ČÁST II ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE U OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉHO VE SKUPINĚ A

STV GROUP a.s. Žitná 45 110 00 Praha 1 Tel.: 274 012 201

Bezpečnostní program prevence závažné havárie STV GROUP a.s. – distribuční sklad Mantov dle zákona č. 59/2006Sb.

Revize 3

ČÁST II ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE U OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉHO VE SKUPINĚ „A“

Bezpečnostní program STV GROUP a.s. – sklad Mantov – Část II

Strana 1 z 82



Revize 3

Přehled změn : Číslo změny

1

Číslo strany

13

Předmět změny

Změna v tabulce nebezpečných látek, doplnění sortimentu


Platnost od

Podpis

31.10.2013

Strana 2 z 82



Revize 3

Obsah: 1. Přehled objektů nebo zařízení s uvedením druhu a množství v nich umístěných NL ...........................................................................................................6 1.1 Umístění areálu a stručný popis ........................................................................................ 6 1.1.1 Meteorologická charak teristik a ................................................................................. 9 1.1.2 Vodohospodářská, hydrogeologická a geologická charak ter istik a ........................... 9 1.1.3 Poměry v okolí, které mohou být příčinou vzniku závažné havárie ......................... 9 1.2 Přehled objektů, popis zařízení a technologie ............................................................... 10 1.3 Nejzávažnější poruchy a jejich ošetření ......................................................................... 10 1.3.1 Preventivní opatření pro minimalizaci rizik havárií................................................ 11 1.3.2 Následná opatření při úniku pevných látek ............................................................. 11 2. Přehled nebezpečných látek v objektu nebo zařízení, jejich klasifikace a vlastností potřebných k analýze a hodnocení rizik ..............................................12 2.1 Přehled nebezpečných látek ............................................................................................ 12 3. Výsledky posouzení a popisy nebezpečných chemických reakcí při nežádoucím kontaktu chemických látek v objektu nebo zařízení nebo za nežádoucích provozních podmínek .......................................................................16 4 Výsledky posouzení a popisy možných situací v objektu nebo zařízení, které mají potenciál způsobit poškození lidského zdraví, hospodářských zvířat, ŽP a majetku .....................................................................................................................18 4.1 Rizikové objekty a zařízení.............................................................................................. 18 4.2 Popis možných havarijních situací ................................................................................. 19 4.3 Posouzení rizikových činností s možným vlivem na ŽP................................................ 27 5 Výsledky, postup posouzení a popisy možných situací mimo objekt nebo zařízení, které mohou způsobit ZH ........................................................................29 5.1 Vnější průmyslová činnost a jiné aktivity v okolí.......................................................... 31 6. Výsledky identifikace a popisy zdrojů rizik ZH, relativní ocenění jejich závažnosti a vyznačení významných zdrojů rizika v mapě podniku ...................32 6.1 Identifikace a relativní ocenění zdrojů rizika ................................................................ 32


Strana 3 z 82



Revize 3

7. Postup a výsledky identifikace možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v závažnou havárii, a výběr reprezentativních scénářů těchto událostí včetně jejich popisu ......................................................................35 7.1 Určení příčin a popis možných scénářů nehod .............................................................. 36 8. Postup a výsledky provedení odhadů následků reprezentativních scénářů ZH a jejich dopadů na životy a zdraví lidí, hospodářská zvířata, ŽP a majetek, včetně grafické prezentace nejdůležitějších výsledků odhadů ...........................39 8.1 Odhad následků reprezentativních scénářů závažných havárií .................................. 39 8.1.1 Výběr havarijních scénářů pro vyhodnocení následků ........................................... 39 8.1.2 Určení kriterií pro odhad násled k ů .......................................................................... 39 8.1.3 Kvantitativní vyhodnocení možných násled k ů ....................................................... 41 8.1.3.1 Následky fatální havárie na zdraví, život, majetek a ŽP v okolí...................... 41 8.1.3.2 Posouzení možnosti eskalace havárie v DS Mantov domino efektem ............. 47 8.1.3.3 Následky na hospodářských zvířatech ............................................................. 47 8.1.3.4 Následky fatální havárie na zdraví, život, majetek a ŽP v areálu .................... 47 9. Postup a výsledky stanovení odhadu pravděpodobnosti reprezentativních scénářů závažných havárií .....................................................................................50 9.1 Stanovení pravděpodobnosti konkrétních scénářů havárií.......................................... 52 10. Výsledky a postup posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování) lidského činitele v souvislosti s relevantními zdroji rizik ....................................................58 10.1 Zhodnocení vlivu spolehlivosti a chybování lidského činitele .................................... 58 10.1.1 Skladování trhav in ................................................................................................. 59 10.1.2 Kritická místa systému člověk-technologie, možnosti selhání a příčiny chyb lidského činitele, přijatá preventivní opatřen í .................................................................. 61 10.1.3 Komponenty spolehlivosti lidského činitele na úrovni podn iku ........................... 64 10.1.3.1 Systém výběru na pracovní funkce a posuzování způso b ilo sti ...................... 64 10.1.3.2 Školení, výchova, vzdělávání a zaško lo v án í .................................................. 66 10.1.3.3 Problematika pracovních podmínek a pracovního prostředí .......................... 68 10.2 Problematika komunikace v podniku, percepce a sdělování rizik ............................ 68 10.3 Havarijní výcvik ............................................................................................................. 70 10.4 Vyšetřování nehod a havárií.......................................................................................... 70 11. Uvedení metodik použitých při analýze rizika.................................................72 12. Podrobné popisy použitých veřejně nepublikovaných metodik ...................73 13. Výsledky stanovení míry rizika reprezentativních scénářů ZH......................73


Strana 4 z 82



Revize 3

14. Výsledky hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií ...........................75 14.1

Zhodnocení bezpečnostních opatření ....................................................................... 75

14.2

Závěr............................................................................................................................ 76

15. Popis opatření k nepřijatelným zdrojům rizika, plán jejich realizace a systém kontroly plnění tohoto plánu ..................................................................................76 16. Popis systému trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik.77 16.1 Popis opatření k zajištění bezpečnosti ve všech stádiích provozu ............................. 77 16.2 Preventivní a ochranná opatření .................................................................................. 79 16.2.1 Ochranná opatření ve sklad u ................................................................................. 79 16.2.2 Organizační preventivní opatřen í .......................................................................... 80 16.3 Bezpečnostní opatření k zastavení rozvoje závažné havárie ...................................... 80 16.4 Hodnocení účinnosti ochranných a bezpečnostních opatření .................................... 81 17. Použitá dokumentace a literatura ....................................................................82


Strana 5 z 82



Revize 3

1. Přehled objektů nebo zařízení s uvedením druhu a množství v nich umístěných NL 1.1 Umístění areálu a stručný popis Distribuční sklad (DS) Mantov firmy STV GROUP a.s. je situován jihovýchodním směrem od obce Mantov – viz Obrázky 1-1 a 1-2. Obrázek 1-1 : Mapka okolí DS Mantov, STV GROUP a.s (měřítko 1 : 35 000)

Objekt skladu Mantov

Hlavní přístupovou cestou je místní komunikace vedoucí z obce Mantov. V areálu DS Mantov jsou v pracovní době přítomni 2 pracovníci – vedoucí skladu a řidič (skladník). Mimo pracovní dobu je sklad zajištěn elektronickou ostrahou. Celý areál skladu je oplocen a skladové prostory jsou opatřeny elektronickou ostrahou. Tato elektronická ostraha je napojena na pult centrální ochrany v Dobřanech u firmy Bögl a Krýsl. V případě, že si zákazník zajišťuje dopravu jinými dopravními prostředky než ADR automobily STV GROUP a.s. je při uskladňování nebo při vyskladňování DS přítomen další pracovník (řidič). Sklad má rampu, která je vybavena nájezdy pro ruční nízkozdvižný vozík, což usnadňuje manipulaci. Vně oplocení skladového areálu je les, rybníky a pole. V tomto území se přítomnost osob nepředpokládá. Trvalá přítomnost osob se předpokládá až v území nejbližších sídelních útvarů a na silnicích spojujících tato sídla. Nejblíže ke skladu DS Mantov (230-450 m) jsou budovy bývalé šachty Metálka, kde žije jedna rodina (4 osoby), a ve vzdálenosti cca 580 m jsou dva obytné domy, ve kterých žije přibližně 20 osob. Obec Mantov je vzdálena 930 -1050 m a nejbližší domy obce Losina jsou vzdáleny cca 600 m. Obec Vstiš je vzdálena asi 1,5 km od skladu. Silnice č. 230 spojující obec Stod s obcí Přeštice je v nejbližším místě asi 882 m od skladu. Čistírna odpadních vod Chotěšov je od DS Mantov vzdálena 1050 m.


Strana 6 ze 82



Revize 3

Obrázek 1-2 : Umístění DS Mantov, STV GROUP a.s. – orthofotomapa Google

V nezalidněném území v okolí lokality DS Mantov mezi obcemi Mantov, Losina, Vstiš a Chotěšov se vyskytují jen lesní porosty, zemědělské kultury a vodní plochy. V tomto území může být ve vzdálenosti cca 500 m přítomno několik ovcí a ve vzdálenosti 300 m je včelín. Nikde v okolí nejsou žádné velkokapacitní stáje s hospodářským zvířectvem. Majetek v uvedeném území představují budovy staré továrny v lokalitě Metálka , 2 obytné domy, lesnické a zemědělské kultury a dopravní stavby. Bližší pohled na prostory DS Mantov poskytuje zákres areálu pro operativní kartu HZS plzeňského kraje – viz Obrázek 1-3.


Strana 7 ze 82



Revize 3

Obrázek 1-3 : Zákres areálu DS Mantov pro operativní kartu HZS Plzeňského kraje

Inženýrské sítě : Areál DS Mantov je napojen od r- 2008 na vlastní vodovod z kopané studny.. Kanalizace z areálu Venkovní betonová plocha je odkanalizovaná jako trativod na vlasním pozemku. Elektrická energie je dodávána ČEZ do areálu stávajícím zemním přívodem od trafostanice z „Metálky“. Trafostanice v areálu není. U vstupu je rozvaděč s měřením a hlavní pojistky. Hned za bránou je další rozvadeč pro objekt skladu s hlavním vypínačem. Na rozvod telefonních kabelů (Telecom) je areál napojen po sloupech. Dopravní obslužnost : Zaměstnaneci pro dopravu do závodu používají osobní automobil. Hlavní objem dopravy do areálu představuje navážení PT a jejich odvoz pomocí nákladních aut. Evakuační cesty : Evakuační cesty ze skladu jsou vedeny za val. Vjezd externích požárních a záchranných jednotek při vzniku závažné havárie v areálu by se realizoval přes příjezdovou cestu od Mantova, kde jsou i dostatečné plochy pro shromáždění dostupné techniky. Zdravotnické zajištění v případě vzniku závažné havárie je pokryto sítí okolních nemocnic a poliklinik.


Strana 8 z 82



Revize 3

1.1.1 Meteorologická charakteristika Vzhledem k tomu, že pro hodnocení rizika v areálu skladu Mantov nebyly charakteristiky podnebí používány, a proto nejsou v této části uváděny, citovány, komentovány, ani zpracovávány, neboť nemají vliv na oceňování následků havárií. Klimatologicky je území řazeno k oblastem mírně teplým, mírně suchým, převážně s mírnou zimou. Průměrná roční teplota vzduchu je 8 °C, nejnižší průměrná teplota je v lednu (-2 °C) a nejvyšší v červenci (17,6 °C). Ročně spadne v této oblasti průměrně 523 mm srážek s maximem v červnu a červenci cca 75 mm.

1.1.2 Vodohospodářská, hydrogeologická a geologická charakteristika Podle geomorfologického členění leží tato oblast při západním okraji Plzeňské kotliny v nadmořské výšce 360 m.n.m. Okolí je z morfologického hlediska mírně zvlněné. Hlavním vodním tokem v blízkém okolí je řeka Radbuza a říčka Merklínka. Intenzitu kvartérní eroze dokumentují široká údolí s výraznými nivami. Regionálně geologicky je zájmové území součástí Stodského žulového masivu. Ten na severu a východě sousedí se sedimentárními horninami Plzeňské pánve částečně překrytými písky a štěrky terciérního stáří. Přímo na lokalitě se vyskytují chloriticko-sericitické fylity středočeského proterozoika, které se Stodským žulovým masivem pravděpodobně sousedí tektonicky. Severně od lokality v údolí Radbuzy najdeme terciérní fluviální štěrkové písky, písčité štěrky až štěrky. Ve zkoumané oblasti se vyskytují dva základní druhy oběhu podzemních vod, které jsou v daném případě spojité. První z nich je oběh puklinového typu v žulovém masivu a fylitech, druhý je vázán na průlinové prostředí sedimentů kvartérního a terciérního stáří. Puklinový oběh vody se vyskytuje hlavně v pásmu podpovrchového rozpojení puklin žulového komplexu do hloubky několika desítek metrů, pokud nejsou zastiženy výraznější tektonické linie, pohybují se specifické vydatnosti v setinách l.s-1.m-1. Zvodeň náplavů řeky Radbuzy je v hydraulické spojitosti s řekou. Směr předpokládaného proudění podzemnmí vody v oblasti v 1. zvodni je směrem na SSV.

1.1.3 Poměry v okolí, které mohou být příčinou vzniku závažné havárie Zátopová území Nejnižší bod areálu DS Mantov v nadmořské výšce cca 334 m. Nadmořská výška hladiny Radbuzy a okolních rybníků je při normálním průtoku je cca 326-327 m. Při povodních v r. 2002, kdy bylo dosaženo úrovně 150leté vody, voda stoupla o 3 m. Území areálu DS Mantov nebylo zasaženo. Sklad Mantov je mimo zátopové území s rezervou 5m. Seismická činnost V dané lokalitě je seismická činnost minimální. Důlní díla V dané lokalitě nejsou aktivní žádná důlní díla. Poklesy půdy nebyly zaznamenány. Vodoteče a vodní plochy Ve vzdálenosti cca 300 m od areálu DS Mantov je Velký rybník a soustava rybníků a pinek po důlní činnosti.


Strana 9 z 82



Revize 3

Jímací území pitné vody V okolí areálu DS Mantov není žádný zdroj podzemní vody, který by sloužil pro hromadné zásobování pitnou vodou. V zájmovém území areálu, mohou být individuální odběry podzemních vod, převážně však jsou využívány k užitkovým účelům. Kontaminace ovzduší Průmyslové trhaviny jsou vesměs tuhé, práškovité nebo pastovité produkty netěkavé povahy. V DS Mantov není manipulováno s NL, aby hrozilo riziko kontaminace ovzduší. Kontaminace vod Kontaminace vod činností DS Mantov nehrozí. Není zde provozována chemická výroba, rozbalování či manipulace s výbušnou masou, ani oplachy zařízení.

1.2 Přehled objektů, popis zařízení a technologie Zařízeními podle zákona č.59/2006Sb je budova skladu a k ní příslušející obslužné komunikace v areálu a další pomocné vybavení (ploty, el. rozvody, signalizace atd.). Technologická zařízení nejsou instalována. DS Mantov sestává z jedné budovy, ve které je umístěn skladový prostor, kancelář a sociální zařízení. Jedná se o zděný objekt s obvodovými nosnými zdmi z tvárnicového zdiva tloušťky 50 cm. Dozdívky jsou z cihel MC 100. Půdorysné rozměry sklad. prostoru jsou 45,6 × 12,38 m bez rampy. Nosná konstrukce střechy je z ocelových nosníků, střešní plášť je lehký plechový – výfuková střecha, podlaha je betonová. Rampa je zastřešená. Místnost kanceláře je vytápěna elektrickým akumulačním vytápěním. Proti průčelí a zadní stěně budovy jsou umístěny dva zemní ochranné valy. Skladový objekt je oplocen. Pro sklad byla schválena obložnost: 49,61 t trhaviny třídy a skupiny nebezpečí AIII, 100 000 kusů rozbušek (třída a skupina nebezpečí AIII) a 30 000 m bleskovice (třída a skupina nebezpečí AIII). V části budovy, která je nejvzdálenější od vstupu, je umístěna kancelář. Skladový prostor budovy DS Mantov je stavebně rozdělen do tří částí. Část, která je nejblíže vchodu, představuje asi 3/5 skladové plochy a dělí se do kobek 4, 5 a 6. V kobkách č. 4, 5 a 6 se skladují trhaviny klasifikované do třídy a skupiny nebezpečí AIII, černé prachy v expedičním balení a bleskovice. V třetí části skladového prostoru (kobka č. 8) se skladují pouze rozbušky, rychlospojky a bleskovicové spojky. V kobce č.7 se skladuje černý prach.

1.3 Nejzávažnější poruchy a jejich ošetření Poruchy technologického zařízení lze vyloučit, neboť zařízení tohoto charakteru ve skladu není instalováno. Veškerá manipulace ve skladu je pomocí ručních vozíků a obaly se nerozbalují. Možné nežádoucí situace ve skladu jsou spojeny především s lidským faktorem, a proto se provádí pravidelné školení odpovědných osob. V objektu DS Mantov se během pracovní doby vyskytují max. 4 osoby – 2 zaměstnanci skladu a 2 osoby externího odběratele nebo dodavatele. Mimo tuto dobu je sklad uzamčen, zapečetěn a elektronicky zabezpečen. Vstup do budovy je možný jen v doprovodu zodpovědné osoby – vedoucího skladu. Obecně všechny osoby, které jsou oprávněny ve skladu pracovat, musí splňovat kvalifikační požadavky podle vyhlášky Českého báňského úřadu č. 327/92 Sb.: bezúhonnost, věk nad 21 let, příslušnou kvalifikaci, schopnost dané práce po stránce zdravotní. Pro výchovu a výcvik zaměstnanců je stanoveno v intervalu 1 rok pravidelné školení a přezkušování ze znalostí:


Strana 10 z 82



Revize 3

Provozní směrnice a ostatních předpisů souvisejících s provozem skladu výbušnin Vyhláška ČBÚ č. 99. o skladování výbušin, Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění novelizace ze dne 7.8. 2001. Součástí pravidelných školení a přezkušování je i pohovor s pracovníkem skladu při kterém může uplatnit své požadavky, připomínky a poznatky z provozu distribučního skladu výbušnin. Pracovník musí být proškolen v dopravě a manipulaci s nebezpečným zbožím po silnici (Mezinárodní dohoda ADR). Pracovníci cizích organizací v objektu distribučního skladu výbušnin nepracují. V případě, že pracovníci odběratelských organizací navštíví distribuční sklad výbušnin při odběru trhavin, smí se tito v prostoru distribučního skladu výbušnin pohybovat pouze za přímého dozoru vedoucího skladu. Součástí činnosti vedoucího distribučního skladu výbušnin je i distribuce průmyslových trhavin a rozněcovadel spotřebitelům ADR kamionem. Tuto činnost mohou provádět pouze pracovníci za podmínek uvedených v mezinárodním přepravním řádu ADR. Vedoucí distribučního skladu výbušnin je dle tohoto předpisu školen v předepsaných pravidelných intervalech.

1.3.1 Preventivní opatření pro minimalizaci rizik havárií Celý areál skladu je oplocen a skladové prostory jsou opatřeny elektronickou ostrahou. Tato elektronická ostraha je napojena na pult centrální ochrany v Dobřanech u firmy Bögl a Krýsl. Podle doložené operativní karty je celý skladový objekt jedním požárním úsekem, který má plochu cca 564 m2 . Požární hydrant není k dispozici, a proto je jako vnější odběrní místo využíván stávající rybník. Podle ČSN 730873 je požadované množství požární vody na dohašování stanoveno na 35 m3 do vzdálenosti max. 500 m od objektu. Rybník má velkou vodní kapacitu a je vzdálen cca 250 m. Ze skladu vede k rybníku zpevněná příjezdová komunikace o šířce 3 m a je zde čerpací stanoviště o ploše 12 x 5 m a umožňuje čerpání se sací hadicí o délce 10 m. Podle ČSN 752411, čl. 10.3.9 musí být místo čerpání trvale udržováno v pohotovém stavu a musí být odvodněno. Čerpací místo je viditelně označeno tabulkou“POŽÁRNÍ VODA“ na sloupku ve výši 2 m.

1.3.2 Následná opatření při úniku pevných látek K únikům/vysypání skladovaných trhavin může dojít při poškození obalu, nebo nevhodnou manipulací s přepravním prostředkem. Vysypaný výbušný obsah je nutno ihned uklidit, smést a to i na zabezpečených plochách do předepsaného obalu. Případná likvidace tohoto materiálu se provádí odvozem do určeného zařízení STV GROUP a.s.


Strana 11 z 82



Revize 3

2. Přehled nebezpečných látek v objektu nebo zařízení, jejich klasifikace a vlastností potřebných k analýze a hodnocení rizik Skladový prostor objektu DS Mantov je stavebně rozdělen do tří částí. V části budovy, která je nejvzdálenější od vstupu, je umístěna kancelář. Část, která je nejblíže vchodu, představuje asi 3/5 skladové plochy a dělí se do kobek 4, 5 a 6. V kobkách č. 4, 5 a 6 se skladují trhaviny klasifikované do třídy a skupiny nebezpečí AIII, černé prachy v expedičním balení a bleskovice. V třetí části skladového prostoru (kobka č. 8) se skladují pouze rozbušky, rychlospojky a bleskovicové spojky.

