104,-
CENY
PRACOVNÍ SEŠIT
předmět finanční hospodaření
OBSAH ÚV O D 1.
CO NAJDEŠ V PRACOVNÍM SEŠITĚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
2.
JAK POUŽÍVAT PRACOVNÍ SEŠIT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
I.
TR Ž N Í H O S P O D ÁŘ ST VÍ
1.
NEŽ PŮJDEME NAKUPOVAT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
2.
SMĚNA aneb „CO ZA CO“ nebo „ZA KOLIK“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
3.
TRH aneb JDEME NAKUPOVAT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
4.
POPTÁVKA aneb CHTĚL BYCH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
5.
NABÍDKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
6.
JAK TO FUNGUJE DOHROMADY. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
7.
ZÁSILKOVÝ A INTERNETOVÝ OBCHOD aneb NAKUPOVÁNÍ TROŠKU JINAK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
II.
CE N A
1.
STANOVENÍ CENY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
2.
MARKETINGOVÝ ZPŮSOB STANOVENÍ CENY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
3.
NÁKLADOVÝ ZPŮSOB STANOVENÍ CENY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
4.
CENOVÉ PRAKTIKY aneb JAK NAKUPOVAT CHYTŘE A NENALETĚT . . . . . 29
5.
NENÍ SLEVA JAKO SLEVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
III.
RE K L A M A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
I V.
P R Á VA S P O TŘ E B I T EL E . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
ZÁV Ě R – HODNOCENÍ MÝCH ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ . . . . . . . . . . . . . . . 44
CENY PRACOVNÍ SEŠIT
Jméno a pĜíjmení:………………………………………………… Škola: ………………………………………………………………. TĜída: …………………………………………………………………. Školní rok: ………………………………………………………..….
1
ÚVOD CO NAJDEŠ V PRACOVNÍM SEŠITċ Luštíš rád doplĖovaþky, šifry, kĜížovky? Umíš najít slova v osmismČrce? Poradíš si s problémovými úlohami a odpovídáš na zvídavé otázky? Poþítáš rád? To všechno najdeš v pracovním sešitČ, který právČ otevíráš. ěešení úkolĤ ti pomĤže vyznat se v problematice tržního hospodáĜství. Zjistíš spoustu dĤležitých informací, které ti pomohou pĜi nakupování. NČkdo nakupuje rád, nČkdo ménČ radČji, ale þas od þasu to musíme podstupovat všichni. A proþ u toho tĜeba trochu neušetĜit a neumČt si vybírat zboží, které nám bude po všech stránkách vyhovovat?
Tak se pojćme pustit do práce!
JAK POUŽÍVAT PRACOVNÍ SEŠIT Úkoly v pracovním sešitČ vycházejí z otázek a situací uvedených v uþebnici. NČkteré úkoly jsou v pracovním sešitČ doplnČné dalšími otázkami. Jejich vyĜešením pĜijdeš v mnoha pĜípadech sám i na závČry, které jsou uvedeny v uþebnici. A to je dobĜe, protože jsou to úkoly „ze života“. Uþebnice a pracovní sešit vycházejí tedy „jeden z druhého“, proto je budeš používat souþasnČ. To, který úkol budeš právČ Ĝešit a kde ho najdeš v pracovním sešitČ, ti napoví údaj o þísle a stránce úkolu v uþebnici. Budeš také hodnotit své znalosti. Dostaneš smajlíky k vystĜižení. VystĜihneš a nalepíš do políþek v tabulce na str. 44 toho smajlíka, který odpovídá hodnocení tvých znalostí a dovedností.
2
I. TRŽNÍ HOSPODÁěSTVÍ 1. NEŽ PģJDEME NAKUPOVAT… Úkol þ. 1:
V osmismČrce najdi a na Ĝádky pod ni vypiš lidské potĜeby. (nápovČda: je jich 12)
J
ģ
D
A
R
A
M
A
K
Í
N
Á
N
Z
U
T
I
M
O
Ý
A
S
Í
V
T
S
L
E
T
Á
ě
P
T
K
M
E
CH
L
Z
V
O
I
Ž
ģ
T
B
L
I
S
V
O
L
E
Á
Y
Š
ġ
R
B
C
Y
A
L
T
O
U
V
L
K
E
N
I
ý
O
P
D
O
V
S
H
L
Š
Z
X
ĕ
E
Z
Í
Ž
U
L
M
T
A
D
L
A
K
S
Á
L
Á
K
S
ě
E
T
A
M
R
C
A
N
P
K
R
O
D
Z
B
N
S
O
ý
V
K
T
D
Z
Z
Í
S
K
Á
N
Í
T
I
T
U
L
U
R
E
………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………
3
Úkol þ. 2:
Vylušti doplĖovaþku.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
Legenda: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
soupis cizích slov zaĜízení vydávající teplo prostor pro pČstování zeleniny nebo ovoce nábytek urþený ke spánku místo, kde se scházejí vČĜící k modlení þeština je náš mateĜský ………… instituce pro posílání dopisĤ taneþní klub pro mladé ochrana pĜed sluncem (velký deštník) 10. získávání vČdomostí 11. pocit nedostatku tekutin 12. výsledek malíĜovy práce 13. nástroj ke stĜíhání
Tajenka: ……………………………………………………………
4
Lidé k uspokojení svých potĜeb používají statky a služby.
Statky jsou vČci, pĜedmČty nebo výrobky, které zámČrnČ využíváme k uspokojení lidských potĜeb. Mohou to být látky, které vytvoĜila pĜíroda (vzduch k dýchání) nebo které vyrobili lidé (rohlíky, šaty, postel). Služby jsou užiteþné þinnosti, které jedni lidé provádČjí pro druhé (ušití šatĤ, oprava obuvi, obsluha v restauraci, vytvoĜení úþesu v kadeĜnictví).
Úkol þ. 3:
Z úkolu þ. 1 vypiš pod sebe všechny potĜeby. Do druhého sloupeþku uveć rĤzné statky nebo služby, kterými mĤžeš dané potĜeby uspokojit.
potĜeby
statky, služby
Každý þlovČk mĤže své potĜeby spokojovat pomocí rĤzných statkĤ a služeb. Zkus proto porovnat své Ĝešení s ostatními spolužáky.
