B) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ B 1. VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ DLE STANOVENÝCH TÉMAT, SWOT ANALÝZA 1. Horninové prostředí, nerostné suroviny 2. Vodní režim v území 3. Hygiena životního prostředí 4. Ochrana přírody a krajiny 5. Zemědělský půdní fond 6. Pozemky určené k plnění funkcí lesa 7. Veřejná dopravní infrastruktura – silniční doprava 8. Veřejná dopravní infrastruktura – železniční, letecká a cyklistická doprava 9. Veřejná technická infrastruktura – energetika, telekomunikace 10. Veřejná technická infrastruktura – zásobování vodou a kanalizace 11. Veřejná technická infrastruktura - koordinace 12. Sociodemografické podmínky, bydlení 13. Rekreace a cestovní ruch 14. Hospodářské podmínky Schematické shrnutí SWOT analýzy Příloha k vybraným tématům SWOT analýzy
1. Horninové prostředí, nerostné suroviny Silné stránky
• •
•
Slabé stránky
Dostatek kvalitních zásob stavebního • kamene – výhradní ložiska, CHLÚ, DP, prognózní zdroje (s životností desítek let). Významná těžba kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu (např. Bílý • Kámen, Boršov, Rančířov, Mirošov u Jihlavy). Negativní vlivy těžby nerostných surovin mají na území ORP jen okrajový význam, nezpůsobují významné narušení životního prostředí a poškození krajiny.
•
Rizika
•
•
Nedostatek zdrojů štěrkopísků; z toho vyplývající závislost na dovozech ze sousedních regionů (zvýšená dopravní zátěž). Poddolovaná území a území postižená těžbou nerostných surovin po bývalé hornické činnosti v severozápadní polovině území ORP (např. dotčená území obcí Brzkov, Kamenná, Kalhov, Ústí, Dudín, Hybrálec, Záborná, Rohozná, území severně od Třeště, území severně a jižně od Jihlavy). Nedostatek vydatných zdrojů podzemní vody.
Příležitosti
• Využití zbytkového materiálu po těžbě Střední a vysoké riziko radonového dekoračního kameniva jako zdroj indexu na velké části území; zejm. tři stavebního kameniva. severojižní územní pásy Batelov – Větrný • Využití menších zdrojů kvalitní Jeníkov; Brtnice – Malý a Velký Beranov a podzemní vody pro zásobování obcí okrajově Kamenice – Polná. Radonový mimo dosah skupinových vodovodů. index určuje míru pravděpodobnosti s jakou je možno očekávat úroveň aktivity radonu v konkrétním území, skutečné hodnoty lze zjistit pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě. Ve vymezených území se zvýšeným rizikem radonového indexu je nezbytné provádět při navrhování rozvojových ploch radonový průzkum. Zátěž území v okolí dříve těžených ložisek uranu Polná a ložisek v mokré konzervaci Brzkov.
1
2. Vodní režim v území Silné stránky
Slabé stránky
• Území ORP je z vodohospodářského
• Na území se nenachází významné
hlediska oblastí využitelných povrchových vodních zdrojů. • Vodní plochy a toky jsou na území ORP zastoupeny nadprůměrně (ve srovnání s ostat. kraji ČR). • Specifikum kraje – řešené území leží na hlavním evropském rozvodí mezi úmořím Severního a Černého moře (tzv. hydrologické povodí 1. řádu rozvodnice). • Vzhledem k poloze kraje Vysočina se jedná o převážně pramennou oblast přísun znečištění vodními toky z jiných povodí je minimální.
•
•
• •
•
•
2
zdroje podzemních vod ani prameny přírodních léčivých vod. Přetrvávající zhoršená kvalita povrchových vod (bodové i plošné zdroje) limituje ekologický a rekreační potenciál vodních ploch. Část řešeného území je pokryta velkoplošnou ochranou vyhlášených povodí vodárenských toků – limitující faktor pro rozvoj území, např. omezení pro průmyslovou i zemědělskou výrobu a další. Z hlediska povodňových průtoků je oblast ohrožena jak při regionálních, tak i při bleskových povodních. Stanovená záplavová území – limitující faktor pro územní rozvoj a provádění staveb, s výjimkou staveb dopravní, technické infrastruktury a úprav vodního toku na ochranu před povodněmi. Limitujícím faktorem je též výskyt části vodních toků s bilančně rozkolísaným vodním režimem (s výskytem průtokových stavů ztěžujících zaústění ČOV). Nepříznivý vliv dálnice D1, významných dopravních komunikací a narůstajícího podílu ploch se zpevněným povrchem, na přirozené odtokové poměry.
Rizika
Příležitosti
• Ovlivnění vodního režimu v území • • •
•
•
• Realizace záměrů protipovodňové
v důsledku předpokládaných globálních klimatických změn. Všeobecný problém týkající se též území ORP - snížená retence vody v krajině. Velké množství vodních ploch a toků představuje technicko- bezpečnostní rizika jejich havárií – zvláštní povodně. Rozličné příčiny povodňových událostí v minulých letech spolu s „omezenou historickou pamětí“ vedou k podcenění protipovodňových opatření a k dalšímu ohrožení chráněných lokalit. Dominantní využívání povrchových vod je citlivé na udržení jejich kvality (hrozba eutrofizace a ekologických havárií) a na výkyvy ročních úhrnů srážek v posledních letech. Vytipované lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod – LAPV (územně hájené vodní nádrže Rančířov, Brodce, okrajově vůči území ORP Sřížov) představují územní střety se zastavěnými a rozvojovými částmi obcí, se záměry na rozvoj veřejné infrastruktury, se zásadami ochrany přírody a krajiny.
ochrany ohrožených území (jak lokální úpravy toku, výstavba nebo úprava hrází, mobilní hrazení, tak i změny v povodích – zvýšení retence). • Zvýšení retenčního potenciálu krajiny (opatření v krajině zpomalující odtok z povodí) v souvislosti s vývojem zemědělské činnosti, s realizací komplexních pozemkových úprav apod. • Využití významného potenciálu soustavy rybníků a vodních nádrží k retenci a akumulaci vody v povodí, podmínkou je zlepšení jejich technickofunkčního stavu a komplexní přístup k vodnímu hospodářství v rámci regionu • V souvislosti s předpokládanou vyšší mírou rozkolísanosti srážek a potřebou efektivnějšího hospodaření s vodou v povodí byly vytipovány, jako územní rezervy, lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod – LAPV (územně hájené vodní nádrže Rančířov, Brodce, okrajově vůči území ORP Sřížov), které představují příležitosti pro efektivnější hospodaření s povrchovou vodou.