2.1 Přehled nebezpečných látek V Tabulce 2-1 jsou uváděny všechny stávající typy průmyslových trhavin(PT) skladované v DS Mantov. Vývoj technologií v STV GROUP a.s. nebo situace na trhu mohou vést k dílčím změnám skladovaného sortimentu PT. Naprosto převládají PT vyráběné mateřskou firmou STV GROUP a.s. Dále jsou zastoupeny některé výrobky jiných výrobců, např. : Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice; Maxam Europe S.A., Avda del Partenón, 16 28042 Madrid; NITROERG S.A., Plac Alfreda Nobla 1, 43-150 Bieruń. Bleskovice a rozbušky jsou produkty dodávané , Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice; DUNARIT Corp.POB 12, Ruse 7000, Bulharsko, NITROERG S.A., Plac Alfreda Nobla 1, 43-150 Bieruń, AUSTIN DETONATOR s.r.o., Jasenice 712, 755 01 Vsetín. Skladované nebezpečné látky v množství do 49,61 t jsou ve schválených obalech a jsou výbušné (R2 nebo R3), popř. jsou charakterizovány jako oxidující, toxické, zdraví škodlivé nebo škodlivé či toxické pro vodní organismy. Všechny finální výrobky STV GROUP a.s. jako např. DIGMON (dinitrodiglykolové prachy z delaborace), DAPMON (NC a DG delaboráty s dusičnanem amonným), NOWA-černý prach z delaborace, NIGUMAN, CELMON jsou doloženy bezpečnostními listy, nálepkami a návody na použití. Niguman a Celmon jsou drcené bezdýmné prachy. Celmon je delaborát drobnozrnného nitrocelulózového(NC) prachu a Niguman je bezdýmný prach v podstatě buď nitroguanidínový typ (NQ) nebo nitroglycerínový typ (NG). Tabulka 2-1 : Nebezpečné látky ve skladu Mantov, STV GROUP a.s. UN číslo

Třída/klasifi kač-ní kód

Obchodní název

Označení (číslo)

0081

1/1.1D

DAPMON

1395-007/ 2007

O; R8, R36/37/38

0081

1/1.1D

DAPMON 30

1395-008/2007

E; T+; R51/53

R3-R26/27/28-33,

0081

1/1.1D

DAPMON 50

1019-082/ V/ 2008

E; T+; R51/53

R3-R26/27/28-33,

0081

1/1.1D

DAPMON 30 EXTRA

1395-010/2007

E; T+; R51/53

R3-R26/27/28-33,

0042

1/1.1D

TONIT

1395-008/2009

E;T; R2-R23/24/ 25 R51/53


CE

Kategorizace 356/2003Sb., apod.

dle

-33,

Strana 12 z 82



Revize 3

0160

1/1.1C

CELMON

1019-125/ V/2006

E; R1, R3, 11, N;51/53

0160

1/1.1C

DIGMON

1395-027/ 2008

E, T+; 3-26/27/28-33

0160

1/1.1C

NIGUMAN

1395-009/ 2007

E, T+; 3-26/27/28-33

0084

1/1.1D

FRAGMENTIT GA

1395-010/2009

E; R3-23/24/25-33

0393

1/1.1D

FRAGMENTIT TG

1395-011/2009

E; R3-23/24/25-33

0483

1/1.1D

FRAGMENTIT P

0241

1/1.1D

EMONIT

1395-012/2009 1395- 1019018/V/2006

E; R3-23/24/25-33 E;T; R2-R23/24/25-33, R51/53

0027

1/1.1D

Černý trhací prach NOWA

1395-028/ 2008

E; R 2, O; R 8

0241

1/1.1D

RIOGEL TRONER

LOM CE/Ep.96.1003

E;T; R51/53

0241

1/1.1D

EMSIT V

0589.EXP.1985/ 06

E; R2, R8, R36/37/38

0081

1/1.1D

PERUNIT E

0589.EXP.0556/07

E; R2, R51/53

0081

1/1.1D

POLADYN 31 ECO

0589.EXP.0601/99

E; R2, R3, R26/27/28-33, R51/53

0241

1/1.1D

EMULINIT 2

0080.EXP.04.0015

O; R8-22-36/37/38

0241

1/1.1D

EMONIT 1

1395.EXP.012/11

0084

1/1.1D

SEMTEX 1A

0589.EXP.0138/ 01

E; R2, R23/24/25-33

0065

1/1.1D

STARTLINE 12

0589.EXP.4104/ 02

E; R2

0065

1/1.1D

NITROCORD 20

0589.EXP.3584/ 99

E; R2

0065

1/1.1D

NITROCORD 12

0589.EXP.3585/ 99

E; R2

0065

1/1.1D

Bleskovice DSH V-15

MP.ST.11.EXP.01 2.110

E; R2

0255/0456

1/1.4B/1.4S

Elektrická rozbuška střední třídy odolnosti, 0 – Sicca – 0589.EXP.5458/03 S (mžiková rozbuška)

E; R3, R33, R61, R20/22, R50/53

R62,

0255/0456

1/1.4B/1.4S

Elektrická rozbuška střední třídy odolnosti DEM – Sicca 0589.EXP.5455/03 – S, st. 1 až 30

E; R3, R33, R61, R20/22, R50/53

R62,


R2-R23/24/25-33,

R26/27/28-33,

E; R3-R26/27/28-33, R51/53

Strana 13 z 82



Revize 3

0255/0456

1/1.4B/1.4S

Elektrická rozbuška střední třídy odolnosti 0 – S 0589.EXP.2339/99 (mžiková rozbuška)

E; R3, R33, R61, R20/22, R50/53

R62,

0255/0456

1/1.4B/1.4S

Elektrická rozbuška střední třídy odolnosti DEM – S, st. 0589.EXP.2335/99 1 až 30

E; R3, R33, R61, R20/22, R50/53

R62,

1/1.4S/1.1B

Neelektrická rozbuška INDETSHOCK MS 0 0589.EXP.3378/99 (mžiková rozb.), MS 25/50, st. 1 až 30

E; R3, R33, R61, R20/22, R50/53

R62,

0500

1/1.4S

Neelektrická SHOCKSTAR, Connector, Connector,

E; R3, R33, R61, R20/22, R50/53

R62,

0500

1/1.4S

Neelektrická rozbuška SHOCKSTAR, Dual Delay

0589.EXP.4596/02

E; R3, R33, R61, R20/22, R50/53

R62,

0360

1/1.1B

Neelektrická NITRONEL QH

rozbuška

1453.EXP.05.0099

E; R3, R33, R61, R20/22, R50/53

R62,

0360

1/1.1B

Neelektrická NITRONEL QS

rozbuška

1453.EXP.05.0098

E; R3, R33, R61, R20/22, R50/53

R62,

0360

1/1.1B

Neelektrická rozbuška NITRONEL MS 25

1453.EXP.05.0084

E; R3, R33, R61, R20/22, R50/53

R62,

0030

1/1.1B

Elektrická rozbuška ERGODET 0,45A

0080.EXP.04.0018

E; R3, R33, R61, R20/22, R50/53

R62,

0500/0360

rozbuška Surface 0589.EXP.1160/98 Bunch

Vizualizace hlavních skladovaných průmyslových trhavin s odkazy je uvedena v následujícím přehledu.


Strana 14 z 82



Revize 3

Přehled hlavních skladovaných průmyslových trhavin (výrobků STV GROUP a.s.) :

DAPMON

DAPMON 30

Volně sypaná trhavina pro použití v suchu

Volně sypaná trhavina pro použití v suchu

DAPMON 30 EXTRA

HYDROGELIT

Náložkovaná trhavina pro použití v suchu

Náložkovaná trhavina pro použití ve vodě

EMONIT 1

EMULINIT 2

náložkovaná trhavina pro použití ve vodě

POLADYN 31 ECO

Náložkovaná trhavina pro použití ve vodě

TONIT - 500 g počinová náložka na bázi TNT/RDX

Trhavina dynamitového typu pro použití ve vodě

vhodná pro použití ve vodě

NIGUMAN

CELMON

Volně sypaná trhavina pro použití ve vodě

Volně sypaná trhavina pro použití ve vodě


Strana 15 z 82



Revize 3

3. Výsledky posouzení a popisy nebezpečných chemických reakcí při nežádoucím kontaktu chemických látek v objektu nebo zařízení nebo za nežádoucích provozních podmínek Nebezpečné reakce se během skladovacího procesu neuplatňují. Trhaviny pro sklad se dopravují nákladním automobilem, který odpovídá předpisům ADR pro danou třídu zboží. Do skladu se najednou vozí maximálně 16 t trhavin. Toto množství je přiváženo cca 1krát za 2 měsíce. Častěji se naváží množství 7 t. Četnost této navážky je cca 2krát týdně. K zákazníkům se trhaviny rozváží zhruba v množství 4 t a četnost rozvozu je cca 5krát týdně. Rozbušky jsou přiváženy v množství do 3000 ks cca 1krát za 3 měsíce. Expedovány jsou spolu s trhavinami v množství do 1000 ks cca 1krát za měsíc a v množství do 100 ks cca 3krát za týden. Trhaviny jsou zabaleny v kartónových krabicích o hmotnosti 25 kg. Krabice jsou uloženy na paletách. Hmotnost trhaviny na paletě činí 500 kg. Přes výklopné nájezdy na rampu se palety vykládají ručním nízkozdvižným vozíkem přímo do skladu. Obdobně probíhá nakládka pro rozvoz k zákazníkům. Obaly trhavin nejsou skladovány otevřené. Pokud je při výdeji jeden obal otevřen, je pak ihned opět uzavřen a má opět vlastnosti původního obalu. Odebraná část trhaviny se překládá do jiného transportního obalu. V případě, že pracovníci odběratelských organizací navštíví odbytový sklad výbušnin při odběru trhavin, smí se tito v prostoru odbytového skladu výbušnin pohybovat pouze za přímého dozoru vedoucího distribučního skladu výbušnin. Součástí činnosti odbytového skladu výbušnin je i distribuce průmyslových trhavin a rozněcovadel spotřebitelům ADR kamionem. Tuto činnost mohou provádět pouze pracovníci za podmínek uvedených v mezinárodním přepravním řádu ADR. Pracovník odbytového skladu výbušnin je podle tohoto předpisu školen v předepsaných pravidelných intervalech. Jakékoliv nestandardní stavy a anomálie při těchto činnostech mohou vést k explozi. Havarijní stavy jsou nepřípustné, neboť mohou vést ke vzniku závažné havárie, a proto při vzniku anomálie je skladovací postup okamžitě přerušen, je-li poškozen obal je provedena náprava. Vznik těchto stavů s možným podílem lidského faktoru je důsledně eliminován pravidelným školením, kontrolou zdravotního stavu, dohledem odpovědných zaměstnanců STV GROUP a.s., apod. Základním imperativem bezpečného skladování výbušnin je vždy odstranění všech možných zdrojů iniciace a tepelného působení. Zabránit přímému styku osob s výbušnou látkou. Místnosti dobře větrat. Při skladování nehrozí nebezpečí nežádoucích reakcí. Všechny výbušné produkty jsou nekompatibilní : • s koncentrovanými bázemi, • silnými oxidačními činidly. Nutno vyvarovat se : 1. vysokých teplot, 2. jejich styku s oxidovadly, kyselinami, zásadami. Možnosti kontaktu s nekompatibilními látkami ve skladu jsou vyloučeny, neboť s jinými látkami než s povolenými se v objektu nezachází a přítomnost cizích NL na pracovišti je vyloučena. Připustíme-li přesto tuto eventualitu, pak toto může nastat jen záměrným a úmyslným zásahem nebo jiným blíže nespecifikovaným zásahem. Každá anomálie vede k okamžitému opuštění pracoviště, ukrytí obsluhy, neboť je ohrožena základní bezpečnost a životy obsluhy.


Strana 16 z 82



Revize 3

Vzniklá situace by se řešila ohlášením mimořádné události HZS PK a jejím represivním zásahem při dohašování trosek a objektu. Součástí pravidelných školení a přezkušování je i pohovor s vedoucím skladu, při kterém může uplatnit své požadavky, připomínky a poznatky z provozu odbytového skladu výbušnin. Vedoucí skladu musí být proškolen v dopravě a manipulaci s nebezpečným zbožím po silnici (Mezinárodní dohoda ADR).


Strana 17 z 82



Revize 3

4 Výsledky posouzení a popisy možných situací v objektu nebo zařízení, které mají potenciál způsobit poškození lidského zdraví, hospodářských zvířat, ŽP a majetku Míra možného ohrožení vlastního skladu PT Mantov, STV GROUP a.s., a blízkého okolí následky závažné havárie je vždy dána kombinací řady faktorů. V zásadě však lze pro predikci následků eventuální havárie v DS Mantov za stěžejní považovat následující faktory: D D D D

způsob iniciace výbušných látek množství výbušné látky přivedené do exploze místo exploze (z hlediska možných sekundárních následků havárie) možnosti eskalace nehody domino-efektem (souvisí s předchozím bodem)

Z bezpečnostního hlediska může v DS Mantov, STV GROUP a.s. dojít k ohrožení zdraví, životů a hospodářských hodnot z následujících obecných důvodů: 1) Požárem nebo výbuchem (skladovaných výbušnin) vlivem zkratu elektrické instalace, mechanickým třením při přepravě v areálu na povolených vozidlech, v omezené míře jejich nestabilitou, apod. 2) Intoxikací zaměstnanců toxickými parami z rozsypaných výbušnin (velmi nepravděpodobné), toxickými výbuchovými, popř. požárními zplodinami. 3) Úrazy elektrickým proudem. 4) Úrazy při práci s mechanismy, při manipulaci s těžkými materiály nebo střetem s vozidlem 5). Nepřípustná manipulace a ukládání nebezpečného odpadu (např. zbytků rozsypaných výbušnin, apod.). 6) Pády osob z vyvýšených nakládacích ramp, schodů, apod.

4.1 Rizikové objekty a zařízení Za zdroje rizika závažné havárie, způsobené nebezpečnými chemickými látkami, lze v areálu DS Mantov, STV GROUP a.s. považovat především : D Skladovací objekt, kde se skladují trhaviny v originálních obalech. Dosah účinků buď místní nebo s přesahem do okolí. D Přepravu explosivního materiálu uvnitř areálu. Dosah účinků buď místní nebo s mírným přesahem do okolí. Požární nebezpečí je tvořeno přítomností : 1) Hořlavých látek (obalový materiál) a výbušných látek při jejich skladování v originálních obalech ve skladu. 2) Hořlavých a výbušných látek na paletách v expedičních obalech ve skladu nebo na přepravním vozidle. 3) Lesním a travním porostem v okolí skladu. Hlavním rizikem vzniku požáru je : • Iniciace skladovaného výbušného materiálu v objektu po expozici přímým plamenem, hrubým nárazem, třením, nešetrným a neodborným zacházením, přenosem detonační vlny, apod. jako důsledek neadekvátní manipulace a nerespektování bezpečnostních předpisů.


Strana 18 z 82



Revize 3

Iniciace hořlavého, výbušného materiálu ve skladu přenosem požáru z lesního či travního porostu, z hořícího motorového vozidla, el. zkratem z používaného zařízení, sabotáží či teroristickým činem apod. • Primární či sekundární iniciace hořícími předměty, které byly do areálu vneseny vzdušným přenosem, např. lampiony štěstí, apod. • Iniciace impaktem hmotného vzdušného tělesa na sklad (letadlo, vrtulník, meteorit, apod.) Hlavní rizikové faktory pracovních činností v DS Mantov, STV GROUP a.s. vyplývají : •

D D D D D

z povahy zdrojů rizika, tj. specifik skladování explosivního materiálu, specifických fyzikálně-chemických vlastností skladovaných výbušných látek, stavebních charakteristik skladovacího objektu, ručního charakteru práce (vliv lidského činitele), dopravních a manipulačních specifik v areálu při nakládání s explosivním materiálem atd.

Zdrojem rizika mohou být : D všechny látky výbušné, hořlavé či toxické povahy ve skladu, D doprava a manipulace s nebezpečnými látkami, D údržba vnitřních a vnějších skladových prostor, D provozování dopravních a energetických zařízení, D nedostatky v činnosti organizace, D nedostatky způsobené zaměstnanci (lidský faktor), D živelné události, D sabotáže nebo teroristické činy. Veškeré skladované výbušniny v originálních expedičních obalech se odvážejí ze skladu dle pokynů vedoucího skladu. Palety se nakládají na přepravní vozidlo a pak se náklad odváží k určenému zákazníkovi.

4.2 Popis možných havarijních situací Za zdroje rizika ve skladech průmyslových trhavin bývají pokládány nebezpečné látky, chemické reakce a používané energie a energetická média při činnostech v zařízení. V následujících částech jsou tyto tři druhy zdrojů rizika v podmínkách objektu stručně popsány. Na základě seznámení se zařízeními byly jako zdroje rizika v této analýze identifikovány určité činnosti s nebezpečnými látkami v příslušných zařízeních. Východiskem identifikace zdrojů rizika byly podrobné informace o všech nebezpečných látek, které se v objektu užívají ve významných množstvích předané firmou STV GROUP a.s. a Požární řád pro distribuční sklad trhavin Mantov. V činnostech s nebezpečnými látkami rozlišujeme : • skladování (S), • manipulaci (M) /zahrnuje uskladňování, vyskladňování/ • a dopravu v areálu(P). Nebezpečné látky, které se v objektu vyskytují, klasifikujeme do několika níže určených typů. Klasifikací typů látek je v této analýze také určena klasifikace typů zdrojů rizika.


Strana 19 z 82



Revize 3

Charakteristika hlavních nebezpečných látek ve skladu Mantov : Poladyn 31 ECO Chemické složení: 10% nitroglykolu, 16% nitroglycerínu, 1,0% nitrocelulózy, 64% dusičnanu amonného , 4% dřevná mouka. Typ výrobku: Výbušnina - trhavina. Fyzik. a chem. vlastnosti: Plastická látka, ve vodě nerozpustná, hořlavá - výbušnina. Nebezpečné vlastnosti:. Výbušný – nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení. Jedná se o výbušinu, jejíž hoření může přejít v detonaci. V případě požáru nehasit a evakuovat okolí do bezpečné vzdálenosti. Vysoce toxický při vdechování, styku s kůží a při požití. Nebezpečí kumulativních účinků. Při hoření vznikají toxické a dráždivé plyny. Stabilita: vyvarovat se vysoké teplotě, silnému nárazu, tření, přímému slunečnímu záření a styku se silnými kyselinami a zásady. Rizikové věty, bezpečnostní věty: R2 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení R26/27/28 Vysoce toxický při vdechování, styku s kůží a při požití R33 Nebezpečí kumulativních účinků S33 Proveďte preventivní opatření proti výbojům statické elektřiny S35 Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny bezpečným způsobem S36/37 Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukavice S45 V případě nehody, nebo necítíte- li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení) Klasifikace podle ADR/RID: UN 0081, 1.1 D (látka schopná hromadného výbuchu). Trhaviny typu DAP – Dapmon Chemické složení: dusičnan amonný, minerální olej, bezdýmný prach z delaborace obsahující nitroglycerin nebo nitroglykol–Dapmon) Typ výrobku: Výbušnina - trhavina. Fyzik. a chem. vlastnosti: Pevná sypká látka, hořlavá - výbušnina. Nebezpečné vlastnosti:. Výbušný – velké nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení. Jedná se o výbušinu, jejíž hoření může přejít v detonaci. V případě požáru nehasit a evakuovat okolí do bezpečné vzdálenosti. Zdraví škodlivý při vdechování, styku s kůží a při požití. Při hoření vznikají toxické a dráždivé plyny. Stabilita: vyvarovat se vysoké teplotě, silnému nárazu, styku s alkáliemi. Rizikové věty, bezpečnostní věty: R2 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení R8 Dotek s hořlavým materiálem může způsobit požár R20/21/22 Zdraví škodlivý při vdechování, styku s kůží a při požití R26/27/28 Vysoce toxický při vdechování, styku s kůží a při požití R33 Nebezpečí kumulativních účinků R36/37/38 Dráždí oči, dýchací orgány a kůži S17 Uchovávejte mimo dosah hořlavých materiálů S28 Při styku s kůží okamžitě omyjte velkým množstvím vody S35 Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny bezpečným způsobem S36/37 Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukavice S45 V případě nehody, nebo necítíte- li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení) Klasifikace podle ADR/RID: UN 0082, 1.1 D (látka schopná hromadného výbuchu).


Strana 20 z 82



Revize 3

Semtex 1A Chemické složení: 83% pentrit, kaučuk, minerální olej, Typ výrobku: Výbušnina - trhavina. Fyzik. a chem. vlastnosti: Plastická látka, ve vodě nerozpustná, hořlavá - výbušnina. Nebezpečné vlastnosti:. Výbušný – velké nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení. Jedná se o výbušinu, jejíž hoření může přejít v detonaci. V případě požáru nehasit a evakuovat okolí do bezpečné vzdálenosti. Pentrit obsažený v přípravku působí zpomalení srdeční činnosti a pokles krevního tlaku. Při hoření vznikají toxické a dráždivé plyny. Stabilita: vyvarovat se přímému slunečnímu záření, vysoké teplotě, silnému nárazu, tření, styku se silnými kyselinami a zásady. Rizikové věty, bezpečnostní věty: R2 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení S35 Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny bezpečným způsobem S36/37 Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukavice Klasifikace podle ADR/RID: UN 0084, 1.1 D (látka schopná hromadného výbuchu). Emulzní trhaviny: EMSIT V, Emulinit 2, Emonit 1 Chemické složení: dusičnan amonný, dusičnan sodný, (hliníkový prášek- Emulinit2) Typ výrobku: Výbušnina - trhavina. Fyzik. a chem. vlastnosti: Plastická látka, hořlavá - výbušnina. Nebezpečné vlastnosti:. Výbušný – nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení. Jedná se o výbušinu, jejíž hoření může přejít v detonaci. V případě požáru nehasit a evakuovat okolí do bezpečné vzdálenosti. Dráždí oči, dýchací orgány a kůži. Při hoření vznikají toxické a dráždivé oxidy dusíku. Stabilita: vyvarovat se vysoké teplotě, silnému nárazu a styku s alkáliemi. Rizikové věty, bezpečnostní věty: R2 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení R8 Dotek s hořlavým materiálem může způsobit požár R36/37/38 Dráždí oči, dýchací orgány a kůži S17 Uchovávejte mimo dosah hořlavých materiálů S 35 Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny bezpečným způsobem S36/37 Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukavice Klasifikace podle ADR/RID: UN 0241, 1.1 D (látka schopná hromadného výbuchu). Bezdýmný prach - NIGUMAN, DIGMON Chemické složení: obsahuje nitroglykol, popř. nitroglycerin Typ výrobku: Výbušnina, bezdýmný prach. Fyzik. a chem. vlastnosti: Zrnitá látka, ve vodě nerozpustná, hořlavá - výbušnina. Nebezpečné vlastnosti:. Výbušný – velké nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení. Jedná se o výbušinu, jejíž hoření může přejít v detonaci. V případě požáru nehasit a evakuovat okolí do bezpečné vzdálenosti. Vysoce toxický při vdechování, styku s kůží a při požití. Dráždí oči, dýchací orgány a kůži. Při hoření vznikají toxické a dráždivé plyny. Stabilita: vyvarovat se vysoké teplotě, silnému nárazu, tření, styku se silnými kyselinami a zásady. Rizikové věty, bezpečnostní věty: R2 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení R26/27/28 vysoce toxický při vdechování, styku s kůží a při požití R33 Nebezpečí kumulativních účinků


Strana 21 z 82



Revize 3

S33 Proveďte preventivní opatření proti výbojům statické elektřiny S35 Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny bezpečným způsobem S36/37 Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukavice S45 V případě nehody, nebo necítíte- li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení) Klasifikace podle ADR/RID: UN 0161, 1.3 C Černý trhací prach NOWA Chemické složení: 75% dusičnanu draselného, 10% síry, dřevěné uhlí Typ výrobku: Výbušnina - trhavina. Fyzik. a chem. vlastnosti: Zrnitá látka nebo jemný prášek, ve vodě částečně rozpustná, hořlavá výbušnina. Nebezpečné vlastnosti:. Výbušný – nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení. Jedná se o výbušinu, která je velmi citlivá k zážehu. Snadno se iniciuje jiskrou a ohněm. V případě požáru nehasit a evakuovat okolí do bezpečné vzdálenosti. Neobsahuje žádné akutně zdraví škodlivé látky. Při hoření vznikají toxické a dráždivé plyny (oxidy uhlíku, dusíku a síry). Stabilita: vyvarovat se přímému slunečnímu záření, vysoké teplotě, silnému nárazu, tření, styku se silnými kyselinami kyselinami a zásady. Rizikové věty, bezpečnostní věty: R2 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení R8 Dotek s hořlavým materiálem může způsobit požár S17 Uchovávejte mimo dosah hořlavých materiálů S16 Uchovávejte mimo dosah zdrojů zapálení – Zákaz kouření S33 Proveďte preventivní opatření proti výbojům statické elektřiny S35 Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny bezpečným způsobem Klasifikace podle ADR/RID: UN 0027, 1.1 D (látka schopná hromadného výbuchu). FRAGMENTIT (GA, TG, P) Chemické složení: hexogen + ostatní komponenty Typ výrobku: Výbušnina - trhavina. Fyzik. a chem. vlastnosti: Pevná sypká látka, hořlavá - výbušnina. Nebezpečné vlastnosti:. Výbušný – velké nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení. Jedná se o výbušinu, jejíž hoření může přejít v detonaci. V případě požáru nehasit a evakuovat okolí do bezpečné vzdálenosti. Zdraví škodlivý při vdechování, styku s kůží a při požití. Při hoření vznikají toxické a dráždivé plyny. Stabilita: vyvarovat se vysoké teplotě, silnému nárazu, styku s alkáliemi. Rizikové věty, bezpečnostní věty: R2 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení, lehce výbušný. R23/24/25 Toxický při vdechu, požití a styku s kůží R33 Nebezpečí kumulativních účinků S17 Uchovávejte mimo dosah hořlavých materiálů S28 Při styku s kůží okamžitě omyjte velkým množstvím vody S35 Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny bezpečným způsobem S36/37 Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukavice S45 V případě nehody, nebo necítíte- li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení) Klasifikace podle ADR/RID: UN 0084, 0393, 0483, 1.1 D (látka schopná hromadného výbuchu).


