březen 2014 Vážení čtenáři,

březen 2014 Vážení čtenáři, v tomto čísle Finančních aktualit Vás seznámíme s některými aspekty mezinárodní spolupráce pod hlavičkou OECD. Její aktivity v oblasti daní se v poslední době zaměřují zejména na převodní ceny a mezinárodní daňovou spolupráci. Přestože dokumenty OECD nejsou přímo právně závazné, výrazně ovlivňují postup jednotlivých daňových správ. I v českém prostředí tak lze očekávat, že nejnovější vývoj povede k přehodnocení přístupu k problematice povinné dokumentace převodních cen mezi spojenými osobami. V oblasti DPH je nutné upozornit na další z řady rozsudků Soudního dvora EU ohledně uplatňování nároku na odpočet v případech, v nichž některý z dodavatelů řádně neodvedl DPH z příslušného plnění. Soudní dvůr setrval na svém dosavadním přístupu a znovu potvrdil nutnost zohlednění dobré víry a legitimního očekávání odběratele. S ohledem na plán legislativních prací ministerstva financí lze dále očekávat, že první verze novel daňových zákonů, které by měly být v průběhu roku 2014 schváleny, budou během března či dubna připraveny do vnějšího připomínkového řízení. Z probíhajících diskuzí s ministerstvem financí vyplývá, že významná část změn se bude týkat úpravy některých institutů zavedených novým občanským zákoníkem (svěřenský fond, právo stavby) či povinné implementace směrnic v oblasti DPH. O dalším vývoji Vás budeme informovat v některém z příštích čísel Finančních aktualit. Petr Toman

© 2014 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved.

LEGISLATIVA Připravovaná novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech Návrh novely významně upřesňuje pravidla týkající se depozitáře a jeho kontrolních povinností vůči obhospodařovateli fondu.

EU a OECD Změna režimu DPH u elektronicky poskytovaných služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání Od 1. ledna 2015 se v Evropské unii zavádí možnost tzv. zjednodušeného jednoho správního místa („Mini-One-Stop-Shop“) pro služby rozhlasového a televizního vysílání. Akční plán BEPS: zdanění digitální ekonomiky Koncept stálé provozovny používaný v mezinárodním zdanění se může jevit jako zastaralý v době, kdy digitalizace umožňuje prodej zboží na dálku a poskytování služeb a software prostřednictvím internetu. OECD: nový přístup k dokumentaci převodních cen předložen k veřejné diskusi Schválení revidovaného přístupu OECD k dokumentaci převodních cen ovlivní pravděpodobně i rozhodování o zavedení povinnosti vyhotovovat dokumentaci převodních cen v České republice. Bude automatická výměna informací o daňových poplatnících mezi daňovými správami běžnou záležitostí? Na základě standardu OECD by si finanční instituce měly na globální úrovni automaticky vyměňovat informace o příjmech daňových poplatníků, konkrétně o úrocích, dividendách, příjmech z určitých pojišťovacích kontraktů a dalších obdobných příjmech.

JUDIKATURA Nejvyšší správní soud: prokazování výdajů na dodatečně vyfakturované licenční poplatky od mateřské společnosti V daňovém řízení platí obecně zásada, podle níž nese důkazní břemeno daňový subjekt. Z tohoto obecného pravidla existují výjimky, např. pokud správce daně zamýšlí upravit základ daně z důvodu stanovení převodních cen mezi spojenými osobami. V takovém případě nese důkazní břemeno při konstatování rozdílu mezi těmito cenami správce daně. SDEU: zpochybnění nároku na odpočet DPH Nesrovnalosti týkající se přijatých faktur samy o sobě nepostačují k tomu, aby správce daně odmítnul nárok na odpočet. SLOVENSKO Nová úprava záväzkov po lehote splatnosti z pohľadu dane z príjmov Nová úprava sjednocuje časový test na zvýšení základu daně o neuhrazený závazek s časovým testem na daňovou uznatelnost tvorby opravných položek k pohledávkám.


