V y d á v á m ě s t o U h e rs k ý B r od ● sr p e n 2 0 04 ● č ís lo 14 – 1 5 ● 1 0 K č ● w ww.ub.cz
BRODSKÝ ZPRAVODAJ V TOMTO ČÍSLE NAJDETE:
CPA DELFÍN SI VEDE DOBŘE I V LÉTĚ
Den s integrovanným záchranným systémem Informace Zlínského kraje Informace Živnostenského úřadu UB Starostové Uherskobrodska v exotických zemích Zahájení školního roku Program DK a kina Máj Práce v Anglii Astronomie v Bartoškově kronice O sarančatech Hokejová škola v Uhreském Brodě
V září tohoto roku to bude rok, co bylo uvedeno do provozu Centrum pohybových aktivit Delfín v Uherském Brodě. O stručné zhodnocení prvního roku provozu jednoho z největších akvaparků na Moravě jsme požádali ředitele Mgr. Vlastimila Šmída: „Protože jsme se pouštěli na neznámý led, stanovili jsme si na úplném začátku při zahájení provozu CPA Delfín základní prioritu – co nejdříve rozjet akvapark tak, aby poskytoval plynule služby v celém projektovaném rozsahu, tedy aby si našel své místo mezi srovnatelnými krytými bazény v Česku. To se nám s menšími technickými problémy podařilo. A mohli jsme se zaměřit na zajišťování návštěvnosti tak, aby byla co nejvíce naplněna jeho kapacita. Vzhledem k tomu, že ve Zlínském kraji nemá naše zařízení obdoby z hlediska nabídky služeb, podařilo se nám poměrně brzy zvyšovat denní návštěvnost. Svou činnost zde rozběhla plavecká škola, místní plavecký oddíl využívá bazén čtyřikrát týdně a ujalo se i ranní kondiční plavání veřejnosti a sauna. Akorát se nám nedaří přitáhnout více základní školy a střední školy projevují zatím minimální zájem. A nyní trochu statistiky návštěvnosti. V prvním měsíci září nás nemile zaskočil malý zájem veřejnosti, ale v listopadu jsme již dosáhli průměrnou denní návštěvnost cca 800 osob (včetně
víkendů), která se nám podařila stabilizovat, vyjma prosince, kdy lidé pravděpodobně trávili svůj volný čas v obchodech. Ale už v lednu jsme se vrátili opět na 800 návštěvníků za den a o jarních prázdninách až 850 příchozích. V druhém kvartále jsme zaznamenali určitý pokles, proto jsme se obávali vývoje v letních měsících. V tomto období jsme se ale dočkali překvapivě vyšší návštěvy. Nejen tedy studený červenec, ale i srpnová horka k nám přivádějí denně v průměru 810 osob. Myslím si, že je to dáno i tím, že jsme zvolili správnou cenovou strategii, snížení vstupného o 25 %, a upravili pracovní dobu, denně máme otevřeno od 9:00 – 21:00.“ Vzhledem k tomu, že bazén je zařízením, které musí dodržovat nejpřísnější hygienické normy, je nutné alespoň jednou do roka provést odstávku, tedy komplexní očistu celého zařízení, vypuštění všech bazénů a provést technické opravy. Podle slov ředitele Šmída bude CPA Delfín provádět odstávku jednou ročně.
První odstávka Delfína se uskuteční ve dnech 30. 8. – 9. 9. 2004. Tento termín je zvolen proto, že je to období nejmenšího zájmu o služby akvaparku. Otevřen bude 10. 9. 2004, kdy to bude přesně rok, co byl CPA Delfín zpřístupněn veřejnosti. JM
Den s integrovaným záchranným systémem Na sobotu 11. září 2004 připravuje město Uherský Brod pod záštitou hejtmana Zlínského kraje Františka Slavíka a ve spolupráci s Okresním ředitelstvím Policie ČR v Uh. Hradišti, Hasičským záchranným sborem Zlínského kraje, Armádou České republiky (74. záchranná a výcviková základna Bučovice), Zdravotní záchrannou službou Uh. Hradiště, Českým červeným křížem Uh. Hradiště, Městskou policií Uh. Brod a Sbory dobrovolných hasičů Uherský Brod a Těšov bezpečnostně propagační akci „Den s integrovaným záchranným systémem“. Autorem myšlenky a zároveň realizátorem této navýsost aktuální prezentace komplexního systému bezpečnosti, ochrany zdraví a majetku je mluvčí Okresního ředitelství v Uherském Hradišti, por. Jitka Zámečníková, která redakci BZ odpovídala na otázky k tomuto tématu. V čem vidíte hlavní smysl akce Den s integrovaným záchranným systémem v Uherském Brodě? Než se vyjádřím konkrétně k vaší otázce, chtěla bych předeslat, že v Uherském Hradišti už máme za sebou dva úspěšné ročníky prezentace komplexního záchranného a bezpečnostního systému, které jsme dali trochu jiný název, a to: „Den s modrým majákem“. Akci pořádáme především v rámci prevence - kriminality, vysoké nehodovosti, živelných katastrof a bohužel se musíme připravovat i na aktuální hrozbu teroristických útoků. To je její prioritní cíl, k němuž se snažíme co nejvíce přiblížit prostřednictvím praktických ukázek součinnosti složek zainteresovaných v integrovaném záchranném systému za účasti hasičského záchranného sboru, Policie ČR, městské policie, armádních složek, zdravotní záchranné služby a v případě Uherského Brodu i za pomoci místních sborů dobrovolných hasičů. Dalším významným impulzem, proč tuto akci organizujeme, je snaha přiblížit občanům práci záchranářů, přičemž bychom chtěli dosáhnou toho, aby si veřejnost dokázala vážit těchto náročných a nebezpečných profesí, chceme ukázat techniku, s níž integrovaný záchranný systém pracuje, seznámit zejména děti s lidmi – záchranáři, aby si k nim našly cestu a dokázaly s nimi bez obav komunikovat. Z našich dosavadních zkušeností ze dvou ročníků Dne s modrým majákem se ukazuje, že má tato akce u veřejnosti příznivou odezvu a těší se velkému zájmu, zvláště pro svůj atraktivní obsah. Například ukázky vyprošťování z havarovaného auta za pomoci nejmodernějších technik, ukázka zásahové služby při napadení včetně slaňování (ta se v Uh. Brodě bohužel neuskuteční, pozn. red. BZ), hašení požáru i s pomocí nejtěžší techniky- hasicích tanků, ukázky střelných zbraní používaných zásahovou jednotkou, prezentace jízdní policie, ukázky výcviku služebních psů a další zajímavé bezpečnostní situace jsou pro laickou veřejnost a zejména pro děti velice vyhledávanou událostí, protože nejsou jen pasivními diváky, ale mohou si samy třeba zkusit dýchat do přístroje Lion a spočítat si, za jak dlouho a po jakém množství alkoholu jsou schopni bezpečné jízdy, mohou se podívat, jak funguje radar na měření rychlosti, pro děti jsou připravené zábavné soutěže a mohou si také sáhnout na zbraně a pod. Mohla byste čtenářům BZ objasnit, co vlastně představuje „integrovaný záchranný systém“? Myslím, že jsem na tuto otázku již nepřímo odpověděla v předcházejícím výkladu, nicméně nebude asi na škodu samostatně vymezit, co integrovaný záchranný systém obsahuje a jaké činnosti v sobě zahrnuje. Jeho součástí jsou: Policie ČR, zdravotní záchranná služ-
v
ba, hasičský záchranný sbor, městská policie.To jsou základní pilíře integrovaného záchranného systému. Stane-li se například vážná dopravní nehoda, vyjíždí k ní policie, která šetří především příčiny havárie a určuje viníka, hasičský záchranný sbor přijíždí s vyprošťovací technikou, případně hasí vzniklý požár, zdravotní záchranáři mají na starosti první pomoc postiženým účastníkům nehody. No a podobně to funguje v případech živelných katastrof a jiných závažných událostí, kde se zapojují zpravidla do záchranných prací ještě další složky – městská policie, armáda, Český červený kříž, sbory dobrovolných hasičů apod. Jakými „cestičkami“ se dostala tato užitečná a úspěšná akce i do Uherského Brodu? Starosta Uherského Brodu byl o Dnu s modrým majákem, který jsme pořádali v roce 2003, podrobně informován a ihned projevil zájem o podobnou akci v Uherském Brodě. Z časových důvodů to ale nebylo možné, tak jsme se dohodli, že ji zrealizujeme až v roce 2004
pod názvem „Den s integrovaným záchranným systémem“. Brodská radnice se zhostila přípravy se vší vážností a pověřila garantem celého projektu místostarostu pana Stanislava Františka Zápecu. V současné době je uherskobrodský Den s integrovaným záchranným systémem téměř připravena a já věřím, že bude stejně úspěšný jako hradišťský Den s modrým majákem. Když už máme možnost povídat si s mluvčí Okresního ředitelství PČR v Uh. Hradišti, zajímalo by nás, jak to vypadá s kriminalitou v Uherském Brodě či na Uherskobrodsku? Uherský Brod je druhé největší obvodní oddělení okresu Uherské Hradiště a vcelku přirozeně je zde i druhý největší nápad trestné činnosti. Jedná se především o majetkovou trestnou činnost. Nejčastější jsou to v poslední době „vloupačky“ do osobních automobilů, vlou-
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004
pání do sklepů, kde se krade převážně slivovice, a drobné krádeže. Z hlediska rozsahu tato trestná činnost nevybočuje z běžného průměru v rámci pěti obvodů, které naše okresní ředitelství spravuje. A co se týká násilných trestných činů, řadí se Uherský Brod k těm méně napadeným městům, to znamená, že je relativně bezpečné. Daleko více lidí zde umírá na následky dopravních nehod než z důvodů násilné trestné činnosti. Jakým způsobem a v jakém rozsahu probíhá v Uherském Brodě preventivní výchova mládeže i dospělých? Pomineme-li připravovaný Den s IZS, jsou do prevence kriminality mládeže v Uherském Brodě zapojeny školy, kde provádíme přednášky na toto téma. Uherskobrodsko se také v letošním roce zapojilo do akce Ajaxův zápisník určený pro děti druhých tříd. Děti všech 2. tříd ZŠ v Uh. Brodě dostanou zápisníček, který obsahuje deset témat (na každý měsíc jedno). Děti se volnou formou seznamují s nástrahami, které je mohou v běžném životě potkat – v dopravě, setkání s drogami, hazardními hrami, domácím násilím, šikanou ap. Za každý měsíc dostanou od třídní učitelky razítko psa Ajaxe a na konci roku se zúčastní zajímavé ukázky výcviku policejních psů. Pro starší realizujeme řadu besed v penzionech a domovech důchodců, kde klademe zejména důraz na nebezpečí vyplývající se současného provozu a upozorňujeme na nejrůznější nástrahy a metody okrádání starších občanů.
A co palčivý problém dneška – drogy – jaká je v Uherském Brodě situace? Bohužel drogy jsou všude a nevyhýbají se ani vašemu městu. Jedná se však pouze o drobné záležitosti. Poslední konkrétní poznatek o dealerství drog jsme měli v Uh. Brodě před třemi lety, kdy nabízel šestnáctiletý školák pervitin a marihuanu. Větší problémy s drogami jsou na Uherskohradišťsku. Dá se tedy říci, že podle našich poznatků vážné problémy s drogami Uherský Brod zatím nemá. JM
Den s integrovaným záchranným systémem v Uherském Brodě Sobota 11. září 2004 ve 14:00 na Masarykově náměstí Akci zahájí starosta města společně s hejtmanem Zlínského kraje Hlavním programem budou akční ukázky z čin- používají při hašení rozsáhlých požárů a živelních nosti složek integrovaného záchranného systému: katastrofách Na Masarykově náměstí bude k vidění i historicTeroristický útok na osobní automobil ká hasičská technika, kterou předvedou sbory dobs osádkou – výbuch bomby rovolných hasičů z Uh. Brodu z roku 1904 a Těšova Ukázka součinnosti: z roku 1912 Policie ČR Policie ČR předvede také ukázku techniky na – zajištění bezpečnosti osob měření rychlosti (auto s kamerou), zjišťování alkohasičského záchranného sboru holu, otisků prstů a Mobidik – mobilní pracoviště – vyprošťování pomocí techniky MP Brno s ukázkami zabezpečovací techniky. zdravotnické záchranné služby V rámci akce budou probíhat po dohledem Po– první pomoc postiženým osobám licie ČR a Městské policie Uh. Brod nejrůznější soutěže pro děti – testíky o IZS, semafory, džberové Ukázka výcviku služebních psů Policie ČR stříkačky, Mobidik, atraktivní střelba z paintballoPředvádění protiúderového oblečení v akci, vých pistolí ap.) které si budou moci vyzkoušet i diváci Předváděcí akce nového motocyklu JAWA 650 Atraktivní, zejména pro děti, bude ukázka zbraní používaných při bezpečnostních akcích Policií ČR Akce je volně přístupná a koná se Ukázka akce jízdní policie Zlín na koních za každého počasí. Armáda České republiky předvede těžkou hasicí techniku - hasicí a vyprošťovací tanky, které se
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004
w
Obecní živnostenský úřad informuje Reklamační řízení
ného porušení způsobu užívání či ošetřování ze strany kupujícího. V případě sporu ovšem bude mít vždy poslední slovo příslušný soud. Pro záruční dobu mezi 7. - 24. měsícem upravuje postup reklamačního řízení § 622 občanského zákoníku.
V minulém článku jsme Vás informovali o reklamacích a způsobu uplatnění odpovědnosti za vady výrobků a služeb. Jelikož je toto téma často diskutovanou otázkou, chtěli bychom Vás tímto příspěvkem nadále seznámit alespoň částečně s problematikou již Při reklamaci je prodávající povinen samotného reklamačního řízení a po- podle Občanského zákoníku 40/1964 Sb., skytnout několik informací a rad, jak se § 627 vydat kupujícímu potvrzení o tom, při vyřizování své reklamace bránit. kdy reklamaci uplatnil, jakož následně i o provedení opravy a o době jejího Reklamovat zboží nebo vadnou opra- trvání. Přestože splnění této povinnosti vu lze ústně i písemně. Z hlediska pří- může mít podobu jednoduché poznámky padného důkazu u soudu doporučujeme na rubové straně kupního dokladu, řada formu písemnou, a to dopisem. Nejběž- prodávajících má předtištěné formuláře nější reklamací zůstane s největší prav- reklamačních protokolů. Není-li písemděpodobností i nadále prostá reklamace ný doklad o přijetí reklamace vyhotoven, vady, která by v našem případě zněla asi může spotřebitel v podstatě vždy uplatnit následovně: u dozorového orgánu stížnost na nepřije„Reklamuji např. odlepenou podešev tí reklamace a tím porušení příslušného v patě (špici, klenku apod.) levého půl- zákona o ochraně spotřebitele. páru. K vadě došlo v záruční době při běžném způsobu užívání, a proto požaŽádný obecně závazný právní předduji provedení bezplatné opravy.“ pis výslovně nestanoví konkrétní náležiNovela občanského zákoníku však tosti reklamačního dokladu, měl by však umožňuje i následující uplatnění shodné vždy obsahovat minimálně následující reklamace: Reklamuji rozpor s kupní údaje: smlouvou, uzavřenou dne ……. na pánskou obuv vel. č. 8. Rozpor s kupní - identifikaci reklamujícího, prosmlouvou spatřuji v tom, že zakoupená dávajícího a v zákonem stanoveobuv nemá jakost a užitné vlastnosti ných případech rovněž identifikasmlouvou požadované a pro věc takoci přebírající servisní organizace vého druhu obvyklé a neodpovídá účelu, - identifikaci reklamovaného výpro který se tento druh obuvi používá. robku včetně uvedení data proTato obuv nebyla opatřena informací o deje (u zvlášť drahých výrobků specifických požadavcích a ošetřování, a doporučujeme identifikovat výropřesto při běžném používání došlo v zábek co nejpodrobněji) ruční době k odlepení podešve ve špici. - konkretizaci rozporu s kupní Z tohoto důvodu nemohu obuv používat smlouvou, popř. reklamovaných k účelu, ke kterému byla zakoupena. Na vad základě uvedených skutečností požaduji, - požadavek spotřebitele na způsob aby byla obuv bez zbytečného odkladu vyřízení reklamace uvedena do stavu odpovídajícího kupní - datum uplatnění reklamace a smlouvě výměnou věci. Pokud nelze předpokládaný termín vyřízení výměnu provést, požaduji vzhledem reklamace k poškození svršku drásáním, které brání - případné další údaje, např. doplřádnému provedení opravy, odstoupení ňující v podmínkách reklamačod kupní smlouvy. ního řízení, které si však musí spotřebitel ve vlastním zájmu V souvislosti s oběma formami prostudovat ještě před podpisem uplatnění reklamace je třeba si uvědomit, reklamačního dokladu že po dobu prvních 6 měsíců od koupě je - podpisy reklamujícího, zástupdůkazní břemeno na prodávajícím, který ce prodávajícího či přijímající tedy musí věrohodně prokázat, buď že servisní organizace, popř. jejich je výrobek ve shodě s kupní smlouvou, razítko nebo že je deklarovaný rozpor s kupní smlouvou vznikl v důsledku jednoznačPlatí, že spotřebitel by si měl nejprve
x
přečíst, co podepisuje, a v případě pochybností o obsahu uvedených ustanovení se nemusí spotřebitel podepsat. Ze zákona totiž nevyplývá pro spotřebitele povinnost záruční protokol podepsat a prodávající tedy nemá právo spotřebitele nutit, aby tak učinil. Pokud prodávající není ochoten vyřídit reklamaci spotřebitele bez jeho podpisu na reklamačním protokolu, je vhodné obrátit se na místně příslušný inspektorát České obchodní inspekce. Při uplatnění reklamace se můžeme často setkat s požadavkem prodávajícího na předání prodejního dokladu. Takový požadavek je třeba požadovat za neoprávněný, neboť předáním prodejního dokladu se spotřebitel vzdává stěžejního důkazního prostředku o zakoupení výrobku a umožňuje prodávajícímu dodatečnou manipulaci s dokladem. Z tohoto důvodu je přípustné pouze nahlédnutí do dokladu za účelem ověření prodávajícího a data prodeje ve vztahu k záruční lhůtě, popř. provedení kopie na náklady prodávajícího. Podmiňování přijetí reklamace předáním prodejního dokladu je třeba kvalifikovat jako porušení povinností prodávajícího dle ustanovení § 19 zákona na ochranu spotřebitele. Při reklamaci není prodávající povinen kontaktovat spotřebitele. Pokud se kupující s prodávajícím na tom výslovně nedohodnou, pak prodávající v žádném případě nemá povinnost kupujícího při vyřizování reklamace kontaktovat. Je na kupujícím, aby se o vyřízení reklamace zajímal. Eventuální nesplnění 30 denní lhůty musí prokázat kupující, je tedy na něm, aby onen 30. den prodávajícího kontaktoval a zjistil, zda je reklamace vyřízena. Závěrem uvádíme, že ten, kdo se cítí být poškozen dodavatelem, může se také obrátit s žádostí o radu na poradny spotřebitelských informačních center Sdružení obrany spotřebitelů České republiky (SOS) umístěných v Praze, Brně, Olomouci, Zlíně, Plzni, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem a Chrudimi nebo na poradenské lince SOS (tel. 900 969 091), kde Vám zodpoví dílčí dotazy. K dispozici je také na internetu on-line poradna, která má internetovou adresu – www.spotrebitele.cz
