casina u Jiãína Krist na MATùJKOVÁ

mastr_03_12.qxd

14.6.2012

12:41

Stránka 159

S o u b o r n o v o v û k ˘ c h k v û t n í k Û z Va l d ‰ t e j n s k é h o casina u Jiãína Krist˘na MATùJKOVÁ A NOTACE: Obsahem

ãlánku je zhodnocení zahradního keramického souboru nalezeného v areálu Vald‰tejnova casina v Jiãínû. Cílem zpracování bylo posoudit, zda byla tato keramika souãástí pÛvodního vald‰tejnského inventáfie, nebo se jedná o vybavení mlad‰í, pofiízené za úãelem obnovení reprezentativní funkce objektÛ v 18. a 19. století. Pfiíspûvek se snaÏí otevfiít dosud v âechách málo diskutovanou problematiku zahradních nádob a zasadit jiãínské nálezy do ‰ir‰ího (evropského) kontextu.1

Jakkoli se archeologické poznání v oblasti novovûké keramiky v âechách za poslední desetiletí v˘raznû zlep‰ilo, pfiedstavuje nadále pomûrnû obsáhlou problematiku, v níÏ nûkterá témata zÛstávají stále nedotãená. Jedním z nich je i zahradní keramika, s níÏ se ponejvíce setkáváme v rámci souãasn˘ch revitalizací historick˘ch parkÛ i zahrad. Tato skuteãnost není tolik pfiekvapivá, uváÏíme-li, Ïe samotná zahradní archeologie nemá 2

v západní Evropû pfiíli‰ dlouhou historii. První zahradní archeologick˘ v˘zkum se odehrál sice uÏ roku 1930 (Kirby Hall, Northamptonshire, Velká Británie), jejich nárÛst lze v‰ak spatfiovat aÏ v prÛbûhu 80. a 90. let 20. století. Dnes se zaãíná prosazovat i v Evropû stfiední, v˘raznûji se pro3

filuje napfiíklad v sousedním Polsku.

V âechách se archeologie zahrad vzhledem ke své provázanosti s mlad‰ími obdobími novovûku dlouhodobû nacházela na okraji zájmu archeologÛ. V souãasnosti je v‰ak obor ãím dál ãastûji konfrontován s takzvan˘mi recentními situacemi, v dÛsledku ãehoÏ narÛstá i poãet v˘zkumÛ realizovan˘ch na terénu historick˘ch parkÛ a zahrad. Pozvolna se vytváfií suma poznatkÛ i metodolo-

■ Poznámky 1 âlánek byl zpracován v rámci grantu Grantové agentury âeské republiky ã. 404/09/2112 Architektura, urbanismus a krajinotvorba fr ˘dlantského panství Albrechta 1

z Vald‰tejna (1621–1634). 2 Za „kolébku“ zahradní archeologie je povaÏována Itálie, kde v˘zkumy tohoto zamûfiení probíhaly uÏ ve druhé polovinû 19. století. MORYSI¡SKI, Tadeusz. Archeologia

5538. Z polsk˘ch prací: LISOWSKA, Magdalena. Badania

Pokud není uvedeno jinak, je autorkou v‰ech fotografií

w procesie rewaloryzacji ogrodów : Trudne poczàtki. Wia-

w ogrodach zabytkowych. Kurier konserwatorski. 2010,

Krist˘na Matûjková, 2010.

domosci konser watorskie. 2006, ã. 19, s. 30. ISSN

ã. 7, s. 17–23. ISSN 0860-2395; MORYSI¡SKI, Tadeusz.

Obr. 1. Stockholm, Národní muzeum, David von Cöln,

0860-2395.

Przyczynek do badaƒ nad ceramicznymi pojemnikami u˝y-

pomeranãovník, okolo roku 1733, olej na plátnû. (Repro-

3 K historii zahradní archeologie napfiíklad JANâO, Milan.

wanymi w ogrodzie wilanowskim. Studia i materia∏y krajo-

foto Wanding, cit. v pozn. 29, s. 178)

Historické zahrady a parky a jejich obnova z pohledu za-

wego oÊrodka badaƒ i dokumentaci zabytków : Monu-

hradního archeologického v˘zkumu. Zprávy památkové

ment. 2005, ã. 2, s. 305–335. ISSN 1734-8447; pfiíp.

péãe. 2009, roã. 69, ã. 5, s. 358–370. ISSN 1210-

MORYSI¡SKI, T., cit. v pozn. 2.

Zprávy památkové péãe / roãník 72 / 2012 / ãíslo 3 / O B N O V Y PA M ÁT E K | K r i s t ˘ n a M AT ù J K O VÁ / S o u b o r n o v o v û k ˘ c h k v û t n í k Û z Va l d ‰ t e j n s k é h o c a s i n a u J i ã í n a

159

mastr_03_12.qxd

14.6.2012

12:41

Stránka 160

4

11

gie, nicménû komplexnûj‰í zpracování tématu

a v pfiilehlém dvofie fungovala ‰enkovna.

Do

6 CHYBOVÁ, Helena. KromûfiíÏ zmizelá a znovu objevená

zatím chybí. Do jisté mír y je tento stav ovlivnûn

stejného století klade historik J. Wagner i poÏár,

aneb Historie ukrytá pod dlaÏbou mûsta. KromûfiíÏ : Mu-

faktem, Ïe se daná problematika nachází na po-

kter ˘ mûl zachvátit budovy v roce 1768, a také

zeum KromûfiíÏska, 2009, s. 338–339. ISBN 978-80-

mezí nûkolika vûdních disciplín (dûjiny umûní, ar-

jejich následnou rekonstrukci pod vedením archi-

85945-52-2; KYBALOVÁ, Jana. Habánské fajánsové kvû-

chitektura, urbanismus, botanika, historie, ikono-

tekta Filipa Hegera (1734–1804). Zpráva o poÏá-

tináãe na zámku v Jindfiichovû Hradci. Památky a pfiíroda.

grafie) a ke kvalitnímu v˘stupu je zapotfiebí jejich

ru pak byla v dal‰ích zpracováních nekriticky pfie-

1979, ã. 3, s. 128–132. ISSN 013-9853.

vzájemná kooperace.

jímána, aniÏ by bylo prokázáno, zda má reáln˘

7 Napfiíklad GOTTLIEB, Jaromír. Textura krajiny v textufie

V˘zkumy v zahradních areálech ale nepfiiná‰ejí

základ.