3
3. Hygiena životního prostředí Silné stránky
Slabé stránky
• Vysoká kvalita životního prostředí,
• Plošně významné překračování
•
•
• • •
•
rozsáhlá harmonicky vyvážená území bez plošně významných území devastovaných antropogenní činností. Žádná část z území ORP Jihlava nebyla vymezena ve vyhodnocení roku 2009 jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Významně podprůměrné množství emisí z velkých zdrojů znečišťování REZZO 1 (v porovnání s průměrem ORP v ČR). Pokles emisí hlavních znečišťujících látek (SO2, NOx, CO, NH3) ze stacionárních zdrojů. Kontinuální sledování kvality ovzduší systémem monitorovacích stanic. Průměrná produkce opadů s výjimkou odpadů z primární zemědělské produkce (v porovnání s průměrem ORP v ČR). Dostatečná kapacita skládek komunálního odpadu a relativně dobré vybavení sběrnými dvory.
•
•
• • •
• • •
4
imisních limitů pro přízemní ozón a prašné částice velikostní frakce PM10. Emise NOx a VOC jen těsně pod hranicí stanoveného emisního stropu. Podíl emisí pochází z obtížně regulovatelné tranzitní dopravy (dálnice D1). Nárůstem automobilové dopravy při současném nevyhovujícím stavu dopravních cest, zvýšení zátěže obyvatelstva při hlavních dopravních tazích (emise, hluk, vibrace). Část obcí bez přístupu k soustavě CZT či bez plynofikace. Nízká technologická vybavenost území zařízeními na úpravu a využívání odpadů, zejména komunálních odpadů. Trvající nerespektování principu využití a recyklace odpadů, nízké materiálové využití komunálních odpadů a poměrně vysoký podíl odpadů ukládaných na skládky. Nedořešené sanace a rekultivace v řadě lokalit starých ekologických zátěží. Velká část území ORP je vymezena jako území s předpokládaným vysokým nebo středním radonovým indexem. Hluková zátěž obyvatelstva z letecké dopravy (letiště Jihlava).
Rizika
Příležitosti
• Další zvyšování hlukové a imisní zátěže
• Rozvoj stávající sítě CZT, plynofikace
•
• • • • •
obyvatel v důsledku nárůstu automobilové dopravy. Zvýšení znečištění ovzduší emisemi z lokálních topenišť v důsledku ekonomicky vynucenému návratu k používání uhlí k vytápění. Nárůst množství odpadů ukládaných na skládky. Nárůst množství dováženého odpadu, především směsného komunálního odpadu a objemných odpadů. Nelegální nakládání se stavebními odpady. Výstavba hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v lokalitě Rohozná. Rizika havarijních situací dálkovodů (ropovody, produktovody), jaderné elektrárny Dukovany (mimo území ORP Jihlava).
•
•
• •
• •
5
obcí, využívání alternativních nebo obnovitelných zdrojů paliv, včetně spalování biomasy, využívání nízkoemisních kotlů, kondenzačních kotlů apod. Výstavba nových zařízení (zdrojů emisí) pouze na úrovni nejvyšších dostupných technologií, zvýšení technologické úrovně zařízení stávajících. Řešení problémů na úseku hygieny životního prostředí s využitím prostředků ze zdrojů Evropských společenství. Snížení imisní zátěže PM10 přijetím opatření ke snižování sekundární prašnosti ve městech. Snížit skládkování kompostovatelných a spalitelných odpadů. Zavedení odděleného sběru bioodpadů, výstavba kompostáren. Snižování hlukové zátěže obyvatelstva z dopravy výstavbou obchvatů sídel a realizací protihlukových opatření. Realizace protiradonových opatření, mj. čerpáním finančních prostředků z Radonového programu ČR.
4. Ochrana přírody a krajiny Silné stránky
Slabé stránky
• Bohatá krajinná struktura. Maloplošné
• Na území ORP a ani území kraje
•
•
• •
•
•
•
střídání lesních celků a zemědělské krajiny, poměrně vysoké zastoupení drobných vodních ploch v krajinné struktuře. Na mnoha místech kraje vysoká až velmi vysoká hodnota krajinného rázu. Vyváženost krajinných složek antropogenních a přírodních. Míra zatížení přírody a krajiny urbanizovanými prostory je relativně nižší než je průměrný stav ORP v ČR, krajina není narušena rozsáhlejší těžbou surovin. Vyhlášeno 29 maloplošných zvláště chráněných území o celkové rozloze cca 340 ha. Do národního seznamu evropsky významných lokalit NATURA 2000 zařazeno 9 lokalit o celkové rozloze cca 900 ha. Vyhlášena ochrana více než 60 památných stromů nebo jejich skupin a více než 60 registrovaných významných prvků. Na území ORP Jihlava jsou vymezeny tři úrovně ÚSES, skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES jsou vymezeny v ZÚR kraje Vysočina, skladebné části ÚSES lokálního významu jsou vymezeny v ÚPD obcí. Zastoupení přírodních parků (přírodní park Čeřínek, vč. záměru na rozšíření jeho hranic a návrh na vyhlášení přírodního parku v prostoru Javořické vrchoviny), které vystihuje harmonický charakter podstatné území ORP
• • •
• •
6
Vysočina nebyla vyhlášena ptačí oblast soustavy NATURA 2000. Menší lesnatost území (cca 30%), tj. nižší než je průměrný stav ORP v ČR. Přetrvávající způsob obnovy lesů, zaměřený na hospodářské využití. Masivní šíření některých druhů invazních neofytů, zejména podél řek (křídlatka japonská a sachalinská, netýkavka žláznatá). Místně snížená ekologická stabilita území. Rozdělení území ORP i kraje na dvě části tělesem dálnice D, která tvoří významnou bariéru pro migraci volně žijících organismů.
Příležitosti
Rizika
• Podpora revitalizace, rehabilitace,
• Nerespektování principů trvalé
•
• •
•
• •
•
udržitelnosti rozvoje, s důsledkem další degradace volné krajiny a jejích biologických složek. Neregulovaná výstavba „na zelené louce“ (greenfields), zejména v okolí větších sídel a podél dopravních tras – nežádoucí proces suburbanizace, estetická devastace, zhoršování prostupnosti volné krajiny. Další fragmentace krajiny stavbami dopravní a technické infrastruktury. Výstavba areálů vysokých větrných elektráren a velkoplošných fotovoltaických elektráren zejména v pohledově exponovaných lokalitách. Případná výstavba velkých vodních děl (územně hájené vodní nádrže Rančířov, Brodce, okrajově vůči území ORP Sřížov). Nezájem státní správy a samosprávy na realizaci územního systému ekologické stability. Další šíření invazních neofytů (stávající druhy, nové druhy), mj. i v souvislosti s pěstováním geneticky modifikovaných zemědělských plodin. Umělé zalesňování nelesních půd kulturami stanovištně nepůvodních jehličnatých dřevin.
