Digital Edition Magazines.
This issue magazine after the initial original scanning, has been digitally processing for better results and lower capacity Pdf file from me.
The plans and the articles that exist within, you can find published at full dimensions to build a model at the following websites.
All Plans and Articles can be found here:
Hlsat Blog Free Plans and Articles. http://www.rcgroups.com/forums/member.php?u=107085 AeroFred Gallery Free Plans. http://aerofred.com/index.php Hip Pocket Aeronautics Gallery Free Plans. http://www.hippocketaeronautics.com/hpa_plans/index.php
Diligence Work by Hlsat.
N A S I M O D E LARI Vyhlidkovy vuz Balm/u 652 Ozkorozchodne Tatranske drahy zhotovil inz. Z. Maruna z Prahy. Model v meritku 1 :87 je z kladivkoveho papiru
Nova A-2 „Zenit“ L. Jiraska z LMK Mnich. Hradiste zaujme tvarovou iistotou a povrchovou Opravou. Rozpeti 1960, d6lka 1120, plocha 29,35 -f 6,6 dm2, vaha 420 g
Vit^zny kluzak s raketovym motorem z „Pra£ske S-2/1965“ Tom aie Weigerta z LM K Praha 10 Akrobaticky U-model J. Swaczyny z Hor. iu ko va (ip. 145, ok. C. Tesin). Rozpeti 930 mm, motor MVVS 2,5 TR, vzletova vaha 630 g
Rychlostni model automobilu s odpruzenou zadni napravou a s motorem 5 cm3 M. Skarytky z Hradce Kralove. Cldaje: delka 520, rozchod vpredu 110, vzadu 115, rozvor 265 mm, vaha 1960 g
Tak velky vysilai pro tak maly model (rozpeti 800 mm) mel soudruh Josef RubeS z LM K Opava loni na soutezi v Zabrehu u Hluiina Maketu francouzskeho lodivodskeho clunu „A rm eria“ postavil v mer. 1 : 25 K. Hock z KLM Vsetin. Cldaje: delka 780 mm, elektromotor 4,5 V, R/C aparatura Gama
m odeler M ^Sf^N iK
/
SV A ZA R M U
/
/
h
h
X V I I - ie r v e n e c
C O flE P J K A H H E jg jS S -^
PRVNI MEZINARODNI SO U TEZ FAI PRO R A K E T Y
a
C S S R - Dubnica n. Vahom - 2 8 . — 2 9 . 5. 1 9 6 6
K letisti Sldvnica nedaleko Dubnice nad Vdhom se soustredovala koncem kvdtna pozornost nasi P ile O takar §Aodbornost FFEK i zahranidni modeldfske verejnosti. Nejmladsl modeldrskd - raketove modeldrstvl zde mSla predvest poprvd na svdtd moinosti mezindrodnlho mSfenf a dokdzat oprdvndnl sve existence mezi leteckomodeldrskymi sporty zafazenymi v rdmci CIAM-FAI. Pro nds je vyznamne, ie uspordddnl vubecprvni a svym zpCisobem tedy historicke soutdze bylo sversno prdvd CSSR. Modelarska sekce LIV Svazarmu sverila soutez raketomodelarsk6mu klubu Dubnica η. V . Jeho άΐεηονέ za vydatne pomoci patronatniho zavodu A D A S T n. p. vyvinuli maximalni usili o co nejlepsi prubeh souteze po strance sportovni i sp o le ie n sk i. Soutez ridil poietny sbor pracovnikii R M K Dubnica n. V ., posileny prislusniky armady a pracovniky A D A S T u . Reditelem souteze byl Ing. M. Horacek, vedoucim sportovne technick6 komise Ing. M. Bahnik. O ba jm enovani, jakoz i cely poradatelsky sbor, vykonali mimofadnou dobrovolnou praci.
kro m o b yfej spatn6 a v y t r v a li: vetsinou d 6 si, ie r s t v y az silny narazovy severni v itr , teploty mezi 5— 15° C .
Nezamestnanosti netrpela ani m ezinirodni ju ry FA I, kterou tv o rili: R . Beck z Madarska, Z d . Szajewski z Polska a R. ie r n y z C SSR . Prim o pri soutezi bylo nutno resit nektera nedorozumeni vyplyvajici z nepresnych prekladu prozatimnich propozic FAI pro raketove m odelarstvi. D ik y porozum eni ucastniku z cizich zem i vsak nedoslo na soutezi k poruseni pravidel ani k jinym zm atkum . Pratelsk6 vzajemn6 vztahy vsech soutezicich a zcela otevrena vymena zkusenosti vytv o rily prijemnou pohodu po celou dobu souteze. N epokazilo ji ani pocasi, natu dobu
NA
T I T U L N i M
Souteze se zuSastnila dve tritilenna a jedno dvou£lenn6 druzstvo U S A , triSlenne druzstvo Polska, jeden soutezici z N D R , jeden soutezici z Madarska, pozorovatel zjug o slavie a mimo soutez startovalo triclen n 6 druzstvo Bulharska. Z Ceskoslovenska startovala triile n n a druzstva C SSR A , C SSR B, dale druzstvo R M K Dubnica I a II, Praha I a II, Bratislava, O strava, V ysko v, Hradec Kralov6 I a II a jeden soutezici z R M K Plzen. Byli pritom ni tak6 redaktori nasich i zahran iin ic h leteckych a m odelarskych casopisu, Cs. televize, C T K a vyrobci raketom odelarskych potreb z C S S R , U S A a Polska. P& EJIM KA M OTORCJ
byla provedena v klubovne RM K D ub nica η. V. v pdtek 27. kvetna. Technicka komise prakticky prezkousela a prevzala motory ADAST, s kterymi 16tala druz stva CSSR (s v^jimkou obou z Hradce Krdlove), Madarska a NDR. American6 letali s vlastnimi motory zn. ESTES, Po-
S N ί Μ K U
zachytil Lum ir Svoboda z leteckomodelarskeho klubu Melnik sveho syna pri vypusteni vrtulniku Pirueta. Snimek nebylo treba obtizne „nahravat“. Model vzl6ta opravdu spolehlive, a to i za mirneho vetru. Redaktor Modelare mel jiz loni prilezitost presvedcit se o tom na vlastni oii, spolu s desitkami modelaru, na souteii na kladenskέm letisti. Podrobny stavebni planek uverejftujeme uprostred tohoto sesitu a vydame jej ve skuteind velikosti.
MODELAR . 7/1966
1966 r . 1 -4 · P A JtH O y ΠΡΑ B JIH E M hl E M O JIE JIH : MexocnonaunaH qeTbipexKOMaHAHaa annapaTypa T ohokc 04 4 - 6 · nnjiOTnpoBanne p/ynpaBJiaeMbix MOAeneii 7 · CTapr p/ynpaejiaeMoro naanepa 6e3 ηοΜοπρικκβ 8 · CoeeTCKaa p/ynpaaaacMaH annapaTypa C nruaji 9 - 1 0 · KoHcynbTaiiHH no ρ /ynpajiBHeMbm moacjihm 10 · Moflejib 3eMHOBOAHon MauiHHbi na B03AyuiH0H noAyuiKe V X K -I 11 · KoMHarabie MOAenn Ha ne.vtnnonaTe ivwpa 12 · CooSinanna 1 2 , 21 · Cajibqoypr 6bin npeAynpe>KAeHneivi 1 3 -1 4 · YnpaBnenHe pyneiw noeopoTa 14 · )KH3Hh APy3eii 14 · KpaTKoe noceineime TyniHHa 15 · Ββρτοηβτ II H P y 3 T A 1 5 -1 9 · Η3Γ0Τ0ΒπβΗΜβ JiaMHHHpOBaHHblX HaCTeK B AOMaUIHHX yCJIOBHHX 2 0 -2 1 · Xopouine «Aen a n a naiueii pa6oTbi 21 • H h3cphhh 2 1 , 32 · JlerKnii 4)panny3CKnft caMoneT H M -14 2 2 - 2 3 , 24 · CnopTHBHoe BOCKpeceHbe 24 · H3 neHTpajibHoft cei
KAyHapoAHbie copSBHOBaHHH p/ynpaBAHeMbtx MOAeneii 2 5 - 2 6 · itowauiHHe copeBHOBanHH (Koiunne) 2 6 , (BceTHH) 27 · Me>KAyHapoAHbie copennonannn b BeHe 27 . Coo6meHHH 2 7 · A B T O M O E H JIH : MauiHHbi qeneBoro Ha3na'iennn 28 · JJoMauiHne copeBHOBaHHH (HcTeSHe) 2 9 · HCEJIE3H A E JtO P O P A : n y r a b npa>KCKOM KpeMJic 30 · 3aceAaHHe TexunnecKoro KOMHteTa M O R O P 30 · X V II- h MoKAynapoAHan BbiCTaBKa b H iopen6epre 31 · Eojibuine h Manbie moctm (npoAOAHceHne) 31 T I M R A T T R A K E T E N : D ubnitzer M aiι ι ν ι ι λ ε ι 1966 . FERN STEU ER U N G : Tschechoslovakische 4-K anal Anlage T o nox 04 4 - 6 · Fliegen der R /C M odelle (F ortsetzung) 7 · Start eines R /C Scgelflugmodells ohne H eifer 8 · Sowietische R /C Anlage Signal 9 , 10 · R /C Beratungsecke 10 · FLU GZ E U G E : M odell eines Luftkissenfahrzeuges VXK-1 11 · Saalflugmodelle an O rt der W eltmeisterschaft 12 · N achrichten 1 2 , 21 · Salzburg gab W arnung 13 , 14 · D ie Seitenruderbeherrschung 14 · Leben der Freunde 14 • Bine Weile in T uschino 15 · H ubschrauber P IR U E T A 1 5 -1 9 · Selbstbau der M odellteile aus Polyester 2 0 -2 1 · G ute T y p s fur Sie 21 · Insertion 2 1 , 32 · Leichtes franzozisches Flugzeug H M 14 2 2 - 2 3 , 24 · Sportlicher Sonntag 24 • Aus der Zentralen M odellbausektion 24 · S C H IF F E : II. internationalcr W ettbew erb fur R /C M odelle 2 5 - 2 6 · Inlandsw ettbew erbe (K o§ice) 2 6 , (Vsetin) 2 7 · Internationalcr W ettbe w erb in W ien 27 · N achrichten 27 · A U T O M O B IL E : N utzfahrzeuge 28 · Inlandsw ettbew erb (Iste b n i) 29 . E IS E N B A H N : Die Schiencnanlage in Prager Burg 3 0 · Aus der Sitzung des technischen Ausscbusscs M O R O P 30 · X V II. Internationale Ausstellung in N iirnberg 31 • G rosse u n d kleine Briicken (Fortsetzung) 31 n n iS T T F N T ^
A
R O C K E T S : ‘66 M ay of A O Dubnica i^4 . RADIO
C O N T R O L : T onox 04, the new Czechoslovakian 4channel set 4 -5 · Piloting o f the R /C models 7 · Start your R /C glider w ithout help 8 · Signal, the soviet R /C set 9 - 1 0 · Consulting the R /C models 10 . A E R O PL A N E S: VXK-1 the mo del o f air cushion craft, for w ater and land 11 · Indoor models at the place o f W orld C ham pionship 12 · News from everywhere 12 , 21 · Salz burg was w arning 1 3 ,1 4 · C ontrol system of the ru d d er 14 · Life of friends 14 · T h e while on Tu§ino airport 15 · P IR U E T A , a model of helicoptere 1 5 -1 9 · T h e hand-m ade lam inate parts 2 0 -2 1 · G ood types for you 21 · A dver tisements 2 1 , 32 · T h e french sport aeroplane H M 14 2 2 - 2 3 ,2 4 · Sports Sunday 24 · From the central section 24 · S H IP S : II . In tern a tional R /C com petition 2 5 - 2 6 · Domestic competetions 26 (Ko5ice), 2 7 (Vsetin) · International com petetion-V ien 2 7 · News 2 7 · M O D E L C A R S : T h e service vehicles 28 — Domestic competetion (Istebn6) 29 · R A ILW A Y S: T h e rail way bed on Prague Castle 30 · From technical section o f M O R O P 30 · X V II. International exposition in N urem berg 31 · Big and small bridges 31
1
ldci a na§i soute2ici z Hradce Kr. predlo2ili k atestaci vlastni neseriov0 motory. Tak6 Bulhafi meli vlastni vyvojovd mo tory, k atestaci se vsak nedostavili a proto ldtali mimo sout£z. Na m£fidm zarizeni ADAST byl prov£rovdn maximalni impuls a spolehlivost motorii. Vsechny mo-
kych modeldrii se nam zdaly viibec az ,,podezreli“ nizke. Teprve pozdeji se to ukdzalo jako soucast jejich taktiky: pro prvni let pouzili standardnich motorii s dlouhou dobou horeni. Tim hledili takticky si pojistit alespon jeden let (raketa letici pomalu se dd lipe m irit). Av§ak zatimco nasi soutezici meli i pro druhy let stejne moto ry, druzstvo USA nasadilo motory s maximdlnim pocatecnim impulsem a velmi krdtkou dobou horeni. Do zpozdovaci sloze techto americkych motoru je pridana je§te trasovaci sloz, takze raketu lze dobre sledovat z mericiho stanoviste. Ani pres toto opatreni nebylo vsak mozni zmerit vykony tri americkych soutezicich v druhim kole. Na prili§ vykonne modely
8. Hradec Kr. II; 9. CSSR II; 10. Praha II; 11. Vyikov; 12. Polsko; 13. Dubnica η. V. II; 14. NDR; 15. USA III; 16. Ostrava; 17. Plzefi
Po konstrukcni strance jsou nase mo dely prinejmensim rovnocenni, nebylo vsak mozne vyrovnat handicap, dany vetsim celnim odporem nasich modelil (v6t§im prilmerem motorii ADAST) a chudsxm sortimentem motorii. s o u t E I ra k eto pl An Cj
byla zah^jena tyϊ den v 15 hod. za neustile se horsiciho pofiasi. Zaial vanout silny vitr, ktery sn£sel modely az za nedaleky Vah. Modely, jez soutSzici nedonesli zpet do hodiny po startu, byly diskvalifi-
President N A R p. G. H . Stine na startu raket se zdtl&i (rampa Cenluri). V pozadi p. A . W . Guill
tory vyhovely podminkam pro souteze modeld raket ve tride FAI I a po prejimce namdtkou vybranych vzorkii pod dohledem mezindrodni jury FAI byly uzavreny do beden a vyddvdny az na startu. Typicky raketopldn, s jakS>m letali Ameriiane
s o u t E2
v
d o s t u p u raket se
ζΑτΕ2ί
Po zahdjeni souteze predsedou modeldrsk6 sekce !JV Svazarmu Ing. J. Schindlerem v sobotu 28. kvetna se zaiala v 10 hodin ldtat kategorie raket se zdtezi. Startovalo se v poradi, vylosovandm ve vsech kategoriich po druzstvech. SoutSzici nejdrive predlozil raketu technicke kornisi k oznaieni, obdrzel cejchovanou zatez FAI o vdze 28 g a motor s palnikem. Po pripravS modelu na startovisti odesel primo ke startovacim rampdm. Spojeni ramp (startovistfi) s pozorovacim stanovist&n se delo pomoci praporkii. T ri mirici stanoviste, vybavena teodolity T Z K s vojenskou obsluhou, hldsila telefonicky zmSrend hodnoty do vyhodnocovaciho strediska v letistni budove. Po skonceni letu musel soutezici predlozit raketu znovu technickd kornisi a odevzdat zdt£z. Do konecneho hodnoceni se zapocitaval lepsi vysledek ze dvou meren£ch letu. Pro obi kola souteze smel soutiiic i pouzit pouze jeden model, a to ve vsech kategoriich. Let modelu nebyl klasifikovdn, kdyz se neotevrel padak nebo kdyz soutizici nepredlozil model ve stanovenem case technicke kornisi. T aki nezmSreni vy§ky z diivodu prilis rychliho startu nebo nedostatecneho zbarveni mo delu neddvalo ndrok na opravny start. Po prvnim kole kategorie se zdtezi se zdalo, ze ndm vitizstvi nemuze uniknout. V cele byl bezpecni inz. Jelinek z druzstva CSSR B s 215 m, za nim Praskai z Bratislavy s 211 m, Meller z Polska s 209 m a teprve itvrty nejlepsi American G. H. Stine s 208,5 m. V^kony americ
2
Rodina Eslesova tvorila tispisnd americke dru&slvo B . N a snimku dcera s otceni, tretim tlenem byla matka
doplatilo take cele favorizovane druzstvo Ostravy, jemuz nebyl zmeren ani jeden let. Take polske modely byly velmi tizce m iritelne, a to vinou nepravidelneho chodu motoru. Po vyhodnoceni prve soutezni discipliny nebylo mnoho dilvodil k radosti: prvni ctyri mista v jednotlivcich a prvni dve v druzstvech obsadili Americane! Nasi prevahu v Evrope sice dokazuje treti ai jedenacte misto v druzstvech, ale suverenni vitizstvi Ameriianii bylo prilis necekani!
kovdny. Po nekolika prvnich startech byla soutez navic prerusena a prvni lety anulov0ny pro neiiplnost soutiznich propozic (viz vyse). Podle rozhodnuti mezinlrodni jury na mistS musel byt motor, ktery se oddeluje do raketopldnu, opatren dodaΐεδηέ brzdicim prouzkem (streamer). Na nedostatek, ktery se tykal hlavn£ nasich modelu, upozornili prdtelsky American6. Po teto upravi byla soutiz znovu zahdjena. Jiz prvni kolo ukdzalo, ze zde nebudeme v nevyhode vinou motorii. Starty a lety vetsiny nasich modelu byly ukdzkov6, bo-
D O S T U P RAKET SE Ζ Α Τ έ ί ί ( m e tr y ) Jed n o tlivci 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16 17 18 19 20.
Guill J. T. Stine G. H. Estes G. (pan!) Estes V. Ing. Jelinek M. Richter V. Praskac E. Meller H. Ing. Pazour B. Ing. Drbal M. Horsky Hanousek L. Ziman O. M rizek R. Ventura Dolezal M. Mogora M. Saffek O. Estes B. (sle2.) Guill A. W.
USA I 159 141 USA I 207,5 229,5 USA II 0 228 USA II nezmgr. 220 CSSR II 215 117 Dubnica η. V. 1 151 211,2 211 178 Bratislava Polsko 209 nezmgr. Dubnica η. V. II 170 206 CSSR I 167 202,8 VySkov 81 195,3 Hradec Kr. II 0 194,5 194 Dubnica η. V. I 189 CSSR I 193,8 0 VySkov 187 191,5 Hradec Kr. I 146 190 Dubnica η. V. I nezme?. 187,3 CSSR I 187 172.5 USA II 159 186,7 USA I 186,5 0
Hodnoceno 44 soutSzicich D ru z stv a 1. USA I; 2. USA II; 3. Dubnica η. V. I; 4. CSSR I; 5. Bratislava; 6. Praha I; 7. Hradec Kr. I;
Neustdle ,,vificiho” feditele soutS&e Ing. M . H ordika se nepodafilo ani vyfotografovat na kloudnem svltle
kdo se ridil v pripravS presne na§imi pravidly. Soutez by moznd dopadla jinak za tepleho bezvStrndho poiasi, na kterd mdlo druzstvo USA pripraveno paddky o pnimdru az 2 m(!) z velmi lehkdho polyethylenu. TR V A n I LETU RAKET N A PA D A K U (v te fin y ) Jed n o tliv ci
VitUzne dru&stvo v raketopldnech, zleva: P. Bare!, T. Urban, J . MUIbauer
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. V· 18. 19. 20.
W itkowski J. Koudelka J. Cilik P. Piester L. Guill A. W . Ing. Drbal M. Dolezal M. MUIbauer V. Praskac E. Saffek O. Calkovsky M. Hanousek L. Stein W . Brezina J. Ventura KlimeS Z. Ing. Pazour B. Katona S. Cervenka Jarowiczyk J.
Polsko Hradec Kr. I Hradec Kr. 1 USA III USA 1 CSSR 1 Hradec Kr. 1 Praha 1 Bratislava CSSR 1 Bratislava Hradec Kr. II NDR Hradec Kr. II VySkov Praha II Dubnica η. V. II Macfarsko VySkov Polsko
157,5 71 141,5 81 106 130 79 105,5 104 85 34 66,5 90,5 29 41 77 65 4 24 56,5
0 151 107,5 141 135 0 117,5 0 27 95,5 91,5 90,5 0 89 80 0 76 68 65 0
Hodnoceno 44 soutSzicfch
huzel nekterd az prilis, takze jejich majiteld je nestacili prindst vcas zpdt. Druhd kolo se ldtalo v neddli 29. kvetna za mimorddnd spatndho podasi (vitr, ddSf, chladno). Poradi na prvnich trech mistech se jiz nezmdnilo a zvitdzili jsme bezpecne v jednotlivcich i druzstvech. S O U T E t R A K ETO PLA n U ( v te rin y ) Jedno tliv ci 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
Ing. Drbal M. Bare* P. Ing. Pazour B. Uhlii Z. Jarowiczyk J. Estes G. Katona S. Estes V. Kukowski J. MUIbauer V. Stine G. H. Calkovsky M. KlimeS Z. Saffek O. V aniiek J. Estes B. (sleZ.)
CSSR I Praha I Dubnica η. V. II Plzeh Polsko USA II Macfarsko USA II USA III Praha I USA I Bratislava Praha II CSSR I Praha II USA II
126 123 27 111 99 58 11 68 76 72 67 64 64 63 60 35
0 0 117 0 0 90 81 76 35 45 15 45 43 37 8 57
9. Dubnica η. V. II; 10. VySkov; 11. PlzeK; 12. USA III; 13. Macfarsko; 14. Ostrava; 15. Hradec Kr. I; 16. CSSR II; 17. Hradec Kr. II
Vzhledem k podasi se osvedcily jednoduchd solidni raketopldny typu „SKY SLASH" (ldtali s nim prvni dtyri s vyjimkou Barese, ktery mdl model s eliptickym kridlem a vyskovkou). Americke velmi lehke a male raketopldny s odhazovacim kontejnerem se v silne turbulentnim ovzdusi neprosadily. Takd polskd miniatixrni raketopldny byly nespolehlivd (s vyjimkou Jarowiczka). Celkovd se dd fid , ze v tdto kategorii jdeme spravnou cestou a ze o jeStd vyraznejSi dspSch nds pripravilo nepriznivd poCasi. S O U T H R A K ET V TR V A N i LETU NA p a d Aku
V tdto kategorii musela opSt mezindrodni jury upravit pravidla, kterd nebyla presnS v souladu s prozatimnimi pra-
Start rakety se z d ltz i ostravskeho A . K leina z vlastni bytelne plechove rampy
17. 18. 19. 20.
Ziman O. Cervenka Ventura Mogora M.
Dubnica η. V. I VySkov VySkov Dubnica η. V. I
57 18 55 37
34 57 0 54
Hodnoceno 44 souteiiclch D ru z stv a 1. Praha I; 2. USA II; 3. CSSR I; 4. Dubnica η. V. I; 5. Polsko; 6. USA I; 7. Bratislava; 8. Praha II;
MODELAft - 7/1966
M im o so u t6 z Kamenov Velinov Dobrev
117 0 63
0 76 63
D ru z stv a 1. Hradec Kr. I; 2. CSSR I; 3. Polsko; 4. Hradec Kr. II; 5. Bratislava; 6. VySkov; 7. USA III; 8. USA I; 9. Praha II; 10. Praha I; 11. NDR; 12. CSSR II; 13. Dubnica η. V. I; 14. Ostrava; 15. Dubnica η. V. II; 16. Macfarsko; 17. USA II; 18. Plzeft.