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004
Krátké zprávy ze Zlínského kraje Kraj finančně podpořil kulturní akce ZLÍN – Celkovou částku 499 tisíc korun na podporu akcí z fondu kultury schválila krajská rada. Dotaci osmi obcím musí ještě schválit krajské zastupitelstvo. Přidělené částky se pohybují od 5 tisíc korun až po 40 tisíc korun, v případě města Luhačovice jde o 60 tisíc korun na Mezinárodní festival dětských folklorních souborů „Písní a tancem“ Luhačovice 2004. Rada také zvýšila příspěvek na Mezinárodní festival dechových a folklorních souborů Zlín 2004 z 50 tisíc na 80 tisíc korun. „Fond kultury je stabilním nástrojem, s jehož pomocí můžeme zajímavé kulturní akce na území kraje podporovat. V tomto kole jsme přidělili finance nebo zastupitelstvu navrhli jejich přidělení pro 32 akcí,“ uvedl krajský radní Jiří Severin, který je zodpovědný za oblast kultury. Dotace schválené krajskou radou 1. Dům kultury Uherský Brod – příspěvková organizace se sídlem nám. 1. máje 2057, 688 01 Uherský Brod Uherskobrodské kulturní léto - 40.000 Kč 2. Divadlo v Lidovém domě se sídlem Mostecká 326, 755 01 Vsetín 5tý rozměr - 30.000 Kč 3. Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm, příspěvková organizace se sídlem Bezručova 519, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Mezinárodní výstava poezie mladých tvůrců – ČÍTANKA - 5.000 Kč 4. Art centrum DAGI se sídlem 5. května 1551, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm DAGI v písku 2004 - 10.000 Kč 5. Filmový klub ve Vsetíně se sídlem Svárov 1080, 755 01 Vsetín Letní filmový maratón 2004 - 16.000 Kč 6. Nadace Tomáše Bati se sídlem Gahurova 292, 760 01 Zlín Koncert účastníků letních kurzů hry na zobcovou flétnu - 5.000 Kč 7. Klub kultury Napajedla, příspěvková organizace se sídlem Zámecká 519, 763 61 Napajedla 47. divadelní festival ochotnických souborů Napajedla 2004 30.000 Kč Moravské chodníčky 2004 - 10.000 Kč 8. Základní škola Halenkovice, okres Zlín, příspěvková organizace se sídlem 763 63 Halenkovice 550 Chřibské setkání - 45.000 Kč 9. AG KLUB VZÁJEMNOSTI se sídlem Masarykovo náměstí 42, 766 01 Valašské Klobouky Kulturní setkání škol a obcí česko-slovenského příhraničí 10.000 Kč 10. „Doxa“ se sídlem Horní náměstí 134, 755 01 Vsetín Valašský nákyp - 10.000 Kč 11. Základní škola Rajnochovice, okres Kroměříž, příspěvková organizace Setkání Rajnochů v Rajnochovicích - 25.000 Kč 12. J. D. Production, s. r. o. se sídlem Mariánské náměstí 46, 686 01 Uh. Hradiště 5. česko-slovenský jazz weekend - 25.000 Kč 13. Roman Abušinov, Libomyšl 36, 267 23 Lochovice Čas bohů - 10.000 Kč 14. T KLUB – KULTURNÍ AGENTURA, příspěvková organizace se sídlem Zemědělská 592, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004
Rožnovský fejeton 2004 - 5.000 Kč 15. Křesťanské občanské sdružení ve Vsetíně se sídlem Svárov 1055, 755 01 Vsetín Dobrá zpráva 2004 - 23.000 Kč 16. „Sdružení Václava Hudečka pro pořádání houslových kurzů“ se sídlem Kvítková 4703, 760 01 Zlín Absolventské koncerty v rámci Letních houslových kurzů V. Hudečka - 10.000 Kč 17. Historický spolek Tlumačov se sídlem Sokolská 786, 763 62 Tlumačov Výstava „90. výročí zahájení 1. světové války a vznik čs. legií“ - 6.000 Kč 18. Sdružení přátel pozůstalých Plošina – Ryliska se sídlem 763 25 Vysoké Pole 118 Přednášková a archivační činnost - 2.000 Kč 19. Folklorní sdružení Lipta Liptál se sídlem Lopuník 241, 756 31 Liptál Liptálské slavnosti - 40.000 Kč 20. POLYPEJE – společnost pro obnovu a využití historických památek se sídlem Závětří 9, 616 00 Brno Den múz - 25.000 Kč 21. Muzejní společnost ve Valašských Kloboukách se sídlem Masarykovo náměstí 276, 766 01 Valašské Klobouky Zpracování a prezentace muzejní sbírky výšivek Libuše Sušinové - 10.000 Kč 22. IZAP – Sdružení pro integraci zdravých a postižených dětí a mládeže „Chceme žít s vámi“ se sídlem tř. T. Bati 1276, 760 01 Zlín Netradiční centrum Slunečnice - Most přes řeku Handicap 40.000 Kč 23. Sdružení dětí a mládeže Romů ČR se sídlem Obeciny 2992, 760 01 Zlín - výstava „Putujeme z Indie do Evropy“ - 12.000 Kč - výstava „Grafické zpracování plakátů od roku 1998 – 2004“ - 5.000 Kč 24. Valašský krajkářský a řemeslný spolek se sídlem Havlíčkova 1177, 757 01 Valašské Meziříčí 2. valašský krajkářský a řemeslný trh - 10.000 Kč Dotace doporučené ke schválení v krajském zastupitelstvu 1. Obec Veselá - 15.000 Kč Kulturní aktivity ve 2. pololetí 2004 2. Město Staré Město - 20.000 Kč Michalské slavnosti – Staré Město 2004 3. Obec Nivnice - 20.000 Kč Kulturní program při příležitosti otevření nově vybudovaného náměstí 4. Obec Bystřička - 25.000 Kč Obecní slavnost – představení obecních symbolů 5. Město Luhačovice - 60.000 Kč Mezinárodní festival dětských folklorních souborů „Písní a tancem“ Luhačovice 2004 6. Bojkovsko, sdružení měst a obcí - 30.000 Kč Umělecká řemesla a lidové tradice Bojkovska 7. Obec Sehradice - 15.000 Kč Festival dechových hudeb „Maňasovy Sehradice“ 8. Město Slavičín - 40.000 Kč Veselý podvečer ve Slavičíně
y
Starostové Uherskobrodska na návštěvě v exotických zemích Dva starostové z Uherskobrodska se během tohoto léta vydali na opačný konec zeměkoule – daleký východ. V červnu navštívil starosta Vlčnova Jan Pijáček Jižní Koreu a starosta Uherského Brodu odcestoval na začátku srpna do Japonska v rámci již tradiční návštěvy brodské mládeže partnerského města Tsukiyona. Jejich cesty neunikly pozornosti BZ, a tak mají naši čtenáři možnost se s nimi podělit o prožitky z pobytu v zemích, kde „vychází slunce“.
to by byla škoda. Do listopadu roku 2005 zatím však platí partnerská smlouva, kterou jsme uzavřeli v roce 2000. A rádi bychom v příštím roce (v listopadu) přivítali starostu města Tsukiyona a podepsali smlouvu o partnerství na dalších pět let.“ Mimo těchto místních reformních záležitostí se strarosta zúčastnil jednání na české ambasádě v Tokiu, kde měl předem domluvenou schůzku s panem velvyslancem Karlem Žebrakovským. Jejím obsahem bylo seznámení ambasadora s rozsahem našich partnerských vztahů s Tsukiyonem a následně Starosta Uherského Brodu Ing. Ladislav Kryštof se účastnil zájez- projednání možností, případně zapojení české ambasády do partnerdu do Japonska jako člen čtyřčlenné dospělácké skupiny doprovázející sedm dětí z Uh. Brodu a okolí, které se vydaly poznávat kulturu a způsob života v partnerském městě Tsukiyonu. Do země vycházejícího slunce se dopravili letecky přes Kodaň. Zvláštností na prvním letu do hlavního města Dánska bylo cestování snad již muzeálním typem letounu – turbovrtulovým hornoplošníkem, a jedna dánská dáma, která letěla domů z měsíčního kurzu českého jazyka, usazená shodou okolností vedle starosty. Takže mu tato první část letu uběhla v deStarosta s velvyslancem panem batě se starší Dánkou Žebrakovským plnou dojmů z pobytu Přijetí naší delegace na radnici v Praze. Jak už bývá u Dánů zvykem, při dobrém víně. Ovšem ve vší počestnosti, podotýká ských aktivit Uh. Brodu a její pomoc při budování dalších společných starosta. Z Kodaně již pokračovali Broďané do Tokia airbusem. vazeb v Japonsku. „Jedná se například o zrušení odboru zahraničních Přijetí v Tsukiyonu se uskutečnilo s jejich příznačnou srdečností věcí na městském úřadě v Tsukiyonu, kde doposud působili stážisté a spontánní radostí z opětovného setkání s evropskými přáteli. Po z České republiky (studenti japonského jazyka), kteří nám poskytovaklasických přijímacích rituálech se zájem Ladislava Kryštofa trochu li výraznou pomoc při zajišťování a naplňování partnerských vztahů. odlišoval od ostatní skupiny. Jinak velmi zajímavý program, jenž na- V současné době právě končí dvouletou stáž slečna Jana Simonová a šincům japonští přátelé připravili, byl poněkud vytěsňován z jeho po- po ní už nikdo nenastupuje. Neboť k 31. 3. 2005, v rámci zmiňované zornosti právě probíhající reformou veřejné správy. Z čehož vyplývá, reformy veřejné zprávy, skončí zákonem zaměstnanecký poměr na že tam starosta plnil i jisté služební poslání. Japonská reforma veřejné stávajících městských úřadech. Od 1. 4. 2005 se začnou formovat správy spočívá v integraci, tj. slučování obcí, tedy ve formováním vět- nové úřady, a to s minimalizovaným počtem úředníků, kde pravděších aglomerací. V prefektuře (obdoba našeho kraje) Gunma, kde se nachází Tdsukiyono, dojde pravděpodobně ke sloučení asi čtyř měst, tedy Tsukiyona, Minakami, Miharu a Numata. Zatím jsou v návrhu dvě varianty: první – samosprávný celek Numata s integrovanými zbývajícími třemi městy a druhá – samosprávný celek Tsukiyono, v němž by se spojilo v trojměstí s Minakami a Miharu. Starosta Kryštof věří, že nakonec bude zastřešujícím samosprávným městem Tsukiyono a dále vysvětluje: „Od toho se totiž odvíjí další budoucnost partnerských vztahů s Uh. Brodem. V případě přijetí první varianty reformy by naše spolupráce s Tsukiyonem pravděpodobně zanikla, a
Přijetí mladých Japonců na brodské radnici. Inf. v příštím čísle BZ. podobně bude ale chybět odbor zahraničních vztahů, a tím i český stážista. S panem velvyslancem Žebrakovským jsme tento problém rozebírali a on přislíbil, že bude v této věci kontaktovat japonskou ambasádu a intervenovat v tom smyslu, aby byl zachován dosavadní statut českého stážisty.“ Tyto záležitosti považuje Ladislav Kryštof za nedůležitější cíl jeho návštěvy v Japonsku. Z jeho celkového hodnocení pobytu Broďanů v Tsukiyonu vyplynulo, že z japonské strany byl perfektně připraven a zorganizován velmi zajímavý program a naši mladí (i ti starší) občané byli výbornou partou a vzorně reprezentovali město Komenského, resp. Českou republiku. Broďané před restaurací v Tsukiyonu
z
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004
Vlčnovský starosta v Jižní Koreji Poněkud s jiným posláním odcestoval v polovině června tohoto roku na daleký východ vlčnovský starosta Jan Pijáček. Do jihokorejského města Gangen putoval coby kulturní vyslanec na mezinárodní konferenci organizovanou evropskou a asijskou centrálou UNESCA, jejímž nosným tématem byla nehmotná kultura. Bylo to vůbec poprvé v historii, kdy se na půdě UNESCA jednalo na úrovni základního článku samosprávy, tj. starostů obcí. Do Gangenu provázela Jana Pijáčka paní Kateřina Vozárová jako asistentka a tlumočnice zároveň. Samotná konference probíhala ve dnech 15. – 17. 6. 2004 a její cíle byly směřovány na záchranu nehmotného kulturního dědictví. Pořadatelem konference bylo město Gangen a Korejský národní úřad pro UNESCO za podpory světové organizace UNESCA. Zúčastnilo se jí 33 odborníků, včetně starostů a mezinárodních expertů. Jednacím jazykem byla angličtina, ruština a korejština. Starosta Pijáček vystoupil s referátem na téma Ochrana nehmotného kulturního dědictví s tím, že prezentoval vlastní zkušenosti z tradiční kultury Vlčnova a postoje ke kulturnímu dědictví v naší zemi. Při svém referátu promítl účastníkům konference film z přehlídky lidových krojů z Vlčnova, který je doslova ohromil. Takovou monumentální ukázku krojů všech generací v charakteristické vlčnovské pestrosti krojových součástí, barev a výšivek viděli poprvé v životě. Vystoupení kulturního vyslance z Uherskobrodska mělo v konkurenci předních pracovníků UNESCA a univerzitních odborníků euroasijské oblasti neočekávaný úspěch a některé myšlenky z jeho referátu byly zahrnuty i do Gangneungské deklarace. „Když jsem zjistil, jakému auditoriu budu číst svůj referát, tož se mně aj trochu roztřepaly kolena,“ říká Jan Pijáček, „ale nakonec jsem to zvládl tak, že jsme se s mojí kolegyní stali, s trochou nadsázky řečeno, největšími hvězdami konference. Všichni mně klepali na rameno a uctivě zdravili. Musím ale dodat, že za tím naším úspěchem stojí více lidí, a to Kateřina Vozárová, Zdenka Brandýsová, ředitelka Klubu sportu a kultury ve Vlčnově, Dr. Malcová z ministerstva kultury a Dr. Beneš, vedoucí české centrály UNESCA.Takže šlo o prezentaci společného díla o ochraně a významu kulturního dědictví u nás.“ Z referátů, které zazněly na této konferenci, byl vydán sborník ve všech jednacích jazycích a z nejzávažnějších myšlenek byla sestavena deklarace, v níž účastníci konference apelují na politiky na všech úrovních: a) aby usilovali o zachování a udržení základních podmínek pro existenci a rozvoj lidstva a podporovali UNESCO v jeho úsilí a vytvoření nového dokumentu na podporu světových kulturních odlišností b) aby podporovali mezinárodní dialog o vzájemném poznávání různých kultur c) aby podporovali rozvoj kulturního děditství No a dál deklarace obsahuje konkrétní body k dosažení cílů stanovených konferencí. „Nosná myšlenka konference by se dala srozumitelně definovat tak, že ne vždy spolu s ekonomickým rozvojem musí nutně docházet k devastaci tradičních kulturních hodnot. Že se ekonomický rozvoj zastavit nedá, a proto je nutné hledat kompromisy, aby se v převažujícím ekonomickém (tržním) prostředí životaschopné prvky tradič-
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004
ní nehmotné kultury zachovaly v jejím neustálém vývoji.“ Ještě stojí za zmínku, proč padla zrovna volba na Jana Pijáčka. Záměrem konference bylo mimo jiné, aby se jí zúčastnili starostové obcí, kde žije tradiční nehmotná kultura v autentické podobě, protože oni mají k ní nejblíž a mohou ji nejlépe pojmenovat a popsat. Myslím, že Vlčnov, resp. vlčnovská Jízda králů takovým autentickým projevem tradiční kultury je a vlčnovský starosta byl rozhodně tím správným vyslancem. Jelikož byla jeho cesta do Jižní Koreje pouze pracovní a veškerý čas trávil většinou v jednacích sálech supermoderního kongresového centra, nezbývalo mu hodně času na seznámení se s běžným způsobem života. Nicméně několik zajímavých postřehů se mu přece jen podařilo. Například naše přesvědčení o asijské úslužnosti a pokoře za každých okolností mu naboural řidič taxi, který ve stočtyřicetikilometrové rychlosti telefonoval a s druhou rukou na volantu si neuvěřitelně často klepal na čelo, přičemž přejíždění plné čáry ho nijak nevzrušovalo. „Korejci sú tak jak my, obyčejní lidi, ne všecí sú slušňáci.“ Ale na venkově, tedy mimo velká města, je zde úcta k člověku projevovaná úplně jiným způsobem než u nás. V Soulu si ale všiml, že se zde ujímá západní životní styl se vším všudy, i když v hávu asijské slušnosti. Z úcty k lidové architektuře
by se našim památkářům zatemnilo. Obestavět vzácnou historickou památku hliníkovým a skleněným padesátiposchoďovým monstrem není tady žádný problém. Z jídla ochutnal, co se nabízelo - od syrových ryb, nejrůznější zeleniny až po syrové chobotnice a medúzy na kyselo. Jejich strava je ze dvou třetin rostlinného původu a zbytek živočišného, s převahou lehkých mas. A je výborná. Uchvátil ho gangenský starosta, mimochodem dvěstědvacetitisícového města tím, že se v kroji zúčastňuje běžných náboženských rituálů. Což si u nás těžko lze představit. Nejhlubší zážitek si přivezl z čajového obřadu, který se dá ovšem jen stěží popsat slovy. Jedinečný je právě tím, že ho musíte prožít. „Než jsem odjížděl do Koreje, často jsem si kladl otázku, kde jsou kořeny naší kultury, kde to začíná. A když jsem 9 000 km od domova spatřil nazdobené „létečko“, tanečníky v kruhu nebo svěcení potravin, říkal jsem si, kde se to tu vzalo, když to samé máme i u nás. A tyto dvě kultury se přece nemohly nikdy potkat. Myslím, že jsem na tu svou věčnou otázku dostal i odpověď. Naše kulturní kořeny sahají ke vzniku a podstatě lidského druhu, k jedinému společnému prameni našeho duchovního bytí. To byl pro mě ten největší přínos a zároveň největší životní poznání. Všichni na tomto světě jsme prostě lidé.“ Jaroslav Mikulík
{
Slavnosti na Javořině 2004
BERUŠKA PRO VÁS!
Poslední červencovou neděli opět proběhlo tradiční setkání Čechů a Slováků na nejvyšší hoře Bílých Karpat – Javořině. I když se v ranních hodinách hora zahalila do nepříjemné mlhoviny, sešly se na Javořině na tři tisícovky lidu z obou jejích stran a jako vždy převažovali Slováci. Kolem desáté hodiny se mlha rozestoupila a vysvitlo slunce, které příjemnými letními paprsky ozařovalo místo setkání po celý den. Javořinské setkání Čechů a Slováků je charakteristické tím, že Hejtmani Zlínského a Jihomoravského pojem hranice tam prostě kraje neexistuje. Oba národy zde spontánně deklamují svou historickou sounáležitost v neopakovatelné atmosféře prolínání přátelství, hudebních pozdravení, písní, krojů a tanců. Na své si přišli i politici – hejtmani kraje Zlínského a Jihomoravského, aby před zraky tisíců účastníků podpisem deklarovali spolupráci v oblasti rozvoje cestovního ruchu. V pravé poledne se uskutečnila u pomníku a mohyly Josefa Vavrouška na hřebenu Javořiny vzpomínková pietní akce na významnou osobnost slovenského národa a rodáka z podjavorinské obce Lubiny, plukovníka americké armády Gustáva Gálky. Tento statečný Slovák již jako student převáděl v roce 1939 přes Bílé Karpaty utečence před fašismem a zúčastnil se jako příslušník západních zahraničních československých jednotek bojů II. světové války na západní frontě. Slavnostního aktu, při němž byly na jeho přání rozptýleny na Javořině jeho ostatky, se zúčastnili vysocí vojenští činitelé a diplomaté USA, Francie, Anglie, Slovenska a Česka.