•
•
• • •
renaturalizace krajiny a jejích složek řadou dotačních titulů (MŽP, SFŽP, MZe, MMR, Krajský úřad). Zesílení pozic ochrany přírody a krajiny v důsledku implementace práva Evropských Společenství do legislativy ČR (zejména NATURA 2000, hodnocení vlivů koncepcí a záměrů na životní prostředí – EIA, SEA) a přijetí mezinárodních smluv (např. Evropská úmluva o krajině). Podpora zalesňování zemědělsky nevyužívaných ploch ze strany státu – nutnost regulace zalesňování ze strany orgánů ochrany přírody tak, aby nedocházelo k oslabení biodiverzity v daném území. Zvýšení ekologické stability prostřednictvím realizace územního systému ekologické stability. Vyhlášení nových maloplošných chráněných území, vyhlášení přírodního parku Javořická vrchovina. Ochrana krajinného rázu - krajinných pohledových předělů z důvodu jejich pohledové exponovanosti. Jejich ochrana před výstavbou nevhodných technicistních dominant. (Krajinné pohledové předěly vymezeny ve Strategii ochrany krajinného rázu kraje Vysočina; Bukáček a kol., 2008).
• Ochrana krajinného rázu - významných
krajinných os, vyvýšených míst tvořících dominantu krajiny, kulturních dominant krajiny, měřítka krajiny. (Krajinné osy vymezené ve Strategii ochrany krajinného rázu kraje Vysočina; Bukáček a kol., 2008).
7
5. Zemědělský půdní fond (ZPF) Silné stránky
Slabé stránky
• Významná zemědělská tradice území
• V rámci ČR podprůměrné podmínky pro
• • •
• •
ORP a celého kraje Vysočina. Vysoký podíl zemědělského půdního fondu (cca 60 %) - v porovnání s průměrem ORP v ČR. Procento zornění (přesahující 40%) je mírně nadprůměrné - v porovnání s průměrem ORP v ČR. Vysoký podíl trvalých travních porostů z výměry zemědělské půdy, přesahující 13% - v porovnání s průměrem ORP v ČR. Zaměření větších zemědělských podniků na kombinaci rostlinné a živočišné výroby. Rozvoj ekologického zemědělství, zaměřeného na pěstování a chov zdravých produktů s omezeným použitím zprůmyslněných forem zemědělské výroby.
•
•
•
• • •
8
rostlinnou zemědělskou výrobu (chudé půdy, klimatické podmínky, nadmořská výška, sklonitost); převaha půdy V. třídy ochrany. Snížení přirozené úrodnosti půd v důsledku kontinuální intenzivní zemědělské činnosti, nevhodných způsobů obhospodařování, imisní zátěže, větrné či vodní eroze. V zemědělsky intenzivně využívaných územích existence rozsáhlých ploch honů bez prvků rozptýlené zeleně (remízky, hájky, stromořadí – větrolamy) - umožnění větrné eroze, úbytek půdních organismů. Stálý pokles výměry zemědělské půdy v posledních cca 15 letech, zejména půdy orné v důsledku výstavby dopravní infrastruktury a průmyslových zón, obytných zón, zalesňování. Nárůst rozsahu ploch zemědělské půdy, která není využívána ani krajinářsky udržována. Lokální kontaminace zemědělských půd z průmyslové výroby a starých ekologických zátěží. Ohrožení půd vodní erozí zejména přívalovými srážkami.
Rizika
Příležitosti
• Další úbytky zemědělské půdy, zejména
• Podpora extenzivních forem
•
•
•
• •
•
•
•
v důsledku výstavby (dopravní stavby, rozvojové zóny, obytné soubory) a zalesňování. Nevyužívání zemědělské půdy k zemědělské produkci – další nárůst ploch víceletých úhorů a postagrárních lad. Samovolné zarůstání opouštěných, hůře přístupných a dlouhodobě neobhospodařovaných zemědělských pozemků. Zvýšení intenzity procesů snižujících kvalitu zemědělských půd (erozní splachy, kontaminace půd) v důsledku intenzivního produkčního využití půdy. Zhoršení kvality povrchových a podpovrchových vod v důsledku hnojení a krmení na rybnících. Absence údržby drenážních systémů (meliorace – odvodnění) s následkem trvalého zamokřování některých zemědělských ploch. Zvýšený výskyt extrémních situací v důsledku globální klimatické změny (záplavy, vodní eroze) – viz. Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice, přijatý Usnesením vlády ČR. Pěstování geneticky modifikovaných plodin (GMO, zejména kukuřice) s riziky pro přírodu, ekologické zemědělství i vlastní konvenční zemědělství (vznik a šíření superplevelů, např. ambrozie). Nedostatečné tempo realizace komplexních pozemkových úprav.
•
•
•
•
9
zemědělského hospodaření v méně příznivých podmínkách (Less Favourite Areas – LFA, vymezeny Nařízením vlády). Využití zemědělské půdy k produkci energeticky a technicky využitelných rostlin či dřevin (biomasa - obnovitelný energetický zdroj) – podpora ze strany státu. Využití dotační politiky státu, strukturálních fondů Evropského společenství, zejména v podobě Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013 (schválen Usnesením vlády ČR a Rozhodnutím EK). Realizace pozemkových úprav k uskutečňování obnovy a tvorby krajiny, zvýšení její ekologické stability a retenční schopnosti. Rozvoj ekologického zemědělství a agroturistiky.
6. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Silné stránky
Slabé stránky
• Relativně dobrý zdravotní stav lesních
• Mírně podprůměrný celkový rozsah
porostů. Míra defoliace jehličnatých porostů starších 60 let pod průměrem ČR. (Defoliace je významným ukazatelem v pásmu D – tj. pásmo s nejmírnějším ohrožením lesních porostů (poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 – 20 let). • Poměrně vyrovnaný podíl zastoupení různých věkových skupin lesních porostů.
lesních porostů (lesnatost přes 30%) v porovnání s průměrem ORP v ČR. • Nevhodná druhová většiny lesních porostů (stejnověké monokultury smrku či borovice - porosty jehličnanů představují cca 90% výměry lesů. Z celkové plochy porostů tvoří 75 % 90% smrk, do 10% borovice, cca 5% buk, ostatní listnaté dřeviny zastoupeny cca 1%. • Velmi výrazné zastoupení lesů hospodářských, určených primárně k dřevoprodukční funkci, nízký podíl zastoupení lesů zvláštního určení a lesů ochranných.
Rizika
Příležitosti
• Velkoplošné polomy s následným
• Environmentální programy a dotační
zdravotního stavu lesů. Defoliace - odlistění)
• Lesy na území ORP se nacházejí
•
•
• • • • •
kalamitním rozšířením hmyzích škůdců. Větší náchylnost kulturních porostů lesa k různým kalamitním stavům, mj. i v důsledku očekávané globální klimatické změny (zvýšení četnosti extrémních stavů počasí). Přetrvávající dominantní postavení smrku při zalesňování a pokračující významný podíl vysazování geograficky nepůvodních dřevin. Nadměrné stavy některých druhů zvěře – biotický škůdce lesa. Pokračující šíření invazních druhů rostlin. Nedořešené vlastnické vztahy k PUPFL. Formy privatizace které by znemožnily tradiční volný vstup do lesních porostů. Nadměrné zábory PUPFL v důsledku rozvoje dopravní a technické infrastruktury a urbanizace prostředí.