Soutdz raket v trvdni letu byla zahdjena soucasnd s druhym kolem soutdze raketopldnu. Takd zde platilo zvldStni - napr. pro leteckd modeldre nepochopitelnd prisnd - pravidlo, 2e model must b^t vrdcen do 1 hodiny na misto startu. Doplatilo na ηέ 10 modeldru. Poldk Witkowski rnuze ddkovat za vitdzstvi asi takd tomu, ze letdl jen v 1. kole, za pomernd je§td lep§iho podasi. Takticky a hlavnd kolektivnd zaldtalo vitdznd druzstvo Hradce Krdlovd I, kterd pouzilo vlastni motory a vdtSinou hedvdbnd paddky. Poldci pouSivali vlastnich polyethylenovych a americkych paddku zn. ESTES a CEN TU RI. Na§i
Reprezentaini dru&stvo C S S R raketopldnu) a O. Saffek
vidly FAI. „Vtip“ teto souteze je v taktice pouziti libovolne velkeho padaku podle povetrnostnich podminek, zatimco nase pravidla predepisovala maximdlni velikost 340x340 mm. Ndhodou vzhledem k silnemu vdtru se ukdzala prdve tato velikost jako nejlepsi a tak nebyl dotcen nikdo,
Bulharsko Bulharsko Bulharsko
1, zleva: R . M rdzek, Ing. M . Drbal (v itiz
reprezentanti mdli vdtsinou hedvdbne svdtlicovd paddky. Ameridand ldtali s pa ddky o prumeru 30-50 cm. Jejich rakety byly delsi nez ostatnich soutdzicich (asi 40-55 cm) a postavend z velmi lehkd balsy a papirovych trubek. (Dokon£etii na sir. 4)
3
p Redv Ad En Im
mela vyvrcholit technickd zajimavost prvniho mezindrodniho setkdni raketovych modeldfvi. Silny ddsf a „surovy“ vitr vsak pfimdly pofadatele k zkraceni a ani propagacniho diinku nebylo dosazenoj protoze zde vytrvali jen ti nejhouzevnatej§x. I tak jsme ale viddli ukdzky, kterd zarucuji, ze raketove modelerstvi neztrati hned tak na zajimavosti a ze dalsi rychly vyvoj nove odbornosti je zfejmy. Bezvadne fungujici dvoustupnove rakety pfedvedl nejen American G. H. Stine, ale takd Ing. Horacek, Ing. Jelinek a O. Ziman a bulharsti soutezici Dobrev, Velinov, Kamenov (Skoda, ze startovali mimo soutez, jejich vykony v trvdni letu na paddku byly velmi dobrd). Po prve v Evropd letdla take raketa s fotoapardtem CAMROC (viz MO 4/66, pozn. red.),
kterou osobne pfedvedl jeji konstrukter a vyrobce Vernon Estes. NaSi modeldfi Ing. Horddek, Bare! a Mrdzek pfedvedli makety raket V-2, Viking a Astrobee 300 na motory ADAST 5/6. Velmi zdafily byl take start tfimotorovd rakety presidenta NAR, pana G. H. Stine. Nove konstrukce raketopldnu demonstrovali Ing. Drbal (skldpdci kfidla) a O. Saffek (kachna s menitelnym dhlem sefizeni). Velmi hezky postavend modely a pfislusenstvi pfedvedl majitel firmy CEN TU R I, pan Larry Piester. ★ O P R A V D U TO N E J L E P S t pfislo nakonec. Srdecne setkdni p fi zdverecnem vecirku a rozdileni cen jiste zustane dlouho v pameti vsech. Mnozstvi origindlnich „raketovych“ pohdru, vecne ceny, knihy, umelecke tisky, zlate hodinky od letecki spolec-
• M e zi m noistvlm vicnych cen jsm e s i povsim li piknych plastikovych stavebnic kosmicke kabiny Ge m ini, j e i vinoval vltizu m vSech kategoril newyorsky obchodnl dum.
. . . 3 , 2 , 1 , - STA RT! • Kdo js te tam nebyli, predstavte s i trojuhelnlk o deice stran asi 20 km, s vrcholy Νονό Dubnica, Dubnica-SIdvnica a VrZatec. jlz d y po onom trojdhelnlku si budou asi dlouho pamatovat vsichni ucastnici s o u tiie , nebot je absolvovali dilem ja ko pdni, dllem ja ko kmdni - to znamend tla iili, zejm ena v ijseku VrZatec-osada a Vrsatec-horskd chata. • Prvni prijezd za tmy po ,,kamzi2i stezce", mirici kamsi do nebe, byl zvI&K puvabn^. PFed veceri si tu zasportovali i oba president! (O. Saffek a G. H. Stine), cestujici spolu ve ,,5kodovce". A cerstve pratelstvi se hned utuzilo v tvrdych podminkach: Ota pracoval ve stroji a Harry venku v bahni. Pokladal to dokonce za ,,very in terestin g '‘ a tlacil viechno dalii, co mu ve tm i pFiilo pod ruce. • Redact s o u tiie Ing. M . H o rdiek p ro ilv a l u t so u tiie n l n ik o lik dnu pfedem . Prvnimu, trochu vdhavim u zdvodnikovi Steinovi z NDR poskytl nejen pobyt v domdclm prostredl, ale upevnil jeho spor tovni sebevidom l, nebot mu vStipil do hlavy mnohe „dubnicke zkuSenosti“ . • Poradatelsky klub a matersky zavod Adast se v pravem slova smylu vyznamenaly. Vymysleli si tak£ i ryze modelaFske suvenyry - mosazne za-
CESKO SLO V EN SKO U
t i i e . PohotovS se vyrovnal i i s nepredpokladanou ucasti zen a mill pro n i vcas speciilni ,,iensky s u v en fr" - bizuterii, zatimco nejvice ocefiovanym panskfm suveni?rem byly m otory Adast v exportnim baleni.
• Po skon ien l s o u tiie byli u i u iastn lci bez ohledu na ndrodnost tak zajedno, i e byli sto zazp iva t hrom adni „Skoda Id sk y··.
• Rekord „ve smOle" m i zase Ing. M. Jelinek z poradajiciho klubu, jemuz uletilo vSechno, co m ohlo: raketoplin i raketa s padakem, jii i souperi predvidali dobre umistini.
• Ameriiane navitfvili pri cesti vgechno, co staiili, mimo jin i tez Narodni technicke muzeure v Praze. Letecki expozice se jim tak libila, ie mit to blii, byli by u r iiti stilymi nivitivniky. Nad expozicf raket u i takovi nadSeni nejevili, ale bez dlouhiho rozmyilenf nabidli material k jejimu obohacenf.
• Ο I. m ezindrodnl s o u t iii modelu raket se rozle t ily do sv ita zprdvy i obrdzky p riiin in lm novindru z e Signdlu, i T K , bratislavske televize, Techniky a ip o rtu , Letectvl a kosmonautiky a sa m o zre jm l n a il redakce. Pro American M odeler s i „b ro u sil t u ik u " p . G . H . Stine, pro M odel Rocketer p. ] . Kukowski, pro Skrzydlata Polska p . Elszstein . • O kvaliti 2s. modelu se dozvidi i navitivnici nirodniho leteckeho muzea ve W ashingtonu. Am eriitf modelari tam odevzdaji modely raket A -i (V-2) a Meteor MR-1, postaveni Ing. M. Horackem a O. Saffkem.
SO UPRAVU
Neuveritelne se tedy stalo skutkem. Popisovartd souprava je vyrobkem ndrodniho podniku ZH D Ejpovice, ktery v soucasne dobeje jiz zhotoven v male ovefovaci serii. V provozu zkouseji soupravu T O N O X 04 δίβηονέ L M K Rokycany, soudruzi Liehman, Muller a Stepdn. Vyrobni podnik pfipravuje seriovou vyrobu, jez bude neprodlene zahdjena, bude-li o novou soupravu dostatecny zdjem. Ucelem tohoto ildnku je prvni pruzkxim trhu. Proto jej bedlive proctete, uvazte sve ndroky a moznosti ajestlize tndte vdzny zdjem o koupi takove soupravy, N E V A H E JT E ji objednat co nejdfiv. Pouzijte k tomu vyhradne pfipojeny listek.
T echn icki lidaje: zaruceny vysokofrekvencni vy'kon vyz^feny antdnou 100 mW ; pracovni kmitoiet 27,12 M H z; kmitocet fizen^ krystalem; modulacni kmitoiet 2—10 kHz; neni mo2ne vysilat dva povely souiasne; nap&jeci napeti 12 V ; zproje NiCd 225, doba provozu 6 hodin;
4
• Bihem so u tiie a zejmena po jejim skonceni byla v cinnosti bursa na v^minu motorO a raket (s podpisem byvaiiho majitele) a veikereho materiilu. Nem ila sice ,,uredni punc", ale fungovala neobycejni cile.
• Rekord v b ro d in i (nebo plavdnl?) pres Vdh d r i i krdlovehradecky s o u tiilc i C illk , co do podtu absolvovdni trasy i d o d rien i la su podle pravidel.
CTYR PO V ELO V O U
V ysilai T O N O X 04
nosti P A N A M , stavebnice, motory a modeIdrsky material a pro kazdeho ddastnika velmi pekny diplom. Poradatel a n. p. A D A S T udelali opravdu vsechno, aby prvni setkdni melo i spolecensky Uspech. Cim pozdeji do nod, tim vice tnizely jazykovi zdbrany a sdelovdni dojmit a zkusenosti bylo bezprostrednejli. U&itecni bylo i setkdni dvou nejvetsich americkych vyrobcu E S T E S a C E N T U R I s nasimi vyrobci A D A S T a IG RA. Hodnotit sportovni tispechy na soutezi, kterd mela vlastne svetovou premieru, neni snadne. Pohled na vysledky jednotlivdi i druzstev potvrdi, ze nase prvenstvi v Evrope je prozatim jasne a ze bychom mohli dostihnout i U SA , kde md tento sport jiz desetiletou tradici. Ziskali jsme take neocenitelne zkusenosti, prislib trvaU spoluprdce a hlavne pfdtelstvi modeldrit z riiznych zemi, coz byljeden z hlavnich c Hit cele souteze.
rozmer skfine 195 x 100 x 45 mm; rozsah provoznich teplot — 10 az + 55° C; odolnost proti klimatickym a mechanickym vlivum; vdha 900 g vcetnS ant6ny a zdrojvi. Ve vysilaii TONOX 04 je pouzito zdkladnich principu zapojeni z nejlepSich aparatur, kterd jsou na svetovdm trhu. V podstatd jde o vysilai T R IX (kon-
• A u p ln i naposledy byli A m eriia n i v p ra isk e modeldrske p ro dejn i (P a riisk d u l.). S etfit nem useli (nakupovali u nds hned po prljezau id s ti o bleienl a byli spokojeni), ani n ech tili - byli to piece modeldri v m o d eldrski p ro d e jn i! J e n le p ies oboustrannou dobrou snahu doZIo nakonec k zvyZenl akumulace jen ndkupem pldnku rady M o deld i. Nad ostatnfm v r t ili hlavou je Z ti na letiZti v Ruzyni a nepochopili, ja k muie m e sta v it tak dobre modely z toho, co obchod Drobne z b o ii n ik d y i v ltd n i n a b lzil
struktdr J. Samek) rozSifeny ο 1 kandl a proveden^v jind dpravd. Vysilac je vyroben z dostupnych deskoslovensk^ch souddstek, kterd jsou vybirdny a zkouSeny. Niklkadmiovd dlanky se nemusi pfi dobijeni vyjimat. Na boku vysilace je umistdn konektor, ktery slouii pro zasunuti vidlice propojovaci Snury NS 01, kterd se druhym koncem zasouvd do nabijede (viz ndcrt zapojeni konektoru na obr. 8). Do tdhoi konektoru muieme pfipojit kapesni zdroj. Pfi zasunuti kapesniho zdroje se soudasne odpoji vlastni zdroj ve skfini vysilace. To umo2nuje vymdnu zdrojύ za provozu vysilade. Pfi nabijeni zdrojii ve vysilaci dojde po zasunuti konektoru - vidlice §nury NS 01 k automatickemu odpojeni vysilace od zdroju, takie tranzistory vysilade jsou chrdndny proti pfepdti, i kdy2 uzivatel opomene vypnout vypinad vestavdny v panelu vysilace. Nedoporucujeme zapojit vysilac do provozu ihned po nabiti zdrojti. Choulostivou souddstkou je fidici pdka, kterd spind miniaturni mikrospinade. Pfestoie dorazy pdky jsou dobfe zaji§tdny, doporudujeme pfi transports pdku vysroubovat. Pouiitd niklkadmiovd cldnky mdni kapacitu, a to v zdvislosti na okolni teplotd. Pfi teplotdch pod bodem mrazu jejich
MODELAR . 7/1966
R A D I EM DALKU
kapacita rychle klesd, rovne2 pri vys§ich teplot&ch se nelze spolehnout na plnou kapacitu. Viiko zdroje, a to jak ve vysilaii, tak v kapesnxm zdroji, m& velmi jemny dvouchody zdvit, ktery zaru5uje, ze se samovoln£ neuvolni, av§ak vy2aduje jemne zach&zeni pri zasroubovdvini. VSechny Cldnky NiCd jsou v miste izoladniho ΐέβηέηί je§t6 zality Epoxy 1200. T im je zaruceno, 2e ,,nekvetou“ a postaci kontrola asi po pul roce. Prijim ai T O N O X 04
je vyroben jako celek νδείηέ filtrii a patfiinych spinacich obvodu. Jeho rozmSr je 55 x 83 x 48 mm. Vlastni pfijimac je opatfen vstupnim vf zesilovacem, kter£ je zde velmi ucelny ze dvou duvodu. Chrdni superregeneracni pfijimaC pied vlivy ant6ny, tak2e nezdvisle na druhu pfipojene ant6ny a jeji instalaci je kmitoiet pfijimade 27,12 MHz. Je tedy. mo2n6 nastavit piijimai u vyrobce a v modelu se ji2 nemusi doladovat. KromS toho vf zesilovafi zamezi vyzarovdni do ant6ny. Tim je zamezeno ruSeni jinych modelu pfi sout£2ich apod. Napdjeci napSti je 6 V ze zdroju NiCd 225 ve vlastni zdrojov6 skfince, kterd je omezena dvoupolovym konektorem - z£suvkou. Propojovaci vedeni mezi zdrojem a pfijimaCem je pferuSeno vestavn^m vypinaCem, ktery slou2i jak pro vypindni zdroju 6 V, tak pro vypindni baterie k servum. Na vedeni 6 V je paralelnfi pfipojen konektor pro nabijeni, ktery je shodny s konektorem zdrojove skfinky. Neni tedy nutn6 pfi nabijeni vyjimat zdrojovou skfinku z modelu, ale pouze vhodnfi umistit a pfipevnit konektor na model, aby bylo mo2n6 do konektoru zapojit nabijeci δήύηι NS 02 (viz n£6rt zapojeni δήύΓ na obr. 3). Pfi nabijeni zdroj ύ pfijimaie je nutnd ζν^δεηέ opatrnost. Je zapotfebi v2dy vypnout vypinai, kterym odepneme zdroje od pfijimace, a pak zapojime nabijeC. Nabijeci konektor - z&suvka na modelu nem£ rozpinaci kontakt, nebof je z vdhov^ch dύvodύ pouze dvoupdlovi. Napdjeci napSti pro serva je mo2n6 volit bud jednou 4,5 V nebo dvakrit 4,5 V se spolein^m stfedem ± . To umo2nuje pou2it nfikolika druhO serv. Velmi vhodn6 je servo M W S ΕΝ 1, kter6 je mo2no pou2it jak pro ovMddni kormidla, tak pfipusti motoru (plyn). Rovn62 vhodne je servo BU D O M A TIC 1, vyrobek L M K Svazarmu v Ceskych Budejovicich. Obe ζπιίηδηά serva byla vyzko^ena v prototypov6 s6rii a ρΐηδ se osv6d£ila. Lze take pouzit nekteri zahranicni serva. Spinaci obvody pfijimace TO N O X 04 jsou osazeny rel6 M W S AR-2, jejich.2 kontakty jsou vyvedeny na m iniaturni elektronkovd sokly. Z vy§e popsanych duvodu je mo2n έ udelat v pfijimaii riiznd zapojeni, a to podle pou2it6ho napSti a druhu serva (viz obr. 4 a2 9). Propojovaci vedeni mezi zdroji 6 V; 4,5/4,5 V a pfijimace m m£ νδβΰίι^ konce ukonieny konektory podle obr. 3. K apesni zd ro j NTX 012 je velmi vhodnym doplhkem k vysilaci TO NO X 04, proto2e prodlu2uje dobu spolehliviho provozu. Uplatni se tudi2 zejmena v pfipadech, kdy se ovlddd jednim vysilacem brzy po sobS nSkolik pfijimacii v rnzn^ch modelech (ονίδηέ ldtdni v klubech).
MODELAft · 7/1966
N abijeh N TRK 02 ζβίϊδί^ε nabijeni jak zdrojii 12 V, tak zdroju 6 V. Pfi nabijeni Cldnkti NiCd 225 je nutnd dodr2et sprivny nabijeci proud, maximdlnS 22 mA. Tuto hodnotu uvedeny nabije£ ζβίϊδίυίβ zcela spolehlivS, tak2e nehrozi zniieni ilinku neodbornym nabijenim. K propojovdni zdroju a nabijece slou2i ν^δε ζπιίηέηέ sn u ry NS 01 a NS 02. Kapesni zdroj se zasouvd pfimo do nabijece. Vyrobce £eka na zakazniky
Ridiovd fidici souprava TO NO X 04 bude doddvdna po zavedeni v^roby
Capcsni zdroj N T X 012
o b j e d n Av k a — p o p t Av k a *) Objednavam (e) zavazne - iin im (e ) poptavku na**) — tyto vyro b ky 1. V ysilai T O N O X 04
......................... kusu
2. P?ijima2 T O N O X 04
........................ kusu
3 . N abijei N T R K 02
......................... kusu
4 . Kapesni zdroj N T X 012
........................
5. S h u r a NS 01
......................... kusu
6. S h u r a NS 02
......................... kusu
V p rijim a ii zadam(e) o - standardni zapojeni - alternativu δ. 1 Objednavdm(e) kompletni soupravu T O N O X 04
kusu
......................... kusu ........................ kusu ......................... kusu
(P fi kom pletni souprave nevypisujte polozky 1-6 ) *), **) N ehodici se sk rtn e te
5
7. Obr. Z a p o je n i s e rv a B U D O M A T IC 1 pfi p oufiti dvou baterii a p oufiti k ovladini kormidla O br. 8. Z a p o je n i k o n e k to ru ve vysilaS i ie ln i pohled na konektor O br. 9. S e rv o M W S Ε Ν 1 - zapojeni na 1 baterii, vhodnd k ονΙΜ άηί pfipusti m otoru pfi standardnim zapojeni
Obr. 1. S t a n d a r d n i z a p o je n i na 1 baterii, vhodnd p fi pouZiti serva podle obr. 5 pro korm idlo a pfi po u fiti serva M V VS Ε ίΊ 1 podle o br. 9. Schem a je kresleno v pohleda na delni stranu pfijim aie
O br. 4. Z a p o je n i s e r v a M W S Ε Ν 1 pohled na konektor (vidlici) ze strany pijenych koncCi. P oufiti pro 2 baterie a vhodne pro kor m idlo O br. 5. Z a p o je n i s e r v a B U D O M A T IC 1. (V y rib i L M K Svazarm u Ceske BudSjovice. Objednavky na adresu: J an F rie d l, Ceske Budfijovice, B ofeny Nem cove 44) O br. 6. S e rv o M W S Ε Ν 1 - zapojeni pro 2 baterie a p oufiti k ovldddnt pfipusti m otoru. Servo zastavuje v jakekoli poloze a v krajnich polohach v y pini m otor
O br. 2. A lte rn a tiv a 2 B - zapojeni n a 2 baterie, v h o d n i p fi po u fiti serva podle obr. 4, obr. 6, 7 O b r. 3. Z a p o je n i z d ro jo v y c h S M r p f ij im a ie - pohled na vidlice ze strany pajen^ch koncu
z vyrobniho zdvodu primo zdkaznikovi. Tato informace je soucasti pruzkumu trhu, ktery v soucasne dob6 provadi vyrobni zdvod 2elezorudn£ doly a hrudkovny n. p. Ejpovice. V ^roba bude zahajena, b u d e-li dostatecny zajem zakazniku. V kladn£m p r ip a d i zacnou p rv n i dodavky od 1. 9. 1966 a objedn£vky budou vyrizovdny postupnS. N a pripojen6m tistS nem fo rm u la ri zasilejte laskav£ p ro rok 1966 jen zavazne o b j e d n a v k y a p ro pozd^jsi dobu m uzete za sla t bud’ objedndvku, nebo poptavku. Vyrobce poskytne pulroini zdruku na v§echny dily soupravy jim vyrobene (kromS serv). Bude take prov£d£t garancni i mimogaranCni opravy a pfi mistrovskych a mezindrodnich sout£2ich bude poskytovat servisni sluzbu pro odberatele svych vyrobku. Maloobchodni ceny
uvddime predbSznS inform ativnS tak, jak je vyrobce navrhl ke schvdleni. Vysilae TONOX 04 1000,- K£s PfijimaC TONOX 04 1 1 0 0 ,- K£s NabijeC N TRK 02 1 6 0 ,- K6s Kapesni zdroj N T X 012 1 5 0 ,- Kcs Sfmra N S 01 2 0 , - Kcs Snura N S 02 1 9 ,- K6s
Jm6no a prijm eni Adresa
Kompletni souprava TO NO X 04 νδβΐηέ dvou serv 2680,— Kcs Co a jak objednat
K jednomu vysilaci je mo2no objednat vice prijim aiu. U pfijimaie je nutno uvest zpusob zapojeni serv, a to bud standardni zapojeni nebo zapojeni podle alternativy 2 B, ktere jsou vySe uvedeny. Pfi pou2iti zahranicnich serv je nutno k objednavce pfiloiit vykres pozadovaniho zapojeni rele. Doplfiky k souprave TO NO X 04, tj. nabijec N T R K 02; kapesni zdroj N T X 012 a propojovaci §Mry je τονηέζ mo2no ob jednat v libovolnim poctu kusu. Ndroinym zdkaznikdm mu2e vyrobce v individudlnich pfipadech dodat k objednani souprav£ i 2 kusy serv, a to za pfedpokladu, ze bude objedndna kompletni souprava v tomto slozeni: 1 ks vysilai T O N O X 04; 1 ks pfijimac TONOX 04; 1 ks nabijefi N T R K 02; 1 ks Snura N S 01; 1 ks §Mra N S 02; 1 ks servo M W S ΕΝ 1; 1 ks servo BUDOM ATIC 1. K takto dodane soupravS bude liitovdn manipulacni pfiplatek 40,— Kis. Podrobny popis zafizeni, uvedeni do provozu a pfipadnd sefizeni bude soucdsti dokumentace, ρπίοζεηέ k expedovane souprave.
.....................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................................
C islo obcanskiho prukazu .................................................................................................................................. O b jed n ani vyro b ky si preji (eme) dodat ........................................ (m e s ic ).........................(rok) Soupravu zaplatim(e) 14 dnu pred dodanim predem doruienou slozenkou.
podpis (razitko )
Objednavku vystfihnete, vyplftte, vlozte do obilky a zaslete na adresu:
— 0 J
L @ J
2elezorudn6 doly a hrudkovny narodni podnik, odbyt
Ejpovice p. Dysina u Plzne
6
Obr. ^
Obr. 9
MODELAR . 7/1966
M. M U SIL Μ. V O S T R f
(2. pokracovdni) PAD je povazovdn za nejt£2Si akrobaticky obrat, jehoz ciste provedeni je velmi obti2n0. Je take posledni v naSi fad£ zakladnidi akrobatickych obratii, k jehoi provedeni staci vygkove a smSrove kormidlo bcz nutnosti soucasneho vychyleni obou. Obrat zaineme letem po vetru, ktery pomdh^ drZet model pri skluzu dolu, aby nepfepadl na zada (fdze 6—7). Teoreticky je obrat jednoduchy. ZvySenou rychlosti letime po vetru. Stdhneme plyn a opatrnym pulsovdnim vyskoveho kormidla nahoru pfevedeme model do strmeho stoupdni. Smerovym kormidlem udr2ujeme pfesn£ vodorovnou polohu kfidla, aby se model ncklonil na n£kterou stranu. Rychlost postupne klesd ai do zastaveni. V tomto okamZiku, ne vSak drive, dotdhneme vySkovd kormidlo. Model sjede ζρέΐ po ocase, pfeklopi se pfedkem dolii a pfechdzi do letu stfemhlav. Povolime na okamzik pfita2eni vySkovky a potom pulsovdnim prevedeme model do vodorovndho letu. Potud teorie. Skutecne provedeni md mnoho tiskali. Pulsujeme-li vySkove kor midlo nahoru prilis dlouho nebo ostre, pfejde model ji2 ve fdzi 3—4 na Zdda a provede nepovedeny zlomeny pfemet. ObrdcenS, pritdhneme-li vy§kovd kormidlo mdlo, stoupdni je mdlo strmd a cely obrat je nevyrazny. Ddle je velmi dvilezitd udr2et pri stoupdni kfidlo vodorovne, aby se model nenaklonil na stranu, protoie by misto pddu provedl nepovedeny souvrat. Pfitazeni vySkoveho kormidla ve fdzi 6 je velmi choulostive. Pfitdhneme-li brzy, kdy model md jeste dopfednou rychlost, prejde na zada do nepovedendho pfemetu. Pfitdhneme-li pozdS, asi ve fdzi 7, kdy model ji2 padd po ocase, pfepadne pres zdda. Toto je pak zvldStni obrat, ktery se jmenuje pdd dozadu. Pfi sprdvndm provedeni md letoun vyjit z pddu ve stejndm sm£ru a ve stejnd vy§i, v jake obrat zacal. Υ Ϋ ν Κ Τ Κ Α je obrat, pfi nem2 se letoun otdii kolem svych os v autorotaci a proudnice vzduchu na kfidle jsou liplne nebo
MODELAR . 7/1966
zcdsti utrifeny. V poldrnim diagramu je tento stav za vrcholem poldry. Rychlost otddeni i svisld rychlost letounu (klessdni) se po nekolika otodkdch ustdli na rozdil od spirdly, kdy proudeni na kridle je ve stavu normdlnim, neutrSenem a rychlost i ndklon letounu se neustale zvet§uji. Letoun je rnoino pfivest do vyvrtky i pfi rychlosti vet§i ncZ je rychlost minimalni, dojde-li k pfekroceni kritickeho dhlu ndbShu za souCasndho popudu k zataceni. Vyvrtku zacindme obvykle letem proti vetru v dostateind vySce. Stdhneme otddky motoru a poddlne vyvazeni (,,trim“) pfestavime na „te2ky na ocas“ . Model snizuje rychlost a pulsovdnim vygkoveho kormidla mu v tom pomdhdme. Jakmile se rychlost sniii tesnS pfed hranici pddu, dotdhneme vySkovd kormidlo a vychylime smdrove (fdze 3). Model, ktery je v nata2ene poloze, sni2i pfedek a pfejde do vyvrtky. Obrat ukoniime tim , 2e obd kormidla pustime. Model pferuSi toceni a pfejde do strmdho letu, ktery vyrovndme normdlnim zpusobem. Pfiddme plyn, upravime poddlnd vyvdieni a pokradujeme v letu.
