BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Leasing dle Českých účetních standardů a IFRS. Leasing according to Czech Financial Standards and IFRS

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Leasing dle Českých účetních standardů a IFRS Leasing according to Czech Financial Standards and IFRS

Helena Sellnerová

Un ico rn Co lle ge © 20 11 Un ico rn Co lle ge , V K ap slo vn ě 27 67 /2 , P ra h a 3 , 1 30 00 Ná ze v p rá ce v ČJ:

Le a sin g d le Če ských úče tn ích st an da rd ů a I FRS

Ná ze v p rá ce v AJ:

Le a sin g acco rd in g to Cze ch Fina n cia l St an da rd s an d I FRS

Au to r:

He le n a S e llne ro vá

Aka de m ický ro k:

20 11

Ko nt a kt:

E -ma il: H.S @ se zn a m . cz

Bakalářská práce Leasing dle Českých účetních standardů a IFRS Leasing according to Czech Financial Standards and IFRS

1.

ZADÁNÍ

▪3▪


2.

ABSTRAKT Práce je zaměřena na leasing a jeho hlediska. Vzhledem k faktu, že pojem leasing je

velmi široké téma nejen v účetním prostředí, ale také v oblasti právní a daňové, zaměřila jsem se na operativní a finanční leasing převážně z pohledu účetnictví. Část práce je vě nována teoretické rovině účtování a jejím specifikům z hlediska nájemce a pronajímatele v Českých účetních standardech. V práci je také vymezen pojem úvěr a jeho odlišnosti od leasingu, protože při pořízení aktiva jsou to dvě z nejčastěji užívaných možností, pokud uvažujeme o využití cizích zdrojů. Další kapitola obsahuje několik základních informací o IFRS a porovnání mezinárodních standardů s českými.

Klíčová slova: nájemce, pronajímatel, operativní leasing, finanční leasing, úvěr, České účetní standardy, IFRS.

▪4▪


3.

ABSTRACT This bachelor thesis deals with the issue of lease financing. Historical development

of the instrument and the current situation of the Czech leasing market are first reviewed. Considering large area, which we can discuss not only in accounting but also in aspects of tax system and law, I decided to focus on operational and financial leasing. Thesis describes theoretical charging rules of lessor and lessee according to the Czech Financial Standards. Thesis includes comparison of two financial sources – the lease and the bank loan. Attention is given to pros and cons from the user´s viewpoint, because loan and leasing are the most frequent financial sources being used to finance new long-term assets. The following part deals with basic information about International Financial Reporting Standards (IFRS) and diferencies between IFRS and Czech Financial Standards.

Keywords: lessee, lesor, operational leasing, financial leasing, loan, Czech Accounting Standards, International Financial Reporting Standards.

▪5▪


4.

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že svou bakalářskou práci na téma Leasing dle Českých účetních standardů a IFRS jsem vypracovala samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou v práci citovány a jsou též uvede ny v seznamu literatury a použitých zdrojů. Jako autorka uvedené bakalářské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s vytvořením této bakalářské práce jsem neporušila autorská práva třetích osob, zejména jsem nezasáhla nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a jsem si plně vědoma následků porušení ustanovení § 11 a následujících autorského zákona č. 121/2000 Sb.

V Praze dne 19. 8. 2011

…….………………. Jméno Příjmení

▪6▪


5.

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji vedoucí bakalářské práce Lence Velechovské za účinnou metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování mé bakalářské práce.

▪7▪


6.

OBSAH

1. Zadání.................................................................................................................................. 3 2. Abstrakt................................................................................................................................ 4 3. Abstract................................................................................................................................ 5 4. Prohlášení............................................................................................................................ 6 5. Poděkování ......................................................................................................................... 7 6. Obsah.................................................................................................................................. 8 7. Úvod..................................................................................................................................... 9 8. Historie leasingu................................................................................................................ 10 9. Leasing v ČR.......................................................................................................................11 9.1 Leasing a situace na trhu v ČR....................................................................................12 9.2 České účetní standardy...............................................................................................13 9.3 Leasing v pojetí české právní úpravy...........................................................................14 9.4 Finanční leasing...........................................................................................................16 9.5 Leasing z pohledu nájemce a pronajímatele...............................................................19 9.6 Operativní leasing a jeho účtování dle ČÚS................................................................22 9.7 Podíl operativního a finančního leasingu v ČR............................................................25 10. Úvěr...................................................................................................................................28 11. Leasing versus úvěr..........................................................................................................27 12. Leasing dle IFRS...............................................................................................................34 12.1 Užití IFRS..................................................................................................................31 12.2 IAS 17 a pojetí leasingu............................................................................................35 12.3 Finanční leasing dle IAS 17......................................................................................35 12.4 Operativní leasing dle IAS 17...................................................................................39 13. Praktická část....................................................................................................................40 13. Závěr................................................................................................................................ 51 14. Conclusion....................................................................................................................... 53 15. Seznam použité literatury.................................................................................................55 16. Seznam použitých symbolů a zkratek..............................................................................58 17. Seznam obrázků.............................................................................................................. 59 18. Seznam tabulek............................................................................................................... 60 19. Seznam rovnic..................................................................................................................61

▪8▪


7.

ÚVOD Podnikání s sebou nese každodenní riziko a nutnost rozhodování. Obzvláště vý-

robní podniky se denně potýkají s rozhodnutím, zdali aktivum pouze obnovit a technicky vylepšit, pořídit nové či dokoupit část ke stávajícímu. Proto je nutné vybírat takové investiční projekty, které zvýší zisk firmy, neohrozí její finanční situaci a budou pořízeny s co nejmenšími náklady. Díky těmto okolnostem je leasing hojně využíván jako jeden ze způsobů pořizování dlouhodobých aktiv. Je to jeden z běžných produktů finančního trhu, který podniku umožňuje financovat pořízení aktiva stejně jako úvěr. Leasing dokonce umožňuje podniku si aktivum pouze pronajmout a generovat z něj zisk po dobu jeho užívání. Po uplynutí sjednané lhůty mezi nájemcem a pronajímatelem může být aktivum opět navráceno pronajímateli. Leasing také umožňuje lépe pracovat s tokem peněz než jednorázový výdaj na pořízení aktiva. Rozložení splátek s sebou sice nese úrok pro nájemce, ale tu samou situaci nabízí i bankovní úvěr. Pro podniky je velmi důležité plánování výdajů. Čím více má plánovaných výdajů a minimalizuje neplánované, tím lépe může nakládat se ziskem a případnou další reinvesticí do společnosti. Při využívání cizích zdrojů na investice je důležité uvažovat nejen o výdajích, ale také o daňové uznatelnosti splátek, odpisů a úroků. Na druhou stranu podnikatel očekává výnosy, které aktivum ponese. Těchto proměnných v oblasti leasingu a úvěru se má bakalář ská práce dotýká. Tato práce popisuje problematiku leasingu z hlediska českého účetního systému, dotýká se i faktů z oblasti daňové a právní. V průběhu práce bude zmíněn i úvěr a základní rozdíly mezi leasingem a úvěrem. Práce obsahuje shrnutí výhod a nevýhod, na které podnik může narazit při nutnosti volby mezi těmito instrumenty. Jsou zde ukázány kvantitativní metody, které se užívají při hodnocení výhodnosti mezi úvěrem a leasingem. Obsahově je práce zaměřena právě na potřeby podnikatelských subjektů, kteří dnes tvoří většinu konečných spotřebitelů, jimž je leasing poskytován. Práce se nezabývá nemovitými věcmi, ale klade dů raz právě na movité. V jedné z posledních kapitol bude čtenář také seznámen s postupy při účtování finančního a operativního leasingu dle Mezinárodních standardů účetního výkaz nictví. Cílem práce je obecné vymezení leasingu, jeho historie, současné situace na českém trhu a porovnání s úvěrem. Závěr práce se bude věnovat porovnání pojetí leasingu dle IFRS a Českých účetních standardů. Základem práce bude kompilace existujících informačních zdrojů, které úzce souvisejí s tématem.

▪9▪


8. HISTORIE LEASINGU

Pojem leasing pochází z anglického slova lease, které se překládá jako (Hais, 1992): 1) smlouva o pro/nájmu (pozemků či budov na dobu určitou), smlouva nájemní, smlouva pachtovní, nájem, pacht; 2) pronajatá půda nebo nemovitost; 3) lhůta, trvání. Pokud se na leasing budeme dívat jako na smluvní vztah, kdy subjekt mající majetková práva podstupuje možnost užívání statku jinému subjektu, pak první zmínky o tomto vztahu sahají již do 3. tisíciletí před naším letopočtem – doloženo archeologickými nálezy hliněných destiček. První závazné normy nalezneme v Chammurapiho zákoníku z 18. století před naším letopočtem. Sumerská společnost neznala pojem osobní vlastnictví a všechen majetek byl rozdělen mezi chrámy. Ty pronajímaly za úplatu půdu zemědělcům. Ve starém Řecku a Římě můžeme zaznamenat i další formy leasingových vztahů, které by se daly podle dnešních zvyklostí již považovat za finanční a operativní leasing. Klasickými předměty smluv té doby byla zvířata, otroci, půda a lodě (Pulz, 1995). Leasing se postupem času ze starověku přenesl i do novověkých USA, kde jeho rozvoj souvisel s osidlováním Západu, průmyslovou revolucí a nutností investic, které byly pro banku příliš rizikové. Leasing v dnešním pojetí vznikl v 50. letech v USA a velmi rychle se přenesl i do západní Evropy. Dramatický nárůst poptávky po spotřebním zboží v poválečné době přinesl na světové finanční trhy výrazný boom leasingu (Farská, 2003).

▪ 10 ▪


9. LEASING V ČR V bývalém Československu můžeme zaznamenat první leasingové smlouvy a obchody již za centrálně řízené ekonomiky v 60.– 70. letech. Jednalo se hlavně o smlouvy státu při nákupu ze zahraničí. Místnímu obyvatelstvu ovšem dříve nebyla možnost nákupu na leasing

známa.

Jednou

z

tehdejších

možných

analogií

je

splátkový

prodej

elektrotechnického zboží prostřednictvím MULTISERVISu. Velké množství spotřebního zboží se pořizovalo z novomanželských půjček, které byly častým způsobem financování nově vzniklých rodin (Doubrava, 2003). Největší rozmach ovšem přichází až po roce 1989, kdy se z centrálně řízené ekonomiky republika transformuje na ekonomiku tržní. S postupnými vlnami privatizací státních podniků přišla také potřeba kapitálu. Dalo se předpokládat, že pro zahraniční investory nebude nestabilní politická a ekonomická situace atraktivní a logicky nastupuje tento instrument jako vhodný substitut úvěru. Leasing již není populární pouze mezi právnickými osobami nebo podnikateli, ale jeho kouzlo objevují i domácnosti. Po snadném a rychlém podpisu leasingové smlouvy si mají možnost obstarat zahraniční drahé věci (Farská, 2003). Dle aktuálních informací z finančního trhu od České leasingové a finanční asociace (dále jen ČLFA) se v 1.– 3. čtvrtletí roku 2010 pořídily na leasing stroje, zařízení a dopravní prostředky za cca 29,9

mld.

Kč.

S

ohledem

na výrazný

outsourcing

provozních

a administrativních činností vzrostl meziročně podíl operativního leasingu o 3 %. I nadále v leasingu movitých věcí u nás dominuje leasing silničních vozidel. Podobně jako v minulých letech směřuje přibližně polovina leasingu movitých věcí do soukromého sektoru služeb a třetina do průmyslu a stavebnictví. V dlouhodobějším hledisku klesá počet smluv spojených s finančním leasingem a zvyšuje se počet smluv s leasingem operativním (www.clfa.cz).

▪ 11 ▪


9.1 Leasing a situace na trhu v ČR

Situaci na trhu v roce 2010 popisuje níže uvedený graf. Graf 1 - Zaměření leasingu movitých věcí členů ČLFA v roce 2010 podle komodit

Zdroj: www.clfa.cz1 Z grafu lze vyčíst, že na leasing se pořizuje převážně dlouhodobý majetek. Nejvíce je leasing využíván pro pořízení automobilů a strojních zřízení. Při pořizování nemovitosti na leasing je nutnost dvojí úhrady daně z nemovitosti, kdy jednou je novým nabyvatelem nemovitosti leasingová agentura a následně konečný spotřebitel s předkupním právem, který nemovitost odkoupí od leasingové agentury (Farská, 2003). Domnívám se, že finanční leasing u nemovitých předmětů u nás z tohoto důvodu nebude velmi rozšířen.

