Bakalářská diplomová práce

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky

Bakalářská diplomová práce

2016

Sandra Kejíková

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky

Polština se zaměřením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu

Sandra Kejíková

Současný stav poskytovaných služeb pro polské návštěvníky ve zpřístupněných jeskyních České republiky

Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. et Mgr. Hana Nela Palková

Brno 2016

Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

Brno, 30. listopad 2016

…….…………..……………. Sandra Kejíková

Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce Mgr. et Mgr. et Mgr. Haně Nele Palkové za odborné vedení práce, udělení cenných rad a připomínek, ochotu, shovívavost a maximální vstřícnost. Ráda bych také poděkovala i mé rodině, která mi byla oporou při psaní této práce.

Obsah 1. Úvod ........................................................................................................ 1 2. Metodologie ........................................................................................... 4 2. 1. Metoda pozorování .......................................................................................................... 4 2. 2. Analýza dat ....................................................................................................................... 5 2. 3. Metoda dotazování .......................................................................................................... 6

3. Speleologie.............................................................................................. 8 3. 1. Speleoturistika.................................................................................................................. 9

4. Přehled zpřístupněných jeskyní ......................................................10 4. 1. Koněpruské jeskyně ....................................................................................................... 12 4. 2. Bozkovské dolomitové jeskyně ...................................................................................... 13 4. 3. Chýnovská jeskyně ......................................................................................................... 14 4. 4. Zbrašovské aragonitové jeskyně .................................................................................... 16 4. 5. Javoříčské jeskyně .......................................................................................................... 17 4. 6. Mladečské jeskyně ......................................................................................................... 18 4. 7. Jeskyně Na Pomezí ......................................................................................................... 19 4. 8. Jeskyně Na Špičáku......................................................................................................... 20 4. 9. Punkevní jeskyně ............................................................................................................ 21 4. 10. Jeskyně Balcarka........................................................................................................... 23 4. 11. Kateřinská jeskyně........................................................................................................ 24 4. 12. Sloupsko-šošůvské jeskyně .......................................................................................... 25 4. 13. Jeskyně Na Turoldu ...................................................................................................... 26 4. 14. Jeskyně Výpustek ......................................................................................................... 27

5. Návštěvnost zpřístupněných jeskyní v letech 2010–2015 ...........28 5. 1. Návštěvnost v roce 2010 ................................................................................................ 29 5. 2. Návštěvnost v roce 2011 ................................................................................................ 32 5. 3. Návštěvnost v roce 2012 ................................................................................................ 33 5. 4. Návštěvnost v roce 2013 ................................................................................................ 34 5. 5. Návštěvnost v roce 2014 ................................................................................................ 36 5. 6. Návštěvnost v roce 2015 ................................................................................................ 38

6. Vyhodnocení dotazníku .....................................................................40 6. 1. Koněpruské jeskyně ....................................................................................................... 40 6. 2. Bozkovské dolomitové jeskyně ...................................................................................... 41 6. 3. Chýnovská jeskyně ......................................................................................................... 42 6. 4. Zbrašovské aragonitové jeskyně .................................................................................... 42 6. 5. Javoříčské jeskyně .......................................................................................................... 43 6. 6. Mladečské jeskyně ......................................................................................................... 44 6. 7. Jeskyně Na Pomezí ......................................................................................................... 44

6. 8. Jeskyně Na Špičáku......................................................................................................... 45 6. 9. Punkevní jeskyně ............................................................................................................ 46 6. 10. Jeskyně Balcarka........................................................................................................... 47 6. 11. Kateřinská jeskyně........................................................................................................ 47 6. 12. Sloupsko-šošůvské jeskyně .......................................................................................... 48 6. 13. Jeskyně Na Turoldu ...................................................................................................... 49 6. 14. Jeskyně Výpustek ......................................................................................................... 50

7. Propagace a novinka „aplikace“ .....................................................51 7. 1. Propagace ....................................................................................................................... 51 7. 2. Aplikace „Jeskyně České republiky“ ............................................................................... 52

8. Diskuze .................................................................................................54 9. Závěr .....................................................................................................58 10. Resumé ...............................................................................................61 11. Literatura ...........................................................................................64

1. Úvod V současné době se stále více rozvíjí snaha nabídnout návštěvníkům krásy našeho podzemí. V České republice se nachází 14 zpřístupněných jeskyní, které nabízí návštěvníkům úchvatné podzemní prostory a nevšední zážitky. S rostoucím počtem turistů roste také počet zahraničních návštěvníků, kteří velmi rádi přijíždějí sami nebo s cestovní agenturou. Tři jeskyně se nacházejí velmi blízko polských hranic a jsou nepochybně velkým lákadlem pro polské turisty. To nám dokládají i nahlášené celkové počty návštěvníků. Polské cestovní agentury s oblibou přivážejí polské turisty do Moravského krasu a do nejznámější jeskyně v České republice a tou jsou Punkevní jeskyně s propastí Macochou. Některé agentury si přivážejí svého průvodce, který dokáže výklad v jednotlivých jeskyních přeložit. Stává se ale také, že jsou skupiny rozděleny nebo jejich průvodce neovládá dostatečně český jazyk a návštěvníci dlouhému textu nerozumí. Cílem mé bakalářské páce bylo oslovit Správu jeskyní České republiky a získat ucelenou představu o tom, jak jsou naše jeskyně připraveny na zahraniční turisty. V mém zájmu bylo prioritní zjištění informací o polských turistech. Správa jeskyní České republiky si dělá záznamy o všech zahraničních návštěvnících, které národnosti nejvíce do našeho podzemí přijíždějí a také, jaký je celkový počet návštěvníků. Snahou bylo získat statistiku celkového počtu návštěvníků každé zpřístupněné jeskyně od roku 2010 do roku 2015. Následné vyjmutí polských turistů a vyhodnocení, které jeskyně jsou nejfrekventovanější. Zdali Poláci navštěvují nejvíce nejbližší jeskyně, nebo zdali rádi navštěvují i vzdálenější zpřístupněné jeskyně. Některé jeskyně jsou zahraničními turisty preferovanější než jiné, přesto by měly všechny nabízet podobný standard služeb. Nabídku služeb si však jednotlivé provozy jeskyní vytvářejí samy. Texty překládají pro nejčastější turisty a většinou se jedná o anglický a německý jazyk. Dále se v některých jeskyních setkáme s ruským a polským jazykem. Většina průvodců dokáže provést návštěvníky i v jednom cizím jazyce. V některých jeskyních se setkáme s audioprůvodci nebo v nahrávkách na magnetofonech. Jeskyně, které jsou velmi navštěvované polskými návštěvníky, by měly nabízet polské texty s výkladem, a to buď v plné délce, nebo zkrácené. Pokud je k dispozici 1

audioprůvodce nebo nahrávky na magnetofonech, je vhodné, aby obsahovaly i polský jazyk. V některých jeskyních také mohou provázet průvodci, kteří polský jazyk ovládají a jsou schopni provést návštěvníky v polském jazyce. Pro svou práci jsem oslovila vedoucí všech čtrnácti zpřístupněných jeskyní a položila jim dotazy týkající se připravenosti na polské návštěvníky. Ve své práci jsem se zabývala zejména těmito otázkami: 1. Máte pro polské návštěvníky připraven text v polštině? 2. Je tento text plnou verzí, kterou říká průvodce v češtině nebo se jedná o zkrácenou verzi se základními informacemi? 3. Je schopen nějaký zaměstnanec provést prohlídku v polštině? 4. Chystáte se zavést nějaké novinky, jak uspokojit zahraniční návštěvníky?

Během své dlouholeté průvodcovské praxe jsem nezaznamenala žádnou práci, která by souhrnně získala informace ze všech jeskyní o poskytovaných službách pro cizince. Docházelo pouze k dotazování jednotlivých vedoucích o celkové návštěvnosti nebo rozvoji cestovního ruchu. Také jsem se setkala s dotazováním návštěvníků, ale otázky zahrnovaly propagaci jeskyně, spokojenost návštěvníků, spokojenost s nabídkou gastronomických zařízení, geografická i demografická struktura respondentů a důvod návštěvy jeskyní. Respondenti však byli pouze české a slovenské národnosti. Pokud byly nějaké práce týkající se zahraničních turistů vytvořeny, jedná se pouze o interní sdělení v rámci Správy jeskyní České republiky. Ve své bakalářské práci bych ráda zhodnotila současný stav připravenosti všech zpřístupněných jeskyní. Pro práci jsem získala stanovisko všech vedoucích, popřípadě zástupce vedoucího jednotlivých jeskyní na výše zmíněné otázky. Po odevzdání dotazníků a získaných postřehů jsem také zhodnotila, zdali mohou mít nabízené služby vliv i na návštěvnost. Ze zkušeností jsem také vyjádřila svůj postřeh týkající se připravenosti zkušených i nezkušených průvodců. Také jsem se dozvěděla mnoho informací týkajících 2

se inovací, a zdali si jsou vědomi nějakých rezerv, kde by svoje služby pro zahraniční turisty mohli zlepšovat. Snahou každého provozu je, aby se návštěvníci o jeskyni něco zajímavého dozvěděli, aby se jim návštěva líbila, jeskyni doporučili a v budoucnu do ní a i do jiných jeskyní opět zavítali. Práce by také mohla poskytnout všem vedoucím celkový náhled na poskytované služby v jiných jeskyních, v čem jsou jiné jeskyně lepší, co nabízí a jestli by se do budoucna dalo ještě něco pro návštěvníky vylepšit.

3

2. Metodologie Cílem mé bakalářské práce je zjištění, jaké služby nabízejí jednotlivé provozy jeskyní pro polské návštěvníky. Zdali polským turistům zaměstnanci jeskyní poskytují dostatečné služby v podobě prohlídek v polštině, zapůjčení textu v polském jazyce nebo nahraný polský jazyk na audioprůvodcích. Možností, jak uspokojit návštěvníky, je mnoho. Lze očekávat, že jeskyně, které nejvíce navštěvují Poláci, budou pro ně nabízet nejlepší služby. V rámci své práce jsem pracovala s několika metodami, které mi pomohly uskutečnit sběr dat, analyzovat danou problematiku a vyhodnotit závěr.

2. 1. Metoda pozorování Jako první metodu jsem použila pozorování. Jedná se o klasickou metodu výzkumu, která je základní funkcí jiných metod. Při této metodě zkoumáme jevy, které nebyly ovlivněny ani vyvolány pozorovatelem.1 Jedná se o systematický záměr, kdy je znám cíl pozorování a také může být tato metoda určena časově nebo počtem pozorování. V této metodě dochází k pozorování daných jevů, které jsou charakteristické pro dané odvětví.2 Pro Správu jeskyní České republiky pracuji již od roku 2008. Navštívila jsem několik provozů, snažila se pochopit odlišnost přístupů k určitým věcem a také jsem měla příležitost provázet jeskyněmi nejen jednotlivé polské návštěvníky, ale i zájezdy z cestovních kanceláří.

1

JANDOUREK, Jan. Slovník sociologických pojmů. Praha: Grada, 2012, s. 180. Závěrečné práce – metodika. Lorenc.info [online]. Miroslav Lorenc: © 2007–2013 [cit. 15. 11. 2016]. Dostupné z: http://lorenc.info/zaverecne-prace/metodika.html 2

4

2. 2. Analýza dat Jako další metodu jsem použila analýzu dat. Tato metoda rozebírá zkoumaný objekt na dílčí části podle předmětu badatelova zájmu.3 V mém případě dané situace na jednotlivých provozech jeskyní. Analýza předpokládá, že je v každém jevu určitý systém a platí v něm dané zákonitosti fungování systému. Díky analýze lze odhalit různé procesy a vlastnosti jevů. Pomocí analýzy lze zjistit podstatu jevů a stanovit taktiku. Analýza nepochybně patří mezi nejzákladnější vědecké metody.4 Pro svou práci jsem získala statistiku návštěvníků z let 2010–2015. Tyto soubory jsou v programu Excel. Každý rok je rozčleněn do 12 měsíců, do 45 zemí a do 14 měsíců. Máme proto možnost podrobně nahlédnout do konkrétní návštěvnosti libovolné jeskyně, které jeskyně jsou nejpreferovanější zahraničními turisty a jaké jeskyně jsou preferovány určitými národnostmi. Mým předmětem studia bylo zjistit, do kterých jeskyní přijíždějí polští turisté nejčastěji. Součástí souboru je také kompletní součet všech návštěvníků za daný rok. Pro svou analýzu jsem vyhodnotila návštěvnost polských turistů pro každý rok zvlášť. Z celkových dat jsem vyňala pouze polské turisty a hodnotu jsem vyjádřila procentuálně. To znamená, kolik procent z celkové návštěvnosti dané jeskyně tvoří polští návštěvníci. Pro snazší orientaci jsem vytvořila jednoduché grafy pro každý rok zvlášť. V rámci analýzy jednotlivých zpřístupněných jeskyní byly sepsány základní informace. U každé jeskyně je uvedeno umístění, dostupnost, výjimečnost, návštěvní doba a byl vytvořen krátký seznam dalších lákadel v okolí jeskyně, které by mohly přilákat nejen české, ale i polské turisty. U jednotlivých jeskyní je také uvedeno, které národnosti dané jeskyně navštěvují.

3

JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Praha: Portál, 2001, s. 21–24. Závěrečné práce – metodika. Lorenc.info [online]. Miroslav Lorenc: © 2007–2013 [cit. 15. 11. 2016]. Dostupné z: http://lorenc.info/zaverecne-prace/metodika.html

4

5

2. 3. Metoda dotazování Další metoda, která byla využita, je metoda dotazování. Všeobecně lze dotazování rozčlenit na ústní, písemné, elektronické a telefonické. Ústní rozhovor je ideální při zjišťování podrobnějších či interních záležitostí a lze snadno reagovat na odpovědi dotazovatele. Bohužel je tento typ dotazování časově a mnohdy i finančně náročný.5 Telefonické dotazování je velmi podobné ústnímu dotazování a i tato metoda může být časově i finančně náročná. U všech forem dotazování musíme volit správnou formulaci položených otázek, které mohou ovlivnit zodpovídání následujících otázek. Při vytváření dotazů se zaměřujeme na to, zdali očekáváme otevřenou, nebo uzavřenou odpověď. V některých dotaznících nám postačí odpověď ano-ne. U jiných dotazů vyžadujeme komplexnější odpovědi.6 Písemné dotazování je velmi rozšířené získávání informací pomocí dotazníku či ankety. Této formě dominuje rychlost, finanční nenáročnost a také při této formě nelze ovlivnit dotazovaného negativními či pozitivními vlivy. Při tvorbě dotazníku se přihlíží ke skutečnosti, že jedna odpověď může mít vliv i na další odpovědi.7 V této formě lze nabídnout možnosti odpovědí nebo ponechat respondentovi možnost spontánní odpovědi. Nespornou nevýhodou je fakt, že nelze ovlivnit, kdo bude skutečným respondentem. Může odpovídat jiná cílová skupina, a proto mohou být výsledky zkreslené. Také mohou být odpovězeny nepravdivé informace. V této metodě musíme také očekávat, že návratnost dotazníků nebude stoprocentní. Elektronické dotazování získává v posledních letech na oblíbenosti. Nejčastěji jsou využívány emaily, čili elektronická pošta nebo ankety umístěné na speciálních internetových

stránkách.

Elektronickou

formou

lze

vytvořit

dotazník,

rozeslat

respondentům a program také dokáže sám vyhodnotit získané odpovědi. Tato forma je sice

5

Závěrečné práce – metodika. Lorenc.info [online]. Miroslav Lorenc: © 2007–2013 [cit. 15. 11. 2016]. Dostupné z: http://lorenc.info/zaverecne-prace/metodika.html 6 Tamtéž. 7 JANDOUREK, Jan. Slovník sociologických pojmů, op. cit. s. 62.

6

velmi oblíbená, časově i finančně nenáročná, ale i zde nemáme stoprocentní jistotu, kdo takový dotazník skutečně vyplňoval. Tuto metodu jsem využila při získávání odpovědí od všech čtrnácti vedoucích každé jeskyně. Využívala jsem osobní, telefonické i elektronické dotazování. Každá forma měla svá specifika. V některých případech bylo elektronické dotazování dostatečné, ale setkala jsem se i s velmi stručnými odpověďmi. Všem vedoucím jsem položila stejné dotazy, které se týkaly polských návštěvníků. Na odpovědi sice šlo odpovědět ano-ne, ale většina respondentů mi poskytla mnohem více informací. V rámci dotazování mi také někteří respondenti uvedli své názory, zkušenosti a plány do budoucna. Všechny výše uvedené metody jsem zhodnotila a pomocí komparativní metody všechny jeskyně porovnala, vyňala jsem jeskyně s největší návštěvností polských návštěvníků a porovnala jejich služby nabízené zahraničním turistům. Komparativní metoda srovnává získané informace. Je základní metodou hodnocení a pro správnou komparaci je potřeba zajistit dostatečné množství předešlých dat, a to jak dotazování, tak i pozorování.