PA D : 1 pfim £ let zv^Senou rychlosti; 2 piechod do stoupdni; 3, 4 stoupdni; 5 vrcholn^ bod - zasta veni; 6 zaidtek pddu; 7 pdd po ocase; 8 pfeklopeni na hlavu; 9 vybrdni; 10 pHmy vodorovny let. V ysvitleni zkratek: K P kfiddlka vpravo, K L k fiddlka vlevo, VN vydkovd korm idlo nahoru, V D ν£5kovd kormidlo dolii (potlaiit), T N trim (poddlni vyvdienO nahoru, T D trim d o li, S P smfirovd kor m idlo vpravo, S L sm irovd korm idlo vlevo, M O m otor otevfen (piny plyn), M Z m otor zavfen (voln o b ih ).
Nestaci-li navrdceni kormidel do neutrdlni polohy k ukonceni vyvrtky a model pokracuje v toceni, potlacime krdtce vySkove kormidlo a vychylime smdrovd kormidlo proti smyslu todeni. Uvedeni do vyvrtky a vybrdni z ni je u jednotlivych typu letadel rozdilnd a nutno je vyzkou§et. ~ Nektere modely, prdve tak jako velkd letadla, jdou do vyvrtky snadno a snadno z ni vychdzeji, jind se tezko uvddeji do vyvrtky i obtiZnS se vybiraji. Na vlastnosti modelu ve vyvrtce md vliv mnoho dinitelu, jako pomer ploch pfed td2iStem a za nim, rozlozeni hmoty, poloha teziitd, tvar profilu kfidla a tvar nosne plochy, umisteni, tvar a velikost ocasnich ploch a kormidel a velikost je .'ch vychylek. Nejde-li model pfes veSkere snahy uvdst do vyvrtky, byva tfeba zvet§it vychylku smerovdho kormidla nebo casto celou svislou ocasni plochu. ZvldSte u vetrohu byvd (vlivem konstrukcnich ndvyku z volne letajicich modelu kategorie A-2) svisld ocasni plocha mala a vzepeti kfidla pfiliS velke. Pro fizeny model je tfeba pfiblizit se v tomto smeru vice skutecnemu vetroni.
1 2
3 ^
5
6
7
8
9
V Y V R T K A : 1 pfim y vodorovny le t; 2 zm enlovdni dopfednd rychlosti; 3 pdd po k fidle; 4, 5 vyvrtka; 6 konec vyvrtky; 7 let stfem hlav, zaCdtek vybrdni; 8 vybrdni z letu stfem hlav; 9 pfim y vodorovny let. Zkratky jsou shodnd jako u pfedchdzejiciho obrdzku (pdd).
( Pokracovdni)
7
START
Asi pred tficeti lety, kdy u nds doznivaly kluzdky s jednoduchym potahem kridla a pfechdzeli jsme na vetrone s „tlustym" profilem (oboustranny potah kridla, jak jej dnes zndme), prilel k ndm z Nemecka novy zpiisob startu vetrofiu: vlek na gume prodlouzene niti. B yl spjat se jminem tehdy ve svete zndmeho a tispesneho ne: •ckeho modeldre H. Winklera. Pozdeji nastal rychly rozvoj jinych kategorii, predevsim g, u pohdnenych modelu kateetrone gumou se zapomnelo. gone Wakefield
\
jak kolik djaSi v zemij zdvisi nhjen na jeho ddku je usit ze \esti dilti, nejldpe tri cervelikostij,'iale i na liilosnosti pii&y a zpuvenych a tri bflych. Jako materidl se sobu zatluceni/Vhoc ny material ήa kolik osveddil silon, ktery netrpi povetrnosti. je tfiCba duralovy ijhelnik 30 X 30, X 3 Strih na paddkovy dil otiskujeme ve skudlouhy 400 mrp. Dolni konec je ίεδηέ velikosti (poatisk), bez pridavku ocen, v homim jo dira a v ni pevr na §vy. Shury jsou zNtlustsi pletend koKolik muze byt samozfejme ηορηέ rybarske Sfmryt Ostatni detaily i ocelovy, nevyhodou vsak je vdtSi vdha Jsou zrejm'd z kreslendho pbrdzku paddku. pfi transportu. )ulezit6 je to, aby pad^t byl pri tahu vdhy 1,5 kg vytdhne tato kvnS slozen a kladl tak p r\ stoupdni mo guma bezpednd. Te; si nebo velmi rychld dels maly odpor. Po vypacmuti krouzku modely vyzaduji dv<: gumy pfesnd stejnd nit£ \z hdCku modelu se musi paddk dlouhd. Polozime-li vsak gumy vedle snadnb otvirat. sebe, je tah na zadd ku vleku pfili§ velky PHpruva ke startu. Zatloi^i kolik, a model hy se mold—cozldmat. P rotojfi- prekont rolovat zda dobfe d r2 i\v zemi, konec druhd gumy ipevnen na samostatzapnout gtnnu, silonovy vlasecl paddk ndm koliku, ktery se zatluce asi 15 m s krouzkem a rozvinout je po vqtru. Se stranou od prvniho. Tim se dosdhne rovsilonovym vlascem jdeme tak dal^ko, ai nomdmdjSiho tahu bdhem celdho vleku. se guma napne na nfckolikandsobok svd Paddk usetfi hodnd chozeni se Sniirou. puvodni ddlky. Samozfejme nenapmdme ZvlddtS vane-li trochu vitr, napne se gumu az na mez pevnosti, ale odaurci sniira pekne do smeru vleku. Vrchlik patdto metody startu m6li zase nekolik hod proto, ze gumu napjali jen ml Model md vyletfit asi takovou rychlo! k r u h <&20~~’Q nebo i v£t§i, jakou md na konci preme Ik m o d e /u ) \ tj. asi dvojndsobnou ne2 normdlni rycl lost. Kdyz jsme neddvno prohliieli iasopis ,M0del“, v§imli jsme si v disle 2/1966 dldnkus K. T. Zecha: „Pro£ tak jednoduSe?“ . Popisuje v nem podrobne stary, ddvno zapomenuty a znovu objeven^ vlek vdtrond na gumd, kterd je prodlouSena Smirou. K. T. Zech jej upravil, vyzkou§el a s lispdchem pouiivd pro R/C vdtrond. Vrdtil se k ndmu proto, ze casto ldtd s R/C vetronem a nemd pomocnika - modeldfe, ktery by mu model vytdhl na §nure. Zkou§el to s cizimi lidmi, nikoli modeldfi, ale ti mu model nekolikrdt poSkodili. Naproti tomu za nekolik let, co startuje sve modely gumou (krome soutdzi)j nemdl ani jedinou nehodu vlivem vleku gumou! K vleku je potfeba: 30 az 35 m gumy o prurezu 4 x 4 mm, 100 m silonovdho vlasce o 0 0,6 mm, nekolik krouzku a malych karabin, kolik k zatluceni do zeme a paddk na konec silonovdho vlasce. Priprava simry. Na jeden konec gumy o prurezu 4 x 4 mm a ddlce 30 az 35 m privdzeme dukladne malou pevnou karabinu. Na druhy konec uvdzeme kovovy krouzek. Na krouXek uvdzeme silonovy vlasec o prumeru 0,6 mm dlouhy 100 m. druhy konec vlasce upevnime karabimi/ilekPiz pozddji zavdsime paddk. Kolik nailpmit^ni musi byt mohutny, aby jej tah gumy nev^TtkLag^zeme. To,
s n u r y p r is it
c /tra 0 2 0
k rrc h tik u
s e v s ity m K ru h ern
Model md byt hozen asi pod lihlem 45 vzhuru, ne m6n6. Vypusti-li se mode vodorovnS, ziskd tahem gumy velkou rych lost a ndsleduje prudky „zlom“ vzhuru ktery u slabe dimenzovanych modelu muze skoniit zlomenim kridla. Pfednosti tohoto zpusobu startu „guma silon“ neni jen to, ze muzeme Idtat bez pomocnika, ale takd pruznost pri stoupdni modelu. Mdloktery prumdrny modeldr se dovede tak rychle prizpusobit zmdnenym podminkdm - smdru a rychlosti vdtru jako na§e giuna. Jestlize model je dobfe zaldtdn a pilot tento zpusob startu ovlddd je mozno startovat i se slab^m vetrem v zddech, napr. kdyz se termicky vitr bdhem dne mdni. Dulezite je to, aby model byl vypusten rovne, bez ndklonu na nektere kridlo Maly naklon lze sice vyrovnat okamzitym zdsahem rizenym smerovym kormidlem velky ndklon vsak vede k neodvratndmu stoieni do zemd; to ostatnd plati pro kaSdy vlek na δήlire i bez gumy. Zpracoval M. Musil, dipt. tech.
k r u h φ 15
POZNAMKA RED A K CEjN ebyto by vhodnd vyzkouSet tento paddk i na nor mdlni shurerwe-R/Cvetrond ?
MODELAR · 7/1966
„ C iir H a jiCfi
"Signal” SOVETSKA
R/C SOUPRAVA
nim poctu zavitu nebo zvetsenim kondenzdtoru ladicich obvodu. Citlivost prijimace je minimalne 20 μ Υ (sepnuti rele). Vdha prijimace a serva neprevysuje 250 g. V Y S iL A C sestdvd z oscildtoru (elektronky L£, L3), modulatoru (tranzistor T3), vystupniho vf stupne (elektronka L I) a menice (77, T2). Oscilator vf je dvojcinny se dvema elektronkami 1P2B. Okruh oscildtoru se ladi trimrem C16. Vystupni stuped je osazen elektronkou 2P5B. Okruh vf zesisilovace sestdvd z civky L I a kondenzdtoru C3—C5. Okruh se ladi kondenzdtorcm C5. Vazba anteny s okruhem vf zesilovace je autotransformadni. Naladeni vf zesi lovace se kontroluje stejnosmernym mili-
Skupina spolupracovnikH Centrdlm leteckomodeldfske laboratore D O SA A F a zitomirskeho zdv.odu Elektromeric vyvinula R /C soupravu Signal. Zdvod Elektromeric vyrobil maloti serii techto souprav. Popis a zapojeni pfinesl sovetsky casopis „Radio“ v cisle 311966. rr Souprava Signal obsahuje vysilac, prijima£ a servo. Vysilafi kabelkovdho typu se drzi v rukou a-jE napdjen ityrmi plo-
ampermetrem, zapojenym do zdirek 1, 2. Mefi se anodovy proud vf zesilovace. Minimalni vychylka miliampermetru od-
chymi bateriemi, zapojenymi paralelne. Model se ovlddd tlacitkem irniistenym na hornim panelu vysilace. Prijimac i vysilad pracuji v pdsmu 28 MHz (28,2—29,5 MHz), do pdsma 27,12 MHz by je bylo mozno preladit zmense-
povidd naladeni vystupniho zesilovade na kmitodet oscildtoru. Civky L I, L3 jsou vinuty postribrenym drdtem o 0 1 mm na kostrickdch z polystyrolu. Civka L I md vyvod na 4., 5. zdvitu a civka L3 na 3., 4., 5., 6.
zdvitu. Civka L2 je navinuta dratem o 0 0,69 mm izolovanym PVC mezi zdvity civky L3 a ma 4 zavity. Anodove okruhy vysilace jsou napdjeny menicem s tranzistory 27— T2. Jadro transformdtoru menice je sestaveno z plechCi S-10, tlou^t'ka jddra 10 mm. Vinuti I md 40 zdvitu drdtu CuSm o 0 0,55 mm s vyvodem na 20. zdvitu, vinuti II md 16 zdvitu drdtu CuSm o 0 0,55 mm s vy vodem na 8. zdvitu, vinuti III md 800 zdvitu CuSm o 0 0,15 mm. Moduldtor vysilace je tvoren ,generdtorem zvukovdho kmitoctu. Zde nejldpe vyhovuje tranzistor se zesilenim beta 50 az 70. Nap6ti merend v bodd a md byt 15—20 V. Modulacni kmitodet je 1500 Hz ± 10 % a ladi se zmenou kapacity kondenzdtoru CIO. Modulacni napeti zavisi na velikosti odporu R5, ktery lze menit v rozmezi ± 20 %. Se zmensovdnim od poru se zvetsuje moduladni napdti a meni se kmitocet modulace. Hloubka modulace musi byt minimdlne 110 %. Autotransformdtor Tr2 je vinut na jddre z plechii S-10. Jddro je tlustd 10 mm. tJsek I md 400 zdvitu, lisek II 600 zdvitCi a usek III 1500 zdvitu drdtu o 0 0,08 CuSm.
P R IjlM A C je osazen pdti tranzistory. Na kmitocet vysilace se doladi feritovym jddrem civky L I. Prvni stuped prijimace je aperiodicky zesilovad, druhy stupen superregeneracni detektor. Civka L I md 7 zdvitu drdtu o 0 0,8 mm CuSm navinutych na kostre o 0 7 mm. Tlumivky D rl a Dr2 maji 240 ± 5 zdvitu drdtu o 0 0,06 mm CuSm. Vinuti je radovd. Tlumivku D rl mozno zamenit odporem 4,7 kI2. Civka L2 ve filtru je navinuta na jddre OB-12 drdtem o 0 0,08 mm CuSm a md 500 zdvitu. Indukcnost je 100—200 mH. Rezonancni kmitocet filtru se ladi zmdnou kapacity kondenzdtoru C l5. Tranzistor T5 md zesileni beta 50 az 70, u ostatnich staci beta 30 az 50. Prijimac Signal D okonceni n a str. 10 dole
MODELAft . 7/1966
9
/
PORADNA V tdto rubrice rddi zodpovime va5e dotazy, pokud se tykaji radia pro fizeni modelu nebo i m odelu samotn^ch. N em uiem e v5ak vysvetlovat vjeobecnc zdklady radiotechaiky. K tom u jsou odborne p firudky, kteryeh vySlo u n is dost. Redakce
3. N eni jasnc, co m inlte ,,vdt§im vykonem ” . Pfi ODPOVEC) prum drnd provedenem celotran istorovdm pfijimadi, napf. Polyton s citlivosti asi 10 μ ν , je dosah s vyN avrzena kombinace ma ndkolik zavad, pro kterd siladem T rix, ktery ma vyzafen^ v£kon asi 60 mW , Vam ji nedoporudujeme. N apdti na anodd 45 V je na zemi pfes 500 m , ve vzduchu pfes 1 km. Prod nizkd a nestadi pro spolehlivou funkci vysilade. tedy vdt§i v^kon? (M ) Frekvendni stabilita oscilatoru neni na dneSni pomdry postadujici. Vazba moduldtoru T rix se zmindnym elektronkovym oscildtorem neni vyzkouSena a laborovdni vyzaduje dosti znadne zkuSenosti. Doporudujem e postavit cely vysilad T rix. Krystal je mozno objednat u n. p. T esla (Elektrokeramika) H radec Kralovd, O kruzni 1144, (viz po robnd v M O 3(65), a to asi za 60,— Kds. Bez krystal i je m ozno postavit vysilad ,,Rex” od J. Samka (M O 3/1963). (M )
DOTAZ Chci stavit prijim ai M IN O (M O 4!64) a doplnit jej druhym kandlcm. V M odeldfi l! 66 bylo uverejnlno nahrazeni reli vykonovym tranzistorem. Zapoji se motor prime do kolektoroveho obvodu vykonoviho tranzistoru ? J a k zapojit vykonovy tranzistor druheho fdtru na stejny servomotor, aby se dosdhlo zpltneho chodu motoru? Jde m i o to, abych vychylku kormidla lodi mohl plynule fidit a kormtdlo ponechat v libovolni poloze bez vrdceni do neutrdlni polohy.
DOTAZY 1. Je mozne upravit R /C model M in i (v iz M O 5/66) na hornoploSnik o ponlkud vitsim rozpili p fi zachovdni, popfipadi zlepleni stability modelu? 2. L ze pouiit zapojeni reU A R -2 bez upravy pri me na koncovy stupe ft prijimace (neuvaiuji prijim ai G A M A s vykonovym tranzistorem) tint zpusobem, he loto reU by plnilo funkci ja k rele prijimace, tak magnetu vybavovace ? Dr. M . Vrba, Fuiikova 161, Usti n. L .
ODPOVfif) Stavi-li se pfijimad M IN O jako dvoukanalov^, je nutnd zvolit vdtSi odstup obou kandlu (napf. 1100 a i 2600 Hz), protoze M IN O nemd omezovad a v blizkosti vysilade by doSlo k spinani obou kanalu soudasnd. T ato nevtfhoda je odstranfna u pfijimade Polyton. Pro zadatek nedoporudujem c nahradit reld v^konov^mi tranzistory, nebof potize s tim spojend jsou znadnd. (Reid vyrabi M VVS, T f. kpt. JaroSe 35, Brno). Pouzije-li se tranzistoru misto reld, zapoji se m otor pfim o do kolektorovdho obvodu vjkonovdho tranzistoru. Zafizeni pro zpdtnv chod je slozitdjSi a uvedeno v knize inz. J. Hajide: „T ranzistorova zafizeni pro R /C modely” . (M)
ODPOVfiDI 1. R 'C model dvouploSniku M IN I je m ozno libovolnd zvStSit nebo upravit na hornoploSnik, pfidemz je pfedpoklad, ze letove vlastnosti m odela se zlepSi. 2. Pfi pouziti puvodniho reld AR-2 v koncovem stupni prijimade lze u ndj dosahnout pri n a p iti zdroje pfijimade 4,5 V vy o n ) 0,09 W. Pfi napdti 6 V dini te.ito vykon 0,12 W . NejmenSi vykon potfebn^ pro ovUdani smdrovdho korm idla dvouploSnik i M IN I dini 0,3 W. Z toho je zfejmd, ze rele AR-2 s odporem civky 230 Ω nelze pouzit. Upravend rele AR-2 na 40—45 Ω muze pracovat v zapojeni s jakymkoli tranzistorem , u ktereho je mozno volit kolektorovy p ro u d alespofi 100 mA. T ranzistor pouzit^ v koncovdm stupni pfijimade nemusi byt vyhradnd vykonovy. J. Vylidil, Sum perk
DOTAZY Ndcvik pilotdze bez vidu. . . Kresba J. Kaplan
DOTAZY 1. V Modeldri 411964 je popsdn prijim ai M I N O . Chybi m i udaj o pritmiru drdtu tlum ivky, pripadni jeji indukcnost. 2. Cldnek ,,Radiovd samospoust” v M O 3/1955: ja kv je pomir n f transformdtoru, tldaje tlum ivky a civek L I, L 2? 3. Je m oino sehnat podrobni schima tranzistoroviho modulovaneho vysilace o vitsim vykonu ? L. Kubel, Ndb. P F B 278, Hradec K r.
ODPOVfiDI 1. Tlum ivka je navin ita na odpor 2M 2 0,1 W dratem o 0 0,1 a ma 80 az 100 zavitu. 2. Hledand udaje nejsou uvedeny v originale dlanku v zapadondmeckdm dasopise M odell, odkud jsme jej pfetiskli.
DOTAZ Protoie nemdm krystal pro 27 M H z , rozhodl jsem se pro jednoduchy vysilai in i. Hajice z knihy in i. Schuberta „Radiovi fizeni modelii”. Vysilac bych chtil modulovat dvim a kmitocty tranzistorovym moduldtorem od vysilace Trix. M /fic i za fizen i mdm, nemdm vsak zkusenosli s v y stlaci. Prosim o radu, jakym zpitsobem provest vazbu z vystupu kolektoru T 5 moduldtoru Trix na m fiik u v ysila d elektronky. Λί. H lavin, Sid listi 587, Mnisek p. B rdy
1. M ohu v pfijim aii M ino p o u iit odporti 0,25 W misto 0,1 IV? 2. Prosim o sdileni dat o civce L 2 a o udaj, jak$ vyrobek moSno pou iit ? 3. Je m oino pou iit tento prijim ai i pro lodi a lze jej stavit bez pomoci m ificich pfistroju ?
ODPOVfiDI 1. M uzete, pokud je dost m ista na desce. 2. D ata civky filtru (L 2 j jsou uvedena v textu. 3. Pfijimad M IN O je m o in o pouzit i pro lodd. Bez zakladnich mdficich pfistroju se obejit nelze.
D otazy p ro R /C p o ra d n u p iste citelne, uved'te a d re su , s ta ri a povolani. U sn ad n ite n am odpovCd'.
Souprava ,,SIGNAL" (D okonceni) SERVO je motorovd, pouzit je elektromotor DP-4. Konstrukdtii provedeni. Vysilad je montovan na duralovem ramu 290 x 180 x 90 mm. Oscilator, vf zesilovac a modulator jsou na jedn6 desce, mSnic usmernova£ a filtr na druhi. Obe desky i ctyri ploche baterie jsou zamontovdny do obalu vysilaie. Na hornim panelu vysilace je upevnSna antena, zdirky pro pripojeni miliamp0rmetru, vypinac a ρονεΐονέ tlacitko. Antena je teleskopicka sedmidilna, delka okolo 1 m. Prijimac je instalovdn a desce 100 x 50 x 1,5 mm. Na ni jsou tdz kontakty pro pripojeni baterii a serva. Prijimac se ladi Irouboviinim j^dra civky L I. Panel prijimace je s obou stran zakryt kryty z polystyrolu.
10
P R IJIM A C M IN O v tomto provedeni (plosne spoje, soucdsti na lezato, coz zajisiuje odolnost proti ndrazitm) zhotovuje podle zdvaznych objedndvek modelarsky krouzek pri Vyzkumnem tistavu Sumperk, Unicovskd 46 (viz tez inzerci v MO 4/66). Filtr je laden podle pozadavku objedndvajiciho, a to bud pro vysilac Gama nebo pro jiny vysilac na zdklade udaje o modulacnim kmitoStu. Cena prijimaie je 300,— Kcs, dodaci Ihiita 1 az 2 mesice.
m o d e l AR
. T im e
M O D E L
O B O J Z I V E L N EHO
VZNASEDLA
VXK- l VzndSedla uskutecnuji novy zpusob letdni, ktery je dan statickym pretlakem mezi dnem vzndSedla a povrchem zemC nebo vody. (O modelech tohoto typu jsme psali podrobnCji jii v Leteckdm modeldri 4/1960 - pozn. red.)· Autor uverejnendho modelu V X K -l, ZdenCk KOCIR z Nezdenic (c. 68, ok. Uh. HradiStC), byl zaujat mySlenkou natolik, ze se s lispechem pokusil o vlastni ndvrh. Ne2 jej uskuteCnil, prostudoval zahranicni literaturu z tohoto oboru, zvldste anglickou. Model je navrien s cilem overit funkci, talde mu2e poslouzit pripadnym zdjemcum hlavnC jako podklad a ddva moZnost vlastniho propracovdni. V nitrni jad ro modelu z penovdho polystyrenu tvofi pdtef celeho vznd§edla. Na jddru jsou uchycena obC motorovd lo?e, rozteCnd 2ebra pro upevneni vnej§iho pldstC, roztecne Spaliky pro uchyceni paluby, tfikoly podvozek a kuSelovy pfechod od ventildtoru. Prstenec, tvofici obvodovy pldsf ventildtoru, je z polystyrenu. Je upevnCn k zakladne, kterd je spojena ctyfmi Srouby s palubou. P a lu b a je rovnSS z penoveho polystyrenu, a to tlouSfky 5 mm. Jsou na ni uchyceny baterie, palivovd nddr2, kabina
MODELAR . 7/1966
a prstenec, ktery spolu s ventildtorem tvofi vlastni tunelovou jednotku. K ab in a pfekryvd v§echny nerovnosti tohoto konstrukCniho feSeni (prstenec s ventildtorem, baterie, nddr2) a ddvd modelu podobnost se skutecnym vzndsedlem. Je zhotovena z li§t, kladivkovdho papiru a celuloidu. V ztlakovy m o to r je detonaCni 2,5 cm3 s vyfukovym potrubim vyvedenym do pravdho boku vzndSedla. Pohdni Ctyflisty ventildtor o 0 170 mm se Ctyrmi profilovymi lopatkami z duraloveho plechu. Motorove lo2e z prkenek tl. 8 mm md tvar obrdceneho T . Motor se ovlddd z vnej§ku pomoci trubkovych nastavcu. Po spuSteni protdcenim za listy ventildtoru a po sefizeni chodu se ovlddaci ndstavce vyjmou. Jako tlacn y m o to r pro dopredny pohyb slouzi elektromotor Igla 2,4 V. Je upevnen na loZi z hlinikovdho plechu tl. 0,8 mm a kapotovan krytem. Pohdni tfilistou vrtuli. Zdrojem proudu je plochd baterie 4,5 V. ftid ici plochy, pevnS nastavitelne, jsou tfi. Z nich zddovd je ve vrtulovem proudu vrtule pohanenC elektromotorem pro dopredny pohyb.