1Zdroj: http://clfa.cz/index.php?textID=64, dostupné online 15.4.2011

▪ 12 ▪


9.2 České účetní standardy Česká republika je členem Evropské unie od roku 2004, proto je také české účetnictví úzce spjato s Evropskou unií. Tím, že dochází k volnému pohybu zboží, osob a kapitálu právě mezi zeměmi Evropské unie, je zde nutnost vytvořit jednotné podnikatelské prostředí v oblasti finančního účetnictví a právních norem. Nástrojem, který má sloužit právě k harmonizaci odlišných prostředí, jsou směrnice Evropské unie, které jsou závazné pro všechny její členy. Účetnictví se týká čtvrtá, sedmá a osmá direktiva. Čtvrtá direktiva je zaměřena na aspekty, které předurčují ekonomické prostředí (právo, finance, obchod daně apod.) Sedmá direktiva se zaměřuje na účetní výkazy seskupení podniků, kdy je třeba sestavovat konsolidované účetní výkazy. Osmá direktiva se týká schvalování osob, které jsou odpovědné za ověření účetních výkazů. Česká republika postupy, které jsou v direktivách popsány, ve větší míře přejímá i do českého účetnictví (Kovanicová, 2001). V ČR je kladen velký důraz na zákonnou, právní úpravu účetních výkazů i běžného účetnictví. Aktuální legislativní rámec soustavy v účetnictví tvoří (Benda 2006): 1. část Obchodního zákoníku, 2. Zákon o účetnictví, 3. Zákon o auditorech. Z hlediska zákona jsou různé subjekty na trhu rozděleny do skupin, které můžeme nazývat účetními jednotkami. Každá účetní jednotka má předepsaný účetní standard, jehož účelem je dosažení souladu při používání účetních metod. Leasingové financování využívají ve velké míře podniky, proto jsou jedním z nejdůležitějších standardů právě České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. - České účetní standardy pro podnikatele. Další účetní standardy pro účetní jednotky lze nalézt ve vyhláškách číslo 501/2002 Sb. až 505/2002 Sb. Ty se používají pro finanční instituce, pojišťovny, zdravotní pojišťovny, pro účetní jednotky, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání a poslední zmiňovaná vyhláška popisuje účetní standardy pro pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu (http://www.kacr.cz2). České účetní standardy (dále jen ČÚS) navazují na Zákon o účetnictví (č. 563/1991 Sb.) a Prováděcí vyhlášky k Zákonu o účetnictví. „Zákon o účetnictví stanoví v souladu s právem Evropské unie rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost. Vyhlášky se podle charakteru účetních jednotek a jejich činností podrobněji zabývají rozsahem a způsobem sestavování účetní závěrky, obsahovým vymezením položek 2

Zdroj: http://www.kacr.cz/article.asp?nArticleID=185, dostupné online 16.4.2011

▪ 13 ▪


účetních výkazů, směrnou účtovou osnovou a postupy zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku a konsolidovanou účetní závěrkou (www.wikipedia.cz 3).“ Hlavními prameny práva, které zmiňují ve svém obsahu problematiku leasingu, jíž se zabývám, jsou v České republice: ●

Zákon o účetnictví - č. 563/1991 Sb,

●

Zákon o daních z příjmu - č. 586/1992 Sb.,

●

Živnostenský zákon - č. 455/1991 Sb.,

●

Zákon o DPH,

●

Občanský zákoník,

●

Obchodní zákoník. Další okrajové zmínky také najdeme v souvislosti s předmětem leasingové smlouvy,

například v již zmíněném Zákoně o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti (www.clfa.cz).

9.3 Leasing v pojetí české právní úpravy Leasing je

u nás vnímán jako způsob financování určité věci. Používá se ještě

s dalšími instrumenty finančního trhu (např. úvěr, splátkový prodej) k pořízení či pronajmutí statku. Leasing je dvoustranný či trojstranný smluvní vztah, kdy se vlastník předmětu, pronajímatel, právně zaváže poskytnout nájemci právo užívat aktivum za úplatu. Tento vztah můžeme chápat jako speciální typ bankovně-úvěrové operace, kdy na nájemce přechází část vlastnických práv z aktiva pronajímatele. Jedná se o finančně-obchodní operaci, kdy si zainteresovaný subjekt může pořídit aktivum a rozložit si splátky na jeho pořízení podle smlouvy s pronajímatelem. Ve smluvním vztahu je přesně definováno, jak se bude dále nakládat s předmětem pronájmu po ukončení doby platnosti smlouvy (Termer, 1995). Vychopeň (2010, str. 15) definuje pojem leasing takto: „Za leasing se obecně považuje smluvní vztah mezi pronajímatelem (zpravidla vlastníkem předmětu smlouvy) a nájemcem (dočasným uživatelem předmětu smlouvy), na základě kterého pronajímatel poskytuje za úplatu nebo jiné nepeněžní plnění nájemci právo určitou věc po sjednanou dobu používat. Charakteristickým znakem leasingového vztahu (tj. pronájmu) je tedy užívání cizí věci za sjednanou úplatu.“ Leasingová smlouva je tedy vztah mezi vlastníkem a uživatelem předmětu, který je realizován pomocí písemné smlouvy, podle níž nájemce předmět za úplatu užívá na předem 3

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_%C3%BA%C4%8Detn %C3%AD_standardy, dostupné online 11. 5. 2011

▪ 14 ▪


sjednanou dobu. Úhrada může být sjednána nejen finančně, ale také formou bartrové směny. V leasingových vztazích také můžou vystupovat i komerční banky na žádost leasingových společností, které se tak zajišťují před možnou insolventností či bankrotem nájemce. Pro uzavření leasingu je třeba uzavřít písemně právně platnou leasingovou smlouvu. Tento pojem není v českém soukromém právu přímo definován. Jeho přímého popisu se nedočkáme v Obchodním ani Občanském zákoníku (www.clfa.cz). Se substitutem leasingové smlouvy se můžeme setkat ve třech podobách (Farská, 2003): 1) Smlouva o koupi najaté věci podle § 498 a násl. Obchodního zákoníku, 2) Smlouva smíšená, 3) Smlouva inominátní (nepojmenovaná) ve smyslu § 269 odst. 2 Obchodního zákoníku nebo § 51 Občanského zákoníku. Dle závazkového práva, které obsahuje Občanský zákoník, nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. Dále se zde také v § 664 uvádí, že pronajatá věc musí být přenechána ve stavu způsobilém smluvenému užívání. Leasingová smlouva však může na základě dohody mezi nájemcem a pronajímatelem uživatele opravňovat i k instalaci či montáži, což nájemní smlouva nedovoluje. Podle ČLFA je toto jeden ze základních rozdílů smluv (www.clfa.cz). Vzhledem k faktu, že zákon není v oblasti leasingu jednoznačný, ráda bych ve své práci zmínila memorandum z roku 2002, které vydala Asociace leasingových společností v ČR a popisuje základní etické prvky v chování leasingové společnosti vůči spotřebiteli. Memorandum klade důraz na tyto body (Farská, 2003, str. 54): 1) „Poskytnutí srozumitelné, úplné a přesné informace o pořizovací ceně předmětu leasingu spotřebiteli. 2) Poskytování přesných údajů o výši leasingových splátek a jiných plateb spotřebiteli tak, aby si sám mohl bez obtíží stanovit celkovou cenu leasingové služby. 3) Vytvoření takové situace, ve které splnění podmínek pro změnu splátek a lhůt splatnosti plateb není závislé pouze na vůli leasingové společnosti. 4) Umožňování předčasného splacení leasingu společnosti, což se projeví ve výši splátek s ohledem na snížené úrokové náklady. 5) Přesné informování spotřebitele o podmínkách pojištění, pokud není sjednáno přímo spotřebitelem. 6) Poskytování součinnosti spotřebiteli pro uplatňování nároků z vad u dodavatele a zdržení se jednání v rozporu se zájmy spotřebitele v reklamačním řízení. 7) Informování

spotřebitele

o

všech

▪ 15 ▪

uvedených

věcech

a

jeho

právech


srozumitelným způsobem.“ Tento etický kodex na ochranu spotřebitele by měl být na českém trhu všeobecně dodržovaný, protože je vytvořen pod záštitou společnosti, jejíž členové realizují kolem 97 % objemu všech tuzemských leasingových operací na trhu (www.clfa.cz). Proto je vhodné spolupracovat s leasingovou agenturou, která je členem právě ČLFA. V následujícím textu budu charakterizovat některé specifické případy pronájmu, finanční a operativní leasing, kde budu podrobněji popisovat jejich vznik a odlišnosti související s dalšími smluvními vztahy.

9.4 Finanční leasing Vychopeň (2010, str. 15) ve své publikaci přebírá definici finančního leasingu od ČLFA v tomto znění: „Finanční leasing je smlouva, podle níž jedna strana s podnikatelským záměrem za úplatu poskytne druhé straně (tzn. leasingovému nájemci) jím vybraný předmět do používání za účelem dlouhodobějšího užívání předmětu leasingu, a to: a) s přenosem rozhodující části nebo i všech rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu na nájemce, b) s právem či povinností převodu vlastnictví předmětu leasingu na nájemce za cenu obvykle podstatně nižší než tržní s právem uzavření další leasingové smlouvy za podstatně výhodnějších podmínek.“ Předmět

leasing

je

v

účetních

výkazech

pronajímatele

veden

aktivech

v dlouhodobém majetku za pořizovací cenu, která se skládá z ceny vlastního předmětu a vedlejších pořizovacích nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku (Paseková, 2008). Po dobu trvání leasingové smlouvy je aktivum odepisováno podle Zákona o dani z příjmu v příslušné odpisové skupině na na účtu oprávky k dlouhodobému majetku. Aktivum se odepisuje pouze do výše ceny, se kterou bylo zavedeno do účetnictví, pokud nedošlo k prokazatelnému technickému zhodnocení aktiva (Benda, 2006). Od 1. 4. 2009 je Zákonem o dani z příjmu dána lhůta pro minimální dobu trvání leasingu tak, aby mohl nájemce uplatnit nájemné jako daňově uznatelný náklad takto: „Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, se uznává jako náklad za podmínky, že doba nájmu hmotného movitého majetku činí alespoň minimální dobu odpisování uvedenou v § 30 odst. 1; u hmotného movitého majetku zařazeného v odpisové skupině 2 nebo 3 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu lze dobu nájmu zkrátit až o 6 měsíců. U nemovitostí musí doba nájmu trvat

▪ 16 ▪


nejméně 30 let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání.“(Zákon o dani z příjmu, § 24, (4), a) . Nájemce preferuje zákonem danou dobu trvání leasingové smlouvy, aby nájemné bylo daňově uznatelným nákladem, díky čemuž si snižuje základ daně z příjmu. Čím nižší základ daně z příjmu firma má, tím nižší hodnotu bude mít konečná daň. Pro úplnost je třeba dodat lhůty pro odepisování majetku dle § 30 odst. 1 dle Zákona o dani z příjmu. Pokud bude účetní jednotka váhat, do jaké odpisové skupiny zařadit majetek, přesnější znění je vymezeno v § 30 Zákona o dani z příjmu. Jako příklad lze zběžně uvést: 1. Odpis. skupina 1 - kancelářské a školní potřeby plastové, kancelářské stroje, ruční mechanizované nářadí a nástroje, 2. Odpis. skupina 2 - transportní zařízení, traktory, stroje, letadla a kosmické lodě, trolejbusy, nákladní auta apod. 3. Odpis. skupina 3 - lodě, železniční lokomotivy, tramvaje, vozy metra apod. 4. Odpis. skupina 4 - domy a budovy ze dřeva a plastů apod. 5. Odpis. skupina 5 - mosty, tunely, budovy, stavby, studny, dálnice, ulice apod. 6. Odpis. skupina 6 - budovy hotelů, obchodních domů, muzea, školy atd. Každá skupina má jasně stanovenou dobu odepisování, kterou ukazuje tabulka níže. K ní lze přiřadit minimální dobu trvání leasingové smlouvy tak, aby nájemné bylo pro nájemce daňově uznatelným nákladem. Doba trvání leasingové smlouvy u budov je minimálně 30 let. Tabulka 1 - Odpisové skupiny Odpisová skupina

Doba odpisování

Doba trvání leas. smlouvy

1

3 roky

36 měsíců

2

5 let

54 měsíců

3

10 let

114 měsíců

4

20 let

5

30 let

6

50 let

Zdroj: Zákon o dani z příjmu, část 3, § 30, upraveno.

