104,-
CENY
UČEBNICE
předmět finanční hospodaření
Na otázky, úkoly a námČty k pĜemýšlení tČ v uþebnici upozorní následující obrázky:
To, co je dobré si zapamatovat, je oznaþeno: nebo textem v barevném rámeþku:
dĤležité
Ceny, uþebnice pĜedmČtu finanþní hospodaĜení Autor: Eva Brožová Lektorovali: Iveta Vincensová, Petr Jakeš ZŠ Štoky, 2009 1. vydání Grafické zpracování a tisk: 20–20 VISION GRAPHICS, s.r.o.
I N V E S T I C E
D O
R O Z V O J E
V Z D ċ L Á V Á N Í
ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEěSKÁ ŠKOLA ŠTOKY, pĜíspČvková organizace Projekt "Inovace školního vzdČlávacího programu zaþlenČním pĜedmČtu finanþní hospodaĜení" Tato publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpoþtem ýeské republiky.
CENY Eva Brožová
Základní škola Štoky, 2009 1
OBSAH ÚV O D 1.
PROČ ROZUMĚT CENÁM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
2.
PRÁCE S UČEBNICÍ A PRACOVNÍM SEŠITEM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
I.
TR Ž N Í H O S P O D ÁŘ ST VÍ
1.
NEŽ PŮJDEME NAKUPOVAT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
2.
SMĚNA aneb „CO ZA CO“ nebo „ZA KOLIK“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
3.
TRH aneb JDEME NAKUPOVAT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
4.
POPTÁVKA aneb CHTĚL BYCH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
5.
NABÍDKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
6.
JAK TO FUNGUJE DOHROMADY. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
7.
ZÁSILKOVÝ A INTERNETOVÝ OBCHOD aneb NAKUPOVÁNÍ TROŠKU JINAK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
II.
CE N A
1.
STANOVENÍ CENY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
2.
MARKETINGOVÝ ZPŮSOB STANOVENÍ CENY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
3.
NÁKLADOVÝ ZPŮSOB STANOVENÍ CENY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
4.
CENOVÉ PRAKTIKY aneb JAK NAKUPOVAT CHYTŘE A NENALETĚT . . . . . 29
5.
NENÍ SLEVA JAKO SLEVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
III.
RE K L A M A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
I V.
P R Á VA S P O TŘ E B I T EL E . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
ZÁV Ě R . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
ÚVOD PROý ROZUMċT CENÁM ěíká se, že peníze nejsou všechno. Je to asi pravda, ale je také jasné, že se bez nich neobejdeme. PotĜebujeme je k placení. Ty sám sis už urþitČ mnohokrát nČco koupil. Tato uþebnice a pracovní sešit, který k ní patĜí, ti pomĤže pochopit, proþ zboží stojí tolik, kolik stojí. Nauþíš se vyznat se v rĤzných slevách, orientovat se v reklamČ a budeš si umČt poradit s reklamací zboží. Povede tČ zkrátka k tomu, abys pĜi nakupování pĜemýšlel a nakupoval chytĜe.
PRÁCE S UýEBNICÍ A PRACOVNÍM SEŠITEM Uþebnice a pracovní sešit spolu úzce souvisejí a budeš je používat vČtšinou souþasnČ. Nebudeš se uþit definice a pouþky, protože se neuþíš pro školu, ale pro život. Uþivo vychází ze situací a pĜíkladĤ, se kterými se mĤžeš bČžnČ setkat pĜi nakupování. Spoustu závČrĤ si proto vyvodíš sám ze zkušeností svých i zkušeností rodiny, zodpovČzením otázek v uþebnici a pracovním sešitČ i Ĝešením úkolĤ v pracovním sešitČ. Na to, který úkol budeš Ĝešit, tČ upozorní uþebnice a napoví ti i stránku, kde jej v pracovním sešitČ najdeš. Protože pracovní sešit patĜí jenom tobČ, budeš do nČj smČt psát, kreslit, nalepovat obrázky. NČkteré úkoly budeš Ĝešit samostatnČ pĜímo ve vyuþování, na jiných budete spolupracovat ve skupinČ, na nČkteré budeš potĜebovat víc þasu, proto budou „na doma“, s dalšími ti pomohou rodiþe. Uþivo je v uþebnici i v pracovním sešitČ rozdČleno do þtyĜ celkĤ:
I. Tržní hospodáĜství
III. Reklama
II. Cena
IV. Práva spotĜebitele
Celky jsou þlenČny na kapitoly. V každé z nich je zaĜazeno množství otázek a úkolĤ. V nČkterých z nich je na závČr uvedeno v tabulce shrnutí, v dalších jsou dĤležité údaje, vhodné k zapamatování, barevnČ zvýraznČné pĜímo v textu. 3
I. TRŽNÍ HOSPODÁěSTVÍ 1. NEŽ PģJDEME NAKUPOVAT… Obchodníci prodávají, zákazníci kupují zboží. x Co je zboží? Zboží jsou výrobky a služby, které nám prodávající nabízejí ke koupi. x Proþ si je kupujeme? Zboží slouží k uspokojování našich potĜeb. x Víš, co jsou to potĜeby? V pracovním sešitČ na str. 3 samostatnČ vyĜeš úkol þ. 1. x Jakým zpĤsobem mohou být potĜeby uspokojovány? Napoví ti tajenka doplĖovaþky v pracovním sešitČ (úkol þ. 2, str. 4). x V pracovním sešitČ si na str. 5 pĜeþti zadání úkolu þ. 3. Jeho splnČní pro tebe bude urþitČ hraþka.
Zkusil sis nČkdy pĜedstavit, kolik rĤzných þinností, kolik lidí a jejich práce je potĜeba na to, abys mohl používat pĜedmČty bČžné potĜeby? Aby ses mohl dívat na televizi, hrát s kamarády fotbal, þíst zajímavou knihu, sedČt doma v pohodlném kĜesle, aby sis uvaĜil dobrý þaj, abys mohl jet s rodiþi na pČkný výlet…?
x Bylo by vĤbec v dnešní dobČ možné, aby to všechno zvládl jeden jediný þlovČk? ZdĤvodni proþ. x V pracovním sešitČ se zamysli nad úkolem þ. 4 (str. 6). x Ve skupinČ vypracujte úkol þ. 5 (str. 7). 4
Lidé si práci mezi sebou rozdČlili, aby výsledky byly co nejlepší: pekaĜ peþe housky, knihaĜ váže knihy, zedník staví dĤm, Ĝidiþ autobusu vozí lidi, prodavaþka prodává zboží, zdravotní sestra se stará o nemocné… Tomu Ĝíkáme dČlba práce. ZamČĜili se jenom na jeden druh þinnosti, aby výsledky jejich práce byly co nejlepší – vyrobí toho víc, než potĜebují, a lépe (jsou zruþnČjší). Tomu Ĝíkáme specializace.
Shrnutí:
POTěEBY: STATKY: SLUŽBY: ZBOŽÍ:
pocit nedostatku, který chceme odstranit (uspokojit potĜebu) vČci, pĜedmČty, výrobky, které zámČrnČ využíváme k uspokojení lidských potĜeb užiteþné þinnosti, které jedni lidé provádČjí pro druhé; slouží k uspokojování našich potĜeb výrobek nebo služba ke smČnČ
ýlovČk v životČ nikdy nemĤže mít všechno! Rozlišuj mezi: „Já potĜebuji“ a „Já chci.“
SPECIALIZACE:
zamČĜení na urþitou þinnost
DċLBA PRÁCE:
rozdČlení þinností mezi jednotlivé lidi, skupiny lidí, státy
Každá práce je pro fungování spoleþnosti dĤležitá! Na všechno, co þlovČk dČlá, potĜebuje výrobky nebo služby, které poskytují ostatní lidé. 5
2. SMċNA aneb „CO ZA CO“ nebo „ZA KOLIK“ Díky stále dokonalejší specializaci a dČlbČ práce lidé vyrábČjí lépe a více. ZároveĖ to ale vyžaduje vyrobené zboží a služby smČĖovat („neumím všechno a potĜebuji i nČco jiného“). PĜed vynálezem penČz fungoval výmČnný obchod, kdy se smČĖovalo zboží za zboží. Je to tzv. naturální smČna – napĜ. obilí za kožich, plátno za vejce… VýmČnný obchod má ale jeden dosti velký problém. x
Dokázal bys pĜijít na to, jaký? (podaĜí se vždycky všechno „dobĜe“ vymČnit?)
PĜi výmČnném obchodČ potĜebuješ najít nČkoho, kdo by byl ochoten pĜijmout to, co mu nabízíš, a má to, co chceš ty. A to bylo nČkdy velmi tČžké. A navíc se výmČna musí uskuteþnit ve stejném okamžiku. Lidé, kteĜí chtČli nČco smČĖovat, se zaþali scházet na známých, pĜedem dohodnutých místech, kam pĜinášeli své zboží a mezi zbožím ostatních zase hledali to, co sami potĜebovali. Vznikala místa urþená k obchodu, trhu. Bylo ale þím dál tČžší mČnit zboží za zboží, o které nebyl vždy zájem. Lidé si uvČdomili, že k výmČnČ potĜebují nČco, co chce každý – a už tu bylo zavedení platidel. Dlouho hledali ta pravá. Jako prostĜedek smČny a obchodu se užívaly v rĤzných spoleþnostech a civilizacích rĤzné pĜedmČty – napĜ. potraviny, dobytek, obilí, náĜadí, keramika, olej, koĜení, mušle, tkaniny, sĤl…
x
Jakou podobu mají dnešní peníze? VyĜeš v pracovním sešitČ úkol þ. 1 (str. 8) a dozvíš se to hned.
x
Zkus zjistit, jak se jmenovaly první mince v ýechách. Výsledky svého pátrání zapiš do pracovního sešitu (úkol þ. 2, str. 8).
x
Víš, kdy se poprvé objevily na území dnešní ýeské republiky bankovky? VyĜeš úkol þ. 3 na str. 9 v pracovním sešitČ a zase budeš vČdČt víc. 6
UrþitČ už jsi mnohokrát v ruce držel a používal peníze. x K þemu jsi je použil? x Chodíš rád tĜeba do cukrárny? Proþ stojí každý zákusek jinak? x SpoĜíš si nČjaké peníze? Na co?