12

Z dosud nabyt˘ch informací vypl˘vá, Ïe

vald‰tejnské urbanistiky. In FUâÍKOVÁ, Eli‰ka; âEPIâKA,

jen poznatky o pÛvodní architektufie (terasy, scho-

jmenovan˘ historik chybnû interpretoval získané

Ladislav (eds.). Vald‰tejn : Albrecht z Vald‰tejna, Inter ar-

di‰tû, altány), zastoupen˘ch druzích rostlin nebo

údaje, dÛsledkem ãehoÏ vznikl stále dobfie Ïiven˘

ma silent musae? Praha : Academia, 2007, s. 314. ISBN

umístûní nemovit˘ch památek (ohrazení, fontány,

m˘tus o poÏáru „loggie“.

978-80-200-1565-5.

grotty). Prostfiednictvím vyzdviÏen˘ch nálezÛ nás

Nicménû v posledních desetiletích zmiÀovaného

seznamují i se specifickou hmotnou kulturou za-

století zde nafiízením trauttmansdorffské vrchnosti

památek. 2003, sv. 1, s. 142. ISSN 1212-1487.

hrad. Krom umûleck˘ch památek (sochy) nebo

skuteãnû probíhaly úpravy (údaje k roku 1770,

9 MORÁVEK, Jan; WIRTH, Zdenûk. Vald‰tejnÛv Jiãín : Pfií-

pozÛstatkÛ venkovního mobiliáfie (laviãky) sem

1784, pozdûji 1789), které v letech 1790–1791

spûvek k dûjinám barokního stavitelství v âechách. Praha

patfií i v˘‰e zmiÀovaná zahradní keramika (kvûtní-

vyvrcholily pfiestavbou s˘pky do klasicistního slo-

: Jan ·tenc, 1946, s. 26 a 35.; ULIâN¯, P., cit. v pozn. 8,

5

ky, vázy). Specializované pfiíspûvky na toto téma 6

jsou v‰ak v âechách ojedinûlé a k vytvofiení uce-

13

hu.

Casino mûlo slouÏit jako s˘pka i roku 1811,

tuto funkci v‰ak patrnû pfiestalo plnit je‰tû pfied 14

8 ULIâN¯, Petr. Vald‰tejnovo casino u Jiãína. PrÛzkumy

s. 122 a 124. 10 WAGNER, Jaroslav. Vald‰tejnská loggie, její stavební

lenûj‰í pfiedstavy o vybavení zdej‰ích historick˘ch

polovinou 19. století.

Roku 1813 pob˘val v jeho

v˘voj a v˘znam v evropské architektufie. In Vald‰tejnská

zahrad nepostaãují. Z uveden˘ch dÛvodÛ je po-

narychlo upraven˘ch interiérech pfii své náv‰tûvû

loggie a komponovaná barokní krajina v okolí Jiãína.

chopitelné, Ïe pfiedkládan˘ ãlánek je ponûkud tá-

císafi Franti‰ek I.

Ve 30. letech 19. století se

Sborník referátÛ z vûdecké konference konané ve dnech

pav˘m, ale snad i pfiesto pfiínosn˘m pfiíspûvkem

v souvislosti se zam˘‰len˘mi reprezentaãními

6. – 8. bfiezna 1997 v Jiãínû. (Z âeského ráje a Podkrko-

15

16

do rodící se problematiky zahradní keramiky.

úãely areálu odehrály dal‰í pfiestavby.

Struãná historie objektu a okolnosti nálezu V první polovinû 17. století si jeden z nejmocnûj‰ích muÏÛ âeského království, vévoda Albrecht

StûÏejním

no‰í – supplementum 3.) Semily : Státní okresní archiv,

rokem v dûjinách casina se stal rok 1936, kdy do-

1997, s. 16. ISBN 80-901284-8-3. Vzhledem ke skuteã-

‰lo k odkoupení objektÛ mûstem Jiãín, v jehoÏ

nosti, Ïe J. Wagner neuvádí zdroj této informace, nelze ty-

vlastnictví se nacházejí i v souãasnosti. âásteãná

to údaje povaÏovat za zcela relevantní. Podle J. Morávka

obnova areálu probûhla uÏ v letech 1938–1940.

a Z. Wirtha budova loggie ve svém vnitfiku zÛstala nedo-

z Vald‰tejna (1583–1634), vybral za své rezidenã-

Poãínaje nov˘m tisíciletím vygradovala opako-

ní sídlo Jiãín – malé poddanské mûsto leÏící v se-

vaná potfieba rekonstrukce v fiadu dílãích i zá-

v pozn. 9, s. 42.

verov˘chodních âechách. Na první pohled se jeho

sadních úprav. Bûhem nich byl v roce 2004 ar-

11 Údaj k roku 1770. Viz MENCL, Jaroslav. Historická to-

volba mÛÏe zdát ponûkud nelogickou; novovûk˘ Ji-

cheoloÏkou E. Ulr ychovou pfievzat do muzejních

pografie mûsta Jiãína. Jiãín : Musejní spolek, 1949,

ãín nebyl mûstem nijak v˘jimeãn˘m. Spí‰e aÏ

sbírek Regionálního muzea v Jiãínû soubor

v poslední dobû byl jeho v˘bûr docenûn pfiede-

fragmentÛ novovûk˘ch nádob, kamnov˘ch kach-

sino? V˘sledky stavebnû historického prÛzkumu. In

v‰ím pro jeho v˘hody strategické i estetické. Za

lÛ a stfie‰ní kr ytiny, nacházející se v klenebních

GOTTLIEB, Jaromír (ed.). Vald‰tejnovo mûsto Jiãín, minu-

vévodovy vlády byla vedle rekonstrukce stávající-

zásypech nad v˘chodním kfiídlem dvora. Pfii vyklí-

lost – budoucnost : sborník referátÛ z konference konané

ho jiãínského zámku fie‰ena celá koncepce okolní

zení do‰lo k fragmentarizaci tehdy z velké ãásti

v Jiãínû 10. fiíjna 2001. V Jiãínû : Regionální muzeum

krajiny, pfiiãemÏ v její severov˘chodní ãásti bylo

celistv˘ch nádob, dovr‰ené pak jejich vyhazová-

a galerie, 2006, s. 63. ISBN 80-254-3951-8.