7

3. Speleologie Speleologie je obor, který se zabývá výzkumem jeskyní. Název je odvozen z řeckých slov spelaion (jeskyně) a logos (věda). Tento obor zahrnuje výzkum i průzkum. Výzkumem chápeme objevování jeskyní a získávání základních poznatků o krasových či pseudokrasových jevech. Speleologický výzkum zahrnuje terénní výzkum, průzkum prostor i velmi potřebnou dokumentaci jeskynních prostor. K získání těchto poznatků slouží biospeleologický, hydrogeologický, klimatický či jiný výzkum.8 Průzkumem rozumíme souhrn všech činností v podzemí. Do průzkumu můžeme zařadit fyzický průstup, speleoalpinismus a speleopotápění. Tyto dvě činnosti jsou vysoce specifické. Speleoalpinismus zahrnuje činnost ve výškách, ve volných prostorech a překonávání vertikálních úseků pomocí lan a umělých pomůcek. 9 Rozvoj speleologie nastal ve 20. století, kdy vzrostl zájem o jeskyně a jejich objevování. Začaly se užívat technické prostředky a díky novým vymoženostem se objevily prostory, které by se doposud s původní technikou nedaly objevit. Významnou měrou se na výzkumech podílel Karel Absolon. Prof. Absolon se nesoustředil pouze na objevování, ale také se snažil jeskyně zpřístupnit veřejnosti, která by nepochybně přinesla kraji peníze a věhlas. Pojem zpřístupněná jeskyně se začal vyskytovat po zpřístupnění Punkevních jeskyní v roce 1909. Tímto termínem rozumíme jeskyni, která je opatřena chodníky a elektrickým osvětlením. Po vzoru Karla Absolona se vydali i badatelé v jiných krajích. Bohužel zpřístupňování jeskyní za každou cenu vedlo k narušení mikroklimatu v podzemí a docházelo i ke změnám hydrogeologických poměrů. Postupem času se jeskyně staly článkem řetězce cestovního ruchu. Jeskyně byly zpřístupňovány jednotlivci, obcemi nebo spolky. Po 2. světové válce tyto závazky převzal stát.10

8

Co je to speleologie?. Česká speleologická společnost [on-line]. Česká speleologická společnost: © 2014-2016. [cit. 30. 11. 2016]. Dostupné z: http://www.speleo.cz/co-je-to-speleologie 9 Tamtéž. 10 HROMAS, Jaroslav, SLEZÁK, Ladislav a KUČERA, Bohumil. Poznávání, využívání a ochrana jeskyní. In: HROMAS, Jaroslav (ed.) a kol. Jeskyně. Edice Chráněná území ČR: Mackovčin P., Sedláčáček M. (eds.). Praha, Brno. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2009, s. 117–128.

8

Nejstarší známá písemná zmínka v českých zemích byla nalezena v Břetislavské donační listině Sázavskému klášteru z roku 1037. Již v 16. století byla doložena řada výzkumů v jeskyních a to hlavně díky nálezům kostí, které byly pokládány za zbytky draků nebo jednorožců. První výzkumy se soustředily na vykopávání kostí pro léčebné účinky. První krasový jev na topografické mapě vydané v Nizozemsku roku 1627 zaznamenal J. Á. Komenský, který nakreslil Hranickou propast.11

3. 1. Speleoturistika Pod pojmem speleoturistika rozumíme turistiku na povrchu a v podzemí krasové nebo pseudokrasové oblasti a podobné činnosti související se speleologií a speleoalpinismem.12 První turistické návštěvy mely svůj počátek v Moravském krasu. Současně s turizmem se rozvíjí i zpřístupňování jeskyní a jejich výzkum. V druhé polovině 17. století se návštěvníci přijíždějí podívat do jeskyně Výpustek, Kůlny, Starých skal a dalších jeskyní. Pro pohodlnější návštěvy významných turistů byly některé části jeskyně upraveny. Prostory se rozšiřovaly nebo se snižoval profil jeskyně pro lepší průchodnost. V 18. století na oblibě vzrostly Býčí skála, Mariánská jeskyně, Ochozská či Císařská jeskyně. V roce 1804 navštívil císař s císařovnou Terezií jeskyni, kterou dal kníže Hugo Salm pojmenovat jako Císařskou jeskyni. Již tehdy byla jeskyně kvůli návštěvě honorace opatřena schody a dvojitým zábradlím. Tento významný pár také navštívil jeskyni Býčí skála, kde byla do zdi vytesána poznámka o návštěvě v roce 1804. .13

11

HROMAS, Jaroslav, SLEZÁK, Ladislav a KUČERA, Bohumil. Poznávání, využívání a ochrana jeskyní, op. cit. s. 117–128. 12 Sekce speleoturistiky. Klub českých turistů [on-line]. [cit. 30. 11. 2016]. Dostupné z: http://speleo.kct.sweb.cz/index.htm 13 HROMAS, Jaroslav, SLEZÁK, Ladislav a KUČERA, Bohumil. Poznávání, využívání a ochrana jeskyní, op. cit. s. 117–128.

9

4. Přehled zpřístupněných jeskyní Jeskyně jsou dle § 10 zákona č.114/1992 Sb. „podzemní prostory vzniklé působením přírodních sil, včetně jejich výplní a přírodních jevů v nich“.14 Jeskyně můžeme definovat: Jeskyně je podzemní dutina vzniklá přírodními procesy, která je částečně nebo zcela obklopena mateční horninou. Za jeskyni se ve speleologickém slova smyslu považuje dutina, která má rozměry větší, než jsou míry dospělého člověka, popř. její rozměry dovolují člověku ji prolézt. V některých zemích za jeskyni považují dutinu průleznou pro člověka, ale delší než 5 nebo 10 metrů.15

Podzemní prostory vznikají rozpouštěním hornin, zvětráváním, erozí, sesuvy nebo i řícením. Jeskynní prostředí vytváří specifické podmínky pro krasový ekosystém, který je velmi křehký, obzvláště při zásazích z vnějšího prostředí, tedy lidmi. Mezi laickou veřejností je význam jeskyní zcela nedoceněn. Jeskyně dokládají informace o geologické stavbě a vývoji, o vývoji mnoha druhů rostlin a živočichů a nepochybně také o vzniku a vývoji člověka a jeho kultury. Jeskyně si v sobě uchovávají informace, které byly z povrchu po staletí zcela přepsány, ne-li vymazány.16 Krasové a nekrasové oblasti se od sebe velmi liší, přesto jsou velmi provázány a jsou na sobě závislé. Poškození jedné oblasti se negativně podepíše na fungování druhé oblasti. Je potřeba si uvědomit, že krasové oblasti jsou nejcitlivějším krajinným systémem vůbec. Již tak velmi křehká rovnováha je zásahem člověka narušována, proto se velmi dbá i na ochranu tohoto prostředí.17

14

Zákon č. 114/1992 Sb., Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny. In: Sbírka zákonů. 19. 2. 1992. op. cit. 15 BOSÁK, Pavel. Kras, pseudokras a jeskyně. In: HROMAS, Jaroslav (ed.) a kol. Jeskyně. Edice Chráněná území ČR: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.). Praha, Brno. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2009, op. cit., s. 13–22. 16 Ochrana jeskyní a krasových útvarů v České republice. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 11. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/sprava/pece-ojeskyne/ochrana-jeskyni/ 17 MUSIL, Rudolf. Specifičnost a výjimečnost Moravského krasu. In: Moravský kras labyrinty poznání. Adamov: GEO program, 1993, s. 19–24.

10

Všechny níže uváděné jeskyně se nacházejí v chráněných územích, která byla vytvářena od první poloviny 20. století. Od roku 1991 byly všechny zpřístupněné jeskyně začleněny do Českého ústavu ochrany přírody. Roku 1995 byl ústav reorganizován na Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, která stanovuje základní parametry ochrany jejich zkoumání, zabezpečení, povoluje a určuje rozsah bádání a to vše ve spolupráci se skupinami amatérských jeskyňářů. Roku 2006 byla zřízena Správa jeskyní České republiky, která je samostatná a spadá přímo pod Ministerstvo životního prostředí. Správa jeskyní má ve své správě všechny veřejnosti zpřístupněné jeskyně, jejich ochranu, průzkum, turistický provoz a další. Spolupracuje s Českou speleologickou společností, řídí báňsko-technické zajišťování, zajišťuje technické úpravy a rekonstrukce.18 V České republice se k roku 2016 nachází 14 zpřístupněných jeskyní, které se návštěvníkům otevírají buď celoročně, nebo jen část roku (obr. 1.). Jeskyně nabízejí široké spektrum úkazů, monumentální prostory, nádherné krápníkové výzdoby, podzemní jezera a plavbu po podzemní říčce Punkvě. Mnohé jeskyně jsou také významnými archeologickými i paleontologickými lokalitami.

Obr. 1.: Mapa zpřístupněných jeskyní v České republice, staženo z www.caves.cz 20. 11. 2016 O každé jeskyni jsou napsány základní informace o umístění, vzdálenost ke známému městu a další významná turistická místa v okolí jeskyně. Dále je také uváděna

18

HROMAS, Jaroslav, SLEZÁK, Ladislav a KUČERA, Bohumil. Poznávání, využívání a ochrana jeskyní, op. cit. s. 117–128.

11

charakteristika jednotlivých jeskyní, čím jsou výjimečné od ostatních, a provozní doba, kdy je během roku jeskyně otevřena návštěvníkům. Všechny informace o jeskyních jsou platné k datu 1. 1. 2016.19

4. 1. Koněpruské jeskyně Koněpruské jeskyně (49.9160911N, 14.0692567E) se nacházejí nedaleko Prahy, a to 7 km jižně od města Beroun ve Středočeském kraji. Jeskyně jsou v blízkosti dálnice, 30 minut jízdou autem z hlavního města. Nejjednodušší cesta je samozřejmě autem až na parkoviště kousek od vstupu. Pěší turistikou je dostupná po žluté značce. A sice od Havlíčkova Mlýna, kde turista musí překonat pěšky vzdálenost přes dva kilometry a cesta trvá asi hodinu. Nebo využívá trasu z vesnice Tobolka, která trvá přibližně hodinu a je třeba ujít tři kilometry. Jeskyně patří do chráněné krajinné oblasti Český kras. V blízkém okolí mohou návštěvníky lákat také královské hrady Křivoklát a Karlštejn s nádhernou okolní přírodou. Lze také doporučit návštěvu obce Tetín. Nejstarší české pověsti patří zčásti právě sem a i historie národního obrození zde má své místo. Návštěvníkům jsou v okolí nabídnuty také dvě naučné stezky, a to Zlatý kůň a Koněpruské jeskyně – Borek.20 Koněpruské jeskyně jsou největším jeskynním systémem v Čechách. Jsou proslulé svojí krásnou krápníkovou výzdobou. Můžeme zde nalézt torzo největšího krápníku v Čechách. Návštěvníky také může lákat tajná penězokazecká díla z 15. století, tzv. Mincovna, která je představena na konci prohlídky. Tyto jeskyně také patří mezi významné paleontologické, archeologické a mineralogické lokality.21

19

Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/File/OPJ/Ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2 014.pdf 20 Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. © OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=14.0692030&y=49.9158964&z=15&l=0&source=base&id=1834407&q=Mik ulov 21 ZAJÍČEK, Petr, HROMAS, Jaroslav a kol. Zpřístupněné jeskyně České republiky. Průhonice: SJ ČR, 2013, s. 36–47.

12

Jeskyně byly objeveny roku 1950 a zpřístupněny v roce 1959. Od roku 1972 jsou národní přírodní památkou. Délka jeskyní je cca 2 kilometry, ale pro návštěvníky je zpřístupněno 630 metrů a prohlídka trvá asi jednu hodinu.22 Koněpruské jeskyně jsou návštěvníkům otevřeny každý den od dubna do října, v listopadu pouze ve všední dny. Po zbytek roku jsou jeskyně návštěvníkům uzavřeny.23 Jeskyně jsou velmi populární mezi českými návštěvníky. Mezi zahraniční turisty nejčastěji řadíme Holanďany, Dány, Němce a Slováky.

4. 2. Bozkovské dolomitové jeskyně Bozkovské

dolomitové

jeskyně

(50.6476303N,

15.3386011E)

se

nacházejí

v Podkrkonoší 8 km severně od města Semily v Libereckém kraji. Jeskyně jsou dostupné ze dvou směrů. Pěší turista se může vydat po modré značce z obce Bohuňovsko směrem na jihovýchod. Vzdálenost k jeskyním činí cca 1,6 km a při pozvolném stoupání lze být na místě asi za půl hodiny. Příjezd autem je situován ze směru od obce Bozkov. Parkovat lze nejsnáze v obci na parkovišti a zbylou část cesty (cca 600 m) dojít pěšky po modré turistické značce. Díky své poloze jsou velmi dobře dostupné pro návštěvníky Krkonoš a Jizerských hor. Jeskyně se nachází necelých 40 km od Szklarské Poręby, velmi známého, turisticky vyhledávaného místa polských turistů.24 Po prohlídce jeskyní lze doporučit procházku naučnou stezkou v krasovém území údolím říčky Vošmendy. Má délku 6 km a lze na ni po chvilce dojít z parkoviště v obci Bozkov. Stezka na deseti zastávkách seznamuje s jeskyněmi, zvířenou, květenou a obcí Bozkov. Zájemci o lezení po skalách mají možnost využít zajištěnou lezeckou cestu

22

Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/File/OPJ/Ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2 014.pdf 23 Koněpruské jeskyně. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/konepurske-jeskyne/ 24 Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. © OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=15.3348890&y=50.6437898&z=14&l=0&source=muni&id=2704

13

(obtížnost 5) – Via ferrata „Vodní brána“ (50.6153567N, 15.3086128E) u obce Bítouchov. Je třeba jít po modré turistické značce směrem na západ.25 Jeskyně nabízí turistům největší jeskynní systém v dolomitech s největším podzemním jezerem v Čechách. Jsou známy svou velmi netypickou výzdobou stěn. Jako jediné jeskyně v České republice byly vytvořeny v dolomitech a díky této hornině byly na stěnách vytvořeny výrazné struktury a skalní kulisy. Vyskytují se zde i rozmanité formy krápníků a sintrových náteků. Díky využití trvale umístěné UV lampy mohou návštěvníci spatřit luminiscenci krápníků. Spodní patra jsou trvale zaplavena podzemní krasovou vodou.26 K objevení jeskyní došlo roku 1947. Další významnější objevy byly učiněny o deset let později. Zpřístupnění těchto jeskyní proběhlo v roce 1969 a roku 1999 se staly národní přírodní rezervací Bozkovské dolomitové jeskyně.27 Jeskyně mohou turisté navštívit celoročně. Délka jeskyní je přes jeden kilometr, ovšem zpřístupněná prohlídková trasa je v délce 350 metrů. Prohlídka trvá asi 45 minut. Od úterý do pátku jsou jeskyně otevřeny celoročně. Provozní dny sobota až pondělí jsou během roku proměnlivé. Pro velký zájem turistů je doporučeno si termín prohlídky předem rezervovat. Tyto jeskyně jsou velmi oblíbené mezi zahraničními turisty. Nejpočetnější zahraniční skupiny přijíždějí z Polska, Německa, Holandska a Dánska.28

4. 3. Chýnovská jeskyně Chýnovská jeskyně (49.4295586N, 14.8334547E) je situována 6 km severovýchodně od obce Chýnov a přibližně 18 km od Tábora v Jihočeském kraji. V okolí jeskyně se nachází několik přírodních rezervací a také národních přírodních památek. Nedaleko se nachází město Pelhřimov, které stejně jako město Tábor nabízí návštěvníkům řadu

25

Tamtéž. ZAJÍČEK, Petr, HROMAS, Jaroslav a kol. Zpřístupněné jeskyně České republiky, op. cit. s. 24–35. 27 Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/File/OPJ/Ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2 014.pdf 28 Bozkovské dolomitové jeskyně. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://www.caves.cz/cz/jeskyne/bozkovske-dolomitove-jeskyne/ 26

14

historických památek. K jeskyni se lze dostat z několika směrů. Z obce Chýnov od železniční stanice po modré značce tři kilometry na severovýchod a necelou hodinu cesty. Další možností je cesta z obce Dolní Hořice pěšky po modré značce směr jihozápad.29 Na jih od Chýnova lze navštívit zříceninu hradu Choustník (49.3321578N, 14.8455661E), jehož věž se užívá jako rozhledna. Vstup je zpoplatněn a otevřeno je dle roční doby, v letních měsících každý den. Několik kilometrů na západ od Choustníku lze nalézt ještě jednu rozhlednu, a sice Čermákův vrch ( 49.3259069N, 14.7865897E).30 Chýnovská jeskyně, objevená roku 1863, je první zpřístupněnou jeskyní v České republice, a to již od roku 1868. Je také největší českou jeskyní v krystalických vápencích. Pro návštěvníky zůstalo zachováno původní kamenné schodiště a také dřevěná zábradlí. V této jeskyni se nedočkáme klasické krápníkové výzdoby, ale jako na jediném místě zde můžeme spatřit nádherné barevné pruhy mramorů, které se střídají s tmavým minerálem amfibolem. Jeskyně také nabízí úchvatný pohled a strmý průběh podzemních prostor.31 Chýnovská jeskyně je od roku 1949 národní přírodní památkou. Délka objevených jeskynních prostor je asi 1400 metrů a z toho je zpřístupněno cca 280 metrů. Prohlídka trvá asi 40 minut.32 Jeskyně je otevřena od dubna do října, a sice každý den mimo pondělí. Jeskyně je oblíbená spíše mezi českými návštěvníky.33 Zahraniční návštěvníci do této jeskyně přijíždějí pouze ojediněle, většinou Němci a Holanďané.

