B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

2013 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE

B. R

2. AKTUALIZACE 1. aktualizace

OZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Zpracovatel: Krajský úřad – Jihočeský kraj Odbor regionálního rozvoje, územní ho plánování, stavebního řádu a inv estic U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice 370 76 E-podatelna: [email protected] Telefon: 386 720 111 Datum: 3. června 2013 Verze: konečná

ÚZ EM N Ě AN AL YT ICKÉ PO D KL AD Y J IH O ČESKÉH O KRAJ E 2013

B. R U R Ú

ZPRACOVATEL Krajský úřad – Jihočeský kraj Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice E-podatelna: [email protected] Telefon: 386 720 111

AUTORSKÝ KOLEKTIV Ing. Romana Vačkářová – koordinace Ing. Zuzana Körnerová Ing. Ladislav Sochor Ing. Jan Šrámek

Téma 1: horninové prostředí a geologie Ing. Milan Vlášek - KÚ, OZZL Téma 2: vodní režim Ing. Hana Zahradníková - KÚ, OZZL Téma 3: hygiena životního prostředí Ing. Hana Pacáková - KÚ, OZZL Téma 4: ochrana přírody a krajiny Robert Ouředník - KÚ, OZZL Mgr. Patrik Červák - KÚ, OKPP Téma 5: zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Ing. Zdeněk Steinbauer - KÚ, OZZL Bc. Petr Novák - KÚ, OZZL Téma 6: veřejná dopravní a technická infrastruktura Mgr. Andrea Tetourová - KÚ, ODSH Ing. Ladislav Mikuláš - E.ON ČR, spol. s r.o. Téma 7: sociodemografické podmínky Ing. Jan Honner - Český statistický úřad Téma 8: bydlení Ing. Jiří Kotek - Český statistický úřad Téma 9: rekreace Bc. Markéta Chromá - KÚ, KHEJ Téma 10: hospodářské podmínky Ing. Stanislav Bůžek - KÚ, OEKO

Kapitola: Pracovní skupina

PRACOVNÍ SKUPINA Ing. Jaromír Slíva – náměstek hejtmana Mgr. Bc. Antonín Krák – člen rady Ing. Daniela Řežábková (KÚ, OREG) – pořizovatelka 1. aktualizace ZÚR JČK

3

Kapitola: Pracovní skupina


4

B. R U R Ú


B. R U R Ú

OBSAH B. R OZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ........................................................................................................................ 7 1.

SWOT ANALÝZY V ČLENĚNÍ NA 10 TÉMAT................................................................................................................... 8 1.1. Horninové prostředí a geologie .............................................................................................................................................................................................8 1.2. Vodní režim .............................................................................................................................................................................................................................................9 1.3. Hygiena životního prostředí..................................................................................................................................................................................................10 1.4. Ochrana přírody a krajiny........................................................................................................................................................................................................12 1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa...........................................................................................................13 1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura.........................................................................................................................................................15 1.7. Sociodemografické podmínky..............................................................................................................................................................................................22 1.8. Bydlení ......................................................................................................................................................................................................................................................23 1.9. Rekreace ..................................................................................................................................................................................................................................................24 1.10. Hospodářské podmínky.............................................................................................................................................................................................................26

2.

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ .............................................28 2.1. Způsob hodnocení vyváženosti územních podmínek.....................................................................................................................................28 2.2. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek v ORP dle jednotlivých pilířů......................................................30 2.2.1.

Pro příznivé životní prostředí........................................................................................................................................................................................ 30

2.2.2.

Pro hospodářský rozvoj..................................................................................................................................................................................................... 32

2.2.3.

Pro soudržnost společenství obyvatel území....................................................................................................................................................... 34

2.3. Celková vyváženost územních podmínek pro udržitelný rozvoj území v ORP.........................................................................36

3.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH .............................................................................39 3.1. Požadavky vyplývající z novelizace SZ .........................................................................................................................................................................39 3.2. Požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních, hygienických závad ........................................39 3.2.1.

Urbanistické závady ............................................................................................................................................................................................................. 39

3.2.2.

Dopravní závady..................................................................................................................................................................................................................... 40

3.2.3.

Hygienické závady................................................................................................................................................................................................................. 40

3.2.4.

Závady v oblasti ochrany přírody a krajiny........................................................................................................................................................... 40

3.2.5.

Ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy .......................................................................................................... 40

3.3. Vyhodnocené záměry na provedení změn v území...........................................................................................................................................41 3.3.1.

Vyhodnocené záměry na provedení změn v území - doprava................................................................................................................... 41

3.3.2.

Vyhodnocené záměry na provedení změn v území - ÚSES .......................................................................................................................... 48

3.3.3.

Vyhodnocené záměry na provedení změn v území – technická infrastruktura.............................................................................. 49

3.3.4.

Vyhodnocené záměry na provedení změn v území – rozvojové plochy .............................................................................................. 52

3.3.5.

Vyhodnocené záměry na provedení změn v území - ostatní...................................................................................................................... 53

3.4. Identifikované střety záměrů na provedení změn v území........................................................................................................................54 3.4.1.

Identifikované střety se záměry dopravní infrastruktury............................................................................................................................ 55

3.4.2.

Identifikované střety se záměry technické infrastruktury .......................................................................................................................... 57

3.4.3.

Identifikované střety limitů se záměry rozvojových ploch.......................................................................................................................... 58

3.1.1.

Identifikované problémové oblasti pro příznivé životní prostředí........................................................................................................ 59

3.1.2.

Identifikované problémové oblasti pro hospodářský rozvoj..................................................................................................................... 60

3.1.3.

Identifikované problémové oblasti pro soudržnost společenství obyvatel....................................................................................... 61

3.2. Karty problémů k řešení...........................................................................................................................................................................................................67

4.

3.2.1.

Celkový výčet významnějších problémů s určením dotčených obcí...................................................................................................... 67

3.2.2.

Popisné karty významnějších problémů................................................................................................................................................................. 75

GRAFICKÁ ČÁST......................................................................................................................................................... 150

Kapitola: Obsah

3.1. Rizika související s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území.......................................................59

5


B. R U R Ú

SEZNAM TABULEK............................................................................................................................................................... 151 SEZNAM OBRÁZKŮ.............................................................................................................................................................. 151 SEZNAM GRAFŮ................................................................................................................................................................... 151 SEZNAM ZKRATEK............................................................................................................................................................... 152

Kapitola: Obsah

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ........................................................................................................................................ 154

6

B. R U R Ú

B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Kapitola: Horninové prostředí a geologie


7


B. R U R Ú

1. SWOT ANALÝZY V ČLENĚNÍ NA 10 TÉMAT Do následujících kapitol členěných do 10 témat byly vkopírovány SWOT analýzy ve znění prvního rozboru udrži telného rozvoje území. Tyto výroky byly následně diskutov ány na jednání pracovní skupiny pro aktualizaci RURÚ JČK a upraveny do aktualizované podoby. V textu byly záměrně ponechány i výroky jejichž obsah již pominul. Takto je patrný i posun těchto výroků v čase. V rámci sledování stavu a vývoje území Jihočeského kraje budou výroky SWOT analýzy barevně odlišeny: • Černě – výrok dl e původní SWOT analýzy (obsah výroku trvá), • Šedě přeškrtnutě - výrok dle původní SWOT analýzy (obsah výroku pominul), • Zeleně – výrok byl doplněn v rámci 1. aktualizace. 1.1.

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE SILNÉ STRÁNKY

Relativně dostatečné zásoby stav ebního kamene a štěrkopísku – zajišťující suroviny na několik desetiletí dopředu. Velmi nízké množs tví sesuvných území.

SLABÉ STR ÁNKY

PŘÍLEŽITOSTI

Sanace s tarých ekologických zátěží. Další využití výhradních ložisek nerostných surovin. Možnost využití vytěžených ploch při protipovodňových opatřeních.1 Využití vytěžených ploch pro ochranu přírody.2

HROZBY

Kapitola: Horninové prostředí a geologie

8

Nízké množství většiny potenciálně využitelných neros tných surovin, závislost na dovozu. Stávající staré ekologické zátěže (např. Mydlovary) – nutnost jejich řešení a omezení využití území. Nedostatečný stav ochrany ložisek nerostných surovin – část výhradních ložisek bez stanoveného CHLÚ. Nedostatečná ochrana unikátních geologických a mineralogických lokalit.

Nedostatečné množství surovin při hromadné realizaci několika velkých záměrů v jednom období (D3, železnice). Střety zájmů těžby s ochranou přírody – zejména při pov rchové těžbě. Riziko zvýšení povodňových škod u nevhodně umístěných těžebních prostorů. Drancování nedostatečně chráněných unikátních geologických a mineralogických lokalit „sběrateli“ bez náležitého zdokumentování. 3 V Jihočeském kraji jsou díky geologickým podmínkám až tři 2 lokality (Lodhéřov, Božejovice), kde Správ a úložišť radioaktivních odpadů hledá místo pro konečné hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů.

1

Nevhodným umístěním těžby může dojí t v případě nepříznivých okolností k výraznému navýšení povodňových škod (Majdalena 2002 a protržená pískovna). Naopak některé plochy by bylo možné využít v rámci protipovodňových opatření k zadržení vody

2

Při plánu těžby a následné rekultivace zahrnout možnost využití vytěžených ploch pro ochranu přírody, tj. ponechání části přirozené sukcesi, popř. drobně upravit vodní plochy. Tímto způsobem by se ods tranila část střetů s ochranou pří rody a došlo by ke snížení nákladů na rekultivaci

3

Mimo problematiky vltavínů je problémem celkově nedostatečná ochrana nerostů a hornin z pohledu přírodovědného. Sběratelé čas to zničí napros to unikátní lokalitu.


B. R U R Ú

KOMENTÁŘE K PROBLÉMŮM SOUVISEJÍCÍ CH S TÍMTO TÉMATEM

Povrchová těžba stav ebního kamene a štěrkopísků - představuje lokální zátěže, nevratné zábory půdního (lesní ho) fondu, místní narušení ekologické stability krajiny, narušením režimu povrchových a podzemních vod, zvýšenou hlučnost a praš nost a zatížením místní komunikační sítě.

Ilegální těžba vltavínů a problematický postup využívání těžených výhradních ložisek Besednice, Ločenice.

V současnosti využívaná ložiska štěrkopísků pokryjí surovinovou potřebu Jihočeského kraje pouze v horizontu 20 – 30 let (důležité zajistit pokry tí budoucí potřeby štěrkopísků, potřeba vytipovat možná dosud netěžená ložiska štěrkopísků, jejichž využíváním nedochází k významným střetům s ostatními zákonem chráněnými zájmy).

Nezajištění důlních děl po ukončení poměrně rozsáhlé hlubinné těžby grafitu, nezajištění rozsáhlých nestabilních propadů vytěžených prostor na ložisku Lazec - Křenov.

Nedostatečný stav ochrany výhradních ložisek nerostných surovin - část výhradních ložisek je bez příslušné zákonné ochrany, tj. bez stanoveného CHLÚ (většinou pro závažné střety zájmů s ochranou přírody).

Chybějící vhodná revitalizace dobývacích prostorů po ukončení těžby.

VODNÍ REŽIM SILNÉ STRÁNKY

Dostatečné množs tví významných vodních zdrojů, vysoký podíl CHOPAV na území kraje. Kvalitní podzemní vody a existence krajského systému zásobování pitnou vodou s výraznou bilanční rezervou a s vysokou kvalitou. Na velké části území kraje jsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu. Příznivý stav vodního režimu v kraji ně na území ORP Třeboň, Blatná, Soběslav a Trhov é Sviny.

SLABÉ STR ÁNKY

Nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického s tavu/ekologického potenciálu. Existence lokálně znečištěných zdrojů podzemních vod v důsledku negativních dopadů hospodaření v minulosti. Nadprůměrný stav napojení obcí na kanalizaci v kraji v celorepublikovém srov nání se dostatečně neprojevuje na kvalitě povrch. vod. Mírně nižší procento zásobovaných obyvatel z veřejných vodovodů než je průměr za celou ČR. Nedos tatečné zásobov ání kvalitní pitnou vodou v některých okrajových oblas tech (např. Blatensko, Vodňansko, Milevsko, Miroticko). Výskyt oblastí s nepříznivými podmí nkami vodního režimu, s nízkým koeficientem ekologické stability, vysokým stupněm zornění a svažitosti, s nížená přirozená retenční schopnost území (ORP Strakonice, Vimperk). Často nejsou odděleny dešťové a splaškové kanalizace. Zrychlení odtoku vody z krajiny a celkové zhoršení ekologické s tability krajiny. Podceňování role stromů a další zel eně pro zachování malého vodního cyklu a jako základního protipovodňového opatření. Vysoká závislost velké části území kraje na vodárenské soustav ě napájené z jednoho centrální ho zdroje – Římovské přehrady. Nekoncepční navrhov ání protipovodňových opatření

Kapitola: Vodní režim

1.2.

9


PŘÍLEŽITOSTI

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro s nížení obsahu dusičnanů v podzemních a povrchových vodách. Ochrana a obnova přirozeného vodního režimu, revitalizace toků a vodních ekosystémů. Nastartov ání procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým koeficientem ekologické stability. Hospodárné využívání vodních zdrojů. Podpora výstavby retenčních nádrží pro zadržování vody v krajině.

B. R U R Ú

HROZBY

Zvýšená rizika lokál ních povodní v územích s velkým podílem sklonité orné půdy. Znečištění povrchových vod vodní a větrnou erozí, neohroženějšími oblastmi vodní erozí jsou obce v ORP Kaplice, Český Krumlov, Prachatice, Vimperk a čás tečně i severovýchodní část Táborska a východní část Jindřichohradecka. Lokální rizika při nedokončení kompletních protipovodňových opatření. Povolení výstavby v územích ohrožených povodní. Napjatá bilance (kvantitativní) podzemních i povrchových vod v některých oblastech především v letním období. Zvyšující se podíl ploch s omezenou či nulovou vsakovací schopností vlivem výstavby. Zvýšené nebezpečí povodní v blízkosti některých toků (např. Malše, Lužnice, Nežárka, Otava apod.)


Malá prevence a snižování znečišťování pov rchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.

Lokalizace protipovodňových opatření v krajině.

Malá podpora pro posilování retenční schopnos ti území, přičemž je nutné dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání.

Nekoncepční navrhování proti povodňových opatření.

1.3.

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY

Kapitola: Hygiena životního prostředí

10

Na území kraje prakticky nedochází k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší (s výjimkou přízemního ozonu troposférického a denního imisního limitu pro PM 10). V kraji není vyhlášená oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. Nedochází k překračování doporučených krajských emisních stropů pro SO 2, NOX, VOC a NH3. V obcích jsou zav edeny systémy separov aného sběru pro základní druhy odpadů. Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty zaměřené na řeš ení problematiky biologicky rozložitelného komunál ního odpadu (BRKO). Dostatečná kapacita podzemních i povrchových zdrojů vody. Kraj je úspěšným žadatelem o čerpání finančních prostředků v rámci Operačního programu ŽP - ekologizace školských, sociálních

SLABÉ STR ÁNKY

V kraji je na 0,09 % území překračován cílový imisní limit pro B(a)P. K roku 2011 byl na 0, 54 % území kraje překračov án imisní limit pro B(a)P a na 0, 05 % území překračován denní imisní limit pro PM10. Na 31% území je překračov án cílový imisní limit pro přízemní ozon pro ochranu zdraví. K roku 2011 byl na 0,13 % území kraje překračov án imisní limit pro troposférický ozon. Nadlimitní imisní koncentrace přízemního ozonu z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace jsou byly k roku 2011 monitorovány na 100 % 7,1 % chráněných území a NP. Míra následného využití komunálního odpadu je nižší. Je využíváno pouze malé množství biologicky rozložitelného odpadu a většina ukládána na skládky.


a zdravotnických zařízení kraje.

PŘÍLEŽITOSTI

Realizace opatření vycházejících z programů KPSE, PZKO. Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu a při vytápění domácnos tí. Využívání vhodných typů obnovitelných zdrojů energie. Uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství. Regulace automobilové dopravy, budování obchvatů obcí a měst. Výsadba vhodné izolační zeleně k záchy tu polétavého prachu v blízkosti dopravních komunikací v obcích a městech. Sníženi imisí VOC využitím vodou ředitelných nátěrových hmot a omezováním studených startů vozidel. Výstavba kompostáren a ve vhodných lokalitách i bioplynových stanic – podpora projektů ze strany kraje. Vytipování vhodných ploch pro bioplynov é stanice. Zvýšení následného využití komunálního odpadu. Sanace s tarých ekologických zátěží – využití prostředků z EU. Zlepšování čistoty povrchových vod v důsledku nové výstavby, modernizace a rekons trukce ČOV. Výstavba dopravní infras truktury jako opatření proti hlukové zátěži.

B. R U R Ú

Okresy Tábor a Český Krumlov mají nedos tatečnou skládkovou kapacitu. Značná část území kraje je v oblastech s vysokým rizikem výskytu radonu. Značná část kraje se nachází uvnitř ochranných pásem letišť. Velké množství lokalit evidovaných jako stará ekologická zátěž. Podél hlavních dopravních tepen jsou překračov ány hlukové limity. HROZBY

Zvyšování intenzity dopravy vede ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací. Nárůs t emisí z malých zdrojů (REZZO 3) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu a méně ekologických paliv. Překročení kapacity skládek. Vznik pachového znečištění z bioplynových stanic vlivem nesprávně navržené či provozované technologie. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. Dlouhodobě vysoký podíl produkce komunálního odpadu na 1 obyvatele. Přetrvávající vysoká úroveň nakládání s odpadem systémem skládkování.

Pomalé budov ání obchv atů měst a obcí pro snížení imisní a hlukov é zátěže území.

Nedostatečná plynofikace obcí jako možnost pro s nížení emisní/imisní zátěže obyvatel. Provoz letišť je výraznou hygienickou závadou v území především z hlediska hluku.

Chybějící identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci.

Stávající i navrhov aný systém čištění odpadních vod by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor).

Rostoucí produkce odpadů a nakl ádání s odpady v Jihočeském kraji sebou při náší celou řadu problémů. V kraji ros te celková produkce odpadů (nejvíce v oblasti s tavebnictví, kde byl, zaznamenán nárůst produkce odpadů mezi l ety 2007 a 2009 o více než 20 %). Problémem je stále příliš vysoký podíl skládkování jak průmyslového tak komunálního odpadu, což sebou přináší další nároky na využívání území a naráží na limity absorpční kapacity prostředí.

Mezi nejvýznamnější skládky s kapacitou ukládání odpadu vyšší než 400 000 m3 a nezanedbatelnými dopady na příslušné lokality v kraji patří Lišov (okres České Budějovice), Lověšice

Kapitola: Hygiena životního prostředí


11


B. R U R Ú

(okres Český Krumlov), Fedrpuš u Jindřichova Hradce a Želeč (okres T ábor). Rekultivaci těchto skládek bude s pos tupem času nutno řešit stejně jako problém nových kapaci t po jejich naplnění.

Podíl odstraňovaného odpadu v kraji (se stále vysokým podílem skládkování a fyzikálně-chemické úpravy) dlouhodobě převyšuje v jednotlivých letech podíl využívaného odpadu (recyklací anebo využitím jako paliva či k výrobě energie). Právě v systémech recyklace má Jihočeský kraj velké rezervy, systémy recyklace odpadů je nutno prosazovat i v rámci ÚPD obcí a vložit tento rámcový úkol do náv rhu ZÚR JČK.

I přes celkově nenarušené životní prostředí existují v regionu lokality s významnou starou ekologickou zátěží (Mydlovary, popílkoviště u Českých Budějovic, Vojenský újezd Boletice), jejichž sanace bude nutná, ale velmi nákladná.

1.4.

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY SILNÉ STRÁNKY

Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou zejména v jižní části kraje (území zvýšené ochrany přírody, vysoké hodnoty KES, zas toupení ÚSES). Nízký podíl urbanizované kraji ny. Dobrá úrov eň péče o zvláště chráněná území, jasné stanovení podmínek ochrany. Vysoké zastoupení cenných druhů rostlin a živočichů (zvláště chráněných druhů, druhů červeného seznamu, regionálně významných druhů).

SLABÉ STR ÁNKY

Kapitola: Ochrana přírody a krajiny

12

PŘÍLEŽITOSTI

Využití územní ho plánov ání a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Vymezení nových zvláště chráněných území. Zlepšování péče o zvláště chráněná území, zlepšení systému monitoringu a zlepšení kvality databází ochrany přírody. Postupná realizace nefunkčních (nav ržených) částí ÚSES a zlepšování funkčnos ti celého systému. Podpora extenzivního zemědělství jako

V některých regionech zejména v severní čás ti kraje příliš vysoký podíl území s krajinou negativně ovlivněnou zásahy člověka (nízké hodnoty KES, nízký podíl zatravněných ploch a neles ní zeleně, vysoký podíl meliorovaných ploch, nedostatečná retenční schopnost krajiny). Poškození krajinného rázu chladicími věžemi jaderné elektrárny Temelín a dalšími stavbami nerespektujících měřítko a ráz kraji ny a původní zástavby (např. FTE). Staré ekologická zátěže (např. MAPE Mydlovary). Nesrovnalosti ve vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES (nový aktualizovaný ÚSES od MŽP, krajský generel nové vymezení ÚSES na území NP a CHKO Šumav a aj.) Vysoký podíl nefunkčních prvků ÚSES, jejich pomalá realizace. Absence systému moni toringu na úrov ni druhů a s polečenstev. Nevhodné způsoby hos podaření na některých zemědělských pozemcích a některých rybnících. Nevhodná zonace NP Šumav a (roztříštěnost I. zón). HROZBY

Neúměrný Velký tlak na turistické využívání atraktivních lokalit ve velkoplošných zvláště chráněných územích (NP a CHKO). Rozdílné priority obcí, kraje (rozvoj území) a správy NP a CHKO Šumava (ochrana přírody a krajiny) bez snahy o konsens. Urbanizace volné kraji ny (mimo zastavěná území obcí), degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. Umístění úložiště jaderného odpadu na území JČK. Fragmentace krajiny především liniovými


krajinotvorného prvku. Revitalizace vodních toků a údolních niv. Obnova remízů, výsadba alejí a soliterních stromů. Získávání pozemků v maloplošných ZCHÚ a vybraných skladebných prvcích ÚSES do vlastnictví kraje. Zajišťování smluvní ochrany území s majiteli pozemků. Zvýšená účas t veřejnosti na ochraně přírody a krajiny, výchova a osvěta především mladé generace (např. naučné stezky, geoparky apod.)

B. R U R Ú

dopravními stavbami. Otevírání nových ložisek neros tných surovin v územích cenných pro ochranu přírody. Zalesňování pozemků cenných pro ochranu přírody a krajiny. Nedostatek pozemků v e vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření. Důsledky nevhodně nas tavené dotační politiky, zejména v oblasti energetiky, nadměrné využívání pří rodních zdrojů pro energetické účely, pěstov ání nových druhů rostlin, růst objemu použitých průmyslových hnojiv a pes ticidů). Snižování druhové rozmanitos ti v krajině (buď intenzivní využívání, anebo naopak zarůs tání, snižování ploch extenzivního hospodaření). Eutrofizace prostředí.

Umisťování stav eb s možným negativním vlivem na krajinný ráz.

Nadměrná urbanizace volné krajiny (mimo zastavěná území obce). Nadměrná fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

Pomalá a komplikovaná realizace nefunkčních (navržených) čás tí ÚSES.

Nadměrný rozvoj turistického ruchu v obl astech cenných pro ochranu přírody a krajiny. Tlak na urbanizaci kori doru dálnice D3, případně rychlostní silnice R3 na území Jihočeského kraje.

Přivedení tranzitní, především nákladní dopravy na dálnici D3 jako důsledek začlenění dálnice D3 do evropského dálničního propojení sev er – jih.

1.5.

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA SILNÉ STRÁNKY

Významné intenzivní hos podaření v oboru rybníkářství. Nadprůměrné zatížení zemědělské půdy skotem, které dáv á předpoklad pro zajištění využití travních poros tů. Nízké procento zornění zemědělské půdy v podhorských oblastech. Snížení spotřeby minerálních hnojiv a pes ticidů po roce 1989. Území s rozsáhlými lesními ekosystémy s vysokou ekologickou stabilitou. Trvalý zdroj obnovitelného pří rodního bohatství. Větší výskyt lesů ochranných, které zajišťují především ochranu extremních stanovišť, přev ažuje funkce ochranná proti větrné a vodní erozi, proti sesuvům půdy, zpevňov ání břehu vodních toků. V lesích zvláštního určení – vysoký podíl subkategorie 31c – lesy na území národních

SLABÉ STR ÁNKY

Podprůměrné zastoupení ZPF na rozloze kraje. Horší půdní a klimatické podmí nky pro zemědělství. Velké scelené plochy zemědělské půdy. Nevhodné způsoby hospodaření na zemědělské půdě (druhy plodin, způsob obhospodařování) a tím snížená schopnos t zemědělsky udržované krajiny zadržet vodu. Nízká výměra trvalých travních porostů podél břehů vodních toků, nádrží a rybníků. Nedostatečné využívání pozemkových úprav pro realizaci technických protierozních opatření (terasy, průlehy, zatravněné údolnice, vrstevnicové meze). Absence prvků rozptýlené zeleně (remízky, hájky, s tromořadí) zejména za účelem snížení rizika eroze. Větší citlivost na lesní kalamity (hmyzová, větrná, sněhová), kdy dochází k většímu poškození území a následné náročnos ti

Kapitola: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa


13


parků a národních přírodních rezervací (ORP Prachatice a Vimperk) a 32a – lesy v 1. zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a památkách (ORP T řeboň a Prachatice) indikuje lepší životní pros tředí, 32f - lesy pro zachování biologické různorodosti - zdroj kvalitního reprodukční ho materi álu (ORP Trhov é Sviny a Vimperk). Relativně vysoký podíl lesa a vodních ploch na ploše v regionu. V porovnání s ČR relativně dobrý zdravotní stav lesů. Stabilizovaná (s tendencí mírného nárůstu) rozloha pozemků určených k plnění funkcí lesa. Orientace zemědělské výroby také na produkci ovoce a jeho následné zpracování.

odstranění jejich následků na velké ploše. Omezené hospodaření v lesích ochranných a ve většině kategorií lesů zvláštního určení. Diferencovaný přístup jednotlivých vlastníků lesa k vlastnímu hospodaření (včetně nehos podaření). Naruš ení rozsáhlých lesních ekosystémů na území NP. Nedostatečné využití tzv. brownfi elds (znehodnocené území s možností využití pro průmyslové, obchodní a komerční stavby). Nadměrné rozvolňování sídel s následnou fragmentací krajiny. Vysoké stavy zvěře a následné škody na lesních porostech. Neustálé požadavky na změny ve vymezení NR a R prvků ÚSES (tlak z NP a CHKO Šumav a, Táborsko).

PŘÍLEŽITOSTI

Kapitola: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

14

Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. Legislativa a dotační mechanismy motivující k přírodě blízkému hospodaření s příklonem k přirozené dřevinné skladbě. Velká možnost individuální rekreace nejen v lesích zvláštního určení, ale při vhodných způsobech hospodaření i v lesích hospodářských. Zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). Koncepční dotační politikou řešit hospodaření zemědělců ve vztahu k životnímu prostředí a udržov ání půdy v dobrém zemědělském stavu. Správné využití technologie ochranného zpracování půdy jako protierozního opatření. Realizace pozemkových úprav k uskutečňov ání obnovy a tvorby krajiny, zvýšení její ekologické stability a retenční schopnosti. Podpora extenzivních forem zemědělského hospodaření v méně příznivých podmínkách.

B. R U R Ú

HROZBY

Úbytek zemědělské půdy jak v rámci ZPF dle katastru nemovitos tí i obhospodařované ZP v rámci evidence LPIS. Silný urbanizační tlak na zábor půdy s nejvyššími třídami ochrany. Vodní a větrná eroze půdy (především území NP Šumava). Nevhodně nastavená dotační politika. Vzájemný konflikt „ ekologického, ekonomického a sociálního pilíře“ společnos ti s absencí uplatňování evropského principu předběžné opatrnosti u strategických rozhodnutí s negativními dopady na přírodu a krajinu, zejména les. Atraktivní území pro budování sportovních a lyžařských areálů leží často v lokalitách lesů zvláštního určení, subkategorie 31c, 32a (ORP Prachatice, Vimperk). Naruš ení lesních ekosystémů v důsledku kalamitního výskytu škůdců. Do budoucna zvyšující se význam dřeva jako obnovitelné suroviny s širokým využitím. Riziko zániku původní kulturní kraji ny na plochách, které nejsou obhospodařovány. Neúměrný nárůst dočasně odňatých ploch ze ZPF nad 10 let pro nezemědělské účely (těžba, FVE apod.) Nekontrolovatelné využívání zemědělské půdy pro pěstování rychle rostoucích dřevin.


Návrhy záměrů sportovních lyžařských areálů v lokalitách lesů zvláštního určení, subkategorie 31c, 32a (ORP Prachatice, Vimperk).

Silný urbanizační tlak na půdu s nejvyšší třídou ochrany. Chybějící další návrhy zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody) v ÚPD.

Vymezování nefunkčních (navržených) částí ÚSES v lesních porostech.


1.6.

B. R U R Ú

VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

4

Strategická poloha regionu na severojižní dopravní ose mezinárodního významu (multimodál ním koridoru M1). Probí hající realizace napojení na ev ropskou a celorepublikovou dopravní síť vybudováním dálnice D3, rychlostních komunikací 4 R3, R4 a IV. TŽK ČR. Vymezení zásadních koridorů a ploch doprav ní infrastruktury v PÚR 2008 a jejich promítnutí do náv rhu ZÚR JČK na území JČK: o koridor rychlostní silnice R4 Příbram – Nová Hospoda na celém území JČK, o koridor dálnice D 3 Praha – T ábor – České Budějovice – Dolní Třeboní n (E55) na celém území JČK, o koridor rychlostní silnice R3 Dolní Třebonín – Kaplice – Dolní Dvořiště – Linec/Rakousko (E55) na celém území JČK, včetně napojení na plánovanou rakouskou rychlostní komunikaci S 10 ve směru na Li nec, o koridor pro nový úsek prioritního projektu TEN-T č. 22 (2. etapa stavby IV.TŽK – dvoukolejná trať pro rychlost 160 km/hod) v úseku České Budějovice – Horní Dvořiště státní hranice včetně napojení na rakouskou železniční síť, o koridor C-E551 v rámci IV. TŽK ČR (Berlín – Praha – Linec - Benátky) pro modernizaci a zvýšení kapacity tratí na trase Praha – Benešov – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice – Horní Dvořiště hranice ČR (–Linec), o koridor ŽD4 tratě Plzeň – Strakonice – České Budějovice – České Velenice – hranice ČR (-Vídeň) pro zvýšení rychlosti a zkapacitnění tratě TEN-T, o koridor ŽD5 tratě Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice – hranice ČR (-Vídeň) pro zvýšení rychlosti a zkapacitnění tratě TEN-T, o koridor VD5 Třebenice – České Budějovice na Vltavě pro plavbu (do 300t), o plocha VLC pro veřejné logistické centrum Českobudějovicko v prostoru České Budějovice – Nemanice, o plocha L3 pro mezinárodní letiště České Budějovice. Předpokl ad vymezení nového koridoru S13 pro alternativní spojení západní hranice ČR

SLABÉ STR ÁNKY

Neexistující kapacitní dopravní napojení na nadřazenou silniční síť – chybí převážná čás t dálnice D3 a rychlostní komunikace R3, čás t R4. Neexistující kapacitní propojení v západovýchodní dopravní ose (koridor S13). Významný energetický zdroj JET E není napojený na dopravní síť kapacitní silnicí I. třídy, pří padně vyšší kategorie. Špatný stavební a dopravně technický stav silniční sítě v důsledku nedos tatku finančních prostředků na její údržbu a opravy. Přetrvávající lokální nedostatky silniční sítě (obchvaty sídel, přeložky, problémov é křižovatky, úrovňová křížení pozemních komunikací a železničních tratí, silnice a místní komunikace neodpovídají svojí kapacitou a kvalitou intenzitě dopravy atp.). Železniční infrastruktura celostátních i regionálních drah neodpovídá současným požadavkům, chybějící kvalitní a kapacitní propojení na evropskou dopravní síť. V minulosti vybudovaná železniční síť neodpovídá současným potřebám propojení aglomerací (např. spojení České Budějovice – Jihlava – Brno). Absence veřej. logistického centra s využitím pro rozvoj kombi nované dopravy v kraji. Nízká vybavenos t dopravní infrastrukturou potřebnou pro rozvoj cestovního ruchu (parkoviště, odpočívadla, kvalitní komunikace zpřístupňující turisticky atraktivní obl asti atp.). Nedostatečné dopravní propojení se sousedními regiony, zejména na silniční i turistické přechody (Dolní Bavorsko, Horní Rakousko, Dolní Rakousko) po vstupu ČR do Schengenského pros toru. Absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz splňující všechny provozní a bezpečnostní standardy. Omezená využitelnos t vodní cesty Vltav a pro vodní dopravu v důsledku nedostatečné vybavenosti. Probl ematická dopravní obslužnos t venkovských oblastí nedosahující standardů EU ve vztahu k hus totě osídlení území kraje. Zastaralost osobních vozů součas ných železničních dopravců, nízká kvalita kultury cestování na železnici a nízká cestovní rychlost v železniční doprav ě.

Dle připravované novely zákona o pozemních komunikacích je připravováno zrušení kategorie rychlostních silnic a jejich nahrazení dálnicemi II. třídy.

Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura

SILNÉ STRÁNKY

15


s východem v území jižně od D 1. Koncepční příprava směřující k rozvoji silniční a železniční infrastruktury (krajské projekty). Připravenost koncepční ho návrhu ZÚR JČK a kvalitní identifikace rozvojových území. Vlastnictví infrastruktury letiště České Budějovice Jihočeským krajem. Realizace splavnění Vltavské vodní cesty v Jihočeském kraji. PŘÍLEŽITOSTI


16

B. R U R Ú

Poloha kraje na severojižní ev ropské doprav ní ose, nejkratší spojnici Baltského a Jaderského moře (Eurokori dor sev er-jih, ECNS). Dokončení výstavby dálnice D3 a rychlostní silnice R3 na státní hranice s Rakouskem a ve Středočeském kraji do Prahy. Dokončení výstavby rychlostní silnice R4 ve směru ke státní hranici s Bavorskem. Vybudování kapacitního západovýchodního propojení v preferované ose Plzeň (D5) – I/20 – České Budějovice – I/34 – Humpolec (D1) – Jihlava - (Brno) – silnice E49 + E551. Výstavba regionálního veřejného logistického centra pro rozvíjení systémů kombinované dopravy v širším regionu. Dokončení železničního koridoru C-E551 Praha – Benešov – Ves elí nad Lužnicí – České Budějovice – Horní Dvořiště – hranice ČR (-Li nec). Možnost vytváření integrovaných doprav ních systémů. Možnost zvýšení podílu nákladní železniční dopravy na dopravním trhu. Využití letiště České Budějovice pro veřejný mezinárodní provoz nadregionálního významu Dokončení vltavské vodní cesty (schválený harmonogram stavebních a technických úprav) – možnost propojení na evropskou vodní cestu (E20). Využití Vltavské vodní cesty pro rekreační plavbu. Prodloužení regionální dráhy Rybník – Lipno nad Vltavou – Černá v Pošumaví (rozvoj ekologicky šetrné dopravy, místní dopravní obslužnosti a ces tovního ruchu v CHKO Šumava). Dlouhodobá koncepční, projektov á a majetková příprava dopravních staveb. Zvýšení počtu a kvality míst pro překračování státní hranice. Plánovaná dos tavba Jaderné elektrárny Temelín a s ní související obnova silniční i železniční sítě v navazujícím území.

HROZBY

Nedostatek finančních prostředků ze státního, resp. krajského rozpočtu a státních fondů, obecně nedostatečný stav veřejných financí. Předpokl ádané omezení podpory z fondů EU v dalším období (po roce 20132014 - 2020). Velká omezení v chráněných územích (NPŠ, CHKO, Natura 2000, CHOPAV, přírodní parky) a s tím související omezení pro rozvoj dopravní infrastruktury i další rozvoj. aktivity. Pomalé budování prvků Eurokoridoru Sever-Jih (dálnice D3, R3, IV.TŽK). Nedokončení rychlostní silnice R4 a silnice I/4 v regionálním směru Praha – Nová Hospoda - Strakonice – Strážný – Pasov. Nevybudování preferovaného kapacitní ho západovýchodního propojení v ose Plzeň (D 5) – I/20 – České Budějovice – I/34 – Humpolec (D1) – Jihlava - (Brno), nebo alternativně Jindřichův Hradec – Třebíč - Brno. Nevybudování 2. etapy stavby IV. TŽK ČR v úseku České Budějovice – státní hranice (- Linec) do roku 2025, kdy má být dle českorakouské technickoekonomické s tudi e v některých úsecích vyčerpána kapacita současné jednokolejné tratě. Nevybudování koridorů ŽD4 a ŽD5 jako předpokladu zkapacitnění stávajících tratí. Nedokončení elektrizace tratě České Velenice – Veselí n/L podporované i předs taviteli země Dolní Rakousko. Nezvladatel ný nárůst mobility, tranzitní i regionální dopravy. Růst dopravního zatížení silnic v důsledku využívání objízdných tras zpoplatněných úseků další zhoršování technického stavu. Růst dopravního zatížení silnic a s tím souvisejících kongescí a zvýšení nehodovosti bez odpovídajících stavebních úprav - další zhoršování technického s tavu. Růst negativního vlivu dopravy na zdraví obyvatelstva a životní prostředí. Nedostatečná harmonizace podmínek silniční a železniční dopravy a přetrvávající preference silniční dopravy. V případě, že nebudou do ÚPD zapracov ány záměry z ÚS řešících splavnění Vltavy, může bý t realizace těchto záměrů ohrožena.


B. R U R Ú

Hustota silniční sítě kraje (60,9 km na 100 km2) patří v porovnání s ostatními kraji v ČR k nejnižším.

Silniční síť kraje je relativně nízké kv ality, 89 % z celkové délky tvoří silnice II. a III. třídy, Jihočeský kraj musí primárně věnovat velkou pozornos t údržbě a zkvalitňování parametrů stávající silniční sítě, jejíž je vlastníkem. Okamži tou opravu vyžaduje 38 % silnic II. a III. třídy zařazených do páteřní a základní silniční sítě Jihočeského kraje. Poloha kraje na mezinárodně významných doprav ních tras ách je relativně výhodná, v současném (a dohledném) období s e jedná v důsledku nedokončení rozhodujících staveb dopravní infrastruktury jen o potenciální výhodu. Trasa E55: Jihočeským krajem prochází ev ropsky významná severojižní dopravní trasa, jejímž základem je mezinárodní silnice E55. V rámci ČR by její odpovídající parametry měly být zajištěny dobudováním cel é trasy dálnice D3 a rychlostní silnice R3, jež by měla bý t dokončena až po roce 2024.

Dálnice D3 (E55): Z její celkové délky byl zatím vybudován pouze východní obchvat města Tábor a úseky Tábor – Chotoviny (9 km) a Chotoviny - M ezno (6,8 km). Ve výstavbě je úsek T ábor – Veselí n/L (délka 25 km, dokončení 2013 2012). Úsek Veselí n/L – T řebonín (příp. Krasejovka) má být zahájen realizován podl e dokumentu MD „Dopravní sektorové s trategi e“ (dále jen „DSS“) „Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025“ (dál e „Superstrategie“) ve dvou etapách v roce 2014, res p. 2016. fázích v letech 2015-2017 jako projekt PPP. Stavba D3 ve Středočeském kraji je s ohledem na neujas něnost trasy uvažována v létech 2019 - 2024.

