2
3
Autorka práce chce vyslovit poděkování Sigmundově střední škole strojírenské, Lutín za poskytnutí možností k ověřování poznatků pomocí dotazníkové akce, studentům a kolegům za pochopení a podporu. V neposlední řadě patří poděkování Květě, Mírovi, Haně, Jurovi a Mirkovi za pochopení a odporu při studiu a psaní práce.
4
5
Prohlašuji, že jsem předloženou závěrečnou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury. V Ratajích 22. 6. 2008
…………………………………….. PhDr. Alena Mašláňová
6
7
Abstract Mašláňová, A. Interactive education at secondary school - professional training college / vocational school. Final work. Brno, 2008. The work stands for summary of experience recieved by using interactive methods in education at secondary level - professional training college / vocational school. It brings an analysis of changes in education, finding common trends and it is trying to formulate the process of establishing computer aided education into practice.
Abstrakt Mašláňová, A. Interaktivní výuka na SŠ typu odborné učiliště. Závěrečná práce. Brno, 2008. Práce představuje souhrn zkušeností získaných zaváděním interaktivních metod do výuky na škole typu střední odborné učiliště. Analyzuje změny ve výuce, hledá obecné trendy a snaží se zformulovat postup zavádění počítačem podporované výuky do praxe.
8
9
Obsah Obsah ............................................................................................................................................. 9 1 Úvod a cíl práce................................................................................................................... 13 1.1Úvod ............................................................................................................................... 13 1.2Cíl práce ........................................................................................................................ 14 2 Přehled literatury ............................................................................................................... 15 2.1 Pojem interaktivní výuka (a jeho nejednoznačnost) ............................... 15 2.1.1 Počítačem podporovaná výuka....................................................... 15 2.1.1.1 Model s jedním počítačem a projektorem ........................... 15 2.1.1.2 Model s jedním počítačem a interaktivní tabulí ............... 16 2.1.1.3 Model s počítačem pro každého žáka i učitele ................. 16 2.1.1.4 Model s počítačem pro každého žáka i učitele a dataprojektorem......................................................................................... 16 2.1.1.5 Model s počítačem pro každého žáka i učitele a interaktivní tabulí ...................................................................................... 16 2.1.1.6 Model s počítačem, dataprojektorem (případně tabulí) a hlasovacím systémem ............................................................................. 17 2.1.1.7 Model s počítačem, dataprojektorem (případně tabulí) a interaktivním displejem ......................................................................... 17 2.1.1.8 Model s počítačem, dataprojektorem (případně tabulí) a bezdrátovým tabletem ............................................................................ 17 2.1.1.9 Model počítačem řízeného experimentu ............................. 17 2.1.1.10 Model s počítačem, dataprojektorem a podlahovou projekcí .............................................................................................................. 18 2.1.2 Multimediální výuka ........................................................................... 18 2.1.3 Výuka s využitím internetových zdrojů ..................................... 19 2.1.4 Vzájemný vztah uvedených pojmů............................................... 19 2.2 Interaktivní tabule ................................................................................................... 22
10
2.2.1 Dělení podle typu projekce ............................................................... 22 2.2.2.1 Zadní projekce ................................................................................. 22 2.2.2.2 Přední projekce ................................................................................ 22 2.2.2 Dělení podle technologie snímání ................................................. 23 2.2.2.1 Ovladatelné prstem i popisovačem ....................................... 23 2.2.2.1.1 Měření změny odporu ............................................................ 23 2.2.2.1.2 Optická a infračervená ........................................................... 23 2.2.2.1.3 Kapacitní ....................................................................................... 23 2.2.2.2 Ovladatelné popisovačem .......................................................... 23 2.2.2.2.1 Elektromagnetická .................................................................... 23 2.2.2.2.2 Ultrazvuková a infračervená ............................................... 23 2.2.2.2.3 Laserová ........................................................................................ 23 2.2.3 Nejčastější tabule na českých školách .......................................... 24 3 Současná situace v oblasti počítačové podpory výuky na střední škole.. 25 3.1 Současná situace v oblasti počítačové podpory výuky na Sigmundově SŠs, Lutín ................................................................................................ 25 3.1.1 Využívané technologie........................................................................ 25 3.1.1.1 Výuka pomocí interaktivních tabulí ...................................... 25 3.1.1.2 Výuka pomocí dataprojektoru ................................................. 26 3.1.1.3 Výuka pomocí dataprojektoru a vizualizéru .................... 27 3.1.1.4 Výuka pomocí počítače pro každého žáka i učitele a dataprojektoru ............................................................................................ 27 3.1.1.5 Výuka pomocí počítače pro každého žáka i učitele a interaktivní tabule..................................................................................... 27 3.1.2 Hodnocení využívání počítačem podporované výuky ze strany pedagogů Sigmundovy SŠs, Lutín............................................. 27 3.1.3 Hodnocení využívání počítačem podporované výuky ze strany žáků Sigmundovy SŠs, Lutín ....................................................... 31
11
3.1.4 Srovnání hodnocení využívání počítačem podporované výuky žáky a učiteli Sigmundovy SŠs, Lutín ...................................... 41 3.2 Hodnocení využívání interaktivních tabulí pedagogy jiných škol .. 44 4 Návrh systému zavádění interaktivní výuky ....................................................... 46 4.1 Technická opatření .................................................................................................. 46 4.2 Organizační opatření ............................................................................................. 47 4.3 Shrnutí .......................................................................................................................... 49 Literatura ................................................................................................................................... 50 Příloha 1 Přehled interaktivních tabulí nabízených na českém internetu dne 16. 6. 2008 .......................................................................................................................... 52 Příloha 2 Ukázka dotazníku učitele .............................................................................. 60 Příloha 3 Ukázka dotazníku žáka .................................................................................. 60 Příloha 3 Ukázka dotazníku žáka .................................................................................. 61 Příloha 4 Ukázky výukových jednotek autorky ...................................................... 62 Příloha 5 Autorství použitých obrázků ....................................................................... 64
12
13
1
Úvod a cíl práce
1.1 Úvod V současné době, je již SIPVZ (Státní informační politika ve vzdělávání) rok a půl ukončena. Pokud se zamyslíme nad změnami, které přinesla do českého školství, tak si i přes vyslovované výhrady musíme přiznat, že naše školy změnila. Nakolik tyto změny byly dalekosáhlé, záleží mnohdy na místní situaci, v neposlední řadě na zájmu a entuziasmu nadšenců, kteří se do ní zapojili. Přesto přinesla do škol mimo finančních prostředků na pořízení hardware a software, především možnost naučit se pracovat s počítačem a přesvědčila mnohé kolegy, že je to správná cesta k modernějším metodám výuky. Sigmundova střední škola strojírenská, Lutín (dříve Sigmundovo střední odborné učiliště strojírenské, Lutín1) patřila od počátku k aktivním školám. Byli jsme školicím střediskem nejen pro Z a P 0, ale i pro dalších 6 modulů. Byli jsme řešiteli dvou projektů SIPVZ. V počátcích práce umělo pracovat s počítačem 5 pedagogických pracovníků (dva učitelé informatiky, dva mistři programování číslicově řízených strojů a jeden učitel aprobace matematika, fyzika). V současné době používá aktivně každodenně ve výuce počítač 45 % učitelů, 15 % občas, 15 % si dělá domácí přípravy na počítači (Ve škole nemá možnost nebo jej nechce využívat.) a 25 % kolegů počítač pro výuku nepoužívá (téměř všichni jsou již penzijního věku). Všichni povinně musí využívat
Škola je původně strojírenským odborným učilištěm, nyní odbornou školou, vychovávající odborníky ve strojírenských učebních oborech a dvou maturitních oborech. Denní maturitní studium připravuje Mechaniky seřizovače pro CNC obráběcí stroje, nástavbový maturitní obor Provozní technika předpokládá uplatnění absolventů ve strojírenských podnicích na pozici zaměstnanců, středních technických kádrů nebo jako majitelů vlastních menších firem.
1
V oblasti ICT je u obou maturitních oborů kladen důraz na základy programování, obecně na práci s PC (textový, grafický editor, tabulkový kalkulátor, databáze, prezentace, www) a na výuku CAD. Odbornou praxi provádějí na obráběcích strojích řízených PC. V současné době máme okolo 420 žáků, mají k dispozici tři počítačové učebny, jedna z nich je používaná pouze pro výuku programování CNC strojů.
14
výpočetní techniku pro administrativní činnosti s výukou spojené a zvládají to. V každém kabinetě je k dispozici počítač s připojením k internetu a tiskárna. Pro výuku je určeno pět tříd vybavených interaktivními tabulemi, dvěma dataprojektory a vizualizéry ve škole a jedna učebna na odborném výcviku. Na dílnách školy jsou umístěny čtyři počítače pro práci mistrů nebo demonstraci látky přímo v průběhu praktické výuky. Čtyři roky využíváme první interaktivní tabuli a prošli jsme několika obdobími nadšení i zklamání a rozčarování. Máme nemalé zkušenosti s využitím interaktivní výuky a zároveň si klademe i otázky o směřování počítačem podporované výuky. Zamýšlíme se nad její efektivitou a přínosem. V Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR pro roky 2007—2013 jsou stanoveny aktivity podporované pomocí globálních grantů v krajích: • „zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, a to i mimo vyučování • využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech i mimo vyučování“2
1.2
Cíl práce
Cílem práce je analýza zavádění interaktivní výuky do školy typu střední odborné učiliště, zobecnění získaných poznatků a vypracování souboru doporučení použitelných pro školy stejného typu nebo i jiné střední a základní školy.
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR. MŠMT ČR, 23. 5. 2007, č. 535, s. 31.