•
•
• •
10
tituly podporující tendenci k nápravě lesnických škod na lesích (podpora druhů přirozené druhové skladby lesa v lesích s preferencemi nehospodářských funkcí). Při obnově i v hospodářských lesích postupné zařazování dřevin přirozené druhové skladby (zejména jako meliorační a zpevňující dřeviny). Další zalesňování zemědělsky nevyužívaných ploch, zejména menších ploch.a pásů uvnitř rozsáhlých lánů zemědělské půdy, s funkcí krajinotvornou a protierozní. V lesích s převažujícím významem pro ochranu přírody hospodařit s cílem přiblížit se přirozené dřevinné skladbě. Zachování krajinné mozaiky porostů s vysokou biologickou hodnotou např. liniové porosty, mokřady, rašeliniště.
7. Veřejná dopravní infrastruktura - silniční doprava Silné stránky
Slabé stránky
• Poloha ORP v silniční větvi IV.
• Chybějící doprovodná silnice k dálnici
• •
•
•
•
•
transevropského multimodálního koridoru sítě TEN-T kraje a rozvojové ose republikového významu OS5 (PÚR ČR 2008) – dálnice D1 s příznivou návazností Jihlavy a jádra ORP (MÚK Jihlava - I/38). Vedení mezinárodních tahů sítě E – E50, E65 – dálnice D1 Praha – Brno – Ostrava – Polsko, E59 – I/38 Silnice I/38 v úseku Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo – hranice ČR /Rakousko (- Vídeň) vymezeno jako koridor kapacitní silnice S8 (PÚR ČR 2008). součást spojení Praha – Jihlava – Znojmo (- Wien), v opačném směru vazba na Hradecko-pardubickou aglomeraci. Dokončený kapacitní úsek silnice I/38 ve funkci silničního přivaděče na dálnici D1 Jihlava – MÚK Jihlava včetně západního obchvatu města Jihlavy. Územně stabilizovaný koridor přestavby mezinárodní silnice I/38, E59 v úseku Jihlava – Moravské Budějovice (- Znojmo – hranice ČR/Rakousko) v návaznosti na rakouskou stranu ve směru na Vídeň (koridor vymezen jako veřejně prospěšná stavba ve vydaných ZÚR kraje Vysočina). V koncepci rozvoje silniční sítě Dolního Rakouska toto spojení sledováno jako hlavní dopravní a rozvojová osa z Vídně ve směru na Prahu. Příznivé prostorové rozprostření silniční sítě II. třídy, radiálně napojené na jádro ORP a krajské město Jihlavu (rozvojová oblast republikového významu OB11 – PÚR ČR 2008). Dokončená přeložka silnice II/352 s napojením průmyslové zóny Pávov a dálnice D1 (MÚK Jihlava ) ve směru od Polné mimo obytné území města Jihlavy (Heroltice – Jihlava) – posílení přepravního významu silnice II/352 nově navrhovanou plochou pro mimoúrovňovou křižovatkou na dálnici D1 – MÚK Měšín ( vymezeno jako veřejně prospěšná stavba v ZÚR kraje).
• •
•
•
•
•
11
D1 v úseku hranice kraje – Humpolec – Jihlava, případně nedostatečné šířkové uspořádání stávající čtyřpruhové dálnice (problémy odklonu dopravy při kritických situacích – nehody, obtížná sjízdnost v době nepřízně počasí apod.). Omezené podmínky návaznosti okrajových oblastí ORP na dálnici D1. Nevyhovující parametry a upravenost převažující části páteřní silniční sítě v ORP Jihlava - nízký rozsah realizované přestavby sítě silnic I. a II. třídy. Nedostatečná úroveň propojení jádrového území ORP - krajského města Jihlavy s Jihočeským krajem (silniční spojení Jihlava – Pelhřimov v úrovni II. třídy s řadou kolizních a nevyhovujících úseků ). Nedostatečná úroveň propojení jádrového území ORP - krajského města Jihlavy s okrajovými prostory Žďáru nad Sázavou, v jihovýchodním směru s prostorem Třebíče. Silnice II/639 Horní Cerekev – Dvorce jako součást komunikačního spojení pro obsluhu a spojení jihozápadní části kraje s krajským městem není vymezena jako součást „Páteřní silniční sítě kraje. Potlačená úroveň a kvalita tangenciálních silničních spojení a provázanosti sídelní struktury v obvodovém prstenci území ORP Jihlava.
• Relativně hustá síť silnic III. třídy, propojující silnice II. třídy v tangenciálních vazbách mimo jádrové území ORP a krajského města – potenciál pro posílení tangenciálních vazeb a propojení rozptýleného osídlení v obvodovém prstenci kolem krajského města. • Stabilizované vybrané koridory přeložek silnice II. třídy na území ORP Jihlava jako veřejně prospěšné stavby v ZÚR kraje Vysočina. • Pro zkvalitnění podmínek v lokální síti silnic II. a III. třídy v ÚP dotčených obcí sledovány následující přeložky silnic: - Kostelec, přeložka silnice III. třídy - Kamenice, přeložka silnice III. třídy • Pro výhledové zkvalitnění úrovně silniční sítě kraje Vysočina a ORP Jihlava ve vydaných ZÚR kraje Vysočina vymezená dlouhodobá územní ochrana koridorů: - rozšíření dálnice D1 na šestipruh v plném rozsahu Praha – Brno - propojení silnic I/38 a II/405 silnicí II. třídy jižně od Jihlavy, - posílení a zajištění kvalitního silničního propojení Jihlava – Žďár nad Sázavou s částečným využitím silnice II/353 v úseku Jihlava – Jamné a s novým propojením Polná - Nové Dvory v úrovni silnice I. třídy.