centrum mûsta propojeno lipovou alejí s komple-

ním z uveden˘ch prostor dolÛ na dvÛr. Ve zprávû

12 Rok 1768 se pfiitom do dûjin mûsta Jiãína vepsal

xem budov lidovû naz˘van˘m lodÏie (z italského

autorky se dále doãteme, Ïe soubor obsahoval

zvlá‰tû mohutn˘m poÏárem, kter˘ zniãil podstatnou ãást

loggia). Novûji publikovan˘ stavebnû-historick˘

keramiku z období vrcholného stfiedovûku a no-

mûsta vãetnû zámku. Skuteãnost, Ïe tuto událost Wag-

prÛzkum areálu pak pfiinesl pfiiléhavûj‰í oznaãení

vovûku (do roku 1813). Z nûho byly pfii pfievzetí

ner bezdÛvodnû datuje jiÏ o rok dfiíve, umocÀuje nedÛvûru

vytfiídûny zlomky nádob pocházející ze ZSO Ze-

v jeho zacházení s historick˘mi prameny. Srov. WAGNER,

První zmínka o zapoãetí prací pfiichází roku

bín. Na základû jakého klíãe tak bylo uãinûno,

Jaroslav. Jiãín. Praha : Odeon, 1979, s. 107; MORÁVEK,

1625. Samotná v˘stavba casina pak probíhala

uvedeno není. Autorka ze zpráv o rekonstrukci

J.; WIRTH, Z., cit. v pozn. 9, s. 56.

7

8

Vald‰tejnovo casino.

v letech 1627–1632 a nebyla nikdy dokonãena.

9

mûstsk˘ch bytÛ pfiedpokládá,

18

17

Ïe k uloÏení do-

konãená od roku 1634, viz MORÁVEK, J.; WIRTH, Z., cit.

s. 416; ULIâN¯, Petr. Jak mûlo vypadat Vald‰tejnovo ca-

13 ULIâN¯, P., cit. v pozn. 11, s. 58.

Po smr ti vévody Vald‰tejna roku 1634 nastalo

‰lo nûkdy v 50. letech 20. století, a uvádí, Ïe

14 MENCL, J., cit. v pozn. 11, s. 416 a 419; ULIâN¯, P.,

rozchvacování jeho majetkÛ, které se patrnû ne-

„vázy“, tvofiící vût‰inu fragmentÛ, byly zhotoveny

cit. v pozn. 8, s. 124.

vyhnulo ani areálu casina. V˘bava tamûj‰ích in-

u pfiíleÏitosti uÏ zmiÀované náv‰tûvy císafie Fran-

15 BÍLEK, Karol. Císafiská náv‰tûva (1813). In FRANCEK,

teriérÛ mûla b˘t odvezena do Hradce Králové.

10

Jindfiich (ed.). Jiãín : Brána do âeského ráje. Praha : Or-

Po zbytek 17. století se areál nacházel na okraji

bis, 1997, s. 16–17. ISBN 80-235-0097-X.

zájmu tehdej‰í vrchnosti a jednotlivé objekty zÛ-

■ Poznámky

16 V dochovaném soupisu interiérového vybavení z let

stávaly z vût‰í ãásti nevyuÏité. Tuto domnûnku se

4 Srov. NOVOTNÁ, GraÏyna. Zahradní archeologie – ná-

1839–1841 se uvádí pfiedev‰ím nábytek, ale také nádo-

zdá dotvrzovat i celková absence písemn˘ch

stroj poznání historick˘ch zahrad. Zahrada – park – kraji-

bí. O zahradní keramice nepadá zmínka. Viz MENCL, J.,

zpráv. Situace se jeví o nûco jasnûj‰í aÏ v 18. sto-

na. 2003, roã. 13, s. 18–19. ISSN 1211-1678; JANâO,

cit. v pozn. 11, s. 419.

letí, kdy se casino stává souãástí majetku Trautt-

M., cit. v pozn. 3.

17 Soubor je uloÏen pod inv. ã. 8804-8810 a 9175-9218.

mansdor ffÛ. Vrchní patra objektu zaujala s˘pka

5 MORYSI¡SKI, T., cit. v pozn. 2, s. 36.

18 Eva Ulrychová – osobní sdûlení, duben 2011.

160


mastr_03_12.qxd

14.6.2012

12:41

Stránka 161

2.a

2.b

2.c

Obr. 2a. Jiãín, areál Vald‰tejnova casina, dochované torzo nádoby. Obr. 2b. Jiãín, areál Vald‰tejnova casina, dochované torzo nádoby, detail. Obr. 2c. Jiãín, areál Vald‰tejnova casina, dochované torzo nádoby. Obr. 3. Jiãín, areál Vald‰tejnova casina, okrajová profilace nádob. 3

19

V letech 2005 a 2007

kaÏdé pfiedstavuje sv˘m v˘zdobn˘m zpracováním

fragmentÛ pohybuje kolem 28 cm. Ucha nádob

probûhl v areálu také archeologick˘ a stavebnû-

originál. Zbytek souboru tvofií rÛzné velikostní ka-

jsou vût‰inou masivnûj‰í, plasticky ãlenûná Ïeb-

historick˘ prÛzkum, bûhem nûhoÏ se podafiilo

tegorie zlomkÛ i celistvûj‰ích fragmentÛ. Zastou-

rováním/kanelováním a zdobená. Na nûkter ˘ch

ti‰ka I. v roce 1813.

2

zdokumentovat zaniklé konstrukce nûkter ˘ch

peny jsou v‰echny tfii kategorie (1 = < 9 cm , 2 =

exempláfiích se objevují v podobû drobn˘ch

vald‰tejnsk˘ch staveb. Podle publikovan˘ch

9–36 cm2, 3 = > 36 cm2), oproti bûÏné kuchyÀské

prstencovit˘ch oãek.

zpráv nebyly vyzdviÏeny Ïádné zlomky, které by-

a stolní keramice má zde v‰ak vût‰í podíl katego-

Po bliÏ‰ím seznámení s materiálem mÛÏeme

rie 3, a to pfiedev‰ím díky celkov˘m rozmûrÛm ná-

nádoby rozdûlit do dvou skupin. Skupina ã. 1

dob i síle jejich stfiepu (5–8 mm ve svrchních par-

(obr. 3) se vyznaãuje svûtle okrovou barvou stfie-

tiích).

pu, nûkdy mírnû zabarvenou dorÛÏova. Barva je

chom mohli ztotoÏnit se zahradní keramikou.

