Databázová podpora normování manuálních výrob
inností ve strojírenské
Jaroslav Halva, Ing., reus s.r.o., schlott gruppe, Plze
[email protected] +420-724 36 77 04 P ísp vek prezentuje systém databázové podpory normování manuálních pracovních inností ve strojírenské výrob (ChronData). Jedná se o rela ní databázový systém podporující p evážn získávání statistických údaj a jejich vyhodnocování pro sestavení norem. Forma m ení vychází z metody chronometrážního pozorování. P ísp vek ukazuje zp soby vyhodnocení a zapracování získaných dat do struktury inností technické p ípravy výroby, kde využívá podpory CAD systém pro lepší obecné vyjád ení zpracovávaných sou ástí s možností definice libovoln tvarov složitého prvku. Systém je zam en p edevším na získávání dat, jejich vyhodnocování, sestavování katalog normativ , využití t chto hodnot p i vlastním normování, parametrizaci a klasifikaci vyráb ných sou ástí a kategorizaci dalších externích dokument s možností jejich p idružení k ur ité sou ásti. Krom jiného umož uje systém generovat n které dokumenty technické p ípravy výroby, statistická hodnocení provád ných m ení a grafická vyjád ení získaných dat. Klí ová slova: Databáze, chronometráž, normativ, norma 1
Úvod
Systém ChronData nabízí databázové ešení vlastního zpracování chronometrážích m ení. Krom vlastního získání m ených dat, jejich vyhodnocení a také áste ného posouzení o jejich v rohodnosti, zpracovává systém databázi výrobkové základny a uchovává sestavené normativy k jejich rychlému použití v technologické p íprav výroby. Lze namítat, že asov náro né vyhodnocování chronometráže m žeme vy ešit n kterým druhem b žn známého kancelá ského softwaru. Databázové zpracování ChronData ovšem umož uje výsledky v reálném ase prezentovat a p edevším okamžit využít na úrovni Klient- Server. Je možné provád t m ení v „terénu“ a sou asn získaná data ukládat na server, odkud je další uživatelé mohou jak hodnotit, tak v p ípad jejich verifikace také využívat k tvorb nejprve normativ , a následn pak norem spot eby asu. V praxi to znamená (stejn jako se díky podpo e CAD/CAM systém proces technologické p ípravy výroby výrazn urychluje tím, že sou asn v ase vzniku výkresové dokumentace m že soub žn technolog p ipravovat výrobní postup) že v ase, kdy vznikají data chronometrážním m ením, je zárove m že normova vyhodnocovat a okamžit sestavovat katalog pot ebných normativ . Zp tná vazba vzniká stejným zp sobem. Systém ChronData získaná data nemusí využít pouze pro sestavení nových normativ spot eb asu, ale také jako nástroj k ur ení produktivity práce. Data získaná stejným zp sobem mohou sloužit jako objektivn ov itelné ukazatele pro hodnocení práce skupin a jednotlivc . 2
Chronometrážní m ení
Postup vlastního chronometrážního m ení z stává standardní. I zde platí, že vlastnímu pozorování p edchází d kladná p íprava. Je nutné pozorovanou operaci rozd lit do pot ebných úkon , tyto detailn popsat v postupovém listu tak, aby byl pracovník schopen podle tohoto dokumentu operaci provést. Stejn d ležité je i stanovení mezních bod , které
1
ur ují vymezení posloupnosti jednotlivých úkon , tedy vždy za átek nového a konec práv probíhajícího úkonu. P i vlastním provád ní m ení systém simuluje jednak stopky, jednak zapisovací za ízení, které záznam provádí. Díky tomu je možné ihned po jeho provedení získaná data statisticky vyhodnotit. Práv zde nalézáme výraznou asovou úsporu s využitím systému ChronData. Díky databázovému zpracování je možné data dále sdílet mezi „neomezeným“ po tem uživatel , kte í je mohou využít hned ke stanovení pot ebných normativ , následn pak p i normování technologických operací. 2.1
P íprava chronometrážního m ení