Nejobvyklejší formou finančního leasingu je trojstranný vztah mezi nájemcem, pronajímatelem a věřitelem. Nájemce užívá vybraný druh majetku, získává příjmy z jeho využívání a splácí leasingové splátky. Někdy bývá také součástí leasingové smlouvy úmluva

▪ 17 ▪


o první navýšené splátce (=akontace), kdy si pronajímatel částečně zajišťuje solventnost klienta (Paseková, 2008). Pronajímatel pořizuje aktivum do svého vlastnictví dle přání nájemce. Vlastnictví je kryto většinou z 20 – 40 % z vlastního kapitálu a zbytek peněz je zapůjčen od věřitele (např. banka, pojišťovna, penzijní fond atd.) Tato forma leasingu je v odborné literatuře nazývána jako leverage leasing (Valach, 2001). Právně nabývá leasingová smlouva platnosti, ač poskytovatel leasingu dané aktivum ještě ani nevlastní. Smlouva totiž obsahuje závazek pronajímatele předmět leasingu opatřit a předat do užívání nájemci. Již se ovšem nezmiňuje o nutnosti aktuálního vlastnictví pronajímatelem. Pokud by se tak nestalo, smlouva pozbývá platnosti (Farská, 2003). Vztah mezi pronajímatelem a nájemcem je standardně ukončen uplynutím doby trvání leasingové smlouvy, úhradou všech pohledávek, které má pronajímatel vůči nájemci, a následuje převod vlastnických práv z rukou pronajímatele na osobu nájemce, jež aktivum zahrne do svého obchodního majetku. K ukončení leasingové smlouvy ovšem může také dojít jinou cestou, než ve smlouvě bylo uvedeno. Životnost předmětu leasingu skončila, proto je vyřazen z majetku pronajímatele. Ze strany pronajímatele je oprávnění ukončit leasingovou smlouvu v případě úmrtí fyzické osoby, zahájení konkurzního či vyrovnávacího řízení na osobu nájemce, pokud nájemce nezaplatil nájemné déle než třicet dní nebo je předmět leasingu užíván v rozporu se smlouvou. Ukončení je realizováno písemnou smlouvou bez výrazných odkladů po zjištění důvodu pro její ukončení. Nájemce má samozřejmě také právo odstoupit od smlouvy před jejím ukončením, musí ovšem zaplatit všechny splátky před uplynutím stanovené doby leasingu. Zároveň také při nedodržení smluvních podmínek ze strany dodavatele předmětu leasingu (www.clfa.cz). Ukončení finančního pronájmu v důsledku zcizení předmětu pronájmu neznámým pachatelem dle potvrzení policie je také jednou z možností uzavření vztahu mezi poskytovatelem a příjemcem leasingu. Daňově uznatelné jsou pak náklady připadající na skutečnou dobu pronájmu nebo skutečně zaplacené nájemné. Zbývající částka je předmětem vypořádání mezi smluvními stranami. Pokud tuto částku kvalifikuje leasingová společnost jako škodu, kterou je nájemce povinen uhradit, pak jde o daňový náklad nájemce (Morávek, 2002). Pokud dojde k navrácení aktiva pronajímateli, je leasing překlasifikován jako operativní. Druhou variantou je, že majetek bude předčasně odkoupen nájemcem, kdy ovšem kupní cena majetku při odkoupení musí být vyšší či rovna zůstatkové ceně aktiva při standardním rovnoměrném odepisování. Pokud tomu tak není, nájemné ztrácí svoji charakteristiku jako daňově uznatelný výdaj (www.podnikatel.cz).

▪ 18 ▪


9.5 Finanční leasing z pohledu nájemce a pronajímatele Leasing vzniká na základě leasingové smlouvy, která obsahuje také splátkový kalendář. Nájemné lze platit podle smluvních podmínek buď měsíčně či ročně. Na konci leasingu má nájemce právo na převod vlastnického práva k předmětu leasingu. Někdy k tomuto aktu dochází automaticky, ale výskyt není moc častý. Častěji dochází k převodu vlastnictví za symbolickou kupní cenu (Farská, 2003). K odkoupení může ovšem dojít také za zůstatkovou cenu, za níž se považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů z tohoto majetku. Jako vstupní můžeme označit cenu pořizovací, za kterou byl majetek pořízen a náklady související s jeho pořízením, nebo reprodukční pořizovací cenu, za kterou byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje (Zákon o účetnictví, § 25, odst. 5). Pro shrnutí nám vztah leasingu vhodně popisuje ukázkové schéma. Obrázek 1 - Schéma pro finanční leasing kupní smlouva PRONAJÍMATEL

dodávka předmětu

DODAVATEL

úhrada kupní ceny

smlouva o fin. leasingu předání předmětu nájmu

nájemce si vybírá předmět NÁJEMCE

úhrada splátek nájemného úhrada kupní ceny po ukončení nájmu Zdroj: Audit, 1998

Pro popis účtování uvažujme v schématu akontaci, kterou můžeme nazývat zálohou pro pronajímatele. Tím ale dochází k nerovnoměrnému rozložení nájemného. Příjem peněz je pak v prvním účetním období trvání leasingové smlouvy vyšší než průměrný výnos účetního období, na který má nárok pronajímatel. Musí tedy dojít k rovnoměrnému rozložení výnosů tak, aby věcně a časově souvisely s obdobím.

▪ 19 ▪


Schéma u pronajímatele ČR – Výnosy příštích období Zúčtování poměrné části Příjem platby za nájemné do výnosů v běžném období

Výnosy – Tržby za služby Zúčtování poměrné části do výnosů

OA – Účty v bankách Příjem platby za nájemné v běžném období Zdroj: Paseková, 2008, upraveno

Akontace je pak zaúčtována pomocí časového rozlišení

v rozvaze

jako

pasivum - účet Výnosy příštích období (Paseková, 2008). Důležitým „hlediskem pro účtování a vykazování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že jsou v okamžiku jejich účtování současně známy jejich účel (věcné vymezení), částka a období, kterých se týkají.“ (Vyhláška č. 500/2002 Sb., hlava 2, § 19) Pro časové rozlišení akontace u nájemce se používá účet Náklady příštích období. Tento účet je vykázán v rozvaze jako aktivum. (Vyhláška č. 500/2002 Sb., hlava 2, § 13) Do nákladů nájemce je pak započítána pouze poměrná část ze splátek, která časově a věcně připadá na účetní období. Do výnosů pronajímatele je zaúčtována pouze část ze splátek nájemce, která

připadá časově a věcně na účetní období. Tím dojde

k rovnoměrnému rozložení nákladů a výnosů (Paseková, 2008). Schéma u nájemce OA – Účty v bankách

ČR – Náklady v příštím období Výdaj za nájemné Zaúčtování poměrné části v běžném období nákladů

Výdaj za nájemné v běžném období N – ostatní služby Zaúčtování poměrné části nákladů Zdroj: Paseková, 2008, upraveno

Nájemce v průběhu leasingové smlouvy účtuje placené nájemné a vede majetek v podrozvahové evidenci. Podrozvahová evidence je podle vyhlášky č. 500/2002 sb., § 39, odst. 7, uvedena v příloze k účetní závěrce, kde jsou uvedeny informace o pronajatém majetku a důležité informace týkající se závazků firmy. Vyřazení

předmětu

leasingu

z

účetnictví

▪ 20 ▪

pronajímatele

probíhá

tak,


že při bezplatném předání aktiva nájemci dojde k vyřazení aktiva z účetní evidence pronajímatele a odpisu zůstatkové hodnoty (pokud již není plně odepsáno). Schéma - Bezplatné předání aktiva nájemci pronajímatelem Dlouhodobý majetek (DM) Vyřazení z evidence Zdroj: Jindrová, 1994, upraveno.

Oprávky k DM Vyřazení Odpis zůst. z evidence hodnoty

Zůst. cena DM Odpis zůst. hodnoty

Pokud není aktivum předáno nájemci bezplatně, vystaví pronajímatel ještě fakturu na prodej aktiva za cenu dohodnutou s nájemcem. Schéma – Úplatné předání aktiva nájemci pronajímatelem Tržby z prodeje majetku Faktura za prodej DM

Odběratelé Faktura za prodej DM

Příjem platby za fakturu

Bankovní účty Příjem platby za fakturu

Zdroj: Jindrová, 1994, upraveno.

U nájemce je v posledním roce majetek vyřazen z podrozvahové evidence a zařazen do účetnictví za reprodukční pořizovací cenu (Paseková, 2008). U nájemce by pořízení aktiva nákupem v době, kdy skončila doba trvání smlouvy, vypadalo

podle

níže

uvedeného

schématu.

Fakturovaná

cena

od

pronajímatele

je pro nájemce cenou, za kterou aktivum vstupuje do účetnictví, kde je následně odepisováno. Schéma - Pořízení aktiva nájemcem po skončení smlouvy Dodavatelé Úhrada faktury

Bankovní účty Nákup DM

Úhrada faktury

DM Zařazení do evidence Zdroj: Jindrová, 1994, upraveno.

▪ 21 ▪

Pořízení DM Nákup DM

Zařazení do evidence


9.6 Operativní leasing a jeho účtování dle ČÚS Účelem operativního leasingu není v konečném důsledku pořízení aktiva, ale pouze jeho pronajmutí k užívání. Na konci tedy nedochází k převodu vlastnických práv na jméno nájemce, ale zůstává pronajímateli. Příjemce leasingu nehradí ve svých splátkách celou kupní cenu aktiva. U tohoto dlouhodobého pronájmu také dochází ze strany nájemce k úhradě zákonného pojištění, silniční daně atd. Standardní doba pronájmu bývá sjednávána na dobu 24 až 60 měsíců (www.clfa.cz). Pronajímatel vykazuje předmět leasingové smlouvy ve svém účetnictví a dle zákona jej odepisuje. Ve svých účtech vede pohledávku za nájemné, která je zároveň výnosem - Tržba z prodeje služby. Nájemce vykazuje nájemné ve svých pasivech jako závazek vůči poskytovateli leasingu a v nákladech jako službu (Benda, 2006). Stejné časové rozlišení jako u finančního leasingu se používá i pro leasing operativní. Vztah mezi nájemcem a pronajímatelem ukazuje níže uvedený obrázek. Obrázek 2 - Operativní leasing 1 1. fáze nájemní smlouva NÁJEMCE

předání předmětu

PRONAJÍMATEL

splátky nájemného 2. fáze NÁJEMCE

vrácení předmětu pronájmu

PRONAJÍMATEL

Zdroj: Audit, 1998

Pokud by ovšem mělo dojít po vypršení leasingové smlouvy na operativní pronájem k prodeji aktiva nájemci, je tento akt předmětem již jiné smlouvy – smlouvy kupní.

▪ 22 ▪


Obrázek 8 - Operativní leasing 2 1. fáze nájemní smlouva NÁJEMCE

předání předmětu

PRONAJÍMATEL

splátky nájemného 2. fáze

NÁJEMCE

kupní smlouva

PRONAJÍMATEL

Zdroj: Audit, 1998

Po ukončení leasingové smlouvy je předmět leasingu navrácen pronajímateli, který může aktivum zase dále pronajmout či prodat. Operativní leasing lze také pořídit i s doprovodnými službami. Tyto služby jsou v podstatě outsoucovány poskytovatelem leasingu a jsou součástí přímo smlouvy o pronájmu. Jako názornou ukázku můžeme například uvést službu firmy ŠKOFIN (www.skofin.cz), která k operativnímu leasingu automobilu i s doprovodnými službami nabízí: •

údržbu a servis,

•

pneuservis,

•

pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,

•

havarijní pojištění vozidla,

•

asistenční službu,

•

tankovací karty,

•

elektronickou knihu jízd,

•

náhradní vozidlo,

•

dálniční poplatky,

•

likvidaci pojistných událostí,

•

reporting a statistiky. Schéma

níže

ukazuje,

jak

vypadá

u pronajímatele a nájemce.

▪ 23 ▪

zaúčtování

operativního

leasingu


Schéma - Účtování u pronajímatele DM – DHM Pořizovací cena

Náklady – odpisy k DHM odpis

DM – Oprávky k DHM odpis

Výnosy – Tržby za služby Platba za nájemné

OA – účty v bankách Platba za nájemné

Zdroj: Paseková, 2008

Schéma - Účtování u nájemce OA – běžný účet Platba nájemného

Náklady – ostatní služby Platba nájemného

Zdroj: Paseková, 2008, upravené zpracování.

V platbě nájemného mohou být přímo zahrnuty také částky za pojištěná, opravu atd., pronajatého předmětu. Nájemce ve splátkách platí pouze část pořizovací ceny předmětu, za kterou byl předmět zakoupen pronajímatelem (Jindrová, 1994).

▪ 24 ▪


9.7 Podíl operativního a finančního leasingu v ČR

Níže uvedený obrázek ukazuje srovnání objemu finančního a operativního leasingu podle toho, jak se podílí na financování trhu. Obrázek 5 - Podíl operativního a finančního leasingu na celkovém objemu leasingu v ČR

Zdroj: www.clfa.cz

Z výše uvedeného grafu můžeme vyvodit závěr, že zájem o operativní leasing v České republice roste na úkor leasingu finančního. Prostředky na pořízení aktiva lze získat na základě úvěru a dalšími způsoby. Pokud se zamyslím nad evropským či americkým trhem, tak většina velkých firem také svůj kapitál získává vydáváním akcií a jejich prodejem na burze. V podmínkách českého trhu je tento způsob pořizování kapitálu ještě v plenkách, zvážíme-li, že první obchodování s akciemi české firmy na burze pochází z roku 2004 (www.zentiva.cz). Domnívám se proto, že české firmy aktiva z cizích zdrojů pořizují převážně z úvěrů a leasingů.

▪ 25 ▪


10 ÚVĚR

Vznik prvních forem úvěrů úzce souvisí s pojmem osobní vlastnictví či vlastnictví majetku institucemi. Pokud si někdo chtěl pořídit statek od další osoby a neměl finanční zdroje, došlo k pronajmutí peněz a po uzavření dohody následoval převod vlastnictví z instituce či osoby na instituci či osobu. Vzniká nám zde výrazná možnost výdělku na pronajímání finančních prostředků. Bližší charakteristiku českého pojetí úvěru najdeme v Zákonu č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, hlava II., kdy v základním ustanovení § 497 stojí: “Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Úrok je úplatou za podstoupení finančních prostředků. Výše úroku bývá uváděna ve formě roční či měsíční úrokové sazby. Pokud se uvažují i náklady související s úvěrem, podnikatel se setká s pojmem tzv. ukazatel roční procentní sazby nákladů neboli RPSN, což je procentuální část z dlužné částky, kterou spotřebitel platí za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s užíváním úvěru (www.clfa.cz). Podle § 504 Obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Věřiteli je podle § 506 umožněno odstoupit od smlouvy s dlužníkem, pokud je dlužník opožděn o více než dvě splátky ve splátkovém kalendáři.

