Austrálie a Oceánie
Vypracoval:Jakub Maláč
Austrálie • •
Oficiální název : Australské společenství Hlavní město: Canberra Rozloha: 7.686.850 km2 Počet obyvatel: 20.000.150 Oficiální jazyk: Angličtina Státní zřízení: Federace Hlavní náboženství: 27,4 % Katolíci; 23,4 % - Anglikáni; 9,6 % - Metodisté; 9,0 % - Presbyteriáni Čas: SEČ +9 Měna: australský dolar (AUD)
•
• •
•
•
Leží na jižní polokouli ve východní části Indicko-australské litosférické desky (žádné sopky ani zemětřesení) a je obklopena Indickým a Tichým oceánem. Díky své odlehlosti byla objevena až relativně pozdě (1606). Pobřeží australské pevniny se vyznačuje malou členitostí. Severových. pobřeží je lemováno velkou útesovou bariérou, která je největším korálovým útvarem na zemi. Povrch Austrálie můžeme rozdělit do 3 zákl. oblastí: Západoaustralskou tabuli, Středoaustralskou pánev a Východoaustralské pohoří. 1. Západoaustralská pánev je nejrozsáhlejší, zarovnaný reliéf. Je budována prahorními a starohorními horninami (australský štít), které jsou překryty mladšími horninami. Ve střední části nerozkládají 3 rozlehlé pouště: Velká písečná poušť, Gibsonova poušť, Velká Viktoriina poušť. Nejvyšších výšek dosahuje v McDonnelově (hora Ayers Rock)a Musgraveově pohoří 2. Středoaustralská pánev se rozkládá od Carpentarského zálivu na S až na J k Velkému australskému zálivu. Je budován nevážně druhohorními sedimenty. V triasových pískovcích nenacházejí zdroje podzemní vody, které vyvěrají napovrch v artéských studních. 3. Východoaustralské pohoří lemuje celé východní pobřeží Austrálie má své pokračován na ostrově Tasmánie. Nadmořská výška narůstá od S k J (nejvyšším vrcholem je Mt.Kosciusco v Australských Alpách). Díky nízké zeměpisné šířce nedosahuje pohoří výšky sněhové čáry. Západně od Sydney leží Modré hory (časté požáry).
• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Podnebí: Austrálie je nejsušším světadílem. Podle klimatických podmínek se dá Austrálie rozdělit na 4 oblasti: 1. Tropické aridní (suché, horké) vnitrozemí - více než 2/3 celé Austrálie - 54% území- bezodtoké - pouště a polopouště (Velká Písečná p., Velká Viktoriina p.) přecházejí v savany- nedostatek pitné vody → Artézská pánev- zdroj vody pro města 2. Monzunová oblast na severu - Yorský poloostrov, Arnhemská země - spadne 1000-2000 mm srážek za rok - humidní klima= vlhké a teplé tropické deštné pralesy mangrovové porosty- bažinaté lesy na pobřeží moře vlhké savany 3. Mírné východní pobřeží - nejpříznivější klimatické podmínky→ nejvíce osídlená oblast - nejvíce srážek v létě diky pasátům- od obratníků na rovník - blahovičníkové lesy 4. Mírné jihozápadní pobřeží - mírné vlhké podnebí - převaha zimních dešťů - Perth, Adelaide Ostrov Tasmánie leží v mírném pásu. SV Austrálie- střetávají se monzuny a pasáty
•
Vodstvo: Více jak polovina pevniny představuje bezodtoké oblasti,které nemají spojení se světovým oceánem. Kvůli nedostatku srážek má Austrálie jen malé vodní toky.Nejvýznamnější systém vytváří řeka Murray se svým přítokem Darling. Vodní toky jsou závislé na srážkách, kterých je málo, tak řeky často vysychají= creeky.Největším australským jezerem je Eyreovo jezero- slané a bezodtoké.
•
Fauna a flóra: -specifické živočišstvo. V důsledku dlouhodobé izolace převládají endemické druhy. Chybí vyšší savci (placentální); vačnatci, ptakořitní savci, králíci (přemnožení), pes Dingo, emu. Typickým rostlinným druhem je blahovičník (eukalyptus). Směrem do vnitrozemí přechází lesy do travnatých stepí a savan.
•
Obyvatelstvo a sídla: - 18 mil. obyvatel. Pouze 1,5 % obyv. tvoří původní Aboridžinci. Téměř naprostá většina obyv. je evropského původu, dále asiaté. 95% všech lidí žije ve městech→ vysoká urbanizace. Na celém kontinentě je pouze 7 velkých měst: Sydney, Melbourne, Brisbane,Perte, Adelaide, Hobart, Canberra (hl. město). Australský svaz je konstituční monarchií a nezávislým členem britského společenství. Hlavou státu je britská královna, kterou zastupuje generální guvernér. Austrálie je federací skládající se ze 6 států (Západní Austrálie, Jižní Austrálie, Queensland, Nový Jižní Wales, Victoria, Tasmánie), 2 vnitřních teritorií (Severní Austrálie, Canberra) a několika vnějších ostrovních teritorií…
•
•
Doprava: Celé vnitrozemí je nedostupné, jen železnice z Adelaide přes Alice Springs do Darwinu. Řídká dopravní síť.
Oceánie • • • • •
Oceánie je tvořena velkým počtem drobných ostrovů rozptýlených v tropickém a subtropickém pásu Tichého oceánu. Hospodářský význam Oceánie spočívá především v plantážním pěstování kokosové palmy, cukrové třtiny a ananasu. Těžba Cu (Nová Guinea), Ni (Nová Kaledonie). Cestovní ruch je pro řadu ostrovů hlavním zdrojem příjmů. Geograficky se dělí na 3 hlavní skupiny ostrovů: Polynésii, Mikronésii, Melanésii.
• • • •
• • • • •
MELANÉSIE (= tzv Černé ostrovy) Ostrovy tvoří pás na S a V Austrálie, jsou jí nejblíže. - Nová Guinea (2. největší o.na světě), Bismarckovo souostroví,Šalamounovy ostrovy, Nové Hebridy, Nová Kaledonie, Rádži, Nový Zéland - společným znakem ostrovů je kontinentální původ. Leží na Indoaustralské lit. desce (S a Vokraj)→hornaté ostrovy se sopečnou činností- subdukce Pacifické desky. - Nový Zéland- souostroví- Severní a jižní o. + řada malých ´ - sopečná aktivita a termální prameny→ geotermální elektrárny, vytápění bytů, skleníků, lázně - 3,5 mil. obyv., většina žije na S ostrově, většina obyv. evrop. Původu,Maorové- původní obyv. Největším městem je Auckland, hl. město je Wellington.
• • • •
MIKRONÉSIE (Drobné ostrovy) - v západní části Tichého oceánu, na sever od rovníku - Mariany, Karolíny, Marshallovy ostrovy - korálové ostrovy= atoly
• • • • •
POLYNÉSIE (Mnohoostroví) - nejvíce rozptýlené na největší ploše - Havajské o., Cookovy o., Velikonoční ostrov, Společenské o. - sopečný původ - díky úrodným půdám bohatá vegetace