29

Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. © OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=14.8021319&y=49.4090115&z=13&source=base&id=1713149&q=Bozkov 30 Tamtéž. 31 ZAJÍČEK, Petr. Jeskyně České republiky. Praha: Academia, 2010, s. 72–77. 32 Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/File/OPJ/Ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2014.pdf 33 Chýnovská jeskyně. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/chynovska-jeskyne/

15

4. 4. Zbrašovské aragonitové jeskyně Zbrašovské aragonitové jeskyně (49.5316606N, 17.7457936E) se nacházejí v údolí řeky Bečvy v Teplicích nad Bečvou. Od města Hranice je dělí vzdálenost 2 km a necelých 40 km od krajského města Olomouc. Tyto jeskyně jsou situovány poblíž dálnice D1 Brno - Ostrava. Blízké okolí nabízí návštěvníkům Hranickou propast, nejhlubší zatopenou jeskyni na světě s hloubkou 404 metrů a vědomím, že nebylo dosaženo dno. Suchá část je hluboká 39,5 metrů a celková hloubka propasti tak činí 473,5 metrů. Lipník nad Bečvou je lázeňským městečkem. Nachází se zde mnoho pramenů, sanatoria i lázeňský dům. Poblíž se nachází naučná stezka Hůrka, která vede kolem Hranické propasti, vyhlídky Svrčov a vyhlídky U Sv. Jana.34 Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou unikátním systémem evropského významu. Jedná se o jediné jeskyně hydrotermálního původu. V těchto jeskyních se snoubí působení atmosférických vod s působením teplých minerálních vod, které vystupují z velkých hloubek. Díky tomuto jevu se vytváří neobvyklý minerál aragonit, gejzírové stalagmity a kulovité sintrové povlaky, které mohou návštěvníkům připomínat koblihy. Tyto jeskyně se od ostatních jeskyní v České republice liší nejen teplotou, ale také zvýšeným obsahem oxidu uhličitého v ovzduší. Teplota se zde pohybuje po celý rok kolem 14 °C, díky tomu jsou nejteplejšími jeskyněmi v republice. Průměrná teplota v ostatních jeskyních je 8 ºC. Oxid uhličitý se vzhledem ke svým vlastnostem nachází v nejnižších částech jeskyní, kde vytváří plynová jezera. V nejnižších částech se koncentrace blíží 100 %.35 Jeskyně byly objeveny na přelomu let 1912/1913 a zpřístupněny v roce 1926. Od roku 2003 jsou vyhlášeny národní přírodní památkou. Celková délka jeskyní je přibližně 1,5 kilometru. Zpřístupněno je 375 metrů a prohlídka trvá asi 50 minut.36 V únoru a březnu jsou jeskyně otevřeny pouze ve všední den. Od dubna do října se návštěvníci mohou do jeskyní podívat každý den mimo pondělí a v listopadu a prosinci je návštěvníkům umožněn

34

Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. © OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=17.7457858&y=49.5314573&z=17&source=base&id=1712634&q=Ch%C3% BDnov 35 ZAJÍČEK, Petr, HROMAS, Jaroslav a kol. Zpřístupněné jeskyně České republiky, op. cit. s. 196–207. 36 Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/File/OPJ/Ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2 014.pdf

16

vstup pouze po předchozí domluvě a v minimálním počtu deseti osob.37 Zahraniční návštěvníci do těchto jeskyní přijíždějí ve velmi malé míře a mezi nejpočetnější cizince patří Poláci a Slováci.

4. 5. Javoříčské jeskyně Javoříčské jeskyně (49.6706414N, 16.9139558E) leží v Bouzovské vrchovině na Olomoucku. Jeskyně jsou vzdáleny od Mohelnice přibližně 20 km jihovýchodním směrem. V blízkosti jeskyní se nachází hrad Bouzov, městečko Loštice, poblíž se také nacházejí další jeskyně, a sice Mladečské jeskyně. Přibližně 30 km od jeskyní se nachází město Olomouc, které skýtá mnoho turistických míst. Od jeskyní vede naučná stezka Špraněk, která turisty zavede také na zříceninu hradu Branky.38 Javoříčské jeskyně jsou největším jeskynním systémem severní části Moravy. Jeskyně se pyšní mohutnými dómy a chodbami s bohatou a rozmanitou krápníkovou výzdobou. Obrovským lákadlem je i 11 metrů vysoká kaskáda sintrových náteků. Jeskyně jsou největším zimovištěm netopýrů a vápenců.39 Jeskyně byly objeveny v roce 1938 a v témže roce proběhlo i jejich první zpřístupnění. Další významné objevy se uskutečnily v roce 1958 a druhé zpřístupnění v roce 1961. Od roku 1949 jsou jeskyně v národní přírodní rezervaci Špraněk. Celková délka jeskyní je 6 kilometrů a návštěvníkům je zpřístupněno 790 metrů. Prohlídka trvá přibližně jednu

hodinu.40 Jeskyně jsou návštěvníkům otevřeny téměř po celý rok. Pouze v prosinci jsou

37

Zbrašovské aragonitové jeskyně. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/zbrasovske-aragonitove-jeskyne/ 38 Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. © OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=16.9139722&y=49.6701875&z=17&l=0&source=base&id=1839151 39 ZAJÍČEK, Petr, HROMAS, Jaroslav a kol. Zpřístupněné jeskyně České republiky, op. cit. s. 148–159. 40 Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/File/OPJ/Ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2 014.pdf

17

jeskyně uzavřeny.41 Do těchto jeskyní přijíždí ze zahraničních turistů nejčastěji Poláci, Slováci, Rusové a Němci.

4. 6. Mladečské jeskyně Mladečské jeskyně (49.7066439N, 17.0164375E) se nacházejí v Olomouckém kraji západně od obce Mladeč blízko Litovle, přibližně 20 km od Olomouce. Obec Mladeč je položena vedle dálnice D35 spojující Olomouc a Mohelnici. Jsou proto velmi snadno dostupné pro návštěvníky přijíždějící z obou směrů. V blízkosti se nachází Javoříčské jeskyně, zámek Nové Zámky, hrad Bouzov, proslulé Loštice se svými olomouckými tvarůžky a další atraktivní místa. Celé okolí jeskyní patří od roku 1993 do národní přírodní památky Třešín v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Od jeskyní také vychází naučná stezka Třešín.42 Mladečské jeskyně se vyznačují svým členitým labyrintem chodeb, vysokými komíny, puklinami, bohatou krápníkovou výzdobou a blokovými závaly. Ačkoli jsou jeskyně horizontálního rázu, jsou zde k vidění strmé chodby spadající pod hladinu podzemní vody.43 Tyto jeskyně se pyšní svými archeologickými nálezy. Nálezy jsou světového významu, jelikož se zde nachází nejstarší, nejsevernější a největší sídliště kromaňonců v Evropě. Jejich výskyt se zde datuje na období před 31 tisíci lety. Návštěvníci během prohlídky navštíví i archeologickou expozici.44 Jeskyně byly objeveny roku 1826 a zpřístupněny v roce 1911. Jeskyně jsou dlouhé 1250 metrů a z toho je návštěvníkům zpřístupněno pouze 330 metrů. V podzemí stráví lidé

41

Javoříčské jeskyně. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/javoricske-jeskyne/ 42 Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. © OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=17.0161748&y=49.7063703&z=17&l=0&source=base&id=1717244&q=J

avo%C5%99%C3%AD%C4%8Dsk%C3%A9%20jeskyn%C4%9B 43 44

ZAJÍČEK, Petr, HROMAS, Jaroslav a kol. Zpřístupněné jeskyně České republiky, op. cit. s. 160–171. ZAJÍČEK, Petr. Jeskyně České republiky, op. cit. s. 116–119.

18

asi 45 minut.45 Jeskyně je možno navštívit od dubna do října od úterý do pátku. V ostatní měsíce, vyjma prosinec, je možno jeskyně navštívit po předchozí domluvě.46 Do Mladečských jeskyní přijíždí obecně málo zahraničních turistů. Mezi nejčastější návštěvníky patří Poláci a Slováci.

4. 7. Jeskyně Na Pomezí Jeskyně Na Pomezí (50.2458036N, 17.1385431E) se nacházejí v příhraniční oblasti na pomezí Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor v obci Lipová-lázně v Olomouckém kraji. Lokalita se nachází 5 km severovýchodně od města Jeseník a 26 km jižně od hraničního přechodu Bílý potok – Paczków. Jeskyně jsou velmi dobře situačně umístěny, leží přímo u hlavní cesty. V blízkém okolí se nacházejí dvě naučné stezky, Schroth – Priessnitz a Krajem Rychlebských hor. Poblíž jsou velmi atraktivní místa, která lákají nejen polské návštěvníky. Z české strany patří mezi nejznámější místa nejvyšší hora Jeseníků Praděd, přečerpávací vodní elektrárna Dolní Stráně, město Jeseník, národní přírodní památka Rejvíz a řada dalších turisticky atraktivních míst. V zimním období láká návštěvníky značná možnost lyžařského vyžití a v letním období nepochybně turistika. Oblast nabízí mnoho turistických stezek i cyklostezek. Z polské strany jsou pro návštěvníky velkým lákadlem zlaté doly ve Zlatém Stoku a také město Nysa s uměle vytvořenými vodními nádržemi.47 Jeskyně Na Pomezí se mohou pyšnit největším jeskynním systémem v krystalických vápencích čili mramorech v České republice. Návštěvník může v jeskyních vidět krásné

45

Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/File/OPJ/Ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2 014.pdf 46 Mladečské jeskyně. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/mladecske-jeskyne/ 47 Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. © OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=17.1383062&y=50.2456006&z=17&l=0&source=base&id=1913568&q=Mla de%C4%8Dsk%C3%A9%20jeskyn%C4%9B

19

dómy pokryté bělostnými nátekovými útvary, kaskádami a také bohatou a rozmanitou krápníkovou výzdobou. Chodby jsou úzkého, ale vysokého charakteru.48 První objevy byly učiněny roku 1936 a druhé roku 1949. Jeskyně byly zpřístupněny v roce 1950 a od roku 1965 jsou národní přírodní památkou. Celý systém Jeskyně Na Pomezí – Liščí díra je dlouhý 1870 metrů. Z toho je zpřístupněno návštěvníkům pouze 450 metrů. Prohlídka trvá asi 45 minut.49 Jeskyně jsou návštěvníkům otevřeny celoročně. Od dubna do října jsou jeskyně otevřeny od úterý do neděle. O prázdninách se mohou návštěvníci podívat do jeskyní i v pondělí. Od listopadu do března jsou jeskyně otevřeny po domluvě. Jeskyně Na Pomezí jsou velkým lákadlem nejen pro české návštěvníky, ale velké oblibě se těší i mezi zahraničními turisty. Nejčastěji do těchto jeskyní přijíždějí Poláci, Němci a Slováci.50

4. 8. Jeskyně Na Špičáku Jeskyně Na Špičáku (50.2835244N, 17.2498011E) je umístěna v obci Písečná, 9 km severozápadně od města Jeseník. Jeskyně se nachází blízko polských hranic, konkrétně 15 km od města Glucholazy a návštěvníci jedoucí do Jeseníků velmi často využívají i možnost navštívit tuto jeskyni a velmi blízké Jeskyně Na Pomezí. V okolí se nacházejí turistické stezky, národní přírodní rezervace Rejvíz, nejvyšší hora Hrubého Jeseníku Praděd a další turisticky významná místa.51 Jeskyně Na Špičáku je charakterizována dlouhým labyrintem chodeb a puklin. Díky výraznému ovlivnění ledovcovými vodami má tato jeskyně velmi specifický srdcový tvar

48

ZAJÍČEK, Petr, HROMAS, Jaroslav a kol. Zpřístupněné jeskyně České republiky, op. cit. s. 172–183. Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/File/OPJ/Ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2 014.pdf 50 Jeskyně Na Pomezí. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/jeskyne-na-pomezi/ 51 Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. © OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=17.2498491&y=50.2834313&z=17&source=base&id=1712633&q =Jeskyn%C4%9B%20Na%20Pomez%C3%AD 49

20

chodeb. Jeskyně se také může chlubit nejstarší písemně doloženou zmínkou o jeskyních ve střední Evropě a nejstaršími historickými nápisy v České republice.52 Jeskyně byla objevena již před rokem 1430 a první zpřístupnění se uskutečnilo v roce 1885. Opětovné zpřístupnění proběhlo v roce 1955. Od roku 1994 je jeskyně bezbariérová. V roce 1965 byla prohlášena za národní přírodní památku. Celková délka jeskyně činí 410 metrů, zpřístupněno návštěvníkům je 220 m a prohlídka trvá asi půl hodiny.53 Jeskyně je otevřena pouze od dubna do října. Jeskyni nejvíce navštěvují čeští a polští návštěvníci.54

4. 9. Punkevní jeskyně Punkevní jeskyně (49.3707128N, 16.7260575E) se nacházejí v chráněné krajinné oblasti Moravský kras, přibližně 13 km východně od města Blansko a 30 km od krajského města Brno. Přístup k Punkevním jeskyním je ze tří stran, ale ani z jedné strany nelze k jeskyním přijet automobilem nebo autobusem. Návštěvníci mohou zanechat své automobily na parkovišti na Skalním mlýně, informačním místě, které je vzdáleno 2 km od jeskyně. Dále mohou jít návštěvníci pěšky po naučné stezce Macocha. Také je jim k dispozici vláček, který je dopraví přímo před jeskyni. Další parkoviště se nachází u horního můstku u propasti Macocha. Návštěvníci mohou využít lanovou dráhu, která vede téměř před jeskyně nebo jít pěšky 1,5 km po naučné stezce Macocha do údolí. Cesta zabere přibližně 40 minut. Poslední možností, jak přijít k jeskyním, je z obce Sloup.

52

ZAJÍČEK, Petr. Jeskyně České republiky, op. cit. s. 112–-115. Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/File/OPJ/Ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2 014.pdf 54 Jeskyně Na Špičáku. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/jeskyne-na-spicaku/ 53

21

Nejčastěji návštěvníci využívají červenou turistickou trasu, která vede malebným údolím Pustého žlebu. Návštěvníkům trasa trvá přibližně hodinu a půl.55 V okolí se nacházejí jeskyně Kateřinská, Balcarka a Sloupsko-šošůvské jeskyně. Návštěvníci často využijí této vzájemné blízkosti a minimálně jednu další jeskyni navštíví také. Všechny čtyři jeskyně se nacházejí v severní části Moravského krasu. V těsné blízkosti se návštěvníci mohou podívat na propast Macocha, a to ze dvou vyhlídkových můstků.56 Punkevní jeskyně jsou nepochybně nejznámější a nejnavštěvovanější jeskyně v České republice. Prohlídka zahrnuje dvě části, a sice suchou část jeskyně a atraktivní plavbu po říčce Punkvě. Při zvýšených vodních stavech se může stát, že návštěvníkům bude nabídnuta zkrácená vodní plavba nebo prohlídka bez vodní plavby. Jeskyně nabízí návštěvníkům úchvatné podzemní prostory, krápníkovou výzdobu, sintrové náteky, vysoké komíny a nepochybně také návštěvu dna propasti Macocha. Největším lákadlem pro návštěvníky již mnoho let zůstává téměř půlkilometrová plavba po podzemní říčce Punkvě. Propast je hluboká 138,5 metrů, a to od povrchu na hladinu Dolního jezírka. Až na dno bylo změřeno úchvatných 187,5 metrů.57 Jeskyně byly objeveny roku 1909 a zpřístupněny rok poté. Od roku 1933 jsou národní přírodní rezervací. Délka jeskyní je 4750 metrů, ale zpřístupněno bylo návštěvníkům pouze 1290 metrů. A z toho je vodní plavba dlouhá 440 metrů. Doba prohlídky činí asi jednu hodinu.58 Punkevní jeskyně jsou návštěvníkům otevřeny celoročně. Do jeskyně přijíždí každým rokem obrovské množství turistů.59 Mezi nejpočetnější zahraniční návštěvníky patří Poláci, Slováci, Rusové, Němci, Britové, Tchajwanci, Maďaři, Rakušané, Litevci a Lotyši. Tyto jeskyně jsou bezpochyby nejznámějšími jeskyněmi v České republice.

55

Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. © OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=16.7259553&y=49.3704339&z=17&source=base&id=1703446&q =Jeskyn%C4%9B%20Na%20%C5%A0pi%C4%8D%C3%A1ku 56 Tamtéž. 57 ZAJÍČEK, Petr, HROMAS, Jaroslav a kol. Zpřístupněné jeskyně České republiky, op. cit. s. 72–83 58 Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/File/OPJ/Ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2014.pdf 59 Punkevní jeskyně. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/punkevni-jeskyne/

22

4. 10. Jeskyně Balcarka Jeskyně Balcarka (49.3764972N, 16.7579867E) se nachází v severní části chráněné krajinné oblasti Moravský kras, jihozápadně od obce Ostrov u Macochy v Jihomoravském kraji. Obec se nachází 12 km od města Blansko a necelých 30 km od města Brno. Jeskyně s parkovištěm leží přímo u cesty. Nedaleko obce se nacházejí další jeskyně, lanový park Velká Dohoda, který nabízí adrenalinovou zábavu na dně bývalého kamenolomu či rybník Olšovec v Jedovnicích.60 Jeskyně Balcarka je známá svou spletitostí chodeb, dómů, puklin a krápníkovou výzdobou. Krápníková výzdoba je velmi krásná, bohatá, barevná a rozhodně patří mezi nejkrásnější v Moravském krasu. Její barevnost se pohybuje od krásné bílé, díky čistým krystalům kalcitu, až do několika odstínů žluté, díky oxidu trojmocného železa, který sintrové náteky zbarvil.

Jeskyně je také velmi známá díky svým archeologickým

a paleontologickým nálezům, mezi něž patří nálezy koster živočichů z poslední doby ledové nebo několik ohnišť a nástrojů po činnosti člověka. Podzemní bludiště chodeb, puklin a dómů je vytvořeno ve dvou patrech. Vstupní portál jeskyně je významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou.61 Jeskyně byla objevena v roce 1923 a první zpřístupnění bylo již v roce 1926 a druhé roku 1935. Třetí zpřístupnění proběhlo v roce 1949. Roku 1998 se stala přírodní rezervací. Celková délka jeskyně je 1150 metrů, ale návštěvníkům bylo zpřístupněno pouze 650 metrů. Prohlídka trvá asi jednu hodinu.62 Jeskyně je otevřena od března do listopadu. V letech 2007–2009 proběhla rozsáhlá rekonstrukce celé jeskyně.63 Do této jeskyně přijíždí i mnoho návštěvníků z Polska, Slovenska či Ruska.

