PROSINEC
4
Básničky žáků 4.C třídy na téma drak Byl jednou jeden drak, ten měl barevný frak. Jednou kolem něj proletěl mrak a rozmočil mu frak. Proto drak nemá rád mrak. Proto když jsou mraky, nepouštíme draky.
Byl jednou jeden dráček, který se jmenoval Mráček. A ten dráček měl malinký práček.
Létal po obloze ve speciální poloze. Měl dlouhý ocas, na kterém byly mašličky a provaz.
Nabyl velkou sílu a začal milovat Mílu. Míla byla velmi hodné děvče a začala mu říkat pěvče.
Letí, letí dráček, Má barevný fráček. Letí, letí drak, vzhůru do oblak.
Dráčku Mráčku, přileť z mráčku, povozíš nás na svém fráčku. Přistaneme na obláčku, ty náš malý dráčku.
TAKY PŘIDÁM BÁSNIČKY NAŠÍ ŽÁKYNĚ SABINKY KAŠOVÉ Z 5.B TŘÍDY Jde o holčičku, která vážně onemocněla. Proto se celá škola rozhodla finančně přispět na její léčbu. Děkujeme všem, kteří přispěli.
Sabinko, myslíme na tebe!!! MŮJ ŽIVOT Jmenuji se Sabina a mám sestru Katku. Tak má báseň začíná pěkně od začátku.
Chodíme spolu do školy, Děláme si úkoly. Bavíme se s kamarády, Chodíme tam obě rády.
Když přijdeme obě domů, Dáme pusu, hádej komu? Kdo nám říká miminka, ano, je to maminka!
Sabina Kašová 5.B
Vánoce za dveřmi Konec roku už je tady, těšíme se s kamarády. Že už zase po roce blíží se k nám Vánoce.
Schováme míče, kola, protože už zima volá. Nachystáme čepice, bude zima velice.
Až všechno bude sněhem skryté, co se stane, to snad víte……
Sabina Kašová 5.B
5. PROSINCE
Čert s Mikulášem jsou už v bytě našem, hledám rychle skrýš, trochu jsem zlobil, víš, mám černé svědomí, snad mě nedohoní, a kdyby snad ano, nastražil jsem lano.
Ve třídě 4.B byl v pátek 5.12.2014 ČERTOVSKÝ DEN. Všichni si připravili nějakou masku a soutěžili jsme . Vybrali jsme nejlepší masku a dále se soutěžilo o nejlepší čertovskou dvojici/ čerti plnili různé úkoly ,testy a vyráběli čertovské ozdoby/.
Zábava byla skvělá. Třída plná čertů byla pekelně dobrá!!! Pohádka o jednom pekle Bylo jedno peklo. V tom pekle žilo 42 čertů a nikdy se tam neodpočívalo. Jednou jeden čertík byl tak unavený, že zavřel oči a usnul. Lucifer to viděl čertíka spát a rozzlobil se. Přikázal mu, aby zapisoval všechny hříšníky. Tak čertík zapisoval a zapisoval. Jenže tato práce ho začala nudit. Napadlo ho, že uteče do světa. Zabalil si věci a utekl. Bloudil lesem a najednou potkal Mikuláše a Anděla. Čertík se vylekal, protože nevěděl, co jsou tito dva zač. Mikuláš mu řekl: ,, Nemusíš se nás bát. My jsme Mikuláš a Anděl. Chodíme
po vesnicích a odměňujeme hodné děti, ale nemáme nikoho na ty zlobivé. Nechceš chodit s námi?“ A tak se čertík rozhodl, že jim bude pomáhat. Od té doby chodí Čert, Anděl a Mikuláš spolu. A když je těch zlobivých dětí moc, pomáhají mu kamarádi z pekla. Baruška Dostálová, Eliška Svrčinová 4.B
Nejlepší masky ve 4.B třídě
Vánoce
Vánoce je označení pro zimní období, v němž je podle křesťanské tradice slaveno narození Ježíše Krista.
S Vánoci souvisí doba adventní, která Vánocům předchází a slouží jako příprava na slavnost.
Vánoce s Velikonocemi a Letnicemi patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům.
Slaví se od 25. prosince do slavnosti Křtu Páně.
