. Na
vyskovku vybirim nejlehii balsu a vinuji pozornost lakovini, kteri je velmi duleziti pro dosaZeni tvarovi stilosti a male vihy. Balsu potahuji tenk^m hedvibn^m papirem na§i vyroby, ktery m i plnijsi strukturu a nepropouSti tolik laku do balsy, jako napf. M odelspan, coZ je v tomto pfipadi vyhoda. Postup je asi takovy (plati i pro balsou pctahovani iis ti kfidla): chudi nalakuii balsu fidkym vypinacim lakem a pfebrousim . Po dokonalim zaschnuti (nikolik dni - to je duleZiti, zpomali se opetne rozpusteni tohoto n itiru dalsi vrstvou n iteru ) pfilepuji lakem papirov# potah. T im je uz papir m irn i nasycen lakem a drzi na balse. N isleduji uz jen d v i (p rv i velmi chude nat Irani) vrstvy dvouslozkoveho laku. Takovym postupem muZeme dosihnout vihy n itir u jen asi 5 az 10 g na celim kfidle (lak vypinaci + dvouslozkovy)! Povrch je dobfe leskly a odoln^ v odi i palivu. Cely vtip postupu je v tom , ze se zabrini nasiknuti balsy lakem a tim velkim u zvitSem vihy.
R -7 » R A C E K « %
upoutana maketa cs. letadla na motor 5 cm3 Konstrukce Jan Kosinka, D eiin
M otor MVVS 2,5 R L se zastavuje pfeplavenim palivem z tlakovi nidrZe. Vrtule je plastikovi o 0 197 a stou p in i 90 mm. S e riz e n i. Model je z a litin vpravovpravo, za m otoroviho lctu u d e li asi 1,5 o tiiky . Ucha kfidla a vnijSi iis ti vyskovky jsou opatfeny turbulito rem pro zvitseni stability v klouzavim letu (nit o 0 0,6 mm nalepeni asi 5 mm od n ib iZ n i hrany). Kfidlo m i lihel nastaveni a* = + 2 ° . V^skovka za m otoroviho letu a vm = = + 5 5 ’ a za kJouzaviho letu a Lk — = — 55’. N a m im modelu je osa tahu m otoru vyklonina asi o 7° dolu a o 5° doleva (ve smeru letu). V ih o v # rozb or: trup s motorem 500 g, kfidlo 210 g, vyskovka 36 g, vrtule, vzpirky, vizaci guma 20 g = celkem 766 g.
CO a K D E koupit? Uvitdme a otiskneme v tito obcasne rubrice i vale upozorneni, zejmena na hledani a nedostatkovd druhy materidlu. Ndsledujici typy ndm dali M . Knapp z Mechenic (2) a Ing. J . Jiskra. • K ovov£ m ateria l, jako mosazny plech, ruzni d rity , Sroubky, napr. hledani M 1,7 s maticemi, nytky a jin i lze koupit za hotovi v prodejni H utn i odbytove zikladny, RuZovi ulice i. 14, Praha 1. • E le k tr o m a te r iil, jako m odelifi hledani sm altovani m id in i vodice a jin i m i na skladi ve z n a in im v ybiru prodejna Elmat - elektroodbyt, V Jirchifich 4, Praha 1. • H lin ik o v i f01i& A LO BAL je k dostin i v pruzich po 6,50 K is v prodejnich papirnickiho zboZi; hodi se na potah nikterych druhu modelu.
MODELAft . 4/1967
Ceskoslovenske akrobaticki letadlo R -7 „Racek“ je posledni konstrukci tvurce zndmych „Sokolti“ ing. Zdefika Rublice. Prozatim je postaveno pouze v prototypu. Vynikd jednoduchymi tvary, pro ktere bylo autorovi modelu velmi vhodnou pfedlohou ke stavbe upoutani makety. Nepochybujeme, ze i mnoha jinym modeldriim, ktefi vlastni „zhavici petky“, pfijde ze stejnych dCivodii vhod. Model s celobalsovym potahern vyhovuje souteznim podminkdm a s pouzitim ovldddni otdiek motoru md moznost ziskat na soutezich maximum bodii. P O P IS STAVBY T rup. Stavbu zainem e tak, ze na pfepizky 3 a 4 p fesn i podle p lin u pfilepime o h n u ti listy nosniku kfidla. Po zaschnuti zalepime do pfepiZek 3 a 4 nosnik 3 x 5 v ose tru p u a ziroven na nosniky kfidla Zebro A podle p lin u . D ile si o d d ilen i slepime pfedni i i s t trupu. N a nosniky m otoroviho loze pfilepim e pfepizky 2 a 1 a trojuhelnikovi vyztuhy m otoroviho loZe 10. Po zaschnuti zafizneme m otorcvi nosniky u pfepizky 1 a spojime o b i iis ti trupu. M ezi nidrZi a motorov^mi nosniky je pfilepena destiika 11 z 1mm pfeklizky, na kterou je pfilepena Epoxy 1200 pa'ivovi n id rz. M ezera mezi pfepizkou a n id rzi je vymezena p o tfeb n i tlust^m kouskem balsy 12. T o to v§echno slepime k sobi, podle vzdilenosti na p lin u dosadime ostatni podelniky trupu a pfilepime ulozeni vahadla 13 a pfepizku 5. V m isti pfepizky 5 jscu bocni podilniky ostfe ohnuty podle pudorysniho tvaru. D ile zalepime ostatni pfepizky 6 a t 8 z balsy tl. 5 mm a trup zakoncime p fe p iz kou 9 z pfeklizky tl. 3 m m . Nezapomeneme na pomocn^ nosnik 14 pro ulozeni stabilizitoru. Mezi spodni podilniky zalepime desticku 15 z 3mm pfeklizky s pfedem nalepenou m atici M3 pro u p evnini ostruhy. N a p fep izk u 1 pfilepime Spalik balsy (prkinka) a obrousime do tvaru podle p lin u . N a m otorovi nosniky v mistech otvoru p ro uchyceni m otoru pfipevnim e matice M 3, k te ri pfipiiim e cinem na pisek plechu 16 s potfebnou rozteii
a tfemi hfebiiky pfibijeme k m otorovim u lozi. K fid lo . N a zalepeni ji2 nosniky 3 x 5 a 3 X 3 pfilepime zebra B , C, D z balsy tl. 5 mm a zebro E z pfeklizky tl. 2,5 mm. V 2ebrech levi pulky kfidla vyfizneme otvory pro lanka fizeni. Vsadime n ib iin o u listu z balsy 6 X 6 na koso a uprostfed ji spojime kouskem balsy (pfeklizky). Po zaschnuti zafizneme nosniky u zebra E a pfilepime balsovi bloky, z nichX po zaschnuti vypracujeme koncovi iis ti kfidla. Do levi koncovky zalepime tru b iiky o 0 3/2 m m pro vedeni fidicich dritii. T ake vylepime balsou misto mezi nosniky 3 x 3 a zebry C az E pro pozdij§i pfilepeni kfidilek. M ezi pfeklizkove desliiky 13 namontujeme cisti systim u fizeni 17 az 19 sroubkem M3 s matici, zajistime (.lepenim - pijenim ) a protihnem e struny o 0 0,8 m m kfidlem. D o p rav i pulky kfidla zalepime z itiz podle p lin u . N a Zebra A pfisroubu'em e podvozkovi nohy 20 tfem i Sroubky M3 a dobfe pfilepime. P a liv o v o u n id rz b iz n ih o provedeni viz vykres - spijim e p e iliv i cinem, vyplichnem e a nezapomeneme vyzkouset pod vodou na tisn o st. Vedeni trubiiek je zfejm i z p lin u . N a pod vozek 20 potfebujem e trubky o 0 10/ 0 8 mm a o 0 8 / 0 6 m m , jeZ do sebe nalicujeme (na soustruhu) tak, aby se posouvaly lehce, ale bez vit§i vule. T ru b iik u o 0 10/0 8 mm upravime podle v^kresu, pfich y tn i destiikv z oceloviho plechu tl. 1 m m pfipijim e mosazi, (Pokralovdni na str. 18)
15
balsa 6mm 23
prektizka 3mm10
/ irutocka ?3]#2 mm drat 4 2mm
1prektizka 3 mm prektizka 2.S mm 1a
I I'
f
ijteCne ve stavebn vyjde ajlni fatly Hiady vyti res m akety objednat a, postovn “ΠΪΤίΙΐΙΐ ΊΝΟ, adm rf r e h a 1
a
!
b
ΦI
l
1
'
1
I 0 2 i | prektizka 3mm
■ 1
.
□ ,
I·
v·'
n svoji up] p latite. ka neni z IZENl trvS je uryc i se u rcujt objednavt jTzdy hnt
■l i
□ I
I i
1
! 3 " i 1 1 prektizka 3i m
1
1 ______ L -t----
i8~7ieur^ m akety ie do 10
·'
1
! (Z I -__ _____ > 1
1
1, -Vr - - i i
it *3 mm
iroub M3
J 'spajeno
UPOUTANA ΜΑΚΕΤΑ CS. LETADLA
RACEK potah trupu ϋα/sa 2 mm
KONTR. JAN KOSINKA, ΟέόίΝ R O Z P tli D?LKA
1094 mm MOTOR 923 mm vAHA POMER ΖΜΕΝέΕΝί 1:2
ΤΟΝΟ 5,6 1500g
R-7 »RACEK« Dokonceni ze str. 15 urizneme na potfebnou delku a vyvrt&me otvor 0 0 2 mm pro kolidek podle ρΐέηυ. V trubce 0 0 8 / 0 6 mm vyfrdzujeme drdzku o Sifce 2 m m a ddlce 18 mm a delku trubky upravime podle vykresu. Vysoustruzime zakonceni podvozkovd nohy a zdroven uchyceni hfidele kola, ktere zasadime do trubky 0 0 8 / 0 6 m m , provrt&me a zajistime kolidkem. H fidel kola je pfipdien mosazi. Zhotovime nebo sezeneme hotovou vhodnou pruzinu 0 0 8 mm a upravime ji na delku tak, aby teleskop zadinal pruzit pri zatizeni 800 g (model vdzi 1500 g). Prdci zakoncime spojenim tdchto dvou ddsti kolickem o 0 2 m m , ktery m im e rozklepneme, aby nevypadl. Vyzkousime
lehkost chodu a montujem e podvozek do kfidla. Balonov^ kola s gumovou obm ei 0 0 60 mm nasadime az po dohotoveni modelu a zajistime je proti vypadnuti pfipijenou podlozkou. Drzdk ostruhy 21 je z ocelovdho plechu tl. 1 mm. Vystfihneme rozvinuty tvar a ohneme podle pldnu. K modelu pfiSroubujeme drz&k jednim sroubem M3 do pfeklizkove destidky 15 s matici, a to az na hotovy model. M otorov# kryt slepime pfimo na trupu. K ostru tvofi pfep£zky la a 2a a 6mm balsa 23. Mezi pfep£zky la a 2a vlepime prouzky 5mm balsy a obrousime do tvaru. N a pfepfizku 2 nalepime bukovy spalik 24 a na pfep£zku 2a bukovy spalik 25 pro upevndni krytu sroubem M3. V balse 23 jsou zalepeny dva kolidky z drdtu 0 0 2 mm a v balse 26 dvd trubidky o 0 3 /0 2. T im to zpusobem je kryt pfesnd usazen, proto stadi k upevneni 1 sroubek, prochdzejici Spalikem 25 a zaSroubovan# do Spaliku 24. N a pravd strane uddteme 4 zaluzie z pfeklizky tl. 1 m m (viz pfipojeny snimek skutedndho letadla). Nezapomeneme na otvory pro jehlu karbur&toru a pro zhavici svicku.
