E V R O PA / U K R A J I N A
Ukrajina
V
letech 2001–2008 se meziroční hodnoty růstu HDP pohybovaly mezi 2,3–12 %. V roce 2009 poklesl HDP o 14,8 %. V dalším roce se růst ekonomiky dostal na hodnotu 4,1 %, v roce 2011 nastal vrchol (5,2 %) a poté hodnoty klesaly. Vlivem rusko-ukrajinské krize docházelo v minulých letech k propadu HDP o téměř 7 % ročně, v následujících letech by však mělo docházet k pozvolnému opětovnému růstu ekonomiky. V roce 2013 došlo k mírné deflaci, poté vlivem krize nastala prudká inflace. Dle odhadů se však v následujících letech bude míra inflace stabilizovat. V roce 2015 míra nezaměstnanosti činila 9,5 %. Na Ukrajině v současnosti žije asi 45 mil. obyvatel, HDP na obyvatele byl v roce 2015 na hodnotě 2 005 USD. Běžný účet je od roku 2006 v deficitu.
Ukazatel
2013
Růst HDP (%) HDP/obyv. (USD) Míra inflace (%) Nezaměstnanost (%) Bilance běžného účtu (mld. USD) Populace (mil.) Konkurenceschopnost Exportní riziko OECD Odhad Mezinárodního měnového fondu
2014
2015
2016
2017
2018
0,0
–6,6
–6,9
1,5
2,5
3,0
3 930
2 925
2 005
1 854
2 081
2 295
–0,3
12,1
48,7
15,1
11,0
8,0
7,2
9,3
9,5
9,2
8,8
8,5
–16,3
–5,3
–0,3
–2,2
–2,1
–2,2
45,4
45,3
45,2
45,1
45,0
44,9
84/148
76/144
79/140
—
—
—
7/7
7/7
7/7
—
—
—
Zdroj: MMF, OECD, WEF
▶ Evropská unie a Ukrajina mají asociační dohodu o zóně volného obchodu. ▶ Exportní riziko podle OECD je: 7/7.
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
591
E V R O PA / U K R A J I N A
○
Vývoz ČR na Ukrajinu 2015 (2014), hlavní sektory
Kód zboží
Název zboží
8517
Přístroje telefonní, ost. přístroje pro vysílání, příjem hlasu, dat jinde neuv.
738 799
4,9
2063053
–64,2
8471
Stroje pro automat. zprac. dat, jednotky, snímače ap.
726 685
4,9
1181972
–38,5
8536
Zařízení el. k ochraně, spínání el. obvodů
597 493
4,0
536122
11,4
8544
Dráty, kabely, vodiče elektr. ost., izolované, aj.
507 031
3,4
528484
–4,1
8708
Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705
491 413
3,3
418064
17,5
8707
Karosérie motor. vozidel, traktorů, vč. kabin
382 551
2,6
—
—
9018
Nástroje lékařské chirurgické, zubolékařské aj.
377 947
2,5
377565
0,1
8421
Odstředivky, přístroje k filtrování, čištění
341 244
2,3
238968
42,8
3917
Trouby, trubky, hadice, příslušenství, z plastů
335 406
2,2
395167
–15,1
8538
Části přístr. k ochraně ap. obvodů, rozvaděčů aj.
330 633
2,2
403943
–18,1
4 829 202
32,3
6 143 338
–21,4
20 575 356
–27,4
Celkem TOP 10 Celkem vývoz
Stat. hodnota 2015 CZK (tis.)
Podíl z celku (%)
14 932 729
Stat. hodnota 2014 CZK (tis.)
Meziroční nárust (%)
zdroj: ČSÚ
○
ºDovoz ČR z Ukrajiny 2015 (2014), hlavní sektory
Kód zboží
Název zboží
2601
Koncentráty železné rudy, výpražky kyzové
9 209 851
47,4
11 632 783
–20,8
8544
Dráty, kabely, vodiče elektr. ost., izolované, aj.
