Design webových stránek

Design webových stránek Po prostudování kapitoly byste měli být schopni navrhnout design webových stránek, který bude vycházet z požadavků uživatele a bude jim přizpůsoben. Budete umět vhodně rozložit prvky na webové stránce, vybrat vhodné barvy pro web tak, aby korespondovaly s logem firmy, případně s její korporátní identitou. Budete vědět, jak pracovat s textem na webové stránce, jaký font zvolit, budete znát základní typografické zásady platné pro webové stránky. Budete umět upravit své fotografie případně jiný grafický materiál tak, aby byl použitelný na webu. Dozvíte se také, kdy použít fixní a kdy variabilní layout a jaký je mezi nimi rozdíl. Klíčové pojmy: Layout webové stránky, fixní a variabilní layout, základní barvy, bezpečné barvy, pojmenované barvy, generátor barevných schémat, horizontální a vertikální menu, záhlaví, zápatí.

Design zaměřený na uživatele Uživatel, tedy návštěvník stránky, hodnotí web podle vzhledu, to, jak je web naprogramován většinou neví, ani ho to nezajímá. Proto je správný návrh designu webové stránky jednou z nejdůležitějších věcí na cestě ke spokojenému uživateli, který se na naše stránky bude rád vracet. Pokud chceme vytvořit webové stránky, které budou pro uživatele přehledné a najde na nich to, co potřebuje, je třeba vždy myslet na to, že já jako tvůrce stránky nejsem uživatel a uživatel nemusí struktuře stránky rozumět tak, jako její tvůrce. V každé chvíli tvorby webových stránek tedy myslete na to, jak bude stránka srozumitelná a přínosná pro uživatele, který ji bude prohlížet. Abychom designu zaměřeného na uživatele a jemu co nejvíce přizpůsobenému dosáhli, je třeba nejprve dohodnout se zadavatelem přesné zadání. Je třeba si vyžádat co nejvíce podkladů, zejména zjistit, proč web chce a co od něj očekává, kdo budou oni uživatelé jeho webu. Další důležitou věcí je logo firmy, případně další podklady, které firma běžně používá. Z nich můžeme odvodit základní barevné ladění stránky, kterou budeme vytvářet a také další informace týkající se vizuálního stylu webových stránek, například používaných fontů, zda zadavatel preferuje formální či hravý styl, jaký typ serveru očekává (informační portál, obsahový server, e‐shop) atd. Dále je důležité vědět, čím se daná osoba či firma zabývá, opět některé obory vyžadují specifickou barevnost či styl. Poslední důležitou otázkou je co vše by měl web obsahovat a jaký by měl mít přibližně rozsah. Komunikace by neměla probíhat pouze elektronicky, na osobním setkání lze mnohé věci více vyjasnit a získat lepší představu i o zadavateli. 7/10/2010

Design webových stránek

1

Př.: Zadání: Vytvořit webové stránky pro fit – studio pro ženy • Cílová skupina: ženy 20 – x let • Ženy by tu měly najít kontakt na studio, mapu, otevírací hodiny, nabídku studia, cenník, lektory, popis jednotlivých cvičení, fotogalerii • Dodáno logo a série fotografií ze studia • Rozsah cca 6 – 10 webových stran

Pokud vytváříme web na zakázku, vytvoříme několik alternativních návrhů, které se zadavatelem zkonzultujeme a společně vybereme nejvhodnější návrh. Tuto fázi je vhodné dělat „na papíře“ a nezabíhat příliš do detailů, jde jen o celkovou koncepci. Teprve poté přistoupíme k detailnějšímu rozpracování vybraného návrhu do jednotlivých stránek a vytvoříme přesnější strukturu a vzhled jednotlivých stránek.