Již ve 3. století někteří křesťanští teologové uvádějí 25. prosinec jako datum Kristova narození, první oslava tohoto narození je potvrzena v Římě kolem roku 336.
Všeobecně se Vánoce v církvi slaví od 7. století.
V Česku a řadě dalších zemí začíná oslava Vánoc již na Štědrý den, 24. prosince, kdy je předvečer vánoční slavnosti.
K Vánocům se pojí množství lidových tradic, k nimž se řadí vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které podle české tradice nosí Ježíšek, či vánoční cukroví.
V 20. a 21. století se z Vánoc v některých zemích stává svátek, který slaví společně katolíci, protestanti, bezvěrci i jinověrci.
Předpověď počasí do konce roku: Počasí v následujících čtyřech týdnech bude nadále teplotně průměrné. Pod nulu by se denní teploty mohly dostat v polovině prosince a mrznout přes den by mohlo i kolem Vánoc, které ale pravděpodobně budou v nižších polohách bez sněhu. Vyplývá to z měsíční předpovědi počasí, kterou zveřejnil Český hydrometeorologický ústav. Podle meteorologů je ale předčasné mluvit o tom, jestli budou Vánoce takzvaně na blátě, nebo na sněhu. "Bude to záviset na konkrétní meteorologické situaci v době před a během svátků, avšak v nižších polohách se jako pravděpodobnější jeví Vánoce spíše na blátě," uvedli meteorologové. Srážkově bude podle jejich předpokladu období od 8. prosince do 4. ledna podprůměrné až průměrné. V příštím týdnu by se mohly maximální denní teploty vyšplhat k šesti stupňům, ke konci týdne až k osmi. Na horách by mohlo sněžit, v nižších polohách meteorologové očekávají spíše déšť. V noci by ale rtuť teploměru mohla spadnout k minus čtyřem stupňům. Postupně by mělo ještě přituhnout a na přelomu roku by v noci mělo být až kolem minus deseti stupňů Celsia.
Jak popřát k Vánocům v jiných jazycích na jednotlivých místech zeměkoule Anglicky: MERRY CHRISTMAS, MERRY X-MAS Arabsky: IDAH SAIDAN WA SANAH JADIDAH Arménsky: SHENORAAVOR NOR DARI YEV PARI GAGHAND Baskicky (SP): ZORIONAK ETA URTE BERRI ON Bretaňsky: NEDELEG LAOUEN NA BLOAVEZH MAT Bulharsky CHESTITA KOLEDA Čínsky: KUNG HSI HSIN NIEN BING CHU SHEN TAN (Mandarin) GUN TSO SUN TAN'GUNG HAW SUN (Kanton) Dánsky: GLADELIG JUL Eskymácky: JUTDLIME PIVDLUARIT UKIORTAME PIVDLUARITLO (Inupik) Esperanto: GAJAN KRISTNASKON Finsky: HAUSKAA JOULUA HYVAA JOULUA Francouzsky: JOYEUX NOËL
Holandsky: VROLIJK KERSTFEEST EN EEN GELUKKIG NIEUWJAAR ZALIG KERSTFEEST GELUKKIG KERSTFEEST Chorvatsky: SRETAN BOZIC
Irsky: NODLAIG MHAITH CHUGNAT BEAMACHTAI NA NOLLAG Italsky: BUON NATALE BUONE FESTE NATALIZIE Lotyšsky: RUUMSAID JUULUPHI Maďarsky: KELLEMES KARACSONYT Německy: FRÖHLICHE WEIHNACHTEN FROHES FEST Norsky: GOD JUL Polsky: WESOLYCH SWIAT Portugalsky: BOAS FESTAS Rakousky: GUADE WEIHNOCHTN Rumunsky: SARBATORI FERICITE SARBATORI VESELE Rusky: S ROZHDESTWOM KRISTOVYM Řecky: HAROUMENA HRISTOUGENA Švédsky: GOD JUL GLAD JUL Švýcarsky: E GLÖCKSÄLIGE WIEHNACHT Srbsky: CHRISTOS SE RODY Slovensky: VESELE VIANOCE Španělsky: FELIZ NAVIDAD FELIZ NADAL (Katalonien)
