Byli jsme při tom ... Kurs osvětlovací techniky XII Ve dnech 12. a 13. října 1995 se ve Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava konal již XII. seminář - kurs osvětlovací techniky, tentokrát zaměřený na osvětlování venkovních prostor. Garanty kursu byli: Česká společnost pro osvětlování - regionální skupina Ostrava, Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení, Krajská hygienická stanice Ostrava a Vysoká škola báňská - Technická universita Ostrava, fakulta elektrotechniky a informatiky. Odborným garantem akce byl Doc. Sokanský z Vysoké školy báňské - Technické University Ostrava. Semináře se zúčastnilo 102 posluchačů ze všech oborů, souvisejících s venkovním osvětlením. Na programu dvoudenního kursu byly přednášky, na kterých se velkou měrou podíleli členové SRVO. Přednášky se týkaly různých problémů z oblasti venkovního osvětlení. Na úvod pohovořil Ing. Horák z Tesly Holešovice o světelných zdrojích pro venkovní osvětlení, dále Ing. Kotek z Thorn Lighting CS o udržovacím činiteli ve venkovním osvětlení, Doc. Ing. Sokanský, CSc. z VŠB Ostrava o regulaci, stabilizaci napětí a stmívání ve veřejném osvětlení, pan Ivan Duchoň z Elplastu Brno o optimalizaci provozu osvětlovacích soustav VO, Ing. Vozňák z Osram s.r.o. o aplikaci moderních světelných zdrojů ve venkovním osvětlení, Ing. Decsi CSc. o požadavcích na svítidla pro VO, pan Madenský a Benda seznámili přítomné se stavem VO v Ostravě a Liberci, Ing. Novomeský přednesl příspěvek o osvětlování městských exteriérů, Ing. Dufka o pasportu a rekonstrukci venkovního osvětlení, Prof. Ing. Habel, DrSc. z ČVUT Praha s kolektivem o osvětlení Mánesova mostu v Praze, Doc. Ing. Plch, CSc. o osvětlení plochodrážního stadionu a další zajímavé přednášky. Obsah všech přednášek byl zpracován do Sborníku, který byl za poplatek k dispozici všem účastníkům. Jako doprovodný program k semináři byla instalována výstava komponentů pro venkovní osvětlování, které se zúčastnilo 18 vystavovatelů. Zástupci vystavovatelů pak v krátkých vstupech seznamovali přítomné s nabídkami svých firem. Na večer prvního dne semináře pořadatelé zorganizovali slavnostní večer v sále závodní jídelny Dopravního podniku města Ostravy. Na programu byla slavnostní večeře a program s cimbálovou muzikou, který přispěl k dobré náladě a výtečnému vyznění této neformální části programu. Během večera v bohaté míře pokračovaly odborné diskuse, bylo navázáno mnoho odborných i osobních kontaktů. Pořadatelé v rámci programu pozdravili prof. Habela z Elektrotechnické fakulty ČVUT při příležitosti jeho životního jubilea. - JHr -
Z mnoha příspěvků, přednesených na semináři Kurs osvětlovací techniky v Ostravě, jsme pro Vás vybrali seznámení se stavem VO ve městě Ostravě od pana Josefa Madenského z Magistrátu města Ostravy a příspěvek Ing. Jiřího Horáka na téma Světelné zdroje pro venkovní osvětlování.
Veřejné osvětlení v Ostravě. Josef Madenský, Magistrát města Ostravy. Ve svém příspěvku bych Vás chtěl seznámit se stavem VO ve městě Ostravě, jeho údržbou, rekonstrukcemi a financováním z pohledu pracovníka odboru komunálních služeb Magistrátu města Ostravy. Veřejné osvětlení do roku 1958, tj. do doby započetí platnosti energetického zákona č. 79/57 Sb., plně spadalo pod tehdejší rozvodné závody ROS Ostrava s výjimkou částí Vítkovic, kde byl vlastníkem i udržovatelem bývalý podnik VŽKG. Rozvodné závody měly vyčleněnou skupinu pracovníků, zabývající se tímto oborem. V této době měla Ostrava celkem cca 8.000 světelných míst. Postupně, když se začal uplatňovat energetický zákon v praxi, který uváděl v § 8, že investorem a provozovatelem VO jsou orgány národních výborů a dle instrukce tehdejšího Ministerstva energetiky a vodního hospodářství z roku 1957, částky 16, která ukládala národním výborům uskutečnit převod VO ke dni 1.1.1959, se i v Ostravě započalo s tímto převodem. Národní výbor města Ostravy při zakládání podniků místního hospodářství a komunálních služeb zřídil také podnik Elektrotelevizní služba Ostrava, v němž byly soustředěny veškeré elektrotechnické obory, mezi nimi i provozovny a údržby VO, kam delimitací přešla v roce 1963 část pracovníků bývalého ROS Ostrava. Tento podnik udržoval a později i prováděl rekonstrukce VO na 85 % území města, ve zbývající části Slezské Ostravě si VO udržovaly Technické služby Slezská Ostrava a tuto činnost vykonávají doposud jako akciová společnost. Majetkovou správou byly pověřeny tehdejší obvodní národní výbory, pro něž tuto činnost vykonávaly zřízené rozpočtové organizace, později pak technické služby. Monopolní chování podniku ETS Ostrava k údržbě VO a pozdější orientace tohoto podniku na zisk vedl jednotlivé technické služby ke zřízení vlastních středisek údržby VO a tyto začaly zcela udržovat VO ve svých obvodech od roku 1990. Při transformaci podniků MH zanikly technické služby v částech Zábřehu v roce 1992 a v Porubě v roce 1993. V Moravské Ostravě a Slezské Ostravě tyto organizace pracují dosud s dobrými výsledky. Po vydání zákona č. 367/90 Sb., který zahrnuje do samosprávné působnosti obcí i správu VO a zákona č. 172/91 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, se začalo s převodem tohoto majetku - VO - na nově vznikající městské obvody. Ve městě Ostravě je správa VO rozdělena mezi Magistrát města Ostravy a úřady městských obvodů schváleným Statutem města Ostravy. Ten stanovuje, že investiční výstavbu a rekonstrukce v oblasti VO zajišťuje odbor výstavby MMO na základě každoročně schvalovaného rozpočtu Zastupitelstvem města Ostravy. Správa sítě VO byla svěřena do samostatné působnosti městských obvodů. Koordinační a metodickou činnost v oboru VO provádí odbor komunálních služeb MMO. Jednotlivé městské obvody jako správci sítě VO se řídí zásadami Generelu VO, zejména jeho částí - Poslání a náplň údržby VO. Ve všech městských obvodech je určena osoba odpovědná za provoz a údržby VO. Tu si obvody zajišťují smluvně prostřednictvím různých firem, technických služeb nebo svými zaměstnanci. Na území města působí v současnosti 17 firem, které se zabývají údržbou VO pro obecní úřady. Zavedením konkurence v tomto oboru se oproti minulosti zlepšila kvalita poskytovaných služeb, zejména rychlost odstraňování poruch a provádění ostatních prací. Preventivní údržba na zařízení VO je však prováděna minimálně. Přitom tato činnost, zejména v podmínkách zhoršeného prostředí v našem městě, je bezpodmínečně nutná k prodloužení životnosti stávajícího zařízení VO. Zejména se jedná o nátěry stožárů (i pod paticemi), výložníků, skříní,
výměnu elektrovýzbrojí a ostatní práce specifikované v Generelu. Obvody si ve svém zájmu pravidelně přes dodavatelské organizace údržby VO odečítají, vyhodnocují a sledují odběry elektrické energie na VO a porovnávají s fakturami rozvodných závodů. Na základě těchto skutečností jsou uplatňovány a s energetickými závody dohodnuty reálné výše záloh elektrické energie na VO. Ve všech městských obvodech jsou k dispozici buď nově zpracované pasporty VO nebo starší předané z bývalých technických služeb. Vzhledem ke zpracování geografického informačního systému města Ostravy je nutné aktualizovat mapové části pasportu a průběžně je doplňovat. Přesné vedení mapové evidence VO je podmínkou pro to, aby obvody mohly vydávat odpovědná vyjádření k ostatním stavbám, přeložkám a stavebním řízením ve svém obvodě. Zařízení VO většiny městských obvodů bylo již přes firmu DIGIS do tohoto systému začleněno, další městské obvody již připravily dokumentaci k předání a pracují na její aktualizaci, případně plánují toto provést v co nejkratší době. Město Ostrava mělo i v minulosti zpracován Generel VO a to v létech 1977, 1984 a nejnovější je z roku 1993. Schválený Generel VO z 21.9.1993 je výchozím podkladem pro provozování, rekonstrukce i budování nového zařízení VO. Není a nemůže být náhradou za projekt, je vodítkem při zadávání konkrétních úkolů projektantům a realizačním organizacím. Slouží jako sjednocovací předpis k zajištění jednotné koncepce řízení a údržby VO a pro práce s tím spojené., zejména v podmínkách rozdělení správy ve městě na 23 obvodů. Většina obvodů akceptuje Generel VO jako návrh interních pokynů pro údržbu a správu VO ve svém obvodě. V této souvislosti je zdůrazňováno, že Generel neřeší problém zajištění finančních prostředků na jejich zabezpečení. Současný stav VO s výhledem do roku 2003. V Ostravě je VO vybudováno na délce 1470 km místních komunikací. Celkový instalovaný příkon je 6300 kW. Na délce 1 km osvětlované komunikace je průměrný instalovaný příkon 4,28 kW. Vývoj VO v městě v létech 1976 - 1994 je patrný z následující tabulky:
Z tabulky vyplývá, že při více než dvojnásobném nárůstu délky osvětlovaných komunikací oproti roku 1976 pouze nepatrně stoupl i instalovaný příkon zařízení VO. Významnou roli při tom sehrál sodíkový program. V tomto trendu je nutno postupovat i nadále, zvyšovat úroveň VO při minimalizaci instalovaného příkonu. Toho lze dosáhnout neustálou modernizací osvětlovacích soustav, zaváděním regulačních prvků a kvalitní údržbou. Rozdělením majetku a správy VO na 23 městských obvodů dochází k rozdílným náhledům na financování, provoz a údržbu VO. Viditelně se to projevuje na například vozovkách procházejících několika obvody. Dobře jsou osvětleny městské části a úseky po rekonstrukcích VO a všude tam, kde je VO věnována trvalá péče ze strany obvodu. Kritický stav a problémy s VO jsou v místech, kde je toto zařízení již za hranicí životnosti, před rekonstrukcemi v místech, kde je nevyhovující síť vrchního vedení nn. Energetické závody nepočítají v nejbližších letech s větším množstvím rekonstrukcí sítí vrchního vedení VO (pouze ročně ve dvou obvodech), což nepříznivě ovlivňuje další provoz VO častými poruchami, podpětím, nemožností výměny svítidel na dřevěných stožárech a jiné. V poslední době se výrazně zlepšil stav osvětlení v centru města, které prodělalo v létech 1990 - 0993 celkovou rekonstrukci včetně stylového osvětlení náměstí a významných budov. Osvětlení zde vyhovuje normám i požadavkům architektů.