Barvy pro web Jaké barvy vybrat Barvy jsou tím nejdůležitějším prvkem stránek, které návštěvník vnímá a ze kterých vznikne první dojem, zda se mu stránky líbí či nelíbí. Základní pravidlo pro použití barev na webu říká, že web by měl obsahovat maximálně 3 základní barvy, další použité barvy by měly být pouze jinými odstíny základních použitých barev. Při výběru barev, které budeme používat bychom vždy měli vycházet z barev, které uživatel již používá. Tedy například z barev loga firmy, pokud jej firma nemá, je dobré logo vytvořit jako první, teprve pak přistoupit k návrhu designu webových stránek. Možné je také použít typickou oborovou fotografii a barvy převzít z ní. Pokud zákazník má vytvořenou korporátní identitu (tedy jakousi jednotnou image prezentovanou prostřednictvím letáků, katalogů, vizitek, propagačních materiálů, firemních hlavičkových papírů atd...) ještě lépe. Vždy bychom měli používat z celého barevného spektra pouze tzv. bezpečné barvy, tj. barvy, u nichž hodnota R,G i B složky v modelu RGB nabývá pouze hodnot 00, 33, 66, 99, CC nebo FF. Jsou to barvy, které by se v každém zařízení (tj. na monitoru počítače, displeji mobilního telefonu, notebooku i dalších zařízení) měly zobrazit stejně. Základních barev je 216, což je jistě dostatečné číslo pro výběr vhodné barvy, která bude uživateli vyhovovat. Základní barvy najdete např. zde: www.jakpsatweb.cz/archiv/barvy‐bezpecne.html, případně zde: www.klouzal.com/tabulkabarev.html, či na: www.webtvorba.cz/css/barvy.html. Kromě těchto základních barev existuje paleta barev pojmenovaných, které jsou pro uživatele příjemné v tom, že si nemusí pamatovat hodnoty jednotlivých barevných složek, stačí si zapamatovat anglické jméno dané barvy.

7/10/2010


2

Barevná schémata Pokud chceme k základní barvě, která je uživatelem daná vybrat vhodnou další barvu či barvy, je výhodné použít tzv. generátor barevných schémat, který nám navhrne barvu kontrastní, doplňkovou, případně barvy v tzv. barevné triádě, které působí na lidské oko příjemně. Je dobré zvolit pro web jednu či dvě barvu jako barvy hlavní a kontrastní (doplňkovou) barvu vyhradit na části, které chceme opticky zvýraznit. Generátor barevných schémat můžete najít např. zde: http://colorschemedesigner.com/. Existuje několik základních principů (typů schémat) jak vybrat barvy tak, aby byly v harmonii lidskému oku lahodící. Monochromatické schéma se kromě bílé a černé barvy skládá z jediné další barvy, ovšem s různým odstínem a sytostí. Ženy jistě znají tzv. oblékání tón v tónu, které tento typ schématu přesně vystihuje. Podívejte se např. na barevné schéma serveru www.agora.cz. Analogické barvy použije se jedna barva jako hlavní a k ní se vyberou v barevném kruhu barvy ležící vpravo a vlevo od ní. Úhel, který svírá hlavní a doplňková barva vlevo i vpravo by měl být stejný a malý (cca 20°). Můžete se podívat např. na barvy webu http://www.parfemy‐kojak.cz/. Doplňkové (komplementární) barvy to jsou barvy ležící v barevném kruhu přímo naproti sobě. Mohou vytvářet zajímavá a dynamická barevná schémata. Komplementární schéma v praxi najdete např. na http://www.meteopress.cz/. Barevná triáda je jistou obdobou doplňkových barev – opět vybereme jednu hlavní barvu a k ní sousedy komplementární barvy. Podívat se můžete např. na http://www.jonathan‐club.com/.