2 811 268
14,5
2 638 083
6,6
7208
Výr. ze železa oceli nad 600 mm, válc. za tepla
599 676
3,1
1 022 366
–41,3
2614
Rudy titanové, koncentráty
424 190
2,2
465 815
–8,9
2716
Energie elektrická
362 580
1,9
629 668
–42,4
4407
Dřevo rozřezané, štípané, loupané, i hoblov. apod., > 6 mm
352 767
1,8
254 120
38,8
9401
Sedadla, ne lékařská apod., i proměnitelná v lůžka
265 595
1,4
251 064
5,8
7207
Polotovary ze železa nebo nelegované oceli
216 671
1,1
646 531
–66,5
7202
Feroslitiny
194 600
1,0
100 216
94,2
7209
Výr. z železa, oceli nad 600 mm, válc. za studena
181 584
0,9
94 924
91,3
Celkem TOP 10
14 618 782
75,2
17 735 570
–17,6
Celkem dovoz
19 437 644
22 345 051
–13,0
Stat. hodnota 2015 CZK (tis.)
Podíl z celku (%)
Stat. hodnota 2014 CZK (tis.)
Meziroční nárust (%)
zdroj: ČSÚ
592
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
E V R O PA / U K R A J I N A
○
Příležitosti pro český export
▶ Civilní letecký průmysl V souvislosti s úvahami na oživení výroby ve státním leteckém závodě Antonov existuje na ukrajinské straně zájem o založení společných podniků se zahraničními partnery, kteří by byli schopni poskytnout financování. České firmy by se mohly zapojit ve formě subdodávek. ▶ Energetický průmysl, elektrotechnika Jedná se o strategický sektor ukrajinské ekonomiky, a to i s ohledem na význam pro zajištění bezpečnosti a nezávislosti země na Rusku. České výrobky mají v této oblasti výbornou pověst. Ukrajinské státní podniky se zajímají o zvýšení dodávek z ČR (modernizace a zvyšování bezpečnosti jaderných elektráren, modernizace plynovodů, projekty na zvyšování propustnosti elektrických sítí mezi EU a UA, průzkum a těžba ropy a zemního plynu). Energetika má významný růstový potenciál v souvislosti s probíhajícím zdražováním cen energií, které by se měly na základě požadavku MMF postupně dostávat na tržní úroveň. Propojenou oblastí, která bude navazovat na zdražování cen energií, bude zvyšující se poptávka po energeticky efektivních a úsporných technologiích, zejména v komunálním sektoru. EIB půjčí Ukrajině na modernizaci veřejné infrastruktury a komunálních služeb 400 mil. EUR. ▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl V souvislosti s novou environmentální legislativou roste zájem průmyslových podniků (velkých znečišťovatelů) o výstavbu čističek odpadních vod. Výstavba skládek, spaloven a čističek odpadních vod ve vybraných velkých městech je jednou z národních priorit Ukrajiny. Existuje významný růstový potenciál ve vazbě na možnost čerpat finance prostřednictvím EBRD a EIB. ▶ Zemědělský a potravinářský průmysl Podíl na tvorbě HDP ukazuje, že se jedná o nejsilnější a do budoucna nejnadějnější sektor ukrajinské ekonomiky. Zemědělství už nyní představuje nejvýnosnější odvětví ukrajinského exportu. Dřívější i očekávané zákazy importu do Ruska nutí Ukrajinu poohlížet se stále aktivněji po nových trzích (zj. Asie, Afrika, Blízký východ). Země bude mít v budoucnu zájem zvyšovat nejen objem výroby a její produktivitu, ale i přidanou hodnotu. Dá se předpokládat, že po splnění základních předpokladů bude zemědělství atraktivní i z hlediska přímých zahraničních investic. Šanci mají i české potraviny, zejména ve střední cenové kategorii mezi ukrajinskými a prémiovými zahraničními značkami.