Peníze plní tĜi funkce: 1. používají se k nákupu zboží a služeb, jsou tedy prostĜedkem smČny. 2. ukazují, jakou mají vČci cenu, a díky ní zboží vzájemnČ porovnáváme. ěíkáme, že peníze slouží jako míra hodnot. 3. peníze mĤžeme spoĜit a použít je pozdČji. Jsou uchovatelem hodnot.
x
V pracovním sešitČ na tebe spoleþnČ s nČkolika obrázky þeká vyĜešení úkolu þ. 4 (str. 9). UrþitČ to pro tebe bude hraþka!
x
Je tam také nČkolik otázek k zamyšlení…(úkol þ. 5, str. 10)
Shrnutí:
SMċNA:
výmČna jednoho zboží za druhé
VÝMċNNÝ OBCHOD: výmČna zboží za zboží PENċŽNÍ OBCHOD:
výmČna zboží za peníze; peníze za zboží
MINCE:
kovové peníze
BANKOVKY:
papírové peníze
7
„Lepší je být na svČtČ bez penČz než bez pĜátel.“ nČmecké pĜísloví „Dobrého pĜítele si važ daleko víc než penČz.“ italské pĜísloví
3.
TRH aneb JDEME NAKUPOVAT
Už víš, že od dob vzniku dČlby práce a specializace lidé vyrábČjí víc, než spotĜebovávají. Vzniká zboží, tedy výrobek nebo služba urþené ke smČnČ, pro prodej. Vzniká a rozvíjí se obchod. SmČnu zboží zprostĜedkovávají v souþasné dobČ peníze. x x x
Co si pĜedstavuješ, když se Ĝekne „trh“? Byl jsi nČkdy na trhu? Kde a s kým? Proþ, za jakým úþelem lidé na trh chodí?
Trh pĤvodnČ znamenal místo, kde docházelo k obchodu pĜímo, kde se pĜímo prodávalo a nakupovalo zboží, místo, kde se setkávají prodávající a nakupující. („z ruky do ruky“; „zboží ĺ zboží“; „zboží ĺ peníze“; peníze ĺ zboží“) x x
Kde všude si dnes mĤžeme koupit zboží? Máš nČjaký oblíbený obchod, prodejnu, kam chodíš ty nebo tví rodiþe nakupovat? Z jakého dĤvodu?
8
Trh se mČní stejnČ jako lidská spoleþnost. Dnes mĤžeme nakupovat a nabízet své zboží i prostĜednictvím nejmodernČjší techniky. Objednáváme ze široké nabídky zásilkových nebo internetových obchodĤ nebo nakupujeme prostĜednictvím TV-shoppingu. Staþí si vybrat zboží, které nám bude po všech stránkách vyhovovat, a pak vyplníme objednací lístek, zvedneme telefon nebo sedneme k poþítaþi. Nakupující a prodávající se tedy vĤbec nemusí setkat. x Znáš nČjaké zboží, které se nabízí v televizním vysílání?
O zásilkovém obchodu a o nakupování „po internetu“ se dozvíš víc v 7. kapitole.
V souþasné dobČ nechápeme trh jenom jako urþité místo obchodu (prodejna u nás v obci, tržištČ, obchodní dĤm, velký super- nebo hypermarket apod.), ale jako proces vzájemného pĤsobení prodávajících a nakupujících. My se budeme zabývat trhem zboží = výrobkĤ a služeb, tedy tím, na kterém mĤžeš nakupovat a uspokojit své potĜeby. x
V pracovním sešitČ vyĜeš šifru (úkol þ. 1, str. 11) a dozvíš se, co je potĜeba pro to, aby trh správnČ fungoval.
NejdĤležitČjším pravidlem trhu je zákon nabídky a poptávky
Na trhu zboží se prodává a kupuje: výrobci a prodejci nám – spotĜebitelĤm – své zboží nabízejí za urþitou cenu a my – spotĜebitelé, zákazníci – ho za ni buć chceme koupit – poptáváme ho, nebo ne. V následujících dvou kapitolách si nabídku a poptávku a jejich úlohu na trhu pĜiblížíme trochu víc. 9
4. POPTÁVKA aneb CHTċL BYCH… Zaþneme poptávkou, protože chování spotĜebitele na trhu je základním kamenem tržního hospodáĜství. V tržním hospodáĜství si lidé mohou svobodnČ vybrat, co budou dČlat, kde budou pracovat. Mohou se rozhodnout, za co utratí své peníze – za jaké zboží nebo služby.
x
Za co nejradČji utrácíš své kapesné?
x
MĤžeš si všechno koupit hned?
x
Když si jdeš nČco koupit, podle þeho se rozhoduješ, co nakonec vybereš? Co ovlivĖuje tvĤj koneþný výbČr? V pracovním sešitČ splĖ úkol þ. 1 na str. 12.
x
Kdy si zboží nekoupíš? Kdy o nČj nebudeš mít zájem?
x
Podle þeho vybírají zboží do vaší domácnosti tví rodiþe? Na základČ þeho se rozhodují? Zamyslete se spoleþnČ doma nad úkolem þ. 2, vypracuj ho do pracovního sešitu (str. 13).
Je zĜejmé, že to, jestli si urþité zboží koupíme, nebo nekoupíme, závisí na mnoha okolnostech. Ale jednou z nejdĤležitČjších je asi cena. Kupující pĜicházejí na trh, aby koupili urþité výrobky nebo služby. Jejich zájem o nČ pĜedstavuje poptávku (po zboží se ptají, poptávají).
Zboží chtČjí koupit za co nejnižší cenu.
x x
Jak se zmČní zájem kupujících, jejich poptávka po zboží, když se cena výraznČ sníží? Jak se zachovají kupující, když dojde naopak k výraznému zdražení zboží? 10
ýím vyšší bude cena, tím ménČ kupujících bude ochotno si za ni takové výrobky a služby koupit. Na snížené ceny reagují obrácenČ – rádi by koupili vČtší množství. PĜiblíží ti to následující tabulka: jsi jeden ze zákazníkĤ a jdeš si koupit pomeranþe. Poptávka zákazníkĤ po pomeranþích závisí na jejich cenČ: když budou pomeranþe levné, bude o nČ mít zájem hodnČ kupujících a budou jich chtít koupit velké množství. Když budou naopak hodnČ drahé, poptávka po nich se zmenší:
cena 1 kg pomeranþĤ
poptávané množství pomeranþĤ na trhu
10 Kþ
10 000 kg
20 Kþ
7 000 kg
30 Kþ
5 000 kg
40 Kþ
2 000 kg
50 Kþ
1 000 kg
Asi by se ti docela líbilo kupovat pomeranþe za nízkou cenu. Pokud bude cena pomeranþĤ na trhu 10,- Kþ za 1 kg, bude hodnČ zákazníkĤ, kteĜí by je za tuto cenu rádi koupili. Poptávka po zboží je velká. („vyplatí se mi to“) Pokud bude 1 kg stát 30,- Kþ, ještČ je za tuto cenu asi koupíš, ale už ménČ, poptávka po pomeranþích klesá, za tuto cenu se možná porozhlédneš po jiném ovoci. A dát za 1 kg pomeranþĤ 50,- Kþ? To by se ti asi nechtČlo vĤbec. („to se mi nevyplatí“!)
Pokud bude 1 kg pomeranþĤ stát 50,-Kþ, koupí si je jen ti, kteĜí mají vyšší pĜíjmy. VČtšina lidí ale nebude ochotna zaplatit tuto cenu a pĜestane pomeranþe kupovat. Poptávka po pomeranþích je nízká. 11
Platí:
nízká cena zboží
vysoká cena zboží
………
poptávka po nČm stoupá
kupujeme si ho víc, protože je to výhodné
……….
poptávka po zboží klesá
nejsme ochotni si ho za tuto cenu koupit
To oznaþujeme jako zákon klesající poptávky
Je to docela logické: nemáme pĜece „nekoneþno“ penČz. Pokud nČco zdraží, kupujeme toho ménČ. Kdybychom si pĜesto koupili i drahé zboží, nemohli bychom si koupit jiné. Musíme si proto vybírat.
Vrátíme se k „našim pomeranþĤm“: Bez pomeranþĤ se sice mĤžeme obejít, ale vitamíny, nejlépe právČ v podobČ þerstvého ovoce a zeleniny, potĜebujeme pro naše zdraví.
x
Co udČláme, když budou pomeranþe drahé? Nahradíme je jiným, levnČjším ovocem. V pracovním sešitČ na str. 14 tČ þeká úkol þ. 3, „plný vitaminĤ“.
x
Uveć další pĜíklady zboží þi služeb, které mĤžeme nahradit. Napiš je do pracovního sešitu (úkol þ. 4, str. 15).
x
Je nČco, co se nahradit nedá? Je nČjaké zboží, které jen tČžko mĤžeme nahradit jiným? Zamyslete se ve skupinČ a své názory napište do pracovního sešitu. Tím splníte úkol þ. 5. Najdete ho na str. 15.
Už víš, že
poptávku ovlivĖuje nejvíc cena
12
Ale jsou i jiné dĤvody. x
Na þem ještČ závisí náš zájem o zboží? (na nČkteré dĤvody jsi již pĜišel vyĜešením úkolu þ. 1 a þ. 2 v pracovním sešitČ)
9 móda:
po vysoce módním zboží (aĢ už je to nový styl v oblékání nebo tĜeba v úpravČ úþesu) se poptávka zvyšuje, zboží se stane hitem, hodnČ lidí po nČm touží; jakmile se tĜeba kabát urþitého stĜihu pĜestane nosit -„vyjde z módy“ – poptávka po nČm klesne
9 vliv reklamy:
taky sis nČkdy pĜi zhlédnutí nČjaké reklamy v televizi nebo v þasopise myslel, že „to“ rozhodnČ musíš mít? ReklamČ se budeme vČnovat víc v III. celku.