Systém ChronData provádí chronometrážní m ení zatím pouze pr b žným zp sobem. P i m ení se zkoumaná operace prom í a v dalším m ení se opakuje se všemi definovanými úkony v jejich definovaném po adí. V následném vývoji p edpokládáme umožn ní také dalších zp sob chronometráže jako je ádkový zp sob, který umož uje provád ní dané operace na n kolika polotovarech sou asn , pop ípad kombinaci obojího. S cílem korektního normování byl do systému ChronData za len n zjednodušený model skladby spot eby as s len ním na as jednotkový, dávkový a sm nový (tA, tB, tC). Každá skupina m že být navíc rozd lena na asy práce, obecn nutných p estávek a podmíne n nutných p estávek. D ležitou sou ástí každé chronometráže je krom pe livého seznámení se s prom ovanou operací také tvorba postupového listu, který definuje jednotlivé úkony v operaci a p edevším také jejich správné po adí. Cílem pozorovatele je nejen zmapovat stávající as, ale na základ m ení navrhnout také racionaliza ní zm ny, které mohou vést až k p ehodnocení n kterých m ených úkon operace a sestavení nového postupového listu. Tak m žeme dojít až do fáze, kdy pro danou operaci provedeme celkem dv chronometrážní m ení vždy pro jinou skladbu definovaných úkon a po adí. Postupový list je v systému ChronData tvo en databázovými záznamy definovaných úkon s uvedením jejich názvu, detailního popisu, popisu mezních bod a p edevším po adí, podle kterého jsou úkony v operaci azeny sekven n za sebou. Dané po adí systém pozd ji využívá také ve vlastním provedení m ení. (O tom více v následujících kapitolách.) Tím že pracujeme s databází, jsou definované úkony dostupné (podle nastavení práv) i ostatním uživatel m. To nám bezesporu dává jednu výhodu: P ípravu chronometráže m žeme provést jednou pro více pozorovatel , kte í ji tak soub žn mohou využít a shromaž ovat data pozorováním více pracovník . M žeme pov it jednoho uživatele spole ným vyhodnocováním takto získaných dat. Provedení chronometráže tak m že probíhat velmi rychle z n kolika zdroj sou asn . V klasickém zpracování by to znamenalo nejprve nashromáždit všechny pozorovací listy, výsledky sjednotit a teprve potom vyhodnotit. Je z ejmé, že ChronData cílen tuto pracnost eliminuje.
2
Každým úkonem definujeme nejprve úkon samotný, jeho po adí, ale také zdroj a typ spot eby asu (tA, tB, tC). Tato definice se pozd ji promítne do tvorby normativu, který vychází z nam ených hodnot chronometráže. Definicí již tvo íme postupový list. Ihned po uložení jsou data (díky databázovému charakteru celého systému) ihned k dispozici.
Obr. 1 Definice operace Fig. 1 Definition of operation
Systém pro pozd jší vyhodnocení definuje každému úkonu tzv. p ípustnou chybu. Jedná se o parametr, který výrazn ovlivní budoucí vyhodnocení m ení. Jestliže daný úkon vyžaduje p ísn jší kritéria pro hodnocení získaných dat coby do odchylek m ení a n kterých chyb, musíme stanovit p ípustnou chybu co možná nejmenší. B žn se hodnota pohybuje kolem 5-10. Ze statistického vyhodnocení nam ených dat vyvstane výb rová chyba pr m ru, která bude vždy porovnávána s uvedenou p ípustnou chybou. M ení nevyhovuje, pokud je výb rová chyba pr m ru v tší než zvolená p ípustná chyba m ení. Výsledek systém samoz ejm zobrazuje také v tišt né podob ve form postupového listu. Jestliže využijeme možnosti databázového p ístupu, který systém ChronData nabízí, m žeme pov it osobu p ípravou chronometráže a ostatní pozorovatele seznámit s definovaným postupovým listem a úkolovat je provedením m ení. K tomu p itom uživatel nepot ebuje žádné zvláštní znalosti o chronometráži. Získáme tak n kolik m ení sou asn a m žeme tak rychle nashromáždit jejich pot ebný po et pro relevantní hodnocení.