Další funkce barev na webu • • •

Navodit jistou náladu, vzbudit emoce Zvýraznit určitou část, pasáž Pomoci čtenáři orientovat se ve struktuře stránek (jednotná barevnost nadpisů stejné úrovně, odkazů atd.) Co se textu a barevného pozadí webové stránky týče je velmi důležité vybrat barvu pro text v dostatečném kontrastu k barvě pozadí tak, aby text na stránce byl dobře čitelný i za zhoršených světelných podmínek. Jedná se zejména o dostatečný rozdíl ve světlosti barev, který by měl činit minimálně 90%. Opět nám při výběru

7/10/2010


3

může pomoci generátor barevných schémat, který spočítá, zda zadané dvě barvy jsou či nejsou v dostatečném kontrastu. Zvláštní kapitolou jsou barvy na webu pro lidi s poruchou barevného vidění a barvoslepé, informace můžete čerpat např. na serveru interval http://interval.cz/clanky/magie‐barev‐na‐webu‐barvy‐a‐navigace/.

Základní rozložení prvků na stránce Rozvržení TLB Většina webových stránek dnes vypadá přinejmenším podobně, mají stejné základní rozložení prvků. Tímto nejčastějším rozložením je tzv. TLB (top, left, bottom) – nahoře, vlevo, dole. Toto rozložení dobře navádí uživatele k cíli a usnadňuje mu orientaci na navštívené stránce. Jak by tedy takovéto základní rozložení (layout) mělo vypadat:

TOP Záhlaví stránky Horizontální menu LEFT Vertikální menu

Vlastní obsah stránky

BOTTOM Zápatí (patička)

Horní část stránky je vyhrazena popisu stránky, základním informacím a primární navigaci, levá část obsahuje sekundární navigaci a může se měnit dle obsahu právě navštívené stránky. Vlastní obsah stránky najde uživatel vedle levého menu.

7/10/2010


4

Záhlaví stránky V záhlaví, tedy hlavičce stránky by se měly vyskytovat nejdůležitější informace o vlastníkovi stránky, typicky logo. Ideálním místem pro umístění loga je levý horní roh, je to místo, na které se lidské oko při zobrazení stránky zaměří jako první. V hlavičce stránky často bývá umístěna fotografie či obrázek, související s náplní stránky či činností vlastníka stránky. V ideálním případě je v hlavičce umístěn odkaz na hlavní stránku webu tak, aby návštěvník vždy mohl rychle a pohodlně přejít zpět na úvodní stránku. Není jistě potřeba zdůrazňovat, že barevnost případného použitého obrázku či fotografie by měla odpovídat zvolenému barevnému schematu stránky. Horizontální menu Horizontální menu je nejdůležitějším navigačním nástrojem webové stránky, je tedy důležité dobře si rozmyslet jeho strukturu. Horizontální menu může být rozbalovací, každá položka se po najetí myši na ni může rozbalit do seznamu podmenu příslušejícího dané položce. Položek by mělo být 5 až 9, každá z nich případně může obsahovat dalších 5 až 9 položek podmenu. Horizontální menu bývá na každé stránce stejné, neměla by v něm chybět položka úvodní stránka a kontakt, ostatní položky již závisí na konkrétní náplni webové stránky. Vertikální menu Vertikální menu je část stránky vyhrazená sekundární navigaci. Položky této navigace bývají často závislé na obsahu právě navštívené stránky případně na zvolené položce hlavního menu. Jedinou, byť poměrně malou nevýhodou tohoto levého menu je, že zabírá část stránky, která by mohla být věnována přímo obsahu stránky. Levé vertikální menu zabírá kolem 20 – 30 % šířky stránky. Variantou TLB designu je rozvržení s dvěma vertikálními menu, jedním vlevo a druhým vpravo. Pravé vertikální menu obsahuje často „hračky“, jako např. počitadlo přístupů, aktuální informace (počasí, čas, kurzovní lístek) atd. Nevýhodou je opět další zabrané místo v neprospěch obsahu stránky. Zápatí Prvek zápatí je často „popelkou“ webové stránky, opomíjenou a přehlíženou. Standartně do něj tvůrci webu umisťují kontakt na autora stránky, právní podmínky, copyright, případně odkaz na mapu webu. Nemusí tomu tak ale být. Můžeme zápatí využít nápaditějším způsobem. Zápatí stránky se může stát dalším navigačním prvkem stránky. Čtenář dojde při čtení obsahu na konec stránky a logicky přemýšlí, kam dál. Můžeme tedy do zápatí umístit další navigaci, která by v tu chvíli mohla čtenáře zajímat. Zápatí skýtá také příležitost pro nápaditý design, na který často ve vlastním obsahu stránky není místo. Chcete‐li se dozvědět víc, jak kreativně využít zápatí, přečtěte si článek na http://interval.cz/clanky/jak‐vytvorit‐zapati‐za‐ktere‐se‐nebudete‐stydet/.