11
Sienove modely V DEJISKU
MS N a p is a l
zasl. majster sportu
Tohorocny celostdtny prebor siehovych modelov v Madarsku sa konal v nedelu 22. mdja v aule debrecinskej univerzity (pozri foto). Vyska auly je 29 metrov, avsak s nevyhodnou klenbou, kde dotyk modelu znamend koniec letu, pretoze model skonci na vyklenkoch stien alebo sa dostane po stene az na zetn. Prdve teraz, kedy citate toto cislo, je aula debrecinskej univerzity aj dejiskom tretich majstrovstiev sveta F A Ipre siefiove modely {14.—18. 7. 1966). M ad’a rsk# p re b o r V Madarsku sa siitazi len v kategorii siehovych modelov podia FAI, tj. s modelmi do rozpatia 900 mm. Postup do celostatneho kola je treba vybojovaf na krajskych preboroch a traja najuspesnejsi z kraja postupujii do preboru M LR a tvoria zdroven aj druzstvo.
Druzstvd: 1. Debrecen; 2. Ganz Μέvag; 3. Dozsa. Nam boli umoznene 2 starty mimo sdt’az, lebo podia sobotnajsieho trdningu bola
Celkove sa ziicastnilo tohorocneho pre boru M LR 22 domicich sfifaziacich a dvaja pozorovatelia z CSSR - J. Kalina a pisater, ktori do Debrecina cestovali ako turisti. Nel’utovali sme vlastnych n ikladov, pretoze sme chceli porovnaf vykonnost’ a vysledky madarskych ,,sienackarov“ s nasimi. Zobrali sme preto so sebou aj svoje modely, aby sme ich vyskd§ali v miestnych podmienkach. V sobotu odpoludnia bol trining. OvzduSie v hale bolo dobri, nakorko aj vonku bolo idealne teple a bezveterne pocasie. Dosiahol som let v trvani 21 min. 22 sek., ktory bol najdlhsi v celom treningu, pretoze vac§ina ucastnikov zalietavala a zdaleka nedosahovala 20 min. V nedelu sa lietal oficiilny prebor. Sht’aziaci absolvovali 4 sidazne lety, z ktorych sa zapoiital pre poradie najlep§i dosiahnuty cas. Prebor bol sfiiasne aj prvym kolom madarskeho vyberu na MS. V Y S L E D K Y preboru - jednotlivci: 1 .0csody Zoltdn 27 min. 42 sek.; Varszegi Geza 23 min. 00 sek.; 3. Biro K^roly 22 min. 54 sek.
nhdej prekonai cs. rekord do vysky miestnosti 30 metrov. Model Jirku Kalinu pri prvom starte narazil na strop auly a let predcasne ukoncil. Ja som dosiahol cas 16 min. 49 sek. po zr£zke s modelom madarskdho sut'aziaceho. V druhom starte Jirko dosiahol velmi dobry cas 25 min. 22 sek., ktorym zlepsil cs. rekord. Moj model pri druhom starte po 14 min. letu
BlI DE V A S Z A J I M A T • (s-am) Znamy americky zivodnik s rychlostnimi U-modely Glenn Lee si postavil z dilu motorii Super Tigre G 15 a K & B specidlni zhvodni motor 2,5 cm3 s vyfukem dozadu. Vykony nebyly dosud zverejneny. • (d) Sportovni kalenddf v Polsku je obohacen o novou atraktivni soutez „Tyden tnaleho letcctza“ porddanou v rdmci ,,Dnu kultury mesta Sosnozviec“ na tamnim modeldfskem stadionu. Soutez je pro vsechny kategorie U-rnodelu.
12
• (s-rm) Pravdepodobne prvym letajicim modelem se skorepinovou konstrukci trupu z lehkych slitin je R/C model Casalaire postaveny v USA Lou Casalem. T rup je z plechu tl. 0,25 mm, kridlo (o plose 45 dm2) a ocasni plochy jsou bezne balsov6. Vzletova vaha modelu se soupravou Bonner Digimite 8 je 3,2 kg. Stavba trupu ovsem nebyla jednoducha. Casale pry na vyrobu ndstroju a pripravku potreboval vice casu, nez spotrebuje prumerny modelar na stavbu dvou akrobatickych modelii.
narazil vo vy'Ske asi 20 metrov na stenu auly a let ukoncil vo vyklenku okna. Z isk ali sm e skiisenosti Koncepcia madarskych modelov predstavuje akysi stred medzi americkou a nemeckou skolou. Vzhladom k miestnostiam pouzivaju modely do rozpatia 750 mm a o v&he 0,8— 1,2 gr. Model vifaza Ocsodyho je uk^zkou spart’ansky jednoduchdho, ale precizne preveden6ho modelu o rozpati 750 mm, vdhe 0,88 gr a celkovej ploche 13,5 dm2. Pouzival gumu o v£he rovnej vihe draku, do ktorej tocil 1500 az 1700 obratok. Trupy modelov boli vo vaCsine pripadov zhotoven6 zo slamy, ίο je pre madarsk^ch ,,sienaikarov“ tradicni. U niektorych spickovych modeldrov sme ale videli aj balzovi trubkovi trupy, sice vyrobne naroinejsie, no pri rovnakej alebo mensej vdhe pevnejsie ako slamkove. Zasadny rozdiel bol v potahovom mikrofilme. My sme pouzili suchy - vr^siity film, kym Madari vylucne vypnuty. V pouzitych profiloch nie je jednotnosti. Klenutie profilov byva 6—8 %. Vhrszegi Geza (pozri foto), jeden z najlepsich ma darskych modektrov, ktory sa zaoberd vy lucne stavbou sienovych modelov, pouzil lamindrny profil s najvacSima zkrivenim v 60 % hibky kridla a vySkovky. Podia tvrdenia konitruktera moze sa u modelu s takymto profilom znizit vdha gumoveho zvazku o 15 %. V Madarsku sa pouzivajii vrtule eliptickiho tvaru a niekedy aj bez priebezniho hlavneho nosnika. Pevnosf u tychto vrtfil dosahujii drotenymi vystuhami. Poucili sme sa tiez v zaobchddzani s gumou. Madari robia prisny vyber gumy hlavne podia prietaznosti. Nepouzivaju gumu, ktori m i mensx koeficient priefaznosti ako 7—8nasobok povodnej dizky. Zvazky pred letom vyberaju po zmerani krutiaceho momentu zvazku pomerne jednoduchym zariadenim. Niektori siifaziaci naticajfi gumovy zvazok mimo model a vkladajvi ho do modelu v natocenom stave. ★ Na zaver mozno povedat’, ze lirovefi siefioveho modeldrstva v Madarsku je vysSia a je aj rozSirenejsou kategoriou ako u nis. Dokazujii to okrem iniho aj vyrsledky ich tohoroiniho preboru, ked 6 fiiastnikov dosiahlo iasy nad 20 miniit. V Madarsku je tie2 niekolko Specialistov, ktori sa zaoberajfi len sienovymi modelmi. A myslim to je jedini cesta, ako dosiahndf v kterejkolvek kategorii vyraznej§ie fispechy.
MODELAft . 7/1966
SALZBURG
BYL
VYSTRABOU
Salzburg uvital ve dnech 19.—22. kvetna modeldfe ze ctyf zemi na mezindrodni soutezi mest, jez se kond kazdy rok zde nebo ve Vidni. Jinde v Rakousku zatim nejsou vhodne prostory. Prazsti modeldfi letos opet pfijeli na pozvdni rakouskeho aeroklubu, sice jako turisti, ale s povolenim zdcastnit se souteze. Dd se rici, ze tato akce je velmi uzitecnd, protoze celkem s malytni ndklady se dd ziskat mezindrodni zkusenost. Bohuzel letos nebylo prazske druzstvo favoritem, jako ve dvou minulych rocnicich. Po prazske velikonocni soutezi je to druhd a posledni vystraha pred M S v Anglii! Vzletova draha pro upoutane modely je od Salzburgu vzddlena asi 15 km. Hlavnim diivodem pro vybSr mista byl nepripustny hluk motoru v blizkosti mesta a pochopeni starosty obce Eugendorf pro potreby modetam. Podarilo se tak ziskat pekny pozemek, na kterem je kruhovd draha pro upoutane modely, rozjezdovd draha pro R/C modely, klubovna, kanceldr, dilna, bufet a pristresek pro divdky pri spatnem pocasi. S R/C modely se zde da letat i na svahu, coz je velmi prihodne pro vetrone s pomocnym motorkem, jejichz obliba v Rakousku vzriistd. Cely modeMrsky objekt dobre zapadd do pekne kopcovit0 krajiny. Zavody letos probihaly vet§inou pri nepriznivem destivim pocasi, ale mely hladky prubeh a byly celkem dobre zvl&dnuty diky rozhlasovdmu zarizeni. K organizaci by se nasly vyhrady, ale potize s funkciondri jsou zrejme celosvStove. Sportovni droven byla velmi dobrd, bohuzel nasi modelari na tom meli malou zdsluhu. Svedci o tom vysledky: K a te g o rie F 2 A (km/h) 1. Heinz Freundt Salzburg 2. A dolf M alik M nichov 3. Im re T 6 th BudapeSf 6. Jaroslav K onarek Praha
0 0 203 188
0 210 200 189
215 206 204 191
K a te g o rie F 2 B (body) 1. D r. G iza Egerv^ry BudapeSf 2. Jifx T rnka Praha 3. Ewald M othw urf Graz 6. M iroslav H erber Praha
2689 2585 2680 2463
3067 2791 2646 2734
5756 5376 5326 5197
K a te g o rie F 2 C 1. Fischer M eusburger Salzburg 5Ό1” 4’42” 2. G om bocz-Tbth B udapest 0 4 ’41”
9’25” 9’43”
3. L u tk at-L u tk at 4. D ra2 ek -T rnka
S tuttgart Praha
4’39” 0 10Ό3” 0 4 ’45”
M S stsk a d r u z s tv a (body) 1. Salzburg 6 (u m istin i: 1 ,4 , 1) 2. BudapeSf 6 (umistSni: 3, 1 ,2 ) 3. Praha 12 (u m istin i: 6, 2, 4) K a te g o r ie F 2 D c o m b a t 1. Josef Fischer Salzburg K a te g o rie F 2 A m a r a to n (50 k m ) 1. Dr£2ek - T rnka Praha 2. Fischer - M eusburger Salzburg 3. M arkotai - M ohai BudapeSf
22’42” 23’46" 23’58”
velky handicap. Neckdr pak nemd je§te dostatek zkuSenosti z mezinarodnich zdvodd, jeho motory vlastni vyroby jsou vsak dobrd. O Dra2kovd motoru MVVS RL Super se dd fici, 2e je spolehlivy, ale nemd zatim spickovou vykonnost. Stdly prum^r 4’30”, jeho2 dosdhl pri vitezstvi v maratonu, svedci o standardnim vykonu, avsak pri tomto zdvode letali zdvodnici jen ve dvou a tahdni se netrestd. Vcelku tedy muSeme rici, 2e M W S RL Super je motor slibny, hlavnd svou spolehlivosti v nynej§i tipravS. Zda mu2e byt tak rychty, jako byly nektere motory MVVS T R , to ukdzi jeste zkouSky s jinymi vrtulemi a palivy. V ak ro b acii byla slab§i uroveh jak v poctu soutezicich, tak i ve vykonech.
Vitez v ry ch lo stn ich m odelech letal s novym motorem rakouskeho vyrobce Bugla. Nedelal 2adne tajnosti, a tak jsme vid£li v§e, co n£s mohlo zajimat. Je to motor s rotacnim Soupatkem, sdni §ikmo dolu, obstrikovy karburator. Vlozka valce md nekolik pfefukovych kanalu a jeden pomerne maly vyfuk do boku. Vyplachovani je vratne. Motor je vyborne mechanicky zpracovan a velmi spolehlivy. Totez se zatim nedalo rici o modelu. Jinak ορέΐ prevlddaly italske motory Super Tigre. Madari neprijeli zrejme s nejlep§imi motory M OKI. Na§e motory MVVS skutecne nebyly dost vykonne. Byly to vesmes cdstecnd upravene „seriovky“ a to na mezindrodni zavody jiz nestaci. V tym ovych m odelech nasi nezasahli do findle pro smulu. Drdzek tankoval v 99. okruhu a to ho pripravilo o potfebne ctyri vteriny. Klemm mel nahradniho pilota a stary motor, coi dohromady byl pfili§ C elk o v y p o h le d v E u g e n d o rf u
na
d rd h u
p ro
U -m o d e ly ▼
Z v la s tn i z p u so b s t a r t u m a d a rs k c h o m e c h a n ik a , k te r y je ,,le v ic ik “
Pricinu mozno hledat v nezvykle velke nadmofske vysce a i ve Spatnem pocasi (ladeni motoru). Takd vzletovy kruh v Eugendorfu neni vhodny pro ldtdni (Dokonceni na str. 14 dole)
K OVLADANi smeroveho kormidla na soute2nich vetronich A -l a A-2 pou2ivame v LM K Mnichovo Hradiste tohoto zarizeni: do kormidla 1, priSiteho ke kylove plose 2 otodne niti, je zalepen trmen 3 vypilovany z plexiskla. Tvar trmenu je patrny z vykresu, otvory na
okrajich slouzi k zapojeni ovlddaciho lanka od hdcku a jsou provedeny rozzhavenym Spendlikem. V zesilend cdsti jsou nasroubovdny mosazne cerviky 4 se zavitem M2, kterd maji na jednom konci profiznutou drd2ku pro Sroubovdk. Podle volby zatacek je na jednom z derviku navleccna tladnd pruzinka 6.
primo, visi pri vleku do strany. VySroubovanim derviku se zvdtsuje vychylka kormidla. „ B “ - p o lo h a k o rm id la po v y p n u ti m odelu. Vlivem tlacne pruzinky vychyli se kormidlo podle polohy cerviku na stranu bez pruzinky.
K vyhoddm tohoto zarizeni patfi spolehlivost, presnost pri serizovani vleku, velikosti a smyslu zatacek modelu podle potreby. Vykres i fotografie jsou z modelu serizeneho do pravych kruhu. Levych kruhu dosahneme pouze prehozenim pru2inky na protejsi cervik, pficem2 zdroven preva2eme ovladaci lanko od hdcku. Tlak pruzinky je nutno vyzkouset, aby nebyl velky, je-li klapka v poloze ,,A “ , a naopak, aby dostacoval pro nejvetSi vychylku. Pouzivame ocelovy drdt o 0 0,25 mm. Ludek JIRASEK
FUNKCE
B
„A “ - poloha k o rm id la p f i vleku m odelu. Lze ji nastavit podle serizeni modelu do obou vychylek, napf. je-li model zkri2en a s kormidlem v poloze
U PO ZO R& U JEM E, ze je jiz v p ro d e ji planek c. 10 „K dea-4“, A-2 z tu zem skeho m a te rid lu (3,— K cs). V cerv en ci vyjde (opozddnd) i c. 11 „N e to p y r“.
PR OPA GA Cn I ν Ϋ Ξ Τ Α ν κ υ instalovali ilenove L M K Mnichovo Hradihe pfimo v nejvetsim zdvode mesta — automobilce L IA Z . Diky pochopeni vedeni zdvodu byla pro vystavu uvolnena cdst jidelny. Zdmer poradatelu se podaril, vystava nebyla ,,stranou“ a mela ohlas.
Z I V O T PR AT EL ★ <S\S\SR. S cilem zvySit vykonnost leteckych sportovcu a co nejvice se priblxzit drovni svetovych vykonu, schvalil tJV DOAAF zavdst od 1. ledna 1965 nov£ titul ,,M istr sportu mezindrodni tridy“ . Po rocc byla timto destnym titulem odmenena prvni skupina osmi nejlepsich leteckych sportovcu: zaslou2ild mistrynd sportu, parasutistka V. Selivertova, paraSutistka T. Voinova, parasutista E. Tkacenko, parasutista O. Kazakov, letcc V. Ovsjankin a tri znami letedti modelari V. Matvejev, E. Verbickij a V. Onufrienko. (k) ★ JU G O SL A V IE . Devdte mistrovstvi pro pokojovd modely se konalo ve dnech 23. a 24. dubna v Zahrebu, v hale o vySce asi 17 m. Z 15 dcastniku v kategorii o rozpdti 900 mm zvitezil V. Kmoch (24'35" a 26'31") pred G. Leopoldem (16Ί3" a 16Ί5") a T. Strazbergerem (14'27" a 13'40")· T ito soutezici se kvalifikovali soucasne i jako reprezentanti na letoSni MS pokojovych modelu v Madarsku. ★ B U LH A R SK O . Pdci branne organizace DOSO byla zavedena seriovd vyroba plastikov^ch vrtuli. Jsouzkvalitniho bileho prusvitndho materidlu typu nylon, bohuzel nikoli prvotridne strikaneho (bublinky), co2 md2e zpdsobit v ndkterych pripadech nevyvazenost listu. Je Skoda, 2e jde zatim jen o dva specidlni druhy: 180/220 mm a 150/200 mm. Podle vysledku zkousek a zdjmu bude popripadd cs. stdtnimu obchodu doporuden dovoz men§iho mnozstvr. (a) "k PO LSKO. Pri vyberu na mezindrodni souteze, usporddanem v dubnu na modeldrskdm stadionu v Sosnowci, dosahli jen 4 sportovci limitu pro MS 1966 (Anglie 26.—30. 8.). Aeroklub PRL proto obeSle MS pouze dplnym druzstvem akrobatu (S. Kazmierowski, A. Zmidzinski, S. Kraszewski) a jednim tymem (J. Rosinski A. Sulisz), jen2 dosdhl pri v^bdru nejlepsiho casu 4'47//. Mezindrodni soutdze pro U-modely v Leningrad^ od 25. do 30. dervna se mdlo zdiastnit 6 polskych modeldru. (d)
SALZBURG
BYL V YSTRA H O U
(Dokcmceni ze str. 13) akrobacie, md velkd prevySeni stredu a je cely sklonen. M odeldrsk^ souboj (my jsme neobsadili), ktery se ldtd pri tomto mezindrodnim utkdni mest tradidnd, nemdl zvldStni droven. Poslednim zdvodem, spise atraktivnim, byl m a ra to n . Teprve pfi nem se projevila kvalita tymu Drdiek - Trnka a spolehlivost motoru. ★ Zakonceni soutdle bylo dlouhym ceremonialem, pri kterdm bylo odmendno i mnoho tdch, kdo se podileli na zdaru soutdie. Tento akt natddela rakouskd televize a zvddnilo jej mnoho fotografu. Posledni slovo mdla firma UHU, kterd obdarovala vSechny pritomne sadou lepidel v elegantnim pouzdru.
14
MODELAR . 7/1966
NA SKOK v T u s in u Inz. Z bynek PEC H m istr sportu
Pri mvsteve Moskvy letos v kvetnu jsem jednou odpoledne zasel na letiSte Tusino, kde je nyni klubove rnodeldfske stfedisko oblasti Moskva a asfaltove vzletove drdhy pro upoutane a radiem τίζεηέ modely. Mel jsem stesti: prdve zde ,,huceliu m la d i modeldn s rychlostnimi mo dely tfidy 2,5 cm3, ze zndmejsich starsich tarn byl pouze Mosjakov. VSichni Utali s italskymi motory Super Tigre, typ z r. 1962. A hddejte kolik? — Vesmes kolem 220 km/h — ti mladi! S tymovm“ uzivatelum. Trochu jsem se stydel a hlavne mi bylo lito ztracene άύvery k nasim vyrobkmn... V JJstfedni rnodeldfske laboratofi D O SA A F (obdoba naseho M V V S) na letisti Tusino se vyrdbeji male serie prumernych motorii aradiove ridici soupravy. Osek radia vede nyni nds stary zndmy Michal Vasilcenko, ktery zhotovuje kusove pfijimace a vysilace. (Cas potrebny pro zhotoveni vietne sladeni je pry 5 dnu pro 5kandl a 10 dnCi pro lOkandl.) Pro mlade modeldfe je v prodeji siriovd jednokandlovd aparatura Signal za 120 Rublu, coz je asi 1200 KSs, tzn. podstatne drazsi nez nase Gama. (Popisujeme ji jinde — pozn. red.) Pro amatirskou stavbu R jC aparatur je vsak v S S S R (alespoh v Moskve) na rozdil od nds dostatek kvalitnich soucdstek, jako miniaturni reΙέ, filtry a levne tranzistory. Pro zacdtecniky vysla loni ve vydavatelstvi Detskd literatura v Moskve peknd knizka ,,Azbuka radioupravlenija modeljami“. Je za pouhych 65 kopejek a prindsi take popis nekterych kvalitnich miniaturnich radiovych soucdstek sovetske vyroby (reli). Ziskal jsem dojem, Se sovetsti modeldfi venuji v posledni dobe velke a cilevedome usili rozsireni RjC modelii. Domnivdm se, Se z toho muSeme mit i my uSitek v tom, kdyz cestou osobnich di pisemnych styku od nich ziskdme nekteri pro nds potfebne soucdstky, a to vymenou za nds materidl. Oni zatim nemaji napf. serva, odbornou literaturu o R /C a jsou ochotni za to poskytnout cokoli tnohou, alespoh tak me ujistil Michal Vasilcenko· (adresa: Moskva-Tulino, CAM L D O SAA F ).
MODELAR . 7/1966
Volne — a skutecne spolehlive — letajici vrtulnik
Pripravil Lumlr SVOBODA, LMK Melnik
Drive nez jsem zhotovil tento model, prostudoval jsem veskere dostupne clanky na tema ,,vrtulnik" a zkusil jsem postavit nekterd typy vrtulniku. Zamitl jsem koncepci rotujiciho samokridla, kterd je sice vykonnd, ale nepodobd se skutecnemu vrtulniku. Pro velkou pracnost jsem upustil i od takoveho usporddani, kdy motor rotuje uvnitr trupu (Piasykonik, Locust, atp.) nebo alespod uvnitr prstence (Parnell Schoenky) ci je umisten dokonce pod trupem (Mini-Copter, Schoenky, Horstenke). Pirueta vychazi z uspordddni zdpadonemeckeho odbornika na helikoptdry, Ing. Bruno Horstenkeho. Model, pohdndny puvodne motorem Cox 0,8 cm3, jsem upravil jednak pro pouziti u nds dostupnych motom (Jena 1), jednak pro nikoli specidlni materidl. Protoze nejsem vyslovene soutdzni typ modeldre, mohu se skrovnd zminit jenom o jedinem sportovnim dspechu Piruety. Je to 1. misto na soutdzi helikopter 1965 v Kladne, kam me vylakal inz. VI. Hajek. Dalsi trofeji je pamdtni odznak CSM, kterym me dekorovali nadseni pionyri, kdyz jsme jim jako prislusnici LM K Melnik predvdddli modely. Vrtulnik prokazal spolehlivost i pri tdto prilezitosti: na mistnim hristi startoval a dokdzal pristavat v okruhu nekolika desitek metrd. Prednosti Piruety: je mala a skladnd (vejde se do krabice 25 x 12 x 30 cm); Ize ji pohdnet malym a lacinym motorem; stavba neni prili§ ηύΓοίηέ na das ani finandne; model je odolny a pekne letd. Nedostatkem je snad to, ze vrtulnik nedovede plachtit ve vzestupnych proudech (termice), takze n e u l e tn e ! Tento model lze doporucit kazdemu, kdo si chce nenarocne zaletat i na nevelkem miste a pfitom s necim neobvyklym. STAVBU
Podvozek 7, ohnuty z oceloveho drdtu 0 0 2 mm, je ze dvou dilu (1 lev£, 1 pra-
zacneme tim , 2e si pripravime v§echny dily, ktere je zapotfebi spdjet pred zabudovdnim do trupu.
vy). Uprostred je omotdn vdzacim drdtkem a spdjen. Podlozky 40, zaji§iujici kola 8 o pnlmSru 20 —25 mm, pripdj i me nejldpe
15
4 6 Sh rS L OTACENI VRTULE
/
Ϊ Χ
SROUB 713.25 - 2 KUSY - 3 4 '
3 5
71ATICE 713 PODLOZKA .
