Co je na programu.... ÚTERÝ 10. KVċTNA 9.00 – 22.00 10.00 – 20.00 10.00 – 22.00
Registrace a informace (lobby) Tiskové stĜedisko (Velký sál – podloubí pod galerií) Videotéka (Velký sál) Ve videotéce jsou registrovaným návštČvníkĤm festivalu k dispozici videokazety se záznamy televizních poĜadĤ z oblasti hudby a tance z celého svČta, vzniklých v loĖském roce (poĜadĤ pĜihlášených do soutČže Zlaté Prahy i poĜadĤ mimosoutČžních) Letos mĤžete uvádČt i programy shromáždČné prostĜednictvím Hudební výmČnné burzy EBU (urþené výhradnČ odborné veĜejnosti) *
8.30 – 10.00
Zasedání skupiny Co-de EBU (uzavĜené pracovní jednání) (restaurace Mánes)
9.30 – 12.00
« Beethovenovy vlasy » (Malý sál) projekce kanadského koprodukþního filmového dokumentu, na jehož vzniku se podílela i ýeská televize ; sledujeme « detektivní » pátrání po osudu zachované kadeĜe Beethovenových vlasĤ a skuteþné pĜíþinČ jeho smrti ; film uvedou jeho tvĤrci
10.30 – 12.30
EBU Bureau meeting (uzavĜené pracovní jednání) (restaurace Mánes)
14.00 – 18.30
Plenární zasedání skupiny hudebních a taneþních expertĤ EBU (uzavĜené pracovní jednání) (Malý sál)
20.00
Operní dílo J.-Ph. Rameaua v televizi (Malý sál) SemináĜ a projekce, uvádí dr. Reiner Moritz, Poorhouse Int., Velká Británie
* Cílem Hudební výmČnné burzy EBU je propagace šíĜení a vysílání televizních poĜadĤ zamČĜených na vážnou hudbu a tanec v Evropském vysílacím prostoru prostĜednictvím výmČny mezi þleny EBU. Jedná se o poĜady s ukonþenou prvotní komerþní životností, které si ovšem stále zasluhují pozornost ze strany rozhlasových a televizních spoleþností. Se svou zásobou více než 40 poĜadĤ nabízí HVB slušný pĜehled o stavu evropské hudební scény a produkce v uplynulém desetiletí. VČhlasný Ruhrský festival organizovaný Gerardem Mortierem tu reprezentují již tĜi poĜady. Tento první katalog HVB zachycuje výkony takových umČlcĤ, jakými jsou Mariss Jansons, Zoltán Kocsis, Ton Koopman, René Jacobs, Boris BČlkin, Mstislav Rostropoviþ þi Maria Joao Piresová. http://www.ebu.ch/en/television/collections/music exchange.php
1
Záhady Beethovenova života i smrti Rozhovor s šéfdramaturgyní hudební redakce ýT Brno dr. Marií Kuþerovou
Jak vznikla základní idea tohoto koprodukþního snímku, že z chomáþe vlasĤ by bylo možno rekonstruovat Beethovenovy životní osudy a choroby? Dokument je založený na knize Russella Martina, která vyšla v Americe koncem 90. let, mČla velký úspČch a popisuje osudy kadeĜe Beethovenových vlasĤ, od jejího prvého majitele až do dnes. Film dokázal, protože je novČjší, poznatky obsažené v knize ještČ rozšíĜit. Historie vlasĤ se ve filmu uzavírá pĜímo dojemným pĜíbČhem, který vše dovádí až do samé souþasnosti. A pokud jde o lékaĜskou stránku vČci, pĜispČl film nČjak k upĜesnČní známých diagnóz? PĜispČl patrnČ k objasnČní pĜíþin vzniku vČtšiny skladatelových chorob. To je spoleþný rys všech filmĤ Larryho Weinsteina, že v nich jde kromČ hudby vždy ještČ o nČco jiného. PĜipomínám napĜ. jeho film RavelĤv mozek. I film o Beethovenovi hovoĜí o vČcech, které na první pohled s hudbou nesouvisí, ale ukáže se, že naopak mohly ovlivĖovat jeho povahu a dokonce i jeho hudbu. Ve filmu jsou použity moderní diagnostické metody, hovoĜí zde Ĝada lékaĜĤ a z jejich svČdectví vyplývá, že Beethoven musel v dĤsledku svých nemocí strašnČ trpČt. Mohl to být i následek špatné životosprávy? Doba nástupu kapitalismu, ve které Beethoven žil, byla zĜejmČ v dČjinách ta nejnezdravČjší vĤbec. Že skladatel ohluchl a zemĜel relativnČ mlád, ve velikých bolestech, to jsou vČci, které jsou obecnČ známy. Ale film se zabývá i textem jeho závČti, tzv. Heiligenstadtské, kde se Beethoven vyznává ze svých trýzní, i z toho, že si uvČdomuje, jak mu mČní jeho povahu a jak doufá, že mu jednou lidé odpustí, až vyjde najevo jeho