Stabilizadni plochu slepime z balsy podle vykresu, obrousime do tvaru a pot£hneme balsou tl. 1,5 m m . Pod tento potah je§td nalepime pldtend otoend zavesy korm idla a po zaschnuti obrousime na cisto. Z balsy slepime dve poloviny vyskovdho kormidla a obrousime do tvaru. Kulatym pilnickem vypilujeme dr£zku pro d rat o 0 2 m m , kter£ nesc p&ku fizeni 29 a pfilepime kormidlo na platend otocne zdvesy. Celou vodorovnou ocasni plochu p fi lepime do tru p u na nosnik 14. Pod ndbeznou c£st zhotovime balsovd luzko 27. D bam e, aby vy§kovka byla jednak v ,,nule“ , tj. rovnobeznd s osou trupu, jednak aby byla rovnobeznd s kfidlem pfi pohledu z pfedu a shora. Po zaschnuti zhotovime tdhlo fizeni 28. Od vahadla je to tvrdsi drdt 0 0 3 m m , ktery je ρίΐνάζ&n' a pfilepen na tvrdou listu 4 x 4 , jejiz zakonceni tvofi drdt 0 0 2 m m . N a delku sprdvne serizend tahlo zajistime do vahadla a paky na vyskovee. R izeni. Velkd vahadlo 17 je z ocelovdho plechu tl. 1,5 m m , ostatni vdetnd paky vyskovky 21 z plechu tl. 1 m m . T var a rozmdry jsou zfejme z vykresu. Sestaveni neni zrovna obvykle, ale doufam, ze kazdy pochopi oc jde. N a velkd vahadlo je v mistd druhdho lanka pevne pfitazen a cinem pfip^jen sroub M 3, na kterdm se volne etdei male vahadlo 18. Od maleho vahadla vedou dalsi dvd lanka k fidici rukojeti. Maid vahadlo je propojeno drdtem o 0 2 mm s pfevodni p£kou 19, od kterd je vedeno tahlo ovldd£ni otacek. Od velkdho vahadla 17 vedeme norm£lni tahlo k vyskovee. K ovldddni plynu nepotfebuji zpetnou pruzinu. Vyzaduje to ovj>em specidlni lipravu fidici rukojeti - viz vykres. Je nutnd dodrzet pfesnd vSechny miry! O vlad aci rukojef, kterou pouzivam, je nakreslena na ptenu. Princip je jednoduchy: spodni lanko vede k velkdmu vahadlu v modelu, obd horni, zakotvend na otacivdm kotouci, k maldmu vahadlu. Pfi fizeni vysky letu „chodi“ obd horni lanka soudasnd, pfi ovldddni m otoru o tidim kotoud palcem a ukazov^dkem, takze se pohybuji proti sobd. Rukojef ze dvou ocelovych plechu tl. 1,5 m m m a nahofe pfivafenou trubku 0 0 8 / 0 6 m m , dole ve vidlici matici M 6 pro sefizovaci sroub spodniho lanka. V trubce je otocne ulozend zoubkovane
kolecko o 0 40 m m , v jehoz stfedu 0 0 8 m m je vyvrtdn otvor o 0 2 mm. Pro vedeni hornich lanek je pfivafena konzolka se dvema pfipajenym i trubickami 0 0 3 / 0 2 mm. Lanko dlouhd asi 15 cm (doporuduji lanko na stiky z rybdfskd prodejny) se provldkne nejprve trubidkou, dvakrat az tfikrdt se obtodi kolem stfedu kolecka, provldkne se otvorem o 0 2 mm, znovu se obtodi (2kr^t az 3krdt) a vyvede se druhou trubickou. D o odek na lanku a do oka sefizovaciho Sroubu se vlozi karabinky pro pfipojeni fidicich lanek. Ridici lanka ukldddm na kotouc se dvdma drdzkami: do jednd obd stejnd dlouhd horni lanka, do druhd delsi spodni. P o ta h . Ccly model m im o kormidla je potazen balsou tl. 2 mm. Nejprve potahneme cele kfidlo. V mistd odtokovd hrany je potah slepen k sobd bez odtokovd li§ty v kfidle. Potah kfidla kondi asi 5 mm uvnitf trupu. Po dohotoveni potahu kfidla pfilepime kapotu podvozku ze dvou polovin balsy tl. 8 mm. Potom zalepime podlahu kabiny a zabrousime, aby nepfednivala pfes obrys trupu. Pokracujeme potahovdnim obleho vrslcu trupu k podelniku 5 x 3 . Nemdte-li tak sirokd prkdnko balsy, doporuduji nejprve slepit na tupo dve nebo vice prkdnek na potfebnou sifku. T akto pfipravene prkdn ko namocime do teple (ne vafici) vody, po dukladndm promodeni pfivdzeme gumou na trup a nechdme uschnout. Po vyschnuti je balsa sice chlupatd, ale drzi potfebn^ tvar, takze jde snadno pfilepit. Podobne potdhneme pfedek tru p u pfed kabinou. Ddle potdhneme spodni cdst a boky trupu a az nakonec kylovou plochu. Balsovy potah kylovky musime na obly tru p pfesne nalicovat a pfilepit. Pfipadnd nerovnosti dobfe vytmelime a vybrousime. Korm idla jsou potafena bilym papirem. P ovrch ovd uprava. Po dokonaldm vybroudeni vsech nerovnosti vzniklych napf. slepovdnim ddsti (mezi trupem a kfidlem , v^Skovkou a trupem apod.), vybrousime cely model jem nym skelnym papirem. Potom lakujeme dvakrdt bezbarvym nitrolakem a kazdou vrstvu brousime. N^sleduji ndtdry fidkym tmelem z nitrolaku a z£sypu Sypsi, jehoz pfiprava je znama. T m el nandSime a brousime tak dlouho, az je cely balsov^ potah modelu pokryt souvislou tenkou vrstvou tmele. N a takto pfipraven^ povrch stfik^me dvd vrstvy barevndho nitrolaku a po doko naldm zaschnuti brousime jem nym brus-
O casni p loch y. Kylovd plocha je stavdna bdznym zpfisobem pfim o na tm p u a po zaschnuti obrouSena do tvaru podle pfepfizky 9. Zdklad balsovd smdrovky tvofi pfepdzka 9a, tvarovd shodna s prepdzkou 9. Po slepeni je celi smerovka obrousena do tvaru profilu, pfilepena k pfep£2ce 9, vyztu2ena 2 kolidky a pota2ena papirem.
18
MODELAft · 4/1967
nym papirem (δ. 320-400) pod vodou. T o opakujeme dvakrdt az tfikrdt, pokud chceme dosahnout skutecne dokonaleho povrchu bez zndmych zjevnych balsovvch let. Je to trochu Dracnd, ale vyplati se to. Z barveni letadla R-7 „Racek“ r(popsdno v Modeldfi 10/1964), jez dosud zustalo v jedin6m prototypov6m kuse, neni bohuzel efektni. Pfeklizkou potazene plochy jsou bilo§ed6 (asi jako striked tmel), krid61ka a kormidla maji barvu cellonoviho pldtna. K ryt m otoru a rdm kabiny je zeleny (zakladni barva na duralovy plech). Znacka na trupu je 6erna. . Palubni deska je matnS cerna, stejne jako zadni plochy vrtule. Kuzel vrtule a disky kol modrd, Spidky listu vrtule zlutd, vnitfek kabiny §edy. OdklapSci kryt kabiny na tom to modelu je jakousi ,,maketdfskou lahiidkou“ . K ostru tvori ram z prepdzek a list, ktery pfesne licuje do trupu. N a nej je pfilepen kryt ze skla plexi. Pro ζνδίδεηί pevnosti celdho krytu je z vnejsi strany pfinytovdn hlinikovymi drdty o 0 1 m m po cel6m obvodu rdmecek, spajeny z m£d6n£hc plechu tl. 0,2 mm. Je to praend, ale pekne. Odsunovaci okenko se
posouvd ve dvou listach z plexi, prinytovanych k vlastnim u krytu (pozor, praska!). N a pravd strane jsou dva otocne zavSsy z ocelovdho plechu tl. 0,5 m m , na levd jen dva hacky z preklizky, za nez rdm krytu pri zavreni zaklapne. Otevird se mirnym tahem do leveho boku a smerem nahoru. Provedeni je zrejmd z pldnu. M otor, v r tu le . Popsand maketa leta s motorem Τ Ο Ν Ο 5,6 cm* se zhavici svickou. Ovldddni otdeek provddi kruhovd klapka, jez se otdei o 90° v difuzdru m oto ru, s nim z md stejn^ rozmer. Klapka i ovladaci pdeka jsou pfipdjeny na osicku, pro kterou jsou vyvrtdny otvory ve εΐδηέ difuzdru. Vrtule pro letdni je o 0 240/120 m m , pro sout£zni hodnoceni m akety o 0 270 m m s uriznutym i konci. Provedeni kuzelovdho krytu ndboje vrtule je zfejme z vykresu. N a vrtulovem undseci na m otoru osoustruzim e osazeni pro stfedici disk kuzele. Puvodni upevnovaci §roub vrtule nahradim e novym, vysoustruzenym ze Sestihranu 10 m m podle pldnu. K uzel, i kdyz je vylehcen, je vcelku dost tezky, ale docela dobfe pomdhd k dovazeni modelu.
Pravd strana krytu skutecneho letadla Racek te ctyrm i velkym i ialuziem i pro odvod chladtciho vzduchu
l £ t An ! Pfi dodrzeni polohy t£ziste podle vykresu je model v^bornS fidileln# i p fi pom5rn6 maid plose vyskovdho kormidla. S dfevdnou vrtuli o 0 240/120 m m je take pfim efene rychl^ na fidicich drdtech o 0 0,3 m m a deice 17 m. T ah do fizeni pfi letu nad hlavou je dostate6ny. P fi vysazeni m otoru model dobfe klouze, takze pfistani je bezpeδnέ i za v£tru.
palivovou nddrz. tJplnd sada (jedna pfedni a dvS zadni hlavni nohv) se proddvd v USA za 69,50 dolaru, coz je o ndco mdnS nefc podvozky s elektrom otory a servy. (dr)
T E C H N |
M otory BU GL seriove
A z pokud je to m odel?
(dr) Britskd m inisterstvo letectvi omezilo vzletovou vdhu ldtajiciho modelu na 11 liber (4983 g) a zdvihov^ objem vdlce motoru na 10 cm*. Vsechno, co je tezsi anebo ροΐιάηδηο objemnSjsim m otorem , je nyni podle ministerskdho vynosu dluzno povazovat za letadlo, a vztahuji se na to prislusnd zdkony. Jenom p ro vicemotorovd upoutane makety letadel je povolena vyjimka: vzletovd vdha smi byt 15,4 liber (6976 g) a celkov^ objem m otoru 20 cm*. Nafizeni neni ojedin616, podobne plati jiz n£kolik let napf. v N SR. Dusledky vietnam ske valky
(ek) J iz loni si stezoval zndm y americky vyrobce modeldfskych mot or ύ Duke Fox na νάζηέ materidlove potize v dusledku vdlky ve Vietnamu. Platiniridiovy drdt na vldkno zhavicich svicek je obhospodafovdn vlddou a nemiize byt pfidelovdn v potfebηέηι nnozstvi, take methanolu do paliva neni dostatek. Ceny mosaze a bronze stouply bchem nekolika lo riskych mesicii o vice neS polovinu a dodaci doba na pfesnd kulickovd loziska se prod roku 1965 zmnohondsobila. K tomu jeste firma je natolik zamestndna vyrobou pfesnych kovovych souedstek podle vlddnich prikaztl, ze must omezovat vyrobu modeldfskych motoru. Kdo na m isto Z eisse?
(d) A2 letos narodni podnik Zeiss zastavi vyrobu zndmych modeldfskych m otoru Jena, bude m it pravdepodobne vetsi od-
MODELAR . 4/1967
bytovd moznosti v^chodoberlinskd firma H ans D rcnkhahn. N abizi pod znackou D rem o celkem 8 typCi, a to od 0,33 cm 3 do 10 cm*. Je mezi nim i „2havik“ 7,5 cm* RC se dvema kulidkov^mi lozisky a „desitka“ o vdze 480 g a vykonnosti 1,5 k. D ruhy m otor je pry ndpadn£ podobny mo toru D ooling, ktery se jiz nevyrdbi. N o v e iin ske m otory
(ek) Prozatim jsm e vedeli o dvou mode ldfskych motorech, vyrdbenych siriove v C LR. Je to detonacni m otor 2,5 cm* s poetickym jmenem Yin-Yan (Stfibrnd vlaStovka) a m otor „ R -2 “ o objemu 5 cm* se zhavici svickou. Loni k nim pribyly dalsi dva typy, vy v d ie n i pfes Hongkong. Je to m otor 2,5 cm* oznaceny „ R -4 “ a m otor 10 cm 3 oznaceny „ R -5 “, oba se zhavici svic kou. Oba ηονέ motory se podobaji odpovidajicim italskym motorum Super Tigre, az na sani a vyfuk velkiho motoru, je z odpovidaji feseni japonskeho motoru O S 49. Ceny novych motoru na domdeim cinskem trhu jsou mimofddne vysoke (asi 135,— a 630,— devizovych korun!), cog tiasvedcuje itmyslu vyrdbet je hlavne pro export.
(ek) M e zi specialisty jig delsi dobu zndm i a pro spickovou vykonnost cenene mo tory Bugl 2,5 cm8 vyrdbi nyni rakouskd tovdrna Hirtenberger Patronenfabrik. Typovi oznaleni je H P-15 G pro motor se ghayici svickou a H P-15 Dpro detonalni motor. ,Zhavik ‘ md mit podle Udajtl vyrobce s „jable£nou $(dvou“ (standardni palivo F A I) vykonnost 0,48 k p fi 25 000 otjmin, kdegto detonaini motor 0,45 k p fi 18 500 ot)min. Pro lodni moaeldfe md byt vyrdbena taki verze s vodnim chlazenim. K valitu s&rioveho provedeni motoru H P-15 G ug prokdzal loni H . Freundt ustavenim ndrodniho rekordu rychlosti 227 km lh (viz M O 12166).
Jen kratce
Pneumaticky zatahovatelny podvozek
• (s-am) Ve Velkd Britdnii se projevil loni pfesun zdjmu v jednotlivych kategoriich ldtajicich modelu. Neustdle pfib^vd RC m odelu, z tzv. volnych kategorii nejvice vzrostl zdjem o mo dely Coupe d ’H ivcr. V d ru h im pfipadS zfejmg velmi pomohla anglo-francouzskd sout62 v tdto kategorii, jeji'2 letoSni rodnik se bude konat koncem unora v blizkosti Pafize. Casopis Aeromodeller hledal v prosinci 1966 dobrovolniky pro 1έtani proxy (tj. v zastoupeni) s americkymi modely Coupe d ’Hiver.
vhodny pro makety a RC modely vyvinula americkd firma Cletus Brown. Zatim co dosavadni bezne typy takovych podvozku jsou ovldddny elektrom otory nebo servy, tento novy podvozek je zatahovdn pomoci stlaceneho vzduchu, ktery se odebird z m o toru stejnym systdmem jako pro tlakovou
β (ek) F ritz Bosch a Werner Kaseberg, ktere zndme z lotiske soutege v K . Varech, pfedvedli svi umeni s R C mo dely ilenum spolkoveho snemu. Cilem informacniho dne o sportovnim letectvi, ktery pfipravil zdpadonemecky aeroklub, bylo ziskat vetsi stdtni podporu.
19
□ Za licastnick# vklad poskytne poradatel ubytovdni, stravovdni, dopravu a ostatni nutnou ρέδΐ po celou dobu m ist rovstvi v£etn£ vstupenky na zdv£re0n# banket.