Příležitosti
Rizika
• Posílení přepravního významu a
• Enormní nárůst osobní a nákladní
•
• • •
kapacitního silničního spojení S8 (silnice I/38) v ose Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo – hranice ČR/Rakousko (- Vídeň) v souladu s PÚR ČR 2008) - podpora a předpoklad nových kooperačních vztahů. Zkapacitnění dálnice D1 – zajištění podmínek pro zvýšení bezpečnosti provozu v průběhu celého roku omezení kritických situací. Posílení podmínek pro přímou vazbu severovýchodní části ORP na dálnici D1 (MÚK Měšín). Zkvalitnění podmínek pro rozvoj přepravních a kooperačních vztahů jak uvnitř kraje ve vazbě na jádro ORP a
silniční dopravy, zvláště dálkové tranzitní, která je oproti kolejové dopravě prostorově a časově flexibilnější (doprava z místa na místo bez nezbytné překládky) – trvalý nárůst negativních dopadů z provozu automobilové dopravy v území. • Zvyšující se tlak na rozsah a kapacitu silniční infrastruktury – rostoucí zábory, nepříznivé dělící účinky liniových staveb v území, zvětšování podílu zpevněných ploch. • Časové posuny v územní přípravě a realizaci navrhovaných záměrů sledované přestavby silniční sítě – přetížení stávající sítě, zvyšování k í iž á í b č ti 12
kongescí, snižování bezpečnosti provozu, zhoršování kvality a úrovně obytného a životního prostředí.
krajské město tak v mezikrajských vazbách, především k Jihočeskému kraji. • Přestavba dopravní sítě, zkvalitnění a zlepšení komunikační dostupnosti především dopravně odlehlejších oblastí, zvýšení atraktivity pro jejich možný ekonomický rozvoj a sociální stabilitu. • Zlepšení podmínek a kvality životního prostředí v sídlech i krajině, zvýšení bezpečnosti motorové i nemotorové dopravy.
13
8. Veřejná dopravní infrastruktura - železniční, letecká a cyklistická doprava Silné stránky
Slabé stránky
Železniční doprava • Přímá obsluha a napojení ORP a krajského města Jihlavy ve směru od Havlíčkova Brodu (koridor C-E61 a od Veselí nad Lužnicí (koridorová trať Praha – České Budějovice (- Linz) železničními tratěmi č. 225 a 240 , zařazené do sítě celostátních hlavních tratí. • Plošné rozprostření železničních tratí koncentricky zaústěných do žst. Jihlava.
Železniční doprava • Poloha ORP a krajského města Jihlavy mimo železniční větev IV. transevropského koridoru sítě TEN-T a koridory konvenční železnice AGC a AGTC – koridor C-E61 (Praha - ) Kolín – Havlíčkův Brod – Brno vedený mimo ORP Jihlava a jádrové území krajského města. • Nevyhovující stav celostátních tratí č. 240 Havlíčkův Brod – Jihlava – Třebíč Brno, č. 225 Jihlava – Veselí nad Lužnicí s vazbou na koridorovou trať; nedostatečná úroveň mezikrajských kolejových spojení • Regionální trať Kostelec u Jihlavy – Slavonice bez návaznosti na železniční síť sousedního Rakouska. • Nedostatečná infrastruktura pro podporu a rozvoj kombinované dopravy – nepřímá vazba ORP a krajského města Jihlavy na tratě transevropské železniční sítě pro nákladní dopravu (TERFN) a tratě AGTC • Územní ochrana koridoru VRT v tranzitní poloze mimo krajské město Jihlava.
Letecká doprava • Poloha veřejného vnitrostátního letiště Jihlava s vyhlášenými výškovými ochrannými pásmy v zázemí Jihlavy využitelné pro sportovně leteckou činnost a nepravidelné lety. • Pro leteckou záchrannou službu slouží heliport v Jihlavě. Cyklistická doprava • Relativně hustá síť cyklistických tras pro rekreační využití., zpřístupňující rekreační a turistické zajímavosti Jihlavska • V širších souvislostech možnost napojení na transevropskou cyklotrasu Eurovelo č. 4 (Roscoff - Kijev), procházející severní části kraje Vysočina.
Letecká doprava • Poloha veřejného vnitrostátního letiště Jihlava limituje rozvoj letiště s vybaveností pro vyšší objemy letecké dopravy. Cyklistická doprava • Dosud nepřipravená potřebná infrastruktura; většina úseků vedena společně s motorovou dopravou chybějící segregace v podobě samostatných cyklistických stezek (podmínka pro zajištění bezpečnosti a atraktivity pro systémový rozvoj cykloturistiky, případně každodenní cyklistické dopravy).
14
Příležitosti
Rizika
Železniční doprava • Dostavba a modernizace železniční infrastruktury s předpokladem převedení vyšších přepravních objemů ze silnice na železnici a začlenění železnice do systému kombinované dopravy a veřejné logistiky. • Předpoklady pro výhledové zavedení integrované osobní dopravy s vyšším uplatněním železnice pro každodenní dopravu s vazbou na jádrovou oblast ORP a významná centra dojížďky a vyjížďky – předpoklad pro omezení individuální automobilové dopravy. • V souladu s vydanými ZÚR kraje Vysočina předpoklad výhledového prodloužení koncové regionální tratě Slavonice – Fratres s návazností na železniční síť Dolního Rakouska – možné přímé kolejové spojení Jihlava – Fratres – Waidhofen an der Thaya a dále – předpoklad pro rekreační i každodenní využití • Nová poloha a koncepce vysokorychlostní tratě s předpokladem možného přímého napojení Jihlavy.
Železniční doprava • S ohledem na omezenou prostorovou flexibilitu železnice je převedení zásadnějšího objemu nákladu na železnici neatraktivní pro podnikatelské subjekty. • Nevyhovující technická úroveň infrastruktury, nedostatečná kvalita služeb, nepříznivá cenová politika železniční přepravy – snížení konkurenceschopnosti a ohrožení reálnosti převedení výraznějších přepravních objemů na železnici. • Časové posuny v přípravě a realizaci navrhovaných staveb a sledované přestavby železniční sítě – zhoršení kvality a podmínek životního prostředí vyvolané trvalým nárůstem silniční dopravy.
Letecká doprava • Veřejná vnitrostátní letiště Jihlava– potenciál pro rozvoj rekreace a sportu včetně doprovodných služeb.
Letecká doprava • Hluková zátěž z provozu letecké dopravy a sportovní činnosti – narušení kvality životního prostředí v obytném, případně rekreačním území. Cyklistická doprava • Nedostatečná segregace cyklistické dopravy od dopravy automobilové – zvýšené riziko střetů, nedostatek souvisejících služeb a vybavenosti nízká atraktivita a omezené využívání.
Cyklistická doprava • Předpoklad pro zatraktivnění cyklistické dopravy a vyšší využívání navazující sítě cyklistických tras a stezek – podpora pro rozvoj rekreace a turistiky i šetrné formy každodenní dopravy. • Rozvoj navazujícího drobného podnikání a služeb v oblastech s průchodem páteřních a regionálních cyklotras.