20

Rozbor a vyhodnocení keramického souboru Hned na úvod je tfieba fiíci, Ïe soubor nebyl zpra-

Morfologie nádob je pomûrnû jednotná a kopí-

obvykle stejná na povrchu i na lomu, pouze v sil-

cováván jako celek, neboÈ vzhledem k nejasn˘m

ruje v podstatû do dne‰ních dnÛ uÏívan˘ typ za-

nostûnn˘ch partiích (zvlá‰tû u dna) nedo‰lo k úpl-

nálezov˘m okolnostem a jeho kontaminaci subre-

hradních kvûtníkÛ. Masivní dutá odsazená noha,

centní pfiímûsí (porcelán, kameninové potrubí, bûl-

na jejímÏ spodku jsou produkãní stopy naznaãující

nina) se takov˘ postup nezdál smyslupln˘. Pfied-

odfiezávání nádoby z kruhu, je opatfiena nûkolika

■ Poznámky

mûtem pfiedkládaného zpracování se proto staly

drenáÏními otvory usnadÀujícími odtok pfiebyteã-

19 ULRYCHOVÁ, Eva. Archeologické nálezy získané mu-

pouze zmiÀované „vázy“, respektive fragmenty ob-

né vody. Zhruba v jedné tfietinû celkové v˘‰ky na-

zeem v Jiãínû v roce 2004. Zpravodaj muzea v Hradci Krá-

jemn˘ch reliéfnû zdoben˘ch nádob. Aãkoli se patr-

sedá na nohu samotné tûlo nádoby, jehoÏ maxi-

lové. 2005, roã. 31, s. 22. ISBN 80-85031-62-0.

nû nenacházely v místû svého pÛvodního uloÏení,

mální v˘duÈ se nachází v horní ãásti. Hrdlo je

20 KA·PAR, Vojtûch; POLCAR, David; ULIâN¯, Petr. Ar-

je pravdûpodobné, Ïe jejich urãení bylo zam˘‰leno

obvykle tvofieno jednoduch˘m projmut˘m pásem

cheologick˘ a stavebnû historick˘ prÛzkum barokní Vald-

právû pro areál, v jehoÏ kontextu byly nalezeny.

nasedajícím pfiímo pod okrajem. Okraj není nijak

‰tejnské zahrady Libosad u Jiãína. Zprávy âeské archeo-

Îádná z nádob se nedochovala v úplnosti. Nej-

sloÏitû profilovan˘, lze ho oznaãit jako jednoduch˘

logické spoleãnosti. 2009, Supplementum 75, s. 36–37.

kompletnûj‰í jsou tfii torza (obr. 1a, b, c), z nichÏ

ovalen˘ (obr. 2). Jeho prÛmûr se u zmûfiiteln˘ch

ISSN 1211-992X.


161

mastr_03_12.qxd

14.6.2012

12:41

Stránka 162

pro uÏití kolku nebo razidla se zformovan˘m negativem, kter˘ staãilo otisknout do povrchu je‰tû nevypálené nádoby.

21

PÛsobivost plastick˘ch prvkÛ zvlá‰È podtrhuje i vícebarevná glazura. Aplikace nástfiepí nebyla zji‰tûna, ale po porovnání odstínÛ polev se zabarvením samotného stfiepu se zdá nepotfiebná. Ke keramice svûtlého stfiepu, oznaãené zde jako skupina ã. 1, se váÏí svûtlej‰í i tmav‰í odstíny. Na skupinû ã. 2 se více uplatnily syté tóny hnûd˘ch glazur, u nûkter˘ch zlomkÛ pak lesklá krycí glazura tmavû hnûd˘ch syt˘ch tónÛ (obr. 1c). U v‰ech jedincÛ pokr˘vá glazura celistvû pouze vnûj‰í po-

4

vrch nádoby, uvnitfi se objevují buì jen drobné záteky, nebo se poleva omezuje na nûkolik centimetrÛ pod okrajem. Tento aspekt dokládá primárnû estetick˘ úãel glazury stejnû jako spí‰e dekorativní funkci nádob. Oproti plastické v˘zdobû byly ryté motivy uplatnûny v men‰í mífie a soustfiedí se hlavnû na podhrdlí. Zastoupena je mfiíÏka, ‰ikmá ‰rafura, opakující se „V“ motiv nebo drobné dÛlky. Efekt ryté v˘zdoby je v nûkter˘ch pfiípadech zv˘raznûn uplatnûním odli‰nû barevné gla5

zury v rámci jednotliv˘ch polí (obr. 5). Pozornost si zaslouÏí v˘‰e naznaãovaná otázka funkce tûchto nádob. UÏ pfii prvním ohledání

Obr. 4. Jiãín, areál Vald‰tejnova casina, detail stfiepu sku-

jejich vzniku. Na základû v˘zdobn˘ch motivÛ je

souboru se zjistilo, Ïe popisované zlomky nepatfií

piny 1, vnitfiní strana.

moÏné vydûlit tfii skupiny nádob. Pro první z nich

vázám, pfiinejmen‰ím ne ve smyslu, v jakém chá-

Obr. 5. Jiãín, areál Vald‰tejnova casina, detail stfiepu sku-

je charakteristická reliéfní v˘zdoba a uÏití pouze

peme tento pojem v souãasnosti. Z dne‰ního po-

piny 2, vnitfiní strana.

jedné glazury (obr. 1c). Pro druhou naopak kom-

hledu bychom tyto nádoby oznaãili nejspí‰e za

binace nûkolika rÛznobarevn˘ch glazur, pfiiãemÏ

kvûtináãe nebo kvûtníky, aãkoli ani tento termín

nému probarvení stfiepu. V tûchto místech je lom

reliéfy jsou upozadûny (obr. 1b). U tfietí skupiny

není zcela pfiesn˘. Pokud bychom je chtûli pojme-

uprostfied zbarven˘ do‰eda, nebo je zde patrná

do‰ly uplatnûní stejnou mûrou jak glazury nûkoli-

novat v souladu s jejich funkcí, nejv˘stiÏnûj‰ím

ménû slinutá ohraniãená vrstva. Makroskopicky

ka barev, tak prvky reliéfní (obr. 1a). Právû v˘raz-

oznaãením by byl „obal na kvûtináã“.

lze stfiep oznaãit za pomûrnû dobfie slinut˘. Jeho

nost reliéfní v˘zdoby nádob zaujme v ãeském pro-

v‰ak setkáme s pojmy vázovit˘ nebo také ozdob-

barva signalizuje, Ïe v˘pal probíhal za pfiístupu

stfiedí na první pohled. Plasticky ztvárnûné motivy

n˘ kvûtináã, praktiãnost zdÛrazÀuje napfiíklad po-

vzduchu. Ostfiivo vystupuje ojedinûle na povrch

(tváfie putti, lví masky, atlanti, okfiídlené hlavy an-

jmenování kvûtináã pfienosn˘.