710 TOR JENA 1cm VRTULE φ 180/100 PRAVOTOCIVA
IISTA 2 x 2 mm 6 KUSU
4 O — ~
OLOVENE ZAVAZI ~ 5 g 3 ku sy
^
TVRDA BALSA A mm
1 KUS VY PLECH
T " 3 /
niK K A BALSA 1,5 mm SLEPENO ZE 2 KUSU
OCELOVY DRAT *2mm
StlYSL
ohotat VAZAcin dratkeh A SPA J E T
OTACENI ROTORU
4< >
3 —
OCELOVY DRAT φ 2mm 2 KUSY
36 hosaz
1KUS
4= POHLED NA ROTOR SHORA
HOSAZ. TRUBICKA Φ 3 / 2 mm
------ >
ROZVINUTY TVAR T
I
4
SS3
i __________
HOSAZ. PLECH 0.3 mm
----
L 1
nzzr PREKL 1mm - 1KUS
14
15
2 0
18
21
PI R U ETA HO D EL
V R T U L N IK U
PRO MOTOR
ZPRACOVAL·· L SVOBODA
PRU M ER OLOVENE 2AVAZI ~ 5 g 3 KUSY
V'i'SMA PREKLIZKA 3 mm 1 KUS
RO TO RU
U 1 ,5 cm LI1K tlELNIK
8 0 0 mm
210m m KRESLI LA
MAX. VAHA ··
J ANA
300 g BEZDEKOVA
bude vytekat z odvzduSnovaci trubicky. Ke dnu nadrie pfipdjime dva drzaky z tehoS plechu o rozmerech asi 8 x 15 mm; ktere pri montdSi nddr2e ohneme pod pfeklizkovou hlavu rotoru. Nyni vyfeieme v§echny dily z preklizky a z balsy. Dbame na smer let dfeva, vyznaceny na pldnku nebo v seznamu materidlu (tucne pismo). S estaveni d ilu s pouzitim kartonove podlozky chranici celuloidove kolo pfed horkem. T ru p . Do zdfezu stfedniho dilu 1 z tvrDale ohneme 3 hfidele zdvdsii rotoru de balsy tl. 4 mm dobfe zalepime (nejldpe 16; na kterd pripajime zardzky 17, zhotoEpoxy 1200) podvozek a ostruhu a z obou vend pouzc z otocneho medeneho drdtku. stran pfilepime bocnice 2 ze stejne balsy. Pfebytedny drdt odstfihneme a zateklou T rup stdhneme do zaschnuti lepidla pdjku diste zapilujeme, aby hfidel 16 nikde sverkami mezi dvd prkenka, aby se nenedrhl v loziskove trubicce 15. Na pokroutil. (Vhodne jsou dratene svdrky hfidele 16 je vhodny drdt o 0 2,6 mm z pruZin ,,kanape“ - podle Modelafe.) z motocykloveho kola, ktery je jednak Zaroven slepime k o rm id lo 3 ze dvou snadno dostupny, jednak k nemu lze dilu. balsy tl. 1,5 mm, mezi kterd vlozime pouiit jako lozisko trubicku z prazdne zdvdsy 4 z mekkeho hlinikoveho plechu ndplnd propisovaci kulickovd tu2ky. Obe tl. 0,3 -i- 0,4 mm. PliSky muzeme v rozich soucdsti - hfidel, loZisko - nesmeji vsak mirne nastfihnout a rozehnout, aby se b£t navzdjem ani prili§ volne. nevytrhly. Na ramdnka 26 z occloveho drdtu Z vybrane stejne 4mm tvrdsi balsy o 0 1 mm upevnime zdvai i 27, a to bud1 vyfizneme 3 ro to ro v e listy 22 a na jejich z kovovdho stfedu tzv. ,,bananku“ , ktery vnitfni konce pfilepime zespodu pfena drdt pfitdhneme bandnkovym sroubkem kliikove vyztuhy 23. Lepene plochy opet nebo z podlouhleho oloveneho rybafskeho sevfcme mezi prkenka. zdvaSicka, je2 na ramenko pfipdjime. Po zaschnuti opracujeme listy do profilu, Sdm jsem uddlal zdvaii takto: do obyvSechny pfesne shodne. Pozor na to, aby dejnd Skolni kfidy jsem vyvrtal otvor profil ndkterdho listu nebyl obrdcene! o 0 5; asi 15 mm hluboky. Do ndho jsem Na konce listu d ilk lad n S pfilepime nakapal roztaveny cin, chvilku jsem je§te kousky οΐονέηέΐιο plechu tl. 2 mm jako pajedkou cely sloupek cinu prohfdl a pak zdvazi 25, jez zabrousime do tvaru profilu jsem doprostfed nastrdil dobfe ocisteny a vne zajistime vrstvou lepidla. a pfedem ocinovany drdt ramenka 26. Po ZdvSsy pro listy rotoru se sklddaji vychladnuti jsem vytdhl drdt i se zdvazim, z vrchni a spodni pfekli2kovd desticky 18, ]ci jsem zadistil pilnikem. mezi ktere zalepime trubicky z propisovaci tu2ky a dv6 lustrovd svorky. V horni Jedinou souddsti, kterou si mu2eme desticce 18 vyfeieme obdelnikove otvory, nechat vysoustruzit, je Sroub hlavice 30 aby svorky pro§ly. Z obou stran jsou z ocelovd nebo mosazne kulatiny o 0 10 -fsvorky a trubicky dr2eny dvema vyklizky -r 12 mm. Na prototypu jsem na tuto 19 z balsy tl. 3 mm. Pfi sestavovani zdvesu souddst pouSil tzv. pdjeci zdifky (z prodej(celkem 3 kusy) navlekame svorky a tru ny elektro), do ktere jsem pfipdjel osu bicky na ocelovy drdt stejndho prumeru rotoru 31. Pou2il jsem drdtu tak velkdho jako md osa zdvesu 16 nebo pfimo na ni, prumeru, aby §el zasunout do otvoru ve sestaveny zdv^s podlo2ime prkenkem zdirce tdsnd (bez vtile). a stisknuty sverkami nechdme zaschnout. Palivovou nddr2 41 spdjime z mosazneCas od casu povytdhneme a pootocime ho nebo konzervoveho plechu tl. 0,3 mm. osu, aby se nepfilepila. Na pfivodni a plnici trubicku 42 je mo2no Hlavu rotoru zhotovime z pfekli2ky. pou2it opet zbytku trubidky z kulickovd Na dokonalem slepeni zdvisi bytelnost tu2ky. IJmistdni trubidek je nutno zachohlavy! Na spodni dil 9 z pfekliZky tl. 1 mm vat, jinak hrozi nebezpeci, 2e pfi roztoceni pfilepime horni dil 10 s lety dfeva kfiiem. rotoru nepotece palivo do motoru nebo Do jeho drdiek vlozime odma§tSnd a osmirkovand (zdrsnend) trubicky 15 s nasazenymi osami listu rotoru 16. Nakonec sestavime horni kryci vrstvu rotorovd hlavy. Sklddd se z jednoho stfedniho dilu 11 a tfi okrajovych 14; mezi ne jsou zalepeny 3 dorazove desticky 12. Jejich dorazovd kolicky 13 z bambusu o 0 2 mm musi umoznovat otdceni osy kaideho listu rotoru o 30°. Pfi zasychdni lepidla opet neopomeneme pohybovat osou 16, abychom ji uvolnili. Je dobre potfit ji jemne olejem, cim2 zabrdnime pfilepeni a pozdejsimu nezddoucimu drhnuti. Hlavici opet stiskneme svdrkami a ne chdme schnout nejlepe do druheho dne pfed dalSim opracovanim (plati pro vsechny slepovane dily). Hrany trupu zaoblime, trup i kormidlo vybrousime jemnym skelnym papirem. Zacistime hlavici rotoru a jeji ramdnka zajistime ovdzdnim niti. Odstranime vytekld lepidlo na zdvesech i na listech rotoru a pfebrousime je, aby byly na dosedacich plochdch stejnd siroke. Z duraloveho plechu tl. 0,8 az 1 mm vyfizneme lupenkovou pilkou pylon 37.
18
Stfedni otvor o 0 6,2 mm vyvrtdme hned, otvory o 0 2,1 mm ai po ohnuti. (Mezi bocnice pylonu vlozime prkenko, aby se plech pfi vrtdni nesviral a otvory byly souose.) TvrdSi duralovy plech pfed ohybdnim vyiihdme na plynovem vafidi nebo lihovem kahanu. Sprdvnou teplotu urcime podle toho, ie na horkdm plechu jde dfivkem psdt jako tuikou (dfevo zanechdvd na plechu tmavou stopu). Vyhfdty plech si zachovd tvdrnost je§td krdtkou dobu po ohfevu, pak opet ztvrdne a pfi oh^bdni se Idme! Do velkdho otvoru v pylonu za§roubujeme loiisko 36, bud soustruZend (viz vykres) nebo z pdjeci zdifky. Podle velikosti otvoru zdifky zvolime prumdr hfidele rotorovd hlavice 31, to je prumer 3 nebo 4 mm s odpovidajicimi maticemi M3 nebo M4. P ovrchovd u p rav a balsovych dilu: trup: hlavici, listy rotoru i jejich zdvesy nalakujeme 3krdt bezbarvym nitrolakem. Ka^dou vrstvu brousime jemnym brusnym papirem (pro brouseni pod vodou). Kabina je lakovdna cernym, ramdnka hla vice rotoru, pruhy na listech a ostruze cervenym nitrolakem. Rovne2 ordmovdni kabiny a kola jsou dervend. Cervend pruhy na listech jsou olemovdny tenkou dernou linkou. Napisy a ozdobnd doplfiky podle vlastniho vkusu muiete zhotovit metodou obtisku podle MO 9/65, str. 12. Na listy rotoru, nalakovand bezbarvym lakem, pfilepime kolidky 24 z li§ty 2 x 2 a vyvazovaci ramdnka 26, jejichi uloieni zesilime pruhem silonovd tkaniny 29 (hodi se z ddmskd pundochy), dobfe prosycend lepidlem. S estaveni m odelu Na hotov^ trup nasadime pylon 37 s loziskem 36. Podle pylonu vyvrtdme v trupu otvory pro pfipevnovaci Srouby M 2 (38), jejichi matice 39 zajistime kapkou lepidla. V zadni cdsti trupu uddld-
MODELAft . 7/1966
me no2em 2 zdpichy, do kterych zalepime zdvesy kormidla. Presnfi uprostred hlavice rotoru, je2 slouii te2 jako upevnovaci deska pro motor, vyvrtdme otvor pro liridel 30, ktery dotahneme matici 32 s podloZkou 33. Dalsi 2 otvory o 0. 3,2 mm vrt&ne kfiZem (jednou vedle spodni a protilehle vedle vrchni strany patky motoru), aby motor byl k desce rovnomerne pritahovdn. Patkami motoru provlekneme grouby M3 x 25 mm (46), ohnut6 do praveho tihlu. Ohyb nesmi byt prilig ostry, aby groub vtibec progel dolnimi otvory v patk&ch. Ka2dy Sroub opatrime podlozkou 35 a po dotazeni pojistime protimatici 34. Na ramenka hlavice rotoru pripevnime (protilehle k hlave motoru) lihelnik 47 z hlinikov6ho plechu,na kter£ pfigroubujeme vhodn6 οΐονέηέ protizdvaii (viz ddle). Palivovou nadrz pripevnime ohnutim patek dospodu hlavice rotoru dvfima malymi vruty 44. Nesezeneme-li vru’ty tak kr&tk6, vloSime pod jejich hlavu kousek palivove hadicky vysoky 3 — 5 mm jako distancni trubicku. Spodni trubicku nddr£e spojime s karbur^torem hadickou z plastick6 hmoty 45 dlouhou asi 45 mm. Na hridele rotoru 16 nasadime z^vSsy 18—21 a prekontrolujeme jejich presne stejnou vzddlenost od hlavice rotoru. Gumovymi sponami 28 pripevnime vlastni listy. Kolicky 24 a vycnivajici groubky lustrovych svorek 21 tvofi zar££ky, kterd zabranuji sesmeknuti gumy odstredivou silou pri roztoceni rotoru. Listy ro to ru se fid im e podle obr£zku v lev6m dolnim rohu vykresu. Pro stoupavy let jsou listy nastaveny pod uhlem + 1 8 ° . Zkontrolujeme, aby zava2icka 27 bezpecnS a bez zadrhdvdni prekldpgla listy z teto polohy do polohy — 12° pro autorotaci (tj. samovolnd otaieni rotoru po zastaveni motoru). Pro pfesne stejne nastaveni vgech listft rotoru je vhodnd zhotovit si jednoduchou pomticku. Je to dreven£ Spalicek, na jeho2 δείηί stgn£ je nalepen obdelnik kladivkov6ho papiru, na kter£ podle pldnku nakreslime 2 id ry : jedna z nich je vedena pod dhlem 18° z leveho horniho rohu dolvi, druhd pod dhlem 12° z pravdho
M is tr s p o rtu L. f iu r e c h b y l n a lo n sk e s o u tez i v K y jo v i p o n e k u d p re k v a p e n : p o d lo u h e m h le d a n i n asel u le tn u ty m o d e l s p ln y m z a s a h e m o b s a h u lovecke b ro k o v n ic e . Z r e jm e s tre le c stisk l spo u it' v s e b e o b ra n e . . .
horniho rohu dolu (vzhledem k horni vodorovnd rovine). Spalik pritiskneme zespodu pod hlavici rotoru a pohledem z boku kontrolujeme nastaveni listu. Dolni strana listu must byt vzdy rovnobeind s ryskou. Pripadny rozdil upravime pilovdnim dorazovych koliiku 13. Po nastaveni listu dotahneme vSechny sroubky lustrovych svorek. C hod m o to ru se fid im e napoprve nejradeji doma. M otor se spusti nejlepe s hlavou valce ve vodorovne poloze (od sebe), pricemS listy rotoru jsou ve svisld Γονΐηδ (viz fotografie). Tim je usnadnen pfivod paliva, dokud motor nezacne sdm pravidelne sdt. Sna2ime se dosdhnout v t6to poloze nejvyggich otacek jednak serizenim pripusti paliva, jednak dota2enim kompresni packy. Dulezite je mit dobry motor a vhodnou vrtuli, s kterou motor toci co nejvice. Pri nizkych otdckach se toti2 rotor toci pomalu a model stoupd gpatne nebo vdbec ne! Po serizeni chodu motoru uchopime model za trup pod pylonem, prevratime jej do letove polohy a pri bezicim motoru nechdme roztocit rotor. Sledujeme pri tom, zda otdcky motoru neklesaji (motor prehlcen) nebo zda motor dokonce nezhasind (mdlo paliva). Rotor se must celkem prudce Γοζΐοδϊΐ. Zaroven prekontrolujeme presnost vyvdieni hmoty motoru, pfipadne zmenime pocet podlozek z olovendho plechu, pfipevngnych k uhelniku 47. N a le tisti znovu v§echno prekontrolujeme. Postupujeme klidne a soustavnS, radeji bez divdkd. Pak teprve spustime motor a chvilku pockdme, ai reakini moment, vznikly otdcenim vrtule, dostatecne roztoii rotor. Jakmile vztlak na rotoru dosdhne dostateiηέ hodnoty, natoci se listy rotoru do kladndho dhlu nastaveni. Pak model vypustime mirnym pohybem ruky vzhuru. Pirueta md stoupat primo do vysky. M irne otdCeni trupu, kterd je zpusobeno trenim v hlavnim lodisku pylonu, se pokusime odstranit vychylenim kormidla. Kdy2 motor prestane pracovat, rotor se otdci jeStS: chvilku setrvacnosti, ale jeho rychlost se zmensuje a klesd i vztlak rotorovych listu. Jakmile vztlak klesne pod urcitou mez, listy rotoru se preklopi vahou zdvaiidek 27 do negativniho nastaveni, model se trochu propadne a rotor se znovu prudce roztoci a brzdi sestup vrtulniku k zemi. Na plnou nadr2 s motorem Jena 1 stoupd dobre serizeny model asi 1 minutu, klesavy let je kolem 50 vterin. Proto pro prvni lety netankujte plnou nadr2. Ροδίtejte takd s tim, ie model je trochu zandsen vStrem. (Pri silnSj§im vetru uletne do vzddlenosti 400 az 700 m!) Teprve kdyi se s modelem dobre seznamite, muzete se odvdiit star to vat i na omezenSjSich prostorech. Ovgem i zde pozor na drdty elektrickeho vedeni! Mohou se vyskytnout asi tyto zdvady: a) vrtulnik nestoupd - je bud priliS t£2ky pro dan^ motor nebo motor md mal6 otdcky (Spatny stav, serizeni nebo nevhodnd vrtule) b ) po vypusiteni se vrtulnik naklonx a ziistane v naklonu, ktery se nekdy dokonce zvStSuje aZ model obloukem udef i do zeme. To je ovsem nebezpecnd pro listy rotoru, kterd vsak diky pruznemu ulozeni
MODELAft . 7/1966
i tyto pady obycejne preckdvaji bez poSkozeni. Zavada byvd zpdsobena tim, te nektery list rotoru md jiny tihel nastaveni nei ostatni. T im v§ak neni feceno, 2e zaletdvdni Piruety je svizelne. Naopak, oba prototypy letaly bezpecne hned napoprvd a zminend zdvady se objevily teprve po del§im provozu. Predpokladem je ov§em pfesnd stavba a serizeni. Oboji se vam jistS podafi a nebudete litovat ndmahy zvlastni zazitek z letu vrtulniku stoji za to! ♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦
STAVEBNI VYKRES ve β^ίεδηέ velikosti (mSfitko 1 :1 ) s podrobnym stavebnim popisem vyjde jako pldnek δ. 12 zdkladni (A) „fady MODELAR“ , pravdepodobnd v srpnu 1966. Zddejte jej za 3,— Kcs v Pogtovni noviηονέ sluzbe (PNS) a v modeldfskych prodejndch obchodu Drobnd zbozi. Ν Ε Ν ί-L I v mist6 vageho bydlistfi stdnek PNS ani modelafska prodejna, m u zete si pldnek objednat pisemn£. Na korespodenn6ni listek napiste: Objedndvdm pldnek MODELAR C. 12 PIRUETA. Pfipojte svoji liplnou adresu. Listek odeSlete na adresu: Pogtovni novinovd sluzba -f jm6no vageho okresniho mesta. (Vgechno piste δΐίεΐηδ.) NEROZM YSLEJTE SE, pldnek nebude dlouho na sklade. - Jestlize jste se pokougeli pldnek takto ziskat a nebylo vdm vyhoveno, pigte redakci.
KAZDEMU
ZAJ EM CI
♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦
S ezn am m a te ria lu ,,P iru e ta “ se m iit e zd&t na prvni pohled rozs&hty, ale v itjin o u jde o drobnosti £i zbytky, ktere ηηίνέ ka2dy m odelaf dom a anebo pfedepsany m aterial se d i nahradit podobnym . M iry jsou v m ilim etrech, tu £ n e jsou po lite c h dfeva. Balsa - po 1 kuse: 4 x 60 X 850 stfedn6 tvrdd; 4 x 70 x 650 tv rd a; 3 X 54 X 80 m£k£i P re k li2 k a -p o 1 kuse: 1 x 100 x 350; 3 x 100 x x 100 LiSta sm rkovi 2 x 2 x 400 - 1 kus; m a li StSpina bam busu D r it ocelovy: 0 2, delka 400 (nebo 3 drdty do jizd. kola); 0 2,6, d£lka 460 (nebo 3 drdty do motocykl. kola); 0 3, delka 35 (nebo 0 4 - pro hfidel rotoru, viz text); 0 1, ddlka 400; drat m£d£n£ 0 0 ,l,d d lk a 200; mddSny 0 0,3, delka 100 Plech - po jednom kuse: hlinikovy 1 X 42 x 105; hlinikov^ 0,4 x 15 x 24 (obal z rybl konzervy); mosazny 0,3 X 42 x 73 (nebo pocinovany z kon zervy); 3 kusy olov£ny 2 x 15 x 35 Lustrovd svorka (nejmendi typ) - 6 kusu Paject zdirka, vnitfni 0 3 s dvSma m aticem i - 2 kusy (nebo mosaznd kulatina 0 1 2 x 3 0 ) T ru b iik a mosaznd vndjdi 0 3, delka 120 (nebo tru bi£ky ze 2 vlo2ek do kulifikovych tu iek ) Sroub: M 2 x 15 - 2 kusy; M 3 x 25 - 1 kus; M 3 x 12 - 1 kus M atice: M 2 - 2 kusy; M 3 - 7 k usu; M 6 - 2 kusy (nejsou potfeba zvlddi, pou2ijete-li pdjecich zdifek jsou jejich souSdsti) Podloika: vnitini 0 3,2 - 4 kusy; vnitfni 0 6,4 2 kusy R u z n i: acetonovd lepidlo 100 g; bezbarvy· nitrolak 100 g; barevny nitrolak podle vlastniho v y b iru ; vdzaci nitd bile; drdtovd pdjka asi 60 g; tenkd silonovd tkanina (z p uniochy) 3 5 x 4 5 m m ; gumovd nit 1 x 1 x 4 0 0 m m ; neoprenovd hadi£ka 0 3 / 0 2, delka 50 m m
19
AMATERSKE ZHOTOVENI LAMINATOVYCH DILCU pfedvddel na lofiskem mistrovstvi sveta pro R jC modely ve Svidsku zdstupce americke firmy Pettit Paint Co., Inc., vyrdbejici dvouslozkove epoxydove laky a lepidla Hobbypoxy. Zajimavd technologie je vhodnd pro mensi lamindtovi dilce; pan Smith ji konkritne ukazoval na krytech podvozkovych kol (tzv. „papucich“) , a na krytu dvouvdlcoveho plocheho motoru pro maketu (viz prvni fotografie). Pro vyrobu lamindlu doporucoval pouzit vhodnou tend tkaninu - nejlepe ze skelnych vldken - a lepidla Hobbypoxy. U nds Ize pouzit lepidla Epoxy 1200 nebo laminovaci pryskyrice.