5
Úkol þ. 4:
UvČdomil sis nČkdy, co všechno je potĜeba napĜ. k tomu, aby sis ráno cestou do školy mohl koupit v prodejnČ housku ke svaþinČ? Zkus popsat „cestu housky“ od obilného zrnka až na pult prodejny.
NápovČda:
nejsou potĜeba jenom suroviny, ale taky další výrobky, které museli lidé vyrobit, a služby, které poskytli.
…………..…………………………….…………..……………………………………………. ……………………………………………………..…………………………………………… ………………………………………….. ………………………………………….. ………………………………………….. ………………………………………….. ………………………………………….. …………………………………………..……………………………………………………… …………………………………………..……………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………..
Je to až neuvČĜitelné, kolik lidí a jejich práce stojí za jedinou houskou!
6
Úkol þ. 5:
RozdČlte se na dvČ skupiny a spoleþnČ popĜemýšlejte nad tím, kdo - která povolání (profese) - se podílí a i v minulosti podílela na tom, že jste dnes v naší škole a mĤžete plnit tento úkol. Výsledky svého pátrání napište.
………………………………………………………………………………… …...…………………………………………………………………………… …………………….…………………………………………………………… …………………………………................................................................... .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .......................................................................……………………………… …………………………………………………………………………………..
x
NezapomnČli jste na nČjaké profese?
x
Svá Ĝešení porovnejte s druhou skupinou.
Na zbylé Ĝádky dopište pĜípadnČ ta povolání, na která pĜišla druhá skupina: …………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………. …..……………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………..
7
2. SMċNA aneb „CO ZA CO“ nebo „ZA KOLIK“ Úkol þ. 1:
Když vyĜešíš šifru, dozvíš se, jakou podobu mají dnešní peníze. A
B
C
D
E
F
G
1
O
D
Y
O
N
F
O
2
L
M
B
K
N
O
E
3
K
S
L
R
C
Q
S
4
A
M
I
U
P
K
M
5
A
C
Y
E
V
T
Š
B2 C4 E1 E3 G2
A4
C2 A5 E2 F4 G1 E5 F4 C1
Tajenka:
Úkol þ. 2:
Mince se ve stĜedovČku používaly i v ýechách. Zkus zjistit, jak se jmenovaly ty první, z jakého byly materiálu, kdy se na našem území objevily a kdo je dal razit. Výsledky svého pátrání zapiš.
Informace mĤžeš vyhledat tĜeba pomocí internetu, v encyklopediích nebo popros nČjakého staršího spolužáka ze školy a tĜeba si vzpomenou i rodiþe…
Mince se jmenovaly: ………………………………………………. Kov, ze kterého byly raženy:……………………………………… Objevily se (století):………………………………………………... Dal je razit:……………………………………………………………
krásnou výstavu o vzniku a vývoji penČz pĜipravila ýeská národní banka. MĤže to být tip na zajímavý rodinný výlet. Zkus to navrhnout rodiþĤm
8
Úkol þ. 3:
VyĜeš matematického hada. Výsledek ti odpoví na otázku, v kterém století se u nás poprvé objevily bankovky. OdpovČć zapiš. (hezky celou vČtou -)
OdpovČć: ………………………………………………………………………………………
Úkol þ. 4:
Prohlédni si obrázky a ke každému z nich napiš, jakou funkci penČz znázorĖuje.
3…………………………….. 1.…………………………….. …. 4.………………………..
5………………………….
2……………………………
6……………………………
7…………………………
9
Úkol þ. 5:
x
Nad následujícími otázkami popĜemýšlejte spoleþnČ ve skupinČ. Své odpovČdi ve struþnosti napište a pak s nimi seznamte ostatní spolužáky: Je nČco, co si za peníze koupit nemĤžeme? …………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………. …....……………………………………………………………………………. ……..........................................................................................................
x
Slyšeli jste nČkdy: „To je vČc nevyþíslitelné hodnoty?“ Co by to asi mohlo znamenat? Zkuste uvést pĜíklady.
…………………………………………………………………………..……… …………………………………………………………………………..……… …………………………………………………………………………..……… ……………………………………………………………………….................
x
Zamyslete se nad následujícím indiánským pĜíslovím (kmen Cree):
„Až bude pokácený poslední strom, až bude poslední Ģeka otrávená, až bude chycena poslední ryba, tehdy poznáme, že peníze se nedají jíst.“
…………………………………………………………………………………... ………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………...
10
3. TRH aneb JDEME NAKUPOVAT Úkol þ. 1:
Když se ti podaĜí vyĜešit tento úkol, zjistíš, þím se musí Ĝídit trh, aby správnČ fungoval. Postupuj po sloupeþcích odshora dolĤ:
P
P
jednotné þíslo:
trubka dČlá:…………….
V
D
NápovČda: Znáš hru „slovní fotbal“? VČtšina obrázkĤ zaþíná stejným písmenem jako konþí pĜedcházející…
Tajenka:
a
11
4. POPTÁVKA aneb CHTċL BYCH… Úkol þ. 1:
Na následující Ĝádky napiš, podle þeho se Ĝídíš pĜi výbČru zboží, co ovlivní tvé rozhodnutí koupit, þi nekoupit:
…………………………………… …………………………………… …………………………………… …………………………………….
…………………………………… …………………………………… …………………………………… …………………………………….
…………………………………… …………………………………… …………………………………… ……………………………………
…………………………………… …………………………………… …………………………………… ……………………………………. x x
MĤžeš si vždycky opravdu vybrat a koupit všechno podle svého? Mají na tvĤj výbČr stejný názor i rodiþe? Jak Ĝešíte, když se pĜi výbČru neshodnete? A v þem se nejþastČji neshodnete? 12
Úkol þ. 2:
Podle þeho si domĤ vyberete a koupíte tĜeba nový televizor, sedací soupravu, poþítaþ, auto…? Porać se i s rodiþi a na následující Ĝádky napiš, co vás ovlivĖuje pĜi výbČru:
podle:…………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… …………………………………………………………… …………………………………………………………………… …………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… …………………………………………………………… …………………………………………………………… ………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………
x
Je nČjaký rozdíl v rozhodování, když se kupuje tĜeba nová mikina pro tebe nebo nová televize, která bude sloužit celé rodinČ?
x
Co nakonec rozhodne o koneþném výbČru? Je to jeden dĤvod? Nebo jich je dĤležitých víc?