3
Obr. 2 Postupový list Fig. 2 Flowdocument
2.2
Provedení m ení
Systém ChronData výrazn zefektiv uje zp sob provedení m ení chronometráže. Oproti klasickému zpracování není uživatel nucen zapisovat postupové asy a tím tak, by jen na chvilku, p erušovat vlastní pozorování. Systém provádí asové záznamy automaticky stiskem p íslušné klávesy. Zaznamenává p itom postupový as, který sou asn se zahájením m ení následujícího úkonu p evádí na as jednotlivý. Systém vychází z definice operace a jednotlivých úkon . Postupn podle zvoleného po adí ukládá záznamy pro jednotlivé z nich. Pozorovatel i pracovník musejí dodržovat definovanou posloupnost úkon . Prakticky se tak v jednom kroku zakládá pozorovací list pro chronometráž se zápisem obou as a aniž by si to uživatel uv domil, je možné m ení okamžit vyhodnotit. Pokud uživatel p istoupí k m ení, musí nejprve definovat osobu, která operaci provede. Pro to? Chronometrážní m ení chceme využít nejen k tvorb platných normativ vybrané operace, chceme využít stejné metody i pro zp tnou vazbu, tedy zjišt ní, jakým zp sobem se norma práce dodržuje. Také z toho d vodu p i m ení volíme osobu k provedení operace. Výsledek pak m žeme krom normy samotné vztáhnout i na konkrétní osobu a využít získaných dat jako objektivního ukazatele nap íklad pro osobní hodnocení. 4
Obr. 3 Zahájení m ení: výb r pracovníka Fig. 3 Start of measurement
Zvolením pracovníka m žeme záznam o m ení uložit a zahájit vlastní pozorování tla ítkem START m ení. Systém v tabulce Díl í m ení založí první záznam – úkon z definice operace podle postupového listu, který je uložen jako první v po adí. Sou asn se tla ítko deaktivuje a aktivuje se možnost m ení dalšího úkonu. Následující operace pozorovatel provádí opakovaným stisknutím tla ítka: Další úkon do té doby, než systém identifikuje m ený úkon jako poslední v po adí všech definovaných v postupovém listu. Pak se tla ítko deaktivuje a uživatel má možnost m ení ukon it.
Obr. 4 Chronometrážní m ení Fig. 4 Time - study measurement
Pro lepší p ehlednost systém p i pozorování a provád ní m ení zobrazuje pozorovateli vždy postupový as a sou asn as jednotlivý. Spolu s tím je ve stavovém ádku pracovního okna patrný název úkonu, který práv probíhá. V pravé ásti pracovního okna jsou zaznamenávány údaje o prob hlých úkonech. Tento seznam je generován automaticky
5
v po adí, které definuje postupový list. S každým stisknutím tla ítka: Další úkon systém založí záznam m ení pro následující úkon. Jakmile je m ení ukon eno, obsahuje tabulka vpravo seznam všech úkon , které byly v p ípravné fázi chronometráže definovány. V ase pozorování je do tabulky uložena hodnota vždy postupného a jednotlivého asu a navíc nulová hodnota p erušení. Kdyby totiž k ur itému neo ekávanému p erušení došlo, m žeme hodnotu asové prodlevy do tabulky zadat a tím nam ené hodnoty korigovat a oprostit chyb. Po ukon ení m žeme m ení rychle opakovat založením nového záznamu a volbou pracovníka. P itom jsou získaná data v daném okamžiku k dispozici všem uživatel m databáze. To znamená, že po provedení ur itého po tu m ení, nap íklad sestaveného i n kolika pozorovateli sou asn , m že nejen každý z nich ale i nezávislý uživatel data okamžit vyhodnocovat. Systém tak umož uje efektivn zvládat i velmi asov náro ná pozorování ve smyslu nutné pracnosti m ené operace. Nasazením více pozorovatel (p itom bez nutnosti znalosti podmínek provád ní chronometráže) m žeme taková m ení realizovat v mnohem kratším ase. 2.3
Vyhodnocení m ení
Nejpracn jší ást chronometráže p edstavuje její vyhodnocení. I za cenu využití n kterého z komer ních kancelá ských softwar p edstavuje ChronData výrazn efektivn jší zp sob. Odpadá zadávání dat. Všechny po ízené asy se zapisují automaticky. Eliminuje se tím riziko chyby p episem. Nam ené hodnoty m žeme p ehledn zobrazit v souhrnu m ení. M žeme jej p edkládat jako dokument k verifikaci výsledk , které ukazuje hodnocení m ení. Je možné jej zobrazit už po druhém opakování pouhou volbou sou ásti a m ené operace.