(zrnka do 0,5 mm), ale jeho minimální hrubost

dûlÛ) jsou rozmístûné na v˘duti i na spodku duté

né prameny naopak dokládají uÏití právû termínu

svûdãí o kvalitním zpracování hrnãífiské hmoty.

nohy. Vût‰inou tvofií medailony, v nûkter ˘ch pfií-

váza,

I u ménû zastoupené skupiny ã. 2 (obr. 4) do-

padech zdÛraznûné orámováním. Tyto prvky byly

jmu hrnec, rozli‰eného pfiípadnû na vostr ˘ (tedy

kládá zbarvení stfiepu oxidaãní v˘pal. Barva je

vytvofieny zvlá‰È a na tûlo nádoby byly dolepeny

reÏn˘) nebo polévan˘.

oranÏová aÏ cihlovû ãervená. Toto zabarvení mÛÏe

je‰tû pfied v˘palem. V místech, kam mûly b˘t pfii-

Pro zafiazení nádob do kategorie zahradní kera-

b˘t zpÛsobeno v˘raznûj‰ím zastoupením slouãe-

lepeny, byl povrch nádoby zdrsnûn rytou ‰rafurou

miky svûdãí v prvé fiadû zhruba centimetrové

nin Ïeleza v hrnãífiské hmotû. Stfiep je opût po-

usnadÀující jejich pfiichycení.

otvor y, vyskytující se na nûkter ˘ch exempláfiích

23

24

22

Spí‰e se

Dostupné písem-

ale zároveÀ také znaãnû pov‰echného po25

mûrnû dobfie slinut˘, pfiímûs je na povrchu spí‰e

Podobnost jednotliv˘ch reliéfÛ dokládá pouÏití

nepatrná, na lomu se ojedinûle vyskytnou krystal-

negativní formy – kadlubu, do kterého byla hrnãífi-

ky kfiemene aÏ do velikosti 3 mm. Obecnû lze

ská hmota vtlaãena. S nejvût‰í pravdûpodobnos-

■ Poznámky

konstatovat, Ïe ani jeden druh v˘‰e popsaného

tí tak mÛÏeme poãítat s tím, Ïe nádoby byly dílem

21 Srov. HAZLBAUER, Zdenûk; VOLF, Petr. Ranû barokní

materiálu nijak nevyboãuje ze standardÛ bûÏné

dvou fiemeslníkÛ – hrnãífie a fiezbáfie (?). Velikost

hrnãífiské formiãky z Nového Stra‰ecí a zpÛsoby jejich

novovûké hrnãiny.

kadlubÛ je patrnû srovnatelná s negativními for-

pouÏití. Památky stfiedních âech. 1993, roã. 7, ã. 1,

Jakkoli materiál pÛsobí pomûrnû bûÏn˘m do-

mami pouÏívan˘mi na kamnové kachle, vzhledem

s. 24–26. ISSN 0862-1586.

jmem, v˘zdoba nádob je naopak fiadí nad rámec

k v˘‰ce nûkter˘ch prvkÛ (kupfiíkladu lvích maska-

22 Tento v˘raz koresponduje s polsk˘m termínem „pojem-

zmiÀovaného v˘robního standardu. Doposud se

ronÛ) ale musely b˘t ponûkud hlub‰í. Jin˘ v˘robní

niki kwiatowe“. Viz MORYSI¡SKI, T., cit. v pozn. 3, s. 332.

také nepodafiilo najít patfiiãnou analogii, která by

postup byl zfiejmû uplatnûn pfii aplikaci takzva-

23 CHYBOVÁ, H., cit. v pozn. 6, s. 338–339.

osvûtlila provenienci nebo konkretizovala dobu

n˘ch malin (obr. 8). Nehlubok˘ reliéf svûdãí spí‰e


162


mastr_03_12.qxd

14.6.2012

12:41

Stránka 163

6

Obr. 6. Jiãín, areál Vald‰tejnova casina, ukázka reliéfní

kvûtníku udrÏela. Tento problém byl ov‰em bûÏn˘

byl zatím nalezen analogick˘ materiál. Tato okol-

v˘zdoby kvûtníkÛ. Lví maska (vlevo), okfiídlená hlava an-

a vzhledem k povaze materiálu nebylo snadné ho

nost ponûkud znesnadÀuje snahu o zpfiesnûní da-

dûla a „malinov˘“ dekor. (Foto 2011)

28

Funkce uch a v˘ãnûlkÛ tak spoãíva-

tování a jejich zafiazení do historického kontextu

la spí‰e ve snaz‰ím uchopení celého tûla nádoby

eliminovat.

celého areálu. Jedinou moÏnost v tomto smûru

a souãasnû byla nepopiratelnû prvkem v˘zdob-

poskytuje rozbor v˘zdobn˘ch prvkÛ a vysledování

v místû duté nohy. Pfii umístûní v interiéru by nut-

n˘m. Z uveden˘ch skuteãností vypl˘vá, Ïe jiãínské

nû musely b˘t opatfieny je‰tû miskou na pfiípad-

kvûtníky mÛÏeme zafiadit do kategorie luxusnûj-

■ Poznámky

nou odtékající vodu, coÏ se vzhledem k v˘zdobû

‰ích mobilních zahradních nádob, jaké se pouÏí-

25 S tímto oznaãením se setkáme v zahradním inventáfii

aplikované i na spodní par tie noh nádob nezdá

valy napfi. k pûstování citrusov˘ch plodÛ (obr. 7).