Rychlostní silnice R3 (E55): Kri tická dopravní situace je rovněž na silnici I. třídy České Budějovice – Kaplice - Dolní Dvořiště - s tátní hranice. Tento úsek by měla řešit výstavba nov é rychlostní silnice R3. Stavba R3 T řebonín – státní hranice je v současné době zahrnuta MD ČR dle DSS „Superstrategie“ mezi akce, které nemají stanov ený počátek zahájení stav by. nejsou do roku 2025 finančně pokryté (dále „finančně nepokryté akce“). S tímto pos tupem vyjádřil JČK zásadní nesouhl as. S tím vyslovil Jihočeský kraj opakov aně nesouhlas. Rychlostní silnice R4: Probl émem je rov něž chybějící napojení západní části JČK na nadřazenou dopravní síť a na centrální části ČR, probl ém by vyřešilo urychlení výstavby R4 do Mirotic případně její pokračování od Nové Hospody do Strakonic. Stavba je v úseku Nová Hospoda – T řebkov - Mirotice (8 km) dokončena, stav ba Čimelice Skalka – Mirotice (8, 5 km) má být dle DSS zahájena v roce 2013. „Superstrategie“ realizována v létech 2014-2017 (jako důležitý obchvat Čimelice, Krsice), zbývající úsek v JČK Lety – Čimelice je zařazen mezi „finančně nepokry té akce“, stejně jako úsek Mirotice rozšíření (rozšíření ½ profilu na úseku 3,5 km). Stavba R4 ve Středočeském kraji má pokračovat dle „Superstrategie“ pouze budováním úseku Skalka – II/118 v letech 2011-2013. Silnice I/20 (E49): Potenciálním probl émem může bý t chybějící napojení JČK na sousední regionální centra, problém by v případě Plzně vyřešilo urychlené vybudování silnice I/20 v celém úseku Plzeň – Nepomuk – Blatná – Písek – Vodňany – České Budějovice. Úsek Písek – České Budějovice – Nemanice je dle „DSS“ pl ánován k zahájení v roce 2018. Úsek Pištín – České Vrbné (obchvat Češ novice, Dasný) má bý t dle „Superstrategie“ realizován v létech 2014-2016. Silnice I/34 (E551): Obdobný probl ém může vyvstat s napojením na Jihlavu a dál e na Brno u silnice I/34, v rámci ZÚR JČK je tomuto napojení věnována potřebná pozornos t. Silnice I/34 v úseku České Budějovice – Třeboň – Lásenice je předpokládána k zahájení dle „DSS“ v roce 2013, v navazujícím úseku do Ji ndřichova Hradce zatím není termín zahájení stanoven. Obchv at Lišova má být dle „Supers trategi e“ realizován v létech 2013-2016. Obchvat Štěpánovic bude zřejmě zařazen mezi „finančně nepokryté akce“. Cílem JČK je homogenizovat úsek do Třeboně co nejdříve, též jako součást E49 v e vazbě na silnici I/24 a napojení na Dolní Rakousko (viz další bod). Silnice I/34 a I/24 (E49): Existence potřeby lepšího napojení Jižních Čech na aglomeraci Vídně, nutnost zahájení prací na homogenizaci silnic v trase I/34 a I/24 (E49) vč. řeš ení obchvatů sídel. aglomerací. Koridor S13 (E49 a E551): V souladu se záměrem vymezení koridoru kapacitní silnice S13 uvedeným v PÚR 2008 jako paralelního jižního spojení západ-východ pokládá JČK na základě zpracovaných projektů za prioritní řešení jižní paralely k dálnici D1 v ose Plzeň (D5) – I/20 – České Budějovice – I/34 - Humpolec (D1) - Jihlav a (-Brno), nebo alternativně Jindřichův Hradec – Třebíč - Brno. Probl ém napojení vnitřního dopravní ho skeletu města České Budějovice na dopravní skelet kraje je problémem nadmístního významu a musí být řešen koordinov aně v ÚPD kraje i města, prvotní je zejména vymezení koridorů pro tzv. severní spojku a jižní tangentu měs ta České Budějovice. JČK prosazuje stavbu severní spojky v přímé časové v azbě na výstavbu dálnice D3.

Hustota železniční sítě (obdobně jako u silniční) je výrazně pod republikovým průměrem, což souvisí



17


B. R U R Ú

s přírodními podmínkami a příhraniční polohou kraje. Probl émem není rozs ah sítě, ale její kvalita, dlouholetá podudržov anost a vysoký počet úrovňových železničních přejezdů.

Koridor C-E551: Na základě dohody o s polečné přípravě železničního koridoru pro dvoukolejnou železniční trať ukládá PÚR 2008 vyhledat a stabilizovat nový železniční koridor do roku 2011 v úseku Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – Linec, což je provedeno v ZÚR JČK. Výstavba Předpoklad možného zahájení IV.TŽK v úseku Praha – České Budějovice je dle DSS v roce 2013. „ Supers trategie“ plánována do roku 2020 (termín realizace dle us nesení vlády ČR č. 885 ze dne 13. 7. 2005 je rok 2016).

Koridor ŽD4: PÚR 2008 ukládá připravit podkl ady pro územní změny pro zajištění zvýšení rychlosti a zkapacitnění (zdvoukolejnění) železničního koridoru zařazeného do evropské železniční sítě T EN-T s cílem propojení III. a IV. TŽK ČR na tras e Plzeň – Strakonice – České Budějovice (s termí nem 2010). Tento požadavek je nutné promítnout do ÚPD. Dle DSS je předpokl ad nejbližšího možného zahájení v roce 2014.

Mezi priority kraje v rozvoji železniční infrastruktury se řadí dále tyto akce, které jsou v pokročilém stupni přípravy: o Revitalizace tratě České Budějovice – Volary (akce zařazena v „Supers trategii“ mezi „finančně nepokryté stavby“). o Optimalizace tratě České Velenice – Ves elí nad Lužnicí, 2. stavba (elektrizace tratě)., zatím není zařazena ani mezi „finančně nepokryté s tavby“). o Rekons trukce staničních kolejí a výhybek v žst. Strakonice (nástupiště, podchod, informační systém). A dále akce ke zkvalitnění přepravy cestujících: o Rekons trukce železničních stanic, výstavba nástupišť a přístupových komunikací. o Revitalizace veřejně přístupných prostor a vzhledu nádražních budov a zastávek.

Dostupnos t železniční dopravy je v součas nosti zhruba na úrovni 75 % z celkového počtu obyvatel kraje. Pro zvýšení obslužnosti území je žádoucí doplnění sítě železničních zas távek příp. jejich přemístění pro zkrácení docházkové vzdálenosti, zejména na regionálních tratích.

Budování integrov aných dopravních systémů (ID S) a informačních systémů veřejné dopravy ke zvýšení objemu přepravy cestujících veřejnou dopravou a tím i omezení individuál ní automobilové dopravy s jejími negativními vlivy na zdraví obyvatelstv a i životní pros tředí.

Pro optimalizaci obslužnos ti území a kv alitu přepravy je třeba zvýšit kulturu cestování na železnici (zejména modernizovat vozový park) a zvýšit traťovou rychlost.

Zlepšovat přestupní návaznosti vlak – autobus a řešit systémy Park & Ride resp. Park & Bike (parkoviště u železniční zastávky, stojany pro kola a úschovny). Na území JČK se nachází sledovaná dopravně významná vodní cesta Vltava, která je větví Labe (magistrály E20), jejímu využití brání nedokončené technické úpravy na vodních dílech v úseku Třebenice – České Budějovice, které neumožňují její splavnost. Návrh ZÚR JČK zapracovává koridor VD5 vymezený v PÚR 2008 pro vodní cestu T řebenice – České Budějovice na Vltav ě. Návazně bude nutné toto promí tnout do ÚPD dotč. obcí a vymezi t též plochy pro obslužné činnosti splav nění Vltavy.


18

Za hlavní nedostatek z hlediska zvýšení dostupnosti kraje v oblasti letecké dopravy je považov ána absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz. Realizace modernizace letiště České Budějovice s e předpokládá v letech 2011 – 20142017. To by mělo přispět k využití potenciálu kraje pro ces tovní ruch zajištěním lepší dostupnosti (především pro zahraniční návštěv níky). Plochay pro tuto modernizaci vč. ochranných pásem byla promítnuta je nutné promítnout do návrhu ZÚR JČK a je nutné je ji upřesnit v příslušných ÚPD dotčených obcí. Dalším problémem JČK je chybějící veřejné logistické centrum. PUR 2008 jej vymezuje pro území JČK jako „Českobudějovicko“. Plochay pro VLC bylay vymezenay v náv rhu ZÚR JČK v lokalitě České Budějovice – Nemanice a upřes nit v příslušných ÚPD dotčených obcí. Promítnutí koridorů a ploch ze ZÚR JČK do ÚPD obcí: Společným problémem téměř všech důleži tých záměrů v oblas ti dopravní infras truktury bude bezpros tředně po schválení ZÚR JČK jejich promítnutí do ÚPD příslušných obcí ve smyslu ustanovení stavebního zákona. Teprv e pak budou vytvořeny plnohodnotné podmínky v oblasti územně plánov ací pro přípravu a realizaci těchto staveb. Současně tím bude vytvořena větší přehlednos t a jednoznačnost pro vedení příslušných správních řízení o umísťování těchto liniových staveb. Uvedený úkol bude vyžadovat významnou podporu ze strany JČK, a to metodickou i finanční. Probl ematika spojená s nedostatkem finančních prostředků pro financování veřejné dopravy v kraji, což sebou přináší větší nároky a zatížení osobní automobilovou dopravou.


B. R U R Ú

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY

Vysoká úrov eň napojení obyvatel na veřejné vodovody v centrálních oblastech kraje. Dostatečná kapacita podzemních i povrchových zdrojů vody. Nadprůměrný stav napojení obcí na kanalizaci v kraji v celorepublikovém srovnání. Zvyšující se podíl recyklace odpadu. Nízká úroveň produkce nebezpečného odpadu. Vysoká úroveň plynofikace obcí v centrálních oblastech kraje. Existence centralizovaných zdrojů tepla ve větších městech. Dobrý potenciál území pro využití obnovitelných zdrojů sluneční a vodní energie. Dobrý potenciál území pro využití obnovitelného zdroje biomasy. Potřeby regionu pro zásobov ání elektrickou energií jsou poměrně dobře pl ně pokry ty (s výjimkou nedostatečné kapacity některých sítí). Dobrá kvalita telekomunikačních a informačních služeb v kraji (i v horských a podhorských oblas tech). Zkvalitnění přístupu k internetu oproti minulému období.

PŘÍLEŽITOSTI

Podpora modernizace a rekonstrukce s távající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na v eřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV a vhodné řešení zachycení dešťových vod nebo zpomal ení jejich odtoku. Vyřešení napojení části uby tovacích zařízení v turistických oblastech na technickou infrastrukturu (voda, kanalizace, ČOV, plyn). Zlepšení technického stavu vodohos podářské infrastruktury. Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů proti povodňov é ochrany. Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné vody. Rekons trukce a rozvoj napojení na kanalizaci. Zkvalitnění a rekonstrukce systému čištění a odkanalizování odpadních vod. Zkvalitnění hospodaření s odpady. Zlepšení využití odpadů pro výrobu tepla. Dokončení plynofikace ve vhodných lokalitách. Vymezení koridoru pro propojovací plynovod

Nedostatečné zásobování kvalitní pi tnou vodou v okrajových některých obl astech (např. Blatensko, Vodňansko, Milevsko a Miroticko). Zhoršená situace v zásobování vodou v období sucha. Nedostatečně rozvinutý kanalizační systém v některých obl astech kraje. Nedostatečné kapaci ty sítí elektrické energi e v některých částech kraje (např. Velenicko, Vimpersko, Kaplicko, oblast Horní Plané a Volarsko). Tendence růstu podílu podnikových odpadů kraje na produkci odpadů v cel é ČR. Vysoký podíl skládkování komunálních odpadů. Relativně nízký podíl využití odpadu jako paliva nebo k výrobě energie. Existence neplynofikovaných obcí. Podíl domácností napojených na plyn je nejnižší mezi kraji České republiky. Špatný technický stav rozvodných sítí tepl a a v některých lokalitách i zdrojů tepla. Relativně nízké využití některých obnovitelných zdrojů energie. Nízký potenciál území pro využití větrné energie. Rezervy v dosahu sítí mobilních telefonů. Probl émy s nesplněním směrnic EU o čištění městských odpadních vod v aglomeracích 2000-9999 EO do roku 2010. HROZBY

Nedostatečný s tav v eřejných financí na rozvoj technické infrastruktury. Lokální rizika při nedokončení kompletních protipovodňových opatření. Neřešená zhoršující se situace v zásobování vodou v obdobích sucha. Hrozba zpětné změny systému vytápění z plynu na uhlí v nekvalitních a zastaralých tepelných zdrojích (při neúměrném zdražování cen plynu a elektrické energie). Odpojování zákazníků od systémů CZT a následně snižování efektivity systémů CZT zejména v Třeboni a Českém Krumlově (velmi brzy i v Táboře). Rizika (i když minimalizovaná) související s provozem JETE. Rizika (i když minimalizovaná) v souvislosti s ukládáním nebezpečného odpadu. Vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva v JČK. Nedostatečná ochrana koridorů pro rozvoj páteřních sítí regionální energetické


SLABÉ STR ÁNKY

19


VVTL DN 800 PN 80 v Jihočeském kraji, vedoucí z okolí obce Záboří (Vodňany) v jižních Čechách na hranici ČR-Rakousko. Zapojení plynárenského systému do integrované ev ropské sítě. Zkvalitnění zabezpečení krizového zásobování energiemi. Rozvoj výstavby zdrojů obnovitelných energií (FVE, malé vodní elektrárny, spalování biomasy, tepelná čerpadla). V koridoru E4a (dle PÚR 2008) vymezení pro výstavbu a rozšíření včetně vyvedení výkonu JET E. Lepší využití provozu JET E pro zásobování okolních obcí tepl em. Nová výstavba a rekons trukce zdrojů pro kombi novanou výrobu elektřiny a tepla. Zkvalitnění dostupnos ti telekomunikačních sítí. Zabezpečení komunikačních potřeb na území kraje. Snížení spotřeby a využití obnovitelných zdrojů energie jsou možností pro snížení emisní/imisní zátěže obyvatel.

B. R U R Ú

infrastruktury (vedení 110 kV, VTL plynovody) Nedostatečné prověřování možného napojení nových rozvojových ploch na technickou infrastrukturu.


V rámci vodohospodářské infrastruktury je zaznamenáno v JČK celkově dobré napojení jeho obyvatel na veřejné vodovody – nicméně existují oblasti kraje, v nichž je nutná rekonstrukce s távající sítě a oblasti, kde je nutné vybudováním nových sítí ještě napojení obyvatel na veřejné vodovody zvýšit (ORP Blatná, Milevsko a Vodňany) a dosáhnout v rámci napojení obyvatel na veřejné vodovody alespoň hranice 80 %.

Nutnos t vyřešit existující lokální problémy se zabezpečováním dostatečných zdrojů pitné vody v letních obdobích sucha. Rovněž je v rámci ÚPD potřeba řešit problémy týkající se rizikových situací v souvislosti se zajištěním zdroje v případě katastrof a krizových stavů (povodně). Chybí vytvoření územních rezerv pro budování a modernizaci infras truktury pro čištění odpadních vod, modernizaci stáv ajících ČOV a dokončení výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod v aglomeracích a v obcích s malým počtem obyvatel. Stáv ající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor) a to především v oblastech CHKO.


20

Probl émy se v JČK vyskytují i v oblas ti nutnos ti dobudování připojení na v eřejnou kanalizaci a nutnosti rekonstrukce či výstavby ČOV a to v několika správních obvodech. Nejv ětší zás ahy (do budoucna uvažovaným více jak 10% zvýšením podílu obyvatel připojených na kanalizaci) s nutností rozšíření stávající kanalizační sítě se týkají v JČK území ORP Blatná, Dačice, Strakonice a Vodňany. V os tatních správních obvodech se předpokládá také rozšíření napojení obyvatel na kanalizaci, ale s růstem napojených obyvatel jen do 10%, což také znamená menší zásahy v rámci jednotlivých správních obvodů. Plynofikace na území Jihočeského kraje dosahuje slušné úrovně. V roce 2010 bylo na území kraje plynofikováno 351 obcí – to znamená, že 272 (43,7 %) obcí plynofikováno není. Proto je potřebné v ZÚR i v ÚPD vymezovat koridory pro další vedení VTL, resp. STL, dostavby přípojek plynu na území obcí, které ješ tě nebyly plynofikovány, nebo tam, kde probíhá jejich rekonstrukce či modernizace. Plynofikace dalších obcí je výrazně limitována vzdál eností od stávajících VTL plynovodů a absence podpory plynofikace. Samos tatným problémem je koridor vymezený PÚR 2008 pro propojovací plynovod DN 800 PN 80 vedoucího z okolí obce Záboří (Vodňany) na hranici ČR – Rakousko, a který byl vymezen v návrhu ZÚR JČK. Úkolem pro územní plánov ání Jihočeského kraje je zajistit územní upřesnění koridoru pro vedení plynovodu ÚPD dotčených obcí. Samos tatným problémem v zásobov ání teplem je využití „zbytkového“ tepla z JETE pro vytápění Českých Budějovic nebo i dalších měst v JČK. Kori dor teplovodu JETE – České Budějovice je vymezen v návrhu ZÚR JČK a je potřeba jej vymezi t i v příslušných ÚPD obcí.


V rámci zásobování území teplem se jeví jako problémov é stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva a v důsledku zvyšování cen plynu a el ektrické energi e přechod na spalování různých paliv v zastaralých tepelných zdrojích, které jsou častým zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry, v některých případech překračují emisní limity a omezují tak kvalitu života obyvatel. ÚP by měly navrhovat postupný přechod od těchto zdrojů na plyn nebo “čisté“ obnovitelné zdroje energie. V rámci centrál ního zásobování teplem se jeví jako problémové pos tupné odpojování zdrojů v důsledku zvyšování cen tepla, jenž má za následek snížení efektivnosti CZT, jejímž důsledkem je další zvýšení ceny tepla nebo přímo rozpad systému CZT. Obce by měly v ÚP na základě výsledků rozptylové studie vymezi t lokality, ve kterých je odpojení od CZT nepřípustné. Výjimku udělí stav ební úřad ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany ovzduší v rámci územního řízení z technických a ekonomických důvodů. 5 Přestože má JČK dobré předpoklady pro získávání energie z obnovitelných zdrojů typu slunce, vody a biomasy, stále existují rezervy ve využívání vodní energie. V zásobování elektrickou energií je problémový záměr vymezený PÚR 2008 (E4a) – plocha pro rozšíření včetně vyvedení elektrického a tepleného výkonu elektrárny Temelín, která je vymezena v návrhu ZÚR JČK. Úkolem pro územní plánování je zajistit územní upřesnění kori doru ploch pro tento záměr v ÚPD obcí. Druhým problémovým záměrem z PÚR 2008 je vlastní vyvedení výkonu z JET E po její dos tavbě – koridor E7 pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka a zapojení vedení 400 kV Řeporyje – Prosenice (V413) do Mírovky, které je vymezeno v náv rhu ZÚR JČK. Úkolem pro územní plánov ání je zajistit územní upřesnění ploch pro tento záměr v ÚPD obcí.

Nedostatečné kapacity vedení elektrické energie v některých částech JČK – zejména Kaplicko, Volarsko, Vimpersko, Velenicko, oblast Horní Plané. Struktura elektrických sítí odráží strukturu osídlení a hustoty průmyslových odběrů, což v konečném důsledku vede k tomu, že v některých částech kraje je malá hustota transformoven 110/22 kV. T ato skutečnost s e pak nepříznivě může projevit ve spolehlivosti napájení v krizových situacích a je i limitujícím faktorem pro připojování necentrálních výroben elektřiny, včetně obnovitelných zdrojů.

Nedostatečné prověřování nově vymezovaných rozvojových ploch z pohledu jejich napojitelnosti na dopravní a technickou infrastrukturu (např. lze vůbec kapacitně připojit lokalitu na vodovod?, je vůbec napojitel ná celá lokalita nebo jen její čás t? apod.)

5

Pozn. Od r. 2016 bude příjmem kraje i 25% výnos z poplatků za znečišťování ovzduší (§15 odst. 14. zák. č. 201/2012 Sb.) Rozptylové studi e by mohly být financovány z tohoto balíčku


B. R U R Ú

21


1.7.

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY

Plošná velikost kraje. Kraj je druhým nejrozlehlejším českým krajem a jako jediný se Středočeským krajem překračují plošnou výměru 10 tisíc km2 (12,8 % z rozlohy státu). Výhodná geopolitická poloha. Kraj je součástí dnes již politicky i ekonomicky otevřeného prostoru s třední Evropy s významnou délkou společné hranice se sousedními státy Rakouskem a Německem. Výhoda prostorové kompaktnos ti území. Tu dokládá i ukazatel teritoriální kompaktností, jehož hodnota řadí kraj do skupiny států nadprůměrně kompaktních. S tím úzce souvisí i velmi výhodné postav ení krajského města z pohledu prostorov é dostupnosti z ostatních obcí kraje.

SLABÉ STR ÁNKY

PŘÍLEŽITOSTI

B. R U R Ú

Pozvolna rostoucí počet obyvatel kraje od roku 1950 s významnějším zesílením této tendence od roku 2004 v letech 2005 – 2008 (roční růs t o více než 3 ‰). Probí hající proces desurbanizace a suburbanizace. Budování zařízení občanské vybavenosti (školská, zdravotnická, kulturní, sportovní) ke zlepš ení celkové kv ality života v nov ě osídlených lokalitách s koncentrovanou novou bytovou zás tavbou. Budování zařízení pro s taré občany, včetně služeb.

Velký počet nejmenších obcí s počtem obyvatel menším než 200 a součas ně i jejich velká populační váha. Tyto populačně velmi malé obce nemají dostatečný celkový potenciál nejen k růstu, ale ani ke stabilizaci současného s tavu ve všech oblastech rozvoje obce. Velmi nízké hodnoty přirozeného přírůstku obyvatelstva. V letech 1994 až 2005 byla přirozená měna kraje negativní, docházelo tak k úbytku obyvatel při rozenou měnou (úby tek o 8 400 osob). Malá hodnota celkového přírůstku obyvatelstva kraje za posledních 35 let. Ta dosáhla hodnoty okolo 60 42 tisíc (ročně 1 700 1 200 obyvatel, relativní pří růstek 2,8 2,0 ‰), z toho na mi graci připadlo 57 81 %. Dlouhodobé snižování počtu obyvatel v některých územích (zejména SO ORP Milevsko a Dačice) spojené s výrazným nárůstem podílu starších obyvatel. HROZBY

Velmi malé zastoupení dětí (0 – 14 let) v populaci. Od roku 2007, kdy byl podíl dětí i seniorů na stejné úrovni 14,5 %, došlo v roce 2009 2011 jen k mírnému nárůstu k poklesu podílu dětí na 14,4 14,8 %. Rostoucí podíl seniorů (65 let a více) v populaci. Od roku 2007, kdy byl podíl dětí i seniorů na stejné úrov ni 14,5 %, došlo v roce 2009 2011 k růstu podílu seniorů na 15,2 16,2 %. Dlouhodobý úby tek obyvatelstva v některých zejména okrajových čás tech kraje (Šumava, Dačicko, severní okraj kraje aj.)


Kapitola: Sociodemografické podmínky

22

V ÚPD špatně podchycený probl ém probí hajícího procesu desurbanizace a suburbanizace. V současnosti nejvíce patrno v obl asti Českobudějovicka. Chybí vytváření podmínek pro příliv mladých rodin do kraje, obecně obyvatel vůbec, ale zejména lidí v produkčním věku (malá hodnota celkového přírůs tku obyvatelstva kraje za posledních 35 let, velmi malé zas toupení dětí v populaci, vysoký podíl občanů ve v ěku 65 a více let). Chybí vytváření podmí nek pro seniory (domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou, objekty tzv. druhého bydlení, apod. včetně služeb pro seniory) prostřednictvím nás trojů územního plánování.


1.8.

BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY

Oživení bytové výstavby, především v obcích v okolí velkých měst – dochází k výraznému rozvoji výstavby rodinných domů. Dočas ný pokles v dokončování bytů ovlivněn ekonomickým útlumem, reálný předpoklad dalšího rozvoje. Dostatečná atraktivita kraje pro bytovou výstavbu pro tzv. „druhé bydlení“ Roste technická vybavenost by tového fondu.

SLABÉ STR ÁNKY

PŘÍLEŽITOSTI

B. R U R Ú

Vytváření pracov ních příležitostí spolu s bytovou výstavbou umožní aktivní výsledek stěhování obyvatelstva i v dalších letech. Probí hající proces suburbanizace a des urbanizace, který kulminov al v roce 2008, poptávka po by tech v souvislosti s pracovními příležitostmi v Českých Budějovicích. Zlepšení obytné atraktivity obcí – podpora bytové výstavby v atraktivních lokalitách.

Roztříštěná sídelní s truktura, nejnižší hustota obyvatelstva mezi kraji České republiky. Vysoký podíl jednočlenných bytových domácnos tí zejména důchodců v mezikrajovém srovnání. Vysoký počet neobydlených domů, které však slouží pro rekreaci; je třeba ještě lépe využít rekreační potenci ál kraje.

HROZBY

Snižující se přirozený přírůstek obyvatelstv a (zejména v malých obcích pod 500 obyv., které tvoří téměř 40 % z počtu obcí kraje) a zároveň zvyšující se podíl starší generace významně ovlivní nároky na změnu struktury byt. fondu. Další zastarávání by tového fondu. Zaostávání občanské vybavenosti zejména při budování nových obytných zón. Možné omezování nové výstavby v souvislosti s připravovanými legislativními změnami v oblasti financování, hypotečních úv ěrů a stavebního spoření.


Chybí cílené kombinování návrhu ploch pro bydlení s náv rhy pro podnikání, čímž je možné vytvářet předpoklady pro vznik pracovních míst blízko místa bydliště. Malá obrana před postupným procesem suburbanizace a desurbanizace, zejména navrhováním nových ploch pro výstav bu i uvnitř center a opětovným využitím opuštěných nebo nevhodně využívaných ploch (brownfields).

Chybí vytváření podmínek pro změnu nebo zmírnění obecného trendu vylidňovaní v elmi malých sídel, např. zaměřením se na malá sídla, kde lze benevolentní územně plánovací strategií vytvářet předpoklady pro převyšující nabídku volných ploch pro výstavbu RD v těchto sídlech.

Malý důraz na obnovu starého bytového fondu, nutno upřednos tňovat rekons trukce starých bytových domů před novou výstav bou oby tných kompl exů na „zelené louce“. Vymezování nových ploch pro bydlení kolem velkých měst bez řešení problémů s veřejnou infrastrukturou.

Kapitola: Bydlení

23


1.9.

R EKREACE

SILNÉ STRÁNKY Výhodná poloha regionu v rámci Evropy. Zachovalá, turisticky atraktivní krajina. Velký podíl chráněných území. Vysoká kvalita životního prostředí. Atraktivní venkovská krajina. Jihočeský kraj – tradiční turistická destinace. Velký přírodní, kulturní a historický potenciál pro oblas t cestov ního ruchu včetně velkého množství kulturních památek a památkově chráněných území včetně památek zapsaných na seznam UNESCO. Vybudovaná síť informačních center. Existence des tinačních managementů v regionu. Přírodní léčivé zdroje pro rozvoj lázeňství. Dobrý potenciál pro cykloturistiku, lázeňství a wellness, golf a hipoturistiku. Produkty cestov ního ruchu zaměřené na specifické atraktivity kraje. Je zpracována koncepce cyklodopravy v kraji. Tradice lidových řemes el, zvyků a kultury. Bezpečí v regionu s jednou z nejnižších kriminalit v celé České republice. Mírně se zlepšující stav objektů památkové péče.

PŘÍLEŽITOSTI

Kapitola: Rekreace

24

B. R U R Ú

Jednotná standardizace služeb CR (ubytování, stravování, informační služby). Zkvalitňování ubytovací infrastruktury. Další rozvoj kongresové turistiky. Využití letiště České Budějovice pro veřejný mezinárodní provoz nadregionál ního významu a dobudování doprav ní infrastruktury (D3, IV. TŽK, splavnění Vltavy). Další rozvoj golfu, lázeňství a wellness, hipoturistiky. Rozvoj rekreační plavby, vodácké turistiky. Realizace projektových záměrů zaměřených na rozvoj zimní turistiky.

SLABÉ STR ÁNKY Malá nabídka produktových balíčků cestovního ruchu vybízející k vícedennímu pobytu návštěv níků. Nedostatečné dopravní napojení způsobené chybějící nadřazenou doprav ní infrastrukturou, což znamená špatnou dostupnost JČK z pohledu potencionálního návštěv níka. Územně nevyvážená nabídka vyššího standardu ubytov ání. Nedostatek kvalitních incomingových operátorů. Malé využívání informačních technologií v CR (informační systémy CR, rezervační a objednávkové systémy, slevové karty, přístup k internetu). Omezená nabídka kongresových prostor. Nízká kapacita a konkurenceschopnost středisek zimních sportů Jihočeského kraje ve vztahu k zahraničním i tuzemským zimním střediskům. Nedostatečná komunikace a vzájemná spolupráce subjektů v ces tovním ruchu. Malá nabídka doprovodných služeb pro cykloturistiku mimo centra. Nejasnost a nevědomost, kdo je odpovídající cílový klient Jihočeského kraje a o jeho vyhledávaných rekreačních oblastech. Špatná kvalita vody v rybnících a vodních nádržích. Nedostatečná infrastruktura volno časových aktivit v případě nepříznivého počasí. Neschopnost vytvářet unikátní atraktivity, kterými se může region odlišit. Špatný stav objektů památkové péče. Přísná opatření na ochranu přírody znemožňující realizaci nadregionálních významných projektů v cestovním ruchu. Obava z nevyřešení vhodného napojení na LA Hochficht. Nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu. HROZBY

Stagnace kvality nabízených služeb cestovního ruchu. Omezení rozvoje ces tovního ruchu na několik málo center (Český Krumlov, Třeboň, Šumava). Omezení inves tic do rozvoje dopravní infrastruktury a infras truktury doplňkových služeb v souvislosti s ekonomickou recesí. Pomalý rozvoj informačních systémů a technologií v cestovním ruchu. Rostoucí podíl jednodenních návštěv některých atraktivit kraje. Absence aktivní propagace a prodeje produktů cestovního ruchu.


Rozvoj regionálních center a jejich doprovodné infrastruktury a marketingu. Revitalizace znečištěných rybníků a nádrží (zejména VN Orlík). Revitalizace VÚ Boletice (nebo jeho čás ti) a revitalizace opuštěných vojenských areálů pro potřeby turistického a cestovního ruchu. Podpora zážitkové turistiky (vytváření příležitostí k návštěvě kraje mimo hlav ní sezónu). Zlepšování nabídky ces tovního ruchu zvyšováním kvality produktů, personálního zajištění a s polupráce s ubjektů působících v oblasti cestovního ruchu. Rozvoj rekreační plavby na splavněné Vltavě (v dlouhodobém horizontu). Další vytěžení přeshraniční spolupráce s Rakouskem a Německem.

B. R U R Ú

V případě, že nebude dostatečně rychle a progresivně řešena problematika čistoty povrchových vod a rybochovných hospodářství bude nadále klesat zájem o rekreaci u vody, která je jednou z důležitých složek l etní rekreace. Limity pro splavnění horního tuku Vltavy pro vodáckou turistiku. Nedostatek finančních prostředků na obnovu objektů památkov é péče.


Malá vybavenos t a standard v oblas ti poskytovaných služeb (kvalita stravování, kvalita ubytování, internetové připojení, bezbariérové přístupy, možnos ti úhrady platební kartou a další). Stav vybavenosti v některých obl astech služeb svědčí o urči té zaostalosti za všeobecnými trendy v ČR a ve střední Evropě. Neřešení probl ematiky cestovního ruchu v rámci turistických oblastí v širší návaznosti na okolní území a ve vazbě na stáv ající urbanistické struktury v rámci ÚPD obcí a měst.

Je důležité respektov at požadavky ochrany přírody a krajiny, zastoupené zejména NP a CHKO Šumav a, CHKO Třeboňsko a dalšími zvláště chráněnými územími (národními přírodními rezervacemi/památkami, přírodními parky) včetně lokalit zařazených do sítě NATURA 2000, nicméně je potřeba v souladu s PÚR 2008 hledat nástroji územního plánování ces ty k celoročnímu rekreačnímu využití těchto atraktivit. Stejně tak je potřeba hledat možnosti celoroční využití již stávajících des tinací.

Relativně malý rozvoj „méně obvyklých“ zdrojů/odv ětví cestovního ruchu v kraji, např. hipoturistika, golf či kongresová turistika, která mají v Jihočeském kraji velkou pers pektivu.

Malá vybavenost hromadných ubytovacích zařízení informačními a komunikačními technologiemi (internetov é rezervační a objednávkové systémy). Využívání moderních informačních a komunikačních technologií je v hromadných uby tovacích zařízeních v Jihočeském kraji za průměrem České republiky.

Nedostatečné zajištění čistoty povrchových vod a revitalizace vodních nádrží využívaných k rekreaci. Existence VÚ Boletice (nebo jeho části) a opuštěných vojenských areálů, jejichž revitalizací by vznikla možnost využití pro potřeby turistického a ces tovního ruchu.

Kapitola: Rekreace

25


B. R U R Ú

1.10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY

Kapitola: Hospodářské podmínky

26

SILNÉ STRÁNKY Relativně vyvážený ekonomický růst rozvoj vyjádřený základními ekonomickými ukazateli. Dynamicky se rozvíjející produktivita práce. Ekonomickému postavení odpovídající míra investování. Neustále rostoucí Přiměřeně udržitel ný čistý disponibilní důchod domácnosti. Vysoké zastoupení a dynamika rozvoje odv ětví vysokého školství a vědy v kraji. Vyvážené možnosti dalšího rozvoje z důvodu existence všech významných rozvojových faktorů. Velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Nízká míra nezaměstnanosti v porovnání s průměrem ČR. Nejnižší míra nezaměstnanos ti vysokoškolsky vzdělaných lidí v rámci krajů ČR až na Hlavní město Praha, Plzeňský a Ústecký kraj. Nejrychlejší rozvoj zaměstnanosti byl zaznamenán v odvětvích terciárního sektoru, v informačních a telekomunikačních činnostech a v profesních, vědeckých a technických činnostech (služby pro podniky, věda). JČK má relativní rezervy v zaměstnanosti žen a u osob v nejnižší vzdělanostní kategorii, přes to je v porovnání s ostatními kraji dos t výrazně nad průměrem republiky. Relativně stabilní podnikatelská struktura, silné zastoupení podniků do 20 zaměstnanců. Vysoká míra podnikatelské aktivity v Českých Budějovicích. Vyšší počet podniků ve stavebnictví, maloobchodě a v zemědělství. Hlavní dojížďkov é centrum České Budějovice, další je Týn nad Vltavou, který v relativních číslech převyšuje ČB. PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem a Německem, rozvoj inovativních forem podnikání, rozvoj s polupráce mezi vysokými školami a podnikatelským sektorem. Nutná podpora podnikatelských aktivit v ORP, které neposkytují základní funkce obslužnosti území, především v oblasti zaměstnání, školství a služeb. Nedostatek pracovní síly může vyřešit zaměstnáv ání cizinců a případný rozvoj zaměstnanosti žen. V ORP pos tižených vysokou nezaměstnaností zavést činnosti nezávislé na s ezonních výkyvech. Pokračovat nadále v rozvoji zaměstnanosti v odvětví s vysokou přidanou hodnotou, což v tomto kraji jsou energetika, biotechnologie. Zemědělství je důležité v celkové ekonomice

SLABÉ STR ÁNKY Nízká dynamika ekonomického vývoje, jedna z nejnižších daňových výtěžností v ČR, tj. Vodňany, Blatná, Týn nad Vltavou Trhové Sviny, Soběslav. Vysoká sezonní míra nezaměstnanos ti je v ORP Dačice, Český Krumlov, Vodňany. Nediverzifikovaná struktura zaměs tnanosti se zaměřením na zpracovatelský průmysl. Trhové Sviny, Blatná, Milevsko, Soběslav, Vodňany nezabezpečují potřebnou zákl adní funkci a to jak u zaměstnanců, tak i u s tudentů.

HROZBY Malý počet silných hospodářských tahounů s navazujícím odvětvím. Možné ohrožení celého podnikatelského sektoru v případě hospodářské recese. České Budějovice budou stále hrát klíčovou roli v zaměstnanosti a ostatní regiony (Trhové Sviny) budou zaos távat. Nejnižší míra ekonomické aktivity i zaměs tnanosti je v ORP Kaplice Vimperku, Dačice, Týn nad Vltavou, Trhov é Sviny, Blatná Milevsku a Soběslavi. Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob především v ORP Blatná, Kaplice, Soběslav, Strakonice, Vodňany. Slabost ve finančním sektoru, kde došlo i k poklesu zaměs tnanosti.


B. R U R Ú

kraje a proto je nutné věnovat pozornos t rozvoji nových technologií, případně i zavádění nových plodin. Přilákání silného zahraničního investora s inovativním záměrem hi gh-tech technologi e a rozvoj s polupráce s távajících firem.


Ekonomická výkonnost cestovního ruchu v Jihočeském kraji je velice nízká, v ZÚR a v ÚPD je nutno se zaměřit na zařízení CR s vyšší nebo vysokou přidanou hodnotou. Probl ematické je také především celoroční využití ubytovacích kapaci t a úroveň poskytovaných služeb pro náročného zákazníka – na celoroční využití stávajících i nových kapacit je potřeba se zaměřit v ÚPD, nal ézt aktivity a cíle prodlužující turistickou s ezónu. Jihočeský kraj z hlediska daňové výtěžnosti obcí ve srovnání s ostatními kraji (v přepočtu na jednoho obyvatele) byl v roce 2006 na 10. místě, příčinou je zejména velikostní struktura obcí v kraji (vysoký počet malých obcí), ÚP svými nástroji může pouze vytvářet podmínky pro příliv nových obyvatel nebo alespoň pro udržení stávajících.

Daňová výtěžnost je diferencovaná (vysoká České Budějovice, Tábor a Písek, nejnižší Vodňany a Blatná), ÚP by mělo do ORP Vodňany a Blatná situov at s tavby DI a T I a plochy pro podnikání stimulující růst daňové výtěžnosti.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Jihočeském kraji zaostává oproti průměru ČR téměř o 3.000,- Kč, ÚPD by měly podporovat především takové rozvojové projekty, které jsou založeny na vzdělanostní ekonomice a vyšší přidané hodnotě.

Trhové Sviny, Blatná, Milevsko, Soběslav, Vodňany nezabezpečují potřebnou základní funkci a to jak u zaměstnanců, tak i u studentů. Tyto ORP slouží pouze jako „noclehárny“ a zásobárny pracovní síly pro velká centra a zvláště ORP Trhové Sviny je zcela nav ázána na České Budějovice. ÚP sídel těchto ORP by se měly zaměřit na vymezení ploch pro podnikání jako zdroj pracovních míst a vyšší občanskou vybavenos t vč. školských a kulturních zařízení.

Malé a střední podniky jsou významným sektorem tržní ekonomiky, mají vysokou schopnost absorpce pracov ní síly díky pružnosti, zastoupení malých a středních podniků je v JČK v porovnání s ČR podprůměrné – ÚP a ZÚR by tedy měly vymezovat plochy přiměřené v elikosti práv ě pro tuto kategorii podniků a podporovat koexistenci podnikání, služeb a bydlení a využití brownfields. V kraji víceméně nejsou v elké podniky, které obvykle tvoří pól rozvoje ekonomiky kraje, jelikož disponují finančními zdroji na tvorbu inovací a na výzkum či vývoj – na celokrajné úrovni ZÚR je potřeba intenzivně hledat a vytvářet nabídku (zejména s ohl edem na s tavby DI a TI) pro příchod takovéhoto velkého investora / inves torů, který subdodávkami „potáhne“ malé a střední podniky v kraji a bude schopen podporovat vědu a výzkum v návaznos ti na vysoké školy a vědeckotechnologické parky. Probl émem je narůstání počtu nezaměs tnaných v položce dlouhodobě nezaměstnaných a to zvláště v ORP Vodňany, Blatná a Soběslav a Strakonice – v rámci ÚPD je potřeba v těchto ORP vymezov at plochy generující nová pracovní místa.

Kapitola: Hospodářské podmínky

27


B. R U R Ú

2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 2.1.