60

Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. © OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=16.7580368&y=49.3762856&z=17&source=base&id=1712626&q =Punkevn%C3%AD%20jeskyn%C4%9B 61 ZAJÍČEK, Petr. Jeskyně České republiky, op. cit. s. 194–201. 62 Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/File/OPJ/Ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2014.pdf 63 Jeskyně Balcarka. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/jeskyne-balcarka/

23

4. 11. Kateřinská jeskyně Kateřinská jeskyně (49.3607075N, 16.7102861E) se nachází v severní části Moravského krasu 6 km východně od města Blansko a 30 od města Brno. Dostupnost Kateřinské jeskyně je ze Skalního mlýna, kde se nachází první parkoviště, druhé je vedle jeskyně. Další možností, jak se dostat k jeskyni, je využití naučné stezky Macocha přímo z horního můstku nebo turistickou trasou Suchým žlebem z rozcestí pod obcí Vilémovice.64 V těsné blízkosti se nachází nově vybudovaný Dům přírody, který nabízí vyžití, jak pro dospělé, tak děti, Skalní mlýn, Punkevní jeskyně a propast Macocha. Poblíž se také nacházejí další dvě jeskyně, a to Balcarka a Sloupsko-šošůvské jeskyně.65 Kateřinská jeskyně je známá svými dvěma zřícenými dómy, které uchvátí každého návštěvníka. Hlavní dóm je největší veřejnosti zpřístupněnou přírodní podzemní prostorou v České republice. Dalším lákadlem pro návštěvníky je krápníková výzdoba, která je zde zastoupena úzkými, ale až 4 metry vysokými hůlkovými krápníky.66 Jeskyně byla objevena roku 1909 a veřejnosti zpřístupněna v roce 1910. Od roku 1933 je národní přírodní rezervací. Jeskyně je dlouhá 950 metrů a návštěvníkům je zpřístupněno 420 metrů. Doba prohlídky je asi 40 minut.67 Kateřinskou jeskyni je možné navštívit od března do listopadu. Do jeskyně přijíždějí návštěvníci z celého světa, a to i díky blízkým Punkevním jeskyním.68 Mezi nejčastější návštěvníky se řadí Poláci, Slováci, Rusové, Tchajwanci, Britové, Němci a Holanďané.

64

Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. © OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=16.7102510&y=49.3604978&z=17&source=base&id=1712628&q =Jeskyn%C4%9B%20Balcarka 65 Tamtéž. 66 ZAJÍČEK, Petr, HROMAS, Jaroslav a kol. Zpřístupněné jeskyně České republiky, op. cit. s. 94–105. 67 Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/File/OPJ/Ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2014.pdf 68 Kateřinská jeskyně. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10.2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/katerinska-jeskyne/

24

4. 12. Sloupsko-šošůvské jeskyně Sloupsko-šošůvské jeskyně (49.4106717N, 16.7391897E) se nacházejí v severní části Moravského krasu v obci Sloup. Obec je položena 15 km severovýchodně od města Blansko a 40 km od Brna. Sloupsko-šošůvské jeskyně nabízejí návštěvníkům hned několik prohlídkových okruhů. Jeskyně jsou charakteristické rozsáhlým komplexem dómů, chodeb a podzemních propastí. Můžeme zde spatřit bohatou krápníkovou výzdobu. Návštěvníkům jsou zde nabídnuty tři okruhy, a sice krátký, dlouhý a historický. Odvážní návštěvníci se mohou také podívat do spodních pater jeskyně díky speciální prohlídce „Po stopách Nagela“. Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou také významným paleontologickým a archeologickým nalezištěm. Mezi nejstarší archeologické nálezy patří nástroje, které se datují již do období před 120 000 let. Jeskyně jsou nejdelším zpřístupněným jeskynním systémem v České republice.69 Návštěvníkům je zpřístupněno až 1930 metrů z celkové délky jeskyní, která činí 4890 metrů. Zážitková trasa a návštěva spodních pater je odhadována dokonce na tři hodiny. Během zimních měsíců si také mohou projít část jeskyně pouze za svitu svých baterek. Jeskyně byly částečně známy odedávna. První větší objevy byly učiněny roku 1879. Tyto prostory byly zpřístupněny v roce 1881. K objevům dalších částí došlo roku 1889. Jeskynní prostory, tak jak je známe dnes, byly zpřístupněny roku 1890. Od roku 1999 jsou přírodní rezervací.70 Jeskyně jsou otevřeny celoročně, ale v zimních měsících pouze po předchozí domluvě. Jeskyně jsou navštěvovány českými i zahraničními turisty.71 Do jeskyní přijíždějí Poláci, Slováci, Rusové, Němci, Holanďané, Britové, Izraelci a také Američané.

69

ZAJÍČEK, Petr, HROMAS, Jaroslav a kol. Zpřístupněné jeskyně České republiky, op. cit. s. 118–129. Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/File/OPJ/Ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2 014.pdf 71 Sloupsko-šošůvské jeskyně. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/sloupsko-sosuvske-jeskyne/ 70

25

4. 13. Jeskyně Na Turoldu Jeskyně Na Turoldu (48.8165647N, 16.6405589E) se nachází na severním okraji města Mikulov. Jeskyně je nenápadně schována v lomu na okraji města. Mikulov se nachází 50 km jižně od krajského města Brno. Od hraničního přechodu s Rakouskem je dělí 3 km. K jeskyni vede naučná stezka Turold. V okolí jeskyně lze najít mnoho atraktivních míst, jako je Svatý kopeček, Zámek Mikulov, chráněná krajinná oblast Pálava, aquapark Pasohlávky a mnoho dalších. Velmi důležitou atrakcí jsou vodní nádrže Nové Mlýny, které skýtají řadu turistických možností.72 Jeskyně Na Turoldu je velmi ojedinělou jeskyní vyznačující se malou vlhkostí, nízkými prostorami, puklinami, nádherným podzemním jezírkem, paličkovitými krápníkovými výrůstky a „klasickou turoldskou výzdobou“, kterou mohou návštěvníci spatřit ze všech jeskyní v České republice pouze zde. Jeskyně je zpřístupněná přírodní cestou, bez betonových chodníků a schodišť.73 Jeskyně Na Turoldu byla objevena v roce 1951 a první zpřístupnění proběhlo již v roce 1958. V roce 2004 došlo k druhému zpřístupnění a od roku 1946 je přírodní rezervací. Celková délka jeskyně je 2800 metrů, ale návštěvníkům je zpřístupněno pouze 140 metrů. Prohlídka trvá cca 50 minut.74 Jeskyně je návštěvníkům otevřena od května do října, v dubnu pouze po předchozí domluvě.75 Mezi nejpočetnější zahraniční turisty patří Slováci, Poláci, Rakušané i Britové.

72

Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. © OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=16.6405680&y=48.8162178&z=17&source=base&id=1714633&q =Kate%C5%99insk%C3%A1%20jeskyn%C4%9B 73 ZAJÍČEK, Petr, HROMAS, Jaroslav a kol. Zpřístupněné jeskyně České republiky, op. cit. s. 60–71. 74 Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/File/OPJ/Ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2 014.pdf 75 Jeskyně Na Turoldu. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/jeskyne-na-turoldu/

26

4. 14. Jeskyně Výpustek Jeskyně Výpustek (49.2906836N, 16.7242553E) se nachází ve střední části Moravského krasu 15 km od města Brna. Tato jeskyně je umístěna nejblíže k Brnu a je velmi dobře dostupná. V blízkosti se nachází Františčina huť, Světelský oltář v Adamově nebo Poutní kostel Jména Panny Marie ve Křtinách. Návštěvníci přijíždějící v květnu mají jedinečnou možnost se podívat i do jeskyně Býčí skála, která se nachází v témže Křtinském údolí 3,5 km od Výpustku. Jeskyně Býčí skála je bezpochyby nejdůležitější archeologickou lokalitou v Moravském krasu. Návštěvníkům se otevírá pouze tři víkendy, právě v květnu.76 Jeskyně Výpustek nabízí návštěvníkům labyrint chodeb, velké prostorné dómy, protiatomový kryt a také nově zbudované muzeum. Jeskyně Výpustek je využívána lidmi od nepaměti, ale nejvíce změn proběhlo ve 20. století. V jeskyni se těžila fosfátová hlína, sloužila jako vojenské skladiště a byla zde vybudována podzemní německá továrna. Také se zde od roku 1961 nachází tajné chráněné velitelské stanoviště československé a české armády, které bylo odtajněno v roce 2001. Podzemní kryt je součástí prohlídky. I přes vojenskou historii se jeskyně řadí mezi významné paleontologické lokality.77 Jeskyně, známá již před rokem 1608, byla zpřístupněna v roce 2007 a od roku 1977 je součástí přírodní rezervace. Jeskyně je dlouhá více než dva kilometry a návštěvníkům je zpřístupněno 615 metrů.78 Jeskyně je otevřena návštěvníkům celoročně.79 V posledních letech mezi nejčastější zahraniční návštěvníky patří Slováci, Poláci, Němci i Dánové.

76

Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. © OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=16.7241516&y=49.2906731&z=17&source=base&id=1835228&q =Jeskyn%C4%9B%20Na%20Turoldu 77 ZAJÍČEK, Petr, HROMAS, Jaroslav a kol. Zpřístupněné jeskyně České republiky, op. cit. s. 136–147. 78 Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/File/OPJ/Ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2 014.pdf

27

5. Návštěvnost zpřístupněných jeskyní v letech 2010–2015 Každá zpřístupněná jeskyně si vytváří seznam všech návštěvníků, kteří během celého roku přijedou do dané jeskyně. Zapisují se jednotlivci i skupiny, a sice ze 45 zemí. Máme proto možnost nahlédnout jak do celkového počtu návštěvníků, tak i do celkového počtu zahraničních turistů. Díky podrobné statistice můžeme porovnat jednotlivé jeskyně, které jsou více navštěvovány polskými návštěvníky a které pouze minimálně. Každoročně do zpřístupněných jeskyní v České republice přijíždí více než půl miliónu návštěvníků z celého světa. Nejnavštěvovanějšími jeskyněmi jsou Punkevní jeskyně, které ročně navštíví téměř 200 tisíc návštěvníků. Z tohoto počtu je více než 60 tisíc cizinců. Polští turisté tvoří významné procento návštěvnosti, a to nejen v Punkevních jeskyních, ale i v některých dalších významných jeskyních. Ovšem tak ohromného počtu Poláků jako v Punkevních jeskyních se bohužel jinde zřejmě nedočkáme. Pro bakalářskou práci byla použita data z let 2010–2015, ale díky ročním zprávám máme možnost nahlédnout do základních údajů (graf 1.). V ročence Správy jeskyní je uveden vývoj návštěvnosti před rokem 2010. „Průměrná návštěvnost v období 2006–2009 činí 782 968 návštěvníků ročně. Rok 2007 zaznamenal rekordní návštěvnost od r. 1991 – jeskyněmi prošlo 849 734 návštěvníků“.80 V roce 2007 byla otevřena nově zrekonstruovaná Chýnovská jeskyně a také nově otevřena Jeskyně Výpustek. Od roku 2008 návštěvnost postupně klesala a toho roku byla také kvůli rekonstrukci uzavřena Jeskyně Balcarka. Bílková v roce 2011 uvádí: „Od roku 2009 je zaznamenáván pokles počtu návštěvníků z ciziny, pravděpodobně vinou přetrvávající ekonomické krize.“81 Návštěvnost je také výrazně ovlivňována klimatickými vlivy.

79

Jeskyně Výpustek. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/jeskyne-vypustek/ 80 BÍLKOVÁ, Daniela. Vývoj návštěvnosti jeskyní SJ ČR v letech 2006-2009. In: Zpřístupněné jeskyně 2009. Ročenka Správy jeskyní České republiky. Průhonice: SJ ČR, 2010, s. 91. 81 BÍLKOVÁ, Daniela. Návštěvnost jeskyní SJ ČR 2006 -2011. In: Zpřístupněné jeskyně 2011. Ročenka Správy jeskyní České republiky. Průhonice: SJ ČR, 2012, s. 83.

28

V úvodu sezóny nejčastěji návštěvnost ovlivňuje sníh a během letních měsíců vysoké srážky. Obzvláště rok 2013 byl poznamenán sněžením na konci března a červnovými povodněmi.82

Graf č. 1.: Celková návštěvnost v letech 2010–2015

5. 1. Návštěvnost v roce 2010 V roce 2010 do všech 14 jeskyní v České republice přijelo celkem 678 732 osob. Cizinců bylo necelých 130 tisíc. Hovoříme tedy o 19% návštěvnosti zahraničních turistů. Téměř každý pátý návštěvník v našich jeskyních je cizinec. Tato čísla se během roku významně mění. Některé jeskyně jsou přes zimu uzavřené kvůli ochraně netopýrů. V roce 2010 zavítalo do jeskyní 56 tisíc polských turistů, a sice 8,3 % z celkové návštěvnosti. Toto číslo je průměrným výsledkem, kdy se sečetly návštěvnosti ze všech jeskyní. Ze zkušenosti víme, že některé jeskyně jsou více profitované mezi polskými návštěvníky a některé jeskyně Poláci téměř nenavštěvují. 82

BÍLKOVÁ, Daniela. Návštěvnost jeskyní SJ ČR v letech 2006-2013. In: Zpřístupněné jeskyně 2013. Ročenka Správy jeskyní České republiky. Průhonice: SJ ČR, 2014, s. 113–115.

29

Mezi nejnavštěvovanější jeskyně bezpochyby řadíme Punkevní jeskyně, Kateřinskou jeskyni, Jeskyně Na Pomezí, Jeskyni Na Špičáku a Bozkovské dolomitové jeskyně. První dvě jeskyně se nacházejí v Moravském krasu v Jihomoravském kraji. Pro polské cestovní kanceláře jsou obrovským lákadlem právě Punkevní jeskyně a propast Macocha, která je součástí prohlídky. Velmi často se stává, že cestovní kanceláře spojí tento výlet s návštěvou další jeskyně, a to právě Kateřinskou jeskyní, která se nachází pouze dva kilometry od Punkevních jeskyní. Do Punkevních jeskyní se v roce 2010 přijelo podívat necelých 29 tisíc polských návštěvníků. Z celkového součtu to vyjadřuje 15% návštěvnost Poláků. Do Kateřinské jeskyně přijelo 6,6 tisíce Poláků, v této jeskyni se tedy jedná o 18 % těchto turistů. Tato jeskyně si mnoho let drží prvenství, kdy do jeskyní přijíždí největší procento polských návštěvníků. Nejinak tomu je i v následujících letech. Příhraniční oblast zahrnuje zbylé tři výše zmíněné jeskyně. Největší návštěvnost lze zaznamenat v Bozkovských dolomitových jeskyních v Libereckém kraji se 7,8 tisíce polských návštěvníků. Z celkové návštěvnosti hovoříme pouze o 11 %. V Olomouckém kraji se nacházejí zbylé dvě jeskyně. Ačkoli jsou umístěné do 20 km od sebe, vidíme značný rozdíl v návštěvnosti. Jeskyně Na Pomezí v roce 2010 navštívilo 46,5 tisíce návštěvníků, z toho 6,4 tisíce Poláků. Jedná se o necelých 14 % z celkové návštěvnosti. Jeskyni Na Špičáku navštívilo pouze 13,5 tisíce turistů, z toho 2 tisíce Poláků. Mluvíme o necelých 15 %. Nedá se říci, že by jedna jeskyně něčím výrazně převyšovala tu druhou, ale čím si vysvětlit tak markantní rozdíl v návštěvnosti? Nevíme. Co se ale týká polských návštěvníků, výsledné procento je téměř stejné. Mezi nejméně navštěvované jeskyně řadíme Chýnovskou jeskyni, kterou za celý rok 2010 navštívili pouze 4 Poláci. Dále Mladečské jeskyně se 150 návštěvníky z Polska, Koněpruské jeskyně a Jeskyni Na Turoldu s necelými 250 polskými turisty a Zbrašovské aragonitové jeskyně s 350 Poláky. Ve všech těchto jeskyních se návštěvnost polských turistů pohybovala do jednoho procenta z celkového součtu. Zbylé jeskyně, konkrétně v pořadí Jeskyně Výpustek, Javoříčské jeskyně, Sloupskošošůvské jeskyně a Jeskyně Balcarka se pohybovaly v rozmezí hodnot 1,5–5,2 % z celkové návštěvnosti dané jeskyně. Celkový náhled je v grafu č. 2 viz níže. 30

Graf č. 2. : Návštěvnost polských turistů v roce 2010 dle interních zdrojů Vysvětlivky: PJ – Punkevní jeskyně

ZAJ – Zbrašovské aragonitové jeskyně

SŠJ – Sloupsko-šošůvské jeskyně

JNP – Jeskyně Na Pomezí

KaJ – Kateřinská jeskyně

JNŠ – Jeskyně Na Špičáku

JB – Jeskyně Balcarka

CHJ – Chýnovská jeskyně

J Výp. – Jeskyně Výpustek

BDJ – Bozkovské dolomitové jeskyně

JJ – Javoříčské jeskyně

KoJ – Koněpruské jeskyně

MJ – Mladečské jeskyně

JNT – Jeskyně Na Turoldu

31

5. 2. Návštěvnost v roce 2011 V roce 2011 navštívilo všech 14 zpřístupněných jeskyní 677 480 osob. Z celkového počtu návštěvníků však bylo 133 tisíc cizinců z celého světa. Hovoříme o necelých 20 % návštěvníků. V porovnání s rokem 2010 nedošlo k výraznějším změnám. Polsky mluvících turistů jeskyněmi prošlo 9 %, to znamená 60 tisíc osob. Nejnavštěvovanější jeskyně polskými turisty jsou bezpochyby všechny tři jeskyně v pohraničí, jmenovitě Bozkovské dolomitové jeskyně s 11 %, Jeskyně Na Pomezí s 16 % a Jeskyně Na Špičáku se 17 % polských návštěvníků. Bozkovské dolomitové jeskyně i Jeskyně Na Pomezí navštívilo kolem 7 tisíc polských turistů, kdežto Jeskyni Na Špičáku navštívilo 2,2 tisíce Poláků. Procento návštěvníků je z těchto tří jeskyní nejvyšší. I v roce 2011 ve velké oblibě, obzvláště cestovních kanceláří, jsou Punkevní jeskyně a Kateřinská jeskyně v Moravském krasu. V tomto roce Kateřinskou jeskyni navštívilo 19 % Poláků, a sice 6,6 tisíce osob, to znamená, že každý pátý návštěvník přijel z Polska. Punkevní jeskyně přivítaly téměř 200 000 návštěvníků, a i když Poláků bylo pouze 17 %, jedná se o obrovský počet polských turistů, konkrétně 33,5 tisíce osob. Mezi nejméně navštěvované jeskyně patří Chýnovská jeskyně v jižních Čechách, Koněpruské jeskyně u Prahy a Mladečské jeskyně v Olomouckém kraji. Ve všech zmíněných jeskyních návštěvnost nedosahovala ani půl procenta ze všech návštěvníků. Chýnovské jeskyně jsou všeobecně velmi málo navštěvovány zahraničními turisty. Například v roce 2011 bylo v Chýnovské jeskyni pouze 1018 zahraničních návštěvníků, z toho 38 Poláků. Koněpruské jeskyně lákají spíše návštěvníky ze západní Evropy, a sice Dány, Holanďany a Němce. Poláků v roce 2011 přijelo pouze 200 osob. V Mladečských jeskyních bylo 53 Poláků. Velmi zajímavý je fakt, že Jeskyni Na Turoldu v Mikulově u rakouských hranic navštívilo dvakrát více Poláků než Rakušanů, a to necelých 250 osob. Mluvíme však o necelém jednom procentu. Necelé jedno procento se také objevilo v Jeskyni Výpustek v Moravském krasu, kterou navštívilo 170 Poláků a ve Zbrašovských aragonitových jeskyní s 356 Poláky.