15
9. Veřejná technická infrastruktura – energetika, telekomunikace Silné stránky
Slabé stránky
• Struktura a celkový stav zásobování
• Nevyhovující stav energetické technické
•
•
•
•
• • •
• • •
elektrickou energií v části nadřazené a přenosové soustavy je vyhovující (uspokojující současné a odhadnutelné požadavky a podmínky v nejbližším období). Území má dobré zázemí pro rozvoj distribuční soustavy 110 kV – nachází se mezi dvěma uzly nadřazené soustavy 400/110 kV Slavětice a 400/110 kV Mírovka. Je vybudována rozsáhlá síť vysokotlakých a středotlakých plynovodů, ze kterých je plynofikována většina větších sídel na území ORP. Vzhledem k okolnosti, že územím ORP procházejí trasy tranzitního plynovodu včetně tras vysokotlakých plynovodů, jsou z technického hlediska splněny základní předpoklady k event. dalšímu rozšiřování plošné plynofikace sídel. Míra zalesnění území ORP nabízí relativně dobré podmínky pro využití dřevní hmoty jako nezanedbatelného zdroje energie, zejména pro vytápění. Přibližně v deseti malých vodních elektrárnách je instalováno cca 300 kW výkonu. Je využívána větrná energie na k.ú. Pavlov, jsou instalovány 4 soustrojí o celkovém výkonu 5,7 MW. Územím ORP prochází trasa dalšího důležitého energetického vedení nadreginálního významu, trasa ropovodu „Družba“. To představuje přínos/vklad kraje do energetického systému celé ČR. Větší část území je vybavena a obsluhována systémy elektronické komunikace na standardní úrovni. Možnost využívání stále se rozšiřujících služeb mobilních operátorů. Existence vysoce kapacitních speciálních telekomunikačních systémů na území kraje, které jsou provozně kompatibilní s telekomunikačními systémy veřejných služeb.
•
• • •
• •
•
• • •
16
infrastruktury na území části venkovských sídel. Výskyt problémů související s nedostatečnou provozní spolehlivostí a nedostatečnou rezervou pro zajištění příkonu elektrické energie v dílčích částech území ORP. Nevyhovující stav elektroenergetické infrastruktury v některých částech území, včetně města Jihlavy. Nedůsledné využívání tzv. zbytkového tepla při výrobě elektrické energie. Přetrvávající provoz lokálních (malých a středních) zdrojů tepla, využívající spalování méně kvalitních fosilních paliv, které znečišťuje životní prostředí a přízemní vrstvy atmosféry. Méně příznivé klimatické podmínky zvyšují nároky na spotřebu energií a zajištění větší bezpečnosti dodávek. Nepostačující péče o programově řízené úspory energie (programy účinného a efektivního zateplování objektů s aktivitami bydlení, objektů občanské vybavenosti apod.). Rozptýlená struktura osídlení, ztěžující jejich ucelenou energetickou obsluhu, zejména prostřednictvím systémů energetických inženýrských sítí. Výskyt částí území s nedostatečným pokrytím signálem mobilních operátorů. Relativně vyšší stupeň zranitelnosti telekomunikačních systémů vedených v nadzemních trasách. Nižší podíl zastoupení optických kabelů v místních telekomunikačních trasách.
Rizika
Příležitosti
• Potenciální možnost vzniku havarijních
• Tvorba uceleného programu úspor
• •
•
•
•
•
či krizových situací (vedení VVN, tranzitní VVTL a VTL plynovody, ropovod Družba apod.), mj. též s ohledem na náročnější terénní a klimatické podmínky. Pod tlakem ekonomických podmínek opětné zvyšovaní míry použití méně kvalitních fosilních paliv. Riziko poškození krajinného rázu v případě nevhodné lokalizace vysokých větrných elektráren, velkoplošných fotovoltaických elektráren (včetně rizika poškození sídelních a rekreačních hodnot území), navíc s problematickými důsledky pro přenosovou elektrizační soustavu. Přetrvávající jednostranná orientace na zvyšování kapacit výroby a spotřeby energií při paralelním podceňování programů regulace spotřeby energií, programů úspor energií. Při zanedbání rozvoje distribuční soustavy 110/22kV mohou nastat problémy s bezpečností a spolehlivostí dodávek elektrické energie. V praxi přetrvávající podceňování významu telekomunikační obsluhy území (zejména v územně plánovací úrovni, tj. v rovině, včasných koncepčních rozhodnutí). Výskyt potenciálních možností negativního ovlivnění již existujících, provozovaných a výhledových radioreléových tras a podmínek jejich provozu.
•
•
•
• •
• •
•
17
energie při vytápění objektů a při přípravě TV a vody pro technologické účely. Pro zajištění bezpečného a spolehlivého zásobování území elektřinou je nutné posílení distribuční soustavy 110/22 kV novými napájecími uzly 110/22 kV v Polné a v Třešti a rozšíření soustavy v Jihlavě o transformaci 110/22 kV na severozápadě města. Vybudování odpovídající sítě VVN 110 kV, a to v trasách Mírovka – Jihlava – Třešť, včetně napojení Polné ze stáv. vedení VVN 110 kV Mírovka – Žďár nad Sázavou. Modernizace stávajících elektráren (tzv. závodových) a zvětšení podílu a zkvalitnění využití odpadového tepla ve prospěch dálkového zásobování teplem (SCZT). Další rozvoj plošné plynofikace území. V území mimo dosah působení SCZT a mimo dosah rozšiřování plošné plynofikace usilovat o posílení využívání alternativních, obnovitelných a kombinovaných zdrojů (včetně zdrojů nízkopotenciální energie), nebo ušlechtilých paliv (např. propanubutanu, lehkých topných olejů). Využívání biomasy pro vytápění, a to nejen klasickou lesní dřevní hmotou, ale i z jiných zdrojů biomasy (např. pelety). Dosud málo rozvinutá území v nabídce telekomunikačních služeb mají možnost „přeskočit vývojové etapy“ rovnou na aktuálně progresivní koncepce efektivní telekomunikační obsluhy svého území. Možnost využití synergického efektu v případě dokonalejší koordinace rozvoje jednotlivých druhů inženýrských sítí v urbanizovaném území (integrace síťových odvětví, jejich koordinace jako celku).
10. Veřejná technická infrastruktura – zásobování vodou a kanalizace Silné stránky
Slabé stránky
• Zásobování pitnou vodou řešené
• Vyšší stupeň napojení obyvatel na
•
•
• • •
•
v rámci jihlavské vodárenské soustavy, přesahující ORP Jihlava. Soustava je tvořena propojenými skupinovými vodovody Jihlava a Nová Říše s centrálními zdroji nádrž Hubenov a nádrž Nová Říše (mimo území ORP Jhlava). Dostatečně kapacitní zdroje pitné vody, pokrývající i výhledové potřeby oblasti, jejich účinná ochrana zdrojů pitné vody vyhlášenými ochrannými pásmy. Bezprostředně nehrozí znehodnocení kvality vody užívaných zdrojů vody veřejných vodovodů. Kvalita produkované a distribuované vody odpovídá stanoveným standardům. Území ORP vykazuje vysoký stupeň napojení obyvatel na veřejné vodovody (cca 95 % obyvatel). Pokrok v řešení v odvádění a čištění odpadních vod v sídlech s počtem EO nad 2000. Vzhledem k tomu že území ORP převážně pramennou oblastí - přísun znečištění vodními toky z jiných povodí je minimální, což nabízí relativně příznivější podmínky pro zásobování pitnou vodou a současně i relativně přísnější výchozí podmínky pro řešení ČOV v návaznosti na kanalizační sítě. Stupeň zalesnění a relativně rovnoměrně rozložená lesnatost působí příznivě na vyrovnanost průtokových režimů vodních toků (mj. příznivější výchozí podmínka pro řešení ČOV v návaznosti na kanalizační sítě).
