DESET ROČNÍKŮ KONFERENCE "KNIHOVNY SOUČASNOSTI" Josef Vlček, Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové Poprvé se konference konala ve dnech 23.–24.11.1993 v tehdy novém víceúčelovém kulturním zařízení Aldis v Hradci Králové, které se nyní označuje jako Kongresové centrum. Hradec Králové byl vybrán za místo konání první konference vzhledem ke svému umístění přibližně uprostřed nově vzniklé České republiky. V těchto dnech (24.-26.9. 2002) probíhá již desátý ročník této významné celostátní odborné akce knihovníků a informačních pracovníků. Toto malé jubileum je vhodnou příležitostí k ohlédnutí za dosavadními ročníky a vede i k zamyšlení nad budoucností a dalšími perspektivami těchto konferencí a celého našeho oboru. Pokouším se o krátké bilancování průběhu dosavadních ročníků. Čerpám z různých materiálů, např. z článků, které jsem napsal do Sborníku SDRUK, revue Národní knihovna nebo Nových knih, z různých hodnocení proběhlých konferencí v dalším odborném tisku, z podkladů dr. Součkové z naší knihovny a samozřejmě i z osobních poznatků, které jsem získal jako jeden z organizátorů devíti ročníků. Jak vlastně vznikla pozdější tradice konání těchto konferencí? V obecné rovině se dá říci, že vznik byl důsledkem širších souvislostí po zásadní změně společensko-politického systému na začátku devadesátých let a následné změně státoprávního uspořádání. Vše vyplynulo z konkrétní potřeby posoudit a řešit aktuální otázky knihovnictví v průřezovém nerezortním pojetí vedoucích pracovníků veřejných a odborných knihoven. Kdo první přišel s návrhem, si již přesně nevybavuji, určitě ale vyšel z "kuchyně" Rady SDRUK. Je všeobecně známo, že od samého začátku konferenci zastřešují čtyři pořadatelé: Ministerstvo kultury ČR, Ústřední knihovnická rada, SKIP a SDRUK. Nechci snižovat podíl všech pořadatelů, který pochopitelně v jednotlivých ročnících v různé míře vždy existoval. Je ale skutečností, že hlavním garantem je SDRUK a především jeho Rada. Tu do této doby představují ředitelé 9 velkých veřejných knihoven (Brno, České Budějovice, Olomouc, Kladno, Ostrava, Liberec, Plzeň, Ústí n.L. a Hradec Králové). Aktivní byl vždy podíl vedoucích pracovníků Národní knihovny a řady ředitelů ústředních odborných knihoven různých resortů. Vysoké ocenění zasluhuje přínos „duše“ všech konferencí doc. PhDr. Jaromíra Kubíčka, CSc. Na organizačním zabezpečení se po všechny ročníky podílejí MZK Brno a SVK Hradec Králové. Na tak velkou akci jde přitom jen o nepočetnou skupinku (3 + 3) organizátorů, kteří však mají velkou dávku altruismu a nezištný zájem o zajištění příznivého průběhu konferencí.
11
Již první konference proběhla v roce 1993 zdařile a 150 účastníků se shodlo na prospěšnosti společného úsilí při řešení odborné problematiky. V té době nebyl ještě stanoven jednotný název ani formulováno zastřešující téma. Všechny příspěvky se týkaly postavení a činnosti knihoven. Jednání bylo dvoudenní v přízemí v tzv. Eliščině sále Aldisu. Také druhý ročník se v následujícím roce konal v Aldisu, pouze místo jednání se přesunulo o poschodí výše do prostornějšího sálu. Prvně se objevuje název „Knihovny současnosti“. Nosným tématem se stala problematika transformace knihoven. Jako hosté se části jednání zúčastnili a s příspěvky vystoupili náměstkové ministerstev školství a kultury a také hradecký primátor. „Proslavil“ se večerní raut v hotelu Černigov. Byl připraven skutečně na vysoké profesionální úrovni a zaměstnanci hotelu po jeho skončení svorně prohlásili, že se nikomu nepodařilo raut do posledního drobečku tak rychle zlikvidovat, jako knihovníkům. Přes snahu pořadatelů vytvořit pro jednání i odpočinek účastníků konference co nejlepší podmínky, především ubytování na několika místech působilo v Hradci Králové problémy. Na pořadu dne se proto objevila nutnost hledat místo pro jednání s komplexním zabezpečením. Zvažovalo se jich několik na Českomoravské vrchovině, v lázeňských městech i horských střediscích. Nakonec byl vybrán areál Junior centra Seč u Chrudimi, bývalé