2
15
2
Přehled literatury
Vyhledáváme-li termín interaktivní výuka v odborných pramenech, narazíme na jeho používání ve více významech. Zároveň na vzájemné zaměňování pojmů interaktivní výuka, multimediální výuka a počítačem podporovaná výuka. Všechny tyto pojmy se začaly v naší pedagogické a didaktické literatuře objevovat v souvislosti s realizací SIPVZ. V současné době se běžně objevují nejen v literatuře odborné, ale i v popularizačních článcích v novinách.
2.1 Pojem interaktivní výuka (a jeho nejednoznačnost) Interakce je definována jako „vzájemné působení mezi pozorovanými jevy, tělesy či osobami“.3 Interaktivní výuka je tedy výukou, při níž na sebe vzájemně působí žák, učitel a poznávaná, vyučovaná informace. Každý z nich má možnost informaci přizpůsobovat a modifikovat podle svých potřeb a schopností. Odhlédneme–li od faktu, že takovým by měl být proces vzdělávání neustále, zjistíme, že je dnes používáno pojmu interaktivní výuka pro několik ne úplně totožných oblastí:
2.1.1 Počítačem podporovaná výuka Autorka uvádí přehled všech modelů výuky podporované počítačem, se kterými je možné se setkat v současné české škole, na závěr je ještě připojena zajímavá možnost, která se ve školách může v dohledné době objevit. 2.1.1.1 Model s jedním počítačem a projektorem První ze zmíněných oblastí je počítačem podporovaná výuka, kdy promítáme celé třídě informaci na promítací plochu. „Interaktivní výuka umožňuje prezentovat data zobrazená na monitoru celé třídě a aktivně s nimi pracovat.“4 Je efektivní především při výkladu nové látky, pro žáka je tento způsob
3
URL: http://cs.wikipedia.org/wiki/Interakce, [6. 6. 2008].
HAUSNER, M. Výukové objekty a interaktivní vyučování. Praha: Venkovský prostor o.p.s., 2007. ISBN 978-80-903897-0-0, s. 10.
4
16
práce pasivním přijímáním informací, sám se na práci nebo výběru informací nepodílí. 2.1.1.2 Model s jedním počítačem a interaktivní tabulí Lepší, ale finančně náročnější variantou je kombinace s interaktivní tabulí, která umožňuje nejen promítání, ale praktické zásahy do zobrazované informace ze strany učitele, ale především ze strany žáků. Protože interaktivní tabule by neměla být pouze prostředkem vyučování, ale především prostředkem učení, jak uvádí Milan Hausner ve svém článku Digitální propast v anglických školách – Malý krůček nebo obrovský skok?5 2.1.1.3 Model s počítačem pro každého žáka i učitele Přináší možnost individuální práce s obsahem pro každého zvlášť. Akceptuje tempo práce, žádá soustředění. Pro velkou finanční náročnost nepříliš rozšířený způsob výuky. Při instruktáži je nutno slovně popsat problém nebo používat software „vnucující obrazovku“. Je vhodné zavést restrikce pro uživatele, aby mohl vykonávat pouze ty činnosti, které má povoleny. 2.1.1.4 Model s počítačem a dataprojektorem
pro
každého
žáka
i učitele
žáka
i učitele
Odstraňuje zmíněný problém instruktáže. 2.1.1.5 Model s počítačem a interaktivní tabulí
pro
každého
Umožňuje paralelní práci na tabuli a na počítačích. Finančně nejnáročnější. Výborný při procvičování, opakování látky a samostatné práci žáků. Z hlediska přípravy výuky velmi náročný, klade vysoké nároky na organizaci v průběhu výuky a je časově náročný při hodnocení výsledků práce žáků. Umožňuje individuální práci každého žáka jeho vlastním tempem, je velmi vhodný pro práci s žáky s poruchami učení.
Dostupné na: http://www.veskole.cz/a1649_digitalni-propast-v-anglickychskolach.html, [6. 6. 2008]. 5
17
2.1.1.6 Model s počítačem, dataprojektorem (případně tabulí) a hlasovacím systémem Používaný pro rychlé opakování a zkoušení. Šetří spoustu práce s vyhodnocováním výsledků. Nevhodný pro část žáků se specifickými poruchami učení. Náročný na přípravu kvalitního souboru testovacích otázek. Hlasovací systém lze použít i bez promítání výsledků a zadávaných otázek, ale pro testované je takový postup méně zajímavý. Čtené otázky a možnosti jejich odpovědí mohou v procesu rozhodování zapomenout. 2.1.1.7 Model s počítačem, dataprojektorem (případně tabulí) a interaktivním displejem Interaktivní displej dává možnost ovládat promítanou plochu nebo tabuli z určitého místa ve třídě. Bývá nejčastěji umístěn na pracovišti učitele nebo na místě, na kterém pracuje žák, který je imobilní nebo špatně pohyblivý. Teoreticky lze vybavit celou učebnu takovýmito displeji a přepínat možnost práce žáků „u tabule“. Hlavní překážkou běžného použití je pořizovací cena. 2.1.1.8 Model s počítačem, dataprojektorem (případně tabulí) a bezdrátovým tabletem Podobným způsobem lze pracovat i s bezdrátovým tabletem, má navíc tu výhodu, že jej lze volně po třídě přemísťovat, lze tedy předávat tablet od jednoho zkoušeného ke druhému. 2.1.1.9 Model počítačem řízeného experimentu Tento způsob výuky se v základním a středním školství mnoho nevyužívá, je typický pro školství vysoké. Je určen pro práci v menších skupinách, které nejsou příliš běžné v našich současných školách. Vyžaduje teoretickou znalost demonstrované nebo zkoumané problematiky a schopnost vyhodnocování výsledků. Ve školách nejčastěji využívám v průběhu laboratorních cvičení, projektech nebo kroužcích.
18
2.1.1.10 Model s počítačem, dataprojektorem a podlahovou projekcí „Celý systém se skládá z výkonného počítače se zásobou přednastavených i editovatelných layoutů, infračervené kamery, která snímá a vyhodnocuje pohyby osob a projektoru, který promítá již zpracovaný obraz se všemi vygenerovanými efekty v tomto případě na podlahu.“6 Zajímavé ukázky videa podlahové projekce jsou dostupné na internetu.7 Zatím se jedná o drahou záležitost, která snad časem může i ve školách najít své použití.
2.1.2 Multimediální výuka „Jako multimediální systém se označuje souhrn technických prostředků (např. osobní počítač, zvuková karta, grafická karta nebo videokarta, kamera, mechanika CD-ROM nebo DVD, příslušný obslužný software a další), který je vhodný pro interaktivní audiovizuální prezentaci.“8 I pro ni bývá používán pojem interaktivní výuka. „Tímto způsobem jsou učitelům i žákům zpřístupněny rozsáhlé zdroje výukových materiálů (viz dále) či spíše výukových elementů (objektů – textů, obrázků, vizuálních i zvukových klipů), které mohou být prezentovány v souvislostech a vzájemných vazbách při respektování didaktických zásad.“9 Dnes je zcela zřejmé, že nejjednodušším prostředkem zpřístupňujícím veškerý multimediální obsah je počítač, přesto, že se lze obejít bez něj i v současnosti.
URL: http://www.avmedia.cz/index.asp?module=ActiveWeb&page=WebPage&Doc umentID=2519&nodate=1, [11. 6. 2008]. 6
7
URL: http://www.gesturetek.com/gesturefx/groundfx_content.php, [15. 6. 2008].
8
URL: http://cs.wikipedia.org/wiki/Multim%C3%A9dia, [13. 6. 2008].
HAUSNER, M. Výukové objekty a interaktivní vyučování. Praha: Venkovský prostor o.p.s., 2007. ISBN 978-80-903897-0-0, s. 10. 9
19
2.1.3 Výuka s využitím internetových zdrojů Bořivoj Brdička ve své knize Role internetu ve vzdělávání uvádí: „Kromě nezbytného nástroje potřebného k získávání i zpracování informací právě internet je tím prostředkem, který spojuje dění ve třídě s blízkým i vzdáleným okolím. To on umožňuje zapojit do školních aktivit experty, politiky, rodiče, tedy vlastně celou společnost. Dovoluje některé výukové aktivity přenést mimo vyučovací hodiny a dokonce i mimo školní budovu. Takto pomáhá bořit onu zkostnatělou představu o vyučování v podobě oddělených tříd, oddělených předmětů a oddělených, tj. nespolupracujících, učitelů.“10 Vzhledem k místním specifikům nemusí nutně být výuka s využitím internetových zdrojů součástí počítačem podporované výuky. Učitel může internetové zdroje pouze vytisknout a pracovat s nimi v klasické papírové podobě. Atraktivita takové výuky je nízká, z druhé strany jsou žáci chráněni před nežádoucí nebo nekvalitní informací. Práci přímo s internetovými zdroji je vhodné zařazovat a využívat, ale je potřeba dopředu prověřit obsah využívaných stránek, jejich správnost a funkčnost. Žáci by měli být poučeni o rozdílné kvalitě internetových zdrojů, vyučující by měl vysvětlit přiměřeně věku žáků, jak poznat kvalitní zdroj informací od méně kvalitního. Kontrolovat, zda žáci skutečně pracují s potřebnými informacemi. V neposlední řadě by měli být poučeni o autorských právech i o pravidlech a etice citování.11
2.1.4 Vzájemný vztah uvedených pojmů Vztah ilustruje dostatečně obrázek 1. Počítačem podporovaná výuka je nejširší pojem. Užším pojmem je multimediální výuka a nejužším výuka s využitím internetu. Všechny širší pojmy přitom téměř úplně zahrnují obsah pojmů užších. Přesto je teoreticky
BRDIČKA, B. Role internetu ve vzdělávání. Praha: AISIS, 2003. ISBN 80-239-0106-0, s. 112.
10
Zajímavý článek, vhodný k motivaci žáků a ilustraci problému. STRUPŮ, V. Cit pro citlivé citování se ctí se vyplácí. URL: http://www.vaclavak.net/weblog/cit-pro-citlivecitovani, [6. 6. 2008]. 11
20
možné používat multimédia ve výuce bez využití počítače a i pracovat s informacemi z internetu bez PC a multimédií.