Obrdzek 1
Obrdzek 2 POSTUP
Vyhodou popisovane metody je to, ze pouziva pozitivni formu dilce (obr. 1). Forma muze mit celkem libovolny tvar a muze byt z libovolneho dobre tvarovatelndho materialu, napr. z lipoveho ci balsoveho dreva, penoveho polystyrenu, s^dry, moduritu a podobne. K modelu se dobre pripevni upevnovaci lista, za niz se cely predmet pritahne svorkou k pracovni desce (obr. 2). Celd forma se potdhne (obali) zdravotnickou gdzou. Je zapotrebi pouzit jednoho pruhu gazy, jehoz konec se zajisti na zadni &isti formy plastikovou lepici paskou (Isolepa). Pripadnd mensi prehyby na gdze neovlivni vysledek. Na g^zu se natahne tkanina (skelna), jejiz okraje se upevni na zadni strane formy pfipinacky nebo opet plastikovou lepici piskou. Suchd tkanina se potre epoxydovou pryskyrici, pripravenou presni podle navodu vyrobce. Hladkym oblym kovovym ndstrojem, napr. oblinou pulkruhoveho dlata, se pryskyrice dokonale protlaci tkaninou (obr. 2). Nafoukne se detsky gumovy balonek - nejlepe podlouhleho tvaru (,,jitrnice“). Nafouknuty balonek, ktery musi mit nejmene dvounisobnou velikost nez je nejvetsi rozmer formy, se co nejrychleji „namdckne“ pres vnSjsi konec formy - viz obr. 3. (Pryskyrice pri teto pr^ci musi byt samozrejme jeste tekuta.) Potom se ba lonek pomalu pretlacuje pres celou formu, pricemz se z nej pomalu vypousti vzduch. Vypousteni vzduchu se ovlada tak, aby balonek zustal dostatecne nafouknuty az do tiplneho prevleceni (obr. 4), ale aby vzduchu v nem bylo jen tolik, ze v konecne fazi nepraskne. Po tiplnem pretazeni je potreba pridrzet konec balonku k upevnovaci list£ formy, aby nesklouzl zpet. Pak teprve je mozno vypustit zbytek vzduchu, cimz dvojita gumova vrstva dokonale prim^ckne laminat k form£. Tento stahujici ,,potah“ se ponecha po celou predepsanou vytvrzovaci dobu pro pouzitou Obrdzek 3
20
pryskyrici. Pot0 se balonek sejme bud nafouknutim a stazenim nebo rozrezanim. Μ έ-li forma tvar s prolaklinami dovnitr, postupuje se stejnS, musi se vsak zajistit prilnuti baldnku i do proldklin. Toho se dosahne prilozenim ρέηονέ gumy na natazeny balonek v miste proMkliny a pritazenim pSnoviny paskovou gumou. Takovy pripad je obycejne u motoroveho krytu, jehoz zhotoveni je na obrazcich 5 az 8. U slozitejsich tvaru dilcil se musi forma ov§em resit tak, aby ji bylo mozno z hotovdho laminatoveho dilce vyjmout. Je tedy bud' rozebirateln& nebo slozena z pulek ci vice cdsti. V takovem pripade se okraje hotovych laminatovych dilcu dokonale zacisti skalpelem nebo holici iepelkou, aby vzajemne prilehaly. Spoje se prelepi z vnejsi strany (tj. povrchov6) plastikovou lepici pdskou a z vnitrku se omaznou pryskyrici. Po vytvrzeni vnitrniho spoje se paska odstrani a vnejsi sp^ra se op£t vyplni pryskyrici. Hotovy laminitovy dil se povrchove uhladi oskrabanim (napr. cidlinou nebo kolmo postavenou holici cepelkou se zaoblenymi rohy) a obrousi se za mokra brusnym papirem o zrnitosti 320. Pripadne proldkliny se v^yplni pryskyrici, po vytvrzeni se zaskrabou a za mokra prebrousi. Naposledy se vyriznou potrebne otvory, prilepi se dchytky apod, a cely dilec se nalakuje barevnym lakem (nejlepe dvouslozkovym epoxydovym). Popsand technologie je pomerne jednoduchd - pfedevSim je jednoduchd vyroba pozitivni formy (modelu), na rozdil od bezne pouzivanych forem negativnich, tj. dutinovych - a dosazeny povrch je velmi vzhledny. Taki pevnostne a vdhove takovy dilec dobre vyhovuje modeldrskym pozadavkum - ja k jsme se na vlastni od pfesveddli na vzorcich zhotovenych pri zminenem predvddeni. Zpracoval Ing. J. SCHINDLER Obrdzek 4
MODELAR . 7/1966
Obrdzek 5
Obrdzek 6
Obrdzek 7
Obrdzek 8
◄ ◄ ◄ ◄
DOBRE TYPY PRO VAS
POMAHAME
si
Pile Ant. MACHACEK ■ Pri sve prdci v listrednim modeldrskem sklade v Praze se casto sctkavdm se zdkazniky, kteri se prichazeji informovat o spravne funkci motorii zn. Zeiss vsech kubatur. Vetsinou jsou to mladsi chlapci, ale take „zrali“ modelari. Oboji vsak maji jedno spolecne: drive nez prijdou, demontuji obycej ne motor, casto nevybiravym zpiisobem. Na hlavS motoru byvaji stopy po kombinackdch a na karteru po sv£r£ku. Oby£ejn6 jde o zcela novy motor, ktery vsak vypadd tak, jako by byl pouzivan jiz nejmene rok. RADiM VAM: pouzivejte specidlni montdzni kli£ pro vsechny typy motoru Zeiss, ktery je k dostani v modelarskych prodcjn&ch za 3,— Kcs. Neni-li ve vast modelarskd prodejne prave na sklade, zadejte, aby byl objednan - v listrednim skladd je dostatecnd zasoba. B T ftl NOVINKY - vesmes vyrobky druzstva Styl Praha - se objevi v nejbliz&i dobe ve vsech modelarskych prodejndch. Prvou je pdjeci pripravek na hlinikovy plech a hlinikove slitiny, jez dosud nebylo mozno cinem bdzne p^jet. Pri pouziti pripravku S T Y L SP E C IA L lze pajet hlinik cinem podobne jako med nebo mosaz. Pdjend misto ocistime smirkovym papirem a bezprostredne pred pdjenim je natrcme pripravkem. Pajime dostatecne horkou pdjeckou, jelikoz hlinik rychle odebira teplo. Proto je tdz dobre pajene hlinikovd predmety predehrat. Spajene misto se doporucuje nalakovat nitrolakem. Spoj je dostatecne pevny. - Pripravek se bude prodavat v lahvich po 200 g, predpoklddani cena je 5,60 Kcs. Druhon novinkou je pajeci voda SPE C IA L E. Jde o vyrobek vyborne jakosti, ktery mimo ostatni kvalitni slozky obsahuje ύδϊηηέ smdcedlo, takze lze pajet i zneci§tdne povrchy kovu. Tato pajeci voda je zvldsf vhodnd pro pdjeni medi, mosazi i bronze. - Prodavat se bude v lahvich po 250 cm3, predpokladana cena je 9,40 Kcs. Tretim vyrobkem je Cistib a lestic PLEX I, urceny predevsim k cisteni a lesteni stitu mopedu, motocyklu a vsech ostatnich vyrobkii z organickeho skla (plexi). - Stogramova lahvicka je za 3,50 Kcs. V modelarskych prodcjnach, kde tyto vyrobky nebudou, pozadejte vedouci (-ho), aby je objednal (-a) v listrednim modeldrskem sklade v Praze.
MODELAR . 7/1966
In z e rc i p r ij im a V y d a v a te ls tv i c a s o p is u M N O , in z e r tn i o d d c le n i, V la d isla v o v a 26, P r a h a 1, tel. 234-355, linka 294. Poplatek 4,50 KCs za jednu tiskovou fadku, uzdvSrka v2dy 4. v mfisici
m a i Alfa + m agnet za 160; U -m odel Honza v akr. d p rav i za 150 K is ; palivo pro det. motory. P. C hvatal, L ouiany 84, o. Olom ouc. · 23 T ranzistorovy ityrkan^l 40,68 M H z bez serva za 1650 K is. K . K ruk, V rchlickiho 43, Praha 5. K O U P fi • 24 Jednokanalovou R /C aparaturu ihned. P. M dlek, Jihovychodni IX /9, Praha 4. · 25 Foto pro bodovini makety Jak 12 R. J. Suchom el, Vodni stavby, D ilnickd 25, Praha 7.
PR O D EJ υϋμ
• 1 N ezabehnuty m otor T ono za 200 K is . Ing. J. Remek, Cechova 4, Praha 7. © 2 M otor Jena 1 za 80 a po5kozen£ Jena 1 za 40 K5s. V. £eli§, N a kopci 894, Pardubice. · 3 Ro£niky 1961 — 1965 K fid la vlasti a Letecky obzor; το£. 1960 —1965 L M ; m otory T ono 5,6, Vltavan 5 a Zeiss 2,5 cm 3 zabShnute. I. K eprta, fti^any u Prahy 850. · 4 Rychl. m odel autom obilu ti. 10 cm 3; sovetsky m otor M K 16 1,5 cm 3; dva tryskove m otory a ruzny autom odelafsky m aterial. Spech4. M . K rupka, B 1 /E l2823, Praha 4 - Sporilov II. · 5 Vlak rozchodu , ,T T “ zachovaly s pfislusenstvim . J. N ovotny, N am . K rale Jiriho 18, Praha - Vinohrady. · 6 Elektronky 1P2B a 15 K is. F. Bursik, M akarenkova 40, Praha 2. · 7 A ngl. lOjazyikove rele R CS 170 Ω ηονέ, nepou2it6 za 650 KSs. E. Ndpravnik, N ad Popelkou 5, Praha 5. · 8 Novy zachovaly benzinovy m otor 6,3 cm 3 s jiskr. zapalovanim a s in d u k in i civkou za 120 K£s. J. KaSpar, Sukova 796, tlp ic e . · 9 Leteckomodelarsku, radioam atcrskh a strojnickti literatiiru a iasopisy, zoznam za§slem . L . JamriSka, Mosovce, okr. M artin. · 10 N epouiity, uplny priiimaiS Beta za 150 Kds. K . M atula, Jilemnickeho blok 209/16, M ost. · 11 U -m odel Honza s det. m otorem M W S 2,5 D za 150; benz. m otor Ohlsson 10 cm 3 za 100 KSs. F. Svarc, Klikorkova 2155/19, K ladno. Φ 12 T rysku Letm o 250 s nahr. dily za 150; s tira ie 6-12 V. J. S ih a , Zclechovice 282, o. G ottwaldov. • 13 M otor Alko 14 cm 3 s jiskr. sviikou + ind. civkou + Sasi + 2 vrtule, novy, v prvotfidnim stavu; Svddski kul. 1ο2. ηονέ o 0 4, 6, 8, 12, 13, 20 m m . L . Likaf, SobSslav 19/1. · 14 D voupoveΙονό servo M W S za 150; m otory: M W S 2,5 T R za 175, s o v lid in im za 225; W ilo 1,5 za 60 KCs, OS M ax I I I 5,8 cm 3 s tlum idem pro R /C . P. M ojii5ek, Skolni 653, Vratimov. · 15 M otorovy model s m otorem 2,5 cm 3 T R za 285; νδυτοή A-2 za 85 Kds. J. Sipek, Zalabi 1174, D vur ΚΓέΙονέ n. L . • 16 M otor K om eta 5 za 150 K is. M . KripacS, Husova 546, Bilovice n. Svit. · 17 Plastikovii m aketu T U - 1 14 za 20; hlavu s piestom a protipiestom k m otoru Jena 2,5 za 40; R /C vetroh Fakir I I I bez aparatiiry za 30; m otorovu lupienkovu pilku s m otorom 220 V za 270; divadelnt dalekohlad za 100; dynamicke reproduktory 3 a 5 W ; elektr. gitaru Star v zaruke za 780 K is. J. Srnanek, U l. 29. Augusta 37, N itra. O 18 P14ny lodi A dm iral, V olkerfreundschaft, L a Creole, D e R euter. P. K usy, Purkynova 1199, TAbor. β 19 A m atirsky vysilai Rex za 200; m ot. servo U nim atic-spec. 3 V za 200; nepouzity amer. m otor Cox-special 2,5 cm 3 ,,zhavik“ za 300; zabehnuty japonsky m otor O SM ax 19 (2,5) ,,2havik“ za 200; U -m aketu Piper s motorem M VVS 2,5 T R nezalitanou za 250 K is. P. Barta, Rimov 44, o. £ . B udijovice. · 20 D voudilnou soupravu jednoposchod. vagonu + lokomotiv u A 50 M E 1801 o rozch. HO (Piko) + 16 kolejnic + vyhybku. V. BArtu, N a d ra in i 603, £ . T feb o va. · 21 Spolehlivou jednokanMovou aparaturu (vysilai ve skrifice s m iliam perm etrem ) + transist. p rijim ai na 4,5 V (3 tu ik o v i ildnky) + servo s automatickou neutralizaci (dosah 1500 m) za 900; novc m otory R /C se Z h . sv. a ovladinim : M VVS 5,6 A L za 350; T ono 5,6 za 280; M VVS 2,5 R za 350; Bu3 5 za 300; nove det. Pfeffer 1,15 cm 3 za 150 a M VVS 2,5 D za 200 K is. Ing. M . Pokorny, T f. 1 M3je 12, Brno. · 22 M otory: angl. E T A 29 + n3hr. hlavu -(- 2h. sv. za 170; zabehnuty Jena 2,5 za 135; pfiji-
Εν α
• 26 M otor Jena 1 s n&hr. vybrusem a Junior 2 po v^brusu za dobr^ m otor 5 cm 3. Z. Nosek, K lecanky 47, K lecany u Prahy. · 27 N im . el. vlak ,,S “ s krajinou na ploSe 1,5 x 1 m za 4 bantam , kola nebo cokoli. J. B ernard, Spofilov 1423, B randis n. L . · 28 PH ny maket N o rth American, T -28 A + Rallye za pi any Benjaminek -I- Cajka; motory Vltavan 2,5 4- W ilo 1 m* za dva m otory Jena 1 cm*. S. Bro2a, Valtice 545, o. Bfeclav. r
Cj z n 6
• 29 N im ecky ie le zn iin i m o d elif si chcc dopisovat. A dresa: B ernhard K adur, 9532 W ildenfels Erzgebirge, W einleithe 13, D D R . · 30 Polsky m odelif si chce dopisovat s ,,uikarem “ . Adresa: Jerzy Pabjan, U l. Szpitalna 6/13, M iechow, Polska. • 31 Polsky m odelir si chce dopisovat a vymiftovat iasopisy. A dresa: Jozef Sojka, M iasteczko M lodego R obotnika, D rukarnia, M ielec, Polska. · 32 Polsky modeMf si chce dopisovat. A dresa: Zenon Radelnyk, u l. W rzesinska 2 m 41, W arszawa 4, Polska. # 33 Polsky m odelaf si chce dopisovat a vym inovat ia sopisy. A dresa: Z ygm unt W ysocki, ul. Armii Czerwonej 64 m 1, K rosno Odzanskie, Polska. • 34 Sovitsky m odelaf nabizi m otory M K 12 B (2,5) a R itm 2,5 za m otor M VVS 2,5 se Z h . sv. A dresa: A. Rancev, Mosfilymovskaja u l. 17/25, M oskva, SSSR . · 35 Polsky m odclif si chce dopi sovat. A dresa: Zbigniew C.apiga, dom. kol. 10, W olbrom , woj. Krakow Polska.
BUD E VAS ZAJIMAT • (a) Jugosldvsky Casopis Aerosvet napsal v 303. iisle, ze Letecky svaz Jugoslavie objednal v CSSR raketovd motory pro modeldre, jez by mely prijit do prodeje je§t6 letos. • (s-ma) Rada mesta Long Island ve stdte New York poskytla R /C modeIdriim plochu k Utdni. Podminkou pouzivdni je to, ze motor must byt opatfen tlumicem vyfuku a modeldr must mit sportovni licenci (A M A , na kfidle) a oprdvneni k provozifvysilace. • (a) Letos v rijnu se bude konat raketomodel&fske mistrovstvi Jugostevie, spojend s vyberem reprezentantu pro mezin&rodni dcast v roce 1967. • (s-ma) V roce 1965 dosdhl pocet vydanych leteckomodeldfskych sportovnich licenci v Itdlii stavu 1062. Stdtni podpora leteck0mu modeldfstvi v temz roce byla 9 000 000 lir, tj. asi 100 000 devizovych korun.
21
P ozn av am e leteckou tech n ik u
HM 14 LEHKE FRANCOUZSKE LETADLO V lonskem roce zesnuly Francouz Henri Mignet jistd ve svych leteckych zaddtcich netu§il, jakd hnuti jednou vyvold mezi leteckymi nadsenci - amatery. Zacal amatdrsky stavdt jiz jako student a ve svych 18 letech si dopisoval i s Lilienthalem. Podle ndj stavdl svd prvd zavesne kluzdky. Teprvd po prvd svetovd vdlce zacal stavet prve vlastni motorove letouny, tehdy je§td klasickd koncepce, HM 2, HM 3 atd., kterd ale vdtginou neletaly. CspdSny byl teprve typ HM 8, avsak typy ndsledujici, postavend v r. 1929, opdt neletaly.
Prestoze se Henri Mignet naucil letat, sdm prohldsil, ze rizeni letadla (normdlni koncepce) se mu zdd neslucitelne s jeho temperamentem priimerneho Francouze. Usiloval proto o takovd letadlo, kterd by bylo maximalne bezpecne a po pilotni strdnce primo kontrolovatelne s vyhradne ruinim rizenim. A tak spatril pocdtkem roku 1932 svetlo svdta typ ΗΛ1 14, nazvany „Nebeskd blecha“ , ktery splhoval v§echny idedly Henri Migneta. JednoduSe stavene letadlo tandemoveho usporadani se stalo brzy mezi amatery tim , na co cekali. Konstrukter vydal poutave psanou knihu „Letecky sport - proc a jak jsem stavel Nebeskou blechu“ , kterd pomohla zaktivizovat pomalu celosvetove hnuti amatdrii. Kniha vySla v prekladu i u nds a mezi prvnimi nad§enci, kteri postavili „Nebeskou blechu'V byli Karel Bina a J. Hnilicka. Je§te dnes jsou u nds lidd, kteri maji „Nebeskou blechu“ peclivS uskladnenou na pride! Casern se sice zjistilo, ze ani tato kon cepce neni aerodynamicky dokonald, neboi letadlo, kterd se dostalo do letu na zddech, u i nebylo mo2no vratit do normdlniho letu. Presto ale pocet postavenych ,,Nebeskych blech“ se odhaduje v ddobi do druhe svetovd vdlky na nekolik tisic. Henri Mig net ovsem tvoril dal, jiz ve stejne koncepci a zkonstruoval do svd smrti radu typii, z nich2 nejzndmejSi povdlecny byl typ HM - 380. Ovsem takovdho rozSireni jako svdtozndma „Nebeskd blecha“ se po 2. svetovd vdlce uz nedockal. T E C H N IC K i P O P IS H M 14 „N ebeska b le ch a“ byl jednomistny vyztuzeny tandemovy hornoploSnik celodrevdnd konstrukce s pevnym podvozkem. K ridlo bylo jednonosnikovd konstrukce s tenkym pomocnym zadnim nosnikem. Zebra byla navlecena na hlavni nosnik. Vlastni autostabilni profil H. Migneta mel ostrou ndbeinou hranu a byl vysledkem dlouhych zkousek i ve vlastnim aerodynamickem tunelu. Cele kridlo bylo potazeno pldtnem. Obdobne bylo provedeno i menSi tandemove kridlo. T ru p obddlnikovdho prurezu byl poloprihradovy, nosny potah tvofila preklizka.
Otevfeny pilotni prostor byl opatren vdtrn^m Stitkem, jehoi okraj byl ztuien, trubkou. Palubni deska nesla vygkomer, kompas, rychlomdr, variometr, otdckomdr a ndkdy hodiny. Rizeni bylo jen rucni pdkou, kterd pohyby do stran ovlddala
Pilotni prostor
System vyztuh
Zpusob zbarveni prototypu Nosniky
H orni nosnik trupu
Pizeni
Aretace podvozkd Guma
S n im ek u titu lk u A e ro M o d eller
22
smerovku a pritahovdnim nebo potlacovdnim byl primo mendn hhel nastaveni predniho kridla. Sily v ridici pdce pfi potahovdni a potladovdni zmcnSoval gumovy provazec, zav£§eny na ndbdind hrane kridla a na motoru, ktery stahoval ndbeinou hranu dolu. S m drovka s profilem rovnd desky byla pohyblivd celd, nemela kylovou plochu. Tvofil ji hlavni nosnik a zebra, potah byl pldteny. P fistd v aci zarizen i. Podvozck tvofila jen ocelovd trubka, vetknutd do trupu a odpdrovand gumovymi provazci. Kola mdla rozmdr 450 x 100. Ostruhu tvofila prodlou2ena osa smerovky, nesouci dvd plechovd kola, snytovand ze dvou diskii. Ovlddaci lana fizeni smdrovky byla zave§ena vne ostruhovych kol. M otorovd skupina. Obvykle byl montovdn dvouvdlcovy, dvoudob^, vzduchem chlazeny invertni motor o vykonnosti do 30 k. Vrtule o 0 1600 mm byla rovnei amatdrsky zhotovend z bukovdho nebo jasanoveho dfeva. Dvd paliνονέ nddrie (Pokracovdni na str. 24 dole)
MODELAft . 7/1966
MODELAR . 7/1966
23
SPORTOVNI NEDELE !£ 4 . d u l m a • LMK S te rn b e rk uspofddal verejnou so u tiz vS tronu a m odelu W a kefield ,,Ο cenu 20. vyroch n. p. Chronotechna“ . Pocasi: zatazeno, silny vitr. VYSLEDKY - vdtronfi A -l - T. Vanek 719; J. Vanek 705 (oba Mohelnice); D. Kloc, Vel. Losiny 680 vt. Startovalo 19 modeldfil. V dtrone A-2 - J. Pdnicka, Prostdjov 862; A. Witner 780; J. Milde 742 vt. (oba Olomouc). Startovalo 27. modelaru. W akefield - S. Kumor, Olomouc 650 vt. (jediny startujici).
Benisek, Sous 900 + 60 vt. Startovalo 68 modeldfd. Coupe d ’H iv er - K. MatdjoviS, C. Lipa 700; K. Wlaka, Most 603; S. Biskup (junior), Zatec 473 vt. Startovali 4 modelafi. W akefield - m. s. M. Urban, Most 705; J. Klima, Teplice 681; K. MatejoviS, C. Lipa 592 vt. Startovalo 8 modeldfil. 15. k v v fn a • LM K K latovy uspofddal soutez m aket. PoSasi: slunecno, teplota 25° C silny vitr. VYSLEDKY - F. Sys 393; Z. Rada 380 (oba Nyrany); R. Nagovsky, Klatovy 373 b. Startovalo 11 modeldru. • LMK D rozdov (U Berouna) usporadal so u tiz R /C vS tronu, jii se z prihldsenych 32 zdcastnilo 28 modelaru. Pocasi: jasno, zpocatku klidno, pozdeji narazovy vitr 5 —7 m/vt. VYSLEDKY - jednopovelove v itr o η έ - J. Tucek, Drozdov 743; m. s. J. MichaloviC, Praha (8) 711; R. Liehman, Rokycany 697 b. Startovalo 25 modeldru. V icepovelovi vfitronfi - Ing. J. Heyer, Lethany 1011; m. s. J. Michalovic 940; M. Musil 702 b. (Oba Praha 8). Startovali 3 modeldri.
M o d e la rk y z a s tu p o v a la v e S te r n b e r k u B. V y ro u b a lo v d z U n ic o v a
• LMK H ro b (U Duchcova) usporadal okresni soutez skolnich m odelu a polom aket „ I. Juniorske polomakety“ . PoSasi: polojasno, teplota 150 C, vitr 2 m/vt. VYSLEDKY - polom akety - K. Vandsek, Hrob (JOB-15) 249; J. Svejkovsky, ODPM Csti n. L. (Meta-Sokol) 236; S. Kraus, Hrob (IL-10) 210 b. Skolni m odely - P. Ncvecefal, ZDS Ko§fany 476; O. Lukd§, ODPM Hsti n. L. 453; J. Stach, ZD § Kosfany 76 b. • LMK Zatec uspofddal verejnou soutez v itro fiu a m odelu s gum ovym pohonem „ II. Zatecky pohdr“ . Pocasi: jasno, teplota 18° C, slaby vitr. VYSLEDKY - vdtrond A -l - m. s. O. Prochdzka, Most 808; M. Rambousek, Chomutov 805; V. Kube§, Sez. tJsti 769 vt. Startovalo 30 modeldfil. VStrond A-2 - F. Tichy, Slany 900 + 240 + 75 (dnhtel putovniho poharu); I. Zejbrdilchovd, Litomefice 900 + 240 + 60; Z. J u n io ri n a s o u te z i ,,I. ju n io r s k e p o lo m a k e ty "
□ Podle pldnu skoleni kadru dstfedni modelafske sekce upozornujeme znovu na dstfedni k u rs p ro in stru k to ry lodniho m o d elarstv i, ktery se bude konat ve dnech 1.—5. srpna 1966 v tlstfedni plachtafske skole Svazarmu ve Vrchlabi. j· Zajemci nechi ihned poslou pfihlasku do kursu prostfednictvim svdho OV Sva zarmu, ktery musi zddost doporucit. Termin pro poddni pfihldsek konci 20. iervence 1966. Pfihlasky zasilejte na adresu: Jifi Baitler, IJV Svazarmu, paldc Metro, Perstyn, Praha 1. □ Upozornujeme vsechny okresni sek ce, ze p rid £ l d rev a b alsa a potahovdho p a p iru M odelspan pro rok 1966 byl rozddlen v dubnu 1966. Pokud jste si dosud nevyzvedli material v dstfednich skladech Svazarmu (Mezi Ldny, Praha 5 Jinonice, tel. 52-15-10), uiinte tak p r o stfednictvim svych OV Svazarmu urychlene! □ Na £etn6 dotazy o potvrzovdni a p ro d lu zo v an i p la tn o sti I. VT (vykonnostni tfida) sdέlujeme, ze vsechny VT vcetne I. VT potvrzuje do sportovni licen ce ndcelnik klubu zdkl. organizace Svazar mu. V ,,Pokynech pro cinnost modeldfu Svazarmu v roce 1966“, zvefejnenych v Modeldfi δ. 3/66, je smernice - na str. 4, odst. g - minena tak, ze pouze prvd naletdni nebo dosazeni kterekoli VT potvrzuje do sportovni licence pfi jejim vystaveni OV Svazarmu. Veskerd dalsi zdznamy (v£etne I. VT) provddi ndcelnik klubu ZO Svazarmu. □ P o fa d ate ld okresnich a oblastn ich p re b o ru vsech modelafskych odbornosti mohou si vyzddat zd a rm a potfebny pocet diplomu na modeldfskem odboru OBSOV Svazarmu.