utrpení. Neboli on sám nepĜímo vyzval vČdu budoucnosti, aby tyto vČci zkoumala. A náš film se o to pokusil. Dnešní majitelé kadeĜe vlasĤ, dva ameriþtí sbČratelé Ira Brilliant a Che Guevara, z nichž ten druhý je urolog, si pĜedsevzali, že se pokusí vnést více svČtla do tČchto otázek. Jsou zde použity nejmodernČjší laboratorní metody, kterým ani já sama nerozumím, na jejichž základČ se podaĜilo upĜesnit, jakými Beethoven trpČl zdravotními problémy a proþ ohluchl. Jsou stopovány i faktory, které mohly ovlivnit jeho genialitu. Takže tento v podstatČ detektivní pĜíbČh není zdaleka jen o hudbČ. Nebudeme tedy zatím radČji nic prozrazovat. RozhodnČ ne. OstatnČ nejen návštČvníci festivalu, ale i všichni þeští diváci mohou film shlédnout již zítra, 11. kvČtna na ýT2 od 20.00 hodin. Zatím již film vidČli diváci v KanadČ a Dánsku. V závČreþných titulcích je ovšem uvedena celá Ĝada koproducentĤ, takže film þeká dlouhá pouĢ po celém svČtČ. A mohu prozradit, že si pĜijdou na své nejen milovníci hudby, ale i lidé, kteĜí mají rádi fyziku, biologii a vĤbec pĜírodní objevy. Pro mČ je film poutavý pĜedevším tím, jak ukazuje, že Beethovenova hudba dokázala vstoupit do života úplnČ obyþejným lidem jen proto, že si na aukci koupili jeho vlasy. A váš podíl na projektu? Hlavním producentem je kanadská spoleþnost Rhombus Media a my jsme do toho vstoupili jako partner, v ýechách, konkrétnČ na zámku JaromČĜice nad Rokytnou, se totiž toþily všechny historické scény. Rhombus Media je významná spoleþnost, jejíž filmy sbírají ceny po celém svČtČ a my jsme rádi, že se rozhodli nás oslovit jako prvního partnera. Je to naše
2
první spolupráce s nimi. KromČ nás se ovšem na filmu podílí i ZDF, kanadská veĜejnoprávní televize, australská televize, BBC a Ĝada dalších. MĤžete aspoĖ prozradit, kdo byl vybrán za pĜedstavitele Beethovena? Herec divadla Husa na provázku Vladimír Hauser, který byl vybrán na základČ fyzické podoby. Všichni, kdo ho vidČli, tvrdili že náš filmový Beethoven je originálu ze všech nejpodobnČjší. PĜeji vám tedy, aby k podobnému závČru dospČli i þeští diváci a aby se jim film líbil. DČkuji. Rozhovor pĜipravil Ivan Žáþek
3
Jean-Philippe Rameau – neznámý génius Út 10.5., 20.00 Malý sál
Dr. Reiner Moritz, stálý host Zlaté Prahy, se jako významný svČtový producent a distributor vČnuje hudbČ v televizi a filmu celý život a inicioval þi pĜímo produkoval Ĝadu pozoruhodných tvĤrþích poþinĤ. V posledních letech se jeho zájem soustĜedil na objevování díla francouzského barokního skladatele Jean-Philippe Rameaua (1683-1764). Aþ významem i rozsahem díla soumČĜitelný se svými velkými nČmeckými souþasníky Bachem a Haendlem, je tento skladatel dosud znám spíše úzkému okruhu hudebníkĤ a specialistĤ, ménČ už širší kulturní veĜejnosti. „MČ osobnČ k RameauovČ dílu pĜivedl pĜed 3 lety dirigent a cembalista William Christie, umČlecký šéf svČtoznámého souboru Les Arts Florissants. Od té doby jsem Rameauem pĜímo ´posedlý´“, Ĝíká dr. Moritz. Dnes veþer na veĜejné projekci pĜedstaví ukázky ze þtyĜ inscenací Rameauových oper (doplnČné hudbou komorní a duchovní), které vznikly v posledních tĜech letech v PaĜíži na scénČ Opéra Nationale de Paris a Théâtre du Châtelet. TĜi z nich – Les Indes Galantes, Les Boréades a Les Paladins – hudebnČ pĜipravil William Christie, Platée dirigent Marc Minkowski. Všechny tyto inscenace jsou od chvíle své premiéry stále vyprodané. Les Paladins napĜíklad s ohromným úspČchem hostovaly v Šanghaji a televizní záznamy tČchto divadelních produkcí putují prostĜednictvím spoleþnosti Poorhouse Productions do celého svČta vþetnČ Kanady a Austrálie. KromČ ukázek z oper zazní v prĤbČhu dnešní projekce i Rameauovo moteto In convertendo a ukázky komorní hudby v provedení souboru Les Arts Florissants s Williamem Christie.