LEGISLATIVA

Připravovaná novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech Ministerstvo financí předložilo do vnějšího připomínkového řízení návrh zákona o zákonů v oblasti finančního trhu. Návrh obsahuje zejména novelu zákona č. investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF), který nabyl účinnosti roku. Ačkoli podle ministerstva financí návrh pouze upřesňuje a napravuje formální některé navrhované změny stojí za pozornost.

změně některých 240/2013 Sb., o v srpnu loňského nedostatky ZISIF,

V současnosti jsou z působnosti ZISIF a priori vyloučeny tzv. family office vehicles (provoz na rodinném základě, jedná se o entity podobné rodinnému závodu, který do českého práva zavedl nový občanský zákoník, family office vehicles jsou však upraveny přímo v evropském právu). Navrhovaná novela naproti tomu výslovně umožňuje, aby se shromažďování investic z provozu na rodinném základě dobrovolně podřídilo režimu ZISIF. Návrh dále stanoví, že každý investiční fond může mít pouze jednoho obhospodařovatele a jednoho administrátora. To nebrání tomu, aby byly výkonem jednotlivé činnosti v oblasti obhospodařování či administrace pověřeny jiné osoby. Výčet činností spadajících pod administraci je podle návrhu novely taxativní – jiné než vyjmenované činnosti tedy nelze v rámci administrace vykonávat. Návrh zároveň specifikuje, kdo je zodpovědný za kontrolu dodržování právních povinností (compliance). Navržená úprava rovněž významně zpřesňuje pravidla týkající se depozitáře a jeho kontrolních povinností vůči obhospodařovateli. Určuje, kdy depozitář provádí kontrolu před a kdy po vykonání úkonu. Dílčí změny jsou navrhovány u některých specifických právních forem investičních fondů. Jedna z významnějších změn se týká akciové společnosti s proměnným základním kapitálem (SICAV): investiční společnost, která je statutárním ředitelem společnosti, musí být nově i jediným členem její správní rady. Jedná se o rozvedení povinně monistické vnitřní struktury, kterou pro SICAV předepisuje ZISIF. Popsaná úprava by měla napomoci souladu ZISIF s požadavky zákona o obchodních korporacích. Návrh dále upřesňuje, že pravidlo o rozložení rizika platí rovněž pro fondy kvalifikovaných investorů. Nově budou moci nabývat dluhopisy a směnky vydávané fondy kvalifikovaných investorů i osoby, které kvalifikovanými investory nejsou. Co se týče fondů kolektivního investování, zde se například za stanovených podmínek připouští možnost změnit investiční strategii. Navrací se také původní úprava známá ze zákona o kolektivním investování, podle níž lze náklady zahrnout do nákladů fondu kolektivního investování. Velká část navrhované novely se týká veřejného i soukromého nabízení (tzv. private placement), přičemž hranice nabídky je stanovena na 20 osob. Podle návrhu se ZISIF aplikuje zejména na regulaci nabízení laické veřejnosti, ale navrhovanými úpravami se mění ustanovení pro veškeré formy nabízení domácích i zahraničních fondů. Martin Kofroň, [email protected], tel.: +420 222 123 745 Iva Šteflová, [email protected], tel.: +420 222 123 490