ZPŮSOB HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK

Indikátory pro hodnocení vyváženosti územních podmí nek pro příznivé životní prostředí (Z), pro soudržnost spol ečens tví obyvatel (S), pro hos podářský rozvoj (H) byly vybrány s cílem v maximál ně možné míře posoudit vyváženost územních podmínek, zejména s ohledem na bezproblémovou dostupnost dat, a to pokud možno i v budoucnos ti. Detailní popis jednotlivých indikátorů je uveden v kapitol e 4.2 části A. Podklady, kde je vysvětlen způsob hodnocení indikátoru, včetně nastavení hodnotících škál a bodových zisků. Bodový zisk nabývá hodnot -2 až 2: body -2 -1 0 1 2

hodnocení velmi špatné špatné průměrné dobré velmi dobré

V každém pilíři je obsažen určitý výčet indikátorů dle následující tabulky. Závěrečné hodnocení vyváženosti vyplývá ze součtu bodového zisku. Jelikož je počet indikátorů pro jednotlivé pilíře rozdílný, bude z celkového součtu bodového zisku vyjádřen podíl na celkovém počtu indikátorů, což může být pojmenováno jako „průměrný bodový zisk“. VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ PRO ZHODNOCENÍ POZITIVNÍHO A NEGATIVNÍHO STAVU: • •

negativní hodnocení (-): záporný bodový zisk, pozitivní hodnocení (+): kladný bodový zisk (včetně nuly).

Kapitola: Způsob hodnocení vyváženosti územních podmínek

VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ PRO STANOVENÍ PROBLÉMOVÝCH OBLASTÍ:

28

Pro stanovení problémových oblastí bylo využito hodnot průměrného bodového zisku, které byly rozděleny do 5 kategorií hodnocení územních podmínek: • velmi dobrý stav : 1,01 a více • dobrý stav: 0,51 až 1,00 • průměrný stav : -0,49 až 0,50 • špatný stav: -0,99 až -0,50 • velmi špatný stav: -1,00 a méně. Probl émové oblas ti byly stanoveny na základě obcí, které byly v daném pilíři udrži telného rozvoje území hodnoceny jako špatný nebo velmi špatný stav. Na základě metodického sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci ÚAP, čás ti RURÚ ze dne 31. 5. 2010 se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmí nek pro udrži telný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: TABULKA 1 – KATEGO RIE VY VÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH POD MÍNEK Kategorie zařazení obce

1 2a 2b 2c 3a 3b 3c 4

územní podmínky Z

H

S

+ + + + -

+ + + + -

+ + + + -

Vyváženost vztahu územních podmínek dobrý stav špatný stav

Z, H, S Z, H Z, S H, S Z H S žádný

žádný S H Z H, S Z, S Z, H Z, H, S

vyjádření v kartogramu

S H Z H, S Z, S Z, H


B. R U R Ú

TABULKA 2 – ZAŘAZENÍ I NDIKÁTO RŮ DO JEDNOTLIVÝC H PILÍŘŮ UD RŽITELN ÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ název indikátoru

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE G1 Ložiska nerostných surovin G2 Poddolovaná území G3 Vysoké radonové riziko VODNÍ REŽIM V1 Vodní plochy V2 Chráněná oblas t při rozené akumul ace vod V3 Záplavová území HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ H1 Oblasti s překročením cílového imisního limitu TV H2 Produkce komunálního odpadu H3 Skládky H4 Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY P1 Území zvýšené ochrany přírody P2 Koeficient ekologické stability P3 Územní systém ekologické stability P4 Krajinná památková zóna ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Z1 Zemědělská půda Z2 Lesní plochy Z3 Stupeň přirozenosti lesních poros tů VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA D1 Silniční doprava D2 Železniční doprava D3 Vodní a letecká doprav a T1 Obyvatelstvo zásobov ané pitnou vodou T2 Obyvatelstvo zásobov ané plynem T3 Obyvatelstvo napojené na veřejnou kanalizaci T4 ČOV v obci SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY O1 Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel O2 Krátkodobý vývoj počtu obyvatel O3 Index stáří O4 Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním O5 Sídelní struktura BYDLENÍ B1 Celkový počet dokončených by tů B2 Trvale obydlené byty postavené 1991 – 2001 B3 Trvale obydlené byty R EKREACE R1 Kapacity hromadných ubytovacích zařízení R2 Kapacity lázeňských zařízení R3 Rekreační oblasti R4 Cyklotrasy a hipostezky HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY E1 Míra registrované nezaměstnanosti E2 Dlouhodobá nezaměstnanos t E3 Míra podnikatelské aktivity E4 Saldo vyjížďky a dojížďky do zaměstnání E5 Funkční urbanizované území E6 Připravenost území Celkem indikátorů v jednotlivých pilířích

Z

pilíř URÚ S H

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

16

x x x x x x x

x

x x x

x

x x x x

x x x

x 20

x x x x x x 19

Kapitola: Způsob hodnocení vyváženosti územních podmínek

kód

29


2.2.

B. R U R Ú

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK V ORP DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ 2.2.1. PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Kapitola: Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek v ORP dle jednotlivých pilířů

30

G3

V1

V2

V3

H1

H2

H3

H4

P1

P2

P3

P4

Z1

Z2

Z3

hodnocení 2011

G2

hodnocení 2013

název ORP

Celk. bodů

Bodové zisky dle jednotlivých indikátorů

Průměrný bodový zisk

TABULKA 3 – VY HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO P ŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ P ROSTŘEDÍ

Blatná

2

-2

1

-2

2

2

1

0

0

-2

-1

1

-1

1

-2

-2

-2 -0,13

-

Č.Budějovice

-2

2

1

-1

-1

-2

-1

-1

-2

-1

0

0

2

0

-1

0

-7 -0,44

-

-

Č. Krumlov

1

1

1

1

-1

2

1

-1

-1

1

2

2

1

-2

1

1

10

0,63

+

+

Dačice

0

-1

-1

-2

2

2

1

0

0

0

-2

-2

-1

1

0

-1

-4 -0,25

-

+

J. Hradec

2

-1

1

-2

1

1

1

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

1

0,06

+

+

Kaplice

2

-1

-1

1

1

2

1

0

2

0

1

1

0

-1

1

0

9

0,56

+

+

Milevsko

2

-2

0

-2

1

2

1

0

1

0

0

-2

-1

1

0

-2

-1 -0,06

-

-

Písek

-1

-1

0

-2

-1

-1

1

0

-2

0

0

1

0

0

0

-1

-7 -0,44

-

-

Prachatice

-1

1

-1

1

0

2

1

0

-1

1

1

1

0

-1

1

0

5

0,31

+

+

Soběslav

2

2

1

0

-1

0

1

0

0

0

-1

0

2

1

-1

0

6

0,38

+

+

Strakonice

1

1

-1

-2

0

-1

1

1

-1

-2

-2

-1

0

2

-2

-2

-8 -0,50

-

-

Tábor

1

1

-1

-2

2

1

-1

0

-2

-1

-1

-1

1

1

0

-2

-4 -0,25

-

-

Trh. Sviny

2

0

1

2

1

2

1

1

1

0

0

1

2

0

1

0

15

0,94

+

+

Třeboň

-1

2

2

2

-2

2

-1

1

1

2

1

2

2

-2

1

2

14

0,88

+

+

Týn nad Vlt.

2

2

-1

-1

1

0

-1

-1

1

-2

-2

-1

0

1

-1

-2

-5 -0,31

-

-

Vimperk

2

1

-2

2

2

2

-1

0

1

2

2

2

-1

-2

2

2

14

0,88

+

+

Vodňany

1

1

0

-2

-1

0

-1

0

2

-2

-1

0

1

1

-2

0

-3 -0,19

-

+

-

Pozn. Červeně jsou zvýrazněné ORP, u nichž došlo ke zhoršení podmínek v tomto pilíři. GRAF 1 – VY VÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK P RO PŘÍZNI VÉ ŽIVOTNÍ PRO STŘEDÍ V JEDNO TLIVÝCH ORP J IHOČESKÉHO KRAJE Blatná - 2013 Blatná - 2011 Z3 2 Z2 1 0 Z1 -1 P4 -2

G2 G3 V1 V2 V3

P3

H1 P2

Český Krumlov - 2013

České Budějovice - 2011


Z3 2 Z2 1 0 Z1 -1 P4 -2

V1 V2 V3

P2

Z3 2 Z2 1 0 Z1 -1 P4 -2

G2 G3 V1 V2 V3

P3

H2 P1

H3

H1 P2

H3

H2 P1

H3

H4

H4

Dačice - 2013

Jindřichův Hradec - 2013

Kaplice - 2013

Dačice - 2011


Kaplice - 2011

Z3 2 Z2 1 0

G2 G3 V1 V2

-1

P4

G3

H1

H4

Z1

G2

P3

H2 P1


V3

-2

P3

H1 P2

H2 P1

H3 H4

Z1

Z3 2 Z2 1 0

G2 G3 V1 V2

-1 -2

P4

V3

P3

H1 P2

H2 P1

H3 H4

Z1

Z3 2 Z2 1 0

G2 G3 V1 V2

-1 -2

P4

V3

P3

H1 P2

H2 P1

H3 H4


B. R U R Ú

Milevsko - 2013

Písek - 2013

Prachatice - 2013

Milevsko - 2011

Písek - 2011

Prachatice - 2011

G2 V1

0

Z1

Z3 2 Z2 1

G3

V2

Z1

Z3 2 Z2 1

G3 V1

0

-1 P4

G2

V2

V3

P3

H1 P2

P4

V3

-2

H1 P2

H3

Z1 P4

V2 V3

-2

P3

H2 P1

H1 P2

H3

H4

V1

-1

P3

H2 P1

G3

0

-1

-2

G2

H2 P1

H3

H4

H4

Soběslav - 2013

Strakonice - 2013

Tábor - 2013

Soběslav - 2011

Strakonice - 2011

Tábor - 2011

Z3 2 Z2 1

G2 V1

0

Z1

Z3 2 Z2 1

G3

V2

Z1

Z3 2 Z2 1

G3 V1

0

-1 P4

G2

V2

V3

P3

H1 P2

P4

V3

-2

H1 P2

H3

Z1 P4

V2 V3

-2

P3

H2 P1

H1 P2

H3

H4

V1

-1

P3

H2 P1

G3

0

-1

-2

G2

H2 P1

H3

H4

H4

Trhové Sviny - 2013

Třeboň - 2013

Týn nad Vltavou - 2013


Třeboň - 2011


Z3 2 Z2 1

G2 V1

0

Z1

Z3 2 Z2 1

G3

V2

Z1

V1 V2

V3

P3

H1 P2

P4

V3

-2

H1 P2

H3

H2 P1

Vodňany - 2013

Vimperk - 2011

Vodňany - 2011 Z3 2 Z2 1

G3 V1

0

V2

P4

G2 G3 V1

0

Z1

-1

V2

-1 V3

-2

P3

H1 P2

H2 P1

H3 H4

P4

V2

V3

-2

P3

H1 P2

H2 P1

H3 H4

P4

V3

-2

P3

H1 H2 H3 H4

Vimperk - 2013

Z1

Z1

P1

H4

G2

V1

P2

H3

H4

G3

-1

P3

H2 P1

G2

0

-1

-2

Z3 2 Z2 1

Z3 2 Z2 1

G3

0

-1 P4

G2

Horninové prost řed í a geologie G2 Poddolovaná území G3 Vysoké radonové riziko Vodní režim V1 Vodní plochy V2 Chráněná oblast přirozené akum ulace vod V3 Záplavová území Hygiena životníh o p rostředí H1 Oblasti s překročením cíl. imisního limitu H2 Produkce komunálního odpadu H3 Skládky H4 Staré ekologické zátěže a kontamin. plochy Ochrana přírody a krajiny P1 Územ í zvýšené ochrany přírody P2 Koeficient ekologické stability P3 Územ ní systém ekologické stability P4 Krajinná památková zóna ZPF a PUPFL Z1 Zemědělská půda Z2 Lesní plochy Z3 Stupeň přirozenosti lesních porostů


Z3 2 Z2 1

31


B. R U R Ú

2.2.2. PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ


32

G1

D1

D2

D3

T1

T2

T3

T4

O4

B1

Blatná

-2

0

0

-1

-1

2

-2

-2

-1

Č.Budějovice

0

1

2

2

1

2

2

1

2

Č. Krumlov

-1

-1

-1

2

-1

0

1

2

0

Dačice

-2

-1

-2

1

1

0

0

1

-1

Jindř. Hradec

-1

0

0

1

0

1

0

0

Kaplice

-2

-1

1

1

-2

-2

1

Milevsko

-1

0

-1

1

0

-1

-2

Písek

-1

2

1

2

-1

1

0

Prachatice

-2

-1

0

1

0

-1

Soběslav

0

0

1

1

0

Strakonice

0

1

0

1

Tábor

-1

1

0

Trhové Sviny

-1

-2

Třeboň

2

1

Týn nad Vlt.

-1

Vimperk Vodňany

hodnocení 2011

název ORP

hodnocení 2013

Celk. bodů



TABULKA 4 – VY HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO HO SPODÁŘSKÝ ROZVOJ

R1

R2

R3

E1

E2

E3

E4

E5

E6

-2

-1

-2

-1

-1

-1

-1

0

1

0

-15 -0,79

-

-

2

2

-2

0

2

-1

2

1

2

2

23

1,21

+

+

1

2

-2

2

-2

0

1

0

0

2

5

0,26

+

+

0

-1

-2

-2

-1

0

-2

0

0

-2

-13 -0,68

-

-

0

0

1

-2

-2

1

-2

-1

0

0

0

-4 -0,21

-

+

1

-2

-1

-2

-2

2

-1

-1

-2

0

-2

1

-13 -0,68

-

-

-1

-1

-1

-1

-2

-2

0

-1

0

-1

1

2

-11 -0,58

-

-

-1

1

-1

1

1

0

0

0

1

0

0

0

0,32

+

+

0

1

0

-1

0

-2

-2

0

-2

1

0

0

-2

-10 -0,53

-

-

-1

-1

-1

-1

0

-1

-2

-2

-2

-2

0

-1

-2

0

-14 -0,74

-

-

0

0

0

-2

0

1

-1

-2

-2

0

-1

-1

0

2

0

-4 -0,21

-

-

1

1

0

1

0

1

0

1

2

-2

-1

-1

1

0

0

-1

3 -0,16

+

+

-1

1

-2

-1

-2

1

0

0

-1

-2

0

2

-2

-1

-2

-1

2

-12 -0,63

-

-

0

2

2

1

0

2

0

2

1

2

2

2

0

0

0

-1

0

18

0,95

+

+

-2

-2

1

2

-2

0

-1

0

-2

-1

-2

-1

1

0

-1

2

-2

2

-9 -0,47

-

-

-2

0

-1

-1

-1

-2

-1

2

0

-1

1

-2

1

1

-2

2

0

0

-1

-7 -0,37

-

-

0

2

2

-1

-2

1

-1

-1

-1

0

-1

-2

-1

-2

-2

0

0

-2

0

-11 -0,58

-

-

6

Pozn. Červeně jsou zvýrazněné ORP, u nichž došlo ke zhoršení podmínek v tomto pilíři. GRAF 2 – VY VÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK P RO HOSPOD ÁŘSKÝ ROZVOJ V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE Blatná - 2013



Blatná - 2011



E6 2 E5

G1

D1 D2

1

E4

E6 2 D3

0

E3

E5

-1 -2

E2 E1

E3

T2

E2

T3 R3 R1

E4

E3

T2

E2

-2

T3

R3

E4

T1

B1

D2 D3

0

T1

-1 -2

T2

E1

T4 R1

D1

1

T3

R3

O4

T4 R2

R1

B1

O4


Kaplice - 2013

Dačice - 2011


Kaplice - 2011

G1

D1

E6 2 D2

1

E5 D3 T1

-2

T2

E1

T3 R3

T4 R2

-1

R2

-1

E2

E5 D3

0

O4

0

E3

D2

G1

Dačice - 2013

E6 2 E5

B1

E6 2

E1

T4 R2

D1

1

E4

T1

G1

R1

B1

O4

E4

G1

D1

E6 2 D2

1

D3

0

E3

E5

T1

-1 -2

E2

T2

E1

T3

R3

T4 R2

R1

B1

O4

E4

G1

D1 D2

1

D3

0

E3

T1

-1 -2

E2

T2

E1

T3

R3

T4 R2

R1

B1

O4


Milevsko - 2013

Písek - 2013

Prachatice - 2013

Milevsko - 2011

Písek - 2011

Prachatice - 2011

G1 D2

1

E4

E6 2

D1 E5 D3

0

G1 D2

1

E4

E6 2

D1 E5 D3

0

G1 D1 D2

1

E4

D3

0

E3

-1

T1

E3

-1

T1

E3

-1

T1

E2

-2

T2

E2

-2

T2

E2

-2

T2

E1

T3 R3

E1

T4 R2

R1

R1

B1

R3

O4

T4 R2

R1

B1

O4

Strakonice - 2013

Tábor - 2013

Strakonice - 2011

Tábor - 2011

G1

E6 2

D1 D2

E3

-1

E2

-2

E5 D3

0

T1 T2

E1

T3 R3 R1

B1

G1

E6 2

D1 D2

1

E4

-1

E2

-2

E5 D3

0

E3

T1 T2

E1

T4 R2

T4 R2

T3

Soběslav - 2011

1

E4

R3

O4

E1

Soběslav - 2013

E6 2 E5

B1

T3

T3

R3

O4

R1

B1

D1 D2

1

E4

D3

0

E3

-1

T1

E2

-2

T2

E1

T4 R2

G1

T3

R3

O4

T4 R2

R1

B1

O4


Třeboň - 2013



Třeboň - 2011


E6 2 E5

G1 D2

1

E4

E6 2

D1 D3

0

E3

-1

E2

-2

E5

T1 T2

E1

T3 R3 R1

E4

E3

-1

E2

-2

T3

R3

T4 R1

B1

Vodňany - 2011

D1

E6 2 D2

1

E5 D3 T1 T2

E1

T3 R3

T4 R1

B1

O4

E4

G1

D2 D3

0

E3

T1

-1 -2

E2

T2

E1

T3

R3

T4 R2

R1

B1

O4

D1 D2

1

D3

0

E3

-1

T1

E2

-2

T2

E1

T3 T4 R2

D1

1

E4

G1

R3

O4

Vodňany - 2013

-2

R2

T2

E1 R2

-1

E2

T1

Vimperk - 2011 G1

E5 D3

0

O4

0

E3

D2

Vimperk - 2013

E6 2 E5

B1

E6 2

D1

1

E4

T4 R2

G1

R1

B1

O4

Horninové prostředí a g eologie G1 Ložiska nerostný ch surovin Veřejná dopr. a techn. infrastruktura D1 sil niční doprava D2 železniční doprava D3 v odní a l eteck á doprava T1 Zásobování pitnou v odou T2 Zásobování plynem T3 Napojení na veřejnou k anal izaci T4 ČOV v obci Sociodemografické podmínky O4 Obyv atelé s vy sokoškol ským vzděláním Bydlení B1 Cel kov ý počet dokončených bytů Rekreace R1 Kapacity hromadný ch ubyt. zařízení R2 Kapacity lázeňský ch zařízení R3 Rekreační obl asti Hospodářské podm ínky E1 Míra registrov ané nezaměstnanosti E2 Dlouhodobá nezaměstnanost E3 Míra podnikatelské ak tivity E4 Saldo vyjížďky a dojížďky do zaměstnání E5 Funkční urbanizované území E6 Připravenost území


E6 2 E5

B. R U R Ú

33


B. R U R Ú

2.2.3. PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ

D2

D3

T1

T2

T3

T4

O1

O2

O3

O4

O5

B1

B2

B3

R1

R2

R3

R4

E6

Blatná

0

0

-1

-1

2

-2

-2

0

0

-2

-1

-2

-2

0

-1

-1

-2

-1

-1

0

Č.Budějovice

1

2

2

1

2

2

1

2

2

0

2

2

2

2

2

2

-2

0

2

2

Č. Krumlov

-1

-1

2

-1

0

1

2

1

-1

2

0

2

1

1

0

2

-2

2

-1

2

Dačice

-1

-2

1

1

0

0

1

-2

-1

0

-1

0

0

-2

-1

-1

-2

-2

1

-2

0

0

1

0

1

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

1

-2

-2

-1

0

-1

1

1

-2

-2

1

1

2

-2

2

-2

1

-1

0

1

-2

-2

2

0

1

Milevsko

0

-1

1

0

-1

-2

-1

-2

-2

-2

-1

0

-1

-1

-1

-1

-2

-2

-1

2

Písek

2

1

2

-1

1

0

-1

0

1

-1

1

0

-1

0

0

1

1

0

1

0

-1

0

1

0

-1

0

1

0

0

1

0

0

-1

-1

0

0

-2

-2

1

Soběslav

0

1

1

0

-1

-1

-1

0

0

-2

-1

-1

0

-1

0

-1

-2

-2

Strakonice

1

0

1

0

0

0

-2

-1

-1

-1

0

-2

1

-1

0

-1

-2

Tábor

1

0

1

1

0

1

0

0

0

-2

1

-1

0

0

0

1

-2

-1

1

-2

-1

-2

1

2

1

1

0

1

0

1

-1

1

0

2

2

1

0

2

-1

-1

-2

0

1

2

1

-2

-2

1

2

-2

0

-1

0

-1

1

0

0

-2

Vimperk

0

-1

-1

-1

-2

-1

2

-1

-1

0

0

1

Vodňany

2

2

-1

-2

1

-1

-1

2

-1

0

-1

-2

Jindř. Hradec Kaplice

Prachatice


Trhové Sviny

34

Třeboň Týn nad Vlt.

Vyhodnocení 2011

D1

Vyhodnocení 2013

název ORP

Celk. bodů



TABULKA 5 – VY HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO SOUDRŽNOST SPOLEČ ENSTVÍ O BYVATEL ÚZEMÍ

-17 -0,85

-

-

29

1,45

+

+

11

0,55

+

+

-13 -0,65

-

-

-3 -0,15

-

+

-1 -0,05

-

+

-18 -0,90

-

-

0,35

+

+

-2

-6 -0,30

-

-

-1

0

-12 -0,60

-

-

-2

2

0

-8 -0,40

-

-

2

-2

-1

-1

1

+

+

-1

-2

0

0

2

-2 -0,10

-

+

-1

1

2

2

-1

0

11

0,55

+

+

0

0

-1

-2

-1

0

2

-8 -0,40

-

-

-1

0

-2

1

-2

1

0

-1

-9 -0,45

-

-

0

0

-1

-1

-2

-1

2

0

-5 -0,25

-

+

7

0,05

Pozn. Červeně jsou zvýrazněné ORP, u nichž došlo ke zhoršení podmínek v tomto pilíři. GRAF 3 – VY VÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK P RO SOUDRŽNO ST SPOLEČEN STVÍ OBY VATEL ÚZEMÍ V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE Blatná - 2013 Blatná - 2011

R4

E6 2

D1 D2

1

R3

České Budějovice - 2013 České Budějovice - 2011

D3 T1

0

R2

T3

-2

B3

T4

B2 O5

O4

O3

R4

1

R3

R1

R4

T3 T4

B2

O1 B1

O5

O4

O3

O2

O4

E6 2

O3

D2

R1

R1

O1

R4

O1 O5

O4

O3

O2

O4

E6 2

O3

D1 D2

1

R3

T4 B1

O5

O2

Kaplice - 2013 Kaplice - 2011

T3

B2

T3 T4

B1

T2

B3

T2

B2

T1

-2

T1

B3

D3

-1

D3

-2

O2

0

R2

D2

1 -1

D1

1

R3

T2

B3

R2

O1 O5

D1

0

Jindřichův Hradec - 2013 Jindřichův Hradec - 2011

T1

-2

T3 T4

B1

E6 2

R3

T2

B2

D3

-1

T1

B3

O2

0

R2

R4

-2

D1 D2

D3

-1

R1

Dačice - 2013 Dačice - 2011 E6 2

D2

0

R2

O1 B1

D1

1

R3

T2

-1

R1

R4

E6 2

Český Krumlov - 2013 Český Krumlov - 2011

D3 T1

0

R2

T2

-1

R1

T3

-2

B3

T4

B2

O1 B1

O5

O4

O3

O2


Milevsko - 2013

Písek - 2013

Prachatice - 2013

Milevsko - 2011

Písek - 2011

Prachatice - 2011

E6 2

D1 D2

1

R3

D3

R4 T1

0 -1

T2

R1

-2

T3 T4

B2

R4

O5

O4

O3

R1

B2

R1

O4

O3

T3

-2

B3

O1 O5

T2

-1

T4

B2

O2

O1 B1

O5

O4

O3

O2

Tábor - 2013 Tábor - 2011

E6 2

D1 D2

1

D3

R4 T1

T3

B3

T4

B2 O4

O3

D1 D2

1

D3

R1

R4 T1

0

R2

T2

-2

T3 T4

B2

O2

O5

O4

O3

D1 D2

1

D3 T1

0

R2

T2

-1

R1

T3

-2

B3

O1 B1

E6 2

R3

-1

B3

O1 O5

E6 2

R3

-2

T4

B2

O2

O1 B1

O5

O4

O3

O2


Třeboň - 2013



Třeboň - 2011


E6 2

D1 D2

1

R3

D3

R4 T1

0 -1

T2

R1

-2

T3

B3

T4

B2 O4

O3

D3

R4 T1 T2

-2

T3 T4

B2

O1 B1

O5

O4

O3

O2

T1

R3

0

T1

-1

T2

R2

-1

T2

-2

T3

R1

-2

T3

T4

B3

B3 B2

O1 O5

O4

O3

O2

T4

B2

O1 B1

O5

O4

O3

O2

D1 D2

1

D3 T1

0

R2

T2

-1

R1

T3

-2

B3

T4

B2

O1 B1

Vodňany - 2013 Vodňany - 2011 D1 E6 2 D2 R4 D3 1

E6 2

R3

-1

B3

Vimperk - 2013

0

D2

0

R1

O2

Vimperk - 2011 D1 E6 2 D2 R4 D3 1

D1

1

R2

O1 O5

E6 2

R3

R2

B1

T3

T1

0

R2

Strakonice - 2011

R1

R1

-2

D3

Strakonice - 2013

T2

R2

-1

D2

1

R3

T2

D1

Soběslav - 2011

-1

R3

T1

T4 B1

R2

B1

R4

B3

O2

0

R4

D3

E6 2

Soběslav - 2013

R3

B1

D2

0

R2

O1 B1

D1

1

R3

R2

B3

E6 2

O5

O4

O3

O2

Veřejná dopravní a technick á i nfrastruk tura D1 silnič ní doprava D2 železnič ní doprava D3 vodní a letecká doprava T 1 Zásobování pitnou vodou T 2 Zásobování plynem T 3 Napojení na veřejnou kanaliz aci T 4 ČOV v obci Sociodemografické podmínky O1 Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel O2 Krátkodobý vývoj počtu obyvatel O3 Index stáří O4 Obyvatelé s vysokoškols kým vzděl áním O5 Sídel ní s truktura Bydl ení B1 Celkový počet dokončenýc h bytů B2 Obydlené byty postavené 2001 - 2011 B3 Obydlené byty Rekreace R1 Kapacity hromadnýc h ubytovací ch zaříz ení R2 Kapacity láz eňských zaříz ení R3 Rekreační obl asti R4 Cyklotrasy a hi pos tezky Hospodářsk é podmí nk y E6 Připravenos t úz emí


R4

B. R U R Ú

35


2.3.

B. R U R Ú

CELKOVÁ VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ V ORP

Celková vyváženost územních podmínek byla zhodnocena na základě pozitivního nebo negativního hodnocení v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Popis způsobu hodnocení je uv eden v kapitole 2.1. V rámci Jihočeského kraje se při hodnocení vyváženos ti v podrobnosti správních území obcí s rozšířenou působnos tí ukázaly jako zcela nevyvážené, tzn. nevyvážené ani v jednom pilíři udržitelného rozvoje, ORP Blatná, Milevsko, Strakonice a Týn nad Vl tavou. Vyvážené pouze v 1 pilíři udržitelného rozvoje se ukázaly být ORP Dačice, Prachatice, Soběslav a Vimperk. Vyvážené alespoň ve 2 pilířích udržitelného rozvoje se ukázaly být ORP České Budějovice, Kaplice, Písek, Tábor, Trhové Sviny a Vodňany. Vyvážené ve všech pilířích udržitelného rozvoje se ukázaly být ORP Český Krumlov, Jindřichův Hradec a Třeboň. Nejvíce ORP hodnocených kladně bylo v pilíři pro příznivé životní pros tředí – celkem 8 ORP (oproti roku 2011 si pohoršily 2 ORP), potom pro soudržnost společenství obyvatel – celkem 5 ORP (oproti roku 2011 si pohoršily 4 ORP) a nakonec pro hospodářský rozvoj – celkem 5 ORP (oproti roku 2011 si pohoršila 1 ORP). TABULKA 6 – VÝ SLEDN É HODNOCENÍ VYVÁŽENO STI ÚZEMNÍCH PODMÍ NEK V JEDNOTLIVÝCH ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011 územní podmínky

Kapitola: Celková vyváženost územních podmínek pro udržitelný rozvoj území v ORP

kód ORP

36

název ORP

3101 Blatná 3102 České Budějovice 3103 Český Krumlov 3104 Dačice 3105 Jindřichův Hradec 3106 Kaplice 3107 Milevsko 3108 Písek 3109 Prachatice 3110 Soběslav 3111 Strakonice 3112 Tábor 3113 Trhové Sviny 3114 Třeboň 3115 Týn nad Vltavou 3116 Vimperk 3117 Vodňany Σ kladně hodnocených 2013 Σ kladně hodnocených 2011

pro příznivé životní prostředí (Z)

pro hospodářský rozvoj (H)

prům. hodnoce bodový ní zisk -0,13 -0,44 0,63 + -0,25 0,06 + 0,56 + -0,06 -0,44 0,31 + 0,38 + -0,50 -0,25 0,94 + 0,88 + -0,31 0,88 + -0,19 -

prům. hodnoce bodový ní zisk -0,79 1,21 + 0,26 + -0,68 -0,21 -0,68 -0,58 0,32 + -0,53 -0,74 -0,21 -0,16 + -0,63 0,95 + -0,47 -0,37 -0,58 -

kategorie vyváženosti pro soudržnost společenství obyvatel (S) prům. hodnoce bodový ní zisk -0,85 1,45 + 0,55 + -0,65 -0,15 -0,05 -0,90 0,35 + -0,30 -0,60 -0,40 0,05 + -0,10 0,55 + -0,40 -0,45 -0,25 -

8

5

5

10

6

9

označení

4 2c 1 4 3a 3a 4 2c 3a 3a 4 2c 3a 1 4 3a 4

popis v kartogramu

Z

H, S H, S Z H, S H, S Z H, S

H, S

Pozn. Červeně jsou zvýrazněné ORP, u nichž došlo ke zhoršení podmínek v tomto pilíři.

OBRÁZEK 1 – VY VÁŽENOST ÚZEMNÍCH POD MÍNEK V PODRO BNOSTI OBCÍ DLE VYHODNOC ENÍ V ÚAP KRAJE

B. R U R Ú



37

B. R U R Ú



OBRÁZEK 2 – VY VÁŽENOST ÚZEMNÍCH POD MÍNEK V PODRO BNOSTI OBCÍ DLE VYHODNOC ENÍ V ÚAP OBCÍ

38


B. R U R Ú

3. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH Probl émy k řeš ení v územně plánovacích dokumentacích jsou zjišťovány ze zjištěných urbanistických, dopravních, hygi enických závad a záv ad v oblasti ochrany přírody a kraji ny, dále ze vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území, dále ze střetů záměrů s limity využití území. K identifikaci problémů byly provedeny následující kroky: • problémy nadmístního významu převzaté z ÚAP obcí, • problémy a závady identifikované pomocí SWOT analýz, • vyhodnocené záměry na prov edení změn v území, • střety záměrů na prov edení změn v území vzájemně mezi sebou, • střety záměrů na prov edení změn v území s limity využití území. 3.1.

POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z NOVELIZACE SZ

Vzhledem k nov elizaci stavebního zákona bude nutné prov ěřit celé platné ZÚR JČK a vypusti t záměry, které nejsou nadmístním významem. Aby bylo možné toto provést, je nutné nejprve nadefi novat, co je na území Jihočeského kraje nadmístním významem. 3.2.

POŽADAVKY NA ODSTRANĚNÍ NEBO OMEZENÍ URBANISTICKÝCH, DOPRAVNÍCH, HYGIENICKÝCH ZÁVAD

Hlavním zdrojem informací o záv adách jsou identifikované slabé stránky území, které vyplynuly ze SWOT analýz v jednotlivých tématech rozboru udržitelného rozvoje území, závěry 2. úplné aktualizace ÚAP obcí a dále i dentifikované střety v území. Pozn. Identifikované problémy a závady vyplývající ze SWOT analýz jsou po jednotlivých tématech rozepsány v závěru každého tématu SW OT analýzy – viz. kapitola 1. Obecné požadavky na odstranění či omezení závad: • Postupný proces suburbanizace a desurbanizace – přednostní využívání ploch v zastav ěných územích, opětovné využívání brownfields, vymezování nových zastavitelných ploch pouze v odůvodněných případech, se zohledněním demografického vývoje, stávajících zastavitelných ploch a hodnot v daném území. • Problém stárnutí obyvatelstva – v rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro příliv mladých rodin (kvalitní občanská vybavenos t, kvalitní bydlení, pracovní příležitos ti apod.). Při přípravě koncepcí v území je třeba zohlednit trend stárnutí obyvatelstv a a s ním spojené zvyšující se nároky na zvyšování kapacit domovů důchodců a dalších zařízení, včetně potřebné dostupnosti lékařské péče. • Obecný trend vylidňování malých sídel - vytvářet podmínky pro změnu či zmírnění vylidňovaní malých sídel, zajišťování dobrého pros tředí pro život obyvatel (dobrá dos tupnost, vytváření pracov ních příleži tostí, odpovídající občanská vybavenost apod.). • Oblíbenost staveb „n a zelen é louce“ – v rámci stanovování urbanistických koncepcí klást důraz zejména na obnovu starého bytového fondu, před výstavbou nových obytných komplexů, zohledňov at charakter krajiny a nové plochy pro výstavbu vymezov at mimo nejcennější půdu. • Nedostatečn á veřejn á infrastruktura u nových ploch pro bydlení – v rámci navrhování nových zastavitelných ploch důsledně dbát na zohlednění potřebné v eřejné vybavenos ti (napojení na dopravní a technickou i nfrastrukturu, s dostatečnou kapacitou, navrhování odpovídající občanské vybavenosti apod. Při vymezování nových ploch by vždy již na úrovni územního plánu mělo být zřejmé, zda je plocha napojitelná na dopravní síť, ale zároveň zda lze plochu zásobovat pitnou vodou a odkanalizovat. • Nedostatečn á infrastruktura cestovního ruchu – v rámci zajištění příznivých podmínek pro cestovní ruch, ve v hodných územích, vymezovat plochy umožňující umístění staveb infrastruktury cestovního ruchu (parkovací plochy, kulturně spol ečenská zařízení, sportovní zařízení, cyklistické stezky, vleky, lanovky, ubytování, pohosti nství, půjčovny kol atd.)

Kapitola: Požadavky vyplývající z novelizace SZ

3.2.1. URBANISTICKÉ ZÁVADY

39


B. R U R Ú

3.2.2. D OPRAVNÍ ZÁVADY Obecné požadavky na odstranění či omezení závad: • Úrovňová křížení silnic 1. třídy s železnicí – v rámci stanovování dopravní koncepce a návrhu dopravních řešení v území dbát na vyřeš ení úrovňových železničních přejezdů, zejména na významných silničních tazích. • Nedostatečn é řešení dopravní infrastruktury - při navrhov ání rozvojových ploch důsledně dbát na zvýšenou dopravní zátěž spočívající zejména v zajištění kapaci tně odpovídajícího dopravního napojení ploch, dostupnosti občanské vybavenosti, bezpečnosti atd.

Kapitola: Požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních, hygienických závad

3.2.3. HYGIENICKÉ ZÁVADY

40

Obecné požadavky na odstranění či omezení závad: • Zdroje znečištění ovzduší REZZO – při územně plánovací činnosti zohledňov at stav a významné znečišťovatele ovzduší v území, zejména při stanovování pří pustných funkcí v území. • Znečišťov ání ovzduší v rámci zajištění tepla – v rámci územně plánovací činnos ti podporov at plynofikace území či „čistých“ obnovitelných zdrojů energie pro zajištění tepl a a hlavně podporov at centrální zásobov ání tepl em, na základě zpracovaných rozptylových studií, které jasně prokáží problematická území, vymezovat v územních plánech lokality, kde není přípus tné odpojování od CZT. • Haldy nebo odvaly a jiné staré ekologické zátěže – v rámci územně plánovací činnosti vytvářet předpoklady k nápravě či opětovnému využití znehodnoceného území (as anace, rekultivace apod.) • Liniové zdroje emisí – jde zejména o významné silniční tahy procházející zas tavěným územím ve vztahu především k oby tnému území, v rámci stanovování dopravní koncepce nav rhovat dopravní záměry, které mohou ods tranit nebo alespoň snížit emise (zohlednit zatížení silnice, druhy okolní zástavby apod.) • Nedostatečn á skládkov á kapacita – zejména v ORP Tábor a Český Krumlov dbát na řešení odpadového hospodářs tví, zejména hledat vhodné lokality pro umístění skládek nebo zařízení na likvidaci komunálního odpadu. Důsledně dbát i na asanace a rekultivace ploch skládek po uzav ření. V rámci řešení problémů s odpady upřednos tňovat plochy pro umístění zařízení využívající odpad (recyklace, využití odpadu jako paliva, k výrobě energi e apod.) 3.2.4. ZÁVADY V OBLASTI OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Obecné požadavky na odstranění či omezení závad: • Nadměrn á urbanizace volné krajiny – viz. požadavky spojené s urbanistickými závadami (bod 3.2.1). • Nadměrn á fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami – důsledné hodnocení potřebnosti navrhování nových obchvatů, jejich umísťování v území, zejména s ohledem na krajinný ráz, přírodně cenná území apod. • Nadměrný rozvoj turistického ruchu – při navrhování záměrů souvisejících s rozvojem ces tovního ruchu vždy zohledňovat skutečný potenci ál pro jeho rozvoj, přírodně cenná území, krajinu, význam rozvoje cestovního ruchu pro hospodářský rozvoj území apod. • Změny ve vymezování NR a R prvků ÚS ES – zejména na úrovni ZÚR minimalizovat množství změn ve vymezení prvků ÚSES, změny připouštět jen v odůvodněných případech. 3.2.5. O HROŽENÍ ÚZEMÍ POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY Obecné požadavky na odstranění či omezení závad: • Nekoncepční navrhování protipovodňových opatření – pro potřeby územně plánovací činnosti je třeba zpracovat ucelenou koncepci protipovodňových opatření s posouzením všech souvislostí v území, synergických jevů spojených s realizací jednotlivých dílčích opatření a dále uplatňování této koncepce v ÚPD obcí. Obecně je třeba při územně pl ánovací činnosti z pohl edu hrozby povodněmi zejména chránit údolní nivy, podporov at při rozenou retenční schopnost v krajině a hledat v hodná protipovodňov á opatření pro pozitivní ovlivnění povodňového průtoku. • Problémy vodní eroze – při územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro maximální využití schopnosti vsakování vod, tedy pro zvýšení přirozené retenční schopnosti území, opatření pro zpomalení odtoku vod z krajiny, vhodné skladby ploch s rozdílným způsobem využití zejména s ohledem na svažitos t terénu a zorněné plochy v území, regul ace množství zpevněných ploch v území, vytipování ploch vhodných k zales ňování. • Znečišťov ání vod – důsledné řešení kapacitní technické infrastruktury v oblasti odvádění splaškových vod v navrhovaných lokalitách.


3.3.