Obr. 5 Souhrn m ení Fig. 5 Summary of measurement
Vlastní hodnocení je podstatn složit jší. Pro posouzení nam ených hodnot systém podle pravidel vyhodnocení chronometráže zobrazuje a vypo ítává následující veli iny: Minimální a maximální hodnoty asové ady, pr m rnou hodnotu asové ady, po et m ení, sm rodatnou odchylku, koeficient rozp tí asové ady, varia ní koeficient a výb rovou chybu
6
pr m ru. Ta je v posouzení m ení porovnávána s definovanou p ípustnou chybou m ení. Jeli menší, pak m ení vyhovuje.
Obr. 6 Hodnocení m ení Fig. 6 Valuation of measurement
V hodnocení systém porovnává p ípustnou chybu všech definovaných úkon vždy s vypo tenou hodnotou. M že se stát, že m ení nevyhoví díky ur itému úkonu nebo skupin úkon . Potom není možné m ení zdárn uzav ít, v dokumentu se tiskne zpráva o tom, že není vyhovující zadání p ípustných chyb. Existuje p itom n kolik zp sob , jak m ení opravit:
2.4
•
Opakovat, dokud není podmínka spln na.
•
Opravit zadání p ípustné chyby v definici úkonu.
Kontrola chyb
Hodnoty nam ené b hem pozorování mohou neo ekávan vlivem chyby vybo it z pr m ru ostatních. K odstran ní takových chyb m žeme využít n kterých grafických vyjád ení, která nám pomohou chybnou hodnotu velmi rychle odhalit. I v p ípad velmi etného opakování m ení je chybná hodnota výrazn patrná v grafickém zobrazení, kde systém navíc zobrazuje identifika ní íslo po ízeného databázového záznamu.