9 informace:
pĜestali tĜeba tví rodiþe kupovat máslo, protože „zdravČjší jsou prý rostlinné tuky?“
9 rĤst mezd:
spotĜebitelé si mohou více koupit a naopak: když mzdy klesají, lidé poptávají jiné, levnČjší zboží
A výrobci a prodejci na zmČny v poptávce spotĜebitelĤ reagují: zvýší, þi sníží ceny, vyrábČjí a prodávají jiné zboží (podle „zájmu a požadavkĤ“ zákazníkĤ).
Proto Ĝíkáme, že poptávka spotĜebitelĤ je na trhu zboží urþující x
V pracovním sešitČ vypracuj úkol þ. 6 (str. 16).
5. NABÍDKA Teć se spoleþnČ podíváme na to, jak na trhu funguje nabídka. Už víš, že volba zákazníka urþuje, co se bude vyrábČt a prodávat. Výrobci a prodejci se snaží vyrábČt a prodávat zboží, po kterém je poptávka. Se svými výrobky a službami pĜicházejí na trh a chtČjí je prodat za urþitou cenu – nabízejí je. Tyto výrobky a služby pĜedstavují nabídku. SpotĜebitelé chtČjí nakoupit co nejvíc zboží za co nejnižší cenu. 13
x
Platí totéž i v pĜípadČ prodejcĤ? Budou spokojeni, když budou zákazníkĤm zboží nabízet za nízké ceny?
Naopak - chtČjí na nČm vydČlat: „Vyplatí se mi vyrábČt.“ „Vyplatí se mi prodávat.“
x
V pracovním sešitČ se zamysli nad modelovými situacemi. Vžij se do role výrobce, obchodníka a odpovČz na otázky. (úkol þ. 1, str. 17)
Je tedy zĜejmé, že výrobci a prodávající chtČjí prodat co nejvíce zboží za co nejvyšší cenu. Jejich cílem je zisk
ýím vyšší bude cena na trhu, tím více prodejcĤ bude ochotno své výrobky a služby poskytovat, a tak množství jejich zboží nabízeného na trhu poroste. A naopak: Pokud bude cena na trhu nízká, výrobci a prodejci se na nČj „moc nepohrnou“, množství jejich nabízeného zboží se sníží nebo zaþnou nabízet jiný druh výrobkĤ a služeb – na kterých více vydČlají.
PĜiblíží ti to následující tabulka: vrátíme se k „našim pomeranþĤm“ – teć jsi ale jejich dodavatelem na trh: Cena 1 kg pomeranþĤ
Množství pomeranþĤ v kg nabízených za tuto cenu
10 Kþ
500 kg
20 Kþ
2 000 kg
30 Kþ
5 000 kg
40 Kþ
7 000 kg
50 Kþ
10 000 kg
14
Asi by se ti moc nechtČlo prodávat pomeranþe za nízkou cenu. Pokud bude cena pomeranþĤ na trhu 10,- Kþ za 1 kg, najde se jen málo dodavatelĤ, kteĜí by za tuto cenu pomeranþe nabízeli. („nevyplatí se mi je prodávat“) Pokud bude 1 kg stát 30,- Kþ, už bys vydČlal víc, proto se budeš snažit na trh dodat i víc pomeranþĤ. Jestliže cena bude vysoká, budeš mít zisk z prodeje vysoký. Pokud se bude cena za 1 kg pohybovat kolem 50,- Kþ, poþet „ochotných“ prodejcĤ rázem vzroste. („to se mi vyplatí“)
Ale jak už víš, po takhle drahých pomeranþích se sníží poptávka ze strany zákazníkĤ, spotĜebitelĤ. („nevyplatí se mi je kupovat“) Platí:
nízká cena zboží
cena zboží se zvyšuje
………
nabídka ze strany prodejcĤ klesá
není pro nČ výhodné prodávat za nízkou cenu
……….
zvyšuje se i nabídka
prodejci chtČjí prodat co nejvíc
To oznaþujeme jako zákon stoupající nabídky Nabízené množství je závislé pĜedevším na cenČ. Prodávat za vysokou cenu je pro výrobce a prodejce pĜitažlivČjší a výhodnČjší než prodávat levnČ. ýím vyšší je cena zboží na trhu, tím více ho je ochoten výrobce vyrobit, prodejce prodat. Pokud se cena zboží na trhu snižuje, prodejci se ho snaží nahradit zbožím jiným, jehož cena na trhu je pro nČ výhodnČjší (chtČjí dosáhnout co nejvyššího zisku). Nabídka jednoho zboží se snižuje, u druhého roste. 15
ýím vČtší je zájem o nČjaké zboží nebo o poskytování nČjaké služby, tím více podnikatelĤ nám toto zboží a tuto službu nabízí. Pokud se poptávka sníží, zmenší se i „ochota“ nabízet.
x
V pracovním sešitČ na stranČ 18 se zamysli nad otázkami v úkolu þ. 2.
OdpovČćmi na otázky jsi zjistil, jak vlastnČ ve skuteþnosti funguje tržní hospodáĜství. A to si shrneme v následující kapitole.
6. JAK TO FUNGUJE DOHROMADY
Pár otázek k opakování: x Co je to trh? Kdo na nČm vystupuje? x Co je to nabídka a poptávka? x Jak spolu souvisí cena, nabídka a poptávka?
K tvorbČ cen zboží dochází pĤsobením nabídky a poptávky Na výši ceny se podílejí významnČ kupující tím, jestli nČjaké zboží kupují nebo nekupují. (vzpomeĖ: „poptávka je na trhu nejdĤležitČjší“ – 4. kapitola) Je-li pro nČ zboží pĜíliš drahé, nekupují ho nebo ho kupují mnohem ménČ. (vzpomeĖ na pomeranþe za 50 Kþ/1 kg) A naopak: prodávající se pak cenou pĜizpĤsobí chování zákazníkĤ – zboží zlevní. Každý obchod (smČna) mezi prodávajícím a kupujícím se uskuteþní jen tehdy, pokud je to výhodné pro obČ strany, þili „nikdo pĜíliš neprodČlá, obchod se jim vyplatí“: - zákazníkovi se vyplatí koupit za tuto cenu („nevydá všechny peníze“) - prodejci se vyplatí prodat („vydČlá“ = dosáhne zisk)
CenČ, za kterou se zboží na trhu prodává, Ĝíkáme tržní cena 16
x
Co když bude cena pĜíliš vysoká? Budeš mít zájem si zboží koupit? Jak se to projeví na trhu?
Pokud je cena pĜíliš vysoká, vzniká pĜebytek nabízeného zboží. x Co to znamená? Bude se zboží dobĜe prodávat? x Co bys poradil prodejci? Prodejci musí snižovat cenu, ale tím zase klesá nabízené množství („nevyplatí se mi prodávat“). x
Co když je cena naopak hodnČ nízká? Bude takového zboží na trhu dostatek pro všechny zájemce? Budou ho prodejci ochotni nabízet za cenu, která pro nČ nebude pĜedstavovat zisk?
Pokud je cena pĜíliš nízká, vzniká nedostatek zboží. x Jak se to projeví na trhu? x Budou spokojeni všichni zákazníci? Dostane se na všechny? NČkteĜí zákazníci budou spokojeni, protože nakoupí levnČ, ale také hodnČ („vyplatí se mi to“) a na mnohé se nedostane. TvoĜí se fronty pĜed prodejnami, zboží se hĤĜe shání, zvyšuje se po nČm poptávka. Za nedostatkové zboží jsou kupující ochotni zaplatit i vyšší cenu a z toho mají prodejci radost. x Proþ asi?
Poptávka a nabídka se mČní vlastnČ poĜád a tím taky dochází ke zmČnám v cenČ
Platí:
vysoká poptávka
……….
ceny se zvyšují
nízká poptávka
……….
ceny se snižují
17
x
Proþ je nČkdy v obchodČ nápis „vyprodáno“ a jindy zase „výprodej“? Ve skupinČ vypracujte úkol þ. 1. (str. 19 v pracovním sešitČ)
Shrnutí:
TRŽNÍ HOSPODÁěSTVÍ:
místo prodeje místo vzájemného pĤsobení nabídky a poptávky množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za urþitou cenu množství zboží, které prodávající dodají na trh za urþitou cenu výroba, smČna a spotĜeba zboží, které jsou Ĝízeny vzájemnými vztahy nabídky, poptávky a ceny
CENA:
vyjádĜení hodnoty zboží v penČzích
TRŽNÍ CENA:
cena, za kterou se zboží na trhu prodává
TRH ZBOŽÍ: POPTÁVKA: NABÍDKA:
7. ZÁSILKOVÝ A INTERNETOVÝ OBCHOD aneb NAKUPOVÁNÍ TROŠKU JINAK Zboží mĤže být zákazníkovi nabízeno a prodáváno rĤznými zpĤsoby. x x
Jak nejþastČji nakupuješ ty nebo ostatní þlenové tvé rodiny? Jak jinak ještČ mĤžeme nakupovat?
18
NejþastČjší zpĤsob nakupování je urþitČ ten v nČjakém skuteþném obchodČ, nČkdy mu Ĝíkáme kamenný. Dojdeš si pro svaþinu do školy, na zmrzlinu, s rodiþi pĤjdete koupit nové boty nebo kolo…Zboží vyberete, zaplatíte, odnesete. Ty už ale víš, že prodávající a kupující se na trhu zboží nemusí vĤbec setkat. x x
Jakým zpĤsobem tedy mĤže probíhat prodej? Co podle tebe znamená „zásilkový obchod“?
„Zásilkový“ je od slova zasílat, to znamená, že vybrané zboží nám bude zasláno až domĤ. Musíme ale poþítat s tím, že je nebudeme mít hned. x x
Je vhodné kupovat tímto zpĤsobem všechny druhy zboží? Které ano a které ne? Jak a kde si mĤžeme zboží vybrat?