Obrázek 1 Vztah pojmů
Milan Hausher uvádí v 12 charakteristiky interaktivního vyučování: 1 „Interaktivní výuka umožňuje prezentovat data zobrazená na monitoru celé třídě a aktivně s nimi pracovat.“ Aktivní práce žáků s dostupnými informacemi. 2 „Učit s interaktivním výukovým obsahem (ať již vlastním či zakoupeným umožňuje prezentovat třídě učební látku novým, dynamickým způsobem, se zvýrazněním vazeb a souvislostí a umožňuje učitelům i žákům pracovat se vzdělávacími objekty.“ Zvýrazněné vazby a souvislosti.
HAUSNER, M. Výukové objekty a interaktivní vyučování. Praha: Venkovský prostor o.p.s., 2007. ISBN 978-80-903897-0-0, s. 10, 11. 12
21
3 „Tímto způsobem jsou učitelům i žákům zpřístupněny rozsáhlé zdroje výukových materiálů (viz dále) či spíše výukových elementů (objektů – textů, obrázků, vizuálních i zvukových klipů), které mohou být prezentovány v souvislostech a vzájemných vazbách při respektování didaktických zásad.“ Multimediální obsah. 4 „Interaktivní ovládání přináší do dosud statického projevu učitele dynamiku, pohyb a možnost prezentovat například přírodní zákony v souvislostech a vazbách. Uvedená skutečnost umožňuje žákům řešit skutečné úkoly a hledat správná řešení.“ Práce se skutečnými úkoly, problémová výuka. 5 „Prostřednictvím interaktivní tabule lze vytvářet celou řadu projektů, které pokrývají průřezová témata daná rámcovými vzdělávacími programy.“ Projekty spojující více předmětů, průřezová témata. 6 „Žáci mohou rozvíjet své kompetence mnohem dynamičtěji, mohou využívat počítačem podporovanou výuku jako prostředek rozvoje svých schopností a to mnohem efektivněji než prostřednictvím dnes tak běžně skloňovaného blended e-learningu. Zde je proto lepší pro tento typ výuky využívat pojmu CAL – Computer Aires Learning = počítačem podporovaná výuka.“ Dynamický a efektivní rozvoj kompetencí žáka. 7 „Podle teorie Domina (Hausner, 2005) jsou jednotlivé výukové objekty vkládány do soustavy prvků, stejně jako se z jednotlivých prvků (metod) skládá i vlastní vyučování.“ Práce se soustavou výukových prvků Definujeme interaktivní výuku podle této charakteristiky: Interaktivní výuka představuje aktivní práci žáků a učitele se soustavou výukových multimediálních prvků, které dovolují lepší
22
pochopení vazeb a souvislostí mezi informacemi. Poskytuje možnosti pro řešení skutečných úkolů, problémovou výuku, projekty spojující více předmětů, průřezová témata. Přispívá k dynamickému a efektivnímu rozvoji kompetencí žáka. Bývá uskutečňována pomocí počítačově podporované výuky. Nejčastěji na interaktivních tabulích.
2.2 Interaktivní tabule Plocha umožňující prezentování informace a snímání pohybů ovládajících počítač i použité programy.
2.2.1 Dělení podle typu projekce 2.2.2.1 Zadní projekce Zadní projekce (obrázek 2) je kvalitní, ale velmi drahá alternativa, která se ve školní praxi prakticky nepoužívá. Obraz nestíníme a neoslňuje nás. 2.2.2.2 Přední projekce Je častější, levnější varianta, přináší problém zastínění promítané plochy osobou ovládající tabuli (obrázek 3). Bezvýznamná není ani možnost oslnění od projektoru. Oba problémy lze řešit správným postavením člověka ovládajícího tabuli. 2.2.2.2.1 Krátká projekce (obrázek 4) je typ přední projekce s krátkou vzdáleností mezi promítanou plochou a projektorem, menší možnost stínění.
Obrázek: 2
Obrázek: 3
Obrázek: 4
23
2.2.2 Dělení podle technologie snímání13 2.2.2.1 Ovladatelné prstem i popisovačem 2.2.2.1.1 Měření změny odporu Promáčknutím se propojí elektrický obvod. Používá popisovač i prst. Povrch citlivý na poškození. 2.2.2.1.2 Optická a infračervená Po zaměření kamerou a infračerveným paprskem, proběhne výpočet polohy. Lze použít na libovolném povrchu, prst i popisovač. 2.2.2.1.3 Kapacitní Síť vodičů reaguje na změnu kapacity. Tu může způsobit nejen popisovač, ale i prst. 2.2.2.2 Ovladatelné popisovačem 2.2.2.2.1 Elektromagnetická Senzory v tabuli vysílají signál, který odchází do počítače pouze v případě aktivace popisovačem. 2.2.2.2.2 Ultrazvuková a infračervená Při tlaku vysílá popisovač signál ultrazvukem a infračervený signál, měřením prodlevy signálů se vypočítává poloha. Použitelná na libovolném povrchu, není citlivá na tlak. 2.2.2.2.3 Laserová Vysílače a snímače umístěné v horních rozích tabule pokrývají signálem plochu tabule. Popisovač odráží paprsky do zdroje. Tvrdý povrch tabule. Necitlivý na dotek.
URL: http://cs.wikipedia.org/wiki/Interaktivn%C3%AD_tabule#Druhy_sn.C3.AD m.C3.A1n.C3.AD, [6. 6. 2008]. 13
24
2.2.3 Nejčastější tabule na českých školách Díky agresivní podnikatelské strategii a další práci se zákazníky je nejčastější českou školní interaktivní tabulí tabule Smart Board, její předností je možnost ovládání prstem. Druhou nejčastější je tabule Activ Board, která má tvrdý povrch a lze ji ovládat pouze pomocí popisovače. Obě tyto tabule mají i poměrně kvalitní prezentační software, se kterým jsou dodávány rozsáhlé galerie hotových objektů. Oba typy mají i komunitu uživatelů sdruženou kolem portálů. http://www.veskole.cz/ http://www.activboard.cz/
Teprve v poslední době se na našich školách objevují i další tabule. Přehled nabízených tabulích je uveden v příloze 1. Dělíme je podle typu projekce a způsobu ovládání, hledisek důležitých pro práci s nimi.
25
3 Současná situace v oblasti počítačové podpory výuky na střední škole Státní informační politika ve vzdělávání zanechala české základní a střední školství připravené na změny ve využívání počítačové podpory výuky. „Souhrnně bylo na začátku roku 2007 v českých školách 2 213 interaktivní tabulí a 12 083 datových projektorů. K počtu interaktivních tabulí lze konstatovat, že vybavenost touto technologií je relativně dvakrát větší na středních školách oproti školám základním. U interaktivních tabulí také nastala největší dynamika za poslední tři roky – počet se oproti stavu v roce 2004 zvýšil sedmi a půl krát z původních 300 kusů. Data za rok 2007 nejsou bohužel vzhledem k faktickému ukončení projektu SIPVZ k dispozici.“14 Mnohé školy již delší dobu aktivně používají počítačovou podporu výuky, ale existuje i mnoho škol, kde o podobných způsobech výuky teprve začínají uvažovat. Sigmundova střední škola strojírenská, Lutín patřila od počátku SIPVZ k aktivním školám. I dnes pokračuje.ve snahách o moderní způsoby výuky. Může proto sloužit jako modelový příklad.
3.1 Současná situace v oblasti počítačové podpory výuky na Sigmundově SŠs, Lutín Škola typu střední odborné učiliště o počtu čtyři sta padesáti žáků rozdělených do šestnácti tříd, má střídavý typ výuky. Přibližně polovina tříd je na odborném výcviku a ostatní mají teoretickou výuku ve škole. V současné době je používána počítačová podpora výuky:
3.1.1 Využívané technologie 3.1.1.1 Výuka pomocí interaktivních tabulí Probíhá v předmětech Informační a komunikačních technologie, Technické dokumentaci (CAD) a ve Fyzice ve všech vyučovacích hodinách. V Českém jazyce a literatuře,
NEUMAJER, O.: Interaktivní tabule – vzdělávací trend i módní záležitost. Dostupné na: http://ondrej.neumajer.cz/?item=interaktivni-tabule-vzdelavaci-trend-i-modnizalezitost, [21. 6. 2008]. 14
26
Anglickém jazyce, Občanské nauce, Matematice, Ekologii, Chemii, Technologii, Strojírenské technologii, Technické dokumentaci v části vyučovacích hodin. Škola vlastní dva druhy interaktivních tabulí. Tři tabule Smart Board dvou typů (obrázky 5, 6, 7, 8) a dvě tabule Onfinity CM 2 (obrázky 9, 10).
Obrázek 5 Smart Board 580
Obrázek 6 Smart Board 680
Obrázek 7 Smart Board 580
Obrázek 8 Smart Board 580
Obrázek 9 Onfinity CM 2
Obrázek 10 Onfinity CM 2
3.1.1.2 Výuka pomocí dataprojektoru Probíhá na dalších dvou učebnách ve škole. S jeho pomocí se vyučuje především Technická dokumentace, Technologie, Strojírenská technologie, Matematika a další odborné předměty.