Strana 22 z 82



Revize 3

HYDROGELIT, RIOGEL TRONER Chemické složení: dusičnan amonný, trinitrotoluen, voda, guarová moučka Typ výrobku: Výbušnina - trhavina. Fyzik. a chem. vlastnosti: Pevná náložka okrové barvy - výbušnina. Nebezpečné vlastnosti:. Výbušný – velké nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení. Jedná se o výbušninu, jejíž hoření může přejít v deflagraci až detonaci. V případě požáru nehasit a evakuovat okolí do bezpečné vzdálenosti. Zdraví škodlivý při vdechování, styku s kůží a při požití. Při hoření vznikají toxické a dráždivé plyny. Stabilita: vyvarovat se vysoké teplotě, silnému nárazu, styku s alkáliemi. Rizikové věty, bezpečnostní věty: R2 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení, lehce výbušný. R23/24/25 Toxický při vdechu, požití a styku s kůží R33 Nebezpečí kumulativních účinků R51/53 Toxický pro vodní organismy S17 Uchovávejte mimo dosah hořlavých materiálů S28 Při styku s kůží okamžitě omyjte velkým množstvím vody S35 Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny bezpečným způsobem S36/37 Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukavice S45 V případě nehody, nebo necítíte- li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení) Klasifikace podle ADR/RID: UN 0241, 1.1 D (látka schopná hromadného výbuchu). TONIT – počinová náložka Chemické složení: hexogen, trinitrotoluen, Al- prach Typ výrobku: Výbušnina - trhavina. Fyzik. a chem. vlastnosti: Pevná žlutá látka - výbušnina. Nebezpečné vlastnosti:. Výbušný – velké nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení. Jedná se o výbušninu, jejíž hoření může přejít v deflagraci až detonaci. V případě požáru nehasit a evakuovat okolí do bezpečné vzdálenosti. Zdraví škodlivý při vdechování, styku s kůží a při požití. Při hoření vznikají toxické a dráždivé plyny. Stabilita: vyvarovat se vysoké teplotě, silnému nárazu, styku s alkáliemi. Rizikové věty, bezpečnostní věty: R2 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení, lehce výbušný. R23/24/25 Toxický při vdechu, požití a styku s kůží R33 Nebezpečí kumulativních účinků R51/53 Toxický pro vodní organismy S17 Uchovávejte mimo dosah hořlavých materiálů S28 Při styku s kůží okamžitě omyjte velkým množstvím vody S35 Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny bezpečným způsobem S36/37 Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukavice S45 V případě nehody, nebo necítíte- li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení) Klasifikace podle ADR/RID: UN 0042, 1.1 D (látka schopná hromadného výbuchu).


Strana 23 z 82



Revize 3

PERUNIT E Chemické složení: nitroglycerin, nitroglykol, dusičnan amonný, monoethylenglykol, nitrocelulóza Typ výrobku: Výbušnina - trhavina. Fyzik. a chem. vlastnosti: Pevná látka - výbušnina. Nebezpečné vlastnosti:. Výbušný – velké nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení. Jedná se o výbušninu, jejíž hoření může přejít v deflagraci až detonaci. V případě požáru nehasit a evakuovat okolí do bezpečné vzdálenosti. Zdraví škodlivý při vdechování, styku s kůží a při požití. Při hoření vznikají toxické a dráždivé plyny. Stabilita: vyvarovat se vysoké teplotě, silnému nárazu, styku s alkáliemi. Rizikové věty, bezpečnostní věty: R2 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení, lehce výbušný. R23/24/25 Toxický při vdechu, požití a styku s kůží R33 Nebezpečí kumulativních účinků R51/53 Toxický pro vodní organismy S17 Uchovávejte mimo dosah hořlavých materiálů S28 Při styku s kůží okamžitě omyjte velkým množstvím vody S35 Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny bezpečným způsobem S36/37 Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukavice S45 V případě nehody, nebo necítíte- li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení) Klasifikace podle ADR/RID: UN 0081, 1.1 D (látka schopná hromadného výbuchu). Bleskovice – STARLINE 12, NITROCORD 20, NITROCORD 12, bleskovice DSH V-15 Chemické složení: obsahuje 2,2-Bis(hydromethyl)propan-1,3-diyl-tetranitrát (jedná se o šňůru tvořenou pentritem obaleným syntetickými vlákny a termoplastem) Typ výrobku: Výbušnina - trhavina. Fyzik. a chem. vlastnosti: Obalená šňůra s duší z krystalického pentritu, ve vodě nerozpustná, hořlavá - výbušnina. Nebezpečné vlastnosti:. Výbušný – nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení. Jedná se o výbušinu, jejíž hoření může přejít v detonaci. V případě požáru nehasit a evakuovat okolí do bezpečné vzdálenosti. Nepředstavuje závažné akutní riziko pro zdraví člověka. Při hoření vznikají toxické a dráždivé plyny. Stabilita: vyvarovat se vysoké teplotě, silným úderům, styku se silnými kyselinami a zásady. Rizikové věty, bezpečnostní věty: R2 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení S17 Uchovávejte mimo dosah hořlavých materiálů S 35 Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny bezpečným způsobem S36/37 Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukavice Klasifikace podle ADR/RID: UN 0065, 1.1 D (látka schopná hromadného výbuchu). Rozbušky –řada druhů Chemické složení: 2,2-B is(h y d ro x y m ety l)p ro p an -1 ,3 -d iy l-tetran itrát, Azid olovnatý Typ výrobku: Iniciátor (elektrický i neelektrický) Fyzik. a chem. vlastnosti: Všechny komponenty jsou v pevném skupenství, nehořlavý obal, hořlavý obsah, není samozápalný, Obsahuje oxidovadlo.


Strana 24 z 82



Revize 3

Nebezpečné vlastnosti:. Výbušný – výbuch může nastat při kontaktu s otevřeným ohněm, působením sálavého tepla, VF nebo elektrostatické energie, elektrickým proudem, dále nárazem nebo třením. V případě požáru nehasit a evakuovat okolí do bezpečné vzdálenosti. Mohou se vytvářet toxické plyny a páry. Stabilita: vyvarovat se vysoké teplotě, silnému nárazu, VF nebo elektrostatické energii, elektrickému proudu. Rizikové věty, bezpečnostní věty: R3 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení R33 Nebezpečí kumulativních účinků R50/53 Velmi toxický pro vodní organismy S17 Uchovávejte mimo dosah hořlavých materiálů S 35 Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny bezpečným způsobem S36/37 Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukavice Klasifikace podle ADR/RID: UN 0255, 4 B (látka schopná hromadného výbuchu); UN 0500, 1.4S; UN 0360, 1.1B; UN 0030, 1.1B. Na základě předchozího určení nebezpečných látek, zařízení a činností identifikujeme zdroje rizika, které vesměs mají povahu činnosti s nebezpečnou látkou v objektu nebo jeho okolí. V tabulce 4-1 se kromě určení činností, zařízení a látek zadávají také trvání nebo četnost činnosti v průběhu kalendářního roku a množství látek, se kterými se činnosti konají. Zavádějí se také označení zdrojů rizika. Údaje jsou výsledkem konzultací s objednatelem. Tabulka 4-1 : Určení činností, zařízení a látek v DS Mantov Č.

Označení zdroje rizika

Činnost

Zařízení

Látka, výrobek

Trvání/ Četnost

Množství

1

S-1

Skladování, Kobky 4,5,6,7,

DS

trhavina

trvale/-

49,61 t

2

M-1

Uskladňování

DS, kamion

trhavina

-/6 za rok

16 t

3

M2

Uskladňování

DS, auto

trhavina

-/104 za rok

7t

4

M3

Vyskladňování

DS, auto

trhavina

-/250 za rok

do 4 t

5

S-3

Skladování v kobce č.8

DS

iniciátory

trvale/-

ekv. 10 kg TNT

6

M-4

Uskladňování v kobce č.8

DS, auto

iniciátory

-/4 za rok

ekv. 3 kg TNT

7

M-5

Vyskladňování z kobky č.8

DS, auto

iniciátory

-/150 za rok

ekv. 0,1 kg TNT

8

M-6


DS, auto

iniciátory

-/12 za rok

ekv. 1 kg TNT

9

P-1

Přeprava do 0,1 km

kamion

trhavina

-/6 za rok

16 t


Strana 25 z 82



Revize 3

10

P-2

Přeprava do 0,1 km

auto

trhavina

-/104 za rok

7t

11

P-3

Přeprava do 0,1 km

auto

trhavina

-/250 za rok

do 4 t

12

P-4

Přeprava do 0,1 km

auto

iniciátory

-/4 za rok

ekv. 3 kg TNT

V případě vzniku iniciační události v iniciátorech (rozbušky) je také nutno předpokládat hromadný výbuch, avšak vzhledem k tomu, že rozbušky jsou baleny v tzv. NME obalech (no mass explosion), měl by hromadný výbuch odlišnou povahu než u trhavin. Balení do NME obalů zajišťuje, že k hromadnému výbuchu nedojde naráz. Je dokonce pravděpodobné, že v některých obalech by vůbec k výbuchu nedošlo. Konzervativně se hromadný výbuch iniciátorů chápe jako postupný výbuch všech rozbušek ve skladě uložených. Přenos přes stavební konstrukci do kobek 4, 5 a 6, tj. na skladované trhaviny je vyloučen. Přenos z vozidla při přepravě iniciatorů na jiné zdroje rizika lze také vyloučit. Prekursorem havarijních scénářů mohou být následující vnitřní iniciační události : 1. Při skladování ve zděném objektu y pád konstrukčního prvku by mohl způsobit explozi, y hoření by mohlo vést k explozi, y závada elektroinstalace může způsobit požár, explozi 2. Při uskladňování ¾ pád/náraz by mohl způsobit explozi v kombinaci se sníženou odolností obalu v důsledku technologické chyby, působení vlhkosti, hlodavců, ¾ chyby při manipulační činnosti obsluhy (poškození obalů, rozsypání, nepořádek) mohou přispět k požáru 3. Při vyskladňování • pád/náraz by mohl způsobit explozi v kombinaci se sníženou odolností v důsledku technologické chyby, působení vlhkosti, hlodavců, • chyby při činnosti (poškození obalů, rozsypání, nepořádek) mohou přispět k požáru 4. Při přepravě uvnitř areálu • různé nehody při přepravě by mohly vést až k explozi nákladu


Strana 26 z 82



Revize 3

4.3 Posouzení rizikových činností s možným vlivem na ŽP Přehled rizikových činností s možným vlivem na ŽP, resp. které mohou být potenciálním zdrojem znečišťování ovzduší, vody a půdy nebo jsou zdrojem odpadů je uveden v Tabulce 4-2. Posouzení možného vlivu na ŽP bylo provedeno na základě provozní dokumentace a realizovaných preventivních opatření. Tabulka 4-2 : Určení a posouzení rizika objektů a zařízení v areálu DS Mantov s možným vlivem na ŽP

Rizikové činnosti:

Znečištění ovzduší

Znečištění vody

Znečištění půdy

Odpady

Skladování průmyslových trhavin

ne

ne

ne

ne

Usklaďňování a vyskladňování průmyslových trhavin

ne

ne

ne

ne

Přeprava v areálu

ne

ne

ne

ne

Znečistění půdy a vody NL lze při normálním provozu skladu Mantov pro skladovací charakter činností bez rozbalování či rozvažování PT vyloučit. Nebezpečné látky se do skladu ukládají pouze v expedičním balení, odpovídajícím zásadám ADR a RID pro příslušnou třídu. Ve skladu může být otevřen pouze jeden expediční obal, tento obal může být otevřen pouze na nezbytně nutnou dobu. Ve skladu jsou pokyny k zacházení s výbušninami a údaje o maximálním obložení. Způsob skladování odpovídá vyhlášce ČBÚ 99/95 Sb., společné skladování různých výbušnin je přípustné pouze podle zásad této vyhlášky. Pracovníci ČBÚ provádějí audit a kontrolu systému řízení DS Mantov. Skladované výbušniny mají více nebezpečných vlastností, jsou i často toxické. Jde o pevné látky v originálních obalech a není důvod předpokládat, že by při činnostech prováděných ve skladech mohlo dojít k nekontrolovanému šíření těchto látek vedoucímu k náhodnému vdechování či požití osobami. Při havárii - detonaci či vyhoření - by došlo k úplné chemické přeměně látky. Nemá proto smysl počítat s rozptylem těchto pevných látek, ale je nutno počítat s tím, že při detonaci budou vznikat toxické a dráždivé plyny, které budou disipovány do okolního prostředí. Jako mezní příklad lze použít PETN (pentrit), který tvoří až 83% Semtexu. Tato látka má mírně negativní kyslíkovou bilancí. Při jeho výbuchu vznikne oxid uhelnatý v množství 1,59 mol CO na 1 mol PETN. Při výbuchu 50 t PETN se vytvoří cca 7 t CO. Přes tato značná množství toxických zplodin lze následky vzniklého oblaku zanedbat. Při detonaci (výbuchu) těchto látek dochází pouze k exotermnímu rozkladu samotné látky, tedy bez účasti atmosférického kyslíku. Vzniklé zplodiny mají velmi vysokou teplotu (nad 1000 K), a proto při kontaktu s atmosférickým kyslíkem dochází k následným oxidačním reakcím, především k oxidaci CO na CO2 . Zreaguje většina toxického CO. I kdyby byly tyto druhotné reakce zanedbány, nelze očekávat ohrožení okolí toxickým oblakem, protože jak již bylo uvedeno výše, vzniklé zplodiny jsou velmi horké a tedy mnohem lehčí než vzduch. To povede k okamžité vertikální disperzi tohoto oblaku. Ani ochlazení těchto zplodin nepovede k ohrožení


Strana 27 z 82



Revize 3

okolí toxickým oblakem, protože CO je lehčí než vzduch a oblak se bude šířit vertikálně a po ochlazení i v úrovni dosažené výšky. Oblak CO by vznikl při výbuchu i při rychlém vyhoření prakticky okamžitě. Působení oblaku v místech ležících v dráze přesunu oblaku by bylo jen krátkodobé, nanejvýš několikaminutové, což odpovídá při běžných rychlostech větru průměru oblaku ve stovkách metrů. Koncentrace CO, která způsobuje při pětiminutovém působení v 50% případů úmrtí, je více než 45 g/m3 . Lze tedy i v souladu s proběhlými haváriemi v ČR i ve světě konstatovat, že toxicita přehřátých uhlíkatých zplodin výbuchu není schopna způsobit na volném terénu intoxikaci osob a její působení lze zanedbat. Akutní účinky vznikajících uhlíkatých zplodin na zdraví a životy zasažených osob jsou mnohonásobně nižší než účinky tlakové vlny a s ní spojených projevů. Při skladovací činnosti, tj. nevýrobní činnosti, nelze očekávat penetraci škodlivin do půdního profilu, podzemních vod a vodotečí. Při vzniku havárie spojené s explozí lze očekávat i iniciaci okolního lesa hořícím troskami, proto je nutno počítat s dohašováním.


Strana 28 z 82



Revize 3

5 Výsledky, postup posouzení a popisy možných situací mimo objekt nebo zařízení, které mohou způsobit ZH Vlivem možných situací nacházejících se mimo areál DS Mantov, SDTV GROUP a.s. se v tomto případě označují zdroje rizika, které se nacházejí mimo hranice analyzovaného zařízení/objektu, které však mají potenciál způsobit havárii na analyzovaném zařízení nebo objektu. Tyto vnější příčiny mohou mít charakter přírodních jevů (většinou bez možnosti ovlivnění lidským faktorem) a nebo jsou důsledkem úmyslné či neúmyslné lidské činnosti ve vnějším okolí. Jednotlivé možnosti a jejich vliv na bezpečný provoz analyzovaného zařízení jsou uvedeny a posouzeny v následujících Tabulkách 5-1 a 5-2. Tabulka 5-1: Možné vnější zdroje rizika přírodního původu Přírodní zdroje rizika (ZR) Srážková přívalové sníh.

Možné důsledky

činnost. Déšť, Většinou bez výrazných následků na deště, kroupy, skladovací činnost. Možnost sesuvů svahů; zatékání do objektu, vlhkost může způsobovat urychlení koroze stavebních konstrukcí, stabilitu skladovaného materiálu

Poznámka Přívalové deště neměly na objekt DS Mantov po dobu provozování dosud vliv, a proto se nepředpokládá vliv na skladovaný materiál. Záplavy jsou vyloučeny.

Vítr

Extrémní projevy mohou způsobit poškození Možnost exploze nebo požáru nebo zřícení částí budov na skladovaný tímto vlivem je materiál nepravděpodobná

Atmosférická teplota

Bez výraznějšího vlivu. Cyklické střídání Možnost exploze nebo požáru teplot může vést k pnutí a namáhání tímto vlivem je stavebních konstrukcí a technologického nepravděpodobná zařízení

Atmosférický tlak

Bez vlivu

Sluneční záření

Bez výraznějšího vlivu. Materiál je skladován ve chráněných a isolovaných zásobníkách

Atmosférická (mlha, mráz) Bouřková blesku)

vlhkost,

činnost

(úder

Může způsobovat urychlení vnější koroze kovových částí objektů. Při zvlášť nepříznivých okolnostech (např. Exploze je málo pravděpodozávada ochranné bleskosvodu, mimořádně bná pro objekty. Reálné je silný výboj apod.) by mohlo dojít k požáru a nebezpečí pro požár objektu následné explozi objektu

Vliv podzemních vod

Bez vlivu (nebo je výskyt vyloučen)

Stav podloží, petrografie a stratigrafie, atd.

V místě lokality jsou tyto vlivy vyloučeny

Seismicita

V místě lokality jsou tyto vlivy vyloučeny

Aktivní geodynamické jevy

Výskyt vyloučen


Strana 29 z 82



Revize 3

(sesuvy, laviny atd.) Povrchová eroze

Bez vlivu

Vulkanická činnost

Výskyt vyloučen

Účinky zemské a vodní flory a fauny lokality

Bez vlivu. Výjimečně by mohl výskyt hlodavců, kun a zajíců způsobit havárii elektrorozvodů.

Vesmírná tělesa (např. pád meteoritu)

Poškození nebo zničení objektu dopadem Extrémně nepravděpodobné tělesa a následnou explozí a požárem

Tabulka 5-2: Možné vnější zdroje rizika způsobené lidskou činností Lidská činnost

Důsledek

Poznámka

Exploze nebo požár v okolí DS Mantov

Poškození nebo znemožnění používání zařízení, stavebních konstrukcí objektu

Velmi málo pravděpodobné

Rozlet fragmentů (trosek Zasažení okolních objektů z havárie z objektů a Velmi málo pravděpodobné zařízení, objektu po zařízení okolních výrob. Zasažení nekrytých explozi) osob Velmi málo pravděpodobné Myslivecká činnost

Iniciace extrémně hořlavého materiálu střelou

Odstřel zvěře v okolí areálu není z bezpečnostních důvodů povolen ani není důvodný.

Požár v okolí areálu

Možnost přenosu požáru na sklad, apod.


Možnost ohrožení obsluhy v areálu z havárie v okolí.


Únik toxické radioaktivní látky

nebo

Pád letadla

Poškození nebo úplné zničení skladu Mantov Velmi nepravděpodobné z provozu letiště Plzeň-Líně (3,5 km, přistávací osa 1,4 km).

Náraz kamionu při neopatrné manipulaci

Poškození objektu nebo zařízení

Vliv silniční dopravy nebo události při ní

Únik přepravovaných medií z havarovaného Málo pravděpodobné pro dopravního prostředku na okolních velký odstup skladui od komunikacích komunikací.


Vliv dálkových Únik přepravovaných medií z potrubní trasy. Velmi nepravděpodobné. potrubních tras VTL V nejbližším ohrožujícím okolí areálu není plynovodů nebo událostí výskyt těchto potrubních systémů v nich Vliv hospodářských nebo Není znám zdroj ohrožující analyzovaný areál vojenských objektů nebo událostí v nich Důsledky těžby surovin

Není znám zdroj ohrožující analyzovaný areál


Strana 30 z 82



Revize 3

nebo staré důlní činnosti Terorismus, činnost

kriminální

Poškození nebo zničení objektů, zařízení s možnou následnou explozí a požárem.

Málo pravděpodobné, nelze spolehlivě vyloučit.

Z hlediska reliéfu krajiny se jedná převážně o rovinatou, rybniční lokalitu s pozůstatky po průmyslové a důlní činnosti. Širší okolí zájmového území kolem průmyslového areálu není zalidněno.

5.1 Vnější průmyslová činnost a jiné aktivity v okolí Nejbližším objektem, který lze charakterizovat jako objekt s průmyslovou činností je čistírna odpadních vod Chotěšov, která je od DS Mantov vzdálena 1050 m, a proto nelze očekávat její vliv na DS Mantov. Majetek v nejbližším okolí představují budovy staré továrny v lokalitě Metálka : • 2 obytné domy, • lesnické a zemědělské kultury • a dopravní stavby. Vně oplocení skladového areálu je les, rybníky a pole. V tomto území se trvalá přítomnost osob nepředpokládá. Trvalá přítomnost osob se předpokládá až v území nejbližších sídelních útvarů a na silnicích spojujících tato sídla. Nejblíže ke skladu DS Mantov (230-450 m) jsou budovy bývalé šachty Metálka, kde žije jedna rodina (4 osoby), a ve vzdálenosti cca 500 m jsou dva obytné domy, ve kterých žije přibližně 20 osob. Obec Mantov je vzdálena 930 -1050 m a nejbližší domy obce Losina jsou vzdáleny cca 600 m. Obec Vstiš je vzdálena asi 1,5 km od skladu. Silnice č. 230 spojující obec Stod s obcí Přeštice je v nejbližším místě asi 882 m od skladu. V nezalidněném území v okolí lokality DS Mantov mezi obcemi Mantov, Losina, Vstiš a Chotěšov se vyskytují jen lesní porosty, zemědělské kultury a vodní plochy. V tomto území může být ve vzdálenosti cca 500 m přítomno několik ovcí a ve vzdálenosti 300 m je včelín. Nikde v okolí nejsou žádné velkokapacitní stáje s hospodářským zvířectvem.


Strana 31 z 82



Revize 3

6. Výsledky identifikace a popisy zdrojů rizik ZH, relativní ocenění jejich závažnosti a vyznačení významných zdrojů rizika v mapě podniku 6.1 Identifikace a relativní ocenění zdrojů rizika V návaznosti na kap. 4 této části BP a již dříve provedené analýzy rizik byla provedena identifikace, priorizace a ocenění nejzávažnějších zdrojů rizika pro účely analýzy a hodnocení rizika v rámci zákona 59/2006Sb. podle zásad uváděných v metodice TNO ( CPR 18EGuidelines for Quantitative Risk Assessment, „Purple Book“,Committee for Prevention of Disasters, Haag, 1999). Popis zdrojů rizika byl uveden již v předchozích kapitolách této části BP. Pro indikaci a výběr rizikových zařízení, které nejvíce přispívají k riziku, byla vyvinuta kvantitativní, tzv. selektivní indexová metoda. Vlastní postup lze charakterizovat takto : 1. Objekt/podnik se rozdělí na nezávislá zařízení. 2. Nebezpečnost každého zařízení se stanoví na základě množství látky, provozních podmínek a vlastností nebezpečných látek. 3. Vypočte se Indikační číslo A, které vyjadřuje míru skutečné nebezpečnosti zařízení. 4. Nebezpečnost zařízení se stanovuje pro množinu bodů v okolí objektu na úrovni plotu podniku, nejbližších cizích subjektů, obytné zóny apod. 5. Nebezpečnost zařízení na jistou vzdálenost se stanoví na základě známého indikačního čísla A a vzdálenosti mezi posuzovaným bodem a zařízením. 6. Míra nebezpečí v posuzovaném bodě se odvodí z hodnoty selektivního čísla S pro danou vzdálenost. 7. Jednotky/zařízení jejichž relativní hodnoty selektivního čísla S jsou zpravidla ≥ 1 se podrobují kvantitativní analýze QRA. Upřesnění použití indexové metody dle Purple Book pro areál DS Mantov, STV GROUP a.s. : 1.) Výpočet selektivního čísla pro sérii zvolených bodů po 50 m podél fiktivního plotu areálu DS Mantov není prezentován, neboť vzhledem k osamocenému umístění skladu v zalesněném terénu je selektivní číslo SE>1 vždy. Proto nemá smysl uvádět tyto samozřejmé hodnoty po 50 m podél celého obvodu areálu formou sáhodlouhé tabulky. 2.) Výpočet tzv. selektivního čísla SE pro látky explosivní byl proto proveden pro konkrétní zdroje rizika a vzdálenosti cizích subjektů od zdroje rizika. 3) Pro následnou detailní kvantitativní analýzu rizika (QRA) byly vybrány jen ty zdroje rizika, jejichž selektivní číslo je pro tyto vzdálenosti větší nebo rovno 1. Finální vyhodnocení pro látky explosivní z rizikových objektů DS Mantov, STV GROUP a.s. je uvedeno pro odstupové vzdálenosti uváděné v Tabulce 6-1 v následující Tabulce 6-2.