Ve městě Ostravě se rovněž projevuje stárnutí zařízení VO, neboť jeho větší část byla budována v létech intenzivní výstavby satelitních sídlišť a vozovek (1965 - 1980) v rámci občanské vybavenosti. Po 25 - 30 létech začíná vyžadovat toto zařízení značné finanční prostředky na rekonstrukce a obnovu. Odhad činí nejméně 180 mil. Kč, které bude nutno v nejbližších 5 létech vložit na jeho obnovu. Neřešení této situace nebo její další oddalování by mělo za následek vyřazení celých úseků VO z provozu po elektrorevizích pro neschopnost dalšího bezpečného provozu el. zařízení nebo pro prosté zkorodování nosných prvků - stožárů VO. V prognóze do roku 2003 se vychází z předpokladů, že v příštích deseti létech se neočekává výrazný nárůst délky městských komunikací. Předpokládá se odstranění všech nehospodárných zdrojů VO, snižování instalovaného příkonu používáním nových typů svítidel, regulačních prvků, posílení pěších zón a architektur ve městě. Roční náklady na rekonstrukce a obnovu VO ve městě Ostravě činily v létech 1981 až 1991 průměrně 3 až 4 mil.Kč dle finanční situace města. Navýšením cen stouply v roce 1992 na 9 mil. Kč, v roce 1993 již na 22 mil. Kč a v loňském roce činily 26,151 mil. Kč. Na letošní rok schválilo Zastupitelstvo města Ostravy finanční prostředky ve výši 35 mil. Kč, i když by současný stav VO vyžadoval více prostředků na obnovu. Uvolněná částka 35 mil. Kč odpovídá reálným možnostem města a je v souladu s Generelem VO. Aplikace zákona č.199/94 Sb. o zadávání veřejných zakázek měla vliv na skluz v zahajování staveb, neboť o každé akci zvlášť musí jednat Rada města Ostravy a to buď schvalovat výběr stavebníka nebo jednat o zmocnění k podpisu smlouvy i na menší akce. Na údržbu a provoz VO vynaložily obvody ze svých rozpočtů celkem za město v roce 1992 42,5 mil. Kč, v roce 1993 již 52,7 mil. Kč a v loňském roce 54,3 mil. Kč. Průměrné náklady na 1 světelné místo loni činily 1721 Kč. Pracovníkům odpovědným za provoz VO na obvodech je zdůrazňováno, že jedině snížením spotřeby elektrické energie na VO při stále rostoucích cenách materiálu a náhradních dílů lze dosáhnout relativního snížení nárůstu nákladů na provoz a údržbu VO. Současným největším problémem na údržbě VO je soustavné zcizování ochranných krytů stožárů a to jak dvířek, skříněk, vík, patic, tak i příslušenství svítidel, umístěných dole, zejména na komunikacích s minimálním pěším provozem. Zcizené ochranné kryty jsou nahrazovány plasty, jejich cena je však stejná jako původní materiál. V poslední době se setkáváme v našem městě při plánování rekonstrukcí VO s neúměrnými požadavky obvodů na opravy stále většího množství zkorodovaných a upadlých stožárů VO. Je to zapříčiněno souhrnem nedostatků z dřívějších let, na které se ne vždy dostatečně a včas reagovalo. Jako jeden z hlavních důvodů vidíme v nekvalitním materiálu, ze kterého byly stožáry dříve vyráběny. V létech 1965 - 1975 při rozmáhající se výstavbě občanské vybavenosti a tím i VO, kdy byl nedostatek těchto stožárů, začaly je vyrábět různé přidružené výroby zemědělských podniků v Čechách i na Slovensku a to zejména z odpadových ocelových trubek z hutních závodů na Ostravsku. Navíc ani nebyly vždy chráněny před korozí zevnitř či zvenčí nebo jen jednoduchým nátěrem. Také tomu napomohlo nerespektování normy ČSN 348340 Osvětlovací stožáry v čl. 64 o ochranných manžetách stožárů ze strany investorů i projektantů. Při výstavbě nebyly vždy dodrženy technologické postupy, a tak se nyní setkáváme se stožáry, postavenými v neodvodněném terénu, v místě vetknutí do země je holá zemina, patice až po dvířka zasypané zeminou ap. Aby se toto v budoucnu neopakovalo, začali jsme v posledních 4
- 5 létech používat většinou bezpaticové stožáry se zesílenou manžetou od standardních výrobců. Dle finančních možností používáme již delší dobu na hlavních trasách, kde je největší agresivita, stožáry chráněné metalízou s jedním konečným nátěrem. Technologie zinkování stožárů za studena fy ELMOS Nový Jičín s.r.o. bude ještě letos v Ostravě uplatněna na jedné stavbě - asi 45 stožárů B6. V příštím roce počítáme již v projektech s uplatněním této technologie nejméně na 3 stavbách rekonstrukcí VO frekventovaných vozovek stožáry BM10 nebo BM12. Uváděná životnost 50 let je nedoložitelná, ale přes to je nutné do oboru VO zavádět nové technologie a již při projektování a výstavbě počítat s prodloužením životnosti stožárů a s úsporami na úseku údržby VO. Ve městě Ostravě je od loňského roku namontováno asi 500 ks svítidel SCHRÉDER MC1,2 a s dalšími počítáme postupně dle možností obvodů i na rekonstrukce vozovek z prostředků města. Svítidla se řadí mezi nejlepší, které zde byly instalovány a to jednak svým krytím, snadnou montáží, přístupem k předřadným přístrojům, optickým systémem aj. Městským obvodům není nařizováno, jakých svítidel mají používat při výměnách v rámci údržby, řídí se pouze svými financemi. Ve městě již byly namontována i další zahraniční svítidla v počtu 350 ks, jako výrobky fy DISANO, THORN, MARECO LUCE, GADONE. Z historie ne tak vzdálené bych Vám chtěl připomenout, že již v roce 1975 bylo do Ostravy dovezeno 30 ks svítidel SIEMENS typu Sistelar City Leuchte 6 x 400 W NaVT, později upravených na 6 x SHC 250 W, které mají natáčecí zrcadlový systém, dokonalé krytí i snadný přístup k předřadným přístrojům a slouží k plné spokojenosti dosud. Ve městě je instalováno již 9 ks rozváděčů s regulací napětí od fy TRIMR Ostrava a s dalšími se počítá do konce roku. V rámci rekonstrukcí bude instalován 1 ks rozvaděče od španělské fy SALICRU a na základě výsledků vyhodnocení úspor el. energie bude zpracován návrh na jejich rozšíření v ostatních městských obvodech. Vzhledem k stále rostoucím cenám stavebních prací na úpravách vozovek a chodníků je nutné koordinovat rekonstrukce VO spolu s rekonstrukcemi dalších podzemních sítí a snížit tak celkové náklady vynaložené městem. Zájmem všech složek samosprávy, majících odpovědnost a vztah k VO je, aby VO řádně sloužilo všem občanům jek pro pěší provoz, tak i pro bezpečnost silničního provozu a to bez poruch.