Viléma Kinského, zavraÏdûného r. 1634 spoleãnû s Vald-

pravdûpodobné. Bohatost estetick˘ch prvkÛ na

Zlomky kvûtníkÛ nedoprovázely Ïádné fragmen29

‰tejnem. „Hrnce“ slouÏily patrnû k sázení pomeranãovní-

vnûj‰ím povrchu spolu s reÏn˘m vnitfikem pak do-

ty bûÏnûj‰ích kvûtináãÛ,

coÏ je vzhledem k jejich

kÛ a citroníkÛ. Viz ULIâN¯, Petr. Zahrady Albrechta z Vald-

kládají, Ïe rostliny do kvûtníkÛ nemûly b˘t patrnû

neobvyklému zpÛsobu uloÏení pochopitelné. Po-

‰tejna : Nové poznatky. Zprávy památkové péãe. 2011,

vsazovány pfiímo, ale je‰tû ve vlastním (dfievû-

mineme-li fakt, Ïe stav mohl b˘t zkreslen celkovû

roã. 71, ã. 1, s. 23. ISSN 1210-5538.

ném nebo keramickém?) kvûtináãi. Tyto nádoby

nejasn˘m nálezov˘m kontextem. Kvûtináãe, které

26 CHYBOVÁ, H., cit. v pozn. 6, s. 334; MORYSI¡SKI, T.,

pak byly v rámci zahrad umisÈovány spí‰e do je-

dosud postrádají v na‰em prostfiedí srovnateln˘

cit. v pozn. 3, s. 322 a 332.

jich reprezentativnûj‰ích ãástí, a to buì na zem

ekvivalent, mohly b˘t vyrobeny na objednávku je‰-

27 Tomuto úãelu snad mûl slouÏit suterén casina, kde

podél cest, nebo na urãité architektonické ãlánky

tû v prÛbûhu stavby casina, tedy dfiíve, neÏ do‰lo

bylo pfii SHP odhaleno krbové topeni‰tû. Viz ULIâN¯, P.,

(v˘klenky, balustrády, sokly), jak dokládá dobová

k fie‰ení konkrétní skladby vzácn˘ch rostlin nebo

cit. v pozn. 8, s. 126.

ikonografie (obr. 6).

26

záhonÛ.

30

Tento pfiedpoklad se nezdá nepravdû-

28 Více k tomu: MORYSI¡SKI, T., cit. v pozn. 3, s. 311.

Pfiedností takov˘chto kvûtníkÛ byla jejich mobil-

podobn˘, kdyÏ víme, Ïe interiérové doplÀky byly ob-

29 CoÏ je u podobn˘ch souborÛ zahradní keramiky obvy-

nost. Z dochovan˘ch písemn˘ch zpráv víme, Ïe se

jednávány do vévodou zfiizovan˘ch staveb je‰tû

klé: CHYBOVÁ, H., cit. v pozn. 6, s. 334; MORYSI¡SKI,

ve ‰lechtick˘ch zahradách období novovûku vy-

pfied jejich dokonãením.

ZaráÏející by v tomto

T., cit. v pozn. 3, s. 331; WANDLING, Walter. Die Überp-

skytovaly rÛzné exotické rostliny a kefie, které by-

ohledu byla jen absence adekvátního záznamu

rüfung eines Stichs. In Ein Hauch von Gold : Pomeranzen

lo vzhledem ke zdej‰ím klimatick˘m podmínkám

v dochovan˘ch písemn˘ch pramenech, které se ji-

und Gar tenkunst in Passauerland. Passau : Schnell &

nak vyznaãují pomûrnû velkou podrobností.

Steiner, 2005, s. 45–53. ISBN 3-7954-1754-6.

potfieba zazimovat.

27

Jejich pfienesení do vytápû-

31

n˘ch skleníkÛ ãi takzvan˘ch oranÏerií mûla usnad-

Jiãínské kvûtníky se bohuÏel nepodobají Ïád-

Àovat rÛznû utváfiená ucha. U vût‰iny jiãínsk˘ch

nému z dosud znám˘ch exempláfiÛ zahradních

Víme, Ïe r. 1630 se parter osazoval zelení a bylo dodá-

exempláfiÛ lze pochybovat, Ïe by ucha tíhu plného

nádob u nás a ani v zahraniãních publikacích ne-

no dfievo na stavbu „hnojníku k zasívání jarních semen“.

30 O záhonech pfiíli‰ dochovan˘ch informací nemáme.


163

mastr_03_12.qxd

14.6.2012

12:41

Stránka 164

7

8

Obr. 7. Abraham Boss, detail umístûní zahradní vázy,

podle star‰í pfiedlohy Petra Candida (1548–1628)

17. století, litografie. (Reprofoto Morysinski, cit. v pozn. 3,

kolem roku 1750.

s. 322)

dû motivem populárním, hojnû se vyskytují na jiÏ

31 WIRTH, Zdenûk. Vald‰tejn a souãasné umûní. In

Obr. 8. Jiãín, areál Vald‰tejnova casina, fragment jedné

zmiÀovan˘ch nûmeck˘ch kameninách 16. století,

H¯SEK, Miloslav (et al.) Doba bûlohorská a Albrecht

z nádob zdobené rÛznobarevn˘mi glazurami a vklesl˘mi

ãasto rovnûÏ v kombinaci s okfiídlen˘mi andûly. Ve

z Vald‰tejna. Praha : V˘bor v˘stavy Albrecht z Vald‰tejna

medailony.

stejném období se s nimi setkáme i v produkci

a doba bûlohorská, 1934, s. 178.

35

Lví maskarony byly v prvé fia-

hrnãífisk˘ch dílen rakousk˘ch.

36

hradu z r. 1629, v nûmÏ ale exotické rostliny nefigurují. Viz ULIâN¯, P., cit. v pozn. 25, s. 21.

Dataci nám neu-

32 GAIMSTER, David. The German Stoneware : Archaeology

jejich uplatnûní v ‰ir‰ích souvislostech evropské-

jasní ani bliÏ‰í prÛzkum glazury. Vût‰ina uplatnû-

and Cultural History. London : British Museum, 1997,

ho prostfiedí. Aãkoli s plastickou v˘zdobou nale-

n˘ch polev byla bûÏná v prÛbûhu celého 16. sto-

s. 143–148. ISBN 0714105716; VA¤EKA, Pavel. Keramika

pováním reliéfÛ se v ãesk˘ch zemích setkáme uÏ

letí, mlad‰í dojem navozuje snad jen uÏití syté

pozdního stfiedovûku aÏ poãátku novovûku z areálu b˘val˘ch

od stfiedovûku, její pÛvod je tfieba hledat spí‰e za

lesklej‰í glazury tmavû hnûdé barvy, kterou v ães-

kasáren Jifiího z Podûbrad na námûstí Republiky v Praze 1 :

jejich hranicemi. Za inspiraãní zdroj b˘vá povaÏo-

kém prostfiedí spojujeme spí‰e s pokroãilej‰ím

Zji‰Èovací v˘zkum v letech 1998–1999. Archaeologica Pra-

vána zvlá‰tû nûmecká (por˘nská) kamenina, u níÏ

obdobím novovûku (17.–18. století). Ani tento

gensia. 2002, roã. 16, s. 283. ISSN 0323-1267.