27
3.1.1.3 Výuka pomocí dataprojektoru a vizualizéru Je možná na jedné z odborných učeben a na učebně fyziky. Využívaná je nejčastěji pro vizualizaci pokusů ve fyzice, v odborných předmětech pro zvětšení a přiblížení technických detailů součástí. 3.1.1.4 Výuka pomocí počítače pro každého žáka i učitele a dataprojektoru Umožňuje pracovat žákům na dílně odborného výcviku CNC. Žáci pod vedením učitele odborného výcviku kreslí součást a vytvářejí program pro obráběcí stroj (soustruh nebo frézku). Následně jej ladí pomocí simulace na PC a teprve odladěný program přenášejí na obráběcí stroj, kde součást vyrábějí. Obrázek 11 Učebna CNC
3.1.1.5 Výuka pomocí počítače pro každého žáka i učitele a interaktivní tabule Mimo informatických předmětů a výuky Technické dokumentace (CAD), kde je počítač pro každého žáka nutným předpokladem normální práce v hodině, bývá pravidelně zařazována především v Českém jazyce a literatuře, Občanské nauce a příležitostně ve výuce Anglického jazyka a Matematiky. Většímu rozšíření výuky podobného typu brání především kapacitní možnosti počítačových učeben, náročnost přípravy podobné hodiny a neochota některých kolegů pracovat podobným způsobem. Bez významu není ani obtížnost vedení podobné hodiny v případě, že žáci mají pracovat s internetovými zdroji. Je velmi těžké uhlídat celou třídu, aby se věnovala pouze určené práci.
3.1.2 Hodnocení využívání počítačem podporované výuky ze strany pedagogů Sigmundovy SŠs, Lutín Pedagogové, kteří vůbec nepoužívají počítačovou podporu výuky se řadí do dvou skupin. První jsou v důchodovém nebo těsně předdůchodovém věku, mají zpracovány přípravy písemně
28
a nechtějí je již předělávat do počítačové podoby. Druhou skupinu představují kolegové, kteří mají problémy pracovat s výpočetní technikou a nechtějí nebo neumějí si vytvořit vlastní podklady pro výuku. Část z nich je ochotná využívat cizí podklady, pokud jim budou vyhovovat. Poslední odmítají jakékoli „počítačové nesmysly“ a prohlašují, že jedině to, co projde cestou ucho, ruka, jsou si žáci schopni pamatovat a pochopit. Jakékoli experimentování je podle nich ztrátou času. Na naší škole je větší skupina učitelů, kteří využívají počítačovou podporu výuky. Část z nich používá pouze výuku s pomocí dataprojektoru, mnozí proto, že z kapacitních důvodů nemohou používat tabule, jiné uspokojuje a stačí jim pouze interaktivita pro učitele. Poslední skupinu tvoří uživatelé interaktivních tabulí. Včetně autorky je to na naší škole osm učitelů. Jejich názory na využití interaktivních tabulí jsme se pokusili zmapovat malou anketou15. Materiály jsme získali zpět od šesti (tabulka 1) ze sedmi oslovených respondentů, kteří mají velmi rozdílné zkušenosti práce s tabulí. Tři si dlouhodobě připravují vlastní výukové jednotky pro tabuli. Jeden používá cizí přípravy dlouhodobě, druhý krátce a poslední si začal připravovat výuku pro tabuli v posledních dvou měsících.
15
Příloha 2
29
Tabulka 1 Přehled respondentů učitelů
Respondent
Věk
Komise
Používá v (počet předmětů)
Problém naučit se práci s tabulí
Umí pracovat s tabulí
muž
54
odborná
3
částečně
ne
žena
37
odborná
1
ano
ne
žena
37
humanitní
1
asi ano
ne
žena
28
humanitní
2
asi ano
ne
žena
39
přírodovědná
1
ano
menší
žena
40
přírodovědná
2
asi ano
ne
Kolegové používající počítačovou podporu výuky nejčastěji uvádějí: Tabulka 2 Výhody využívání interaktivních tabulí ve výuce vnímané učiteli
Výhoda
Počet respondentů, kteří uvedli výhodu
Zpřehlednění a utřídění informací nejen pro žáky, ale i pro učitele.
3
Možnost využití obrázků, zvuků, videa, internetových zdrojů.
3
Zajímavější výuka (zábavná výuka).
3
Názornost pro žáky.
3
Lepší grafické zpracování informací.
1
Intenzivnější práce.
1
Vyšší motivace.
1
Oživení výuky.
1
Lepší zapojení žáků do výuky.
1
30
Zároveň uvádějí problémy, někdy i navrhují jejich řešení: Tabulka 3 Problémy práce s tabulí, jejich řešení vnímané učiteli
Návrh řešení problému
Problém
Počet respondentů, kteří uvedli problém
Pozice učitele (zakrývání textu na tabuli).
Neuvedeno.
2
Neznám dobře možnosti práce s tabulí.
Školení.
1
Přípravy, materiály.
Neuvedeno.
1
Málo místa pro klasickou tabuli.
Neuvedeno.
1
Špatná viditelnost z posledních lavic velkých tříd.
Neuvedeno.
1
Nemožnost využívat tabuli v jiném předmětu.
Neuvedeno.
1
Podporuje lenost žáků
Neuvedeno.
1
Zranitelnost („křehkost tabule“)
Opatrnost, dozor, zamykání učebny.
1
Vypnutí elektrické energie.
Neuvedeno.
1
Tabulka 4 Hodnocení přínosu využívání interaktivních tabulí ve výuce učiteli
Hodnotící výraz
Ano
Asi ano
Spíš ne
Ne
Výuka s tabulí je lepší.
2
4
0
0
Výuka s tabulí je přínosná.
3
3
0
0
Výuka s tabulí je zajímavá.
4
1
1
0
Výuka s tabulí je intenzivnější.
3
2
1
0
Výuka s tabulí je náročná.
1
1
2
2
Výuka s tabulí je únavná.
1
0
1
4
31
Jejich zkušenosti můžeme shrnout. Výuku s interaktivní tabulí považují většinou za zajímavou, převážně přínosnou a intenzivní, i lepší. Pro většinu z dotázaných vyučujících je méně náročná a neúnavná. Oceňují na ní především přehlednost, multimediálnost, názornost a zajímavost. Problémy mají především technického a organizačního rázu. (Nemožnost využívání tabule v předmětu, ve kterém by viděli její lepší využití.)
3.1.3 Hodnocení využívání počítačem podporované výuky ze strany žáků Sigmundovy SŠs, Lutín Podobný dotazník, jako vyplňovali kolegové využívající interaktivní tabule, byl použit i při výzkumu hodnocení využívání tabulí žáky.16 Celkem bylo osloveno 6 tříd. Byly vybírány ty třídy, u kterých je vysoký podíl výuky s pomocí interaktivních tabulí. Přesto je výzkum částečně zkreslen, protože mnozí, přestože byli poučeni, do hodnocení zahrnovali i předměty, ve kterých je používán pouze dataprojektor. Celkem se vrátilo 110 dotazníků. Věk respondentů 30
27 24
25 19
20
14
15
11 8
10 3
5
3
1
Obrázek 12 Rozložení věku respondentů žáků
16
Příloha 3
22 ne uv ed en o
21
20
19
18
17
16
15
V ěk :
0
32
Zastoupení typů studia 60 49
50 40 30
30
23
20 8
10 0 nástavbové
maturitní
učební obor
neuvedeno
Obrázek 13 Zastoupení typů studia v dotazníkovém šetření
Většina respondentů byla mužského pohlaví (107), dotazníky vyplnila i trojice žen. Což vysoce převyšuje průměr zastoupení žen ve škole. (Ze 450 žáků je 5 žen.) Podle šetření bylo uvedeno ženské pohlaví u 8 respondentů a dalších 5 jej neuvedlo. Průzkumu se zúčastnila jedna třída prvního ročníku učebního oboru, výuka s interaktivními tabulemi u nich probíhá jeden rok (ČJ, AJ, ICT, F, M, ZECH, TE). Jedna třída 3. ročníku maturitního oboru, výuka s tabulemi 3 roky (ČJ, AJ, ICT, F, M, TD). Dvě třídy 4. ročníku maturitního oboru, výuka s tabulemi 4 roky (AJ, ICT, F, M, TD, ON). Jedna třída prvního ročníku nástavbového maturitního studia, má vyučování s interaktivními tabulemi jeden rok a část studentů více let práce na tabuli (ČJ, ICT, F, M, TE, MECH, SZ). Poslední třídou byla třída druhého ročníku nástavbového maturitního studia, mají dva roky zkušenosti práce s interaktivní tabulí (ČJ, ICT, F, M). Z uvedených předmětů probíhá výuka ČJ, F, ICT a ON pouze ve třídách vybavených interaktivními tabulemi a je možná v každé hodině.
33
Problémy s tabulí studenti:
Umim s tabulí pracovat: 5; 5% 4; 4%
28; 25% 36; 33%
20; 18% 45; 40%
1; 1% 12; 11% 36; 33%
ano
asi ano
33; 30%
spíš ne
ne
neuvedeno
Obrázek 14 Hodnocení schopnosti práce s tabulí
ne
menší
mám
neumím
neuvedeno
Obrázek 15 Hodnocení problémů při práci s tabulí
Žáci hodnotí svou schopnost pracovat s tabulí (obrázek 14) dost pozitivně, 73 % uvádí, že s tabulí umí nebo asi umí pracovat. 22 % neumí nebo asi neumí. Výsledek nekoresponduje s podobnou otázkou, zda mají problémy při práci s tabulí (obrázek 15). Nemá nebo menší problémy přiznává 63 % dotázaných, problémy má nebo s tabulí neumí pracovat 12 % respondentů. Na dotaz je i vysoké procento neuvedených odpovědí. Výsledek by měl vést k zamyšlení, zda je výuka skutečně interaktivní a nakolik se žáci k tabuli dostanou, aby se s ní naučili pracovat. Rozdíl může být způsoben i formulací otázek, Dělalo mi problémy…, je o minulých zkušenostech. Umím…, zjišťuje současný stav dovednosti práce s interaktivní tabulí. Přesnější představu o hodnocení předností a nedostatků výuky s pomocí interaktivních tabulí získáme z tabulek 5 a 6, ve kterých jsou shromážděna hodnocení výuky zformulovaná žáky.