B. R U R Ú

VYHODNOCENÉ ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

Vyhodnocení záměrů na provedení změn v území bylo provedeno v části A – Podklady pro rozbor udrži telného rozvoje území, v kapitole 3.2. V níže uvedeném tabulkovém výčtu jsou již uvedeny pouze záměry, které by měly být prov ěřovány a řešeny v aktualizaci ZÚR JČK. 3.3.1. VYHODNOCENÉ ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ - DOPRAVA TABULKA 7 - T ABUL KA VYHODNOCENÝ CH ZÁMĚRŮ - DOP RAVA

oD1/5

D1/5

Požadavek na zahrnutí prostoru pro plánované Středisko správy a údržby dálnice D3 (SSÚD) v k.ú. Hosín dle projektové dokumentace

oD3/6

D3/6

Nové řešení IV. TŽK v úseku České Budějovice – Horní Dvořiště zásadní nesouhlas obcí s trasou dle platných ZÚR JČK, požadavek na hledání nového řešení

oD5/1

D5/1

Úprava Silnice I/4 - Drhovle úprava koridoru v obci Drhovle mimo zastavěná území a zastavitelné plochy

oD6/4

D6/4

Severní obchvat obce Hrejkovice silnice I/19 požadavek Ministerstva dopravy na změnu varianty, obcí i MD je nyní preferována varianta bližší obci (modrá varianta)

oD6/10 D6/10

oD8

D8/3 D8/4

oD9/5

D9/5

oD10/1 D10/1

Obchvat Zárybničná Lhota silnice I/19 úprava koridoru obchvatu obce Zárybničná Lhota dle platného ÚP Tábor Obchvaty obcí Cehnice, Drahonice, Skočice silnice I/22 aktualizovaná studie silnice I/22

zdroj

požadavek

vyhodnocení

Pokyn z porady vedení JČK (únor 2013)

Vypustit záměry D/O, D/Q ze ZÚR, vč. vypuštění požadavku na zpracování ÚS Upravit vymezení koridoru

Řešit v aktualizaci ZÚR

Hledat nové řešení IV. TŽK

Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť)

Prověřit a případně opravit vymezení Upravit vymezení koridoru

Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť)

Prověřit a případně opravit vymezení Prověřit a případně upravit vymezení koridorů dle aktualizované studie Prověřit a případně opravit vymezení Prověřit rozdíly a případně upravit vymezení


Ministerstvo dopravy v požadavku ze dne 29. 6. 2012 (PID: KUCBX00C82II) Kamenný Újezd (námitka k návrhu KUJCK 37440/2010) Dolní Třebonín (námitka k návrhu KUJCK 37474/2010) Drhovle

Ministerstvo dopravy Studie „Silnice I/19 v úseku Oltyně – hranice kraje 32“ (Dopravoprojekt Brno, a.s., 10/2006) Tábor

Studie silnice I/22 Vodňany – hranice Plzeňského kraje (Pragoprojekt, a.s., 1/2008)

Obchvat Jarošov nad Nežárkou Jarošov nad silnice I/23 Nežárkou požadavek na úpravu koridoru pro obchvat obce dle platného územního plánu Úprava východního obchvatu 2. akt. ÚAP Třeboň Lomnice nad Lužnicí silnice I/24 fragmentace krajiny (koridor vede ve volné krajině) - prověřit možnost vedení v souběhu s trasou železnice a hranicí zastavitelných ploch, které by tvořily průmyslovou zónu. V severní části sídla prověřit dřívější napojení na komunikaci I/24


Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť) - neexistuje žádná studie, v rámci akt. ZÚR zjistit stav hledání trasy

Kapitola: Vyhodnocené záměry na provedení změn v území

ozn. ZÚR JČK popis záměru ÚPRAVA ZÁMĚRŮ Z PLATNÝCH ZÚR JČK D/O Železniční napojení Špičák územní rezerva D/O z platných ZÚR JČK D/Q Silniční napojení lokality Špičák územní rezerva D/Q z platných ZÚR JČK odst. Požadavek na zpracování územní (60) studie u záměrů D/O, D/Q

41


ozn. ZÚR JČK popis záměru oD11/4 D11/4 Řešení křižovatky I/29 x III/1385 požadavek obce na mimoúrovňové řešení křižovatky oD26

D26 D/H

Jižní tangenta České Budějovice Studie studie prověřila umístění stavby v celé trase proveditelnosti jižní tangenty České Budějovice (Novák&Partner, s.r.o., 10/2012)

oD27

D27

Krátká přeložka Číměř silnice II/128 prověřeno umístění stavby

vyhodnocení Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť)

Prověřit a upravit koridor

Prověřit v aktualizaci ZÚR (není v páteřní síti, ale je součástí dohody s ČEZ) Prověřit v aktualizaci ZÚR (není v páteřní síti, ale je součástí dohody s ČEZ) Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť)

Přeložka Malšice silnice II/137 požadavek na úpravu koridoru dle zpracované projektové dokumentace

D29/6

Přeložka Tábor – Slapy silnice II/137 Požadavek na úpravu koridoru dle zpracované projektové dokumentace

Projektová dokumentace zpracovaná Novák&Partner, s.r.o., 10/2012

Obchvat Ražice silnice II/140 požadavek na zúžení koridoru v zastavěném území a v místech střetů se zastavitelnými plochami Obchvat Vlachovo Březí silnice II/144 požadavek na úpravu trasy dle územního plánu

Ražice

Prověřit a případně opravit vymezení

Vlachovo Březí


oD30/2 30/2

oD34


Studie proveditelnosti krátké přeložky v obci Číměř (IKP Consulting Engineers, s.r.o., 11/2012) Projektová dokumentace zpracovaná PK Ossendorf, s.r.o., 12/2012

požadavek Počítat s mimoúrovň ovým křížením Prověřit koridor D26 a vymezit koridor pro pokračování jižní tangenty (dříve D/H) Prověřit koridor D27 se závěrem studie

oD29/4 D29/4

oD29/ 6

42

zdroj Dolní Novosedly

B. R U R Ú

D34

oD35/2 D35/2

oD38/1 D38

oD38/ 2a 2b

D38/2 D53/1

Studie proveditelnosti severního obchvatu Husince, silnice II/145 (IKP Consulting Engineers, s.r.o., 1/2013) Bodová závada v Kunžaku V návrhu ZÚR šlo o silnice II/151 záměr s označením D38/1, který byl vypořádáním námitky KUJCK 39678/2011 OREG/65, PhDr. Otakar Mališ, CSc. a Mgr. Vanda Mališová vypuštěn Severní obchvat Dačic Studie silnice II/151, II/408 proveditelnosti studie prověřila umístění stavby v celé trase severního obchvatu Dačic Severní obchvat Husince silnice II/145 prověřeno umístění stavby

Prověřit koridor D35/2 se závěry studií


Prověřit nové řešení bodové závady v Kunžaku na silnici II/151


Prověřit koridor D38/2, D53/1 se


ozn.

ZÚR JČK popis záměru

oD40/1 D40/1

oD40/2 D40/2

oD42/1 D42/1

oD42/ 2a 2b 2c

D42/2

oD45/1 D45/1

oD47

D47 D49/2

oD/E

D/E

zdroj (IKP Consulting Engineers, s.r.o., 9/2012) + Studie zadaná společností CENTROPE Obchvat obce Albrechtice nad Vltavou Zákres silnice II/138 požadovaných změn upravit koridor pro obchvat dle zpracované byl součástí projektové dokumentace požadavku k aktualizaci ZÚ R JČK (KUJCP0157DRZ) Zpracovatel IKP Consulting Engineers, s.r.o., 1/2012 Rozšíření koridoru pro homogenizaci Zákres silnice II/138 požadovaných změn upravit koridor pro homogenizaci dle byl součástí zpracované projektové dokumentace požadavku k aktualizaci ZÚ R JČK (KUJCP0157DRZ) Zpracovatel IKP Consulting Engineers, s.r.o., 1/2012 Obchvat Nedabyle Nedabyle silnice II/156 požadavek na úpravu trasy koridoru – v současné podobě není realizovatelné bez demolic Přeložka v obci Strážkovice Studie silnice II/156 proveditelnosti prověřeno umístění stavby přeložky silnice II/156 v obci Strážkovice (IKP Consulting Engineers, s.r.o., 5/2012) Obchvat obcí Tálín a Paseky Zákres silnice II/159 požadovaných změn upravit koridor pro obchvat dle zpracované byl součástí projektové dokumentace požadavku k aktualizaci ZÚ R JČK (KUJCP0157DRZ) Zpracovatel IKP Consulting Engineers, s.r.o., 1/2012 Nesoulad dopravního řešení na území Vyšší Brod obce Vyšší Brod silnice II/161, II/163 nesoulad koridoru D47 dle platných ZÚR JČK s dopravním řešením v platném územním plánu obce, požadavek obce na řešení dle ÚPO

Obchvat Číčenice silnice II/141 Požadavek obce na zachování varianty A

Číčenice

B. R U R Ú

požadavek závěry studií

vyhodnocení


Prověřit v aktualizaci ZÚR (není v páteřní síti, ale je součástí dohody s ČEZ)





Prověřit koridor D42/2 se závěrem studie




Prověřit nesoulad ZÚR a ÚPO Vyšší Brod a upravit dopravní řešení dle platné ÚPD obce. Prověřit variantu dle studie,

Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť)

Prověřit v aktualizaci ZÚR



43


ozn.

oD/R

ZÚR JČK popis záměru dle vyhledávací studie Ing. Zenkla, prověřit variantu A dle studie, koridor dle platných ZÚR JČK a platné ÚPD obce D/R Severní silniční tangenta města České Budějovice studie prověřila umístění stavby v celé trase


NOVÉ ZÁM ĚR Y D#1a D#1b D#1c

44

Obchvat Borovany silnice II/157 Zastupitelstvo obce Borovany i ODSH preferují modrou variantu, která bude součástí ÚP Borovany

zdroj

B. R U R Ú

požadavek územní plán a koridor dle platných ZÚR Vypustit ÚR, vymezit koridor dle výsledné varianty ÚS

vyhodnocení (není páteřní síť)

Vyhledávací studie silnice II/157 – obchvat Borovany (IKP Consulting Engineers, s.r.o., 2/2012) ÚS pro ŠED v úseku Nová Pec – Klápa (IKP Consulting Engineers, s.r.o., 3/2013)

Prověřit a případně vymezit koridor


Vypustit ÚR, zahrnout variantní řešení do návrhu

Studie proveditelnosti přeložky silnice II/156 Otěvěk, Trhové Sviny (IKP Consulting Engineers, s.r.o., 5/2012) 2. akt. ÚAP Trhové Sviny Strakonice

Prověřit koridor D42/3 a vymezit variantně koridor pro obchvat

Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť, ale D83 je významným krajským záměrem) Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť)

Územní studie severní silniční tangenty města České Budějovice a veřejného logistického centra České Budějovice Nemanice (IKP Consulting Engineers, s.r.o., 2/2013)

D#2a D#2b D#2c D#2d D#2e

D/P

Železniční napojení Klápy dle závěrů územní studie by mělo být dále uvažováno s variantami 1, 4, 5

D#3a D#3b D#3c D#3d

D42/3

Přeložka v Trhových Svinech silnice II/156 dle závěrů územní studie by mělo být dále uvažováno s variantami J4, J6, S1 a S3

D#4

-

Letiště Strakonice požadavek na zařazení záměru letiště Strakonice do ZÚR JČK

D#5

D/F

Vodňany 2. akt. ÚAP Vodňany

D#6

-

Obchvat Vodňany silnice II/141 požadavek obce Vodňany na nové dopravní řešení napojení II/141 na I/22, nyní vymezená územní rezerva D/F není vhodným řešením. Architektonický ateliér Štěpán zpracoval v roce 2004 studii se 3 návrhy variantního řešení, zastupitelstvo Vodňan se přiklonilo k severozápadní variantě, což je v rozporu s ÚR D/F. Přeložka v obci Křemže silnice II/143 požadavek na řešení přeložky dle ÚPnSÚ Křemže

D#7a D#7b D#7c

D40/2

Požadavek na nové dopravní řešení v místní části Všeteč (Všemyslice) silnice II/138

Všemyslice 2. akt. ÚAP Týn nad Vltavou

Křemže

Prověřit záměr a případně vymezit dopravní plochu Hledat nové dopravní řešení, zpracovat vyhledávací studii. Vypustit nyní platnou ÚR D/F

Prověřit záměr a případně vymezit koridor Změnit návozní trasu do Temelína



Prověřit v některé z aktualizací ZÚR JČK (není páteřní síť)

Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR

ozn. D#7d

ZÚR JČK popis záměru propojení obchvatu Albrechtic nad Vltavou a jihovýchodního obchvatu Temelína na silnici II/138 dle studie zadané obcí

D#8

-

D#9

-

D#10

-

D#11

-

D#12/ 1a 1b 2 3 4a 4b

-

D#13

-

D#14

-

D#15

-

D#16

-

Obchvat Nová Bystřice silnice II/128 požadavek vymezit koridor pro obchvat dle územního plánu Silniční napojení Klápy dle rozpracovanosti Regulačního plánu Klápa - Hraničník

zdroj Studie obchvatu II/138 Všeteč, Atelier SIS, ČB, 12/2012 Nová Bystřice (námitka k návrhu KUJCK 628/2011)

požadavek dle nové studie obce Všemyslice

Rozpracovaný RP Klápa - Hraničník (Atelier 8000, s.r.o., stav 5/2013)

Zahrnout variantní řešení do návrhu

Studie proveditelnosti propojení silnice II/154 a I/24 (Pragoprojekt, a.s., 6/2012) 2. akt. ÚAP Třeboň Severní obchvat Dolního Bukovska Studie přeložky silnice II/147 silnice II/147 Dolní studie přeložky a poté DÚR vyhledalo trasu Bukovsko (Zenkl CB, pro severní obchvat s.r.o., 3/2011) DÚR (ZESA, s.r.o., 2012) 2. akt. ÚAP Týn nad Vltavou Propojení silnic I/24 a B41 Jižní Čechy – Vyhledávací studie Dolní Rakousko nové trasy silnice vč. obchvatu Českých Velenic na silnici s propojením silnic II/103 a vč. řešení vazby na sil. III/15425 I/24 a B41 Jižní ve Dvorech nad Lužnicí Čechy – Dolní Nová vyhledávací studie řešící významný Rakousko tah silnice I/24 směrem na Rakousko. (Pragoprojekt, a.s., 6/2012) 2. akt. ÚAP Třeboň Dopravní napojení Mladovožicka Výbor pro rozvoj prověřit dopravní napojení z požadavku Jihočeského kraje, VRK 10/2011 28. 11. 2011, podnět od Ing. Větrovského (starosta Mladé Vožice) Východní přeložka Třeboň Na jižní část silnice II/154 přeložky – vazba na vyřešení křižovatky s I/24 zpracována DÚR (Pragoprojekt, 9/2011), Na severní část zpracována technická studie II. etapy (ZESA, s.r.o., 6/2012) 2. akt. ÚAP Třeboň Obchvat obce Čestice Čestice silnice II/170 požadavek na vymezení obchvatu obce dle platného územního plánu

Propojení silnic II/154 a I/24 dle závěrů studie proveditelnosti nejvhodnější propojení v úseku Jakule – Žofina Huť – Nová Ves nad Lužnicí

Propojení silnic I/34 a II/148 vymezení trasy pro propojení silnic I/34 a

B. R U R Ú

Prověřit a případně vymezit

Vymezit koridor pro toto významné propojení

vyhodnocení (není v páteřní síti, ale je součástí dohody s ČEZ) Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť, ale D83 je významným krajským záměrem) Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť)



Prověřit a vymezit koridor pro toto významné propojení


Prověřit dopravní napojení Mladovožicka


Prověřit a vymezit koridor

Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť, ale jedná se o problematick ý záměr)


Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť) Prověřit v aktualizaci

2. akt. ÚAP České Prověřit a Budějovice případně



45



ozn.

46

B. R U R Ú

ZÚR JČK popis záměru II/148 u obce Lišov

zdroj

požadavek vymezit

D#17

-

Homole

D#18

-

Obchvat obce Homole silnice II/143 požadavek na vymezení obchvatu obce dle platného územního plánu Blanice – modernizace průtahu modernizace průtahu sídla Blanice

D#21

D49/2 D49/1 D46 D31/26 D34 D51/1 D43/1 -2 D29/16 D52/12

KÚ, ODSH (28. 5. 2012)

D#22

D29 D37 D40 D45

Požadavek na zahrnutí homogenizací některých tahů do ZÚR JČK dle koncepce dopravy: • II/163 od I/3 do Vyššího Brodu, • II/163 Frymburk - Černá v Pošumaví, • II/160 Český Krumlov - sil. II/163, • II/143 od I/3 – Křemže, • II/166 od Kájova na hranice okresu ČK (vč. úpravy křižovatky Střemily), • II/145 Netolice – Těšovice, • II/141 od Prachatic (křiž. s II/145) – Volary, • II/144 křiž. s II/145 - Husinec Vlachovo Březí – Újezdec, • II/173 od sil. I/20 – Strakonice, • II/105 Veselíčko – Milevsko, • II/157 Ledenice - České Budějovice, • II/137 Březnice – Tábor, • II/406 Dačicko, • zkapacitnění Lidické ulice Záměry spojené se zkapacitněním přístupových cest pro dostavbu Temelína prověřit všechny dokončené projektové dokumentace

Prověřit a případně vymezit koridor Prověřit a případně opravit vymezení Prověřit koridory v platných ZÚR a případně nově vymezit chybějící koridory pro homogenizac e

D#23

-

„Prověření účelnosti a možnosti paralelního jižního spojení západvýchod“ (ÚÚR , 10/2011)

D#24

-

D#25

-

Alternativní spojení západní hranice ČR s východem území jižně od D1 Úkol S13 dle PÚR 2008 Pro aktualizaci PÚR 2008 bylo doporučeno sledovat 2 varianty: • Plzeň – D5 (Exit 73 a 76) – Písek – Tábor – Pelhřimov – D1 (Exit 90 Humpolec), a to s vědomím že neodlehčí úseku dálnice D1 Humpolec – Brno. • Plzeň – D5 (Exit 73 a 76) – Písek – České Budějovice – Jindřichův Hradec – Třebíč – Brno. Absence silnice I. třídy na Dačicku zejména na frekventovaném tahu silnic II. třídy Telč – Dačice – Slavonice – Kunžak – Dačice – Jemnice Dopravní závada na silnici II/135 Budislav - úzký profil silnice při průjezdu obcí

D#26

-

Dopravní závada na silnici II/135 Tučapy, místní část Dvorce - úzký profil silnice při průjezdu obcí Tučapy - nebezpečná křižovatka II/135 x

2. akt. ÚAP Soběslav

Mladá Vožice

Projektové dokumentace zajišťované společností ČEZ

2. akt. ÚAP Dačice


vyhodnocení ZÚR (II/148 není páteřní síť) Prověřit v akt. ZÚR (není páteřní síť) Prověřit v akt. ZÚR (není páteřní síť) Prověřit nadmístní význam a nutnost vymezování koridorů pro homogenizac e silnic

Prověřit všechny záměry v rámci jednotlivých souborů staveb Dále sledovat vývoj tohoto úkolu, zejména požadavky vyplynuvší zřejmě z aktualizace PÚR 2008

Prověřit v aktualizaci ZÚR (není v páteřní síti, ale je součástí dohody s ČEZ) Dále sledovat a prověřit v dalších aktualizacích ZÚR (PÚR 2008)

Prověřit významnost dopravní sítě na Dačicku Prověřit a případně navrhnout řešení závady Prověřit a případně navrhnout řešení závady

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v akt. ZÚR (není páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní


zdroj

D#27

ZÚR JČK popis záměru III/12841 x III/13531 Dopravní závada na silnici II/135 Vesce - nebezpečná křižovatka II/135 x III/13517

D#28

-

Obchvat obce Dráchov na sil. II/159 úzký a nevhodný průjezd obcí, požadavek na obchvat obce Dráchov, vč. přemostění Lužnice


D#29

-

Cyklodoprava – požadavek na upřesnění územních podmínek vytvářet územní podmínky pro budování samostatných stezek pro cyklisty, popř. v kombinaci s pěší dopravou, ve větších sídlech nebo sídlech s velkou dopravní zátěží realizovat opatření pro zvýšení bezpečnosti cyklistické dopravy (samostatné pruhy, lávky, přemostění, povolení k průjezdu ulic s jednosměrným provozem apod.)

2. akt. ÚAP Trhové Sviny

D#30

-

Obchvat Týna nad Vltavou silnice II/103, II/159 požadavek na prověření optimální trasy zejména ve vazbě na dostavbu Temelína

2. akt. ÚAP Týn nad Vltavou

D#32

-

Prověřit křížení silnic II/145 x I/4 křižovatka „Fišerka“, nestandardní (chaotické) dopravní řešení

2. akt. ÚAP Vimperk

D#33

-

2. akt. ÚAP Vodňany

D#34

-

D#35

-

Rozšíření silnice I/20 východně od Vodňan požadavek na rozšíření silnice i v neřešeném úseku východně od Vodňan, stávající návrh rozšíření silnice končí jihovýchodně od Vodňan, u sídla Újezd Páteřní cyklististické cesty a) Příhraniční cyklistická cesta (Eurovelo 13 – Stezka železné opony) b) Otavská cyklistická cesta c) Zlatá stezka – Blanice, Volyňka d) Cyklistická cesta Lužnice – Nežárka e) Vltavská cyklistická cesta (Eurovelo 7 – Sluneční trasa) Silnice I/4 v úseku Nová Hospoda Strakonice zapracovat závěr vyplývající z prověření uloženého PÚR 2008 pod bodem S3.

D#36a D#36b D#36c

-


Nadace Jihočeské cyklostezky, Ing. Votřel (2. 5. 2013)

požadavek

vyhodnocení síť) Prověřit a Prověřit případně v aktualizaci navrhnout ZÚR řešení závady (není páteřní síť) Prověřit a Prověřit případně v aktualizaci navrhnout ZÚR řešení závady (není páteřní síť) Prověřit a Prověřit případně v aktualizaci navrhnout ZÚR doplnění podpory pro vytváření podmínek pro cyklodopravu v rámci civilizačních hodnot kraje Prověřit Prověřit dostupné v aktualizaci podklady, ZÚR ověřit (páteřní síť) potřebnost a reálnost řešení obchvatu Prověřit Prověřit dopraní v aktualizaci řešení ZÚR (páteřní síť) Prověřit Prověřit potřebnost v aktualizaci zešíření ZÚR silnice (páteřní síť)

Zahrnout do úkolů pro ÚPD zajištění podmínek pro cyklodopravu na páteřních trasách Prověření účelnosti Prověřit přestavby silnice I/4 zejména na rychlostní silnici v rozsahu (Pragoprojekt, a.s., obchvatu 11/2010) Strakonic Železnice Veselí nad Lužnicí – Jihlava Studie „Zvýšení Prověřit a studie obsahuje několik scénářů a variant, o výkonnosti tratě případně nichž dosud SŽDC nerozhodlo Veselí nad Lužnicí – vymezit a) varianta optimalizace Jihlava, vč. koridor b) varianta modernizace odstranění c) varianta nová trať úvraťových jízd v ŽST Jihlava“ (SUDOP Praha, a.s., 10/2009)




ozn.

B. R U R Ú

47


B. R U R Ú

3.3.2. VYHODNOCENÉ ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ - ÚSES


TABULKA 8 - T ABUL KA VYHODNOCENÝ CH ZÁMĚRŮ – ÚSES

48

ozn. ZÚR JČK popis záměru ÚPRAVA ZÁMĚRŮ Z PLATNÝCH ZÚR JČK oNBC25 NBC25 Úprava vymez ení NRBC Dědovické stráně prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) oNBC26 NBC26 Úprava vymez ení NRBC Hlubocká obora oNBC36 NBC36 Úprava vymez ení NRBC Velká Kuš oNBC37 NBC37 Úprava vymez ení NRBC Řežabinec oNBC38 NBC38 Úprava vymez ení NRBC Stará řeka oNBC39 NBC39 Úprava vymez ení NRBC Červené Blato oNBC51 NBC51 Úprava vymez ení NRBC Kleť - Bulový oNBC52 NBC52 Úprava vymez ení NRBC Dívčí Kámen oNBC54 NBC54 Úprava vymez ení NRBC Cunkovský hřbet oNBC56 NBC56 Úprava vymez ení NRBC Vojířov oNBC76 NBC76 Úprava vymez ení NRBC Modravské Slatě - Roklan oNBC77 NBC77 Úprava vymez ení NRBC Knížecí Stolec oNBC79 NBC79 Úprava vymez ení NRBC Žofín oNBC80 NBC80 Úprava vymez ení NRBC Pařezitý Roštejn oNBC NBC Úprava vymez ení NRBC Rašeliniště 2006 2006 Ruda – Horusický rybník oNBC NBC Úprava vymez ení NRBC Vltavská Niva 2014 2014 oNBK NBK NRBK 117 Hlubocká obora – K118 117 117 úprava vymezení v k.ú. Třebotovice dle platné ÚPD obce oNBK NBK Litvínovice – úprava ÚSES 118 118 nelogické napojení NRBK 118 na RBC 611 u RBC Litvínovic 611 oNBK NBK NRBK 170 Žofín – K174 170 170 úprava vymezení v sídle Žďár (Kaplice) dle platné ÚPD obce oNBK NBK NRBK 174 Vltavská niva – Dívčí Kámen 174 174 upravit vymezení vodní osy NRBK

oRBK 372

RBK372 Kozohůdky – Rašeliniště Ruda, Horusický rybník Upravit vymezení tak aby biokoridor neležel mezi dálnicí a její doprovodnou komunikací

NOVÉ ZÁM ĚR Y US#1 -

US#2

-

US#3

-

US#4

-

Generel ÚSES Táborska prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a generelem ÚSES Táborsko) Úprava vymez ení prvků ÚSES na území NP a CHKO Šumava prověřit vymezení prvků ÚSES v dokumentech Správy NP a CHKO Šumava a upravit je. Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES Úprava ÚSES požadavek na převymezení všech prvků ÚSES dle ÚP Katovice

zdroj

požadavek

vyhodnocení

Požadavek MŽP, Aktualizace NRBC (EKOTOXA, 2011)

Prověřit rozdíly a upravit vymezení


České Budějovice (námitka k návrhu KUJCK 270/2011) České Budějovice

Prověřit a upravit vymezení Prověřit a upravit vymezení

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR

Kaplice (námitka k návrhu KUJCK 39949/2010) Požadavek MŽP, Vymezení Geovision z 16. 8. 2012 dle dohody s MŽP z 9. 8. 2012 odd. ÚP, KÚ JčK

Prověřit a upravit vymezení Upravit vymezení


Upravit vymezení


Prověřit vymezení


Tábor, Mladá Vožice (námitka k návrhu KUJCK 39866/2010) Požadavek Správy NP a CHKO Šumava (plán ÚSES)

Ražice Katovice

Prověřit rozdíly a upravit vymezení Upravit vymezení Upravit vymezení

Prověřit v akt. ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR


ozn. US#5

B. R U R Ú

US#6

ZÚR JČK popis záměru Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES mimo zastavitelné plochy a zastavěné území Úprava ÚSES

zdroj Albrechtice nad Vltavou

požadavek Upravit vymezení

Křemže, Holubov

Upravit vymezení

US#7

-

Mirotice

Upravit vymezení

US#8

-

Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES vymezení nového RBC v kú Rancířov Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES v kú. Jílovice u Trhových Svinů Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES - dle ÚP Lčovice Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES

Dešná u Dačic

Upravit vymezení

US#9

-

Jan a Nela Witnerovi

Upravit vymezení

US#10

-

Lčovice

Upravit vymezení

US#11

-

Roudné

Upravit vymezení

US#12

-

Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES

Svatá Maří

Upravit vymezení

US#13

-

Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES

Budyně

Upravit vymezení

požadavek na převymezení ÚSES Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES

vyhodnocení Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR

3.3.3. VYHODNOCENÉ ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ – TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ozn. ZÚR JČK popis záměru ÚPRAVA ZÁMĚRŮ Z PLATNÝCH ZÚR JČK oEe1 Ee1 Úprava el. vedení VVN 110 kV Strakonice – Střelské Hoštice požadavek na změnu trasy vedení v k.ú. Přední Zborovice oEe2/1 Ee2 Prodloužení trasy el. vedení Požadavek na prodloužení vedení VVN 110 kV Chotoviny – Dolní Hořice ze Záluží až na rozvodnu Tábor oEe2/2 Ee2 Úprava trasy el. vedení Požadavek na úpravu trasy mimo zastavitelné plochy vymezené v ÚP Tábor a mimo zastavěné území v severní části sídla Kloužovice oEe4 Ee4 Úprava koridoru Ee4 Suchdol nad Lužnicí – České Velenice požadavek obce na úpravu koridoru dle zaslaného návrhu oEe8 Ee8 Úprava koridoru Ee8 Těšovice – Volary úprava koridoru stávající fotbalové hřiště

zdroj

požadavek

vyhodnocení

Přední Zborovice (námitka k návrhu KUJCK 1952/2011)

Prověřit a upravit vymezení


E.on Česká republika, a.s.

Upravit vymezení koridoru

Prověřit V aktualizaci ZÚR

Tábor



Suchdol nad Lužnicí

Prověřit a případně upravit koridor Prověřit a případně upravit koridor Prověřit a případně upravit koridor Prověřit a případně upravit koridor Prověřit a případně upravit


Lažiště, Drslavice

oEe12

Ee12

Úprava koridoru Ee12 Dasný – Větřní úprava koridoru mimo ZÚ

odd. ÚP, KÚ Jčk

oEe13

Ee13

odd. ÚP, KÚ Jčk

oEe31

Ee31

Úprava koridoru Ee13 Větřní – Horní Planá úprava trasy mimo zastavěné území a zastavitelné plochy Úprava koridoru Ee31 Kočín – Veselí nad Lužnicí úprava trasy dle projektové dokumentace

odd. ÚP, KÚ Jčk

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR


TABULKA 9 - T ABUL KA VYHODNOCENÝ CH ZÁMĚRŮ - TECHNIC KÁ INFRASTRU KTURA

49



ozn.

50

ZÚR JČK popis záměru

zdroj

oEe/ 33a1 33a2a 33a2b 33b 33c oEp3

Ee33

Úprava el. vedení VVN 400 kV Myslkovice Kočín – Mírovka (námitka k návrhu nesouhlas s navrženým koridorem na území KUJCK 439/2011) obce Myslkovice

Ep3

VTL plynovod Prachatice – Záblatí úprava trasy VTL plynovodu z důvodu střetů se zastavěným územím

oEp4

Ep4

oEp5

Ep5 Ep/C

oEp6

Ep6

Úprava VTL plynovodu Soběslav – Planá nad Lužnicí požadavek na úpravu trasy na území obce Sedlečko u Soběslavě Úprava VTL plynovodů Ep5 Čestice – Vacov – Stachy, Ep/C Zdíkov - Vimperk požadavek na úpravu trasy na území obce Zdíkov dle zákresu v námitce VTL plynovod Prachatice – Záblatí úprava trasy VTL plynovodu z důvodu střetů se zastavěným územím

oEp7

Ep7

VTL plynovod Ševětín - Hosín úprava trasy VTL plynovodu z důvodu střetů se zastavěným územím

oEp8

Ep8

oEp9

Ep9 Ep/F

oEp9a

Ep9 Ep/F

VTL plynovod Ep8 Kunžak – Český Rudolec požadavek na vypuštění plynovodu z důvodu nerealizovatelnosti v současné trase Úprava VTL plynovodu Lenora – Strážný – Horní Vltavice požadavek obcí na úpravu koridoru tak, aby nezasahoval do zastavěného území a zastavitelných ploch Úprava vymez ení přeshraničního VTL propojení ČR – Německo

oEp10

Ep10

oEp11

Ep11

oEp12

Ep12

oEp13

Ep13

oEp/B

Ep/B

B. R U R Ú

požadavek koridor Prověřit a upravit vymezení

odd. ÚP, KÚ Jčk

vyhodnocení Prověřit v aktualizaci ZÚR

Prověřit a případně upravit koridor Sedlečko u Soběslavě Prověřit a (námitka k návrhu upravit KUJCK 39756/2010) vymezení


Zdíkov (námitka k návrhu KUJCK 1426/2011) 2. akt. ÚAP Vimperk odd. ÚP, KÚ Jčk




Prověřit a případně upravit koridor odd. ÚP, KÚ Jčk Prověřit a případně upravit koridor E.on Česká republika Vypustit současnou trasu záměru


odd. ÚP, KÚ JčK Strážný Horní Vltavice 2. akt. ÚAP Vimperk


NET4GAS


Dále sledovat vývoj tohoto úkolu, zejména požadavky, které vyplynou z aktualizace PÚR 2008 Propojení tranzitních plynovodů Kájov Prověřit a úprava trasy mimo zastavitelné plochy obce odd. ÚP, KÚ JčK upravit Kájov NET4GAS, s.r.o. vymezení VTL plynovod Prachatice – Záblatí odd. ÚP, KÚ Jčk Prověřit a úprava trasy VTL plynovodu z důvodu případně střetů se zastavěným územím upravit koridor VTL plynovod Kájov – Hořice na Kájov Prověřit a Šumavě – Černá v Pošumaví odd. ÚP, KÚ JčK upravit úprava trasy mimo zastavitelné plochy obce E.on Česká republika vymezení Kájov VTL plynovod Velešín - Borovany odd. ÚP, KÚ Jčk Prověřit a úprava trasy VTL plynovodu z důvodu případně střetů se zastavěným územím upravit koridor VTL plynovod Ep/B Stachy – Plzeňský E.on Česká republika Vypustit 2. akt. ÚAP Vimperk současnou kraj požadavek na vypuštění plynovodu trasu záměru


Dále sledovat a prověřit v dalších aktualizacích ZÚR (PÚR 2008)

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR

ozn. oV1

oV6

oV9

oV11 oV23

oV41

ZÚR JČK popis záměru V1 Úprava trasy vodovodu Severní Písecko požadavek na úpravu trasy, aby nezasahovala do zastavěného území ani do zastavitelných ploch obce Probulov V6 Úprava koridoru vodovodu Blatná – Lnáře požadavek na úpravu koridoru mimo zastavěné území a zastavitelné plochy V9 Vodovod Velký Ratmírov – Studnice – Lodhéřov – Nejdek střed koridoru pro vodovod se stávající ČOV v obci Velký Ratmírov V11 Vodovod Němčice - Jilem již realizovaný vodovod V23 Úprava vodovodu Hamr – Nová Ves nad Lužnicí úprava koridoru pro vodovod v místě rozšíření DP Krabonoš V41

NOVÉ ZÁM ĚR Y Ee#1 -

Ee#2a Ee#2b

-

Ee#3

-

Ee#4a Ee#4b

-

Ep#1

-

V#1

-

V#2

-

V#3

-

V#4

-

Úprava trasy vodovodu Bavorov požadavek na úpravu trasy v k.ú. Strunkovice

zdroj Probulov (námitka k návrhu KUJCK 611/2011) Orlík nad Vltavou Hajany Bezědovice

požadavek Prověřit a upravit vymezení

vyhodnocení Prověřit v aktualizaci ZÚR



2. akt. ÚAP Jindřichův Hradec

Prověřit střet, případně upravit koridor Vypustit koridor Upravit vymezení koridoru








Prověřit a případně upravit koridor Prověřit a případně vymezit


2. akt. ÚAP Dačice ČBÚ zpracována technická studie společnosti GET 2. akt. ÚAP Třeboň Strunkovice nad Blanicí (námitka k návrhu KUJCK 2636/2011)

MěÚ Dačice (připomínka k návrhu KUJCK 39678/2011 OREG/101) E.on ČR (připomínka KUJCK 39678/2011 OREG/55) 2. akt. ÚAP Dačice Doplnění el. vedení VVN 400 kV Kočín – Libějovice Přeštice Chelčice vymezit koridor pro vedení VVN Kočín – ČEPS Přeštice (variantně 2a, 2b) Vedení VVN 110 kV Strakonice – E.on Česká republika Vimperk nové vymezení trasy el. vedení

Doplnění el. vedení VVN 110 kV Dačice – Jemnice doplnit vedení, které bylo součástí platného ÚP VÚC Javořická vrchovina (kód záměru Ee3) Záměr VVN vedení 110 kV je zahrnut v ÚPO Staré Hobzí, v ÚP Dačice, ale není v ZÚR, navíc střet s letištěm v místní části Borek, střet s hřbitovem v místní části Chlumec.

B. R U R Ú

Doplnění el. vedení VVN 400 kV Kočín – ČEPS Dasný vymezit koridor pro vedení VVN Kočín – Dasný (variantně 4a, 4b) VTL Horní Planá – Hořice na Šumavě E.on Česká republika Prověřit a požadavek na zapracování koridoru pro Horní Planá případně vedení VTL plynovodu vymezit koridor Vybudování přivaděče pitné vody pro Studená Prověřit a obec Studená (námitka k návrhu případně hledat trasu pro vodovodní přivaděč od KUJCK 620/2011) vymezit Jihndřichova Hradce (Horusická soustava) koridor nebo od Dačic (Landštejnská soustava). ČOV Chýnov Chýnov Prověřit a požadavek pro vymezení nové plochy pro případně ČOV vymezit Propojení vodovodů Klobásná – Sdružení měst a obcí Prověřit a Chlebov Bukovská voda případně požadavek na propojení vodovodů vymezit koridor Dálkový přivaděč pro zásobování 2. akt. ÚAP Blatná Vymezení vodou – Čečelovice, Kadov koridoru pro

Prověřit v akt. ZÚR Prověřit V aktualizaci ZÚR

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci



51


ozn.

ZÚR JČK popis záměru vyřešení problémů s pitnou vodou v období sucha

zdroj

B. R U R Ú

požadavek vodovod

vyhodnocení ZÚR

3.3.4. VYHODNOCENÉ ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ – ROZVOJOVÉ PLOCHY TABULKA 10 - TABUL KA VYHODNOCENÝCH ZÁMĚRŮ - ROZVOJOVÉ PLOCHY


ozn. ZÚR JČK popis záměru ÚPRAVA ZÁMĚRŮ Z PLATNÝCH ZÚR JČK SR/A Lokalita Špičák – záměr pro rekreaci územní rezerva SR/A z platných ZÚR JČK A3 Plocha asanace Špičák požadavek na vypuštění plochy pro asanaci odst. Požadavek na zpracování územní (60) studie u záměrů SR/A, D/O, D/Q

52

zdroj

požadavek

vyhodnocení

Pokyn z porady vedení JČK (únor 2013)

Vypustit záměr SR/A ze ZÚR, vč. vypuštění požadavku na zpracování ÚS a asanace Prověřit a upravit vymezení Prověřit a případně vypustit Prověřit a případně upravit vymezení Prověřit a případně upravit vymezení Prověřit a případně upravit vymezení Prověřit a upravit vymezení Prověřit a případně upravit vymezení Prověřit a případně upravit vymezení

Řešit v aktualizaci ZÚR

oSO11

SO11

oSO15

SO15

oKP6

KP6

Úprava komerční zóny Tábor – Klokoty Tábor požadavek na změnu funkčního využití plochy – nově by měla sloužit pro bydlení

oKP7

KP7

Úprava komerční zóny Tábor – sever Tábor požadavek na rozšíření stávající plochy KP7 dle ÚP Tábor

oKP8

KP8

Úprava komerční zóny Tábor – sever Tábor požadavek na rozšíření stávající plochy KP8 dle ÚP Tábor

oKP13

KP13

oSR6

SR6

Protivín (námitka k návrhu KUJCK 39916/2010) Týn nad Vltavou 2. akt. ÚAP Týn nad Vltavou

oSR14

SR14

Protivín požadavek na úpravu vymezení plochy dle ÚP Protivín Plocha pro golfové hřiště Týn nad Vltavou požadavek na úpravu současného vymezení plochy (zmenšení) Úprava Třeboň – Břilice rozšíření plochy západním směrem dle návrhu ÚP Třeboň

Plocha pro přestavbu stávajícího průmyslového areálu požadavek na vymezení nové smíšeně obytné plochy Dívčice – plocha pro dřevozpracující závod Požadavek na zapracování plochy pro dřevozpracující závod včetně řešení souvisejících potřeb, např. napojení na kapacitní silniční síť Průmyslová zóna Lomnice nad Lužnicí požadavek na vymezení nové plochy výroby a skladování Plocha pro komerčně průmyslovou plochu Chýňava požadavek na vymezení nové komerčně průmyslové plochy Chýňava Plocha pro komerčně průmyslovou plochu ORTY požadavek na vymezení nové plochy pro

Hosín



Dívčice (námitka k návrhu KUJCK 2639/2011)



Lomnice nad Lužnicí

Prověřit a případně vymezit Prověřit a případně vymezit




NOVÉ ZÁM ĚR Y SO#1 -

KP#1

-

KP#2

-

KP#3

-

KP#4

-

České Budějovice – Za Stromovkou požadavek na úpravu vymezení plochy dle ÚP města Č. Budějovice Plocha SO15 Jindřichův Hradec požadavek na vypuštění plochy pro bydlení

České Budějovice (námitka k návrhu KUJCK 270/2011) Jindřichův Hradec

Třeboň

Hosín

Hosín

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR


ozn.