7/10/2010


5

Rozvržení záhlaví – zápatí Toto rozvržení se od TLB liší především tím, že vynechává vertikální menu a jediným navigačním prvkem zůstává horizontální menu webové stránky ať už umístěné v záhlaví či v zápatí. Ponechává celou šířku stránky pro vlastní obsah. Tento typ rozvržení je vhodný pro obsahové servery kvůli menšímu prostoru pro odkazy a navigaci. Záhlaví Vlastní obsah stránky Zápatí

Fixní versus variabilní layout Předmětem mnohých diskusí je optimální šířka webové stránky. Teoreticky může být webová stránka nekonečně dlouhá a nekonečně široká, to ale jistě nebude řešení, které by bylo přátelské pro uživatele. Rolování po stránce dolů není až takovým problémem, i když i zde se doporučuje, aby obsah jedné stránky nepřekročil velikost maximálně 3 obrazovek. Zejména šířka stránky musí být ale nastavena tak, aby nepřekročila šířku okna, které má k dispozici uživatel. Tvůrce webu zde opět musí přemýšlet nad tím, kdo jsou uživatelé navštívené stránky a na jakých zařízeních budou stránku otvírat. Pokud předpokládá otvírání stránky i v zařízeních typu PDA či mobilní telefon, musí design stránky přizpůsobit i těmto možnostem. Jsou v zásadě dvě možnosti nastavení, a to fixní nebo variabilní šířka stránky. Fixní šířka stránky v současné době bývá nejčastěji uváděna kolem 800 – 1000px. Dobrým číslem v tomto rozmezí je 960px, číslo 960 má výhodu ve velkém počtu dělitelů, tedy můžeme být velice variabilní v počtu používaných sloupců, které pokaždé budou mít šířku v celých px. S fixním layoutem vystačíme u většiny webů, je to nejjednodušší způsob z hlediska tvorby webu. Jeho nevýhodou je opomíjení různorodosti zařízení, na kterých budou uživatelé stránku prohlížet, může tedy být pro jejich zařízení příliš úzká (což je pouze relativní nevýhoda, zvětší se pouze velikost nevyužitého místa po krajích stránky, což nijak nevadí čitelnosti a

7/10/2010


6

srozumitelnosti) nebo naopak příliš široká (což je horší, protože uživatele nutíme rolovat horizontálním směrem, což je velice nepohodlné). Proti fixnímu layoutu hovoří použití prvků, které vyžadují přizpůsobení, jako jsou např. různé mapy, široké tabulky, myšlenkové mapy apod. Variabilní layout může mít několik podob. Může to být tzv. roztahovací layout využitelný pro mobilní zařízení, fluidní layout, jehož šířka se roztahuje v daných mezích (např. mezi 960px ‐1200px) či adaptabilní layout, který detekuje dostupné rozlišení uživatele a tomu pak přizpůsobí šířku stránky. Všechny typy variabilních layoutů, zvláště pak adaptabilní layout jsou náročnější jak na naprogramování, tak na udržení konzistence stránky. Při velkém rozlišení mohou být řádky příliš dlouhé, což podvědomě odrazuje uživatele od čtení (čtenář udrží lépe kontrolu nad textem v kratších řádcích), výška stránky příliš malá nebo se nám může úplně rozsypat rozložení sloupců (v případě zmenšování stránky). Vždy je zapotřebí typ layoutu vybrat s ohledem na použití webu a cílovou skupinu uživatelů. Zajímavou diskusi o výhodách a nevýhodách fixního layoutu si můžete přečíst např. zde: http://blog.filosof.biz/fixni‐layout‐je‐dobro/.