32

Zbylé jeskyně se pohybují v rozmezí 2,5–3 % z celkové návštěvnosti jednotlivé jeskyně. Konkrétně hovoříme o Jeskyni Balcarce, Sloupsko-šošůvských jeskyních a Javoříčských jeskyních. Celkový náhled na návštěvnost lze shlédnout v grafu č. 3 níže.

Graf č. 3.: Návštěvnost polských turistů v roce 2011 z interních zdrojů

5. 3. Návštěvnost v roce 2012 Do českého podzemí v roce 2012 zavítalo 673 553 návštěvníků z celého světa. Návštěvnost oproti minulému roku mírně klesla. Cizinců však bylo téměř 136 tisíc. Polských návštěvníků přijelo 54,7 tisíce, to znamená pokles oproti roku 2011 o více než 5 tisíc osob. Výše zmíněný údaj nám ukazuje, že do našich jeskyní přijelo 8 % Poláků. Nejnavštěvovanějšími jeskyněmi jsou opět Punkevní jeskyně. Ačkoli celkový počet návštěvníků je necelých 200 tisíc návštěvníků, počet polských návštěvníků nedosáhl 30 tisíc. V celém součtu se jedná pouze o 14 %. Největší procento polsky mluvících návštěvníků je v Kateřinské jeskyni. V této jeskyni je i tento rok každým pátým návštěvníkem Polák. Mluvíme opět o 20% návštěvnosti, i když jeskyni navštívilo necelých 7 tisíc Poláků. 33

Zbylé jeskyně v Moravském krasu a Javoříčské jeskyně se pohybují od 1 do 2,3 %. V rámci pohraničních oblastí a našich tří jeskyní, Bozkovské dolomitové jeskyně a Jeskyně Na Pomezí navštívilo ročně přes 7 tisíc návštěvníků. Jeskyně Na Špičáku tento rok přivítala více než 2 tisíce Poláků. Jedná se o 16 % z celkové návštěvnosti. Do Jeskyní Na Pomezí přijelo 17 % Poláků a do Bozkovských dolomitových jeskyní 12 % Poláků. Mezi nejméně Poláky navštěvované jeskyně patří Mladečské jeskyně, Zbrašovské aragonitové jeskyně, Chýnovská jeskyně, Koněpruské jeskyně a Jeskyně Na Turoldu. Ve všech případech navštívilo jeskyně méně než jedno procento z celkové návštěvnosti dané jeskyně. Do Chýnovské jeskyně za celý rok přišlo pouze 44 Poláků. Jedná se tak o nejnižší počet v rámci všech zpřístupněných jeskyní. Mladečské jeskyně a Koněpruské jeskyně v roce 2012 navštívilo kolem 150 polských návštěvníků. Celkové procentuální zastoupení lze shlédnout v grafu č. 4 níže.

Graf č. 4.: Návštěvnost polských turistů v roce 2012 z interních zdrojů

5. 4. Návštěvnost v roce 2013 V roce 2013 zavítalo do podzemí v České republice 640 221 návštěvníků. Opět došlo k výraznému poklesu návštěvnosti, a to o necelých 6 % oproti předchozím rokům. Celkový 34

počet cizinců z celého světa činil 134 tisíc, z čehož polských turistů bylo 52,6 tisíce. Opět se jedná o 8 % z celkového počtu návštěvníků v daném roce. Rok 2013 byl v celkové návštěvnosti slabší, polských návštěvníků ubylo, ale v konečném součtu a porovnání zjistíme, že počty cizinců se výrazně nezměnily. Opět mezi nejnavštěvovanější jeskyně patří Kateřinská jeskyně a Punkevní jeskyně v Moravském krasu. Punkevní jeskyně tento rok navštívil stejný počet polských návštěvníků jako minulý rok, a sice 28 tisíc. Poláků bylo 14 % z celkové návštěvnosti jeskyně. Kateřinská jeskyně se drží se svými 19 % na prvním místě. Ačkoli se nejedná o nejnavštěvovanější jeskyni v České republice, je mezi Poláky velmi oblíbená. V roce 2013 do jeskyně přijelo 6,5 tisíce polských turistů. Jeskyně u polských hranic jsou také velmi populární. Jeskyni Na Špičáku navštívilo 15 % turistů, tedy necelé 2 tisíce návštěvníků. Jeskyně Na Pomezí se pyšní svými 14 %, tedy necelými 6 tisíci lidí a Bozkovské dolomitové jeskyně s 11 %, a sice 6,6 tisíce Poláků. Ve všech výše zmíněných jeskyních polská návštěvnost dominuje nad všemi ostatními zahraničními turisty. Bozkovské dolomitové jeskyně jsou lákadlem nejen pro Poláky, ale velmi podobné procento návštěvníků přijíždí i z Německa. Velmi pozitivní změna nastala u návštěvnosti Jeskyně Balcarky. Jeskyni navštívilo necelých 5 % Poláků z celkového součtu všech návštěvníků a tím se stala třetí nejnavštěvovanější jeskyní polskými turisty v Moravském krasu. V roce 2013 do jeskyně přijelo necelých 24 tisíc návštěvníků, z toho více než jeden tisíc Poláků. Oproti minulým dvěma rokům se jedná o výrazné zlepšení. Například v roce 2012 byla celková návštěvnost sice vyšší, ale počet polských návštěvníků byl poloviční. Obdobný stav byl i v roce 2011. Mezi jeskyně s nejnižší návštěvností patří opět Chýnovská jeskyně, kterou navštívilo za celý rok pouze 19 Poláků. Do Koněpruských jeskyní, které nedosáhly ani na půl procenta, zavítalo 220 Poláků a do Zbrašovských aragonitových jeskyní 250 polsky mluvících osob.

35

Jeskyně Na Turoldu, Mladečské jeskyně, Javoříčské jeskyně, Jeskyně Výpustek a Sloupsko-šošůvské jeskyně se pohybují návštěvností Poláků od 1 do 2,5 % z celkové návštěvnosti v dané jeskyni. Celkové informace o všech jeskyních jsou v grafu č. 5.

Graf č. 5. Návštěvnost polských turistů v roce 2014 získaná z interních zdrojů

5. 5. Návštěvnost v roce 2014 V roce 2014 zpřístupněné jeskyně v České republice navštívilo 685 421 osob. Jedná se tedy o nejvyšší počet turistů od roku 2010. Nastal však příliv českých návštěvníků, protože celkový počet zahraničních návštěvníků se každým rokem doposud mírně snižoval. Celkový počet cizinců ve všech 14 zpřístupněných jeskyních činil necelých 131 tisíc osob. Z tohoto počtu bylo 51 tisíc polských návštěvníků. Procentuálně se jedná o 8 %. Díky nárůstu českých návštěvníků došlo ke snížení procentuálního zastoupení polských turistů. Nejnavštěvovanější jeskyní se staly opět Punkevní jeskyně se 14 %. Toto procento vyjadřuje necelých 27 tisíc Poláků. Kateřinská jeskyně v roce 2014 přivítala pouze 11 % návštěvníků, tj. více než 5 tisíc Poláků. Nejedná se pouze o výrazný úbytek Poláků, ale o strmý nárůst českých návštěvníků, a sice až o 10 tisíc osob. V tomto roce vzrůstá

36

obliba Jeskyně Balcarky a Sloupsko-šošůvských jeskyní. Do obou jeskyní přijelo více než 1,5 tisíce polských turistů. V severních částech České republiky zůstává stav neměnný. Nejnavštěvovanější jeskyní se staly Bozkovské dolomitové jeskyně s více než 6,5 tisíce návštěvníků a 11 % polských návštěvníků z celkového počtu. Jeskyně Na Pomezí s 6 tisíci lidí a tedy 13 % a Jeskyně Na Špičáku s necelými 2 tisíci návštěvníků a 12 %. Nejnižší návštěvnost se vyskytuje v Jeskyni Výpustek, kterou navštívilo 126 Poláků, ve Zbrašovkých

aragonitových

jeskyních

s 350

polsky

mluvícími

návštěvníky

a v Koněpruských jeskyních s 250 Poláky. Ve všech těchto jeskyních návštěvnost nepřesáhla jedno procento. Nejnižší počet Poláků byl jako každoročně v Chýnovské jeskyni, a to konkrétně 86 osob. Javoříčské jeskyně, Mladečské jeskyně a Jeskyně Na Turoldu se pohybovaly nad jedním procentem. Dle tabulek se jednalo o počet od 230 do 500 osob. Souhrnné informace v grafu č. 6.

Graf č. 6.: Návštěvnost polských turistů v roce 2014 dle interních zdrojů

37

5. 6. Návštěvnost v roce 2015 V roce 2015 navštívilo jeskyně v celé České republice 722 029 osob a jedná se tak o nejvyšší návštěvnost od roku 2010. Polské návštěvníky i tento rok lákaly naše jeskyně a krásy podzemí a oproti roku 2014 zavítalo do našich jeskyní o dva tisíce návštěvníků více. Celkový součet a procentuální vyjádření činí 7,3 procent. České podzemí ale výrazně vzrostlo na oblíbenosti českých turistů, kteří podléhají trendu využívaní spíše českých nežli zahraničních destinací. Zahraničních turistů z celého světa přijelo necelých 128 tisíc, to je nejnižší počet od roku 2010. Punkevní jeskyně se stále pyšní svojí první pozicí ze všech čtrnácti jeskyní, a to s počtem 26 tisíc polsky mluvících návštěvníků. Z celkového součtu se tedy jedná o 15 %. Blízká Kateřinská jeskyně se pohybuje na stejných číslech jako v předešlém roce 2014. Tato jeskyně opět zaznamenala strmý vzrůst o dalších 10 000 návštěvníků a díky tomu se i mírně zvýšil počet polských turistů. Procentuálně lze počet Poláků vyjádřit 10 %, číselně se jedná o 6 tisíc osob. Punkevní jeskyně byly od listopadu 2014 do března 2015 uzavřeny z důvodu rekonstrukce. Tento fakt nepochybně způsobil celkovou vyšší návštěvnost v blízké Kateřinské jeskyni. Nárůst návštěvníků zaznamenala i Jeskyně Balcarka, kde počet Poláků překročil 2 tisíce osob a z celkového součtu se jedná o necelých 6 % z celkové návštěvnosti za rok 2015. Jeskyně v pohraničí si ponechávají svoji oblibu nejen mezi českými návštěvníky. Jeskyně Na Pomezí si získala 14,3 % návštěvníků z Polska. Do této jeskyně zavítalo téměř 6,5 tisíce osob. Jeskyně Na Špičáku měla 11,6 % a to díky svým 1,7 tisíce návštěvníků a 11,7 % patří Bozkovským dolomitovým jeskyním. Do posledních zmíněných jeskyní přišlo 7,5 tisíce polských turistů. Tato jeskyně je také velmi oblíbená mezi německými turisty a čísla jsou velmi podobná. Mezi nejméně navštěvované jeskyně patří Chýnovská jeskyně se svým 0,1 % polských návštěvníků.

Tak

nízké

procento

značí

40

osob.

Dále

Koněpruské

jeskyně

s 0,3 % a 250 Poláky. Jeskyně Na Turoldu, Zbrašovské aragonitové jeskyně, Mladečské jeskyně, Javoříčské jeskyně a Jeskyně Výpustek se pohybují kolem jednoho procenta. Návštěvnost kolísala od 150 do 500 polských návštěvníků. Souhrnné informace nalezneme v grafu č. 7, viz níže. 38

Graf č. 7.: Návštěvnost polských turistů v roce 2015 dle interních zdrojů

39

6. Vyhodnocení dotazníku V mé práci bylo pro mne stěžejní zjistit informace týkající se připravenosti zaměstnanců Správy jeskyní na polské návštěvníky, jejich ochotu se zlepšovat a zjistit, jaké služby jsou jim poskytovány. V České republice je v současné době zpřístupněno 14 jeskyní, a proto jsem oslovila vedení všech jeskyní a položila jim několik stejných otázek. Dotazování proběhlo osobně, formou telefonátů nebo pomocí emailové korespondence. Všichni zúčastnění rádi odpověděli na mnou položené dotazy a také jsem s některými konverzovala na téma související s počtem polských návštěvníků. Také mne zajímalo, zdali do jeskyní přijíždějí jednotlivci nebo organizované skupiny, které přijedou s polskou cestovní kanceláří. Vedoucím jsem položila čtyři následující otázky: 1. Máte pro polské návštěvníky připraven text v polštině? 2. Pokud ano, je tento text plnou verzí, kterou říká průvodce v češtině nebo se jedná o zkrácenou verzi se základními informacemi? 3. Je schopen nějaký zaměstnanec provést prohlídku v polštině? 4. Chystáte do budoucna nějaké novinky, vylepšení?

6. 1. Koněpruské jeskyně Koněpruské jeskyně se nacházejí ve Středočeském kraji a lákají spíše návštěvníky ze západní Evropy. Poláků do této jeskyně přijíždí velmi malé procento. Průměrný počet návštěvníků za posledních pět let činil 220 osob. Pan vedoucí také upozornil, že naprostá většina polsky mluvících osob byla dovezena nějakou cestovní kanceláří a poskytl mi krátký rozhovor. Ad 1. V koněpruských jeskyních není k dispozici pro návštěvníky polský text. Ad 3. V současné době zde není zaměstnán nikdo, kdo by mohl provést prohlídku v polštině. Dle pana vedoucího se při troše snahy z obou stran polští jednotliví návštěvníci s průvodcem dorozumí a výklad pochopí.

40

Ad 4. Vedení jeskyně neuvažuje o změnách, které by se týkaly polských textů. Doplnil, že průvodci z cestovních kanceláří svým skupinám tlumočí. Těmto průvodcům je umožněn vstup do jeskyně zdarma.

6. 2. Bozkovské dolomitové jeskyně Bozkovské dolomitové jeskyně se nacházejí v pohraniční oblasti. Jsou velmi navštěvované českými, polskými i německými turisty. Během posledních pěti let průměrná roční návštěvnost polských turistů činila 7 250 osob. Vzhledem k velkému počtu zahraničních návštěvníků lze očekávat, že tyto jeskyně budou na ně velmi dobře připraveny. Vedení bude poskytovat kvalitní služby dle potřeb návštěvníků a bude nabízet přeložené texty. Vedoucí Bozkovských dolomitových jeskyní mi poskytl rozhovor a odpověděl na mé otázky v celém rozsahu. Ad 1. Na první otázku, zdali jeskyně disponuje textem v polštině, který lze zapůjčit, kladně neodpověděl. Dle jeho slov jeskyně disponuje texty pro návštěvníky, kteří přijíždějí velmi málo. Jedná se o překlady pro Litevce, Lotyše, Italy a Španěly. V současné době se tedy příliš nepoužívají, protože návštěvníci rozumějí v jazyce, který je k dispozici na hlasové nahrávce (angličtina, němčina a další). Stejným způsobem je pro jednotlivce poskytnut i polský jazyk. Pro velké skupiny je polský jazyk přehráván na magnetofonu. Ad 2. Celá audioverze je plnou verzí českého výkladu. Návštěvník tak získá kompletní informace, které průvodce během prohlídky vykládá. Ad 3. V Bozkovských dolomitových jeskyních pracuje několik zaměstnanců, kteří jsou schopni provádět i v polském jazyce. Ad 4. V současné době se o žádných novinkách či vylepšeních neuvažuje. Stav nabízených služeb je dostatečný, návštěvníkům vyhovuje, a proto jej není třeba měnit.