EU a OECD

Změna režimu DPH u elektronicky poskytovaných služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání Od 1. ledna 2015 by se v rámci Evropské unie měl změnit režim DPH u elektronicky poskytovaných služeb a služeb rozhlasového a televizního vysílání. Změna se bude týkat především určení místa plnění. Nově by tyto služby měly být zatíženy DPH v zemi příjemce služby, a to bez ohledu na to, zda je příjemcem služby osoba povinná k dani (B2B) či osoba nepovinná k dani (B2C). Je-li zákazníkem osoba nepovinná k dani, mohou nová pravidla vést k tomu, že poskytovatelé těchto služeb v členských státech příjemce služby budou povinni registrovat se jako plátci DPH. Aby nedocházelo ke zvýšení administrativní zátěže, zavádí se možnost tzv. zjednodušeného jednoho správního místa („Mini-One-Stop-Shop“). Tento režim lze již nyní aplikovat v případě elektronicky poskytovaných služeb (viz § 88 českého zákona o DPH), od 1. ledna 2015 jej pak bude možno využít i v případě služeb rozhlasového a televizního vysílání. Osoby povinné k dani budou moci vykazovat elektronicky poskytnuté služby a služby rozhlasového a televizního vysílání poskytnuté osobám nepovinným k dani v rámci celé EU prostřednictvím internetového portálu pouze v jednom členském státě, v tzv. státě identifikace. Státem identifikace se v případě osob povinných k dani usazených v EU rozumí členský stát, ve kterém má osoba povinná k dani sídlo ekonomické činnosti. Zahraniční osoby povinné k dani si mohou stát identifikace zvolit libovolně. Osoba povinná k dani bude i nadále povinna sledovat, ve kterých členských státech byly služby poskytnuty a v jaké výši. Pro odvod DPH se vždy použije sazba platná v členském státě příjemce služby. Pravidla režimu zjednodušeného jednoho správního místa shrnuje příručka Evropské komise, která je dostupná v 27 jazycích: (http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/vat/how_vat_works/telecom/index_en.htm; česká verze příručky: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat/how_vat_works/telecom/onestop-shop-guidelines_cs.pdf ). Příručka informuje o postupu registrace k zjednodušenému jednomu správnímu místu včetně popisu jejího zrušení, shrnuje pravidla pro podávání přiznání, provádění plateb a další informace, např. pravidla pro vedení a uchovávání souvisejících záznamů. Aleš Krempa, [email protected], tel.: +420 222 123 551 Veronika Svobodová, [email protected], tel.: +420 222 123 754


Akční plán BEPS: zdanění digitální ekonomiky V minulých vydáních Finančních aktualit jsme Vás informovali o iniciativě OECD zveřejněné pod názvem Base Erosion and Profit Shifting (BEPS). Výstupem projektu bude doporučení státům v 15 oblastech, jak změnit domácí právní předpisy a mezinárodní smlouvy především v oblasti mezinárodního zdanění a převodních cen. Aby bylo možno změny rychle implementovat, počítá OECD s přípravou mnohostranného smluvního nástroje pro promítnutí návrhů do existujících smluv o zamezení dvojího zdanění. Projekt by měl být dle předpokladu realizován na konci roku 2015. Práce na projektu probíhají a závazek dodržet stanovené termíny realizace deklarovalo OECD i na tiskové konferenci vedení projektu dne 26. ledna 2014. V průběhu ledna byly také publikovány dva výstupy jednotlivých pracovních skupin. V oblasti digitální ekonomiky byl publikován materiál shrnující náměty veřejnosti k hlavním okruhům a problémům, kterými by se pracovní skupina měla zabývat (oblast č. 1). K připomínkám veřejnosti byl již vydán návrh materiálu upravující náležitosti dokumentace k převodním cenám (oblast č. 13), o němž informujeme v následujícím článku. V oblasti zdanění digitální ekonomiky se jako hlavní problém jeví nové podnikatelské modely, které neodpovídají daňovým předpisům vytvořeným před desítkami let. Základní otázkou, kterou si akční plán klade, je, jak současné podniky vytvářejí v digitální sféře přidanou hodnotu, kde vytvářejí zisky a jak alokovat příjmy jednotlivým států z hlediska konceptu státu zdroje a státu rezidence. Změny tak mohou doznat dosavadní koncepty zdanění v mezinárodním kontextu, jako např. koncept stálé provozovny, který je provázaný s trvalým zařízením k podnikání ve státě zdroje. Tento koncept se může jevit jako zastaralý v době, kdy digitalizace umožňuje prodej zboží na dálku, poskytování služeb a software prostřednictvím internetu atd. OECD publikovalo revidovaný časový harmonogram plnění jednotlivých bodů akčního plánu, který si můžete prohlédnout pod následujícím odkazem: http://www.oecd.org/ctp/calendar-plannedstakeholders-input-2013-2014.pdf Václav Baňka, [email protected], tel.: +420 222 123 505 Lenka Fialková, [email protected], tel.: +420 222 123 536