13
Úkol þ. 3:
þerstvé ovoce a zeleninu mĤžeš koupit pomČrnČ bČžnČ v síti prodejen (zejména vČtších) témČĜ po celý rok (jsou þasto z dovozu). PĜesto jsou druhy ovoce a zeleniny, které koupíme obvykle v urþitém období – Ĝíkáme jim sezónní druhy.
OdpovČz na otázky: x Kdy bČžnČji koupíme „þerstvé“ jahody? V létČ nebo v lednu? x Kdy zelené lusky hrášku? x ZmČní se nČjak jejich cena v závislosti na období, kdy je koupíme? Kdy budou levnČjší? x Budeš kupovat ovoce a zeleninu i za vysoké ceny nebo se je pokusíš nahradit jinými druhy? ýeká na tebe tabulka s úkolem:
ovoce, zelenina
„sezóna“
„mimosezóna“
nahradím þím?
jahody rajþata „nakladaþky“ hroznové víno tĜešnČ Ĝedkviþky melouny kysané zelí dýnČ
Do 2. a 3. sloupeþku napiš mČsíce, kdy jsou podle tebe dané druhy ovoce a zeleniny bČžnČji („sezóna“) a ménČ bČžnČji („mimosezóna“) ke koupení, a znaménko + tam, kde si myslíš, že budou jejich ceny vyšší. Do posledního sloupeþku uveć, þím bys dané druhy ovoce a zeleniny v „drahých“ mČsících nahradil. V tabulce je jeden „chyták“. Poznáš, který a proþ? 14
Úkol þ. 4:
Vymysli jiné výrobky nebo služby, kterými bychom mohli nahradit zboží z úkolu:
banány:
…………………………………………………………………… …………………………………………………………………… ……………………………………………………………………
kuĜecí maso:
…………………………………………………………………… ……………………………………………………………………
zájezd k moĜi:
…………………………………………………………………… …………………………………………………………………… ……………………………………………………………………
jízda autobusem:
…………………………………………………………………… …………………………………………………………………… ……………………………………………………………………
návštČva kina:
…………………………………………………………………… …………………………………………………………………… ………………………………………………………
Úkol þ. 5:
Je nČjaké zboží, které jen tČžko mĤžeme nahradit jiným? Zamyslete se ve skupinČ a své názory napište.
........................................................................................................................................ ………………………………………………………………………………………………….. .…………………………………………………………………………………………………. .…………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………….. ………………………….................................................................................................... 15
Je nČco, co bys nevymČnil a ani nenahradil za nic na svČtČ? Proþ? …………………………………………………………………………………... ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………..
Úkol þ. 6:
Zkus se zamyslet, co se stane na trhu, když….
a) … klesne cena rajþat a ceny ostatní zeleniny se nezmČní: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… b) … se zdraží okurky a papriky, ale cena rajþat zĤstane stejná: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… c) … se cena rajþat nezmČní, ale v TV pobČží reklama, že šĢáva z þerstvých rajþat je to nejlepší pro zaþátek dne: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… d) … Bylo deštivé léto, na okurkách a rajþatech se objevila plíseĖ a velkou þást úrody zniþila. Cena zeleniny se zvýší nebo sníží? Proþ?
16
5. NABÍDKA Úkol þ. 1:
Zamysli se nad následujícími a zakroužkuj svou odpovČć:
situacemi
PĜedstav si, že… 1. …jsi pČstitelem brambor a jdeš na tržnici prodávat. Budeš „radČji“ prodávat 1 kg za: a) 5 Kþ b) 10 Kþ c) 25 Kþ ? 2. …vlastníš nČkolik místností vhodných k pronájmu. Jak stanovíš ceny nájmu jedné z nich za mČsíc? a) 1000 Kþ b) 2000 Kþ c) 3000 Kþ 3. …jsi kadeĜnicí, kadeĜníkem. Za jakou cenu budeš „ochotnČji“ stĜíhat vlasy? a) 50 Kþ b) 120 Kþ c) 250 Kþ 4. …šiješ odČvy na zakázku. Jaká cena za ušití dámských kalhot bude pro tebe výhodnČjší? a) 250 Kþ b) 350 Kþ c) 500 Kþ
Vybral by sis stejné možnosti, kdybys byl zákazníkem? Jak by tvé odpovČdi vypadaly? DoplĖ písmena:
1 – …..
3 – …..
2 – …..
4 – …..
OvČĜil sis, že kupující chtČjí koupit co nejlevnČji, obchodníci prodat co nejvýhodnČji. 17
Úkol þ. 2:
Reaguj na následující situace:
x
PĜedstav si, že jsi vlastníkem restaurace. Bude rozdíl, jestli své služby budeš nabízet v centru velkého mČsta? Na sídlišti na okraji menšího mČsta? V malé obci? Kde budeš úspČšnČjší se svou nabídkou? Proþ?
x
Ve mČstČ þi obci, ve které žiješ, jsou už 3 prodejny obuvi. PĜesto si chceš otevĜít další. Je to rozumné? Za jaké situace by to bylo výhodné pro tebe i pro zákazníky? MĤžeš na tom pĜesto ty i zákazníci vydČlat? Co bys na rozdíl od druhých prodejcĤ nabídl? ýím by ses snažil zaujmout? x
Vyuþil/-a ses kadeĜníkem/kadeĜnicí a bydlíš v malé obci, kde už kadeĜnický salón provozují 2 kadeĜnice. OtevĜeš si zde i pĜesto ten svĤj? Proþ? Jak bys tuto situaci Ĝešil/-a?
x
Jsi truhláĜ a nábytek na zakázku vyrábíš hlavnČ z laminátových desek. Zájem o tento materiál ze strany zákazníkĤ se ale zmenšuje. ChtČjí þastČji nábytek dĜevČný. Jak zareaguješ?
x
V létČ jsem si chtČla koupit v pĜedstihu nové brusle na led. NeuspČla jsem. Proþ?
x
Je velmi mírná zima. Prodejny se sportovními potĜebami jsou plné zboží pro zimní sporty. Nikdo je moc nekupuje. Co bys prodejci poradil?
x
Lidé používají automobily v daleko vČtší míĜe než dĜív. Jezdí se vlastnČ poĜád. Myslíš si pĜesto, že je roþní období, kdy se pĜece jenom jezdí víc? Jak na to reagují prodejci pohonných hmot?
x
Šla jsem koncem záĜí do obchodu s obuví. Všimla jsem si, že tytéž boty, které jsem „okukovala“ v kvČtnu, byly teć daleko levnČjší, pĜestože nemČly žádnou vadu. VysvČtli, proþ šel prodejce s cenou dolĤ. x
Jsi vyuþený malíĜ a natČraþ. Zájem o malíĜské a natČraþské práce trošku opadl, protože do módy se vracejí tapety a lidé mČní stará dĜevČná okna za plastová, která se nemusí natírat. Jak by sis poradil?