▪ 26 ▪


11 Leasing versus úvěr

Největšími konkurenty při pořizování aktiv z cizích zdrojů jsou dnes leasing a úvěr, proto je důležité srovnat výhody a nevýhody, které podnikatele při jejich pořizování mohou potkat. Pro podnik je vhodná volba financování podnikatelských záměrů velmi důležitá. Podepsáním leasingové smlouvy či přijetím úvěru se podnikatel zavazuje k dlouhodobější pravidelné platbě, která může zatížit platební schopnost firmy do dalších let. K porovnání úvěru a leasingu nabízí odborná literatura několik možností, ať už kvalitativních či kvantitativních. Z těch kvalitativních výhod leasingu bych ráda zmínila tyto: 1) Snadnější dostupnost leasingu a rychlejší vyřízení. Po založení malého či středního podniku bez finanční historie je velmi obtížné získat od bankovního či nebankovního institutu úvěr. Banky také vynakládají velké množství prostředků na zpracování žádosti o úvěr, proto ani nemívají zájem o poskytování malého množství finančních prostředků na realizaci podnikatelského záměru. Leasingové společnosti se obchodním kontaktům s menším objemem financí nebrání (Valentová, 2005). Vyřízení leasingu je administrativně méně náročné, proto je rychleji přístupným pro koncového spotřebitele (Valouch, 2005). Tím je také rychlejší zavedení investice do provozu bez nutnosti vynaložení velkých investic na začátku (Valach, 2001). V prostředí turbulentních změn v odvětví může poskytovat právě leasing pro některé podnikatele konkurenční výhodu. Domnívám se, že vhodným příkladem je právě tisk a jeho kvalita. V době finanční recese je pro podniky velmi důležitá kvalitní marketingová prezentace. Do povědomí zákazníků se firmy dostávají i díky letákům a tiskovým médiím. Pro firmu, která poskytuje tiskové služby, je důležité nabídnout zákazníkovi levné, rychlé a kvalitní tiskové řešení, které starší stroje neposkytují. Přidanou hodnotu pak tvoří i ekologická nezávadnost produkce. 2) Daňové výhody Tento bod je u financování velmi sporný. Leasing umožňuje nájemci zahrnout leasingovou splátku do nákladů. Tím dochází ke snižování základu daně. U úvěru je do nákladů zahrnut pouze úrok a odpisy majetku, který byl z úvěru pořízen. Úmor je hrazen ze zisku společnosti. Není tedy možné jednoznačně říct, která z variant je pro podnikatele daňově výhodnější, neboť záleží na leasingovém úročení, daňové sazbě, metodě odepisování, rozložení splátek v čase atd. Daňová úspora pro podnikatele ovšem nemusí být zrovna zanedbatelná, proto je vhodné na ni při výběru brát zřetel (Valach, 2001).

▪ 27 ▪


3) Využívání majetku nájemcem bez rizika spojeného s pořízením (např. zvyšování ceny investice atd.) a vlastněním Leasing nezvyšuje zadluženost firmy. V účetnictví nevidíme dlouhodobý závazek nájemce vůči pronajímateli. Po celou dobu trvání leasingové smlouvy je aktivum odepisováno a vedeno v účetnictví pronajímatele, tudíž není formálně vykazováno jako součást aktiv u nájemce. Díky tomu může nájemce generovat vyšší zisk na jednu jednotku aktiv (Valach, 2001). 4) Leasingová společnost nese inflační riziko Nájemce platí stejnou lineární splátku, i když ceny zařízení stoupají. Pokud roste inflace rychleji, pronajímatel také volí rostoucí leasingové splátky (Valach, 2001). Podle mého názoru se v dnešní době leasingové firmy nad vývojem inflace velmi nepozastavují. Podívejme se na její průměrnou meziroční změnu, která je uváděna v procentech, za posledních devět let. Tabulka 2 - Vývoj inflace 2002 - 2010 Rok Míra inflace

2002 0,6

2003 1,0

2004 2,8

2005 2,2

2006 1,7

2007 5,4

2008 3,6

2009 1,0

2010 2,3

Zdroj: www.czu.cz, upraveno.

Dle výše uvedené tabulky lze vývoj inflace považovat na stabilizovaný. Z hlediska nájemce je uváděno v literatuře také několik nevýhod spojených s leasingem. K hlavním patří tento výčet: 1) Vlastnictví předmětu leasingové smlouvy Aktivum je po dobu trvání leasingové smlouvy vlastněno pronajímatelem. Až po jejím uplynutí přechází vlastnictví z osoby pronajímatele a na osobu nájemce. Avšak některá vlastnická rizika jsou na nájemce přenášena již v době trvání smlouvy (odcizení, zničení). Nájemce musí například platit nájemné i při poruše aktiva, které mu negeneruje zisk. Aktivum nesmí být také zapůjčeno nájemcem třetí osobě, užívat ho může pouze osoba smluvně oprávněná (Valach, 2001). 2) Financování nákladů leasingu Leasing je pro firmy s dobrou perspektivou růstu a důvěrou od věřitelů poměrně drahý. Pro takovou firmu je snazší získat úvěr za nižší úrokovou sazbu (Valach, 2001). Firma poskytující leasing si na pořízení aktiva pro nájemce většinou také vezme úvěr. Častokráte může být za výhodnějších podmínek, než by byly nabídnuty podniku. Úroková sazba obsažená v úrokových splátkách nájemce musí být logicky vyšší, neboť v sobě obsahuje

▪ 28 ▪


náklady leasingové společnosti na pořízení aktiva, její služby a zisk. O kolik je ovšem vyšší než úroková sazba úvěru u bankovního institutu záleží na podmínkách daných trhem (Valentová, 2005). K jednoznačným závěrům o tom, která forma financování je výhodnější nelze přesně dospět. Je nutno zvážit okolnosti. Je nutné se rozhodovat v závislosti na konkrétním investičním záměru. Tabulka níže shrnuje alespoň základní aspekty, v nichž se leasing a úvěr liší. Tabulka 3 - Srovnání leasingu a úvěru Aspekty Dostupnost Rychlost Vlastnictví aktiva Flexibilita Cena Daňová výhoda Doplňkové služby Vypovězení smlouvy

Vhodnější varianta Leasing Leasing Úvěr Leasing Nutno spočítat. Nutno spočítat. Leasing Úvěr

Zdroj: Valentová, 2005, vlastní úprava.

Při rozhodování mezi těmito nástroji finančního trhu je třeba uvážit několik základních faktorů (Valach, 2001): 1) Daňové odpisy. 2) Úrokové sazby z dlouhodobého úvěru a úvěrové splátky. 3) Sazby odpisů a zvolená metoda odepisování. 4) Splátkový kalendář v době trvání leasingové smlouvy. 5) Časový faktor, který je vyjádřen diskontní sazbou. Pro číselné vyjádření výhodnosti jedné ze zmiňovaných forem investování lze užít metoda čisté výhody leasingu a metoda diskontovaných výdajů na leasing a úvěr (Valach, 2001). Prvním krokem je v této metodě kvantifikování výdajů, které vzniknou nájemci s pořízením aktiva na leasing. Tento postup prakticky znázorňuje následující příklad. Společnost ABC s.r.o. si pořizuje aktivum v hodnotě 3 mil. Kč. Životnost zařízení je 5 let. V případě pořízení aktiva na úvěr, který se bude splácet rovnoměrnými splátkami na konci roku, činí úroková sazba 8 %. Leasingová společnost nabízí tyto podmínky: splátka v prvním roce činí 1 000 000 Kč, v dalších letech 700 000 Kč, odkupní cena je nulová, splátky se uskutečňují na konci roku. Aktivum je odepisováno lineárně. Daňová sazba z příjmu činí

▪ 29 ▪


15 %. Jaká forma financování je pro firmu výhodnější.

Tabulka 4 - Výdaje spojené s leasingem

Leasingová splátka (2) Daňová úspora (15 % z (2)) (3) Výdaj na leasing po zdanění (2) – (3) 1000000 150000 850000 700000 105000 595000 700000 105000 595000 700000 105000 595000 700000 105000 595000 3800000 570000 3230000 Zdroj: Vlastní zpracování, metodologie: Valach, 2001

Dalším krokem je určení výdajů spojených s úvěrem. V tomto kroku se využívá umořovatel, který je definován jako níže uvedený výraz (Valach, 2001):

i.....úroková míra n....počet let Roční splátka úvěru = 3 000 000 * umořovatel (5 let, 8 %) = = 3 000 000 * 0, 250456 = 751368 Tabulka 5 - Výdaje spojené s úvěrem 1a) Roční úrok (4) Roční úmor (5) Konečný stav úvěru (6) Rok (1) Počáteční stav úvěru (2) Roční splátka (3) (8 % z (2)) (3) – (4) (2) – (5) 1 3000000 751368 240000 511368 2488632 2 2488632 751368 199091 552277 1936355 3 1936355 751368 154908 596460 1339895 4 1339895 751368 107192 644176 695719 5 695719 751368 55658 695724* 0 Zdroj: Vlastní zpracování, metodologie: Valach, 2001 *Pozn.: Odchylka vznikla zaokrouhlováním.

▪ 30 ▪


Tabulka 6 - Výdaje spojené s úvěrem 1b) Rok (1) 1 2 3 4 5 Suma

Roční splátka (2) Úrok (3) Odpisy (4) 751368 240000 600000 751368 199091 600000 751368 154908 600000 751368 107192 600000 751368 55658 600000 3756840 756849 3000000

Zdroj: Vlastní zpracování, metodologie: Valach, 2001

Tabulka 7 - Výdaje spojené s úvěrem 1c) Celkové snížení daňového Daňová úspora (6) Výdaj na úvěr základu (5) (3) + (4) (15 % z (5)) po zdanění (7) (2) – (6) 1 840000 126000 625368 2 799091 119864 631504 3 754908 113326 638042 4 707192 106079 645289 5 655658 98349 653019 Suma 3756849 563618 3193222 Rok (1)

Zdroj: Vlastní zpracování, metodologie: Valach, 2001

Nyní budeme obě varianty analyzovat s přihlédnutím k času, kdy budou vynaloženy. Neboť celá analýza obou forem financování vychází z peněžních toků po zdanění, použijeme pro další postup úrokovou sazbu upravenou o vliv daně. 8 % x (1 – 0,15) = 6, 8 % Pro další krok je nutné zadefinovat odúročitele (Valach, 2001):

Pomocí odúročitele lze zjistit současná hodnota výdajů spojených s leasingem a úvěrem. Tyto hodnoty popisuje následující tabulka.

▪ 31 ▪


Tabulka 8 - Srovnání leasingu a úvěru 1a) Odúročitel (3) Současná hodnota výdajů Výdaje na leasing po zdanění (2) ( i = 0,068) na leasing (4) (2)*(3) 1 850000 0,94* 795880 2 595000 0,88* 521644 3 595000 0,82* 488430 4 595000 0,77* 457332 5 595000 0,72* 428213 2691499

Rok (1)

Suma

Zdroj: Vlastní zpracování, metodologie: Valach, 2001 *Pozn.: Bylo zaokrouhleno.

Tabulka 9 - Srovnání leasingu a úvěru 2b) Výdaj na úvěr po zdanění (2)

Rok (1) 1 2 3 4 5 Suma

Odúročitel (3) Současná hodnota výdajů ( i = 0,068) na úvěr (4) (2)*(3) 625368 0,94* 585555 631504 0,88* 553647 638042 0,82* 523763 645289 0,77* 495985 653019 0,72* 469969 3193222 2628919

Zdroj: Vlastní zpracování, metodologie: Valach, 2001 *Pozn.: Bylo zaokrouhleno.

Pokud se podíváme na výsledné současné hodnoty výdajů na leasing a úvěr, pak zjistíme, že rozdíl je opravdu malý. Současná hodnota výdajů na leasing činí 2 691 499 Kč. Současná hodnota výdajů na úvěr činí 2 628 919 Kč. Pro firmu je tedy výhodnější pořídit aktivum na úvěr. Druhá metoda pro porovnání úvěru a leasingu se nazývá čistá výhoda leasingu (Valach, 2001):

ČVL =

K−

N

∑

n= 1

Ln (1 − d ) + dOn , kde (1 + i ) n

(1)

ČVL

– čistá výhoda leasingu

K

– kapitálový výdaj

Ln

– leasingové splátky v jednotlivých letech životnosti

d

– daňová sazba

On

– daňové odpisy v jednotlivých letech životnosti

n

– jednotlivé roky životnosti

▪ 32 ▪


N

– doba životnosti

i

– úrokový koeficient upravený o vliv daně

i = u (1 − d ) , kde u

- úroková sazba z úvěru Z výše uvedené rovnice je patrné, že pokud je ČVL kladná, je výhodnější použít

k pořízení aktiva leasing, v opačném případě je výhodnější využít úvěr. Kvantifikace čisté výhody leasingu může být ovšem obtížnější, pokud není aktivum odepisováno lineárně, leasingové splátky nemají lineární charakter apod. (Valach, 2001) V tomto případě, po dosazení vypočítaných dat, bude výpočet čisté výhody leasingu vypadat takto: Obrázek 6 - Výpočet čisté výhody leasingu

Ln (1 − d ) + dOn 1000000 x (1 - 0,15) + 0,15 x 600 000 = 3000000 − − n (1 + i ) 1 + 0,068 n= 1 700000 x (1 - 0,15) + 0,15 x 600000 700000 x (1 - 0,15) + 0,15 x 600000 − − (1 + 0,068) 2 (1 + 0,068) 3 700000 x (1 - 0,15) + 0,15 x 600000 700000 x (1 - 0,15) + 0,15 x 600000 − = (1 + 0,068) 4 (1 + 0,068) 5 3000000 − 880150 - 600548 - 562311 - 526508 - 492948 = - 62465 ČVL = K −

N

∑

Zdroj: Vlastní zpracování

Podle výsledku bude pro firmu výhodnější úvěr. Pokud spočítáme rozdíl výsledků u předchozího příklad (2 691 499 - 2 628 919), dojdeme k výsledku 62 580. Výsledek naznačuje, že bude pro firmu výhodnější úvěr o částku, která vyšla i u výpočtu čisté výhody leasingu. Malý rozdíl ve výsledcích je způsoben zaokrouhlováním. Oběma metodami se dospěje ke stejně vypovídacím hodnotám.