SR#1

SR#2

SR#3

SR#4

SR#5

VS#1

B. R U R Ú

ZÚR JČK popis záměru občanskou vybavenost související s připravovaným zprovozněním Ortů Prachatice – golfový areál požadavek na vymezení plochy pro golfový areál v k.ú. Staré Prachatice Vymezení Zadov – Churáňov požadavek na vymezení nové plochy pro sport a rekreaci dle zpracované studie Plocha pro víceúčelový areál pro jezdecký sport požadavek na vymezení nové plochy pro sport a rekreaci pro umístění víceúčelového areálu pro jezdecký sport Sportovně rekreační plocha Horní Vltavice požadavek na vymezení nové plochy pro sport a rekreaci za účelem rozšíření stávajícího lyžařského areálu Cepské pískovny – plochy rekreace prověřit plochy pro koupání nerušící těžbu a zároveň vymezit plochy pro parkoviště v lokalitě pískoven Cep, Cep I a Cep II - Cepské pískovny jsou dlouhodobě využívány pro vodní rekreaci, tedy nevhodné a nebezpečné parkování osobních automobilů atd.

zdroj

požadavek

vyhodnocení

Prachatice (námitka k návrhu KUJCK 39903/2010) Stachy

Prověřit a případně vymezit Prověřit a případně vymezit Prověřit a případně vymezit

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR

Horní Vltavice



2. akt. ÚAP Třeboň

Prověřit vymezení ploch pro rekreaci

-

2. akt. ÚAP České Budějovice


Prověřit v aktualizaci ZÚR, jako případnou koordinaci územně plánovací činnosti obcí Prověřit v aktualizaci ZÚR

zdroj

požadavek

vyhodnocení

Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod (Mze, 9/2011)

Vypustit územní rezervu L/H z platných ZÚR


Komunální odpad požadavek na podporu vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s komunálním odpadem, aby bylo dosaženo postupného omezení biologicky rozložitelného odpadu na skládkách, podpora výstavby biofermentačních jedno tek na zpracování komunálního odpadu

2. akt. ÚAP Blatná 2. akt. ÚAP Jindřichův Hradec 2. akt. ÚAP Písek

Prověřit Prověřit nutnost a v aktualizaci možnost ZÚR vytvoření sítě regionálních zařízení pro likvidaci odpadu

Spalovna Nové Vráto požadavek na vymezení v ZÚR

2. akt. ÚAP České Budějovice

Prověřit Prověřit záměr a v aktualizaci všechny jeho ZÚR dopady v ZÚR

Fotovoltaická elektrárna Dynín požadavek na vymezení plochy pro umístění fotovoltaické elektrárny

Dešná

3.3.5. VYHODNOCENÉ ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ - OSTATNÍ ozn. ZÚR JČK popis záměru ÚPRAVA ZÁMĚRŮ Z PLATNÝCH ZÚR JČK L/H LAPV Vysočany dle generelu nezasahují Vysočany na území JČK

NOVÉ ZÁM ĚR Y O#1 -

O#2

-


TABULKA 11 - TABUL KA VYHODNOCENÝCH ZÁMĚRŮ – OSTATNÍ

53


3.4.

B. R U R Ú

I DENTIFIKOVANÉ STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

Střety záměrů na provedení změn v území byly podrobeny analýze v prostředí GIS, a to ve dvou krocích: • střety vzájemné, • střety s limity využití území a s hodnotami v území. Záměry na prov edení změn v území byly rozděleny do 8 kategorií – doprava silniční, doprava železniční, rozvojové plochy (vč. dopravních), plochy těžby, elektrická energie, plyn a teplo, vodovody a kanalizace, ostatní záměry. Záměry z platných ZÚR JČK již nebyly podrobovány analýze s třetů s limity využití území a s hodnotami, byly podrobeny pouze analýze střetů se záměry novými. Limity využití území a hodnoty použité pro prov edení identifikace střetů v území byly redukov ány na ty nejvýznamnější resp. nadmístní, zejména limity spojené s ochranou přírody a krajiny. Výsledkem prov edené analýzy jsou vrstvy střetů, které čítají tisíce bodů, kde každý jednotlivý bod znamená identifikovaný střet v území. Z takto identifikovaných střetů byly vybrány střety řešitel né nástroji územního pl ánování a pro ty nejvýznamnější byly zpracovány karty problémů s jasnou specifikací problému. Za významnější byly považovány střety s ochranou pří rody, se záplavovými územími, s CHOPAV, a dále s krajinnými památkovými zónami nebo se zastav ěným územím. Identifikované střety jsou součástí problémového výkresu, přičemž každý střet má konkrétní značku a barvu podle druhu s třetu. Analýza střetů byla prov áděna podle následující matice: TABULKA 12 – M ATICE STŘETŮ V ÚZEMÍ

54

Záměry na provedení změn Vybrané limity využití území a jiná omezení

Kapitola: Identifikované střety záměrů na provedení změn v území

Silniční doprava Železniční doprava Rozvojové plochy Plochy těžby Elektrická energie Plyn a teplo Vodovody a kanalizace Ostatní záměry Záměry z platných ZÚR JČK Zastavěná území Dobývací prostory Ložiska nerostných surovin, CHLÚ Poddolovaná území CHOPAV Záplavová území Národní park, 1. a 2. zóna CHKO, 1. a 2. zóna Přírodní parky Natura 2000 (EVL + SPA) MZCHU Lokality zvl. chráněných druhů Migračně významná území Krajinné památkové zóny Půda 1. třídy ochrany Lesy ochranné a zvláštního určení ÚSES – RBC, NRBC ÚSES – RBK, NRBK

x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x x

x x

x x

x x

x x x x x x

x x x x x x

x

x x x x x x x

x x x x x x

x x x x x x

x x x x x x

x x

x x x

x x

x

x x x x x x

x x

x x x

Ostatní záměry

Vodovody a kanalizace

Plyn a teplo

Elektrická energie

Plochy těžby

Rozvojové plochy, vč. dopravních

Železniční doprava

MATICE STŘETŮ

Silniční doprava

Záměry na provedení změn v území

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x


B. R U R Ú

3.4.1. IDENTIFIKOVANÉ STŘETY SE ZÁMĚRY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY V této kapitol e byly prověřeny možné střety záměrů dopravní infras truktury s vybranými limity využití území blíže specifikovanými viz. Tabulka 12 – Matice střetů v území a dále vzájemné střety záměrů. Vyjmenov ané střety jsou obsaženy i v problémovém výkrese. TABULKA 13 - STŘETY DOP RAVNÍCH ZÁMĚRŮ S VY BRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A VZ ÁJEMN É STŘETY ZÁMĚRŮ

oD6/4

oD6/10

oD8

oD9/5

oD26 oD27

oD29/4 oD29/6

oD34

oD35/2

oD38 /2a /2b oD40/1

oD42/1 oD42 /2a /2b /2c oD45/1

oD/E oD/R

D#1a D#1b D#1c

záměr Úprava Silnice I/4 - Drhovle Severní obchvat obce Hrejkovice silnice I/19 Obchvat obce Zárybničná Lhota silnice I/19 Obchvaty obcí Cehnice, Skočice, Drahonice silnice I/22 Obchvat Jarošov nad Nežárkou silnice I/23 Jižní tangenta České Budějovice Krátká přeložka Číměř silnice II/128 Přeložka Malšice silnice II/137 Přeložka Tábor – Slapy silnice II/137 Obchvat Vlachovo Březí silnice II/144 Severní obchvat Husince silnice II/145 Severní obchvat Dačice silnice II/151, 408 Obchvat Albrechtice nad Vltavou silnice II/138 Obchvat Nedabyle silnice II/156 Přeložka v obci Strážkovice silnice II/156

střety s limity využití území, hodnotami 1. třída ochrany ZPF, zastavěné území (Drhovle)

Obchvat obcí Tálín a Paseky silnice II/159 Obchvat Číčenice silnice II/141 Severní silniční tangenta města České Budějovice

zastavěné území (Tálín, Paseky)

vzájemné střety záměrů

1. třída ochrany ZPF

1. třída ochrany ZPF, migračně významné území, zastavěné území (Tábor) 1. třída ochrany ZPF, migračně významné území, poddolované území (Cehnice), zastavěné území (Cehnice, Strakonice)

1. třída ochrany ZPF, migračně významné území, Q100 (Žirovnice), zastavěné území (Jarošov nad Nežárkou) 1. třída ochrany ZPF, migračně významné území, Q100 (Malše), RBC (Panský les) 1. třída ochrany ZPF, migračně významné území, přírodní park (Česká Kanada), zastavěné území (Číměř) 1. třída ochrany ZPF, migračně významné území, CHOPAV (Třeboňská pánev), zastavěné území (Malšice) 1. třída ochrany ZPF, NATURA 2000 – EVL (Lužnice a Nežárka), poddolované území (Horky) 1. třída ochrany ZPF

1. třída ochrany ZPF, migračně významné území, Q100 (Blanice), RBC (Výrov), zastavěné území (Husinec) 1. třída ochrany ZPF, lesy zvláštního určení, lesy ochranné, Q100 (Moravská Dyje, Vápovka), přírodní památka (Dubová stráň), RBC (Zahrádky), zastavěné území (Dačice) migračně významné území

1. třída ochrany ZPF 1. třída ochrany ZPF, migračně významné území

chráněné ložiskové území (Číčenice), ložisko nerostných surovin (Újezdec u Číčenic) 1. třída ochrany ZPF, NATURA2000 – PTA (Českobudějovické rybníky), poddolované území (Hrdějovice), Q100 (Dobrovodský potok, Vltava, Dehtářský potok), RBC (Světlík), zastavěné území (Hrdějovice) Obchvat Borovany 1. třída ochrany ZPF, migračně významné území, silnice II/157 CHOPAV (Třeboňská pánev), zastavěné území (Borovany)


ozn. oD5/1

55


ozn. D#2a D#2b D#2c D#3a D#3b D#3c D#3d D#7a D#7b D#7c D#7d D#7e

záměr Železniční napojení Klápy

D#8

1. třída ochrany ZPF, migračně významné území, přírodní park (Česká Kanada), Q100 (Dračice), zastavěné území (Nová Bystřice) 1. třída ochrany ZPF, 1. a 2. zóna CHKO Šumava, migračně významné území, CHOPAV (Šumava), NATURA 2000 – EVL (Šumava), NATURA2000 – Ptačí oblast (Šumava), zastavěné území (Nová Pec) Propojení silnic 2. zóna CHKO Šumava, CHOPAV (Třeboňská pánev), lesy II/154 a I/24 zvláštního určení, migračně významné území, NATURA 2000 – EVL (Žofina Huť), zastavěné území (Nová Ves nad Lužnicí, Nové Hrady) Severní obchvat CHOPAV (Třeboňská pánev), Dolního Bukovska ložisko nerostných surovin (Dolní Bukovsko) silnice II/147 Propojení silnic 1. a 2. zóna CHKO Třeboňsko, CHOPAV (Třeboňská pánev), I/24 a B41 Jižní chráněné ložiskové území (Krabonoš), ložisko nerostných Čechy – Dolní surovin (Halámky), migračně významné území, NATURA Rakousko 2000 – EVL (Třeboňsko – střed), přírodní rezervace (Horní Lužnice), RBC (Halámky), Q100 (Lužnice, Rybná)

D#9a D#9b

D#10


D#11

56

D#12 /1a /1b /2 /3 /4a /4b D#14

D#15

D#18

D#36a D#36b D#36c

Přeložka Trhové Sviny silnice II/156

B. R U R Ú

střety s limity využití území, hodnotami vzájemné střety záměrů 1. třída ochrany ZPF , migračně významné území, 1. a 2. zóna CHKO Šumava, NATURA 2000 – EVL (Šumava), CHOPAV (Šumava), zastavěné území (Nová Pec) 1. třída ochrany ZPF , migračně významné území, CHOPAV PT/I - Rejta (Třeboňská pánev, Q100 (Svinenský potok), chráněné ložiskové území (Rejta, zastavěné území (Trhové Sviny)

Požadavek na nové řešení v místní části Všeteč (Všemyslice) silniceI I/138 Obchvat Nová Bystřice silnice II/128 Silniční napojení Klápy

lesy zvláštního určení, migračně významné území, přírodní park (Písecké hory), RBC (Vysoký a Malý Kamýk)

Východní přeložka Třeboň silnice II/154 Obchvat obce Čestice silnice II/170 Blanice – modernizace průtahu Železnice Veselí nad Lužnicí – Jihlava

CHOPAV (Třeboňská pánev), NBC (Stará řeka), NATURA2000 – Ptačí oblast (Třeboňsko), Q100 (Lužnice), zastavěné území (Třeboň) migračně významné území

1. třída ochrany ZPF, poddolované území (Blanice u Mladé Vožice, zastavěné území (Mladá Vožice) 1. třída ochrany ZPF, 2. zóna CHKO Třeboňsko, dobývací prostor (Pístina, Stráž nad Nežárkou), CHOPAV (Třeboňská pánev), chráněné ložiskové území (Stráž nad Nežárkou II., Třeboň), lesy zvláštního určení, ložisko nerostných surovin (Nežárka, Levín u Lišova, Stráž nad Nežárkou, Dunajovice – Libín, Třeboň), migračně významné území, NBC (Stará řeka), NATURA2000 – EVL (Třeboňsko – střed), NATURA 2000 – Ptačí oblast (Třeboňsko), poddolované území (Staré Hodějovice – Doubravice3, Hrdějovice, Rudolfov u Českých Budějovic), RBC (Svatá Barbora, U Malíře, Vlčí jáma, Miletín, Mojský les), zastavěné území (Bednárec, Bednáreček, Borek, České Budějovice, Jindřichův Hradec, Kamenný Malíkov, Kardašova Řečice, Pleše, Rodvín ov, Staré Hodějovice, Třeboň, Veselí nad Lužnicí, Záhoří)


B. R U R Ú

3.4.2. IDENTIFIKOVANÉ STŘETY SE ZÁMĚRY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY V této kapitole byly prov ěřeny možné střety záměrů technické infrastruktury s vybranými limity využití území blíže specifikovanými viz. Tabulka 12 – Matice střetů v území a dále vzájemné střety záměrů. Vyjmenov ané střety jsou obsaženy i v problémovém výkrese. TABULKA 14 - STŘETY ZÁMĚRŮ TECH NICKÉ INFRASTRU KTU RY S VYBRANÝMI LIMI TY VYUŽI TÍ ÚZEMÍ

oEe12 oEe13

oEe31

oEe33 a1 a2a a2b b c Ee#1

Ee#2a Ee#2b

Ee#3

Ee#4a Ee#4b

oEp3 oEp4

oEp5

oEp6

záměr Úprava koridoru Ee4 Suchdol nad Lužnicí – České Velenice Úprava Ee12 Dasný - Větřní Úprava koridoru Ee13 Větřní – Horní Planá Úprava koridoru Ee31 Kočín – Veselí nad Lužnicí Úprava koridoru Ee33 Kočín – Mírovka

střety s limity využití území, hodnotami ložisko nerostných surovin (Tušť – Halámky, Dvory nad Lužnicí – Tušť), CHOPAV (Třeboňská pánev)

Doplnění el. ved. VVN 110kV Dačice – Jemnice Doplnění el. vedení VVN 400kV Kočín – Přeštice

ložisko nerostných surovin (Ostojkovice)


zastavěné území (Dolní Třebonín) zastavěné území (Hořice na Šumavě)

zastavěné území (Řípec), RBC (Kozohlůdky, Pod Řípcem), lesy zvláštního určení, ložisko nerostných surovin (Sviny), CHOPAV (Třeboňská pánev), NATURA2000 – EVL (Lužnice a Nežárka) lesy zvláštního určení, CHOPAV (Třeboňská pánev), NATURA2000 – EVL (Borkovická blata, Lužnice a Nežárka), přírodní památka (Veselská blata), RBC (Borkovická Blata, Roudná)

dobývací prostor (Záblatí II), chráněné ložiskové území (Krašlovice, Záblatí), krajinná památková zóna (LibějovickoLomecko), lesy zvláštního určení, ložisko nerostných surovin (Záblatí, Malovice), NBC (Řežabinec), RBC (Radomilická mokřina, V Lučinách, Podvinice), zastavěné území (Vodňany, Stožice), přírodní rezervace (Radomilická mokřina), přírodní park (Pálenec, Svobodné hory), přírodní památka (Pastvina u Přešťovic), poddolované území (Bratronice – Nahošín), NATURA2000 – EVL (Radomilická mokřina, Pastvina u Přeštovic) Vedení VVN 110kV zastavěné území (Bohumilice, Čkyně, Lčovice, Vimperk) Strakonice – Vimperk Doplnění el. zastavěné území (Malovice, Hluboká nad Vltavou), vedení VVN 400 NATURA2000 – EVL (Radomilická mokřina), NATURA2000 – kV Kočín – Dasný Ptačí oblast (Českobudějovické rybníky), RBC (Radomilická mokřina), přírodní rezervace (Radomilická mokřina), ložisko nerostných surovin (Záblatí, Malovice), krajinná památková zóna (Libějovicko-Lomecko), dobývací prostor (Záblatí II), chráněné ložiskové území (Záblatí) VTL plynovod zastavěné území (Dobev, Štěkeň) Strakonice – Písek Úprava VTL zastavěné území (Soběslav, Košice), KP9 – Planá plynovodu přírodní park (Turovecký les) nad Lužnicí Soběslav – Planá nad Lužnicí Úprava VTL NATURA2000 – EVL (Čábuze) plynovodů Ep5 Čestice – Vacov – Stachy, Ep/C Zdíkov – Vimperk VTL plynovod zastavěné území (Prachatice) Prachatice – Záblatí


ozn. oEe4

57


ozn. oEp7 oEp9

oEp9a

oEp10

oEp11 oEp12

oEp13

Ep#1


oV23

58

oV41

záměr VTL plynovod Ševětín – Hosín Úprava VTL plynovodu Lenora – Strážný – Horní Vltavice) Úprava vymez ení přeshraničního VTL propojení ČR – Německo

Propojení tranzitních plynovodů VTL plynovod Smědeč – Brloh VTL plynovod Kájov – Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví

VTL plynovod Velešín – Borovany VTL plynovod Horní Planá – Hořice na Šumavě Úprava vodovodu Hamr – Nová Ves nad Lužnicí

Úprava trasy vodovodu Bavorov

střety s limity využití území, hodnotami zastavěné území (Ševětín)

B. R U R Ú


zastavěné území (Lenora, Strážný), 1. a 2. zóna CHKO (Šumava), 2. zóna NP (Šumava), lesy zvláštního určení, NATURA2000 - EVL (Šumava), NATURA2000 – Ptačí oblast (Šumava), přírodní rezervace (Hliniště) lesy zvláštního určení, 1. a 2. zóna CHKO (Šumava), 1. a 2. zóna NP (Šumava), chráněné ložiskové území (Krašlovice), lokalita zvláště chráněných druhů (Blanice), národní přírodní památka (Blanice), ložisko nerostných surovin (Krašlovice), přírodní památka (Malá niva), přírodní park (Svobodné hory), přírodní rezervace (Saladínská olšina), NATU RA2000 EVL (Šumava), NATURA2000 – Ptačí oblast (Šumava) lesy zvláštního určení, NATURA 2000 – EVL (Boletice), NATURA2000 – Ptačí oblast (Boletice), lokalita zvláště chráněných druhů (Boletice – vrch Olymp) lesy zvláštního určení, NATURA 2000 – EVL (Blanský les) lesy zvláštního určení, NATURA 2000 – EVL (Boletice), NATURA2000 – Ptačí oblast (Boletice), lokalita zvláště chráněných druhů (Boletice – vrch Olymp), zastavěné území (Hořice na Šumavě), poddolované území (Černá v Pošumaví), ložisko nerostných surovin (Černá v Pošumaví – Mokrá) zastavěné území (Velešín, Borovany, Strážkovice)

poddolované území (Černá v Pošumaví), NATURA 2000 – EVL (Šumava), 1. zóna CHKO (Šumava) zastavěné území (Nová Ves nad Lužnicí), NATURA 2000 – EVL (Třeboňsko – střed), ložisko nerostných surovin (Krabonoš, Krabonoš 2, Halámky), chráněné ložiskové území (Krabonoš), dobývací prostor (Krabonoš), 2. zóna CHKO (Třeboňsko) zastavěné území (Strunkovice nad Blanicí)

3.4.3. IDENTIFIKOVANÉ STŘETY LIMITŮ SE ZÁMĚRY ROZVOJOVÝCH PLOCH V této kapitole byly prověřeny možné střety navržených rozvojových ploch s vybranými limity využití území blíže specifikovanými viz. Tabulka 12 – Matice střetů v území a dále vzájemné střety záměrů. Vyjmenov ané střety jsou obsaženy i v problémovém výkrese. TABULKA 15 – STŘETY ROZVOJOVÝCH PLOCH S VYBRANÝMI LIMI TY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A VZÁJEMNÉ STŘETY Z ÁMĚRŮ ozn. oSO11 oKP13

KP#1

SR#1

záměr České Budějovice – Za Stromovkou Protivín

střety s limity využití území, hodnotami poddolované území (Litvínovice)


Q100 (Blanice)

D14/2 – železnice Plzeň – České Budějovice

Dívčice – plocha pro dřevozpracující průmysl Prachatice – golfový areál

NATURA2000 – Ptačí oblast (Českobudějovické rybníky)

migračně významné území

Ep6 – VTL plynovod Prachatice - Záblatí


B. R U R Ú

3.1. R IZIKA SOUVISEJÍCÍ S NEVYVÁŽENOSTÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Probl émové oblasti vymezené podle aktuálního stavu vyváženos ti, s ohledem na jejich vývoj mezi lety 2011 a 2013, budou dále vyhodnocovány v dalších úplných aktualizacích ÚAP. Prozatímní vývoj sledovaný v rozmezí pouhých 2 let je pro s tanovování opatření s územním dopadem nedostačující, jelikož není zatím možné určit, zda se jedná o výjimečný stav nebo zda se jedná o stav dlouhodobě se zhoršující. V případě dlouhodobě špatného či zhoršujícího se stavu podmínek v daném pilíři bude třeba uvažov at např. o vymezení specifické oblas ti v ZÚR, k níž bude vhodné zpracov at např. územní studii. Hlavním cílem takové územní studi e bude navrhnout určitá řeš ení nevyváženos ti pomocí nástrojů územního plánování. Z pohledu další územně plánovací činnosti by měly být při stanovování urbanistických koncepcí v ÚPD zohledňovány potřeby těchto území, nastavení podmínek v těchto oblastech by mělo podporovat eliminaci faktorů, které k nevyváženos ti přispívají. K problémovým oblas tem je třeba ještě podotknout, že ne vždy jde nástroji územního plánování zajistit vyváženost územních podmínek. Hlavní úlohou je spíše sledovat jejich vývoj v čase. 3.1.1. IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Probl émovými oblastmi pro příznivé životní pros tředí jsou zejména městské aglomerace, které se vyznačují velkými zastavenými plochami a minimem pří rodních ploch nebo jiného pří rodního bohatství. Mezi tyto obl asti byly zařazeny ty obce, které v hodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí získaly hodnocení š patný nebo velmi špatný stav, což znamená průměrný bodový zisk menší než -0,50. U problémových oblastí pro příznivé životní pros tředí je třeba v rámci územně plánov ací činnosti dbát zejména na nezhoršování stavu životního prostředí v těchto oblastech a na vytváření podmí nek pro příznivé životní prostředí. TABULKA 16 – PROBLÉMOVÉ O BLASTI P RO ŽIVOTNÍ P ROSTŘEDÍ DLE VYHOD NOCENÍ VYVÁŽ ENOSTI V ROCE 2013 označ.

název

obce (ORP) dotčené negativním hodnocením v pilíři ŽP

P-Z-1 P-Z-2 P-Z-3

Milevsko Táborsko Českobudějovicko Dobrovodsko Písecko

Milevsko (MI) Tábor (T A) České Budějovice (ČB), Dobrá Voda u Českých Budějovic (ČB)

P-Z-4

Písek (PI)

V rámci vývoje problémových obl astí z pohledu vyváženos ti územních podmínek v pilíři pro příznivé životní pros tředí se ukazuje skutečnost, že na území velkých měs tských aglomerací dochází ke zhoršování těchto podmínek. Příkladem je nová oblast Písecka. Naopak na území Milevska došlo k mírnému zlepšení podmínek a pro tuto chvíli není třeba tuto obl ast samostatně sledovat.

Kapitola: Rizika související s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území

Probl émové oblas ti jsou území s nevyváženými podmínkami územního rozvoje, kde bylo hodnocení označeno jako špatný nebo velmi špatný stav, tedy negativní hodnocení. Tyto oblas ti byly určeny pro každý z pilířů udrži telného rozvoje zvlášť. Způsob hodnocení vyváženos ti územních podmínek pro jednotlivé pilíře udržitel ného rozvoje území je součástí kapitoly 2.1. Jelikož vyhodnocujeme vyváženost územních podmínek podruhé dle stejné metodiky, můžeme již sledovat jistý vývoj problémových oblastí. Z tohoto důvodu je dál e v textu odlišen vývoj pomocí barevnosti textu: • Černě – setrvalý stav. • Šedě přeškrtnutě – došlo ke zlepšení podmínek a obec již tudíž není součás tí problémové oblasti. • Červeně – v obci došlo ke zhoršení podmínek a obec byla do probl émové oblas ti doplněna.

59


B. R U R Ú

3.1.2. IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ Probl émové oblasti vznikaly nad výsledným hodnocením obcí, které v hodnocení vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj získaly hodnocení špatný nebo velmi špatný stav, což znamená průměrný bodový zisk menší než -0, 50. Problémovou oblast obvykle tvoří území více obcí.


TABULKA 17 – PROBLÉMOVÉ O BLASTI P RO HOSPOD ÁŘSKÝ ROZVOJ DLE VY HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI V ROCE 2013

60

označ.

název

obce (ORP) dotčené negativním hodnocením v pilíři HR

P-H-1

Soběslavsko

P-H-2

severní Táborsko

P-H-3

Chyšsko

P-H-4

severní Blatensko – Písecko

P-H-5

západní Strakonicko

P-H-6

jižní Strakonicko

P-H-7

Českokrumlovsko

P-H-8

Kaplicko

P-H-9 P-H-10

jižní Třeboňsko Landštejnsko

Bečice (TA), Bečice (TV), Borkovice (SO), Březina (JH), Březnice (TA), Borovany (MI), Budislav (SO), Čenkov u Bechyně (TV), Černýšovice (TA), Dírná (SO), Dívčí Kopy (JH), Dlouhá Lhota (TA), Dobronice u Bechyně (TA), Dobšice (TV), Drahov (SO), Dráchov (SO), Dražíč (TV), Drunče (JH), Hartmanice (TV), Haškovcova Lhota (TA), Hodětí n (TA), Hlavatce (SO), Hodonice (TA), Horní Kněžeklady (TV), Hosty (TV), Chotěmice (SO), Chrášťany (TV), Chrbonín (T A), Katov (SO), Komárov (SO), Krátošice (TA), Krtov (TA), Lom (TA), Mazelov (CB), Mažice (SO), Mezná (SO), Mlýny (TA), Modrá Hůrka (TV), Myslkovice (SO), Ponědraž (TR), Ponědrážka (TR), Přehořov (SO), Ps árov (TA), Radení n (TA), Radětice (TA), Rataje (TA), Rosička (JH), Řepeč (T A), Sedlečko u Soběslavě (SO), Skopy tce (T A), Skrýchov u M alšic (TA), Stádlec (TA), Světce (JH), Sviny (SO), Třebějice (SO), Tučapy (SO), Val (SO), Vesce (SO), Vícemil (JH), Višňová (JH), Vlastiboř (SO), Vlčetí nec (JH), Vlčeves (TA), Záblatí (TR), Záhoří (TA), Zálší (SO), Zhoř u T ábora (TA), Zlukov (SO), Zvěrotice (SO), Žďár (JH), Žimutice (TV), Žíšov (SO) Běleč (TA), Bradáčov (TA), Dolní Hrachovice (T A), Hlasivo (TA), Jedl any (TA), Nemyšl (TA), Nov á Ves u Mladé Vožice (TA), Oldřichov (TA), Pohnánec (TA), Pohnání (T A), Pojbuky (TA), Rodná (TA), Řemíčov (TA), Slapsko (TA), Smilovy Hory (TA), Šebí řov (TA), Vilice (TA), Vodice (TA), Zadní Střítež (TA), Zhoř u Mladé Vožice (TA) Hrazany (MI), Chyšky (MI), Osek (MI), Vlksice (MI), Zbelítov (MI), Přeštěnice (MI) Buzice (BL), Cerhonice (PI), Chobot (BL), Jickovice (MI), Kučeř (MI), Králova Lhota (PI), Lety (PI), Lom (BL), Minice (PI), Mišovice (PI), Myštice (BL), Nevězice (PI), Ostrovec (PI), Probulov (PI), Rakovice (PI), Škvořetice (BL), Uzenice (BL), Uzeničky (BL), Varvažov (PI), Vojníkov (PI), Vlastec (PI), Vrcovice (PI) Bratronice (BL), Čečelovice (BL), Doubravice (ST), Drachkov (ST), Drážov (ST), Droužetice (ST), Dřešín (ST), Hlupín (ST), Hoslovice (ST), Chrášťovice (ST), Kadov (BL), Kalenice (ST), Kladruby (ST), Kraselov (ST), Krejnice (ST), Krty-Hradec (ST), Lažánky (BL), Lažany (BL), Libětice (ST), Mečichov (ST), Mnichov (ST), Mutěnice (ST), Němčice (ST), Nihošovice (ST), Nov á Ves (ST), Novosedly (ST), Sousedovice (ST), Strašice (ST), Štěchovice (ST), Třebohostice (ST), Úlehle (ST), Únice (ST), Vacovice (ST), Volenice (ST), Vrbice (VI), Záboří (BL), Zahorčice (ST) Bílsko (VO), Bošice (VI), Bohunice (PT), Budkov (PT), Bušanovice (PT), Čepřovice (ST), D rahonice (VO), Drslavice (PT), Dub (PT), Hájek (VO), Hoštice (ST), Chlumany (PT), Krajníčko (VO), Krašlovice (VO), Kuřimany (ST), Kváskovice (ST), Lipovice (PT), Litochovice (ST), Měkynec (VO), Milejovice (ST), Miloňovice (ST), Nebřehovice (ST), Paračov (ST), Pohorovice (VO), Předslavice (ST), Radějovice (ST), Radhostice (PT), Ražice (PI), Skočice (VO), Skály (ST), Třešovice (ST), Tvrzice (PT), Újezdec (PT), Zábrdí (PT), Zálezly (VI), Žárovná (VI) Bohdalovice (CK), (Boletice (CK), Křišťanov (PT), Ktiš (PT), Malšín (CK), Světlík (CK), Větřní (CK) Benešov nad Černou (KA), Bes ednice (KA), Bujanov (KA), Čížkrajice (TS), Dolní Dvořiště (KA), Horní Dvořiště (KA), Kamenná (CK), Pohorská Ves (KA), Rožmitál na Šumavě (KA), Slavče (TS) Rapšach (TR), Staňkov (TR) Staré Město pod Landštejnem (JH)


P-H-11

západní Dačicko

P-H-12

severní Dačicko

B. R U R Ú

Budeč (DA), Budíškovice (DA), Červený Hrádek (DA), Deš ná (DA), Dobrohošť (DA), Horní Slati na (DA), Peč (DA), Písečné (DA), Županovice (DA) Bořetín (JH), Heřmaneč (DA), Horní Mezi říčko (DA), Horní Němčice (DA), Kostelní Vydří (DA), Volfířov (DA)

V rámci vývoje probl émových oblastí z pohledu vyváženosti územních podmínek v pilíři pro hospodářský rozvoj se ukazuje skutečnost, že v e 2letém období nedošlo k žádným výrazným změnám. Drobné zhorš ení stavu lze pozorovat zejména na severním okraji Jihočeského kraje u oblastí severního Táborska (P-H-2), severního Blatenska-Písecka (P-H-4) a Kaplicka (P-H-8), kde došlo k rozšíření oblasti jižním směrem. Nejedná se však o žádné výrazné zhoršení situace. Drobné zlepšení stavu vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj lze pozorovat na území severního Dačicka (P-H-12), kde byla oblas t vypuštěna ze sledov ání. 3.1.3. IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMOVÉ OBLASTI PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL Probl émové oblasti vznikaly nad výsledným hodnocením obcí, které v hodnocení vyváženosti územních podmínek pro soudržnost spol ečens tví obyvatel získaly hodnocení špatný nebo velmi špatný stav, což znamená průměrný bodový zisk menší než -0,50. Problémovou obl ast obvykle tvoří území více obcí. označ.

název

obce (ORP) dotčené negativním hodnocením v pilíři SO

P-S-1

Blatensko

P-S-2

západní Strakonicko

P-S-3

jižní Strakonicko

P-S-4

Milevsko Letensko

P-S-5

severní Táborsko

P-S-6

Týnsko Soběslavsko

Bělčice (BL), Bezdědovice (BL), Boudy (BL), Březí (BL), Buzice (BL), Hornosín (BL), Chobot (BL), Kocelovice (BL), Lom (BL), Minice (PI), Mišovice (PI), Myslín (PI), Myštice (BL), Předmíř (BL), Rakovice (PI), Škvořetice (BL), Uzenice (BL), Uzeničky (BL) Bratronice (BL), Čečelovice (BL), Čestice (ST), Doubravice (ST), Drachkov (BL), D rážov (ST), Droužetice (ST), D řešín (ST), Hlupín (ST), Hoslovice (ST), Chrášťovice (ST), Kadov (BL), Kalenice (ST), Kladruby (ST), Kraselov (ST), Krejnice (ST), Krty-Hradec (ST), Lažánky (BL), Lažany (BL), Libětice (ST), M ečichov (ST), Mutěnice (ST), Mnichov (ST), Nemčice (ST), Němětice (ST), Nihošovice (ST), Nová Ves (ST), Novosedly (ST), Přední Zborovice (ST), Rovná (ST), Slaník (ST), Strašice (ST), Strunkovice nad Volyňkou (ST), Štěchovice (ST), Třebohos tice (ST), Úlehle (ST), Únice (ST), Vacovice (ST), Volenice (ST), Vrbice (VI), Záboří (BL), Zahorčice (ST), Zvotoky (ST) Bílsko (VO), Bohunice (PT), Bošice (VI), Budkov (PT), Buk (VI), Budyně (VO), Bušanovice (PT), Cehnice (ST), Čepřovice (ST), D rahonice (VO), Drslavice (PT), Dub (PR), Dvory (PT), Hájek (VO), Hoštice (ST), Hracholusky (PR), Krajníčko (VO), Krašlovice (VO), Kratušín (PT), Kuřimany (ST), Kváskovice (ST), Lčovice (VI), Libějovice (VO), Lipovice (PT), Litochovice (ST), M ěkynec (VO), Milejovice (ST), Miloňovice (ST), Nebřehovice (ST), Paračov (ST), Pivkovice (VO), Pohorovice (VO), Předslavice (ST), Radějovice (ST), Radhostice (PT), Ražice (PI), Skály (ST), Skály (PI), Truskovice (VO), Třešovice (ST), Tvrzice (PT), Újezdec (PT), Zábrdí (PT), Zálezly (VI), Žárovná (VI), Žernovice (PR) Božetice (MI), Cerhonice (PI), Hrazany (MI), Hrejkovice (MI), Chyšky (MI), Jickovice (MI), Kostelec nad Vltavou (MI), Kovářov (MI), Kožlí (PI), Králova Lhota (PI), Křenovice (PI), Křižanov (MI), Kučeř (MI), Květov (MI), Lety (PI), Neres tce (PI), Nevězice (PI), Okrouhlá (MI), Osek (MI), Ostrovec (PI), Probulov (PI), Přeborov (MI), Přeštěnice (MI), Rakovice (PI), Smetanova Lhota (PI), Stehlovice (MI), Varvažov (PI), Veselíčko (MI), Vlksice (MI), Vojníkov (PI), Zbelítov (MI), Zběšičky (MI), Zhoř (MI) Běleč (TA), Bradáčov (TA), Dolní Hořice (TA), Dolní Hrachovice (TA), Hlasivo (TA), Jedlany (TA), Nemyšl (TA), Nová Ves u Mladé Vožice (TA), Oldřichov (TA), Pohnánec (TA), Pohnání (TA), Pojbuky (TA), Rodná (TA), Řemíčov (TA), Slapsko (TA), Smilovy Hory (TA), Šebířov (TA), Vilice (TA), Vodice (TA), Zadní Střítež (TA), Zhoř u Mladé Vožice (T A) Albrechtice nad Vltavou (PI), Bečice (TA), Bečice (TV), Borkovice (SO), Borovany (MI), Březina (JH), Březnice (TA), Budislav (SO), Čenkov u Bechyně (TnV), Černýšovice (TA), Dírná (SO), Dívčí Kopy (JH), Dlouhá

–

–


TABULKA 18 – PROBLÉMOVÉ O BLASTI P RO SOUDRŽNO ST SPOLEČEN STVÍ OBY VATEL DLE VY HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI V ROCE 2013

61



P-S-7 P-S-8

62

Landštejnsko západní Dačicko

B. R U R Ú

Lhota (TA), Dobronice u Bechy ně (T A), Dobšice (TV), Doňov (JH), Drahov (SO), Dráchov (SO), Dražíč (TV), Drunče (JH), Frahelž (TR), Hadravova Rosička (JH), Hartmanice (TV), Haškovcova Lhota (TA), Hlavatce (SO), Hodětín (TA), Hodonice (TA), Horní Kněžeklady (TV), Horní Radouň (JH), Hosty (JH), Chotěmice (SO), Chrášťany (TV), Chrbonín (TA), Katov (SO), Klec (TR), Komárov (SO), Krátošice (TA), Krtov (TA), Mazelov (CB), Mažice (SO), Mezná (SO), Mlýny (TA), Modrá Hůrka (TV), Myslkovice (SO), Neplachov (ČB), Okrouhlá Radouň (JH), Olešná (PI), Pluhův Žďár (JH), Ponědraž (TR), Ponědrážka (TR), Přehořov (SO), Psárov (TA), Radenín (TA), Radětice (TA), Rataje (TA), Rosička (JH), Řepeč (TA), Skalice (SO), Skopytce (TA), Skrýchov u Malšic (TA), Slabčice (PI), Smržov (TR), Stádlec (TA), Světce (JH), Sviny (SO), Třebějice (SO), Tučapy (SO), Val (SO), Vícemil (JH), Višňová (JH), Vlastiboř (SO), Vlčetínec (JH), Vlčeves (TA), Zábl atí (TR), Záhoří (TA), Zálší (SO), Žďár (JH), Zlukov (SO), Žimutice (TV) Staré Město pod Landštejnem (JH) Báňovice (D A), Budeč (DA), Budíškovice (DA), Červ ený Hrádek (DA), Dešná (DA), Dobrohošť (DA), Horní Slatina (DA), Kostelní Vydří (DA), Písečné (D A), Županovice (DA)

V rámci vývoje probl émových oblastí z pohledu vyváženosti územních podmí nek v pilíři pro soudržnost společenství obyvatel se ukazuje skutečnos t, že v e 2letém období nedošlo k žádným výrazným změnám. Drobné zhorš ení stavu lze pozorovat zejména na severním okraji Jihočeského kraje u oblastí MilevskoLetenska (P-S-4), Blatenska (P-S-1) a jižního Strakonicka (P-S-3). Nejedná se však o žádná závratná zhoršení situace. Novou oblas tí, kde se v letošním roce objevila nevyváženos t je jih Českokrumlovska a Kaplicka (P-S-9). Ani zde se však nejedná o žádný alarmující stav. Drobné zlepšení s tavu vyváženos ti územních podmínek pro soudržnost spol ečens tví obyvatel lze pozorovat na území západního Strakonicka (P-S-2)

OBRÁZEK 3 – VY VÁŽENOST ÚZEMNÍCH POD MÍNEK A PRO BLÉMOVÉ OBLASTI P RO P ŘÍZNIVÉ ŽIVO TNÍ P ROSTŘEDÍ

B. R U R Ú



63

OBRÁZEK 4 – VY VÁŽENOST ÚZEMNÍCH POD MÍNEK A PRO BLÉMOVÉ OBLASTI P RO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ

B. R U R Ú



64

OBRÁZEK 5 – VY VÁŽENOST ÚZEMNÍCH POD MÍNEK A PRO BLÉMOVÉ OBLASTI P RO SOUD RŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBY VATEL

B. R U R Ú



65

OBRÁZEK 6 – ROZVOJOVÉ O BLASTI A OSY DLE PLATNÝCH ZÚR JČK V KON TEX TU VYHODNOCENÍ VY VÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH POD MÍNEK

B. R U R Ú



66


3.2.