Strana 32 z 82



Revize 3

Tabulka 6-1: Odstupové vzdálenosti vnějších objektů O1-O7 od zdrojů rizika Označení zdroje rizika dle tab. 4-1 Označení ohrožených objektů vně areálu: O1-1.Objekt v lokalitě Metálka O2- 2. Objekt v lokalitě Metálka O3- 3. Objekt v lokalitě Metálka O4- První domky v obci Losina, Vachtlův mlýn O5- Silnice 230 O6- Nejbližší zástavba Mantov, azimut 273 O7- Mantov souvislá zástavba, azimut 287

S-1 M-1 M-2 M-3 S-3 P-1 P-2 Vzdálenost vnějších objektů od zdrojů rizika L (m) 230 230 230 230 230 230 230 261 261 261 261 261 261 261 450 450 450 450 450 450 450 600 600 600 600 600 600 600 882 882 882 882 882 882 882 926 926 926 926 926 926 926 1041 1041 1041 1041 1041 1041 1041

P-3 230 261 450 600 882 926 1041

Tabulka 6-2: Vyhodnocení DS Mantov, STV GROUP a.s. selektivní metodou pro látky explosivní dle Purple Book

Druh rizikového zařízení S-1 Skladovaní M-1 Vyskladňování z kamionu M-2 Vyskladňování z auta M-3 Vyskladňování z auta S-3 Skladování iniciátorů P-1 Kamion přeprava P-2 Auto přeprava P-3 Auto přeprava

Q (kg) 60 000

G (kg) 1000

Ai 60

Vypočtené selektivní číslo Si E pro objekty O1-O7 S 1E S 2E S 3E S 4E S 5E S 6E S 7E 4,931 3,375 0,658 0,278 0,087 0,076 0,053

16 000 7 000 4 000 100 16 000 7 000 4 000

1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000

16 7 4 0,1 16 7 4

1,315 0,575 0,329 0,008 1,315 0,575 0,329

0,900 0,394 0,225 0,006 0,900 0,394 0,225

0,176 0,077 0,044 0,001 0,176 0,077 0,044

0,074 0,032 0,019 0,000 0,074 0,032 0,019

0,023 0,010 0,006 0,000 0,023 0,010 0,006

0,020 0,009 0,005 0,000 0,020 0,009 0,005

0,014 0,006 0,004 0,000 0,014 0,006 0,004

Z výsledků selektivní metody uvedených v Tabulce 6-2 je zřejmé : 1.) Ohrožující potenciál pro 1. a 2. objekt v lokalitě Metálka mají pouze 3 zdroje rizika v DS Mantov, kde SiE>1(v tabulce 6-2 podbarveno šedě) – viz Obrázek 6-1. 2.) Pro QRA (kvantitativní analýzu rizik) bylo doporučeno vyhodnotit vlastní skladování PT, vyskladňování z kamionu a přepravu PT kamionem v areálu. 3.) Ohrožení vnějšího okolí za plotem areálu od jiných zdrojů rizika nehrozí. 4.) Předmětem kvantitativní analýzy bude vedle kvantitativního vyhodnocení následků výše uváděných zdrojů rizika i posouzení pravděpodobnosti realizace nejzávažnějších scénářů, popř. i posouzení DOMINO efektu v DS Mantov.


Strana 33 z 82



Revize 3

Obrázek 6-1 : Širší okolí distribučního skladu Mantov s vyznačením ohrožené lokality Metálka

Metálk a


Strana 34 z 82



Revize 3

7. Postup a výsledky identifikace možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v závažnou havárii, a výběr reprezentativních scénářů těchto událostí včetně jejich popisu V DS Mantov, STV GROUP a.s. se vyskytují pouze trhaviny (patří sem i bleskovice) a dále separovaně iniciátory v obalech v samostatné kobce. Vesměs jde o výrobky schopné detonace, v expedičním balení po kontrole kvality. Pro každý z těchto dvou druhů skladovaných výrobků se zanedbávání, určení iniciačních událostí a scénářů, a ocenění pravděpodobnosti a závažnosti následků může provádět odlišně. Aby se zmenšila pracnost analýzy rizika, je účelné nevýznamné zdroje rizika z analýzy vyloučit, zanedbat. V této analýze rizika se používá následující obecné pravidlo pro zanedbávání zdrojů rizika: Zdroj rizika může být zanedbán, pokud není znám věrohodný scénář, který by mohl vést k uplatnění zdroje rizika v havárii způsobující některý z následků popsaných v Příloze č. 3 zákona č. 59/2006Sb. Z hlediska citlivosti k vnějším podnětům je objektivně nejrizikovější činností nakládka výbušnin na kamiony a vykládka výbušného materiálu z kamionů, která je vždy situována u rampy dotčeného skladu. Vlastní skladování výbušnin představuje spíše minoritní riziko. Potenciální nebezpečnost těchto činností je dána jak ruční manipulací s obaly výbušnin tak i jejich relativně vysokou citlivostí k mechanickým i tepelným podnětům. Veškeré obaly s nebezpečnými látkami a výrobky, které jsou skladovány v objektu, mají zaručenu jistou odolnost vůči pádům a nárazům. Manipulace s obaly jsou všeobecně prováděny tak, aby v důsledku žádné chyby nemohlo dojít k pádu nebo nárazu s nepřípustným účinkem (zvedání či spouštění obalů se děje do výšek nebo z výšek menších, než z kterých je odolnost obalů na pád zkoušena). Při manipulaci - vyskladňování může dojít k otevření obalu, ten je však po odebrání patřičného množství trhavin, které je přeloženo do jiného obalu, opět uzavřen, takže nabývá původních vlastností. Situování distribučního skladu Mantov v zalesněném terénu mimo zastavěné lokality je z hlediska možného ohrožení velmi výhodné. Opatření omezující přístup nepovolaných osob ke skladu lze pokládat také za opatření snižující závažnost následků havárií. Sklad byl záměrně vystavěn v území, kde se v bezprostředním okolí vyskytuje pouze omezený počet osob, což omezuje počet možných obětí. Ke snížení závažnosti následků havárií dále slouží stavební provedení objektu podle zásad výbušinářských předpisů: Budova skladu je před výfukovými stěnami opatřena vybudovanými ochrannnými zemními valy, které snižují rozlet trosek. K útlumu účinků možných explozí by dále přispěl i vzrostlý lesní porost v areálu. U stěžejních zdrojů rizika v DS Mantov, které jsou vždy množinou rizikových činností (scénářů), byly identifikovány dle historických zkušeností následující hlavní rizikové činnosti (viz Tabulka 7-1) z nichž se následně odvíjí množina možných havarijních scénářů. Tabulka 7-1: Hlavní rizikové činnosti identifikované v DS Mantov Označení S-1 M-1

Charakteristika rizikové činnosti

Druh činnosti

Skladování výbušnin ve skladu(kobkách 4, 5 ,6,7,8 ) S (skladování) Nakládka výbušného materiálu na kamion, popř. M vykládka z kamionu. (manipulace)


Strana 35 z 82



Revize 3

Označení

Charakteristika rizikové činnosti

Druh činnosti

P-1

Přeprava v areálu

P (přeprava)

7.1 Určení příčin a popis možných scénářů nehod Nebezpečné látky skladované v DS Mantov, STV GROUP a.s. jsou klasifikovány jako ”schopné hromadného výbuchu”. To znamená, že jakmile dojde k iniciační události tj. k iniciaci výbuchu/hoření jednoho obalu, nelze vyloučit přechod do detonace u celého množství látky, které je v dosahu. Kvůli konzervativnosti je vždy předpokládán současný přechod do detonace celého množství látky v dosahu. Pokud jde o trhaviny, je termínem ”v dosahu” nutno označovat trhaviny i v poměrně značné vzdálenosti od místa iniciační události. V případě vzniku iniciační události v iniciátorech (rozbušky) je také nutno předpokládat hromadný výbuch, ale vzhledem k tomu, že rozbušky jsou baleny v tzv. NME obalech (no mass explosion), měl by hromadný výbuch odlišnou povahu než u trhavin. Balení do NME obalů zajišťuje, že k hromadnému výbuchu nedojde naráz. Je dokonce pravděpodobné, že v některých obalech by vůbec k výbuchu nedošlo. Konzervativně se hromadný výbuch iniciátorů chápe jako postupný výbuch všech rozbušek ve skladě uložených. Přenos přes stavební konstrukci je vyloučen. Přenos z vozidla při přepravě iniciátorů na jiné zdroje rizika lze také vyloučit. Charakteristický scénář se tedy v uvažovaných zdrojích rizika projevuje detonací. Jmenovitě podle následující tabulky rozlišujeme: Druh a stav látky

Charakteristický scénář

Trhavina (včetně bleskovice)

detonace současná, přenos detonace na řádově desítky metrů

Iniciátor (rozbuška)

detonace postupná, přenos detonace jen do bezprostředně sousedících obalů

U zdrojů rizika s druhem a stavem látky trhavina, v případě skladu Mantov, kde se odehrává činnost uskladňování nebo vyskladňování na rampě skladu se uvažuje jediný scénář a vždy se předpokládá detonace veškeré látky/výrobků ve skladu i v blízkosti skladu, které je dáno schválenou obložností objektu. A.) Skladování výbušnin uvnitř skladu v kobkách 4,5,6,7,8 : Při skladování výbušnin ve skladu můžeme vytipovat následující vnitřní iniciační události.


Strana 36 z 82



Revize 3

Tabulka 7-2: Iniciační události uvnitř skladu Vnitřní iniciační události 1. Při skladování ve skladu

2. Při uskladňování

3. Při vyskladňování

4. Při přepravě v objektu

pád konstrukčního prvku by mohl způsobit explozi; hoření by mohlo vést k explozi; závada elektroinstalace může způsobit požár, explozi pád/náraz nebo mechanické tření by mohly způsobit explozi, působení hlodavců (poškození obalů, rozsypání, nepořádek), chyby obsluhy při činnosti ve skladu mohou přispět k explozi; elektroinstalace může způsobit požár, explozi pád/náraz nebo mechanické tření by mohly způsobit explozi; působení hlodavců (poškození obalů, rozsypání, nepořádek), chyby při činnosti mohou přispět k explozi; elektroinstalace může způsobit požár, explozi různé nehody při přepravě ručními vozíky by mohly vést až k explozi nákladu

B.) Nakládka výbušného materiálu na kamion, popř. vykládka z kamionu Podle údajů provozovatele DS Mantov je trhavina z jednoho auta ukládána do 3 kobek jediného skladu a při nakládání je trhavina nakládána maximálně opět ze tří kobek. Všeobecně se při identifikaci zdrojů rizik také předpokládá, že povolená obložnost skladu je využita na maximum, což v praxi neplatí. Využití skladu je cca 60-80%. C) Přeprava uvnitř areálu Z hlediska přepravy trhavin a možného domino efektu je nutno brát v úvahu i to, které přenosy detonací jsou možné. Přenosy detonace z auta na ovalovaný sklad jsou pochopitelně možné. Nelze vyloučit přechod do detonace u celého množství látky, které je v dosahu. Kvůli konzervativnosti je vždy předpokládán současný přechod do detonace celého množství látky v dosahu. Pokud jde o trhaviny, je termínem ”v dosahu” nutno označovat trhaviny v poměrně značné vzdálenosti od místa iniciační události. Při přepravě 4, 7 nebo 16 tun trhavin by mohlo dojít k přenosu detonace z vozidla na sklad až na vzdálenost 60 až 90 m. Komplexní segmentace rizikových činností v areálu DS Mantov je shrnuta v Tabulce 7-3.


Strana 37 ze 82



Revize 3

Tabulka 7-3 : Výčet identifikovaných scénářů a segmentace rizikových činností v DS Mantov Č.


Činnost

Zařízení

Skladování ,kobky 4,5,6,7,8 DS

1

S-1

2

M-1

Uskladňování

3

M2

4

Látka, výrobek

Množství Projev scénáře

trhavina

detonace současná

49,61 t

DS, kamion

trhavina

detonace současná

16 t

Uskladňování

DS, auto

trhavina

detonace současná

7t

M3

Vyskladňování

DS, auto

trhavina

detonace současná

do 4 t

5

S-3


DS

iniciátory

detonace postupná

ekv. 10 kg TNT

6

M-4


DS, auto

iniciátory

detonace postupná

ekv. 3 kg TNT

7

M-5


DS, auto

iniciátory

detonace postupná

ekv. 0,1 kg TNT

8

M-6


DS, auto

iniciátory

detonace postupná

ekv. 1 kg TNT

9

P-1

Přeprava do 0,1 km

kamion

trhavina

detonace současná

16 t

10

P-2

Přeprava do 0,1 km

auto

trhavina

detonace současná

7t

11

P-3

Přeprava do 0,1 km

auto

trhavina

detonace současná

do 4 t

12

P-4

Přeprava do 0,1 km

auto

iniciátory

detonace postupná

ekv. 3 kg TNT


Strana 38 ze 82



Revize 3

8. Postup a výsledky provedení odhadů následků reprezentativních scénářů ZH a jejich dopadů na životy a zdraví lidí, hospodářská zvířata, ŽP a majetek, včetně grafické prezentace nejdůležitějších výsledků odhadů Cílem úlohy je provedení odhadu následků reprezentativních scénářů závažné havárie podle zákona 59/2006Sb. v platném znění pro objekt Distribuční sklad Mantov, STV GROUP a.s., zařazený podle zákona do skupiny A. Zákon č. 59/2006Sb. stanoví v odst. (3) písmeno c), že se hodnocení rizika nevztahuje na dopravu mimo objekty a zařízení včetně dočasného skladování, nakládky a vykládky během dopravy. V případě DS Mantov je z toho vyvozeno, že riziko dopravy do objektu a z objektu se nehodnotí.

8.1 Odhad následků reprezentativních scénářů závažných havárií 8.1.1 Výběr havarijních scénářů pro vyhodnocení následků Postup kvantitativního řešení odhadu následků spočívá v realizaci následujících kroků : • výběr havarijních scénářů pro modelování • výběr vhodné metody kvantitativní analýzy následků • aplikace kvantitativní metody • provedení kvalitativní analýzy a posouzení možných vyhodnocených následků • zhodnocení a závěry Výběr havarijních scénářů byl proveden z hlediska očekávaných možných následků pro okolí, tj. byly zohledněny stěžejní finální havarijní scénáře z Tabulky 7-3. Tyto koncové scénáře představují v konečném důsledku nejpravděpodobnější havarijní scénáře s následky na zdraví, život obsluhy, popř. mohou být potenciální hrozbou pro okolí areálu DS Mantov, STV GROUP a.s. Odhad následků lze provést s použitím kvalitativních metod a nebo sofistikovanějších kvantitativních metod (s využitím matematických modelů), které slouží k odhadnutí zón účinků jednotlivých havarijních scénářů. Na základě stanovení rozsahu havárie a dalších kriterií lze odhadnout oběti na lidských životech, následky na majetku a na životním prostředí.

8.1.2 Určení kriterií pro odhad následků Pro matematické modelování příslušných havárií bylo třeba určit kritéria, na základě kterých jsou následně vyhodnocovány možné následky. V případě DS Mantov, STV GROUP a.s. se jedná především o následky havárie způsobené explozí výbušného materiálu. Při odhadu smrtelných následků na osoby v případě exploze výbušného materiálu se používají následující hodnoty přetlaku, kterým odpovídá pravděpodobnost úmrtí osob [12]: Tabulka 8-1 : Hodnoty přetlaku výbuchové vlny pro určení podílu usmrcených osob Max. přetlak výbuchové vlny [kPa]

Pravděpodobnost úmrtí osob osoby uvnitř objektů v domech

> 30

osoby vně domů či objektů

1


1

Strana 39 ze 82


Max. přetlak výbuchové vlny [kPa]


Revize 3

Pravděpodobnost úmrtí osob osoby uvnitř objektů v domech

30 až 10 < 10

osoby vně domů či objektů

0,025

0

0

0

Tyto údaje přetlaků vzdušné rázové vlny (VRV) znamenají, že v oblasti zasažené, např. tlakovou vlnou o přetlaku větším než 30 kPa budou usmrceni často lidé uvnitř i vně objektů. Při hodnotě přetlaku menším než 10 kPa pak nedojde k žádnému úmrtí. V rozmezí hodnot 10 až 30 kPa se uvažuje, že dojde k úmrtí cca 2,5% osob, nacházejících se uvnitř objektů, pravděpodobně nedojde k úmrtí osob ve volném terénu. Pro odhad následků na majetku je možné použít empiricky zjištěné hodnoty přetlaku výbuchové vlny pro poškození budov, které jsou uváděny v materiálech TNO ( Green Book) a dalších materiálech, např. EML (Estimate Maximum Loss ), která byla vyvinutá ve Velké Británii pro potřeby pojišťoven. Oblasti poškození jsou rozděleny do čtyř zón poškození (AD) podle velikosti přetlaku v dané vzdálenosti od místa výbuchu podle následující Tabulky 82. Tabulka 8-2 : Hodnoty přetlaku VRV pro určení rozsahu poškození budov Zóna

Úroveň budov

poškození Stručná charakteristika

Přetlak [kPa]

A

totální destrukce

Budovy jsou poškozeny tak, že nemohou být rekonstruovány, ale musí být znovu postaveny

> 83

B

těžké poškození

Řada nosných konstrukčních a stavebních prvků je narušena a částečně zborcená. Zdi, které nejsou zbořeny jsou významně poškozeny a popraskány; zbývající části musí být zbourány.

> 35

C

střední poškození

Budovy jsou použitelné, ale zdi jsou značně popraskané; nosné konstrukční prvky jsou narušeny; poškozeny jsou i vnitřní stěny a střešní krytina.

> 17

D

malé poškození

Rozbitá okna a dveře, vznik mírných prasklin ve zdech a konstrukčních prvcích; částečné zničení střešní krytiny.

> 3,5

Hodnotu 17 kPa lze zároveň brát obecně jako hraniční hodnotu, která může způsobit vznik možných kumulativních a synergických účinků v okolí havarovaného objektu. V případě požáru se předpokládá smrt všech osob nalézajících se uvnitř požáru nebo ve vzdálenostech od místa požáru, kde dosažená úroveň tepelného toku je vyšší než 35 kW/m2 . Pro osoby nalézající se ve vzdálenostech, kde velikost tepelného toku je menší než 35 kW/m2 je rozhodující velikost tepelného toku a doba expozice. Pravděpodobnost, že osoby zemřou v důsledku působení tepelného toku je vypočtena na základě použití probitové funkce. V případě požárů má probitová funkce tvar [12]: Pr = −36,38 + 2,56 × ln(Q

4 /3

× t ) , kde


Strana 40 ze 82



Revize 3

– tepelný tok v místě zasažení (W/m2 ) – doba expozice (s) Podle práce [11] se v případě požárů uvažuje doba expozice osob daným tepelným tokem 20 sekund a předpokládá se, že lidé během této doby stačí utéci na bezpečné místo. Při výpočtech je však nutné brát do úvahy, že osoby jsou chráněny minimálně oděvem, který snižuje pravděpodobnost smrti. K vyjádření této skutečnosti se používá korekční faktor 0,14 [12]. Pro odhad následků na majetku lze použít kritické hodnoty tepelného toku, uvedené v práci [11] a [12], které způsobí vzplanutí nebo poškození materiálu vystaveného danému tepelnému toku. Hodnoty pro vybrané materiály jsou uvedeny v následující tabulce 8-3. Tabulka 8-3 : Hodnoty kritického tepelného toku pro některé materiály Q t

Materiál Ocel Dřevo, plasty, textil Sklo

Kritický tepelný tok [kW·m-2 ] 100 15 - 35 4

Hodnoty uvedené v tabulce 8-3 je nutné chápat jako obecné charakteristiky platné pro delší dobu expozice (minimálně 15–30 minut). Se zvyšující hodnotou tepelného toku se doba kritické expozice zkracuje. Tepelný tok 8 kW·m-2 je maximální hranice, která by ještě neměla způsobit poškození většiny technologických zařízení, (vznik synergických a kumulativních jevů), tj. na procesních zařízeních, tlakových i atmosférických zásobníkách, čerpacích stanicích apod. Pokud jsou tato zařízení chráněná proti tepelnému toku, např. izolací, zkrápěním, protipožární zástěnou apod. je jako maximální hodnota uváděn tok 32kW ·m - 2.