Vánoční kvíz Na Vánoce se všichni těšíme celý rok. Jsou totiž děsně prima. Ale jak to vlastně přijde, že slavíme Vánoce? Proč? A jak? To zjistíte v kvízu. 1. Vánoce jsou: a) dobrý důvod proč mít vánoční prázdniny b) vesnička na Bílém potoce v jihovýchodních Čechách c) svátky připomínající Ježíšovo narození 2. Vánoce začínají: a) když Ježíšek zacinká b) půlnoční bohoslužbou c) jakmile začnou vánoční prázdniny 3. Na Vánoce zdobíme: a) palmičku, nejlépe kokosovou b) hlízu rostliny solanum tuberosum c) košatý jehličnan, nejčastěji jedličku 4. Advent je: a) nevýznamný druh členovců b) období čtyřnedělního očekávání narození Vykupitele c) bojový pokřik kmene Puri - puri 5. Tři králové jsou: a) vůdci úspěšného povstání bezzemků z počátku 13. století b) Kašpar, Melichar a Baltazar, mudrci od východu c) rocková kapela s původním názvem Tři Karlové 6. Svátek Tří králů připadá na: a) 6. ledna b) Popeleční středu c) letnice
7. Hvězda betlémská je: a) kometa, která se správně jmenuje Halleyova b) neznámá hvězda, která dovedla tři krále z východu až do Betléma c) ta divná lampička, co poblikává v okně u sousedů 8. Betlém je: a) zvláštní, velmi odolný druh bavlny pěstovaný v jihovýchodní Asii b) slané pečivo oblíbené v severních částech Indie a na Žižkově c) vesnice ležící 8 km od Jeruzaléma, místo, kde se narodil Ježíš 9. Koleda je: a) zpěv zpívaný ve vánočním čase b) lidový léčebný prostředek proti bolesti kloubů c) jméno prvního astronauta, který přistál na Měsíci 10. Píseň Tichá noc je: a) heavy metalový song zvaný „Velkej vodvaz“ b) koleda c) hip hopová písnička pro pokročilé 11. Kašpar je: a) neodborný název komika b) jeden ze Tří králů c) firma vyrábějící rolničky 12. Půlnoční mše svatá se koná: a) obvykle mezi čtvrtou a půl pátou odpoledne den před Štědrým dnem b) o půl dvanácté na Štěpána c) o půlnoci 24. Prosince
13. Adventní věnec zdobí: a) především pampelišky, někdy také kopretiny a sedmikrásky b) čtyři svíčky na větvičkách obvykle z jehličnanů c) čokoládová šlehačka a oříšek
14. Mezi vánoční pečivo patří: a) bábovka b) zemlebába c) vánočka 15. O Štědrovečerní večeři jíme obvykle: a) smažené štíří ocásky s langustovou omáčkou b) palačinky se šlehačkou c) smaženého kapra 16. O Vánocích myslíme především na to: a) jak potěšit své blízké a lidi, kteří nás potřebují b) jak z Ježíška vymámit co největší počet dárků c) abychom v televizi viděli co nejvíc filmů
Vánoční pohádkový kvíz 1. Co trápí královnu Ivu Janžurovou v hudební pohádce O princezně, která ráčkovala? a) hypochondrie b) obezita c)
kleptomanie
2. Kdo zpívá písničku Kujme pikle v pohádce Šíleně smutná princezna? a) Josef Kemr a Darek Vostřel b) Václav Neckář a Helena Vondráčková c) Josef Kemr a Miroslav Horníček
3. Zlý král, kterého v pohádce Princezna se zlatou hvězdou hrál Martin Růžek, se jmenoval: a) Azarach b) Kazisvět c) Mrakomor
4. Kdo režíroval pohádku Nesmrtelná teta? a) Jiří Strach b) Zdeněk Troška c) Zdeněk Zelenka
5. Jak se jmenoval Nastěnčin pes v pohádce Mrazík? a) Alík b) Ťapka c) Kolja
Řešení: 1c, 2b, 3c, 4b, 5b, 6a, 7b, 8c, 9a, 10b, 11b, 12c, 13b, 14c, 15c, 16a Řešení: 1a, 2a, 3b, 4c, 5b
Štědrý den
Štědrý den, který připadá na 24. prosince, je posledním dnem přípravy na vánoční svátky.