Světelné zdroje pro venkovní osvětlení Ing. Jiří Horák, Tesla Holešovice a.s. Praha Světelné zdroje pro venkovní osvětlení musí splňovat některé požadavky na ně kladené pro ty které aplikace. Předně jsou to technicko ekonomické vlastnosti světelných zdrojů, a to měrný výkon, udávající účinnost přeměny elektrické energie na světlo, dále život světelného zdroje, ovlivňující četnost údržby osvětlovací soustavy. V některých speciálních případech je nutno brát v úvahu i kvalitativní parametry světelných zdrojů, a to náhradní teplotu chromatičnosti (barevnou teplotu) a index podání barev. Tyto dvě veličiny hodnotí světelný zdroj po stránce vlastního světelného efektu.
Abychom mohli správně aplikovat světelné zdroje, musíme si uvědomit, co která kategorie venkovního osvětlení vyžaduje. Nejširší částí venkovního osvětlení je osvětlení veřejné. Jedná se o osvětlení veřejných prostor, jako jsou dopravní komunikace, ulice, náměstí, parky, pěší zóny, tunely ap. Pro veřejné osvětlení je rozhodující vysoký měrný výkon a dlouhý život světelného zdroje, v ojedinělých případech, a to zvláště pro osvětlování pěších zón a některých parků též kvalitativní kritéria světelných zdrojů. Další oblastí venkovního osvětlení je slavnostní osvětlení a osvěcování objektů. Zde kromě základních technicko ekonomických vlastností přicházejí do úvahy též kvalitativní kritéria, neboť vhodnou volbou barevné teploty světelného zdroje lze zdůraznit určité detaily osvětlovaného objektu, případně jeho plastičnost. Do venkovního osvětlení též spadá část osvětlení průmyslového, do kterého lze zahrnout např. osvětlení seřaďovacích nádraží, kolejišť, nástupišť, venkovních skládek ap. Na toto osvětlení nebývají z kvalitativního hlediska zvláštní nároky, hlavní jsou opět hlediska technicko ekonomická. Poslední oblastí venkovního osvětlení je osvětlení sportovních areálů. Zde jsou požadavky na světelné zdroje různé podle provozovaného sportu a požadavku na televizní přenosy. Často zde kvalitativní vlastnosti převažují nad technicko ekonomickými. Tento stručný přehled oblastí venkovního osvětlení měl za úkol seznámit čtenáře s požadavky na světelný zdroj pro tu kterou oblast venkovního osvětlení, aby mohl podle dalšího rozhodnout o nasazení optimálního světelného zdroje. V další části bych Vás chtěl ve stručnosti seznámit s principem činnosti a vlastnostmi jednotlivých světelných zdrojů a jejich použitím ve venkovním osvětlení. Žárovka je teplotní světelný zdroj, ve kterém světlo vzniká žhavením vysokotavného materiálu (vesměs wolframu), umístěném v baňce s ochrannou atmosférou, přímým průchodem elektrického proudu. Obyčejné žárovky se vyznačují nízkým měrným výkonem (10 - 15 lm/W), nízkým životem (1000 hodin, ve speciálních případech až do 5000 hodin za cenu dalšího snížení měrného výkonu), ale dobrými kvalitativními vlastnostmi. Obyčejná žárovka se ve venkovním osvětlení používá jen výjimečně. Částečného zlepšení technicko ekonomických vlastností žárovek bylo dosaženo vývojem tzv. halogenového cyklu. U halogenových žárovek je wolframové vlákno umístěno uprostřed úzké trubičky z křemenného skla, naplněné plyny s obsahem halogenu jódu. Halogenový cyklus probíhá za určitých teplotních podmínek tak, že odpařený wolfram z vlákna se slučuje s volným halogenem nedaleko stěny trubičky a díky teplotnímu spádu je nesen k vláknu, kde se opět rozkládá a usazuje do chladnějších míst vlákna. Tento proces zajišťuje: - zvýšení měrného výkonu na cca 20 - 25 lm/W díky možnému přetížení vlákna - zvýšení života až na 2000 hodin - nepatrný úbytek světelného toku během života oproti normálním žárovkám vzhledem k tomu, že se na baňce neusazuje odpařený wolfram a tudíž baňka nečerná. Halogenových žárovek se ve venkovním osvětlení používá pro slavnostní osvětlování a osvěcování objektů a pro osvětlování některých sportovišť.
Zářivky jsou nízkotlaké rtuťové výbojky, u nichž světlo vzniká transformací UV záření, vznikajícího v nízkotlakém rtuťovém výboji uvnitř trubice, naplněné malým množstvím rtuti a plynem argonem. Transformace UV záření se provádí pomocí luminoforu, naneseného na vnitřní straně trubice. Na jeho složení závisí barva světla a měrný výkon zdroje. Měrný výkon zářivek se pohybuje od 65 do 90 lm/W, život přes 10000 hodin. Lineární zářivky se u nás zatím ve venkovním osvětlení používají jen ojediněle, neboť nesnadno zapalují při nízkých teplotách a mají při nich též menší měrný výkon. V poslední době si velkou oblibu ve venkovním osvětlení, zvláště při osvětlování např. pěších zón, získávají kompaktní zářivky. Principem činnosti jsou stejné jako zářivky lineární, používá se u nich vesměs třípásmový luminofor, který zabezpečuje dobré barevné podání. Jejich výhodou jsou malé rozměry, dosažené ohnutím trubic. Měrný výkon takovýchto zářivek je okolo 65 lm/W, život okolo 8000 hodin. Zářivky se na síť připojují přes tlumivku a zapalovač, kompaktní zářivky pouze přes tlumivku, zapalovač mají zabudovaný v patici. Stále častěji se pro napájení zářivek, zvláště kompaktních, používají elektronické předřadníky, které bývají i součástí světelného zdroje. Takovéto zářivky bývají opatřeny paticí E 27 a mohou se rovnou nasadit místo žárovek. Výhodou elektronického předřadníku je: - zářivky zapalují ihned bez blikání, - na konci života nedochází k cyklování, - vzhledem k napájení 40 kHz nedochází ke stroboskopickému jevu a míhání zářivek, - zvýšení měrného výkonu a života zářivek. Zářivky s integrovaným předřadníkem se vyrábějí v široké škále příkonů a délek tak, aby nahradily standardní řadu obyčejných žárovek. Zářivky dosahují plného světelného toku do 3 minut po zapnutí, při nižších teplotách za delší dobu. Vysokotlaké rtuťové výbojky jsou světelné zdroje, u nichž světlo vzniká ve vysokotlakém rtuťovém výboji, probíhajícím v křemenné trubici, naplněné malým množstvím rtuti a plynem argonem. Pro zlepšení barevného spektra, vycházejícího z vysokotlakého rtuťového výboje, je světlo obohaceno červenou složkou, vznikající transformací UV záření pomocí luminoforu, naneseného na vnitřní stěně baňky. Měrný výkon se pohybuje okolo 50 lm/W, život až 20000 hodin. Výbojky se na síť připojují přes příslušnou tlumivku. Výbojky dosahují plného světelného toku po cca 7 minutách po zapnutí, znovuzápal je možný po 10 minutách chladnutí. Výbojky se označují RVLX (Tesla), HQL (Osram), HPL (Philips). Speciálním typem rtuťových výbojek jsou tzv. výbojky směsové, kde uvnitř baňky je kromě rtuťového hořáku umístěno žárovkové vlákno, zapojené do série s hořákem, které tvoří výbojce odporový předřadník. Výbojky mají měrný výkon jen asi 25 lm/W a život 5000 hodin. Na síť se připojují přímo. Sloužily jako náhrada žárovek v žárovkových svítidlech veřejného osvětlení. Díky své široké příkonové řadě (50, 80, 125, 250, 400 W) a svým na svou dobu výborným technicko ekonomickým vlastnostem byly rtuťové vysokotlaké výbojky předurčeny jako hlavní světelný zdroj pro veřejné osvětlení. Zde však jsou stále více nahrazovány výkonnějšími výbojkami sodíkovými. Jejich uplatnění však zůstává tam, kde je třeba zabezpečit lepší barevnou kvalitu osvětlení, jako např. pro osvětlování pěších zón, parků, pro osvětlování nástupišť ap. Halogenidové výbojky jsou vysokotlaké výbojky, konstrukcí podobné výbojkám rtuťovým. V trubici z křemenného skla je kromě rtuti a argonu obsaženo přesné množství jodidů prvků,