8.1.3 Kvantitativní vyhodnocení možných následků

8.1.3.1 Následky fatální havárie na zdraví, život, majetek a ŽP v okolí Nejvážnějším možným projevem závažné havárie v areálu DS Mantov, STV GROUP a.s. je exploze v rizikovém objektu, která je provázena účinky tlakové vlny na okolí. Hodnota maximálního přetlaku na čele vzdušné rázové vlny (VRV) vyvolané detonací pozemní polokulové nálože TNT může být vypočtena podle vztahu : P1 = 93,2xZ-1 + 383x Z-2 + 1275xZ- 3 ( kPa ), kde Z = R/W1/ 3 je tzv. redukovaná vzdálenost (R je radiální vzdálenost v m ), W je korigovaná hmotnost nálože), s platností v rozmezí Z [2 až 200] m. kg-1/ 3 . Dobu trvání přetlakové fáze VRV ve slabé tlakové oblasti lze stanovit podle Swisdaka : t+ = 1,653 .W-1/3 . Z(0,547 – 0,0422.lnZ) ( ms ) Podle nového zákona ČBÚ jsou doporučeny jednotné univerzální hodnoty tritolových koeficientů pro definované kategorie výbušin : Pro všechny typy důlních skalních trhavin 1,0 Pro všechny typy vysokobrizantních trhavin 1,2 Bezpečnostní program STV GROUP a.s. – sklad Mantov – Část II

Strana 41 ze 82



Revize 3

Pro protiprachové DBT (Synthesit V18) 0,8 Pro všechny typy DBT I.kat. (Uhlomethanit) 0,65 Pro všechny typy DBT II. kat. (Ostravit C) 0,5 Pro černý prach 0,5 Pro trhaviny typu DAP 0,9 Poznámka : Pro průmyslové trhaviny skladované v DS Mantov zvolen průměrný tritolový koeficient k=0,9. Vliv terénních nerovností na parametry VRV nebyl vzhledem k zalesněnému terénu zohledňován, neboť se předpokládá přímé šíření vzdušné kuloplošné rázové vlny (VRV ) ve směru ven z areálu DS Mantov, STV GROUP a.s. V reálných podmínkách dochází vždy k jistému k utlumení VRV vzrostlým lesním porostem nebo snížení difrakcí ve směru k ostatním objektům v areálu a vnějším okolí. Při odrazu na ideálně tuhé přepážce pod úhlem 90o lze pro účely tohoto posouzení kalku lo v at s odraznými přetlaky jako s dvojnásobky tlaků dopadajících. Výpočet dosahu fragmentačního ohrožení byl zohledněn. S jistými výhradami však lze pásmo ohrožení rozletem sekundárních fragmentů (z konstrukce objektu apod.) ztotožnit s pásmem ohrožení VRV, tj. aplikací vztahu : R = 22.W-1/3 . Obecný přehled účinků tlakové vlny prezentuje následující Tabulka 8-4. Tabulka 8-4 : Účinky vzdušné rázové vlny (VRV) při explozi Přetlak ( kPa )

vlny

Účinek tlakové vlny

0,14

Nepříjemný zvuk (137 dB, jestliže je nízká frekvence 10 –15 Hz)

0,21

Občasné prasknutí velkých skleněných ploch

0,28

Silný hluk (143 dB), silný třesk rozbitého skla

0,7

Rozbití malých skleněných oken

1,04

Typický přetlak pro rozbití skla

2,07

Bezpečná vzdálenost před letícími úlomky, 10% skleněných oken rozbito

5

Přijatelná zdravotní mez pro člověka ( výskyt reversibilního poškození sluchu)

3,5-6,9

Velká i malá okna obvykle rozbita, občasné poranění létajícími střepy

6,9

Částečné poškození budov a jejich dočasná neobyvatelnost

6,9-13,8

Poškození asbestového, Al, ocelového, dřevěného obložení budov, poškození a posunutí spojů lehkých staveb

13,8

Částečné rozrušení stěn a střech domů

15

Povalení stojících osob

17,3

50% destrukce cihlových stěn domů


Strana 42 ze 82



20,7

Těžké stroje ( 1,5 t) v průmyslových budovách lehce poškozeny

20,7-27,6

Neukotvené stavební ocelové panely zničeny, ruptura skladovacích nádrží

34,5

Dřevěné sloupy praskají, těžké stroje (20 t) v budovách lehce poškozeny

34,5-48,3

Téměř úplná destrukce cihlových domů

48,3-55,2

Cihlové nevyztužené panely 20-30 cm ustřiženy nebo zlomeny

62,1

Nákladní vagóny úplně demolovány

70

Pravděpodobná totální destrukce staveb, těžké stroje (3,5 t) přemístěny a těžce poškozeny, těžké stroje nad 6 t vydrží

100

Úplné rozbití staveb s výjimkou ŽB odolných zemětřesení

150-200

Okamžitá smrt organismů, rozrušení i odolných staveb

200-300

Rozrušení ocelových mostů, vznik kráterů

Revize 3

Na základě této tabulky lze stanovit následující pásma ohrožení : 2,1 kPa 5 kPa 10 kPa

bezpečné pásmo bez ohrožení letícími úlomky skla bezpečná zdravotní mez pro člověka pásmo mírného ohrožení (škody na skleněných plochách, poranění osob letícími skleněnými střepy, apod.) pásmo středního ohrožení (vážné poškození budov, strojů, zdraví osob) pásmo totální destrukce průmyslových staveb

30 kPa 100 kPa Poznámka : Mezní hodnoty přetlaku jsou přepočteny z anglosaských jednotek (psig) a jsou zaokrouhleny.


Strana 43 ze 82



Revize 3

Případné materiální škody způsobené účinkem VRV na objektech mimo DS Mantov, STV GROUP a.s. souvisí s umístěním areálu, který je situován v zalesněném terénu. Bližší podrobnosti viz. Část II, kap. 1.2. Tabulka 8-5 : Vzdálenosti nejbližších cizích subjektů od DS Mantov, STV GROUP a.s. Nejbližší cizí objekty

Nejmenší vzdálenost od DS Mantov ( m )

Nejbližší objekt v areálu bývalé šachty Metálka(1.objekt)

230

2.objekt v areálu bývalé šachty Metálka

261


450

Nebližší okraj obce Losina(azimut 190o )

580

Vachtlův mlýn-okraj (azimut 92o )

594

Obec Losina (azimut 205o )

604

JZ občanská zástavba –rodinný domek

803

Nejbližší silnice č.230

882

Obec Mantov – rodinný domek (azimut 273o )

926

Obec Mantov – souvislá zástavba (azimut 287o )

1041

Bližší podrobnosti o vzdálenostech vnějších objektů jsou dále uvedeny v Obrázek 6-1 v kap. 6.4 Identifikace a relativní ocenění zdrojů rizika. V areálu DS Mantov mohou být v pracovní době přítomny 2 osoby – vedoucí skladu a řidič. Pokud není prováděn příjem nebo expedice výbušnin je vedoucí skladu buď v administrativní místnosti, v objektu skladu nebo zajišťuje rozvoz trhavin apod. Při uskladňování nebo při vyskladňování výbušnin jsou v případě, že si zákazník zajišťuje dopravu jinými dopravními prostředky než ADR automobily STV GROUP a.s. přítomni 2 cizí pracovníci (řidič a průvodce nákladu výbušin). V administrativní budově se v pracovní době mohou vyskytovat až 3 osoby. Vně oplocení skladového areálu jsou les, rybníky a pole. V tomto území se přítomnost osob nepředpokládá. Trvalá přítomnost osob se předpokládá až v území nejbližších sídelních útvarů a na silnicích spojujících tato sídla. Nejblíže ke skladu DS Mantov (230-450 m) jsou budovy bývalé šachty Metálka, kde žije jedna rodina (4 osoby), a ve vzdálenosti cca 580 m jsou dva obytné domy, ve kterých žije přibližně 20 osob. Obec Mantov je vzdálena 930 1050 m a nejbližší domy obce Losina jsou vzdáleny cca 600 m. Obec Vstiš je vzdálena asi 1,5 km od skladu. Silnice č. 230 spojující obec Stod s obcí Přeštice je v nejbližším místě asi 882 m od skladu. Čistírna odpadních vod Chotěšov je od DS Mantov vzdálena 1050 m.


Strana 44 z 82



Revize 3

Vyhodnocení možného ohrožení okolní zástavby a veřejných komunikací vzdušnou rázovou vlnou ( dále VRV) po havárii v DS Mantov, STV GROUP a.s. na základě povolené maximální obložnosti objektů a organizačních opatření je uvedeno v následujících tabulkách 8-6 (výpočtem bezpečnostních vzdáleností dle vyhlášky ČBÚ č.99/1995) a 8-7 (vyhodnocení dosahů účinků exploze v DS Mantov, STV GROUP a.s. na vnější objekty, okolí a místa možného výskytu osob). Tabulka 8-6 : Výpočet bezpečnostních vzdáleností pro komunikace, byty, obchody a školy dle vyhlášky ČBÚ č.99/1995 Objekt

Wkorig

k8 adm. obj.

k15 silnice

k22 domy,obce

DS Mantov

54000

302

567

832

Závěry : Provedené propočty v Tabulce 8-6, v porovnání s odstupovými vzdálenosti vnějších subjektů-viz Tabulka 8-5 jednoznačně prokazují : • Odstupové vzdálenosti vnějších administrativních objektů od skladu vyhovují • Odstupové vzdálenosti ke komunikaci č.230 rovněž vyhovují. • Odstupové vzdálenosti k domům a bytům nevyhovují pro lokalitu Metálka • Malé efekty VRV lze očekávat i v okrajových částech částech obce Losina, kde žije asi 20 osob. V následující tabulce 8-7 je provedeno vyhodnocení maximálních efektů vzdušné rázové vlny (VRV) na vnější objekty a místa možného výskytu osob po fatální havárii DS Mantov, STV GROUP a.s. při maximální obložnosti. Tabulka 8-7 :Vyhodnocení dosahů účinků tlakové vlny z exploze v DS Mantov, STV GROUP a.s. na vnější objekty, okolí a místa možného výskytu osob Nejbližší cizí objekty

Nejmenší vzdálenost od DS Mantov ( m )

Přetlak (kPa)

Nejbližší objekt v areálu bývalé šachty Metálka(1.objekt)

230

31,3


261

25,4


450

11,3

Nebližší okraj obce Losina(azimut 190o )

580

8,1

Vachtlův mlýn-okraj (azimut 92o )

594

7,8

Obec Losina (azimut 205o )

604

7,6

JZ občanská zástavba –rodinný domek

803

5,4

Nejbližší silnice č.230

882

4,8

Obec Mantov – rodinný domek (azimut 273o )

926

4,5

Obec Mantov – souvislá zástavba (azimut 287o )

1041

3,9


Strana 45 z 82



Revize 3

Poznámka : 1.) Vypočtené hodnoty přetlaku VRV představují maximální hodnoty pro rovinatý, nezalesněný terén. V reálných podmínkách DS Mantov, STV GROUP a.s. lze očekávat hodnoty VRV nižší vlivem odrazu na valech kolem skladu, útlumem účinků VRV na vzrostlém porostu, difrakcí apod. 2.) Hodnoty přetlaku uváděné pro nejbližší první a druhý objekt(podbarveno žlutě) v lokalitě Metálka odpovídají střednímu poškození a jsou silně nadsazené, neboť je uvažována exploze veškerého teoretického množství, což je v reálných podmínkách prakticky nerealizovatelné (vytížení skladu je cca 60-80%) a účinky VRV budou ztlumeny navíc lesním porostem. 3.)Hodnoty přetlaku vyšší než 5 kPa a menší než 17 kPa jsou v Tabulce 8-7 podbarveny šedě, neboť překračují povolenou zdravotní mez pro člověka a odpovídají lehkému poškození objektů (vyražení okenních tabulí, apod.). 4.)Hodnoty přetlaku menší než 5 kPa jsou pod přijatelnou zdravotní mezí pro člověka, zpravidla dojde k prasknutí jistého procenta okenních tabulí. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Z provedeného vyhodnocení možných účinků havárií v DS Mantov, STV GROUP a.s. uvedených v Tabulce 8-7 lze vyvodit následující závěry : 1.

Naprostá většina fatálních havárií z DS Mantov, STV GROUP a.s. se projeví účinky VRV na nejohroženější vnější objekty občanské zástavby, komunikaci č.230 apod. v okolí přetlakem pod 5 kPa, tj. pod přijatelnou zdravotní mezí pro člověka, tj. společenské a individuální riziko je hodnoceno jako nulové. Jedinou výjimkou jsou nejbližší objekty v lokalitě Metálka, kde mohou vzniknou na objektech lehké až střední škody. Usmrcení osob v lokalitě Metálka VRV je málo pravděpodobné. 2. Nejbližší okrajové domky obce Losina (cca 20 osob) a Vachtlův mlýn mohou být teoreticky zasaženy tlakovou vlnou nad povolenou zdravotní mezí (tj. větší než 5 kPa). Nelze vyloučit lehčí poranění létajícími střepy z okenních tabulí. Usmrcení osob lze vyloučit. 3. Závažné následky na obyvatelstvo a silniční provoz lze s velkou pravděpodobností vyloučit, tzn. společenské riziko lze hodnotit i v tomto případě jako nevýznamné, resp. dle dikce z.59/2006 Sb. jako akceptovatelné.

Z uvedených výsledků vyplývá, že dle provedeného vyhodnocení může dojít ke vzniku závažných materiálních škod a úmrtí osob (1 až 3 osob) výhradně v areálu DS Mantov, STV GROUP a.s. Závažné následky na obyvatelstvo lze s velkou pravděpodobností vyloučit, tzn. společenské riziko lze hodnotit i jako nevýznamné až nulové.


Strana 46 z 82



Revize 3

8.1.3.2 Posouzení možnosti eskalace havárie v DS Mantov domino efektem Zvláštní pozornost si zasluhuje vyvolávání takzvaných domino efektů, tj. eskalací havárií vyvolanými jejich projevy. Scénáře typu detonace mají podle publikace /20/ schopnost způsobit domino efekt zhruba v okruhu dosahu ”úmrtí”. Jedinou možností domino efektu v DS Mantov je přenos havárie z nákladního auta (NA) naloženého výbušninou na sklad. Předpokládá se výskyt NA s výbušninou buď přímo před skladem nebo na komunikaci v jeho blízkosti. Posouzení možnosti přenosu exploze trhavin (16 t, 7 t a 4 t) z kamionu na skladový objekt uvádí Tabulka 8-8. Tabulka 8-8 : Vyhodnocení havárie kamiónu s možným domino efektem na sklad

Kamion s nákladem

*Přenos detonace

Náklad trhavin 16 t

95

Náklad trhavin 7 t

72

Náklad trhavin 4 t

60

Poznámka : *Jde o výpočet účinků VRV na nezodolněný objekt skladu, který může být zkreslen neznalostí skutečné konstrukční odolnosti daného skladu, popř. jsou-li dveře skladu v okamžiku exploze ještě otevřené. Jakákoliv exploze NA u rampy skladu by samozřejmě vedla k následné sekundární explozi skladu. Osoby v místě havárie by byly usmrceny. Výsledným efektem těchto hypotetických extrémně nepravděpodobných scénářů by byly dvě VRV s milisekundovým posunem. Výsledný efekt VRV by však nebyl jejich aditivním součtem. Maximální množství výbušnin přivedené do exploze tak může činit až 49,61 t a účinky VRV mohou dosáhnout maximálně hodnot uvedených v Tabulce 8-7 v kap. 8.1.3.1. Odhad možných škod na skladu a kamionu a jeho nákladu domino efektem lze pak vyjádřit jako součet škod na vlastním kamiónu s nákladem+ škody na skladu + škody na okolí.

8.1.3.3 Následky na hospodářských zvířatech Následky na hospodářských zvířatech vně areálu se vzhledem ke vzdálenosti od DS Mantov, STV GROUP a.s. a vyhodnoceným účinkům VRV nepředpokládají.

8.1.3.4 Následky fatální havárie na zdraví, život, majetek a ŽP v areálu Při hromadném výbuchu rozbušek je usmrcení člověka přítomného v blízkosti obalů málo pravděpodobné. Konzervativně to budeme předpokládat. Území v okolí detonace rozdělují dosahy ”100% škod”, ”80% škod”,40% škod a dosah ”úmrtí” do čtyř pásem. Až do dosahu ”100% škod” se očekává, že všichni lidé přítomní v tomto pásmu v důsledku výbuchu zahynou. V pásmu mezi dosahem ”100% škod” a dosahem ”80% škod” se předpokládá, že osoby vně budov přežijí a z osob uvnitř budov zahyne v důsledku detonace 25%. V pásmu mezi dosahem ”80% škod” a dosahem ”úmrtí” se odhaduje, že zahyne 5% osob přítomných v budovách. Vně pásma ”úmrtí” se neočekávají oběti ani v budo v ách . Účinek projevů detonace by kromě úmrtí působil i škody na zdraví osob. V pásmu dosahu 80% škod je nutno počítat se zraněními osob způsobenými jak přímo tlakovou vlnou, tak pády nebo


Strana 47 z 82



Revize 3

nárazy předmětů pohybujících se v důsledku působení tlakové vlny a tak i nárazy osob do předmětů v důsledku působení tlakové vlny. Typickým příkladem zranění, které působí tlaková vlna, je proražení ušních bubínků. V materiálu TNO (Green Book) se uvádí, že ve vzdálenosti dosahu ”80% škod” utrpí proražení ušních bubínků ještě asi 1% osob. Za touto hranicí je již nebudeme předpokládat. Co se týče škod na ŽP, u scénářů typu detonace dojde jednak k poškození porostu tlakovou vlnou, jednak může dojít k jeho zapálení. K poškození tlakovou vlnou, tj. k vyvracení a lámání stromů dojde ve výrazné míře zhruba v okruhu dosahu ”80% škod”. Podle materiálu TNO (Green Book) je k vyvracení stromů potřebný dopadající přetlak cca 20 - 40 kPa a k lámání stromů zhruba 35 kPa. Potenciál vzniku lesního požáru v okolí detonace je při výbuších trhavin malý, protože veškerá trhavina by detonovala, což je velmi rychlý proces, při kterém není dost času na přenesení hoření do hořlavých materiálů v okolí. Výpočet pásem 100% destrukce, 80% a 40 % poškození uvádí Tabulka 8-9. Údaje o dosahu účinků 40%, 80% a 100% poškození se vztahují na běžné(cihlové) nezpevněné stavby. Následky na ŽP účinkem tlakové vlny z exploze skladu, popř. kamionu by zahrnovaly výhradně škody na lesním porostu uvnitř areálu DS Mantov, STV GROUP a.s. Tabulka 8-9 : Výpočet pásem 100% destrukce, 80% a 40 % poškození

Objekt

Dosah v (m) 40% poškození

Dosah v (m) 80% poškození

Dosah v (m) 100% destrukce

Sklad Mantov

235

148

124

Tabulka 8-10 : Dosah zóny okamžitého usmrcení osob kolem DS Mantov Objekt Sklad Mantov

Okamžité usmrcení R ( m ) 102,5

Usmrcení by hrozilo 1-3 osobám, které by právě vykonávali činnost ve skladu, popř. v areálu skladu Mantov byli v kamionu nebo v jeho blízkosti (před valem). Nelze vyloučit nahodilý výskyt 1- 2 osob v okolí areálu DS Mantov. Tzn.. maximální počet usmrcených osob v areálu a podél plotu lze ohraničit počtem 1 až 5 osob. Poznámka : Dosahy zón okamžitého usmrcení z fatální havárie skladu Mantov jsou nadhodnoceny, neboť existence valů významně eliminuje ničivý i usmrcující účinek VRV. Toto bylo prokázáno i po velké havárii výrobny v Explosia a.s. v roce 2011, kde vrátnice za valem i ústředna HZS zůstaly ušetřeny ničivých efektů exploze. Tabulka 8-11 : Max. dosah rozletu fragmentů z havarovaného skladu a kamiónu

Objekt Sklad Mantov

Max. dosah rozletu fragmentů R ( m ) 832


Strana 48 z 82



Revize 3

Výsledky maximálního dosahu fragmentu v tabulce 8-11 jsou nadhodnocené. V reálné situaci je rozlet fragmentů ( stavebních trosek, částí kamionu apod.) záležitosti pravděpodobnosti, směrové orientace, tlakové odolnosti objektu. Často se rozlet fragmentů vyčerpá kolizemi s okolím, lesem apod. Tabulka 8-12 : Podrobné vyhodnocení pravděpodobných maximálních materiálních škod v DS Mantov, STV GROUP a.s.

Sklad Mantov

Kvantitati vní vyhodnocení Poloměr těžkého poškození - (m)

148

Plocha možného poškození - ( ha )

6,88

Cena objektu a zařízení

Kč

400 000

Zasažená plocha lesa mimo objekt ( ha )

6

Cena zasaženého lesa Kč

2 400 000

Cena zničeného zboží

3 500 000

Kč

Celková hodnota zasažené plochy Kč

6 300 000

Závěr : 1) 1.) Materiální škody na majetku, zboží v DS Mantov, STV GROUP a.s. a lesním porostu způsobené vybranými chemickými látkami a přípravky dle zákona 59/1999Sb. mohou po fatální závažné havárii dosáhnout : max. 6,3 mil. Kč 1) 2.)Škody na životním prostředí ( zničení lesa) : max. 2,4 mil. Kč Uvedené škody na lesním porostu zahrnují i možné škody požárem lesa po explozi + náklady na rekultivaci (tj. cca 400 000 Kč/ha lesa). Další škody na životním prostředí (ovzduší, vodních zdrojích, hospodářských zvířatech apod.) se vzhledem k umístění zdrojů rizika a explosivnímu průběhu nepředpokládají.


Strana 49 z 82



Revize 3

9. Postup a výsledky stanovení odhadu pravděpodobnosti reprezentativních scénářů závažných havárií S použitím materiálů [4, 7, 11, 12, 19, 20], zkušeností z průmyslové praxe a podkladových materiálů poskytnutých firmou STV GROUP a.s. a kontaktem s vedoucím DS Mantov byl proveden v prvním přiblížení základní odhad pravděpodobnosti vážné nehody pro objekt a konkrétní identifikované rizikové činnosti. Z příručky IAEA-TECDOC-727 (Rev. 1) lze pro četnost nehod při skladování výbušin určit hodnotu 3×10-8 /rok. Toto číslo se přitom nevztahuje na nehody vzniklé v důsledku manipulací a zahrnuje pouze velké exploze. Četnost havárií při jedné manipulaci lze ocenit v řádu 1×10-8 /rok. Pro ocenění pravděpodobností scénářů není možné použít přímo zde uvedená čísla. Tato čísla se nepochybně vztahují na skladování průmyslových výbušin v expedičních obalech v soudobých skladech. Neumožňují však rozlišit mezi různými budovami skladů. Neumožňují brát v úvahu případnou různou povahu manipulací v jednotlivých scénářích. A konečně neberou v potaz zvláštní vnější příčiny, které v lokalitě mohou působit, jako například zvláštnosti místních geologických podmínek nebo přítomnost významného požárního zatížení v blízkosti výbušin. Z těchto důvodů je použita k ocenění pravděpodobností kombinace dvou přístupů. Jako základní je použit model, který není s výše uvedenými hodnotami v rozporu. Tento model je doplněn o výpočty zahrnující místní zvláštnosti. Následující tabulka shrnuje údaje použité jak v základním modelu pro ocenění četností scénářů havárií, tak při ocenění místních zvláštností. Tabulka 9-1 odkazuje na zdroje, podle nichž byly hodnoty určeny. Tabulka 9-1 : Seznam ocenění četností scénářů havárií pro DS Mantov Ozn.

Údaj

Hodnota

Původ

P1

Četnost zřícení udržované budovy v běžné lokalitě

1E-8/rok

odhad

P2

Četnost iniciace výbuchu/vyhoření způsobeného ohněm 3E-8/rok v průměrném skladě při pobytu

IAEA-TECDOC-727

P3

Korekce podle materiálu konstrukce (nižší hodnota pro zděné, vyšší pro dřevěné konstrukce)

ČSN 730804

P4

Pravděpodobnost přípustného pádu nebo nárazu při 1E-4 jednom vyložení, naložení, přesunu, uložení, vyjmutí jednoho obalu

odhad pro lidskou chybu

P5

Pravděpodobnost nepřípustného pádu nebo nárazu při uskladňování nebo vyskladňování jednoho obalu

nemanipuluje se v nepřípustné výši

P6

Pravděpodobnost nedostatečné odolnosti obalu/výrobku 1E-6 podrobeného pádu/nárazu

odhad pro velmi nepravděpodobnou událost

P7

Pravděpodobnost vzniku ohně ve skladu v důsledku činností spojených s uskladněním /vyskladněním nákladů

1E-6

odhad pro velmi nepravděpodobnou událost

P8

Podmíněná pravděpodobnost, že oheň nebude potlačen

1E-3

odhad


0,7 - 1,4

0

Strana 50 z 82



Revize 3

P9

Četnost události s uplatněním výbušin na silničním vozidle převážejícím výbušiny

P10

Četnost vzniku požáru při činnostech spojených se 2E-4/rok skladováním zábavní pyrotechniky (kobka č. 7, Minergis, s. r. o.)

podle ČSN 730804

P11

Četnost zřícení budovy skladu v důsledku propadu půdy

odhad

3,2E-9/ km.rok

5E-6/rok

podle /19/

Komentář: 1.) Hodnota P1 je založena na pozorování, že každoročně je v České republice, kde je několik miliónů budov, zveřejněno až několik případů zřícení budov. Vesměs však jde o případy, kdy zřícení je důsledkem neautorizovaných zásahů do konstrukce, zanedbávání údržby, časných projevů chyb při výstavbě nebo mimořádných poměrů v lokalitě. U udržovaných objektů v běžných lokalitách ke zřícení nedochází. 2.) Hodnota P2 je převzata z příručky IAEA-TECDOC-727 (Rev. 1) a zohledňuje iniciační scénáře jako požáry z vnitřních příčin, blesky a poruchy elektrické instalace. Nebere v úvahu možný pokles půdy ani působení vnějšího požáru. 3.) Podle údajů v normě ČSN 730804 usuzujeme, že požáry v dřevěných (hořlavých) budovách jsou cca dvakrát četnější, než v budovách zděných (nehořlavých konstrukcích). O hodnotě P2 předpokládáme, že se vztahuje k nespecifikovanému průměrnému skladu. Četnost je korigována faktorem P3 podle materiálu konstrukce. Protože četnost vzniku požáru a iniciace exploze zřejmě závisí i na rozsahu tj. ploše skladu, předpokládá se o hodnotě P2, že se vztahuje ke skladu o ploše cca 120 m2 . Pro konkrétní sklady se tato četnost koriguje podle jejich plochy. 4.) K nějakým úderům do obalů při manipulaci nepochybně dochází. Intenzita většiny z nich je však hluboko pod hodnotami, které jsou při manipulaci možné. Pojmem přípustný pád/náraz označujeme pády/nárazy, jejichž intenzita je na hranici toho, co manipulace umožňuje, přičemž nepřípustnou intenzitu manipulace vůbec neumožňuje. Tak například je-li zaručena odolnost obalu i při pádu z výše 1,8 m a manipulace se provádí ve výši do 1,2 m, odhaduje hodnota P4 možnost pádu z krajní polohy při jedné manipulaci. 5.) Hodnota P5 je nulová, protože, jak bylo zjištěno, obecně se manipulace provádějí tak, aby nepřípustný pád/náraz nebyl vůbec možný. 6.) Pokud obal/výrobek odpovídá specifikovaným požadavkům, odolává přípustným pádům/nárazům. Může se však stát, že je jeho odolnost snížena. Buď kvůli chybám při výrobě a nedostatkům výrobní kontroly, nebo v důsledku nežádoucích vlivů při skladování. Protože kvalitě výroby i skladování je věnována systematická pozornost, předpokládáme, že jen cca 1 promile obalů/výrobků neodpovídá specifikacím a z nich jen cca 1 promile má natolik sníženou odolnost proti pádům/nárazům, že neodolá iniciaci exploze při přípustném pádu/nárazu. To vyjadřuje hodnota P6. 7.) Nebylo zjištěno, že by při manipulacích mohl vzniknout oheň v důsledku náhodných lidských chyb. Pokud by tedy při jednotlivé manipulaci k zahoření došlo, byl by to důsledek souhry dosud nepředpokládaných, neodhalených okolností. Vzhledem k vysoké rutině a zkušenosti v provádění manipulací oceňujeme pravděpodobnost zahoření číslem P7 jako velmi nízkou. 8.) Samotné zahoření při manipulaci ještě neznamená iniciaci výbuchu. Při manipulaci jsou v blízkosti osoby a k dispozici hasební prostředky. Lze předpokládat, že zahoření bude potlačeno a k iniciaci nedojde. To vyjadřuje hodnota P8.