Ve středověku se jednalo o poslední den roku, který začínal právě na slavnost Narození Páně 25. prosince.
Se Štědrým dnem je spojeno množství předkřesťanských i křesťanských zvyků a pověr.
Štědrovečerní obyčeje:
Štědrý den začínal poslední adventní jitřní mší (roráty), při nichž byly požehnány ozdoby z přírodních materiálů, kterými se zdobila domácnost.
Oběd má stále ještě postní charakter (krajově hubník, kuba či muzika). Vánoční stromek nemá v Česku dlouhé tradice, protože se v měšťanských rodinách začal prosazovat až ve 40. letech 19. století.
Stromeček se zdobil cukrovím, výrobky ze dřeva, perníku, pečiva a ovocem především jablky.
Skleněné ozdoby se začaly vyrábět až později a mohli si je dovolit pouze bohaté rodiny.
Po večeři bylo zvykem zpívat koledy a případně rozdávat dárky. Nadělování dárků bylo původně spjato s 6. prosincem, památkou svatého Mikuláše, avšak postupně se tento zvyk téměř úplně přesunul na Vánoce.
Tradičně je ten, kdo „naděluje dárky“, nazýván Ježíšek, čímž se zřejmě vyjadřuje víra, že vše dobré, co člověk dostává, má od Boha.
K Štědrému večeru se pojí také řada tradičních obyčejů, pomocí nichž se naši předkové snažili odhadnout průběh nového roku.
Mezi tyto zvyklosti patří schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, házení pantoflem, klepání střevícem na kurník, barborky, lití olova apod.
V katolické církvi večer Štědrého dne představuje již začátek oslavy Narození Páně, která připadá na 25. Prosince.
Proto den tradičně končí půlnoční mše, kterou začíná samotná církevní oslava narození Ježíše Krista.
Hlas půlnočních zvonů má prý kouzelnou moc, jejich hlasem se o štědrovečerní noci otevírají poklady a probouzejí mrtví.
Štědrovečerní hostina:
Večeře v Česku tradičně začíná rybí polévkou, jako hlavní jídlo se podává obvykle kapr nebo (pro ty, co ryby nejedí) vinná klobása.
I se štědrovečerní večeří se pojí krajově mnoho obyčejů, které do určité míry přežívají, neboť dnes je tato večeře nejvýznamnějším rodinným společným jídlem celého roku.
Kapr coby hlavní večerní jídlo však v českých zemích nemá dlouhou tradici.
Štědrý den zůstával postním dnem, a proto i charakter jídla byl postní; za maso se ovšem nepokládalo maso rybí.
To však bylo v 18. století dražší než ostatní druhy masa, a proto většina domácností musela dávat přednost levnějším alternativám.
Nejedl se pouze kapr, ale např. i lín, sumec a jiné sladkovodní ryby; obvykle byly připravovány na sladko.
Kapr se stal běžným štědrovečerním jídlem teprve ve 2. polovině 19. století, neboť jej cenová regulace učinila dostupným pro široké vrstvy obyvatelstva.
Klasickým způsobem přípravy – nejstarší dochovaný recept je z roku 1810 – je kapr načerno, který se připravoval tři dny a pekl se v omáčce z mandlí, rozinek, perníku, povidel, ořechů a sladkého piva.
Podával se se šiškami, později s knedlíky.
Tento recept však postupně kvůli své složité přípravě zcela z jídelníčku zmizel.
Do české kuchyně však z rakouské kuchyně přišel kapr smažený, na něhož nacházíme recept v Domácí kuchařce od Magdalény Dobromily Rettigové z roku 1895.
Ke kapru se jako příloha podává bramborový salát, který ovšem taktéž nemá v české kuchyni dlouhou tradici.
Rodinné recepty na salát jsou velmi rozmanité; základ tvoří brambory, petržel, celer, mrkev, hrášek, cibule, kyselé okurky spojené majonézou, avšak mohou se do něj přidávat též např. vejce, salám, šunka či sýr.