M is ir o v s tv i sveia 1 9 6 7 (l) V dnesni informaci se bliie sezndmime se zpHsobem pfihlaSovdni zahraniinich dcastniku, taki proto, ie mnoho nasich modeldfu ή dopisuje se zab a n itn im i modeldfi a li od nich zddaji podrobnejli informace. □ U fast v sout£2i o mistrovstvi svita je povolena pouze soutdzicim hld§en£m ndrodnimi aerokluby. Z jednd ζα η έ mohou 16tat nejvice 3 soutSzici v ka2d6 kategorii. Proio nelze prijim at prihldSky jednotlivcu, zasilani poradatcli bez v^domt m aterskiho aeroklubu. V§cchny ndrodni aerokluby, je2 jsou Cleny FA I, obdrzely v breznu 1967 oficidlni pozvdnku k uiasti spolu s blizSimi informacemi a formuldri prihldsek. Termin pro poddtii pfedbezni pfihldiky (pouze pocty uiastniku) je do 15 kvetna, definilivni pfihldfky se jm iny sout£?.icich a predepsan>m uiastnickym vkladem (40 US $) se prijimaji do 1. tervence 1967. □ M im o ndrodni druistvo, tv oreni nejvice 9 soutfciicimi a 1 vedoucim, muze se mistrovstvi zudastnit i libovolny po£et novmdfvi, rodinnvch prislusnikO a ostatnich divdku, pokud zaplati liCastnick^ vklad 50 US $ na osobu a prihldsi se prostfednictvim ndrodniho aeroklubu do 1. cervence 1967.
□ M istrovstvi se mohou ucastnit v om ezenem poctu a bez placeni u iastnickiho vkladu i zahraniini dasomSrici, pokud budou hldseni svymi materskymi aero kluby, kter£ potvrdi jejich kvalifikaci. N a mistrovstvi bude celkem 40 dvojic £asom ericu, z nich i v idy jeden bude z CSSR a jeden zahranidni. T im chce p o'adatel zajistu co nejv$t§i sportovni regul6rnost. Zdiemciim o tuto fu n k a ze zahranici poskytne poradatel ubytovdni a stravovdni 'v6etn£ vstupenky na bankei a ostatni b£zn6 ρέδε), nebude jim vsak hradit cestovnd. □ O statni zaiemci, jak ze zahraniif tak i z CSSR, se mohou mistrovstvi zucastnit jako tu risti na vlastni ndklad. Poradatel jim zajisti pouze moznost ubyfovdni v autocampingu pfim o na letiSti a m oznost stravovdni v mistS.
KJEvirce ■ H od in k y PRIM si odvezl za vit5zstvi v kategorii v^trouu A -l Vladimir RybiF z L M K M lad i Boleslav. Pofddateli souteze „ I I I . zim ni P R IM “ - LMK M n ich ovo H radistfi - je v£noval n. p. Chronotechna. Vit£z - senior - naldtal 828 vt., O. Podzimek z Mnichova Hradi§tS o pouhou 1 vtefinu πιέηδ, S. M atys
Ze za h ra n icn i k orespondence m istr o v stv i - Prvym zdjemcem o litdtti proxy (tj. v zastoupeni) je par. Allan Edwards z Australskiho tnesta Sydney, ktery by rdd zaslal svu] model pro kategorii Wakefield. Model je dolnokridly a umistil se tfeii na mistrovstvi Austrdlie. - ϋ ρ ίη έ d ru istv o hodld vyslat poprvd v historii i K uba, k te ri si jiz vyzidala blii&i informace. - R o rn ei ύρίηέ druistvo Lucemburska ji z pldnuje si'oji dovolenou v C S S R na dobu od 12. do 27. srpna. - O sobnf, nikoli proxy - jak Casto δϊnivaji, budou na M S lita t modeliri z N ov6ho Zelandu, kteri jiz sami pozidali o p rihlisky. - J iz lorn v prosinci poiddali o informace modeldfi z Modeny.
z H ofic 815 vt. V^kony juniorii byly slabSi: R. Krutsk^ z Liberce 769 vt., E. K alib z Ν ονέΐιο Boru 764 vt., L. M artinek z Liberce 715 vt. K ategorii vStrodtl A -2 vyhril dom^ci senior Jifi Novotn^ s 847 vt. pfed P. Zurynkem z Liberce (845) a M. Zaludem z Mimon6 (843). V Mnichovd HradiSti zustala i I. cena v kategorii junioru zisluhou Stanislava D unka (804). DalSi
Pisem e z H radce Kdo jenom trochu vt, co jsme za£ v H r a d d K rdlovi, iekd moind ndvod, ja k z riiznych nalfizenych orgdnu neco ,,vyrazit“ ve prospech klubu. Tentokrdt jdo ale o neco, vlastne nekoho jiniho: o mlade modeldfe, leckde ζναηέ poter, baianti a vklija k jinak.
SA M Ι Ε δ Τ β N E D O V E D E P O S T A V IT - je m u teprve p i t let - ale lita t u i umi. T a k i jeden ze zpusobA, jak pro b u d it zajem uz v nejutlej5im v ik u . Podminka - jako ▼idycky: n ik d o dospiiy musi m it zijem o t o , aby m ladi m ili zijem l
20 \
Podle Z0kladnich dokumentii k modeldrstvi z r. 1963, kteri jsou pfizpvsobeny jednotnemu vychovnenu systemu Co md zndt a um et pionyr “ . . .je tfeba podchytit zdjem SirHho okruhu mlddeie o zvoleny druh modeldfski tinnosti“ . Metodicke rozdelenl krouikH jistS zndte a asi mnohym pripadd velmi formdlni. Mimoto viecwiy udaje a pokyny jsou podobni onem, kteri prondslednji ten nd$ „poter“ od tnatefski skolky po maturitu, popfipade jc h i ddle. Proto my pokldddme za dobri, pnpravit tem mladlim trochu nevdzanfi’Si zdbavu, nsz jakd je cekd v zdjm ovi cinnosti, pevne selnerovant do riiznych smernic a dokumentii. Ostatne moind i mnohy z vds, kdo tohle ctete, byl po race vedeni modeldfskiho kreuiku v duchu smernic pfiveden do rozpakii zjihenim, ie „jeho“ mladici radeji trdvi Has v pasdiich a po ulicich n e i v modeldfski dilne nebo na nejakim tom pldcku. StruCne fccer.o: co d ilat, aby chlapci nejen zaiali, ale takd u m odeldistvi zistali alcspoft dokud se n£co rcnauci? M cme-n udriet jtjiih zdjem, naisime chte nechte zdrave idrlit na jejich dalH zdjem a pokud rr.cino jej aktivne sdilet, a t je to kovbojka, kopand nebo pivo u tich starlich (jisti s mirou). To ovlem casto vyiaduje i nechat
MODELAft . 4/1967
mista obsadili J. Ccdik z PFibrami (730), M . Jina z Jablonce η. N. (590 vt.). Letalo se 12. unora na letisti v Hoskovicich za jasniho, bezv£trn6ho pocasi. PFi lOstupnovdm mrazu pFi§el vclmi vhod horky faj, kter^ obstaral poFadatel navic k peknym cenim a ν ζ ο Γ η έ organizaci. ■ P s a b y n e v y h n a l, napsali nam poFadatcld „ I. HaviFovsk6 zim ni" z L M K „ M e t e o r “ H a v i r o v o soutSzi, kterd se Idtala 29. ledna za destf, sn ih u , νέίηι a zimy. V e v S t r o n ic h A - l zvitezil J. Vaverka z Frenstatu p. R. s 565 vt. Prvni misto v A - d v o jk d c h ziskal Z. Korec z ostravskiho klubu Sputnik Casern 442 vt. V „zim ni" k a t e g o r ii B - 1 zvitizil Z. Ra§ka z FrenStdtu slabsim vykonem 313 v. Ziicastnilo se 23 „obetavcii“ . ■ V n e d e lu 26. fe b r u ^ r a usporiadal m o d e la r s k y k lu b P r e s o v uz 8. rocnik zimnej siifaze, k to ri sa doteraz tesila verkej oh lube v^’chodoslovenskych modeΙέΓον. Usporiadatelia pripravili sufaz νγ· borne, zabezpecili dostatok kvalitnych
casomeracov, pocasie bolo idedlne - len modelarov bolo oproti minulym rokom akosi menej. Celkove 27 sufaziacich bcjovalo s 20 cm hrubou vrstvou snehu, ktord velYni sfazovala beh pri startovani, takze kazdy bol nakoniec rid , ked sa mu podarilo model ako - tak dostaf do najvaisej vvsky, a cim skor ho vypnud - na viac sily nestacili. Vysledky - A l : S. Brondos, Poprad 745; V. Cilli, Kosice 601; M . W iener, KoSice 559. A 2 : M . K om enda, Kosice 775; A. Jirousek, Kosice 762; M . Cilli, Kosice 731. H „ D e v it is t o v k o v 6 p o c a s i" objednal L M K H r a d e c Κ ι-ά ΐο ν έ na uz 18. rocnik zim ni souteze triclennych druzstev v k a t e g o r ii A - 2 , kterii se letala v nedeli 26.
unora. Z 26 druzstev zvitizili modeHFi z Prahy 6, kteFi naldtali 2396 vteFin. Na dalSich mistech jsou: K riliky (2182), D v u r K rilovd (2170), HoFice (2156) a H radec K rilov6 (2153). V jednotlivcich naldtal vitCz C. P itek z Prahy (6) 867 vt., M. KoniF z HoFovic 816 vt. a Z. Cernoch z Hradce Krilov6 815 vt. 3 14. k v S t n a u z d o H o le S o v a n e je z d £ t e ! M isto sout6zc, k te ri je ρΐέηο-
v0na v kalenddFi na tento term in, se letala 5. unora „6. zimni Krom£Fiz“ . V nejpo£etn£ji (25) obsazeni kategorii v i t r o n u A - l zvitezil J. Vaverka z Frenstitu p. R. dasem 831 vt. D ruhy skoncil V. KrejciFik z KromiFize (767 vt.), tFeti
M E Z IN A R 0 D N I S P 0 R T 0 V N I
R ID E VAS ZAJIM AT • (d) Kdy 2 je Clovek vyrobcem motoril, nemusi s nimi tolik setrit - rekl si zrejme nejmladsi z japonskych bratrft Enya. Jeho ctyrmotorov^ RC model ma rozpiti 1650 m m , je 1370 mm dlouhy a vazi celkem 2600 g. Je rizen 12kanilovou soupravou Chim itron s jazy£kovymi τεΐέ a servy M K . Ctyri motory Enya 10 T V jsou zcela noveho typu. • (dr) V upoutanveh akrobatickych modelech, kteri letaji v U S A ve velikim poctu uz leta a dosud nejsou „okoukan£“, byvd nejcasteji monlovdn motor F O X 35. A ikoli jde o typ 18 let story, p atfi do sud k nejoblibenejsim a rok co rok si odndsi alespofi jeden, ale taki vSechny 3 tituly z mistrovstvi U S A . (Letd se ve 3 vekovych kategoriich.) To je jis ti ojedinely priklad kvality, kdyz vime, ja k d je ve svete nabidka a ja k rnodeldfski motory podlehaji mode.
byl m istr sportu L. C urech z U herskiho HradiSte (762 vt.). V m£lo obsazenych kategoriich A - 2 a C - l byli ncjlepSi J . N ohel z Brna III (378) a B. K ryicr z U h erskiho HradistS (700 vt.). Pocasi: polojasno, vitr 1— 5 m /s, teplota + 1 a i + 5°C .
STYKY -
d o k o n te n i z e s tr. 1
N cjvh o jn ljsi js o j v z d je n n i utkdnI modildrQ pouze ze dvou klubd. Casto je tato reciprocita uskuteinovdna jako vzdjemne pozvanl na so u tiie v zahraniii. V tom pfip a d i must domdcl klub za jistit pro cizince vsechny podmlnky pro Cicast vcetnS zaplacenl soutiznlch vkladd. V CSSR se vsak nesmi zvdt na mistrovske soutSze a na souteze hlavnl s omezenym pattern zahraniinlch dcastnikH ( druzstva statu apod.). LJdast na za hraniini soutezi u prilezitosti tu ristic k 6 cesty do za h ra n iii povoluje modeldfskf M iro n C illi p a t r i m e r'z i n e jh u ie v n a te jS ic h odbor ClV Svazarmu sportoveum nejmenb II. vykonnostnl trldy v done kategorii. Povoleni je vym o (.e l4 ro v k o iick eh o k lu b u jadreno vystavenlm mezindrodnl sportovnl licence podle predpisύ pflslusne mezindrodnl organizace. Jde zejmena o takovb prlpady, kdy ' i ................. modelar je v zahraniii na soukrome n d vstivi u pfibuznych a zndmych v dobi, kdy je v okoll n ikterd ze soutizl podle mezindrodnlho se nazyvat „bldznem“ lidmi z domu £i zamestndni. Pfitom jde casto sportovniho kalenddre, vypsand pro jednotlivee. ClV Svazarmu vsak prdve o to, zda tihle vaSi bliini budeu tt.it dema ,jndtii£kuii nebo zdsadni nevyddvd jakdkoli potvrzenl i i doporuienl pro orgdny sprdvy pasu a viz tim modeldfdm, ktefi ch tijl jet do zahraniii pouze na mofcdclne irdividuum! deldrskou soutiz. Takove doporuceni nejen odporuje platnym pfedpisdm Pokud vydrzite vy a vaH habdni pres maturitu, tak uS je pravdepro povolovdnl vyjezdu nasich obcanii do zahraniii, ale umoznovalo by fodokne, ze plcdy vaHeho vycl.cvneho fusoteni nesevrknou s neocesai ileast modelafe, ktery nemd zajistin y nutne devizovb prostfedky na nym i Uvestkami. Zbyvd jeSte ty lk a t, co s vahtni mcdeldfi udeld vojna, uhrazenl predepsaneho soutiznlho vkladu a pobytovych vyloh.
zda z nich budeu „skaldci“ ci „n;asinoiali. Je az dojenme sledovat obrezevi bjt alcho tcjdka, ktery fo case dvourocni rnodeldfski diety pfijde do dilry, lain! saje lu jeji nedcfincvatelnou „vuni“ a ohmatdvd tvary nezni, r.cdycltiuti, ale fevrte, fin e milosti a ladnosti. Cesrou domu na vds neprcmluvi, az pri loucem utrouH, kdy ze se tedy fasuje matridl, i f ly st sred tc ly zase zkusil ulcpit ncjakou ipejli. Horii je to s lemi, co za pekniho pocasi sedeli v parku a divali se po sletndch . . . Zde je tfeba zacit znovu, ale od manzclky. M yslile si £i uz prohlalujete, ie cele lohle poviddnt je prvnim neklamnym pfiznakem modeldfskiho upadku „HradeMkH“, ktefi chteji kdzat osvetu o tem, co kazdy vt? M y ale nechceme jen kdzat. Chceme lyfrcvckcva t ty, kdez. se drzi „curadu“ a smemic, aby se „odvdzali“ a zatalx dtlat fro ty mlade taki trocltu neoficidlm ζάbavy; v id y t ti oficidlni maji a z po uSi! Chceme ta ki pobidnout ostatni, ktefi maji ncjakou dobrou zkuienost s vedemm krouikil, aby o ni napsali. Vdzne, pronmeme si oci a feknene si hezky nahlas, ie dnes mdlokdo a mdlokde chce pro deti skutecne nico d e la t a zajimd se,ja k by to mel delat. Nam dospeljm mcdelafum ale piece must jit o to, abychom se za fa r let ncschazeh u piva a nevzpominali na ty zla ti iasy, kdy modely staveli take kluci! (bti)
MODELAR . 4/1967
Korespond eninf scutez poradatelb iasto nepovaiujl za iddnou z forem zchranicnlho styku a proto byvajl tyto akce vitSinou uskuteihovdny bez jakychkoli predchozlch dohod. Ustfednl modeldfskd sekee si vsak vyhrazuje jejich schvalovdnl p fe d vyhldienlm, protoze i zde m uze dojlt k dobre i i spatne reprezentaci naSeho stdtu. Je nutno mlt z a jistin y i zde veskere podmlnky pro regulbrnost provedenl i vyhodnoceni akce. Ndklcdy nelze ro vn ii zdsadni hradit z dotace Svazarmu v jakekoli forrr.i. U korespondeninlch so u tiil je vice n e i u jinych potrebnd znalcst jezy kd , cby bylo rrcin o rychle vyfizovat rozsdhlou korespcndenci, jc k je to v zahraniii zvykem.