Strana 51 z 82



Revize 3

9.) Hodnota P9 pochází z britské statistiky a bude použita pro ocenění četnosti havárií při vnitropodnikových přepravách. 10.) ,Pro odhad hodnoty P10 byla využita pravděpodobnost vzniku a rozšíření požáru v hlavních skladech výrob a zpracování výbušin (položka 7.8) uvedená v normě ČSN 730804. Hodnota z normy se násobí plochou kobky č. 7, která představuje více než 60 m2 . 11.) Hodnota P11 byla odhadnuta následujícím způsobem: K propadům půdy v důsledku někdejší těžby v území v okolí skladu již v minulosti několikrát došlo, naposledy však již před několika desítkami let. To, že v dalším roce nastane další propad, lze považovat za možné, avšak málo pravděpodobné. Byla přisouzena hodnota cca 0,01/rok. To, zda propad zasáhne právě plochu skladu, závisí na poměrech plochy skladu, plochy typického propadu a plochy celého území ovlivněného těžbou. Podle omezených informací o místních poměrech byly odhadnuty plochy 0,05 ha, 0,25 ha a 50 ha a odsud pravděpodobnost cca 0,25/0,05 × 0,05/50 = 0,005. Aby propad způsobil zřícení budovy, musel by vzniknout náhle. Při pozvolném jeho vytváření by byly zpozorovány poruchy budovy a budova by byla včas vyprázdněna. Možnost náhlého vzniku propadu záleží na geologických poměrech v lokalitě. Je pokládána za nepříliš pravděpodobnou, což vyjadřuje hodnota 0,1. Výsledný odhad četnosti zřícení je součinem uvedených tří čísel.

9.1 Stanovení pravděpodobnosti konkrétních scénářů havárií Základní četnosti scénářů se oceňují pomocí modelu, který je možné znázornit stromem poruch zobrazeným na následujících obrázcích. Tento obecný strom poruch je universální pro všechny přípustné druhy a stavy látek a pro všechny uvažované způsoby iniciace v rámci skupiny látek typu výbušiny. Konkrétní hodnoty uvedené v obrázcích nemusejí být ve shodě s ostatními údaji v této části. Předpokládá se, že jedno uskladňování, jedno vyskladňování nebo jedna překládka obecně zahrnuje tři přesuny s každým obalem. Pokud se výše uvedený model používá pro sklad, kde je nakládací/vykládací rampa, přesuny se usnadňují a nepředpokládá se příležitost pro pád/náraz při jednom ze tří přesunů. Pokud se tento model používá pro překládku, kdy výchozí a cílová ložná plocha k sobě bezprostředně přiléhají, jsou přesuny ještě snadnější a nepředpokládá se příležitost pro pád/náraz při dvou ze tří přesunů. Četnosti uskladňování a vyskladňování pocházejí od objednatele. Počty obalů byly určeny na základě údajů od objednatele.


Strana 52 z 82




Revize 3

Strana 53 z 82




Revize 3

Strana 54 z 82




Revize 3

Strana 55 z 82



Revize 3

Četnosti scénářů určené podle výše popsaného modelu však neberou v úvahu dvě místní zvláštnosti, tj. dvě možnosti iniciace detonace, které je podle předchozího rozboru rovněž nutné zahrnout: jednak iniciaci vnějším požárem, jednak iniciaci zřícením budovy v důsledku propadu půdy. Četnost zřícení budovy v důsledku propadu půdy je oceněna jako hodnota P11 v předchozí části. Základní četnost scénáře 1 je dosti nízká. Obě četnosti zahrnující zvláštnosti distribučního skladu Mantov jsou podstatně - řádově - vyšší. Především zahrnutí vlivu možného požáru při činnostech souvisejících s kobkou 7 vede k podstatnému zvýšení četnosti scénáře. Výsledné četnosti scénářů jsou uvedeny v následující tabulce 9-2. Výskyt nulových hodnot v tabulce odpovídá tomu, že četnosti jsou nulové při činnostech, které nejsou konány.


Strana 56 z 82



Revize 3

Tabulka 9-2 : Seznam nejpravděpodobnějších havarijních scénářů v DS Mantov Č.

Činnost

scénáře


Četnost scénáře při pobytu (1/r)

Četnost scénáře Četnost scénáře Četnost při přepravě při manipulaci scénáře (1/r) (1/r) (1/rok)

1

S-1

Skladování kobky 4, 5, 6,7

7,58E-08 +2,00E-04 +5,00E-06

0,00E+00

0,00E+00

7,58E-08 +2,00E-04 +5,00E-06

2

M-1

Uskladňování

0,00E+00

0,00E+00

3,17E-08

3,17E-08

3

M2

Uskladňování

0,00E+00

0,00E+00

3,57E-07

3,57E-07

4

M3

Vyskladňování

0,00E+00

0,00E+00

8,59E-07

8,59E-07

5

S-3


2,09E-08

0,00E+00

0,00E+00

2,09E-08

6

M-4


0,00E+00

0,00E+00

2,03E-08

2,03E-08

7

M-5


0,00E+00

0,00E+00

3,15E-07

3,15E-07

8

M-6


0,00E+00

0,00E+00

3,63E-08

3,63E-08

9

P-1

Přeprava do 0,1 km

0,00E+00

1,92E-09

0,00E+00

1,92E-09

10

P-2

Přeprava do 0,1 km

0,00E+00

3,33E-08

0,00E+00

3,33E-08

11

P-3

Přeprava do 0,1 km

0,00E+00

8,00E-08

0,00E+00

8,00E-08

12

P-4

Přeprava do 0,1 km

0,00E+00

1,28E-09

0,00E+00

1,28E-09

V Tabulce 9-2 jsou uvedeny i extrémně nepravděpodobné scénáře s frekvencí nižší než 1.10-8 /rok, které se dle platných usancí ani nevyhodnocují. Odhadované četnosti havárií ve skladu Mantov jsou obecně velmi nízké s jedinou ovšem podstatnou výjimkou, kterou představuje scénář 1 – skladování trahavin. V dosahu možných závažných účinků havárie vně areálu jsou pouze první objekty v lokalitě bývalé šachty Metálka. Místa s kumulovaným výskytem osob v občanské zástavbě, hospodářských zvířat apod. nebudou závažnými účinky z havárie v DS Mantov zasažena. Z tohoto rozboru však nelze usuzovat, kdy k takto identifikovaným scénářům dojde. Platí zde zákony pravděpodobnosti, tzn. za jistých okolností, podmínek a souhře kauzálních faktorů a náhod může událost nastat a rozvinout se do vážné havárie kdykoliv nebo nenastane vůbec během fyzické existence objektu nebo zařízení.


Strana 57 z 82



Revize 3

10. Výsledky a postup posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování) lidského činitele v souvislosti s relevantními zdroji rizik 10.1 Zhodnocení vlivu spolehlivosti a chybování lidského činitele Účelem analýzy „Spolehlivost lidského činitele“ je verbálně informovat o spolehlivosti lidského činitele (LČ) v DS Mantov, STV GROUP a.s. a tím splnit rámcové požadavky uvedené ve vyhlášce č. 256/2006 Sb. Matematické modelování nelze považovat vzhledem k velkému počtu neznámých faktorů a vlivů za seriózní postup. Informace uvedené v této kapitole vycházejí z příslušné podnikové dokumentace, popisů a hodnocení reálného, aktuálního stavu v podniku a z výsledků analýz a aplikace vybraných metodických postupů ke zjištění stavu komponent spolehlivosti, možnosti selhání lidského činitele v určených částech (objektech nebo zařízeních) podniku a trendu vývoje bezpečnosti v mateřské firmě STV GROUP a.s. Činnosti hodnocené v souvislosti se spolehlivostí lidského činitele byly vybrány na základě scénářů a modelů možných závažných havárií s následky mimo prostor podniku, vzešlých z hodnocení a analýz rizik. V rámci hodnocení a analýz rizik byly stanoveny a určeny v DS Mantov, STV GROUP a.s. objekty a činnosti, v nichž existuje potenciál vzniku závažné havárie s možnými následky i mimo prostor podniku. Následně bylo provedeno také hodnocení stavu komponent spolehlivosti a možnosti chybování lidského činitele. Určenými objekty jsou: 1) Sklad trhavin 2) Přepravní kamiony v areálu(nakládka, vykládka, pohyb mezi sklady) Ve skladu (kobkách skladu) nebo na kamionu se nacházejí zdroje rizik vzniku možné závažné havárie. Potenciální příčinou nebo ovlivňujícím faktorem iniciačních událostí a rozvojů závažné havárie může být vzhledem k časté ruční práci právě selhání a chybování lidského činitele při výkonu některých pracovních funkcí. Činnosti, při kterých může dojít k ovlivnění bezpečnosti : - doprava palety s výbušninami od dodavatele po silnici na vykládkové místo ve skladu - manipulace s ručním vozíkem a vyvážení výbušnin - skladování výbušnin Obecné příčiny možných chyb a selhání lidského činitele : - nedodržení stanovených pracovních postupů při dopravě a manipulaci s výbušninami - přecenění schopností zaměstnanců (fyzických, duševních, zdravotních) - nedostatečná předvídavost při vzniku nestandardní situace - nezkušenost řešit vznik nových mimořádných podmínek - nedbalost, rutinní chování - zdravotní problémy - rodinné problémy Různé aspekty, možnosti a okolnosti těchto selhání a chybování "Lidského činitele" proto byly podrobeny analýze. Na základě provedených analýz a hodnocení rizik byly identifikovány potenciální možnosti vzniku a průběhu závažné havárie s dopadem mimo území podniku s možným podílem lidského činitele na jejich vzniku nebo eskalaci.


Strana 58 z 82



Revize 3

10.1.1 Skladování trhavin V následující tabulce jsou uvedeny manipulace s výbušninami a následky eventuálních chyb: Manipulace Doprava do skladu nákladním automobilem s ADR

Provádí Řidič

Vyskladňování výbušnin z nákladního automobilu

Manipulač- Nesprávná manipulace ní dělník s ručním vozíkem Vedoucí skladu

Uložení výbušnin ve skladu

Manipulač- Nesprávná manipulace ní dělník s ručním vozíkem Vedoucí skladu

Kontrola správnosti skladování výbušnin

Vedoucí skladu

Doprava výbušnin ze skladu k nákladnímu automobilu

Chyba Porušení dopravních předpisů (nepřiměřená rychlost, nezvládnutí vozidla, technická porucha na vozidle)

Nesprávné podmínky skladování : - skladování spolu s hořlavými látkami; -špatný stav elektroinstalace, chybné signalizační zařízení Manipulač- Nesprávná manipulace ní dělník s ručním vozíkem Vedoucí skladu

Naložení výbušnin do nákladního automobilu

Manipulač- Nesprávná manipulace ní dělník s ručním vozíkem

Odvoz výbušnin ze skladu nákladním automobilem s ADR

Řidič

Porušení dopravních předpisů (nepřiměřená rychlost, nezvládnutí vozidla, technická porucha na vozidle)

Následek Havárie nákladního automobilu s možností nárazu a následné detonace výbušnin na vozidle)

Prevence Pravidelné školení řidičů s atestací na ADR Kontrola technického stavu vozidla Kontrola psychického a zdravotního stavu řidiče Pád výbušnin na Pravidelné školení podlahu, roztržení obalu dělníků. Kontrola výbušnin a následné technického stavu rozsypání na povrch manipulačních nástrojů s výbušninami Pád výbušnin na Pravidelné školení podlahu, roztržení obalu dělníků. Kontrola výbušnin a následné technického stavu rozsypání na povrch manipulačních nástrojů s výbušninami Možnost vzniku požáru Pravidelná kontrola uvnitř Nebezpečí vniknutí cizí skladu osoby do objektu skladu Ověřování funkčnosti Nebezpečí zcizení zabezpečovacího zařízení výbušnin Pád výbušnin na podlahu, roztržení obalu výbušnin a následné rozsypání na povrch

Pravidelné školení dělníků. Kontrola technického stavu manipulačních nástrojů s výbušninami Pád výbušnin na Pravidelné školení podlahu, roztržení obalu dělníků. Kontrola výbušnin a následné technického stavu rozsypání na povrch manipulačních nástrojů s výbušninami Havárie nákladního Pravidelné školení řidičů automobilu s možností s atestací na ADR nárazu a následné Kontrola technického detonace výbušnin na stavu vozidla vozidle) Kontrola psychického a zdravotního stavu řidiče

Při vlastním skladování průmyslových trhavin na paletách ohrožení vnějšího okolí ( tj. za plotem areálu) závažnými následky havárií ve skladu hrozí vzhledem k umístění areálu jen ve velmi omezené míře a je krajně nepravděpodobné. Situování skladového areálu v lesním porostu mimo sídelní či průmyslové celky je z hlediska možného ohrožení okolní občanské zástavby apod. velmi výhodné. Skladový objekt je ŽB objekt ovalovaného typu s výfukovou stěnou orientovanou proti valu. Ke vzniku jistých materiálních škod a poranění osob může dojít vlivem fatální havárie v okruhu řádově do 900 m od havarovaného objektu. Nechráněné osoby mohou být zasaženy létajícími střepy. Osoby v dopravních prostředcích by byly v relativním bezpečí. Potenciální možnosti vzniku a průběhu závažné havárie s dopadem mimo území podniku s možným podílem lidského činitele na jejich vzniku nebo eskalaci jsou charakterizovány jako velmi málo pravděpodobné až krajně nepravděpodobné. Podstatné však je, že ke smrtelnému ohrožení okolního obyvatelstva ani v těchto případech nedochází a v dosahu


Strana 59 z 82



Revize 3

možných závažných účinků havárie vně areálu nejsou místa s kumulovaným výskytem osob v občanské zástavbě, hospodářských zvířat apod. Nežádoucí průběh rizikových činností s přechodem do závažné havárie může být ovlivněn, případně přímo zapříčiněn selháním lidského činitele na určených pracovních funkcích. Identifikace pracovních funkcí Na základě posouzení systému člověk-technologie a hodnocení možného působení člověka jako iniciačního nebo eskalujícího činitele vzniku a rozvoje modelované závažné havárie se jeví v provoze jako významné zejména následující pracovní funkce: 1) Vedoucí skladu 2) Manipulační dělník/řidič (externí obsluhy NA) 3) Údržba(externí) Stručný výběrový popis činností a odpovědnosti na pracovních pozicích:

ad 1) Vedoucí skladu 1.) Odpovídá za řádnou obsluhu skladu, svěřené techniky, řízení expedice zboží odběratelům, zajištění chodu odbytového skladu. 2.) Nese zodpovědnost podle ISO norem: ISO 9002/ , čl. 4 přezkoumaní smluv. 3.) Má tyto kompetence: úkony spojené s realizací obchodních případů a s tím spojené zadávání výroby. 4.) Používá důsledně specifické předpisy : zák. č. 513/91 Sb., obchodní zákoník 13/93Sb., celní zákon, Platné OS STV GROUP a.s. pro DS Mantov, předpisy ADR. 5.) Připravuje a plánuje obchodní aktivity - tuzemsko (týdenní plán). 6.) Realizuje obchodní aktivity - tuzemsko (zásobeni skladu,expedice zboží). 7.) Jedná s odběrateli. 8.) Zajišťuje údržbu skladového areálu a vedení evidence skladovaných trhavin. 9.) Kontroluje technická zařízení zajišťující ostrahu skladového areálu. 10.) Vyřizuje reklamace s příslušnými útvary. 11.) Plní úkoly přímého nadřízeného. 12.) Koordinuje nakládku materiálu. 13.) Vede evidenci vratných obalů


Strana 60 z 82



Revize 3

14.) Kontroluje zajištění objektu. 15.) Dbá na zajištění údržby svěřených dopravních prostředků. 16.) Eviduje pohyb trhavin dle platných vyhlášek ČBU. ad 2) Manipulační dělník/řidič (externí obsluha) • Odpovídá za řádnou obsluhu svěřené techniky, za plnění úkolů dle provozních předpisů a pokynů vedoucího skladu. • Odpovídá za řádný stav svěřené techniky. • Veškeré změny hlásí vedoucímu skladu • Zaznamenává průběh skladovacího procesu. • Informuje nadřízeného pracovníka o všech odchylkách v průběhu své činnosti a o potřebných náležitostech. • Dbá na bezpečnou manipulaci s trhavinami a jejich přepravu dle ADR. Odpovídá za: Zacházení se svěřenou technikou Bezpečné nakládání s nebezpečnými látkami. Dodržování bezpečnostních, požárních a hygienických předpisů. Kompletnost a správnost údajů operativně technické evidence. ad 3) Údržba (‚externí) Odpovídá za prevenci, kontrolu a řádnou opravu a údržbu skladu nebo elektrického zařízení Další komentář viz kap. 10.1.2. Prevence selhání lidského činitele spočívá : • v důsledném prověřování schopností a dovedností vedoucího skladu a externích obsluh • v prevenci skoronehod • v pravidelném školení podle platných předpisů a vyhlášek • sledování zdravotního a psychického stavu

10.1.2 Kritická místa systému člověk-technologie, možnosti selhání a příčiny chyb lidského činitele, přijatá preventivní opatření Manipulační dělník/řidič (externí obsluha) + vedoucí skladu(interní obsluha skladu) V rámci hodnocení možnosti chyb a selhání člověka a příčin těchto selhání v souvislosti s pracovní funkcí manipulační dělník/řidič byly určeny jako realistické chyby, opomenutí nebo zanedbání příslušných kontrol (např. při kontrole průběhu skladovacího procesu, nakládky a vykládky, atd.). Jako hlavní potenciální příčiny selhání a chyb lidského činitele při provozních činnostech byly určeny: 1.) V některých případech nemožnost získání okamžité informace o změně stavu. 2.) Nedbalost pracovníků externí obsluhy. 3.) Nerovnoměrné rozložení úkolů jednotlivých pracovníků obsluhy (pracovní přetížení jedince generuje chyby atd.). 4.) U pracovníků obsluhy se mohou výjimečně objevit příznaky přetížení či nepozornosti při nahromadění aktuálních úkolů. 5.) Nedostatečné procvičení nebo nezvládnutí pracovních postupů a nácviků mimořádných událostí u pracovníků s krátkou dobou zacvičení . 6.) Špatná kontrola chybné manipulace s nebezpečnými látkami.Pracovní podmínky (zima, chlad, náledí, apod.) Bezpečnostní program STV GROUP a.s. – sklad Mantov – Část II

Strana 61 z 82



Revize 3

3) Ergonomická úroveň pomocných přípravků Provozní přípravky nejsou často příliš ergonomické. 4.) Faktory pracovního prostředí : • Špatné mikroklimatické podmínky na pracovišti. • Pořádek na pracovišti • Nevhodné typy pracovních pomůcek 5) Úroveň poskytování první pomoci Přijatá opatření a dosavadní poznatky z provozu Vedle obecných preventivních opatření, uvedených již dříve, lze v souvislosti s hodnocenými pracovními pozicemi uvést : • Vyžaduje se odpovídající zkušenost a zaškolení interní i externí obsluhy (obsluha je zaškolována s dostatečným předstihem. • Na pracovišti je při skladových činnostech přítomen vedoucí skladu, který kontroluje průběh prací a bezpečnost. • Je vedena statistika závad a poruch, která se promítá do řešení budoucích problémů. • Pro práci ve skladu jsou nařízené příslušné OOP ( oblečení, atd.). Obsluha je seznámena s bezpečnými postupy odstraňování eventuálních rozsypaných výbušnin z podlahy skladu apod. Vedle obecných preventivních opatření, které povolují plnění skladu pouze při dosažení určité volné kapacity (resp. při poklesu skladovaného sortimentu pod stanovenou mez ) lze v této souvislosti dále uvést: D Kritická místa z hlediska možného selhání člověka jsou vedením STV GROUP a.s. pro DS Mantov identifikována a známa a na základě těchto znalostí jsou stanoveny preventivně přesné postupy řešení situace. D Vedoucí skladu i externí obsluha jsou seznamováni s informacemi o rizicích mimo jiné také formou poučení z proběhlých událostí. Seznámení stvrzují svým podpisem. D Probíhají pravidelná tématická cvičení a nácviky havarijních a mimořádných situací s ověřováním příslušných předpisů. D V rámci vyšetřování poruch, nehod a havárií, včetně havárií bez následků je snaha vedoucích pracovníků STV GROUP a.s. zjistit důsledně skutečné kauzální příčiny jejich vzniku a průběhu také s ohledem na selhání a chybování lidského činitele. Dosavadní zkušenosti s provozováním skladu Mantov nevykazují zvýšený počet vzniku událostí a situací, které by mohly vést ke vzniku závažné havárie. Vedoucí skladu V rámci hodnocení možnosti chyb a selhání člověka a příčin těchto selhání v souv islo sti s pracovní funkcí vedoucí skladu byly určeny jako realistické: - chyby, opomenutí nebo zanedbání příslušných kontrol (např. při nakládce nebo vykládce výbušnin, přípravě zařízení do opravy, při expedici výrobků do skladu a ze skladu, při kontrole průběhu skladovacího a vyskladňovacího procesu, atd.), - neúplnost popisu práce pro zacházení s novými výbušninami, - nadměrná fyzická zátěž vedoucího skladu(supluje práci 2 zaměstnanců) - v některých případech lze předpokládat, že při chybějící informaci o změnách v postupu práce, změnách v sortimentu výrobků apod. zodpovědné osoby nereagují nebo nemohou reagovat odpovídajícím způsobem.