Informace pro rodiče na mateřské dovolené !!! Narodilo se Vám miminko? Už Vám celý den nespí, nebo naopak Vám konečně začalo trochu spát? Začíná už vnímat svět kolem Vás a Vy máte možnost chvilku si odpočinout? Centrum pro rodiny s dětmi BERUŠKA už pátý rok nabízí rodičům na mateřské dovolené strávit čas se svými dětmi jiným způsobem, než nabízí domácí prostředí. Snahou BERUŠKY je nabídnout všem rodičům, kteří chtějí aktivně prožít mateřskou dovolenou, nové přátele, kamarády dětem, řadu činností, nové prostředí a věci, jaké neznají z domova. Děti se naučí řadu říkadel, básniček, písniček, dovedností na cvičebním nářadí, seznámí se s řadou výtvarných technik a jiných činností. Rodiče mohou očekávat radu nebo pomoc od jiných rodičů, kteří již prošli podobnou zkušeností. Zkušenost druhých často přinese úlevu v řadě starostí (kojení, krmení, pleny, uspávání, dudlík, vztekání, kousání, ….). Vy a Vaše děti se můžete zúčastnit sportovních aktivit, různých her pro malé děti, seznámit se s nabídkou výtvarných technik. Zjistíte, že starosti a problémy s malými dětmi, které máte, nejsou tak neřešitelné. Pro zájemce jsou připraveny besedy s odborníky a odborná literatura. Vy jako rodiče si můžete vybrat skupinku dle věku Vašeho dítěte (od 6 do 12 měsíců, od 12 do 18 měsíců, od 18 měsíců do 2 let, od 2 do 3 let, od 3 do 6 let). Pro Vás a Vaše děti je připravena řada činností, které Vám mohou zpříjemnit prožití všedních dnů nevšedním způsobem. Program je vždy přizpůsoben dané věkové skupině. U dalších doprovázejících sourozenců věk nerozhoduje. Zveme Vás a Vaše děti od září opět do BERUŠKY. Těšíme se na všechny maminky, které již znají BERUŠKU, ve středu 1. září v době od 9.30 hod do 11.00 hod. v Mateřské škole Na Radlici, ulice Svatopluka Čecha 1528, kde si můžete obnovit členství. Všechny nové maminky, ale také tatínky, s dětmi na mateřské dovolené zveme v úterý 7. září od 9.30 hod do 11.00 hod. do Mateřské školy Na Radlici, ulice Svatopluka Čecha 1528, kdy se můžete zapsat do BERUŠKY. Na shledanou v září v BERUŠCE !
DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ PAMÁTEK Neděle 12. září 2004
Veřejnosti budou otevřeny tyto památky:
Muzeum Jana Amose Komenského, Dominikánský kostel a klášter, Panský dům – obřadní síň, galerie, ZUŠ, Farní kostel včetně věže, Farní úřad – společenské místnosti, Radnice – podzemí, zasedací místnost Rady města UB s prohlídkou kronik, kostel Mistra Jana Husa. Památky budou otevřeny od 9:00 – 12:00, 13:00 – 16:00 hod.
Pietní akt u mohyly na Javořině
Tanec a zpěv jsou hlavním programem Javořinských slavností
|
9:15 9:30 10:00 10:00 10:15 13:15 15:00
Žesťová harmonie Josefa Uhra Komorní soubor ZUŠ DPS Comenius Kytarový koncert Bánovské Kačenky Taneční orchestr ZUŠ Dechová hudba Javorinka
Před radnicí Obřadní síň Dominikánský kostel Radnice Před radnicí Zahrada Panského domu Zahrada Panského domu
Nově zrekonstruovaný společenský salonek na faře
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004
Krátké zprávy ze Zlínského kraje Grantová schémata Zlínského kraje
Zastupitelstvo Zlínského kraje schválilo na svém zasedání dne 23. června 2004 návrhy grantových schémat v rámci Společného regionální operačního programu (dále jen SROP) a Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Grantová schémata jsou projekty, jejichž cílem je přerozdělovat finanční prostředky ze Strukturálních fondů EU, ale i ze státního rozpočtu a rozpočtu Zlínského kraje jiným subjektům (nejčastěji to jsou podnikatelé, nestátní neziskové organizace, obce či vzdělávací instituce). Tento systém rozdělování prostředků by se dal přirovnat k systému podprogramů realizovaných v rámci Programového fondu Zlínského kraje, neboť se dá očekávat, že pro jejich realizaci budou velmi podobné postupy a procedury. V širším kontextu je vhodné uvést, že Strukturální fondy pro ČR budou čerpány přes tzv. operační programy s tím, že v rámci SROP je z nich objemově největší a je do něj alokováno na 3 roky 14,5 miliardy Kč. Vlastní SROP je tvořen z 1/3 (počítáno přes objem financí) tzv. grantovými schématy. Aby vůbec mohli žadatelé v některých opatřeních předkládat projekty (podnikatelské subjekty budou moci získat podporu z SROP pouze přes grantová schémata), musí Zlínský kraj zpracovat, spolufinancovat, vyhlásit a administrovat tzv. grantová schémata. Hlavní důvody pro zpracování a realizaci Grantových schémat Zlínským krajem Grantová schémata umožní naplňování cílů stanovených Programem rozvoje územního obvodu Zlínského kraje. Celkem je předpokládáno, že by pro podnikatele měly být k dispozici prostředky v objemu 225 mil. Kč – a tedy iniciované projekty v objemu celkem 450 mil. Kč privátním sektorem. V oblasti sociální integrace budou k dispozici finanční prostředky v objemu dle schválené varianty – 101 mil Kč a v oblasti lidských zdrojů půjde o dotace v objemu 60 mil. Kč. V oblasti služeb cestovního ruchu budou obcím a NNO nabídnuty prostředky v objemu cca. 30 mil. Kč. Příspěvek ze strany Evropské unie na realizaci grantových schémat je mimo jiné podmíněn dosažením povinných ukazatelů jednotlivých grantových schémat. Mezi povinné ukazatele u více grantových schémat patří např. vytváření pracovních míst, a cílem není jenom tato nová pracovní místa vytvořit, ale je nutné zajistit jejich udržitelnost i po dobu následujících 5 let po vytvoření. Naplnění těchto požadovaných ukazatelů bude požadováno v rámci smlouvy na poskytnutí finančních prostředků v rámci grantového schématu. V současnosti probíhá dopracování žádostí o grantová schémata ze strany Zlínského kraje, tyto budou předloženy na příslušný orgán do 30. 7. 2004 a po jejich hodnocení a schválení (které může trvat 4 měsíce) budou grantová schémata vyhlášena. První možnost předkládat projekty v rámci grantových schémat pro podnikatele, NNO, obce či vzdělávací instituce ve Zlínském kraji se předpokládá na konci roku 2004. Další informace k připravovaným grantovým schématům Vám podá odbor strategického rozvoje, kontaktní osoba - Ing. David Mareček (tel. č.: 577 043 251, e-mail:
[email protected])
Informace o poskytování údajů z KN pro obce
Od 1. 4. 2004 došlo k zásadní změně v podmínkách, za jakých jsou orgánům samosprávy poskytována data katastru nemovitostí (KN). Data katastru nemovitostí v elektronické podobě, katastrální mapy v rastrové podobě a služba dálkového přístupu k datům KN budou nyní poskytovány bezúplatně. Informace o podmínkách bezúplatného poskytování údajů zazněly na setkání obcí s rozšířenou působností s pracovníky Katastrálního úřadu Zlínského kraje, které se konalo 5. 5. 2004 v budové krajského úřadu. Komletní informace ze setkání, prezentace, vzor žádosti o zřízení účtu k Dálkovému přístupu ke KN a informační brožury s návodem
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004
pro ovládání aplikací „Nahlížení do KN“ a „Dálkový přístup ke KN“ je možné stáhnout z následujících odkazů. Z jednání jednoznačně vyplynula ochota a připravenost katastrálních úřadů poskytovat obcím data katastru nemovitostí v plném rozsahu podle zmiňované novely. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že kapacita katastrálních úřadů zůstala stejná a že generování neomezených požadavků by je mohlo zcela zahltit a ve svém důsledku zpomalit vydávání dat. Proto je potřeba zvažovat, jaká data z katastrálních úřadů požadovat a jakou formu pro to zvolit. V řadě případů není nutno získávat požadované informace z KN prostřednictvím Dálkového přístupu ke KN, ale postačí využít aplikace Nahlížení do katastru. Je potřeba také zvážit, zda je užitečné požadovat předávání papírových kopií katastrálních map. Mnohem větší informační hodnotu mají kopie katastrálních map v rastrové podobě. Krajský úřad ve spolupráci s Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj hledá cesty, jak zajistit využitelnou katastrální mapu v digitální podobě i tam, kde dosud není zpracována katastrálním úřadem DKM či KMD. O projektu Účelové katastrální mapy Zlínského kraje budou obce informovány na setkání starostů a Zlínského kraje dne 28. 5. 2004 v Kroměříži.
Organizace školního roku 2004/2005 v základních, středních a speciálních školách Období školního vyučování ve školním roce 2004/2005 začne ve všech základních, středních a speciálních školách ve středu 1. září 2004. Vyučování bude v prvním pololetí ukončeno v pondělí 31. ledna 2005. Období školního vyučování ve druhém pololetí bude ukončeno ve čtvrtek 30. června 2005. Podzimní prázdniny připadnou na středu 27. října a pátek 29. října 2004. Vánoční prázdniny budou zahájeny ve čtvrtek 23. prosince 2004 a skončí v neděli 2. ledna 2005. Vyučování začne v pondělí 3. ledna 2005. Jednodenní pololetní prázdniny připadnou na pátek 4. února 2005. Jarní prázdniny v délce jednoho týdne jsou podle sídla školy stanoveny takto: Termín Okresy, obvody hl. města Prahy 7. 2. - 13. 2. 2005 Praha 6 až 101), Cheb, Karlovy Vary a Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek 14. 2. - 20. 2. 2005 Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín 21. 2. - 27. 2. 2005 Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál 28. 2. - 6. 3. 2005 Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník 7. 3. - 13. 3. 2005 Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Klatovy, Český Krumlov, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy a Ústí nad Orlicí, Ostrava-město 14. 3. - 20. 3. 2005 Praha 1 až 52), Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Prostějov, Karviná Velikonoční prázdniny připadnou na čtvrtek 24. března a pátek 25. března 2005. Hlavní prázdniny budou trvat od pátku 1. července do středy 31. srpna 2005. Období školního vyučování ve školním roce 2005/2006 začne ve čtvrtek 1. září 2005. JUDr. Petra Buzková, v.r., ministryně
}
Generální ředitel Slováckých strojíren, a. s., Uherský Brod – Podnikatel roku Významné ocenění získal generální ředitel Slováckých strojíren, a.s. Ing. Jiří Rosenfeld, CSc., jemuž Sdružení podnikatelů Zlínského kraje udělilo titul „Podnikatel roku“. Výběr kandidátů na toto ocenění provádí skupina odborníků – rada působící při SPZK na základě návrhů, které jí podávají jednotlivci i organizace. Základními kritérii hodnocení jsou dlouhodobé podnikatelské úspěchy a vedlejší aktivity v mimopodnikatelské sféře směřující k rozvoji regionu, v němž navrhovaný podnikatel působí. Podle hodnotících odborníků za rok 2003 těmto kritériím nejlépe vyhověl generální ředitel Slováckých strojíren, a. s., Uherský Brod. Firma, která je zaměřena především na export, je trvale v zisku a neustále se rozvíjí, což je v oboru strojírenství v České republice výjímečný úspěch. Mimo manažerské závazky vůči svému podniku se Jiří Rosenfeld dlouhodobě výrazným Podnikatel roku s ministrem způsobem angažuje v oblasti spofinancí Bohuslavem Sobotkou lečensko ekonomického rozvoje Uherskobrodska. Jako předseda představenstva Sdružení Uherskobrodska se aktivně podílí na řešení problémů, s nimiž se obce na moravskoslovenském pomezí potýkají. Této činnosti věnuje téměř veškerý svůj volný čas, kde uplatňuje i své manažerské schopnosti. Slovácké strojírny pod jeho vedením věnují na rozvoj Uherskobrodska také nemalé finanční prostředky a další neméně výraznou materiální pomoc. Finančně podporují i sport, kulturu, školství a charitativní akce ap. Dále působí Ing. Rosenfeld jako místopředseda Okresní hospodářské komory v Uh. Hradišti, je členem Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny, je čestným členem Vědecké rady VUT Brno, členem Vědecké rady Univerzity T. Bati ve Zlíně, členem dozorčí rady euroregionu Bílé – Biele Krapaty. Slavnostní předání čestného titulu Podnikatel roku Zlínského kraje Ing. Jiřímu Rosenfeldovi, CSc., se uskutečnilo na konci května roku 2004 v Baťově vile za účasti místopředsedy vlády a ministra financí Bohuslava Sobotky, poslanců a senátorů ze Zlínského kraje, zástupců podnikatelských komor a významných podnikatelů Zlínského kraje. Blahopřejeme! BZ
Slovácké strojírny. a. s., Uherský Brod – stabilizovaná strojírenská firma
Jedním z nejdůležitějších pilířů sociální stability uherskobrodského regionu jsou Slovácké strojírny a. s. Uherský Brod. Proto se také čas od času redakce BZ zajímá, jak si firma dnes stojí v silné konkurenci a jaká se rýsuje perspektiva nejbližší budoucnosti. O tom všem a řadě dalších věcí jsme si povídali s generálním ředitelem Ing. Jiřím Rosenfeldem, CSc., Podnikatelem roku Zlínského kraje (o tom píšeme na jiném místě, pozn. red. BZ). Podle slov Jiřího Rosenfelda si firma, kterou řídí, vybudovala stabilní postavení na náročném strojírenském trhu, což jí vytváří dobré předpoklady pro další rozvoj. Vzhledem k tomu, že jsou Slovácké strojírny zaměřeny převážně na export, svádějí každodenní souboj s tvrdou konkurencí. Jedním z předpokladů přežití na trhu jsou kvalifikované a disciplinované pracovní síly. Jiří Rosenfel v této souvislosti uvádí, že asi
ut
70% zaměstnanců firmy odpovídá náročným požadavků v podnikatelské sféře. Proto se v současné době firma zaměřuje především na uplatňování moderních trendů ve zvyšování kvalifikace pracovníků, přístupu k práci a samostatné tvůrčí aktivity. Vzápětí však upozorňuje na paradoxní situaci. Ačkoli je na Uherskobrodsku desetiprocentní nezaměstnanost, chybí mu ve výrobních halách v současnosti 200 výrobních dělníků, především v profesích svářeč, zámečník, frézař, palič a některých dalších pomocných profesí. Tento fatální nedostatek našich pracovníků řeší firma náborem řemeslníků z Ukrajiny, Slovenska a Polska. Nejvíce zaměstnává Slováků, dále pak dělníky z Ukrajiny a Polska. Tito pracovníci se vyznačují velmi dobrým přístupem k práci a solidní kvalifikací, přičemž nejvyšší odbornost vykazují svářeči z Polska. Dále se řeší zvyšování kvalifikace a nedostatek lidských zdrojů ve spolupráci s Úřadem práce v Uh. Hradišti a jeho pobočkou v Uh. Brodě, se Střední průmyslovou školou a Středním odborným učilištěm, které mají sídlo v areálu SUB. S jejich pomocí firma organizuje specializované kurzy pro dlouhodobě nezaměstnané, trvající až pět měsíců. Nedostatek pracovníků, jinak řečeno nezájem našich lidí o tyto profese, komplikuje Slováckým strojírnám další rozšiřování výroby a tím i další expanzi na zahraniční trhy. Nicméně své závazky vůči zákazníkům se plní, avšak za cenu zvýšeného úsilí stávajících pracovníků a přesčasových hodin. I přes permanentní nedostatek výrobních dělníků přesáhly podnikatelské aktivity Slováckých strojíren již dříve hranice Uherskobrodska i Zlínského kraje. V současnosti jsou významným akcionářem MEP Postřelmov, a. s., kde zastává generální ředitel Slováckých strojíren zároveň funkci předsedy představenstva. Tato zisková firma s pěti sty zaměstnanci a ročním obratem cca 600 mil. Kč doplňuje výrobní segment SUB zejména v oblasti elektrotech-
nické výroby, galvanovny, slévárny hliníku a zámečnické dílny pro drobné součásti. K MEP Postřelmov, a. s., patří ještě odloučený provoz v Zábřehu na Moravě, který je jeho organickou součástí. V rozšiřování podnikatelských aktivit vidí Ing. Rosenfeld jednu z možností, jak řešit ekonomickou stabilitu regionu Uherskobrodska, jenž leží v příhraniční oblasti a trpí vylidňováním. Není to jen problém vesnic na moravsko-slovenském pomezí (na Kopanicích), ale i větších obcí a města Uh. Brodu samotného. Čím dál více mladých lidí hledá uplatnění ve vnitrozemí nebo v zahraničí a doma jich zůstává stále méně. A právě rozšiřováním nadregionálních ekonomických aktivit se mohou vytvářet podmínky pro návrat zdejších rodáků anebo pro trvalé usazování lidí, kteří sem budou přicházet za prací. Dalším významným prvkem rozvoje firmy jsou trvalé investice do nových výrobních zařízení v rozsahu cca 100 mil. Kč ročně. V letošním roce to bude například v řadě již šestý laserový stroj na přesné pálení plechů, což představuje cca 18mil. Kč, dále do jedné z výrobních hal přibude vodorovný vyvrtávací CNC stroj o pracovní délce 18 m a prac. výšce 5 m, který bude stát cca 31 mil. Kč, dvě nové CNC frézky představují dalších 10 mil. Kč a konečně lakovna dostane další novou stříkací kabinu s odlučovači za cca 10 mil. Kč. Do oprav budov jde každoročně 10 – 15 mil. Kč a mimoto běžné provozní investice jako doplnění informačního systému apod., což představuje další statisíce Kč. Velkou nákladovou položkou jsou také mzdy, které překračují běžně dosahovaný průměr ve strojírenství. Zaměstnanci jsou ve Slováckých strojírnách, jak říká ředitel Rosenfeld, na práci a za ni podle množství a kvality dostávají odměnu. Nejedná se jen o mzdu nadprůměrnou, ale každý zaměstnanec má jistotu, že ji dostane v řádném výplatním termínu. Slovácké strojírny zaměstnávají v současné době 720 našich pracovníků a asi 150 cizinců. Obrat firmy činí v celkových tržbách přes 800 mil. Kč, 98 % výrobků SUB jde na export většinou do Německa, Holandska a Švýcarska, Rakouska a Itálie. Tyto zákazníky zajímá především kvalita, cena a termín dodání, jiné, objektivní či subjektivní problémy s dodávkou neberou na vědomí. Prostě základní tržní principy, které určují bytí a nebytí, v našem případě, na evropském strojírenském trhu. Touto větou končí generální ředitel Slováckých strojíren naše povídání. Jaroslav Mikulík
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004
Dům kultury účastníkem projektu „Adopce na dálku“
U z a v ř e n á m anželství 19. 06. 2004
26. 06. 2004
02. 07. 2004 03. 07. 2004
17. 07. 2004
24. 07. 2004
31. 07. 2004
07. 08. 2004
Marian Polášek Markéta Kostková Martin Čechman Markéta Dudová Andrei Rotari Lenka Tkáčová Roman Patka Veronika Mlčková Roman Koutný Marcela Zetíková Miroslav Štorkan Pavlína Janíčková Pavel Kadlčík Blanka Mužíková Antonín Čubík Simona Urblíková Ladislav Zetík Lucie Nyiková Petr Faltýnek Eva Brostíková Marcel Mahdal Markéta Kaletová Roman Bulejko Jitka Blahůšková Jaroslav Pospíšil Renata Hubáčková Lukáš Zámečník Miroslava Hodulíková Jan Urubčík Jana Gabrhelová Patrik Krajsa Gabriela Lovecká František Chládek Renata Mahdalová Vlastimil Chvíla Jana Prná
Indie je – více než zemí – samostatným kontinentem plným jedinečných kultur, náboženství, jazyků, kmenů, Indie je federací 28 států a má miliardu obyvatel! Bohužel velká většina obyvatel žije v nepředstavitelné chudobě a jedním z důvodů jejich chudoby je i negramotnost. To byl jeden z podnětů, proč v roce 1993 odstartoval projekt Adopce na dálku. Prvních 200 dětí bylo zaregistrováno v Honavaru. Dnes tento projekt Charity pomáhá dětem z 8 oblastí, většina z nich leží na západním pobřeží ve státě Karnataka. Většina dětí pochází z vesnic s tradičním rázem života. Obyvatelé pracují v zemědělství, zřídkakdy vlastní sami nějaké pole. Jsou to námezdní pracovníci u majitelů půdy, jejichž výdělky jsou velmi skromné (30 až 50 Kč denně), obvykle má práci jen jeden z rodičů, často jen na 2 - 3 dny v týdnu. Projekt Adopce na dálku si klade za cíl přinášet rovnější šance v oblasti vzdělání, to znamená finančně vypomáhat nejchudším rodinám při vzdělání dětí. V roce 2002 se do tohoto projektu zapojil i Dům kultury a adoptoval osmileté děvčátko - Soniu. Sonička je moc milá a typicky hezká indická dívenka. Rádi a často jí píšeme a posíláme v dopisech malé dárečky. Její dopisy nás vždy moc potěší, ale zároveň dojmou a krutě připomenou, kolik je na světě dětí, které si ani neumí představit, v jakém luxusu a dostatku všeho žijí děti v Evropě. Je lehké zamilovat si indické děti. Jsou poslušné, disciplinované, nejsou rozmazlené, vděčné za sebemenší projevenou pozornost. Nejsou odmalička hýčkány, nejsou středem veškerého dění v rodině, naopak hodně z nich musí od útlého dětství tvrdě pracovat. Těžko se nám zažívá, když nám napíše, že jsou monzuny a je jí v noci zima, protože má jen starou tenkou deku, že je před několika měsíci opustil otec a zůstala sama s maminkou bez domova. Ale zase nás potěšilo Soniino vysvědčení, její radost z pobytu na táboře, který je součástí projektu, záliba v tradičním tanci a nadšení z toho, že může chodit do školy. Jejich jazyk kannada je pro nás exotický a Soničku velmi baví a krásně píše. Má ráda i kreslení, a proto nám pravidelně posílá hezké obrázky. Jsme moc rádi, že jsme se Soničkou seznámili. Bohužel dětí, které potřebují pomoc, je v Indii stále více než lidí ochotných zapojit se do tohoto projektu. Nechcete se přidat? PhDr. Irena Krejsová
D ě t i n a r o z e né v červnu 02. 06. 2004 08. 06. 2004 09. 06. 2004 10. 06. 2004 12. 06. 2004 20. 06. 2004 22. 06. 2004 23. 06. 2004 25. 06. 2004 26. 06. 2004 29. 06. 2004
Klára Kubáníková, UB Kryštof Švehlík, UB Petra Kretková, UB Eliška Juřičková, UB Tomáš Tlach, UB Ondřej Dostálek, UB Alex Málek, UB Nikol Kratěnová, UB Jakub Kryštof, UB Šimon Chovanec, UB Tomáš Řihák, UB
Základní škola, Uherský Brod, Mariánské náměstí zahajuje školní rok ve středu 1. 9. 2004 v Domě kultury v 8.45 hodin II. stupeň a v 9.45 hodin I. stupeň. Noví žáci se mohou přihlašovat ke stravování ve školní jídelně ZŠ od 25. 8. do 27. 8. 2004 v čase od 8.00 hodin do 16.00 hodin.