7
Obr. 7 Grafická interpretace nám r úkonu Fig. 7 Graphical part
Podle obrázku je možné, že p i m ení operace: Balení sou ásti v úkonu : Vsunout bublinkovou fólii v posledních nám rech došlo k drobné chyb . (Ve skute nosti by p edpoklad chyby byl v grafu vyjád en mnohem v tším rozdílem po ízených hodnot m ení. Uvedený p íklad je pouze ilustra ní.) Chybný záznam je na x-ové ose ozna en svým identifika ním íslem, pod kterým jej m žeme v databázi snadno vyhledat a opravit. 3
Normativy operace
P estože výsledky m ení m žeme využít jako zp tnou vazbu ke zjišt ní stavu produktivity práce a stupn výkonnosti, m žeme je využít p edevším také na za átku procesu výroby: Jako p edpis v podob normativu pro zkoumanou operaci i celou skupinu operací ve výrob . Stanovení normativu využívá definovaných druh spot eby asu a to jak ve zdrojích, tak v definovaných úkonech. Vzniká tak kombinace as tA, tB, tC a definice práce, podmíne n nutných a obecn nutných p estávek. Sestavení normativu pro zvolenou operaci, pro kterou p edtím prob hlo m ení a získání relevantních dat, což nám ukáže hodnocení m ení, m žeme normativ stanovit prakticky okamžit . I zde se databázový charakter systému ChronData ukazuje jako velmi výhodný. Na jedné stran existuje skupina uživatel provád jících m ení, na druhé stran ve stejném okamžiku normova m že získaná data prohlížet a bez zbyte ných prodlev, ihned po jejich verifikaci, je využít pro stanovení normativu. Normativ založený v systému musí mít ur ené datum ú innosti. To znamená, že je jeho platnost omezena od tohoto data. Jestliže progresivním r stem v závod dojde k takovým zm nám v oblasti výroby, že bude zapot ebí normativ upravit, sta í provést další m ení a definovat normativ nový s pozd jší ú inností. P i normování systém vybere vždy normativ podle zvoleného data ú innosti. Tímto je možné n které zm ny p ipravit i do budoucna nap íklad v p ípad , že ú innost normativu, na kterém m žeme nyní pracovat, stanovíme na pozd jší datum. Do doby takto zvolené ú innosti bude systém ChronData normovat podle starších normativ .
8
Máme-li v databázi uložená data chronometrážního m ení, založíme normativ nejprve definicí data ú innosti. Pro hodnoty normativu systém definuje jednotku KUS. P i zakládání normativu musíme ovšem zvolit po et jednotek, pro který bude normativ spo ítán. Tato volba je d ležitá p edevším z jednoho d vodu: Systém ChronData umí zaznamenávat i krátké asy p i m ení chronometráží. Abychom se vyhnuli chybám zp sobeným v zaokrouhlování, provádí se m ení v sekundách na dv desetinná místa. Normativ operace je ovšem stanoven již v minutách. Pokud jsou asy pot ebné k provedení operace krátké, volíme v tší po et jednotek normativu tak, aby vyjád ená asová náro nost byla p esná a ne zbyte n malé íslo v ádech jednotek. Obdobn tomu platí i naopak. Uvedením data ú innosti a zvolením po tu jednotek pro normativ systém p i následném uložení databázového záznamu nejprve založí podružné záznamy s hodnotami normativu vždy pro jednotlivý úkon. P estože se s t mito hodnotami v normování spot eby asu v operaci nepracuje, jsou tyto chápány jako podružné a slouží vesm s ke kontrole správnosti výpo tu založeného normativu operace. Následn sta í p íslušným tla ítkem normativ z díl ích hodnot vyjád ených pro jednotlivé úkony spo ítat. Systém krom uložení požadované hodnoty vyjád í i asové podmínky vzniklého normativu, tedy jakýsi popis, která složka spot eby asu se na vzniklém normativu podílí. Pokud je v polí ku ú innosti uloženo pozd jší datum, bude systém normovat nejprve podle stávajícího normativu vybrané operace, teprve od dovršení data ú innosti p ejde systém v normování spot eb asu na novou hodnotu normativu.