B. R U R Ú

KARTY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ

Jelikož byly v rámci prací na identifikaci problémů k řešení v rámci 2. úplné aktualizace ÚAP kraje zjištěny tisíce problémů, závad a střetů v území, bylo nutné provés t výběr těch významnějších problémů, k nimž jsou dále zpracov ány tzv. karty problémů s jejich řádnou lokalizací, popisem a ji nými údaji. 3.2.1. CELKOVÝ VÝČET VÝZNAMNĚJŠÍCH PROBLÉMŮ S URČENÍM DOTČENÝCH OBCÍ V následující tabulce je možné najít jednoduchý přehled identifikovaných významnějších problémů, jejich vývoj v čase (trvá, nově identifikovaný, vyřeš ený), úroveň identifikovaného problému (nadmístní, místní) a výčet obcí dotčených problémem včetně příslušné ORP. Vzhledem k vydání ZÚR JČK, čímž bylo vyřešeno mnoho identifikovaných problémů, jsme přistoupili k následujícím odlišením identifikovaných významných problémů: P1 P1 P15

… problém byl vyřešen, případně pominul … nově identifikovaný probl ém … přetrv ávající problém Pozn. Číslování vyřešených či pominuvších problémů bylo využito pro označení nově identifikovaných problémů – odlišení je čitelné díky barevnosti textu (šedivě přeškrtnutě je vypuštěný problém, zeleně tučně je nově identifikovaný problém

TABULKA 19 - SOUHRN VÝZNAMNĚJŠÍC H IDEN TIFIKOVANÝC H PRO BLÉMŮ ozn.

název

ORP

obec

úroveň

stav

P1

Plocha pro rekreaci SR9 (lyžařský areál Kubova Huť – Boubín) vs. II. zóna CHKO Šumava a PR Hornovltavické pastviny Severní obchvat Hrejkovice na silnici I/19

Vimperk

Horní Vltavice, Kubova Huť

nadmístní

vyřešeno dohoda s DO (v platné ZÚR JČK)

Milevsko

nadmístní

nový

Plocha pro rekreaci SR14 (golf Třeboň – Břilice) vs. III. zóna CHKO Třeboňsko Obchvat silnice II/156 Nedabyle nerealizovatelné bez demolic Plocha pro rekreaci SR15 (lázně Třeboň – Domanín) vs. III. zóna CHKO Třeboňsko Nové dopravní řešení – obchvat II/138 Všeteč požadavek na obchvat Všetče Plocha územní rezervy pro rekreaci SR16 (lokalita Špičák) vs. III. zóna CHKO Šumava, lesní porosty a CHOPAV Šumava

Třeboň

Hrejkovice, Kostelec nad Vltavou Třeboň

nadmístní

České Budějovice Třeboň

Doubravice, Nedabyle Domanín

vyřešeno dohoda s DO (v platné ZÚR JČK) nový

Týn nad Vltavou

Temelín, Všemyslice

nadmístní

Český Krumlov

Boletice

nadmístní

Páteřní cyklistické cesty požadavek na zajištění podmínek pro cyklodopravu v těchto trasách Plocha pro dopravu D83 (propojení Klápa – Hraničník – dříve SR17) vs. NP Šumava, lesní porosty a CHOPAV Šumava Obchvaty na silnici I/22 – Cehnice, Drahonice, Skočice aktualizovaná studie ŘSD Plocha pro rekreaci SR21 (golf Frymburk – Kovářov) vs. CHKO Šumava, lesní porosty a CHOPAV Šumava

-

-

nadmístní

Český Krumlov, Prachatice

Horní Planá, Nová Pec

nadmístní

Strakonice, Vodňany

Cehnice, Skočice, Drahonice, Pohorovice Frymburk

nadmístní

P2

P2 P3

P3 P4

P4 P5

P5 P6

Český Krumlov

nadmístní nadmístní

nadmístní


vyřešeno (v platné ZÚR JČK jako SR/A) od záměru upustilo vedení JČK jaro 2013 nový

vyřešeno dohoda s DO, je pořizován RP (v platné ZÚR JČK) nový


Kapitola: Karty problémů k řešení

P1

67


P6

Jižní tangenta České Budějovice zpracovaná studie proveditelnosti

České Budějovice

P7

Plocha pro těžbu nerostných surovin PT10 (Branná) vs. II. zóna CHKO Třeboňsko Severní obchvat II/151 Dačice zpracovaná studie proveditelnosti a oponentní návrh CENTROPE Koridor dálnice D3 v úseku D1/3 (doplnění obchvatu Veselí nad Lužnicí) a D1/4 (Veselí nad Lužnicí – Ševětín) vs. ochrana přírody Severní silniční tangenta města České Budějovice zpracovaná územní studie

P7 P8

P8

P9

P9 P10

P10

P11

P11

P12


P12

68

Koridor pro silnici I/4 záměr D5/10 (Kubova Huť – Nová Houžná) vs. CHKO Šumava a PP Pod Ostrohem Přeložka II/156 Strážkovice zpracovaná studie proveditelnosti Koridor silnice I/24 záměr D10/2 (železniční přejezd Lužnice) a D10/3 (u areálu Gigant) vs. CHKO Třeboňsko a NPR Velký a malý Tisý Propojení I/24 a B41 Jižní Čechy – Dolní Rakousko vs. ochrana přírody a krajiny zpracovaná vyhledávací studie Koridor silnice I/39 záměr D13/5 (Horní Planá – Želnava) vs. NP Šumava Propojení II/154 a I/24 Jakule – Žofina Huť – Nová Ves n. Lužnicí vs. ochrana přírody a krajiny zpracovaná studie proveditelnosti Koridor silnice I/39 záměr D13/5 (Horní Planá – Želnava) vs. CHKO Šumava Železnice Veselí nad Lužnicí Jihlava vs. ochrana přírody a krajiny studie SŽDC s několika scénáři

B. R U R Ú

nadmístní

nový

Třeboň

Borovnice, Boršov nad Vltavou, České Budějovice, Heřmaň, Nedabyle, Nová Ves, Plav, Roudné, Včelná, Vidov Majdalena, Třeboň

nadmístní

Dačice

Dačice

nadmístní

vyřešen vypuštěno (v platné ZÚR JČK) nový

České Budějovice, Soběslav

Bošilec, Veselí nad Lužnicí

nadmístní


České Budějovice

České Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Hrdějovice, Úsilné Horní Vltavice, Lenora

nadmístní

nový

nadmístní


Strážkovice

nadmístní

nový

Lužnice, Třeboň

nadmístní


České Velenice, Dvory nad Lužnicí, Halámky, Nová Ves nad Luž. Želnava

nadmístní republiková

nový

nadmístní


Prachatice, Vimperk

České Budějovice Třeboň

Třeboň

Prachatice

Třeboň, Trhové Sviny

Nová Ves nad Lužnicí, Nové Hrady

nadmístní


Boletice, Horní Planá, Nová Pec, Želnava Bednárec, Bednáreček, Borek, České Budějovice, Dolní Žďár, Doňov, Doubravice, Dunajovice, Horní Skrýchov, Hrdějovice, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kamenný Malíkov, Kardašova Řečice, Ledenice, Libín, Libníč, Lišov, Novosedly nad

nadmístní

České Budějovice, Jindřichův Hradec, Soběslav, Třeboň

nadmístní



P13

P14

P14

P15

P16

P16

P17

P17

P18

P18

P19

Koridor silnice II/141 záměr D31/6 (Blažejovice – Volary) vs. CHKO Šumava Úprava vymezení NRBK 174 Vltavská niva – Dívčí Kámen vodní nádrž Lipno jako vodní osa

Prachatice

Koridor D65/2 (silnice Nová Pec – Zadní Zvonková) vs. NP a CHKO Šumava a PP Úval Zvonková Úprava tras plynovodů Ep10 a Ep12 střet se zastavitelnými plochami obce Kájov a ochranou přírody Železniční napojení Klápy (v platných ZÚR záměr územní rezervy D/P) Prověřeno územní studií – variantní řešení Záměr železnice (Nové Údolí – hr. ČR) vs. NP Šumava a PP Spálený luh


Silniční napojení Klápy variantní řešení prověřované v rámci širších vazeb RP Klápa Hraničník Koridor IV. TŽK záměr D3/3 (Soběslav – Ševětín) vs. CHKO Třeboňsko a PR Horusická Blata Doplnění vedení VVN 110 kV Dačice - Jemnice vč. střetů se hřbitovem v Chlumci a letištěm v Borku Koridor D15 (železnice Veselí nad Lužnicí – České Velenice) vs. CHKO Třeboňsko a NPR Velký a Malý Tisý a NPR Stará řeka Doplnění vedení VVN 110 kV Strakonice – Vimperk hledání vhodné trasy střet se zastavěnými územími

Koridor územní rezervy D/O-2 (ŠED – železniční napojení Špičáku) vs. CHKO Šumava


Český Krumlov

Černá v Pošumaví, Frymburk, Horní Planá, Lipno nad Vltavou, Loučovice, Nová Pec Horní Planá, Nová Pec

nadmístní

nadmístní

nadmístní



nadmístní

Prachatice

Boletice, Černá v Pošumaví, Hořice na Šumavě, Kájov Nová Pec

nadmístní

trvá dokončena ÚS, v červnu proběhne projednání ÚS

Prachatice

Stožec

nadmístní

Prachatice

Nová Pec

nadmístní

vyřešen od záměru upuštěno, Ing. Študlar 4.6.2012 nový

České Budějovice, Soběslav Dačice

Bošilec, Veselí nad Lužnicí

nadmístní

Báňovice, Budíškovice, Dačice, Staré Hobzí Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Třeboň

nadmístní

Třeboň

Strakonice, Vimperk

Český Krumlov

Bohumilice, Čkyně, Hoštice, Lčovice, Malenice, Milejovice, Nišovice, Svatá Maří, Přechovice, Předslavice, Radošovice, Vimperk, Volyně Boletice, Černá v Pošumaví, Horní Planá


nadmístní

vyřešeno dohoda s DO (platná ZÚR JČK)

nadmístní

nový

nadmístní

vyřešeno (v platné ZÚR JČK) od záměru


P13

Nežárkou, Pístina, Plavsko, Pleše, Popelín, Rodvínov, Řípec, Srubec, Staré Hodějovice, Stráž nad Nežárkou, Štěpánovice, Třeboň, Újezdec, Úsilné, Velký Ratmírov, Veselí nad Lužnicí, Vydří, Záhoří, Zlukov Volary, Zbytiny

B. R U R Ú

69


P19

P20

P20 P21

P21 P22

P22 P23

P23 P24

P24

P25

P25


P26

70

P26 P27

P27

P28

P28

Doplnění VTL plynovodu Horní Planá – Hořice na Šumavě hledání vhodné trasy a střet s ochranou přírody Koridor VTL plynovodu záměr Ep9 (Lenora – Strážný – Horní Vltavice) vs. NP a CHKO Šumava Vypuštění LAPV Vysočany nové vymezení nezasahuje do JČK Koridor Ep10 (VVTL – propojení tranzitních plynovodů) vs. NP Šumava Úprava vymez ení KP13 Protivín dle ÚP Protivín a střet s Q100 Koridor pro VTL plynovod Ep12 (Kájov – Hořice na Šumavě – Horní Planá resp. Černá v Pošumaví) vs. CHKO Šumava Obchvat Nové Bystřice silnice II/128 vs. ochrana přírody Koridor silnice II/141 záměr D31/3 (Prachatice – Libínské Sedlo) vs. PP Upolíny Dívčice – plocha pro dřevozpracující průmysl vs. Natura 2000 Koridor silnice II/141 záměr D31/5 (Blažejovice) a D31/6 (Blažejovice – Volary) vs. CHKO Šumava a NPP Blanice Úprava plochy pro bydlení SO11 České Budějovice – Za Stromovkou vs. poddolované území Koridor železnice D14/2 (Plzeň – České Budějovice) vs. PP Tůně u Hajské Úprava koridoru D9/5 pro obchvat Jarošova nad Nežárkou vs. zastavěné území a ochrana přírody Koridor železnice D14/2 (Plzeň – České Budějovice) vs. PR Bažantnice u Pracejovic Úprava koridoru D35/2 pro obchvat Husince vs. ochrana přírody a zastavěné území Koridor železnice D14/2 (Plzeň – České Budějovice) vs. NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně Přeshraniční propojení VTL plynovodů Strážný – Philippsreut prověřit v aktualizaci PÚR ČR Koridor železnice D14/2 (Plzeň – České Budějovice) vs. PP Skalský Přeshraniční propojení Český Heršlák (Ep14)

B. R U R Ú

upustilo vedení JČK jaro 2013 nový

Český Krumlov

Černá v Pošumaví, Horní Planá

nadmístní

Prachatice, Vimperk

Horní Vltavice, Lenora, Stožec, Strážný Dešná

nadmístní

Český Krumlov

Černá v Pošumaví, Frymburk

nadmístní

Písek

Protivín

nadmístní

Český Krumlov

Černá v Pošumaví, Horní Planá

nadmístní


Nová Bystřice

Nová Bystřice

nadmístní

nový

Prachatice

Prachatice

nadmístní

České Budějovice

Dívčice

nadmístní


Prachatice

Zbytiny

nadmístní


České Budějovice

České Budějovice

nadmístní

nový

Strakonice

Strakonice

nadmístní

Jindřichův Hradec

Jarošov nad Nežárkou

nadmístní


Strakonice

Strakonice

nadmístní


Prachatice

Husinec

nadmístní

nový

Strakonice

Kestřany

nadmístní

Vimperk

Strážný

republiková


Strakonice

Skály

nadmístní

Kaplice

Horní Dvořiště

republiková

Dačice

nadmístní

vyřešeno dohoda s DO (v platné ZÚR JČK) nový vyřešeno dohoda s DO (v platné ZÚR JČK) nový



P30

prověřit v aktualizaci PÚR ČR Koridor železnice D15 (Veselí nad Lužnicí – České Velenice) vs. PP Kozí vršek Koridor V2 (vodní zdroj Mažice) vs. PR Kozohlůdky

Soběslav

Vlkov

nadmístní

Soběslav

Borkovice

nadmístní

P31

Rozvojová plocha SO11 (České Budějovice – Za Stromovkou) vs. poddolované území Litvínovice

České Budějovice

České Budějovice

nadmístní

P32

Rozvojová plocha SO13 (Adamov – Hůry – Rudolfov) vs. poddolované území Rudolfov u Českých Budějovic Rozvojová plocha KP28 (Český Krumlov – Domoradice) vs. poddolované území PřísečnáDomoradice 1, 2 Koridor dálnice D3 záměr D1/6 (Borek – Dolní Třebonín) vs. CHLÚ Suché Vrbné Koridor silnice I/19 záměr D6/2 (Mirovice – Lety) vs. ložiska nerostných surovin Lety

České Budějovice

Adamov, Hůry, Rudolfov

nadmístní

Český Krumlov

Český Krumlov, Přísečná

nadmístní

České Budějovice

nadmístní

Písek

České Budějovice, Dobrá Voda u Č. Bud., Rudolfov Lety

nadmístní

P36

Koridor silnice II/151 záměr D38/3 (Dačice) vs. ložisko nerostných surovin Dačice

Dačice

Dačice

nadmístní

P37

Koridor silnice II/154 záměr D39 (Kaplice) vs. CHLÚ Kaplice

Kaplice

Kaplice

nadmístní

P38

Koridor silnice II/173 záměr D51/2 (Blatná) vs. CHLÚ Blatná

Blatná

Blatná, Hajany, Chlum

nadmístní

P39

Koridor Ep10 (VVTL – propojení tranzit. Plynovodů) vs. CHLÚ Číčenice Koridor Ep10 (VVTL – propojení tranzitních plynovodů) vs. CHLÚ Černá v Pošumaví I. Koridor dálnice D3 záměr D1/2 (Měšice – Veselí nad Lužnicí) vs. přírodní park Turovecký les Koridor silnice I/23 záměry D9/7 (Strmilov – Jilem), D9/8 (Jilem a Studená), D9/9 (Studená – hranice kraje) vs. přír. park Javořická vrchovina Koridor silnice I/29 záměr D11/4 (Písek – Dolní Novosedly) vs. přírodní park Písecké hory

Č. Budějovice, Vodňany

Číčenice, Dříteň

nadmístní

Český Krumlov

Černá v Pošumaví

nadmístní

Tábor

Sezimovo Ústí, Turovec

nadmístní

Dačice

Horní Meziříčko, Jilem, Studená

nadmístní

Písek

Dolní Novosedly, Písek

nadmístní

Koridor VVN 110 kV záměr Ee3 (Přídolí – Kaplice) vs. přírodní park Poluška VVN vedení 110 kV záměr oEe#4 (Kaplice – Trhové Sviny) vs. přírodní park Soběnovská vrchovina Rozvojová plocha SR1 (Bělčice) vs. lesní porosty

Č. Krumlov, Kaplice

Přídolí, Střítež, Věžovatá Pláně

nadmístní

Kaplice

Besednice, Kaplice, Soběnov

nadmístní

Blatná

Bělčice

nadmístní

P33

P34

P35

P40

P41

P42

P43

P44

P45

P46

vyřešeno dohoda s DO (v platné ZÚR JČK) vyřešeno dohoda s DO (v platné ZÚR JČK) vyřešeno (v platné ZÚR JČK) bude dále řešeno v navazující ÚPD vyřešeno (v platné ZÚR JČK) bude dále řešeno v navazující ÚPD vyřešeno (v platné ZÚR JČK) bude dále řešeno v navazující ÚPD střet pominul

vyřešeno (v platné ZÚR JČK) bude dále řešeno v navazující ÚPD vyřešeno upraven koridor (dnes D38/2) (v platné ZÚR JČK) vyřešeno dohoda s DO (v platné ZÚR JČK) vyřešeno dohoda s DO (v platné ZÚR JČK) vyřešeno dohoda s DO (v platné ZÚR JČK) vyřešeno dohoda s DO (v platné ZÚR JČK) vyřešeno dohoda s DO (v platné ZÚR JČK) vyřešeno dohoda s DO (v platné ZÚR JČK)

vyřešeno (v platné ZÚR JČK) bude dále řešeno v navazující ÚPD vyřešeno dohoda s DO (v platné ZÚR JČK) střet pominul od záměru bylo upuštěno střet pominul upraveno vymezení (v platné ZÚR JČK)


P29

B. R U R Ú

71


P47

Rozvojová plocha SR10 (Libín) vs. lesní porosty

Prachatice

Prachatice

nadmístní

P48

Rozvojová plocha SR22 (Lipno – Kramolín) vs. lesní porosty

Český Krumlov

nadmístní

P49

Koridor ŠED záměr D16 vs. lesní porosty a CHOPAV Šumava

Český Krumlov

P50

Rozvojová plocha KP18 (Veselí nad Lužnicí) vs. CHOPAV Třeboňská pánev Rozvojová plocha KP32 (Dolní Dvořiště) vs. CHOPAV Novohradské hory Rozvojová plocha KP33 (České Velenice – hospodářský park) vs. CHOPAV Třeboňská pánev Koridor silnice I/20 záměr D7/4 (Vodňany – Malovičky) vs. KPZ Libějovicko – Lomecko Koridor silnice II/156 záměr D42/6 (Žár – Nové Hrady) a D42/7 (Nové Hrady) vs. KPZ Novohradsko Nová trasa vedení VVN 400 kV Kočín – Mírovka (v platných ZÚR záměr Ee33)

Soběslav

Frymburk, Lipno nad Vltavou, Vyšší Brod Černá v Pošumaví, Frymburk, Horní Planá, Lipno nad Vltavou, Loučovice Veselí nad Lužnicí

nadmístní

Kaplice

Dolní Dvořiště

nadmístní

Třeboň

České Velenice

nadmístní

Vodňany

Libějovice, Vodňany

nadmístní

Trhové Sviny

Horní Stropnice, Nové Hrady, Žár

nadmístní

České Budějovice, Týn nad Vltavou, Soběslav, Tábor

Choustník, Chrbonín, Dolní Hořice, Dříteň, Hartmanice, Hlavatce, Hluboká nad Vltavou, Hodětín, Horní Kněžeklady, Klenovice, Komárov, Košice, Krátošice, Krtov, Modrá Hůrka, Myslkovice, Radenín, Sedlečko u Soběslavě, Skalice, Skopytce, Soběslav, Temelín, Tučapy, Vlastiboř, Zálší, Žimutice Bratronice, Cehnice, Chelčice, Chrášťovice, Čečelovice, Čejetice, Číčenice, Doubravice, Drahonice, Dříteň, Jinín, Krašlovice, Libějovice, Malovice, Mečichov, Radomyšl, Rovná, Řepice, Skočice, Slaník, Stožice, Strakonice, Truskovice, Třebohostice, Vodňany Dobev, Drhovle, Osek, Přešťovice,

nadmístní

P51

P52

P53

P54


P55

72

B. R U R Ú

P56

Doplnění vedení VVN 400 kV Kočín – Přeštice (Ee#2a, 2b) vs. KPZ Libějovicko – Lomecko a ochrana přírody

Blatná, České Budějovice, Prachatice, Strakonice, Vodňany

P57

Nové dopravní řešení silnice I/4 v úseku Nová Hospoda –

Písek, Strakonice

nadmístní

republiková

nadmístní

vyřešeno dohoda s DO (v platné ZÚR JČK) vyřešeno dohoda s DO (v platné ZÚR JČK) vyřešeno dohoda s DO (v platné ZÚR JČK) vyřešeno dohoda s DO (v platné ZÚR JČK) vyřešeno dohoda s DO (v platné ZÚR JČK) vyřešeno dohoda s DO (v platné ZÚR JČK) vyřešeno dohoda s DO (v platné ZÚR JČK) vyřešeno dohoda s DO (v platné ZÚR JČK) trvá (v platné ZÚR JČK) Dohoda s Ministerstvem kultury obsahovala požadavek na hledání nové trasy v aktualizaci ZÚR. V rámci aktualizace je prověřována možnost nové trasy pro tento záměr.

trvá (dříve společný problém s P57)

vyřešeno bylo zpracováno


Radošovice, Rovná, Řepice, Slaník, Strakonice, Štěkeň

P57

Doplnění vedení VVN 400 kV Kočín – Dasný (Ee#4a, 4b) vs. KPZ Libějovicko – Lomecko a ochrana přírody

České Budějovice, Prachatice, Týn nad Vltavou, Vodňany

P58

Nové dopravní řešení trasy IV. TŽK v úseku Kamenný Újezd – Dolní Třebonín (v platných ZÚR záměr D3/6)

České Budějovice, Český Krumlov

P59

Aktualizace vymezení nadregionálních biocenter dle podkladu MŽP (zpracovatel EKOTOXA, zadavatel AOPK, resp. MŽP)

Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň

Břehov, Čejkovice, Číčenice, Dasný, Dříteň, Hluboká nad Vltavou, Libějovice, Mahouš, Malovice, Němčice, Netolice, Olšovice, Pištín, Sedlec, Temelín Dolní Svince, Chlumec, Kamenný Újezd, Kosov u Opalic, Krasejovka, Mojné, Opalice, Otmanka, Plav, Prostřední Svince, Roudné, Včelná Benešov nad Černou, Blatná, Boletice, Borotín, Boršov nad Vltavou, Bošilec, Brloh, Cehnice, Čečelovice, Čejetice, Český Krumlov, Číměř, Čížová, Dolní Třebonín, Dvory nad Lužnicí, Hamr, Heřmaň, Hluboká nad Vltavou, Holubov, Horní Stropnice, Hosín, Hranice, Chvalšiny, Jílovice, Jistebnice, Kadov, Kájov, Kamenný Újezd, Kestřany, Křemže, Ktiš, Lažánky, Lenora, Lnáře, Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Majdalena, Nadějkov, Nová Bystřice, Nová Pec, Nové Hrady, Oslov, Ostrovec, Petříkov, Pohorská Ves,

republiková

dle PÚR 2008 „Prověření účelnosti řešení kapacitní silnice jako R v úseku Nová Hospoda – Strakonice (11/2010) Závěr: není účelná „R“, problémem je obchvat Strakonic. Koridor v ZÚR odpovídá koridoru v ÚP. trvá (dříve součástí P56)

nadmístní

trvá

nadmístní

trvá


Strakonice

B. R U R Ú

73


B. R U R Ú

Ponědrážka, Příbraz, Přísečná, Putim, Ražice, Smržov, Srnín, Staňkov, Stožec, Stráž nad Nežárkou, Stříbřec, Studená, Suchdol nad Lužnicí, Štěkeň, Tchořovice, Třeboň, Varvažov, Veselí nad Lužnicí, Vojníkov, Volary, Vrábče, Vráž, Záboří, Zlatá Koruna, Želnava

P60

Nové dopravní řešení obchvatu Trhových Svinů na silnici II/156 doporučeny varianty: J4, J6, S1, S3.

Trhové Sviny

Otěvěk, Trhové Sviny

nadmístní

P61

Prověření nesouladu generelu ÚSES Táborska a generelu ÚSES Jihočeského kraje (resp. platnými ZÚR JČK) Napojení obce Studená na vodovodní přivaděč

Tábor

všechny obce Táborska

nadmístní

Dačice

Studená

nadmístní

Český Krumlov, Prachatice, Vimperk Český Krumlov

všechny obce na území NP a CHKO Šumava Český Krumlov

nadmístní

nadmístní


P62

74

P62

Úprava vymez ení prvků ÚSES na území NP a CHKO Šumava

P63

Nové dopravní řešení v Českém Krumlově

P64

Prověření trasy pro vedení cyklostezky podél řeky Malše spojující přilehlé obce (zejm. Roudné a Vidov).

České Budějovice

Roudné, Vidov

nadmístní

P65

Alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1 (úkol dle PÚR 2008, bod (122) s označením S13) Prověření S13 bylo zpracováno ÚÚR v říjnu 2011

Blatná, České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek, Třeboň, Vodňany

zatím bez územní identifikace obcí

republiková

trvá Zpracována nová „Studie proveditelnosti přeložky II/156 Otěvěk, Trhové Sviny“ (IKP Consulting Engineers, 05/2012) trvá

vyřešeno (v platné ZÚR JČK) úkol pro ÚP bod (59) písm. d. nový

pominul město si bude řešit tunel (II/157) ve svém ÚP, s obchvatem I/39 nesouhlasí ani město ČK, ani MD. vyřešeno (v platné ZÚR JČK) úkol pro ÚP bod (59) písm. b. trvá


B. R U R Ú

3.2.2. POPISNÉ KARTY VÝZNAMNĚJŠÍCH PROBLÉMŮ Popisné karty probl émů byly zpracovány pro všechny identifikované probl émy, které byly označeny jako významnější. Karta problémů se skládá z 6 částí: •

územní identifikace problému včetně jednoduché přehl edné mapky – jmenný výčet dotčených katastrálních území, správ ních území obcí a správních území obcí s rozšířenou působnos tí,

•

základní identifikace – stručné vysvětlení problému,

•

detailnější popis – podrobnější informace o vzniku problému, kterých sledovaných jevů se problém týká, jaké byly identifikovány střety apod.,

•

úroveň řešení – stručné nastí nění jakými nástroji územního plánov ání je možné problém řešit, tedy zda ÚPD na úrovni kraje či ÚPD na úrovni obcí, pří padně jinými nás troji,

•

vývoj v čase – porovnává problémy identifikované v rámci zpracované aktualizace ÚAP s problémy, které byly identifikovány v předchozí dokumentaci (nový, trv á, pominul, vyřešen apod.),

•

grafické znázornění problému – průmět identifikovaného významnějšího problému na mapový podklad se znázorněním příslušných sledovaných jevů a střetů, pro rychlou představu o rozsahu střetu či územních podmínkách daného probl ému. Grafické výřezy u jednotlivých karet problémů vycházejí z grafického zpracování problémového výkresu a pro přehledné čtení karet problémů je tedy možné využít legendy tohoto výkresu. Zejména z důvodu velkého rozsahu legendy není možné umisťovat kompletní znění legendy na každou z karet problémů. Legenda na jednotlivých kartách ukazuje pouze grafické znázornění nejdůležitějších limitů využití v území, které jsou předmětem identifikovaného střetu či problému. Pozn. Karty problémů, které již byly vyřešeny a jejich číselná označení nebyla obsazena nově identifikovanými problémy (viz. Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.), byly vymazány. Označení a název problému

Územní identifikace problému: ORP, obec, k.ú. + mapka

Podrobnější popis, v čem spočívá identifikovaný problém, o jaké střety se jedná, jaké jsou dostupné informace apod.

Úroveň řešení problému, včetně určení v jaké ÚPD je probl ém řešitelný a jak: PÚR, ZÚR, ÚPD obcí.

Vývoj probl ému v čase: nový, trvá, vyřešen, pominul.


Stručný popis problému, střetu atd.

75


P1 Severní obchvat obce Hrejkovice na silnici I/19 Územní identifikace problému ORP Milevsko obec

Hrejkovice Kostelec nad Vltavou

k. ú.

Hrejkovice Sobědraž

Základní identifikace problému Změna upřednos tňované v arianty obchvatu obce Hrejkovice, požadavek na změnu vymezení

Detailn ější popis problému Do ZÚR JČK byl zahrnutý s everní obchv at obce v delší variantě (varianta A) ze s tudi e „Silnice I/19 v ús eku Oltyně – hranice kraje 32“, kterou zpracovala v ří jnu 2006 společnost Dopravoprojekt Brno a.s. Ministerstvo dopravy ČR uplatnilo dne 11. 10. 2012 podnět k úpravě vari anty z platných ZÚR JČK na variantu kratší, blíže obci (modrá vari anta B), s níž dle informací MD souhlasí i obec Hrejkovice. S novou trasou obchv atu byl identifikován střet s půdou 1. třídy ochrany. V aktualizaci ZÚR JČK by mělo být upraveno vymezení koridoru v souladu s bližší variantou obchvatu (variantou B), přičemž při úpravě vymezení je třeba zohlednit aktuální stav zastavěného území, které se od doby dokončení studi e v roce 2006 změnilo.


Úroveň řešení ZÚR V 1. aktualizaci ZÚR JČK prov ěřit a případně upravit vymezení koridoru D6/4.

76

ÚPD obcí Jiné

Ve vazbě na § 54 odst. 5 SZ je obec povinna uvés t územní plán do souladu s ÚPD následně vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové čás ti ZÚR JČK je třeba upřesnit v navazujících ÚP příp. RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 ZÚR JČK). Střety se zájmy ochrany pří rody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzov ání EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

Vývoj v čase Probl ém nový

B. R U R Ú


Měřítko 1:20 000


Grafické zn ázorn ění problému

B. R U R Ú

77


P2 Obchvat silnice II/156 Nedabyle vs. zastavěné území Územní identifikace problému ORP České Budějovice obec

Doubravice, Nedabyle

k. ú.

Doubravice u Nedabyle, Nedabyle

Základní identifikace problému Střet dopravního záměru X zastavěného území obce.


Detailn ější popis problému Pro záměr obchvatu na silnici II/156 u Nedabyle nebyla dosud zpracov ána žádná studie prověřující umístění této stavby. Vzhledem k dlouhé době, kdy byly připravovány ZÚR JČK, došlo k velkému posunu z pohledu zas tavěnosti obce Nedabyle. Dnes by v místě plánovaného obchvatu dle platných ZÚR JČK muselo dojít k demolicím několika novostaveb, proto, i přes neprověřenos t tohoto záměru v nějaké podrobnější studii, by bylo vhodné zvážit úpravu vymezení koridoru pro tento obchvat. Nová trasa obchvatu je ve střetu s půdou 1. třídy ochrany.

78

Úroveň řešení ZÚR Prověřit v 1. aktualizaci koridor D42/1 pro obchvat Nedabyle s ohledem na rozšíření zastav ěného území obce, s přihlédnutím ke kvalitní půdě 1. třídy ochrany. ÚPD obcí Jiné

Ve vazbě na § 54 odst. 5 SZ je obec povinna uv ést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba upřesnit v nav azujících ÚP příp. RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 ZÚR JČK). Střety se zájmy ochrany pří rody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzov ání EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.


B. R U R Ú


Měřítko 1:5 000



B. R U R Ú

79


P3 Nové dopravní řešení – obchvat II/138 Všeteč (variantní řešení) Územní identifikace problému ORP Týn nad Vltavou obec

Temelín, Všemyslice

k. ú.

Temelín, Všemyslice, Všeteč

Základní identifikace problému Požadavek obce na obchvat silnice II/138 Všeteč. Střet dopravního záměru X ochrany přírody a krajiny.


Detailn ější popis problému Obchvat Vš etče nebyl dosud v ZÚR JČK řešen, platné ZÚR JČK obs ahují řešení homogenizace a rozšíření silnice II/138 (D40/2). Obec nesouhlasí s homogenizací silnice a požaduje řešení obchvatem, z tohoto důvodu si obec zadala zpracování „Studie obchvatu silnice II/138 Vš eteč“, jejímž zpracov atelem je Atelier SIS, ČB, prosinec 2012. Z této s tudi e vyplynuly 4 varianty. U navržených variant obchvatu byly identifikovány střety s migračně významným územím. Realizací záměru by mělo být zajištěno zachov ání mi grační prostupnosti krajiny a omezeno takov é využití území (včetně umísťování staveb), které by bránilo volnému pohybu zvěře. V místech výskytu a mi grace uvedených zvláště chráněných živočichů je omezení migrační prostupnos ti území škodlivým zásahem do jejich přirozeného vývoje ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a kraji ny. Dále byly identifikovány s třety s přírodním parkem Písecké hory, regionálním biocentrem RBC 785 (Vysoký a Malý Kamík) a s lesem zvláštního určení.

80

Úroveň řešení ZÚR V 1. aktualizaci ZÚR prověřit možnos t řešení silnice II/138 u Všetče obchvatem dle navržených variant, včetně řešení identifikovaných střetů s ochranou přírody. ÚPD obcí Jiné

Ve vazbě na § 54 odst. 5 SZ je obec povinna uv ést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba upřesnit v navazujících ÚP příp. RP podl e konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 ZÚR JČK). Střety se zájmy ochrany pří rody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzov ání EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.


B. R U R Ú


Měřítko 1:20 000



B. R U R Ú

81


P4 Páteřní cyklistické cesty + cyklostezky (D75) Územní identifikace problému ORP všechny ORP mimo Blatnou obec

prozatím bez bližší územní identifikace

k. ú.

prozatím bez bližší územní identifikace

Základní identifikace problému Vytváření podmínek pro rozvoj cyklodopravy na páteřních trasách cyklistických cest. Vypustit ze ZÚR vymezení koridorů pro cyklostezky.


Detailn ější popis problému V platných ZÚR JČK jsou vymezené koridory pro cyklostezky (záměry pod označením D75). V rámci uplatňování tohoto záměru do ÚPD obcí se konkrétní vymezení cyklostezek na úrovni ZÚR ukázalo být velice problematické. V podrobnosti ZÚR nelze vymezit koridor pro cyklostezku v takové šíři, aby jej bylo možné smysluplně upřesnit v územním pl ánu. Účelnější by mohlo být na úrovni ZÚR stanovit páteřní cyklistické cesty, pro něž budou vytvořeny příznivé podmínky pro jejich realizaci. Nadace Jihočeské cyklostezky dlouhodobě pracuje na vymezování cyklotras a jejich evidenci, včetně údajů o přístupnos ti, druhu pov rchu, významnosti atd. V rámci těchto defi novaných pátečních cyklistických cest, mezi nimiž jsou i 2 mezinárodní Eurovelo 7 a 13, podporovat vytváření podmínek pro jejich realizaci, ať již formou cyklotras či samostatných od silničního provozu oddělených cyklostezek (zejména u cyklistických cest procházejících po frekventov aných silnicích I., II. nebo III. třídy).

82

Úroveň řešení ZÚR V aktualizaci ZÚR JČK vypustit vymezení cyklostezek formou koridorů a prověřit další možnosti koordinace územně plánovací činnosti obcí pro řešení cyklodopravy, zejména na páteřních cyklistických cestách. ÚPD Ve vazbě na § 54 odst. 5 SZ je obec povinna uv ést územní plán do souladu s ÚPD vydanou obcí krajem. Jiné


B. R U R Ú


Měřítko 1:960 000



B. R U R Ú

83


P5 Obchvaty na silnici I/22 – Cehnice, Drahonice, Skočice, Lidmovice (střet s migračně významným územím) Územní identifikace problému ORP Strakonice Vodňany obec

Cehnice Drahonice Skočice Pohorovice

k. ú.

Cehnice, Drahonice, Dunovice, Lidmovice, Pohorovice, Skočice

Základní identifikace problému Změna trasy silnice I/22. Střet dopravního záměru X ochrany přírody a krajiny.


Detailn ější popis problému Záměr zlepš ení parametrů silnice I/22 v úseku Vodňany – Strakonice byl aktualizován oborovým dokumentem „Studi e silnice I/22 v úseku Vodňany – hranice Plzeňského kraje“, zpracovaným v lednu 2008 společností Pragoprojekt a.s. Aktualizace studie se dotýká 2 ús eků vymezených v ZÚR JČK – D8/3 (severní obchvat Cehnice), D8/4 (úsek Drahonice – Lidmovice), kde byly upraveny trasy obchvatů Cehnice, D rahonice, Skočice a Lidmovice. Úseky D8/3 a D/4 by na sebe měly plynule nav azovat. Na silnici I/22 v úseku mezi Drahonicemi a Cehnicemi byl identifikován střet s migračně významným územím. Realizací záměru by mělo být zajištěno zachování migrační prostupnosti krajiny a omezeno takové vy užití území (včetně umísťování stav eb), které by bránilo volnému pohy bu zvěře. V místech výskytu a migrace uvedených zvláště chráněných živočichů je omezení migrační prostupnosti území škodlivým zásahem do jejich při rozeného vývoje v e smyslu § 50 ods t. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Dále byly identifikovány střety se zastavěným územím Cehnice a Strakonice, poddolovaným územím Cehnice a s půdou 1. třídy ochrany.

84

Úroveň řešení ZÚR Do 1. aktualizace upravit vymezení koridorů D8/3 a D8/4 dle závěrů uvedené s tudi e a dále v dalších stupních ÚPD zajistit podmí nky pro zachování pros tupnosti území (migrace). ÚPD obcí Jiné



B. R U R Ú


Měřítko 1:50 000



B. R U R Ú

85


P6 Jižní tangenta České Budějovice (střet s migračně významným územím a NRBK) Územní identifikace problému ORP České Budějovice obec

Borovnice, Boršov nad Vltavou, České Budějovice, Heřmaň, Nedabyle, Nová Ves, Plav, Roudné, Včelná, Vidov

k. ú.

Borovnice u Českých Budějovic, Boršov nad Vltavou, České Budějovice 7, Heřmaň u Českých Budějovic, Nedabyle, Nová Ves u Českých Budějovic, Plav, Roudné, Včelná, Vidov

Základní identifikace problému Prověřená trasa Jižní tangenty. Střet dopravního záměru X ochrany přírody a krajiny.


Detailn ější popis problému Pro záměr Jižní tangenty města České Budějovice, vymezený v platných ZÚR JČK jako D26 (Jižní tangenta České Budějovice) a jako územní rezerva D/H (pokračování Jižní tangenty), byla zpracována „ Studie proveditelnosti jižní tangenty České Budějovice“, kterou zpracovala spol ečnost Novák&Partner, s.r.o., v říjnu 2012. V této studii byla trasa zpřesněna s ohledem na konkrétní územní podmí nky a v potřebné podrobnos ti. Ve východní části Jižní tangenty byl identifikován střet s migračně významným územím. Realizací záměru by mělo být zajištěno zachování migrační prostupnos ti krajiny a omezeno takové využití území (včetně umísťování staveb), které by bránilo volnému pohybu zvěře. V místech výskytu a migrace uv edených zvláště chráněných živočichů je omezení migrační pros tupnosti území škodlivým zásahem do jejich přirozeného vývoje v e smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Jižní tangentu křižují rovněž nadregionální biokoridory NRBK 117 a NRBK 169 a je lehce v kontaktu s RBC 604. Dále byly identifikovány střety s půdou 1. třídy ochrany a zápl avovým územím Q100. V rámci dalších projektových prací je třeba zajisti t příslušná opatření zajišťující prostupnost i v NRBK.