OECD: nový přístup k dokumentaci převodních cen předložen k veřejné diskusi V rámci plnění akčního plánu BEPS publikovala OECD koncem ledna k veřejné diskuzi návrh změny požadavků na dokumentaci převodních cen. Tento dokument odráží aktuální snahy vlád o harmonizaci daňové správy a zefektivnění procesu výběru daní ze strany daňových správ stejně jako celosvětově rostoucí význam dokumentace převodních cen jako povinné součásti běžného reportingu firem. Ačkoliv cílem revize je umožnit správci daně kvalifikované zhodnocení rizika při respektování přiměřené zátěže pro poplatníka, vyplývá z návrhu změn podstatné rozšíření dokumentačních povinností a souvisejících správních nákladů. Členění dokumentace na tzv. „master file“ a „local file“ má zůstat zachováno. Významná je rovněž snaha o zavedení jednotného formuláře, na jehož základě by správce daně získal podrobnější přehled o daňové pozici celé skupiny (tzv. „Country by Country Reporting“). Společnosti by musely tento


formulář pravidelně vyplňovat. Mezi povinné informace by tak u jednotlivých společností skupiny patřily např. informace o místu skutečného vedení, zisku před zdaněním, zaplacené dani, přijatých a placených úrocích atd. Rozsah požadovaných položek dosud není definitivně uzavřen, nicméně již nyní lze tvrdit, že sběr a publikace podobných dat nemusí být v souladu s deklarovanou přiměřenou zátěží pro daňový subjekt. Navrhované úpravy tak spíše mají za cíl sjednotit nároky na dokumentaci z hlediska daňových správ, nikoliv poplatníka. Z tohoto důvodu by bylo vhodné přesněji definovat relevanci a význam jednotlivých údajů, na což upozorňuje i komentář KPMG adresovaný autorům návrhu v OECD. Společnosti by dle návrhu měly vyhotovit dokumentaci nejpozději jeden rok po skončení fiskálního roku mateřské společnosti. Dokumentace by se každoročně revidovala s ohledem na platnost použitých analýz, modelů a metodologie. Pro srovnávací analýzy navrhuje dokument celkovou aktualizaci každé tři roky, přičemž každoročně by měla být aktualizována alespoň data srovnatelných společností identifikovaných v rámci srovnávací analýzy. Přijetí příslušného návrhu OECD nejspíše povede k větší harmonizaci požadavků na dokumentaci převodních cen. Připomínkové řízení mělo skončit 23. února 2014. Dalším krokem OECD bude návrh nové kapitoly V. Směrnice o převodních cenách (dokumentace) a návrh formuláře pro „Country by Country Reporting“. Akční plán BEPS předpokládá, že tyto kroky by měly být dokončeny v září 2014. Již teď však existují náznaky, že praktická implementace bude pravděpodobně o něco odložena. Lze očekávat, že schválení revidovaného přístupu k dokumentaci ovlivní rovněž rozhodnutí o případném zavedení institutu povinné dokumentace převodních cen v České republice. Otázkou je, jaká kritéria stanoví česká daňová správa pro povinnou dokumentaci, případně jaké sankce budou hrozit v případě jejího nevyhotovení. Daniel Szmaragowski, [email protected], tel.: +420 222 123 841 Tomáš Drašar, [email protected], tel.: +420 222 123 582 Libor Klapuch, [email protected], tel.: +420 222 123 200