•
•
•
•
18
veřejné vodovody než na veřejné kanalizace signalizuje nežádoucí disproporci. Existence velkého počtu obcí s nedostatečnou úrovní likvidace splaškových odpadních vod (absence nebo nevyhovující stav kanalizační sítě a ČOV). Centrální zdroje pitné vody – vodárenské nádrže nevyhovují svým užitkovým objemem a hloubkou optimálním požadavkům, kladeným na vodárenské nádrže. Řada významných vodovodních přivaděčů a rozvodů a navazujících zařízení potřebuje rekonstrukci a modernizaci. Existence zdrojů pro individuální zásobování vodou (domovních studní apod.) s problematickou kvalitou vody.
Rizika
Příležitosti
• Hrozba zpomalení řešení problémů
• Volné kapacity v úpravnách pitné vody,
• • •
•
zásobování vodou a likvidace odpadních vod (zejm. z důvodů nedostatku finančních zdrojů) s důsledky omezujícími rozvoj některých sídel v ORP. Další zaostávání výstavby kanalizačních sítí a nadmístních ČOV za rozvojem vodovodních systémů. Potenciální hrozby možného zhoršování kvality vody ve vodárenských nádržích a nárůstu nákladů na úpravu vody. Potenciální hrozba větší zranitelnosti vodárenských zdrojů vody skupinových vodovodů i veřejných vodovodů dalších typů. Nejasné důsledky předpokládaných globálních změn klimatu na fungování systémů zásobování vodou a čištění odpadních vod.
•
•
•
•
19
umožňující rozšíření zásobování do dalších dosud neobsloužených obcí. Rekonstrukce a intenzifikace městských ČOV umožňující efektivní připojení okolních obcí a jejich městských částí vč. sídel menších než 2000 EO. Současná rozšířená nabídka technického řešení zásobování vodou a likvidace odpadních vod (např. užití systémů tlakové a podtlakové kanalizace, obsluha sídel s rozptýlenou zástavbou, zvládnutí situace v případě zhoršování jakosti surové vody, náprava situace v oblastech kde dochází k bilančnímu nedostatku vody aj.). Podle konkrétních podmínek zajištění zasakování a akumulace srážkových odpadních vod s jejich následným využitím. Možnost využití synergického efektu v případě dokonalejší koordinace rozvoje jednotlivých druhů inženýrských sítí v urbanizovaném území i ve volné krajině (integrace síťových odvětví, jejich koordinace jako celku).
11. Veřejná technická infrastruktura – koordinace Silné stránky
Slabé stránky
• Výskyt sídel, či alespoň jejich částí,
• Výskyt velkého množství sídel s málo
s vyšší koncentrací zástavby a aktivit a větší koncentrací poptávky po obsluze prostřednictvím veřejné infrastrukury.
•
•
•
•
koncentrovanou zástavbou, s málo koncentrovanou poptávkou po obsluze prostřednictvím veřejné infrastruktury. Podceňování sektoru technické obsluhy urbanizovaného území (za situace, kdy zatím „vše uspokojivě funguje“, přestože pokračuje trend narůstající heterogenity stavu a narůstajícího stáří hmotného majetku, při neustále se zvětšující se spotřebě prostoru). Absence základního, uceleného koordinačního podkladu pro veřejnou infrastrukturu při zajištění odpovídající funkce sídel i pro dálkovody v extravilánu. Nezkoordinované, málo komplexní a neefektivní resortní postupy k udržení provozuschopnosti, při obnově a kompletaci veřejné infrastruktury. Nedostatečná dokumentace polohy a stavu veřejné infrastruktury.
Rizika
Příležitosti
• Hrozba narůstajícího nedostatku
• Postupné uplatnění preventivních
finančních zdrojů na prostou obnovu , kompletaci a modernizaci veřejné infrastruktury (zejména při setrvání u klasických, v praxi zakonzervovaných postupů řešení). • Hrozba narůstání četnosti provozních selhání veřejné infrastruktury většího rozsahu a závažnosti v extravilánu i v urbanizovaném území (negativní ovlivnění dopravy, ekonomických a dalších aktivit, vyvolání celkového útlumu funkce sídel či jejich částí).
koordinačních nástrojů využitím územně plánovacích činností, při řízení provozu a rozvoje sídel. • Uplatnění možností docílit kompaktní struktury intravilánu sídel vč. eliminace vlivů narušení „celistvosti“ území z hlediska technického řešení a koordinace veřejné infrastruktury, či eliminace důsledků nevhodné polohy dominantních uživatelů služeb. • Úpravy legislativních, technických a dalších podkladů s cílem eliminovat úzce resortní přístupy řešení, popírající priority veřejného zájmu. • Možnost využití synergického technicko ekonomického efektu v případě dokonalejší koordinace rozvoje veřejné infrastruktury.
20
12. Sociodemografické podmínky, bydlení Silné stránky
Slabé stránky
• Rovnoměrné rozložení obyvatelstva,
• Rozdrobené osídlení v severozápadní
•
• •
• • • • •
poměrně hustá síť menších sídel, vč. měst a městysů. Příznivý vývoj obyvatelstva, v posledním desetiletí - mírný přírůstek počtu obyvatel na území ORP (cca 2,5%) tj. absolutně 2487 obyvatel. Doposud slabé suburbanizační tendence s typickými problémovými průvodními jevy. Relativně příznivější věková skladba obyvatelstva, vykazující mírnější tendence ke stárnutí než v řadě dalších ORP kraje Vysočina. Vyšší míra kvalifikovanosti obyvatel (v rámci ORP kraje Vysočina). Vyšší sídelní stabilita obyvatelstva. Relativně novější bytový fond, který je výsledkem rozsáhlejší výstavby ve druhé polovině minulého století. Vyšší intenzita bytové výstavby, jako jev svědčící o stabilitě obyvatelstva. Vysoký podíl bytů v rodinných domech (specifická sídelní struktura a nižší podíl obyvatel velkých měst).
části území.