86

Úroveň řešení ZÚR Do 1. aktualizace upravit vymezení koridoru D26 a vypustit územní rezervu D/H dle závěrů uvedené s tudi e a dále v dalších stupních ÚPD zajistit podmínky pro zachování pros tupnosti území (migrace, ÚSES). ÚPD Ve vazbě na § 54 odst. 5 SZ je obec povinna uv ést územní plán do souladu s ÚPD vydanou obcí krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba upřesnit v nav azujících ÚP příp. RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 ZÚR JČK). Jiné Střety se zájmy ochrany pří rody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzov ání EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.


B. R U R Ú


Měřítko 1:50 000



B. R U R Ú

87


P7 Severní obchvat II/151 Dačice Územní identifikace problému ORP Dačice obec

Dačice

k. ú.

Borek u Dačic, Dačice, Malý Pěčín

Základní identifikace problému Návrh nové varianty řeš ení obchv atu mimo studii provedi telnosti. Střet dopravního záměru X ochrany přírody a krajiny.


Detailn ější popis problému Pro umístění obchvatu Dačic byla zpracována „Studie provedi telnos ti severního obchvatu Dačic“, jejímž zpracovatelem je IKP Consulting Engineers, s.r.o., říjen 2012. Se závěry s tudi e však nesouhlasila společnost CENTRO PE a nechal a si zpracov at oponentní studii, která vyhledala úpl ně novou trasu. Výsledné trasy z obou studií byly převzaty jako záměry pro aktualizaci ZÚR JČK. V severní části obchvatu dle studie CENT ROPE (oD38/2a) byl identifikován s třet s regionálním biocentrem RBC 648 (Zahrádky), který by znamenal přetnutí biocentra. Bude potřeba prověřit funkčnost takto zmenš eného biocentra. Dále byl u nového náv rhu obchvatu (oD38/2a) identifikován střet s maloplošným zvláště chráněným územím - pří rodní památkou Dubová stráň, s půdou 1. třídy ochrany, s lesy ochrannými a zvláš tního určení a se záplavovým územím Q100.

88

Úroveň řešení ZÚR V 1. aktualizaci prověřit variantní řešení obchvatu D ačic (dle pl atných ZÚR JČK D38/2, D53/1) dle závěrů uv edených studií a dále v dalších stupních ÚPD zajistit podmínky pro zachov ání přírodně cenného území (ÚSES, PP) a eliminování vlivu ostatních střetů. ÚPD Ve vazbě na § 54 odst. 5 SZ je obec povinna uv ést územní plán do souladu s ÚPD vydanou obcí krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba upřesnit v nav azujících ÚP příp. RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 ZÚR JČK). Jiné Střety se zájmy ochrany pří rody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzov ání EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.


B. R U R Ú


Měřítko 1:25 000



B. R U R Ú

89


P8 Severní silniční tangenta města České Budějovice Územní identifikace problému ORP České Budějovice obec

České Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Hrdějovice, Úsilné

k. ú.

Bavorovice, České Budějovice 3, České Vrbné, Hrdějovice, Úsilné

Základní identifikace problému Vyhledaná trasa dle územní studi e. Střet dopravního záměru X ochrany přírody a krajiny.

Detailn ější popis problému V únoru 2013 byla dokončena „Územní studie pro územní rezervu Sev erní silniční tangenty města České Budějovice“ dle bodu (60) písm. b. ZÚR JČK, jejíž projednání s dotčenými orgány již proběhlo a v orgánech JČK proběhne v červnu 2013. Zpracovatelem s tudie byla společnos t IKP Consulting Engi neers, s.r.o.


Ve východní části severní tangenty (oD/R) byl identifikován střet s regionálním biocentrem RBC 609 (Světlík), který by znamenal úplné rozdělení biocentra, jehož funkčnos t bude mus et být v rámci vymezení koridoru ještě prověřena. D ále byly identifikovány střety s Naturou 2000 – ptačí oblast CZ0311037 (Českobudějovické rybníky), s půdou 1. třídy ochrany, se zápl avovým územím Q100 a s poddolovaným územím Hrdějovice. Po schválení možnos ti využití této územní studie a po vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti bude v 1. aktualizaci ZÚR JČK pro doporučenou tras u prověřeno vymezení koridoru pro dopravu, se zohledněním identifikovaných střetů, dále bude třeba vyřešit napojení koridoru na záměr D7/6 (Češnovice – Dasný).

90

Úroveň řešení ZÚR V 1. aktualizaci prov ěřit vymezení koridoru pro Severní silniční tangentu (dl e platných ZÚR JČK územní rezerva D /R) dle závěrů uvedené územní studie, zároveň vypus tit prozatím drženou územní rezervu D /R, zároveň řešit identifikované střety. ÚPD Ve vazbě na § 54 odst. 5 SZ je obec povinna uv ést územní plán do souladu s ÚPD vydanou obcí krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba upřesnit v nav azujících ÚP příp. RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 ZÚR JČK). Jiné Střety se zájmy ochrany pří rody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzov ání EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.


B. R U R Ú


Měřítko 1:40 000



B. R U R Ú

91


P9 Přeložka II/156 Strážkovice (variantní řešení) Územní identifikace problému ORP České Budějovice obec

Strážkovice

k. ú.

Strážkovice

Základní identifikace problému Variantní řeš ení obchv atu Strážkovice dle studie proveditel nosti. Střet dopravního záměru X ochrany přírody a krajiny.


Detailn ější popis problému Pro umístění stavby v rámci koridoru D42/2 v obci Strážkovice na silnici II/156, která je páteřním tahem dle Optimalizace dopravní sítě v JČK, byla zpravována „Studie provedi telnos ti přeložky silnice II/156 v obci Strážkovice“, jejímž zpracovatelem byla společnost IKP Consulting Engineers, s.r.o., květen 2012. Na základě této s tudi e byly vyhodnoceny 3 vari anty (oD42/2a, oD42/2b, oD 42/2c), které bude třeba prověřit v rámci 1. aktualizace ZÚR JČK. Území okolo celé obce Strážkovice bylo vyhodnoceno jako migračně významné území, z čehož plyne i identifikovaný střet obchvatu (ve všech variantách) s migračně významným územím. Realizací záměru by mělo být zajištěno zachování migrační prostupnos ti krajiny a omezeno takov é využití území (včetně umísťování staveb), které by bránilo volnému pohybu zvěře. V místech výskytu a migrace uv edených zvláště chráněných živočichů je omezení migrační pros tupnosti území škodlivým zásahem do jejich přirozeného vývoje ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a kraji ny. Dále byl identifikován rozs áhlý střet s půdou 1. třídy ochrany.

92

Úroveň řešení ZÚR V 1. aktualizaci prov ěřit variantní řešení obchv atu Strážkovic (dle platných ZÚR JČK D42/2) dle závěrů uv edené studie proveditelnosti a dále v dalších stupních projektov é dokumentace zajistit podmínky pro zachování přírodně cenného území (migrace savců), vč. ochrany kvalitní půdy. ÚPD Ve vazbě na § 54 odst. 5 SZ je obec povinna uv ést územní plán do souladu s ÚPD vydanou obcí krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba upřesnit v nav azujících ÚP příp. RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 ZÚR JČK). Jiné Střety se zájmy ochrany pří rody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzov ání EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.


B. R U R Ú


Měřítko 1:8 000



B. R U R Ú

93


P10 Propojení I/24 a B41 Jižní Čechy – Dolní Rakousko vs. ochrana přírody a krajiny Územní identifikace problému ORP Třeboň obec

České Velenice, Dvory nad Lužnicí, Halámky, Nová Ves nad Lužnicí

k. ú.

České Velenice, Dvory nad Lužnicí, Halámky, Nová Ves nad Lužnicí

Základní identifikace problému Nové významné propojení silnic I/24 – B41 Jižní Čechy – Dolní Rakousko. Střet dopravního záměru X ochrany přírody a krajiny.


Detailn ější popis problému Dle Koncepce optimalizace dopravní sítě JČK byla identifikována potřeba řešit přeshraniční silniční propojení I/24 a B41 Jižní Čechy – Dolní Rakousko jako výhledovou součást páteřní doprav ní sítě. V červnu 2012 byla dokončena „Vyhledávací studie nov é trasy silnice s propojením silnic I/24 a B41 Jižní Čechy – Dolní Rakousko“, kterou zpracovala společnost Pragoprojekt a.s. Studie vytipovala 8 variant, přičemž v záv ěru doporučila dále sledov at variantu 8, v části úseku alternativně vari antu č. 7. Součástí tohoto propojení by měl být obchvat Českých Velenic dle územního plánu (D#12/1a) s náv rhem úpravy u hranice ČR (D#12/1b), západní obchvat obce Nov á Ves nad Lužnicí (D#12/2), drobná úprava oblouku u Lesních Chalup (D#12/3), úprava napojení u Dvorů nad Lužnicí (D#12/4a, D#12/4b). Území okolo celého záměru bylo vyhodnoceno jako migračně významné území. Realizací záměru by mělo být zajištěno zachov ání migrační prostupnosti krajiny a omezeno takov é využití území (včetně umísťování staveb), které by bránilo volnému pohybu zvěře. V místech výskytu a migrace uv edených zvláš tě chráněných živočichů je omezení migrační prostupnosti území škodlivým zásahem do jejich přirozeného vývoje ve smyslu § 50 ods t. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně pří rody a kraji ny. Dále byl identifikován rozsáhlý střet s 2. zónou CHKO Třeboňsko, s CHOPAV T řeboňská pánev, s CHLÚ a ložiskem nerostných surovin, s lokalitou Natura 2000 (EVL Třeboňsko - střed), s pří rodní rezervací Horní Lužnice, RBC Halámky a záplavovým územím Q100.

94

Úroveň řešení PÚR Prověřit republikový záměr v aktualizaci PÚR ČR. resp. Poté v aktualizaci ZÚR JČK prov ěřit vymezení koridoru pro toto propojení dle závěrů uvedené ZÚR studie proveditelnosti, včetně zohlednění identifikovaných střetů. ÚPD Ve vazbě na § 54 odst. 5 SZ je obec povinna uv ést územní plán do souladu s ÚPD vydanou obcí krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba upřesnit v nav azujících ÚP příp. RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 ZÚR JČK). Jiné Střety se zájmy ochrany pří rody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzov ání EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Vývoj v čase Probl ém nový

B. R U R Ú


Měřítko 1:50 000



B. R U R Ú

95


P11 Propojení II/154 a I/24 Jakule – Žofina Huť – Nová Ves n. Lužnicí vs. ochrana přírody a krajiny Územní identifikace problému ORP Třeboň, Trhové Sviny obec

Nová Ves nad Lužnicí, Nové Hrady

k. ú.

Byňov, Nakolice, Nová Ves nad Lužnicí, Obora u Vašného, Vyšné

Základní identifikace problému Nové významné propojení silnic II/154 a I/24. Střet dopravního záměru X ochrany přírody a krajiny.


Detailn ější popis problému Dle Koncepce optimalizace dopravní sítě JČK byla identifikována potřeba řešit silniční propojení II/154 a I/24 jako výhledovou součást páteřní dopravní sítě. V červnu 2012 byla dokončena „ Studie proveditelnosti propojení silnice II/154 a I/24“, kterou zpracovala s polečnost Pragoprojekt a.s. Studie prověřovala několik vari ant východo-západního propojení a v závěru doporučila dále sledov at variantu 1 (červená) mezi sídlem Jakule (k.ú. Byňov) a Novou Vsí nad Lužnicí. Součástí tohoto propojení by měla být homogenizace stávající silnice III/15425, III/15014 a III/15010 a obchvat u Žofiny Huti a obchvat Nov é Vsi nad Lužnicí. Území okolo celého záměru bylo vyhodnoceno jako migračně významné území. Realizací záměru by mělo být zajištěno zachov ání migrační prostupnosti krajiny a omezeno takov é využití území (včetně umísťování staveb), které by bránilo volnému pohybu zvěře. V místech výskytu a migrace uv edených zvláš tě chráněných živočichů je omezení migrační prostupnosti území škodlivým zásahem do jejich přirozeného vývoje ve smyslu § 50 ods t. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně pří rody a kraji ny. Dále byl identifikován rozsáhlý střet s 2. zónou CHKO Třeboňsko, s lesy zvláštního určení, s lokalitou Natura 2000 (EVL Žofina Huť).

96

Úroveň řešení ZÚR V 1. aktualizaci prov ěřit vymezení koridoru pro toto propojení dle závěrů uvedené studie proveditelnosti a dále v dalších stupních projektové dokumentace zajistit podmí nky pro zachování přírodně cenného území (migrace savců, CHKO, EVL, lesní poros ty atd.) ÚPD Ve vazbě na § 54 odst. 5 SZ je obec povinna uv ést územní plán do souladu s ÚPD vydanou obcí krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba upřesnit v nav azujících ÚP příp. RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 ZÚR JČK). Jiné Střety se zájmy ochrany pří rody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzov ání EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.


B. R U R Ú


Měřítko 1:10.000



B. R U R Ú

97


P12 Železnice Veselí nad Lužnicí - Jihlava Územní identifikace problému ORP České Budějovice, Jindřichův Hradec, Soběslav, Třeboň obec

Bednárec, Bednáreček, Borek, České Budějovice, Dolní Žďár, Doňov, Doubravice, Dunajovice, Horní Skrýchov, Hrdějovice, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kamenný Malíkov, Kardašova Řečice, Ledenice, Libín, Libníč, Lišov, Novosedly nad Nežárkou, Pístina, Plavsko, Pleše, Popelín, Rodvínov, Řípec, Srubec, Staré Hodějovice, Stráž nad Nežárkou, Štěpánovice, Třeboň, Újezdec, Úsilné, Velký Ratmírov, Veselí nad Lužnicí, Vydří, Záhoří, Zlukov

Základní identifikace problému Zvýšení výkonnosti tratě Ves elí nad Lužnicí – Jihlava, variantní řeš ení. Střet dopravního záměru X ochrany přírody a krajiny.


Detailn ější popis problému SŽDC, s.o. si nechala v listopadu 2009 zpracovat studii „Zvýšení výkonnosti tratě Veselí nad Lužnicí – Jihlava , vč. odstranění úvraťových jízd v ŽST Jihlav a“, kterou zpracovala společnost SUDOP PRAHA, a.s. Studie vypracov ala 3 varianty – optimalizace, modernizace a nová trať. Závěr studie doporučil dále sledovat variantu optimalizace, ale dle posledních konzultací s Ing. Válečkem (SŽDC, listopad 2012) nebylo dosud rozhodnuto, která varianta bude vybrána k dalšímu rozpracov ání. Aktualizace (první či další) by měla prověřit stav tohoto záměru. Velká část území dotčeného záměrem je součástí migračně významného území. Realizací záměru by mělo být zajištěno zachov ání migrační prostupnosti krajiny a omezeno takov é využití území (včetně umísťování staveb), které by bránilo volnému pohybu zvěře. V místech výskytu a migrace uv edených zvláš tě chráněných živočichů je omezení migrační prostupnosti území škodlivým zásahem do jejich přirozeného vývoje ve smyslu § 50 ods t. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně pří rody a kraji ny. Dále byl identifikován střet s 2. zónou CHKO Třeboňsko, CHOPAV Třeboňská pánev, půdou 1. třídy ochrany, dobývacími prostory, CHLÚ, ložisky nerostných surovin, lesy zvláštní ho určení, lokalitami Natura 2000 (EVL i ptačí obl ast), poddolovaným územím a s prvky ÚSES.

98

Úroveň řešení ZÚR V 1. případně další aktualizaci prověři t vymezení koridoru pro zvýšení výkonnosti tratě dle aktuálních záv ěrů (konzul tace se SŽD C) a dále zajistit podmí nky pro zachování přírodně cenného území, eliminaci střetů. ÚPD Ve vazbě na § 54 odst. 5 SZ je obec povinna uv ést územní plán do souladu s ÚPD vydanou obcí krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba upřesnit v nav azujících ÚP příp. RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 ZÚR JČK). Jiné Střety se zájmy ochrany pří rody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzov ání EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.


B. R U R Ú





B. R U R Ú

99


P13 Úprava vymezení NRBK 174 Vltavská niva – Dívčí Kámen Územní identifikace problému ORP Český Krumlov, Prachatice obec

Černá v Pošumaví, Frymburk, Horní Planá, Lipno nad Vltavou, Loučovice, Nová Pec

k. ú.

Černá v Pošumaví, Frymburk, Horní Planá, Kapličky, Lipno nad Vltavou, Loučovice, Nová Pec, Pernek

Základní identifikace problému Požadavek na úpravu vodní osy NRBK 174 Vltavská niva – Dívčí Kámen na území Lipenské vodní nádrže.

Detailn ější popis problému MŽP požaduje změnu vymezení vodní osy NRBK 174 Vltavská niva – Dívčí Kámen v rozsahu vodní nádrže Lipno. Tato vodní osa je dl e platných ZÚR JČK vymezena na pravém břehu Lipenské nádrže, což je metodicky špatné. Ve spolupráci s dotčenými obcemi a Ing. Wimmerem (autorizovaná osoba pro ÚSES) byl vytvořen náv rh vymezení vycházející z tzv. hladiny stálého nadržení (716 m.n.m.) a původního koryta řeky Vltavy. Konečný návrh, který byl akceptován jak dotčenými obcemi, tak i MŽP (dohoda z 9. 8. 2012) pochází od Ing. Hájka, GeoVision Plzeň (odborný konzultant MŽP) a tento návrh je součástí ÚAP kraje. V rámci 1. aktualizace ZÚR JČK bude toto vymezení převzato a budou vyřešeny všechny další související prvky ÚSES.


Úroveň řešení ZÚR Do 1. aktualizace ZÚR JČK převzít vymezení NRBK 174 Vltavská niva – Dívčí Kámen v rozsahu vodní nádrže Lipno dle předběžné dohody s MŽP.

100

ÚPD obcí

Ve vazbě na § 54 odst. 5 SZ je obec povinna uv ést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba upřesnit v nav azujících ÚP příp. RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 39 ZÚR JČK).

Jiné


B. R U R Ú





B. R U R Ú

101


P14 Úprava tras plynovodů Ep10 a Ep12 (střet se zastavitelnými plochami obce Kájov) Územní identifikace problému ORP Český Krumlov obec

Boletice, Černá v Pošumaví, Hořice na Šumav ě, Kájov

k. ú.

Boletice, Černá v Pošumaví, Hořice na Šumav ě, Křenov u Kájova, Mýto u Hořic na Šumavě, Skláře na Šumavě, Svíba

Základní identifikace problému Požadavek na úpravu tras plynovodů Ep10 a Ep12. Střet energetických záměrů X ochrana pří rody.

Detailn ější popis problému Koridor pro propojení tranzitních plynovodů (Ep10) a VTL plynovod Kájov – Hořice na Šumav ě – Černá v Pošumaví (Ep12) je součástí platných ZÚR JČK. Obec Kájov však podala podnět k úpravě trasy z důvodu s třetu se zastavitelnými plochami. Společnost E.ON ČR dodala návrh nov é trasy těchto plynovodů (projektant Ing. Veselý) a společnost NET4GAS tento návrh akceptov ala. S novou trasou plynovodů byly identifikovány střety – s lesy zvláštního určení, s lokalitou Natura 2000 – ptačí oblast Boletice a EVL Boletice, s lokalitou zvláště chráněných druhů Boletice – vrch Olymp, s poddolovaným územím Černá v Pošumaví, s ložiskem nerostných surovin Černá v Pošumaví – Mokrá a se zastavěným územím Hořice na Šumavě. Do 1. aktualizace ZÚR JČK prov ěřit úpravu vymezení koridorů Ep10, Ep12 dl e náv rhu E.ON ČR, včetně řešení identifikovaných střetů.


Úroveň řešení ZÚR V 1. aktualizaci ZÚR JČK prověřit a převzít návrh trasy plynovodů, upravit vymezení koridorů Ep10 a Ep12, včetně řeš ení identifikovaných s třetů zejména s ochranou přírody.

102

ÚPD obcí Jiné



B. R U R Ú


Měřítko 1:75 000



B. R U R Ú

103


P15 Železniční napojení Klápy vs. NP a CHKO Šumava (v platných ZÚR záměr D/P) Územní identifikace problému ORP Prachatice obec

Nová Pec

k. ú.

Nová Pec

Základní identifikace problému Převzetí výsledné vari anty dle dokončené a projednané územní studie. Významný střet koridoru pro dopravu X ochrany přírody a krajiny.


Detailn ější popis problému Koridor územní rezervy pro železnici D/P (železniční napojení Klápy) zasahuje do Národního parku Šumava a do I., II. a III. zóny CHKO Šumava. Tento nově navrhov aný úsek železniční trati (Šumavské elektrické dráhy) by měl sloužit pro zajištění doprav ní dostupnosti pro navrhované propojení Klápa – Hraničník (D83). Na celém území národních parků je dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, mj. zakázáno stav ět nové železnice, jedná se proto o významný střet se zákonem a pro realizaci záměru by bylo nutno udělit výjimku vlády. Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je mimo ji né zakázáno umisťovat a povolovat nové stavby a povolovat a měnit využití území. V případě realizace tohoto propojení na Hochficht je naopak železnice pravděpodobně přijatelnějším dopravním prostředkem než automobilová doprav a. V dubnu 2013 byla dokončena Územní s tudi e pro ŠED v úseku Nová Pec – Klápa dl e bodu (60) písm. b. ZÚR JČK, jejíž projednání s dotčenými orgány a v orgánech JČK proběhne v červnu 2013. Po schválení možnos ti využití této územní studie a po vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti budou doporučené varianty č. 1, 4 a 5 zahrnuty jako variantní řešení koridoru pro dopravu do 1. aktualizace ZÚR JČK. Ani jedna z variant již nezasahuje do NP Šumava, ale dále prochází I., II. a III. zónou CHKO Šumav a, dále byly identifikovány střety s půdou 1. třídy ochrany, s migračně významným územím, s Naturou 2000 (EVL Šumava). Záměr je ve střetu i s ochrannými podmínkami CHOPAV Šumava, kde je zakázáno jednorázově odstraňov at lesní porosty o ploše více než 25 ha.

104

Úroveň řešení ZÚR V 1. aktualizaci ZÚR JČK prověřit a převzít doporučené varianty z územní studie jako variantní řešení koridoru pro dopravu a současně vypustit územní rezervu D /P. ÚPD Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. obcí Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba dále upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 ZÚR JČK). Jiné Ve vazbě na § 36 ods t. 1 SZ je třeba chránit plochu územní rezervy, aby její dosavadní využití nebylo změněno způsobem, který by znemožnil či ztížil budoucí využití.

Vývoj v čase Probl ém trvá.

B. R U R Ú


Měřítko 1:25 000



B. R U R Ú

105


P16 Silniční napojení Klápy vs. NP a CHKO Šumava Územní identifikace problému ORP Prachatice obec

Nová Pec

k. ú.

Nová Pec

Základní identifikace problému Řešení silničního napojení Klápy dle rozpracovaného Regulačního plánu Klápa - Hraničník. Významný střet koridoru pro dopravu X ochrany přírody a krajiny.

Detailn ější popis problému Silniční napojení Klápy není v platných ZÚR JČK vůbec řeš eno. V rámci řeš ení širších vazeb Regul ačního plánu Kl ápa – Hraničník byly vytipovány 2 varianty silničního napojení, které v maximální míře využívají stávajících místních komunikací a cest. Variantní silniční napojení je třeba zahrnout do aktualizace ZÚR. Navržené 2 varianty silničního napojení zasahují do Národního parku Šumav a a do I., II. a III. zóny CHKO Šumava. Toto nov ě navrhované silniční napojení by mělo sloužit pro zajištění dopravní dostupnosti pro nav rhované propojení Klápa – Hraničník (D83). Z pohledu národní ho parku dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se jedná o významný střet se zákonem a pro realizaci záměru by bylo nutno udělit výjimku vlády. Na území I. zóny chráněné krajinné oblas ti je mimo jiné zakázáno umisťovat a povolovat nové s tavby a povolovat a měni t využití území. Záměr je ve střetu s ochrannými podmínkami CHOPAV Šumava, kde je zakázáno jednorázov ě ods traňov at lesní porosty o ploše více než 25 ha. Dále byly identifikovány střety s půdou 1. třídy ochrany, s migračně významným územím a s Naturou 2000 (EVL Šumava) a s Naturou 2000 (Ptačí oblast Šumava).


Pozn. Regulační plán Klápa – Hraničník dle bodu (61) ZÚR JČK je ve fázi po společném jednání.

106

Úroveň řešení ZÚR V 1. aktualizaci ZÚR JČK prověři t varianty silničního napojení z rozpracovaného regulačního plánu a vymezit pro ně kori dor pro dopravu. Při vymezení koridoru zohledni t všechny identifikované střety. ÚPD Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. obcí Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba dále upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 ZÚR JČK). Jiné Ve vazbě na § 36 ods t. 1 SZ je třeba chránit plochu územní rezervy, aby její dosavadní využití nebylo změněno způsobem, který by znemožnil či ztížil budoucí využití.


B. R U R Ú


Měřítko 1:25 000



B. R U R Ú

107


P17 Doplnění vedení VVN 110 kV Dačice - Jemnice (vč. střetů se hřbitovem v Chlumci a letištěm v Borku) Územní identifikace problému ORP Dačice obec

Báňovice, Budíškovice, Dačice, Staré Hobzí

k. ú.

Báňovice, Chlumec u D ačic, Dačice, Hradišťko u Dačic, Nové Dvory, Ostojkovice, Vnorovice

Základní identifikace problému Doplnění vedení VVN 110 kV D ačice – Jemnice. Střet energetického záměru X geologie.

Detailn ější popis problému Vedení VVN 110 kV Dačice – Jemnice bylo součástí ÚP VÚC Javořická vrchovina (kód záměru Ee3), ale nebylo převzato do ZÚR JČK. Na základě připomínek k náv rhu ZÚR JČK, které nebylo možné z časových důvodů kladně vypořádat, obce D ačice (KUJCK 39678/2011 OREG/101) a společnosti E.on ČR (KUJCK 39678/2011 OREG/55), je potřeba v aktualizaci ZÚR prověřit vymezení koridoru pro tuto energetickou stavbu. Byl identifikován střet záměru Ee#1 a ložiska nerostných surovin Ostojkovice, který bude třeba při prověřování trasy vyřešit. Ve 2. úplné aktualizaci ÚAP Dačice byl identifikován ještě střet s letištěm v místní části Borek u Dačic a dále střet se hřbitov em v místní části Chlumec u D ačic. I tyto střety je třeba při prověřování trasy vyřešit.


Úroveň řešení ZÚR V 1. aktualizaci ZÚR JČK vymezit koridor pro vedení VVN 110 kV, se zohledněním všech identifikovaných střetů.

108

ÚPD obcí Jiné



B. R U R Ú


Měřítko 1:50 000



B. R U R Ú

109


P18 Doplnění vedení VVN 110 kV Strakonice – Vimperk vs. zastavěná území Územní identifikace problému ORP Strakonice, Vimperk obec

Bohumilice, Čkyně, Hoš tice, Lčovice, Malenice, Milejovice, Nišovice, Přechovice, Předslavice, Radošovice, Svatá Maří, Vimperk, Volyně

k. ú.

Bohumilice v Čechách, Bořanovice u Vimperka, Boubská, Černětice, Čky ně, Hoštice u Volyně, Lčovice, Malenice, Milejovice, Milíkovice, Nišovice, Přechovice, Račí u Nišovic, Radošovice u Strakonic, Smrčná u Čkyně, Svaryšov, Úlehle u Předslavic, Volyně

Základní identifikace problému Vymezit koridor pro energetický záměr VVN 110 kV Strakonice – Vimperk Střet energetického záměru X zastavěná území obcí

Detailn ější popis problému Energetický záměr vedení VVN 110 kV Strakonice – Vimperk byl již součástí návrhu ZÚR JČK (kód Ee15), ale na základě dohody mezi pořizovatelem Ing. Bočkem a Ing. Mikulášem (E.ON ČR) ze dne 20.7.2010 (KUJCK 24937/2010 OREG/1) by záměr vypuštěn. Součástí dohody byl i požadav ek na zapracování nové trasy tohoto vedení do ÚAP kraje a poté do aktualizace ZÚR JČK. Nová trasa byla dodána společností E.ON ČR (Ing. Hlach). Energetický záměr je ve střetu s několika zastavěnými územími (Bohumilice, Čkyně, Lčovice, Vimperk). Při vymezování koridoru pro tento záměr bude třeba vyřešit ty to identifikované střety.


Úroveň řešení ZÚR V 1. aktualizace ZÚR JČK prov ěřit vymezení koridoru pro tento záměr, se zohledněním identifikovaných střetů.

110

ÚPD obcí Jiné



B. R U R Ú





B. R U R Ú

111


P19 Doplnění VTL plynovodu Horní Planá – Hořice na Šumavě (Ep#1) vs. ochrana přírody Územní identifikace problému ORP Český Krumlov obec

Černá v Pošumaví, Horní Pl aná

k. ú.

Černá v Pošumaví,

Horní Planá

Základní identifikace problému Vymezit koridor pro energetický záměr VTL plynovod Horní Planá – Hořice na Šumavě. Střet energetického záměru X ochrana pří rody

Detailn ější popis problému Energetický záměr VTL plynovodu Kájov - Hořice na Šumav ě - Černá v Pošumaví byl již součástí návrhu ZÚR JČK (kód Ep12), ale na základě dohody s obcí Horní Planá v rámci vypořádání námitky obce (KUJCK 37477/2010 OREG/1, 3) k náv rhu ZÚR JČK byl záměr upraven, resp. vypuš těna jeho část Hořice na Šumavě – Horní Planá. Součástí vypořádání námitky byl i příslib na zapracování nové trasy (i variantního řešení) tohoto plynovodu do ÚAP kraje a poté do aktualizace ZÚR JČK. Nová tras a zahrnutá do ÚAP kraje (Ep#1) je v souladu s rozpracovaným ÚP Horní Planá, do něhož byla trasa převzata od společnosti E.ON ČR (projektant Ing. Veselý). Energetický záměr je ve střetu s poddolovaným územím Černá v Pošumaví, s lokalitou Natura 2000 – EVL Šumava, a s 1. zónou CHKO Šumava. Při vymezování koridoru pro tento záměr bude třeba vyřešit tyto identifikované střety.


Úroveň řešení ZÚR V 1. aktualizace ZÚR JČK prov ěřit vymezení koridoru pro tento záměr, se zohledněním identifikovaných střetů.

112

ÚPD obcí Jiné



B. R U R Ú


Měřítko 1:50 000



B. R U R Ú

113


P20 Vypuštění LAPV Vysočany Územní identifikace problému ORP Dačice obec

Dešná

k. ú.

Dančovice

Základní identifikace problému Pominuly důvody pro vymezení LAPV Vysočany na území JČK.

Detailn ější popis problému Lokalita pro akumulaci povrchových vod (LAPV) Vysočany (L/H) byla vymezena v platných ZÚR JČK jako územní rezerva po dohodě s Ministers tvem zemědělství. Těsně po vydání ZÚR JČK byl dokončen „Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území“ jako součást národních plánů povodí (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách), který začal platit ke dni 16. 9. 2011, kdy byl podepsán protokol o jeho pořízení (ministři zemědělství a životního pros tředí). Součástí generelu je i zpřesněné vymezení LAPV.


Úroveň řešení ZÚR V 1. aktualizaci ZÚR JČK bude třeba vypustit územní rezervu L/H pro LAPV Vysočany, jelikož důvod pro její vymezení pomi nul.

114

ÚPD obcí

Ve vazbě na § 54 odst. 5 SZ je obec povinna uv ést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem.

Jiné


B. R U R Ú


Měřítko 1:50 000



B. R U R Ú

115


P21 Úprava vymezení KP13 Protivín vs. záplavové území Územní identifikace problému ORP Písek obec

Protivín

k. ú.

Protivín

Základní identifikace problému Požadavek na úpravu vymezení rozvojové plochy KP13 Protivín. Střet rozvojové plochy X zápl avové území X záměr doprav ní

Detailn ější popis problému V platných ZÚR JČK je vymezena komerční a průmyslová plocha KP13 Protivín. Město Protivín podalo k návrhu ZÚR námitku (KUJCK 39916/2010 OREG/1, 3), v níž požadov alo upravit (zvětšit) plochu dle ÚP Protivín (v době podání námitky se jednalo o návrh ÚP). Této námitce nemohlo být z časových důvodů vyhověno, proto byl dán příslib zařazení tohoto požadavku do ÚAP kraje a poté do aktualizace ZÚR JČK. Plocha již v původním vymezení byla ve střetu se záplavovým územím řeky Blanice. Záměr KP13 je rovněž ve střetu se záměrem zdvojkolejnění železnice Plzeň – České Budějovice (D14/2).


Úroveň řešení ZÚR Prověřit v 1. aktualizaci ZÚR JČK možné rozšíření rozvojové plochy KP13 dle ÚP Protivín.

116

ÚPD obcí

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba dále upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 13 ZÚR JČK). Při upřesňování ploch je třeba vzájemně koordinov at vymezení KP13 a D14.

Jiné


B. R U R Ú


Měřítko 1:15 000



B. R U R Ú

117


P22 Obchvat Nové Bystřice na silnici II/128 vs. ochrana přírody Územní identifikace problému ORP Jindřichův Hradec obec

Nová Bystřice

k. ú.

Nová Bystřice

Základní identifikace problému Požadavek obce na vymezení koridoru pro obchvat II/128 Nové Bystřice. Záměr dopravní infrastruktury X ochrana přírody a krajiny.


Detailn ější popis problému V prosinci 2010 podala obec Nová Bystřice námitku k návrhu ZÚR JČK (KUJCK 628/2011 OREG/1), v níž požadovala doplnění obchvatu na silnici II/128 u Nov é Bystřice do ZÚR JČK. Námitce nemohlo být z časových důvodů vyhověno, proto je doplnění tohoto obchvatu předmětem 1. aktualizace ZÚR JČK. Silnice II/128 je součástí páteřní sítě a je zařazena mezi investiční opatření s velkou prioritou dle Optimalizace dopravy JČK. Trasa obchvatu byla převzata z územního plánu Nové Bystřice schváleného 26. 3. 2003. S navrženou trasou obchvatu byly identifikovány střety s půdou 1. třídy ochrany, s migračně významným územím, s přírodním parkem Česká Kanada, se záplavovým územím Q100 a se zas tavěným územím Nové Bystřice.

118

Úroveň řešení ZÚR V 1. aktualizaci prověřit vymezení koridoru pro obchvat Nov é Bystřice. V rámci hledání trasy zajistit podmínky pro zachování přírodně cenného území (PřP, migrační území) a eliminování vlivu ostatních střetů. ÚPD Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. obcí Plochy vymezené ve výkresové čás ti ZÚR JČK je třeba upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmí nek v území (viz. bod 22 ZÚR JČK). Jiné Ve spolupráci s odborem dopravy a silničního hospodářs tví pořídit vyhledávací studii pro trasu obchvatu. Střety se zájmy ochrany pří rody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzov ání EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Vývoj v čase Probl ém nový

B. R U R Ú


Měřítko 1:10 000



B. R U R Ú

119


P23 Dívčice – plocha pro dřevozpracující průmysl (KP#1) vs. Natura 2000 Územní identifikace problému ORP České Budějovice obec

Dívčice

k. ú.

Dívčice

Základní identifikace problému Požadavek na vymezení plochy pro dřevozpracující průmysl v Dívčicích. Střet rozvojové plochy X ochrana přírody.

Detailn ější popis problému V platných ZÚR JČK nebyl tento záměr vůbec řešen, pouze obec Dívčice podala k návrhu ZÚR JČK námi tku (KUJCK 2639/2011 OREG/1), v níž požadovala zahrnutí plochy pro dřevozpracující průmysl mezi rozvojové plochy komerční a průmyslové. Této námitce nemohlo být z časových důvodů vyhověno, proto byl doplněn pouze bod (59) písm. g) v rámci koordi nace územně plánov ací činnosti obcí, který dal úkol tento záměr prověři t a poté pří padně zařadi t do 1. aktualizace ZÚR JČK. V souvislosti s prověřením této rozvojové plochy je třeba řešit i napojení na silnici I/20 v prostoru křižovatky Nová Hos poda (k.ú. Lékařova Lhota) a obchv aty sídel Zbudov, Novosedly, Dívčice (ves) a Dívčice (nádraží) v parametrech silnice II. třídy. V 1. aktualizaci ZÚR JČK je potřeba prov ěřit tento záměr (KP#1) včetně zmíněného dopravního napojení, řešit součas ně střet s lokalitou Natura 2000 – ptačí oblast Českobudějovické rybníky.


Úroveň řešení ZÚR Prověřit v 1. aktualizaci ZÚR JČK záměr rozvojov é plochy Dívčice (KP#1) ve spolupráci s obcí Dívčice.

120

ÚPD obcí Jiné

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba dále upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 13 ZÚR JČK). Střety se zájmy ochrany pří rody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzov ání EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.


B. R U R Ú


Měřítko 1:15 000



B. R U R Ú

121


P24 Úprava plochy pro bydlení SO11 České Budějovice – Za Stromovkou vs. poddolované území Územní identifikace problému ORP České Budějovice obec

České Budějovice

k. ú.

České Budějovice 2

Základní identifikace problému Požadavek na úpravu vymezení plochy pro bydlení SO11. Střet rozvojové plochy X poddolované území.

Detailn ější popis problému V platných ZÚR JČK je vymezena plocha pro bydlení SO11 České Budějovice – Za Stromovkou. Město České Budějovice podalo k návrhu ZÚR námitku (KUJCK 270/2011 OREG/1), v níž požadovalo zvětšit plochu směrem k hranici k.ú. Branišov v návaznosti na zpracovanou územní studii „Šv ábův Hrádek“. Této námitce nemohlo být z časových důvodů vyhověno, proto byl dán příslib zařazení tohoto požadavku do ÚAP kraje a poté do aktualizace ZÚR JČK. Plocha již v původním vymezení byla ve střetu s poddolovaným územím Li tvínovice, což může představovat omezení pro budoucí výstavbu na této ploše, zejména s ohledem na zakládání staveb.


Úroveň řešení ZÚR Prověřit v 1. aktualizaci ZÚR JČK možné rozšíření rozvojové plochy SO11 dle uvedené studie.

122

ÚPD obcí Jiné

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba dále upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 13 ZÚR JČK). Pro bezpečnou realizaci staveb na poddolovaném území je třeba provést řádný báňskotechnický průzkum z důvodu zajištění řádného zakládání staveb.


B. R U R Ú


Měřítko 1:15 000



B. R U R Ú

123


P25 Úprava koridoru D9/5 pro obchvat Jarošova nad Nežárkou vs. zastavěné území a ochrana přírody Územní identifikace problému ORP Jindřichův Hradec obec


k. ú.


Základní identifikace problému Požadavek na úpravu koridoru D9/5 obchv atu Jarošova nad Nežárkou dle územního pl ánu. Záměr dopravní infrastruktury X ochrana přírody a krajiny.

Detailn ější popis problému V platných ZÚR JČK je vymezen koridor D9/5 pro severovýchodní obchvat silnice I/23 Jarošova nad Nežárkou. Vymezený koridor je však v rozporu s územním plánem. Na tuto stavbu nebylo dosud zpracováno žádné prov ěření ani se zpracování žádné studie nechystá. Dle názoru Ministerstva dopravy (MD) je tento záměr historicky přebíraný ze starších ÚPD a jeho realizace je velice nejistá. MD doporučuje převzít do 1. aktualizace ZÚR JČK koridor dle územního plánu, vzhledem k neprověřenosti záměru, aby nebyla obec nucena zbytečně pořídi t změnu územního plánu. U trasy obchvatu byly navíc identifikovány s třety s migračně významným územím, záplavovým územím Q100, se zemědělskou půdou 1. třídy ochrany a se zastav ěným území obce Jarošov nad Nežárkou. V rámci 1. aktualizace doporučujeme prověřit znov u aktuál nost záměru, prověření identifikovaných střetů a pří padně prov ést úpravu vymezení koridoru dle ÚP.