▪ 33 ▪


12 LEASING DLE IAS 17 12.1 Užití IFRS Vzhledem k rozšíření podnikatelské činnosti některých podnikatelských subjektů za hranice státu bylo pro investory a další uživatele účetních výkazů firem velmi potřebné sjednocení požadavků na výkaznictví firem. Kvůli těmto potřebám zasedal Mezinárodní výbor pro účetní standardy (International Accounting Standards Committe – IASC), který se v úzké spolupráci s Mezinárodní federací účetních (International Federation of Accountants – IFAC) podílel na vytváření základních účetních pravidel a principů (Krupová, 2009). Výsledkem aktivity IASC je vydání Mezinárodních účetních standardů (International Accounting Standards – IAS). Po dobu existence IASC vyšlo 41 IAS, které jsou různě upravovány, slučovány, rušeny a novelizovány. Výbor pro Mezinárodní účetní standardy byl v roce 2001 nahrazen Radou pro Mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards

Boards – IASB), která vydává Mezinárodní standardy účetního výkaznictví

(Internatinal Financial Reporting Standards – IFRS) opět číslované od jedné. Pokud se podíváme na dnešní vnímání IFRS, pak se tato zkratka používá dvěma způsoby (Krupová, 2009): 1. Označení pro sérii standardů, které vydává IASB. 2. Označení všech materiálu IFRS i IAS . S IFRS se může český podnik setkat ve třech situacích (Krupová, 2009): 1. Podnik je emitentem cenných papírů, které se obchodují na evropských trzích, proto je vykazování dle požadavků Evropské unie v IFRS povinné. Toto rozhodnutí je účinné od roku 2005. 2. Podnik se dobrovolně rozhodl přejít na IFRS. 3. Podnik se stal dceřinou společností mateřské společnosti, která již v IFRS vykazuje. Dceřiný podnik pak mateřské společnosti reportuje údaje, které jsou vykazovány dle požadavků IFRS . Standardy zmiňuji ve své práci, neboť velké množství českých firem se potýká s nutností vykazovat své údaje i podle této účetní úpravy.

▪ 34 ▪


12.2 IAS 17 a pojetí leasingu Finanční leasing je charakteristický tím, že se na nájemce přenáší rizika a ekonomické užitky z vlastnictví aktiva a má po vypršení doby trvání leasingové smlouvy možnost využití odkupního práva, ale také jej využít nemusí. Proti operativnímu leasingu, který se v IAS 17 nazývá nájmem, je tedy logicky zásadním rozdílem to, že pronajímatel nese rizika spojená s vlastnictvím a po ukončení platnosti leasingové smlouvy nemá nájemce možnost odkoupit užívané aktivum. Tento právní akt není samozřejmě vyloučen, ale může být realizován pouze na základě jiného smluvního vztahu (Dvořáková, 2006). Za zmínku stojí rozdíl v pojetí leasingu budovy a pozemku. IAS 17 vnímá pozemek jako aktivum s neomezenou životností. Pokud tedy nájemce užívá pozemek s budovou, kdy se na konci předpokládá odkoupení, budova a pozemek jsou v účetnictví odděleny a pozemek se účtuje jako operativní leasing a budova jako finanční. Tento postup se realizuje, pokud se nejedná u tohoto aktiva jako komplexu pouze o smlouvu na operativní leasing či nelze složky spolehlivě rozdělit (Krupová, 2009).

12.3 Finanční leasing dle IAS 17 Jedná se o formu nájmu, která je uzavírána na základě leasingové smlouvy, kdy je stranám ponechána smluvní volnost jako v českém soukromém právu. Účelem leasingu je buď pořízení aktiva, nebo jeho užíváni po dobu nájmu, kdy je na konci vráceno pronajímateli (Olejníková, 2006). Určité rozdíly vzhledem k ČÚS lze ovšem zaznamenat při rozlišení finančního a operativního leasingu v dlouhodobějším pronájmu. Pokud budeme klasifikovat leasing jako finanční, musí splňovat základní podmínky (Dvořáková, 2006): 1. Převedení aktiva na osobu nájemce na konci nájemní doby, nájemce má právo koupit aktivum za cenu podstatně nižší, než bude fair value (cena aktiva, která je pro nájemce dosažitelná za obvyklých podmínek na trhu v den pořizování) při datu možného odkoupení. 2. Doba leasingu je sjednána na podstatnou dobu použitelnosti aktiva, ač vlastnictví nemusí být převedeno. 3. Současná hodnota minimálních leasingových plateb (platby, které má nájemce během doby leasingu uhradit pronajímateli) je rovna či vyšší než fair value aktiva na počátku leasingu. Finanční leasing je také charakteristický tím, že se na nájemce přenáší rizika

▪ 35 ▪


a ekonomické užitky z vlastnictví aktiva a má po vypršení doby trvání leasingové smlouvy možnost využití odkupního práva, ale také jej využít nemusí. Oproti operativnímu leasingu je tedy logicky zásadním rozdílem to, že pronajímatel nese rizika spojená s vlastnictvím a po ukončení platnosti leasingové smlouvy nemá nájemce možnost odkoupit užívané aktivum. Tento právní akt není samozřejmě vyloučen, ale může být realizován pouze na základě jiného smluvního vztahu (Olejníková, 2006). Pokud máme leasingovou smlouvu a chceme ji klasifikovat jako finanční leasing, je vhodné se zaměřit na kritéria, která jsou popsána v obrázku níže Obrázek 7 – Kritéria finančního leasingu

Zdroj: www.pwc.com4

Aktivum, které je předmětem finančního leasingu a účtováno dle IAS 17, je do účetnictví zaevidováno jako dlouhodobý majetek u nájemce. V pasivech nájemce se pak nachází leasingový závazek vůči pronajímateli ve stejné hodnotě. Nájemce platí pronajímateli splátky podle podmínek, které udává leasingová smlouva. Každá splátka, kterou nájemce uhradí se rozpadá na úrok a úmor. Úrok je nákladem nájemce. O úmor je snížen leasingový závazek nájemce vůči pronajímateli. Finanční prostředky vynaložené na leasingovou platbu jsou odečteny na straně dal např. z bankovního účtu stejně jako případné náklady související s provozováním aktiva, které jsou pro nájemce také nákladem. 4

Zdroj: http://www.pwc.com/cs_CZ/cz/ucetnictvi/ifrs-publikace/ifrs-a-cz-gaap-podobnosti-rozdily.pdf Dostupné online 13.5.2011

▪ 36 ▪


Celou dobu dochází také k odpisu aktiva dle IAS 16 (Pozemky, budovy a zařízení) a IAS 38 (Nehmotná aktiva) v účetnictví nájemce. Odpisy jsou pro podnik nákladem (Bohušová, 2006). Hodnota aktiva, které je předmětem leasingové smlouvy, se eviduje do účetnictví nájemce jako nižší sazba odvozená buď z reálné hodnoty aktiva, nebo současné hodnoty minimálních leasingových splátek. Pro výpočet současné hodnoty minimálních leasingových splátek se užívá (Hinke, 2006): 1. implicitní úroková míra. Užívá se, pokud je možné ji stanovit. Je přesnější než druhý zmiňovaný způsob. Její pojetí odpovídá vnitřnímu výnosovému procentu pronajímatele. 2. přírůstková výpůjční úroková míra u nájemce. Může se jednat o úrokovou míru podobné leasingové smlouvy u nájemce, nebo úrokové míře, která by odpovídala míře při půjčce peněz na nákup aktiva . Vzorec pro výpočet současné hodnoty plateb (Present value – PV): n

PV = ∑ [ P / (1 + i) ]

(2)

P jsou jednotlivé leasingové platby, i je úroková míra, n je počet plateb (Hinke, 2006). Jako příklad lze uvést osobní vůz, který bude mít hodnotu 804 000 Kč. Doba nájmu bude na tři roky. Hodnota roční splátky činí 300 000. Výpočet implicitní úrokové míry pak vypadá takto: 804 000 = 300 000 + 300 000 / (1 + i) + 300 000 / (1+ i) 2 Vyřešením této rovnice dostaneme hodnotu implicitní míry rovnu 12,46 %. Další problém, který vzniká při účtování finančního leasingu, je otázka, za jakou částku budeme zavádět aktivum do účetnictví u osoby nájemce. Jedná se o výběr z tržní hodnoty aktiva, nebo současné hodnoty minimálních leasingových splátek. Pro zjištění nominální výše leasingových splátek opět použijeme jednotlivé podíly z výše uvedeného vzorce pro současnou hodnotu. Pro účetní jednotku je vhodnější ta hodnota, která bude nižší (Krupová, 2009). Výpočet současný hodnoty plateb ukazuje následující příklad. Ojetý osobní vůz byl dle leasingové smlouvy oceněn na 400 000 . Tato hodnota je rovna tržní ceně. Vůz se stane

▪ 37 ▪


předmětem leasingové smlouvy uzavřené na pět let. Roční splátka činí 90 000. Úroková míra bude 5%. Tabulka 10 - Současná hodnota plateb Datum

Platba

31. 12. 2010

90 000

31. 12. 2011

90 000

Výpočet

Současná hodnota platby 90 000

90 000 / (1+ 0,05)

85 714

31. 12. 2012

90 000

90 000 / (1+ 0,05)

2

31. 12. 2013

90 000

90 000 / (1+ 0,05)

3

77 745

90 000 / (1+ 0,05)

4

74 043

31. 12. 2014

90 000

Celkem

81 632

409 134


Současná hodnota plateb je vyšší než tržní hodnota aktiva, v rozvaze bude tedy aktivum zavedeno do dlouhodobého majetku ve výši 400 000. Aktivum bude v účetnictví nájemce postupně odepisováno a závazek snižován s úhradou leasingových splátek. Cena, za kterou bude aktivum nájemcem odkoupeno po skončení doby trvání leasingové smlouvy lze považovat za poslední leasingovou splátku. Po skončení leasingové smlouvy je předmět leasingu buď navrácen majiteli, nebo ponechán nájemci. Záleží na smluvních podmínkách, na nichž se strany dohodly (Krupová, 2009). Pro účtování finančního leasingu u pronajímatele jsou důležité pojmy hrubá a čistá investice do leasingu. Hrubá investice do leasingu označuje součet leasingových plateb, které pronajímatel obdrží po dobu trvání smlouvy od nájemce. K této částce se připočítává i odkupní cena aktiva pro nájemce, kterou nájemce platí jako poslední leasingovou splátku. Nerealizované finanční výnosy tvoří suma úroků z leasingu. Po odečtení nerealizovaných finančních výnosů od hrubé investice obdrží pronajímatel čistou investici do leasingu (Krupová, 2009). Aktivum u pronajímatele již není vedeno v majetku a není v jeho účetnictví ani odepisováno. Je vykázáno jako pohledávka za nájemcem ve výši čisté investice do leasingu. Nájemné, které pronajímatel obdrží, je pak v jeho účetnictví rozděleno na splátku pohledávky a výnos v podobě úroku z leasingu (Krupová, 2009). Po zaplacení poslední splátky uvedené ve splátkovém kalendáři leasingové smlouvy je hodnota pohledávky nulová. Tímto aktem končí vztah mezi nájemcem a pronajímatelem.

▪ 38 ▪


12.4 Operativního leasingu dle IAS 17 Operativní leasing je dle IAS jakýkoliv jiný než finanční, o němž je již od podpisu leasingové smlouvy jednáno ryze jako o operativním. Jedná se o poskytnutí služby. Aktivum je vedeno na straně majetku u pronajímatele a příjem z poskytnutí leasingu je veden jako výnos, ač peněžní příjmy za nájemné nemusí být rovnoměrné. Aktivum si odepisuje pronajímatel. Náklady související s aktivem jsou u pronajímatele nákladem příslušného období. Příjemce leasingu si účtuje nájemné jako náklad (Benda, 2006). Dle kritérií uvedených v kapitole Finanční leasing dle IAS 17 může být tedy operativní leasing vedený v Českých účetních standardech nahrazen v účetnictví vedeném dle IFRS leasingem finančním (Benda, 2006). Výnosy u pronajímatele a náklady na leasingové splátky u nájemce musí být časově rozlišeny (Krupová, 2009). Představme si situaci, kdy nájemce uzavře leasingovou smlouvu s pronajímatelem na dobu tří let. Tato smlouva bude po obsahové stránce zavedena do účetnictví jako operativní leasing. Součástí splátkového kalendáře bude také akontace. Pronajímatel ovšem musí v účetnictví hodnotu výnosu časově rozlišit, proto si spočítá sumu leasingových splátek a akontace a každý rok pro něj bude jedna třetina této částky výnosem. U osoby nájemce bude opět suma leasingových splátek a akontace rozdělena na třetiny. Pro nájemce bude třetina této sumy nákladem, neboť došlo k časovému rozlišení splátek. Situaci uvažujeme při třech stejně dlouhých účetních obdobích. Jednoznačně vidíme rozdíl v příjmu a výdaji peněz oproti účetnímu nákladu a výnosu.