Strana 62 z 82



Revize 3

Mnohonásobné chyby nejsou však příliš pravděpodobné. Pokud k chybě dojde, je průběh havárie rychlý a jednoznačný. Pracovní funkce vedoucí skladu je úzce propojena s pracovní funkcí ředitel divize prodej průmyslových trhavin, ředitel DPT a dalšími specialisty STV GROUP a.s. dle vzniklých potřeb. Vedoucí skladu, ředitel divize prodej průmyslových trhavin a ředitel DPT řeší ve spolupráci mimořádné situace. Jako hlavní potenciální příčiny selhání a chyb lidského činitele vedoucího skladu při provozních činnostech byly určeny: D V některých případech nemožnost získání okamžité informace o skutečném stavu nebo změně stavu(sklad je často bez lidské přítomnosti). D Nedbalost a nedůslednost vlivem přetížení fyzickou prací. D Nerovnoměrné rozložení úkolů jednotlivých pracovníků obsluhy (pracovní přetížení generující chyby, jejich flustrace či nepozornosti při nahromadění aktuálních úkolů atd.). D Nedostatečné procvičení nebo nezvládnutí pracovních postupů a nácviků mimořádných událostí u externích pracovníků s krátkou dobou zacvičení. D Chybná manipulace se skladovaným materiálem nebo používaným zařízením. Při analýze příčin selhání LČ se zjistilo, že chyby na straně vedoucího skladu mohou být generovány jak systémem a okolnostmi tak i skutečným selháním nebo chybováním člověka. Jako hlavní potenciální příčiny selhání a chyb LČ uvedených výše byly určeny: 1) Percepce, identifikace a interpretace vstupních informací D Vstupní důležitá informace o změně může být přehlédnuta D Vstupní informace vyžaduje doplnění dalšími požadovanými informacemi a tyto nelze dohledat (tzv. vznikají mimořádné události bez příčiny– v důsledku nekontrolovaného a předpisy zakázaného postupu prací). D Pracovníkem předaná informace může být neúplná nebo není adekvátně pochopena (časový stres z množství úkolů) D Není provedena průběžná kontrola ze strany nadřízeného, jak byla informace obsluhou pochopena či pokyn správně realizován. 2) Diagnóza příčin, odchylky, mimořádné stavy – nelze získat všechny potřebné informace pro rychlé zjištění příčiny provozní odchylky. 3) Aktuální zdravotní stav – aktivační úroveň – u pracovníků se mohou projevit příznaky přetížení, únavy, probíhající nemoci nebo snížené pozornosti při osobních problémech a motivační flustrace. 4) Ergonomická úroveň pomocných přípravků - Provozní přípravky nejsou často příliš ergonomické. 5) Faktory pracovního prostředí • Špatné mikroklimatické podmínky na pracovišti. • Nevhodné výškové pozice pracovních stolů, umístění výrobních zařízení. • Přijatá opatření a dosavadní poznatky z provozu Vedle obecných preventivních opatření popsaných v provozních předpisech, lze v souv islo sti s hodnocenými pracovními pozicemi uvést :


Strana 63 z 82



Revize 3

D Vyžaduje se odpovídající zkušenost, praxe a zaškolení obsluhy (splněno beze zbytku; obsluha je zaškolována s dostatečným předstihem a dostatečně dlouhou dobu za přítomnosti zkušeného pracovníka. Pokud má nadřízený vedoucí jistotu o dostatečné úrovni zaškolení, provede se přezkoušení pracovníka a jeho zařazení na pozici). D Je vedena statistika závad a poruch, která se promítá do řešení budoucích problémů. D Pro obsluhu jsou nařízené příslušné OOP ( oblečení, obuv, rukavice, atd.).

10.1.3 Komponenty spolehlivosti lidského činitele na úrovni podniku Systémově je problematika řešena podnikovými směrnicemi (viz Část IV., V. tohoto BP). Distribuční sklad Mantov je organizační částí firmy STV GROUP a.s., která svými hmotnými výstupy ve formě výrobků zajišťuje dosažení stanovených obchodních cílů a strategií. K naplnění této činnosti výrobní úsek široce spolupracuje s ostatními útvary podniku. V případě DS Mantov probíhá spolupráce s Divizí průmyslových trhavin. Při řízení DS Mantov je užíváno zejména liniového způsobu řízení. Významným článkem operativního řízení jsou operativní porady, které se konají dle aktuální potřeby. Na těchto poradách ukládají vedoucí pracovníci úkoly strategické, operativní, plánovací a odborné povahy, jejichž výkon je dále delegován do dalších úrovní řízení. Úkoly, stav jejich plnění, zodpovědnost a termíny jejich naplnění a zpětná kontrola jsou evidovány v zápisech z porad, které jsou vydávány, schvalovány a archivovány v písemné podobě příslušnými odpovědnými vedoucími. Součástí řízení od výrobního procesu až po expedici výrobků ze skladů je soubor předcházejících, souvisejících a navazujících procesů a činností, naplňujících přijaté závazky politiky jakosti a environmentální politiky. Klíčovými body tohoto procesu jsou především plánování, regulace, způsobilost a vyhodnocování spolehlivosti. Podmínky dodržování ochrany životního a pracovního prostředí a postupy řešení neshodných situací a havarijních stavů jsou nedílnou součástí technologické dokumentace.

10.1.3.1 Systém výběru na pracovní funkce a posuzování způsobilosti •

Základní požadavky

Obecně platí, že na posuzované pracovní funkce se vyžaduje odpovídající vzdělání, zkušenost a zaškolení s tím, že lidé jsou zaškolováni s dostatečným předstihem a dostatečně dlouhou dobu za přítomnosti zkušeného pracovníka. Pokud získá nadřízený vedoucího skladu jistotu o dostatečné úrovni zaškolení, je provedeno přezkoušení pracovníka a jeho zařazení na danou pozici. Jsou vyžadovány specializované odborné teoretické znalosti v oboru i značné speciální dovednosti. Nezbytným předpokladem pro výkon pracovní funkce je znalost právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Proto je součástí systému vzdělávání a výcviku zaměstnanců příprava zaměstnanců v oblasti práce s výbušninami, bezpečnosti a hygieny práce, je realizován systém řízení jakosti a ochrany životního prostředí podle norem řady ISO 9000 a 14000. V případě, že zaměstnanec nesplňuje kvalifikační požadavky nutné pro výkon pracovní funkce, nemůže tuto vykonávat nebo vedoucí pracovník stanoví termínovaný postup pro splnění příslušných požadavků a zaměstnanec zatím nesmí vykonávat tu část funkce, pro jejíž vykonávání je požadavek stanoven. • Zajištění personálního rozvoje K zajištění personálního rozvoje podniku je stanoven následující postup:


Strana 64 z 82


1.) 2.) 3.) 4.) 5.) 6.) 7.) 8.)


Revize 3

Evidence interních a externích lidských zdrojů Zmapování potřeb těchto skupin lidí (stávajících i budoucích zaměstnanců) Interní a externí získávání lidí Vypracování profesních nároků na prioritní a funkční pracovní místa Posuzování, výběr a přijímání zaměstnanců Hodnocení zaměstnanců Postupné zvyšování kvalifikace zaměstnanců Uvolňování zaměstnanců • Dokumentace pracovní funkce

Základním předpokladem pro personální rozvoj podniku je posouzení potřeby přijímat nové zaměstnance nebo využít současný disponibilní potenciál lidských zdrojů s ohledem na kvantitu i kvalitu pracovníků. Podkladem pro takové posouzení je dokumentace pracovní funkce, kde jsou jednoznačně stanoveny požadavky na odborné vzdělání, praxi a další speciální kvalifikaci zaměstnance. Dokumentace pracovní funkce obsahuje: D Charakteristiku, kvalifikační požadavky a personální údaje D Zařazení pracovní funkce, D Stanovení souhrnu pracovních činností, práv a povinností, kterými se zaměstnanec na dané pracovní funkci řídí, D Dělbu činností na jednotlivé pracovní funkce v útvaru, D Převzetí odpovědnosti a hmotné odpovědnosti, D Stanovení činností, odpovědností a pravomocí v systému řízení jakosti a ochrany životního prostředí, D Prokazování způsobilosti zaměstnance na dané pracovní funkci, D Evidenci a vedení záznamů o požadovaných a absolvovaných školeních a výcviku zaměstnanců, D Plánování periodických školení, D Odstraňování disproporce mezi stanovenými kvalifikačními požadavky na pracovní funkci a skutečným vzděláním, dovednostmi a znalostmi zaměstnance na dané pracovní funkci. Popis pracovní funkce V popise pracovní funkce musí být vedle pracovní náplně jednoznačně stanoveny mimo jiné: D Odpovědnosti a pravomoci pracovní funkce, D Činnosti, odpovědnosti a pravomoci funkce autorizované osoby pro nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky, D Jakou funkci v systému řízení příslušná pracovní funkce vykonává, D Jakou pracovní funkci příslušná funkce zastupuje. • Posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců Povinnosti podniku z pozice zaměstnavatele Podnik jako zaměstnavatel je povinen zajistit výkon závodní preventivní péče. Vedoucí DPT má za povinnost zajistit, kontrolovat a evidovat závěry lékaře při posouzení zdravotní způsobilosti vedoucího skladu apod. při nástupu na práci (vstupní), při návrhu na přeřazení za zdravotních důvodů a při změně nebo ukončení práce (výstupní).


Strana 65 z 82



Revize 3

Povinnosti zaměstnance Každý zaměstnanec STV GROUP a.sa. je povinen podrobit se předepsaným lékařským prohlídkám, včetně nutných odborných vyšetření a diagnostických zkoušek (odběr biologického materiálu). Závodního preventivního lékaře určuje v případě DS Mantov po dohodě se zaměstnancem zaměstnavatel. K nástupní i následné preventivní lékařské prohlídce musí mít zaměstnanec svou osobní zdravotní kartu svého ošetřujícího lékaře. Povinností provozovatele je mimo jiné: • Poskytnout potřebné údaje k posouzení zdravotní způsobilosti k práci nebo ke vlivu práce a pracovních podmínek na zdravotní stav zaměstnanců. • Zajistit v případě nutnosti vyšetření a studie přesahující rámec běžných šetření zdravotního stavu. • Zpracovat seznam pracovníků pro preventivní lékařské prohlídky s vyznačením čísla skupin podle prováděné práce a pracovních podmínek. • Odevzdat dle pokynů ředitele DPT, popř. prostřednictvím pověřeného zaměstnance seznamy pracovníků, kteří půjdou na preventivní lékařskou prohlídku v následujícím měsíci. V případě změn je nutné seznamy aktualizovat a o změnách informovat. Bez kladného posudku o zdravotní způsobilosti k práci z preventivní lékařské prohlídky nelze dovolit zaměstnanci zahájení nebo pokračování v práci. • Průběžně sledovat pracovní podmínky, které by mohly ovlivnit zdraví pracovníků. Povinnosti lékaře Povinností smluvních praktických lékařů mimo jiné je spolupráce s vedením STV GROUP a.s. při hodnocení vztahu pracovních podmínek k výsledkům zdravotních vyšetření. Náplní preventivní lékařské prohlídky pracovníků provozů je mimo jiné: • Interní vyšetření (krev, moč, krevní tlak atd.) • Orientační vyšetření smyslů a neurologické (sluch, zrak, potíže se závratěmi, celkový dojem) • Edukační pohovor (v případě zdravotních potíží, např. vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak atd.). •

10.1.3.2 Školení, výchova, vzdělávání a zaškolování Odbornou zp ů so b i lo s t pra c o v n ík ů pro prá c i Č BÚ č .32 7 /1 9 9 2 Sb. • Systém vzdělávání a výcviku

s vý b u š n i n am i sta n o v u j e vy h l .

Systém vzdělávání a výcviku je tvořen následujícími provázanými subsystémy: D Identifikace potřeb vzdělávání a výcviku D Plánování a příprava vzdělávání a výcviku D Vzdělávání a výcvik zaměstnanců D Hodnocení vzdělávacích akcí D Neplánované vzdělávání a výcvik Identifikace potřeb vzdělávání a výcviku Cílem identifikace potřeb vzdělávání a výcviku je zjistit skutečnou potřebu v oblasti odbo rn é a manažerské přípravy zaměstnanců podniku. Základní formou identifikace potřeb výcvik u a vzdělávání je pravidelné hodnocení výkonu zaměstnance, pravidelně prováděné každý rok. Vzdělávání a výcvik zaměstnanců je kromě plánovaných vzdělávacích akcí zabezpečován i neplánovanými vzdělávacími aktivitami, které vyplývají z aktuálních potřeb podniku nebo Bezpečnostní program STV GROUP a.s. – sklad Mantov – Část II

Strana 66 z 82



Revize 3

zaměstnanců. Zaměstnanci jsou do vzdělávacích a výcvikových akcí zařazováni dle požadavku vedoucích STV GROUP a.s. V případě limitního počtu jsou zaměstnanci do specifických vzdělávacích a výcvikových akcí zařazováni na základě testu, případně pohovoru. Záznamy o absolvování vzdělávací a výcvikové akce jsou vedeny v dokumentaci pracovní funkce. Kurzy odborné způsobilosti Kurzy odborné způsobilosti jsou zákonem stanovené kurzy, které musí zaměstnanec vykonat, aby mu bylo vydáno (povoleno) oprávnění k vykonávání určité činnosti související s pracovní funkcí. Povinnost získání oprávnění je stanovena dokumentací pracovní funkce. Odborné kurzy Cílem odborných kurzů je rozvoj odborných znalostí a dovedností zaměstnanců, předávat zaměstnancům aktuální informace z oblasti legislativy, technologie, výpočetní techniky, výroby, údržby, řízení jakosti a ochrany životního prostředí. Neplánované vzdělávání a výcvik Za neplánovaný výcvik a vzdělávání jsou považovány následující vzdělávací akce: • Neplánované odborné kurzy • Adaptační proces nových zaměstnanců Neplánovanou odbornou přípravou se rozumí krátkodobé kurzy, na které jsou zaměstnanci vysíláni na základě aktuální nabídky externích dodavatelů. Cílem neplánovaných odborných kurzů je zvýšit nebo rozšířit odbornou připravenost zaměstnance k zastávané nebo plánované pracovní funkci. Adaptační proces nových zaměstnanců Adaptační proces nových zaměstnanců je souhrn aktivit, jejichž cílem je formálně připravit nového zaměstnance k výkonu pracovní funkce, uvést jej do podnikové praxe a seznámit jej s jeho podmínkami výkonu pracovní funkce. Adaptační proces je zajišťován ve třech etapách: - Nástupní školení - Instruktáž na pracovišti - Hodnocení adaptačního procesu nového zaměstnance Nástupní školení Nástupní školení organizačně zajišťuje nadřízený vedoucího skladu. Obsahem nástupního školení je: D Seznámení s historií podniku, strategií, a organizační strukturou, D Vstupní školení z bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle příslušné podnikové směrn ice. D Speciální odborné školení pro práci s výbušninami. Instruktáž na pracovišti provádí výhradně bezprostředně nadřízený pracovník. Cílem zácviku je seznámit nového zaměstnance s pracovištěm, kde bude pracovní funkci vykonávat, s ostatními pracovníky, s pracovními úkoly, které bude plnit, s právy a povinnostmi zaměstnance a organizací práce útvaru. Součástí instruktáže na pracovišti je seznámení se základy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nebezpečím havárií a ochranou životního prostředí v místě výkonu pracovní funkce. Zaměstnanec je proškolen z požární ochrany dle osnovy školení pro zaměstnance.


Strana 67 z 82



Revize 3

Kontrola a aktualizace kvalifikačních požadavků Vedoucí pracovníci STV GROUP a.s. zodpovídají za aktuálnost kvalifikačních požadavků příslušných podřízených funkcí s ohledem jak na změny v organizaci, tak s ohledem na vzrůstající požadavky na odbornost. Kontrola plnění ustanovení této směrnice se provádí v rámci interních prověrek. Jejich neplnění je důvodem pro uložení opatření k nápravě a prevenci.

10.1.3.3 Problematika pracovních podmínek a pracovního prostředí STV GROUP a.s. si uvědomuje význam pracovních podmínek a úrovně pracovního prostředí na spolehlivost člověka při výkonu pracovních pozic s velkou odpovědností (následky případných selhání) doprovázeném často časovým a jiným tlakem. Vedoucí pracovníci mají za povinnost sledovat parametry pracovního prostředí a pracovních podmínek v souvislosti s možným ovlivněním spolehlivosti lidského činitele a případné nedostatky operativně řešit. Řadoví pracovníci mají povinnost upozorňovat na nedostatky v bezpečnosti a hygieně práce. Vedoucí pracovníci musí na tyto připomínky jednotlivých pracovníků reagovat. Na úrovni celopodnikové se realizuje celá řada opatření k postupnému a stálému zlepšování parametrů pracovního prostředí. Vedle systémových se jedná o následující konkrétní opatření v této oblasti: Problematika faktorů pracovního prostředí v podniku je řešena v rámci plnění povinností podle novelizace zákoníku práce č. 262/2006 Sb., (bylo provedeno požadované hodnocení rizik. V rámci hodnocení těchto rizik byli všichni zaměstnanci podniku seznámeni s riziky, která je ohrožují). Pracovní prostředí je pod pravidelnou kontrolou, včetně měření parametrů vybraných faktorů. Požadavky v souvislosti s jednotlivými faktory pracovního prostředí a pracovních podmínek budou v podniku splněny podle prováděcí legislativy k novelizaci zákoníku práce a k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v aktuálním znění a o změně některých souvisejících zákonů, tj.: Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, Vyhlášky MZd č. č. 432/2003 a navazujících novelizací, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli a další. Tyto požadavky jsou stanoveny obecně bez vazby na zastávanou pracovní pozici. Problematika a systém rozvržení směn byly postupně dopracovány do současného stavu. Systém odpovídá požadavkům zákoníku práce v posledním znění. Činnost v rámci některých hodnocených pracovních pozic (funkcí) lze charakterizovat jako psychicky i fyzicky zatěžující, ovšem s dostatečnou variabilitou jednotlivých pracovních úkonů. Případné symptomy zhoršování pracovního klimatu (např. konflikty mezi pracovníky, kdy jednotliví pracovníci narušují klidnou pracovní atmosféru atd.) na pracovištích jsou řešeny na pracovních poradách a v případě nutnosti vedoucími pracovníky.

10.2 Problematika komunikace v podniku, percepce a sdělování rizik •

Základní informace

V STV GROUP a.s. jsou vytvořeny a udržovány postupy pro: • Interní komunikování mezi všemi úrovněmi řízení a funkcemi,


Strana 68 z 82


• • •


Revize 3

Přijímání, dokumentování a odezva na zásadní podněty, otázky a obavy od externích zainteresovaných stran, Informování o environmentálních aspektech a dopadech spojených s činnostmi, výrobky a službami podniku. Informování o aktivitách podniku v ochraně životního prostředí.

Každá komunikace má svoje specifika, zvláště při krizových situacích, které lze charakterizovat vlastnostmi jako: aktuálnost, pravdivost, jednoznačnost, závažnost, závaznost, odpovědnost, rozhodnost, adresnost, citlivost a vstřícnost. • Cíle a účel komunikace Cíle komunikování uvnitř i mimo podnik jsou následující: D Předávat informace a hlášení D Udržovat komunikační vztahy se zainteresovanými stranami a respektovat jejich názory a obavy D Využívat poznatky ze zpětné vazby a z analýz případů. D Vytvářet a stále zlepšovat image podniku. Komunikování zahrnuje stanovené postupy vnitřního a vnějšího sdělování zpráv o environmentálních aspektech a dopadech činností a výrobků za účelem demonstrovat rozhodnutí vedení a všech zaměstnanců chránit ŽP, řešit environmentální problémy týkající se všech činností, portfolia výrobků a služeb, motivovat zaměstnance ke zlepšování péče o ochranu ŽP, informovat vnitřní a vnější zainteresované strany o systémovém řízení ochrany ŽP, podněcovat veřejné porozumění a uznání snahy podniku o zlepšování environmentálního profilu. • Zásady komunikace v podniku Dodržování zásad komunikování umožňuje efektivně naplňovat plnění povinností podniku plynoucích ze závazků ke státní správě a k samosprávě obcí, plnění povinností zaměstnanců plynoucích z podnikové legislativy, cílené komunikování uvnitř i vně podniku. Zásady komunikování respektují názory zainteresovaných stran, podněcují oboustranné komunikování a využívají poznatků ze zpětné vazby. Informace při komunikování musí být věcné a srozumitelné, pravdivé a aktuální, ověřitelné a srovnatelné. Nástrojem komunikace jsou osobní jednání mezi jednotlivci nebo skupinami, písemná sdělení nebo protokolární dokumentace, společně sdílené databáze a informační systémy, jednostranná komunikace prostřednictvím médií. Formy komunikace uvnitř podniku: - informace v rámci řízení - školení - účelová shromáždění - zprávy, podklady pro přezkoumání - tabule, vývěsky • Formy komunikace vně podniku: - zákonná hlášení státní správě - informace samosprávě obcí - výroční zpráva - propagační tiskoviny - semináře, konference - příspěvky v odborných časopisech - média Bezpečnostní program STV GROUP a.s. – sklad Mantov – Část II

Strana 69 z 82


-


Revize 3

pracovní setkání s představiteli státní a místní správy informace poskytované zaměstnanci podniku a jejich rodinnými příslušníky • Externí komunikace

Vytváří vztahy podniku se zainteresovanými stranami, které jsou i cílovými skupinami komunikování. Vnější komunikování slouží ke zviditelnění podniku, k vysvětlování aktivit a problémů, k omluvě za negativní dopady při mimořádných událostech, k presentaci politiky a profilu, k prosazování podnikatelských aktivit. Vnější komunikování zajišťuje výměnu environmentálních informací s vnějším prostředím zejména v oblastech podnikatelské aktivity, odpovědné chování vůči veřejnosti a životnímu prostředí. • Krizová komunikace Jedná se o vnitřní a vnější komunikování v situacích, které mohou ohrozit životy a zdraví lidí v podniku i v jeho okolí, které mohou ohrozit kvalitu přírodních složek životního prostředí.

10.3 Havarijní výcvik Pro omezení dopadu a rozsahu případných průmyslových havárií, kdy následkem požáru, výbuchu, poruchy technického zařízení či havárie dojde ke vzniku škody, se organizuje preventivní protihavarijní výcvik. • Protihavarijní výcvik Podstata protihavarijního výcviku spočívá v simulování vytipovaných mimořádných situací (havárií), které jsou proškolovány a přezkušovány v rámci pravidelných školení o bezpečnosti práce a požární ochraně. Cílem výcviku je nacvičování rychlých a účinných způsobů činností vedoucích ke zmírnění důsledků havárií a minimalizaci případných škod nebo újmy na zdraví v DS Mantov, STV GROUP a.s., zaměstnanců jiných firem a obyvatelstva regionu při vzniku havárie či úniku nebezpečných látek, ověření způsobu vyhlášení požárního poplachu a přivolání pomoci, ověřování úplnosti a správnosti požárního evakuačního plánu, znalost rozmístění protihavarijních prostředků. Podle druhu průmyslové havárie v podniku se dělí havárie pro účely výcviku na: • Havárie spojené s únikem nebezpečných látek ( práškovité, granulované výbušniny) • Havárie vyplývající z povahy činností ve společnosti a z rizika používaných ostatních nebezpečných látek (požár, exploze) • Požár skladu a sociálních objektů. Výcviku se zúčastňují pracovníci DS Mantov podle předem určených povinností uvedených v požárním řádu. Rozsah spolupráce s jinými složkami je určen programem a náplní jednotlivých cvičení. Protihavarijní výcvik se provádí 1x ročně (tj. na místech, kde se vyjmenované látky skladují). Výcvik – cvičný požární poplach – se provádí 1x ročně. V tomto případě je protihavarijní výcvik součástí praktického výcviku školení zaměstnanců o požární ochraně.