V předválečných kuchařkách nenalezneme na bramborový salát recept, odborníci se domnívají, že se v české kuchyni objevuje až někdy během 2. světové války a že jeho původ tkví zřejmě v ruské kuchyni.
Štědrý den u jiných národů
Podle tradice nosí dárky v Německu, Rakousku a v německy mluvících částech Švýcarska podobně jako v Česku Ježíšek (Christkind, Jesulein).
Podobná zvyklost panuje i v Horním Slezsku, kulturně původně německém, kde dárky přináší Děťátko (Dzieciątko).
V různých polských regionech dárky přináší vždy někdo jiný. Kromě Děťátka (Slezsko) je to Gwiazdka (Hvězdička, zřejmě první hvězda na obloze), sv. Mikuláš (św. Mikołaj, Mazovsko), Andílek (Aniołek, Malopolsko), Gwiazdor (stařec s holí, Velkopolsko).
Ve Spojených státech amerických vozí dárky Santa Claus. Létá vzduchem na saních, které jsou tažené kouzelnými soby. Tato tradice pomalu zasahuje i do některých zemí Evropy. Tradice se prosadila i ve Velké Británii nebo Austrálii, ale je rozšířená i v Západní Evropě.
Ve Francii nosí dárky Père Noël (česky Otec Vánoc). Ve Španělsku nosí dárky Tři králové (Los Reyes Magos). V Rusku se nenaděluje na Štědrý den, ale na Nový rok přináší dárky Děda Mráz, který přijíždí za doprovodu Sněhurky na saních.
Ve Finsku navštěvuje děti Joulupukki, což je postava oděná do kozlí kůže bydlící v Laponsku. Tato tradice připomíná českého Mikuláše.
Zvláštností je tradice na Apeninském poloostrově - zde naděluje dárky žena, hodná čarodějnice Befana. Ta ale dárky rozdává až 6. ledna, a proto se i zde stále víc projevuje vliv Santy Clause, stejně jako v ostatních evropských zemích.
V Dánsku nosí dárky skřítci, kterým zde říkají nisser. V Belgii a Nizozemsku dárky naděluje Sinterklaas nebo Saint Nikolas V Itálii jsou dárky spojené s osobou obdobnéé Santa Clause - Babbo Natale Ve Švédsku nosí dárky přihrblý dědeček Jultomten (Vánoční muž) za pomoci vánočních skřítků Julnissarů.
Santa Claus
Befana
Joulupukki
Vánoční pokrmy a nápoje – Česko Kapr: Vánoční kapr je tradičním zdrojem masa pro přípravu štědrovečerních pokrmů v České republice i v některých dalších zemích střední Evropy (Slovensko, Rakousko, Alsasko). V Česku se kapr připravuje jako obalovaný a osmažený s bramborovým salátem. Z některých částí (hlava, vajíčka, sperma, vnitřnosti, kosti se zbytky masa) se dělá oblíbená chutná tradiční polévka. S kaprem je spojeno také několik českých vánočních tradic. Vinná klobása: Vinná klobása je tradiční česká uzenina. Vyrábí se z vepřového, někdy i telecího masa. Klobásy nejsou tepelně opracované, proto se musejí co nejdříve zkonzumovat. Nejčastěji se klobásy při přípravě stočí do spirály, která se zajistí špejlí a opečou se na rozpáleném tuku. Vznikne červené kolo připomínající Slunce, proto bývá vinná klobása tradičním vánočním jídlem jako oslava slunovratu.
Houbový kuba: Kuba je tradiční české jídlo, jehož základem jsou kroupy a houby (zejména stroček trubkovitý). Podává se především jako polední jídlo na Štědrý den, protože se podle zvyku nemá jíst do štědrovečerní večeře maso.