41

6. 3. Chýnovská jeskyně Chýnovská jeskyně je jako jediná umístěna v Jihočeském kraji. Mnoho zahraničních turistů do této jeskyně nepřijíždí a vedení jeskyně samo potvrzuje, že jeskyni nejvíce navštěvují Holanďané, Němci a Slováci. Polská návštěvnost je minimální. Za posledních pět let tuto jeskyni ročně průměrně navštívilo 40 polských návštěvníků. Kvůli tak malému počtu se nevyplatí polský text překládat. Turisté přijíždějící do této jeskyně jsou převážně jednotlivci. Ačkoli se jeskyně nachází nedaleko rakouských hranic, tito návštěvníci do jeskyně přijíždějí minimálně. Ad 1. V Chýnovské jeskyni není k dispozici polský text. Návštěvníkům jsou připraveny texty v angličtině, němčině a holandštině. Pro návštěvníky je také připravena reprodukovaná hudba. Všechny texty jsou v plné verzi, jakou dostávají i čeští návštěvníci během klasické prohlídky. Ad 2. Pro návštěvníky je k dispozici také překlad do francouzštiny a španělštiny, ale pouze ve zkrácené verzi se základními informacemi. Ad 3. Žádný ze zaměstnanců není schopen provést prohlídku v polštině. Ad 4. Současný stav doposud vyhovuje a díky malé návštěvnosti polských turistů vedení jeskyně neuvažuje nad změnami.

6. 4. Zbrašovské aragonitové jeskyně Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou umístěné v malém lázeňském městečku v Olomouckém kraji. Tato jeskyně je ze zahraničních turistů nejčastěji navštěvována Poláky a Slováky. Jedná se ale o malé procento, jak již bylo psáno v předcházející kapitole. Průměrný počet polských návštěvníků činil 340 osob za rok. Okolí jeskyní láká svými lázněmi i blízkou Hranickou propastí. Paní vedoucí byla velmi vstřícná a velmi ochotně se podělila o své dojmy i zkušenosti. Ad 1. Na pokladně je pro polské návštěvníky připraven zalaminovaný polský text, který na požádání obdrží. 42

Ad 2. Překlad textu je pouze zkrácenou verzí. O každém místě na prohlídkovém okruhu jsou napsány stručné informace. Ad 3. Tato jeskyně má jednoho zaměstnance, který pochází z Ostravy. Polským návštěvníkům je tak poskytnut výklad v dialektu „po našimu“, kterému dle paní vedoucí ve slezském pohraničí všichni rozumí. Je to příjemné zpestření pro polské návštěvníky. Ad 4. V současné době se o vylepšeních neuvažuje. Novinky pro Poláky ani jiné národnosti provoz jeskyně nechystá. Dosavadní systém se osvědčil a je dostačující. Paní vedoucí uvádí, že cizinců přijíždějících do této jeskyně je poměrně málo. Poláci se objednávají jako organizované zájezdy přes cestovní kanceláře. Jednotliví návštěvníci jsou zastoupeni malým procentem. Dle paní vedoucí jsou zájezdy směrovány do vzdálenějších destinací a do této jeskyně přijíždějí, protože jsou po cestě. Nejedná se tedy o cílovou destinaci polských cestovních kanceláří.

6. 5. Javoříčské jeskyně Javoříčské jeskyně se nacházejí v Olomouckém kraji a lákají návštěvníky svou nejkrásnější výzdobou. Dle návštěvnosti je patrné, že polských návštěvníků do těchto jeskyní přijíždí málo. Průměrně za pět let do jeskyní přijelo 600 turistů z Polska. Pan vedoucí mi poskytl krátké vyjádření na položené otázky. Ad 1. V Javoříčských jeskyních se polští návštěvníci dočkají polského textu a dokonce v několika verzích. Ad 2. Přeložený text je pouze zkrácenou verzí. Ad 3. Bohužel nikdo ze zaměstnanců není schopen provést prohlídku v polském jazyce. Ad 4. Pan vedoucí do budoucna počítá s jistými změnami, ale podrobnější informace bohužel neposkytl. Do této jeskyně přijíždějí z Polska jednotlivci i zájezdy, které mírně převažují. 43

6. 6. Mladečské jeskyně Mladečské jeskyně se nacházejí v Olomouckém kraji. Ačkoli jsou jeskyně poměrně blízko velkých dopravních tepen, navštěvují je převážně čeští návštěvníci. Jeskyně jsou nejméně navštěvovanými jeskyněmi ze všech čtrnácti zpřístupněných jeskyní. V minulých letech tyto jeskyně navštívilo průměrně ročně 167 polských návštěvníků. Celkově však jeskyně navštívilo průměrně 409 osob ze zahraničí. Paní vedoucí mi stručně odpověděla na mé dotazy a také uvedla, že do jeskyně přijíždějí převážně jednotlivci. Se zájezdy má špatné zkušenosti. Často si polské kanceláře udělají rezervaci, ale na prohlídku nepřijedou. Ad 1. Pro polské návštěvníky není připraven text v polštině. Pokud průvodce mluví pomalu, tak převážně každý rozumí. Ad 3. Bohužel žádný ze zaměstnanců není schopen provést polskou výpravu po jeskyni v polském jazyce. Ad 4. V příštím roce se vedení chystá připravit pro návštěvníky audioprůvodce.

6. 7. Jeskyně Na Pomezí Jeskyně Na Pomezí se nacházejí v příhraniční oblasti. Tyto jeskyně jsou hojně navštěvovány polskými, německými a slovenskými turisty. Zde polská návštěvnost výrazně dominuje. Během posledních pěti let se průměrná návštěvnost pohybovala kolem 6 440 osob. Lze očekávat, že zaměstnanci těchto jeskyní budou na polské turisty připraveni. Pan vedoucí ochotně odpověděl na otázky a poskytl podrobnější přehled, jakým způsobem je provoz na zahraniční turisty připraven. Ad 1. V jeskyních nejsou podmínky na to, aby si mohli návštěvníci průběžně pročítat texty. Mohlo by dojít k úrazu návštěvníka. Návštěvníkům je k dispozici audioprůvodce. Ad 2. V připraveném audioprůvodci je stejný výklad, jaký je k dispozici v českém jazyce. Výklad je namluven rodilým mluvčím.

44

Ad 3. Pan vedoucí také potvrdil, že každý ze zaměstnanců se po zvládnutí českého výkladu učí polský výklad. Každý průvodce je schopen adekvátně odpovědět na dotazy v polštině a také provést celou prohlídku v polském jazyce. Ad 4. Vylepšení není možné. Pan vedoucí podotkl, že jediné vylepšení by nastalo, kdyby denně dojížděli průvodci z Polska. V současné době již není prostor, jak vylepšit průvodcovské služby pro polské návštěvníky. Do těchto jeskyní přijíždějí jak zájezdy, tak mnoho individuálních klientů. Pan vedoucí usoudil, že z celkového počtu polských turistů je polovina individuálních klientů a druhou polovinu tvoří zájezdy z polských cestovních kanceláří.

6. 8. Jeskyně Na Špičáku Jeskyně Na Špičáku je umístěna poblíž polských hranic. Vzhledem k velké návštěvnosti, jak již bylo psáno v předchozí kapitole, lze tedy usuzovat, že zaměstnanci budou na polské návštěvníky velmi dobře připraveni. Jedná se o obdobný případ jako u Jeskyně Na Pomezí, kde jsou služby na takové úrovni, že v současné době není žádné vylepšení potřeba připravovat. V minulých pěti letech prošlo touto jeskyní ročně průměrně 1950 osob. Ačkoli se návštěvnost polských turistů snižuje, stále se jedná o významné procento z celkového počtu návštěvníků. Paní vedoucí mi s ochotou odpověděla na dotazy a také se zmínila o velmi zajímavé novince. Ad 1. V této jeskyni jsou polští návštěvníci provázeni v češtině, průvodci některé výrazy přibližují polštině. Ad 3. V jeskyni není žádný zaměstnanec schopen provádět v polštině, průvodci podávají výklad pouze v češtině. Zahraničním návštěvníků je k dispozici audioprůvodce v 5 cizích jazycích včetně polštiny, ale dle paní vedoucí o ně Poláci většinou nemají zájem. Ad 4. Pro zjednodušení prodeje je v jeskyni nově zaveden kartový terminál na bezhotovostní platby vstupného, suvenýrů a občerstvení. Poláci velmi často nemají s sebou hotovost a směnárna je 10 km daleko. 45

Paní vedoucí také uvedla, že o letních prázdninách tvořilo z celkového počtu návštěvníků 26 % polských návštěvníků. Tedy každý čtvrtý návštěvník byl Polák. Do jeskyně přijíždějí jak cestovní agentury, tak jednotlivci. S cestovní agenturou nejčastěji přijíždějí senioři a zdravotně postižení.

6. 9. Punkevní jeskyně Punkevní jeskyně jsou nejnavštěvovanějšími jeskyněmi v České republice. Průměrný roční počet polských turistů činí 28 420 osob. Téměř každý sedmý návštěvník je polsky mluvící. Tyto jeskyně by měly být jednoznačně dobře připraveny na všechny zahraniční návštěvníky. Jeskyně jsou umístěny v severní části Moravského krasu a díky blízké Kateřinské jeskyni i propasti Macoše jsou často vyhledávaným místem cestovních kanceláří. Z velké míry do těchto jeskyní přijíždějí právě cestovní kanceláře z Polska, které velmi často nabízejí jednodenní návštěvu této destinace. Ad 1. Pro návštěvníky je připraven text v polském jazyce ve formátu A5. Ad 2. Polský překlad obsahuje pouze základní informace o jeskyních. Tento text si mohou návštěvníci ponechat. Kvůli malému rozměru a malému písmu je vhodné si text přečíst před prohlídkou nebo po ní. Četba v přítmí během prohlídky je nepraktická a může návštěvníkům způsobit úraz z nepozornosti. Ad 3. V Punkevních jeskyních se průvodci snaží naučit nějaká základní slovíčka, obzvláště upozornění na nebezpečí, obzvláště na vodní plavbě, pozdravy, rozloučení nebo základní názvy. V jeskyni je připraveno 8 stanovišť, kde průvodce může pustit cizojazyčný výklad. K dispozici je anglický, německý, ruský, polský, francouzský a španělský jazyk. Ad 4. O novinkách se zatím neuvažuje. Současný stav doposud vyhovuje. Průvodci se snaží vyjít vstříc všem zahraničním návštěvníkům.

46

6. 10. Jeskyně Balcarka Jeskyně Balcarka v posledních letech získává na oblibě u polských návštěvníků. Během let 2010 až 2015 byl průměrný roční počet polských návštěvníků 1 240 osob. Jeskyně se nachází v severní části Moravského krasu. Paní vedoucí jsem se zeptala na její názor, čím je způsobeno, že jeskyni v posledních letech čím dál více navštěvují polští návštěvníci. Dle jejího názoru je to způsobeno tím, že mnoho zájezdů má sice objednanou prohlídku v Punkevních jeskyních, ale v dostatečném časovém předstihu si jej někteří nestihnou vyzvednout. Informační služba z Horního můstku tyto opozdilce posléze posílá do nejbližší jeskyně a tou je právě Jeskyně Balcarka. Vypovídá to o tom, že vedoucímu skupiny je jedno, kterou jeskyni navštíví, hlavně že je to blízko. Obdobný případ nastává také u jednotlivců, kteří se na Horním můstku dozvědí, že je Punkevní jeskyně obsazena. Punkevní jeskyně také byla v letech 2014–2015 v rekonstrukci a část roku byla uzavřena úplně, a proto mnohé cestovní kanceláře raději volily návštěvu jiných jeskyní. Jednotliví návštěvníci tvoří přibližně polovinu ze všech zahraničních turistů. Ad 1. V jeskyni je pro polské návštěvníky text v polštině k dispozici. Ad 2. Pro Poláky je k dispozici plná verze i verze zkrácená. Obě překládal rodilý mluvčí. Ad 3. Bohužel nikdo ze zaměstnanců v polštině neprovádí. Ad 4. Vedení jeskyně doufá, že příští rok (rok 2017) už bude možno spustit text v polštině na všech stanovištích v jeskyni. Doposud byla nahrána jen angličtina a němčina.

6. 11. Kateřinská jeskyně Kateřinská jeskyně se nachází v Jihomoravském kraji, kde díky velmi populárním Punkevním jeskyním je i tato jeskyně hojně zahraničními turisty navštěvována. Dle podrobné návštěvnosti, která je uvedena v předchozí kapitole, vidíme, že polští návštěvníci 47

jeskyni velmi často navštěvují. Průměrně se jedná o necelých 6 300 osob. V minulých letech byl dokonce každý pátý návštěvník z Polska. Vedoucí Kateřinské jeskyně mi odpověděl na položené otázky a také zmínil vylepšení, které by rád uskutečnil. Ad 1. V Kateřinské jeskyni doposud není k dispozici polský text. Ad 2. Návštěvníkům jsou poskytnuty jiné jazykové texty. Němčina, angličtina i ruština jsou v podstatě plnou verzí textu, který poskytuje i průvodce v češtině. Španělština, italština a francouzština jsou pouze zkrácené texty se základními informacemi. Ad 3. Dle vedoucího bohužel žádný z průvodců není schopen provázet v polštině. Polština je dosti podobným jazykem, a proto se průvodci naučili pár polských slovíček, která se snaží používat. Pan vedoucí si ze svých zkušeností myslí, že drtivá většina polských návštěvníků takovému výkladu rozumí. Ad 4. Do budoucna se připravuje ozvučení jeskyně a vedení plánuje, že polština bude součástí připravovaného ozvučení. Do budoucna se také plánuje vytvoření polského textu, který by měl být plnou verzí výkladu. Dle vyjádření pana vedoucího až 75 % návštěvníků přijíždějících z Polska tvoří zájezdy. Zbytek jsou jednotlivci. Důvodem je nepochybně spojitost s Punkevními jeskyněmi. Polské cestovní kanceláře návštěvu těchto dvou jeskyní velmi často spojují do jednoho zájezdu.

6. 12. Sloupsko-šošůvské jeskyně Sloupsko-šošůvské jeskyně se nacházejí v severní části Moravského krasu. Jeskyně nabízejí několik prohlídkových tras a jsou pro návštěvníky velmi atraktivní. Průměrný počet polských návštěvníků během posledních pěti let se vyšplhal na 1 200 osob za rok. Tato návštěvnost je natolik velká, že od vedení Sloupsko-šošůvských jeskyní lze očekávat, že budou na polské návštěvníky připraveni. Tuto domněnku paní vedoucí potvrdila.

48

Ad 1. Na pokladně těchto jeskyní je na vyžádání k dispozici text. Součástí prohlídky je i jeskyně Kůlna, známá svými archeologickými nálezy. V této části jeskyní jsou výklady na magnetofonu a je zde i polský jazyk. Ad 2. Polský text je k dispozici v plné verzi. Ad 3. Ve Sloupsko-šošůvských jeskyních jeden zaměstnanec je schopen provést skupinu v polském jazyce. Ad 4. Paní vedoucí v současné době o žádných vylepšeních neuvažuje.

6. 13. Jeskyně Na Turoldu Jeskyně Na Turoldu se nachází ve městě Mikulov velmi blízko rakouských hranic. Lze usuzovat, že tato jeskyně bude nejvíce navštěvována slovenskými a rakouskými turisty. Průměrný počet polských návštěvníků během let 2010–2015 činil 270 osob. Dle výše zmíněné návštěvnosti víme, že se jedná o jedno procento z celkové návštěvnosti. Z podrobné analýzy však zjistíme, že během posledních let do této jeskyně vždy přijíždělo více Poláků než Rakušanů. Jeskyně je nejvíce navštěvována Slováky, posléze Poláky, Rakušany a Němci. Dle vedoucího tento jev může být důsledkem jak nízkého zájmu Rakušanů o naše jeskyně, tak i faktem, že Mikulov se nachází na hlavní trase do Vídně a mnoho Poláků využívá této trasy k návštěvě jižních destinací a díky tomu se často zastavují v Jeskyni Na Turoldu. Do jeskyně přijíždějí jednotlivci. Organizované zájezdy jsou ojedinělé. Ad 1. Na první dotaz pan vedoucí kladně neodpověděl. V jeskyni není k dispozici žádný polský text. Pro návštěvníky je připraven text v angličtině, němčině a ruštině. Ad 2. Texty ve třech zmíněných jazycích jsou plné varianty. Ad 3. V jeskyni jsou dva zaměstnanci, kteří jsou schopni provést prohlídku v polštině.

49

Ad 4. Současný stav panu vedoucímu vyhovuje. Polští návštěvníci si zapůjčí texty v jiném jazyce nebo se průvodce snaží mluvit pomalu a doposud většina návštěvníků rozuměla.