LET EC K A
T E C H N IK A
- dokondeni
C en u 20. v y ro £ i C h ro n o te c h n y o b d rz e l z a v itfizstv i ve v e tro n ic h A - l T . V a n ek z M o h e ln ic e
• LMK H ro b (u Duchcova) usporadal na hristi v Oseku HI. rocnik „kvStnovych m a k e t“ . Pocasi: slunecno, vitr 1—3 m/vt. VYSLEDKY - R. Tomd§, Decin (Kitty Hawk) 498; K. Heyer, Hrob (Bolkow-Junior) 491; V. Slanicka, Kadan (Tipsy Nipper) 388 b. Startovalo 8 modelaru. P o lo m ak ety - K. Vaftasek (JOB-15) 257; S. Kraus (IL-10) 187 (oba Hrob); V. Vanasek, ZDS KoSt'any (Z-326) 184 b. Startovali 3 modelafi. • LMK K oprivnice uspofddal na Mosnov6 soutSz R /C m o d elu „IV . Koprivnicke radio“ . Pocasi: jasno promenlivy vitr 1—3 m/vt. VYSLEDKY - jednopovelovd v6troη έ - Ing. L. Lichtblau, Koprivnice 1182, 2; R. Bukovansky, Karvina 1102,2; V. Kouril, Trencin 973,2 b. Startovalo 8 modeldm. Vicepovelove v itro n S - J. Kartos 2002,9; J. Vymazal 1525,9 (oba Brno); V. Mu2ny, Koprivnice 465,6 b. Startovali 3 modelafi. Jednopovelove m otorov e m odely - R. Bukovansky, Karvina 1043,6; Z. Klecka, Polanka 893,2; A. Schneider, Opava 824,6 b. Startovalo 25 modelafu.
24
Z ustredni SEKCE
byly ve stfedni cdsti kfidla, pfed a za hlavnim nosnikem. Z barveni. Puvodni ,,Nebeskd blecha“ byla bild, hrany kfidel a smerovky lemovany cerne. Rovnez spodni hrana trupu byla lemovdna, z pfide trupu po bocich vychdzely 2 vlnovite paprsky smerem k zddi. Spodek trupu byl derny. Na smfirovce byl ndpis: LE POU DU C IEL, pod tim HM 14 a v pulkruhu pod tim L ’AUTRE AVIATION. Jinak kazdy amatersky staveny kus byl zbarven podle osobniho vkusu stavitele. T echnicka d a ta a vykony: rozpeti hlavniho kfidla 6,0 m, rozpeti tandemoveho kfidla 4,0 m, delka 4,15 m, vy§ka 2,05 m. Prazdnd vdha se pohybovala kolem 130 kg. Pfesnd vykony nejsou zndmy, zfejmS se znacne li§ily podle pouSitdho motoru. M ak eta le ta d la HM 14 p a tri do skupiny I (viz M o d elar 4/1966). Zpracoval Zd. KALAB POZNAMKA: ve dvou minul^ch se§itech nebylo uvedeno omylem zafazeni do skupin. L etadlo R F 3 (M O 5/66) p a tr i do skupiny I. L etadlo S-199 (M O 6/66) p ak p a tri do skupiny III.
MODELAR . 7/1966
Η
· ]
·
1=
Ι
Να stisnenem a pohyblivem startovnim platu sleduje J. Kubicek pfipravy k odstarΐονάηί madarskeho modelu N a temz miste - v prostordch Zimniho stadidnu - jsme byli loni. Tehdy jsme se vzdjemne vedinou osobne jelte neznali, spise mel jeden povedomost o vysledcich druheho z casopisH. I pofadatele byli nejisti. Organizovat mezindrodni soutez poprve je pfece jenom trochu odlilne od beSn£ domdci praxe a navic je trochu dezorientovalo to prachspatne podasi. Ale at bylo jak bylo, lonsky prvni rodnik souteSe RjC modelu byl studnici zkusenosti, z niz jsme naderpali mnohd ponauceni. Po soutezi jsme dali hlavy dohromady a ustavili jsme se na tom, ze: druzstvo N D R, ktere si odvezlo poprve putovni pohdr veno-
borny celek ostry litok na putovni pohdr. Tak tody byli, podnaje ctvrtkem a konle
vedro. A k tfetimu bodu - nejlepsi vykony
vany Ο V Svazarmu v Koline, je sportovne
nedeli, a zpocdtku bylo tezko pfedvidat, jak
Kubicka a Smoly —se jeste vrdtime podrob-
vyspeli a jeho clenove zfejme budou favority
kdo odjezdi. Uz pfed slavnostnim zahdjenim
i pfiste; ndpadne dobfe jezdili i dva Rakusa-
bylo vsak presne zndmo, kdy bude kdo starto
neji v pfistim cisle. Ale pfedesildme, ze Smolu postihla smida a Kubicka opustily
ne a budou-li startovat ve vlech tfiddch, Ize
vat. A program byl diky organizaini pruz-
se jich obdvat; prvni organizacni vysledky ukazuji jednak ,,vlohy“ pofadatele, jednak
nosti a pohotovosti soutezicich temer presne
nervy, ac jejich trener F. Podany prosazoval klid, rozvahu a zivotni moudrost, Se neni
dodrzovdn.
v takovemto pripade tidelem vyhrdt!
podminky uspofddat i druhy rocnik souteze. A jak uz byvd, po soutezi jsme si naslibovali • vzdjemne si dopisovat · poslat nejake ty
Nasi modeldfi se stmelili v reprezentacni
lodni Srouby a pldnky · vyvarovat se ner-
celek v prvnich tfech dnech toho tydne a p fi treninku slibovali (oni ijejich modely) dobre
vozity atd. Vedouci vitezneho druzstva pak
vykony. Po prvnich jizddch se zacala valit
korunoval zdver I. roSniku slibem, ze dee
chvdla na lohskeho feditele souteze a letos ,,muSe pro denniorganizaci", Ing. Z. Tomdl-
s pohdrem za rok pfijedou, ale ze o nej bu
dou tvrde bojovat... Do roka a do tfi dnu sejeho slib uskutecnil. Reprezentanti ND R letos opet bojovali,jenze s mensi ddvkou hestt. Vice jej meli soupefi» kteft vesmes - vdetne naHich - za ten rok „vyrostli“. Z obdhdjcu pohdru to byl zejmena
ka. Prod? Mdte-li po ruce cislo 5. Modeldfe, pfectete si znovujeho ,,pfedpovedcc a vite to. Prvni bod pfedpovedi o vitezstvi Rakusanu mu vydel do puntiku. Z druheho mu sice ne-
vyslo to polojasno, ale zatoslunecno a hlavne
Daleko vetli starosti nez nasi souteStci meli lonsti vitezove - od prvnich stand, ne a ne zabrat. Odpoved jejich vedouciho H. Rudigera na odvdSnou otdzku „pro£“ byla pfinejmenlim mnohoznadnd: ,,ProtoSe neni v druzstvu vlechno tak, jak by melo byt“. Vlastne mel pravdu K. Kiihnel z Vidne: ,,Kdyby tody mel kazdy stesti a kdyby byla distd voda, musel by tody kazdy vyhrdt Kdyby byla voda cistd, ale - kdyby vSichni dcastnici vedeli, co to bylo za prdci ,,udelat“ vodu aspon takovou, jakd byla! Kolinlti
Na stisnenim a pohyblivtoi startovnim platu sleduje J. Kubifek pfipravy k odstartovdni π ^ 3 ^ έ 1 ι ο modelu
benjaminek Gunter Sachs, ktery uS dohdni H. Tischlera, H. H off manna a H. Kunzeho; ηονέ tvdfe, ne vsak novdekove, letolni reprezentacni druzstvo N D R doplnovali. MadarSti reprezentanti tu byli ze £tyf klubu - z Budapesti, Solnoku, Kapovdru a Soprone. Z polskych reprezentantii ziistal z lohskiho druzstva pouze A . Rawski. Z N S R pfijeli dva „samostatni“ reprezentanti -
mistr
Evropy W. Senff a zndmy jeho soupef J. Mai. A konecne z Rakouska startovali krome dvou loriskych soutezicich, K. Peska a E. Strohmanna, dald dva - K. Kiihnel a A. Pruka, oba z druheho, „konkurencniho“ videhskeho klubu. V Koline vsak bez ohledu na to zahdjili hned prynimi jizdami jako vy-
MODELAR . 7/1966
25
Modely Raku§anu K. Kuhnela a A. Pru ka, kterd vybojovaly putovni pohdr modeldri, potdpeci a snad i neplavci byli vsichni pod vodou a tahali do umoru na bfeh trdvn a listi, nemluve o jejich srdnatosti potazmo k labutim, ktere coby starousedlice nehodlaly uvolnit pro R jC modely plochu a byly ζριιρηέ - kupodivu zase jen do prvnich startii. Ona necistd voda byla jedinym stinem souteze, stinem, ktery se zddl tmavsim tern, jim z se lepila na paty smida nebo proste nedosahovali vykonu, ktere pfedpoklddali. 1 tak se vsak soutez obesla bez jedineho oficidlniho protestu - byt proti te vode. Soutezid respektovali zdver ze schuzky vedoudch druzstev: jezdit ve tfide F2 a F3 podle nove upravenych pravidel. Respektovali i casovy
rozvrh, zhruba na kazdy den jedna jiz d a kazde kategorie a tfidy. Skupina casomericu, fizend M . Malisem, pracovala neimavne a vysledky jejich mereni zpracovdval pohotove Ing. Tomdsek, takze kazdy vecer si mohl kazdy soutezici ovefit „jak je na tom“. Do letosniho boje o putovni pohdr zasdhlo 87 lodi a zhruba dvojndsobny pocet soutezicich oproti lonsku. A c v prumeru dosdhli mnozi podstatne vyssich vykonu nez loni, pfece jen poprdvu si na jeden rok odvdzeji putovni pohdr tentokrdt reprezentanti Rakouska. Prod zrovna oni,jake kdo mel pfedpoklady ajakjich vyuzil - to se pokusime ddt dohromady pro pfisti cislo. L. K A V A N O V A V fSLED K Y • FI V 2,S (rychlostni kurs) - 1 . K. Bartok, Macfarsko 30,8; 2. J. Kubiiek, CSSR 31,4; 3. K. Kiihnel, Rakousko 33,1; 4. H. Tischler, NDR 35,0; 5. V. Smola, CSSR 36,2; 6. O. Dufek, CSSR 36,6; 7. E. Strohmann. Rakousko 38,4; 8. H. Kunze, NDR 45,8; 9. J. Abrahim, Matfarsko 47,8; 10. B. Decker, NDR 52,5; 11. J. Kompf, Polsko 117,6 vt. · FI V 5 - 1 . E. Strohmann, Rakousko 26,5; 2. J. AbrahSm, Macfarsko 28,7; 3. A. Pruka, Ra kousko 30,5; 4. H. Tischler, NDR 30,5; 5. J. Mai, NSR 36,8 vt. FI V 10 - 1. K. Kiihnel, Rakousko 25,8; 2. J. Mai, NSR 28,0; 3. K. Paur, CSSR 51,5 vt. · FI E 30W 1. A. Rawski, Polsko 66,8; 2. K. Pesek, Rakousko 91,6; 3. F. Podan^, dSSR 91,8; 4. L. Imrik, Madarsko 123,5; 5. Ing. K. Plihal, CSSR 152,7; 6. G. Sachs, NDR 188,5; 7. L. Honti, Macfarsko 195,0; 8. F. Stankiewicz, Polsko 231,5; 9. J. Kompsf Polsko 281,4 vt. · FI E 300 W 1. K. Pesek, Rakousko 35,6; 2. J. Mai, NSR 38,0; 3. J. Baitler, CSSR 42,5; 4. G. Foki, Macfarsko 46,5; 5. H. Hofmann, NDR 62,0 vt.
Ke startu se pfipravuje mlad£ ilen dru2stva N D R G. Sachs, asistuje mu H. Hofmann • F2 (makety) - 1 . J. Mai, NSR 200; 2. J. Baitler 196; 3. Z. SkoFepa 193; 4. J. NovSk 180 (viichni CSSR); 5. B. G ernhardt, NDR 168; 6. E. Strohmann, Rakousko 157; 7. G. Foki, Macfarsko 140 b. • F3 E (slalomovy kurs) - 1 . H. Hofmann, NDR 247; 2. J. N ovik 245; 3. J. Baitler 242 (oba CSSR); 4. G· Foki, Macfarsko 218; 5. W . Senff, NSR 215; 6 .- 7 . K. Pesek, Rakousko 213; 6.—7. L. Imrik, Macfarsko 213; 8. G. Romhalmi, Macfarsko 212; 9. G. Sachsm NDR 209; 10. J. Jiranek, CSSR 205; 11. A. Rawski, Polsko 174; 12. Z. Skorepa 171; 13. Z. Bartoft 149 (oba CSSR); 14. L. Honti, Macfarsko 144; 15. Ing. K. Plihal. CSSR 108; 16. F. Stankiewicz, Polsko 66; 17. H. Tischler, NDR 18 b. · F3 V - 1. A. Pruka, Rakousko 261; 2. B. G ernhardt, NDR 261; 3. J. Severa 254; 4. V. Flanderka 249 (oba CSSR); 5. K. Bartok, Macfarsko 244; 6. H. Hofmann, NDR 244; 7. W. Senff, NSR 224; 8. V. Smola 213; 9. K. Paur 198; 10. L. N oviiek 172 (vSichni CSSR); 11. J. Abrahim, Macfarsko 169; 12. B. Decker, NDR 98; 13. J. Kompf, Polsko 51; 14. J. Kollir, CSSR 28; 15. H. Kunze, NDR 18 b. • D ru z stv a - 1. Rakousko 902,6; 2. CSSR 861,6; 3. NSR 737,5; 4. Macfarsko 714,7; 5. NDR 607,6; 6. Polsko 300,7 b.
Stretnutie na Hornddu ky. Ndsledujiice rdno privitalo modelarov napriek vsetkym predpoviedam peknd, tepid pocasie, ktore prilakalo k brehom
rieky aj velky pocet divdkov. Na siifazi dosiahnutd vysledky sii dokonce obohatend o dva novd ds. rekordy, vdaka J. Vorlickovi
^ J. Kolldr z KoSic Startuje R[C model preSovskdho modeldra E. Schiitza
Siitaiiad J. Tabicky okrem Startov obstardval aj zpetny transport modelov ▼
M rtve rameno Hornadu na severnom okraji KoSic bolo v dnoch 21.—22. m&ja dejiskom verejnej siifaze rychlostnych a r£diom ovladanych modelov, ktoru lodny odbor „povy§il“ na sustredenie reprezentantov. Preto sa tu zi§li aj vsetci nasi popredni modelari. V prvy den siifaze vlddlo typicke ko§ick6 pocasie, tj. bolo chladno a vial silny vietor Modeldri vsak vytrvalo jazdili az do ύρίηέ. ho zatmenia - s pribiidajiicou tmou totiz vietor slabol a tym sa aj zlepsili podmien-
26
MODELAft . 7/1966
(v ramci siistredenia v triede A3 rychlosfou 133,3 km/h) a J. Baitlerovi (v triede FI E 300 rychlosfou 38,5 sek.)· V tfS L E D K Y R ^ c h lo stn e m o d e ly A1 - V. Dvofiik 111,8; J. V orliiek 110,43; J. B o d ^ 101,69 km /h (vietci B randis n. L.); Startovalo 7. A2 - J. Sustr, Sestajovice 124,14; J. V orliiek, Brandys n. L . 113,2; E. Schiitz, PreSov 112,5 km /h; Startovalo 8. A3 - J. V orliiek, Brandys n. L . 120,0 k m 'h (dalSi neodjazdil). B1 ju n io r! - J. Sado 120,0; J. Jusko 81,8 (obaja KoSice); J. L evik, Bratislava 48,0 km /h; Startovalo 7. S e n io r! - J. N ovotny 147,46; P. N o votny 144,0 (obaja K oltn); J . Cernicky, Sestajovice 135,38 km /h; Startovali 4. R a d iu m r ia d e n e m o d e ly F l- V 3,5 - A. Bistika 43,2; E. Schiitz 48,0 (obaja PreSov); J. Tabicky, KoSice 50,6 sek. F l- E 300 - J. Battler, Praha 38,5 sek. = novy is . rekord. F 3 - V - J . Tabicky 239,8 b. F 3 -E - J. Baitler, Praha.
Kosicki modeteri pripravili stifaz uz tradicne vel’mi dokladne, takze v§ade vMdla spokojnosi a kamaradska pohoda. Iste aj modeldri z Ciech nelutovali dlhti cestu az na druhy koniec rcpubliky, ktoni za touto siitazou museli vykonat’. Inz. A . JIR O U S E K
M e z in a ro d n i s o u t e z R/C modelu ve Vidni Pred 19. kvetnem se do Vidne zacala sjizdet ,,radiarsk£ clita“ k ctyrdenni soutezi R/C modelii. Ocekdvan6 is. modeHre zastoupil Ing. K. Plihal. Poradateld umoznili setkdni rakouskych modeMM s „borci“, mezi nez nespornd path' Willi Senff a K urt Matschulat z NSR, Hans Kunze a Heinz Friedrich z NDR. tJdast modelAM ze zahranici a mistnich modeldm z nejvetsiho videnskdho klubu AMV zduraznila vyznam soutdze a ovlivnila i tabulku evropskych rekordu: ve tfide F l-V 10 vytvoril K. Matschulat z Arnsbergu (NSR) novy evropsky rekord casern 20,8 vt. a ve tfide F l-V 2,5 K. Kiihnel (z poradatelskeho klubu) novy evropsky rekord iasem 26,2 vt. (startoval s motorem MVVS 2,5 RL). Smula ,,sv£zala ruce“ H. Friedrichovi z NDR pfijel sice do Vidnd uz ve stredu, ale modely mu byly doruceny az v pdtek, takze nemohl predvest vykon, jaky od neho sportovni souperi ocekdvali. Sportovni prdtele v Ceskoslovensku budou jistd zajimat predev§im vysledky. V tS L E D K Y F l- E 30 - K . Pesek 74,6; K . H arrer 113,2; H . Sestak 127,2 vt. (vSichni R akousko). F l- E 500 - W . Senff, N S R 34,6; K . Pesek, Rakousko 35,7; J. M ai, N S R 53,5 vt. F l- V 3,5 - R. Andexlinger, Rakousko 29,7; H . K unze, N D R 34,0; J. M ai, N SR 35,8 vt. F l- V 10 - K . M atschu lat, N SR , 21,9; K . K iihnel, Rakousko 26,0: J. M ai, N SR 26,7 vt. F 3 -E - K . Pesek; Rakousko 132,8; W . Senff, N S R 131,6; Ing. K . Plihal, CSSR 130,6 b. F3-V - R. A ndexlinger 147,1; A. Pruka 144,2 (oba Rakousko); H . K unze, N D R 141,9 b. F5 - K . K iihnel; E. S trohm ann; J. K roboth (vSichni Rakousko). F 2 - Waffek, Rakousko 84; Fuhrm an 84; M ai 81 b. (oba N SR ).
MODELAft . 7/1966
VSETINSKE »PETATRICiTKY« Pred tfemi roky pfisli vsetinsti modeldfi na dobry ndpad - uspofddat v mestskych Idznich zimni soutez ,,extra“ modelii. Vymysleli propozice, pozvali zndme i nezndme modeldfe a uspofadali soutez tzv. „petatficitekiC. tJcast na pfedchdzejicich rocnidch nebyla valnd. Ale zvest o moznosti prijernneho zpestfeni zimniho obdobi se roznesla mezi ,,modeldfsky lid“ a letosniho, tfetiho rocniku (uspofddaneho 20. bfezna) se jiz ziicastnilo 21 modeldfii z Ostravy, Poruby, Pferova, Gottwaldova a z mistniho klubu. Lodnim modeldfiim v pofadatelske prdci vydatne pomdhali letecti modeldfi. Vsechno slo hladce, do svizelne situace se dostali jen hlavni rozhodd J. Vesely a sportovni komisaf E. Tengler, nebot peclive vypracovani modely jezdily tak dobfe, ze napfiklad viteze junioru. neurcila ani tfeti rozjizdka. A tak nakonec rozhodlo vedeni souteze jmenovat vyjimecne v teto tfide viteze dva . . . Ob-
dobne tomu bylo v zdvode seniorU, ale v rozjizdkdch byl pfece jen vsetinsky I. Zelo iispesnejU a - poprve v krdtke historii „petatficitek“ - obhdjil prvenstvi pro pofadatelsky klub. V tfS L E D K Y T r id a E X - ,,z a b a c i“ - B. T englerovi, V. Hockova, I. Zam einikova (vSechny ze Vsetina). T f id a E X ju n io f i - P. M alina, Gottwaldov a K. Bubela, V setin; F. K rutil, Vsetin. T f id a E X s en io f i - I. Zelo, Vsetin; J. M rlik, G ottw aldov; M . Pachuta, Ostrava.
Soutez navic zpestfily jizdy RjC maket - tfisteznovi plachetnice Jiskra a lodivodskeho clunu Armenia pferovskych a vsetinskych modeldfii. „Petatficitky“ se tedy pfece jen rozmohly, pofadateU byli spokojeni a soutezici i divdci taki. Vsechno nasvedcuje tomu, Se z ,,malych modelii‘ by mohla byt v pfistim roce ,,velkd“ soutez. K. HOCK
4(C n V U C ' / SOUTfiZ PLA CHETN IC DOMA (jh) Casopis „Svet techniky“ 4/66 otiskl zajimavy zahranicni namet - jak uspor^dat „domaci“ soutez malych plachetnic: dreveny bazen dl. 3—5 m a siroky 0,6—0,8 m polohme na nekolik stolku (podstavcu) a naplnime jej do vysky asi 10 cm vodou. Pro ,,vyrobu vdtru“ instalujeme ventila tor. Proud vzduchu usmerneny kratkym tunelem se zaluziemi pohdni po vode miniaturni plachetnice. Velmi lehkd modely soutezi ve dvojicich v jizdd po vetru. Start i dojezd modelii je mozne ridit elektricky. JAK PRACOVAT S NITROLAKEM (zt) Po ndterech nitrolakem ziistdvd povrch dfevenych ploch vice ci mene drsny. Hladkeho povrchu a lesku dosdhneme timto postupem: vybrousem plochy dfeva navlhcime vodou a po uschnuti obrousime vyvstald leta dfeva brusnym papirem. Nitrolak zfedime tak, aby se za jemnym Sirsim plochym stetcem rozleval a stetec nezanechdval stopu. Asi za 12 hodin se lakovd vrstva vpije natolik, ze je bez lesku a zatvrdne. Opet ji vybrousime a naneseme jednu az tfi dalsi vrstvy laku. Kazdou vrstvu pfebrousime brusnym papirem pod vodou ( tj. namocenou) a naposledy povrch vybrousime pastou (P 8 100). Pote nane seme (nejlepe stfikdnim) posledni vrstvu nitrolaku, opet zbrousime nejjemnejsim brusnym papirem za mokra a vylestime lestici vodou „Luxol“ (P 8 104) nebo
lestenkou na auta. - Jak je videt, dokonalou povrchovou lipravu nelze udelat ,,honem, honern“, ale pofddne provedend stoji za to! R/C MODELY L A K A ji (zt) Kolinskeho modclare F. Hejn6ho znate jako nekompromisniho rozhodiiho v kategorii maket, jimz v£nuje jednak volny cas svuj, jednak tomu naucil i svdho syna. V posledni dobe vsak F. Hejny pozmenil svou „model£fskou drdhu“ a pustil se do stavby R/C modelu. Model (na snimku) tridy FI - E 500 je rizen 4povelovou aparaturou amaforske konstrukce J. Severy. Technick6 tidaje: ddlka 1050, sirka 475 mm, motor 24 V 240 W.
27
4
Specialistou na plechove modely uzitkovych vozidel je automobilovy modeldf M . Pokorny. V jeho jaromerskem depu (= byte) najdete jiz desitky typu, zhotovene s velkou peclivosti prevdzne v mefitku 1 : 20. Cetne jeho modely zndte z fotografii, doplnenych strohymi technickymi Udaji, v nichz se opakuje: pohon elektromotory Igla 2,4 V a ddlkovi ovldddni kabelem. Mnohy modeldf sejiste do stavby takoveho modelu s chutt pusti, bude-li vedet, jak na to. Jde zejmena o ndrocnejsi plechovou karoserii, jiz se tykaji tentokrdt rady zkuseneho konstruktera. Model tohoto druhu nemuzeme zacit stavet s holyma rukama. P o treb u jem e alespon · nuzky na plech stfedni velikosti · ohybaSku plechu · elektrickou pdjecku 100 W · 80% cin • kyselinu sirovou „prevarenou“ zinkem · kovadlinku · drevinou paliiku · jemny a strednS hrub# plochy pilnik · jemny pulkulaty a kulaty pilnik · οοείονέ pravitko dl. 40 cm • rysovaci jehlu · dilenske kruiitko · elektrickou nebo rucni vrtaiku a spirdlovi vrtdky od 0 2 do 0 6 mm. N a karos6rii modelu je vhodnyr konzerv^rensky pocinovany plech tl. 0,2 — 0,4 mm, protore je m£kky, dobfe se tvaruje a pdji.