▪ 39 ▪


13. Praktická část V této části práce je ukázáno zaúčtování finančního leasingu z pohledu nájemce i pronajímatele dle ČÚS a IFRS. Jsou zde zachyceny jednotlivé kroky zaúčtování. 5 Znění příkladu: Předmětem leasingové smlouvy je dlouhodobé aktivum, které má dobu životnosti 5 let. Nájemce s pronajímatelem uzavřel leasingovou smlouvu o finančním pronájmu na 3 roky. Pořizovací cena majetku je 850 000 Kč a cena leasingu je 880 000 Kč. Nájemce musí zaplatit první navýšenou splátku pronajímateli ve výši 335 000 Kč. Poté každý rok 170 000 Kč a na konci třetího roku bude aktivum odkoupeno nájemcem za cenu 35 000 Kč, která je uvedena v leasingové smlouvě. Implicitní úroková míra činí 8 %. Všechny výše uvedené údaje jsou obsaženy v leasingové smlouvě. Tabulka 11 - Splátkový kalendář Datum Částka v Kč 1.1.2011 335000 31.12.2011 170000 31.12.2012 170000 31.12.2013 170000 31.12.2013 35000 880000 Zdroj: Vlastní zpracování

Účtování finančního leasingu dle ČÚS u nájemce Kvůli rovnoměrnému rozložení nákladů do jednotlivých období je nutné použít časové rozlišení. Doba trvání smlouvy je stanovena na 3 roky. Celková cena leasingu po odpočtu ceny, za níž bude odkoupeno aktivum, se musí vydělit počtem let trvání smlouvy. Tato částka bude odpovídat rovnoměrnému nákladu daného období. (880 000 – 35 000)/3 = 281 666,6 První rok tedy činí v tomto případě náklady období částka 281 666,6 Kč, ve druhém 281 666,6 Kč a ve třetím 281 666,6 Kč.

5

Zdrojem metodologie v praktické části je Jindrová (1994), Krupová (2009) a předchozí teoretická část bakalářské práce.

▪ 40 ▪


Tabulka 12 - Schéma účtování u nájemce dle ČÚS Datum Transakce 1.1.2011 1) Navýšená splátka 31.12.2011 2a) Běžná roční splátka 2b)Časové rozl. Nákl. období 31.12.2012 3a) Běžná roční splátka 3b) Časové rozl. Nákl. Období 31.12.2013 4a) Běžná roční splátka 4b) Časové rozl. Nákl. Období 31.12.2013 5) Odkoupení aktiva 31.12.2013 6) Odpis DM

Částka MD 335000 Nákl. PO 170000 Nákl. PO 281666,6 N-Nájemné 170000 Nákl. PO 281666,6 N-Nájemné 170000 Nákl. PO 281666,6 N-Nájemné 35000 Majetek 35000 N-Odpisy

D Bankovní účty Bankovní účty Nákl. PO Bankovní účty Nákl. PO Bankovní účty Nákl. PO Bankovní účty Oprávky k majetku


Schéma – Jednotlivé účty transakcí u nájemce dle ČÚS Nákl. PO 1) 335000 2a) 170000 3a) 170000 4a) 170000

Bankovní účty 1) 335000 2a) 170000 3a) 170000 4a) 170000 5) 35000

2b) 281666,6 3b) 281666,6 4b) 281666,6

Majetek 5) 35000

Oprávky k majetku 6) 35000

N- Nájemné 2b) 281666,6 3b) 281666,6 4b) 281666,6

N – Odpisy 6) 35000


Schéma – Výkaz zisku a ztrát u nájemce dle ČÚS Výkaz zisků a ztrát 2011 Náklady Výnosy 281666,6 (HV)-281666,6

Výkaz zisků a ztát 2012 Náklady Výnosy 281666,6 (HV)-281666,6

Výkaz zisků a ztrát 2013 Náklady Výnosy 281666,6 35000 (HV)-316666,6


Každý rok firma vykazuje rovnoměrnou část nákladů, které jsou spjaty s leasingem. V posledním roce se ve výkazu zisků a ztrát objeví nejen náklad na leasing, ale také náklad na odpis aktiva, které bylo zakoupeno od pronajímatele. Proto hospodářský výsledek nenabývá ve všech letech stejných hodnot.

▪ 41 ▪


Schéma – Rozvahy jednotlivých let u nájemce dle ČÚS Bankovní účty Nákl. PO Aktiva

Rozvaha 2011 -505000 HV 2011 223333,4 -281666,6 Pasiva

Bankovní účty Nákl. PO Aktiva

Rozvaha 2012 -675000 HV 2011 111666,8 HV 2012 -563333,2 Pasiva

-281666,6 -281666,6 -563333,2

Majetek Oprávky k maj. Bankovní účty Aktiva

Rozvaha 2013 35000 HV 2011 -35000 HV 2012 -880000 HV 2013 -880000 Pasiva

-281666,6 -281666,6 -316666,6 880000

-281666,6 -281666,6


Nájemce v rozvaze neeviduje předmět leasingové smlouvy. V účetnictví se majetek objevuje až na konci posledního roku trvání smlouvy. Dochází k odkupu majetku od pronajímatele a převodu vlastnických práv na osobu nájemce. Účtování finančního leasingu dle ČÚS u pronajímatele Stejně jako u nájemce došlo k rovnoměrnému rozložení nákladů, je nutné rovnoměrně rozložit i výnosy u pronajímatele. Opět se za tímto účelem využije časové rozlišení. Celková cena leasingu po odpočtu ceny, za níž bude prodáno aktivum, se musí vydělit počtem let trvání smlouvy. Tato částka bude odpovídat rovnoměrnému výnosu daného období. (880 000 – 35 000)/3 = 281 666,6 První rok tedy činí v tomto případě výnosy období částka 281 666,6 Kč, ve druhém 281 666,6 Kč a ve třetím 281 666,6 Kč. U pronajímatele je nutné stanovit výši odpisů u aktiva. Aktivum bude v účetnictví pronajímatele odepisováno po dobu trvání leasingové smlouvy, poté bude prodáno nájemci za cenu 35 000 Kč. Pro stanovení ročního odpisu použijeme pořizovací cenu majetku, která bude dělena počtem let trvání leasingové smlouvy. 850 000/3 = 283 333,3

▪ 42 ▪


Pro odpis aktiva bude zvolena lineární metoda odepisování. Každý rok bude v účetnictví pronajímatele zahrnut náklad na odpis ve výši 283 333,3 Kč. Tabulka 13 - Schéma účtování u pronajímatele dle ČÚS Datum Transakce 1.1.2011 1) Nákup DA 1.1.2011 2) Navýšená splátka 31.12.2011 3a) Běžná roční splátka 3b) Časové rozl. Výn. Období 3c) Odpis aktiva 31.12.2012 4a) Běžná roční splátka 4b) Časové rozl. Výn. Období 4c) Odpis aktiva 31.12.2013 5a) Běžná roční splátka 5b) Časové rozl. Výn. Období 5c) Odpis aktiva 31.12.2013 6) Prodej majetku 31.12.2013 7) Vyřazení majetku z aktiv

Částka MD 850000 DA 335000 Bankovní účty 170000 Bankovní účty 281666,6 Výnosy PO 283333,3 N – Odpisy 170000 Bankovní účty 281666,6 Výnosy PO 283333,3 N – Odpisy 170000 Bankovní účty 281666,6 Výnosy PO 283333,3 N – Odpisy 35000 Bankovní účty 850000 Oprávky k DA

D Bankovní účty Výnosy PO Výnosy PO V – Nájemné Oprávky k DA Výnosy PO V – Nájemné Oprávky k DA Výnosy PO V – Nájemné Oprávky k DA V – Prodej majetku DA


Finanční splátky budou po celou dobu trvání leasingové smlouvy odcházet od nájemce dle splátkového kalendáře. Splátky nejsou rozloženy rovnoměrně. Na schématu níže si lze všimnou rozdílného příjmu finančních prostředků a vykazování výnosů. Schéma – Jednotlivé účty transakcí u pronajímatele dle ČÚS Bankovní účty 2) 335000 1) 850000 3a) 170000 4a) 170000 5a) 170000 6) 35000

Výnosy PO 3b) 281666,6 2) 335000 4b) 281666,6 3a) 170000 5b) 281666,6 4a) 170000 5a) 170000

V – Nájemné

DA 1) 850000

Oprávky k DA 7) 850000 3c) 283333,3 4c) 283333,3 5c) 283333,3

N – Odpisy 3c) 283333,3 4c) 283333,3 5c) 283333,3

7) 850000

V – Prodej majetku 6) 35000 Zdroj: Vlastní zpracování

▪ 43 ▪

3b) 281666,6 4b) 281666,6 5b) 281666,6


Schéma – Výkaz zisků a ztrát jednotlivých let u pronajímatele dle ČÚS Výkaz zisků a ztrát 2011 Výkaz zisků a ztrát 2012 Náklady Výnosy Náklady Výnosy 283333,3 281666,6 283333,3 281666,6 (HV)-1666,7 (HV)-1666,7

Výkaz zisků a ztrát 2013 Náklady Výnosy 283333,3 281666,6 35000 (HV) 33333,3


Náklady tvoří odpisy aktiva a výnosy výkazu zisků a ztrát jsou tvořeny výnosy příslušného období, které připadají na nájemné. Poslední rok trvání leasingové smlouvy došlo k prodeji aktiva nájemci za 35 000 Kč. Tato položka je pro pronajímatele výnosem. Schéma – Rozvaha jednotlivých let u pronajímatele dle ČÚS DA Opávky k DA Bankovní účty Aktiva

Rozvaha 2011 850000 HV 2011 -283333,3 Výnosy PO -345000 221666,7 Pasiva

DA Oprávky k DA Bankovní účty Aktiva

Rozvaha 2012 850000 HV 2011 -566666,6 HV 2012 -175000 Výnosy PO 108333,4 Pasiva

Bankovní účty

Aktiva

-1666,7 223333,4 221666,7 -1666,7 -1666,7 111666,8 108333,4

Rozvaha 2013 29999,9 HV 2011 HV 2012 HV 2013 29999,9 Pasiva

-1666,7 -1666,7 33333,3 29999,9


Účtování finančního leasingu dle IFRS u nájemce Leasingová smlouva obsahuje důležitou úmluvu, podle níž bude po skončení doby trvání leasingové smlouvy vlastnictví aktiva převedeno z osoby pronajímatele na nájemce. Tento ukazatel napovídá, že smlouvu lze kvalifikovat jako finanční leasing i z hlediska IFRS. Nadále s ním bude jako s finančním účtováno u nájemce i u pronajímatele. Na začátku je důležité určit, za jakou hodnotu bude aktivum vstupovat do účetnictví. Bude to buď pořizovací cena, nebo suma současných hodnot leasingových splátek. Do účetnictví vstoupí aktivum za hodnotu, která bude nižší. Pořizovací cena aktiva, která je uvedena v leasingové smlouvě, činí 850 000 Kč. Implicitní úroková míra je dle smlouvy 8%. Současná hodnota leasingových splátek se určí pomocí metody popsané v této práci v kapitole

▪ 44 ▪


Finanční leasing dle IAS 17 následovně: PV = 335 000 + 170 000 / (1 + 0,08) + 170 000 / (1 + 0,08) 2 + 205 000 / ( 1 + 0,08)3 PV = 335 000 + 157 000 + 146 000 + 163 0006 PV = 801 000 Kč Současná hodnota leasingových splátek je nižší než pořizovací cena aktiva, proto aktivum vstupuje do účetnictví nájemce za cenu 801 000 Kč a zároveň nájemci vzniká závazek vůči pronajímateli ve stejné výši. Každá splátka se účetnictví rozpadne na úrok, který bude nákladem nájemce a na úmor, který bude snižovat dluh vůči pronajímateli. Následující tabulka ukazuje rozložení splátek, úrok a umořování dluhu. Je užita implicitní úroková míra 8 %. Tabulka 14 - Rozložení splátek u nájemce dle IFRS Datum Splátka Závazek Úrok 1.1.2011 335000 801000 31.12.2011 170000 466000 31.12.2012 170000 333000 31.12.2013 205000 190000 Celkem 880000

Snižování závazku 335000 37000 133000 27000 143000 15000 190000 801000

Zdroj: Vlastní zpracování, čísla jsou zaokrouhlena na tisíce.

