DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍ TŘÍDY Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010
B: DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍ TŘÍDY
1.
• Screening • Depistáž • Diagnostika
2.
• • • •
3.
Metody a techniky Nástroje pro screening Diagnostické nástroje Profily metod
• Zásady pro sběr, zpracovávání a uchovávání informací • Interpretace • Závěry a doporučení
Základní otázky při poznávání skupiny A: obecně o žácích 1. Koho mám před sebou? 2. Jaký je? 3. Co dává a co potřebuje? B: obecně o projevech (názory, chování) 1. Co se ve třídě vyskytuje? C: konkrétně o chování (rozlišení) 1. Co je zdravé a co je nemocné? D: konkrétně o člověku a jeho nemoci 1. Koho konkrétně se co týká a v jaké míře? 2. Jak pomoci?
„Cibulový efekt“ poznávání skupiny • SCREENING
je PLOŠNÉ ORIENTAČNÍ ZÁCHYTOVÉ
vyšetřování za účelem vyhledávání „chorob“ v jejich časných stádiích, kdy „klient“ ještě nemá potíže a příznaky (negativní nález, potvrzení, falešně pozitivní nález, falešně negativní nález). V případě pozitivního výsledku následuje potvrzení (konfirmace) specifickými a přesnými metodami. Výsledkem je NÁLEZ
• DEPISTÁŽ
je
vědomé,
cílené,
včasné, aktivní VYHLEDÁVÁNÍ RIZIKOVÝCH ZNAKŮ, nemocných nebo zdrojů nemoci v celé populaci nebo ve vybraných skupinách (např. rizikových skupin). Výsledkem je POTVRZENÍ.
• DIAGNOSTIKA je cílené konkrétní vyšetření zaměřené na konkrétní jev s použitím specifických standardizovaných metod, s přesnou kategorizací a tříděním „symptomů“ podle stanovených kritérií – výsledkem je DIAGNÓZA – popis, začlenění, kategorizace příznaků
Jak překlopit termíny do školské praxe?
Monitorování - mapování je soustavné sledování a vyhodnocování vybraných jevů. Slouží k získání základní orientace ve výskytu, formě, rozsahu, intenzitě, příp. tendenci vývoje sledovaného jevu.
Nástroje mapování třídy • Pozorování • Rozhovor
• Dotazník • Analýza artefaktů • Hrové aktivity
• Skupinová diskuse
Mapování třídních kolektivů • Pozorování – Hrové aktivity, dynamická sociometrie – Běžné interakce
• Dotazníkové metody – Standardizované dotazníky – Nominační techniky – Sociometrie
• Projektivní techniky – Nedokončené věty – Kresebné techniky
Diagnostika etopedická Zjištění příčin nežádoucího chování (používané diagnostické nástroje): • Dotazníky - zaměřené na rizikové chování, zájmové dotazníky, styly výchovy, styly učení, motivační dotazníky, osobnostní dotazníky • Rozhovor (viz výše, náhled klienta na daný problém atd.) • Projektivní techniky - zaměřené na sebepojetí a sebehodnocení klienta, hodnotový a osobnostní profil klienta • Sociometrické šetření - zjišťování sociálního klimatu v sociální skupině nejčastěji v třídním kolektivu určené k individuální (zjištění postavení klienta v třídním kolektivu) či skupinové diagnostice {sociální klima třídy, skupinová dynamika, vrstevnické vztahy atd.)
Přehled některých dotazníků Dotazník D-1,D-2 (Doležal) je vhodný pro druhý stupeň základní školy a především pro diagnostiku počínajících fází šikany. Výsledkem je 32 indexů (tabulek) žáků, se kterými je možné připravit dobrou intervenci ve třídě.
Dotazník MCI – naše třída (Fraser) je pro žáky 3.-7. ročníků a zjišťuje pohled dětí na svou třídu. Jeho nespornou výhodou je rychlá administrace a rychlé vyhodnocení. Neoznačuje však konkrétní preference dětí ve třídě.
Dotazník CES – dotazník sociálního klimatu školní třídy (Mareš) vychází z MCI, porovnává mínění dětí a pedagogů na situaci ve třídě. Uvažuje učitele jako centrální postavu klimatu školní třídy.
Dotazník DSA – dotazník sociální adaptace 1. a 2. tříd ZŠ (Juhás) je metoda vhodná pro zjišťování toho, jak se dítě cítí ve třídě akceptováno druhými. Je však určena výhradně psychologům.
SO-RA-D (Hrabal) - sociometrie (Moreno) je nejstarší metodou. Zkoumá preference dětí, sympatie a atraktivitu. Je snadná pro zadání i pro vyhodnocení (je možné i pomocí sociogramu).
Dotazník B-4 (Braun) je dotazník pro 2.-3. třídy ZŠ. Staví proti sobě kladné a záporné body z preferencí ve třídě a zároveň sonduje spokojenost žáka se svou třídou. Vyhodnocuje se kvalitativně i kvantitativně, což umožňuje srovnání tříd v jedné škole.
Dotazník B-3 (Braun) je dotazník od 4. třídy ZŠ po maturitní ročníky. Mají podobnou konstrukci jako B-4 a navíc sledují sebevnímání dítěte v kontextu třídy a jeho pocity zaznamenané formou škály.
SOCIOKLIMA – online mapování vztahů ve třídě, (Mikulková), obrázkový i textový dotazník specifických sociálních rolí, mapování tendencí třídy a vztahu k autoritám
SO-RA-D • standardizovaný dotazník • zjišťuje míru obliby a míru vlivu jednotlivých žáků
– VLIV – v jakém rozsahu žák ovlivňuje interakci a činnost spolužáků a třídy jako celku.