18
6. JAK TO FUNGUJE DOHROMADY
Úkol þ. 1: Proþ je nČkdy v obchodČ nápis „vyprodáno“ a nČkdy zase „výprodej“? Zamyslete se ve skupinČ a své názory struþnČ zapište: (nápovČda: mĤže to souviset s výší ceny, za kterou se dané zboží dosud prodávalo) „vyprodáno“:…………………………………………………………………………………. .…………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………..……………………………………… „výprodej“:…………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………..
7. ZÁSILKOVÝ OBCHOD, INTERNETOVÝ OBCHOD aneb NAKUPOVÁNÍ TROŠKU JINAK
Úkol þ. 1: Zamyslete se ve skupinČ nad výhodami a nevýhodami nakupování pomocí zásilkových a internetových obchodĤ a své názory zapište:
výhody
nevýhody
19
Úkol þ. 2:
Jaké jsou hlavní rozdíly mezi nakupováním v kamenném obchodČ a pomocí zásilkových a internetových obchodĤ? Nepiš „romány“, zkus co nejstruþnČji. Pokraþuj:
kamenný obchod: vybratĺ ………………………………………………….................... …………………………………………………………………………... zásilkový a internetový obchod: vybrat ĺ ……………………………………………….. …………………………………………………………………………...
x
Napadá tČ pĜípad, kdy ani v kamenném obchodČ si zboží neodneseš hned po zakoupení?
II. CENA 1. STANOVENÍ CENY Úkol þ. 1:
Slyšel jsi nČkdy: „Nemá to cenu!“? Co to znamená?
………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… x
Znáš i jiné významy slova „cena“? Napiš je:
………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 20
Úkol þ. 2:
Zamyslete se spoleþnČ ve skupinČ nad následujícími výroky a své názory ve struþnosti napište:
„No, nekup to!“:…………………………………………………………............................. ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. „Nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné vČci.“: ………………………………………………………………………………………………….. .…………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………..
Úkol þ. 3:
Rozlušti šifru a zjistíš tak, co to je konkurence.
ASBOCUDPEEFěGEHNChÍI,JSKOLUMTNċOŽPEQNRÍSTUVWXYZ Konkurence je …………………………………………………………………
2. MARKETINGOVÝ ZPģSOB STANOVENÍ CENY
Úkol þ. 1:
Zkusíš si teć „naneþisto“ zaþít podnikat: rozdČlte se na dvČ skupiny a pĜemýšlejte nad tím, s jakým podnikatelským zámČrem byste uspČli v místČ vašeho bydlištČ. Pokud bydlíte každý jinde, zvolte jako místo podnikání obec, kde stojí vaše škola.
NápovČda: vycházejte z poptávky – o co mají lidé zájem, co na trhu chybí… Pomoci vám mohou otázky: CO? JAK? PRO KOHO? 21
Své projekty ve struþnosti zapište: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………. x
SvĤj podnikatelský plán pĜedstavte potom druhé skupinČ a zdĤvodnČte své návrhy a plány.
Úkol þ. 2:
Proveć malou anketu ve svém okolí….
Zkus to tĜeba takhle:
„Dobrý den, naše firma uvádí na trh nový pomeranþový bio džus. Jakou cenu byste byli ochotni zaplatit za 1 litr?
Zeptej se nejménČ 6 lidí, odpovČdi zapiš do pĜipravené tabulky a potom odpovČz na otázku: x
Jakou cenu 1 litru džusu bys stanovil jako tu, za kterou by lidé tento výrobek koupili? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 22
DŽUS „XY“ Oslovení zákazníci Cena – jejich odpovČć NejþastČjší odpovČć
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Úkol þ. 3:
Vypravíš se na trh: pČstuješ a prodáváš brambory. Nejsi ale sám. Na tržnici je nČkolik dodavatelĤ brambor. Jak nastavíš cenu?
NápovČda:
dĤležité je, kolik dalších prodejcĤ brambor na trh pĜišlo…“projdi se“ po tržnici…všichni prodejci prodávají 1 kg za 12 Kþ. TobČ se to ale zdá málo, rád bys vydČlal víc…
Je to málo!
12 Kþ Nastav si svou cenu: x x
Budou u tebe zákazníci za tuto cenu kupovat? Proþ ne? Napadá tČ pĜípad, kdy by i pĜes vyšší cenu u tebe brambory kupovali?
Zkus jinou variantu: Budu prodávat za míĖ.
12 Kþ Lidé se ke mnČ pohrnou, víc vydČlám. x Jak se zachovají ostatní prodejci? x A jak zákazníci? 23
2. NÁKLADOVÝ ZPģSOB STANOVENÍ CENY
Úkol þ. 1: V osmismČrce najdi 16 slov, která odpovídají nČkterým vstupĤm (nákladĤm) a výstupĤm pekárny. Zapiš je do tabulky na str. 25. Po vyĜešení osmismČrky tČ jistČ napadnou i další pĜíklady vstupĤ a výstupĤ pekárny. Ty napiš na volné Ĝádky pod ni.