Bude automatická výměna informací o daňových poplatnících mezi daňovými správami běžnou záležitostí? V návaznosti na mandát představitelů států G20 vydala OECD v únoru návrh nového jednotného standardu pro automatickou výměnu informací. Tento standard by měl být standardem s celosvětovou platností, na jehož základě budou jurisdikce sbírat od finančních institucí informace o příjmech daňových poplatníků a na roční bázi je budou automaticky vyměňovat s jinými zúčastněnými orgány. Pro úplnost dodáváme, že standard v oblasti výměny informací na dožádání prosadila OECD již v roce 2009 a tento standard je v zásadě celosvětově respektován. Jedná se o čl. 26 modelové smlouvy OECD. Globální fórum pro transparentnost a výměnu informací v daňových záležitostech jako mezinárodní platforma kontroluje a monitoruje dodržování tohoto standardu na celosvětové úrovni. Účastníky Globálního fóra je 121 jurisdikcí.


Nově navržený standard pro automatickou výměnu informací je dalším krokem v oblasti transparentnosti daňových systémů a spolupráce daňových správ. Státy G20 se zavázaly, že standard schválí do září letošního roku. Standard obsahuje dvě složky – CRS (Common Reporting Standard) a CAA (Competent Authority Agreement). CRS Standard obsahuje:  informace, které se mají vyměňovat, tj. všechny typy investičních příjmů – úroky, dividendy, příjmy z určitých pojišťovacích kontraktů – a obdobné příjmy;  vymezení finančních institucí, jejichž úkolem je reportovat; jedná se o banky, správce (custodians), makléře, zprostředkovatele, instituce kolektivního investování a pojišťovny;  subjekty, o nichž se mají informace vyměňovat, tj. fyzické a právnické osoby, včetně trustů a nadací;  procedury due diligence pro finanční instituce, jejichž úkolem je identifikovat účty, o nichž se má reportovat. CAA CAA je modelová smlouva pro automatickou výměnu informací mezi jednotlivými jurisdikcemi. Obsahuje podrobná pravidla výměny informací pro příslušné úřady. Dohoda může být uzavřena mezi dvěma či více stranami. Právním základem pro uzavření dohody je buď čl. 26 konkrétní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo mnohostranná Úmluva o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech (vytvořená pod patronátem OECD a Rady Evropy). Dalšími předpoklady jsou samozřejmě organizační a technické požadavky: Konkrétní daňová správa musí zejména disponovat potřebnou kapacitou a mít takové kompetence, aby mohla automatickou výměnu uskutečňovat. Česká republika má v současné době uzavřeno na 80 smluv o zamezení dvojího zdanění. Od letošního roku je také členem výše zmíněné mnohostranné úmluvy, jež vyšla ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 2/2014. Ze strany ČR se úmluva začne uplatňovat až od 1. ledna 2015. Úmluva umožňuje výměnu informací na žádost, automatickou a spontánní výměnu, souběžná daňová šetření, přítomnost daňových úředníků při daňových kontrolách v zahraničí, dožádání a vymáhání předběžných opatření a doručování dokumentů. Seznam 64 států, které se k úmluvě připojily, naleznete na následujícím odkazu: http://www.oecd.org/tax/exchange-of-taxinformation/Status_of_convention.pdf. Úloha zákona FATCA v oblasti automatické výměny informací Americký zákon FATCA, o němž jsme Vás již několikrát informovali, se stal doslova katalyzátorem v oblasti automatické výměny informací. Zákon byl schválen v roce 2010, nicméně začne se uplatňovat až od července letošního roku. Účelem zákona je zabránit americkým občanům, aby se vyhýbali zdanění příjmů tím, že je převedou do zahraničních finančních institucí nebo že investují do zahraničních aktiv. Zákon byl od počátku velmi kontroverzní, protože zasahoval do jurisdikcí jiných států – nutil totiž zahraniční finanční instituce uzavírat s americkou daňovou správou (IRS) dohody o reportování o amerických občanech. Státy proto začaly jednat s vládou USA o mezivládních dohodách. V mezidobí se pět států EU (Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Velká Británie) dohodlo s USA na pilotním projektu a společně vyvinuly model pro mezivládní dohodu FATCA, tzv. IGA