Jak vidlte, m oinostl pro mezindrodnl sportovnl utkdnl je j i i mnohem vice n e i dflve a rent duvedu, p r d by ta k i vdi klub nenrehl b ft pflmo Cicasten. Vsechny ckresnl v f t c iy Svczatrru dcstaly j i i pfesnb pokyr.y a zdsady pro p rcvcd in l tichto stykύ v roce 1967. V im rrcdelafCm je doporuiujem e k petliverru stvdiu pfedem. Jen tek se vyvarujete neprljem nostl a nem ilfch kcm plikacl, k te ri pfindSejl iasto i mnoho zbyteine prdee a ndmahy. A nezcpcm lnejte, ie p fi k a id im mezindrodnlm styku reprezentujeie nasi sccialistickcu vlast. Dbejte, aby to pro nds byla opravdu re p re z e n t a c e , c o i v$ak neznamend, i e muslte vid y z v ltiz itl
21
P o zn £v£m e leteck ou tech n ik u
DE HAVILLAND MOSQUITO F.B.MkVI „M osquito“ - ηάζεν, ktery se stal nezapom enutelnym pojmeiji v letectvi druhe svetove vilky. Pro Ndmce to bylo ύρίηδ magickd slovo, kterd bylo idedlem viech vykonu, ponevadz toto letadlo bylo dlouho nedosazitelne nejen protileteckou obranou, ale i v§emi typv stihacu. Historic v^voje je nemdnd zajimavd u2 proto, 2e ,,M osquito" vlastnd nebylo vubec objedndno britskym kralovskym
22
letectvem (RAF). Koncept vznikl u firmy D e Havilland v ldte roku 1938 na zdkladd drivejsich zkusenosti, ze je mozne i ze dfeva vytvorit rychly bombarddr. Teprve po vypuknuti vdlky v zdfi 1939 se o nej zacalo zajimat ministerstvo letectvi, tem po vyvoje se urychlilo, takze jiz 25. listopadu 1940 mohl odstartovat prototyp pod vedenim kpt. de Havillanda z tovdrniho letistd. L etadlo bylo obratndjsi nez soudobd stihacky, provddelo i na jeden m otor stoupavy vykrut a v pfizem nim letu dosahovalo snadno rychlosti 640 km/h! Po krdtkych zkousk£ch obdrzela firma prvou zaldizku a tim zacala slavnd dra tohoto typu. Diky d?evdnd konstrukci mohla byt vyroba rozdelcna do malych truhldfskych provozoven. Jiz uprostfed „ (Dokoncent na str. 24)
FftlSTR O JO VE VYBAVEN i ΚΑΒΙΝΓΥ M O S Q U IT O M k VI
1 - R ychlom dr; 2 - umdl# horizont; 3 - variom etr; 4 —vyikom dr; 5 - sm irov# kom pas; 6 - zatidkomdr ; 7 - otidkom dr m otoru; 8 - plnici tlak kom presoru; 9 - teplom dr olejc; 10 - teplom dr chladide; 11 ukazatel p o lo h / podvozku; 12 - ukazatel nastaveni klapek; 13 - regulacc kysliku; 14 - vySkomdr kysliku; 15 - zisoba kysliku; 16 - tlakom dr kysliku; 17 - m noistvi oleje; 18 - o v lid in i dvefi pum ovnice; 19 - o v lid in i podvozku; 20 - o v lid in i k la p ik ; 21 - o v lid in i trim u kfiddlek a uka zatel; 22 - o v lid in i vyviieni smdrovky; 23 vypinad spouitdde; 24 - z > p in iii posilovade fizeni; 25 - vypinade praporovd polohy vrtu le ; 26 - uvolftovade bo m b ; 27 - vypinade pum ov^ch d riik O ; 28 - ko m p as; 29 - vypinade pozidnich svdtel; 30 - plynovd p ik y ; 31 - ovladani v rtu le; 32 - ukazatel v y v iie n i v^Ikovky; 33 - vy pinade pro p fis tiv in i n a sle p o ; 34 - hadice pfivodu kysliku; 35 - instrukdni tabulka pro nouzovd o v lid in i podvozku; 36 - instrukdni tabulka pro provozni om ezeni; 37 - iid ic i p ik a ; 38 - Idkirnidka 39 - in d ik ito r G S.
MODELAR . 4/1967
MODELAR . 4/1967
23
D. H. MOSQUITO Dokonceni ze strany 22 roku 1941 obdrzela vyzvednd letka R A F svd prva „M osquita“ a jeste v zdfi tdhoz roku byla pfeddna licence do Kanady a Austrdlie. Vyroba se rozjela naplno, az vzniklo 48 verzi do zakonceni vyroby v roce 1949 a bylo vyrobeno celkem 7781 letadel. Dokonce bihem vdlky vznikla i civilni verze pro britskou leteckou spolednost BOAC, kterd ldtala z Anglie do Stockholmu s diplomatickou postou. Do sluzeb nasi arm ady se dostalo „M osquito“ tez zajimavou cestou. V roce 1945 pfiletela do vlasti z Anglie 311. peruf se 16 bombardovacimi letadly tvpu Liberator. Po brzkdm zjisteni, ze pro tento typ neni u nds praktickέ pouziti, bylo 15 Liberatoru vriiceno do Anglie a za ne jsme dostali prdvd ,,M osquita“ F.B. M k VI. V naSem letectvu byla zafazena do dvou utvarii s oznacenim JX a IY, pfiiemZ jeden stroj zustal jako velitelsky a nesl oznaieni KP-1. M imo to byl u kazddho utvaru jeden letoun upraveny jako dkolni dvojmistny (natfen zlutd). Jeiich vojenskd oznaieni bylo B-36. Kdvz se „M osquita“ rulila poidtkem Scdesdtych let, nejvdtsi radost z toho mdli prdve modeldri, pondvadz to byl bohaty zdroj balsy. T E C H N IC K f P O P IS D e H avillan d „M osq u ito“ byl samonosnv dvojsedadlovy dvoumotorovy stfedoplosnik celodrevdne konstrukce se zatahovacim dvojkolym podvozkem a ostruhou. K ridlo poloskofepinovd konstrukce melo predsunutou ndbdznou hranu mezi motorovymi gondolami, v niz byly umisteny chladide, kterd mdly na spodni strand kfidla reguladni klapku. Pfistdvaci klapky byly delend motorovou gondolou, kfiddlka byla normdlni konstrukce, potai t nd pfeklizkou. T rup byl skofcpinovd konstrukce, ktcrou tvofily dvd vrstvy pfeklizkv, mezi nimiz byla tlustd vrstva balsy. Jednotlivd verze letadla se navzajem lisily tvary pfide trupu, vybavenim kabiny i vyzbroji. O casni plochy byly konstrukdnd tdz zajimavd. Stabilizadni plocha i kylovka byly poloskofepinovd, aerodynamicky vyvdzend korm idla pak norrrdlni konstrukce a potazena pfeklizkou. Profil ocasnich ploch byl soumerny. P rista v a ci za fiz e n i tvofil dvoukoly podvozek, ktery se zatahoval do motorovych gondol smdrem dozadu. Podvozkovd noha bvla dvojitd s m ohutnou balonovou pneumatikou. Rovnefc ostruha byla cdstednd zatahovatelnd smdrem dozadu. M otorova skupina. Dva kapalinou chlazend 12vdlcovd motory Rolls-Royce M erlin 25 o startovni vykonnosti 1635 k pfi 3000 ot/m in pohdnelv tfilisrd stavitelnd vrtule. C sti vyfuku byla krytovana (u nekterych verzi i bez krytu). V y zb ro j. Puvodne byla tvofena 4 kulomety Browning 303, montovanymi v pfidi a 4 kanony Hispano rdze 20 mm ve spodni ddsti trupu. Pozdeji byly ndkterd na§c letouny B-36 pfezbrojeny na ndmeckou (kofistni) vyzbroj. M imo to mohlo „M osquito“ ndst 908 kg bomb. Z b a rv e n i. Po pfiletu z Anglie mdla letadla na das standardni karr.ufldz RAF vdetnd derndho sdriovdho vvrobniho cisla na zddi trupu. Vysostnd znakv byly lemovdny bile, bild byla td2 pismena s cislici
24
ZAVODNI O K R U H P RO DOMA (hs) Jeden z nadsenych „drdhoiych“ modeldrH, MiloS Knapp z Mechenic u Prahy (syn automobiloveho zdvodnika Knappa z dvacdtych a z tficdtych let) si postavil drdhu doma, aby to nemel tak daleko do Prahy na zkouleni novych drdhovych automobilu. Co tomu fikalci manzclka, to ndm neprozradil, ale zato ddvd vefejne v plen svoje zkusenosti. Pripadni ndsledovnici nebudou mil asi o nic lepsi podminky ant zafizeni a patrne vetsinou budou stavet drdhu kolektivne. Popis md slouzil ten jako voditko. „Predpisovdii drdha must byt ovsem nejmine tfiproudd a 15 m dlouhd. Nejmenh' polnmer zatdcky musi byt 200 mm, vodici drdzka nejmene 3 mm Hirokd a nejmene 5 mm hlubokd a vzddlenost sousednich drdzek 100 mm. Podle techto zdsad je mozno upravit popisovanou drdhu jako tfiproudou, libovolncho tvaru a delky. Pozor ale na to, aby byl stejny poiet pravo a levostrannych zatdiek. Jinak by byly proudy znacne rozdilnych delek, prestoze kazdy zdvodnik behem zdvodu vystfidd drdiky, Nepfehdnejte to taki s dilkou a rozlohou drdhy - stdvd se tim nepfehlednd a tezko skladnd. Chcete-li drdhu delsi, rozdelte j i do nekolika dilit, kteri se daji lehcc skladovat, popripade i pfevdiet. Jak postavit drdhu pro drdhovi automobily, levni, rychle a b izn^m ndfadim to je otdzka, kterou si polozi kazdy, komu se zalibil tento druh slibne se rozviiejici modeldfskd cinnosti. Zpusobu je mnoho. Nemdm v limyslu tvrdit, ze to co jsem si zhotovil sdm, md radu pfednosti, dom nivam se ale, i t rozhodujici je m nohdy ndkladnost a pracnost a ta byla v mem pfipade minimdlni. N ejdrive je nutno zhodnotit p r o sto r o v i m o zn o sti a z tich ddle vychdzet. Podle m6ho ndzoru je vyhodnejSi - i kdyz idstec n i stavebne ndrocnejsi - stavet drdhy ve tvaru osmicky s pferrostenim , tfeba ruzne pokrouceni. Zarucuje to stejnou ddlku jcdnoilivych drdzek a tim i reguldrnost souteze. Sdm jsem drdhu takto fesil - viz obr. 1. Pro jednodussi vyrobu je vhodne pouzit stejnych oblouku. Po zhotoveni ndvrhu O b r.
1.
C elkove
u s p o fa d a n i
d rd h y
tvaru drdhy ie tfeba si ujasnit m a terid loν έ m o zn o sti a pak se teprve pustit do prdce. Z tich to pfedpokladu jsem vychdzel a dvouproudou drdhu o dilce 6,5 m jsem pofidil brzy a levni. Zakladni desku jsem sestavil z hoblovanvch prken (kratin) v deice 1 a 1,5 m pfibitim na d v i la ti o dilce 2,4 m. Je mozno takd zhotovit rdm z tlustSich lati s vyztuham i, potazeny pfeklizkou nebo sololitem. N a teto desce zacindme se stavfcou vlastni vozovky, kterd je vyfezdna z pfeklizky tl. 4 m m . D vouproudd vozovka je tvofena tfemi pruhy, kterd jsou upevnd-
M.