Štóla: Štóla je druh pečeného vánočního moučníku, tradičního i v ČR. Uvnitř je zapečené například sušené ovoce a ořechy a z vrchu je štóla posypaná moučkovým cukrem. Má tvar bochníku a pochází z Německa. Vánočka: Vánočka je druh sladkého pečiva z kynutého těsta, které je v Česku obvykle o Vánocích připravováno jako sváteční jídlo. Často se vánočka konzumuje v kombinaci s máslem, medem, marmeládou, džemem či povidly, nebo lámaná a namáčená v kávě, meltě, mléce atd. Vánoční cukroví: Vánoční cukroví a jeho pečení je jedna z obecně rozšířených vánočních tradic. Většina z vánočních cukroví se připravuje ze směsi mouky, cukru, vajec, másla, kakaa, čokolády a různých druhů ořechů a kandovaného ovoce. Mezi typické patří cukroví z lineckého těsta, které je možné navíc ochutit strouhaným kokosem nebo kakaem. Typickými vůněmi jsou vanilka a rum, typickým kořením skořice. Svařené víno: Během vánočního období je ve stáncích na vánočních trzích prodávána široká paleta alkoholických nápojů. Mimo grog mezi oblíbené teplé nápoje patří svařené víno neboli svařák. Nápoj bývá připravován z nejlevnějšího výrobku označovaného za víno, obvykle červené barvy (ačkoliv barva zde není důležitá). Tekutina je doslazena množstvím cukru, vařena s kořením a plátky citrónu a podávána horká. Vaječný koňak: Vaječný koňak je vánoční míchaný alkoholický nápoj podomácku vyráběný v Česku z výrobků Tatra mléko, Salko, řepný cukr, cukr s ethylvanilinem, vajec a výrobku prodávaného pod názvem „Tuzemský rum“ nebo podobným.
Řešení: delfín, housenka, výr, bobr, krtek, netopýr
VÁNOČNÍ VAŘENÍ HOUBOVÝ KUBA: Ingredience: 400 g velkých krup č. 10 100 g sádla 2 velké cibule 70 g sušených hub (700 g čerstvých hub) 4–6 stroužků česneku dlaň majoránky kmín sůl pepř
Postup: 1. kroupy omyjeme a přes noc namočíme, stejně tak sušené houby 2. kroupy uvaříme ve slané vodě doměkka cca 20 minut, scedíme a necháme okapat 4. houby scedíme a vymačkáme 5. na sádle dozlatova opečeme nadrobno pokrájenou cibuli, přidáme kmín, houby a krátce podusíme; přimícháme česnek utřený se solí a čerstvě nadrcený pepř, dochutíme solí a majoránkou 6. vložíme do sádlem vymazaného pekáčku a v troubě zapečeme cca 20 minut.
MĚKKÉ VÁNOČNÍ PERNÍČKY: Ingredience:
Postup:
1 lžička soda 325 g hladké mouky 25 g másla 1 lžíce kakaa 125 g cukru moučky 2 ks vajec 1 lžička perníkového koření 50 g medu Poleva: 100 g cukru moučky 1 lžička citronové šťávy 1 ks bílku
1. Sypké suroviny smícháme na vále, přidáme vše ostatní a vypracujeme těsto. Můžeme ho hned vyválet a vykrajovat tvary. 2. Perníčky pečeme ve vyhřáté troubě. 3. Hned po vytažení z trouby potřeme perníčky rozšlehaným vejcem a necháme vychladnout. 4. Na polevu přesejeme moučkový cukr, který vyšleháme s bílkem a lžičkou citronové šťávy. 5. Měkké perníčky ozdobíme podle fantazie a necháme zaschnout.
VÁNOČNÍ ŠTOLA: Ingredience: o 500 g hladké mouky o 1 prášek do pečiva o 1 vanilkový cukr o 200 g krupicového cukru o 2 vejce o 180 g másla o 250 g tvarohu o 3 lžíce rumu o 100 g rozinek o 100 g sekaných ořechů o 100 g kandovaného ovoce o 50 g másla na potření o 100 g moučkového cukru o 1 vanilkový cukr na obalení
Postup: Z uvedených surovin zpracujeme na vále těsto, ze kterého vytvoříme dva válečky, vložíme je na plech vyložený pečicím papírem a pečeme ve vyhřáté troubě při 180 °C asi 40 minut. Ihned po upečení potřeme štolu rozpuštěným máslem a obalíme v moučkovém cukru smíchaném s vanilkovým cukrem. Vychladlé štoly zabalíme natěsno do alobalu a necháme 2−4 týdny uležet.