Obr. 8 Normativ operace Fig. 8 Rule of operation
4
Norma operace
Obdobným zp sobem, jako v p ípad normativ , vzniká norma spot eby asu v operaci pro vybranou sou ást. Díky databázovému pojetí celého systému m že být tato funkce využívána odd len od ostatních modul . Po vytvo ení dostate n velké množiny
9
chronometrážích m ení a sestavení normativu má uživatel možnost využít normativ v normování p evážn manuálních pracovních inností. Sestavení takové normy je s použitím ChronData pom rn jednoduché a rychlé. Pro zvolenou sou ást vybereme operaci, kterou hodláme normovat. Založíme nový záznam pro normu operace, kdy systém automaticky ukládá identifikaci uživatele, který normu zakládá. Ihned po uložení záznamu systém stejn jako v p ípad zakládání normativu založí nejprve podružné záznamy pro jednotlivé úkony operace. Dojde de facto k normování díl ích úkon operace a systém uloží jednotlivé asy jako normu spot eby asu pro pracovní úkon. Na základ t chto hodnot je možné spo ítat normu spot eby asu v operaci. Podružné hodnoty asových nárok na jednotlivé úkony slouží pro kontrolu p i verifikaci normy. Pokud se budeme zabývat otázkou, pro systém jak normativy tak vlastní normy zakládá ve dvou krocích, totiž nejprve podružnými záznamy stanovenými pro jednotlivé úkony a potom vlastním výpo tem, dojdeme k záv ru, že takový postup umož uje použít nejen hodnoty z m ení, ale také zadat nejprve podružné hodnoty normativ a norem pro úkony ru n (nap íklad z dostupných tabulek) a teprve potom normativ pop ípad normu spo ítat. Systém tak není omezen, p edevším v zakládání normativ , na nutnost provést chronometrážní m ení. Normativy m žeme získat nap íklad opisem z tabulek a podle nich využít ChronData pouze pro vlastní normování podle t chto hodnot. Norma je spo ítána op t pro ur ité asové podmínky. Výsledek se následn promítne v celkovém normování výroby vybrané sou ásti jako sou et díl ích norem spot eby asu pro všechny vybrané operace. Systém ChronData uvažuje i p ípady, kdy bude norma stanovena intuitivn na základ zkušeností normova e. Uvedené hodnoty proto striktn neukládá výpo tem. Je možné je i zadat. Tak i onak ve výsledku tvo í sou ást n kterých dokument technické p ípravy výroby, které je možno s pomocí systému generovat a využívat ve výrobním provozu. Norma je uvedena v jednotkách Ns (normosekunda) vždy pro jeden kus proto, že vyjad ujeme asovou náro nost na provedení operace jednoho kusu, která m že být pom rn krátká. V p ípad , že bychom ji vyjad ovali v Nmin (normominuta), mohli bychom se v zaokrouhlení na dv desetinná místa zbyte n dopoušt t chyby p edevším v t ch p ípadech, kdy by norma klesla pod jednotkové hodnoty.
10
Obr. 9 Norma operace Fig. 9 Norm of operation
Krom p ípravné souhrnný spot eby
výše uvedeného zobrazení záznamu o výpo tu normy m žeme o provedení této innosti zobrazit protokol ve form normového listu operace. Systém nabízí taktéž i dokument v podob normového listu výroby sou ásti, který všechny díl í normy asu ve zvolených operacích sdružuje.
11
Obr. 10 Normový list operace Fig. 10 Standard document
5
Další možnosti ChronData Základní obrazovka systému ChronData p edstavuje jakýsi katalog výrobkové základny. V tšina funkcí systému od po ízení chronometrážích m ení až po vlastní stanovení norem totiž pracuje s konkrétními položkami tohoto katalogu. Jinými slovy: Všechna data po ízená systémem se vždy vztahují k n jaké sou ásti založené nejprve v katalogu výrobk . Jednotlivé sou ásti založené v katalogu se popisují obecnými rozm rovými parametry, což zajiš uje systému pom rn širokou variabilitu ve smyslu popisu t chto sou ástí.