Jako p rv n i si vybereme model jednoduche koncepce (oby£ejnS ne ten, ktery se ηάτη zrovna nejvic libi), na ktery m im e dostatek podkladu. Nestaii jen tripohledovy vykres — ,,muska“ z nSktereho 5asopisu. Radeji vice vykresu a co nejvice dobrych fotografii. Z podkladu nakreslime pldnek v mefitku, ve kterem hodldme model stavSt. Predem si promyslime umisteni motoru, prevodovd skrinS, konektoru pro ddlkove ovlddani. U kolovych vozidel resime zpvisob prenosu sily na kola, vykyvne poloosy, hleddme vhodne predmety jako polotovary na svetlomety a koncovd svitilny. Stejne dulezitd jako tvarovd shodnost modelu se vzorem je „modelarske pfekonstruovdni“ karosdrie. Jde o to,
28
rozdelit ji co nejucelneji na dily, kterd jsme schopni jednotlive zhotovit z plechu a karoserii z nich pak spdjet. Tyto dily preneseme z pldnku pomocx kovoveho pravitka a rysovaci jehly na plech. POSTUP STAVBY KAROSfiRIE vysvetlim na modelu americkdho vysadkovdho automobilu Jeep Willys XM 443. Tento νύζ md samonosnou karosdrii, tvorici zaklad celeho vozidla, na n£m2 jsou montovdny v§echny dily podvozku a detaily. Zdkladni „vanu“ karosdrie tvori podlaha, boinice (leva a pravd), ityri podbShy kol, mosty pro poloosy, predni a zadni Celo karoserie a vrchni idst podlahy. Vrchni cdst
podlahy, vyztu2end ctyrmi podelnymi prolisy, nese sedadla, nekterd detaily a vzadu je na ni zndzornena chladici mriika. Na predni £dsti karoserie jsou celo se ctyrmi svdtlomety a ndraznikem, skldpeci okno, palubni deska, volant, ochranny kryt, pfevodovd skfin a fadici pdky. Zdkladni dily karoserie vystrihneme z plechu a kus po kuse spdjime. Podle fotografii a ndcrtku doplnime karosdrii drobnym prisluSenstvim, jako pfichytky, prolisy, oka atp. Pak namontujeme a vyzkouSime funkcni dily. P ovrchova u p rav a . Model rozeberene, opilujeme a obrousime zbytky cinu a karosdrii omyjeme benzinem nebo acetonem. Zdkladni hn£docervenou barvou (cislo vyr. 02000) naneseme ve dvou tenkych vrstvdch a nechdme v2dy schnout asi hodinu pri teplote kolem 30°. Potom asi po pulhodindch nastfikdme tri az ctyri vrstvy vrchniho laku khaki (cis. vyr. 5450 + redidlo <5is. vyr. C 6000) a nechdme schnout do pfiStiho dne. Pri stfikdni upevnime model na vhodnou ty6 a otd£ime jim, aby vrstva barvy byla vsude stejnomernd. Je takd dobre nechat vyschnout lak v kuchyfiske troube pri teplote 30—40° C. (Pozor: pri prili§ prudkem suseni mohou naskdkat bublinky a celd prdce je nadarmo!) Neni snad treba zvlasi zduraznovat, jak mnoho prdv6 u techto modelu zdlezi na dokonale povrchove iiprave. M odel XM 443 n a sn im k u je nejezdici, md vSak vykyvnd poloosy jako skutecny νύζ. Pldtend strecha je odnimatelnd. Technicke fidaje: ddlka 140, v£5ka 102, Sirka 75 mm.
MODELAR . 7/1966
(jp) V pdtek 27. kvetna vyjeli posledni z hrstky skalnich modeldrit z Prahy, Hradce Krdlove a Bratislavy smerem na Slovensko — na vyberovou soutez, kterd mela definitivne urcit, ktery ze siastnych i nesiastnych bude reprezentovat Ceskoslovensko na mezindrodnim mistrovstvi Polska (v Poznani 5 .- 8 . srpna t. r.). Cdst modeldfii cestovala po vlastni ose, bast vlakem — dohromady mdlo zdvidenihodne. Cestujici automobilem (v okamziku, kdy vjel do Udoli feky Oravy) usoudil, ze zdvodni drdha miize byt pfinejlepsim na prkennem ostruvku uprostfed feky. Po chvilce se vsak v ddli mezi kopci vynofil podivne namodraly dym a obloltou obSas probleskovaly plameny (pfipominajici vyjev z filmu ,,Vyndlez zkdzy“) — matefsky zdvod automodeldfskeho klubu v Istebnem. Nebylo jej mozne pfehlednout, ba i scenerii okolnich hor zakryvaji produkty vyroby!
V „jedenapitlkdch“ startovali ctyri, respektive tri zdvodnici (neboi ctvrty mel v modelu motor 2,5 cm3). VysvStleniomyl. Doporucuji jemu a podobnym prolistovat Modeldre na strdnku, kde je pfepocet kubickych palcvi na kubickS centimetry! - Kategorie „dvaapHleki'' kolebala v nadeji na vitezstvi M. Skarytku, neboi favorit J. K ind nebyl pritomen. Odstartoval vsak S. Kriz a nadSjny vitez zustal sice v nadSji, ale na druhSm mistS. ,,Petky“ vyhrdl opet S. Kriz, i kdyz se na neho chystala rada protivniku. Nevyslo jim to pro objektivni potize, vlivem napriklad ,,podivnS zniceneho jestS podivnejsiho hridele, nejezdiciho modelu aj.“ V kategorii „desitek“ se objevily na drdze dva ηονέ modely: J. Poskocil se kajicne ve svem novem modelu se starym motorem vrdtil ke zhavicim svickdm. U mo delu, s kterym vyrukoval Z. Mindr, praskla ojnice. Snad p riste ... Prevratnou novinku chystd pro tuto kategorii i VI. Boudnik. Zatim nekde ve sklepS prehdzel kupu modeldrskSho harampddi (dSld v§echno ve velkSm), zkonstruoval z ulozenSho materidlu zbrusu novou desitku a privezl ji do IstebnSho ukdzat. Pry se mdme vsichni na co tS§it. . . Zatim se ale tS§ime hlavnS z pSknS drdhy v IstebnSm a z eldnu mistnich modeldru. V fS L E D K Y V rtu lo v e m o d e ly - I. S e k ii, Bratislava 78,2; M . H avel, Istebn6 60,0; J. Simko, Bratislava 51,6 km /h. 1,5 c m 3 - V. Boudnik, Praha 101,1 km /h (ostatni nedojeli). 2,5 c m 3 - S. Κ ϊίί, Praha 137,4; M . Skarytka, H radec ΚΓέΙονέ 125,8; J . Petrik, B ra tislava 116,1 km /h. 5 c m 3 - S. Kfi2, Praha 155,1; Ing. J. Cejp, Bratislava 147,5; S. Kfi2 (druhy mo del) 146,5 km /h. 10 c m 3 - Ing. J . Poskodil, Praha 169,8; Ing. J. Cejp, Bratislava 141,7; Ing. J. Poskoiil (druh£ m odel) 137,9 km /h.
Kdyz Sipka na silnici pfikazala „Istebηέ 2 km“, netusili jsme, ze prdvS mijime nejlepsi drdhu pro rychlostni modely, jakd kdy (z tech ostatnich trech) byla vybudovdna. Pak jsme se o tom na miste presvSddli: draha rovnd jako stoly, ktere se vyrabSly v davnych dobdch (kdy pfislovi jeste platilo), je na fotbalovSm hfi§ti. Je vybavena elektrickym mericim zarizenim se zabudovanymi setinovymi stopkami, v depech pro zdvodniky jsou ocelove stoly (doopravdy). Sta£i nekolik trubek, lamindtovd vlnitd stfecha a mame prvni kryti model£fsk£ depa vubec. Idealnim povrchem je drdha primo predurcena k rekordnim jizddm (snad p o zd eji...), dobre zhotoveny model po ni jede jako pribit^. Instruktor Miro Stribrnsky se svymi spolupracovniky udelali zkratka ohromny kus prace v hodine dvandcte, a dluzno ocenit, ze je podporovalo vedeni narodniho podniku „Kovohuty Istebnd“ . SoutSiici byli ubytovdni dobre (pres silnici), stravovdni bylo zaji§t£no v zd vodni kuchyni tak, ze ani brichopdskovd se necitili o§izeni. Sobotni odpoledne zabrala prejimka modeW. Trdnink zaial az odpoledne z duvodu nadmiru logickdho - z kanceldri zdvodu je vidSt na drdhu a v pracovni dobS se slu§i obirat se zamestndnim. . . Odpoledne byla drdha slavnostnS ,,odevzddna verejnosti“ a pak ndsledoval trenink. A dSsi. Presto byly modely ve vybornS formS a jejich majitele se detsky tSSili na nedSli s dobrym pocasim. V nedSli ale na hordch snSzilo, teplota vzduchu klesla tak, ze i jednotnS palivo se srdzelo, a lilo . Tak zaSaly prvni jizdy - a jimi takS zdvody konSily; pro vytrvaly dSst’ nebylo mo2nS ani pri nejvetSim eldnu pokracovat. Dobri organizdtori se ukdzali
MODELAR . 7/1966
take ohleduplnymi, neboi prokrehlym pohotove nabizeli Saj. Po prvnim hltu vyslo najevo, ze je zesilen nejakym produktem domdci vyroby. Valne vetdinS (mimo otrlS) bylo hned tepleji a kdy2 byl pote k mdni pravy horky caj, vStSina vcetnS otrlych uz videla na drdze dvojndsobny poSet m odelii... Kategorie vrtulovy>ch modelii se stala s vyjimkou prvniho mista domSnou mistnich chlapcii, kteri nz dnes tvori jistou zdkladnu budoucich reprezentantii. -
BratislavHi modelari J. Petrik a P. KriSan
C tete s n d m i: „ Vdzend redakce, posildm vdm k otilteni snimky modelii automobilH a traktoru, kteri jsem po celorotni prdci pod vedenim sveho starsiho bratra dokoncil. Sdm bez rady a pomoci bych to asi nedovedl — navstevuji teprve sestou tfidu. Vlechny modely jsou pohdneny elektromotory Igla 4,5 V a jsou schopny jizdy vpfed a vzad. Ddlkove fizeni obstardvd motorek Igla, vse je napdjeno z ovlddaci skrinky £tyfpramennym vodiiem. Elektricky proud je odebirdn z transformdtoru a usmerfiovdn dvema germaniovymi diodami.ee
Pisatelem dopisu je Bohuslav Szarda, Sovinec 1681, Karvind 2.
29
V ___ V
K0LEJI5TE NA P RA ZSK EtfV R A D E
Do Domu cs. deti na Prazskem hrade nemaji dospeli pristup, takze nebyt „Tydne otevrenych dveri“ (10.—17. kvetna), nevideli bychom jedno z nejrozsdhlejsich mo delovych kolejist, jez je u nds vybudovdno.
bezpeceni provozu. Dva moderni ovlddaci panely a remove zabezpecovaci zarizeni zhotovili zamestnanci A Z (Automatizace zel. dopravy) Praha. Hlavni dvoukolejnd trai je rozdelena na ctyri, ndkladni okruh na pet iisekii a podzemni drdha na ctyri oddily. Jizdni proud z 18 transformdtoru umozhuje soucasny provoz 16 vlakovych souprav. K napdjeni pfislusenstvi slouzi transformdtor 45 A. Kolejiste obsluhuji pionyfi - clenove krouzku zeleznicnich modeldfH Stanice mladych techniku, za odborneho dozoru zkusenych modeldfd Pfihody a Provaznika. Sledovali jsme jejich prdci a s potesenim isme zjistili, ze kolejiste je v dobrych rukou. E. K A IS E R
Ovlddaci panel pro ijsek nakladovdho nadrazi.
Kolejiste na plose 1 7 x 3 m venoval pre sident republiky a prvnimu tajemnikovi K S C A . Novotnemu v den jeho 60. narozenin ministr dopravy A. Indra. A soudruh president je pfedal Domu cs. deti. Projekt kolejihe vypracoval SCTDOP v Praze, stavebni prdce provddeli zamest nanci CSD - zeleznicni modeldfi, za pomoci ucmi: polozili 188 m kolejnic, 50 vyhybek, postavili 18 ndvestidel pro automaticki za-
30
ZASEDAL TECHNICKY VYBOR MOROP (k) Mimofddneho zaseddni technickdho vyboru MOROP, svolandho letos do Salzburgu v Rakousku, se ziicastnili zastupci Svycarska, Rakouska, Francie, Holandska, Madarska, NSR a NDR, ddle pak zdstupci pfednich evropskych modeldfskych firem (Trix, Marklin, Sommerfeldt aj.). Na programu byly ndvrhy norem NEM 020, 201, 112 a 108, priizkum moznosti pouziti spoleindho spfahla a rozsireni spoluprdce technickeho vyboru MOROP s v frobci modelovych Zeleznic a pfi slusenstvi. N o rm a NEM 020 „Jmenovit6 velikosti modelovych lokomotiv“ byla doporucena k prczkoumani v uzsi komisi technickeho vyboru. N o rm a NEM 201 ,,Trolej a pantograf“, jez uvddi maximalni a minimdlni miry pro zaveseni troleje a polohy pantografu, byla pfedmStem dlouh£ diskuze, z niz vyplynulo pouzivat pouze funkini pantografy. Pfi projednavdni n o rm y NEM 112 ,,Oblouky a paralelni oblouky koleji“ bylo zamitnuto pocetni vyjddfeni polom£ru oblouku a nahrazeni nomogramem. K projedndni byla predlo2ena univerzdlni Sablona - n o rm a NEM 108 - jiz se m£fi a kontroluji nejruznfijsi miry (rozchod, prujezdny profil, zav£§eni troleje apod.). Tato norma bude pfedlozena ke schvdleni podzimnimu valndmu shromdSdSni M O ROP. Nejdelsi diskuzi vyvolalo pouziti spfdhla. Neni se £emu divit, vzdyf i technikum velk6 zeleznice pfindsi tento probldm mnohd nesndze! Vlechna az dosud se vyskytujici modelovd sprdhla maji sv6 nev^hody a proto nebylo moznd udilat na jednom zaseddni zdver (feseni si vy2ddd jestS mnoho prace a iasu). Velkou prdci v oboru normotvorby vykonal Prof. Dr. Ing. Harald Kurz z N D R, ktery ze svd funkce predsedy technicke komise nemeckdho svahu modeldfu projedndvd otdzku norem se zdstupci vyroby z NDR. Touto cestou bude spoluprdce i naddle pokracovat. V^sledky jedndni a ndvrhy predlozi technicky v^bor k posouzeni valndmu shromdzddni MOROP, kterd bude letos na podzim zasedat v Budapest!.
m odelar MSsiCnik Svazarmu pro letecke, raketove, automobilovd, 2elezni£ni a lodni m odeldistvi. V y d k v i V ydavatelstvi Sasopisu M N O , Praha 1, Vladislavova 26, tel. 234 355-7 - Vedouci redaktor Jifi Sm ola R ed a k c e P r a h a 2, L u b la n s k a 57, te l. 223-600 - Vychdzi mdsidnd. Cena vytisku 2,20 K is, pololetni predplatne 13,20 KCs - Roz§ifuje P N S , v jednotkdch ozbrojenych sil V C M N O - adm inistrace, Praha 1, Vladislavova 26. Objedn&vky pfijimd kaidy poitovnx ufad a doruiovatel - D ohlddaci po§ta Praha 07. Inzerci prijima inzertni odddleni Vydavatelstvi iasopisu M N O - O bjednivky do zahraniii pfijimd PN S - v f v o z tisku, JindfiSskd 14, Praha 1 -N ev y fizen d rukopisy se nevraceji.Tiskne N ale vojsko, zivod 01, Praha - T oto dislo vy51o 15.7.1966. © Vydavatelstvi Casopisii M N O Praha A-23 *61433
MODELAR . 7/1966
Stredem pozomosti byl na vystave model „HO“ firmy Marklin - elektrickd lokomotiva fady E 03 s uspordddnim ndprav Co'Co' (tfi ndpravy jsou pohdneny)
Model kryteho ndkladniho vozu velikosti „HO“ rakouski fir my Liliput
XVII. MEZINARODNI VYSTAVA V NORIMBERKU Jako kazdorodne, i letos v breznu sjeli se do Norimberka vyrobci hradek z mnoha zemi Evropy i ze zdmofi. Novinek z oboru zeleznicniho modeldfstvi bylo bezpocet. Na v§ech vystavovanych modelech osobnich ctyfndpravovych νοζύ byla zejmena viditelnd snaha vyrobcu o vdrohodnejsi vzhled, vyjddfend zkracenim delky vozidel pres narazniky (v pomdru 1 : 100). Vystavujici firma Egger z NSR oznacila svoji dzkorozchodnou drdhu s rozchodem 9 mm ,,H O -9 mm“ (rozchod 750 mm v mdfitku 1 : 87 odpovidd rozchodu 9 mm a rozchod 1000 mm rozchodu 12 mm). Sortiment tdto firmy byl na vystavd rozsifen take o dalsi typy trakcnich vozidel a vagonu. Firmy Arnold (rozchod „ N “) a Marklin (rozchod „H O “) pfedvedly v Norimberku model rychlostni elektrickd lokomotivy E 03 s uspordddnim ndprav Co'Co'; model firmy Marklin byl jednim z nejobdivovanejsich expondtu vystavy. Nov# zpusob stavby trakcnich vozidel propaguje firma Fleischmann z NSR. U modelu parni lokomotivy fady 55 s privdsnym tendrem je motor umisten primo v trinapravovem tendru, ktery je take pohdndn. Obrude kol jsou opatreny plastick^mi bandazemi, strojvudcovskd stanoviStd je dokonalou maketou vSech
V E L K E i mal e Jin^m typem je ro$tov$ silnidni most. Na obrdzku 4 je ulozeni mostu na podezdivkuj pilif s podperami a pfieny fez mostni konstrukei s celnim pohledem na pilif. Pilife se stavi asi 6 m od sebe. Nad zeleznidni trati se nestavi dfevend silnidni mosty jako definitivni pro nebezpedi pozdrtx. Ocelovd mosty se k pfe-
armatur. Dalsi novinkou teto firmy je vyrovndvaci kolej s nastavitelnou delkou a s nakolejovacem. Rakouskd firma Liliput se uvedla dvema typy dvoundpravovych nakladnich νοζύ: specidlnim vozem se strednim vysypnym otvorem a krytym vozem s rozvorem 6 mm (obdoba naseho Zt), dale pak dvounapravovymi osobnimi vozy vedlejsi drdhy fady ABe a dfivejsi fady Ce rakouskych statnich drah (jsou takd v parku CSD). Firma Rokal (NSR) pfivezla na vystavu tfi - ji2 pomdrove prodlouzene - typy ctyfnapravovych osobnich νοζύ o rozchodu „T T “. Firmy Marklin a Trix pfipravily pro rozchod ,,H O “ fadu dtyfndpravovych osobnich νοζύ pro expresni vlaky TEE (krdmove cervene), take jiz pomdrove prodlouzene. a O dalsi typy budov v mdfitku 1 : 87 obohatily vystavu firmy Faller a Vollmer z NSR. Konecnd v^robci Preiser a Merten z NSR rozsifili sortiment figurek v mdfitku 1 : 87 o dal§i serie svdrdznych bavorskych obyvatel a o cestujici. Vyrobci zeleznidnich modelfi z N D R na letosni mezindrodni vystavd hracek zastoupeni nebyli. (ek)
mostdni tratd take nehodi, protoze na jejich konstrukei pfisobi zase nepfiznive koufovd plyny a ddrzba je ndkladnd. K pfemosteni ddoli nebo vodnich tokfi na cestdch pro pesi slouzi dfevend Idvky. Na obr. 5 je vzepfend Idvka, jez se stavi do maximalniho rozpeti 15 m o sifee 1,25 m z kuldcfi. KAMENNfi MOSTY K a m e n n e zeleznicni mosty dosahovaly u nds jiz pfi stavbe prvnich zeleznidnich trati fictyhodnych delek a vysek. V pfipadech, kdy stfedni pilife kamenneho mos tu by musely byt pfilis vysoke nebo by pfekdzely doprave vedend pod mostem, byl kombinovan kamenny most s vlozenou ocelovou pfihradovou kon strukei. Model takoveho mos tu je na obr. 6. Kamennd cast je zhotovena z bloku penovdho polystyrenu a k zndzorneni kamene bylo pouzito kase z kostniho klihu a plavene kfidy, obarvend
MODELAR . 7/1966
hlinkou na zdkladni barevny ton kamene. Do kase byla po naneseni na polystyren vyryta struktura kamenύ a po zaschnuti dobarvena vodovymi (tcmperovymi) barvami. Stavebnim materialem mfiie b^t ov§em i lepenka, pfeklizka, modelit. ( Pokracovdm)
1
m a t e r ia l a p r o leteck£,
lo d n i,
raketove,
prodejnach D R O B N έ Η Ο
plAn ky
a u t o m c bilo ve a ze le z n iin t
ΖΒ Ο έί
m o d e l/
ob d rzite
ve
spe cia ln ich
m o d e la fsk ych
L IB E R E C
MLADY T EC H N IK v Ust* n. L. a v Liberc. ZASILKOVA SLUiBA uvedenyeh prodejen S flv e ro in k th t' k raje
ro z e » ili
m aterial
m odeUN kym
klubum
a pionyrtkym
k ro u lk tim
ce!4ho
LIBEREC
P iu m n i
o b je d n iv k y
iu ll« jt «
na adrety: P R O D E J N A M L A D Y T E C H N IK C lS T t N . L .. F u fik o v a i f . (cal. 5637) P R O D E J N A M L A D Y T E C H N IK L IB E R E C . M o .k e v .k a ul. 13 ( t e l. S I 28)
Proi/as M OANA
plachetnice m ezinirodnl tfidy 10
je stdle pnpraven velk$ vyb&r materidlu
K is 4,-
D R O B N § Z B O 1 \ PR A H A
v odbomych prodejndch
X JB-61/60
Drobneho zbozi Praha
hydroglizer K£s 4.
OfindriSskd 27, P ra h a 1 Ν ονέ MSsto ^tel. 236-492) ■ P a r izskd 1, P ra h a 1 S ta r6 MSsto (tel. 672-13)
Sk
j
o d a -o c t a v i a
jezdlct polomaketa cs. automobilu K & 4,—
pl An ky T A T R A T-201J m ake » is. sportovniho
F E L IX model jachty na elektrom otor
Kcs 3,—
ASTRA m otorovy 2tun na elektrom otor
IGLA 4.5 V K2* 4,—
D RO BN § Ζ Β Ο Ϊί PRAH A
Z a de j t e katalog mode l a r s ky c h potreb MODELAfe · 7/1966
V i t e r so u te z e r a k e t se z a t e z i lo n s k y ju n io r s k y c h a m p io n U S A
T . G u ill,
V p o p re d i z v la s t n i to n y S . z M a d a rs k a
Im p r o v iz o v a n a c e sk o slo v e n sk o - a m e r ic k a v y s t a v k a v h an g aru
F o to : J . S m o la , O . S a ffe k
sta rto v a c i
r a m p a Ka-
P o la k J . J a r o n c z y k le ta l se s p o le h liv y m p a ra b o lic k y m p a d a k e m v la s t n i k o n s t ru k c e z v e lm i te n k e h o p o ly e th y le n u
N e iin a v n y pan V . E s te s n a film o v a l a n a h ra i n a m ag ne to fon c e lo u s o u te z . Z d e n a ta c i s t a r t Z . K lim e s e
P re d v a d e c i s t a r t r a k e t y A e ro b e e - H i
( v i z M O 4/66) [>
j
A I m o d e l ze s ta v e b n ic e ( i y p „ G a u c h o “ fy K e i l k r a f t ) m u z e m it u sp e ch . N a p re d lo n k e b r it s k e „ c e lo s t a t n i“ s n im b yl N . W i l li s po r o z le t a v a n i t r e t i
·*■ R a k e ta se z a tiz e n im X - R A Y je v ie t n e p ris lu s e n s tv i v y ro b k e m am er ic k e f ir m y E ste s P o ls k y v s e s tra n n y m o d e la r R . C h r z e ste k z O p o le se m u z e p o c h lu b it ja k flo tila m i lo d i, ta k e s k a d r a m i nele ta jic ic h m a k e t le ta d e l ψ
N as d o b ry z n a m y V . I. D o ro se n k o z U m a n e v S S S R se o p e t p ochlub il n o vo u m a k e to u t e n t o k r a t „ A N - 2 “ na m o to r M V V S 2,5 T R
►
R /C m a k e ta „ S a n t a ln e s “ ( v m e r it k u 1 :1 0 0 ) m a m a te r s k y p r is t a v v c le n s k y si Inem k lu b u lo d n ic h m o · dela^u v K o lin e nad R yn em v N S R
A D v a z n e jle p sic h fra n c o u z s k y c h ty m o * v y c h z a v o d n ik u , b r a t r i B e r n a rd a D a n ie l B a d o r o v e . J e jic h n e jle p s i le to s n i cas je W ST' s m o to r e m E T A 15