Úmrtí občanů 04. 06. 2004 05. 06. 2004 09. 06. 2004 11. 06. 2004 12. 06. 2004 13. 06. 2004 19. 06. 2004 27. 06. 2004 28. 06. 2004 05. 07. 2004 10. 07. 2004 10. 07. 2004 15. 07. 2004 19. 07. 2004 23. 07. 2004 24. 07. 2004 24. 07. 2004 24. 07. 2004 03. 08. 2004 06. 08. 2004
František Jahoda, UB - Maršov Marie Struhelková, UB Anežka Zlatníková, UB Marie Matyášová, UB Bohumil Kopunec, UB Drahomíra Johaníková, UB Marie Studeníková, UB Naděžda Šulová, UB Irena Žaludková,UB Zdeněk Mlýnek, UB Ludmila Havlová, UB Anastasie Pummerová, UB Vítězslav Bistrý, UB Františka Kaislerová, UB Marie Ambruzová, UB Miroslav Bělasta, UB Marie Švehlíková, UB Jaroslav Haluza, UB-Těšov Ladislav Horecký, UB Emilie Krajsová, UB
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004
81 let 93 let 87 let 75 let 69 let 77 let 87 let 68 let 40 let 69 let 76 let 79 let 64 let 94 let 87 let 59 let 83 let 51 let 88 let 46 let
ZAHÁJENÍ ŠKOLNÍHO ROKU ZŠ Pod Vinohrady 2004/2005 1. ZÁŘÍ 2004 1. TŘÍDY 11.00 HOD. – BUDOVA ŠD 2. – 5. TŘÍDA 10.00 HOD. – BUDOVA ZŠ 6. – 9. TŘÍDA 10.45 HOD. – BUDOVA ZŠ Tento den mají žáci , kteří byli ke stravování přihlášeni v loňském roce, zajištěn oběd. Zahájení školního roku v ZŠ Na Výsluní 1. 9. 2004 1) V případě pěkného počasí bude školní rok zahájen před školou takto: 9:00 hod. 1. ročník 10:00 hod. 2. – 9. ročník 2) V případě deštivého počastí bude školní rok zahájen v tělocvičně školy takto: 9:00 hod. 1. ročník 10:00 hod. 2. – 5. ročník 10:30 hod. 6. – 9. ročník
KOSMETIKA ALENA GRAČKOVÁ KOMPLETNÍ PÉČE O VAŠI PLEŤ MILÉ DÁMY, NEMEŠKEJTE A NEZMEŠKEJTE
SLEVU 10 %
NA CELKOVÉ OŠETŘENÍ PLETI S TÍMTO VÝSTŘIŽKEM OD 30. 9. 2004
UHERSKÝ BROD, UL. NOVÁ 1469 (CCA 200 M OD SUPERMARKETU ROJAL), TELEFON 777 011 802
uu
Několik vět o kultuře a kulturnosti V porevolučním chaosu hodnot se velmi rychle a velmi snadno uchytila v našich zemích prodejná kultura a s pověstnou českou přizpůsobivostí všechno, co ji provází. Socialistický realismus tedy vystřídal nový kult, kult peněz a spotřeby, jenž rychlostí uragánu a silou tornáda uchvátil nový způsob života v rodící se tržní společnosti. Tržních pák v kultuře se zmocnila hrstka showbyznysmenů, kteří začali již podle zákonitostí trhu a ve spolupráci s mediální sférou, „vyrábět“ dobře prodejné „umění“, resp. umělce - hvězdy, které se stanou žádaným zbožím a budou tak určovat styl a zejména ceny na českém kulturním trhu (např. poslední komerční trhák Česko hledá superstar). A tak se v kolotoči peněz začalo protáčet stále více „umění a umělců“, po hříchu však na úkor kvality. Aniž by to bral národ na vědomí, začala také souběžně destrukce tradičních kulturních hodnot v posttotalitním rozoraném terénu českých, moravských a slezských luhů a hájů. „Sedmá“ velmoc ukázala svou sílu v podobě bájného Krakena, kterého vypustila mezi běžný lid na obranu nové zábavné kultury. Očekávaný výsledek se spolehlivě dostavil. Vcelku kulturně vyspělý český řadový občan masově přijal zábavu, nad jejíž úrovní soudný rozum řeší filozofickou otázku: JSEM NEBO NEJSEM NORMÁLNÍ....? Zato majitelé jednoho televizního kanálu si mnou ručičky nad rostoucími křivkami „píplmetrů“ při exhibicích jejich bavičských es, showbyznysmeni šrubují ceny populárních hvězd do nemravných výšek (právě jsem dostal e-mailem nabídku: za účastníka finále Česko hledá superstar až 90 000,- za běžný koncert, tj. cca 1,5 hod., za třicetiminutový program s autogramiádou 30 – 60 000,- Kč ), protože lidé chtějí vidět své oblíbence také na živo a jsou ochotni zaplatit i vysoké vstupné, aby se s nimi potěšili in natura. Tito novodobí dinosauři české komerční kultury se cení hodně vysoko. Za kvalitu zboží vietnamských tržnic si účtují ceny špičkových značek. Toť jeden z výdobytků svobodného trhu – ve stínu hvězdných bavičů, muzikálového škváru a komerčních ubohostí nejrůznějšího druhu bojuje o přežití skutečné umění, jež si ve všech oblastech drží nadále tradiční špičkovou kvalitu. Tržním slangem řečeno, poptávka po kvalitním umění prostě upadá. Vzápětí však zdůrazňuji skutečnost, že většina naší populace určitě vnímá umění např. Karla Gotta, Lucie Bílé, Bolka Polívky, Evy Urbanové, Jarka Nohavici... etc. V tomto smyslu rozhodně nekulturním národem nejsme, problémem je však otázka jejich dostupnosti. Prostě, není pro všechny. Moje úvaha ale směřuje k problematice spodních pater kultury, kde se formuje kulturní vkus národa v masovém měřítku, jenž se pak nepřímo projevuje ve všech oblastech životního stylu. Tedy v obecné kulturnosti, tj. v kultuře mezilidských
uv
vztahů, v politické kultuře, v kultuře podnikání, v kultuře životního prostředí, v mediální kultuře atd. Zde všude se prolíná osobní duchovní a mravní ego jednotlivce s „oficiálním“ duchem a morálkou společnosti. Budeme-li k sobě alespoň trochu kritičtí, musíme si přiznat, že tak skvělí, jak bychom se rádi viděli, zase nejsme. Stačí si jen všímat maličkostí, jak se k sobě chováme v nejrůznějších situacích, jež život přináší, a nemluvě třeba o příkladnosti naší politické scény (kde by se spíše hodil přívlastek „divadelní“) či o nových fotbalových pravidlech. V této souvislosti se ještě stále potkáváme s argumentací, že veškeré naše slabosti a nedostatky jsou produktem čtyřicetiletého totalitního mravního úpadku. Nehodlám s tímto argumentem polemizovat, jen postavím proti němu jiný - výrok jedné známé zahraniční umělkyně žijící v naší zemi dost dlouho, aby měla právo vyslovit tento názor: „...po patnácti letech po revoluci to už není v totalitě, ale v národní povaze....“ Nehodlám ani rozebírat recidivy naší národní povahy, jen chci upozornit na nebezpečí, které vidím v poklesu kulturního vkusu ve věku elektronizace. Dnešní prodejné „umění“, jež se na nás valí ze všech stran, se usazuje ve vědomí jednotlivce jako oficiální kulturní hodnoty, které si rychle osvojuje zejména mládež a děti a které se následně odrážejí v jejich jednání a chování. Jehož reálné projevy, mírně řečeno, často způsobují starším generacím kopřivku. Průměrnému Čechovi a Moravákovi, jenž každodenně usiluje o důstojné přežití v tržní společnosti, nezbývá mnoho prostoru, aby odolával agresivnímu tlaku mediálního šuntu ve stylu: „Jak se z nuly stát hvězdou“. Víceméně (ne)dobrovolně, ať již z jakýchkoli důvodů, se pak před obrazovkou rochní ve slaboduchých bavičských pořadech nabitých jedněmi a těmi samými hvězdami, zpravodajským bulvárem a stupidními filmovými krváky made in USA. V lesku bezduchého, ale zato hodně barevného televizního pozlátka, se pozvolna, leč jistě, vytrácí z podvědomí většiny národa přirozená potřeba hlubšího uměleckého prožitku a živého kontaktu s opravdovým uměním, které lidskou mysl zušlechťuje. Kolik z nás asi vypne tu zázračnou bednu, „když tam věčně nic kloudného není“, a vezme si knížku nebo zajde na koncert nebo do galerie. Rozhodně jednodušší řešení je vstoupit do onoho bludného kruhu, na jehož počátku je laciná zábava a na konci laciný prožitek. V tom spočívá tajemství úspěchu komerční kultury – poskytuje totiž možnost nenáročného, byť jen krátkodobého prožitku mimo realitu, kterou nahrazuje realita virtuální, nabízející přehršel iluzí o snadnějším, intelektuálně zbytečně nezatěžovaném bytí. Werichovo moudro „koukej bejt!“ dostalo jinou dimenzi – pasivitu a poddajnost. Čumíme a nadáváme na reklamy, které
se nám zadírají do vědomí plíživě jako epidemie nakažlivé choroby, která formuje naše moderní bytí na věci a peníze coby měřítko úspěšnosti, skrze něž je, bohužel globálně, vnímán současný svět („...a po nás potopa....“). Jedeme v tom všichni, někdo méně, někdo více. Nemyslím si, že je to správně. To je ale asi tak vše, co proti tomu mohu udělat – říct to veřejně. A..., snad se někdo zamyslí. Jaroslav Mikulík
Praktické dopady komerce na místní kulturu
Orientační ceny některých pořadů: Věra Špinarová 80 – 90 tis. Kč Účastník finále Česko hledá superstar
60 – 90 tis. Kč Hana Zagorová 60 – 100 tis. Kč Marie Rotrová 70 tis. Kč Chinaski 70 tis. Kč Martin Maxa 47 tis. Kč Věra Martinová 57 tis. Kč Čechomor 120 tis Kč (minulý rok) Ten seznam by byl dlouhý, tak ho zkrátíme informací, že za honorář pod padesát tisíc žádnou z dalších známých hvězd a bavičů, bez ohledu na kvalitu, nelze pořídit. Ovšem mluvíme pouze o honoráři. K tomu je nutné připočítat dopravu, ubytování a občerstvení umělců , poplatky OSA a v některých případech světla a zvuky. Tedy v průměru dalších 10 – 15 tis. navíc. Vezmeme-li průměrné výdaje na koncert 60 tis. a průměrnou návštěvu 300 diváků (to je ovšem hodně optimistický průměr), vychází vstupné na 200,- Kč, to je však čistě na úhradu poplatků za koncert. Mzdy zaměstnanců, amortizace zařízení, teplo, světlo, vodu, propagaci a další režijní náklady jsme do ceny vstupného nezapočítali. Nabízí se tedy otázka: pro kolik lidí v osmnáctitisícové aglomeraci s podprůměrnými měsíčními příjmy a nezaměstnaností téměř 10 % je tato kultura dostupná? Paradoxně se dají zajistit dostupní a špičkoví hudebníci za 20 tis. – 30 tis. Kč, např Emil Viklický a jeho jazzové trio, vynikající bluesmen Luboš Andršt s kapelou, kapela Gothard, vynikající slovenská šansoniérka Edita Moravská, Peter Lipa, vynikající folkové kapely a sólisté, kvalitní soubory hrající vážnou hudbu i divadelní soubory a řada dalších výborných umělců. Jejich cena však není úměrná kvalitě, nýbrž počtu hodin odehraných na komerčních (i veřejnoprávních) televizních kanálech a počtu napsaných sloupců v bulvárním tisku. Ačkoli je naše zařízení schopné nabídnout „za málo peněz moc muziky“, zejí sály (nejen u nás) při vystoupeních „nehvězdných“ umělců tristní (někdy až ostudnou) prázdnotou. DKUB
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004
Dům kultury Uherský Brod
Program na září 2004
Pamětní síň JUDr. Václava hraběte z Kounic – stálá expozice
Galerie DK – Panský dům
Do 26. 9. JUBILEJNÍ VÝSTAVA
MIROSLAV POTYKA – REPORTÁŽNÍ FOTOGRAFIE
Galerie DK – Panský dům
so 11. 9.
DEN S INTEGROVANÝM ZÁCHRANNÝM SYSTÉMEM
Masarykovo nám. 14.00 hod.
ne 12. 9. Program:
DNY EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ (Den otevřených dveří památek)
9.15 – Žesťová harmonie Josefa Uhra Před radnicí 9.30 – Komorní soubor ZUŠ Obřadní síň 10.00 – Dětský pěvecký sbor Comenius Dominikánský kostel 10.00 – Kytarový koncert Radnice 10.15 – Bánovské Kačenky Před radnicí 13.15 – Taneční orchestr ZUŠ Zahrada Panského domu 15.00 – Dechová hudba Javorinka Zahrada Panského domu Přístupny budou: kostel Mistra Jana Husa + věž, dominikánský kostel, farní kostel + věž, Panský dům, Muzeum J. A. Komenského, Radnice
so 18. 9., ne 19. 9.
VIII. AUTOSALON DK
prezentace světových automobilových značek a dalších motoristických doplňků. Dům kultury 9.00 – 18.00 hod. 30,- 15,-Kč čt 23. 9. PTÁK OHNIVÁK A LIŠKA RYŠKA klasická pohádka v podání Divadla Koráb. Na ne příliš bystrého prince čeká mnoho nebezpečí. V pohádce hraje takřka živý kůň a opravdový ohnivý pták Ohnivák. Pro MŠ a 1-3 třídy ZŠ. velký sál DK 9.30 hod. 30,-Kč so 25. 9. MICHAL NESVADBA v pořadu pro děti „Michal k snídani“ velký sál DK 17.30 hod.