školicí a rekreační středisko někdejšího ČSM. Ukázalo se, že to byla šťastná volba: sál pro společné jednání, učebny pro sekce, výstavní prostory pro firmy, stravování a ubytování v místě, vše v krásném prostředí Sečské přehrady v srdci Železných hor a za příznivé ceny. Posledních sedm ročníků a samozřejmě i letošní ročník jubilejní se koná v tomto areálu. Postupně se „Seč“ stala v knihovnickém světě známým pojmem a zdejší konference jednou z nejvýznamnějších každoročních akcí našeho oboru. Osobní vystoupení či publikování ve sborníku, který je vždy v rozsáhlé a kvalitní podobě při zahájení k dispozici, se stalo prestižní záležitostí. O vzrůstající kvalitě jednání svědčí i narůstající počet účastníků. Ten se několik let pohyboval kolem 250 osob. V posledních ročnících zvláště druhý den vysoce překročil počet 300, a místní kapacity tak byly zcela vyčerpány. Dokonce se uvažovalo i o určitém omezení počtu účastníků, ale nakonec se vše podařilo i za cenu drobnějších problémů vyřešit. Tady je třeba vyslovit uznání všem zúčastněným za to, že pokud něco v organizačním soukolí trochu zaskřípalo, přistupovali ke vzniklé situaci s nadhledem. Od samého začátku konání konferencí v Junior centru se ustálil „rituál“ třídenních jednání: první a třetí den v plénu a druhý den v odborných sekcích. To však neznamenalo nekritické lpění na zaběhnuté praxi. Sami účastníci se v průběhu jednotlivých ročníků dožadovali určitých implementních změn a organizátoři se vždy snažili v rámci možností jejich návrhy a podněty v praxi realizovat. Např. při řešení disparity v zájmu o jednání v sekcích, při požadavku na zakomponování většího prostoru pro diskusi či požadavku na zlepšení tech-
12
nického zázemí. Ukazuje se, že na "Seči" je více modalit uspořádání a že dobře provedená změna je prospěšná. To jistě platí i směrem k budoucnosti. Akcent pořadatelů na řešení aktuálních potřeb knihoven v dané době nejlépe dokumentuje přehled projednávaných tematických bloků a jejich moderátorů: 1.ročník: 23.–24.11.1993 Hradec Králové (Aldis) Transformace knihoven (Vyčichlo) Informační působení knihoven (Kubíček) Knihovny v domácí a zahraniční spolupráci (Burgetová) 2. ročník: „Knihovny současnosti ´94“ Hradec Králové (Aldis) 15.–16.11.1994 Úkoly knihoven v probíhajícím transformačním procesu (Sedláková) Informace a automatizace (Kubíček) Management - public relations (Vyčichlo) 3. ročník: „Knihovny současnosti ´95“ Junior centrum Seč 3.–5.10.1995 Tvorba a využívání informací v knihovnách (Vyčichlo) Den vystavovatelů - úvodní vstupy firem Modernizace knihovnických procesů (Vohlídalová) Meziknihovní spolupráce (Balík) Konference se poprvé uskutečnila v Junior centru Seč a proběhla ve třech dnech. I pro další ročníky se ustálila následující organizační struktura: 1. den: oficiální program, vystoupení zástupců ministerstev a institucí, 2. den: jednání v sekcích, odborný program, ve vestibulu prezentace firem, 3. den: společné jednání, odborný program, zhodnocení průběhu celé konference. 4. ročník: „Knihovny současnosti ´96“ Junior centrum Seč 9.–11.10.1996 Společnost a knihovny (Burgetová/) Služby veřejných knihoven (Sodomková) Bibliografické a informační působení knihoven (Bínová) Záměry rozvoje (Balík) 5. ročník: „Knihovny současnosti ´97“ Junior centrum Seč 7.–9.10. 1997 Knihovny z pohledu zahraničních kolegů (Kubíček) Výpůjční proces jako základní kategorie služeb knihoven (Prchalová) Informace a společnost (A.Brožek) Finance a právo pro knihovny (Knoll) 6. ročník: „Knihovny současnosti ´98“ Junior centrum Seč 20.–22.10.1998 Knihovny v období padesáti let 1948-98 (Kubíček) Akvizice - profilování knihovních fondů (Patočková) Internet ve službách knihoven (A.Brožek) Právo a ekonomika pro knihovny (Cempírková) 7. ročník: „Knihovny současnosti ´99“ Junior centrum Seč 14.–16.9.1999 Rozvoj knihovnictví (Kubíček) České knihovny a Březen - měsíc internetu (Karen) Internet pomáhá knihovnám (A.Brožek) Vzdělávání knihovníků (Houšková)
13