R E K B P C ě Ž ě S E M B S E K Z
S B L E ch N J Z O I S N J E S M V H T R M M I S U ch A Y T O N C N O
A K S P R Á C E Z O I M T B S K B
K T M M U J N Í U J U R Y O ý O R
L ě E T S E O K D E T S B U K N J
M I O L N M A A I Ž D J K B N ý P
I N A J E V N U A I O T L Y E E N
T A J Z S F V T T Ý N R B L V M E
M D J ch A Í O D V O Z O D P A D ģ
C H T L S M D N P J K H S R Š A K
O D ý É A T A O E ý Á L O K Í J F
K O T B S N Í N ě I T Í T D P K A
B M L A K E P E J N O K A A R L A
M N T C D P T P D A S Y M J S B G
další vstupy:…………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………….………. …………………………………………………………………………………..………. další výstupy:………………………………………………………………………….. ............................................................................................................................. ................................................................................................................ ………………………………………………………………………………………...... 24
Nalezená slova z osmismČrky zapiš do sloupeþkĤ podle toho, zda se jedná o vstupy nebo výstupy pekárny.
VSTUPY PEKÁRNY
Úkol þ. 2:
VÝSTUPY PEKÁRNY
Vypoþítej náklady na výrobu housek. Použij pĜiloženou tabulku:
vstupy suroviny
Pozn.: služby = energie na provoz pece, opravy apod.
25
10 200
mzdy
2 350
nájem pekárny
3 500
služby
1 700
CELKEM
Seþti celkové náklady.
náklady v Kþ
Spoþítal jsi celkovou výši nákladĤ na provoz pekárny za 1 den. Za 1 den pekárna upeþe 14 000 housek. Vypoþítej, jaký je náklad na výrobu 1 housky. MĤžeš použít kalkulaþku. Zaokrouhli na dvČ desetinná místa (na „celé haléĜe“): ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………. OdpovČć:……………………………………………………………………….
Úkol þ. 3:
Zamyslete se ve skupinČ nad tím, co všechno bude tvoĜit náklady pĜi provozování kadeĜnického salónu. Svá Ĝešení potom porovnejte s druhou skupinou.
Náklady kadeĜnického salónu: ...………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………..
Úkol þ. 4:
Zamysli se nad modelovou situací:
Provozuješ krámek s kvČtinami. Umíš vázat krásné kytice, o zákazníky nemáš nouzi. Je sobota dopoledne, blíží se zavírací doba. V nedČli máš zavĜeno. KvČtiny, které neprodáš, do pondČlí nevydrží. Jednu z kytic prodáváš za 350 Kþ. KvČtiny do ní kupuješ od dodavatele za 180 Kþ. x Kolik je tvĤj zisk? Vypoþítej: ………………………………………………………… x
Jsou to peníze, které ti jdou všechny „do kapsy“? Na co všechno ti tato a další kytice musí „pĜispČt“? Jaké náklady ti bude muset pomoct zaplatit?
Napiš: ………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. 26
………………………………………………………………………………………………….. .…………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………….. PĜed koncem zavírací doby pĜijde zákazník a za kytici ti nabídne 210 Kþ. x Prodáš mu ji? Poþítej. Jaký bude tvĤj zisk z prodeje? ………………………………………………………………………………………….. x Co když ti nabídne 180 Kþ? Bude výhodné prodat? Kolik bude þinit tvĤj zisk z prodeje? Vypoþítej a doplĖ do tabulky: CENA = NÁKLADY + ZISK 180
=
180
+
x Prodáš nebo neprodáš? PĜemýšlej! Nebudeš mít sice zisk, ale alespoĖ pokryješ náklady. x A co za 140 Kþ? Uvažuj a poþítej:
kytici jsi koupil od dodavatele, ten ti ji urþitČ zpátky nevezme, nevrátí ti peníze. Kytice tČ stála 180 Kþ. Když ji prodáš za 140 Kþ, budeš mít nČjaký zisk? VydČláš
nebo
prodČláš?
Kolik? Zakroužkuj správnou odpovČć
a vypoþítej:…………............................................................... x Je lepší prodČlat 180 Kþ nebo 40 Kþ? Takže:
prodáš
nebo
neprodáš?
Zakroužkuj zvolenou možnost.
Rozhodl ses správnČ, protože peníze, které jsi už utratil, už nikdy nezískáš zpČt – jsou to tzv. nevratné výdaje. NČkdy se prostČ „vyplatí“ i prodČlat, ale lepší je míĖ než hodnČ.
27
4. CENOVÉ PRAKTIKY
aneb JAK NAKOUPIT CHYTěE A NENALETċT Úkol þ. 1:
JistČ i vám do schránky chodí nabídkové letáky rĤzných obchodĤ. Vyber si z nich zboží a pracuj s ním podle zadání: vyber si 8 druhĤ zboží (4 potraviny, 4 spotĜební) a napiš je do prvního sloupeþku tabulky. Další sloupeþky doplĖ podle prvního Ĝádku:
potraviny
akþní cena
pĤvodní cena
Nákup celkem UšetĜím celkem
---------------
------------------
spotĜební zboží
akþní cena
pĤvodní cena
Nákup celkem UšetĜím celkem
---------------
------------------
28
za 1 ks ušetĜím
za 5 ks ušetĜím
-------------------
-------------------
za 1 ks ušetĜím
za 5 ks ušetĜím
-------------------
-------------------
OdpovČz na otázky: x Vyplatil by se nákup tvého zboží „v akci“? x Vyplatí se kupovat každé zboží „do zásoby“? x U kterého zboží z tvého výbČru by to bylo vhodné? Vypiš: ………………………………………………………………………………………….. x U kterého ne? Proþ? ………………………………………………………………………………………….. x Pokud v tvém výbČru není žádné takové „nevhodné“ zboží, napiš, o kterém by to mohlo platit: …………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………..