Texty na webových stránkách Text, tedy vlastní obsah stránky, je spolu s designem stránky nejdůležitější věcí, která buď uživatele zaujme či odradí od dalšího prohlížení. Webové stránky jsou prostředím, které je náročnější na čitelnost a výmluvnost textu než prostředí jiná. Texty na webu by se měly řídit základními typografickými i gramatickými zásadami, některé z nich s ohledem na webové použití zmíníme. Důležité je zdůraznit, že doposud neexistuje jednotná soustava pravidel pro psaní textů pro weby, jedná se tedy spíše než o pravidla o doporučení s ohledem na spokojeného uživatele.

Fonty Pro použití na webu se doporučuje kombinovat maximálně 3 typy fontů, bezpatkový (sans – serif) font pro nadpisy, patkový (serif) font pro základní text a případně další třetí odlišný font pro navigační prvky. Použití patkového fontu stejně jako u jakékoli jiné tiskoviny zlepšuje čitelnost textu tím, že vede lépe oko po řádcích. Naproti tomu bezpatkové písmo je od dob svého vzniku spojeno a určeno pro zdůraznění krátkého sdělení (nadpis, heslo, motto, plakát). Při nastavování fontů je zapotřebí definovat více typů fontů pro různé systémy (Macintosh, Windows, UNIX). Pro webové stránky je doporučeno používat fonty Times New Roman, Courier, Arial, Verdana a jejich ekvivalenty. Můžeme nastavit např. tyto ekvivalenty:

7/10/2010


7

Arial, Helvetica, sans – serif Timen New Roman, Times, serif Courier New, Courier, Luxi mono, monspace Georgia, Times New Roman, Times, serif Verdana Zdroj: Thomas A. Powell, Web design, Computer Press, a.s., 2004, str. 404

Nastavení odstavců Délka řádku, tedy šířka odstavce by měla být zhruba 10 – 15 slov (při použití fontu Times s 12 pt to odpovídá sloupci širokému asi 350 – 400 px), problém může nastat při použití variabilního layoutu, kdy výslednou šířku odstavce nejsme úplně schopni ovlivnit. Nadpisy by měly obsahovat 4 – 8 slov, věty 15 – 20 slov, odstavce by měly být dlouhé maximálně 40 – 70 slov. Mezery mezi řádky by měly být o 1/3 – 1/2 větší než je velikost písma (tedy např. při použitém písmu o velikosti 12 pt nastavit mezeru mezi řádky 18 pt). Docílíme tím tzv. volné sazby, která je pro lidské oko příjemnější, obzvláště v delším textu a lépe vede oko po řádcích. Standartní zarovnání webových stránek bývá doleva s volným pravým krajem. Nevhodné je zarovnání do bloku, kdy mohou vznikat tzv. řeky – souvislé plochy bílého místa, které zhoršují čitelnost textu. Také zarovnání na střed není vhodné, zvláště u delšího textu, oko špatně hledá začátek dalšího řádku a přeskakuje mezi řádky s různou šířkou. U kratších textů, které chceme odlišit od ostatního textu si případně můžeme dovolit zarovnání vpravo, do bloku nebo náhodné (např. u básně, citátu apod.). Tyto kratší texty můžeme odlišit od ostatního textu také jejich umístěním do nějakého vizuálního rámečku. Chceme‐li zdůraznit první písmeno odstavce, je možné jej zvětšit oproti ostatnímu textu, zasadit do hloubky (výška přes několik následujících řádků, oddělit od ostatního textu).