Zboží mĤžeme vybírat v letácích nebo katalozích zásilkových obchodĤ. Jsou buć tištČné (jako þasopisy) nebo si je prohlédneš na internetových stránkách obchodĤ. Jejich nabídka je opravdu rĤznorodá: obleþení, obuv, drogistické zboží, rostliny, potĜeby pro zahrádkáĜe, knihy, CD, DVD, hraþky… x x
Znáš nČjaké zásilkové obchody? Využil nČkdo z tvého okolí služeb zásilkového obchodu? Byl spokojen? x Mohou se pĜi zasílání zboží objevit nČjaké potíže? Jaké? x Jakými zpĤsoby mĤžeme zboží objednat?
VČtšina zásilkových obchodĤ pĜijímá objednávky rĤznými zpĤsoby. NejþastČji: -
písemnČ - svou objednávku napíšeme na objednávkový formuláĜ, který je souþástí katalogu a zašleme ho poštou na adresu obchodu telefonicky - objednávku nadiktuješ operátorovi obchodu vČtšina zásilkových obchodĤ má i své internetové stránky, kde si nafocené zboží mĤžeš nejen prohlédnout, ale bývá zde i objednávka, kterou staþí vyplnit a „odkliknout“ – to znamená, že zboží objednáváme elektronickou cestou
19
x
Je cena, která je uvedena v katalogu, koneþná?
Zboží nám pĜece bude nČkdo balit a nČkdo nám ho pĜiveze (tĜeba pošta), to jsou služby a za ty se platí. Pokud ale náš nákup pĜesáhne urþitou cenu, tzv. balné a poštovné nám obchod mnohdy odpustí. x
Víš, jak se za zboží zaplatí? -
-
zboží ti bude posláno tzv. na dobírku, tzn., že za nČj zaplatíš poštovnímu doruþovateli nebo na poštČ, kam si pĤjdeš vyzvednout zásilku nebo tĜeba bankovním pĜevodem – to bys musel mít bankovní úþet a z nČj pĜevést þástku za nákup na úþet obchodu. Po zaplacení ti zboží doruþí.
Vždy je velmi dĤležité pĜeþíst si dĤkladnČ obchodní podmínky zásilkového obchodu, vþetnČ reklamaþních (o reklamaci se dozvíš skoro na konci uþebnice), a zvážit veškeré výhody a nevýhody takového nákupu. Zkrátka nakupovat chytĜe. x
Co budou asi obchodní podmínky?
PodobnČ jako u zásilkového obchodu to funguje i u internetového obchodování. Možná jsi o nČm slyšel jako o nakupování po síti, on-line nebo v e-shopech. x Víš, co je to internet a k þemu slouží? Je asi jen málokdo, kdo o nČm nikdy neslyšel a „nebrouzdal“ po nČm. Jeho prostĜednictvím mĤžeme dokonce i nakupovat. x x
Co znamená nakupovat po internetu? Znáš nČkoho, kdo si v nČjakém internetovém obchodČ už nČco objednal?
Existuje velké množství internetových obchodĤ. x
Jak si pĜedstavuješ internetový obchod? Funguje stejnČ jako kamenný? Je tam prodavaþ? Dáváme zboží do košíku? Zaplatíme ho u pokladny? MĤžeš tam jít osobnČ?
20
Jsou obchody, které se zamČĜují pouze na urþitý druh zboží: napĜ. odČvy, hraþky, elektroniku, parfémy, hodinky… Ale je velké množství tČch, které ti pošlou témČĜ cokoli: sportovní potĜeby, knihy, uþebnice, mobily, potĜeby pro zahrádkáĜe, rybáĜe, pneumatiky k autĤm…
Nakupování probíhá podobnČ jako v zásilkovém obchodČ: vybrat, objednat, zaplatit, pĜevzít. A vlastnČ i tak trochu jako v kamenném obchodČ: Zboží, o které máš zájem, si ukládáš jediným kliknutím do svého „nákupního košíku“. Zboží v košíku si objednat nemusíš – kdykoli je mĤžeš odebírat, pĜidávat nebo mČnit poþet požadovaných kusĤ. Po dokonþení nákupu „pĜejdeš“ k „pokladnČ“, kde vložíš svou adresu a vybereš zpĤsob, jakým chceš zboží zaplatit a doruþit. Obchodník ti potom zboží odešle domĤ podobnČ jako u zásilkového obchodu. x
Víš, jak se do takového obchodu vĤbec dostaneš?
Je to internetový obchod, takže pomocí internetové sítČ. Místo dlouhého vysvČtlování si to vyzkoušíme prakticky: tak pojćme k poþítaþĤm a zkusíme si spoleþnČ nČco „objednat“… Neboj, bude to „jen jako“, nemusíš si pĜipravovat pokladniþku. …zkusil sis, že nakupovat pĜes internet není vĤbec složité, ale platí totéž, co u nákupu zásilkového: než nČco koupíš, poĜádnČ si proþti obchodní podmínky. A navíc: ty ještČ nejsi dospČlý. Nikdy neobjednávej nic bez vČdomí rodiþĤ!
x
Zamyslete se ve skupinČ nad výhodami a nevýhodami nakupování pomocí zásilkových a internetových obchodĤ a své názory zapište do pracovního sešitu na str. 19 (úkol þ. 1). 21
x
Jaké jsou hlavní rozdíly mezi nakupováním v kamenném obchodČ a pomocí zásilkových a internetových obchodĤ? VyĜeš úkol þ. 2 na str. 20 v pracovním sešitČ.
Ne všichni mají možnost nákupu pĜes internet, nČkteĜí dávají pĜednost nakupování v kamenném obchodČ, ale velkou výhodou internetu je mimo jiné i to, že si mĤžeme vybrat nejlevnČjší výrobek. Na internetu totiž najdeme i porovnání cen toho kterého zboží. Je to jeden z dobrých tipĤ, jak ušetĜit.
Nakupovat v obchodČ ve vaší obci þi mČstČ je pro tebe urþitČ hraþka, ale pamatuj:
Než vložíš zboží do jakéhokoliv nákupního košíku, vždycky si nákup poĜádnČ rozmysli!
II. CENA 1. STANOVENÍ CENY
x x
Co je cena? ýím je na trhu urþována?
Cena je to, co zaplatíme za zboží
22
x x
MĤže slovo „cena“ znamenat i nČco jiného? Slyšel jsi nČkdy: „Nemá to cenu!“? Co to znamená? Svá Ĝešení uveć do pracovního sešitu (úkol þ. 1 na str. 20)
Ke sjednávání cen zboží dochází na trhu x x x
Byl jsi nČkdy svČdkem smlouvání, dohadování ceny? Kde? Myslíš, že mĤžeš smlouvat o cenČ tĜeba v obchodČ pĜi nákupu svaþiny do školy? PodaĜí se rodiþĤm dohodnout nižší cenu tĜeba pĜi koupi nového televizoru v prodejnČ elektroniky?
Usmlouvat nižší cenu se nám asi nepodaĜí, ale pĜesto se kupující na výši ceny podílejí: x x
x
Koupíš si pĜíliš drahé zboží? Když víš, že stejné zboží je k dostání ve více obchodech za rĤzné ceny, kde ho nakonec koupíš? Co když je nČjaké zboží „hitem“? Jaká bude jeho cena? x Jak by se mČl zachovat dobrý prodejce v pĜípadČ, že o urþité zboží není zájem? x Co když dojde k výraznému snížení ceny zboží? Co udČlají kupující? Když ti jdou rodiþe kupovat tĜeba nové sportovní boty, koupíte je hned v prvním obchodČ? Proþ? Je vhodné a výhodné kupovat vždy nejlevnČjší výrobky? Proþ?
x
Slyšel jsi nČkdy:
x
x
„No, nekup to!“ „Nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné vČci.“?
Zamyslete se spoleþnČ ve skupinČ nad tČmito výroky a své názory ve struþnosti napište do pracovního sešitu.(úkol þ. 2, str. 21)
x
Proþ jsou stejné druhy výrobkĤ (napĜ. sportovních potĜeb, elektroniky apod.) dražší u tzv. znaþkového zboží?
x
Jakou cenu by podle tebe mČl prodejce stanovit, aby trh fungoval a nedocházelo k pĜebytku nebo nedostatku zboží?
23
Cenu zboží mohou výrobci a prodejci stanovit dvČma základními zpĤsoby. První z nich si pĜiblížíme na následujícím pĜíkladu: PĜedstav si, že bydlíš v menší obci s 1 500 obyvateli. Jsou zde dva obchody s potravinami a jeden bufet. Do obchodĤ dováží každé ráno þerstvé peþivo upeþené ve velké pekárnČ ve mČstČ, vzdáleném asi 12 km. Jsou to obyþejné, strojovČ vyrábČné rohlíky a housky raženky (žádná ruþní výroba). Do bufetu dodává pekaĜ ze sousední obce rĤzné druhy ruþnČ vyrobeného peþiva: kĜupavé domácí housky, celozrnné rohlíky, bulky se sluneþnicovými semínky… Ale jsou hned pryþ, na pultČ se „moc neohĜejí“. PĜitom by se jich prodalo urþitČ víc, i když jsou o trochu dražší než obyþejné peþivo.
x x x x x
Proþ lidé skoupí i pĜes vyšší cenu nejprve peþivo „z bufetu“? Kupovali by lidé toto peþivo i tehdy, kdyby bylo o hodnČ dražší než „obyþejné“? Jak tedy nastavit cenu? Co když se objeví konkurence?
Víš, co to slovo znamená? Dozvíš se to, když vyĜešíš šifru v pracovním sešitČ (úkol þ. 3, str. 21) a odpovíš na otázky.
Konkurence je tedy vlastnČ soupeĜení, soutČžení.
x x
MĤže pĜítomnost konkurence nČjak ovlivnit cenu zboží? Jak? MĤže být konkurence na trhu zboží pro zákazníky výhodná? V þem? Co mĤže být výhodného na tom, že si chceš koupit tĜeba jahodový jogurt a máš jich pĜed sebou nČkolik druhĤ od rĤzných výrobcĤ?