6. 14. Jeskyně Výpustek Jeskyně Výpustek se nachází ve střední části Moravského krasu. Tato jeskyně je nejméně navštěvovanou jeskyní v Moravském krasu. To se týká i návštěvnosti zahraničních turistů. Mezi nejpočetnější zahraniční turisty patří Slováci a Poláci. Za posledních pět let přijelo do této jeskyně průměrně 207 návštěvníků z Polska. Ad 1. Na pokladně jeskyně je k dispozici polský výklad. Na vyžádání jej návštěvníci obdrží. Součástí prohlídky je krátké video, které nabízí i polský zvukový záznam namluvený rodilým mluvčím. V provozní budově je také od roku 2015 návštěvníkům otevřeno muzeum. Veškeré informace jsou namluveny i v polském jazyce. Ad 2. Text, který je návštěvníkům zapůjčen, je v plné verzi, kterou vykládají i průvodci v češtině. Ad 3. V současné době jsou v jeskyni dva zaměstnanci, kteří jsou schopni provést celou prohlídku v polském jazyce. Ad 4. V současné době se uvažuje nad vytvořením zkrácené verze textu. Samotná prohlídka trvá přibližně 75 minut a plný text je obsažen na 10 stránkách. Pro návštěvníka je tolik stránek obtížné číst, obzvláště v jeskyni, kde jsou horší světelné podmínky. Návštěvníci texty často čtou před vstupem do jeskyně. Zkrácená verze by nepochybně více návštěvníky zaujala.

50

7. Propagace a novinka „aplikace“ 7. 1. Propagace Zaměstnanci Správy jeskyní České republiky se snaží neustále vzdělávat a doplňovat si své znalosti i o jiných jeskyních. V ročenkách Správy jeskyní se dozvíme, kteří zaměstnanci jeskyně v daném roce podnikli studijní cestu. Většinou se jedná o iniciativu brigádníků, kteří nejen, že se dozví informace o jiných jeskyních, ale také získají přehled o fungování jiného provozu a rovněž se vžijí do role návštěvníka. Z této pozice tak mohou nahlédnout na své kolegy a získané zkušenosti aplikovat na svoji průvodcovskou činnost. Někteří zaměstnanci také podnikají studijní cesty do zahraničí, jejichž cílem je získání zkušeností se zahraničními jeskyněmi, úrovní služeb návštěvníkům, vybavením jeskyní a množstvím informačních podkladů. Například v roce 2015 se jednalo o již 15. zahraniční studijní cestu Správy jeskyní České republiky, tentokrát do Belgie.83 V minulosti zaměstnanci navštívili Německo, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Bulharsko a Řecko. Správa jeskyní rovněž dbá na propagaci jednotlivých jeskyní. Všechny správy jeskyní publikují především v regionálním, ale i celostátním a zahraničním tisku. Správy jeskyní se snaží propagovat ve státní i regionální televizi, v rádiích, na internetových stránkách nebo na veletrzích cestovního ruchu. Správa jeskyní vydává edice a propagační předměty.84 Správa jeskyní pravidelně prezentuje všech čtrnáct jeskyní na mezinárodním veletrhu cestovního ruchu Regiontour + GO v Brně, ITF Slovakiatour v Bratislavě, Holiday World a Region World v Praze. Správa jeskyní se od roku 2006 účastní mezinárodního veletrhu Tour Salon 2009 v Poznani. Rok 2009 byl přelomový, protože výsledkem byla možnost prezentování českých jeskyní na internetových stránkách pro polské turisty www.czechylatem.pl, prezentování v ranním programu polské televize a také Sdružení podzemích

83

KOMAŠKOVÁ, Alena. 15. zahraniční studijní cesta SJ ČR – jeskynní pralinky Belgie. In: Zpřístupněné jeskyně 2015. Ročenka Správy jeskyní České republiky. Průhonice: SJ ČR, 2016, 96-97. 84 MLÝNKOVÁ, Zdeňka, ŠIMEŠKOVÁ, Barbora. Ediční a propagační činnost jednotlivých správ jeskyní. In: Zpřístupněné jeskyně 2009. Ročenka Správy jeskyní České republiky. Průhonice: SJ ČR, 2010, s. 79-81.

51

objektů Polska nabídlo prezentaci zpřístupněných jeskyní ČR na dalších polských veletrzích cestovního ruchu.85 Během let 2006–2015 si Správa jeskyní vybudovala na poznaňském veletrhu stálé místo. V roce 2015 byla oznámena změna termínu budoucího konání veletrhu v Poznani. Správa jeskyní se v roce 2016 se veletrhu nezúčastnila a zvažuje pokračování další spolupráce.86

7. 2. Aplikace „Jeskyně České republiky“ Tato mobilní aplikace určená pro OS Android je zcela jistě vítaným pomocníkem pro české i zahraniční turisty, kteří mají zájem navštívit některou ze čtrnácti zpřístupněných jeskyní v České republice. Program je vytvořen přímo na zadání Správy jeskyní ČR, což znamená, že k informacím zde obsaženým lze mít maximální možnou důvěru. Po jednoduché instalaci z „Obchod play“87 se uživateli dostane do rukou velmi ucelený přehled o zpřístupněných jeskyních ČR. Informace jsou pojaty interaktivně, což zvyšuje informační hodnotu této aplikace. Na začátek popisu jednotlivých funkcí a možností programu je třeba říci, že v celém průběhu užívání aplikace lze plynule přepínat mezi třemi jazyky. Jsou to čeština, angličtina a němčina. Polohu jednotlivých jeskyní lze najít na celkovém výřezu mapy ČR. Již z této mapy se lze dostat k informacím o konkrétní jeskyni. Údajů je zde obsaženo opravdu mnoho. Informace o otevírací době, kontaktní údaje a základní popis lze očekávat. Co uživatele ale mile překvapí, je možnost projít si jednotlivá zastavení prohlídky jak v textové podobě, prohlédnout si fotografie konkrétního místa, tak hlavně si výklad i poslechnout. Zde je ale

85

GABRIŠOVÁ, Jana. Prezentace na tuzemských a zahraničních veletrzích cestovního ruchu. In: Zpřístupněné jeskyně 2009. Ročenka Správy jeskyní České republiky. Průhonice: SJ ČR, 2010, s. 87. 86 MILKA, Dušan. Prezentace českých jeskyní v Poznani skončila In: Zpřístupněné jeskyně 2015. Ročenka Správy jeskyní České republiky. Průhonice: SJ ČR, 2016, s. 83. 87 Pro OS Android jsou k dispozici milión aplikací, které si mohou uživatelé stáhnout pomocí „Obchod play“. Tento obchod je vlastněn společností Google.

52

nutno podotknout, že jednotlivé audionahrávky je nutno předem stáhnout do mobilního zařízení. Připomínám, že je zde stále možnost zvolit jeden z uvedených jazyků. Návštěvníci z řad laické veřejnosti jistě uvítají „Slovník pojmů“, kde si mohou dohledat význam některých slov používaných při výkladu. Závěrem mohu uvést jedinou výtku k programu, a to že po použití tlačítka „Naviguj“ se tato funkce neprojeví. Je ale možné, že je to zaviněno jen konkrétní značkou mobilního zařízení. Tato aplikace je zcela jistě vítaným přínosem pro zvídavé turisty, kteří se rádi sami a aktivně informují o místech, která mají v úmyslu navštívit. Navýšení poštu dostupných jazyků by jistě atraktivitu navýsost zajímavé aplikace ještě zvýšilo. Lze s určitostí říci, že jakákoliv pomoc v hledání zajímavých turistických míst se v budoucnu vrátí ve zvýšené návštěvnosti těchto lokalit.

53

8. Diskuze Všechny zmíněné kroky uvedené v předchozí kapitole vedou k propagaci jeskyní, ale jakým způsobem správy jeskyní poskytují své služby, to závisí pouze na nich. Dle zaslaných dotazníků a získaných odpovědí jsem získala přehled, jak se správy jeskyní zaměřují na polské návštěvníky. Polsko je naším severním sousedem a polské cestovní kanceláře velmi propagují zájezdy za krásami české přírody, nejen našeho podzemí. Množství polských turistů není zanedbatelné. Lze očekávat, že v destinacích, které během roku navštíví vysoké procento polských turistů, budou tomuto jevu přizpůsobeni. Získala jsem přehled celkové návštěvnosti v letech 2006–2015, kde mohu konstatovat, že největší návštěvnost se projevila v roce 2007 díky otevření dvou jeskyní. Rok 2007 byl velmi významným, návštěvnost se pohybovala nad 800 tisíci osob, a byla tak největší od roku 1991. Od roku 2007 do roku 2013 návštěvnost postupně klesala díky ekonomické krizi, klimatickým podmínkám, které mohou velmi ovlivnit návštěvnost, ale také se v těchto letech rekonstruovaly některé jeskyně. V posledních letech se tento trend obrací a návštěvnost se zvyšuje převážně díky českým návštěvníkům. Čeští návštěvníci kvůli událostem ve světě raději volí dovolenou v tuzemsku a díky tomu opět objevují české jeskyně. Mezi jeskyně polskými turisty nejnavštěvovanější patří nesporně tři jeskyně v pohraničních oblastech a dvě jeskyně v Moravském krasu. Jedná se o Bozkovské dolomitové jeskyně, Jeskyně Na Pomezí, Jeskyně Na Špičáku, Punkevní jeskyně a Kateřinskou jeskyni. U všech zmíněných jeskyní se návštěvnost polských návštěvníků pohybovala od 10 % do 20 % z celkové návštěvnosti konkrétní jeskyně. Lze tedy hovořit o tom, že v některých jeskyních je každým pátým návštěvníkem polsky mluvící turista. Nejnavštěvovanějšími jeskyněmi v České republice jsou Punkevní jeskyně, kde se celková návštěvnost v letech 2010–2015 pohybovala od 174 tisíc do 200 tisíc návštěvníků ročně. Zastoupení polských turistů se ve stejných letech pohybovalo v rozmezí od 26 tisíc do 33,5 tisíce osob. V procentuálním zastoupení se průměrně jedná o 15 % z celkové návštěvnosti. Punkevní jeskyně jsou velmi navštěvované turisty z celého světa, velmi často do těchto jeskyní přijíždějí nejen Poláci, ale i Slováci, Němci, Britové nebo i Tchajwanci. 54

Polští turisté do této jeskyně přijíždějí nejčastěji díky poznávacím zájezdům, které organizují polské cestovní kanceláře. Během letního období se do jeskyně dostanou pouze návštěvníci s rezervací, kterou je potřeba vyřídit v dostatečném předstihu několika měsíců. V případě opoždění a propadnutí rezervace nebo příjezdu bez rezervace jsou návštěvníci, a to jak jednotlivci, tak skupiny směřováni na jiné jeskyně v Moravském krasu. Ze získaných odpovědí jsem zjistila, že tyto jeskyně pro návštěvníky nabízejí text v polském jazyce, který si mohou návštěvníci ponechat. Text je velmi malý a v jeskyních je velmi obtížné takové texty pročítat. Avšak v suché části jeskyně jsou stanoviště, kde mohou průvodci návštěvníkům z ciziny přehrát část výkladu. Punkevní jeskyně nabízí i polský jazyk. Jedno stanoviště zahrnuje i dno propasti Macocha, které je velkým lákadlem pro všechny návštěvníky z celého světa. Do suché části jeskyně jsou pouštěny skupiny o počtu 60 lidí. Průvodce bohužel nemá šanci, jak uspokojit všechny návštěvníky. Pokud se v jedné skupině nachází více národností, zahraniční návštěvníci jsou uspokojeni právě díky stanovištím s nahranými cizími jazyky. Lepší situace se vyskytuje v mokré části jeskyně čili na vodní plavbě. Do jedné loďky se vejde cca 20 osob. Průvodci se většinou učí minimálně jeden ze světových jazyků a někteří průvodci zvládnou krátký výklad i na vodní plavbě. V průběhu plavby se nachází další stanoviště, kde je návštěvníkům opět přehrán výklad v polském jazyce. Polský jazyk je pro Čechy obtížný a často se texty učí se špatnou výslovností. Někdy vznikají legrační překlepy, kterým se Poláci zasmějí, ale většina návštěvníků je shovívavých a průvodci nedokonalost odpustí. Zkušení průvodci se snaží o velmi pomalý a hlasitý výklad v češtině a polští návštěvníci většinou pochopí význam řečeného textu. Další velmi navštěvovanou jeskyní je Kateřinská jeskyně, která se nachází 2 km od Punkevních jeskyní. Tuto jeskyni v letech 2010–2015 navštívilo 34,5–58 tisíc návštěvníků. Polsky mluvících návštěvníků do této jeskyně přijelo 5–7 tisíc. Počet návštěvníků v posledních letech významně rostl, a to až o 20 tisíc, přesto se jedná spíše o české turisty, protože stav polských turistů zůstává neměnný. Procentuálně lze návštěvnost polských turistů vyjádřit od 20 do 10 %. V letech 2010–2014 byla návštěvnost téměř 20%, tedy každý pátý návštěvník byl polské národnosti. Díky přílivu českých turistů se procento polských turistů snížilo na 10 %.

55

Ačkoli je návštěvnost polských turistů vysoká, doposud není k dispozici polský překlad výkladu. Návštěvníci si tak mohou zapůjčit text v některém světovém jazyce. Vedoucí Kateřinské jeskyně si současný stav uvědomuje, do budoucna plánuje vytvořit text i v polském jazyce v plném rozsahu. V současné době se průvodci učí základní slovíčka, která by mohli použít, a také má pan vedoucí zkušenost, že pokud průvodce mluví pomalu a zřetelně a důležitá slova poví v polském jazyce, polský návštěvník většinou porozumí. Do budoucna se také počítá s ozvučením jeskyně a pan vedoucí počítá i s vytvořením polské nahrávky rodilým mluvčím. Další jeskyní, která je velmi navštěvovaná polskými turisty, jsou Bozkovské dolomitové jeskyně v Libereckém kraji. Do těchto jeskyní přijíždějí ve velké míře Poláci i Němci a všeobecně české jeskyně jsou také navštěvovány Holanďany. V letech 2010-2015 do této jeskyně přijelo 59–70 tisíc návštěvníků. Z tohoto celkového počtu bylo 7-8 tisíc Poláků. Procentuálně se jedná o 11–12 % z celkového počtu návštěvníků. Ačkoli se celková návštěvnost mění, jedná se spíše o české návštěvníky, protože množství polských turistů je stabilní. Polští návštěvníci se však v této jeskyni polského textu nedočkají. Místo toho si mohou zapůjčit audioprůvodce s polským jazykem. Tato možnost je nabízena jednotlivcům. Pro velké skupiny je polský jazyk přehráván na magnetofonech. V této jeskyni se setkáme s další výhodou pro polské návštěvníky a tou výhodou je, že někteří zaměstnanci jsou schopni provést prohlídku v polském jazyce. Je to nesporná výhoda. Dle pana vedoucího tento stav návštěvníkům vyhovuje, a proto o vylepšeních neuvažuje. V Olomouckém kraji se nachází zbylé dvě jeskyně, které lákají mnoho polských turistů. Obě jeskyně jsou umístěny v blízkosti polských hranic. Jeskyně Na Pomezí v letech 2010–2015 navštívilo 43–47 tisíc návštěvníků. Z tohoto celkového počtu je 6-7 tisíc Poláků. Procentuálně se návštěvnost pohybuje od 13 do 17 %. Počet polských turistů se výrazně nemění a tyto jeskyně jsou po mnoho let velmi oblíbené mezi jednotlivci i cestovními kancelářemi. Dle pana vedoucího je poměr jednotlivců i zájezdů vyvážený. Návštěvníci v této jeskyni obdrží audioprůvodce v polském jazyce, který je nahrán rodilým mluvčím a v plném rozsahu. Texty bohužel nejsou možné, protože v jeskyni jsou prostory, kde by mohlo dojít k úrazu, proto je žádoucí, aby se návštěvníci věnovali 56

návštěvní trase. V této jeskyni se ale setkáváme s možností, která je ojedinělá. Každý průvodce se po zvládnutí českého textu učí i polský text. Průvodci mají k dispozici nahrávky rodilého mluvčího, aby si procvičili výslovnost. Tento přístup je velmi dobře ceněn polskými návštěvníky. Pan vedoucí o žádných změnách do budoucna neuvažuje. Připustil, že jediná možná změna k lepšímu by mohla být pouze ta, kdyby se zaměstnali i Poláci. Druhá jeskyně v Olomouckém kraji je Jeskyně Na Špičáku. Tato jeskyně je blízko výše uvedených Jeskyní Na Pomezí, ale návštěvnost se velmi odlišuje. V letech 2010–2015 navštívilo tuto jeskyni 13–14 tisíc návštěvníků ročně. Poláků do této jeskyně přijíždí přibližně 2 tisíce a jedná se tedy průměrně o 15% návštěvnost. Ačkoli je toto množství nižší oproti blízkým Jeskyním Na Pomezí, a to o 30 tisíc návštěvníků, konečné procentuální zastoupení je velmi podobné. Do jeskyně přijíždějí jednotlivci i zájezdy z cestovních kanceláří. Dle paní vedoucí do jeskyně přijíždí mnoho seniorů a zdravotně postižených. Polský návštěvník v této jeskyni text v polském jazyce nedostane. K dispozici mu je audioprůvodce, který obsahuje 5 jazyků, včetně polského jazyka. Dle paní vedoucí ale o ně není velký zájem. Polští návštěvníci jsou tak provázeni v českém jazyce. Někteří průvodci se učí základní slovíčka, která se během prohlídky snaží používat. Dle paní vedoucí tento stav vyhovuje, proto do budoucna neplánuje žádné novinky. V Koněpruských jeskyních, v Chýnovské jeskyni, Mladečských jeskyních a Jeskyni Na Turoldu se nedočkáme žádného textu v polském jazyce ani audioprůvodce. V těchto jeskyních je k dispozici text v anglickém, německém nebo ruském jazyce. Správa jeskyní České republiky nabízí návštěvníkům mobilní aplikaci, kterou si mohou návštěvníci stáhnout do svých chytrých mobilů na internetových stránkách Správy jeskyní www.caves.cz a před prohlídkou si výklad stáhnout. Nejen, že si mohou text přečíst, ale mohou si jej i přehrát. Aplikace je dostupná v českém, anglickém a německém jazyce. Konkrétní spuštění této aplikace v dalších jazycích včetně polského jazyka ale není známo.