Každá z nich je p i definici za azena do skupiny. Díky podpo e libovolného CAD/CAM systému m že být každá skupina interpretována výkresem Obr. 11 P edstavitel skupiny sou ástí nebo modelem, který blíže specifikuje obecné parametry Fig. 11 Group of components sou ásti jí p i azené. Tyto jsou ozna eny jako hlavní 12
písmeny A-D a vedlejší písmeny AA-DD. Katalog sou ástí obsahuje prakticky jen konkrétní hodnoty ve jmenovaných sloupcích. Pro lepší orientaci, nap íklad p i zadávání vlastností sou ásti, je t eba zobrazit výkresovou dokumentaci p íslušné skupiny. Systém p itom není omezen na ur itý druh CAD systému. Záleží na implementaci ChronData v provozu a výb ru takového systému. Krom 2D výkresu charakterizujícího skupinu m žeme p ikládat i modely 3D. P i zakládání nové sou ásti m žeme výkres nebo model zobrazit a podle identifikace rozm r ve výkresu zadávat do systému konkrétní hodnoty p íslušné obecným parametr m AD a AA-DD. Systém podporuje i uchovávání externích dokument vztažených k definovaným sou ástem. Cílem je efektivn ídit shromaž ování výkresové dokumentace tak, aby p i zvolení sou ásti m l každý uživatel systému možnost veškerou dokumentaci ke zvolené sou ásti rychle vyhledat. Jednotlivým záznam m sou ástí m žeme p i adit N položek p idružených dokument . Prakticky se jedná o uložení cesty umíst ní ur itého souboru nap íklad výkresové dokumentace na sdíleném disku. ešení p itom není vázané na omezení velikosti t chto soubor , protože databáze ukládá pouze absolutní cestu. Jediné omezení je na stran sdíleného disku, který musí být kapacitn dosta ující. 6
Záv r
Obecné pojetí systému ChronData z n j iní nástroj s širokým záb rem využití v r zných oblastech pr myslové výroby v souvislosti s tvorbou a správou dokument TPV. Vlastnost systému jako databázového nástroje navíc eší efektivn i vícenásobné p ístupy k jednotlivým datovým zdroj m. P evzetí n kterých výpo tových procedur v souvislosti s hodnocením provedených m ení, ale také s pracemi sestavování norem spot eby asu manuálních pracovních inností zvyšuje v rohodnost výsledk a snižuje riziko chyb zavin ných lidským faktorem, nej ast ji špatným p episem. Nové zavedení OLE a propojení ChronData s ostatními aplikacemi umož uje i správu externích dokument libovolného druhu s využitím jejich nahlížení a editace. Správu i rozsáhlé struktury uložených zdrojových soubor p ebírá systém. Zajiš uje tak nalezení všech pot ebných dat ze strany uživatele s minimální znalostí dalších souvislostí s ohledem na jejich uložení. P itom se systém omezuje na základní prvek a to je definovaná sou ást nebo typový p edstavitel. Praktické zkušenosti nyní ukazují, že je t eba v novat pozornost dalšímu vývoji systému a za adit do n j n které další metody zkoumání asové náro nosti výroby. Ukazuje se, že by bylo výhodné soust edit známé metody získávání takových informací (m ením, odhadem, metodami p edem stanovených as ) do jednoho systému, koncipovat je i nadále jako aplikaci Klient-Server a umožnit tak širší rozložení inností souvisejících s jeho obsluhou, rozd lit p ípravnou fázi technologie výroby ješt do v tšího okruhu uživatel , kte í mohou pracovat na technologické p íprav výroby soub žn … V tomto sm ru se orientuje další vývoj systému ChronData. Literatura 1
HALVA, J. Diplomová práce. Plze : Z U, 2006.
2
N MEJC, J., CIBULKA, V. Projektování a výstavba strojírenských podnik . Plze : VŠSE, 1986
13
Souhrn Database system for standardization of manual activity in machine industry Jaroslav Halva, Ing., reus s.r.o., schlott gruppe, Pilsen
[email protected] +420-724 36 77 04 Keywords: Database, time-study, norms The report presents a database system as allowance for standardization of manual activity in machine industry (ChronData). It describes an application for a relation database developed on The University of West Bohemia in Pilsen (UWB) forwarding especially obtaining data in case of time-study measurement. Finally it evaluates the data for preparing norms for any kind of manual activity defined in the system. The article shows some kinds of evaluations and there including in another parts of the system used directly for standardization and preliminary of work using CAD system for better division of any products. The system starts with acquisition of data. As next the system rates them and saves the results in a list of norms. These can be directly used in another part. It enables using these results for generate some defined documents and graphical outputs for check.
14