Podobné otázky si kladou i prodejci zboží, protože odpovČdi na nČ jsou dĤležité pro správné stanovení ceny zboží na trhu. PotĜebují vČdČt, kolik penČz jsou lidé ochotni za urþité zboží zaplatit. Podle toho obchodníci cenu stanoví. Je to první možnost, jak stanovit cenu zboží na trhu. ěíkáme tomu marketingový zpĤsob stanovení ceny. Blíže se s ním seznámíme v následující kapitole. 24
2. MARKETINGOVÝ ZPģSOB STANOVENÍ CENY x x
Co znamená anglicky market + ing? Co znamená supermarket?
Marketingový zpĤsob stanovení ceny je zpĤsob stanovení ceny podle situace na trhu. x
Co to je tedy vlastnČ marketing? -
x
jsou to þinnosti, kterými prodejce odpovídá na poptávku – na rĤzná pĜání a potĜeby zákazníkĤ – a zároveĖ se snaží dosáhnout zisku, zvýšit prodej apod. - vychází z prĤzkumu trhu znamená dát vČdČt o svém výrobku a pĜivést k nČmu zákazníky
Co Ĝeší marketing? ěeší otázky: co, komu, kdy, kde, jak, za kolik nabízet a prodat CO? = JAK? = PRO KOHO? =
jaké zboží a kolik ho budu vyrábČt co k tomu potĜebuji kterou skupinu spotĜebitelĤ chci oslovit
Takový výzkum by sis mČl urþitČ udČlat, až budeš chtít podnikat v urþitém oboru na urþitém místČ. MČl bys mít dobrý podnikatelský zámČr. Zkus si to „naneþisto“ v pracovním sešitČ na str. 21. (úkol þ. 1) Marketingový pĜístup k tvorbČ cen znamená, že cena se stanoví: a) podle výše poptávky na trhu = podle zákazníka b) podle cen konkurence
a) Stanovení ceny podle zákazníka x
Stalo se nČkdy, že vás pĜi nákupu v supermarketu oslovil þlovČk s dotazníkem a ptal se tĜeba na to, proþ kupujete právČ toto zboží? Jestli byste ho kupovali i za cenu o nČco vyšší? Jestli jste si všimli nového obalu u výrobku, který už je na trhu nČjakou dobu a jestli se vám líbí? Jestli už jste se seznámili s tím a tím novým výrobkem? 25
x
Volal nČkdy tvým rodiþĤm zástupce nČjaké firmy a nabízel po telefonu její produkty? Ochutnal jsi nČkdy zdarma v nČjakém supermarketu pĜi tzv. ochutnávce tĜeba jogurt, sušenku, þokoládu? Rodiþe kávu? Byly to výrobky už bČžnČ k dostání v prodejní síti? Proþ ochutnávky probíhají? Jak bys jako prodejce reagoval, kdybys vidČl, že o nČjaký druh výrobku není už tak velký zájem? ZmČnila by se naopak cena, kdyby byl o výrobek velký zájem? (vzpomeĖ: poptávka Ĺ cena Ĺ)
x
x x
V prĤzkumu se prodejci mimo jiné ptají i na to, za jakou cenu by byl zákazník ochoten kupovat konkrétní zboží.
Cena se pak stanoví podle nejþastČji uvádČných možností x
Proveć malou anketu ve svém okolí. PodrobnČjší instrukce na tebe þekají v pracovním sešitČ na stranČ 22. (úkol þ. 2)
b) Stanovení ceny podle konkurence Zjistil jsi, že konkurence je vlastnČ soutČžení – v tomto pĜípadČ je to „soutČž o zákazníky“ – kdo je získá. Už ses zamýšlel nad tím, co je výhodného na tom, mít pĜed sebou jahodové jogurty od více výrobcĤ; došli jsme k závČru, že výhodou je možnost výbČru. x x
x x x x
Co bys poradil výrobci, kdyby o jeho jahodové jogurty nebyl pĜíliš zájem? Co by podle tvého názoru mČl udČlat prodejce, který takové jogurty prodává? Kde mĤže prodejce zjistit ceny ostatních prodejcĤ na trhu? Chodí vám do schránky nabídkové letáky obchodĤ? Jeden ze supermarketĤ uvádí: „Ruþíme vám za to, že ceny našich vybraných výrobkĤ jsou nejnižší v okruhu 10 km.“ Jak to zjistili? Je pro nČ výhodné prodávat vybrané výrobky za nejnižší cenu? VysvČtli.
Vypravíš se na trh: pČstuješ a prodáváš brambory. Nejsi ale sám. Na tržnici je nČkolik dodavatelĤ brambor. Jak nastavíš cenu? VyĜeš úkol þ. 3 v pracovním sešitČ (str. 23). 26
2. NÁKLADOVÝ ZPģSOB STANOVENÍ CENY Druhým zpĤsobem stanovení ceny zboží je nákladový pĜístup. x
Co si pĜedstavíš, když se Ĝekne slovo náklad? Bude to nČco od slovesa „naložit“…
A vlastnČ podobné to je i pĜi výrobČ nČjakého výrobku, pĜi poskytování služby. Abychom se dostali k nČjakému zboží, musí se do nČj vložit = „naložit“ hodnČ práce, þinností, materiálu. To, co vložíme do výroby = vstupy do výroby x
Jak se budou nazývat výsledky výroby? To jsou výstupy výroby.
Provedl sis prĤzkum zájmu o pekárenské výrobky a otevĜel sis obchod s peþivem. Abys mČl co prodávat, musíš si obstarat zboží – nakoupit je od pekaĜe þi nČjakého dodavatele (za co nejvýhodnČjší cenu ĺ porovnávej konkurenci! - ). A máš první velkou položku nákladĤ – nakoupené zboží. Ale to není zdaleka všechno: x
zboží si musíš dovézt nebo nechat dovézt – i za to se platí obchod nepatĜí tobČ – za to, že ho používáš k prodeji, musíš majiteli zaplatit. Tomu Ĝíkáme nájem. protože nechceš trávit každý den celý v obchodČ, musíš platit mzdu dvČma prodavaþĤm (a taky sobČ) v obchodČ musíš svítit – platíš za elektĜinu apod. Jaké další náklady jsou spojené s provozováním obchodu? (nevyplatilo by se taky pojistit?...)
VzpomeĖ si na „cestu naší housky“. Teć budeš pekaĜ. Jsi majitelem malé pekárny. x V pracovním sešitČ na str. 24 vyĜeš úkol þ. 1 a zjistíš, jaké vstupy jsou nutné pĜi výrobČ pekárenského zboží. Zjistil jsi, co je potĜeba pĜi výrobČ pekaĜských výrobkĤ;
to všechno nČco stojí a to oznaþujeme jako náklady
27
x
V pracovním sešitČ vypoþítej náklady na výrobu housek. Použij pĜiloženou tabulku na str. 25. (úkol þ. 2)
Vypoþítal jsi náklady na výrobu jedné housky. x Bude pekaĜ ochoten prodávat housky za 1,30 Kþ = výši nákladĤ? x Proþ ne? VždyĢ tolik ho pĜece výroba stála?
SprávnČ, cílem každého podnikání je zisk (chci nČco navíc). Kdyby pekaĜ prodal za cenu, za jakou housky vyrobil, nic by nevydČlal. x Ale jak tedy urþí cenu své housky? Bude pĜi tom trošku poþítat: cenu stanoví tzv. kalkulací. K nákladĤm pĜipoþte zisk.
CENA = NÁKLADY + ZISK
Náklady na výrobu housky jsme už spoþítali. x
Jak ale stanovit výši zisku?
PekaĜi by se asi líbilo mít z jedné housky zisk tĜeba 3 Kþ. Ale kupovali by lidé housku za 4,30 Kþ (= náklady 1,30 Kþ + zisk 3 Kþ)? Asi by se našel jen málokdo, kdo by byl ochoten tolik zaplatit. Náklady musíš spoþítat samozĜejmČ i v pĜípadČ, že budeš poskytovat služby. TĜeba kadeĜnické. Ve skupinČ vyĜešte úkol þ. 3 na str. 26 pracovního sešitu. NeĜekl sis nČkdy: „Proþ je obČd v restauraci tak drahý?“ Teć už si umíš pĜedstavit, proþ to tak je. Cena musí odpovídat tomu, co je potĜeba na výrobu urþitého zboží nebo pro poskytování služby.
Cenu musíš stanovit tak, aby zákazník koupil tvé zboží nebo službu a tys mČl zisk x
V pracovním sešitČ na str. 26 se zamysli nad konkrétní situací. (úkol þ. 4)
NČkdy se tedy „vyplatí“ i prodČlat, ale je lépe prodČlat míĖ než víc. 28
4. CENOVÉ PRAKTIKY aneb JAK NAKOUPIT CHYTěE A NENALETċT
Zrovna dnes jsem mČla ve schránce leták jednoho supermarketu a na jeho první stránce þtu:
1,90 Kþ
houska
Je to tzv.
0,90 Kþ
akþní cena
x
Víš, co to znamená? Znamená to, že za tuto cenu nakoupíš zboží pouze v urþitém období: nabídka platí od…… do…… nebo do vyprodání zásob. x Co znamená „do vyprodání zásob“? Proþ k nČmu mĤže dojít? x x
Myslíš, že cena 0,90 Kþ za housku je cena, na které prodejce mĤže vydČlat? Proþ si mĤže dovolit, i když jenom krátce, prodávat i za cenu takhle nízkou?
x
Jakými dalšími zpĤsoby, kromČ letáku, se zákazník mĤže dozvČdČt o „akci“ na nČjaké zboží?
Jednou z možností jsou i velké nápisy
AKCE
SLEVA
, výraznČ barevné
tabulky s údaji o nižších cenách apod. x
Proþ se vyplatí prodejci dávat zákazníkovi vČdČt všemi možnými zpĤsoby o akþní nabídce?