Úkol þ. 2:
Zamysli nad další možnou situací:
Už dlouho si toužíš koupit kolobČžku. ŠetĜíš si na ni z kapesného, z penČz, které dostaneš k narozeninám. Na internetu jsi objevil, že ji mají v jednom velkém nákupním centru v akci za 700 Kþ. U nás stojí 850 Kþ. To je ale úspora! Bohužel tento obchod nemá zásilkovou službu. Musel by sis pro ni dojet. Samotného autobusem nebo vlakem by tČ rodiþe asi nepustili, tak co zbývá? Poprosíš rodiþe a udČláte si výlet do Prahy… Popros doma rodiþe, aĢ ti pĜibližnČ spoþítají, kolik by stála cesta do Prahy vaším autem. Ale to není všechno: jedete na výlet, Praha není nejblíž, po cestČ vám vyhládne, urþitČ si cestou dáte nČco dobrého… A teć poþítej: doplĖ tabulku, popros rodiþe o pomoc:
kolobČžka
AKCE 700 Kþ
stálá cena 850 Kþ
benzin
-----------------
další výdaje
-----------------
CELKEM:
850 Kþ
Pozn.: další výdaje jsou výdaje za jídlo, pití… 29
A teć porovnej! Pozn.: je jasné, že ze „svého“ nebudeš platit benzin ani jídlo, ale i tak… A to ještČ navíc možná koupíte i zboží, pro které jste pĤvodnČ vĤbec nejeli, možná ho ani nepotĜebujete, „ale když už jsme tady…“ Takže jste moc neušetĜili… x MĤže být ale na této cestČ nČco kladného? x Napadá tČ pĜípad, že by se pro nČjaké zboží v akci vyplatilo jet i do vzdálenČjších míst? x Co kdyby obchod nabízel i zasílání zboží na dobírku? Vyšla by kolobČžka opravdu jen na 700 Kþ?
Pozor tedy na „skryté výdaje“ pĜi nákupu.
Úkol þ. 3:
Ceny téhož zboží se mohou lišit i z jiných dĤvodĤ, než je „akce“. PĜipravená tabulka ti napoví:
lyžaĜské vybavení: leden
televizor:
duben
starší model
ovoce na tržnici: ráno
vstupné na výstavu:
veþer
pro dospČlé
kamen. obchod
stĜeda dopoledne
kadeĜnické služby: menší mČsto
sobota 10:00
Vánoce:
velké mČsto
pĜed
obČd v restauraci: v centru mČsta
pro dČti
kvČtináĜství: (po-pá 9:00 – 18:00, so 9:00 – 11:00)
digitální fotoaparát: internet. obchod
novinka na trhu
po letní boty:
na okraji mČsta
kvČten 30
konec záĜí
Porovnej ceny stejného zboží za rĤzných podmínek. DoplĖ znaménko si myslíš, že bude cena vyšší a znaménko
–
+
tam, kde
tam, kde je podle tebe cena nižší.
OdpovČz na otázky: x Proþ bude zimní bunda stát pĜed Vánocemi a v lednu víc než v dubnu? x Proþ si mĤžou internetoví prodejci dovolit nabízet zboží mnohdy daleko levnČji než v kamenném obchodČ? x Proþ budou prodejci na tržnici svou zeleninu a ovoce veþer zlevĖovat? x Proþ je tĜeba vstupné nižší pro dČti? …možná by si rodiþe rozmysleli jít na prohlídku zámku, kdyby za vstupné pro þtyĜþlennou rodinu dali 600 Kþ. Kolik by stála vstupenka pro jednoho? Vypoþítej: ………………………………… ………………………………………………………………………………………….. Co když vstupné pro dítČ bude stát 80 Kþ? Kolik rodina ušetĜí? Vypoþítej: ………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………..
Úkol þ. 4:
Zamysli se nad nČkterými „cenovými chytáky“:
Maminka tČ poslala v sobotu ráno koupit þerstvý chléb a peþivo a tavené sýry ke snídani. U sýrĤ jsi trošku váhal: ale protože se už umíš alespoĖ trochu rozhodovat podle ceny, koupil jsi ty v kulaté krabiþce, protože sis pĜeþetl etiketu: 8 ks za 24 Kþ. Máš rád i jiný druh, ale chtČl jsi ušetĜit a tyto stály 28 Kþ a byly tam jenom 4 ks. A tak jsi v hlavČ rychle poþítal: kolik bude stát 1 kus u obou druhĤ? Vypoþítej: 1 kus stojí: ……………………………………………………………...
1 kus stojí: ……………………………………………………………... Doma ses pochlubil, jak jsi ušetĜil. Ale maminka ti Ĝekla, že dĤležitá je nejen cena, ale i to, co za ni dostaneme. Protože ještČ neumíš poþítat s desetinnými þísly, sestavila tabulku: 31
SÝRY
cena v Kþ
hmotnost
cena za 1 g
cena za 100 g
1.
24
140 g
0,17 Kþ
17 Kþ
2.
28
200 g
0,14Kþ
14 Kþ
x Které sýry byly nakonec levnČjší? Ty, které byly na první pohled „dražší“. Oznaþ je pastelkou.
Prodejci to na nás zákazníky mnohdy zkoušejí docela mazanČ: Porovnej:
balení
cena
špagety
500 g
20 Kþ
špagety
400 g
20 Kþ
x Vypoþítej, kolik bude stát 100 g špaget u obou balení a doplĖ do posledního sloupeþku tabulky:
cena za 100g
……………………………………………….. ………………………………………………..
x Špagety stojí stejnČ, a pĜece nestojí. Kterých si za stejnou cenu odnesu víc? Oznaþ je pastelkou. To, že je napĜ. v 1 balení 500 g a v druhém „jenom“ 400 g, na první pohled témČĜ nepoznáme.
Úkol „navíc“ pro šikulky: zkus poskládat neposedná písmenka, aby vytvoĜila nám už dobĜe známá slova.
ŽRNÍT NAEC
NEZEPÍ
TOPÁVKAP
DAKABÍN
KERECUNONK
KÁDYLAN
HRT BÍŽOZ
KOVNYKAB
32
Mlsáš rád? Kupuješ si tĜeba þokoládové tyþinky? ýti dál: další pĜíklad „opisuji“ z akþního letáku jednoho obchodu: tyþinky nazvu A, B, C tyþinka
A
B
C
cena tyþinky
6,90 Kþ
6,90 Kþ
6,90 Kþ
58 g
60 g
54 g
100 g = 11,90 Kþ
100 g = 11,50 Kþ
100 g = 12,78 Kþ
hmotnost cena za 100 g
x Která tyþinka je nakonec nejlevnČjší, i když vlastnČ stojí stejnČ? Zakroužkuj nebo oznaþ pastelkou.
Velmi dĤležité je porovnat cenu s tím, „kolik“ zboží si za ni nakonec odneseš (kolik kusĤ, jakou hmotnost, objem v litrech apod.)