Knappa.
na boku trupu. (Podle vitvarove pfislusnosti.) Pozdeji byla letadla pfestfikana §edomodfe z bohatych zasob kamufldzni barvy okupantu. N apisy ale zustaly v puvodnich barvdch. Velitelske letadlo, nakreslene na vykrese, bylo cele stfibrnd, napisy byly cerne a vysostne znaky nebyly lemovany bile. T echnickd data a v y k o n y : rozpdti 16,53 m , celkovd delka 12,35 m , vy§ka
3,81 m , plocha kfidla 42,18 m2, prdzdnd vdha 6445 kg, vzletovd normdlnd 8340 kg, maximdlnd az 10 120 kg. Rychlosti maximdlni 610 km /h v 3950 m, cestovni 520 km /h v 4600 m. Stoupavost u zemd 9,5 m /s, dolet 2400 km, dostup 10 000 m . U poutand m aketa letad la „M osq u ito “ je z a fa zen a do II. k a teg orie, v iz M odeldr 4/66. Zpracoval Zdenek KALAB
MODELAR . 4/1967
2400
ny tak, ze mezi nimi zustane mezera 3 az (nejvice) 4 mm, kter£ vytvori vodici drdzku. Vzd^lenost musi b^t po cel6 dr^ze stcjn^. Pro vyfez^ni oblouku je vhodn6 zhotovit Sablony z plechu a podle nich vyfezivat pfcklizku. T im odpadne ίτέζονύηί drazck (obr. 2). Po sestaveni ccle dr4hy vcetne pfem ostSni zhorovujeme vodice. Pfi pouziti p£skov£ oceli 1,5 x 8 mm to vyzaduje trochu femeslnd zrucnosti a hlavnS presnosti, aby drdzka byla pravidelni a ηεζνΐηέηά. Jednoduchymi nastroji lze dosdhnout vclmi dobr^ch v^sledku - viz obriizek 3. Po ohnuti vsech oblouku pfesn£ podle preklizkovych dilii pripevnime vodiie sroubky M3 se zapust6nou hlavou nebo vruty do dfeva ve vzdalenosti 150 az 200 mm, aby nedoch&zelo k zvlneni. V miste spoju je tfeba podlozit vodi£e mosaznym pdskem k zaji§t£ni vodivdho spojeni. Po pfipevnini v§ech oblouku zalicujeme vodice na rovinkdch a propojime je stcjnym zpusobem. Po skonccni vyzkousime vodivost po cel6 d£lce okruhu zirovkou a baterii (sta£i 4,5 V). Je-li s vodi£i vsc v porddku, zhotovujeme povrch vozovky. Zpusobu je mnoho a diskusi o hladkosti nebo drsnosti jest£ vice. Faktem je, ze povrch ma odpovidat skutecne vozovce v pom eru velikosti modclu.
yyPLN
3 -4
V O D IC
O b r . 2. fte z d rd h o u . N a d o ln l ρ ο ΐο ν ϊη έ )e z v i d e n t s p o je n i v o d i i i
O b r. 3. P H p ra v e k k oh^b& ni vodlfid d rd h y
Rozhodl jsem se vyplnit prostor mezi vodifi kartonem o tlouiice 1,3 ai 1,5 mm z krabic od Smetolu, ze ktereho jsem vystfihal pfesn6 dily a jimi jsem vyplnil cely povrch vozovky. Soucasne s oznaCenim , kam ktery dil patfi, jsem je po vyjmuti natrel bezbarvym epoxydov^m lakem tak, aby jim karton nasdkl. T akto natfend dily jsem zasypal velmi jcmn^m smirk ovym prdskem. Abych dosdhl povrchu bez hrbolkCi, previlcoval jsem povrch gumovym v0le£kem. Po dokonaRm vytvrzeni epoxydoviho laku (asi za dva dny) jsem nastrikal vsechny dily sed^m nitrolakem 2— 3kr
◄
Zavodni νώζ Walter, fiz e n j j. Knappem v plnem tempu na zn im e m zavodu Zbraslav JiloviSte (rok 1930 )
MODELAR . 4/1967
25
m u vydrolovdni zrnicek sm irku, kterd by sc mohla dostat do motoru. Takto pfipravene dily jsem lepil lepidlem Herkules podle oznaceni na cely povrch drdhy postupnS tak, jak mi staiila vsechna zivazi, zehliiky a podobne zdteze. (Zatizovdni je velmi diilezite!) T im to postupem jsem dosihl rovneho a nedroliv£ho povrchu cel6 vozovky dr&hy. N a zhotoveni povrchu vozovky je mozno ovsem pouzit tak6 gumy, gumoasfaltu, epoxydovdho lepidla s ruznym i plnidly apod. M nou pouzity zpusob vsak neni nitrocny, lze jim pracovat po iiste c h a hlavn£ je levny. Pfi kolektivni stavbe muze pracovat vice lidi souCasne. M isto
3 x 1 = model
lepeni sm irku je rnoino udSlat n£t£r Latexem. Zhotovenim povrchu vozovky hlavni prdce na dr^ze konfi. Zbyvd je§t£ zhotovit zab ran y (tzv. „m antinely“ ) na vnejSich okrajich ceteho jizdniho okruhu), aby modely nevypaddvaly. Zpusob u a d ru h u m aterialu je opSt mnoho, jako nejjednodussi lze doporucit pfilepenou ohrddku z: uheho papiru, vhodnfi nabarvenou. i /α konec chci jeile za ira zn it, i f cetou stavbu jsem zvlddl brzy a levne take na zd klade rad a zkusenosti, ktere ziskali prazsti modeldfi p fi stavbe pfedchozich drah. N a opldtku zase sdm sdeluji zkusenosti, i kd yz jsem si vedom toho, ze jsou drdhy lepsi nez moje. M ilos K N A PP, M echenice
SOUTE2
0
Pro LEPSI povrch Povrchovou tipravu drdhovych modelu je mozno vyrazne zdokonalit amatdrsky zhotoven^mi obtisky. P O S T U P vysvetlime na zhotoveni kruhovych iernych cisel s bily/tn podkladem pro zdvodni vozy. N a obycejnou hnedou lepici pdsku nastfikdme fixirkou na stranu s lepem 2 az 3 vrstvy bileho nitrolaku, potom kruhovym derovacem na kiizi o vhodηέηι priimeru vysekneme kotouce. N a ne fidkou temperovou barvou per cm napileme cislo a po zaschnuti pfestfikdme bezbarvym nitrolakem. Potom namocime obtisk do vlazne vody asi na 10 minut, stdhneme je j z pod-
NEJLEPSl MODELARSKY KLUB
V ysledky ro c n ik u 1988 {DokonCenl
z
Por. Klub
1 Pekny model uzitkoveho vozu navrhl a zhotovil G. Dzenitis z Rigy. Je ovldddn osmikandlovou R C soupravou Variophon. Pneumatiky jsou vysoustruzeny z gumy a maji rucne vyryty desen.
2 Pohled na model z boku se sejmutou karoserii. V pfedni £dsti je sikmo ulozeny hnaci motor. Vybavovaci systim pro ovladdni fizcni je ulozen svisle. Vzadu je pfijimac a v ostatnim prostoru jsou baterie.
67. L M K 68. L M K 69. L M K 70. L M K 71. L M K 72. L M K 73. L M K 74. 75. 76. 77. 78.
LM K LM K LM K LM K LM K
79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86.
LM K LM K LM K LM K LM K LM K LM K LM K
87. L M K 88. L M K 89. K L M 90. L M K 91. L M K 92. L M K 93. L M K 94. A M K 95. L M K 96. K L M 97. L M K 98. L M K 99. L M K 100. L M K 101. L M K 102. L M K 103. L M K 104. R M K 105. L M K 106. L M K 107. L M K 108. K L M 109. L M K 110. L M K 111. L M K 112. L M K 113. L M K 114. L M K 115. L M K 116. L M K 117. L M K 118. L M K 119. L M K 120. L M K 121. L M K 122. K L M
Pustimfif Detva S ta ri M 6sto Jiiikov Stra2nicc Rakovnik K arvind Sputnik MSlnik U h. Brod H rob D62in D PaM Ludenec L itom irice VySkov Jesenik Pribram Kyjov LJsti n. O. L . C hom utov Karvind Kovona VySkov II Tachov D PaM Brat. 2d&r n. s. T . N dchod Tesla Krdliky Semily T ru tn o v B. Bystrica T r. Teplice T u rn o v D ioptra Dobri'5 Kolin Strakonice M et. H avifov D ol. BeneSov M ezim isti Blansko ZbySov u B. BuCovice Havl. Brod Litvinov VI. Lipence Cesky T25in N . M . na M or. Vel. M ezifiii Zdanice TiSnov 2idlochovice Bytda Bilovice n. S. Litvinov Neratovice M edzilaborce Bystiice p. P. M nichovice
Cisla
Bodu
3/87)
O dbornosti
1120 1116 1106 1084 1076 1065
Le Le Le Le Le Le, Lo,
1063 1027 1024 1015 1013
Le Le Le Le Le
1007 970 951 942 934 930 918 906
Le Le Le Le, Le Le Le, Le
2, Ra
Ra Lo
863 852 839 802 793 787 740 707 699 684 677
Le, Lo, Le Sp Lo Le Le Le Le Au Le, 2 Lo
673 665 652 640 614 614 599 597 575 566 562 556 546 523 520 506 505 450 447 422 389 364 336 267 235 222
Le Le Le Le, Le Le, Le Ra Le, Le Le Lo Le Le, Le Le, Le Le Le Le Le, Le Le Le Le Lo
Ra
Lo Ra Ra
Lo Lo
Ra
3 Model md vzorne uspofddanj) tdhlovy system fizeni, pfesne podle origindlu vyvojoP o u 2 it i z k r a tk y : L M K - leteckom odelifsky; veho mikrobusu rizskeho automobiloveho M K - m odekifski, K L M - klub lodnich raod elafu ; R M K - raketom odelif sky; K 2 M zdvodu. Zadnt ndprava je odperovdna listoklub ielezn iin ich m odelafu. T om u odpovidaji vymi poloeliptickymi pruzinami. Rovnez i zkratky jednotlivych druhft m odelifske specispodni ram je pfesnou kopii skutecneho vozu. alizace, kterd klub soustfeduje (posledni kolona-).
26
kladove lepenky a peclive pfitiskneme a p fihladime na karosirii. Podobnym zpiisobem lze zhotovit i riizni ndpisy, znaky apod. Takto zhotoveni ob tisky jsou na drdhovim modelu Studebaker Ferguson (v iz snimek), ktery zhotovil pisatel v mefitku 1: 32 na motor P IK O 12 V. P fi povrchove uprave potrebujeme casto take zhotovit jemn6 ρίίπ ιέ linky, ktere se na obty povrch male karosirie drdhoviho'mo delu obtizne kresli. K tomu miizeme s vyhodou pouzit stdle lepici pdsky. P O ST U P : Pdsku nalepime na plech nebo na hladkou plastickou hmotu, povrch odmastime benzinem a nastrikdme barevnym nitrolakem. Po zaschnuti odfezdvdme z nabarvene pdsky holici cepelkou podle pravitka prouzky, ze kterych lepime na karosirii linky, zaiisteni oken, kabin apod. P fi trose cviku lze fezat i prouzky jen 0,5 mm siroke a kombinovat lepenim tesne vedle sebe riiznobarevne pruhy. Ndmety: I. Francik, Praha
J A K . . . . . . ohybat duralovy· p lech na sa si, aby neprasknul? M usim e jej ohybat zisadnS ,,pfes leta“ , ale predtim je nutnd jej zmekcit vyziM nim. Ohj/band m ista natreme obycejnym mydlem a ohrejeme na ohni. Jakmile mydlo zhnedne, m£ plech sprdvnou teplotu, pfi kter6 primSfenS zmSkl pro ohybdni, ale je§te nezkrehl pfili§n£m teplem. . . . zh otovit obru£e na kola z deskoν έ gum y? Ve vrtaccc vypichneme otvor pro disk naostfenou trubkou. G um u navleceme na trn ve sklicidle soustruhu a obvod i Sirku obruce vypichneme ostrym no£em. . . . zh o to v it η ύ ζ na vypichovdni ob ru ci z d e sk o v i gum y? N abrousim e jej ze stariho plocheho jehloveho pilniku do tvaru skalpelu (opera£niho chirurgickiho no2e) a upiname do ηοέονέ hlavy soustruhu. Takovy ηνώ reze ύρίηέ iistS a prim o. . . . o b a rv it ob ru ce m o d elu , n e m im e -li je z c e r n i gu m y? Nejlepe barvou znackovace F IX v tubfc. T ato barva se neldme a dokonale drii. (mz)
MODFXAft . 4/1967
CIRUS — plachetnice kategorie DX , fan H O R A K , Brandys n. L.
Pro svou jednoduchost a pouze tuzemsky stavebni material je tento model typu katamaran vhodny i pro zatinajici modeldfe. Dobri vlastnosti - rychlost i stabilitu - prokdzal v nekolika soutezich. N a vykrese v pohledu zepfedu je stezefi s oplachtenim kreslen pro lepsi okotovdni pootoceny o 90°. Pro ty, kdoz se rozhodnou he stavbe, je p fipojen stavebni popis a zebra trupii v meritku 1:1. M iry jsou v milimetrech.