kterých spektrální čáry doplňují záření rtuťového výboje. U klasických výbojek je to sodík, indium a thalium, u výbojek s lepším barevným podáním pak sodík a scandium. Tím vzniká světelný zdroj s výbornou kvalitou světla, měrným výkonem až 90 lm/W a životem 3000 8000 hodin podle příkonu. Výbojky se na síť připojují přes tlumivku a doutnavkový nebo elektronický zapalovač, neboť přísady jodidů zvyšují zápalné napětí tak, že ani s pomocnou elektrodou výbojky spolehlivě při síťovém napětí nezapálí. Plného světelného toku výbojka dosáhne po cca 8 minutách od zapnutí, znovuzápal je možný po cca 10 minutách chladnutí. Výbojky se označují RVI, RVIL (Tesla), HQI (Osram), HPI (Philips). Ve venkovním osvětlení se vysokopříkonové typy používají pro osvětlování velkých prostorů, jako jsou seřaďovací nádraží, kolejiště, velké skládky, při slavnostním osvětlení a osvěcování objektů, kde se stále více používají nízkopříkonové výbojky (do 250 W) s různou barevnou teplotou pro zvýraznění detailů osvěcovaných objektů. Jsou také hlavním světelným zdrojem pro osvětlování sportovních stadionů. Sodíkové nízkotlaké výbojky jsou světelné zdroje, u nichž světlo vzniká v nízkotlakém výboji, probíhajícím v sodíkových parách uvnitř trubice tvaru "U", vyrobené z dvojvrstvého skla. Trubice je umístěna ve válcové baňce s vysokým vakuem, opatřené na vnitřní stěně teploodrazným filtrem pro zajištění optimální teploty výboje. Výbojka má maximální dosažitelný měrný výkon - až 200 lm/W, život 16000 hodin, ale index barevného podání je roven 1, tj. není pod tímto zdrojem možno rozeznávat barvy. Proto její aplikační možnosti jsou omezené na osvětlování dálnic, vodních cest ap., výbojky malých příkonů (18 W) pak pro osvětlování podchodů a pro bezpečnostní osvětlování. Výbojky se na síť připojují přes tlumivku s kondenzátorem (malé příkony) nebo přes rozptylový transformátor. Výbojky u nás zatím nenašly velkého uplatnění. Označují se SOX (Osram, Philips). Sodíkové vysokotlaké výbojky jsou světelné zdroje, u nichž světlo vzniká ve vysokotlakém výboji v parách sodíku a rtuti, probíhajícím v trubici ze slinutého korundu. Tento materiál jako jediný vzdoruje horkým sodíkovým parám. Trubice je umístěna ve vakuové baňce válcové čiré nebo eliptické pokryté světlorozptylnou vrstvou. Měrný výkon výbojek se pohybuje od 90 do 120 lm/W podle příkonu, život až 20000 hodin a vyhovující barevné podání předurčují tuto výbojku pro aplikace ve všech oblastech venkovního osvětlení. Výbojky se zapojují na síť přes příslušnou tlumivku a elektronický zapalovač. Plného světelného toku výbojka dosáhne po 6 minutách svícení, znovuzápal je možný po cca 1 minutě chladnutí. Označují se SHC, SHL (Tesla), NAV (Osram), SON (Philips). Zvláštním typem sodíkových vysokotlakých výbojek jsou výbojky, určené pro přímou náhradu výbojek rtuťových. Jsou to výbojky, které svou konstrukcí (Penningova směs Ne+Ar uvnitř hořáku, pomocná elektroda) zapalují bez zapalovače a provozují se na tlumivkách pro rtuťové výbojky. Mají měrný výkon do 85 lm/W, život 10000 hodin, příkon nižší než odpovídající rtuťové výbojky (110, 210, 340 W). Plného světelného toku dosahují po 8 minutách od zapnutí, znovuzápl je možný po 10 minutách chladnutí. Označují se SHCP, SHLP (Tesla). Jsou určeny pro náhrady rtuťových výbojek v ještě použitelných svítidlech. Nejsou určeny pro nové aplikace. Někteří výrobci uvedli v nedávné době na trh sodíkové vysokotlaké výbojky se zvýšeným tlakem plnicího plynu xenonu s označením NAV Super (Osram) a SON Plus (Philips). Výbojky mají o cca 15 % vyšší světelný tok oproti standardní řadě a deklarovaný život 24000 hodin. Výbojky se provozují na tlumivky standardní řady, avšak mají horší zapalovací schopnost než výbojky standardní. Proto není spolehlivé provozovat tyto výbojky v soustavách
se starými zapalovači TZ 10 a TZ 11, je nutno použít zapalovače nové generace, které vyrábějí v současné době mnozí výrobci, mezi nimi i Tesla Holešovice a.s. pod označením TZ 70 S, TZ 150 S a TZ 400 S. Někteří výrobci svítidel (zvláště zahraniční) nabízejí svá svítidla pro vysokotlaké sodíkové výbojky, ale jejich předřadník není vybaven zapalovačem. Takováto svítidla jsou určena pro výbojky s vnitřním zapalovačem, označená vedle typového znaku písmenem "I" v trojúhelníku. Výbojky standardní řady (např. tuzemské SHC) nelze bez úpravy použít. Úprava by spočívala v doplnění předřadníku o příslušný zapalovač. Sodíkové vysokotlaké výbojky jsou v současné době nejprogresivnější světelné zdroje pro venkovní osvětlení. Proto nacházejí použití ve všech jeho oblastech, kde nahrazují postupně starší generace světelných zdrojů, např. výbojky rtuťové. Při této příležitosti bych se rád krátce zmínil o provozních podmínkách vysokotlakých výbojek. Je známo, že na udržení užitných vlastností po celou dobu života výbojky má vliv několik aspektů. Předně je to velikost síťového napětí. Z našeho průzkumu víme, že výbojky, provozované zvláště ve veřejném osvětlení, pracují při přepětí, způsobeném odtížení noční sítě a připojením přímo na trafostanici. Výrobce výbojek doporučuje zajistit napětí v toleranci + 5 -8 %, což většina sítí nesplňuje. Výbojka, provozovaná při přepětí, pracuje při vyšším příkonu, čímž je přetížená a zkracuje se jí život. Druhým aspektem je impedance tlumivky. Ta je dána pro každý typ výbojky doporučením IEC a podle ní jsou také tlumivky konstruovány. Pro zajištění správného provozu výbojek, zvláště sodíkových, které jsou na provozní podmínky zvlášť citlivé, je nutno tuto impedanci zajistit s tolerancí +5 -3 %. Z vlastního měření vím, že až 50 % tlumivek Elektrosvit Nové Zámky tuto toleranci nesplňuje. Zvláště nebezpečné je překročení dolní tolerance, kdy výbojkou teče větší proud, je přetížena a zkracuje se jí život. V případě, že na některém svítidle dochází k častým výpadkům světelných zdrojů, je třeba usuzovat na vadnou tlumivku. Měření impedance tlumivek bylo popsáno např. ve Zvláštním vydání Zpravodaje SRVO. V současné době k nám přicházejí tlumivky zahraničních výrobců, navržené vesměs už na napětí 230 V, jako Tridonic, Layerton, Philips, Thorn ap., které z vlastních zkušeností mají impedance v toleranci. K nim se řadí též výrobky Elektropodniku a.s. Praha. Zvláštním případem závady tlumivky je její zkrat, ať už částečný, nebo úplný. Projevuje se většinou přerušenou pojistkou v přívodu ke svítidlu. Proto je třeba v tomto případě vždy zkontrolovat tlumivku, neboť při nasazení nové výbojky na zkratovanou tlumivku dojde k jejímu zničení ! Na závěr bych chtěl ještě upozornit, že veškeré výbojové světelné zdroje, používané ve venkovním osvětlení, obsahují zdraví škodlivé látky, a to všechny rtuť, sodíkové výbojky navíc baryum, halogenidové výbojky navíc thalium jako zvlášť nebezpečný jed. Proto se s vyhořelými výbojkami musí zacházet jako s toxickým odpadem. V současné době vznikla řada firem, zabývajících se výkupem a likvidací vyhořelých světelných zdrojů. Za všechny je možno jmenovat EKO-VUK Panenské Břežany, který provádí výkup a likvidaci vyhořelých výbojových světelných zdrojů a současně prodává nové již s recyklačním poplatkem. Tuto formu prodeje již zahájila také Tesla Holešovice a.s. Praha ve své prodejně v Praze a v Králíkách. Tesla Holešovice a.s. Praha využívá vlastní recyklační stanice. Problém likvidace vyhořelých výbojových světelných zdrojů bude v budoucnu velký problém v souvislosti s připravovaným Zákonem o odpadech, kde bude všem, kteří používají toxický materiál, uložena jeho likvidace.