Kdo by nechtěl být fit? TJ Sokol Uh. Brod zve zájemce o kondiční cvičení žen středního věku a cvičení mladšího žactva. TJ Sokol UB má také velmi dobrý oddíl juda a nově vznikající oddíly aikida a florbalu. TJ Sokol UB uspořádá dne 25. 9. 2004 od 9:30 - 11:00 hod ukázkový den činnosti Sokola spojený s ukázkou zdravé výživy. Srdečně zveme všechny zájemce
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004
út 28. 9. ZLATÉ JEZERO – Ernest Thompson Příběh s ojedinělou partiturou pro herecké výkony je neokázalým holdem lásce na celý život. Dokáže prolnout humor se smutkem a probouzet city opravdové a hluboké jako je život sám. Hra nenápadně upozorňuje na jednu prostou skutečnost: Všude na světě jsou nějaká Zlatá jezera a všude žijí lidé. Hlavní hrdina, starý muž, který už skoro na život rezignoval, nás náhle zaskočí svým příkladem. Vždycky je čas vystoupit z letargie a za život, i ten nejobyčejnější, se znovu začít prát. Slávu inscenaci přineslo filmové zpracování a jeho herci: Henry Fonda, Katherine Hepburnová a Jane Fondová. Hrají: Radoslav Brzobohatý, Květa Fialová, Dana Batulková, Marcela Peňázová, Jan Novotný, David Vejražka, Ota Sládek, Marian Loubal. velký sál DK 19.30 hod. 150,-Kč
uw
„… vlastně malý zázrak“
Program kina Máj UB adresa: kino Máj, nám.1.Máje 2057, 688 01 Uherský Brod tel. 572 633 785, 572 631 877, 607 647 102
[email protected] www.ub.cz/kino st 1
20/00 hod
DEN POTÉ
čt 2
20/00 hod
DEN POTÉ
pá 3
20/00 hod
DEN POTÉ
so 4
20/00 hod
50 X A STÁLE POPRVÉ
ne 5
20/00 hod
50 X A STÁLE POPRVÉ
út 7
20/00 hod
ABRAHÁMOVO ÚDOLÍ
st 8
20/00 hod
TROJA
čt 9
20/00 hod
TROJA
pá 10 20/00 hod
TROJA
so 11 20/00 hod
LUPIČI PANÍ DOMÁCÍ
ne 12 20/00 hod
LUPIČI PANÍ DOMÁCÍ
út 14
20/00 hod
ÚSVIT MRTVÝCH
st 15
20/00 hod
ÚSVIT MRTVÝCH
čt 16
20/00 hod
POST COITUM
pá 17 20/00 hod
POST COITUM
so 18 20/00 hod
DŮM Z PÍSKU A MLHY
ne 19 20/00 hod
DŮM Z PÍSKU A MLHY
út 21
16/00 hod
POHÁDKY O KRTEČKOVI
út 21
20/00 hod
EDI
st 22
16/00 hod
UMUČENÍ KRISTA
st 22
20/00 hod
VATERLAND
čt 23
16/00 hod
HODINY
čt 23
20/00 hod
VATERLAND
ART KINO
BIJÁSEK ART KINO BIO SENIOR BIO MÁG
pá 24 20/00 hod
ZRŮDA
so 25 20/00 hod
ZRŮDA
ne 26 20/00 hod
ZRŮDA
út 28
18/00 hod
THAJSKO BESEDA
út 28
20/00 hod
VĚČNÝ SVIT NEPOSKVRNĚNÉ MYSLI
st 29
18/00 hod
MOTÝL
st 29
20/00 hod
VĚČNÝ SVIT NEPOSKVRNĚNÉ MYSLI
čt 30
18/00 hod
MOTÝL
čt 30
20/00 hod
VĚČNÝ SVIT NEPOSKVRNĚNÉ MYSLI
V Muzeu J. A. Komenského byla ve čtvrtek 5. srpna 2004 v 17 hodin otevřena vernisáží výstava „… vlastně malý zázrak“ zabývající se historií spodního odívání. Je instalována ve Velkém výstavním sále a sestává z ukázek jak tradičního, tak i městského prádla. Sbírkové předměty pocházejí z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně, kde ji již v r. 2000 autorsky připravila PhDr. Lenka Nováková. Mezi nejhodnotnější exponáty patří ukázky oděvu z konce 18. století. Jedná se o sukně se živůtkem, tzv. leknice z Luhačovického Zálesí. Výstava dále jak na exponátech, tak v popiskách přibližuje významy pojmů živůtek, šněrovačka, korzet, spodní kalhoty, košilové spodky, krinolína, turnýra, rubáč, činovať, oplečí nebo jelita. Výstava se zabývá také spodním prádlem používaným při koupání (instalovaná část s dobovými plaveckými úbory od konce 19. století), panskými úbory a na nočními úbory na spaní. Návštěvník výstavy si také může prohlédnout, jak vypadal kartáč na rovnání vlasů nebo např. pásek na knír, jak to známe z mnoha filmů z secesního období. Mezi regionální exponáty z Uherskobrodska patří rubáče a fotografie Jana Pavelčíka, bývalého ředitele muzea z r. 1955. Výstava pochází výhradně ze sbírek Etnografického ústavu, pouze 5 ks exponátů zapůjčilo Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně a některé exponáty pocházejí ze soukromých sbírek. K zajímavostem výstavy patří skutečnost, že během své čtyřleté existence sama nashromáždila řadu pozoruhodných exponátů, takže její autoři již nezapůjčují předměty z příbuzných institucí, jako tomu bylo na začátku výstavy. Po Mikulově, Brně a Praze je nyní otevřena výstava i u nás, v Uherském Brodě. Potrvá do 31. října t.r. Asc
ROZHLEDNA LOPENÍK
symbol přátelství Čechů a Slováků Cílem projektu je společnými silami obcí, organizací a veřejnosti rekonstruovat v Bílých Karpatech stavbu rozhledny na vrchu Lopeník (911 m n. m.) včetně turistického a kulturního zázemí v okolních obcích. Podpořit tak spolupráci Čechů a Slováků rozvojem šetrné turistiky, služeb a zaměstnanosti v příhraničí. Bude postavena 22 metrů vysoká rozhledna příhradové konstrukce z dubových kmenů na kamenné základně a upraveny přístupové stezky i blízké minerální prameny. Projekt podle návrhu arch. Sládečka realizuje Sdružení obcí pod Lopeníkem a mikroregiony Bojkovsko, Uherskobrodsko a Bošáca.
Veřejná sbírka
Výstavba rozhledny bude stát asi jeden milion korun získaný z veřejné sbírky, dotací, sponzorských darů a vkladů obcí. Veřejná sbírka je prováděna prodejem pohledů – vstupenek po 50 Kč a finančními příspěvky na obecních úřadech v regionu nebo na uvedený účet. Letní kino v zahradě Panského domu zahájila vynikající kapela Jména významných dárců budou na paměť vytesána do základního Gothart kamene stavby. Plánované otevření rozhledny je na podzim 2004.
Město Uherský Brod na Internetu www.uherskybrod.cz
ux
Bližší informace o projektu: Obec Lopeník, tel. 572 646 900, č. ú.: 1546751329/0800 Koordinátor projektu: Mgr. Vít Hrdoušek, tel. 518 337 707, e-mail:
[email protected]
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004
Miroslav Potyka v Galerii Panský dům
Malé ohlédnutí aneb Sezona DIVADLA BROD
V pátek 27. srpna 2004 bude v Galerii Panský dům zahájena výstava fotografií jedné z nejznámějších kulturních osobností Slovácka, Miroslava Potyky. Ačkoli autor výstavy odmítá jakékoli umělecké ambice, nelze nevyzvednout jistou symboliku, kterou můžeme s notnou dávkou nadsázky charakterizovat frází „...pachatel se vrací na místo činu...“ Neboť během svého předlouhého putování slováckou kulturou, mimo jiné zorganizoval a uváděl v Galerii Panský dům v Uherském Brodě desítky výstav. Jak sdělil redakci BZ, k Uherskému Brodu ho váže především období, kdy pracoval na Domě osvěty, později Okresním kulturním středisku v Uherském Hradišti, které bylo tehdy zastřešujícím metodickým kulturním pracovištěm s celookresní působností. V rámci své pracovní náplně se dostal Mirek Potyka do kontaktu i s kulturou města Komenského. Tyto kulturní vazby byly všestranné. Ať již zmiňované společné výstavy s Klubem pracujících v Černobílé galerii (později Galerie Panský dům) a v Muzeu Jana Amose Komenského, kde se jeho přičiněním prezentovala v Uh. Brodě díla špičkových výtvarných umělců z tehdejšího Československa, anebo jeho přínos v oblasti folklorní, sborového zpěvu či amatérského divadla. „...Těch výstav bylo nespočet a myslím si, že to určitě jistou stopu v kulturním životě Broďanů zanechalo. Ostatně, tradice výstav v Galerii Panský dům je živá dodnes. Další kulturní kontakty jsem navázal především s národopisným souborem Olšava, s nímž jsem řadu let spolupracoval – v propagaci, fotodokumentaci, ale také při přípravě programů nebo publikací ke kulatým výročím (a řadu z nich i sám moderoval, pozn. red. BZ). Poměrně rozsáhlá byla i spolupráce s pěveckým sborem Dvořák, s divadelním souborem Tomáše Miličky a nemohu vynechat ani četné, zejména výroční akce se souborem Rozmarýn. Od vzniku Klubu kultury Uh. Hradiště, kde nyní pracuji a které je městským zařízením, ty pracovní kontakty nejsou tak rozsáhlé jako dřív. Nicméně kamarádské vztahy i spolupráce (už ne v takové míře) s Olšavou přetrvávají. Totéž mohu říci i o občasných společných akcích jak v oblasti výstavnictví, tak i spolupráci se souborem Rozmarýn. No, a jaké mám nejpěknější vzpomínky? Těch bylo hodně, ty nejlepší mám určitě na atraktivní zájezdy s Olšavou do Španělska a Portugalska a s Rozmarýnem též do Portugalska. Odtud si nesu ve vzpomínkách samozřejmě spoustu krásných zážitků a také mnoho příjemných chvil z vernisáží výstav, které jsme spolupořádali. O to víc mě těší, že mohu ty své mírně pozdní kulatiny oslavit spolu s Broďany výstavou fotografií, resp. postřehů, které jsem získal na svých pracovních potulkách po nejrůznějších kulturních podnicích na mém rodném Slovácku.“ JM
Nerad se ohlížím! Ne že bych si nevážil historie, ale divadelní režisér by se měl spíše dívat dopředu. Premiéra je utrpením! Mísí se ve mně pocity strachu s přijetím nové inscenace u publika, ale trpím zejména proto, že
Milí přátelé, využívám této příležitosti, abych se předem omluvil. Jste zvyklí chodit na výstavy fotografií, ale (povětšinou) fotografií výtvarných. Což moje fotografie (povětšinou) nejsou. Jsou to prosté otisky reality, zachycené zprvu na negativ, od loňského roku i digitálním aparátem, a do konečného tvaru (i barvy) vyhotovené v minilabech bez jakéhokoliv zásahu, včetně výřezu. Jsem si vědom toho, že to není tvůrčí postup správného fotografa – výtvarníka. Za takového se pochopitelně nepovažuji, tudíž, když už na výstavu přijdete, je třeba brát tyto skutečnosti jako fakt. Za což jsem vám vděčný... Miroslav Potyka Vernisáž výstavy proběhne v pátek 27. 8. 2004 v 17, 00 hod. v Galerii Panský dům. Průvodní slovo PaedDr. Jiří Jilík a kulturní program obstará CM Olšava se sólisty: Lubošem Málkem, Hynkem Sušilem, Taťánou Roskovcovou - Málkovou, Pavlou Strnadovou, dívčím a mužským sborem Olšavy, (a víno autor výstavy). Srdečně zveme všecky! DKUB
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004
vím, že se již nic nedá změnit. Divadelní zkoušky jsou naplněny tvůrčím duchem, jsou plné diskuzí a uměleckých tahanic. Nu a po premiéře ve mně zůstává jakési vzduchoprázdno, jsem splasklá bublina a tvrdím, že tato hra byla tou poslední, kterou jsem na brodském jevišti udělal. Tak vám vlastně ani neřeknu, co připravujeme, poněvadž jsem momentálně umělecky vzduchoprázdný. V divadelní sezóně 2003/04 jsme se rozhodli přenést na jeviště nádherný román Vladislava Vančury - Marketu Lazarovou. „To je hřích!“ tvrdili někteří. „Je,“ odpovídám já, „ale bez hříchu není pokání ani pokory.“ Vančuru lze uchopit pouze s obrovskou pokorou a úctou, musíte hledat cestičku autorova myšlení a pokusit se vyjádřit autenticitu současnosti skrze dnes tak objevovaný středověk. Hledání harmonie řádu lidského jednání se stalo pro mnoho herců osudným. Musím přiznat, že poprvé jsem zkoušel s herci i 5x do týdne. Snad se to vyplatilo. Inscenace má sice ještě velké herecké rezervy, ale atmosféra či duch Vančurova románu se zakotvily na správném místě. A to nás těší. Poprvé seděli diváci bez hnutí, báli si odkašlat či přehodit nohu přes nohu. Poprvé jsme zažili potlesk až po třiceti sekundách úplného tichého napětí. A tak věříme, že i pan Vančura se na svém nebeském obláčku nezlobí. Samozřejmě jsme nezapomněli ani na děti. Již na začátku sezony jsme uvedli poetickou pohádku místní autorky Aleny Bartošíkové – Pohádku o studánce Ohloběnce. Byla to vlastně první velká výpravná pohádka po mnoha letech, která využila kombinaci hry živého herce a loutek. Bojkovská pověst, kterou autorka zpracovala, je určena zejména větším dětem, a tak pro ty nejmenší jsme připravili ještě jednu kouzelnou pohádku. Vysvobodit káče z moci zlé a zákeřné lišky mohli naši nejmenší v ruské pohádce Káčátko. Tato hříčka je velmi vděčná, o čemž svědčí i fakt, že byla v Uh. Brodě zrealizována již po třetí. Počet vystoupení v sezoně 2003/04:
Inscenace Pohádka o studánce Ohloběnce Káčátko Marketa Lazarová Rychlé frézy Představení celkem
Premiéra 25. 9. 03 1. 2. 04 20. 5. 04 14. 11. 02 ---
UB 2 4 1 2 9
Mimo UB 4 0 0 1 5
Celkem 6 4 1 3 14
Na začátek sezony však ještě dva resty zbyly. Dokončujeme práci s textem Františka Pavlíčka Dávno, dávno již tomu. Snažíme se šifrovat a znovuobjevovat svět české spisovatelky Boženy Němcové. A pro děti začínáme vyrábět loutky do poetické pohádky H. Ch. Andersena Sněhová královna. Nudit se tedy ani po prázdninách nebudeme. (Tak přece jsem něco prozradil!) Roman Švehlík, principál souboru
uy
MUZIKY U každého okna houf žen ve vlňácích. Oči nalepené až na okenních tabulkách, které se od horkého dechu mlží. Zevnitř zase z výparů zpocených těl. Ještě že muzikanti jsou milosrdní a čas od času některý otře okna hospody i zevnitř. Jinak by nebylo vidět, která z děvčat se jak vystrojila a hlavně s kým dnes večer tančí. Toho vyvstávání pod okny hospody „Na pálenici“, po které dnes již zbyla pouze studna, bylo za každého počasí „neurekom“, a to dlouho do noci. Při svatbách, které se až na advent a postní období konaly po celý rok, i muzikách v období masopustu. Měly své kouzlo někdejší muziky. I pravidla, která se musela dodržovat. Například že na svatební zábavy, které bývaly již odpoledne a pak večer po začepení nevěsty, mohli chodit i nesvatebčané. Aby se nejen podívali, ale třeba si i zatančili. Do sól svatebčanů se však beztrestně plést nemohli. Jedině, když si je k sólu vybral člověk svatby řádně účastný. Nebylo chvilky, aby na svatebních muzikách nezaznělo sólo. Čestné pochody se hrávaly při vstupu každé jednotlivé skupiny. A zejména se patřilo, aby na svatbě kromě novomanželů měli sóla i svatební osobnosti. Starý svat, družbové, široká a kmotři. Ale stejně nejvíc řádily kuchařky, které osmělené pálenkou i manželským životem nejednou vytáhly i písně rozpustilé. Někdy se za sóla muzikantům na svatební tancovačce do klobouků naházelo až tolik, že už pak ani nechtěli, aby jim za svatbu platil ženich. A to bývalo muzikantů i přes dvacet. Dechovka není ve Strání od nepaměti. Vedle hudců a cimbálové muziky Zahradníků ve Květné prameny vzpomínají, že ve Strání bývali i znamenití gajdoši, opěvuje se zejména legendární Maloch, který měl prý očarované gajdy, ale, jak je zřejmé, stejně nad místními hudci a gajdoši zvítězila móda dechových kapel. Ta první se ve Strání založila v roce l894. Již tehdy měla deset členů a pak, když se nezadržitelně rozrůstala, vznikla v roce 1926 i druhá. Aby se kapely rozpoznaly, té první se jednoduše říkalo „starí“ (dnes Javorinka), nově vzniklé „mladí“ (dnes Straňanka). To rozpolcení muziky a souznění jednotlivých rodinných klanů k jedné či druhé kapele vedlo ve Strání k velké rivalitě, a tak obě kapely se předháněly v účinkování na různých veselicích, bálech, svatbách, sokolských a orelských cvičeních a též i pohřbech. A to ještě vedle nich při sklárně ve Květné existoval od roku 1919 další dechový soubor. Možnosti hrát kapely hledaly i mimo obec, zejména na Slovensku. Když na to bylo, odvezl muzikanty najatý forman, ale nejednou se na blízké Kopanice šlapal i chodníček. Ačkoliv ve Strání byl o dechovku zájem nepřetržitě od jejího vzniku, vrcholu obliby získala v sedmdesátých letech, kdy vedle dosavadních dvou kapel (soubor ve Květné v padesátých letech zanikl) vzniká v roce 1971 další, nesoucí od roku 1979 název Straňané, a ta je též početná a po ní na chvíli ještě i čtvrtá, tzv. Vyrazilka, z hráčů, kteří z jakýchkoliv příčin vypadli ze tří
uz
jmenovaných. Dnes se objevuje trend nový, velké kapely jsou oblíbené víceméně již jen na plesích a v průvodech, na svatbách se z ekonomických důvodů čím dál víc dává prostor hudebním seskupením menším, a to třeba i ve spojení žesťových nástrojů s nástroji dříve netradičními. I když, jak už bylo naznačeno, využití dechovek bylo široké, ponejvíce hrávaly na svatbách, a to dokonce i za druhé světové války, kdy byly veřejné akce zakázány. Místo v hospodách se ale hrávalo v humnech a ve stodolách. Memoáry vyprávějí, že aby se mohlo na svatbě za okupace tančit, tak ne rodina, ale sami nastávající novomanželé museli z mlatu odnosit slámu a pak mlat nově vymazat a posypat novými plevami. Vůbec to dříve měli ženich s nevěstou při svatbách těž-
ké. Chvilku klidu neměli, v první svatební den se starali o zvaní vzácných hostů, na druhý se po nich žádalo, aby obsluhovali. Ale jenom svatby by ke společenskému vyžití nestačily. A to zejména v čase masopustu, kterému po vzoru měst obecně vládl tanec. „Idem na muzigu“, „bude muziga“ – tak se obecně mluvilo o místních tancovačkách, pořádaných v hospodě Na pálenici, a to ještě v letech sedmdesátých, kdy se již v dolní části obce – Květné, v nově postaveném kulturním domě začínají pořádat plesy. Měly svůj kolorit ty muziky Na pálenici. Předně se k nim chodilo přes místnost se šenkem, oddělenou od tanečního sálu jen dřevěnou stěnou, kterou ani v čase svateb, ani v čase masopustním nikdy nevyklízeli místní gazdové, z nichž řada měla ve svém životě co do činění i s handléřstvím, jinak vesměs vášniví hráči tarok či alespoň mariáše. Skrze tuto místnost, kde já jsem ve svém životě kromě šenkéřky nikdy neviděl sedět ženu, se také chodilo k šenku pro pivo a na dvůr do malého záchodku. Ovšem zase až na dívky a ženy, protože ty k šenku pro sodovku, či nedej Bože, pivo, se zajít neodvážily, a když už jít ven musely, tak zašly pod nedaleké kaštany. Vůbec to měla děvčata na muzice těžké. Stála vzadu v koutu u dřevěné přepážky a trpělivě čekala, až který mládenec si je vybere. A po tanci se do svého koutku zase spořádaně vrátila, aby si zas mohla vystát taneční kousek další. Sedět mohli jen ženatí, a to proto, že jednak bylo v hospodě málo místa a též z jakéhosi nepsaného povědomí, že
se mladé dívce, a nakonec ani svobodnému chlapci, sedět nepatří. Své stálé vyhrazené místo měli ale muzikanti. Pod okny na malém pódiu, ohraničeném zábradlím. Ale stejně jenom neseděli, protože byli také jenom z masa a kostí, a tak, když jim o to šlo, třeba i za pokutu od kapelníka se prostřídali i v tanci a nejednou ke konci muziky z rozvernosti i nástroje nad hlavu vyhazovali. A také občas hádky krotili, či zpěváky ze své rodiny bránili. Když jim protivníci z druhé rodiny pro nelibě padnoucí písničku chtěli ublížit. Ono se totiž písní dalo pomstít za cokoliv, zejména, když si ji zpěvák či zpěvačka složili sami. I o nevěře někdy zazněly improvizované popěvky, nebo o rodinných neshodách. Ale někdy se písní, která se složila, dokud novina byla ještě teplá, udeřilo i na muzikanty. Protože ti na svých výjezdech na svatby a muziky v širokém okolí spáchali nejednu příhodu, a jak víme, nic se neutají, zvláště když o tom vědí už dva. Třeba o tom, jak bubeníček ukrýval ve stodole vdavekchtivou ženu, kterou si muzikanti přivezli ze svého hraní v Ostravě. Že se pak museli skládat po pětikoruně, aby se jí zbavili, se z písničky dověděla celá vesnice. Nejen na svatbách, ale vůbec na každé „muzice“ se hrávaly převážně valčíky a polky, ale přece jen zábavy vždy vrcholily straňanskými. Tak se nazývá místní párový tanec. To k mužskému plemenu zpívajícímu před muzikou přiběhly ženy a dívky a taneční vír tohoto osobitého tance neměl konce. A bylo jedno, kterou nohou kdo vykročil, hlavně že tančil do rytmu, anebo alespoň s chutí. Kolik různých slok pojednávajících o všem možném při nich zaznělo, už nikdo nikdy nesepíše, tak jak nelze vzpomenout všechny jejich interprety. A to zpívaly i ženy, protože ve Strání platilo, že straňanské může zpívat každý, kdo je umí. Ale zas tak úplně každý je předzpěvovat nemohl. Slušelo se totiž, aby za ně dotyčný, a to třeba i žena, muzikantům zaplatil, penězi či pijatikou. Takové množství místních kapel a tak košatý zájem místních rodáků o dechovku samozřejmě poznamenal i místní písňový repertoár. Do vesnice se přineslo mnoho nových valčíků, polek a pochodů, ale na druhé straně technické možnosti dechových kapel zase předurčovaly a svým způsobem limitovaly výběr písní zdejších, takže postupně se z místních písní při muzikách hrávaly již jen durové písně k tanci straňanská, ale i ty jen do doby, kdy je muzikanti byli schopni zahrát i bez not. Časy se poněkud změnily. Hospoda Na pálenici již dnes nestojí a ani straňanské se na plesech dnes již netančí, když tak jen v sálech, kde hraje cimbálovka. Ale písní k nim zbylo hodně. Podobně jako se z hospody zachovala kamenná studna mající dodnes vodu. Ukázka z nově připravované knihy „Řečeno písní“ PhDr. Pavla Popelky, která by se měla objevit na knižních pultech ještě v tomto roce.