T rupy modelu sarpiovdho tvaru jsou dlouhd 1 m , takze vystadime s bdinym i listami o prurezu 5 X 5 a 5 x 10. Zebra 1 az 10 a pfidd jsou z prekliiky tl. 3. K ostru trupu stavime dnem nahoru. Zebra a pfid upevnime na pracovni desku pomoci hranolkdi 20 X 15. D o zdfezu zalept'me listy a po uschnuti lepidla obrousime kostru skelnym papirem. Jelikoz trupy pctahujcme papirem , nechdme listy z obrysii zeber vydnivat asi ο 1 mm. P otah u jem c nejdfive dno a boky trupu tencim balicim pa pirem, ktery vypneme vodou. N a dalsi vrstvy nastfihdme z novino vdho papiru prouzky 4 cm Sirokd, kterd lepime sikmo pfes trup asi v Sesti vrstvdch, je i se vzdjemnd kfizi. Pfed nalepenim posledni vrstvy polepime trup gdzou nebo podobnou tenkou tkaninou. Lepime acetonovym lepidlcm nebo tuzidlem do spicek. Jednotlivd vrstvy pfihlazujeme rukou. T ru p s potazenym dnem a boky odsroubujeme s pracovni desky a s zeber odstranim e pomocnd hranolky. D o zdfezu v kylu zasuneme a zalepime ploutcv z duralovdho plcchu tl. 1,5 nebo leteckd pfekli2ky tl. 3. N a zebra 3 a 7 pfilepime hranolky 15 x 15, kterd jsou Sikmo sefiznuty podle tvaru paluby. V zadni ddsti mezi zebra 9 a 10 upevnime do obou tru p u zdtez asi po 100 g. Vnitfek trupu vylakujeme a stcjnd jako spodek potdhnemc i paluby, stadi v§ak dtyfi vrstvy papiru a gdza. Na rozebiratelnd spojeni trupu pouzijeme li§ty 10 X 12 az 15 z tvrddho dfeva, ktere na koncich zaoblime. N a hranolky pfileρεηέ u ieb er 3 a 7 upevnime objimky z duralovdho plechu tl. 0,5. Uprostfed objimek vyvrtdme otvorv o 0 2 pro zajiStdni trupu na spojovacich liStdch. Poddlnou liStu zhotovime tdz z tvrddho dfeva o rozmdru 10 x 15 a upevnim e dvema sroubky M 3 do otvoru pfidn^ch spojek. Podding lista slouzi pro upevndni stdznd a automatickdho fizeni vetrnou ploskou. Vykyv vdtrnd plosky je pfendsen pomoci ozubenych kol na hridel kcrmidla. O plachtdni. Stdieft i rdhna zhotovime z kvalitnich smrkovych li§t bez suku a trhlinek, s pfimymi a hust^m i Idty dfeva. N a hlavni plachtu i kosatku pouzijeme lehkou, ale hustou tkaninu. K rdhnum plachtu pfiSijeme tlustSi reznou niti. Stdzen omotdme silonovym vlascem a na pfedni lem hlavni plachty pfisijeme asi po 4 cm od sebe krejdovskd hdcky, jimiz upevnim e plachtu ke stdini. Zadni lem je vyztuzen ctyfmi pruzn^m i vyztuhami. Plachta s rozmdry podle v^kresu je na silndjSi vitr. Pfi slabsim vetru muzeme pouSit plachtu vetsi, jeji plocha vsak nesmi pfekrodit 0,5 m*.
PLANEK CIRUS NA DAL§1 STRANfi
M od el za jiz d im e za m irneho stejnomerndho vdtru timto zpusobem : Urdime smdr jizdy a zjistime smdr vdtru. Kdyz rozddlime na polovinu tihel, ktery sviraji tyto dva smdry, dostaneme vychylku rdhna. V etrnou ploSku nastavime ve smdru vanouciho vetru, kormidlo vsak musi byt rovnobdzne s osou lodi i smdrem jizdy. ★
U P O Z O R N U JE M E zdjemce, ze na plachetnici C IR U S n e n i nakreslen pl&nek 1 : 1 . Prosime, abyste o ndj zbytedne nczddali. Rcdakce
· PLANEK CIRUS NA DAL§i STRANfi
PO TREBU JETE LODNI V R T U L I? O dobrou lodni vrtuli (Sroub) je u nas stdle jestd nouze. N a trhu nejsou a se zhotovenim po domdcku si mnozi modeldri nevedi rady. Je pravda, ze vyrobit lodni vrtuli je znacne obtizne, a to zejmdna pro makety, kde musi odpovidat pfedloze tvarove i roz-
MODELAfc . 4/1967
P o v rch o v a u p rava. T ru p y natfeme zdkladni barvou, nerovnosti opravime brusnym tmelem. Po pfebrouseni natfeme znovu zdkladni barvou a alespofi dvdma vrstvami syntetickdho emailu mastndho.
· PLANEK CIRUS NA DALSI
merove. P fi obvykldm pdjeni listu na ndboj se navic stav0, ze prvni list odpad^v^ p fi pdjeni listu druhdho. PfemySlel jscm, jak tom u zamezit a vyzkousel jsem nakonec univerzdlni pfipravek, ktery lze pouzit na p^jeni listu od nejmensich az do prum eru 80 mm pro dvou- az Sestilistd vrtule. P k tP R A V E K je pom erne jednoduchy: z&kladem je kruhovd deska 1, na niz jsou narysovdny po 5 m m pomocnd kruznice. Po obvodu desky jsou vyvrtdny otvory pro srouby 7, kterd pridizuji dtyfhrannd vodici pouzdra 2 pfidrzovacich svdrek. V horni ddsti kazdeho pouzdra je otvor, jimz je vedena pridrzovaci svdrka, kterou tvofi νέΐοονέ tycka 3, pfilozka 5 a sroubek 6. Sverku zajist’uje sroubek 4 s pfipdjenou Ididlovou pddkou. P O U /tlT l: N^boj 9 nasadime na hfidel, kter^ zastrdime do vlozky 8 (ruznd podle prum eru hfidele) ve stfedu z^kladni desky a zajistime proti posuvu sroubem. L ist vrtule 10 uchytime do sverky a spolu s ni jej pfisuneme az k vrtulovdmu ndboji 9, nasta vime do potfebndho uhlu a ustavime zajisfovacim sroubem 6. Stejnym zpusobem ustavime k pajeni ostatni listy. S pfipravkcm muzeme podle potfeby νοίηέ otdcet. J . V E S E L Y , K L M Vsetin
27
M O D E L M . 4/1967
Ramena jerabu jsou u mnoha obchodnich lodi prum frovS odstvpriovina. Pri stavb£ makety sc tyto detaily obvykle soustruZi. JelikoZ v§ak jdc vetSinou o male priundry, je to obtiZnd a pracn6. 1
2
3
Jd zhotovuji rameno tak.Zc na nejtenci prum 6r, ktcry delim z d ritu 1, nalepuji lepici pisku 2 a 3. Po zaschnuti nalakuji rameno prisluSnou barvou (u nasich lodi krimovou). I Vnuk
Z usffedni SEKCE v
Se o b e c n A
ozn
Am
en
!
U P O Z O R N U JE M E znovu v§echny okresni sekce, ze v pravideln6m bulletinu tJV Svazarmu, kter£ je rozesilin v5em OV Svazarmu, jsou i zprivy pro okresni sekce a kluby. V nejblizSich cislech jiZ vyslo nebo vyjde: - zpiisob scstaveni sportovniho kalendife m odelifu pro rok 1968 - dopis b povffenim pro OV Svazarmu o pof&d&nf mistrovskych sout£2i modeiafii v roce 1967 - ηονέ pravidla pro autom obilovi modcly.
M O DELAftSK .fi kluby mohou p o iid a t modelifsky odbor LTV Svazarmu (Opletalova 29, Praha 1) o zaslini omezendho p oitu t£chto pravidel: M e z in a ro d n i p r a v id la F A I p r o r a k e to v i m o d e la rs tv l - (platna od 1. 1. 1967) N d v rh n a ro d n ic h p ra v id e l p r o ra k e to v £ m o d c ld rs tv i - kategorie maket N ova p ra v id la NAV1GA p r o lo d n i m o d e la rs tv i (platna v CSSR od 1. 1. 1967) N A rodni p ra v i la p ro a u to m o lilo v e m o d e l i f e - d rih o v i m odely (platna od 1. 1. 1967) Letov6 o '^ raty leteck y ch m o d e lu k a te g o rie R C C 2 (radiem Ηζεηέ akrobatickf modely). M e z in d ro d n i p ra v id la F A I p ro m o d e ly m a ket ( . diskusi v ro .e K 67; P -o z i’i n n i n i n d n i p r a v id la p r o R /C m a k e ty (jednopovrkvi)
ZM fiNA souteZi: soutiZ c. 20 pro R /C vetrone (27. — 28. 5. 67) se k o n i v L ethanech; sout6z i. 22 pro R/C vetrone (7. — 8. 7. 67) se k o n i v Trencin6. RAKETOVi ODBOR
listfedni modelifskd sekce projednal dne 15. 2. 1967 tyto hlavni zilezitosti: - Stav m ateriilu pro rakctove modelafe v d istribuCni siti za liiiasti zistupcu obchodu i vyroby. Situace se zlepSi a i v druh6 ροΐονίηέ roku 1967, kdy A D A ST n. p. d o d i na trh ηονέ m otory RM 2,5 5 a Zivody fijnov6 revoluce n. p. v Jablunce dodaji ηονέ m otory S-2, T P H i zip aln o u SftCiru. Ν ονέ budou uvedenv do prodcje (s m otory i satr.ostatn6) elektrick6 palniky pro raketov6 motory. D o tdto doby zisobuje trh pravidelnd pouze Servis Synjet v Pardubicich, a to pfev42n6 m otory S - l. - Stav pfispfvkO z oboru rakctoviho m odeldfstvi do iasopisu Modeia?. V iechny kluby a sekce se iadaji o zasil&ni zp riv z Cinnosti, fotografii a zejm6na p6vodnich technickych novinck. - PfiSti zasedini odboru bude po mistrovskd sout£2i v Dubnici η. V. dne 29. 5. 1967. - ZajiSt6ni ustiednich kursil a mistrovskych «Ουίέέί v roce 1967. - Ν ονέ mezinarodni pravidla FA I a navrh pravidel pro makety (m o in o si vyiadat na m odelifskem odboru CJV Svazarmu - viz vySe). (δ)
MODELAft . 4/1967
M A K E T U O S O B N tH O P A R N lK U ,,S M lC H O V “ muzete videt mezi jinym i stdlymi expondty v decinskem pfirodovcdeckem ntuzeu, jehoz prove kridlo soustreduje dokumetitaci cs. fxcni plavby. Skutecnd lod na parni pohcm byla postavena v r. 1895 v Rustonove lodenici v Froze a byla a z do druhe sveiovi vdlky v provozu u P razski paroplavby na trati PrahaSiechovice.
P lankova sluzba — M O D E LA H — P lank ova sluzha M nozl se dotazy na stavebn! pldnky ModeIdr, ktere dosud vysly. Nestacime jednotlivS odpovldat, proto zarazujem e znovu pfehled.
Z a k la d n i rad a (A) Planky jsou po 3,— K is v prodeji v Postovni ηονΐηονέ sluzbe (k ritko d o b e po vyjiti) a ve specialnich modeldrskych prodejnach obchodu Drobn6 zbozi a D robny tovar. V zakladni fade dosud vyslo :
Podle dopisu ftenifu jsme vsak na pochybich, zda v nekterych pfipadech neni zasilkova sluzba jenom ,,na papife". Proto jsme v redakci ochotni vim pomoci, jestlize jste nedostali koupit nase plinky ani v PNS ani v modelafsk6 prodejne. V takov6m pfipade nam muiete napsat.
C is lo t Z-326 ..A k r o b a t " - up o u tani polom aketa (podklad i na m aketu) cs. letadla na m o to r 2 a i 2,5 cm *; 2 ..D e l f i n ' '- sp o rto vn i ilu n na m o to r Jena 1 cm* s letecko u v r t u li; 3 ..H a ze d la ” - f t y f i v o ln i Ic ta jici m o d ely k h iz e n i nebo k v y s tre lo v 4 n i; 4 ,,|v e t a " - m otoro vy clun tr id E1 a E2 na e le k tro m o to r Igla 2 Λ V ; 5 ,,S la v ik ‘ ‘ - v it ro ft A -2 jen z tu zem skeh o m a te riilu ; 6 , .O rio n I I * * — v it ro ft A -2 z b alsy; 7 ..B r o u ie k " sp o rto vn i upoutany m odel letadla na m o to r 1 az 1,5 cm ’ ; 8 ,,L e n in g ra d e c “ - u p o u ta n i m aketa sovetskeho sp o rto vn ih o letadla na m o to r Jena 2,5 (vhodna i pro R / C ); 9 , , L im i t " - v itro ft A-1 z kom binovaneho mate ria lu ; 10 ,,K ic a - 4 " - v itro ft A -2 jen z tuzem skeho m a te ria lu ; 11 ..N e t o p y r " - sp o rto vn i upoutany mo del letadla na m o to r Jena 2 ,5 ; 12 ,,P iru e ta “ - model v rtu ln ik u na m o to r Jena 1 cm *; 13 ,,C o le k " - ilu n kateg o rie E X na e le k tro m o to r Igla 2,4 V ; 1ft ,,M a jo r‘ ‘ volny sp o rto vn i m odel letadla na m o to r 1 cm*
S p ccia ln i rad a (II) Planky po 5,50 Kcs nebo za jinou cenu p r mimoradnem rozsahu jsou k dostani jen ve specialnich m odelarskych prodejnach. Ve specialni fade dosud vyslo : £ i s lo 1 ( s ) , , O R IO N " - zavodni m odel cs. tym u M. D riz e k / J. T rn k a ; 2 ( s ) ,,4 R A K E T Y " - m odely raket na m oto ry A d ast RM 2,5/5 ; 3 ( s ) ..P L U T O " - jednop ovelovy R /C m odel na m o to r Jena_ 1 cm* a na R /C soup ravu G a m a ; ft ( s ) ,,N A K L A D N i V O Z Y C S D ” planky t r i n ik la d n ich vagonij cs. vyro b y (v ytisk 7 ,— K c s ); 5 ( s ) ,,L E T K A ‘ * - Ip ic k o v y akro b aticky upou tany m odel letadla (v y tis k 8 ,— K c s ); 6 (s) ,,4 SO N D A 2 N I R A K E T Y " - m akety ra k et na m oto ry Adast RM 2,5/5; 7 ( * ) ..H E H U L IN " - jed no po velovy R /C m odel letadla na m oto r 2,5 a i 3,5 cm* (v y tis k 8 ,— K c s ); 8 ( s ) , , S U P E R M A S T E R " - a kro b a ticky upouta ny m odel m istra sveta 1966/67 (v y tis k 8 ,— K c s).
6 1 4 M A JO R
V E V Y R O B E jsou p la n k y : i . 15 ..M u s ta n g " - v iz M odelar 1/67; 16 „ W ilg a “ - v i z M O 2/67; 17 „ 4 E S " v iz MO 3/67; 9 (s) , ,R A C E K " - zmenSeny v to m to se iite up ro stred .