Bližší informace o likvidaci vyhořelých výbojových světelných zdrojů najdete na stránkách Zvláštního vydání Zpravodaje SRVO a v jeho čísle 1/95. Zde je také uveden kompletní seznam firem, zabývajících se toto problematikou. Věřím, že tento přehled světelných zdrojů pro venkovní osvětlení s dalšími aspekty, přímo s nimi souvisejícími, Vám pomůže řešit světelně technické problémy z hlediska technicko ekonomického i z hlediska použití světelného zdroje s nejlepším světlem pro ten který případ potřebným.
Podzimní setkání přátel veřejného osvětlení. Dne 29.listopadu 1995 se uskutečnilo pod záštitou Technických služeb Liberec v libereckém Colosseu již tradiční Podzimní setkání přátel veřejného osvětlení. Jednání bylo přítomno 54 z 70 pozvaných členů SRVO. Nižší účast byla pravděpodobně způsobena špatnou sjízdností silnic. Jednání zahájil pan Benda, na kterého navázal Ing. Bureš, nový ředitel Technických služeb Liberec. V úvodním slově pohovořil o stavu Technických služeb Liberec, vztahu provozovny VO k TS a budoucnosti TS Liberec. Jednání vedl Ing. Kotek, který v úvodu obeznámil přítomné s činností SRVO v uplynulém období, připomněl některé akce, uspořádané ve spolupráci s SRVO, jako seminář veřejného osvětlení v Plzni, Kurs osvětlovací techniky v Ostravě ap. Také uvedl další formy spolupráce SRVO při zajišťování odborné světelně technické činnosti v oboru VO, jako autorský podíl na publikaci Světelná technika a osvětlování prof. Habela a kol., externí výuka světelně technických předmětů na ČVUT, účast na mezinárodní konferenci CIE v Indii, tvorba a úprava norem z oblasti VO ap. Ing. Kotek dále vyslovil znepokojení nad tím, že na našich společných akcích převažují firmy, nabízející své výrobky pro VO nad členy, pro které jsou tyto výrobky určeny, jako jsou technické služby nebo jiné firmy, zabývající se údržbou nebo správou VO. Řešením tohoto problému by snad mohlo být pořádání setkání v různých regionech, což by mohlo přitáhnout i tyto firmy z okolí. Na závěr svého vystoupení Ing. Kotek uvedl termín konání semináře Svetlo 96 v Bratislavě - 26.- 28.3.1996. V dalším příspěvku tajemník a hospodář Ing. Horák přednesl zprávu o hospodaření SRVO za rok 1995 a návrh rozpočtu na rok 1996. Rozpočet na rok 1996 počítá již se zvýšením příjmů za příspěvky jednak jejich zvýšením, jednak převodem některých fyzických osob na právnické. To vyplývá ze závěrů Jarního setkání SRVO v Karlových Varech, kde bylo schváleno, že firmy, jejichž hlavním zájmem činnosti je VO, budou od 1.1.1996 převedeny z dosavadního statutu fyzických na právnické osoby (viz zápis z jarního setkání). Pro vaši informaci zde uvádím seznam členů, kterých se tato změna týká: Bílek Milan, Elektroslužby Bílek, Mohelnice Diviš Jan Ing., TIMA Ostrov n.Ohří Dvořák Jan, TS Chomutov Halabica Zdeněk, ELSAZ Ostrava Horský Rostislav, VOS Horský, Podbořany Kajfosz Edvard, PROMOR, Český Těšín Keller Zdeněk, OREM, Ostrava
Klíma Josef Ing., Třebíč Kočí Vladimír Ing., Praha Košťál Erno, TS Hradec Králové Křivý Stanislav Ing., Siemens, Brno Kyllar František, MP Servis, Kralupy n.Vlt. Lang Miloslav, Správa VO, Karlovy Vary Líbal Pavel, Lípa, Chlumec n.Cidlinou Linka Jiří, Říčany Madarasz Jaroslav, DIMA, Mikulov Mucha Vladimír, Obchodní fa Mucha, Hodonín Muchová Alena Ing, PTD, Ostrava Navrátil Milan, Elektro, Čechy Ottomanský Bohuslav Ing., Osvit servis, Mladá Boleslav Pavlík Vladimír, ELSTAV, Ostrava Pochman jaroslav, Údržba VO, Žatec Prax Rostislav, TS Uherské Hradiště Rod Karel Ing., ELCO, Cheb Rosecký Alois, Ostrov n.Oslavou Říha Karel, Elektro servis, Blažejovice Šmída Jan, Elektrorozvody, Rapotín Štefl Jiří, Rožnov p.Radhoštěm Šuk Jiří, Electrosun, Cheb Veselý Josef, TS Český Krumlov Voráček Jiří, Ostrava Žítek Otto, ELOS, Česká Lípa V případě, že by některý člen, jako zaměstnanec firmy, zabývající se VO, měl problémy s přihlášením firmy za právnickou osobu, oznamte to písemně na adresu Ing. Jiří Horák, U spojky 331, 154 00 Praha - Slivenec a bude mu po zvážení situace zachován statut fyzické osoby. V mimořádných případech u ostatních členů, u kterých brání nějaká skutečnost této změně (finanční situace, firma, která se VO zabývá jen okrajově ap.) je možno tuto situaci též sdělit na výše uvedenou adresu a bude zváženo, zda bude možno zachovat statut fyzické osoby. Faktury na úhradu členských příspěvků na rok 1996 budou rozesílány v průběhu ledna 1996 s měsíční splatností. Výše členských příspěvků na rok 1996: - pro právnickou osobu 1500,- Kč - pro fyzickou osobu 150,- Kč. V dalším příspěvku Ing. Luxa seznámil přítomné s činností redakční rady Zpravodaje SRVO a vyzdvihl úlohu Zpravodaje - tribuna pro výměnu názorů, zkušeností a poznatků z oboru. Uvedl, že 2. číslo 1995 bude vydáno v nejbližší době a vyzval účastníky, aby svými příspěvky obohacovali obsah dalších čísel. Dále upozornil na možnost inzerce ve Zpravodaji, který se od tohoto čísla bude rozesílat i naším přátelům ve Slovenské republice. Cena celostránkového inzerátu : - pro člena SRVO 500,- Kč - pro nečlena SRVO 1500,- Kč splatné zaslanou fakturou po uveřejnění.
Pan Benda dále přednesl návrh odměn za práci v roce 1995: Ing. Horák - 14.000 Kč Ing. Kotek - 5.000 Kč Ing. Luxa - 3.000 Kč hospodář 5% z příjmů za rok 1995. Organizace a přípravy Jarního setkání přátel VO se ujal p. Horský a bude uspořádáno na jaře 1996 v Podbořanech. Program pokračoval blokem odborných přednášek. Pan Benda, TS Liberec, představil veřejné osvětlení hostitelského města Liberce. Jeho zajímavý příspěvek uvádíme v plném znění. Pan Tichý, Osvětlení Plzeň, ve svém příspěvku pohovořil o dodavatelsko odběratelských vztazích v oblasti VO. Z jeho závěru plyne, že údržbu VO ve velkých městech by měla zajišťovat pouze jedna firma. Podle jeho názoru špatné zkušenosti jsou s údržbou ve městech, kde údržbu zajišťuje několik firem, vzájemně si konkurujících, jako Brno, Ostrava ap. Na závěr první části Ing. Malčánek z a.s. Tesla Holešovice seznámil přítomné s výsledky terénních zkoušek světelných zdrojů Tesla v provozních podmínkách uživatelů. Odborné přednášky vyvolaly ohlas a diskusi. Zajímavé bylo vystoupení pana Povejšila z Elektropodniku Praha, ve kterém se velmi příznivě vyjádřil o výbojkách Tesla SHC 100 v porovnání s jinými výrobci ve svítidlech Schréder. Po přestávce program pokračoval prezentací firem. - Zástupce fy Spin Brno dr. Kvapil předvedl demo ukázky řešení Městského informačního systému a spolu s panem Bendou předváděli jednotlivé funkce digitálního pasportu VO. - Ing. Baloun, ředitel pražského závodu Tesla Holešovice a.s. seznámil přítomné se stavem privatizačních příprav společnosti a se znovuzavedením výroby výbojek RVLX v pražském závodě z důvodů prodeje podniku Tesla Nové Zámky, kde dosud výbojky RVLX pro nás vyráběli, firmě Osram. - Ing. Humpola z fy Gadone Brno představil účastníkům setkání novou řadu vysokotlakých sodíkových výbojek LUCALOX HO fy General Electric se zvýšeným životem a svítidla řady MC, vyráběná firmou Gadone v licenci GE. - Zástupce fy Světelná technika - Modus pan Kalina představil nové svítidlo typu LV, osazené buď kompaktními zářivkami 36 W nebo nízkotlakou sodíkovou výbojkou SOX 90 W, vhodné zvláště pro VO na venkově. - Pan Mucha předvedl několik vzorků svítidel pro VO z nabídky francouzské firmy RAGNI. Po večeři pokračovalo Setkání neformální diskusí. Jménem všech zúčastněných bychom chtěli vyjádřit poděkování hostiteli akce a jeho městu za dobrý průběh setkání. Poděkování patří i panu Muchovi.