j
j
j
j
Jean-Philippe Rameau (1683 Dijon – 1764 PaĜíž) Již ve školním vČku se vČnoval pĜevážnČ hudbČ, za kterou se vydal v 18. letech do Itálie. Po návratu pĤsobil v rĤzných francouzských mČstech jako varhaník, od roku 1722 žil v PaĜíži. V roce 1733 se seznámil Voltairem, na jehož text složil svou první operu Samson. Významné jsou jeho jevištní skladby, takzvané tragédie lyrique nebo opera-ballet. Významná je i jeho tvorba pro cembalo, publikoval také uþebnici cembalové hry. Zásadní význam mají jeho hudebnČ teoretické práce, v nichž vypracoval dodnes platný základ teoretické harmonie.
4
Festivalové ohlasy Studentka FFUK, 24 let, Praha Já jsem se zúþastnila festivalu již vloni. Náhodou jsem šla okolo Obecního domu a zaujaly mČ poutaþe. Festival se mi nakonec moc líbil. Letos jsem bohužel musela trochu víc hledat, protože se Zlatá Praha pĜesunula na Žofín a nikde nebyly žádné plakáty, ale naštČstí jsem vidČla upoutávku v televizi, takže jsem dorazila. Zatím jsem vidČla tĜi poĜady a nejvíce se mi líbila Opera Hokejdo, protože to bylo vtipnČ udČlané. Trochu mČ zklamala Neznámá OsvČtim, protože jsem þekala nČco nového, ale bohužel to byl klasický dokument, jakých jsem již vidČla spousty. Student moderního tance, 22 let, Berlín Na festivalu jsem již potĜetí a pĜivedl mČ sem zájem o shlédnutí známých divadelních vČcí v jejich televizní podobČ. VidČl jsem asi deset poĜadĤ a vzhledem k tomu, že jsem taneþník, tak se mi nejvíce líbil film z produkce britského souboru DV8 Životní náklady. I když je úplnČ jiný než verze divadelní, je skvČlý. A navíc jsem rád, že mČ nezklamal, protože jsem na nČj musel dlouho þekat, jelikož bylo vþera ve videotéce plno. Student, 18 let, Praha O festivalu mi Ĝekl dČdeþek a jelikož je hudba mým koníþkem, tak jsem se sem vypravil. PrávČ jsem vidČl dokument o Kronos kvartetu a moc se mi líbil. Je to tu úžasné, ale kdybych se o tom nedozvČdČl od dČdy, tak vĤbec nevím, že to tu je. Ale pĜíští rok urþitČ pĜijdu. DĤchodkynČ, úĜednice, 74 let Na MTF Zlatá Praha jsem již po páté a navštČvuji jej pravidelnČ. Mám ráda hudbu, speciálnČ opery, takže se vždy se zájmem podívám na to, co se ve svČtČ nového natoþilo. Shlédla jsem již tĜi poĜady: Efekty s Mozartem – Così fan tutte v káhirské OpeĜe, Operní gala na festivalu ve Faenol s mým oblíbeným barytonistou Brynem Terfelem a Evžena OnČgina. Na OnČgina jsem pĜišla asi v polovinČ, protože bylo neustále plno, tak jsem obešla boxy a náhodou se na nČj jedna paní dívala. Tak jsem si k ní pĜisedla a byla jsem pĜekvapena, že interpreti jsou Angliþani. Tak krásnČ zpívali rusky, že jsem ani nepoznala, že Rusové nejsou. Dr. Pavel Pokorný, bývalý dirigent Na festival mČ pĜivedl profesní zájem o muziku a hudební poĜady. Vþera jsem tu strávil pĜibližnČ tĜi hodiny a za tu dobu jsem shlédl pĜibližnČ dvanáct poĜadĤ. Velice mČ zaujal Festivalový orchestr Luzern v þele s Claudiem Abbadem, který hrál Mahlerovu 5. symfonii. Dále pak BartókĤv ModrovousĤv hrad. Je ale škoda, že nČkteré tituly nejsou pĜevedeny do þeštiny, napĜíklad Hledání Beethovenovy Deváté, kde je pĜíliš mnoho mluveného slova. Radim Smetana, dramaturg Centra hudební a divadelní tvorby ýeské televize, þlen poroty MTF Zlatá Praha v roce 2004 Nabídka letošního festivalu je ohromná. VidČl jsem asi deset poĜadĤ a nejvíce mČ zaujal balet Narozeniny (Birth-Day) v choreografii JiĜího Kyliána. A samozĜejmČ jsme také zvČdavý, jestli porotu zaujme i náš soutČžní poĜad Opera hokejdo.
5