(Intergovernmental Agreement). Na základě IGA sbírají finanční instituce informace o příjmech amerických občanů, reportují o nich lokálním úřadům a ty je na automatické bázi vyměňují s informacemi z IRS. IGA se stala modelem pro obecnou automatickou výměnu informací (tj. nejen pro výměnu informací s americkou daňovou správou) a k pilotnímu projektu se k lednu 2014 hlásí celkem 40 jurisdikcí. Lze očekávat, že Česká republika uzavře IGA s vládou USA v řádu měsíců. Právní základ pro automatickou výměnu informací v rámci EU V EU existují dva nástroje pro automatickou výměnu informací:  Směrnice o příjmech z úroků (Savings Directive): Od 1. července 2005 si na jejím základě vyměňují státy EU automaticky informace o úrokových příjmech fyzických osob.  Směrnice o správní pomoci v daňových záležitostech: Od 1. července 2015 se začne uskutečňovat automatická výměna informací o 5 kategoriích příjmů (závislá činnost, odměny členů statutárních orgánů, produkty životního pojištění, penze a příjmy z nemovitého majetku). Očekávaný vývoj standardu OECD by měla vydat komentář k CRS, technické podrobnosti a uživatelskou příručku. Konkrétní termíny pro zavedení standardu sice nejsou stanoveny, ale – jak bylo řečeno výše – státy G20 se zavázaly, že jej schválí do září letošního roku. Ostatní kroky již záleží na jednotlivých státech. Lze je shrnout do následujících bodů:  Je třeba přizpůsobit domácí legislativu standardu CRS.  Dále je nutné uzavřít CAA se zúčastněnými státy.  Finanční instituce musí přizpůsobit své systémy IT.  Daňové správy musí zavést správní procedury.  Systémy IT daňových správ se musí přizpůsobit tak, aby umožňovaly jak automatickou výměnu informací s ostatními státy, tak zpracování informací přijatých od jiných států. Luděk Vacík, [email protected], tel.: +420 222 123 523 Lenka Fialková, [email protected], tel.: +420 222 123 536