Služby knihoven za úhradu (Cempírková) 8. ročník: „Knihovny současnosti 2000“ Junior centrum Seč 19.–21.9.2000 Programy pro knihovnictví (Kubíček) Internet pro knihovny (A.Brožek) Informační zdroje (Kadlecová) Mimoškolní vzdělávání knihovníků (Houšková) Legislativa v knihovnictví (Vyčichlo) Poprvé se předávaly knihovnické ceny SDRUK (medaile Zdeňka Václava Tobolky): - pro instituce, - za přínos pro knihovnictví, - za celoživotní práci v knihovnictví. 9. ročník: „Knihovny současnosti ´01“ Junior centrum Seč 11.–13.9.2001 Legislativa v knihovnách (Prchalová) Internet a knihovny opět po roce (A.Brožek) Veřejné knihovny - regionální funkce (Houšková) Ochrana knihovních fondů (Polišenský) Elektronické zdroje, licence, konsorcia (Svoboda) Veřejné informační služby v poločase (odborní pracovníci NK, garanti VISK) 10. ročník: „Knihovny současnosti ´02“ Junior centrum Seč 24.–26.9.2002 Z uvedeného přehledu vyplývá snaha o flexibilní přizpůsobování programu v té které době nosným potřebám knihoven a důraz na meritum dané problematiky. V každém ročníku bylo projednáno jedno základní téma, doplnění o další aktuální věci. Některá témata se vzhledem ke svému významu projednávala vícekrát (služby, automatizace, internet, legislativa a další). Je to pochopitelné, vždyť náš obor je v nepřetržitém teoretickém i praktickém dynamickém pohybu. Stačí porovnat knihovny dnes a v nepříliš vzdálené minulosti, řekněme právě před těmi jubilejními deseti lety konání konferencí. Užitečným doplňkem jsou pro knihovníky dny odborných firem, v nichž se většinou prezentují i sponzoři. Některé z těchto firem jsou pravidelnými účastníky a neodmyslitelně patří ke koloritu jednání prostředního dne (softwarové i hardwarové produkty, knihovnický nábytek a různé doplňky, zabezpečovací systémy, distribuce zahraničního tisku a pod.). Z celé řady jmenuji alespoň některé: Tinlib, LANius, KP-SYS, Cosmotron, Comdat, Albertina icome, Šebek INTEBO, 3M a další. Pravidelná je účast hostů z nejmilejších, a to kolegyň a kolegů ze Slovenské republiky. Z dalších zemí jich bylo nejvíce v roce 1997. "Seč" se prostě stala téměř „kultovním“ místem knihovníků a informačních pracovníků a ti si k tomuto místu postupně vytvořili neformálně kladný vztah. Nejen odbornými profesními věcmi je živ knihovník. Proto i stravování, ubytování i relaxace a náplň volného času patří k "Seči". Se stravováním většinou nejsou problémy. Personál kuchyně nám vaří podle našich přání, strava je
14
domácího charakteru a večerní rauty či bramborové knedlíky na závěr patří k vyhlášeným „specialitám“ konferencí. Ubytování má standardní úroveň. Určitým problémem je nedostatek jednolůžkových pokojů, které především starší účastníci vyžadují. Rovněž celkové ubytovací kapacity v posledních „silných“ ročnících jen stěží pokrývaly naše potřeby. Pokud je příznivé počasí (už jsme zde zažili všechno možné, od krásného babího léta, přes bouřku, prudký déšť, silný vítr a citelnou zimu), snad každý z účastníků si zašel k přehradě nebo vycházkou na nedalekou zříceninu hradu Oheb. Organizovány jsou i zajímavé zájezdy do blízkého okolí, např. na zámek Žleby a připravují se i další. Večer pořadatelé zájemcům nabízejí různé pořady, které jsou vždy hojně navštěvovány. V dětské jídelně již zazněly Mozartovy árie, vystoupily folkové a country skupiny, známý imitátor, proběhla beseda s cestovatelem, v hlavním sále vystoupil kouzelník a pod. Nezapomenutelným se stal sponzorský večer Albertiny s písničkami a občerstvením u táboráku v roce 2000. Samozřejmě, že na "Seči" se také hodně diskutuje. Vždyť pokud se knihovníci sejdou, mají vždy o čem mezi sebou povídat. Zde mají v době volna k fundovaným a zarputilým diskusím dostatek prostoru. Stejně to ale všechno probrat nestihnou. To vše a mnohé další tvoří „Seč“. Jak celkově hodnotit proběhlé ročníky této významné celostátní akce našeho oboru? Domnívám se, že je lze charakterizovat jako snahu o tvůrčí přístup k řešeným tématům a k rozvoji knihovnictví vůbec. Některý rok se toho podařilo vyřešit více, některý méně, ale každý ročník byl něčím zajímavý