A nČco za domácí úkol: vyber si 3 druhy zboží (podobného) a porovnej jejich ceny stejnČ jako v našich pĜíkladech. Obrázky vystĜihni z letákĤ obchodu a nalep na místa þtvereþkĤ. Pokud do schránky nedostáváte žádné letáky (ne všichni lidé si to pĜejí), prohlédni si zboží pĜímo v obchodu:
1.
2.
3.
……………………
………………………
…………………….
……………………
………………………
…………………….
……………………
………………………
……………………
33
x VidČl jsi u nČkoho na schránce samolepku: „Nevhazovat letáky“? Napadá tČ, proþ ji tam nČkteĜí lidé nalepují?
Úkol þ. 5:
Je vždy výhodné nakupovat velká balení? Zamyslete se ve skupinČ:
cena za 100g
jogurt
balení
Cena v Kþ
A
120 g
6,90
5,75
B
250 g
11,90
4,76
C
400 g
16,90
4,22
zaokrouhlená cena za 100 g
Do posledního sloupeþku dopiš zaokrouhlenou cenu za 100 g. Zaokrouhli na celé koruny. Už víš, že je moudré porovnat cenu a množství. x Které balení vychází cenovČ nejvýhodnČji? Oznaþte pastelkou, každý ve svém pracovním sešitČ.
Ale teć pĜemýšlejte! Sníš ke každé snídani nebo svaþinČ velký jogurt, který je opravdu cenovČ nejvýhodnČjší? Asi ne. A co se zbytkem? Pokud se najde nČkdo, s kým se rozdČlíš, je to opravdu výhodné. Ale naþatý jogurt by se mČl hned sníst. x Napadá tČ, proþ? x Nebude tedy lepší si naþít pokaždé þerstvý jogurt, než vyhazovat nedojedený? x Jmenujte další výrobky, u kterých není vhodné kupovat je „ve velkém“: …………………………………………………………………………………………... …….…………………………………………………………………………………….. ………….……………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………...
34
x U kterého zboží se to naopak mĤže opravdu vyplatit? Pokud na nic nemĤžete pĜijít, poproste o pomoc doma rodiþe, mají s nakupováním pĜece jenom vČtší zkušenosti: ………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………..
Úkol þ. 6:
Seznámíš se s dalšími pĜíklady cenových trikĤ a pĜitom si zopakuješ, co víš o þeské mČnČ:
Pracujte ve skupinČ: x Jak se nazývá þeská mČna? ………………………………………………………… x Jakou podobu mají þeské peníze? …………………………………………………. x Mincemi jaké hodnoty mĤžeme platit? ……………………………………………... x Jaké máme bankovky? ………………………………………………………………. x PĜeþtČte ceny:
138 Kþ
25 Kþ
1 129 Kþ
6,90 Kþ
1,90 Kþ
199,90 Kþ
x Setkal ses nČkdy v obchodČ nebo v letáku s takovou cenou? Asi úplnČ bČžnČ. x MĤžeme v obchodČ zaplatit takovou cenu? Proþ ne? x Tak jak je možné, že obchodníci takovou cenu mohou uvádČt? A teć už zase každý sám: Porovnej: doplĖ znaménko nerovnosti mezi obČ ceny v tabulce: 6,90
7
1,90
2
199,90
x x
V kterém sloupeþku jsou vyšší ceny? Je to opravdu tak?
200
35
ObČ ceny jsou ve skuteþnosti úplnČ stejné: vždy zaplatíme 7; 2; 200 Kþ. Ale obchodníci tuto fintu používají jako jednu z nejþastČjších: první cena vypadá na první pohled jako výhodnČjší, proto jsou ceny þasto zakonþeny: þíslem 9 nebo dokonce haléĜi (6,90), které už v obČhu vĤbec nemáme.
5. NENÍ SLEVA JAKO SLEVA Úkol þ. 1:
bude to úkol domácí: z letákĤ rĤzných obchodĤ vystĜihni 3 pĜíklady množstevních slev, nalep je na místa þtvereþkĤ a rozhodni, zda by se tobČ nebo tvé rodinČ opravdu vyplatilo toto zboží koupit, pĜípadnČ proþ, za jakých podmínek:
1.
2.
3.
……………………...
………………………..
…………………….
……………………...
………………………..
…………………….
……………………...
………………………..
…………………….
……………………...
………………………..
…………………….
……………………...
………………………..
…………………….
36
OdpovČz na otázky: x Máte doma dobré zkušenosti s nČkterými slevami? Uveć pĜíklady: ………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………….. x Byly nČjaké pĜípady, kdy nákupy ve slevách nakonec tak „úplnČ dobĜe“ nedopadly? …………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………...
III. REKLAMA
Úkol þ. 1:
Vzpomínej, kde všude ses už setkal s reklamou a zapiš:
…………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………
37
Úkol þ. 2:
Ve skupinČ se zamyslete, jaké výhody a nevýhody má reklama pro zákazníky:
výhody
nevýhody
Svá Ĝešení porovnejte s druhou skupinou.
Úkol þ. 3:
Vyber reklamu nebo reklamy, které tČ v poslední dobČ zaujaly a snaž se u nich „vystopovat“, þeho využívají, aby co nejvíc zapĤsobily na spotĜebitele (zkus v nich objevit „skrytý nátlak“):
………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………
38
Úkol þ. 4:
KDO
Zahraj si na reportéra, proveć ve svém okolí malou anketu a její výsledky zapiš do pĜipravené tabulky. S výsledky svého dotazování nás seznámíš pĜíští hodinu.
CO
VysvČtlivky: KDO: koho se ptáš CO: co si koupil na základČ reklamy
splnilo se, co reklama slibovala?
zboží nesplnilo úplnČ to, co reklama slibovala; napiš proþ
……………………………………..
……………………………………………
……………………………………..
……………………………………………
……………………………………..
……………………………………………
……………………………………..
……………………………………………
……………………………………..
……………………………………………
……………………………………..
……………………………………………
……………………………………..