34
Tabulka 5 Výhody využívání interaktivních tabulí ve výuce vnímané žáky
Výhoda
Počet respondentů, kteří uvedli výhodu
Zrychlení práce
26
Přehlednost
17
Nemusí se mazat
15
Multimédia
13
Nepráší se od křídy, nešpiní se ruce
12
Zajímavější
9
Zábavnost
8
Obrazový doprovod
7
Více informace
5
Lepší podání učiva
4
Usnadnění práce žáka
4
Efektivnější
3
Lepší pochopení
3
Moderní způsob výuky
3
Názornost
3
Nevidím přínos v ničem (zabíjíme čas)
3
Přístup ke zdrojům z internetu
3
Usnadnění práce učitel
3
Čitelnost, viditelnost
2
Jednodušší, snazší
2
Nemusíme tolik psát
2
Prezentace
2
Zapojení celé třídy
2
35
Výhoda
Počet respondentů, kteří uvedli výhodu
Dobře viditelná
1
Dostupnost informací
1
Efektivní pro opakování
1
„Fixou se blbě hází“
1
Lepší zpracování
1
Možnost vybrat jen to důležité pro zápis
1
Může se psát do připraveného materiálu
1
Nevím
1
Opakované vícenásobné použití připrav
1
Pěkné
1
Pohodlné
1
Přínosná výuka
1
Spolehlivost
1
Učitelé mají méně příprav
1
Usnadnění náborů nových studentů
1
Vystřídají se při práci všichni žáci
1
Zlepšení
1
Zlepšení technické dovednosti
1
Tabulka je řazena podle četnosti zmínění v dotaznících a podle abecedy. Jednotlivé třídy se lišily v uvádění výhod, nejčastěji nic neuváděli v prvním ročníku učebních oborů. Čím jsou respondenti starší, tím více jsou schopni se zamýšlet i nad přínosy a nedostatky takovéto výuky.
36
Tabulka 6 Problémy práce s tabulí, jejich řešení vnímané žáky
Problém
Návrh řešení problému
Počet respondentů, kteří uvedli problém
Nevidím problém
Neuvedeno
21
Občas je hůř vidět
Zastínit, nebo řešit technické závady (2)
10
Vypnou-li proud
Neuvedeno
5
Bolí oči, unavuje oči
Neuvedeno
4
Centrování
Neuvedeno
4
Lenost, nemám zápisy
Tisk jednoho exempláře pro třídu na dopsání, nemá doma PC (1 )
4
Donutit nás psát (2) Hůř se na ní píše
Neuvedeno
3
Někteří s ní neumí pracovat (on sám píše, že umí)
Neuvedeno
3
Rychlosti opisování oproti klasické tabuli
Neuvedeno
3
Špatně si pamatuji
Diktovat, pouze obrázky, psát do sešitu
3
Nic si nepamatuji
Učím se z učebnice
2
Ničí oči
Tlumit kontrast, brýle
2
Při nechtěném poklepu se smaže dopisovaný text
Neuvedeno
2
Spotřeba energie
Tesat do kamene 1
2
Čitelnost textu
Neuvedeno
1
Dostupnost probíraného domů
Zpřístupnění na internetu
1
Fyzicky náročná občas
Neuvedeno
1
Lépe si pamatuji při diktování
Donutit se učit doma
1
37
Problém
Návrh řešení problému
Počet respondentů, kteří uvedli problém
a zápisu do sešitu
z prezentací
Měli jsme se tak učit od začátku
Učit od 1. ročníku
1
Nákladná
Neuvedeno
1
Neefektivní opisování textů
Promítat pouze texty
1
Někdy nepřehlednost
Neuvedeno
1
Nepřirozené, nepraktické, nevhodné, psát na obyčejnou tabuli
Odstranit všechny tabule
1
Neznalost vyučujícího učit
Neuvedeno
1
Novou látku do sešitu diktovat
Tabule jen pro opakování
1
Poruchovost
Neuvedeno
1
Promítání a stahování na flash
Neuvedeno
1
Příprava učitelů
Neuvedeno
1
Stín
Normální tabuli
1
Špatná ovladatelnost
Neuvedeno
1
Usínám
Neuvedeno
1
Zakrývání obrazovky při výkladu
Laserové ukazovátko
1
Žáci se nesmí na 100 m k tabulím přibližovat a už vůbec na ně chytat
Zničit
1
Nedostatky ve výuce podporované interaktivní tabulí nevidí celkem 21 respondentů. Deset upozorňuje na občasné problémy se zhoršenou viditelností v důsledku technických problémů, špatného zastínění slunečního svitu nebo špatného nastavení projektoru. Do technických problémů můžeme řadit i vypnutí proudu, uvedené pětkrát a centrování tabule, čtyřikrát.
38
Jako závažnější problém cítíme výhrady: lenost, nemám zápisy (4), nižší rychlost opisování z tabule, nežli při diktátu (3), lépe si pamatuji při diktování a zápisu do sešitu (1) a novou látku do sešitu diktovat (1). Celkem 10 respondentů má problémy různého stupně obtížnosti se psaním poznámek z tabule. Podle jejich slov jim více vyhovuje systém prostého diktování. Máme ze své výuky poznatky podobného druhu. V letošním školním roce jsme podlehli prosbám žáků a povolili čtyřem nejstarším třídám (maturitním nástavbám a čtvrtým ročníkům maturitního oboru nepsat si poznámky do sešitu). Žáci argumentovali, že si prezentace vytisknou a budou se z nich učit. Všechny třídy17 mají k dispozici výukové prezentace a program pro jejich spouštění na školním webu, odkud si je mohou odnášet domů, vytisknout si je a používat pro svou domácí přípravu. Pro všechny předměty existuje množství učebnic, čítanek a další literatury. Výsledek byl ze strany pedagoga očekávaný. Svědomití žáci si prezentace tiskli, podtrhávali si v nich, dopisovali poznámky. Obyčejní žáci si pod nátlakem tiskli prezentace a občas si psali poznámky do sešitu. Zbytek se nenamáhal nic psát ani tisknout, a ještě se rozčiloval, že neví, co se mají učit, proč mají platit za papíry, že to chtějí mít diktované. V hodinách ovšem nechtěli psát, že si to vytisknou. Vše vyvrcholilo v době hospitace, kdy vedení začalo řešit, proč si nevedou poznámky a vydalo nařízení, že vyučující je povinen kontrolovat středoškolákovi jeho sešit, vyžadovat jej po něm a známkovat jej18. Opět propadáme starému nešvaru, snaze přizpůsobit metody práce žákovi, místo toho, že bychom jej naučili pracovat jinými způsoby. Nebude muset věnovat své přípravě do školy více, než jen čas ve škole nutný k přepsání diktátu učitele. Dovednosti samostatného vyhledávání informací, výběru nejdůležitějších poznatků z textu, orientace mezi informacemi se nikdo nenaučí diktováním.
Ve kterých vyučuje autorka práce, mají k dispozici materiály pro Český jazyk a literaturu, Občanskou nauku a pro zájemce i pro Informatiku.
17
18
Nejedná se o sešit se samostatnou prací žáka, ale o sešit s jeho zápisy nové látky.
39
Z výčtu přínosů tabule lze vysledovat, že naopak mnohým žákům vyhovuje takový způsob práce (nemusíme tolik psát {2}, možnost vybrat jen to důležité pro zápis {1}, usnadnění práce žáka {4}). Z nedostatků vybíráme (dostupnost probíraného domů, požadují zpřístupnění na internetu {1}, promítání a stahování na flash {1}). Dalším argumentem podporujícím podobný způsob práce, mohou sloužit pozitivní ohlasy na využívání tabule od rodičů prvního ročníku. Kdy především rodiče dyslektiků vítají možnost práce s prezentacemi doma, protože žáci velmi často nejsou schopni si napsat své poznámky i při diktování natolik kvalitně, aby se z nich dokázali něco naučit. Posledním argumentem je existence dálkových studentů, kteří tak přesně vědí, co se probíralo a co se mají naučit. Dalším, velmi závažným problémem, který není obecně známý je problém bolesti očí. Čtyři respondenti uvádějí: Bolí oči, unavuje oči, další dva: Ničí oči,. Jeden: Výuka je fyzicky náročná. Tady vidíme mnohem větší problém, který není řešitelný. Je zajímavé, že všechny poznatky tohoto typu se vyskytují pouze mezi respondenty ze čtvrtých ročníků a maturitních nástaveb. V žádné mladší třídě nejsou. Souvisí to zřejmě s nárůstem očních vad kolem osmnácti až dvaceti let věku žáků nebo s jejich pozdějším odhalením. „Na podzim roku 2007 varoval server BBS News před možným zdravotním nebezpečím, které hrozí uživatelům interaktivních tabulí, resp. projektorů, které jsou součástí tabulí. Nepříjemné zdravotní komplikace jako je prudká bolest očí, omámení, či dokonce ztráta orientace, může být způsobena delším přímým kontaktem s intenzivním světlem vycházejícím z projektoru.“19 Jediným řešením je naučit se nedívat do projektoru, podle zkušeností autorky se lze podobnému chování naučit. Dalším účinným opatřením je pracovat v prezentacích se vhodnými
NEUMAJER, O.: Interaktivní tabule – vzdělávací trend i módní záležitost. Dostupné na: http://ondrej.neumajer.cz/?item=interaktivni-tabule-vzdelavaci-trend-i-modni-zalezitost, [21. 6. 2008]. 19
40
kombinacemi barev, dostatečnými velikostmi písma. Pro prezentaci raději používat písma bezpatková. Vyzkoušet prezentaci s konkrétním projektorem, v daném konečném rozlišení a při posuzování viditelnosti a čitelnosti prezentace, si skutečně sednout do poslední, nejvzdálenější lavice. Není dobré zapomínat ani na technickou údržbu projektorů a jejich čištění a nastavení. Tabulka 7 Hodnocení přínosu využívání interaktivních tabulí ve výuce žáky
Hodnotící výraz
Ano
Asi ano
Spíš ne
Ne
Výuka s tabulí je lepší.