dekorace tímto v˘zdobn˘m prvkem dosáhla svého

pfiedpoklad v‰ak neobstojí ve srovnání s nûkter˘-

33 BLÁHA, Josef; SEDLÁâKOVÁ, Hedvika. Slavnostní ke-

vrcholu. Zatímco v tamûj‰ím prostfiedí zaÏila apli-

mi novû analyzovan˘mi soubory z areálu PraÏské-

ramika. In SEDLÁâKOVÁ, Hedvika (ed.). Renesanãní Olo-

kace reliéfÛ nejvût‰í rozkvût v prÛbûhu 16. stole-

ho hradu. Ukazuje se, Ïe nádoby s totoÏnou gla-

mouc v archeologick˘ch nálezech : Sklo, slavnostní kera-

tí, u nás se markantnûji projevuje aÏ ve století ná-

zurou jsou v tamûj‰ích kontextech datovány jiÏ na

mika a kachle: Archeologické v˘zkumy Památkového

32

sledujícím.

Vût‰inou se – na rozdíl od relativnû

masivní v˘zdoby jiãínsk˘ch kvûtníkÛ – setkáme

pfielom 16. a 17. století.

37

·ir‰í moÏnosti srovnání poskytuje naopak rytá

ústavu v Olomouci 1973–1976. Olomouc : Památkov˘ ústav Olomouc, 1998, s. 17. ISBN 80-902104-3-0.

s drobnûj‰ími motivy (v podobû stylizovan˘ch

v˘zdoba. Motiv opakujících se V (vlãí zuby) na

34 Srovnej napfiíklad BRYCH, Vladimír; STEHLÍKOVÁ, Da-

rostlinn˘ch ornamentÛ, heraldick˘ch znakÛ nebo

podhrdlí lze dohledat kupfiíkladu na polychrom-

na; ÎEGKLITZ, Jaromír. PraÏské kachle doby gotické

ních dÏbánech s plastick˘mi medailony vyrábû-

a renesanãní : Katalog v˘stavy. Praha : Národní muzeum,

n˘ch patrnû v zahraniãí (Rakousko?) na pfielomu

1990, s. 145–147. ISBN 80-7036-175-1.

s tematikou náboÏenskou),

33

coÏ je v‰ak vzhle-

dem k velikosti nádob pochopitelné. Vût‰inu reliéfních prvkÛ na kvûtináãích mÛÏe-

16. a 17. století. Konkrétnû exempláfi z Jindfii‰-

35 JANOWITZ, Esther. Garten Kunst Museum : Schloss

me oznaãit za renesanãní, rámcovû se vyskytující

ské ulice ãp. 966/2 v Praze (s motivem ukfiiÏo-

Fantaisie. München : Bayerische Verwaltung der staatli-

v prÛbûhu 16.–17. století. Pro srovnání lze pouÏít

vání Krista a ·likovsk˘m erbovním znamením)

chen Schlösser, Gar ten und Seen, 2000, s. 33. ISBN

motivy reliéfnû zdoben˘ch komorov˘ch kachlÛ

má jednotlivá trojúhelníková pole na podhrdlí ba-

3-932982-38-X.

34

Pro stejné zafiazení vypovídá

revnû odli‰ena a v˘duÈ zdobí drobné malinovité

36 Srov. HORSCHIK, Josef. Steinzeug 15. bis 19. Jahrhun-

i pfiítomnost vklesl˘ch medailonÛ, tvofiících buì

nálepy (obr. 10). Podobnû je tomu i u rudolfín-

dert : Von Bürgel bis Muskau. Dresden : Verl. der Kunst,

samostatn˘ v˘zdobn˘ prvek (odli‰en˘ jinou bar-

ského dÏbánu z odpadní jímky R na PraÏském

1978, s. 110–117. ISBN 3364002088; VON MOLTHEIN,

z ãesk˘ch sbírek.

vou glazury), nebo rámujících jednotlivé reliéfy.

Alfred. Der Hafner Keramik der Renaissance ob der Enns

Motiv lva, jehoÏ obliba je v rámci vald‰tejnsk˘ch

und Salzburg. Wien : Kommisionsverl. von Gilhofer & Ran-

památek evidentní (napfiíklad v˘zdoba Vald‰tejn-

■ Poznámky

chburg, 1906, tab. XI, XV.

ského paláce), nepfiedstavuje prvek natolik urãují-

K tomu: ULIâN¯, Petr. Zahrada Vald‰tejnova casina u Jiãí-

37 VA¤EKA, P., cit. v pozn. 32, s. 286–287; BLAÎKOVÁ,

cí, abychom ho jednoznaãnû mohli spojit s vévo-

na. In FUâÍKOVÁ, Eli‰ka; âEPIâKA, Ladislav (eds.). Alb-

Gabriela. Hmotná kultura PraÏského hradu raného novovû-

dou Albrechtem. Dokladem budiÏ napfiíklad

recht z Vald‰tejna : Inter arma silent musae? Praha : Aca-

ku ve svûtle archeologick˘ch nálezÛ. Praha, 2011. Diser-

kvûtník vyobrazen˘ na mûdir ytinû J. A. Zimmer-

demia, 2007, s. 240. ISBN 978-80-200-1565-5. Mimoto

taãní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav

manna (z cyklu 12 Monaten – Mai), vytvofiené

se dochoval soupis stromÛ a kefiÛ zakoupen˘ch pro za-

pro pravûk a ranou dobu dûjinnou, 28-02-2011, s. 195.

164


mastr_03_12.qxd

14.6.2012

12:42

Stránka 165

9

10

Obr. 9. Praha, námûstí Republiky, kvûtináã vyzdviÏen˘

n˘ch jedincÛ lze spatfiovat v prÛbûhu 17. století,

objektÛ samozfiejmostí a Ïe nebude docházet

bûhem archeologického v˘zkumu. (Foto J. Îegklitz, 2010)

v 18. století se s nimi bûÏnû setkáme v zahra-

k niãení dokladÛ hmotné kultury novovûku, které

Obr. 10. Praha, Jindfii‰ská ulice 966/II, detail dÏbánu

dách po celé Evropû.

z v˘zkumu ã.1974/39 NPÚ v Praze. (Foto 2011)

hradû.