To vše nás má pĜilákat do obchodu. A když už tam jsme, to by bylo, abychom nekoupili ještČ nČco jiného! Dobrá rada, jak nakoupit zboží v akci a nenachytat se: 9 koupit opravdu jenom zboží v akci a to ještČ v tom pĜípadČ, že ho opravdu potĜebuji a jeho koupí ušetĜím. 9 Pozor na zbyteþné zásoby! x
Jak nakonec nenakoupit i to, co nechceme? Dobrým Ĝešením je seznam v ruce a do obchodu s potravinami nejít hladový. 29
x
JistČ i vám do schránky chodí letáky rĤzných obchodĤ. Vyber si z nich zboží a pracuj s ním podle zadání 1. úkolu na str. 28 v pracovním sešitČ.
x
V pracovním sešitČ se zamysli nad další možnou situací. (úkol þ. 2, str. 29) Pozor tedy na „skryté výdaje“ pĜi nákupu zboží (nejen v akci)!
Mezi nejvČtší rodinné výdaje patĜí urþitČ výdaje za jídlo. Jíst se prostČ musí. x Byl jsi nČkdy s rodiþi na „velkém nákupu“? x MĤže rodina nČjakým zpĤsobem ovlivnit výši penČz utracených za jídlo? x Vyjde levnČji chodit každý den s celou rodinou do restaurace na veþeĜi nebo vaĜit doma? VaĜení doma je nejlevnČjší – takže: „Uþ se vaĜit!“
Dobrou volbou, jak ušetĜit na potravinách, jsou urþitČ akþní nabídky. To už víš. Ceny téhož zboží se mohou lišit i z jiných dĤvodĤ, než je „akce“. x Napadají tČ nČjaké? V pracovním sešitČ je na str. 30 pĜipravená tabulka, která ti napoví: je to úkol þ. 3. Odlišné ceny téhož zboží mohou vyplývat napĜ. z místa prodeje, z doby, po kterou je daný výrobek už na trhu. OvlivĖují je i rĤzná období prodeje, výprodejové akce apod. V pracovním sešitČ se spoleþnČ podíváme na nČkteré „cenové chytáky“. První z nich je v úkolu þ. 4 na str. 31. Zjistil jsi, že nižší cena ve skuteþnosti nemusí být opravdu nižší. Za „stejnou“ cenu podobného výrobku nemusíš dostat stejné množství. Vždy je dĤležité porovnat cenu a množství zboží , které za ni dostaneš. Abychom nemuseli složitČ pĜepoþítávat nebo chodit do obchodu s kalkulaþkou, musí prodejci uvádČt u svého potravináĜského a drogistického zboží pĜepoþty cen na základní jednotku: -
u zboží, které kupujeme spíš v gramech (menší balení) napĜ. jogurty, sýry, chléb, peþivo… na 100 g napĜ. u masa na 1 kg u nápojĤ na 1 l 30
Uvedu ti pĜíklad z letáku: chléb kmínový 12,90 Kþ 500g 100g = 2,58 Kþ
chléb sluneþnicový 18,92 Kþ 400g 100g = 4,73 Kþ
A co „velká balení“? NČkdy jsou nazývána „rodinná“. Proþ asi? ýasto bývá výhodnČjší koupit si vČtší balení než menší. MénČ obalu znamená nižší cenu výrobku (výrobce má menší náklad). A navíc nešetĜíme jenom naši penČženku, ale i životní prostĜedí ĺ ménČ odpadĤ! x
Ale je to vždy výhodné? Zamyslete se ve skupinČ nad 5. úkolem, který najdete v pracovním sešitČ na str. 34.
Velká balení kupuj, pokud tím opravdu ušetĜíš! Ne vždy je však jejich nákup výhodnČjší.
Dej si pozor na rĤzné „cenové triky“. x Víš, co je to trik? I prodejci nás chtČjí obþas „napálit“, ošálit, obalamutit… Mezi ty nejpoužívanČjší patĜí „trik s devítkou“: cena je stanovena takovým zpĤsobem, aby vypadala výhodnČjší: 19 Kþ 1999 Kþ
vypadá lákavČji než vypadá lákavČji než
20 Kþ 2000 Kþ apod.
Na další pĜíklady se podívej do pracovního sešitu. PĜitom si zopakuješ, co víš o þeské mČnČ. (úkol þ. 6, str. 35) Dalším oblíbeným trikem prodejcĤ jsou „škrty“ na cenovkách. ýasté je to u zboží v akci nebo pĜi výprodejích (tĜeba sezónního zboží).
POZOR! Prodejci nČkdy schválnČ vymyslí vyšší cenu zboží, tu škrtnou a zboží jakoby zlevní. x Proþ asi prodejci používají tento trik? 31
Nikdy nezapomínej na to, že každý prodejce chce pĜedevším vydČlat! Vyplatí se mít pĜehled o cenách – pak nenaletíme na „akþní“ nabídku.
Asi už jsi byl s rodiþi na vČtším nákupu v nČjakém supermarketu. x Mají rodiþe nČjaký oblíbený tĜeba kvĤli nižším cenám jogurtĤ? Zeleniny a ovoce? x A co ostatní zboží? Jsou jeho ceny také výhodnČjší? Nemusí být. „Ale když už tady jsme…“ A s tím obchodníci poþítají: nižší ceny urþitého zboží se snaží vyrovnat vyššími cenami zboží jiného. x
Vyplatí se objet ve mČstČ všechny markety (v každém jich je pĜece nČkolik) a nakoupit v nich jen to nejvýhodnČjší? Proþ? SprávnČ! - Skryté výdaje! x No tak je obejdeme pČšky. Je to reálné? Možná ano, ale ta ztráta þasu!
ZpĤsobĤ, jakými se nás prodejci snaží nalákat k nákupu svého zboží, je opravdu hodnČ. NČkteré z nich jsme si pĜiblížili v uþebnici a pracovním sešitČ; nČkteré další znáš z vlastního nakupování nebo ze zkušeností rodiþĤ. To, na co lidé opravdu „hodnČ slyší“, jsou rĤzné slevy – o tČch si Ĝekneme více v pĜíští kapitole. HodnČ (a ne vždy nejlépe) nás ovlivĖuje reklama. Té se „na zoubek“ podíváme také.
Takže - nakupuj chytĜe a s rozmyslem! Není vždycky všechno tak, jak to na první pohled vypadá.
32
5.
NENÍ SLEVA JAKO SLEVA
Na trhu je opravdu hodnČ obchodníkĤ a každý z nich se snaží získat zákazníky rĤznými zpĤsoby. TémČĜ „sportovní disciplinou“ mnoha lidí se stalo nakupování ve slevách. Chlubí se „skvČlým“ zbožím, které nakoupili „opravdu, ale opravdu výhodnČ“. x „No, nekup to!“ Vzpomínáš? -
DĤležité je ale nauþit se rozeznat, co opravdu potĜebujeme a nekupovat vČci jenom proto, že byly „tak levné“. KromČ slev na zboží „v akci“ se objevují i nabídky typu: „Kup dva a dostaneš tĜi“ (je to pĜíklad tzv. množstevní slevy). x Setkal ses s ní nČkdy? x Jaký typ zboží se takto nejþastČji nabízí? NejþastČji se objevuje u potravináĜského a drogistického zboží a u obleþení. Ale používej zase zdravý rozum: x „Opravdu využiju tĜi stejná trika?“ x „Nebude lepší koupit sice jenom dvČ, ale rĤzná? Nevyjdou nakonec i levnČji?“ x Kdy se takový nákup mĤže vyplatit? („nelíbilo by se tĜeba taky kamarádce?“)
Podobné je to i pĜi další množstevní slevČ: ýtu z letáku:
x x x x x
prací prášek 499,- Kþ 6 kg 299,-/ks 1 kg = 49,83 Kþ pĜi koupi 2 ks pĜi koupi pouze 1 ks cena 399,- Kþ
Rozumíš všemu? To už vypadá docela lákavČ a výhodnČ, že? Našel bys nČjaká „ALE“? Zeptej se maminky, jak dlouho vám vydrží balení 6 kg prášku. Využívá tČchto nabídek? Co když má nČkdo malý byt a v nČm není místa nazbyt?
33
x
Napadají tČ další pĜípady, kdy „výhodná“ koupČ vČtšího množství zboží téhož druhu nemusí být tak výhodná?
prací prášek 6 kg + koš na prádlo zdarma 499,- Kþ 1 kg = 83,17 Kþ
nebo:
x x x
V þem je tato nabídka výhodná pro zákazníka a v þem pro prodejce? Co se kupuje þastČji? Koš na prádlo nebo prášek? Proþ vlastnČ obchodníci dávají zboží zadarmo?
Pamatuj, že každá sleva je vždy výhodná nejprve pro obchodníka, neposkytuje ji jen pro „dobro“ zákazníkĤ. x V pracovním sešitČ na str. 36 vyĜeš úkol þ. 1.
TIP: zboží typu „3 za 2“ nakupuj ve skupince, pokud je nevyužiješ sám.
PĜi každém nákupu ve slevČ uvažuj: „Opravdu je to levnČjší?“ „Opravdu to potĜebuji?“ „Opravdu využiju všechno?
RĤzných typĤ slev je opravdu velké množství, o nČkterých dalších se mĤžeš dozvČdČt v uþebnici PENÍZE. NČkteré znáš z vlastního nakupování nebo z nákupĤ s rodinou. x x
Víš, co je to first minute? Last minute? (pomĤže ti angliþtina) Využíváte doma sezónní slevy?
Výdaje rodiny jsou opravdu rĤzné a ušetĜit je urþitČ dobré. x x x x
Znáš nČjaké další možnosti, jak nakoupit levnČji? MĤže obchodník prodávat ve slevČ zboží s nČjakou vadou? Koupil by sis takové zboží? NČkdy to mĤže být docela výhodné. Uveć takové pĜípady. Kdy se radČji vyhneš nákupu vadného zboží? 34
A co výzvy prodejce typu:
x x x
Jenom dnes! Tato výhodná nabídka jen od….do….! Zásoby se ztenþují! Poslední šance!
Setkal ses nČkdy s nimi? Podlehli jste jim s rodinou a nakoupili? A co když jste šli do téhož obchodu tĜeba za týden; nevisela u stejného zboží ta samá výzva: Dnes naposled!?