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
593
E V R O PA / U K R A J I N A
Perspektivní sektor
Konkrétní příležitosti HS 8402 – Generátory pro výrobu vodní páry apod. HS 8403 – Kotle k ústřednímu topení jiné HS 8406 – Turbiny na páru vodní nebo jinou HS 8409 – Části, součásti pro motory pístové HS 8410 – Turbiny, kola vodní, regulátory HS 8411 – Motory proudové, pohony turbovrtulové a ostatní plynové turbíny HS 8413 – Čerpadla i se zař. měřícím, zdviže na kapaliny
Energetický průmysl, elektrotechnika
HS 8414 – Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory ap. HS 8416 – Hořáky pro topeniště, rošty, přikládací zaříz. HS 8481 – Kohouty, ventily aj. pro potrubí, kotle, vany aj. HS 8535 – Zařízení el. k ochraně, spínání el. obvodů, > 1000 V HS 8536 – Zařízení el. k ochraně, spínání el. obvodů, < 1000V; konekt. pro opt. vlákna HS 8537 – Rozvaděče, panely, rozvodné stoly aj., ovládací HS 8544 – Dráty, kabely, vodiče elektr. ost., izolované, aj. HS 8430 – Stroje ost. srovnávací ap., pluhy, frézy sněžné HS 8432 – Stroje, nářadí pro zemědělství, lesnictví ap.
Zemědělský a potravinářský průmysl
HS 8433 – Stroje, zařízení žací, mláticí, sekačky trávy ap. HS 8434 – Stroje, přístroje dojicí, mlékárenské HS 8438 – Stroje pro prům. přípravu, výrobu potravin aj.
Civilní letecký průmysl
Vodohospodářský a odpadní průmysl
594
HS 8802 – Letouny a vrtulníky HS 8803 – Ostatní části a součásti letounů a vrtulníků HS 3825 – Odpad. prod. chem. prům. apod. jinde neuv., komunál. odpad; splašky; odpady ost. (pozn. 6)
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
E V R O PA / U K R A J I N A
+
Příležitosti pro rozvojovou spolupráci
Kategorie vyspělosti země: MDC Ukrajina vstupuje do režimu DCFTA. ▶ Sektor vzdělávání Reforma systému vzdělávání je jedna z hlavních priorit ukrajinské vlády. Prozatím je strategie rozvoje oblasti vysokého vzdělávání pojata v obecném plánu reforem „A Strategy for the Reform of Higher Education to 2020“. Klíčovým tématem spolupráce mezi Ukrajinou a ČR je migrace. Přesněji cirkulační migrace Ukrajinců je v současnosti nejdůležitější migrační otázka Česka. Touto optikou je potřeba nahlížet na rozvojovou spolupráci ČR a Ukrajiny a hledat její potenciál především ve zdrojových oblastech migrace do ČR tak, aby byla oboustranně výhodná: – Asistence s modernizací středního zdravotnického vzdělávání by byla komplementární vůči potřebám trhu práce ČR; – Asistence s modernizací středního odborného stavebního vzdělávání by byla komplementární vůči potřebám trhu práce ČR; – Podpora drobného podnikání (investice z remitencí), například v turismu v Zakarpatské oblasti; – Zvážit zavedení samostatného programu, který by tvořil regulační rámec pro cirkulační migraci Ukrajinců, například ze Zakarpatské oblasti; Tvorba rozvojové politiky vůči Ukrajině by měla brát v potaz: – Potřeby trhu práce a ekonomiky ČR; – Historii společné státnosti s částí Ukrajiny (Zakarpatská oblast); – Počty migrujících občanů UA do ČR; – Dosavadní výsledky výzkumů cirkulační migrace: A/ Cirkulační UA migranti se v ČR nemají zájem trvale usazovat; B/ Snižují ceny nemovitostí; C/ Saturují potřeby trhu práce; D/ Ukrajinci jsou flexibilní a pracovní síla která se učí. – Pravděpodobně zamítavé stanovisko rady ministrů k vízové liberalizaci pro Ukrajinu. Zdroj dat: http://www.worldbank.org/en/country
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
595