……………………………………………
39
IV. PRÁVA SPOTěEBITELE
Úkol þ. 1:
Co by urþitČ nemČlo chybČt na záruþním listČ? PĜemýšlejte ve skupinČ a zapište:
Záruþní list
Možná jste uvedli i nČco „navíc“; teć spoleþnČ dáme dohromady, co na nČm opravdu být musí. Vezmi si pastelku a potĜebné údaje si barevnČ oznaþ, pokud ti nČkteré chybí, dopiš je.
K pĜípadné reklamaci staþí pĜedložit doklad o zakoupení zboží – úþtenku, paragon. Je to dokonce nejdĤležitČjší doklad, který potĜebuješ k vyĜízení reklamace.
Úkol þ. 2:
Zamyslete se ve skupinČ, jaké závady a nedostatky se mohou vyskytnout pĜi poskytování služeb, a napište je. Vyberte si 3 rĤzné služby.
1. služba: ………………………………………………………………………………… 40
možné závady a nedostatky: ……………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………….. 2. služba: ………………………………………………………………………………… možné závady a nedostatky: ………………………………………………………... ………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………….. 3. služba: ……………………………………………………………............................ možné závady a nedostatky: ………………………………………………………... ………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………..
Úkol þ. 3:
Popros doma rodiþe, aĢ ti popíšou jednu dobrou a jednu špatnou zkušenost s reklamací zboží a ve struþnosti je zapiš:
…………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………..
41
Úkol þ. 4:
RozdČlte se do dvojic – na prodavaþe a zákazníka - a sehrajte scénky reklamace podle zadání. ZároveĖ pĜitom uplatníte své znalosti z oblasti práv spotĜebitele:
a) Koupil sis boty, u kterých po tĜech mČsících praskla podrážka. Reklamuj a požaduj nápravu… b) Reklamace tvého MP3 pĜehravaþe není ještČ po jednom mČsíci vyĜízená… c) Prodavaþka nechce uznat reklamaci bundy, u které se rozbil zip, protože byla prodaná ve slevČ. (bunda byla ale zlevnČná kvĤli rozpáranému švu u kapsy)… d) Prodavaþ nechce pĜijmout k reklamaci televizi, protože jsi ji do prodejny nepĜinesl v krabici, ve které byla pĜi nákupu… e) Prodavaþ nechce pĜijmout k reklamaci fotoaparát, protože vám chybí záruþní list… f) V opravnČ obuvi sis dal opravit podpatek, ale po mČsíci se ulomil znova…
NezapomeĖte na pravidla slušného chování a zásady správné komunikace: Pamatuj: 9 9 9 9 9 9
neskákej druhým do Ĝeþi nauþ se poslouchat, co Ĝíkají ostatní hledej vhodná slova, neodbíhej od tématu mluv struþnČ, vyslovuj srozumitelnČ nauþ se obhajovat své názory dodržuj zásady slušného chování
S problémy v oblasti práv spotĜebitelĤ se mĤžeš obrátit na Sdružení obrany spotĜebitelĤ ýR (SOS) Užiteþné informace mĤžeš získat na jejich internetových stránkách: www.spotrebitele.info nebo v poradnách SOS po celé republice. Dobrým pomocníkem je i þasopis TEST, þasopis pro spotĜebitele, který vydává Obþanské sdružení spotĜebitelĤ TEST. Blíže se mĤžeš podívat na www.dtest.cz. SpotĜebitelĤm pĜi Ĝešení problémĤ v oblasti nakupování radí a pomáhají i televizní poĜady. x Znáš nČjaké takové? 42
ZÁVċR Prošli jsme spoleþnČ trhem. Zjistil jsi spoustu užiteþných informací, které ti pomohou stát se „znalcem“ trhu a nakupovat chytĜe, rozumnČ a s rozvahou. Na závČr pracovního sešitu zkus ohodnotit svou práci:
StruþnČ napiš závČreþné hodnocení celé uþebnice a pracovního sešitu: Co mČ nejvíc bavilo: …………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………….. Co mČ nebavilo:……………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. Co nejvíc využiju v praktickém životČ:……………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………….. Co bylo pro mČ nejtČžší: …………………………………………………………………….. Co bylo nejsnadnČjší: ………………………………………………………………………... Co bych vynechal: …………………………………………………………………………….
HODNOCENÍ MÝCH ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ:
Ovládám velmi dobĜe:
Nejsem si ještČ tak úplnČ jistý:
V této problematice musím ještČ „poĜádnČ zabrat“:
Smajlíky, které odpovídají tvému hodnocení, nalepuj do tabulky na následující stránce: 43
1. Umím vysvČtlit, co je to trh
8. Nakupuji jenom to, co potĜebuji
2. Znám rĤzné možnosti nakupování
9. Rozpoznám obchodníkĤ
3. Rozpoznám výhodné nabídky zboží a dovedu je využívat
10. Vím, jaké výhody a nevýhody mĤže znamenat reklama
4. Umím vybírat zboží nejen podle ceny
11. Rozpoznám skrytý nátlak v reklamČ
5. Umím objasnit vliv a poptávky na cenu zboží
12. Vím, že reklama nemusí být vždy pravdivá
nabídky
cenové
praktiky
6. Orientuji se ve slevách
13. Umím se úþinnČ bránit v pĜípadČ porušování práv spotĜebitele
7. Nenechám se napálit falešnými slevami
14. Umím reklamovat zboží
15. Dodržuji zásady správné komunikace a slušného chování pĜi nakupování i pĜípadné reklamaci
44
Ceny, pracovní sešit pĜedmČtu finanþní hospodaĜení Autor: Eva Brožová Lektorovali: Iveta Vincensová, Petr Jakeš ZŠ Štoky, 2009 1. vydání Grafické zpracování a tisk: 20–20 VISION GRAPHICS, s.r.o.
I N V E S T I C E
D O
R O Z V O J E
V Z D ċ L Á V Á N Í
ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEěSKÁ ŠKOLA ŠTOKY, pĜíspČvková organizace Projekt "Inovace školního vzdČlávacího programu zaþlenČním pĜedmČtu finanþní hospodaĜení" Tato publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpoþtem ýeské republiky.
Tematické celky předmětu finanční hospodaření: 1. peníze 2. ceny 3. rozpočet 4. hospodaření domácnosti 5. finanční trh 6. finanční produkty 7. placení 8. finanční plánování
Učební sada tematického celku rozpočet:
učebnice
pracovní sešit
metodická příručka
CD