38

43

se v˘znamnou mûrou podílejí na dokreslení na‰í

Závûrem lze konstatovat, Ïe i pfies poãáteãní

pfiedstavy o zpÛsobu Ïivota v˘znamné osobnosti

pochybnosti, zpÛsobené v prvé fiadû unikátností

na‰ich dûjin, jakou Albrecht z Vald‰tejna bezpo-

nádob v ãeském prostfiedí, je moÏné pfiijmout je-

chyby byl.

Vhodnûj‰í paralelu v‰ak pfiedstavuje

jich ãasové zafiazení do doby Albrechta z Vald-

kvûtník z v˘zkumu na námûstí Republiky, jehoÏ

‰tejna, respektive do období pfied polovinou 17.

okrajová profilace spolu s r ytou v˘zdobou na

století. Îádn˘ z argumentÛ, kter ˘ by potvrzoval

podhrdlí je totoÏná s nûkter ˘mi exempláfii jiãín-

jejich mlad‰í dataci, se neukázal b˘t natolik prÛ-

sk˘mi (obr. 9). Tento kvûtník pochází z vrstvy za-

kazn˘m, abychom jejich pfiítomnost v areálu casi-

hrnující pomûrnû ‰irok˘ ãasov˘ horizont, nicmé-

na mohli spojovat s rekonstrukcí za Trauttmans-

nû zásadní je, Ïe její datace nepfiekraãuje

dor f fÛ, nebo dokonce s náv‰tûvou císafie

polovinu 17. století.

39

Profilace okrajÛ u kvûtiná-

Franti‰ka I. roku 1813.

44

Navíc v kontextu celé-

ãÛ není nijak urãující. Ovalen˘ okraj je bûÏn˘ jiÏ

ho Vald‰tejnova zam˘‰leného díla se pfiítomnost

od stfiedovûku a horní hranice jeho uÏití není

pro na‰e prostfiedí atypick˘ch kvûtníkÛ nezdá ne-

konkrétnû vymezena. Pro svou jednoduchost byl

pravdûpodobná.

tento typ velmi populární v prÛbûhu celého novo-

Pfiíklad jiãínsk˘ch kvûtníkÛ ilustruje stav bádá-

vûku. Marnou se jeví i snaha posuzovat stáfií ná-

ní nad novovûkou keramikou u nás. Nedostateã-

■ Poznámky

dob podle jejich celkové mor fologie. Jak uÏ bylo

ná pramenná základna vytváfií prostor pro rychlé

38 BLÁHA, J.; SEDLÁâKOVÁ, H., cit. v pozn. 33, s. 16; jin-

pfiedesláno – stejn˘ tvar kvûtníkÛ, spojující

soudy, k jak˘m na poãátku patfiilo i zafiazení ná-

de napfiíklad VON MOLTHEIN, A., cit. v pozn. 35, s. 7

funkãnost s dekorativností, lze najít v 18., a do-

dob do pokroãilého novovûku. AÏ ‰ir‰í oborová

a tab. III; BLAÎKOVÁ, G., cit. v pozn. 36, s. 140.

spolupráce umoÏnila s vût‰í jistotou nádoby da-

39 Jaromír Îegklitz – osobní sdûlení, listopad 2011.

tovat a souãasnû uznat i jejich nepopiratelnou

40 REINEKING-VON BOCK, Gisela. Steinzeug. Köln : Kunst-

konce i v 19. století.

40

Ohlednû provenience jiãínsk˘ch exempláfiÛ ne-

45

panuje prozatím shoda, pfiiãemÏ právû tento

hodnotu historickou.

aspekt by datování nepochybnû napomohl. Z do-

kvûtníkÛ je ãasnûj‰í a potvrzuje tak jejich více

ISBN 9783897901681.

chovan˘ch písemn˘ch pramenÛ víme, Ïe vût‰ina

neÏ pravdûpodobnou spojitost s v˘stavbou casi-

41 WIRTH, Z., cit. v pozn. 31, s. 179.

vybavení urãeného pro vévodovy rezidence pochá-

na vévodou Vald‰tejnem, dokládá urãitou v˘ji-

42 CHYBOVÁ, Helena. Pfiíspûvek archeologie k poznání

zela ze zahraniãí a „i potfieba keramick˘ch servisÛ

meãnost celého areálu v rámci území âech. Do

zaniklé podoby holandské ãásti Kvûtné zahrady v Kromû-

41

O pÛvodu kvûtníkÛ v‰ak

budoucna pak bude mít nezanedbateln˘ v˘znam

fiíÏi. Zprávy památkové péãe. 2008, roã. 68, ã. 4, s. 292.

tato skuteãnost nic urãitûj‰ího nevypovídá. Z do-

pfii jeho pfiípadné rekonstrukci. BohuÏel otázka

ISSN 1210-5538.

sud analyzovan˘ch souborÛ u nás i v zahraniãí vy-

provenience kvûtníkÛ zÛstává stále nezodpovûze-


pl˘vá, Ïe ãást v˘roby zahradní keramiky pokr yla

ná. Jak ukazují blízké analogie v˘zdobn˘ch moti-

44 Podle J. Mencla byla navíc náv‰tûva císafie ohlá‰ena

místní produkce. Zpravidla se jednalo o kusy bûÏ-

vÛ, bude tfieba se zamûfiit i na produkci dílen za-

aÏ krátce pfied samotn˘m pfiíjezdem, takÏe je otázka, na-

nûj‰í, aãkoli (jak se podafiilo zjistit pfii v˘zkumu

hraniãních.

kolik mohl b˘t cel˘ areál promy‰lenû upravován. MENCL,

(…) byla kryta v cizinû“.

Skuteãnost, Ïe datování

bewerbemuseum der Stadt Köln, 1986, s. 416–418.

kromûfiíÏsk˘ch zahrad) se v sor timentu zdej‰ích

Na závûr budiÏ vyslovena nadûje, Ïe pro pfií‰tû

hrnãífisk˘ch dílen nacházely i kvûtníky glazované

bude snad pfiítomnost archeologa nebo pracovní-

45 Tímto bych chtûla velice podûkovat v‰em, ktefií mi po-

ka památkové péãe pfii rekonstrukci podobn˘ch

skytli konzultace a cenné rady.

s reliéfní v˘zdobou.

42

NárÛst produkce zdobe-

J., cit. v pozn. 11, s. 418.


165

casina u Jiãína Krist na MATùJKOVÁ

Recommend Documents