• Dlouhodobý emigrační charakter a jeho • • • • •
•
důsledky (situace v posledních letech je příznivější). Vyšší počet neobydlených bytů. Mírný úbytek (stagnace) počtu obyvatel ve dvou ze třech měst ORP, v Jihlavě (cca 1,1 %) a v Třešti (cca 0,3%). Nižší kvalifikační úroveň obyvatel v souvislosti s řadou faktorů, mj. vlivem dosavadní skladby ekonomické základny. Nižší úroveň některých ukazatelů bydlení. Nižší úroveň základní občanské vybavenosti související s nižším zastoupením větších měst a s rozdrobeností sídelní struktury. Nižší migrační mobilita obyvatelstva daná mj. vyšším podílem bytů v rodinných domech.
Rizika
Příležitosti
• Stagnace počtu obyvatel, tendence
• Zvyšování migrační atraktivity kraje v
• •
• •
ke stárnutí obyvatelstva jako potenciální hrozba. Pokračující vylidňování a stárnutí obyvatel nejmenších obcí. Emigrace kvalifikovaného obyvatelstva do vyšších sídelních center, zejm. v případě útlumu některých progresivních odvětví. Nevyužívání části bytového fondu (příležitost mj. pro individuelní i komerční rekreační využití). Další zhoršování úrovně vybavenosti v důsledku omezení veřejných finančních prostředků.
souvislosti s rozvojem ekonomické základny kraje, ale též s ohledem na relativně příznivý stav životního a přírodního prostředí. • Zvyšování kvalifikační úrovně obyvatelstva s ohledem na změny ve struktuře ekonomické základny kraje (pozitivní vliv by mělo mj. zřízení VŠ zvláště technického směru). • Zlepšování technické vybavenosti bytového fondu.
21
13. Rekreace a cestovní ruch Silné stránky
Slabé stránky
• Kvalitní přírodní prostředí a vysoká
• Nízká vybavenost území infrastrukturou
• • • • •
estetická hodnota krajiny. Pestrá nabídka atraktivit cestovního ruchu. Hustá síť turistických a cykloturistických cest. Velký počet kulturně historických památek, včetně památek NKP. Velmi dobrá dopravní dostupnost z okolních krajů, daná polohou v centru ČR. Exponovaná poloha na dálnici D1, v dosahu hranice s Rakouskem.
pro cestovní ruch, zejména chybějící ubytovací kapacity (zejména zařízení vyšších kategorií). • Špatný stav některých kulturně historických památek (např. zámek Větrný Jeníkov, zámek Brtnice, zámek Příseka, špýchar Prostředkovice aj.). • Slabé využití příznivé polohy v dosahu hranice s Rakouskem a na významných evropských dopravních koridorech. • Klesající podíl zahraničních turistů.
Rizika
Příležitosti
• Snižování podpory rozvoje cestovního
• Rozvoj venkovské turistiky a
• • • •
ruchu z celostátní úrovně (nezbytná finanční a legislativní podpora státu). Přetrvávající nedostatek financí na údržbu památkového fondu. Nárůst konkurence jiných srovnatelných turistických regionů v ČR i v zahraničí. Zvyšování míry znečištění prostředí – ovzduší, hluk, vibrace, vodní toky a plochy. Zvyšování míry technizace prostředí – VRT, zařízení obnovitelných energetických zdrojů (vysoké větrné elektrárny, velkoplošné fotovoltaické elektrárny), vizuální fragmentace krajiny vlivem výstavby dopravní a technické infrastruktury, suburbanizace apod.
• •
• • • •
22
agroturistiky (předpoklad vzrůstajícího zájmu o tento druh nenáročné turistiky, s minimálními negativními vlivy, v souvislosti se stárnutím a chudnutím části populace). Výraznější využití přírodního a kulturně historického potenciálu území ORP Jihlava. Zvýšení propagace dosud opomíjených turistických atraktivit (např. kongresová turistika, tradičních i nových kulturně společenských a sportovních akcí) Využití vztahu území k osobnostem kulturního života - K.H.Borovský, G. Mahler, A. Chitussi, J.Hoffmann aj. Zvyšování podílu zahraničních návštěvníků. Rozvoj zimní rekreace v přírodně cenných a chráněných územích (rostoucí poptávka a limity rozvoje). Efekt z budování dalších cyklostezek a cyklotras, mj. i v oblastech s menším rekreačním potenciálem.
14. Hospodářské podmínky Silné stránky
Slabé stránky
• Rozvinutá a odvětvově pestrá
• Nižší stupeň dosaženého
•
• • •
•
• •
ekonomická základna, s řadou menších flexibilnějších firem, relativní výhoda při procesu restrukturalizace ekonomiky. Územně rovnoměrně rozložená ekonomická základna, bez kumulace problémů, s lepší dostupností pracovních příležitostí. Poloha na hlavních evropských dopravních tazích. Dosavadní průběh ekonomické transformace bez sociálních otřesů. Restrukturalizace průmyslu se území ORP dotkla méně než jiných regionů v ČR. Její snadnější průběh ovlivnilo mj. to, že zde nebyly velké průmyslové firmy s negativním vlivem jejich útlumu na sociální situaci. Přiměřený podíl zahraničního kapitálu a atraktivita oblasti pro zahraniční investory (zejm. pro investory z Rakouska). Stabilizované zemědělství, důležité pro uplatnění venkovského obyvatelstva. Nižší úroveň nezaměstnanosti, příznivější sociální klima.
• •
•
• •
hospodářského rozvoje v souvislosti s geografickými charakteristikami kraje. Velká závislost ekonomiky kraje na odvětví automobilového průmyslu s nebezpečím recese odvětví. Nevyužívané výrobní a nevýrobní objekty (brownfields), zejména po zemědělské a průmyslové výrobě a armádě (např. stará část Motorpalu ve Starých Horách, vojenský areál v Pístově, areál Modety u ZOO, areál Alfatexu pod brněnským mostem aj.). Nízký podíl odvětví výzkumu a vývoje, tradiční handicap ekonomiky ORP i kraje Vysočina (chybějící vysoká škola technického směru). Nízká intenzita podnikatelských aktivit. Přetrvávající vysoký podíl pracovníků v zemědělství.
Rizika
Příležitosti
• Růst nezaměstnanosti při pokračující
• Využití relativně výhodné dopravní
restrukturalizaci zemědělství (obtížně řešitelný problém a riziko, vyvolávající zvýšení dojížďky za prací). • Útlum odvětví automobilového průmyslu, s dopadem pro pracovní místa zaměřená do tohoto odvětví. • Důsledky zániku firem v malých obcích.
• • •
•
23
polohy v rámci ČR. Dynamický rozvoj centrální části území ORP – město Jihlava a okolí. Relativně výhodné podmínky pro přeshraniční spolupráci s Rakouskem. Rozvoj dosud poddimenzované terciární sféry, chybějící specifická občanská vybavenost, zejm. v důsledku toho že pouze Jihlava překračuje počet 50 000 obyvatel nejen v ORP ale i v kraji Vysočina. Revitalizace brownfields (zejména velkého počtu bývalých zemědělských areálů).
24