JUDIKATURA

Nejvyšší správní soud: prokazování výdajů na dodatečně vyfakturované licenční poplatky od mateřské společnosti V minulém roce vydal Nejvyšší správní soud (NSS) rozsudek (sp. zn. 8 Afs 9/2013-47), v němž se zabýval daňovou uznatelností nákladů vynaložených českou společností na licenční poplatky dodatečně vyfakturované nizozemskou mateřskou společností. V daném případě dospěl nizozemský správce daně k závěru, že by nizozemská mateřská společnost měla dostávat od východoevropských společností úhradu za prodej výrobků pod značkou skupiny, a zvýšil proto základ daně mateřské společnosti o 900 000 EUR v hospodářském roce 2004/2005. Mateřská společnost vyhotovila na základě tohoto doměrku smlouvu o licenčních poplatcích a české společnosti zpětně vyfakturovala licenční poplatky i za hospodářský rok 2004/2005. Česká společnost zohlednila v dodatečném daňovém přiznání náklady na licenční poplatky zpětně vyfakturované mateřskou společností jako daňově uznatelné. Správce daně doměřil české společnosti daň z příjmů právnických osob ve výši nákladů na dodatečně vyfakturované licenční poplatky, neboť se dle jeho názoru nejednalo o náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Česká společnost argumentovala, že výše fakturované částky za použití obchodní značky a loga byla vypočtena na základě tržeb za výrobky, na kterých jsou obchodní značka a logo umístěny, a že oprávněnost a výši této částky potvrdil i nizozemský správce daně. Dále česká společnost zdůraznila, že porušení cen obvyklých prokazuje správce daně. NSS přisvědčil správci daně. Dle NSS ze závěrů nizozemského správce daně nevyplývá oprávnění mateřské společnosti fakturovat licenční poplatky zpětně. Stěžovatel neprokázal, že se jedná o daňově uznatelný náklad, neboť jako důkaz nepostačuje obecné tvrzení stěžovatele, že obchodní značka je používána na výrobcích, písemné dokumentaci, obchodních listinách, reklamních a propagačních předmětech a webových stránkách. Neobstojí ani další obecná tvrzení, že obchodní značka a logo skupiny jsou zárukou kvality, čímž přispívají k odbytu výrobků stěžovatele a dosažení zisku. Stěžovatel dle NSS zejména neprokázal, zda a v jakém rozsahu používal obchodní značku a logo v hospodářském roce 2004/2005. Dle NSS stěžovatel neunesl své důkazní břemeno. V této souvislosti NSS uvedl, že důkazní břemeno leželo na stěžovateli, nikoliv na správci daně, jak se stěžovatel domníval. V daňovém řízení platí obecně zásada, že je to daňový subjekt, který nese důkazní břemeno. Z tohoto obecného pravidla sice existují výjimky, např. v situaci, v níž správce daně zamýšlí upravit základ daně z důvodu stanovení převodních cen mezi spojenými osobami. V takovém případě správce daně nese důkazní břemeno při konstatování rozdílu mezi těmito cenami. To ovšem nebyl případ stěžovatele, neboť správce daně nezpochybňoval výši licenčního poplatku, ale splnění obecné podmínky pro daňovou uznatelnost nákladu. NSS v tomto rozsudku znovu potvrdil svůj striktní přístup k aplikaci ustanovení § 24 odst. 1 ZDP a zdůraznil nadřazenost tohoto ustanovení nad ustanovením § 23 odst. 7 ZDP. Daniel Szmaragowski, [email protected], tel.: +420 222 123 841 Olga Proroková, [email protected], tel.: +420 222 124 254


SDEU: zpochybnění nároku na odpočet DPH Soudní dvůr EU (SDEU) se ve svém nedávném rozsudku (C-18/13) znovu vyjádřil k problematice uplatňování nároku na odpočet DPH v případech, v nichž uvnitř dodavatelského řetězce mělo dojít k podvodnému jednání. V daném případě uplatnila bulharská společnost Maks Pen nárok na odpočet DPH z přijatých služeb v rámci vykonávání své ekonomické činnosti. Bulharský správce daně však nárok na odpočet zpochybnil a odmítl jej společnosti přiznat. Na základě daňové kontroly správce daně konstatoval, že není možné uznat přijetí služeb, neboť u některých dodavatelů či subdodavatelů společnosti Maks Pen nebylo doloženo, že disponovali prostředky k zajištění fakturovaných plnění. Z toho správce daně vyvodil, že nebylo prokázáno, že tato plnění byla skutečně poskytnuta. Správce daně sice uznal, že fakturované služby byly společnosti Maks Pen poskytnuty, ale nikoli dodavateli uvedenými na těchto fakturách. SDEU se závěrem bulharského správce daně nesouhlasil. Jak již v minulosti rozhodl i v jiných případech (např. v rozsudku Bonik EOOD; blíže viz Finanční aktuality z února 2013), nárok na odpočet DPH může správce daně odejmout pouze v případě, že prokáže existenci objektivních skutečností, z nichž vyplývá, že plátce DPH věděl nebo musel vědět o tom, že přijaté plnění bylo součástí daňového úniku. Nesrovnalosti týkající se přijatých faktur, na jejichž základě společnost Maks Pen uplatnila nárok na odpočet DPH, totiž samy o sobě nepostačují k tomu, aby jí byl nárok na odpočet odepřen. Aleš Krempa, [email protected], tel.: +420 222 123 551 Klára Veselá, [email protected], tel.: +420 222 124 214