Z odborných přednášek, proslovených na tomto setkání, jsme pro Vás vybrali příspěvek pana Bendy, který vyčerpávajícím způsobem seznamuje s problematikou provozu, údržby a výhledu v městě Liberci, což by mohlo být určitým vodítkem pro města podobného charakteru. Dále považujeme za účelné seznámit Vás se zkušenostmi českého výrobce světelných zdrojů při provádění terénních zkoušek svých zdrojů u zákazníka. Tyto zkoušky mají značnou vypovídací schopnost o chování zdroje v reálných podmínkách. Na toto téma hovořil Ing. Malčánek. Provoz veřejného osvětlení v Liberci. Milan Benda, vedoucí provozovny VO TS Liberec 1. Úvodní část: Provoz a údržbu veřejného osvětlení ve městě Liberci zajišťuje středisko veřejného osvětlení Technických služeb města, které jsou příspěvkovou organizací. Veřejné osvětlení, jako základní prostředek má ve svém majetku Úřad města Liberce, nemá však vytvořenu správu majetku VO. Tuto činnost neformálně též zajišťuje středisko VO TSML. 2. Technickohospodářské ukazatele VO Liberec: Počet světelných míst Počet svítidel Počet světelných zdrojů z toho výbojek SHC výbojek SHCP výbojek RVL výbojek SLC žárovek zářivek
10 844 11 405 11 459 8 847 2 462 109 9 9 23
Celková délka osvětl. komunikací Délka všeho vedení Délka podzemních kabelů Délka závěsných kabelů Délka vrchního vedení Celkový příkon svítidel Příkon svítidel na 1 svět. místo Příkon svítidel na 1 km osvětl. komunikací Věcná cena souboru VO k 31.10.95 činí Časová cena souboru VO k 31.10.95 činí
393.17 km 465.67 km 298.62 km 2,69 km 164,29 km 1 842.90 kW 170 W 4,69 kW 220 299 679.25 Kč 96 416 852.59 Kč
Dále je na rozvody VO připojeno 25 ks cizích svítidel, převážně se jedná o nasvěcování zastávek MHD a reklamních panelů. 3. Ekonomické ukazatele:
Středisko veřejného osvětlení má celkem 14 pracovníků, kteří se starají o celý chod veřejného osvětlení našeho města. Rozpočet na středisko VO je dán v rámci Technických služeb města. Nejvyšší položkou finančního plánu je spotřeba elektrické energie. Rozpočet střediska pro letošní rok v hl. ukazatelích: Spotřeba elektromateriálu Spotřeba ostatního mat. vč. PHM Náklady na el. energii Služby (revize, projekty ap.) Opravy dodavatelsky - u nás zejména výkopy a celkové rekonstrukce Ostatní - mzdy, odpisy, pojištění, daně Celkem plánované tržby
2 200 000.- Kč 423 000.- Kč 7 860 000.- Kč 300 000.- Kč 1 814 000.- Kč 2 148 000.- Kč 14 745 000.- Kč 310 000.- Kč
4. Technický stav veřejného osvětlení: V centrální části města dochází v současné době k rozsáhlé rekonstrukci tramvajové trati, kde dochází ke změně rozchodu. Tím je vyvolaná rekonstrukce všech inženýrských sítí. Veřejné osvětlení se mění na místech, kde by to z hlediska stáří a technického stavu ještě nebylo nutné, nové osvětlení je ovlivňováno též hlediskem architektů, takže se buduje osvětlení s dost vysokými náklady. Pro zajímavost udávám příklad řešení společných podpěr pro trakční vedení a veřejné osvětlení. Architekt zvolil způsob spojených rour o menším průměru - 2 nebo 3, které splňují potřeby vrcholových tahů pro trakční vedení a svítidla kulového tvaru jsou umístěna na koncích stožárů. Všechny nové stožáry jsou již s povrchovou úpravou nejméně metalízou většina stožárů je použita s úpravou žárovým zinkem. Tato rekonstrukce není hrazena z rozpočtu Technických služeb, ale přímo investičním oddělením Úřadu města. Rozsah nově budovaných sítí je cca 2 km. Vysoké investiční náklady na tuto přestavbu nepříznivě ovlivňují výši našeho rozpočtu. Pro provádění hromadných výměn světelných zdrojů bychom potřebovaly 1 750 000.- Kč jenom na jejich nákup. Chybí nám finanční prostředky na základní elektromateriál - díly na svítidla, pojistky, stožáry, patice a pod.. Podle pasportu VO máme kolem 800 kusů stožárů starších 25 let. Jelikož se vyskytly pády stožárů bez zjevné příčiny, provedli jsme namátkovou prověrku stupně urezivění stožárů v místě vetknutí do země. Měření nám provedli pracovníci Uranového průmyslu ultrazvukem. Na jedné ulici jsme přistoupili na zesílení stožárů, které bylo provedeno navařováním úhelníků v rozmezí -40 až + 30 cm od místa vetknutí. Náklady na opravu jsou podle mého názoru příliš vysoké. Celková oprava včetně nutných zemních prací je téměř shodná s cenou nového stožáru. Světelná soustava, takto opravená zůstává na původních parametrech. Při provedení celkové rekonstrukce na delší komunikaci je totiž možné provést novou světelnou soustavu s menším počtem stožárů. Příklad z Liberce: Byla provedena repase 64 ks stožárů na Hlávkově ulici nákladem 208 000.-Kč. Práce zahrnují odbourání stávajícího betonového základu, navaření, nátěr, obnovu základu a elektromontážní práce. Světelná soustava však zůstala nezměněna - stejný počet stožárů a stejný instalovaný
příkon. Provedl jsem si nový světelný návrh výpočtem a rekonstrukce by byla jen s 58 stožáry bez výložníků a instalovaný příkon by se snížil o 7.38 kW. Za předpokladu prodloužení životnosti repasovaných stožárů o 15 let tak dochází vlastně k nárůstu spotřeby o 584 496,- Kč! Ceny jsou kalkulovány z doby svícení 4000 hod. za rok a ceny 1.32 Kč za 1 kWh. Dospěli jsme proto k závěru, že je ekonomičtější provést celkovou rekonstrukci světelné soustavy, na kterou však nemáme dostatek financí k okamžitému použití. 5. Majetková evidence a správa VO: Jak jsem se zmínil již v úvodu, veřejné osvětlení je v majetku města, kterému bylo předáno v roce 1990. Výkonem správy VO se však nikdo nezabýval, tuto činnost jsme prováděli neformálně sami. Otázka nepokrytí finančních potřeb pro spolehlivý a plný provoz VO ve městě nás vedl k otevření celé problematiky na Úřadu města. Provoz VO si vede vlastní pasport VO, který je průběžně aktualizován - většina z vás ho jistě viděla. V majetkové evidenci ÚML však nedošlo za čtyři roky k žádné změně. V těchto evidencích tak vznikly příliš vysoké rozdíly - téměř 100%. Při společných jednáních TSML a ÚML byly přijaty tyto závěry: 1. Správa VO se převede oficielně na TSML. 2. Budou zavedeny odpisy z majetku VO, které mají sloužit pro potřebu zajištění obnovy, spolehlivost a bezpečnosti veřejného osvětlení v Liberci. 3. Pro objektivní posouzení skutečné hodnoty veřejného osvětlení byl požádán soudní znalec z oboru světelné techniky o stanovení reálné ceny. Převzetím správy VO by mělo dojít ke zvýšení jakosti a kvality poskytované neplacené služby pro obyvatele našeho města. Dalším okruhem faktické správy VO je otázka Pasportu VO. Společně s oddělením informatiky ÚML bylo prováděno výběrové řízení na zlepšení stávajícího pasportu VO. Na tomto základě se začíná připravovat nový model pasportu, který vychází ze základu od firmy SPIN Brno, která je garantem celého projektu. Nový pasport bude v grafické podobě, plně propojitelný s městským informačním systémem. 6. Výhled pro příští roky: Dalších létech chceme pokračovat v námi započaté modernizaci veřejného osvětlení, kterou máme rozdělenou na několik skupin: 1. Racionalizace stávajícího osvětlení: Z našeho pohledu spočívá především v přestavbě stávajících svítidel. Již několik let provádíme přestavbu hlavně sadových svítidel z osazení RVL-X 250 W na SHC 100 W. Cena přestavby je 1 250,- Kč. Dalším způsobem je výměna celých svítidel, které mají lepší optické vlastnosti a je možné použít nižších příkonů. 2. Rekonstrukce ucelených úseků VO:
V tomto případě se připravuje více akcí, zejména za spolupráce s místním rozvodným závodem, který likviduje vrchní vedení a provádí kabelizaci. V Liberci je poměrně dost velký rozsah vrchního vedení na společných podpěrách s rozvodem NN. Další okruh jsou akce vyvolané rekonstrukcemi komunikacích. Samostatných rekonstrukcí VO bychom chtěli provádět ročně zhruba v rozsahu 2 mil. Kč. 3. Rekonstrukce historické části města: Ve spolupráci s architekty a Památkovou péčí je vytypovaná oblast historické části města, kde by mělo dojít k navrácení původní tváře veřejného osvětlení. Tato kapitola se však neustále odkládá, nebo dělá je částečně. 4. Modernizace provozu VO: Pro potřebu sjednocení spínání předpokládáme zavedení nových typů HDO od firmy ZPA Trutnov. Dále jsme začali montovat nový typ rozvaděče VO, který je plně osazen jističi a zapouzdřený. Od příštího roku budou jen v plastovém provedení. Je to výrobek místní elektrotechnické firmy, navržený podle našich požadavků. Na rekonstruované části průtahu městem počítáme s nasazením stmívačů osvětlení, jenom ještě zvažujeme typ.