SPEClALNf m o d e l A R s k £ p r o DEJNY: Praha 1, Pafizska 1; Praha 1, Jindfisska 2 7 (*); 0 . Budejovice, Hroznova 6 ; Liberec, M oskevska 13; Pardubice, T f . 7. listopadu 512; O strava 8 Poruba, Leninova 1020; O lo m o u c, O pletalova A; Brno, Kozi ul. 10 ; Bratislava, Hurbanovo nam. 16 ; Kosice, Srobarova 21; Clsti n. L., Fucikova 7 ; B. Bystrica, H orna 18; Plzen, T f . 1. maje 23. Podle „N abidkov6ho zpravodaje na r. 1967“ podniku Drobne zbozi Praha (Vodickova 33, Praha 1) maji m it tyto prodejny zasilkovou sluzbu, s vyjim kou jedn6 prazske, oznacene (* ).
29
13
Uzkorozchodny motorovy νύζ M 11.0 V zhledem k m ozn osti nakupu m o delu a kolejiva velik o sti N u nas jevi se m oznost o z iv it k o le jisti v elik o sti HO zaved en im ved lejsi tr a ti o rozchodu 760 m m , ktery p#i prevodu do mFFitka 1 : 87 £ini p F ib lizn i 9 m m . T r a ti o rozchodu 760 m m jsou υ nds dosud v provozu na useku Jindfichuv H radec - O bratan a Osoblaha - TFemoi>nd ve Slezsku. N a obou bylo mozno doneddvna v id it m o to r o v i vozy tFeti tfidy (nyni 2. tfidy) Fady M 11.0, k te ri bylv vyrobeny v lctech 1928— 1932 v celkovim p o itu
9 Ιαιεύ v zdvode T atra v KopFivnici. Byly to vubec prvni motorove vozy is. vyroby pro ijzkorozchodni tra ti, ktcre m ily tehdy pFispet k modernizaci provozu. K o n stru k cn i byly vozy M 11.0 odvozeny z tehdy vyrdbinych motorovych νοζύ Fady M 120.3 o normdlnim rozchodu. K jejich pohonu bylo pouzito benzinov ih o , Fadoviho Sestivdicoviho m otoru o v^konnosti 65 k pFi max. 1800 ot/m in. M otor byl chlazen vodou s nucenym obihem . C hladiie vody byly um istiny pod rdmem pied ndpravami. Vykon byl
~ : ............ I®
:·
.. .
UspoFaddni dvojkoli Rozvor Rozchod P ru m ir kol Vdha prdzdndho vozu Vdha obsazendho vozu Adhesni vdha NejmenSi polom ir oblouku Maximdlni rychlost Pocet sedadel
1A 4000 mm 760 mm 620 mm 7000 kg 9800 kg 4900 kg 60 m 40 km/h 32
pfenasen na hnaci ndpravu pies ityrstupnovou pFevodovku zvldstni konstrukce, kterd byla pouzita ro v n ii u νοζύ fady M 120.2 a M 120.3. PFevodovd stu p n i se fadily rucni pdkou z Fidiiskdho stanoviSti, um istineho ve νέ2ονέ budce uprostfed vozu. Jizdu vpfed a vzad umoznovala zvldstni reverzaini pfevodovka, um istina pfimo na hnaci ndprave. U obou ndprav byla montovdna tlakovd brzda systdmu K norr a m in i brzda. K zvit§eni adhese za nepFiznivych podminek napomdhalo piskovdni pod obe soukoli. Skrin vozu m ila dFevinou kostru zvenci oplechovanou, uvnitf byla sedadla pro 32 cestujicich. N a stFese pFed a za Fidicskou νέζί byly u m istin y d v i palivovi nddrze. Pro vytdpini karosdrie se vyuzivalo tepla vyfukovych plynu. Vsechny vozy tohoto typu mely centralni spFdhlo. Jako pFipFez k m otorovim u vozu byl doddvdn leh k y pFivFsn^ ν ύ ζ s 24 sedadly a zavazadlovym prostorem, jeho2 vykres rovniz otiskneme. Ing. V. LANGER, T A T R A Kopfivnice
30
MODELAR . 4/1967
Sverfe O metoddch prdce s ddtskymi krouzky zeleznidnich modeldru se psalo dosud mdlo. Chci tentokrdt poukdzat na spolehlivou m etodu k ziskdni dobrovolnd pracovni kdznd a dobrdho pom eru ke spoledndmu vlastnictvi krouzku, tj. kolejiSti s prislusenstvim. Pfedevsim se osvedtuje vytvd fet zdjmove odbornt skupinky (elektrikdfi, stavbafi, krajindfi, popripade opravdri), z nichz kazdd md svtho ndtelnika z fad deli. Je jim celkove nejlepsi Hen skupiny. N dtelnik pfejim d od vedouciho pracovni iikoly pro skupinku a zodpovidd za jejich splneni. Je vsak soutasne i rddcem ostatnich, zejmtna zapracovdvd novdtky. A vefte, ze ani dospely by si nekdy nedal s novdtkem tolik prdce, jako lakovy mlady ndtelnik. L ze to dobfe pozoroval, kdyz napf. zasvecuje novdtka do ovldddni fidiciho pultu a uklddd mu docela promyllene cvicne jizd y s nevsedni trpelivosti a se zodpovednosti ja k vuci za fizeni, tak v u ti technice jizd y. Osvedtilo se lakt pridelit jednoilivt traiovt tiseky do osobni pece jednotlivych chlapcii. Ti pak z vlastniho zdjmu delaji periodick t prohlidky, popripade mefeni a pfezkouseni, a podle potfeby hned opravuji bud sami nebo v zdvaznejlim pfipade se souhlasem ndtelnika skupinky ti vedouciho krouzku. Podobne lze do osobni zodpovednosti pridelit
detem i peti o lokomotivy, vagony, elektricke v y hybky, ndvestidla, mechanickd zafizen i apod. DUvefujte detem, svefte jim odpovednost! K d y z jim pak jednou po krdtke prdci date delsi ,,νοίηο na koleji!!ti“, zjistite, ze je jim cizi bezduche „hrani si s masinkami“. Vidite, ja k „m istfi“ s plnou zodpovednosti za cvituji utedniky, sledujete pokusy o zlepseni techniky jizd y na obtiznych tisecich, mefeni taznych sil lokomotiv, porovndvdni dobehu νοζύ a zkoumdni p fitin rozdilu i mefeni vodivosti koleji s ndslcdujici opravou vadniho styku. Uvedu jeden z konkrctnich pfipadH: N ovdtkove jezd i cvitnt jizd y - a vtom ve zhlavi srdzka z boku, „belgitanka“ vykolejila a hrozi spadnout s kolejiste. Zdenek (ndtelnik elektroskupiny) skoti k reguldtoru, ktery drzi novdtek a strhne je j na nulu. Pozde, lokomotiva si lehla na bok - ale nespadla. Viechno ztichlo, Zdenek sedi na iid li, bledy, az po chvilce vydechne: „Dobfe to dopadlo“. Teprve ted si vsichni oddychli. Jen Pepik - novdtek - must jeste vyslechnout: „Tys tomu dal! V zd y t je to nate nej lepsi masinaP' A zdd se, ze to na neho piisobi vice nez kdyby ho pokdral sdm vedouci. Ale vy, z diirazu, jakym Vldda vyslovil ,,v zd y t je to nale nejlepli masina1', citite jeste vie, citite Idsku k veci a odpovednost·
Zapojeni je jasne ze schematu. Pri zapnuti spinade 5 proud prochdzi vinutim reld R l a sepnutym kontaktem r2 zpet do zdroje. Prochazejicim proudem pritdhnc reld R l svoji kotvu, sepne kontakty rla a tim tdz proud do vinuti rele R2.
ViTE O TOM, 2e je vyddn planck tfi cs. ndkladnich vagonit — vysokostenneho Vtd, oplenoveho Otd a rozvinovaciho? Muzete si jej koupit pod e. 4 (s) ..n Ak l a d n ! VOZY CSD“ za 7,— Ki:s v modeldrskych prodejnach obchodu Drobne zbozi. Kdybyste jej tam nemohli ziskat, piste redakei.
se zajiroaji o zeleznici
tydenik
ZELEZNICAR V
A
V
8 stran poutaveho obsahu Vychazi od 1. dubna tydne
O b je d n a v a m
c a s o p is
ZELEZNICAR Jm6no______________________________________
A d resa______________________________________
d a tu m
podpis
Viete, z e ...
Reld R 2 pritdhne svoji kotvu, ktera rozpoji kontakt r2 a soudasne prerusi oleruh reld R l a toto odpadne. O dpadnutim kotvy reld R l rozepne se kontakt rla , prerusi se proudov^ okruh reld R2 a jeho kotva odpadne. O dpadnutim kotvy reld R 2 se sepne kontakt r2, znovu se sepne okruh rele R l, zapne se kontakt r la a tim reld R 2. Cyklus se stdle opakuje, dokud nerozpojime spinad 5. V okam iiku, kdy je rele R l pritazeno, je sepnut i jeho kon takt rib v obvodu zdrovky, ktera se rozsviti. O dpadnutim reld R l zarovka zhasne. Svdtlo se zapinA asi dvakrdt za 1 vterinu. Rychlost kmitdni zdvisi na odporech obou reld; reld R l m& m it odpor asi 1000 ohmii, reld R 2 asi 150—250 ohmu. Je-li kmitavd svdtlo prilis rychld, pom uzeme si jestd pfipojenim kondenzatoru C paralclne s vinutim rele R l. K ondenzator je elektrolyticky a na male napdti (aby byl malych rozmdru). Jeho kapacita bude asi 1000 juF. Cim bude kapacita kondenzdtoru vdtsi, tim bude svetlo km itat pom aleji. P ro napdjeni reld i zdrovky je pouzito tdhoz zdroje. P O Z N A M K A : je lepsi oddelit okruh zdrovky od okruhu napdjeni relt, protoze beznd rele jsou vyrobena pro napeti 24 V, popfipade 60 V, kdezto bezne modeldfske Zdrovky jsou pro napeti 24 V nebo 19 V. V kazdtm pfipade se tedy podzhavuji stfidavym napetim 14— 16 V, kteri je urteno pro vsechna pomoend zafizeni zeleznic. Pou ziti pfedfadnych odporii k zdrovkdm mMe pUsobit nekdy potize. Pro napdjeni telefon nich relt je nutne v kazdtm pfipade pouzit samostatneho zdroje a nikoli traktniho proudu, ktery md napeti 12— 16 V. D r. J. H A T L A K
MODELAR . 4/1967
pro vsechny, kteri
Vladimir Z U SK A , Jesenice
K m ita ve svetlo Zafizeni sestdvd zer ?.£rovky5 zdroje nap iti a dvou telefonnich rel6. Reid R l md dva spinaci kontakty rla a rib, a to jeden pro pfivod proudu do reld a druhy pro spindni proudovdho okruhu Sdrovky. Oba kontakty jsou v klidovd poloze rozepnuty. Reid R2 md jen jeden (v klidovd poloze sepnuty) kontakt r2.
r
Pro zeleznicare,
cestujici, prepravee,
. . .firmy Zeuke a Piko montujii tohto roku na svoje vyrobky novt typy spriahadiel? Modely Zeuke majti spriahadlo uchytene podobnym spdsobom ako modely Piko, vykyv na obe strany zaobstardva spruzina. Spriahadlo Piko je zatial opradent rtiskou tajomstva. Vraj zpatentovych d&vodov... . . .firm y Piko a Zeuke uzavreli dohodu o vyrobe radu transform dtorov pre napdjanie modelov a prislusenstva? Novd maid transform dtory typov F I a Z1 vyrobila firma Piko, typ F2 jej partner Zeuke. . . .novt modelovi stromteky, striekan t z polyetyltnu, mozu vzpriamene ,,vyrastat“ aj na svahoch? Sit skladant z viacerych kusov a imitdeia korenov sa dd natotit do potrebnej roviny. . . .m odel ru§fia T 435 firmy Zeuke md byf doplnenv podobnym modelom typu T 458 v rozchode T T ? Ako vidief Zeuke dobre sleduje, kam znadnd dast ich vyrobkov putuje a snazi sa nasu krajinu patricne preferovaf. . . .firma Zeuke k ndm dodala dva novt typy vozhov s vlastnickou znatkou C S D ? Zaujali nds k ry lt vozne radu Z v zelenom a tehlovom prevedeni. Dobre sa tak ro ztinl park nasich vozhov. . . .uz sii k dostaniu vynikajiice vozne firmy Schicht? Su s vm itornym vybavenim, osvetlenim a ich cena je iba 23,— Kds. . . . elekmfikdeia vychodnej drdhy uz posttipila a z za Bratislavu, kde sa koncom janudra objavili p rvt nosnt stlpy f
t
ALESPON
JEDN O U
ΤΥΟΝέ
navst i vt e s p e c i ό I ηi prodej ny mo d e l d r s k y c h p o t r e b J in d rissk i 27, P ra h a 1 Ν ο νέ M isto (te le fo n 236-492) P a r iz s k i 1, P ra h a 1 S ta r i M Ssto (te le fo n 672-13) NABfZiME Stavebnf m a te ria l H m o id S n k y o 0 10 m m , d ilk a 1 m L t t e c k i p re k lifk a s p e c iiln f, p ro svSco vanl t l. 1.5 m m . I. jako st N itro la k C 1107 - celon lepicf S k lo te x til Y T A S YM ON N itro la k C 1105 - zapon im p re g n a in l N itro la k zelen#, obsah 200 g
ks dm *
ks bm bm ks
ks
0,90 0,60 5 .— 16,50 1 4 .— 4,50 4,80
S o u ia sti k m o d elu m V rtu le o 0 170 mm (z N D R ) 0 260/160 mm Spice p lastic 0 26 mm 0 28 mm K o la podvozkovA g u m o v i polopneum aticka 0 37 mm C i s t ii paliva k v#bufnym m otorum
5.50
8,— 0.60 0,70 6.50 5 ,—
M o to ry a n ih ra d n i dily M otor JE N A 2,5 cm’ a 2 cm’ V y b ru s k m o to ru Jena 2,5 cm** - 621 G 16 Z ad n i v ik o
ks ks ks
175,—
58,—
22 ,—
Pod lo zka pod v rtu li 106 R o ta in l Soupatko 104 P la n ie ta 146 B rz d ic i pero 134 S e trv a c n ik se sp o jk o u G 34 K u ie l G 33 H lava v ilc e 70 2004 G 26
ks ks ks ks ks ks ks
1,40 3,50 0.50 0.80 26,— 4.50 17 ,—
M o to r JE N A 1 cm ’ V y b ru s k m oto ru Jena 1 70 2006 G21 Z a d n i v ik o G 107 K u ie l v rtu le 109 D yza s m atici 632 H la va m oto ru 70 2004 G 2 2 S ta rto v a c i p ero prave i . 111 Se trv a c n ik o v # s tro je k se spo jko u 70 2006 G 35 Specialni k lic Jena
ks ks ks ks ks ks ks ks ks
130,— 50 ,— 5,50 4 ,— 4 ,— 8 ,— 1 ,— 21 ,—
M o to r JE N A 1 cm ’ s vodnim chlazenfm M otor JE N A 2,5 cm ’ s vodnim chlazenim 2 h a v ic i soup rava pro m o to r Jena 2,5 cm’
ks ks ks
130,— 175,— 75,—
3,—
Stavebni p lA n k y m od e ls T O M IK — v#konn# vStroft A-1 L E D N A C E K - sko ln i vgtroft A-1 H Y D R O G L IS E R X JB - 61/60 K U B lC E K - volny sp o rto vn i m odel na m o to r 1 cm* JIS K R A I - sko ln i ty ck o v y klu zak vhod ny p ro stavbu v k ro u ic ic h F E L IX - m o to ro va jachca
ks k ks ks
4 ,— 4 ,— 4 ,— 3 ,—
ks ks
3,—
ks ks ks ks
5,50 6 ,— 4 ,— 0,35
3 ,—
Λ ύ ζ η έ p o tfe b y
Ή 0 a
N su
Z a
0 tt a
< i
ta. *3 0 a N 411
Z
ta 0 oc a < i < cc a.