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004
Déšť, Roman Švehlík Slunce pálilo jako zčervenalá plotna babiččiných kamen. Zlaté paprsky se mstily i těm, jimž peprně pálivé dny vyhovují nejvíce ze všech dnů v roce. Slamáčky ve vietnamském stylu na hlavách pěšáků dnes nestačily zakrýt sžírající pocity nekonečné monotónnosti. Pročpak je takové vedro, dusno, nedýchatelno? Pročpak jen nesprchne? Jen si nestěžujte, děl starý muž na zápraží polorozbořeného domku. Je nádherné léto. Zlatá barva patří k létu, jen si ji užijte, dokud je jí dosti. Až přestane působit, bude vám chybět. Dědek. Sedí si ve stínu a poučuje. My v takovém parnu musíme pracovat, jsme propoceni na posledním místečku našeho těla. – Ty nemáš soucit, dědku! Starý muž zmlknul. Někdy je lepší mlčet. I když mluvíte, stejně vám nikdo nenaslouchá. A tu se obloha zakabonila, od jihu zčernala nebesa. Pánbůh začal natřepávat peřiny. Na zemi dopadly první kapky, velké jako knoflíky kalhot svatého Petra. Má svatý Petr vůbec kalhoty? – Potom se přidaly kroupy. Těžké, studené, drzé a nevybíravé. Co jim stálo v cestě, to svými kulatými ručičkami zpřerážely. To byla teprve podívaná! Taková hrůza, lomili lidé rukama. Všechna úroda na padrť, copak budeme jen jíst? Kdyby raději svítilo sluníčko! Když slunce zlatilo, nelíbilo se vám. Když déšť mrazil, byli jste nespokojení. Zkuste vnímat poezii všednosti, ozval se opět děd. Staří lidé bývají moudří, ale málokdo jim chce rozumět. Ani tito lidé nemínili starému muži odpustit jeho smíření s každodenní nůší neopakovatelných okamžiků. A tak ho tloukli, tloukli a tloukli, a kdyby nezačalo hustě pršet, asi by ho utloukli. Vychutnat si to všechno, co nám nabízí všední, obyčejný den, je tím nejdůležitějším, ale i nejnesnadnějším životním domácím úkolem každého člověka. Musí poznat, že zlatá se odlišuje od jiné barvy jen svou zlatostí, ale co do kvality jsou všechny barvy stejné. I životní okamžiky jsou kvalitativně srovnatelné.
Fotokroužek AMFOTO při Domu kultury Uherský Brod Ais po desetileté odmlce byla letos znovu obnovena činnost amatérského sdružení fotografů z Uh. Brodu a přilehlého okolí. Po roce 1989, kdy řada fotoamatérů soustředila své síly do jiných aktivit, se činnost klubu téměř zastavila a zúžila se na občasné schůzky na vernisážích anebo při každoročním setkání fotografů z okresů Uh. Hradiště a Trenčín. V současnosti se za pomoci p. Kastnera, který propůjčil výlohu ke zveřejnění prací a kontaktů na znovuzakládající členy, dala dohromady parta nových zájemců a po doplnění „starými“ příslušníky se počet členů stabilizoval. Jejich zaměření je různorodé – portrét, krajina, makro, reportáže, zvířata. Klubové schůzky míváme pravidelně každý měsíc, kde hodnotíme vlastní fotografie a předáváme si zkušenosti. V současnosti chystáme naši první společnou výstavu, která by měla být v prostoru Domu kultury v Uh. Brodě na podzim letošního roku. Případné další zájemce bez rozdílu věku a pohlaví rádi uvítáme . Kontakt: p. Slavoj Knor, tel 572633194 a p. Zdeněk Zábranský, tel. 572632237, 603856329,
[email protected]
Ze skautského kotlíku
Opožděný dopis z tábora.
Ahojky Kamčo, jak se ti vede? Já jsem celá šest-pět z toho, že za chvíli končí prázdniny.Slíbila jsem ti, že ti napíšu ze skautského tábora, ale letos ke psaní prostě nedošlo. Fakt nebylo moc času. Nejdřív se mi tam ani moc nechtělo (to víš – budíček, rozcvička a tak) a počasí se taky moc nepředvedlo, ale nakonec jsem byla ráda, že jsem jela. Byla jsem docela zvědavá na to, jak to bude vypadat, protože letos hráli kluci přesilovku, takže my holky jsme tam byly cenné zboží. Měli jsme tři smíšené družiny a celou dobu tábora jsme tradičně hráli etapovou hru – letos to bylo z keltské mytologie a tomu se podřídily i kostýmy a večerní obřady, kdy jsme vyhodnocovali den. Někdy jsme u toho zažili fakt psinu – to když to některý rádce vyhrotil a sklouzlo to někam úplně jinam než k vážnému obřadu. Nejpoužívanější slovo letoška bylo „nehroť to“, takže jsme furt slyšeli jenom“nechci to hrotit, já bych to vyhrotil nebo naopak nehrotil“. Nejdřív jsem myslela, že z toho olezu, ale pak to začali všichni používat s nadsázkou a byla legrace. Ta byla i u táboráků – divadelní výstupy vedoucích o Keltech a následné satiry na ně byly fakt dost dobré. Sranda byla kupodivu i v kuchyni – osvědčeného „sezónního skauta“ Pepu posílil právě vyučený (a docela šikovný) Tom z Vlčnova a jídlo bylo mňamka. Jenom ty kastroly! - zoufalství nejvyššího stupně. Úplně jsem zapomněla, jaké to je bez myčky a v lavoře, kde si musíš nejdřív naohřívat vodu. Někdo se šel občas radši ulít na latrinu. Docela jsme se v družině někdy kvůli tomu porafali, jenže Miki nás pak sjela. První dny jsem myslela, že z mytí ve studeném potoku dostanu mrtvici nebo aspoň angínu – po roce je to pro mě vždycky šok, než si zvyknu, ale pak už to jde nějak samo. Stejně jsme neměli na výběr, tak co to budem hrotit. Je to stejně zajímavé – když jsem byla malá světluška, tak jsem všechno dělala v podstatě ráda a teď se musím někdy přemlouvat, abych vstala, abych udělala úklid ve stanu, abych šla běhat po lese, když chci zrovna pokvákat za stanem, abych napsala babičce – ale pak je i u té nejobyčejnější práce psina a všechno je prima - mamča tomu říká telecí roky a tvrdí, že jedna z nás to nepřežije. No, mám mladší sestru a bráchu, tak třeba se na mně naši vytrénují. Jo, naše malá Míša je světluška, takže jsme si obrazně řečeno v sobotu při střídání turnusů předaly dveře od stanu (teda kdyby nějaké měl – cha). Na jejich táboře bylo o hodně víc holek a kluků a taky dospělých a jejich tábor byl zaměřený na Pána prstenů a život obyvatel Středozemě. Akorát to vylepšili o postavu kouzelníka Gandalfa (hrál ho Švejda), který se jakože zbláznil, protože přišel o své kouzlo a oni mu ho jako pomáhali najít a slepit velký amulet se zaříkadlem. Naše malá psala domů dopisy, vypsala pokřiky všech družin a furt básnila, že je tam sranda a co všechno dělají – třeba vyvolávali obrázky na fotografický papír v noci v jídelně při červené baterce. Taky zkoušeli slaňovat a byli v keramické dílně – to my jsme byli na puťáku ve skanzenu na Modré a bylo to super – určitě tam s vašima zajeď – máte to kousek od vaší chaty. Jo, taky přijel na skok starosta a tajemník – já politice nerozumím, ale asi je dobře, že přijeli, přivezli plný pytel sladkostí a zajímali se o tábor, ne? Uteklo to rychle. Jo, byla jsem pak pomoct poprvé na bourání tábora a řeknu ti, že si všichni pořádně mákli. Horko katasrofální a od rána honička, aby se to stihlo. Nedivím se, že po táboře jsou všichni tak zničení – čtrnáct dní od rána do večerky kolem dětí a ten závěr s bouráním je musel dorazit. Příští rok uvidím – možná je načase změnit aktivity a mohla bych pomoct s těmi mrňousy – teda nevím, jestli na to budu mít nervy, ale zas je při tom psina a připadala bych si užitečnější. Zíráš jak moudřím? Docela by se mi líbilo sedět se staršíma večer a chystat hry a vzpomínat na největší góly z minulých táborů. Člověče, ten letošní byl třináctý- takže když byl první, mně byl sotva rok. Nechceš se přidat? Vůbec nevadí, žes k nám nechodila jako malá holka – máš dobré nápady a myslím, že by tě ostatní vzali v pohodě mezi sebe. Tak přemýšlej a užij si zbytek prázdnin. Tvoje Alena alias Budulínek. Vedení Střediska prvních moravských junáků děkuje touto cestou všem svým příznivcům, kteří se svou štědrostí a neokázalou pomocí podíleli na úspěšném průběhu letošních skautských táborů. Velmi si Vaší podpory ceníme.
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004
u{
Stoletý sbor dobrovolných hasičů Prakšice
Havřická cihelna jako hodnotná součást přírody
Ve dnech 7. – 8. srpna 2004 oslavil sbor dobrovolných hasičů Prakšice 100 let od svého založení. Těchto oslav se zúčastnily jednotky dobrovolných hasičů našeho města, a to v sobotu 7. srpna na soutěži o „Pohár starosty Prakšic“. Nastoupila dvě družstva mužů z Uh. Brodu a z Těšova družstvo mužů a žen. Soutěžilo se ve dvou disciplinách. V požárním útoku, kdy byl po nástřiku terčů naplněn kbelík 10 litry vody a přenesen do cíle vzdáleného 80 metrů na čas a trestné body. Druhou disciplínou byl přenos zraněného na nosítkách čtyřmi hasiči na vzdálenost 50 metrů. Po vyrovnaném boji a za podpory skandujícího davu obsadilo družstvo Uh. Brodu 2 druhé místo. Po slavnostním vyhodnocení pokračovaly oslavy diskotékou. V neděli 8. 8. začaly oslavy mší svatou v místním kostele a následně slavnostní schůzí, na které byla přečtena zpráva o činnosti sboru a byla předána ocenění zasloužilým členům. Prakšickým hasičům pak popřáli čestní hosté hodně sil a úspěchů do další činnosti. Po slavnostním obědě následoval průvod zúčastněných hasičů, novodobé i historické techniky po vesnici k nově opravené hasičské zbrojnici a po prohlídce pokračoval průvod na hřiště. Zde byla technika vystavena a při dechové hudbě pokračovala zábava do večerních hodin. Oslavy 100. výročí založení SDH Prakšice provázelo po celou dobu oslav krásné počasí a přátelská a dobrá nálada.
Při lidské činnosti dochází v mnoha případech k poměrně značným zásahům do životního prostředí. Těžební činnost je všeobecně považována za jednu z negativních ovlivnění krajiny i existence volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a to nejen přímým zásahem do terénu, ale i provozem dopravních a zpracovatelských zařízení. V poslední době však zjišťujeme zajímavou skutečnost, že ponecháním takové lokality bez zásahu člověka dojde vlivem přirozené sukcese ke vzniku velmi hodnotného území s výskytem často velkého množství druhů rostlin a živočichů. Takové jevy vznikají v důsledku odstranění původního typu biotopu a vytvoření nového. V tomto případě byla provedena změna polní kulturní části krajiny, na níž se prováděla intenzivní zemědělská činnost, ve vodní plochu s četnými litorály, strmými stěnami a zvlněným terénem se suššími místy. V těžebním prostoru se tak těžbou odstranili veškeří živočichové i rostoucí rostliny a byl dán prostor pro jeho obsazení dalšími.
Čtyřnohý přítel člověka si hotel rozhodně zaslouží Každý z psíčkařů přivítá zprávu o tom, že se v naší blízkosti nachází zařízení, kde je psíkům dobře i bez pána - Hotel pro psy. Kdykoli totiž může nastat situace, že nám nezbude nic jiného a budeme muset svého miláčka na čas odložit. Pro ty, kdo mají svého psa rádi, je to vážný problém. Považuji za velkou výhodu (štěstí), že se právě v našem městě nachází pohodlné a bezpečné dočasné bydlení pro čtyřnohé členy rodiny. Hotel pro psy v Uherském Brodě – Havřicích, naproti motorestu Pepčín, zaručuje v jedenácti kotcích veškeré pohodlí, dokonce i sedačky, pravidelné venčení a odpovídající strava jsou samozřejmostí. Jen na stesk po „páníčkovi“ zde nemají žádný lék. Přijetí do hotelu podléhá nejpřísnějším hygienickým a zdravotním normám. Pes musí být čistý, zdravý a očkovaný proti vzteklině, parvoviróze a leptospiróze. Po splnění vstupních podmínek přebírá za psa odpovědnost hotel, který je povinen pečovat o něj tak, aby neutrpěl zdravotně i psychicky. O zdraví hotelových hostů se pravidelně stará odborný zvěrolékař. Myslím, že pro mnohé majitelé psů je tato služba neocenitelná, mimo jiné i proto, že je v Česku ještě málo rozšířená. JM Hotel pro psy Uherský Brod – Havřice, Kontakt: tel. 776 615 815, www.hotelpropsy.cz
u|
Po ukončení těžby vodní plochu obsadily mnohé druhy vážek a obojživelníků, z nichž naprostá většina je chráněna zákonem, například skokan zelený a štíhlý, ropucha zelená a obecná a kuňka obecná. Okraje pak obsadilo mnoho velmi zajímavých druhů rostlin, jako např. orobinec sítinovitý, skřípinec dvoublizný, orobinec úzkolistý a mnoho dalších. Břehové porosty a stěny jsou využívány řadou druhů ptáků, ať už zde hnízdících, či zastavujících se na tahu. V lokalitě byly provedeny přírodovědné průzkumy a na jejich základě byl bývalý těžební prostor zaregistrován podle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny jako významný krajinný prvek. Ukončením těžby a registrací významného krajinného prvku však neskončily bohužel negativní zásahy v tomto území, jako například vznik černých skládek na okraji či intenzivní chov ryb, které způsobují bezohledné decimování populací obojživelníků. Naštěstí se podařilo jednáním se současnými majiteli celého prostoru zabránit devastaci vlivem zamýšleného zasypání stavebními odpady. Z důvodu značného krajinářského i přírodovědného významu se v současné době snaží a i nadále budou snažit orgány státní správy rybářství, ochrany přírody a odpadového hospodářství ve spolupráci s Městskou policií Uherský Brod a Policií ČR, aby k negativním zásahům jakéhokoliv druhu nedocházelo. Díky tomu budeme mít také možnost všichni dále sledovat ukázkový vývoj přirozené úpravy zdevastované části krajiny, která se nachází na dosah od města. Ing. Jiří Barčík, odbor životního prostředí a zemědělství Městského úřadu Uherský Brod
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004
Anglie - země zaslíbená…? Při vstupu do Evropské unie svitla z Britských ostrovů pro nově vstoupivší země z Východu naděje v podobě otevřeného pracovního trhu. Po prvním květnu tohoto památného roku (2004) byla tedy zahájena do britského království mohutná invaze pracovních sil z našich zemí, Slovenska a Polska. Mnozí se vydali na vlastní pěst, další svěřili svůj osud agenturám, jichž se naráz objevilo nepočítaně. Zde také začíná i příběh jednoho Broďana, který se vydal do země zaslíbené – Anglie, aby si zlepšil své materiální postavení. Jsa motivován spoustou lákavých inzerátů, slibujících mnohonásobně vyšší výdělky než doma (v přepočtu od 40 až do 80 tis. Kč), a to bez znalosti jazyka a s okamžitou možností získání zaměstnání, se pustil do zajišťování lepší budoucnosti. Ani chvíli nezaváhal a svěřil svůj osud jedné z českých zprostředkovatelských agentur. A tak se ocitl již ve druhé polovině května v jedné z mála „starých“ zemí Evropské unie nabízejících volný vstup na svůj pracovní trh všem novým členům EU, resp. v její metropoli, Londýně. „Město je to opravdu krásné, pro našince impozantní,“ říká s jistou hořkostí v hlase a pokračuje: „Ovšem ohromující pocity velmi záhy vystřídala drsná realita. V prvé řadě jsme zjistili, že s prací to v Londýně nebude tak, jak slibují inzeráty v Česku. Agentura nám sice ubytování zajistila, ovšem to bylo to jediné ze slibovaného balíčku služeb, za který jsme jí zaplatili tisíc liber (cca 50 tis. Kč.). Slíbený anglicky mluvící delegát, jenž se nám měl věnovat 24 hod. denně, dokud nezačneme pracovat, se o nás staral nestaral necelé první dva dny a pak zmizel. V ceně balíčku bylo zahrnuto i zřízení účtu do dvou dnů, což je v anglických poměrech naprostý nesmysl. K tomu potřebujete řadu dokumentů, např. doklad o zaplacení inkasa nebo minimálně „pay list“, výplatní pásku. A kde to máte vzít? Najednou se ocitnete v jakémsi začarovaném kruhu. Jo, abych nezapomněl, dostali jsme od agentury v rámci toho balíčku ještě mapu Londýna a telefonní kartu bez kreditu za 10 liber (přičemž karta s kreditem stojí v Anglii běžně 5 liber, to jsme ale ještě nemohli vědět). Nad rámec balíčku nám agentura nabídla zajištění práce asi za 150 liber tam, kde nemusíte ovládat angličtinu. Jakousi pracovní kartu, která vám umožňuje přijetí na pomocné práce ve stavebnictví. Později jsme si ověřili, že úřady poskytují tyto služby zahraničním pracovníkům zdarma. Jedná se výhradně jen o pomocné práce a mizerně placené. Ale pokud si myslíte, že vám i zde neznalost angličtiny projde, jste na omylu. Neporozumíte pokynům zaměstnavatele, řekne vám „sorry“, zítra už nemusíte chodit. To znamená, že i na stavbě při podřadných pracích se musíte učit jazyk, jinak se neudržíte ani zde. A je třeba si uvědomit, že pro dělníky z Východu tady jiná ani není. A je jí čím dál méně, protože uvolněný anglický pracovní trh zaplavili Poláci, kteří jsou daleko dravější a jejich zprostředkovatelské agentury ještě bezohlednější než ty naše. To jsem trochu odbočil, nicméně ne tak moc od věci. Princip fungování těchto pracovních agentur je založen na levné pracovní síle. Oni vás nabízejí pod cenu a ještě vám z výplaty strhávají asi jednu libru za odpracovanou hodinu. To, co nám pak zbylo, vyděláme i u nás a rozhodně ne za tak ponižujících podmínek. Když ovšem neznáte prostředí (jak se zorientovat v desetimilionovém Londýně) ani jazyk, jste proti tomu v podstatě bezbranní. Stáváte se snadnou obětí bezohledného vykořisťování. Kdo chce jet tedy do Anglie za výdělkem, ať si dá velký pozor na lidi, kteří nabízejí „zaručené“ služby – Češi, Slováci nebo Poláci. Uvedu příklad, polských nešťastníků. Jedna jejich agentura si nechala dobře zaplatit onen „balíček“ a když je jakože ubytovávali, řekli jim: „Počkejte tady na zahradě, my zajdeme pro klíče.“ Už je nikdy neviděli. Z toho vyplývá, že si v Anglii hodně chytráků zajišťuje vynášející nekalý byznys založený na důvěře chudáků. Nám tedy nezbylo nic jiného než se vymanit z područí těchto vyděračů a začali jsme si hledat práci sami. Není to vůbec nic jednoduchého. Anglický pracovní trh je, alespoň v Londýně, přeplněný. Dá se najít sezonní práce na farmách na severu země, ovšem za 3,8 libry na hodinu sice čistého, ale musíte si všechno zaplatit – ubytování i stravu. Takže konečný výdělek za nehoráznou dřinu nic moc. A jak se pracuje? Většinou 12 hodin denně. Na stavbě neexistují žádná pomocná zařízení jako třeba pomocný výtah, kladky ap. ulehčující fyzickou práci. Angličané postrádají českou vynalézavost.