Obecné zásady Čtenář webové stránky nečte, ale skenuje, prohlíží. Číst začíná až ve chvíli, kdy jej daná pasáž zaujme. Tomuto je tedy zapotřebí přizpůsobit celou strukturu obsahu webové stránky: • Členit text do krátkých odstavců. • Důsledně používat nadpisy, podnadpisy, titulky. Čtenář přeskakuje po titulcích a vlastní text čte až pokud jej titulek zaujme. Nadpisy a titulky by měly nést význam. • Zvýrazňovat hlavní myšlenky textu, jsou dalším záchytným bodem. • Upřednostňovat nelineární text (odrážky, seznamy) před lineárním kdykoli je to možné.

7/10/2010


8

• • •

•

Text psát s ohledem na SEO – používat často klíčová slova a fráze, psát stručně, jasně, zaměřit se na obsah. Věnovat pozornost detailům – speciální znaky, interpunkce, gramatická a typografická pravidla. Pozor na zlom stránky, text členit tak, aby uživateli bylo jasné, že text za ohybem stránky pokračuje, jinak se nebude namáhat rolovat po textu dolů. Text po několika dnech znovu přečíst a polovinu toho, co jsme napsali, vyškrtat.

Úprava obrázků použitelných pro web Obrázky zdokonalují web, ale přinášejí s sebou také určité nevýhody. Zpomalují přenos webových stránek (ekonomická otázka), někteří uživatelé vnímají barvy odlišným způsobem (poruchy zraku, barvoslepost), problémem je také právní ochrana obrázků a jejich použití. Měli bychom mít vždy připravenou i alternativu, která např. v případě, že uživatel má vypnuto načítání obrázků zobrazí místo nich alespoň alternativní texty. Při přípravě obrázků pro web budeme potřebovat zdrojové obrázky nejprve upravit, nejčastěji zmenšit jejich velikost, doostřit (zejména u fotografií), oříznout, případně vybavit rámečkem, upravit rozlišení a nakonec zmenšit výslednou velikost souboru vhodnou komprimací. Na webu jsou nejčastěji používanými formáty obrázků GIF a JPEG, z vektorových formátů převládá Flash. Uživatelé neradi čekají na načtení stránky a obrázky jsou tím, co načítání nejvíce zpomaluje. Velikost obrázků by tedy neměla být větší než cca 100kB, potřebujeme‐li zveřejnit větší obrázek, je vždy dobré nabídnout uživateli nejprve menší verzi obrázku s horším rozlišením a zobrazení většího obrázku realizovat např. po kliknutí na jeho zmenšeninu.

GIF Podporuje 8 bitové barvy (max. 256 barev), používá bezztrátovou LZW kompresi, podporuje průhlednost a animace. Je nejlépe použitelný pro ilustrace a další obrázky, které obsahují souvislé oblasti stejné barvy. Není dobře použitelný pro fotografie, kdy dochází ke ztráte kvality informace. Výhodou tohoto formátu je malá velikost souborů, obzvláště pokud ještě omezíme 8 bitovou paletu na menší rozsah barev. Jeden bit (jedna barva) může být nastaven jako průhledný, tím můžeme skrz obrázek zobrazit pozadí a dosáhnout různých zajímavých efektů. GIF dále podporuje tzv. prokládání, kdy se obrázek načítá postupně, vypadá jakoby zamlžený. Uživatelé tuto vlastnost ocení zejména u načítání větších obrázků,

7/10/2010


9

kdy si udělají jistou představu již při částečně načteném obrázku a mohou případně další načítání zastavit.