56
33
12
7
Výuka s tabulí je přínosná.
48
40
11
2
Výuka s tabulí je zajímavá.
66
40
2
2
Výuka s tabulí je intenzivnější.
30
53
19
4
Výuka s tabulí je náročná.
10
10
45
45
Výuka s tabulí je únavná.
19
11
43
36
S výrokem: Výuka s tabulí je lepší., souhlasí nebo spíše souhlasí 89 dotázaných. Spíš nesouhlasí nebo nesouhlasí 19. S výrokem: Výuka s tabulí je přínosná., souhlasí nebo spíše souhlasí 88 dotázaných. Spíš nesouhlasí nebo nesouhlasí 13. S výrokem: Výuka s tabulí je zajímavá., souhlasí nebo spíše souhlasí 106 dotázaných. Spíš nesouhlasí nebo nesouhlasí 4. S výrokem: Výuka s tabulí je intenzivnější., souhlasí nebo spíše souhlasí 83 dotázaných. Spíš nesouhlasí nebo nesouhlasí 21. S výrokem: Výuka s tabulí je náročná., souhlasí nebo spíše souhlasí 20 dotázaných. Spíš nesouhlasí nebo nesouhlasí 90. S výrokem: Výuka s tabulí je únavná., souhlasí nebo spíše souhlasí 39 dotázaných. Spíš nesouhlasí nebo nesouhlasí 78. Nesoulad součtů je způsoben nezodpovězením některého z dotazů respondenty nebo zaškrtnutím dvou možností.
41
3.1.4 Srovnání hodnocení využívání počítačem podporované výuky žáky a učiteli Sigmundovy SŠs, Lutín Výuka s tabulí je lepší. Porovnáním obrázků 16 a 17 vidíme, že mezi učiteli využívajícími interaktivní tabule nejsou žádní, ale mezi žáky je 17 % těch, kteří nepovažují výuku s pomocí interaktivní tabule za lepší. Výuka s tabulí je lepší učitelé.
Výuka s tabulí je lepší žáci.
; 0% ; 0%
7; 6%
2; 33%
12; 11%
56; 52%
4; 67%
Ano
33; 31%
Asi ano
Spíš ne
Ne
Obrázek 16
Ano
Asi ano
Spíš ne
Ne
Obrázek 17
Výuka s tabulí je přínosná učitelé.
Výuka s tabulí je přínosná žáci.
; 0%
2; 2%
; 0%
3; 50%
11; 11%
48; 47%
3; 50% 40; 40%
Ano
Obrázek 18
Asi ano
Spíš ne
Ne
Ano
Obrázek 19
Asi ano
Spíš ne
Ne
42
Podobný optimizmus je vidět i na obrázcích 18 a 19, kde 100 % učitelů hodnotí interaktivní výuku jako přínosnou nebo spíše přínosnou, ale pro 13 % žáků taková není. Naopak v hodnocení interaktivní výuky jako zajímavé, jsou většími pesimisty učitelé používající interaktivní tabule. Pouze 4 % žáků považují takovou výuku za částečně nebo zcela nezajímavou. Zato 17 % učitelů ji považuje za spíš nezajímavou (obrázek 20 a 21). Výuka s tabulí je zajímavá učitelé.
Výuka s tabulí je zajímavá žáci. 2; 2%
1; 17%
; 0%
2; 2%
40; 36% 1; 17%
66; 60% 4; 66%
Ano
Asi ano
Spíš ne
Ano
Ne
Obrázek 20
Asi ano
Spíš ne
Ne
Obrázek 21
Výuka s tabulí je intenzivnější učitelé.
1; 17%
Výuka s tabulí je intenzivnější žáci.
; 0%
4; 4% 19; 18%
30; 28%
3; 50% 2; 33%
53; 50%
Ano
Obrázek 22
Asi ano
Spíš ne
Ne
Ano
Asi ano
Spíš ne
Ne
Obrázek 23
Ve srovnání intenzity výuky opět převládá optimizmus na straně pedagogů. Pouze 17 % pedagogů asi nepokládá výuku
43
s tabulí za intenzivní. Zato pro téměř 22 % žáků není nebo asi není intenzivnější. Dalším srovnávaným kritériem je náročnost. Nebylo uvedeno, ke komu se náročnost vztahuje, zda k žákům nebo pedagogům. Předpokládalo se, že každý respondent ji vztáhne ke své roli. 34 % pedagogů považuje výuku s interaktivní tabulí za nenáročnou nebo asi nenáročnou (obrázek 24). Odpovídá to přibližně počtu těch, kteří se zatím nepokusili vytvářet vlastní obsah pro výuku. Téměř 82 % žáků považuje práci za nenáročnou (obrázek 25). Výuka s tabulí je náročná učitelé.
Výuka s tabulí je náročná žáci.
10; 9%
1; 17%
10; 9% 2; 33%
45; 41% 1; 17%
45; 41% 2; 33%
Ano
Asi ano
Spíš ne
Ne
Obrázek 24
Ano
Asi ano
Spíš ne
Ne
Obrázek 25
Výuka s tabulí je únavná učitelé.
Výuka s tabulí je únavná žáci.
1; 17% 0; 0%
19; 17% 36; 33% 11; 10%
1; 17% 4; 66%
43; 40%
Ano
Obrázek 26
Asi ano
Spíš ne
Ne
Ano
Asi ano
Spíš ne
Ne
Obrázek 27
Značné rozdíly panují v hodnocení únavnosti výuky s interaktivní tabulí. Pouze 17 % kolegů považuje interaktivní
44
výuku za únavnou. Naopak pro asi 30 % žáků je nebo spíš je únavná. Srovnej obrázky 26 a 27. Výrazné rozdíly mezi hodnocením pedagogy a žáky jsou způsobeny pravděpodobně jejich rozdílnou rolí ve výuce. Druhým aspektem je výběr pedagogů, byli osloveni ti, kteří sami tabule ve výuce dlouhodobě a opakovaně využívají. Patří tedy logicky mezi optimisty, kteří věří v jejich dobrou využitelnost a kladný vliv na úroveň výuky.
3.2 Hodnocení využívání interaktivních tabulí pedagogy jiných škol Využíváme materiály průzkumu Používání interaktivní tabule v přírodopise, uskutečněného v loňském školním roce Mgr. Pavlem Vávrou. Šetření se zúčastnilo 27 respondentů, převážně ze základních škol. Většina šetření byla zaměřena na biologickou problematiku, ale část je přímo použitelná pro srovnání s námi získanými informacemi. Mgr. Vávra uvádí největší přínos užívání tabulí pro žáka a učitele přírodopisu (citace celé tabulky) 20: Žák
Učitel
zejména:
zejména:
atraktivní, pestrý, zábavný způsob práce názornost, lepší představivost (vnímání problému) „všichni vidí o čem mluvím“
výtečná pomůcka pro ukazování nových druhů, schémat, snadnější vysvětlování, demonstrace odlišností organismů, zvýšení názornosti výuky, vlastní prezentace zvýšená motivace aktivity dětí (radost z hodiny – žáci zaujati)
Opět se objevuje hodnocení tabule jako zajímavé, atraktivní, názorné, motivující žáky, tak jako ukázaly výsledky našeho průzkumu.
VÁVRA, P.: Výsledky dotazníkového šetření Interaktivní tabule v přírodopisu s. 5– 6. Dostupné na: http://www.veskole.cz/a1911_ucitele-prirodopisu-hodnotiinteraktivni-tabuli-.html, [21. 6. 2008].
20
45
Mgr. Vávra pokračuje uvedením dalších interaktivních tabulí (citace druhé části tabulky)21: Žák
hodnocení
přínosů
Učitel
dále:
dále:
větší aktivita žáka, aktivní zapojení do výuky soustředění, zvýšená pozornost zajímavé procvičování na schématech a obrázcích pestré materiály (audio, video), okamžité informace internet zjednodušená prezentace žákovských prací
předpříprava výuk. materiálů (obrázky, zápisy, samostatné práce), snazší práce v hodině, zjednodušení výkladu i zkoušení, efektivní práce zpestření výuky, inovace výuky rozvoj tvořivosti učitele – nutí učitele, zkvalitnění přípravy učitele možnost věnovat se plně žákům, zlepšení spolupráce se žákem
Zde je navíc uveden rozvoj tvořivosti učitele a inovace výuky, možnost věnovat se plně žákům. Uvedené možnosti se v našem šetření neobjevily. Není k dispozici šetření nedostatků, které by bylo srovnatelné s námi získanými poznatky.
VÁVRA, P.: Výsledky dotazníkového šetření Interaktivní tabule v přírodopisu s. 5– 6. Dostupné na: http://www.veskole.cz/a1911_ucitele-prirodopisu-hodnotiinteraktivni-tabuli-.html, [21. 6. 2008].