Spolehlivost světelných zdrojů ve veřejném osvětlení - zkoušky v reálných podmínkách Ing. Petr Malčánek, Tesla Holešovice, ved. řízení jakosti závodu Praha Tesla Holešovice a.s. Praha je s ohledem na své zkušenosti, tradice a rozsahem výrobního programu nejvýznamnější český výrobce elektrických zdrojů světla. Vzhledem ke své velikost si za základní cíl klade vyrábět výrobky, které jsou svými technickými parametry srovnatelné se světovým standardem při udržení nižších cenových relací. Jsme si vědomi, že konkurence výrobců v této oblasti neustále roste a náš podíl na tuzemském i zahraničním trhu úzce souvisí s jakostí naší produkce. To pro nás znamená být v neustálém kontaktu se svými zákazníky, zjišťovat jejich potřeby, srovnávat výrobky se zahraniční konkurencí, normalizovanými podklady atd. Cílem je spokojenost zákazníka, který necítí potřebu měnit svého výrobce a své zkušenosti je ochoten předat ostatním. Ve veřejném osvětlení jsou z naší výroby nejvíce používány vysokotlaké sodíkové a rtuťové zdroje. Typové označení SHC nebo SHL pro sodíkové zdroje s externím zapalovačem v čiré nebo pokryté baňce, SHCP nebo SHLP pro sodíkové zdroje bez externího zapalovače v čiré nebo pokryté baňce, RVLX pro vysokotlaké rtuťové zdroje. Pro rychlý znovuzápal při krátkodobém výpadku sítě a s prodlouženou životností typy SHCD. V omezené míře se používají i halogenidové výbojky, které mají sice lepší barevné podání ale přibližně poloviční život. Kontrola těchto zdrojů se provádí ve třech stupních. Po 100% ní kontrole funkčnosti, která je součástí technologického řetězce, přistupuje kontrola, prováděná pracovníky výstupní kontroly. Je založena na statistických metodách, dle ČSN IEC 2859-1 a interních předpisů souboru vad zjišťovaných při 0 hod života. Hodnotí se cca 40 parametrů rozdělených dle závažnosti do 4 kategorií (např. upevnění patic, izolační odpor celkové rozměry zdroje, souosost, vzhled, zápal atd).
Třetí stupeň kontroly je zaměřen na spolehlivost světelného zdroje. Metodiky hodnocení spolehlivosti pro sodíkové výbojky byly již několikrát předneseny. Byly i publikovány ve zpravodaji č.2/94. Provoz těchto zdrojů na zkušebně závodu probíhá za přesně definovaných podmínek dle mezinárodní normy ČSN IEC 662 (pro RVLX výbojky dle ČSN IEC 188). Např. dle ČSN IEC 662 pro sodíkové výbojky musí být rozsah síťového napětí v rozmezí 92-106% jmenovitého napájecího napětí, zapalovače a předřadníky dle IEC923 a IEC927 přesně definovaný tvar napěťového impulsu zapalovače aj. Tyto podmínky jsou v naší republice často splnitelné pouze za předpokladu vynaložení dosti velkých nákladů (nákup nových svítidel, rekonstrukce sítě atd). Zahraniční výrobci světelných zdrojů často tento stav neakceptují a řešení případných stížností se stává obtížné. Naše deklarovaná spolehlivost vycházela ze znalosti osvětlovacích soustav našich zákazníků při rozšíření záruční doby na 2 roky. Situace se již hlavně zásluhou nových výrobců svítidel z tuzemska i zahraničí. postupně mění. Z výše uvedených důvodů přistoupil závod Praha k zavedení dalšího druhu zkoušek přímo u zákazníků. Zkoušky takto prováděné, v reálných podmínkách provozu, slouží k doplnění našich výsledků ze zkušeben a zároveň nám přibližují kontakt se zákazníkem. Sledují se výbojky jak z běžně vyráběného sortimentu, tak i nové typy zdrojů z prototypových sérií nebo se změněnou technologií výroby. Sledování bylo zpočátku prováděno v oblastech se stíženými klimatickými podmínkami (Trutnov, Sušice). Před nasazením testovaných světelných zdrojů se na jednotlivých zapínacích místech v síti veřejného osvětlení provedlo měření napěťových poměrů. Měření proběhlo v týdenních intervalech v zimních měsících vzhledem k tomu, že na toto období připadá cca 2/3 hodin z ročního provozu VO. Pro měření se použily statistické voltmetry a měření bylo provedeno na všech fázích. Současně, protože se jednalo o starší svítidla, proběhla v těchto úsecích kontrola svítidel včetně předřadníků. Hrubé chyby byly na místě odstraněny. Zkoušky v uvedených lokalitách probíhají od roku 1991. Postupně se zkoušky rozšířily i do jiných lokalit (Podbořany, Klatovy, Praha, Třinec). Zde již probíhají na ověřených svítidlech a v některých případech na zahraničních (Thorn, Iguzzini, Schréder). Počet výbojek v jednotlivých typech byl veden tak, aby byla možnost prvoosazení v ucelených úsecích komunikací, tzn. v okamžiku zahájení provozních zkoušek se stávající výbojky demontují a na vybraný úsek se nasadí sledovaný soubor. Proto se počty zdrojů v jednotlivých typech pohybují od 10 do 50 ks podle délky komunikace. Útvary údržby VO sledují po dobu zkoušek vybrané úseky komunikací a nesvítící zdroje vracejí zpět s udáním počtu odsvícených hodin nebo data výpadku. U výrobce se provede rozbor příčin výpadku a je zajištěna zpětná vazba na výrobní proces. Výbojky jsou ke sledování předávány zdarma a vyhořelé zdroje ze zkoušky jsou rovněž bezplatně nahrazovány do doby ukončení zkoušky. Zároveň je v průběhu zkoušky poskytována technická pomoc a informace o nových výrobcích. V současnosti je takto nasazeno cca 250 ks vysokotlakých sodíkových výbojek a 100 ks zářivek. V následujícím je podán přehled zkoušek, které mají již určitou vypovídací schopnost. Rozbory prováděných zkoušek: Typ zdroje
SHL 50
Lokalita
Podbořany (pan Horský)
Datum zadání
květen 1994
Počet kusů
20
Použitá svítidla
ES 446 05 70 (Elektrosvit Nové Zámky)
Stav zkoušky
po 4000 hod. výpadek 15 %
Poznámka
Výměna předřadníků pro SHL 50 W Elektropodnik Praha
Typ zdroje
SHL 50
Lokalita
Podbořany (pan Horský)
Datum zadání
květen 1994
Počet kusů
20
Použitá svítidla
ES 446 05 70 (Elektrosvit Nové Zámky)
Stav zkoušky
po 4000 hod. výpadek 15 %
Poznámka
Výměna předřadníků pro SHL 50 W Elektropodnik Praha
Typ zdroje
SHL 50
Lokalita
Podbořany (pan Horský)
Datum zadání
květen 1994
Počet kusů
20
Použitá svítidla
ES 446 05 70 (Elektrosvit Nové Zámky)
Stav zkoušky
po 4000 hod. výpadek 15 %
Poznámka
Výměna předřadníků pro SHL 50 W Elektropodnik Praha
V tomto roce byly dále nasazeny zkoušky v Praze, Klatovech a Třinci. V Třineckých železárnách je zkouška aplikována na RVI 400 pro 68 ks (svítidla Metasport Ostrava). V Klatovech jsou provozovány na svítidlech Thorn (Pilotte T1) výbojky SHC 150 v počtu 20 ks a na svítidlech Iguzzini 7915 zdroje SHC 70 ve válcovém provedení v počtu 14 ks. Dle vyjádření odpovědného pracovníka p. Lidmily byly na svítidlech Thorn naše zdroje nasazeny již před 2 roky s výpadkem do současnosti 10%. Podobné zkušenosti nám byly hlášeny i z Prahy (p.