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004
Například jsme museli (ještě s jedním Chorvatem a Bulharem) vynášet padesátikilové pytle s kamením do čtvrtého nebo pátého patra jako ve středověku. Chorvat, chlap jako hora, řekl, že to je práce pro zvířata a odešel, Bulhar skončil o den později. Já jsem vydržel, a tak jsem za odměnu po týdnu vynášel již jen čtyřicetikilové dlaždice. Za ubytování zaplatíte měsíčně v přepočtu asi 10 tis. Kč, minimálně 5 tis. dáte za jídlo (to ovšem živoříte na pokraji hladu), a další tisíce dáte za dopravu do zaměstnání, kam běžně cestujete i dvě hodiny. Nesmíte se opozdit, pokud se vám to stane dvakrát, máte padáka. Zájemců i o tu primitivní dřinu je z Východu stále dost. Při platu 6 liber na hodinu hrubého si můžete spočítat, jak v Anglii zbohatnete a za jakou cenu. Je to skutečně tvrdé a jen pro odolné nátury. Pokud se chcete uplatnit v řemesle, musíte především ovládat perfektně angličtinu, musíte mít dobré preference a trochu štěstí, ale především vyřízeny všechny potřebné doklady, nezbytné k tomu, aby se s vámi potencionální zaměstnavatel vůbec bavil. Jejich vyřízení trvá až tři měsíce. Byrokratický úřední šiml je tam rozhodně pomalejší jak u nás. Máte-li tedy všechny potřebné dokumenty a jste-li např. kvalifikovaný číšník s praxí, začínáte u škrábání brambor. Pak už se musíte jen hodně snažit a možná budete na naše poměry vydělávat velké peníze. Taková je „evropská“ realita pracovního trhu v Anglii pro zahraniční dělníky. Pozn. autora: brodský občan, který nám poskytl tyto informace, nechtěl být jmenován. Jaroslav Mikulík
SVUMSP vydalo další Almanach (Uh. Brod) - Po roce je tady znovu nový výtisk Almanachu Sdružení výtvarných umělců moravsko-slovenského pomezí, které mapuje svoji roční práci. V pořadí už osmé číslo na více než padesáti stranách představuje kromě obrazové přílohy i textovou část. Umělecká veřejnost se může seznámit nejen s obrazy, ale i s názory výtvarníků a teoretiků, kteří pomáhají udržovat tradici kulturního dědictví a hodnot regionu. Sdružení ukazuje cestu a možnosti, že je na co navazovat. Proto jsou v Almanachu zmínky i o umělcích, kteří v našem regionu přímo nepůsobili, ale nějakým způsobem formovali jeho duchovní život - Jan Šembera, Jaroslav Tyxa, Vladimír Vašíček. Úvodní slovo aneb umění jako droga je z pera Oldřicha Páleníčka, který se ironicky zamýšlí nad závislostí na své výtvarné činnosti. Poprvé byly zveřejněny fotografie z výstavy v Holandsku, kde byla během prázdnin představena tvorba Libora Velana a Zdeňka Zábranského věnovaná hlavně folkloru. Na podzim by se měla uskutečnit i česká premiéra v Uherském Brodě. Ze zajímavých akcí je tu ještě zmínka o pražské výstavě malíře a grafika Stanislava Knotka. Nad problémy výtvarného umění na prahu 21. století se zamýšlí Josef Beneš. Další stránky jsou věnovány třem autorským výstavám Františka Slováka. Malířka Zdeňka Rambousková vydala už druhý kalendář. Její práci zhodnotil v Almanachu Oldřich Páleníček. Tradiční místo si našla i poezie. Na pokračování publikuje svoje texty předseda sdružení Milan Bouda a Libor Velan. Do linorytu je vyryl grafik Pavel Hanák. V dadaistickém duchu publikuje poprvé sochař Karel Táborský. Celkem devatenáct výtvarníků se představilo v obrazové části, která je podle mého názoru nejdůležitější. Almanach vyšel bez sponzorských příspěvků. Přestože se nedá koupit na stáncích, je možnost jej získat u členů sdružení a v městských knihovnách. V době, která je orientovaná na konzum a komerci, je to věc nevídaná.
Libor Velan, vedoucí fotografické sekce SVUMSP
u}
Analýza astronomických, geofyzikálních a meteorologických jevů z Bartoškovy kroniky Muzeum J. A. Komenského v současnosti dokončuje přípravy knižní edice vzácné uherskobrodské kroniky ze 16. století, zvané Bartoškova. Jedná se o zápisky měšťanů Jana Koudelky, Jiříka Bartoška a kněze Daniela Dvorského, kde je zmiňována i řada astronomických a klimatických jevů. (Knížka by měla být k dostání koncem tohoto roku). Na tomto projektu se podílí i Hvězdárna Domu kultury. Jako upoutávku k těmto pozoruhodným zápiskům uvádíme několik zajímavostí. Na rozdíl od kronik ze současnosti, kdy jsou zápisy v souladu s přírodovědným poznáním skutečnosti, záznamy z období před více jak 400 lety jsou velice různorodé. Proto než se zastavíme u některých zpráv vážících se k pozorování astronomických, geofyzikálních a meteorologických jevů, proveďme krátké seznámení s úrovní znalostí a představ našich předků o přírodě a vesmíru, který je obklopoval. Bartoškova kronika obsahuje záznamy o dění v regionu Uherskobrodska a nejbližšího okolí od konce 15. do konce 16. století. Tehdejší kronikáři si „všímali oblohy velmi pečlivě, protože středověké zemědělství mělo tak malé hospodářské přebytky, že sotva umožňovaly překlenout dvouletou neúrodu. Také tu však působilo neustálé očekávání nebeských znamení předpovídajících války a hlad i čtení doby z hlediska věčnosti,“ píše se v publikaci Velká kniha o klimatu zemích Koruny české obecně o psychologii tehdejších kronikářů. Z uvedeného je patrné, že člověk tehdy vnímal těsné spojení nebeských a pozemských věcí. Meteorologické, geofyzikální a některé astronomické jevy měly v představách předků společné teritorium, kde vznikaly, existovaly a podle astrologických představ také působily. Bylo to v tzv. podměsíčním světě, jedné ze dvou částí vesmíru, jehož představu vytvořil největší učenec starověku Aristoteles. Podměsíční svět končil podle tehdejšího učení sférou, po které obíhal Měsíc kolem Země, která stála nehybná uprostřed vesmíru. Nad ní se rozkládal svět s planetami a hvězdami umístěnými na průhledných nebeských sférách. Protože svět podměsíční sahal až k Měsíci i s atmosférou Země, odehrávaly se tu nejen meteorologické, ale i některé astronomické jevy. Díky podměsíčnímu vesmíru se dostala do společného postavení z hlediska působ-
vt
nosti vedle meteorologie i astronomie, která se stala její součástí. Do ní tedy patřily takové jevy, které vznikaly v ovzduší, jako byly komety či světelný jev vznikající při průletu meteoroidu ovzduším - meteor. Komety (záznam o dvou z roku 1556 a 1577 je v Bartoškově kronice) byly řídké páry vystupující v ovzduší do výše, kde byly zapáleny sluneč-
z našich zeměpisných šířek, a to v případech zvýšené sluneční činnosti. Díky němu jsme mohli ve sledovaném období rekonstruovat sluneční aktivitu pro období, které sleduje Bartoškova kronika. A to přesto, že systematické pozorování sluneční aktivity v té době nebylo možné (to umožnil až dalekohled, používaný v astronomii od začátku 17. století). Naším cílem bylo začlenit tři polární záře popisované v kronice do celkového průběhu aktivity Slunce. Ukazuje se, že jejich vznik byl podnícen maximem 11letého cyklu sluneční aktivity, které pravděpodobně probíhalo v roce 1581 až 1583. O bouřlivosti tohoto maxima svědčí i v kronice barvité líčení pozorování polárních září. I záznamy meteorologické jsou velice důležité pro rekonstrukci klimatických procesů a stavu klimatu v jednotlivých epochách se zřetelem na porovnání Dobová kresba polární záře nad Kutnou Horou z r. 1570 se současným stavem klimatu a stanovení urním zářením. Tyto vznícené páry vytvořily čitých souvislostí a trendů spojující minulost jev zvaný kometa. Jev, tedy nikoliv těleso, jak známe komety dnes. Pozorování obou ko- se současností. V době, z kterého pochází záznamy Barmet v tehdejších odborných kruzích přispělo k novým převratným poznatkům o kometách. toškovy kroniky, se používala tzv. astrometeorologie. Byla založená na působení kosmicPředně jejich původ nebyl pozemský, jsou kých těles na zemědělský cyklus a praktito tělesa, jejichž dráhy vedou až k periférii Sluneční soustavy, a jako takové se ke Slunci kována prostřednictvím pranostik. Na další v určitých časových periodách mohou vracet. vývoj počasí se usuzovalo jednak z postavení hvězd a dále pak z pozemských znamení O pozorování geofyzikálního jevu jako povětrnosti. Posléze se předpovídalo počasí je polární záře jsou v kronice tři záznamy. podle prostonárodních pravidel, uchovaných Jedna byla pozorována v roce 1582 a dvě ústním podáním. Astrometeorologické předo rok později. Polární záře byla považovápovědi byly publikovány v kalendářích. Je na již ve starověku svým původem za jev pravda, že součástí námi zkoumané kroniky meteorologický. Středověk přidal k popisu tohoto úkazu fantastično (krev, podle červené nejsou v záznamech žádné pranostiky, je to jen konstatování, poměrně realistické sdělení barvy úkazu, připomínala bojující vojska ) a pozorovaného jevu, meteorologické situace. vykládal polární záře ve spojení s astrologií jako znamení následných pohrom a válek. Na Na rozdíl od kalendářů, které k jednotlivým konci 18. století byly polární záře považová- dnům uváděly astronomické a lékařské pranostiky, nešťastné dny, po jednom v každé ny za přírodní elektrický jev. Její skutečnou půli kalendářního měsíce, nedělní písmena a podstatu se podařilo vysvětlit až mnohem později, v první pol. 20. století, jako světelný další údaje. V poslední části Bartoškovy kroniky, kde zápisy prováděl kněz Daniel Dvorjev, vznikající interakcí slunečního záření ský, je planetář, udávající pro uvedený den s atmosférou Země v oblastech magneticplanetu, která vládla určitému dni v týdnu. kých pólů planety. V Bartoškově kronice chybí pranostiky V historické době patřily polární záře i astrologické zaměření. Je to pravděpodobně k fascinující podívané, ostatně nic ze svého kouzla neztratily ani v současnosti. Ve Svě- tím, že na rozdíl od kalendářů kroniky měly tovém katalogu polárních září, který sestavili jiné zaměření a poslání, spíše archivovat čeští autoři, je evidována i záře z roku 1581. dění v nejbližším kronikářově okolí. Možná Pomocí tohoto katalogu můžeme rekonstruo- že to bylo také tím, že autoři kroniky „ povat sluneční aktivitu, která se zprostředkova- strádali astrologické vzdělání „ , a to zřejmě bylo důvodem k astrologicky nezatíženému ně projevuje pozorováním polárních září až
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004
pohledu (ku prospěchu reality vnímané události a k jejímu pozdějšímu použití) na popis klimatických údajů a astronomických jevů. To platí i pro částečná zatmění Slunce a těch je v kronice několik, např. v roce 1485 bylo zakryto Měsícem až 99 % slunečního disku, tedy o něco více jak v roce 1999. Je tu stručný popis nikoliv znamení pohrom, které zatmění mělo přinášet. „Léta Páně 1485 stalo se jest mrknutí veliké.“ Co nám tedy k obecnému pohledu na přírodní dění ukazují záznamy Bartoškovy kroniky? Ze světového katalogu polárních září z uvedeného zkoumaného období vyplývá, že sluneční aktivita byla v období začátku 16. století spíše mírná. Od 40. let se činnost začala úměrně zvyšovat, od začátku 70. let došlo k prudkému poklesu do minima aktivity na konci 70. let. Následoval výrazný nárůst v první polovině 80. let, to pravděpodobně v rámci maxima sluneční aktivity, o které jsme již hovořili. Od roku 1585 do konce sledovaného období byla aktivita slabá. Co se týče meteorologických záznamů, je zajímavé, že od začátku sledovaného období do roku 1555 jsou pouze dva zápisy významných meteorologických událostí, a to dvou povodní z roku 1521 a 1522. Absence meteorologických záznamů byla pravděpodobně dána tím, že klimatická situace nebyla nijak dramatická a nestála tak za větší kronikářovu pozornost. Jako přelomový rok v rámci sledování klimatu v 16. století na Uherskobrodsku a blízkém okolí vnímáme rok 1555, kdy máme záznamy o dvou povodních, což se ukazuje v souladu s globálním trendem na území českých zemí. Další informace z kroniky jsou o povodních v roce 1565, 1570 a 1593. Dalším zajímavým fenoménem na meteorologické scéně kroniky jsou přívalové deště, známé i se současnosti. Jejich výskyt pravděpodobně způsobují extrémy v chování klimatu. Bartoškova kronika jejich evidenci začíná zmíněným rokem 1555 do období 1. pol. 60. let, pak krátce na přelomu 80. let a 90. let. S extrémy počasí jsou spojeny i kroupy, jejich záznamy jsou opět až po roce 1555 do roku 1562. Suché období, pravděpodobně dost extrémní, se objevuje v zápisech pouze v roce 1581, kdy jsou popsány i požáry úmyslně založené, které způsobily díky suchu velké škody na majetku. Mráz byl písemně registrován na konci 50. a v 60. letech, objevuje se potom i v období sucha v roce 1581. Jestliže hodnotíme celkový průběh klimatu v našem regionu v průběhu 16. století, můžeme konstatovat, že klima v tomto období začalo nabývat extrémnějšího průběhu rokem 1555, kdy hlavně v následujícím desetiletí se vyskytovalo hodně povodní, přívalových dešťů a krupobití. Dost extrémní je období kolem roku 1581, kdy je registrován přívalový déšť, sucho a následné požáry. Z hlediska globálního stavu klimatu na našem území je možné připustit, že až na odlišnosti dané geografickou polohou zkoumaného území klimatické podmínky odpovídaly zjištěnému trendu s výrazným zastoupením výrazně deštivého období let 1560 – 1600. Na závěr bych chtěl podotknout, že sluneční aktivita má vliv na stav klimatu. Potvrzuje to analýza kroniky. Její zvyšující tendence v polovině 16. století se podílela pravděpodobně na klimatických extrémech, které se projevovaly v druhé polovině 16. století. Rostislav Rajchl
Výchova astronomického dorostu na uherskobrodské hvězdárně Hvězdárna Domu kultury v Uherském Brodě myslí také na budoucí generace. Někteří dospělí členové hvězdářského kroužku se nehodlají smířit s tím, že by neměli své nástupce, a tak ve svém volném čase vychovávají astronomický dorost od nejútlejšího věku. Během školního roku dochází na hvězdárnu děti základních škol, které jsou zařazeny do tří kroužků. Dva z nich vede Ing. Jiří Veselý, kde seznamuje potencionální hvězdáře se základy astronomie a astrofyziky. Pod vedením Ing. Veselého se vzdělávají pokročilí účastníci kurzu na hvězdárně již třetím rokem. A pro nové členy – začátečníky – otevíráme na hvězdárně nový kurz. Zájemci se mohou přihlásit přímo u Ing. Veselého nebo Ing. Rajchla na tel. 572 634 690. Souběžně s kurzem Ing. Veselého probíhá ještě další (třetí) kurz, vedený Ing. Zbyňkem Kaislerem, který se zaměřuje především na pozorování a získávání praktických znalostí. Děti se učí poznávat hvězdnou oblohu, astronomické přístroje a metody, pracovat s hvězdnými mapami a zpracovávat informace tak, aby byly schopné samostatně pracovat s dalekohledy, provádět pozorování a pořizovat i zpracovávat jak klasické, tak digitální fotografie. Jejich práce přináší velmi pozitivní výsledky. Dnes působí ve svém volném čase na hvězdárně jejich odchovanci. Např. Michal Humpula provádějící pozorování Slunce, pravidelně dochází na hvězdárnu také Jakub Machala z Vápenic, který je mimochodem stálým účastníkem odborných hvězdářských kurzů na hvězdárně v Úpici, kde byl v letošním roce vedoucím směny u CCD kamery. Dále víceméně aktivně na hvězdárně pracují ještě Pavel Kočica, Zbyněk Řešetka, Leoš Assman, Tomáš Metelka ml. Ze „starých“ hvězdářských bardů nelze opomenout aktivní činnost Petra Svozila, Karla Šobáně, Alexandra Římovského, Jiřího Škubníka a Tomáše Metelky, jenž se vedle odborných záležitostí věnuje péči o internetové stránky hvězdárny. O tom, že dělá svou odborně mediální práci více než dobře, svědčí desetitísíce jejich návštěvníků a ohlasy snad ze všech koutů světa. Nejen jmenovaní, ale i všichni „bezejmení“ členové hvězdárny systematicky budují v Uherském Brodě odborné astronomické pracoviště, které si získává uznání stále širší odborné i laické veřejnosti. Ing. Rostislav Rajchl, vedoucí hvězdárny
VIII. AUTOSALON DOMU KULTURY UH. BROD 18. – 19. září 2004
Nová JAWA 650
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004
Tradiční prodejní výstava osobních a užitkových automobilů nejprodávanějších značek v ČR – expozice motocyklů JAWA – novinky, historické motocykly, nová JAWA 650
vu