21
46
4 Návrh systému zavádění interaktivní výuky 4.1 Technická opatření Mezi technická opatření řadíme výběr vhodného typu tabule a datového projektoru. Výběr by měl probíhat nejen podle technických parametrů, ale i s uvážením rozšířenosti a dostupnost vytvořených výukových jednotek, které minimálně v prvním období budeme chtít převzít pro svou výuku od jiných kolegů. Existují již možnosti převodů nejběžnějších typů prezentací mezi sebou. Ale nezachovávají všechny vlastnosti původních, mnohdy dochází k překrývání textů a objektů na obrazovce. Obrázek 28 ukazuje výsledek importu ze souboru Promethean do souboru Smart Notebooku. Obrázek 28
Následujícím technickým opatřením je výběr vhodné místnosti, do které chceme tabuli umístit. Neměla by být po většinu dne vystavena intenzivnímu slunečnímu osvitu, protože pak bychom byli nuceni řešit ještě zastínění. Rolety, žaluzie, zatemnění. Neměla by být ani moc velká, tabule nemůže být příliš velká a zezadu nebude vidět. Ani moc malá, protože pak se nám do ní nevejdou třídy nebo skupiny. Měla by být dobře větratelná nebo mít klimatizaci. Dalším technickým problémem, který musíme vyřešit je výška zavěšení tabule v závislosti na výšce žáků a učitelů. Zatím na našem trhu nejsou systémy pro výškový posun tabule. Musíme ji pověsit tak nízko, aby minimálně nejmenší z učitelů dosáhl na křížek v levém horním rohu tabule. A zároveň musí viset tak vysoko, aby průměrný žák na ni mohl pohodlně psát. Velký problém to je u základních škol, kde se na tabuli mohou střídat žáci velmi rozdílných výšek. Navíc tabule musí viset tak vysoko, aby ji bylo vidět přes hranu předních lavic. Ideální je vybudování stupínku, k některým typům tabule jej lze již koupit. Bez významu není ani umístění do třídy další, nejčastěji keramické tabule, která slouží na případné poznámky, které potřebujeme mít viditelné po dobu prezentace na interaktivní tabuli.
47
Bez problémů nebývá ani instalace silových (elektrická energie) a datových (připojení ke školní síti a internetu) rozvodů, instalace ozvučení, výběr vhodného počítače nebo notebooku a projektoru se závěsným zařízením. Nepočítáme-li cenu tabule, přijdou podobné úpravy a nákupy techniky přibližně kolem 100 000 Kč. Je tedy potřeba si takovou investici řádně rozvážit a připravit.
4.2 Organizační opatření Hlavním organizačním opatřením je výběr skupiny pedagogů, kteří budou tabuli ve své výuce soustavně využívat. Již jsme si ujasnili, že tabule je drahá, musí být intenzivně využívána, aby nebyly peníze do ní vložené, špatně investovanými. Skupina vybraných pedagogů nesmí být příliš velká, optimální jsou dva, maximálně tři kolegové, kteří se společně podílejí na vytváření výukových jednotek. Může vzniknout dotaz, proč tak málo pedagogů? Proč neumožnit s tabulí pracovat více lidem? Má–li učitel vkládat svůj čas a úsilí do tvorby výukových jednotek, (Zatím to jinak nejde.) musí mít možnost je opakovaně plánovitě používat. Jinak se bude neustále vymlouvat na nedostatek vhodných materiálů a tabuli nebude příliš využívat. Při normálním úvazku se na tabuli mohou střídat optimálně dva učitelé s občasným použitím tabule někým jiným. Již před nákupem tabule by měli vybraní pedagogové prokázat svou schopnost pracovat na počítači, vytvářet běžné prezentace. Je velmi vhodné nechat je proškolit ve tvorbě prezentací, školení zaměřené na práci s konkrétní tabulí bývá obyčejně součástí dodávky tabule. Je dobré, aby se ho mohli zúčastnit všichni, kteří projeví o práci zájem. V první etapě (asi půl roku) se tabule ukazuje mohutným motivačním prostředkem pro žáky, ale i pro učitele. Zhruba do půl roku zevšední a nastupuje první období rozčarování. Všichni si již zvykli a začínají vidět nedostatky. Výroky typu: „Vždyť se stejně musíme učit!“ ze strany žáků a velká únava z náročnosti příprav na tabuli na straně pedagogů jsou pro toto období charakteristické. Tehdy nadchází čas dalších organizačních opatření. Samotní vyučující se musí zamyslet nad způsobem své výuky, pokusit se pracovat s žáky jinak. V našem případě mělo využívání interaktivní tabule vliv na používané metody práce.
48
Tabule změnila náš způsob práce v hodinách jazyka a literatury. Studenti chtěli vytisknout obsah tabulí, nechtělo se jim jej opisovat. Začali jsme proto používat v hodinách literatury na střední škole pracovní listy, které obsahovaly část textu z tabule a část textu byla vynechána tak, aby bylo nutné doplnit si údaje z tabule a výkladu vyučujícího. Pracovní listy mimo to obsahovaly i odkazy na internetové zdroje a úkoly, které studenti dostávali jako samostatnou práci. Studenti s nimi pracovali ochotně a rádi. Tvrdili, že se jim z nich lépe učí. Další změnu práce způsobilo zjištění, že studenti neumí pracovat s informacemi. Neumí vybrat z textu důležité údaje. Jednoduchým způsobem je převyprávět. Výsledkem bylo několik úkolů zaměřených na vyhledání informací a jejich zpracování do textu s určenou délkou. Při práci byli studenti nuceni psát na počítači. Do výuky je zařazována i dlouhodobá projektová práce v rámci Web Questu. Třída musí pracovat daleko aktivněji nežli dříve, stíháme probrat rychleji látku, občas i diskutovat nad přečtenými texty, hledat další informace. Studenti si zvykli na množství malých úkolů, které musí plnit samostatně nebo skupinově. Zvykli si na nutnost obhajovat před ostatními svá tvrzení. Prezentovat je nejen slovem , ale i obrazem, hájit se a hodnotit druhé. Přibližně po roce práce s tabulí zjišťuje pedagog, že je potřeba většinu svých prvních výukových prezentací předělat. Začíná vytvářet první téměř profesionální prezentace určené pro výklad i opakování a zkoušení. Snaží se, aby interaktivita nebyla pouze pro něj, ale především pro žáky. Nutí je pracovat u tabule a s tabulí. Pomalu v něm nazrává rozhodnutí zpracovat celou vyučovanou látku. Tomu se věnuje společně s kolegou (kolegy) další jeden až dva roky (ukázky z výukových prezentací příloha 4). Pak dá studentům na jejich prosby vytvořené výukové materiály k dispozici. Mohou s nimi pracovat ve škole mimo výuku, mohou je používat doma při přípravě, tisknout je. A opět to nepřináší jen výhody, ale i problémy. Opět je potřeba měnit, vymýšlet, přizpůsobovat metody své práce. Navíc se objevují skupina žáků, kteří se přímo dožadují klasického diktování do sešitu, nechtějí tabuli a začínají být až jejími militantními odpůrci. Nazrál čas na další organizační opatření. Opět je potřeba třídu více aktivizovat. Donutit pracovat s informacemi, aby sami museli vyhledávat
49
a hodnotit. Je potřeba přepracovat původní pracovní listy. Doplnit je o aktuální informace, lépe je technicky zpracovat a vymyslet inteligentní způsob jejich distribuce mezi studenty.
4.3 Shrnutí Chceme–li začít efektivně využívat interaktivní tabuli ve výuce, musíme mít na každou tabuli minimálně jednoho až tři pedagogy, kteří budou ochotni něco nového zkoušet. Věnovat značnou část svého volného času úsilí po hledání lepších metod práce s žáky. Kolegů, kteří se nebudou obávat technických novinek, ale pokusí se využít jejich kladů pro zlepšení společné práce. Úkolem ICT koordinátora by mělo být vyhledávat na škole podobné jednotlivce a skupiny, poskytovat jim metodickou, odbornou a technickou pomoc. Doporučovat vedení školy podpořit takové pedagogy jak materiálně, tak finančně i morálně. Podle našich zkušeností je jedna takovým způsobem pracující skupinka učitelů tím nejlepším způsobem přesvědčování kolegů, že dané snažení má smysl. I proto máme ve škole již 5 tabulí a potřebujeme další, protože i ostatní zjišťují, že se jim s nimi může pracovat lépe. Přesto nebo právě proto, že učíme pouze na učňovské škole a naši žáci nejsou z nejchytřejších.
50
Literatura 1.
BRDIČKA, B. Role internetu ve vzdělávání. Praha: AISIS, 2003. ISBN 80239-0106-0.
2.
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR. MŠMT ČR, 23. 5. 2007, č. 535.
3.
HAUSNER, M. Digitální propast v anglických školách – Malý krůček nebo obrovský skok? Dostupné na: http://www.veskole.cz/a1649_digitalnipropast-v-anglickych-skolach.html, [6. 6. 2008].
4.
HAUSNER, M. Interaktivní tabuli!. Praha: Microsoft, 2006. 56 s.
5.
HAUSNER, M. Výukové objekty a interaktivní vyučování. Praha: Venkovský prostor o.p.s., 2007. ISBN 978-80-903897-0-0.
6.
HAUSNER, M. Webový portál na podporu výuky s interaktivními tabulemi [online]. URL: http://veskole.cz/.
7.
NEUMAJER, O.: Interaktivní tabule – vzdělávací trend i módní záležitost. Dostupné na: http://ondrej.neumajer.cz/?item=interaktivni-tabulevzdelavaci-trend-i-modni-zalezitost, [21. 6. 2008].
8.
STRUPŮ, V. Cit pro citlivé citování se ctí se vyplácí. URL: http://www.vaclavak.net/weblog/cit-pro-citlive-citovani, [6. 6. 2008].
9.
URL: http://cs.wikipedia.org/wiki/Interakce, [6. 6. 2008].
10.
URL: http://cs.wikipedia.org/wiki/Interaktivn%C3%AD_tabule#Druh y_sn.C3.ADm.C3.A1n.C3.AD, [6. 6. 2008].
11.
URL: http://cs.wikipedia.org/wiki/Multim%C3%A9dia, [13. 6. 2008].
12.
URL: http://www.avmedia.cz/index.asp?module=ActiveWeb&page= WebPage&DocumentID=2519&nodate=1, [11. 6. 2008].
51
13.
URL: http://www.gesturetek.com/gesturefx/groundfx_content.php, [15. 6. 2008].
14.
VÁVRA, P.: Výsledky dotazníkového šetření Interaktivní tabule v přírodopisu. Dostupné na: http://www.veskole.cz/a1911_uciteleprirodopisu-hodnoti-interaktivni-tabuli-.html, [21. 6. 2008].
15.