Tomu Ĝíkáme falešná sleva. Je to taková past na zákazníky. x Proþ ji obchodník využívá? Chce vytvoĜit dojem, že právČ teć je výhodné nakoupit a je to poslední šance… Podobné je to i nákupem zboží „v akci“ – vzpomeĖ: pĜeškrtnutá vyšší cena je mnohdy smyšlená. Neznamená to ale, že tČ každý prodejce chce ošidit! Jsou poctiví obchodníci (a je jich urþitČ vČtšina) a prodej se slevou má pro nČ prostČ výhody: x PĜišel bys na to, jaké? -
zbaví se hĤĜe prodejného zboží, které se ale nČkomu hodí uvolní si sklady pro nákup dalšího zboží radČji vydČlají míĖ, než nic…
Vyznat se ve všech cenových nabídkách, praktikách, akcích, slevách…dá trošku zabrat. MĤžeme díky nim ušetĜit, ale také se napálit.
NejdĤležitČjší je každý nákup si poĜádnČ rozmyslet a používat „zdravý selský rozum“, aby SLEVA BYLA OPRAVDU SLEVOU.
35
III. REKLAMA S reklamou se urþitČ setkáváš témČĜ na každém kroku. Zapneš televizi, pustíš rádio… x x
Co je reklama? Kde všude se reklamy objevují? Vzpomínej, kde všude ses už setkal s reklamou a zapiš do pracovního sešitu na str. 37 (úkol þ. 1).
x x x
Proþ výrobci a prodejci reklamu používají? Kde nejþastČji jsou reklamy a proþ? Proþ se využívají þasto i neobvyklá místa k umístČní reklam? VidČl jsi reklamu na nČjakém opravdu neobvyklém místČ? Víš, co je to banner, bannerová reklama? (nápovČda: užíváš internet?)
x
Reklama je upoutávka Reklamou chtČjí obchodníci spotĜebitele zaujmout, informovat o nových výrobcích, službách, nalákat k jejich koupi, chtČjí zvýšit poptávku po svém zboží.
Cílem reklamy je zisk = peníze pro výrobce a obchodníka x
Napadají tČ i nČjaké nevýhody reklamy pro prodejce? (nápovČda: nČkdo ji pro nČj vymýšlí, dČlá…)
x
V pracovním sešitČ se ve skupinČ zamyslete nad výhodami a nevýhodami reklamy pro zákazníky. (úkol þ. 2, str. 38)
Reklama ti mĤže sdČlit informace o nových výrobcích nebo o výhodných nabídkách, o kterých bys jinak nemusel ani vČdČt. Ale zboží nabízené v reklamách je taky dražší, protože peníze, které prodejce zaplatil za výrobu reklamy, se musí zapoþítat do nákladĤ a zvýší tak cenu výrobku nebo služby. Ale to už všechno znáš. -
x x
Zaujala tČ v poslední dobČ nČjaká reklama? Jaká? Proþ? Co se ti na ní líbilo? 36
Cílem reklamy je zaujmout co nejvČtší poþet lidí Proto se velmi þasto v reklamách objevují dČti, „hlavní role“ hrají zvíĜátka apod. Reklamy mohou být vtipné, roztomilé, ale taky „drsné“. x Vzpomeneš si na nČjaké takové? Proþ tČ zaujaly? Každého mĤže zaujmout nČco jiného, ale vždy je cílem reklamy: zaujmout a pĜesvČdþit k prodeji
x
x x
Kdo „naláká“ na koupi nového auta? Mladý, dobĜe vypadající muž v obleku nebo otrhaný bezdomovec? Proþ v reklamČ na kosmetické výrobky vystupují krásné ženy? Proþ prodejci používají tČchto trikĤ?
ChtČjí nás pĜesvČdþit o tom, že když si takové zboží koupíme, budeme stejnČ úspČšní a krásní jako postavy z reklamy. A kdo by to nechtČl, co? TČmto zpĤsobĤm pĤsobení reklamy na spotĜebitele Ĝíkáme skrytý nátlak: reklama nás „tlaþí“ k tomu, abychom si zboží koupili: „To musím mít!“ Tady platí: x
„Rozum do hrsti!“ VidČl jsi nČkdy v jogurtu celé jahody? Jsou tam jenom kousky, vić? A já znám reklamu, ve které celé jahody skáþou do kelímku. A byla docela vtipná.
I toto je forma skrytého reklamního nátlaku. x x
x x x
Vzpomeneš si na nČjakou podobnou reklamu? V pracovním sešitČ na tebe na str. 38 úplnČ „neskrytČ“ þeká úkol þ. 3.
Je nČjaká reklama, která se ti vĤbec nelíbí? Která tČ nezaujala? Proþ? Které reklamy tČ vĤbec nezajímají? Proþ? Díváš se v sobotu a v nedČli ráno na pohádky v televizi? Jaké výrobky se v tu dobu objevují v reklamách? 37
x x x
Jsou tytéž reklamy vidČt veþer tĜeba pĜed Televizními novinami? Proþ? Kdo se nejþastČji objevuje v reklamách na prací prášky? Koho zaujme víc reklama na nové elektrické náĜadí do dílny? Mamku nebo taĢku?
Reklama se na trhu snaží oslovit urþitou skupinu zákazníkĤ, Ĝíkáme jí cílová skupina x
Koupil sis ty nebo nČkdo z tvého okolí nČjaký výrobek na základČ zhlédnutí reklamy? x Splnilo se to, co reklama slibovala? x
Zahraj si na reportéra, proveć ve svém okolí malou anketu a její výsledky zapiš do pracovního sešitu. (úkol þ. 4, str. 39)
Ne vždy platí, že zboží nabízené reklamami je na trhu to nejlepší. Je mnoho zboží, které si mĤžeme koupit i levnČji (neplatíme v nČm za reklamu) a mĤže být nakonec i lepší. To, jestli si nČjaké zboží nakonec koupíme, nebo nekoupíme, záleží opravdu jenom na nás. Reklama nás mĤže pĜesvČdþovat, ale nesmí nám o výrobcích lhát! Reklama, která používá nepravdivé údaje o nabízeném zboží a službách, se nazývá klamavá. Ty ještČ nemáš s „velkým nakupováním“ takové zkušenosti, tak já ti uvedu jeden pĜíklad: x Máš rád þokoládu? Víš, z þeho se vyrábí? x Dostal jsi nČkdy tĜeba þokoládového þerta, mikuláše, zajíce? Ne vždy jsou figurky opravdu z þokolády. NČkteré z nich obsahují hlavnČ ztužený rostlinný tuk, barviva apod. Prodávat se sice mohou, ale ne pod názvem þokoláda. Je to tĜeba „þokoládová pochoutka“. x
Co když prodejce bot tvrdí, že jsou kožené, a ukáže se, že nejsou? Asi nemáš ještČ takový pĜehled o cenách bot, ale výrobky z kĤže jsou o dost dražší než „nekožené“ a také déle vydrží. (samozĜejmČ pĜi správné péþi)
38
x x
Je to podle tebe klamání spotĜebitele? Jak by ses zachoval, kdyby tČ prodejce takto napálil?
UrþitČ bychom se mČli v podobných pĜípadech bránit, nedat se a uplatnit svá práva spotĜebitele. Co jsou práva spotĜebitele, si Ĝekneme hned v další kapitole.
Reklamy se ti mĤžou líbit i nelíbit, ale nenech se jimi slepČ ovlivnit. Vždy pĜemýšlej!
IV. PRÁVA SPOTěEBITELE Koupil sis nové boty. Cesta k nim nebyla úplnČ jednoduchá: prošel jsi s maminkou nČkolik obchodĤ (porovnávali jste kvalitu a ceny), nenechal ses ovlivnit reklamou (víš, že „boty opravdu nebudou chodit samy“ a ani „s nimi neobejdeš zemČkouli“ -). Nakonec jste ve výprodeji koupili pČkné sportovní boty. Zaplatili jste, vzali si úþtenku. TobČ se boty moc líbí a dobĜe se ti nosí, maminka ušetĜila nČkolik stokorun. Všichni jste spokojeni… …za dva mČsíce se ti ale cestou do školy odlepila podešev u levé boty. x x
Co teć? MČl by vzít tatínek vhodné lepidlo a podrážku ti pĜilepit?
To by nebylo úplnČ dobĜe, protože boty jsou v tzv. záruþní dobČ. x Víš, co je to záruþní doba? Je to doba, po kterou mĤžeš uplatnit u prodejce záruku. To znamená, že prodejce ruþí za kvalitu výrobkĤ, které prodává. Jinými slovy: zboží mĤžeš reklamovat.
POZOR!
REKLAMACE 39
z
REKLAMA
x Co to je tedy reklamace? Je to vlastnČ taková stížnost u prodejce, že vČc, kterou jsme u nČj koupili, nemá ty vlastnosti, které by mČla mít. (u nových bot by se urþitČ už po dvou mČsících nemČla odlepit podrážka) x
„A jak dlouho po zakoupení mĤžu boty reklamovat?“
Minimální záruþní doba u spotĜebního zboží je dva roky x
Víš, co je to spotĜební zboží? Jmenuj…
x
„To je docela dost – 2 roky. Až mi boty doslouží nebo mi budou malé, tak je pĤjdu reklamovat a vymČním je za nové.“
No tak to by nešlo! Reklamovat mĤžeš pro vadu. To, že boty „okopeš“, roztrhneš nebo hodnČ „onosíš“, není v žádném pĜípadČ dĤvod k reklamaci. To je jejich normální opotĜebení a s tím se pĜece poþítá: žádný výrobek nám nebude sloužit „vČþnČ“. x
„Ale táta mi tu podrážku už pĜilepil a mamka se na nČj trochu zlobila, že teć jí reklamaci neuznají.“
MČla pravdu. Pokud chceme zboží reklamovat, nesmíme se ho pokoušet opravovat sami. Potom nám reklamace nemusí být uznána. A navíc: reklamaci je potĜeba uplatnit co nejdĜív od objevení závady , neþekat až na konec zákonem dané dvouleté lhĤty. x Víš, co je ještČ dĤležité? PĜedstav si, že máš boty samé bláto… VČc k reklamaci pĜineseme vždy ĜádnČ vyþištČnou.
x
„A co když mi v prodejnČ Ĝeknou, že na boty mi dají záruku pĤl roku, protože dýl mi stejnČ nevydrží?“
To nemohou, protože spotĜebitelé, zákazníci mají svá práva, chrání je zákon. Nepostupovali by podle zákona o ochranČ spotĜebitele a ani podle obþanského zákoníku. x
A jak dopadne ten, kdo nedodržuje zákony? Vystavuje se trestnímu stíhání!