a podnětný. Za těch deset let (počítám už i ročník letošní) zaznělo na těchto konferencích velké množství různorodých námětů, názorů, stanovisek, sdělení, zamyšlení se nad přítomností i budoucností knihoven a informačních pracovišť. Nevím, zda by se dalo přesně spočítat, kolik knihovníků za ta léta na konferenci vystoupilo nebo kolik jich publikovalo ve sborníku, určitě by to ale bylo vysoké číslo. Jednotlivá vystoupení byla z hlediska odbornosti, přínosu či způsobu přednesu hodnocena různě. Převážná většina však svou kvalitou odpovídala této celostátní akci. Už v prvních ročnících byly „odmítnuty“ čtené příspěvky a oceněna byla bezprostřední vystoupení volně komentující a doplňující přednášenou problematiku. Deset let - co to je v životě člověka? Přestává být postupně novorozencem a směřuje přes léta dětství a mládí k budoucí dospělosti. Deset let - co to bylo od prvního ročníku po dnešní dobu v životě knihoven? Během desetiletého období trvání konferencí nastaly v našem oboru vskutku zcela relevantní změny. Řešila je a řeší velmi kvalifikovaná „sešlost“ účastníků, tvořená předními vedoucími pracovníky či odbornými specialisty, kteří zásadním způsobem ovlivňují další rozvoj českého knihovnictví. Ne vše se v průběhu doby dařilo řešit úplně hladce. Například překonat konzervativní přístupy pramenící z přílišné zahleděnosti do vlastního oboru bez pružného přihlédnutí k potřebám uživatelů. Zatím se zcela nepodařilo běžný rutinní provoz zpracování fondu řešit prostřednictvím racionální sdílené katalogizace, v některých velkých knihovnách nebyla ještě zcela dokončena retrokon-
15
verze a přetrvávají tam i lístkové katalogy, někdy se zbytečně váhá s vyřazením nepotřebného fondu, někde přetrvávají klasické knihovnické činnosti minulé doby a pod. Pozitiva však jednoznačně převažují a za posledních deset let nastal v knihovnictví a informatice nevídaný pokrok, který zasluhuje vysoké ocenění. Jsem přesvědčen, že určitý podíl na všem dobrém mají i konference „Knihovny současnosti“. Za jubilejní období lze vystopovat v životě knihoven naprosto zřetelné trendy rozvoje. Prakticky prošly procesem automatizace, informační explozí, složitou transformací v nových podmínkách, v poslední době mnohdy i změnou zřizovatelů a mnoha dalšími jevy, na které musely reagovat a ve své činnosti je zohlednit. V knihovnách se samozřejmě dále budou zpracovávat, půjčovat a studovat knihy, ale stále více i jiné druhy dokumentů. Knihovny si zřejmě zachovají, i když určitě ve změněné podobě, své dosavadní funkce. Výrazně však do popředí vystupují jejich služby a informační působení. Témata těchto konferencí jsou toho rovněž dokladem. Těžko lze přesně anticipovat další rozvoj knihovnictví a informatiky. Je však naprosto zřejmé, že v transformaci a při setkávání s novými jevy musí náš obor i nadále pružně reagovat. Inherentní přístupy jsou opravdu minulostí. Knihovny musí svou činností dokázat vlastní potřebnost a význam. Nebudou to mít jednoduché zvláště na úseku informací, kde je stále větší konkurence dalších subjektů. Na druhé straně má obor všechny předpoklady rozvoje a nemusí se při kvalitní činnosti a řízení o svoji budoucnost obávat. Na letošní konferenci jsou účastníci, kteří absolvovali všech deset ročníků. Jsou zde i „nováčci“, kteří se zúčastňují této špičkové konference poprvé. Mnozí v průběhu deseti ročníků z různých, převážně věkových důvodů, z knihovnictví odešli. Také já (a nezapírám, že s notnou dávkou nostalgie, ale při ohlédnutí i s dobrým pocitem) z řídící funkce v knihovnictví a z organizace těchto konferencí odcházím. Generační obměna je přece naprosto přirozený jev. Zde je potěšitelné, že za nás odcházející nastupuje perspektivní, schopná a vysoce kvalifikovaná náhrada, které předáváme štafetu. Každoroční konference jsou rozhodně ve vztahu ke knihovnictví a informatice užitečné a nic nebrání v jejich pokračování. Přeji dalším konferencím „Knihovny současnosti“, všem knihovnám i knihovnicím a knihovníkům po všech stránkách samé dobré věci a události.
16