Úrok je vypočítán jako hodnota závazku ze 3. sloupce výše uvedené tabulky, která je násobena úrokovou mírou 8 %. Snižování závazku se vyjádří jako rozdíl platby a úroku. Pokud by byl příklad rozsáhlejší, lze na výpočet pro usnadnění použít např. Excel. Pokud má nájemce jistotu, že mu bude po uplynutí doby trvání leasingové smlouvy převedeno aktivum do vlastnictví, aktivum je odepisováno celou dobu své ekonomické životnosti. Pokud není jistota, že vlastnictví bude převedeno na nájemce, odepisuje aktivum ve svém účetnictví jen po dobu trvání leasingové smlouvy (Krupová, 2009). Doba životnosti aktiva je u této leasingové smlouvy stanovena na 5 let. Aktivum bude po tuto dobu odepisováno v účetnictví nájemce, protože po skončení doby trvání leasingové smlouvy na něj bude převedeno vlastnictví aktiva. Roční odpis se vyjádří jako pořizovací cena dělena počtem let ekonomické životnosti aktiva.

6

Čísla jsou zaokrouhlena na celé tisíce.

▪ 45 ▪


850 000 / 5 = 170 000 Roční odpis činí 170 000 Kč. Tato částka bude nákladem pro nájemce. V každém roce bude pro nájemce také nákladem úrok z leasingu. Tabulka 15 - Schéma účtování u nájemce dle IFRS Datum Transakce 1.1.2011 1) Zavedení DA do účetnictví 1.1.2011 2) Navýšená splátka 31.12.2011 3a) Běžná roční splátka 3b) Odpis 31.12.2012 4a) Běžná roční splátka 4b) Odpis 31.12.2013 5a) Běžná roční splátka 5b) Odpis

Částka MD 801000 DA 335000 Závazky 37000 N-úroky 133000 Závazky 170000 N – Odpisy 27000 N – Úroky 143000 Závazky 170000 N – Odpisy 15000 N – Úroky 190000 Závazky 170000 N – Odpisy

D Závazky Bankovní účty Bankovní účty Bankovní účty Oprávky k DA Bankovní účty Bankovní účty Oprávky k DA Bankovní účty Bankovní účty Oprávky k DA

Zdroj: Vlastní zpracování Schéma - Jednotlivé účty transakcí u nájemce dle IFRS

DA 1) 801000

Oprávky k DA

N – odpisy 3b) 170000 4b) 170000 5b) 170000

Bankovní účty

Závazky 2) 335000 3a) 133000 4a) 143000 5a) 190000

3b) 170000 4b) 170000 45b) 170000

2) 335000 3a) 170000 4a) 170000 5a) 205000 1) 801000

N – Úroky 3a) 37000 4a) 27000 5a) 15000


▪ 46 ▪


Schéma – Výkaz zisků a ztrát v jednotlivých letech u nájemce dle IFRS Výkaz zisků a ztrát 2011 Náklady Výnosy 170000 37000 (HV) -207000

Výkaz zisků a ztrát 2012 Náklady Výnosy 170000 27000 (HV) – 197000

Výkaz zisků a ztrát 2013 Náklady Výnosy 170000 15000 (HV) –185000 Zdroj: Vlastní zpracování

Schéma – Rozvaha jednotlivých let u nájemce dle IFRS DA Oprávky k DA Bankovní účty Aktiva

Rozvaha 2011 801000 HV 2011 -170000 Závazky -505000 126000 Pasiva

DA Oprávky k DA Bankovní účty Aktiva

Rozvaha 2012 801000 HV 2011 -340000 HV 2012 -675000 Závazky -214000 Pasiva

-207000 333000 126000 -207000 -197000 190000 -214000

Rozvaha 2013 DA 801000 HV 2011 Oprávky k DA -510000 HV 2012 Bankovní účty -880000 HV 2013 Aktiva -589000 Pasiva

-207000 -197000 -185000 -589000


Po skončení leasingové smlouvy je vlastnictví aktiva převedeno z pronajímatele na nájemce. Nájemce i nadále odepisuje aktivum ve svém účetnictví ještě pod dobu dalších dvou let, než úplně uplyne doba ekonomické životnosti aktiva. Účtování finančního leasingu dle IFRS u pronajímatele Leasing

byl

již

u

nájemce

klasifikován

jako

finanční.

Stejně

bude

klasifikován

i u pronajímatele. Pronajímatel ovšem aktivum již ve svém účetnictví neodepisuje. Opět mu vzniká pohledávka za pronajímatelem ve výši hodnoty aktiva, které je předmětem leasingové smlouvy. Pohledávka je rovna celkové výši leasingových splátek.

▪ 47 ▪


Při účtování se objevuje pojem hrubá investice do leasingu, což je suma všech leasingových plateb v době trvání leasingu, a nerealizovaný finanční výnos (úrok z leasingu). Hrubá investice do leasingu méně splátky je rovna hodnotě čisté investice do leasingu (Krupová, 2009). Hrubá investice do leasingu je 880 000 Kč. Nerealizovaný finanční výnos činí 79 000 Kč. Čistá investice do leasingu činí 801 000 Kč. Tabulka 16 - Rozložení nájemného u pronajímatele dle IFRS Datum Splátka Výše pohledávky Úrok 1.1.2011 335000 801000 31.12.2011 170000 466000 31.12.2012 170000 333000 31.12.2013 205000 190000 Celkem 880000

Snižování pohledávky 335000 37000 133000 27000 143000 15000 190000 79000 801000

Zdroj: Vlastní zpracování, čísla jsou zaokrouhlena na tisíce.

Leasingová pohledávka za nájemcem je v účetnictví pronajímatele vedena ve výši 801 000 Kč. Každá splátka nájemného se rozpadne na úrok a částku, o níž se sníží pohledávka za nájemcem. Částka, o kterou je v účetním období snížena pohledávka, je uvedena v posledním sloupci tabulky výše. Tabulka 17 - Schéma účtování u pronajímatele dle IFRS Datum Transakce 1.1.2011 1) Majetek 1.1.2011 2) Předání majetku nájemci 2) Předání majetku nájemci 1.1.2011 3) Navýšená splátka 31.12.2011 4) Běžná roční splátka 31.12.2012 5) Běžná roční splátka 31.12.2013 6) Běžná roční splátka

Částka MD 801000 Odběratelé 801000 Pohledávka 79000 Pohledávka 335000 Bankovní účty 133000 Bankovní účty 37000 Nerealizovaný V. 143000 Bankovní účty 27000 Nerealizovaný V. 190000 Bankovní účty 15000 Nerealizovaný V.


▪ 48 ▪

D Bankovní účty Odběratelé Nerealizovaný V. Pohledávka Pohledávka V-Úroky Pohledávka V-Úroky Pohledávka V-Úroky


Schéma – Jednotlivé účty transakcí u pronajímatele dle IFRS Bankovní účty Odběratelé 3) 335000 1) 801000 1) 801000 2) 801000 4) 170000 5) 170000 Pohledávka 6) 205000 2) 880000 3) 335000 Nerealizovaný výnos 4) 170000 4) 37000 2) 79000 5) 170000 5) 27000 6) 205000 6) 15000 V-Úroky 4) 37000 5) 27000 6) 15000 Zdroj: Vlastní zpracování

Schéma – Výkaz zisků a ztrát jednotlivých let u pronajímatele dle IFRS Výkaz zisků a ztrát 2011 Náklady Výnosy 37000 (HV) 37000

Výkaz zisků a ztrát 2012 Náklady Výnosy 27000 (HV) 27000

Výkaz zisků a ztát 2013 Náklady Výnosy 15000 (HV) 15000 Zdroj: Vlastní zpracování

Firma dosahuje kladných hospodářských výsledků, které nejsou rovnoměrné. Schéma – Rozvaha jednotlivých let u pronajímatele dle IFRS Rozvaha 2011 Bankovní účty -296000 HV 2011 37000 Pohledávka 375000 Nerealizovaný V. -42000 Aktiva 37000 Pasiva 37000 Bankovní účty Pohledávka Nerealizovaný V. Aktiva

Rozvaha 2012 -126000 HV 2011 205000 HV 2012 -15000 64000 Pasiva

▪ 49 ▪

37000 27000 64000


Bankovní účty

Aktiva

Rozvaha 2013 79000 HV 2011 HV 2012 HV 2013 79000 Pasiva

37000 27000 15000 79000


Shrnutí V účtování finančního leasingu dle ČÚS a IFRS jsou výrazné rozdíly. ČÚS preferují formu leasingové smlouvy, která je zavedena v jejím samotném názvu a dále již nezkoumají její obsah. IFRS se zaměřuje primárně na obsah smlouvy a podle něj určuje, zdali se jedná o leasing finanční, nebo operativní. Pokud bude leasing ve smlouvě označen za operativní, jednoznačně to neznamená, že o něm tak bude účtováno ve finančních výkazech vedených dle IFRS. Vykazování aktiva, které je předmět smlouvy finančního leasingu, má své odlišnosti u obou zmiňovaných účetních systémů. Dle ČÚS je aktivum po dobu trvání leasingové smlouvy evidováno a odepisováno v účetnictví pronajímatele. Dle IFRS se aktivum účtuje ve finančních výkazech nájemce, v nichž je také odepisováno. U pronajímatele je dle IFRS aktivum zachyceno v účetnictví jako leasingová pohledávka za nájemcem. Díky odlišnostem v účetnictví jsou také různé rozvahy a výkazy zisků a ztrát z jednotlivých let u nájemců i pronajímatelů. Nájemce dle ČÚS neeviduje majetek. Splátky na nájemné má rovnoměrně rozložené na všechna účetní období trvání leasingové smlouvy. Nájemné tvoří jeho náklad. Nájemce dle IFRS eviduje a odepisuje aktivum. Splátka nájemného se rozpadá v jeho účetnictví na úroky, které jsou zároveň jeho nákladem a na splátku, jež snižuje závazek z leasingu vůči pronajímateli. Úroky nejsou rozděleny do účetních období rovnoměrně. Pronajímatel dle ČÚS eviduje předmět leasingu po dobu trvání leasingové smlouvy ve svém účetnictví. Aktivum zde i odepisuje. Odpisy tvoří jeho náklad. Nájemné je v jeho účetnictví vykázáno jako výnos z leasingu, který je pro každé účetní období rovnoměrný. Pronajímatel dle IFRS eviduje pouze pohledávku z leasingu za nájemcem. Splátky se u něj dle IFRS úpravy rozpadají na úroky z leasingu a na úmor pohledávky z leasingu. Úroky tvoří výnosy a nejsou ve všech účetních obdobích trvání leasingové smlouvy rovnoměrné.

▪ 50 ▪


13. Závěr Leasing se objevuje již tak dlouho jako pojem vlastnictví sám. Byl znám ve starém Sumeru, Řecku, Římě, svou velkou slávu získal během průmyslové revoluce a u nás propukl jeho největší boom po transformaci centrálně řízené ekonomiky na tržní. Po zpřísnění pravidel na obdržení úvěru je dnes zase na vzestupu. Ve své práci jsem sledovala hlavně finanční a operativní leasing. Nejdříve je zmíněna historie leasingu, jeho aktuální pozice na trhu a základní charakteristika. Operativní lea sing není určen pro pořízení aktiva, pouze k jeho dočasnému držení a užívání. Po uplynutí leasingové smlouvy je aktivum navráceno pronajímateli. U finančního leasingu přechází vlastnictví na osobu nájemce. Právě převod vlastnictví považuji za nejvýznamnější rozdíl mezi těmito leasingy. Vzhledem k turbulentnímu prostředí a nestabilní ekonomické situaci lze očekávat vzestup operativního leasingu. Díky faktům zjištěným o leasingu a úvěru, zvážení jejich výhod a nevýhod, lze úvěr považovat za rovnocenný konkurenční produkt. Užívání úvěru a leasingu pro firmy jako možnost pořízení aktiv z cizích zdrojů může být různé. Pro menší a začínající společnosti bez finanční historie je náročnější získat od banky úvěr, protože nemají žádnou dokumentaci o své finanční situaci z předchozích let. Leasing je pro ně snadněji dostupný. Leasing i úvěr mají svá negativa a pozitiva. K výhodám leasingu řadím jeho malou administrativní náročnost při vyřizování, vysokou rychlost zpracování žádosti a rychlejší pořízení aktiva. Po vyřízení úvěru má firma k dispozici pouze finanční prostředky a koupi aktiva již řeší v dalších krocích. Leasingová společnost může nabízet také v rámci leasingové smlouvy výhodnější servis či pojištění aktiva. Úvěr je na druhou stranu administrativně a časově náročnější, ale po získání volných finančních prostředků si firma pořizuje aktivum a je již od počátku jeho vlast níkem Pro kvantifikaci výhodnosti úvěru či leasingu se používá metoda čisté výhody leasingu nebo metoda diskontovaných výdajů na leasing a úvěr. U obou metod se zvažuje vliv daňových odpisů, úrokové sazby z dlouhodobého úvěru a úvěrové splátky, sazeb odpisů a zvolené metody odepisování, splátkový kalendář v době trvání leasingové smlouvy a časový faktor. Obě metody vedou ke stejným závěrům. Bakalářské práce se dále zmiňuje o účetním pohledu na leasing z hlediska IFRS a ČÚS a ukazuje jejich základní rozdíly.