57

9. Závěr Ve své bakalářské práci jsem se soustředila na podrobnější nahlédnutí na nabízené služby v každé jednotlivé zpřístupněné jeskyni s důrazem na polsky mluvící návštěvníky. Zajímalo mě, zdali jsou návštěvníkům nabízeny texty v polském jazyce nebo pouze v nějakém světovém jazyce. Jestli nějaký průvodce je schopen provést prohlídku v polském jazyce nebo zdali by byl schopen alespoň nějaké názvy, upozornění či prosby říci polským návštěvníkům v jejich rodném jazyce. V některých jeskyních jsou návštěvníkům zapůjčováni audioprůvodci a v některých jeskyních disponují stanovišti, kde jsou nahrané na magnetofonech výklady v cizích jazycích. V tomto případě jsem se dotazovala, zdali audioprůvodce či magnetofon obsahuje i polský jazyk. Oslovila jsem všech čtrnáct vedoucích a každému jsem položila stejné dotazy, které se týkaly výhradně polských návštěvníků. Při získávání dat jsem využila elektronické, osobní i telefonické dotazování. Ve většině případů mi ochotně odpověděli přímo vedoucí jednotlivých jeskyní. V rámci dotazování jsem se také zajímala o informaci, zdali do konkrétní jeskyně přijíždějí více jednotlivci nebo zájezdy z cestovních kanceláří. Pro ucelenější náhled jsem také získala kompletní návštěvnost z let 2010–2015. Z celého souboru dat jsem vyňala data z ročního součtu každé jeskyně a také návštěvnost polských turistů v dané jeskyni. Následně jsem vytvořila procentuální zastoupení polských návštěvníků. Díky tomuto seznamu jsem zjistila, které jeskyně jsou nejnavštěvovanější a které sice mají nižší celkovou návštěvnost, ale procentuální zastoupení Poláků je významné. Nejvíce polských turistů přijíždí do Punkevních jeskyní, Kateřinské jeskyně, Bozkovských dolomitových jeskyní, Jeskyní Na Pomezí a Jeskyně Na Špičáku. Polská návštěvnost se pohybuje nad 10 % z celkového počtu návštěvníků. Některé jeskyně se blíží nebo blížily k 20 % a to znamená, že každý pátý turista je Polák. Jedná se o významnou návštěvnost. Všech pět zpřístupněných jeskyní nabízí adekvátní služby. Setkala jsem se s polskými texty, audioprůvodci, ozvučením jeskyně nebo dokonce samotným výkladem v polském jazyce.

58

Návštěvnost se dělí na jednotlivce a organizované zájezdy. Jednotlivci jsou běžně začleněni do větší skupiny a to i s Čechy nebo jinými národnostmi. V takovém případě nemůže průvodce provádět v několika jazycích, protože doba prohlídky je časově omezena, výklad v několika jazycích je zdlouhavý. Polský návštěvník by proto měl mít k dispozici adekvátní náhradu. Jednotlivci by měli mít možnost si zapůjčit audioprůvodce nebo text. V tomto případě se také nabízí možnost mobilní aplikace, která je ale doposud k dispozici pouze v českém, anglickém a německém jazyce. U organizovaných zájezdů, pokud to situace dovolí a je k dispozici průvodce, který přijel se zájezdem, prohlídku překládá. Všech pět zpřístupněných jeskyní nabízí adekvátní služby. Jistá vylepšení se očekávají v Kateřinské jeskyni, protože v této jeskyni doposud chybí polský text a také se vedoucí snaží o zřízení ozvučení jeskyně i s polským výkladem. V mnoha jeskyních se setkáme s prováděním Poláků v českém jazyce. Tato forma může být problematická. Ne každý Polák rozumí danému výkladu a také nezkušení průvodci jsou často nervózní a mluví rychle a nevýrazně. V takovém případě polský návštěvník pochopí pouze minimum z celého výkladu. Také ze zkušenosti vím, že pokud se průvodci naučí pár slovíček, často se dostávají do situace, kdy slovíčko či větu poví se špatnou výslovností a následný smích mladého průvodce vystresuje ještě více a raději v polském jazyce neřekne už nic. Proto je velmi milým překvapením, že se průvodci v Jeskyních Na Pomezí učí texty souběžně s nahrávkami, aby se vyhnuli špatné výslovnosti. Někteří vedoucí věří, že pokud průvodce mluví pomalu a hlasitě, polský návštěvník výklad pochopí, ale pokud bude průvodce mluvit nespisovně, bude přidávat do výkladu slangové názvy nebo regionalismy, polský návštěvník bude tápat. Tento fakt jsem vypozorovala v mnoha jeskyních. Poláci se i zeptají, ale bohužel i oni často mluví velmi rychle a čeští průvodci jim vůbec neporozumí. Průvodci jsou věkově velmi rozmanití. V jeskyních pracují studenti od 16 let, studenti na vysokých školách, pracující lidé, kteří si přivydělávají, a také důchodci. Každým rokem jsou přijímáni noví průvodci, které je potřeba důkladně zaškolit nejdříve v českém jazyce. Přesto výslovnost, artikulaci, gestikulaci a další aspekty provázení se učí po mnoho let. Významnou roli na výkonu má stres, celkové rozpoložení a negativní zkušenost s nepříjemnými návštěvníky. 59

Do budoucna bude jistě velkým přínosem mobilní aplikace, která bude návštěvníkům k dispozici i v dalších jazycích. Tento trend se celosvětově velmi vyvíjí a jedná se o významný posun vpřed v poskytování služeb. Byla bych velmi obezřetná s prováděním Poláků v českém jazyce a nespoléhala se pouze na tuto možnost. Ačkoli jsou vedoucí správ jeskyní přesvědčeni, že mají dobré průvodce, nemusí to ještě znamenat, že polský návštěvník bude s prohlídkou spokojen. Pro zajištění kvalitnějších služeb bych doporučila všem správám jeskyní větší komunikaci s návštěvníky z ciziny popřípadě cestovními kancelářemi pro vytvoření zpětné vazby. Doposud se dotazování týkalo pouze českých a slovenských návštěvníků, ale nesetkala jsem se se situací, kdy by byli dotazováni zahraniční návštěvníci. Zlepšením těchto služeb by jistě došlo i ke zvýšení návštěvnosti, protože

návštěvníci

se

rádi

60

vrací na místa, kde byli spokojeni.

10. Resumé Na

dzień

dzisiejszy

spotykamy

się

z coraz

większą

chęcią

zaoferowania

odwiedzającym piękno czeskich jaskiń. W Republice Czeskiej istnieje 14 jaskiń, które oferują turystom fascynujące podziemne pomieszczenia i niezwykłe przeżycia. Niektóre jaskinie są bardziej preferowane przez zagranicznych turystów niż inne, ale wszystkie powinny oferować podobny standard usług. Natomiast zakres tych usług poszczególne jaskinie sobie tworzą same. Celem mojej licencjackiej pracy było skierowanie do Zarządu jaskiń Republiki Czeskiej w celu uzyskania pełnego obrazu tego, jak nasze jaskinie są przygotowane dla zagranicznych turystów. W mojej pracy zwróciłam się do kierowników wszystkich czternastu dostępnych jaskiń i zadałam im pytania na temat jak są przygotowani na przyjazd polskich turystów. Interesowało mnie czy odwiedzającym są zaproponowane teksty w języku polskim czy wyłącznie w jakimś światowym języku. Interesowało mnie też, czy jakiś przewodnik jest w stanie poprowadzić grupę w języku polskim albo czy umiałby przynajmniej niektóre nazwy, ostrzeżenia i prośby w ich języku ojczystym. Ponadto chciałam uzyskać statystykę dotyczącą całkowitej liczby odwiedzających każdą dostępną jaskinie od roku 2010 do roku 2015. Przede wszystkim interesowali mnie polscy turyści i informacja, które jaskinie są przez nich najbardziej odwiedzane. Czy Polacy są zainteresowani odwiedzaniem jakskiń położonych najbliżej granic czy też są chętni odwiedzać i te ostatnie jaskinie położone w głębi kraju. W mojej licencjackiej pracy były ocenione aktualne usługi wszystkich dostępnych jaskiń.

Uzyskałam

opinię

wszystkich

kierowników

lub

zastępców

kierownika

poszczególnych jaskiń na wyżej wymienione zagadnienia.Po otrzymaniu odpowiedzi w ankiecie i uzyskaniu własnego spostrzeżenia na ten temat mogłam ocenić jeśli oferowane usługi mogą mieć

wpływ na frekwencję odwiedzających. Z mojego

doświadczenia podzieliłam się uwagami dotyczącymi obserwacji doświadczonych i nie doświadczonych przewodników. Dowiedziałam się także wiele informacji na temat innowacji, a także czy są świadomi tego, aby mieli jakieś rezerwy, w których mogliby 61

ulepszyć usługi dla zagranicznych turystów. Pracownicy jaskiń są zainteresowani tym, aby odwiedzający dostali jak najwięcej ciekawych i użytecznych informacji o odwiedzanym miejscu, aby odwiedzający byli zadowoleni i z miłą chęcią wracali w te strony oraz zarekomendowali swoim znajomym. Moja praca mogłaby dostarczyć wszystkim kierownikom placówek ogólny pogląd na usługi świadczone w innych jaskiniach, pod jakim względem są inne lepsze, co oferują i czy są inne aspekty, które można w przyszłości dla odwiedzających jeszcze ulepszyć. W mojej pracy koncentruje się na każdej jaskini indywidualnie, ponieważ chce pokazać ich charakter oferowanych usług dla polskojęzycznych turystów. Dla uzyskania informacji i przeprowadzenia wywiadów użyłam elektroniczną, osobistą i telefoniczną formę ankiety. W większości

przypadków

chętnie

mi odpowiedzieli bezpośrednio

kierownicy

poszczególnych placówek. W ramach przeprowadzonego wywiadu byłam zainteresowana tym, czy daną jaskinię odwiedzają częściej osoby indywidualnie czy są to wycieczki organizowane przez biura podróży. Dla pełniejszego spojrzenia na dany temat otrzymałam kompletne informacje dotyczące frekwencji odwiedzających od roku 2010 do roku 2015. Z całego zestawu danych interesował mnie udział polskich turystów. Następnie wytworzyłam procentowy udział polskich turystów. Dzięki tym danym odkryłam, które jaskinie są najczęściej odwiedzane a które rzadziej. Niektóre jaskinie posiadają niższy całkowity ruch turystów, ale udział Polaków jest znacznie większy. Najwięcej polskich turystów przyjeżdża do Punkevních jaskiń, Kateřinské jaskini, Bozkovských dolomitových jaskiń, Jaskiń Na Pomezí i Jaskini Na Špičáku. Polscy turyści odwiedzający jaskinie w Czechach tworzą ponad 10 % ogółu zwiedzających. Odwiedzalność niektórych jaskiń przez Polaków zbliża się do 20 %, oznacza to, że co piąty turysta jest z Polski. Jest to znacząca obecność polskich turystów. Wszystkich pięć jaskiń zapewnia odpowiednie usługi. W wielu jaskiniach trafiłam na teksty w języku polskim, audio przewodnikami, systemem nagłośnienia jaskini czy nawet tłumaczenia ustnego w języku polskim. W wielu jaskiniach możemy się spotkać z tym, że Polacy są oprowadzani w czeskim języku. Ten sposób oprowadzania może być problematyczny. Ponadto, z doświadczenia wiem, że jeśli przewodnicy nauczą się kilka słów w języku polskim, często spotkają się z tym, że to słowo czy zdanie jest źle wymawiane przez nich 62

a to wywołuje śmiech wśród zwiedzających, co bywa przyczyną stresu i nieśmiałości wśród młodych przewodników. Wynikiem jest to, że w przyszłości raczej w tym języku nie powiedzą już niczego. Dlatego miłym zaskoczeniem dla mnie jest to, że przewodnicy w Jaskiniach Na Pomezí uczą się tekstu równocześnie z nagrań w celu uniknięcia złej wymowy. Na pewno w przyszłości będzie wielką zaletą mieć aplikację „Jaskinie republiki czeskiej“ w komórkach telefonicznych. Ten trend na całym świecie bardzo się rozwija a jest znaczącym krokiem naprzód w zakresie świadczenia usług. Byłabym bardzo ostrożna, jeśli chodzi o oprowadzanie polskich turystów w języku czeskim i nie polegałabym wyłącznie na tej możliwości. Chociaż kierownicy poszczególnych jaskini są przekonani, że mają dobrych przewodników to jeszcze nie musi oznaczać, że polski turysta będzie zadowolony z wycieczki po jaskini. W celu zapewnienia lepszej jakości usług poleciłabym wszystkim kierownikom jaskiń większą komunikację z turystami z zagranicy ewentualnie z biurami podróży w celu uzyskania reakcji na dostarczone usługi. W przeszłości ankiety dotyczyły wyłącznie odwiedzających z czeskiej i słowackiej republiki a nie spotkałam się z tym, aby ankieta dotyczyła i innych zagranicznych turystów. Poprzez udoskonalenie tych usług doszłoby do zwiększenia ruchu turystycznego, ponieważ turyści z chęcią wracają do miejsc, w których dobrze się czuli i byli zadowoleni.

63

11. Literatura BÍLKOVÁ, Daniela. Vývoj návštěvnosti jeskyní SJ ČR v letech 2006–2009. In: Zpřístupněné jeskyně 2009. Ročenka Správy jeskyní České republiky. Průhonice: SJ ČR, 2010, s. 91. ISBN 978-80-87309-08-7. BÍLKOVÁ, Daniela. Návštěvnost jeskyní SJ ČR 2006–2012. In: Zpřístupněné jeskyně 2012. Ročenka Správy jeskyní České republiky. Průhonice: SJ ČR, 2013, s. 100-103. ISBN 978-80-87309-17-9. BÍLKOVÁ, Daniela. Návštěvnost jeskyní SJ ČR v letech 2006–2013. In: Zpřístupněné jeskyně 2013. Ročenka Správy jeskyní České republiky. Průhonice: SJ ČR, 2014, s. 113-115. ISBN 978-80-87309-26-1. BOSÁK, Pavel. Kras, pseudokras a jeskyně. In: HROMAS, Jaroslav (ed.) a kol. Jeskyně. Edice Chráněná území ČR: Mackovčin P., Sedláčáček M. (eds.). Praha, Brno. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2009, s. 13–22. ISBN 978-80-8705117-7, ISBN 978-80-86305-03-5. GABRIŠOVÁ, Jana. Prezentace na tuzemských a zahraničních veletrzích cestovního ruchu.

In: Zpřístupněné jeskyně 2009. Ročenka Správy jeskyní České republiky.

Průhonice: SJ ČR, 2010, s. 87. ISBN 978-80-87309-08-7. HROMAS, Jaroslav, SLEZÁK, Ladislav a KUČERA, Bohumil. Poznávání, využívání a ochrana jeskyní. In: HROMAS, Jaroslav (ed.) a kol. Jeskyně. Edice Chráněná území ČR: Mackovčin P., Sedláčáček M. (eds.). Praha, Brno. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2009, s. 117–128. ISBN 978-80-87051-17-7, ISBN 978-80-8630503-5. JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-535-0 JANDOUREK, Jan. Slovník sociologických pojmů. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80247-3679-2.

64

KOMAŠKOVÁ, Alena. 15. zahraniční studijní cesta SJ ČR – jeskynní pralinky Belgie. In: Zpřístupněné jeskyně 2015. Ročenka Správy jeskyní České republiky. Průhonice: SJ ČR, 2016, 96–97. ISBN 978-80-87309-40-7. MILKA, Dušan. Prezentace českých jeskyní v Poznani skončila In: Zpřístupněné jeskyně 2015. Ročenka Správy jeskyní České republiky. Průhonice: SJ ČR, 2016, s. 83. ISBN 978-80-87309-40-7. MLÝNKOVÁ, Zdeňka, ŠIMEŠKOVÁ, Barbora. Ediční a propagační činnost jednotlivých správ jeskyní. In: Zpřístupněné jeskyně 2009. Ročenka Správy jeskyní České republiky. Průhonice: SJ ČR, 2010, s. 79–81. ISBN 978-80-87309-08-7. MUSIL, Rudolf. Moravský kras labyrinty poznání. Adamov: GEO program, 1993. ZAJÍČEK, Petr. Jeskyně České republiky. Praha: Academia, 2010. ISBN 978-80200-1840-3. ZAJÍČEK, Petr, HROMAS, Jaroslav a kol. Zpřístupněné jeskyně České republiky. Průhonice: SJ ČR, 2013. ISBN 978-80-87309-19-3. Zákon č. 114/1992 Sb., Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny. In: Sbírka zákonů. 19. 2. 1992. ISSN 1211-1244.

Internetové zdroje Co je to speleologie?. Česká speleologická společnost [on-line]. Česká speleologická společnost: © 2014-2016. [cit. 30. 11. 2016]. Dostupné z: http://www.speleo.cz/co-je-tospeleologie Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. © OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/ Sekce speleoturistiky. Klub českých turistů [on-line]. [cit. 30. 11. 2016]. Dostupné z: http://speleo.kct.sweb.cz/index.htm 65

Správa jeskyní České republiky: Zpřístupněné jeskyně – naučné stezky podzemím [online]. Správa jeskyní ČR: © [cit. 11. 11. 2016]. Dostupné z: http://www.caves.cz/ Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright © Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/File/OPJ/Ou hrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2014.pdf Závěrečné práce – metodika. Lorenc.info [online]. Miroslav Lorenc: © 2007-2013 [cit. 15. 11. 2016]. Dostupné z: http://lorenc.info/zaverecne-prace/metodika.html

66