VYRÁBĚNÍ MIKULÁŠSKÉ MYŠI Připravíme si: lízátka berličky, barevný filc nebo barevný papír, lepidlo Herkules, malé černé korálky na očička nebo černou bavlnku na vyšití, nůžky Postup: 1. Vytiskneme si střih a zvětšíme dle velikosti lízátka. Většinou je potřeba zvětšit na 150-200%. 2. Vystřihneme dle střihu jednotlivé díly myšek. Tělo a vnější ouška v jedné barvě, vnitřní ouško v jiné. 3. Dle šrafovaných čar nastřihneme. 4. Nalepíme vnitřní části oušek. 5. Oči a čumáček můžeme nalepit z mini koleček filcu nebo místo očiček našít černé korálky, popř. vyšít bavlnkou. 6. Ouška provlečeme skrze tělo. 7. Nasuneme lízátko a je hotovo. Šablona: http://www.keliwood.cz/userfiles/file/vanoce/mysi_strih.pdf
STROMEČEK Z KORKOVÝCH ZÁTEK Připravíme si: 7 korkových zátek, stuhy, nůž, tavnou pistoli Postup:
Zkontrolujeme, zda zátky na sobě dobře "sedí".
Pomocí tavné pistole slepíme 3 zátky jako základnu.
A pokračujeme v lepení dál.
Stromeček omotáme stuhou. Konce stuh přilepíme lepidlem na spodní části stromu.
Uřízneme cca 1/3 zátky.
Nalepíme ji jako kmen. Sandra Tomicová, VII. A
VYROB SI OZDOBU NA VÁNOČNÍ STŮL: Materiál a pomůcky:
dvě čtvrtky A3 o gramáži 220g
sešívačka
zelený krepový papír
nůžky
herkules
vločky z plsti
různé přízdoby s vánoční tématikou
Pevnější čtvrtku smotáme do kornoutku. Aby se kužel nerozmotal, zajistíme spoj sešívačkou. Naše stromečky jsou vysoké cca 30 cm. Ze zeleného krepového papíru nastříháme proužky 5 - 7 cm široké, které po celé délce ještě prostřihneme na jednotlivé "jehličky". Čím užší jehličky jsou, tím je stromeček hezčí :-) Nalepíme je ve vrstvách na kužel ze čtvrtky, vrstvy se překrývají asi tak z poloviny. Lepíme od spodu kužele ke špičce. Delší pruh můžete motat kolem kuželu ve spirále. Nakonec ozdobíme stromeček velkými vločkami z plsti či jinými dekoracemi a přízdobami.
EKO OKÉNKO Čím ptáčky v zimě potěšit?______
Přikrmování ptákům nejvíce pomůže v době, kdy panují silné mrazy a krajinu pokrývá sníh. Ten jim totiž schová většinu možných zdrojů potravy – semena uschlých trav a plevelů apod. CO NA KRMÍTKO? Asi nejoblíbenějším ptačím krmením jsou slunečnicová semínka. Milují je všichni pěvci, zvláště sýkorky a zvonci, hrdličky i šplhavci - brhlíci, strakapoudi. Pokud máte celé zralé květy slunečnic, ptáci je do posledního zrnka vyzobou. Pěnkavy a dlasky zase přilákáte na ovesné vločky, ale i na různá semena plevelů a obilovin. Dále můžete na krmítko sypat proso, len, mák, dýňová semínka, jáhly, vlašské ořechy, rozinky, různé bobuloviny (hložinky, bezinky, jeřabiny, ptačí zob). Kosi a drozdi nepohrdnou celým jablkem. Najdou si ho na trávníku nebo ho můžete nabodnout na bodec z prkýnka a velkého hřebíku. Pokud seženeme syrový nevařený lůj, zavěsíme ho na drát nebo pevný provázek a nabídneme sýkorkám a strakapoudům. Zavěšujeme ho do stínu, aby neroztával a nežluknul. NIKDY NEDÁVÁME solený špek, čerstvé ani tvrdé pečivo (ostré drobky chleba mohou poranit ptákům jícen), dále na krmítko nepatří zbytky solených, kořeněných a uzených jídel. Stejně tak ptáky nekrmíme zbytky vánočního cukroví (zejména s krémem a čokoládou) ani plesnivými či zkaženými zbytky potravin.