Využití dotykové tabule ve výuce českého jazyka: sborník anotací příspěvků workshopu 2005 s přiloženým CD. Lutín: Sigmundova SŠs, 2005. ISBN 80-239-6293-0.
16.
Využití dotykové tabule ve výuce nejen českého jazyka: sborník anotací příspěvků 2. workshopu 2006 s přiloženým CD. Lutín: Sigmundova SŠs, 2006. ISBN 80-239-8492-6.
17.
ZOUNEK, J. ICT v životě základních škol.Praha: Triton, 2006. ISBN 807254-858-1.
52
Příloha 1 Přehled interaktivních tabulí nabízených na českém internetu dne 16. 6. 2008 Tabulka 8 Tabule ovládané popisovačem
Vzhled tabule
Název
Popis
Zdroj http://www.bestoffice.cz/i nteraktivni-tabule-3mdb656-991-x-1524-cmbestoffice-824.html
3M DB656
Interaktivní tabule ovládaná perem
Activ Board
Tvrdý melaminový povrch, elektromagneti cká mřížka, ovládání popisovačem.
http://eshop.kak.cz/zbozi/ ksm008-prometheanactivboard-95interaktivni-tabule-9/
ekoTAB Projection
Keramická interaktivní tabule s projekčním povrchem, připojení pomocí USB, ovládání popisovačem.
http://www.pontte.eu/Inte raktivni-tabulemagnetickaekotab.aspx?Prod=134
53
Tabulka 9 Tabule ovládané popisovačem
Vzhled tabule
Název
Popis
Zdroj
I-Cabinet
Keramická interaktivní tabule, vysílá ultrazvukový signál boční liště. Ovládání popisovačem.
http://www.varionet.cz/Int eraktivni-tabule/672Interaktivni-tabule-ICabinet.html
http://www.iweta.cz/index .php?id_document=8
InterWrite SCHOOLB OARD
Princip digitálního elektromagneti ckého snímání polohy popisovače, tvrdý povrch.
Hitachi Star Board
Ultrazvuková a infračervená technologie, popisovač, sériové připojení.
http://www.goldoffice.cz/i ndex2.php?x=interaktivni _tabule
54
Tabulka 10 Tabule ovládané popisovačem
Vzhled tabule
Název
Popis
Penbord
Elektromagneti cká šedá, popisovatelná tabule, popisovač na nabíjení.
Panaboard Panasonic KXBP800G
Ultrazvuková a infračervená technologie, popisovač, součástí tiskárna.
Zdroj http://www.varionet.cz/Int eraktivni-tabule/1577Interaktivni-tabulePenbord.html
http://www.gaisler.zlin.cz/ product/2279.interaktivnitabule-panaboardpanasonic-ub-8325-g/
Neuvedeno Vzhled tabule
Název
GTCO 77
Popis
Interaktivní tabule. (Další informace neuvedeny.)
Zdroj http://www.bestoffice.cz/i nteraktivni-tabule-bilagtco-775-173-x-133-cmbestoffice-826.html
55
Tabulka 11 Tabule dotykové (ovládané popisovačem i rukou
Vzhled tabule
Název
Smart Board
Wall Display, Engel, 3M DWD 9200IW Plus
Popis
Zdroj
Dotyková interaktivní tabule ovladatelná prstem i popisovačem. Měkký popisovatelný povrch.
http://www.projektory.cz/i ndex.asp?module=Active Web&page=ProductPag e&idKat=12
Dotyková interaktivní tabule, integrovaný projektor, repro.
http://www.bestoffice.cz/ wall-display-engel-3mdwd-9200iw-plusbestoffice-899.html
http://www.aicom.cz/prez /tabule/index.htm
TEAM BOARD
Rukou nebo popisovačem ovladatelná dotyková tabule.
Tabulka 12 „Nepravé“ tabule (ovládání neinteraktivní plochy)
56
Vzhled tabule
Název
Popis
Consulta® eBoard
Interaktivní pero a „tabule“ s USB kabelem na propojení, použitelná na jakékoli bílé tabuli.
eBeam Projection
Tabuli změníte v tzv. interaktivní touch screen. Popisovač, projekční povrch tabule.
eBeam Projection BT
Sada popisovače a přijímače, USB/Bluetooth.
Zdroj http://www.cpsys.cz/b/int eraktivni-tabuleconsultaeboard/
http://www.legamaster.cz /obchod/kolejnicovesystemy/legalinedynamic/e-tabule/lldynamic-interaktivni-ebeam-tabule121x173cm-77-hlinik/
http://www.cpsys.cz/b/m obilni-interaktivni-tabuleebeam-projection-bt/
57
Tabulka 13 „Nepravé“ tabule (ovládání neinteraktivní plochy)
Vzhled tabule
Název
Popis
Zdroj http://www.varionet.cz/Int eraktivni-tabule/671Interaktivni-tabule-IBoard-180-120-cm.html
I-Board
Kombinace keramické tabule se systémem mimio Xi. Technologie používá kombinaci ultrazvuku a infračerveného záření. Popisovač.
Onfinity CM 2
Interaktivní povrch z každé plochy. Přenosný IR snímač, USB, popisovač, ukazovátko.
http://videoprojektor.cz/in teraktivni-systemonfinity-cm2-p-537.html
http://www.varionet.cz/Int eraktivni-tabule/1506Interaktivni-tabuleVARIOboard-518.html
VARIOboar d 518
Spojení keramické tabule a interaktivního systému Projector Genius, USB připojení, popisovač, ukazovátko.
58
Tabulka 14 „Nepravé“ tabule (ovládání neinteraktivní plochy)
Vzhled tabule
Název
Whiteboard Genius
Popis
Kombinace ultrazvuku a IR záření. Popisovač, USB.
Zdroj http://www.varionet.cz/Int eraktivni-tabule/1519Interaktivni-systemtabule-WhiteboardGenius.html
Tabulka 15 Tabule pro zadní projekci
Vzhled tabule
Název
Smart Board
Popis
Zdroj
Dotyková interaktivní tabule ovladatelná prstem i popisovačem. Měkký popisovatelný povrch, zadní projekce.
http://www.projektory.cz/i ndex.asp?module=Active Web&page=ProductDeta il&idKat=12&idSub=149& idZbozi=11940
59
Tabulka 16 Podlahová projekce
Vzhled tabule
Název
GroundFX ®
Popis
Zdroj
Projekce na podlahu řízená počítačem, odečítání polohy pomocí infračervené kamery. Ovládání pohybem.
http://www.avmedia.cz/in dex.asp?module=Active Web&page=WebPage& DocumentID=2519&noda te=1
60
Příloha 2 Ukázka dotazníku učitele
61
Příloha 3 Ukázka dotazníku žáka
62
Příloha 4 Ukázky výukových jednotek autorky
Obrázek 29 Indoevropské jazyky
Obrázek 30 Zkušební kvíz
Obrázek 31 Nářečí
Obrázek 32 Slovanské jazyky
Obrázek 33 Životopis
Obrázek 34 České souhlásky
63
Obrázek 35 Nejstarší literatury světa
Obrázek 36 J. A. Komenský
Obrázek 37 Borovský novinář
Obrázek 38 Judaizmus
Obrázek 39 Vztah pojmu a skutečnosti
Obrázek 40 Maturitní otázka SCIFI
64
Příloha 5 Autorství použitých obrázků Tabulka 17 Autoři použitých obrázků
Obrázek číslo
Autor
Převzato z:
1
Alena Mašláňová
vlastní (Zoner Calisto)
2
AV Media
http://www.avmedia.cz/index.asp?module=A ctiveWeb&page=ProductDetail&idKat=12&id Sub=149&idZbozi=11942
3
Alena Mašláňová
vlastní fotografie
4
AV Media
http://www.avmedia.cz/index.asp?module=A ctiveWeb&page=ProductDetail&idKat=12&id Sub=148&idZbozi=13306
5
Alena Mašláňová
vlastní fotografie
6
Alena Mašláňová
vlastní fotografie
7
Alena Mašláňová
vlastní fotografie
8
Alena Mašláňová
vlastní fotografie
9
Alena Mašláňová
vlastní fotografie
11
Alena Mašláňová (v rámci projektů s partnerskou školou z Wetzlaru)
http://www.sigmundovaskola.cz/wetzlar_200 7-podzim/galerie/1.11/cnc/ipage00002.htm
12
Alena Mašláňová
vlastní (excel)
13
Alena Mašláňová
vlastní (excel)
14
Alena Mašláňová
vlastní (excel)
15
Alena Mašláňová
vlastní (excel)
16
Alena Mašláňová
vlastní (excel)
17
Alena Mašláňová
vlastní (excel)
18
Alena Mašláňová
vlastní (excel)
65
19
Alena Mašláňová
vlastní (excel)
20
Alena Mašláňová
vlastní (excel)
21
Alena Mašláňová
vlastní (excel)
22
Alena Mašláňová
vlastní (excel)
23
Alena Mašláňová
vlastní (excel)
24
Alena Mašláňová
vlastní (excel)
25
Alena Mašláňová
vlastní (excel)
26
Alena Mašláňová
vlastní (excel)
27
Alena Mašláňová
vlastní (excel)
28
Alena Mašláňová
vlastní (Smart Board)
29
Alena Mašláňová
vlastní (Smart Board)
30
Alena Mašláňová
vlastní (Smart Board)
31
Alena Mašláňová
vlastní (Smart Board)
32
Alena Mašláňová
vlastní (Smart Board)
33
Alena Mašláňová
vlastní (Smart Board)
34
Alena Mašláňová
vlastní (Smart Board)
35
Alena Mašláňová
vlastní (Smart Board)
36
Alena Mašláňová
vlastní (Smart Board)
37
Alena Mašláňová
vlastní (Smart Board)
38
Alena Mašláňová
vlastní (Smart Board)
39
Alena Mašláňová
vlastní (Smart Board)
40
Alena Mašláňová
vlastní (Smart Board)