O sarančatech nejen stěhovavých Horké dny a noci vrcholného léta už končí. Večerní krajina se halí do chladivého oparu a z polí stoupá vůně strnišť. Ze všech stran se nese uklidňující vytrvalé cvrčení, které tolik připomíná cikády z jadranského pobřeží. To monotónní cvrčení zní jakoby odevšad a není divu. Jeho zdrojem jsou tisíce drobných sarančat posedávajících na keřích a travinách v celém okolí. Sarančata, takové ty malé travní koníčky, určitě znáte odmala. Snad každý je lovil do čepice nebo jen tak rukou a někteří pak plakali nad jejich ulámanými nožičkami. Smutek však brzy přešel, stejně jako zájem o ty všudypřítomné koníčky. Opravdu všudypřítomné, protože sarančata žijí početně nejen na loukách a pastvinách, ale i v zahradách, parcích, na městských trávnících, dokonce na nádražích i na hřbitovech. Některé druhy žijí vysoko v horách, ale většina sarančí obývá teplé a suché lokality. U nás bylo zjištěno více než padesát druhů sarančí a některé z nich patří mezi ohromné vzácnosti evropské přírody. Všechna sarančata jsou býložravá a živí se rozmanitými rostlinami. K tomu využívají mohutná ostrá kusadla, jimiž jsou schopna rozkousat i docela tuhá stébla a lodyhy. Ačkoli jich na vhodných lokalitách bývají tisíce, žádnou větší škodu na rostlinstvu nepůsobí. To se však nedá říct o saranči stěhovavé s vědeckým jménem Locusta migratoria. Dnes už se s ní na Moravě a v Čechách těžko potkáte, ale v minulosti tento rovnokřídlý hmyz zaplňoval i u nás stránky novin, kronik, soudních zápisů, a dokonce i teologických pojednání. Od dob biblických jsou stěhovavá sarančata nesprávně označována jako stěhovavé kobylky a tato biologická chyba se dokonce ustálila v řadě běžně užívaných příměrů, například „jsou žraví jako kobylky“ nebo „bylo jich jako kobylek“ atd. Jaká je vlastně historie invazí sarančí stěhovavých do Evropy a tedy i k nám, na Uherskohradišťsko? Nejstarší písemná zpráva pochází ze zápisů kláštera ve Fuldě z roku 873. Stojí zde: „Roku 873 po Proměnění Páně zpustošila nesmírná hejna kobylek, která přiletěla od východu, téměř celou Galii. Kobylky byly větší nežli je běžné a měly šest párů křídel.“ Další záznam o silné invazi stěhovavých sarančat v roce 1084 pocházel z Řezna. Tehdy bylo zle popleněno celé Bavorsko, a dokonce i část našich zemí. O síle těchto invazí nás informuje údaj z roku 1338. Tenkrát dal markrabě moravský, syn Jana Lucemburského a pozdější král Karel I., změřit invazní hejno na jižní Moravě. Jeho šíře byla prý sedm německých mil a jeho délka nemohla být tenkrát vůbec změřena. Téměř celé druhé tisíciletí, přesněji od roku 1084 až do roku 1838, k nám přilétala ohromná hejna stěhovavých sarančí. Pocházela z východní a jihovýchodní Evropy a na svých tazích zalétala až nad Atlantický oceán a Baltské moře. Miliardová hejna tohoto rovnokřídlého hmyzu se dávala do pohybu zpravidla koncem června a v červenci. Hlavní období příletu na naše území spadalo na srpen a září. V mnoha kronikách jsou o povaze a rozsahu těchto invazí pozoruhodně podrobné záznamy, z nichž je možno třeba vypátrat, že v průběhu přibližně osmi set roků došlo v zemích Koruny české ke strašlivým náletům asi pětapadesátkrát. V mezidobí bývaly nálety sarančat slabé, nebo i žádné. Jak strašně musely tyto nálety působit na obecný lid si dnes umíme jen těžko představit. Stěhovavá sarančata nelétají v jediném hejně či mraku. Z hlavního proudu se na vhodných místech oddělují proudy vedlejší a z nich se zase oddělují jednotlivá hejna. Již dávno si toho kronikáři všimli a zaznamenali: „Letěly vzduchem obdivuhodným způsobem, v jednotlivých houfech, jako oddíly vojsk a kde sedly na zem, jakoby založily svůj tábor. Den cesty před nimi letěli jen s malým hejnem jejich vůdcové, jakoby se starali o rozmístění celého toho množství. Za den urazily čtyři až pět mil.“ Jiný popis udává: „Když slunce počalo na den hříti, tehdáž se vyzdvihovaly a po houfích letěly, jako v nějakém vojenském šiku neb pořádku. Letěly tak rychle, jako jiní ptáci a někdy za celou míli neodpočívaly.“ Hrůzu vzbuzoval i vzhled sarančat. Dochoval se třeba násle-
vv
dující popis: „Dlouhé jako prst palec byly, barvy nazelenalé, lesklé, obličeje měly kočičí a jako v kuklách, po břiše jako hadi. Někteří praví, že byly veliké co vrabec.“ Jinde se dočtete: „Ty kobylky podobné byly tvárnosti k mnichům, majíce kápě z zadu a pleše jako mniši.“ Některé popisy byly však podrobnější, například: „Byly pak tak veliké jako prostředního člověka malík a některé i větší. Měly na sobě nějakou zbroj a na hlavách jako hemelínky a tak tvrdé byly, že jich žádný leč mocí zašlapati nemohl. Čtyři křídla každá měla, jako nějakými literami arabskými pokropená, některé z nich byly žluté, některé ryšavé a některé šedivé barvy.“ Největší respekt však stěhovavá sarančata určitě vzbuzovala svým množstvím, hlukem jež vydávala při letu a samozřejmě škodou, kterou napáchala. „Léta Páně 1338 přiletěl do Čech nesčíslný počet kobylek, podivně uspořádaných jako v sněhovém mraku, jenž všechnu zemi českou pokryly a plodiny oblezly, pohryzly a v pustotu obrátily. Když letěly, všechen sluneční paprsek zastínily a ze dne noc učinily.“ Množství, které i slunce zastínilo, bylo zaznamenáno i v roce 1542, kdy psáno: „Místy letěly tak hustě, že slunce jako nějakou hustou mlhou zakrývaly.“ Škodu musela taková hejna sarančat udělat opravdu nesmírnou. Jak zaznamenal František Palacký v díle Staří letopisové čeští: „Kobylky velké téměř jako vrabci zjevily se v Uhrách a v Moravě a to týmž obyčejem jako někdy dávno za císaře Karla, že též kobylky všecko snědly, kdež připadly, lesy, vinice a na poli co nalezly.“ A z jiných pramenů: „Když se na pole posadily, někdy více než píď stloušti ležely. Na některých místech pak, zvláště v Polště, jedné na druhých až člověku do kolenou ležely, a to za několik mil zdýli.“ Lidé se tenkrát bránili jak mohli. Pálili sarančata ohněm, ubíjeli je lopatami, vyháněli na napadená pole prasata, ale nic nepomáhalo. Někdy, stejně jako vinaři dodnes chrání úrodu, odháněli pohromu hlukem. Užívali všelikých řehtaček, bubnů, hlomozili kosami a plechy. U Českých Budějovic dokonce pomáhalo dělostřelectvo. Vše marné. Nakonec nejčastějším a často i oficiálně nařízeným způsobem ochrany byla prosebná procesí a veřejné modlitby. Výsledek všech těchto akcí byl prakticky stejný, neboť každá invaze stěhovavých sarančat končila teprve příchodem prvních mrazíků. Poslední nálet byl v Čechách zaznamenán v roce 1838, ve Slezsku 1848 a v Prusku 1889. Následný rozvoj zemědělství v Bulharsku, Rumunsku a jižních Uhrách zlikvidoval původní líhniště stěhovavých sarančí a my jsme tak přišli o tuto živelnou pohromu. Nebo atrakci? To si už rozmyslete sami. A ještě přidám jednu zajímavost pro kolegy numismatiky. Významný středověký polyhistor Ulysses Aldrovandus ve své knize „De animalibus Insectis libri septem“ nakreslil starověkou minci z Metapontu, na níž je zobrazeno stěhovavé saranče. Stejný motiv zdobí i mince, které byly v roce 1693 raženy ve Vratislavi a také mince, které v té době razila Gotha. Pavel Bezděčka
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004
„Tai či“ a co o něm víme? Staré čínské bojové umění Tai ji quan (čti Tchaj ťi čchüan), u nás známé spíše jako „Tai či“ – což je nesprávný překlad, dosáhlo své známější a datované podoby už v 17. stol. Tehdy žil ve vesnici Čchen ťia kou bývalý vojenský úředník Čchen Wang-tching, který spojil své znalosti bojových umění se znalostí tradiční čínské medicíny, nauky o drahách, nauky o oběhu a vedení energie qi (čchi – životní energie, shodná s Ki, pránou apod.), nauky o vedení dechu a principu jin a jangu. Dílo, které takto vzniklo, dalo základ a formu tomu, čemu dnes říkáme Čen Tai ji neboli „Tchaj ťi rodiny Čchen“. Název Tai ji quan znamená něco ve smyslu box nebo styl velkého nekonečna, nekonečné proměny apod. Ze slova box či styl je patrno, že se jedná o jeden z mnoha stylů čínských bojových umění. Přece je zde však i jiný prvek. Už v samotném boji se Tai ji hodí spíše do obrany, není moc stavěno jako agresivní, tedy útočné. To však při využití Tai ji v samotném boji již neplatí. Jakmile protivník zaútočí, stává se z Tai ji jeden z nejdokonalejších systémů obrany na světě. Tai ji měkce kryje a svádí sílu protivníka pryč, načež následně velmi rychle a tvrdě zaútočí běžným repertoárem bojových technik jako kop, úder, páka či hod, ale se svým specifickým přístupem Tai ji. Něco málo o cvičení samotném. Cvičení začíná základními pozicemi, uvolňováním, protažením, základními pohyby, u kterých se mimovolně posilují i svaly na nohou a tím srdce a krevní oběh. Pak přichází cvičení vlastních forem (přesně daných sekvencí pohybů), cvičení tzv.„navíjení hedvábí“, tlačení přes ruce, čchi kung (rozvíjení energie čchi), aplikace, cvičení se zbraněmi (dnes hlavně s přímým mečem, někdy se šavlí a s kopím nebo i s jinými zbraněmi. Zdravotní přínos Tai ji je už v tom, že se cvičí pomalu a tělo se zatěžuje pozvolna, efekt je tedy až za nějakou dobu, ale zato trvalejší. Pozitivní přínos pro zdraví je posílení srdce a oběhového systému, zpružnění celého těla, zvýšení pohyblivosti kloubů a páteře, posílení nervového systému a mnoho jiného. Pavel Kozumplík
HOUBY A ZDRAVÍ Z lékařského hlediska je houbaření zdravý koníček, protože je spojen s pobytem na čerstvém vzduchu, ohýbáním a napřimováním těla, aj. Houbaření není sezonní záležitostí, protože zkušený houbař dokáže najít jedlé houby v kteroukoli roční dobu, dokonce i tehdy, když je les pod sněhem. Kdo uznává ze všech hub pouze bílý hřib, ochuzuje nejen svůj jídelníček, ale i radost z hojného úlovku. Houby byly v minulosti považovány jenom za pochutinu. Výzkumy však ukázaly, že výživná hodnota hub je mnohem větší, než se soudilo. Chemický rozbor odhalil, že houby obsahují bílkoviny, cukr-glykogen a minerálie. Stravitelnost hub udávají někteří autoři názorně tak, že kilo svěžích hub se vyrovná 100 gramům masa, tedy velká část látek obsažených v houbách je v lidském těle využita. Některé druhy hub obsahují draslík, vápník, fosfor, železo a chlor. Kromě člověka si pochutnávají na houbách také myši, medvědi, losi, plži a z domácích zvířat krávy, vepři, králíci a také někteří ptáci. Nelze ani dost zdůraznit základní pravidlo houbaře začátečníka, že houba kterou jsme se ještě nenaučili poznávat zcela bezpečně, nesbíráme nikdy k jídlu! Ale rozhodně si ji prohlédneme s kapesním atlasem v ruce. Při vší opatrnosti může přece jen někdy dojít k otravě houbami. U nás se vyskytují tři smrtelné jedovaté houby: Jsou to: 1. Závojenka olovová, která se může zaměnit s některými jedlými závojenkami. 2. Muchomůrka zelená, která se může zaměnit s mladými žampiony nebo zelenými holubinkami. 3. Vláknice Patouillardova, která se může zaměnit s podtrnkou
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004
nebo májovkou. Otrava každou z těchto hub má své příznaky, jejichž popis bývá uváděn v houbařských atlasech. V praxi nebude čas na dumání, o jakou otravu jde. Proto si probereme příznaky otravy houbami. Za 15 minut až 13 hodin po požití jedovatých hub se mohou dostavit bolesti břicha, žaludeční nevolnost, nucení na zvracení, svalové záškuby i křeče, studený pot na čele, nadměrné pocení po celém těle, pocit horka následovaný pocitem chladu s třesavkou, zarudnutí v obličeji, mohutný slinotok, bolesti hlavy, bolesti u srdce, někdy i krvácení z nosu. Pokud pozorujeme u postiženého alespoň tři z těchto příznaků současně, jde téměř jistě o otravu houbami. Objeví-li se potíže brzy po požití hub, jde pravděpodobně o otravu vláknicí. Obraz otravy vláknicí je velmi podobný otravě chemickými bojovými prostředky (tabun, sarin) a též protijed je při otravě vláknicí stejný, tj. atropin, aj. Dostaví-li se příznaky až za několik hodin, popřípadě až na druhý den, jde pravděpodobně o otravu muchomůrkou zelenou. Co dělat při otravě houbami? První starostí bude přivolat lékaře nebo přímo sanitku. Co ale dělat, než přijde lékař? Nebráníme dávení, tělo se tímto snaží jed vyloučit. U pozdních otrav muchomůrkou zelenou nemá dávení smysl, protože jed již není v žaludku, ale v krvi. Dávení i průjem ochuzuje tělo nemocného o vodu. Tuto ztrátu tekutin je třeba nahradit, nejlépe mírně solenou vodou po malých doušcích, minerálkou, kofolou, atd. Podávání alkoholu vstřebávání jedu ještě více urychlí, proto se ho vyvarujeme. Postiženému zajistíme klid vleže a podáváme látky, které jsou schopny část jedu vstřebat ve střevě a tím zmenšit účinek jedu. Je to např. med, živočišné uhlí a mléko. Mléko je vůbec univerzální protijed u všech otrav z jídla, takže je můžeme vždy použít. K nohám přikládáme teplý obklad a je-li nemocný rudý v obličeji, klademe chladný obklad na hlavu. Do sanitky neopomeneme přiložit zbytky otráveného jídla nebo zbytky hub, ze kterých bylo jídlo připraveno – v nemocnici se tím určí identifikace jedu. Naši předkové poznávali jedovaté houby tak, že dávali do vařících hub kousek cibule. Zůstala-li bílá, byly houby neškodné. Zčernala-li, byly houby jedovaté. Někdy dávali do vařící vody s houbami stříbrnou lžíci. Zčernala-li, byly houby jedovaté. Když již k otravě došlo, dávali postiženému prsty tak hluboko do úst, až došlo ke zvracení. Poté mu dávali pít teplou vodu, v níž předtím vařili kroupy nebo olej a zkyslé mléko. Po vrhnutí dávali otrávenému pít odvar anděliky, bedrníku, šťovíku nebo pelyňku. Rovněž se radilo podávat vlašské ořechy, česnek a rout. MUDr. B. Žák
Řádková inzerce Prodám nebo pronajmu stánek v OD PROUZA, Uh. Brod. Info: 603 441 782,
[email protected]. Koupím stavební pozemek v Uherském Brodě nebo v blízkém okolí. Nabídky na tel. 737 319 244. Naučím programování, matematiku (SŠ) tel.: 776 567 666 Hledáme pracovníka pro prodejní místo v Uh. Brodě za účelem prodeje finančních produktů. Informace na tel: 542 211 517, 603 441 782. E-mail:
[email protected].
Klimatizace
kvalitní značkové služby v oblasti kamerových a bezpečnostních systémů, klimatizací, ozvučení, trezorů Prodejna a kancelář: Vrága import, Horní Valy 556, Uh. Brod Tel.: 572 634 334, e-mail:
[email protected], www.vraga.cz
vw
Letní hokejová škola v Uherském Brodě Zlínská firma D&T Junior Hockey zorganizovala na brodském zimním stadionu 9. – 15. července tohoto roku Letní hokejovou školu pro žáky od 1. až 3. tříd. Jedná se o akci celorepublikového významu, na níž se sešlo na 70 malých hokejistů z celé České republiky včetně Uh. Brodu. Hlavní náplní školy je samozřejmě výuka hokeje, žáci vyjeli na led dvakrát denně a fyzičku si doplňovali pravidelným plaveckým výcvikem, aerobikem a jinými pohybovými aktivitami. V rámci výchovy k samostatnosti a kázni je instruktoři hokejové školy učili organizovat si správný pitný režim, zdravé stravování a také byli vedeni k udržování pořádku na ubytovně, který byl bodován. Leoš Pavlůsek a Richard Hrazdira - organizátoři letní hokejové školy v Uh. Brodě a vlastníci výše uvedené zlínské Pitný režim je důležitý firmy, se dohodli se zástupci města Uh. Brod, vedením zimního stadionu a Centrem odborné přípravy technické, že budou společně provozovat letní hokejovou školu v Uherském Brodě, dalších pět let ve třech týdenních turnusech. Tato hokejová škola je výjímečná tím, že jako jediná v ČR se věnuje výhradně výchově nejmenších hokejistů, žáků 1. až 3. tříd. red. BZ
Vysvětlování techniky hole
Výcvik brankářů
Skateboadové hřiště Na Výsluní je užíváno i o prázdninách
Práce na atletické dráze stadionu Na Lapači je v plném proudu. Stavba bude dokončena v polovině října 2004.
UPOZORNĚNÍ - POZVÁNKA NA PŘEDNÁŠKU A ZAHÁJENÍ KURZU BOJOVÉHO WU TAI-JI, 8. 9. 2004 V 17:30 HOD. NA DDM SVĚT DOZVÍTE SE KRÁTCE O HISTORII, VAZBĚ NA ZDRAVÍ, UVIDÍTE UKÁZKY CVIČENÍ A VYZKOUŠÍTE SI JEJ A TAKÉ SE SEZNÁMÍTE SE ZBRANĚMI UŽÍVANÝMI V TOMTO DRUHU TAI-JI. VEDE: PAVEL KOZUMPLÍK – MISTR TAI-JI OD 15. 9. 2004 TAKÉ ZAČÍNAJÍ PRAVIDELNÉ KURZY CVIČENÍ NA DDM SVĚT ZAČÁTKY V 17:30 HOD. ZÁPISNÉ 250,- KČ + PLATBA JENOTLIVÝCH HODIN. BLIŽŠÍ INFORMACE PODÁ L. SKOČOVSKÁ, TEL. 572 639 570 BRODSKÝ ZPRAVODAJ - vydává město Uherský Brod jako čtrnáctideník. Registrační číslo MK ČR E 13148. Řídí redakční rada: Stanislav František Zápeca, Markéta Gajdůšková, PhDr. Hana Všetečková, Hana Krajčová, Eduard Pěgřímek, PhDr. Irena Krejsová, Radek Šustek, Jiřina Kovářová. Odpovědný redaktor: Elen Sladká, tel.: 572 615 213. Podávání novinových zásilek povoleno Oblastní správou pošt v Brně, č. j. P/2-570/95 ze dne 6. 2. 1995. Scan, sazba, grafická úprava, HTML: :-* ForMyD., tel.: 603.524.000 Osvit: Q Studio, Uherský Brod, tel.: 572.632.115 Tisk: J. Škubal, tel.: 572.634.209
vx
Brodský zpravodaj 16 – 17 / 2004