Povejšil, Elektropodnik Praha), kde v současnosti je nasazeno po 20 ks typu SHL 50 a SHC 70 ve válcovém provedení, na svítidlech Schreder MC2 výbojky SHC 100 a SHC 150. Dále v Trutnově jsou otevřeny zkoušky jednopaticových zářivek DZE a DZS v počtu cca 100 ks ve veřejném osvětlení v atypických svítidlech na historickém náměstí. Mnoho provozovatelů porovnává výbojky zahraničních firem s našimi sami. Tento přístup je z naší strany vítán, rádi bychom získali od Vás co nejvíce podkladů. Lze se domnívat, a pouze praxe a vaše zkušenosti toto mohou potvrdit, že při instalacích světelných zdrojů Tesla Holešovice na zahraničních svítidlech dochází k podstatnému nárůstu života.
U Profesor Habel šedesátníkem U Jeden z předních českých odborníků v oblasti světelné techniky Prof. Ing. Jiří Habel DrSc. z Elektrotechnické fakulty ČVUT se dožil v plném pracovním nasazení významného životního jubilea. Přejeme tomuto vynikajícímu odborníkovi a člověku, aby s nadále neutuchajícím elánem ještě dlouho representoval obor jehož výraznou osobnost představuje -FLx-
Recenze V oboru světelné techniky není nadbytek odborné literatury. Proto vítáme novou publikaci Jiří Habel a kolektiv: Světelná technika a osvětlování. Kniha má velmi široký záběr od kapitol pojednávajících o fyziologii zrakového systému, fotometrické veličiny, světelné zdroje, svítidla až po praktické výpočty parametrů osvětlovací soustavy, projekty, technicko ekonomická hlediska apod. Autorovi se podařilo sestavit tým skutečně dobrých odborníků - specialistů na jednotlivé problémy. Podle názoru redakce tato publikace významně doplňuje literaturu z oboru a podává celý tento obor komplexně. Jedinou výhradu máme ke zpracování jednotlivých kapitol. Některé jsou spíše popisné jiné nám připadají až příliš teoretické. Knihu doporučujeme k prostudování všem, kteří v oboru pracují nebo se o něj zajímají. Z této významné publikaci si dovolíme v příštích číslech Zpravodaje uveřejnit výtah z některých kapitol. -FLx-
Slovník světelně technických pojmů Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení sdružuje odbornou veřejnost v dané problematice. Abychom si mezi sebou dobře rozuměli, budeme uvádět na stránkách Zpravodaje definiční a výkladový slovník některých pojmů z oboru, opírající se o připravované vydání nové ČSN IEC 50(845). Tato norma obsahuje mezinárodní elektrotechnický slovník, který v kapitole 845
obsahuje světelně technické pojmy. Slovník je desetijazyčný a co je důležité, v češtině obsahuje definice jednotlivých hesel. Je zajímavé, že první vydání světelně technického slovníku bylo publikováno již v roce 1938. Cílem připravovaného vydání, na kterém pracovala mezinárodní komise IEC mnoho let, je podpořit sjednocení termínů a jejich definic na mezinárodní úrovni při užívání těchto termínů v oblasti světelné techniky. K lepšímu objasnění jednotlivých termínů bylo přihlédnuto k definici termínů v nově vydané publikaci Jiří Habel a kolektiv: Světelná technika a osvětlování (vydání FCC PUBLIC). Mimochodem: považujeme ji za jedinečnou práci v oboru - doporučujeme. V denní praxi se dále používají termíny ve slovníku neuvedené. Uvádíme i tyto termíny s výkladem, který byl konzultován s mnoha odborníky. Veřejné osvětlení - osvětlení veřejných komunikací a prostranství (místních komunikací, silnic, dálnic, komunikací pro pěší a cyklistickou dopravu, včetně tunelů, podjezdů, podchodů, lávek, mostů, křižovatek, přechodů, náměstí, parků, pěších a obytných zón, zastávek městské hromadné dopravy, parkovišť a pod.), významných budov, architektonických památek, výtvarných děl apod. ve městech, v obcích i mimo ně. Svítidlo - zařízení, jež slouží k přerozdělení, filtraci nebo přeměně světla vyzařovaného jedním nebo více světelnými zdroji a které zahrnuje, kromě zdrojů samotných, všechny části nutné pro upevnění a ochranu zdrojů a v případě potřeby elektrické obvody, včetně prostředků pro jejich připojení k světelné síti. Světelný zdroj - zdroj optického záření, zpravidla viditelného, vyrobený pro tento účel. Prvotní světelný zdroj - předmět nebo povrch vyzařující světlo, jež vzniklo přeměnou energie Druhotný světelný zdroj - předmět nebo povrch, který sám nevyzařuje, avšak vysílá světlo tím, že je, alespoň zčásti, odráží nebo propouští. Zářivý tok - Výkon přenášený zářením. Jednotka watt (W) Světelný tok - světelně technické veličina, která odpovídá zářivému toku a vyjadřuje schopnost zářivého toku způsobit zrakový vjem. Je to vlastně zářivý tok zhodnocený zrakovým orgánem normálního fotometrického pozorovatele. Jednotkou je l lumen (lm) Jmenovitý světelný tok - hodnota počátečního světelného toku (počáteční hodnota světelného toku po krátké době stárnutí, jež je stanoveno v příslušné normě) daného typu světelného zdroje uvedená výrobcem nebo odpovědným prodejcem pro jeho provoz za stanovených podmínek. Jmenovitý příkon -hodnota příkonu daného typu světelného zdroje uvedená výrobcem nebo odpovědným prodejcem pro jeho provoz za stanovených podmínek Měrný výkon - podíl výkonu vyzařovaného daným zdrojem ve formě viditelného záření (světla) a příkonu spotřebovaného ve zdroji. Uvádí se v lumen/watt (lm/W). Život (světelného zdroje) - Celková doba svícení světelného zdroje do okamžiku, kdy je nepoužitelný, nebo se za takový považuje podle stanovených kritérií.
Život do X % výpadku - doba, při které dosáhne konce života X% ze zkoušených zdrojů svítících za stanovených podmínek, přičemž konec života se posuzuje podle stanovených kritérií. Průměrný život - průměrný život zkoušených zdrojů svítících za stanovených podmínek, přičemž konec života se hodnotí podle stanovených kritérií. Užitečný život (v ČSN IEC neuvedeno ) - doba funkce zdroje, během níž si jeho parametry zachovávají hodnoty ležící v určitých stanovených mezích. Činitel stárnutí - podíl světelného toku zdroje v daném okamžiku jeho života a počátečního světelného toku při svícení zdroje za stanovených podmínek Světelné místo (v ČSN IEC neuvedeno) -každý stavební prvek v osvětlovací soustavě, vybavený jedním nebo více svítidly. Světelný bod (v ČSN IEC neuvedeno) - každé svítidlo osazené jedním nebo více zdroji na světelném místě. Zapínací místo (v ČSN IEC neuvedeno) - elektrický rozvaděč, sloužící k napájení a zapínání veřejného osvětlení v určité oblasti popř. k měření, ovládání, regulaci apod. Osvětlenost, Intenzita osvětlení (určitého bodu na určitém povrchu) - podíl světelného toku dopadající na elementární plošku obsahující daný bod a velikost této plošky. Jednotkou je lux (lx). - FLx-
Jak naše Společnost hospodaří ... Pokladní zpráva SRVO za rok 1995 Příjmy - za příspěvky: ........................ 59.057,- Kč - za inzerci a úč.poplatky ........ 12.540,- Kč Příjmy celkem ................................... 71.597,- Kč Výdaje - jarní setkání K.Vary ............ 14.520,- Kč - kancelářské potřeby ................. 666,20 Kč - poplatky spořitelně ................... 381,60 Kč - kopírování ............................... 112,- Kč Výdaje celkem .................................. 15.679,80 Kč ---------------------------------------------------------------------Celkový zisk SRVO za sledované období .... 55.917,20 Kč ---------------------------------------------------------------------Celkové jmění SRVO ke dni 15.11.1995 .... 100.469,52 Kč -----------------------------------------------------------------------
Rozpočet na rok 1996: Příjmy: - členské příspěvky ..... 110.000,- Kč - inzertní činnost ........... 10.000,- Kč -----------------------------------------------------Příjmy celkem: ........................120.000,- Kč Výdaje: - odměny za práci ....... 50.000,- Kč - příspěvek na akce ..... 30.000,- Kč - ostatní výdaje ........... 25.000,- Kč -----------------------------------------------------Výdaje celkem: ...................... 105.000,- Kč - JHr -