Úroveň řešení ZÚR V 1. aktualizaci prověřit aktuál nost záměru, identifikované střety a případně upravit vymezení koridoru D9/5 dle ÚP.

124

ÚPD obcí Jiné

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba dále upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 ZÚR JČK). V pří padě aktuálnos ti záměru obchvat silnice I/23 Jarošova nad Nežárkou doporučujeme zpracovat vyhledávací studii.


B. R U R Ú


Měřítko 1:15 000



B. R U R Ú

125


P26 Střet koridoru D35/2 pro obchvat Husince s RBC 773 Výrov Územní identifikace problému ORP Prachatice obec

Husinec

k. ú.

Husinec, Výrov u Husince

Základní identifikace problému Střet obchvatu II/145 Husince s RBC 773 Výrov

Detailn ější popis problému V platných ZÚR JČK je vymezen kori dor D35/2 pro obchvat na silnici II/145 obce Husinec. K tomuto záměru byla zpracována „Studi e prov editelnosti severního obchvatu Husince, silnice II/145“, kterou zpracovala společnost IKP Consulting Engineers, s.r.o. (leden 2013). Trasa prověřená v e studii je v souladu s koridorem D 35/2 dle platných ZÚR JČK. Studie však poukázala na problém s dvojitým přetnutím vymezeného regionálního biocentra RBC 773 Výrov, které by se realizací tohoto záměru stalo zřejmě nefunkčním. V 1. aktualizaci ZÚR JČK bude potřeba prověřit znovu vymezení RBC 773 Výrov s ohledem na trasu obchvatu.


Úroveň řešení ZÚR V 1. aktualizaci ZÚR JČK prov ěřit převymezení RBC 773 Vý rov s ohledem na trasu obchvatu.

126

ÚPD obcí

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba dále upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. body 22, 39 ZÚR JČK).

Jiné


B. R U R Ú


Měřítko 1:20 000



B. R U R Ú

127


P27 Přeshraniční propojení VTL plynovodů Strážný - Philippsreut Územní identifikace problému ORP Vimperk obec

Strážný

k. ú.

Strážný, Silnice

Základní identifikace problému V aktualizaci PÚR ČR prověřit přeshraniční propojení VTL plynovodů Strážný - Philippsreut

Detailn ější popis problému V platných ZÚR JČK je vymezena územní rezerva pro propojení VTL plynovodů Strážný – Philippsreut (Ep/F). Tato územní rezerva navazuje na záměr Ep9 VTL plynovod Lenora – Strážný – Horní Vltavice. Investor v tuto chvíli prověřuje možnou trasu tohoto příhraničního propojení a tato trasa bude poskytnuta MMR pro potřeby aktualizace PÚR ČR a pro potřeby následné aktualizace ZÚR JČK. Vzhledem k neujasněné trase tohoto propojení plynovodů bude vhodné prozatím územní rezervu Ep/F v rámci 1. aktualizace ZÚR JČK vypustit.


Úroveň řešení PÚR V aktualizaci PÚR ČR prověřit přeshraniční propojení VTL plynovodů Strážný – Philipps reut.

128

ZÚR

V 1. aktualizaci ZÚR JČK vypustit územní rezervu pro plynovod Ep/F. Po vydání aktualizace PÚR ČR zapracov at toto propojení do ZÚR JČK.

ÚPD obcí

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba dále upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 33 ZÚR JČK).


B. R U R Ú


Měřítko 1:50 000



B. R U R Ú

129


P28 Přeshraniční propojení Český Heršlák (Ep14) Územní identifikace problému ORP Kaplice obec

Horní Dvořiště

k. ú.

Český Heršlák, Horní Dvořiště

Základní identifikace problému V aktualizaci PÚR ČR prověřit přeshraniční propojení VTL plynovodů Český Heršlák (Ep14).

Detailn ější popis problému V platných ZÚR JČK je vymezen koridor pro přeshraniční propojení VTL plynovodů Český Heršlák (Ep14). Tento záměr není součástí PÚR 2008, přestože se jedná o přes hraniční propojení. V aktualizaci PÚR ČR bude vhodné prověřit toto přeshraniční propojení VTL plynovodů Český Heršlák a v aktualizaci ZÚR JČK poté reagovat na výsledek tohoto prověření.


Úroveň řešení PÚR V aktualizaci PÚR ČR prověřit přeshraniční propojení VTL plynovodů Český Heršlák.

130

ZÚR

Po vydání aktualizace PÚR ČR toto propojení Ep14 v ZÚR JČK prověři t.

ÚPD obcí



B. R U R Ú


Měřítko 1:50 000



B. R U R Ú

131


P55 Nová trasa vedení VVN 400 kV Kočín – Mírovka (v platných ZÚR záměr Ee33) Územní identifikace problému ORP České Budějovice, Týn nad Vltavou, Soběslav, Tábor obec

k. ú.

Chous tník, Chrboní n, Dolní Hořice, Dříteň, Hartmanice, Hlavatce, Hluboká nad Vltavou, Hodětín, Horní Kněžeklady, Klenovice, Komárov, Košice, Krátošice, Krtov, Modrá Hůrka, Myslkovice, Radenín, Sedlečko u Soběslavě, Skalice, Skopytce, Soběslav, Temelín, Tučapy, Vlastiboř, Zálší, Žimutice -

Základní identifikace problému Střet s cenným územím Soběslavských blat. Trasa pro VVN 400 kV Kočín – Mírovka nevyhovující Ministers tvu kultury


Detailn ější popis problému Ministerstvo kultury v dohodě k náv rhu ZÚR JČK z května 2011 odsouhlasilo koridor Ee33 pouze s podmínkou hledání nového řešení pro tento koridor v rámci 1. aktualizace ZÚR JČK. Změnu trasy vedení VVN 400 kV (Ee33) požadovala i obec Myslkovice v námitce k návrhu ZÚR JČK (KUJCK 439/2011 OREG/1). Krajský úřad Jihočeského kraje zpracoval v prosinci 2012 dokument „Studi e k prověření al ternativního vedení trasy 400 kV Kočín – Mírovka, v němž s e pokusil posoudit trasu Ee33 dl e pl atné ZÚR JČK s dalšími variantními trasami navrženými Ministers tvem kultury (URL: http://up.kraj-jihocesky.cz/?s tudi eprovereni-alternativniho-v edeni-trasy-400-kv-kocin-mirovka, 220). Zpracovatel studi e v rámci hodnocení variant doš el k závěru, že ve s rovnání s původní trasou jsou všechny další varianty méně hos podárné a ohrožují ve v ětší míře životní prostředí (zejména lesní pozemky), proto doporučil ponechat vymezený koridor Ee33 dle pl atných ZÚR JČK. V rámci řeš ení lokálních problémů byly navrženy 3 varianty – oEe33a (se 3 podvariantami), oEe33b, oEe33c.

132

Úroveň řešení ZÚR Koridor pro technickou infrastrukturu Ee33 je závazně vymezen v platných ZÚR a zpracovaná prověřující studie doporučila ponechat s távající koridor beze změny. V 1. aktualizaci ve vazbě na závěry studie prověřit lokální změny dle požadavků obcí – Myslkovice apod. ÚPD Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. obcí Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba dále upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 28 ZÚR JČK). Jiné Na záměr Ee33 Kočín – Mírovka byla již zpracována dokumentace EIA a bylo vydáno kl adné stanovisko k tomuto záměru. Vývoj v čase Probl ém trvá.

B. R U R Ú


Měřítko 1:300.000



B. R U R Ú

133


P56 Doplnění vedení VVN 400 kV Kočín – Přeštice (Ee#2a, 2b) vs. KPZ Libějovicko – Lomecko a ochrana přírody Územní identifikace problému ORP Blatná, České Budějovice, Prachatice, Strakonice, Vodňany obec

Bratronice, Cehnice, Chelčice, Chrášťovice, Čečelovice, Čejetice, Číčenice, Doubravice, Drahonice, Dříteň, Jinín, Krašlovice, Libějovice, Malovice, Mečichov, Radomyšl, Rovná, Řepice, Skočice, Slaník, Stožice, Strakon ice, Truskovice, Třebohostice, Vodňany

k. ú.

Albrechtice, Bratronice, Cehnice, Chelčice, Chrášťovice, Chvalešovice, Čečelovice, Černěves u Libějovic, Číčenice, Domanice, Doubravice u Strakonic, Drahonice, Jinín , Kaletice, Krašlovice, Krtely, Leskovice u Radomyšle, Lidmovice, Malovice u Netolic, Mečichov, Mladějovice, Modlešovice, Nahošín, Nestanice, Radomyšl, Rovná u Strakonic, Řepice, Sedlíkovice, Sedliště u Mladějovic, Skočice, Slaník, Stožice, Truskovice, Třebohostice, Vodňany, Záblatí

Základní identifikace problému Požadavek na vymezení koridoru pro energetický záměr. Koridor pro energetický záměr X ochrana památkové péče Koridor pro energetický záměr X ochrana přírody a krajiny


Detailn ější popis problému Plánovaný záměr zdvojení vedení VVN 400 kV Ee#2 (Kočín – Přeštice) navržený variantně z důvodu střetu s PR Radomilická mokřina (Ee#2a, Ee#2b). V rámci navržené trasy byly identifikovány následující střety – s krajinnou památkovou zónou (KPZ) Libějovicko – Lomecko, s dobývacím pros torem Záblatí II, s CHLÚ Krašlovice a Záblatí, s lesy zvláštního určení, s ložisky nerostných surovin Záblatí a Malovice, NRBC Řežabinec, RBC Radomilická mokřina, V Lučinách a Podvinice, se zastavěným územím Vodňany a Stožice, s přírodní rezervací Radomilická mokřina, s přírodní památkou Pastvina u Přešťovic, s přírodními parky Pálenec a Svobodné hory, s poddolovaným územím Bratronice-Nahošín a s lokalitami Natura 2000 – EVL Radomilická mokřina a Pastvina u Přešťovic. Trasa v edení VVN 400 kV musí být co nejcitlivěji přizpůsobena členitosti terénu, aby pokud možno minimálně ovlivnila krajinný ráz. Jelikož je plánovaná trasa vedena přes vyhlášenou KPZ LibějovickoLomecko, bude třeba o to citlivěji hledat vhodné umístění pro tuto liniovou stavbu. Záměr doplnění vedení VVN 400 kV by měl být prov ěřen v rámci aktualizace PÚR ČR.

134

Úroveň řešení PÚR Záměr prověřit v rámci aktualizace PÚR ČR. Poté v aktualizaci ZÚR JČK vymezit potřebný koridor pro tento záměr, vč. zohlednění všech identifikovaných střetů. ZÚR Prověřit a následně vymezi t v rámci 1. aktualizace ZÚR JČK koridor pro záměry Ee#2 v trase, která bude pro dotčené orgány z pohl edu identifikovaných střetů přijatelná. ÚPD obcí


Vývoj v čase Probl ém trvá. pozn. dříve společný problém s P57

B. R U R Ú





B. R U R Ú

135


P57 Doplnění vedení VVN 400 kV Kočín– Dasné (Ee#4a, 4b) vs. KPZ Libějovicko – Lomecko a ochrana přírody Územní identifikace problému ORP České Budějovice, Prachatice, Týn nad Vltavou, Vodňany obec

Břehov, Čejkovice, Číčenice, Dasný, Dříteň, Hluboká nad Vltavou, Libějovice, Mahouš, Malovice, Němčice, Netolice, Olšovice, Pištín, Sedlec, Temelín

k. ú.

Bavorovice, Břehov, Chvalešovice, Čejkovice u Hluboké nad Vltavou, Černěv es u Libějovic, Češnovice, Číčenice, Dasný, Dříteň, Kočín, Krtely, Mahouš, Malé Chrášťany, Malovice u Netolic, Němčice u Netolic, Nestanice, Netolice, Olšovice, Pištín, Vlhlavy, Záblatí

Základní identifikace problému Požadavek na vymezení koridoru pro energetický záměr. Koridor pro energetický záměr X ochrana památkové péče Koridor pro energetický záměr X ochrana přírody a krajiny Detailn ější popis problému Plánovaný záměr doplnění vedení VVN 400 kV Kočín – Dasné (Ee#4) navržený vari antně z důvodu střetu s PR Radomilická mokřina (Ee#4a, Ee#4b). V rámci navržené trasy byly identifikovány následující střety – s krajinnou památkovou zónou (KPZ) Libějovicko – Lomecko, s dobývacím pros torem Záblatí II, s CHLÚ Záblatí, s ložisky nerostných s urovin Záblatí a Malovice, RBC Radomilická mokřina, se zastav ěným územím Malovice a Hluboká nad Vltavou, s přírodní rezervací Radomilická mokřina, s lokalitou Natura 2000 – EVL Radomilická mokřina a s lokalitou Natura 2000 – ptačí oblast Českobudějovické rybníky. Trasa v edení VVN 400 kV musí být co nejcitlivěji přizpůsobena členitosti terénu, aby pokud možno minimálně ovlivnila krajinný ráz. Jelikož je plánovaná trasa vedena přes vyhlášenou KPZ LibějovickoLomecko, bude třeba o to citlivěji hledat vhodné umístění pro tuto liniovou stavbu.


Záměr doplnění vedení VVN 400 kV by měl být prov ěřen v rámci aktualizace PÚR ČR.

136

Úroveň řešení PÚR Záměr prověřit v rámci aktualizace PÚR ČR. Poté v aktualizaci ZÚR JČK vymezit potřebný koridor pro tento záměr, vč. zohlednění všech identifikovaných střetů. ZÚR Prověřit a následně vymezi t v rámci 1. aktualizace ZÚR JČK koridor pro záměry Ee#4 v trase, která bude pro dotčené orgány z pohl edu identifikovaných střetů přijatelná. ÚPD obcí


Vývoj v čase Probl ém trvá. pozn. dříve součást P56

B. R U R Ú





B. R U R Ú

137


P58 Nové dopravní řešení trasy IV. TŽK v úseku Kamenný Újezd – Dolní Třebonín (v platných ZÚR záměr D3/6) Územní identifikace problému ORP České Budějovice Český Krumlov obec

k. ú.

Dolní Třeboní n Chlumec Kamenný Újezd Roudné Včelná Dolní Svince, Chlumec, Kamenný Újezd, Kosov u Opalic, Kras ejovka, Mojné, Opalice, Otmanka, Plav, Prostřední Svince, Roudné, Včelná

Základní identifikace problému Požadavek na hledání nového dopravního řešení trasy IV. TŽK v úseku D 3/6

Detailn ější popis problému Na základě námi tek obce Kamenný Újezd (KUJCK 37440/2010 OREG/1) a obce Dolní Třebonín (KUJCK 37474/2010 OREG/1), které zás adně nesouhlasí s navrženou trasou železniční ho koridoru pro IV. TŽK v úseku D3/6, je třeba pokusit se najít nové dopravní řešení pro tento záměr. Trasa obsažená v platných ZÚR JČK byla převzata jako tzv. optimalizovaná vari anta z vyhledávací studie IV. TŽK, jejímž zpracovatelem byla společnost IKP Consulting Engineers, spol. s r.o. Zástupci obou zmiňovaných obcí požadují hledat variantu, která by zabránila další fragmentaci obcí a pokud možno s e přimkla k navržené dálnici D3. Bude nutné zajistit zpracování nové vyhledáv ací studie, která by se pokusila najít nové alternativní řešení pro vedení IV. TŽK tak, aby nedocházelo k významnému ovlivnění života dotčených obcí.


Úroveň řešení ZÚR V ZÚR je závazně vymezen kori dor D3, ale v 1. aktualizaci ZÚR je třeba se pokusit najít nové dopravní řešení v úseku D3/6.

138

ÚPD obcí

Jiné

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové části ZÚR JČK je třeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutno je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v území (viz. bod 22 ZÚR JČK). Potřeba zajistit novou vyhledávací studii pro hledání alternativní trasy pro vedení IV. TŽK.


B. R U R Ú


Měřítko 1:70 000



B. R U R Ú

139


P59 Aktualizace vymezení nadregionálních biocenter dle podkladu MŽP Územní identifikace problému ORP Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhov é Sviny, Třeboň obec Benešov nad Černou, Blatná, Boletice, Borotín, Boršov nad Vltavou, Bošilec, Brloh, Cehnice, Čečelovice, Čejetice, Český Krumlov, Číměř, Čížová, Dolní T řebonín, Dvory nad Lužnicí, Hamr, Heřmaň, Hluboká nad Vltavou, Holubov, Horní Stropnice, Hosín, Hranice, Chv alšiny, Jílovice, Jistebnice, Kadov, Kájov, Kamenný Újezd, Kestřany, Křemže, Ktiš, Lažánky, Lenora, Lnáře, Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Majdalena, Nadějkov, Nová Bystřice, Nová Pec, Nové Hrady, Oslov, Ostrovec, Petříkov, Pohorská Ves, Ponědrážka, Příbraz, Přísečná, Putim, Ražice, Smržov, Srní n, Staňkov, Stožec, Stráž nad Nežárkou, Stříbřec, Studená, Suchdol nad Lužnicí, Štěkeň, Tchořovice, T řeboň, Varv ažov, Veselí nad Lužnicí, Vojníkov, Volary, Vrábče, Vráž, Záboří, Zlatá Koruna, Želnava Základní identifikace problému Zapracovat aktualizované vymezení nadregionálních biocenter (zpracov atel EKOTOXA, zadavatel AO PK ČR, res p. MŽP)


Detailn ější popis problému MŽP zpracovalo prostřednictvím společnos ti EKOTOXA aktualizaci nadregionálních prvků ÚSES, v rozsahu biocenter. T ato aktualizace by měla být podkladem pro zpracování 1. aktualizací ZÚR. Jedná se o úpravu vymezení těchto biocenter: NRBC 25 – Dědovické stráně, NRBC 26 – Hlubocká obora, NRBC 36 – Velká Kuš, NRBC 37 – Řežabinec, NRBC 38 – Stará řeka, NRBC 39 – Červené blato, NRBC 51 – Kl eť – Bulový, NRBC 52 – Dívčí Kámen, NRBC 54 – Cunkovský hřbet, NRBC 56 – Vojířov, NRBC 77 – Knížecí stolec, NRBC 79 – Žofín, NRBC 80 – Pařezi tý Roštejn, NRBC 2006 – Rašeliniště Ruda – Horusický rybník, NRBC 2014 – Vltavská niva.

140

Úroveň řešení ZÚR Do 1. aktualizace ZÚR je třeba prověři t změny vymezení ÚSES (resp. NRBC) dl e aktualizovaného podkladu MŽP. ÚPD obcí


Jiné


B. R U R Ú





B. R U R Ú

141


P60 Nové dopravní řešení obchvatu Trhových Svinů na silnici II/156 Územní identifikace problému ORP Trhové Sviny obec

Trhové Sviny

k. ú.

Otěvěk Trhové Sviny

Základní identifikace problému Vyhledaná trasa dle nové studie proveditel nosti. Střet dopravního záměru X ochrany přírody a krajiny.


Detailn ější popis problému Obchvat Trhových Svinů byl až do fáze veřejného projednání součástí návrhu ZÚR JČK pod označením D42/4 (obchv at Otěvěk), D42/5 (přeložka T rhové Sviny jako nový průtah zas tavěným územím města) a územní rezerv a D/I (severní obchv at města T rhové Sviny). Tyto záměry byly však na základě kladného vypořádání námitek obce T rhové Sviny a zástupce veřejnos ti Mgr. Šv epeše vypuštěny. Z důvodu hledání nového řeš ení pro obchvat II/156 v Trhových Svinech byla pořízena nová „Studie provedi telnos ti přeložky silnice II/156 Otěvěk, Trhov é Sviny“, kterou zpracovala společnost IKP Consulti ng Engineers, s.r.o. (květen 2012). Z této studie vyplynuly jako vhodné k dalšímu zpracování 4 varianty – J4, J6, S1 a S3. Zejména u v arianty D#3b byl identifikován střet s migračně významným územím. Realizací záměru by mělo být zajištěno zachování migrační prostupnos ti krajiny a omezeno takov é využití území (včetně umísťování staveb), které by bránilo volnému pohybu zvěře. V místech výskytu a migrace uv edených zvláště chráněných živočichů je omezení migrační pros tupnosti území škodlivým zásahem do jejich přirozeného vývoje v e smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a kraji ny. Dále byl identifikován střet s územní rezervou PT /I Rejta, městskou památkovou zónou (M PZ), chráněným ložiskovým územím (CHLU) u variant D#3c, D#3d, s půdou 1. tří dy ochrany, s CHOPAV Třeboňská pánev a se záplavovým územím Q100.

142

Úroveň řešení ZÚR Do 1. aktualizace ZÚR je třeba zahrnout jako variantní řešení varianty J4, J6, S1 a S3 dle závěrů studie, dále zohl edni t střety s migračním územím, MPZ, CHLÚ, kvalitní půdou, CHOPAV a Q100. ÚPD obcí Jiné

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové čás ti ZÚR JČK je třeba upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmí nek v území (viz. bod 22 ZÚR JČK). Střety se zájmy ochrany pří rody a krajiny je nutno podrobně řešit i v rámci procesu posuzov ání EIA dle §§ 4-9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.


B. R U R Ú


Měřítko 1:17 000



B. R U R Ú

143


P61 Prověření nesouladu mezi generelem ÚSES Táborska a generelem ÚSES Jihočeského kraje (resp. platnými ZÚR JČK) Územní identifikace problému ORP Tábor obec

všechny obce Táborska dotčené vymezením ÚSES

k. ú.

všechny k. ú. Táborska dotčené vymezením ÚSES

Základní identifikace problému Nesoulad vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v generelu ÚSES Táborska a v generelu ÚSES Jihočeského kraje (resp. platných ZÚR JČK)

Detailn ější popis problému Na základě několika námitek obcí k návrhu ZÚR JČK, týkajících se nesoul adu vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v generelu Táborska a vymezení prvků ÚSES v ZÚR JČK, bylo v rámci vypořádání těchto námitek přislíbeno, že bude tento problém prověřen a závěry budou promítnuty do 1. aktualizace ZÚR JČK. Konkrétní úpravy prvků ÚSES z území T áborska požadovala pouze obec Mladá Vožice v námi tce KUJCK 39866/2010 OREG/1.


Úroveň řešení ZÚR V rámci zpracování 1. aktualizace ZÚR JČK je třeba prověřit nesoulad generelu ÚSES T áborska a ÚSES vymezený na tomto území v platných ZÚR Jihočeského kraje.

144

ÚPD obcí Jiné

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové čás ti ZÚR JČK je třeba upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmí nek v území (viz. bod 39 ZÚR JČK). Ve spolupráci s autorizovanou osobou a odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví bude projednán nesoul ad ve vymezení prvků ÚSES.

Vývoj v čase Probl ém trvá

B. R U R Ú





B. R U R Ú

145


P62 Úprava vymezení prvků ÚSES na území NP a CHKO Šumava Územní identifikace problému ORP Český Krumlov, Prachatice, Vimperk obec

všechny obce dotčené NP a CHKO Šumava

k. ú.

všechny k. ú. dotčené NP a CHKO Šumava

Základní identifikace problému Rozdíl podkladu ÚSES na území NP a CHKO Šumava a prvky ÚSES dle platných ZÚR JČK.

Detailn ější popis problému NP a CHKO Šumava mají zpracovaný podklad pro vymezování prvků ÚSES, který je v rozporu s prvky ÚSES vymezenými v platných ZÚR JČK. Odborným konzul tantem na území NP a CHKO Šumava ve věcech ÚSES je Ing. Miroslav Hájek, GeoVision Plzeň, který je i autorem zmí něného podkladu. V rámci 1. aktualizace ZÚR JČK bude tento rozdíl prověřen a vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES na území NP a CHKO Šumava bude v dohodě se Správou NP a CHKO Šumava upraveno. Tento postup byl již i konzultov án s Mgr. Kůsovou z MŽP, jakožto orgánem příslušným dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, k vymezování nadregionálních prvků ÚSES. MŽP vzneslo i požadav ek na převymezení NRBK 174 Vltavská niva – Dívčí Kámen (vodní osa) dle návrhu Ing. Hájka z 17. 8.2013, což je vymezení dohodnuté s MŽP a se kterým souhlasili i zástupci dotčených obcí.


Úroveň řešení ZÚR V rámci zpracování 1. aktualizace ZÚR JČK je třeba upravit vymezení prvků ÚSES dle podkladů Správy NP a CHKO Šumava.

146

ÚPD obcí Jiné

Ve vazbě na §54 odst. 5 SZ je obec povinna uvést územní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Plochy vymezené ve výkresové čás ti ZÚR JČK je třeba upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmí nek v území (viz. bod 39 ZÚR JČK). Ve spolupráci s autorizovanou osobou a odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví bude projednán nesoul ad ve vymezení prvků ÚSES.


B. R U R Ú





B. R U R Ú

147


P65 Alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1 Územní identifikace problému ORP Blatná, České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek, Třeboň, Vodňany obec

Adamov, Blatná, Cep, Čejkovice, České Budějovice, Čížová, Dasný, Dívčice, Dobev, Dolní Žďár, Drhovle, Hadravova Rosička, hajany, Halámky, Hluboká nad Vltavou, Horní Pěna, Horní Skrýchov, Hůry, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Jivno, Lás enice, Libějovice, Lišov, Lnáře, Majdalena, Malovice, Nová Včelnice, Nová Ves nad Lužnicí, Novosedly nad Nežárkou, Písek, Pístina, Pištín, Protivín, Předotice, Rodvínov, Sedlec, Sedlice, Stráž nad Nežárkou, Suchdol nad Lužnicí, Štěpánovice, Tchořovice, Třeboň, Úsilné, Velká Turná, Vlčetínec, Vodňany, Žďár

Základní identifikace problému S13 – al ternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1 (bod 122 PÚR 2008)


Detailn ější popis problému V PÚR 2008 byl v bodě 122 dán úkol s označením S13 – alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D 1, pro převedení možného zvýšeného dopravního zatížení mezi kraji. Tento záměr by měl v maximální míře využít stávajících silnic I. třídy. Vedení Jihočeského kraje projednalo tento úkol dne 13. 12. 2010 s tímto záv ěrem: S13 povede v trase dle AGR hlavní v ose Plzeň (D 5) – I/20 – České Budějovice – I/34 - Humpol ec (D1), trasa dle AGR doplňkov á Třeboň – Suchdol nad Lužnicí – Halámky. Prověření úkolu S13 bylo zpracováno Ús tavem územního rozvoje v říjnu 2011. Doporučení pro aktualizaci PÚR 2008 formou zahrnutí úkolů dle závěru prověření se týkají spojení: • Plzeň – D5 (Exit 73 a 76) – Písek – Tábor – Pelhřimov – D1 (Exi t 90 Humpolec), a to s vědomím že neodl ehčí úseku dálnice D 1 Humpolec – Brno. • Plzeň – D5 (Exit 73 a 76) – Písek – České Budějovice – Jindřichův Hradec – Třebíč – Brno, a to s vědomím že lze očekávat v ětší místní problémy zejména na T řeboňsku a Českobudějovicku (významné střety se životním prostředím). Jednou z možností řeš ení problémového úseku (Třeboňsko) je nahrazení určitých částí např. vedením dopravy po plánované trase D3 v úseku České Budějovice – Tábor.

148

Úroveň řešení PÚR Zapracování závěrů z prověření (ÚÚR, 2011) do aktualizace PÚR ČR.

ZÚR

Do dalších aktualizací ZÚR JČK sledovat vývoj záměru, zejména úkoly vyplynuvší z aktualizace PÚR ČR.

jiné

Poskytnout součinnost v souvislosti se záměrem S13 dle pokynů MMR.


B. R U R Ú


Zdroj: Prověření úkolu S13 „Prověřit účelnost a možnosti paralelního jižního spojení západ-východ“, Ústav územního rozvoje, říjen 2011

schéma



B. R U R Ú

149


4. GRAFICKÁ ČÁST Grafická část 2. aktualizace ÚAP Jihočeského kraje je vyhotovena v měří tku 1:100.000 a je složena ze 4 výkresů v souladu s § 4 odst. 4 vyhlášky: • • • •

výkres urbanistických, architektonických a dalších hodnot, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území, výkres probl émů k řešení .


Další doplňující texty, tabulky, kartogramy a grafy jsou součástí textové části rozboru udržitelného rozvoje území. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou obsaženy v samostatné části A. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území.

150

B. R U R Ú


B. R U R Ú

SEZNAM TABULEK TABULKA 1 – KATEGO RIE VY VÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH POD MÍNEK ......................................................................................................................................................................28 TABULKA 2 – ZAŘAZENÍ I NDIKÁTO RŮ DO JEDNOTLIVÝC H PILÍŘŮ UD RŽITELN ÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ...................................................................................................29 TABULKA 3 – VY HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO P ŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ P ROSTŘEDÍ ........................................................................................................................30 TABULKA 4 – VY HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO HO SPODÁŘSKÝ ROZVOJ .......................................................................................................................................32 TABULKA 5 – VY HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘE PRO SOUDRŽNOST SPOLEČ ENSTVÍ O BYVATEL ÚZEMÍ ......................................................................................34 TABULKA 6 – VÝ SLEDN É HODNOCENÍ VYVÁŽENO STI ÚZEMNÍCH PODMÍ NEK V JEDNOTLIVÝCH ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011.......................36 TABULKA 7 - T ABUL KA VYHODNOCENÝ CH ZÁMĚRŮ - DOP RAVA ........................................................................................................................................................................41 TABULKA 8 - T ABUL KA VYHODNOCENÝ CH ZÁMĚRŮ – ÚSES .............................................................................................................................................................................48 TABULKA 9 - T ABUL KA VYHODNOCENÝ CH ZÁMĚRŮ - TECHNIC KÁ INFRASTRU KTURA .............................................................................................................................49 TABULKA 10 - TABUL KA VYHODNOCENÝCH ZÁMĚRŮ - ROZVOJOVÉ PLOCHY ................................................................................................................................................52 TABULKA 11 - TABUL KA VYHODNOCENÝCH ZÁMĚRŮ – OSTATNÍ .....................................................................................................................................................................53 TABULKA 12 – M ATICE STŘETŮ V ÚZEMÍ ...................................................................................................................................................................................................................54 TABULKA 13 - STŘETY DOP RAVNÍCH ZÁMĚRŮ S VY BRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A VZ ÁJEMN É STŘETY ZÁMĚRŮ .................................................................55 TABULKA 14 - STŘETY ZÁMĚRŮ TECH NICKÉ INFRASTRU KTU RY S VYBRANÝMI LIMI TY VYUŽI TÍ ÚZEMÍ ...........................................................................................57 TABULKA 15 – STŘETY ROZVOJOVÝCH PLOCH S VYBRANÝMI LIMI TY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A VZÁJEMNÉ STŘETY Z ÁMĚRŮ .................................................................58 TABULKA 16 – PROBLÉMOVÉ O BLASTI P RO ŽIVOTNÍ P ROSTŘEDÍ DLE VYHOD NOCENÍ VYVÁŽ ENOSTI V ROCE 2013 .................................................................59 TABULKA 17 – PROBLÉMOVÉ O BLASTI P RO HOSPOD ÁŘSKÝ ROZVOJ DLE VY HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI V ROCE 2013 ............................................................60 TABULKA 18 – PROBLÉMOVÉ O BLASTI P RO SOUDRŽNO ST SPOLEČEN STVÍ OBY VATEL DLE VY HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI V ROCE 2013 .........................61 TABULKA 19 - SOUHRN VÝZNAMNĚJŠÍC H IDEN TIFIKOVANÝC H PRO BLÉMŮ ..................................................................................................................................................67

SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1 – VY VÁŽENOST ÚZEMNÍCH POD MÍNEK V PODRO BNOSTI OBCÍ DLE VYHODNOC ENÍ V ÚAP KRAJE ..............................................................................37 OBRÁZEK 2 – VY VÁŽENOST ÚZEMNÍCH POD MÍNEK V PODRO BNOSTI OBCÍ DLE VYHODNOC ENÍ V ÚAP OBCÍ ................................................................................38 OBRÁZEK 3 – VY VÁŽENOST ÚZEMNÍCH POD MÍNEK A PRO BLÉMOVÉ OBLASTI P RO P ŘÍZNIVÉ ŽIVO TNÍ P ROSTŘEDÍ ......................................................................63 OBRÁZEK 4 – VY VÁŽENOST ÚZEMNÍCH POD MÍNEK A PRO BLÉMOVÉ OBLASTI P RO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ .....................................................................................64 OBRÁZEK 5 – VY VÁŽENOST ÚZEMNÍCH POD MÍNEK A PRO BLÉMOVÉ OBLASTI P RO SOUD RŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBY VATEL ..................................................65 OBRÁZEK 6 – ROZVOJOVÉ O BLASTI A OSY DLE PLATNÝCH ZÚR JČK V KON TEX TU VYHODNOCENÍ VY VÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH POD MÍNEK ........................66

SEZNAM GRAFŮ

Kapitola: Hospodářské podmínkySeznam tabulek

GRAF 1 – VY VÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK P RO PŘÍZNI VÉ ŽIVOTNÍ PRO STŘEDÍ V JEDNO TLIVÝCH ORP J IHOČESKÉHO KRAJE .......................................30 GRAF 2 – VY VÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK P RO HOSPOD ÁŘSKÝ ROZVOJ V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE ......................................................................................32 GRAF 3 – VY VÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK P RO SOUDRŽNO ST SPOLEČEN STVÍ OBY VATEL ÚZEMÍ V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE .....................................34

151


SEZNAM ZKRATEK AOPK ČR BRKO CR CZT ČOV ČR ČSÚ D DN DO DP DSS EU FVE generel ÚSES GIS HMP CHKO CHLÚ ISOH JČK JETE JMK KHK KROK KÚ JČK KVK LAPV

Kapitola: Seznam zkratek

LBK LPIS MD ČR MMR ČR MOS/MIS MSK MZCHÚ MŽP ČR NP NPP NPR NUTS 2

152

OLK ORP PBK PLO PN POH POPD POÚ PP PR PUPFL PÚR 2008

Agentura ochrany přírody a kraji ny ČR Biologicky rozložitelný komunální odpad Cestov ní ruch Centrální zásobov ání teplem Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dálnice Jmenovitý průměr v mm (plynovod) Dotčený orgán Dobývací prostor Doprav ní sektorová strategie Evropská uni e Fotovoltaická elektrárna Generel nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v Jihočeském kraji Geografický informační systém Hlavní město Praha Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Informačního systému odpadového hospodářství Jihočeský kraj Jaderná el ektrárna Temelín Jihomoravský kraj Královéhradecký kraj databáze údajů o krajích a okres ech Krajský úřad Jihočeského kraje Karlovarský kraj Lokality pro přirozenou akumulaci povrchových vod (z při pravovaného generelu Mze, dříve Směrný vodohos podářský plán) Liberecký kraj Evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů Ministerstvo dopravy ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Databáze údajů z měs tské a obecní statistiky a městského informačního systému Moravskoslezský kraj Maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí ČR Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Region soudržnosti Jihozápad. Zkratka pochází z francouzského La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques, nebo anglického Nomenclature of Units for Territorial Statistics Olomoucký kraj Obec s rozšířenou působnos tí (obec 3. Typu) Pardubický kraj Přírodní lesní oblas ti Jmenovitý tlak v barech (plynovod) Plán odpadového hospodářství Plán otvírky, přípravy a dobývání Obec s pověřeným obecním úřadem (obec 2. Typu) Přírodní památka Přírodní rezervace Pozemky určení k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky 2008 schvál ená Vládou ČR dne 20. Července 2009 usnesením č. 929

B. R U R Ú


SZ SŽDC tis. TTP ULK ÚAP ÚP ÚPČ ÚPD ÚP VÚC ÚS ÚSES ÚÚR ÚZOP VPCHÚ VLC VÚ VTL VVTL vyhláška VYS ZCHÚ ZLK ZPF ZÚR JČK žst.

Plzeňský kraj Rychlostní silnice Registr ekonomických subjektů Středočeský kraj Silnice I. tří dy Silnice II. třídy Silnice III. třídy Databáze údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů Středotlaký plynovod Dokument Ministerstv a dopravy ČR nazvaný „Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 (Superstrategi e – green paper)“, verze 03/2011 pro meziresortní připomínkování Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a s tavebním řádu (stav ební zákon) Správa železniční dopravní ces ty tisíc Trvalé travní porosty Ústecký kraj Územně analytické podkl ady Územní plán Územně plánov ací činnost Územně plánov ací dokumentace Územní plán v elkého územního celku Územní studi e Územní systém ekologické stability Ústav územního rozvoje České republiky Území zvýšené ochrany přírody Velkoplošná chráněná území přírody Veřejné logistické centrum Vojenský újezd Vysokotlaký plynovod Velmi vysokotlaký plynovod Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánov ací dokumentaci a evidenci územně plánovací činnosti Kraj Vysočina Zvláště chráněná území pří rody Zlínský kraj Zemědělský půdní fond Zásady územní ho rozvoje Jihočeského kraje Železniční stanice

Kapitola: Hospodářské podmínkySeznam zkratek

PZK R RES SČK SI SII SIII SLDB STL Supers trategi e

B. R U R Ú

153


POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13]

[14] [15]

[16]

[17]

[18]

[19]

Kapitola: Použitá literatura a zdroje

[20]

154

[21]

[22] [23] [24] [25]

Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje, 2008, Ekotoxa, spol. s r. o. Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihočeského kraje v roce 2009, ČSÚ Český statistický úřad, dostupné z internetu: , Statistické ročenky Jihočeského kraje 2012 a s tarší Program rozvoje Jihočeského kraje 2007 – 2013 Program rozvoje vodovodů a kanalizací v Jihočeském kraji 2004 včetně všech 4 jeho změn Politika územního rozvoje ČR, 2008, dostupné z internetu: Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje Hodnocení potenciálu cestov ního ruchu na území ČR, ÚÚR 2001 Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR, 2007 Zásady územní ho rozvoje Jihočeského kraje, účinné od 7. 11. 2011 Územně analytické podklady pro správní obvod Blatná, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod České Budějovice, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Český Krumlov, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Dačice, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správ ní obvod Jindřichův Hradec, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Kaplice, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Milevsko, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Písek, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Prachatice, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Soběslav, 2012, dos tupné z internetu: Územně analytické podklady pro správ ní obvod Strakonice, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Tábor, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro s právní obvod Trhové Sviny, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Třeboň, 2012, dostupné z internetu:

B. R U R Ú


[27] [28]

[29]

[30] [31]

[32] [33] [34] [35]

[36]

[37]

Územně analytické podklady pro správní obvod Týn nad Vltavou, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro s právní obvod Vimperk, 2012, dos tupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Vodňany, 2012, dostupné z internetu: Metodické sdělení OÚP MMR k aktualizaci ÚAP – části RURÚ, dostupné z internetu: , zveřejněno 31. 5. 2010 Metodický návod k aktualizaci RURÚ ÚAP obcí, dostupné z internetu: , zveřejněno 18. 12. 2009 Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje, dostupné z internetu: , zveřejněno 7. 5. 2007 Metodika Strategie rozvoje cestov ního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009–2013, dostupné z internetu: Migrační koridory pro velké s avce v České republice, EVERNIA s pol. s r. o., informační leták 2010 Marketingová strategie letiště České Budějovice, Deloitte ČR, 2009 Strategie pro regionální polycentrický urbánní systém v ekonomické integrační zóně středovýchodní Evropy (INT ERREG IIIB - CAD SES RePUS), dos tupné z internetu: http://www. gis.cvut.cz/vyzkum/projekty/repus/ Srovnání makroekonomických ukazatelů, RIS, dostupné z internetu: http://www. risy.cz/cs/krajske-ris/ji hocesky-kraj/kraj/hospodarskeprostredi/makroekonomicke-ukazatele Metodické sdělení MMR ke zpracování sídelní struktury v 2. úplné aktualizaci ÚAP krajů, dostupné z internetu: , zveřejněno 25. 3. 2013

Kapitola: Hospodářské podmínkyPoužitá literatura a zdroje

[26]

B. R U R Ú

155

B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Recommend Documents