R ic in o vy olej v lahvicce Lahe v z P V C , objem -500 cm ’ U ta h o vjjc i Sroub K o lo k hracce - auto m ob il V o lh a
0 m N
411
Z
eo
TO ΡΟ Μ Λ ΙΙΛ Μ Ε
SI
In z e rc i p F ijim a V y d a v a te ls tv i ia s o p is ii M N O in z e rtn i o d d e le n i V la d islav o v a 26, P r a h a 1, te le fo n 234-355 lln k a 294. P o p la te k jc 4 50 K is z a 1 tisk o v o u Fd d k u . U z a v ir k a v i d y 4. v m is ic i.
PRECE
D o re d a k c e . · 13 N ovou soupravu Gam a kom p le tn i; m otory: nov# Τ Ο Ν Ο 5,6; M VVS 5,6; M VVS 2,5 T R ; Jena 2,5; kola, balsu a ruzn# modelAfsk# materiAl nebo vym6nim za koiejov# materiAl HO nebo T T . Z. Jcdlinsky, Petrvald 1328, ok. KarvinA. · 14 N epouiity m otor Τ Ο Ν Ο 5,6 s ovl. otAiek za 300,— K is nebo vym inim za Τ Ο Ν Ο 10 s ovl. otAiek a doplatim . S. StipAn, Rokycany 250 II. · 15 DvoukanAlov# vysilai a p iijim a i M VVS za 650,— ; servo tvp Souiek za 6 0 , - ; m otor M VVS 2,5 T R za 2 0 0 , - ; MVVS 2,5 D za 1 0 0 , - ; W ilo 1,5 za 8 0 , - K is - v§e ve v jb o m im stavu. R. G rom biiik, StrAinice 1185. • 16 G um a Pirelli, 0,5 kg za 130,— K is. J. Vybiral,
PRODEJ • 1 R /C ja c h tu ; ModelAf 65 a 66 A 15, — ; V aT M 6 4 - 6 6 k 3 0 , - ; re li M VVS AR2 230 ohmO a 50, — ; ηονέ so v itsk i tranzistory P13 a 8 ,—, P I4 k 1 2 , - , P103 a 2 0 , - , P40I a 2 0 , - , P403A A 27,—, P411A ΰ 4 0 , - ; m ifid lo 400 μ A za 3 0 , - ; rOzni radiosouiAstky. Ing. J. Zigm und, PlynArni 4, Praha 7. · 2 D v i serva U nim atic po 200, —; vitrofi A-1 s iaso v aiem G raupner za 200, — ; R /C m odel Floride s motorem Τ Ο Ν Ο 5,6 - ovl, otAiek, nylonovA vrtule 250 150, si Ionov# potah, kabinka, vie za 450,— ; m otor M VVS 2,5R za 150,— K is. M . Schwarz, 28. fijna i . 4, Jablonec η. N . · 3 N ih ra d n i dily k m otoru M VVS 2,5R; sbirku fotografii a v#kres0 motorkO 1940 - 65; modelAfsk# otA ikom ir; ocel. strunu o 0 0,5; ilu n s 2vAlo0v#m parnim strojem a el. osvitlenim , tovAr. v#roby. I. Petr, M ltn 8, Cernoiice I, ok. Praha-zApad. · 4 N epouiitou R 'C soupravu Gama v zAruce za 750,— K is. J. S tirb a, Kozinova 1170, Usti n. O rl. · 5 Dva ηονέ n im eck i iasovaie po 80,— K is. M . K limek, D ruistevni 985, Frydlant n. O str., okr. Fr#dek M istek. · 6 M otor Cox Baby Bee 0,8 v. 5 g ; p fijim ai Citizen Skip amer. v. 3 g ; servo Bonner Varicomp v. 3 g. V. D avid, HusitskA 59, Praha 3. · 7 Nov# celobalsov# v itro h A-2 za 1 0 0 ,- K is. J. K rejzl, Gpice 800. · 8 Elektricki m otorky 12 a 14 V, 5 a 7 W , vAha 650 g, cena 5 0 , - K is. J. Safafik, B. Ν έπ κ ο νέ 1000/7, D iiin I. • 9 M otory MVVS 2,5 T R za 210,— ; Jena I za 1 0 0 , - ; AMA 2,5 za 1 0 0 ,- ; R /C vysilai GAM A za 300, —; servo MVVS EN1 za 140 K is. J. Jarkovsk#, Jaro m if IV 231. · 10 M otor se ih . sviikou za 150,— ; angl. det. m otor I cm’-za 125, —; vysilai Gama za 350, — ; m in iie ze 4,5 V na 90 V za 150, —; rel6 40 a 220 ohmfi po 4 0 ,— K is. M . G evera, 9. kvitna 892, Uh. H ra d iiti. · 11 M otory Jena 1 a Jena 2,5; ,,ihavik“ s prisluScnstvom, v#hodne. P. ZAhumemky, N ejedliho II, B. Bystrica. · 12 OsmikanAlov# pfijim ai Polyton n im . v#roby za 1200,— ; OsmikanAlov# vysilai za 700,— ; dvoukanAlovA nimeckA serva po 150,— ; m otory Zeiss 2,5 za 100,—, W ilo za 60, —; ηονέ tranzistory GC500 za 35,—, OC170 v#b6r za 3 8 , - , 102NU71 z a 2 0 , - ; ofevodni trafa 1 : 3 m in iatu rn i za 3 0 ,— K is.
SO U C ASTK Y na drahovy model antomobilu IM I 166 (viz M O 2/67) · disky kol se zdvodnimi obrucem i · hridele · voditka · spinaci kontrolery s brzdou elektrickych motorku U PR AV Y
elektrickych m otcrku IG L A pro drdhovi modely kategorie B-2
OPRAVY
motorii Z E IS S , F O K a rozcbiratelnych zhavicich svicek
provRdi opravnai A n t. M achScek, W. P ieck a 91, P ra h a 3
N a hutich 4, Praha 6. · 17 0'smikanAlovou soupra vu M VVS - vysilai, pfijim ai, serva - v§e pfedvcdu na zem i i za letu. Z. M arik, CukrovarskA 2058, M iln ik .
K O U P fi • 18 ModelAf ro i. 1963, z r o i. 1964iis!a: 1 ,2 ,9 ,1 1 , 12, dAle ro i. 1965 ;tfipohledov# plAnek L-29 Delfin. J. VielAk, Pfedni M ostek 33, okr. T rutnov. · 19 PlAnky lodi v mierke 1 : 1 , alebo vymenim za stieraio v i m otorky. F. Bukva, Bjornsonova 9, M artin. • 20 D n e 1. p ro s in c e 1966 byl zahAjen prodej vyrobku n. p. T E S L A LanSkroun, zavod Jihlava
S T O j i
ZA
T O !
0
a:
O
na prodejni D ro b n i zbo2i Jihlava, K om enskiho 8. Nabizime vAm k o obnim u v#b6ru i na dobirku tyto druhy kondcnzAt r 0 : kondenzAtory epoxydovi ko.idenzatory zastrikovaci ko.idenzatory s um61ym dielektrikem autokondenzAtory o to in i kondenzAtory m iniaturni odruAovaci kondenzAtorv D R O B N i Z B 0 2 I JIHLAVA
r Cjz n F
• 21 Polsk# modelAr (obor R C) si chce dopisovat a vym ihovat iasopisy. Adresa: Wojciech K aloh, KrakOw, ul. Mazowiecka 8 7, Polska. · 22 Polsk# mo JelAr (20 let) si chce dopisovat s asi stejni star#m leteck#m modelAfem z CSSR a vymihovat iasopisy a plAnkv. Adresa: Z. Jeziorski, Zduhska W ola, U l. D olna 18, woi. L o i2 , Polska. · 23 Polsk# moJelAf hledA kolegu z C SSR , ktery by si s nim vym6hoval MoJelAfe za M oJelarz. A dresa: Zenon U rbanowicz, II. Budziszinska 28A m 14, Szczecin, Polska. • 24 Specialista na modelArski motory a jejich s b ira te l hledA partnera z C SSR s podobn#m i zAjmy pro dopisovAni. Hlaste sc jenom vAini a kvalifiko/ani zajemci! A dresa: lng. B. H. Kratsch, 606 Z ella M ehlis/T hiiringcn, Friedrich Engels Strasse 18, D D R .
m odelan m Jsiinik pro letecki, raketovi, autom obilovi, ie le zn iin i a lodni modelArstvi. VydAvA Svazarm ve Vydavatelstvi iasopisii M N O n. p. Praha 1, Vladislavova 26, tel. 234355-9. Sifredaktor Jifi Sm ola, zAstupce LibuSc KavanovA. R e d a k ce P r a h a 2, L ublanskA 57, te l. 223-6C0 VychAzi m isiin6. Cena v#tisku 2,20 K is, pololctni p fe d p la tn i 13,20 K is - RozSifuje P N S, v j ednotkAch ozbfojen#ch sil VC M N O adm inistrace, Praha I, Vladislavova 26. ObjednAvky pfijimA ka2dA po5ta i doruiovatel D ohlidaci po§ta Praha 07. Inzerci pfijim i inzertni od d ile n i Vydavatelstvi iasopisii M N O . ObjednAvky do zahraniii pfijimA PNS-vyvoz tisku, JindfiSskA 14, Praha 1. T iskne NaSe vojsko, zAvod 01, Praha. T o to iislo vy§lo 15. 4. 1967. A-23*71220 © V ydavattlstvi iasopisu M N O Praha
MODELAft · 4/1967
mm L. K oucneho z LMK B rno III
MI R OV A E S K A D R A muze m it pojmenovani rada Fo kkeru , Cessen, SE-5, kter6 svorne vzletaji a pristavaji vedle Jaku. Zatim vsak jen v malem, o rozpeti krid el od 400 do 600 mm . . . Tato eskadra vzn ikla ve trech znamych brnenskych leteckomodelarskych klubech a jeji snim ky poridili ing. M. Klim ek s L. Koutnym .
m
S A P R IO T T I $ ro zp ic im 400 nam 2>ena L M K B rn o III j . Hajna
I-
■ | S E -S s ro z p itim 600 mm je ko n scru kci R . O rn ce s ta riih o z klubu B rn o I
m
L.
I F O K K E R D -2 m i'ro z p A ti k rid la 400 mm a p atfi ]. B o ik o v i z LM K B rn o III
C E S S N A 172 o rozpfctl 570 mm pat?i H . Pernicov i, opet z klubu B rn o III
Z . M o c h o w sk iz L u b lin a s t a r t o v a l na m is tro v s t v i P o ls k a s m a k e to u i s . n a m o r n i lo d e O r a v a . M o d e l o d e ic e 1800 m m a vyt la k u 40 kg je p o h an e n e le k t r o m o t o r e m 12 V (s t ir a io v y m )
^ N a lo n s k e s o u te z i v H a r s e w in k e l v N S R b y lo s u sp e c h e m p re d v a d e n o z a jim a v e R /C „ d v o j£ e “ . P re d p o k la d r s u p e rh e to v e R /C s o u p r a v y A O c n i le k a r d r . S c h u ld e r z N S R je jedn im z m ilo v n ik u o b ric h m o d e lu . U staveb n ico ve h o R /C v e tro n e F o k a si z v e ts il ro zp e ti z 2,6 na 3,6 m
A s p ir a n t i n a t it u l m is t r u A u s t r a lie v ty m o v e m z a v o d e A . S h in g / W . S h e r m e r z a le t li 1000 o k ru h u v c a se 58’ 2,6”
M o d el s lu z e b n ih o v o z u N em eck y c h s t a t n ic h d r a h . V y r o b e k f ir m y Z e u k e o ro z c h o d u T T yna d e lk u p re s n a r a z n ik y 76 m m ]
^ J u n io r s k y m p r e b o rn ik e m U S A je s e s tn a c tile ty A . G . K ir c h n e r (v p r a v o ) . N a s n im k u p r ip r a v u je s P . A r t is e m testo v a c i r a k e tu N A S A „ L i t t l e Jo e 11“ s m o d e le m k o s m ic k e k a b in y A p o llo