40
x
„Ale když jsme kupovali novou televizi, tatínkovi v prodejnČ Ĝekli, že mu dávají záruku 3 roky.“
To mĤžou. Záruþní doba je ze zákona nejménČ dva roky. Pokud si je prodejce a výrobce jist kvalitou svého výrobku, prodlouží u nČj i záruþní dobu. To musí ale vyznaþit v tzv. záruþním listČ. x
Co by podle tebe mČlo být na záruþním listČ uvedeno? PĜemýšlejte ve skupinČ a „vyplĖte“ záruþní list v pracovním sešitČ. (úkol þ. 1, str. 40)
x
„MnČ ale v obchodČ k botám žádný záruþní list nedali…“
To nevadí. K pĜípadné reklamaci staþí pĜedložit doklad o zakoupení zboží - úþtenku, paragon. Je to dokonce nejdĤležitČjší doklad. Nesmí na nČm chybČt název zboží, kdy jsi je koupil, razítko prodejny a podpis prodavaþe. Reklamovat mĤžeš zboží zakoupené kdekoli: v kamenném, internetovém obchodČ i na tržnici. Zákon platí stejnČ pro všechny. DĤležité je:
zásilkovém,
seznámit se s obchodními a reklamaþními podmínkami obchodu x
„My jsme jednou reklamovali vysavaþ a nechtČli nám ho pĜijmout k reklamaci, protože jsme ho nepĜinesli v krabici, v které jsme ho koupili.“
Na to nemČli právo. K vyĜízení reklamace není pĤvodní obal v žádném pĜípadČ nutností. Jen si pĜedstav, kolik byste už mČli doma obalĤ a krabic od všeho zboží, které jste kdy koupili!“ x
„Kamarádka si koupila ve slevČ pČkné kalhoty. Byly opravdu levné, jenom jim chybČl knoflík. Jenomže po tĜech mČsících se jí úplnČ rozpáraly švy a výšivka na pravé nohavici. Prodavaþka jí nechtČla reklamaci uznat, že byly kalhoty ve slevČ.“
Tak to vĤbec nemČla pravdu a kalhoty k reklamaci musí pĜijmout. Záruka se nevztahuje pouze na utržený knoflík, kvĤli kterému byly kalhoty ve slevČ. x
Víš, jak dlouho musíš þekat na vyĜízení reklamace?
LhĤta je 30 dnĤ od uplatnČní reklamace 41
x „Co když pĜijdu po mČsíci a ještČ to nebude vyĜízeno?“ Máš právo na vrácení penČz nebo výmČnu zboží. x
„A mĤžu si vybrat? Co když se mi boty, které mi nabídnou, nebudou líbit?“ MĤžeš. Prodejce ti musí vrátit peníze. x „Kdy mi musí peníze vrátit hned?“ Pokud zboží nejde opravit a nemĤžeš ho proto používat. x
„Podrážku mi zalepili, ale za pár týdnĤ se odlepila znovu. Zase zalepili a zase…To tam musím chodit „donekoneþna“?“
Ne. Pokud vadu sice odstraní, ale opakuje se, nebo se vyskytnou další závady (podrážka je sice zalepená, ale praskne), máš právo na vrácení penČz („tĜikrát a dost“) nebo na výmČnu zboží. x
JistČ.
„Naši si dali v celém bytČ vymČnit okna za plastová, ale v jednom pokoji okno nedovírá, táhne tam a dokonce zatéká. MĤžou i toto reklamovat?“
Reklamace se vztahuje i na poskytování služeb
TĜeba i kadeĜnických. „HodnČ ostĜíhané“ vlasy ti to sice nevrátí, ale… x
Zamyslete se ve skupinČ, jaké závady a nedostatky se mohou vyskytnout u služeb, a napište je do pracovního sešitu na str. 40. (úkol þ. 2)
x
„Dva roky záruky je docela dlouhá doba. Našel jsem ve skĜíni zapadlé chipsy. Naþal jsem je a vĤbec mi nechutnaly. PĤjdu je reklamovat…“
Zadrž! Dvouletá záruka platí jen u spotĜebního zboží. Chipsy jsou potravina, pro potraviny platí trochu jiná pravidla U nČkterých potravin je uvedeno spotĜebujte do….. a je tam nČjaké datum. x Co to asi znamená? Po tomto datu se zboží nesmí prodávat! Ani ve slevČ! NČkdy Ĝíkáme, že zboží je „prošlé“. x
Napadají tČ potraviny, které musí být takto oznaþeny?
42
Jsou to tĜeba jogurty, máslo a jiné mléþné výrobky, uzeniny…ěíkáme jim tzv. „mokré“ potraviny. U tzv. „suchých“ potravin – to jsou ty, které se tak rychle nekazí – musí být uvedeno: minimální trvanlivost do….. a zase je tam uvedeno datum. x
Jaké potraviny sem asi patĜí? Je to tĜeba mouka, sušenky, rýže, tČstoviny…
Po datu minimální trvanlivosti se sice smČjí prodávat, ale oddČlenČ od ostatního zboží a s oznaþením, že už uplynula doba minimální trvanlivosti. VČtšinou je také zlevnČné. Ale pozor! Kupuj jenom tolik, kolik staþíš sníst v krátké dobČ. Pár ušetĜených korun pĜece nestojí za zdravotní potíže nebo za to, že si nepochutnáš! x
„Mamka jednou koupila jogurty a doma zjistila, že mezi 10 jsou 2 prošlé. Moc se tehdy zlobila.“
V tomto pĜípadČ mohla jít zboží reklamovat, protože prodejce nedodržel zákon. Prodejci to na nás nČkdy opravdu „zkoušejí“ a mezi novČjší zboží pĜimíchávají to procházející. x
A jak je to s tČmi tvými chipsy? Mohl bys je jít reklamovat? PĜípadnČ kdy?
x
„V supermarketu rád nakupuju ovoce a zeleninu, ale tam jsem nikdy žádné oznaþení trvanlivosti nevidČl…“
To máš správný postĜeh. ýerstvá zelenina a ovoce, ale také tĜeba peþivo a sĤl nemusí mít žádné datum. x
Napadá tČ proþ? Koupil by sis „dobrovolnČ“ nahnilá jablka, povadlou mrkev, tvrdý chleba…?
x
Máš ty nebo tví rodiþe nČjakou zkušenost s reklamací zboží? Uveć je v pracovním sešitČ. (úkol þ. 3, str. 41)
Už víš, že spotĜebitel, zákazník si nemusí nechat „líbit“ všechno, má svá práva. NČkdy ale bohužel výrobek, který jsme koupili, neslouží tak, jak by mČl, a musíme reklamovat. A jdeme do obchodu… 43
HRA: RozdČlte se do dvojic – na prodavaþe a zákazníka a sehrajte scénky reklamace podle zadání na str. 42 v pracovním sešitČ. (úkol þ. 4)
K vyĜízení reklamace s sebou nepotĜebuješ do obchodu pĜinést jenom zboží, které chceš reklamovat, úþtenku a záruþní list. NezapomeĖ na slušné chování!
A jsme v cíli…
ZÁVċR Prošli jsme spoleþnČ trhem. Víš, kde mĤžeš nakupovat, dokážeš se orientovat v nabídce a poptávce zboží. Rozpoznáš výhodné nabídky a dovedeš je využívat. Vybíráš zboží nejen podle ceny, ale umíš si pĜedstavit, co všechno se v cenČ zboží odráží. Nenecháš se „napálit“ nČkterými cenovými praktikami prodejcĤ. Víš, že reklama mĤže být zajímavá, ale ne vždy úplnČ pravdivá. V pĜípadČ porušení práv spotĜebitele se umíš úþinnČ a slušnČ bránit, poradíš si s reklamací zboží. Umíš zkrátka nakupovat chytĜe, protože o nákupu pĜemýšlíš. A to je dobĜe. Pokud tČ þinnosti v naší uþebnici a pracovním sešitČ bavily a chceš se dozvČdČt nové informace ze svČta penČz a hospodaĜení s nimi, mĤžeš se s nimi seznámit v dalších publikacích pĜedmČtu finanþní hospodaĜení (napĜ. Rozpoþet, HospodaĜení domácnosti, Placení). UrþitČ nabyté zkušenosti v životČ využiješ. Protože jak už hodnČ dávno Ĝekl Ĝímský myslitel Seneca:
„ NEUÿÍŠ SE PRO ŠKOLU, ALE PRO ŽIVOT.“ 44
Shrnutí:
I. TRŽNÍ HOSPPODÁěSTVÍ TRH ZBOŽÍ: NABÍDKA: POPTÁVKA:
místo prodeje místo vzájemného pĤsobení nabídky a poptávky množství zboží, které prodávající dodají na trh za urþitou cenu množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za urþitou cenu
II. CENA CENA:
vyjádĜení hodnoty zboží v penČzích
TRŽNÍ CENA:
cena, za kterou se zboží na trhu prodává
III. REKLAMA REKLAMA:
upoutávka na zboží
KLAMAVÁ REKLAMA:
používá nepravdivé údaje o nabízeném zboží a službách
IV.PRÁVA SPOTěEBITELE ZÁRUýNÍ DOBA:
doba, po kterou prodejce ruþí za kvalitu výrobkĤ, které prodává
REKLAMACE:
uplatnČní práva spotĜebitele
Tematické celky předmětu finanční hospodaření: 1. peníze 2. ceny 3. rozpočet 4. hospodaření domácnosti 5. finanční trh 6. finanční produkty 7. placení 8. finanční plánování
Učební sada tematického celku rozpočet:
učebnice
pracovní sešit
metodická příručka
CD