– OBLIBA – přijetí jedince skupinou, popularita, sympatičnost, přitažlivost
• ve výstupu nabízí pohled na hierarchii ve třídě vlivný+oblíbený, vlivný a neoblíbený, oblíbený a bez vlivu, neoblíbený a bez vlivu, třídní indexy
• sociometrická matice, sociogram
B-3, B-4
(Braun)
1. vztahy mezi žáky (kladné i záporné) 2. sebehodnocení – místo ve třídě 3. vnímavost vůči dění ve třídě, 4. míra bezpečí, přátelství, tolerance, důvěry, spolupráce 5. nominace spolužáků (+, - vlastnosti, role, chování)
SOCIOMETRICKÉ STATUSY V TŘÍDNÍCH SKUPINÁCH podle Geckové-Madarasové, Orosové a Madarase, 2004
• • • • • • • • •
populární děti, hvězdy „šedé eminence“ kontraverzní děti (ambivalentní status) opomenuté děti odmítnuté děti outsideři antihvězdy izolované děti děti s průměrným statusem
Šikana a specifické sociální role žáků • • • • •
• •
Pasivní oběti : jsou to bojácné, uzavřené děti, které jsou fyzicky slabé a těžko si hledají přátele. Nemají dostatek sebedůvěry a sil, aby se dokázaly samy bránit. Provokující oběti : schválně provokují, podněcují negativní reakce ostatních. Posmívají se a pošklebují jiným, ale pokud jim to oplatí stejnou mincí, hned si stěžují. Účelové oběti : děti na sebe berou roli oběti, aby získaly uznání a popularitu. Hrají si na „třídního šaška“ nebo se připojují k výtržnickému chování, aby byly lépe přijaty skupinou. Falešné oběti : jsou to děti, které si přehnaně stěžují na ostatní. Obvykle se jejich chování týká upoutání pozornosti. Útočníci – oběti : některé děti se mohou stát v některých situacích i oběťmi, v jiných zase naopak agresory. Útočníci : děti, které pronásledují druhé bez zjevného důvodu. Většinou tyto děti převyšují mnohé své vrstevníky svou energií, fyzickou silou a sebedůvěrou. Úzkostní útočníci : jedná se o děti s nejnižší sebedůvěrou, obvykle mají rodinné problémy nebo problémy s učením. Šikanováním se snaží kompenzovat nízké sebevědomí. (podle Valerie Besagové, Bendl, S., 2003, s. 42)
PAT MIROIR analýza • Obavy (Čeho se lidé obávají?) • Lákadla (Co je naopak přitahuje ?) • Tendence (Jaké mají tendence?) Používá se při zavádění změn, rozhodování. Umožní identifikaci překážek, stimulů a směřování – vede ke konkretizaci operačních strategií.
Zásady pro mapování vztahů ve třídě • mapování je vždy jen prvním krokem a pak by měly následovat nápravné kroky (intervence..) • nelze ji dělat anonymně • zjišťování vztahů ve třídě vyžaduje etiku, pozor na sdělování výstupů (a to i v rámci pracovního kolektivu)! • je to vždy týmová práce • všechny kroky je třeba dokumentovat a archivovat • je třeba si vyžádat souhlas rodičů se zapojením a diagnostikováním žáků
Analýza situace skupiny • Jaké výrazné projevy chování se v této skupině projevují? Je to apatie nebo vzájemná agresivita?
• Jaké jsou pravděpodobné příčiny tohoto chování? Jaké situace tomu předchází – jsou to příčiny, spouštěče, urychlovače, ventily? • Mohou to být obavy? Pokud ano, tak z čeho? Z koho? Jak s těmito informacemi mohu pracovat dál?
• Jaké důsledky plynou ze současného stavu skupiny na její postavení a další vývoj ? • Jaký osobní postoj tato situace u mne vyvolává? Je reaktivní, konstruktivní, destruktivní či obranný? • Co dál? – viz techniky práce se třídou
„Na
tom, jaké pozice a role se ve třídě vytvoří a jací žáci je zaujmou, závisí do značné míry struktura a dynamika třídy jako skupiny a zároveň vývoj žáků samých a do určité míry i jejich osobnostní vývoj.“
Pozice bývá podle Řezáče, J. (1998) určována mírou sociální přitažlivosti, mírou prestiže, způsobem sebeprosazování při začleňování se do skupiny a podílem na dosahování skupinových cílů.
CO S TÍM? • • • • •
zpracování výsledků jednotlivých metod a technik sumarizace údajů, kódování interpretace doporučení vypracování zprávy o činnosti – – – – – – –
identifikační údaje zakázka popis činnosti (použité metody, techniky – stručně) zjištění doporučení závěr – nástroje evaluace a časové vymezení Přílohy
• předání zprávy zadavateli – ochrana osobních a citlivých údajů
Shrnutí • • • • • • •
Vnímám, pozoruji, mám signály, že… Potřebuji se zorientovat, zaměřit, předejít … Je teď ten správný čas, kdy mohu něco zjistit ? Ke zjišťování daných cílů použiji… Jaké prostředí vyberu, abych zjistila co nejvíce.. Zvládnu to sama nebo potřebuji někoho dalšího? Co jsem zjistila a k čemu mi to bude?
Screening, depistáž, diagnostika ani žádná jiná zjišťovací technika nenahrazuje řešení – práci s jednotlivcem, práci se třídou