▪ 51 ▪


Účetnictví lze vést dle různých přístupů. Subjekty, které působí na českém trhu a mají povinnost vést účetnictví, ho vedou dle Českých účetních standardů. Firmy, které obchodují na evropských burzách, vedou účetnictví dle IFRS a firmy, které obchodují na burzách v USA, se řídí podle Všeobecně uznávaných účetních principů (Generally Accepted Accounting Principle - GAAP). Vzhledem k lokaci trhů je našemu prostředí blíže IFRS. IFRS a ČÚS se v pojetí leasingu velmi liší. Leasing, který je dle ČÚS operativní, může být dle IFRS finanční. ČÚS se zaměřují na formu smlouvy a IFRS zkoumají její obsah. Z pohledu uživatelů finančních výkazů dochází dle českých norem ke zkreslování informací. Při finanční analýze realizované na základě rozvahy a výsledovky sestavené dle ČÚS nemá uživatel možnost

objektivně zachytit zadluženost firmy, protože podnik nemá povinnost

ve svých výkazech zobrazit svůj několikaletý závazek k poskytovateli leasingu. Aktivum je dle ČÚS vedeno v aktivech pronajímatele po celou dobu trvání leasingové smlouvy a je v jeho účetnictví také odepisováno. Nájemce aktivum v účetnictví nevede a eviduje pouze nájemné ve formě daňově uznatelných nákladů. Dle IFRS je ovšem při finančním leasingu aktivum po celou dobu trvání leasingové smlouvy vedeno v účetnictví nájemce, který aktivum odepisuje a v jeho pasivech lze nalézt i dlouhodobý závazek vůči pronajímateli. Pokud má firma uzavřena několik leasingových smluv na finanční leasing, je hodnota jejích aktiv vy kazovaných v rozvaze dle ČÚS a IFRS rozdílná. Podle mého názoru bude také do budoucna otázkou vykazování majetku dle IFRS ve finančních výkazech pronajímatelů a nájemců u operativního leasingu. Jen za rok 2008 byla podle odhadů částka 1, 24 trilionů USD rovna sumě, která nebyla vykázána v rozvahách nájemců (www.deloitte.com). Řešení vykazování majetku by ovšem bylo složité a vyžadovalo by komplexní znalost IFRS. Pokud by se operativní majetek po dobu jeho držení účtoval u nájemce, změnilo by to aktuální zaběhnuté postupy ve výkaznictví i samotnou odlišnost operativního a finančního leasingu.

▪ 52 ▪


14. Conclusion

Leasing has existed for as long as the concept of property itself. It was known in ancient Sumer, Greece and Rome. It has gained its glory during the industrial revolution, and in our country its boom began during the transformation of centrally planned economy to free market system. After tightening of the regulation, it is on the rise, again. In the thesis, I paid attention mainly to financial and operational leasing. First, we survey the history of leasing, its market standing and main characteristics. Operational leasing does not serve to purchase an asset, but rather to use it temporarily. After expiration of the lease deal, the asset is returned to the lessor. In the case of financial leasing, the asset becomes property of the lessee. The transfer of ownership is the main difference between financial and operational leasing. In times of recession and uncertainty, one can expect the rise of operational leasing. After learning facts about leasing and credit, and comparing their respective advantages, one can consider leasing and credit to be equally worthy competing products. Using credit or leasing as a way of gaining assets can differ firm-by-firm. It is difficult to get a bank loan for smaller firms or start-ups without financial history. Leasing is then a more accessible option. Both leasing and credit have their pros and cons. The advantages of leasing include low administrative cost, speedy

settlement of the deal and purchase

of the desired asset. In the case of a bank loan, the firm obtains only the financial resources and the purchase is done subsequently. Also, the lease deals often include service or insurance of the asset. At the other hand, getting a bank loan is more expensive in terms of time and administration, but after obtaining the financial resources, the firm purchases the asset and becomes its owner immediately. To quantify the benefits of leasing or a loan, we may use two methods, which are described at this thesis. Both methods use very similar procedure and both give the same results. The thesis then looks at leasing from the accounting perspective and compares accounting by IFRS and CFS. Accounting can be done by different standards. Subjects that keep accounts

under the Czech law have to follow Czech financial standards (CFS).

Companies

trading on European stock markets keep accounts according to IFRS.

Companies

trading on US stock market follow Generally Accepted Accounting

Principle - GAAP. Due to geographical location of the markets, our environment is closer to IFRS.

▪ 53 ▪


IFRS and CFS differ in their treatment of leasing. Leasing that is operational by CFS may be financial by IFRS. CFS pay attention to the form of the contract, whereas IFRS is concerned mainly with the content of the contract. From the user's view, the Czech standards lead to based information. In a financial analysis done on the basis of a balance sheet and an income statement created according to CFS, one cannot objectively measure the indebtedness, since the accounts don't have to capture the lasting commitment of the lessee to the lessor. According to CFS is asset, which is object of financial contract, depreciated at the accounting of lessor. Lessee does not keep a record about asset in his accounting. Lessee only enters rental payments in the accounts. Paid rental payments are lessee´s costs. According to IFRS is asset, which is object of financial contract, depreciated at the accounting of lessee. Lessee keep a record of a commitment to the lessor. Company, which has many financial leasing contacts, has a different amount of assets in the balance sheet created according to IFRS and CFS. In my opinion, in future may address the question of presenting the property in financial statements of lessees and lessors of operational leasing, conducted according to IFRS. It is estimated that in 2008 alone, a total worth of USD 1.24 trillion was not declared in the statements of lessees (www.deloitte.com). A solution would be complex; however, and it would require a full knowledge of IFRS. If the operational property was accounted for at the side of lessee during the lease, the current practices of accounting would have to change, as well as the definition of operative and financial leasing itself.

▪ 54 ▪


15. Seznam použité literatury Audit účetnictví, s.r.o. (1998), Leasing – účetní a daňové aspekty, specifické leasingové operace, In: Metodická směrnice firmy Audit účetnictví, s.r.o., Brno Benda, V., Kelblová, H., Pulz, J., Veselá, M. (2006), Leasing – právní, účetní a daňové postupy v praxi včetně příkladů, III. aktualizované vydání, RNDr. Ivana Exnerová - BOVA POLYGON, Praha, ISBN 80-7273-132-7 Bohušová, H. (2008), Harmonizace účetnictví a aplikace IAS/IFRS. Vybrané IAS/IFRS v podmínkách českých podnikatelů. ASPI, Praha ISBN 978-7357-366-9 Doubrava, M. (2003), Leasingová smlouva tuzemská i mezinárodní, 1.vydání, LINDE nakladatelství s.r.o, Praha, ISBN 80-86131-47-5

Dvořáková, D. (2006), Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IAS/IFRS, 1. vydání, Computer Press, Brno, ISBN 978-80-251-1950-1 Farská, P. a kol. (2003), Finanční leasing v právní praxi, 1. vydání, C. H. Beck, Praha, ISBN 80-7179-836-3 Hinke, J. (2006), Účetnictví podle IAS/IFRS: příklady a případové studie, 1. vydání, Praha Alfa Publishing, Praha 2006, ISBN 80-86851-49-4 Jindrová, B. (1994), Účtování v leasingu, svazek 19, Trizonia, Brno, ISBN 80-85573-29-6 Karel Hais ; Břetislav Hodek (1992), Velký anglicko-český slovník (F – M), 2. vydání, Academia, Praha, str. 572, ISBN 80-200-0066-6 Krupová, L. (2009), IFRS: mezinárodní standardy účetního výkaznictví [aplikace v podnikové praxi: stav k 1. 1. 2009], VOX, Praha, ISBN 978-80-86324-76-0 Kovanicová, D. (2001), Abeceda účetních znalostí pro každého. 80 7273-036-3

▪ 55 ▪

Polygon, Praha, ISBN


Morávek, Z. (2002), Daňové a účetní aspekty finančního leasingu, 1. vydání, Dashöfer, Praha, ISBN 80-86229-58-0 Paseková, M. (2008), Finanční účetnictví, 2. upravené vydání, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Zlín, ISBN 978-80-7318-735-4 Pulz, J. (1995), Výkladový slovník leasingu, 1. vydání, Grada, Praha, s. 157, ISBN 80- 7169 093-7 Termer, T. (1995), Efektivnost finančního leasingu, 1. vydání, Nad zlato, Praha, ISBN 80- 85626-15-2 Valach, J. (2001), Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, 1. vydání, EKOPRESS, Praha, ISBN ISBN 80-86119-38-6 Valentová, M. (2005), Daňové a účetní aspekty leasingu, diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze - FSV, Praha Vychopeň, J. (2010), Finanční leasing z účetního a daňového pohledu, Wolters Kluwer ČR, Praha, ISBN 978-80-7357-590-8 Zákonné normy Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty

Internet Internetové stránky České leasingové a finanční asociace (http://www.clfa.cz/) Internetové stránky Komory auditorů České republiky http://www.kacr.cz/ [online]. [cit. 16. 4. 2011]. Dostupné na WWW: http://www.kacr.cz/article.asp?nArticleID=185

▪ 56 ▪


Internetové stránky www.skofin.cz [online]. [cit. 3. 4. 2011]. Dostupné na WWW: http://www.skofin.cz/firmy-velkoodberatele/produkty-a-sluzby/operativni-leasing-automobiluse-sluzbami/ Internetové stránky www. zentiva.cz [online]. [cit. 5. 4. 2011]. Dostupné na WWW: http://www.zentiva.cz/default.aspx/cz/presscompany?ver=cz&fldID=487&coTpl=20 Internetové stránky http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana [online]. [cit. 11. 5. 2011]

Dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_%C3%BA

%C4%8Detn%C3%AD_standardy Kučerová, D. DPH u leasingu se řídí novými pravidly [online]. 5. 1. 2009. [cit. 30. března 2011]. Dostupné na WWW: http://www.podnikatel.cz/clanky/dph-u-leasingu-se-ridi-novymipravidly/ Olejníková, G. Srovnání přístupu českých účetních standardů, Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) a Amerických všeobecně uznávaných standardů (US GAAP) k účetnímu vykazování nehmotných aktiv a leasingu. [online]. 28. 4 2006. [cit. 12. 4. 2011]. Dostupné na WWW: http://web.fame.utb.cz/cs/docs/Olejnikova.pdf Soukupová, K. Jak na předčasné ukončení leasingové smlouvy [online]. 4. 8. 2008. [cit. 15. března 2011]. Dostupné na WWW: http://www.podnikatel.cz/clanky/jak-na-predcasneukonceni-leasingove-smlouvy/ Zaměřeno

na

leasing.

[online].

2008,

červenec.

[cit.

8.

5.

2011].

Dostupné

na WWW:http://www.deloitte.com/view/cs_CZ/cz/prumyslovaodvetvi/financnictvi/article/78768211351fb110VgnVCM100000ba42f00aRCRD.html Kříž, P. IFRS a české účetní předpisy [online]. Červenec 2009. [cit. 13. 5. 2011] Dostupné na WWW: http://www.pwc.com/cs_CZ/cz/ucetnictvi/ifrs-publikace/ifrs-a-cz-gaap-podobnostirozdily.pdf

▪ 57 ▪


16. SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK Zkratka

Popisek

ČÚS

České účetní standardy

ČLFA

Česká leasingová a finanční asicoace

DPH

Daň z přidané hodnoty

GAAP

Generally Accepteed Accounting Principle

IAS

International Accounting Standards

IASB

International Accounting Standards Boards

IASC

International Accounting Standards Committe

IFAC

International federation of Accountants

IFRS

International Financial Reporting Standards

▪ 58 ▪


17. SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ Graf 1 - Zaměření leasingu movitých věcí členů ČLFA v roce 2010 podle komodit...............12 Obrázek 1 - Schéma pro finanční leasing...............................................................................19 Obrázek 2 - Operativní leasing 1............................................................................................22 Obrázek 3 - Operativní leasing 2............................................................................................23 Obrázek 4 - Podíl operativního a finančního leasingu na celkovém objemu leasingu v ČR...25 Obrázek 6 - Výpočet čisté výhody leasingu............................................................................33 Obrázek 7 – Kritéria finančního leasingu................................................................................36

▪ 59 ▪


18. SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Odpisové skupiny................................................................................................17 Tabulka 2 - Vývoj inflace 2002 – 2010....................................................................................28 Tabulka 3 - Srovnání leasingu a úvěru...................................................................................29 Tabulka 4 - Výdaje spojené s leasingem................................................................................30 Tabulka 5 - Výdaje spojené s úvěrem 1a)..............................................................................30 Tabulka 6 - Výdaje spojené s úvěrem 1b)..............................................................................31 Tabulka 7 - Výdaje spojené s úvěrem 1c)...............................................................................31 Tabulka 8 - Srovnání leasingu a úvěru 1a).............................................................................32 Tabulka 9 -Srovnání leasingu a úvěru 2b)..............................................................................32 Tabulka 10 - Současná hodnota plateb..................................................................................38 Tabulka 11 - Splátkový kalendář............................................................................................40 Tabulka 12 - Schéma účtování u nájemce dle ČÚS...............................................................41 Tabulka 13 - Schéma účtování u pronajímatele dle ČÚS.......................................................43 Tabulka 14 - Rozložení splátek u nájemce dle IFRS..............................................................45 Tabulka 15 - Schéma účtování u nájemce dle IFRS...............................................................46 Tabulka 16 - Rozložení nájemného u pronajímatele dle IFRS...............................................48 Tabulka 17 - Schéma účtování u pronajímatele dle IFRS......................................................48

▪ 60 ▪


19. SEZNAM ROVNIC Rovnice 1 - Čistá výhoda leasingu V........................................................................................32 Rovnice 2 - Present value......................................................................................................37

▪ 61 ▪

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Leasing dle Českých účetních standardů a IFRS. Leasing according to Czech Financial Standards and IFRS

Recommend Documents