JPEG Je to ztrátový formát používaný zejména pro fotografie. Používá ztrátovou JPEG komprimaci, která zmenšuje barevnou paletu odstraněním barevných rozdílů tam, kde si jich lidské oko kvůli své nedokonalosti není schopno všimnout. JPEG nabízí obdobnou vlastnost, jako bylo prokládání u GIFu a tou je progresivní JPEG. Obrázek přechází z formy nízkého rozlišení k vysokému a postupně se zaostřuje. Již bylo řečeno, že výsledná velikost fotografie pro web by neměla přesáhnout 100kB, je tedy zapotřebí fotografie před zveřejněním vždy příslušně upravit.

Flash Tento formát je používán zejména pro vytváření různých vektorových animací, může být ale použit i k vytvoření statických obrázků. Musíme vždy myslet na to, že ne všichni uživatelé mají podporu Flashe, tedy musíme vytvořit alternativy, které se zobrazí v případě, že Flash k dispozici není (série GIF obrázků apod.). Shrnutí: Správně navržený vzhled webové stránky je jedním z klíčových kroků na cestě ke spokojenému uživateli webu, který se na námi vytvořených stránkách bude dobře orientovat a bude se na ně rád vracet. Návrh webové stránky musí vždy vzniknout v úzké spolupráci se zadavatelem a vycházet co nejvíce z jeho potřeb a požadavků. Klíčovou aktivitou při návrhu webové stránky je volba vhodného rozložení a barevného schematu stránky. Rozložení stránky volíme nejčastěji dvou nebo třísloupcové pro rozsáhlejší weby se složitější navigací a množstvím odkazů, případně rozložení záhlaví – zápatí s volnou celou šířkou stránky pro obsahové weby. Barvy použité na webu by měly vycházet z barev již používaných zadavatelem (z barev loga a dalších firemních materiálů). Funkční weby nepoužívají více než 3 základní barvy vycházející z některého ze základních barevných schemat. Snažíme se dodržet co největší kontrast textu a pozadí pro dobrou čitelnost textů. Texty na webu musí vždy dodržovat gramatické a typografické zásady jazyka, pamatujeme, že webová stránka je naší vizitkou a zejména gramatické chyby odrazují uživatele od dalšího prohlížení. Texty členíme do kratších odstavců, používáme nadpisy více úrovní, titulky, popisy obrázků. Pokud je to možné, upřednostňujeme nelineární text před lineárním. Uživatel stránky nečte, ale nejprve jen skenuje, vycházíme z tohoto poznatku při členění textu. Pro dobré umístění ve

7/10/2010


10

vyhledávačích používáme co nejvíce klíčová slova a fráze, odkazujeme. Text na webu by měl být hutný, stručný, bez balstu a vycpávek. Více než text vypoví často jednoduché schema, diagram, obrázek. Pokud použijeme obrázky či animace, vždy zvolíme odpovídající formát (gif, jpeg, flash), obrázek před použitím upravíme (rozlišení, velikost, ořez) tak, abychom zmenšili jeho velikost (v kB). Používáme alternativní texty, případně alternativy k flashi pro uživatele, kteří nemají či nepoužívají podporu obrázků či animací. Pokud používáme cizí zdroje obrázků či textů, vždy respektujeme autorská práva a striktně uvádíme použité zdroje. Použité zdroje: http://blog.filosof.biz/fixni‐layout‐je‐dobro/ http://css.blbeckove.com/2.usporadani‐stranky/3.rozmery‐stranky‐a‐jejich‐prvku.html http://www.fi.muni.cz/~xobsivac/PV219/prezentace10/webdesign.pdf http://interval.cz/ http://www.draeger.com/CZ/cs/footer/legal/data_protection/ http://www.artic‐studio.net/internetovy‐marketing/web‐copywriting/ http://www.symbio.cz/clanky/jak‐psat‐texty‐pro‐web.html http://www.emag.cz/flash‐animace‐pro‐vas‐web/ Thomas A. Powell, Web design, Computer Press, a.s., 2004

7/10/2010


11

Design webových stránek

Recommend Documents