SLOVENSKO

Nová úprava záväzkov po lehote splatnosti z pohľadu dane z príjmov Jednou z významných zmien, ktoré priniesla novela zákona o dani z príjmov účinná od 1. januára 2014 pre veľkú časť daňovníkov z radov právnických osôb, je zmena v zdaňovaní záväzkov po lehote splatnosti vzťahujúcich sa k daňovým výdavkom alebo účtovaným ako zníženie výnosov (napríklad poskytnuté zľavy). Nová úprava zjednocuje časový test na zvýšenie základu dane o neuhradený záväzok s časovým testom na daňovú uznateľnosť tvorby opravných položiek k pohľadávkam. Podľa novelizovaného ustanovenia § 17 ods. 27 zákona o dani z príjmov sa zavádza postupné do 100 % menovitej hodnoty záväzku alebo jeho nesplatenej časti v závislosti od doby, ktorá uplynula od dohodnutej lehoty splatnosti:


  

360 dní, zvýšenie základu dane predstavuje najmenej 20 % menovitej hodnoty záväzku alebo jeho nesplatenej časti, 720 dní, zvýšenie základu dane predstavuje najmenej 50 % menovitej hodnoty záväzku alebo jeho nesplatenej časti, 1 080 dní, zvýšenie základu dane predstavuje najmenej 100 % menovitej hodnoty záväzku alebo jeho nesplatenej časti.

V tejto súvislosti je dôležité upozorniť, že lehotu splatnosti záväzku nebude možné na účely vyššie uvedenej úpravy základu dane predĺžiť. Súčasne bol novelou doplnený § 17 ods. 32 zákona o dani z príjmov, podľa ktorého, ak bol základ dane zvýšený o 100 % menovitej hodnoty záväzku (alebo jeho nesplatenej časti) a dôjde k úhrade takéhoto záväzku (resp. jeho nesplatenej časti), je možné základ dane znížiť o výšku uhradeného záväzku v tom zdaňovacom období, v ktorom došlo k úhrade. Zákon v súčasnom znení priamo neupravuje prípady, kedy došlo k úhrade záväzku po tom, čo bol základ dane z príjmov zvýšený o menej ako 100 % menovitej hodnoty záväzku (alebo jeho nesplatenej časti). V prípade, že dôjde k premlčaniu záväzku alebo k jeho zániku, základ dane je možné znížiť o výšku zaúčtovaného výnosu v zdaňovacom období, v ktorom sa o tomto výnose účtuje. Všeobecná premlčacia lehota je podľa Občianskeho zákonníka tri roky a podľa Obchodného zákonníka štyri roky. Nová právna úprava si bude vyžadovať podrobnejšie sledovanie záväzkov po splatnosti ako do roku 2013, kedy sa zdaňovali len záväzky po splatnosti viac ako 36 mesiacov. Michaela Stachová, [email protected], tel.: +421 2 599 84 111

KRÁTCE   

Sněmovna by měla ve 2. čtení projednávat novou smlouvu o zamezení dvojího zdanění s Lucemburskem (současná smlouva pochází z roku 1992). Vláda předložila do Sněmovny k projednání smlouvu o zamezení dvojího zdanění s Kosovem a protokoly (novely) ke smlouvám se Singapurem a Ukrajinou. Evropský parlament schválil návrh na standardní jednotný formulář přiznání k DPH, jehož cílem je přispět ke snížení administrativní zátěže pro plátce a zároveň zvýšit míru dodržování zákonných pravidel v oblasti DPH v celé EU.

Informace zde obsažené jsou obecného charakteru a nejsou určeny k řešení situace konkrétní osoby či subjektu. Ačkoliv se snažíme zajistit, aby poskytované informace byly přesné a aktuální, nelze zaručit, že budou odpovídat skutečnosti k datu, ke kterému jsou doručeny, či že budou platné i v budoucnosti. Bez důkladného prošetření konkrétní situace a řádné odborné konzultace by neměla být na základě těchto informací činěna žádná opatření.


březen 2014 Vážení čtenáři,

Recommend Documents