10.4 Vyšetřování nehod a havárií. Hlášení a šetření mimořádných událostí : V STV GROUP a.s. platí povinnost pracovníků hlásit všechny mimořádné události dle ustanovení příslušných organizačních směrnic. Pro šetření mimořádné události – havárie jsou postupy stanoveny: D Pro závažné havárie zákonem č. 59/2006 Sb. D Pro technická zařízení a technologické anomálie spolupráce s ČBÚ, apod.


Strana 70 z 82



Revize 3

Všechny mimořádné události jsou evidovány písemně (tj. je zaznamenán čas, místo, průběh, ohlašovatel, činnosti a opatření atd.). Tyto údaje slouží k následnému šetření a komunikaci. Jedná se o komisionální šetření, vypracování zprávy včetně návrhů opatření a jejich kontroly. Určení příčin mimořádných událostí (MÚ) Stanovení příčin vzniku mimořádných událostí musí předcházet objektivní posouzení dodržení či porušení provozních technologických, bezpečnostních a požárních předpisů, českých norem, řídicích a organizačních norem podniku, pracovního řádu apod. Při stanovování příčin se zjišťuje porušení nebo nerespektování předpisů, které mají vliv na vznik události všech zaměstnanců na všech stupních pracovního procesu. Je nezbytné odůvodnit stanovenou verzi a vyloučit ostatní možné verze vzniku. V případě, že není příčina jednoznačně zjištěna, je nutno uvést možné verze na základě zjištěných poznatků (ohledání místa, výpovědi svědků, výsledky technických zkoumání, odborná vyjádření apod.). Zvláštní důraz je kladen na řádné vyšetření primárních příčin vzniku mimořádné události v souvislosti se selháním nebo chybováním lidského činitele. Vyšetřování podle dosavadních zkušeností probíhá důsledně s důrazem na zjištění skutečné příčiny vzniku. S výsledky vyšetřování jsou seznámeni všichni pracovníci, jichž se týká. V případě zjištění, že příčinou vzniku mimořádné události bylo hrubé zanedbání nebo porušení předpisů konkrétními pracovníky je toto řešeno odpovídajícím způsobem (osobní postihy, přeřazení na jiné pracoviště atd.) Každá zpráva o vyšetření události obsahuje informace o přijatých opatřeních a po projednání v poradě vedení se případ od případu projednává i na úrovni provozů a celého podniku.


Strana 71 z 82



Revize 3

11. Uvedení metodik použitých při analýze rizika Identifikace, priorizace a ocenění nejzávažnějších zdrojů rizika pro účely analýzy a hodnocení rizika v rámci zákona 59/2006Sb. byla provedena podle zásad uváděných v metodice TNO ( CPR 18E-Guidelines for Quantitative Risk Assessment, „Purple Book“,Committee for Prevention of Disasters, Haag, 1999) výpočtem tzv. selektivního čísla SE pro látky explosivní. K určení scénářů havárií byla použita analýza metodou "What if" a ETA. Takto byly identifikovány možné iniciační události, označeny jednotlivé scénáře a predikovány obecně možné následky těchto stěžejních havarijních událostí. Pro matematické modelování příslušných havárií byla určena kritéria a na základě nich pak následně vyhodnocovány možné fyzikální následky. V případě DS Mantov, STV GROUP a.s. se jedná především o následky havárie způsobené explozí, popř. sekundárním požárem lesa. Pro odhad následků na životě, majetku a ŽP byly použity vypočtené hodnoty přetlaku výbuchové vlny, které byly porovnány s empirickými údaji uvedenými v materiálech TNO( Green Book) a dalších materiálech, např. EML (Estimate Maximum Loss ). Přetlaky vzdušné rázové vlny z exploze (VRV) v konkrétních místech vně areálu DS Mantov, STV GROUP a.s. byly vypočteny s použitím kubické rovnice. Byly vyhodnoceny i možnosti eskalace havárie DOMINO efektem dle legislativních požadavků. Odhady pravděpodobnosti reprezentativních scénářů byly provedeny s použitím materiálů [11, 12, 13, 14], dále s využitím zkušeností z Explosia a.s., Poličských strojíren a.s.,. apod., dále podkladových materiálů poskytnutých vedením STV GROUP a.s. Společenské riziko bylo hodnoceno jako akceptovatelné, tzn. areál nepředstavuje pro okolní obce riziko s následkem smrti, vzniku velkých materiálních škod apod. Okolní obyvatelstvo (vyjma lokality bývalé šachty Metálka) nebude závažnými účinky možné havárie ve smyslu z. 59/2006 Sb. zasaženo. Lehké škody na nejbližších objektech jako rozbití části oken tlakovou vlnou však nelze vyloučit. Provozovatel je na tyto škody ze zákona pojištěn. Škody na ŽP (do půdy, vody) únikem medií v areálu DS Mantov se nepředpokládají, protože nejsou aktuální. Závažnost možných následků jednotlivých iniciačních dějů v objektech a zařízeních DS Mantov, STV GROUP a.s vzhledem k izolovanému umístění může týkat dle provedeného vyhodnocení : • •

zpravidla max. 4 osoby ( 2 zaměstnanci provozovny a 2 zaměstnanci odběratele nebo dodavatele materiálu zcela výjimečně pak i více osob právě nárazově pracujících v areálu DS Mantov nebo nahodile se vyskytujících se v okolí plotu areálu (odhad do 2 osob), tj. celkem do 6 osob.


Strana 72 z 82



Revize 3

12. Podrobné popisy použitých veřejně nepublikovaných metodik K doplnění údajů z oblasti analýzy rizik při hodnocení a stanovení možných následků a fragmentace nebyly použity nepublikované metodiky.

13. Výsledky scénářů ZH

stanovení

míry

rizika

reprezentativních

Riziko reprezentativních scénářů havárií identifikovaných v objektu pro životy osob je vyjádřeno pomocí F – N křivek. Pro sklad je připravena jedna křivku. V tabulce 13-1 popisující vstupní údaje pro křivku označuje N následky (možný počet úmrtí), f četnosti scénářů a F kumulované četnosti scénářů získané sčítáním v množině scénářů uspořádané podle následků. K riziku objektu přispívají scénáře havárií na zdrojích rizika č. 1 až 12. V následující tabulce 13-1 jsou scénáře seřazeny podle rostoucích následků (výhradně na osoby v areálu DS Mantov + nahodilých cca 2 osob kolem plotu areálu). Tabulka 13-1 : Výsledky hodnocení rizika scénářů havárií pro osoby v areálu DS Mantov Č.

Ozn.

Činnost

Projev

Látka

N

f (1/r)

F (1/r)

6

M-4


detonace

rozbušky

1,0

2,03E-08

2,07E-04

8

M-6


detonace

rozbušky

1,0

3,63E-08

2,07E-04

7

M-5


detonace

rozbušky

1,0

3,15E-07

2,07E-04

5

S-3


detonace

rozbušky

1,0

2,09E-08

2,06E-04

12

P-4

Přeprava do 0,1 km

detonace

iniciátory

1,0

1,28E-09

2,06E-04

1

S-1

Skladování kobky 4, 5, 6,7

detonace

trhavina 1.1 D

3,0

2,05E-04

2,06E-04

4

M3

Vyskladňování

detonace

trhavina 1.1 D

3,0

8,59E-07

1,36E-06

9

P-1

Přeprava do 0,1 km

detonace

trhavina 1.1 D

5,0

1,92E-09

5,04E-07

10

P-2

Přeprava do 0,1 km

detonace

trhavina 1.1 D

5,0

3,33E-08

5,02E-07

11

P-3

Přeprava do 0,1 km

detonace

trhavina 1.1 D

5,0

8,00E-08

4,69E-07

3

M2

Uskladňování

detonace

trhavina 1.1 D

5,0

3,57E-07

3,89E-07

2

M-1

Uskladňování

detonace

trhavina 1.1 D

5,0

3,17E-08

3,17E-08

Podle údajů uvedených v této tabulce lze sestrojit F-N křivku rizika znázorněnou na následujícím obrázku.


Strana 73 z 82



Revize 3

1E+00 1E-01 1E-02 F (1/rok)

1E-03 1E-04 1E-05 1E-06 1E-07 1E-08 1E-09 0,1

1,0

10,0

100,0

1000,0

N (os ob)

Z uvedeného obrázku je zřejmé, že jde pro osoby v areálu DS Mantov, STV GROUP a.s. o akceptovatelné riziko. Cizí osoby vně areálu na místech kumulace osob, v objektech občanské zástavy apod. nebudou následky případné fatální havárie z areálu DS Mantov dle již provedeného vyhodnocení v kap. 8 této části BP a v rámci dikce zákona 59/2006Sb. závažně ohroženy na zdraví nebo usmrceny.


Strana 74 z 82


14. Výsledky havárií


Revize 3

hodnocení přijatelnosti rizika

závažných

K určení závažnosti a posouzení přijatelnosti rizika se používá kritérií. Tato kritéria nejsou sice závazná pro hodnocení rizika v bezpečnostním programu a bezpečnostní zprávě, ale jde o kritéria, která se v zahraničí pro tento účel používají : (1) Přijatelná četnost výskytu možného ohrožení života jedné osoby v důsledku vzniku závažné havárie v okolí objektu nebo zařízení je : • •

10-5 pro stávající objekty nebo zařízení -6 a 10 pro nové objekty nebo zařízení.

(2) Přijatelná četnost výskytu možného ohrožení života více osob v důsledku vzniku závažné havárie je dána vztahem : • Fp = 10-3 / N2 pro stávající objekt nebo zařízení • Fp = 10-4 / N2 pro nový objekt nebo zařízení, kde Fp - přijatelná četnost, N - počet ohrožených osob. Kritérium (1) znamená, že isolinie 10-5 v zobrazení individuálního rizika by neměla zasahovat mimo hranice podniku. Neboli v žádném místě by neměly dosahy úmrtí zasahovat za hranice objektu s celkovou četností větší než 10-5 /rok. Toto kritérium je splněno. Kritérium (2) znamená, že přímka, která je nakreslená v obrázcích sociálního rizika (spojuje body [1, 10-3 ] a [100, 10-7 ]), nesmí protnout křivku sociálního rizika. Celá křivka musí ležet pod kriteriální přímkou. Jak ukazuje obrázek křivky sociálního rizika v kap. 13, také kritérium (2) je ve skladu Mantov splněno.

14.1 Zhodnocení bezpečnostních opatření Hlavní činností DS Mantov, STV GROUP a.s. je skladování výbušnin. Vytížení skladu se pohybuje na 60-80% maximální obložnosti. Rizikový skladový objekt je umístěný v zalesněném terénu s výrazným odstupem od sídelních celků apod. Skladování je prováděno z bezpečnostních důvodů v zabezpečeném ovalovaném objektu. Havarijní stavy jsou nepřípustné, neboť mohou vést ke vzniku závažné havárie, a proto při vzniku jakékoliv anomálie je nakládka nebo vykládka výbušnin okamžitě přerušena. Vznik těchto stavů s možným podílem lidského faktoru je důsledně eliminován pravidelným školením, kontrolou zdravotního stavu, dohledem zkušeného vedoucího skladu. Základním imperativem bezpečného skladování výbušnin je vždy odstranění všech možných zdrojů iniciace a tepelného působení. Dále zabránění tření, pádu a smýkání materiálu v obalech, zabránění vniknutí cizích osob. Místnosti musí být dobře větrány. Manipulace s výrobky je prováděna výhradně pomocí schválených vozíků, pracovních přípravků apod. Možnosti kontaktu s nekompatibilními látkami ve skladech jsou vyloučeny, neboť s jinými látkami než s povolenými se v objektech nezachází a přítomnost cizích NL na pracovišti je vyloučena. Výsledné riziko hodnoceného objektu a zařízení nepřekračuje stanovené kritérium přijatelnosti skupinového (sociálního) či individuálního rizika, resp. v případě DS Mantov, STV GROUP a.s. jsou tato rizika vůči vnějšímu okolí hodnocena jako malá nebo


Strana 75 z 82



Revize 3

nevýznamná. Závažnými následky ZH by byly zasaženi pouze vlastní nebo externí zaměstnanci apod. v místě havárie. Z tohoto pohledu lze považovat dosavadní preventivní technická a organizační opatření za odpovídající míře rizika a není potřeba navrhovat zásadní opatření vedoucí ke snížení rizika skladového areálu vůči vnějšímu okolí.

14.2 Závěr Vyhodnocení účinku VRV z havárie v areálu DS Mantov, STV GROUP a.s. na vnější subjekty je dokladem správného umístění areálu. Byly vyhodnoceny i možné škody na objektu a na skladovaném materiálu. Dále byly odhadnuty následky a četnosti jednotlivých havárií (probíhajících podle stanovených scénářů) a bylo adekvátně zhodnoceno riziko koncových havarijních scénářů i možných Domino efektů. Pro ocenění a hodnocení rizika závažné havárie bylo použito postupů a metod, které jsou v souladu s požadavky jak zákona 59/2006 Sb., požadavků ČBÚ tak i obvyklých standardů v rámci CPQRA, holandských metodik TNO, apod. Na základě této rekapitulace a objektivního vyhodnocení lze konstatovat, že analýza rizika splnila všechna kritéria a požadavky vyplývající ze zákona 59/2006Sb., resp. prováděcí vyhlášky 256/2006 Sb.

15. Popis opatření k nepřijatelným zdrojům rizika, plán jejich realizace a systém kontroly plnění tohoto plánu V areálu DS Mantov, STV GROUP a.s. nebyly vyhodnoceny nepřijatelné zdroje rizika, a proto nemusí být přijímána opatření tohoto druhu, vytvářen plán realizace opatření a systém kontroly plnění tohoto plánu.


Strana 76 z 82



Revize 3

16. Popis systému trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik 16.1 Popis opatření k zajištění bezpečnosti ve všech stádiích provozu Popisy opatření k zajištění bezpečnosti provozu ve všech jeho stádiích (mimořádné podmínky, havarijní situace) a postupy, instrukce a metody pro zajištění bezpečného výkonu všech činností jsou obsaženy ve vnitropodnikové dokumentaci viz Část IV a V tohoto BP. Vzhledem ke skladovací činnosti není zahájení či zastavení provozu skladu, popř. reakce na havarijní situace složitou záležitostí. Pokud dojde k jakémukoliv narušení činnosti (bez exploze) je další pokračování bezproblémové a nejsou s tím spojena žádná zvláštní opatření, popř. je postup nápravy jednoduchý. Jednoduchá bezpečnostní opatření jsou specifikována v dokumentaci Požární řád pro sklad Mantov, P r o v o z n í sm ě rn ic i p r o d i s t r i bu č ní sklad Mantov 1/2011. Řízení skladovacího procesu je popsáno v Provozní sm ě rn ic i p r o d i s t ribu č ní sklad Mantov 1/2011, kde jsou určeny i ty činnosti, které se váží k procesům zajišťujícím kvalitu skladování a k významným ekologickým aspektům v souladu s politikou a cílovými hodnotami organizace. Dokumentovanými postupy je zajištěno na úrovni mateřské firmy STV GROUP a.s., že: D výrobní procesy respektují požadavky z hlediska bezpečnosti, kvality výroby a ŽP, D výrobní procesy probíhají podle schválené výrobní dokumentace, D do výrobního procesu vstupují materiály stanovené ve výrobní dokumentaci, které byly uvolněny do výroby, D technologický proces probíhá za použití vhodného a způsobilého výrobního a měřicího zařízení, D nepřetržitá způsobilost výrobního zařízení je zajišťována tvorbou plánu preventivních oprav (generální, střední a běžné), kde jsou jednotlivé úkony rozpoložkovány. O provedení oprav včetně jednotlivých položek jsou vedeny záznamy. Opravy po poruchách jsou evidovány a vyhodnocovány na pracovních poradách, D výrobní procesy probíhají ve vhodném pracovním prostředí, D zaměstnanci byli vyškoleni a mají potřebnou způsobilost. Skladovací činnosti jsou prováděny zkušenými zaměstnanci, resp. vyškolenými zaměstnanci pro provádění dané operace. Za tímto účelem se provádí rovněž pravidelná preventivní údržba skladu, která je písemně plánována a dokladována. V dokumentovaném postupu o řízení provozu skladu jsou přiděleny odpovědnosti a pravomoci za schvalování skladovacích procesů a použitých zařízení. Veškeré změny jsou prováděny podle schválených postupů, ve kterých jsou přiděleny pravomoci a zodpovědnosti za schvalování procesů a použitých zařízení. V STV GROUP a.s jsou stanoveny a používány postupy identifikace možných vzniků neshod a odezvy na havárie a havarijní situace k jejich prevenci a ke snížení možných dopadů na jakost a životní prostředí. Tyto postupy jsou zapracovány do BP a Požárního řádu DS Mantov, STV GROUP a.s. včetně organizačních opatření k ohlašování vzniku mimořádných událostí, atd. Veškeré bezpečnostní dokumentace jsou součástí řízené dokumentace organizace a jsou pravidelně přezkoumávány a revidovány, zejména vždy po změně legislativy či vlivem rozboru havarijních situací. Změny se provádějí dle zásad řízené Bezpečnostní program STV GROUP a.s. – sklad Mantov – Část II

Strana 77 z 82



Revize 3

dokumentace. V organizaci, tam kde je to možné, jsou pravidelně testovány postupy uvedené v havarijních plánech. Při každém vzniku mimořádné situace, odchylce nebo jiné závadě se řídí zaměstnanci dokumentovaným postupem pro operativní řízení neshod. Ke všem neshodám jsou přijímána účinná nápravná opatření. Dále jsou stanoveny postupy při vzniku větších odchylek než je normální, při oznamování a informování veřejnosti a kontrolních orgánů. Tato vnitřní řízená dokumentace v podmínkách DS Mantov, STV GROUP a.s. jednoznačně definuje a stanovuje efektivní opatření pro bezpečnou pracovní činnost při skladování výrobků včetně následného hodnocení účinnosti realizovaných opatření. Tímto způsobem je v DS Mantov, STV GROUP a.s. současně jednoznačným způsobem pokryto : 1) Delegování pravomoci a odpovědnosti zodpovědných osob. 2) Vymezení výrobní činnosti s popisem jeho výrobní činnosti a řízení jakosti. 3) Definování technických charakteristik zařízení, druhu dopravy k zajištění výroby v souladu se správnou výrobní praxí, norem ISO a EMS (postupná aplikace principů Occupational Health and Management - OHSAS 18001: 1999). 4) Zajištění dodávky energií při běžném provozu a ve stavech nouze. 5) Vytváření dostatečných vlastních zdrojů v systému prevence a likvidace závažných havárií. 6) Operativní spolupráce s vedením, lékařskou a záchrannou službou, HZS, ostrahou areálu, popř. jinými vnějšímu útvary a složkami. 7) Zajištění odstraňování znečistění skladu a jeho okolí. 8) Zohledňování nových přístupů v postupech pro vzdělávání, motivaci a výcvik personálu. 9) Sledování a dohled nad systémem prováděných zdravotních prohlídek. 10) Pravidelné revize postupů pro sledování a kontrolu kvality výrobků. 11) Soustavná evidence a úpravy postupů při změnách procesu a provozních podmínek. 12) Důsledná aplikace plánů periodických kontrol zařízení, plánů oprav a údržby zařízení. 13) Soustavná evidence a vyhodnocování následků nehod. V externí spolupráci se v rámci řízení bezpečnosti zavádí nebo bylo již zavedeno : D Systematické posuzování a hodnocení závažných zdrojů rizik, identifikace rizik, analýza rizik a vytváření nehodových scénářů (realizováno). D Implementování výsledků analýz rizik do postupů řešení havarijních situací, bezpečnostního programu (realizováno). D Aplikace preventivních opatření v organizaci provozu (struktura řízení, delegování pravomocí, pojištění, ), v organizaci bezpečnosti (principy, odpovědnost, podmínky dohledu ve skladu) - realizováno. D Implementování výsledků analýz rizik do technických úprav zařízení skladu vedoucích ke snížení rizika (realizováno). D Zavedení nových opatření ve způsobu evidence provozních závad a nehod, způsobu ohlášení havárie, nehody, úrazu (realizováno). D Trvalé sledování a vyhodnocování formy a způsobu havarijního plánování (realizováno).


Strana 78 z 82


D D D D


Revize 3

Sledování plnění programu prevence ZH (realizováno). Implementace prevence ZH do provozních předpisů, apod. Zavedení pravidelné kontroly a auditu (realizováno ). Certifikace dle ISO řady 9000, 14001 (realizováno)

16.2 Preventivní a ochranná opatření Preventivní a ochranná opatření vycházejí z analýzy rizik a odhadů následků případné havárie a časových údajů možného rozvoje havárie. Obsahují možnosti preventivních a ochranných opatření (zábran rozvoje havárie) v systému řízení bezpečnosti. Aplikované postupy viz následující kapitoly v textu této části BP : - 1.3.1 Preventivní opatření pro minimalizaci rizik havárií - 1.3.2 Specifická opatření při úniku kapalných látek K případné likvidaci uniklých produktů z obalů jsou v areálu připraveny náhradní obaly pro přepravované produkty. Zásadou je dodržovat bezpečnostní předpisy, odstranit zdroje možného vznícení, nevystavovat náklad působení el. proudu nebo zdroje tepla, varovat všechny osoby v okolí. Hoří-li náklad – nehasit, ukrýt se za valy. Hoří-li vozidlo - použít všechny dostupné vhodné hasící prostředky s cílem zabránit přenosu požáru na náklad a snažit se přesunout vozidlo do otevřeného prostoru cca 130 m od od skladu. Kontrolovat a provádět revize vozidel.

16.2.1 Ochranná opatření ve skladu Druh havárie č. I : Vysypání výbušných produktů uvnitř skladu. Ochranná opatření: Při poškození obalů a úniku výbušných produktů konzultovat situaci s vedoucím skladu a na jeho pokyn smést rozsypaný obsah nejiskřícími nástroji do náhradních, neporušených obalů. Dodržovat bezpečnostní a hygienické předpisy, nevystavovat výbušné produkty el. proudu, intenzivnímu tření, mechanickým nárazům nebo sálavým zdrojům tepla, varovat všechny osoby v okolí, provádět předepsané revize a kontroly a používat osobní a ochranné pracovní prostředky. Sklad má pouze přirozené větraní - není požadováno jiné větrání skladu. Objekt není vytápěn a je vybaven klecovým hromosvodem, všechny kovové části stavebních konstrukcí jsou vodivě propojeny a připojeny na zemnící síť. V objektu skladu nejsou žádná technologického zařízení pro včasné zjištění a ohlášení požáru. Ve skladu je obsluha občasná, která může zasáhnout pouze při zahoření (např. elektroinstalace), která by byla v dostatečné vzdálenosti od skladovaných trhavin, jinak má obsluha povinnost okamžitě opustit prostory skladu. Druh havárie č. II: Požár skladu nebo požár ve skladu Ochranná opatření: Při hrozící iniciaci trhavin není možný prvotní zásah r uč ním p ř e no s ným hasicím přístrojem. Obsluha má povinnost okamžitě opustit prostory skladu a ukrýt se v bezpečné vzdálenosti na chráněném místě za valem. Hasící přístroje by bylo možno použít pouze na zahoření (např. elektroinstalace), které by byla v dostatečné vzdálenosti od trhavin. K tomuto účelu je sklad vybaven 2 ks hasícího přístroje sněhového S6, který lze k tomuto účelu použít. Pokud nehrozí bezprostřední iniciace výbušného materiálu přímým plamenem, použít neprodleně sněhový hasící přístroj ještě před příjezdem Hasičského záchranného sboru a lze-li toto provést, odstranit neprodleně ostatní obaly s výbušnými látkami z dosahu požáru Při rychlém rozvoji havarijní situace ihned zajistit evakuaci osob z celého objektu za ocranný val. Dodržovat bezpečnostní předpisy pro práci s výbušninami, provádět předepsané Bezpečnostní program STV GROUP a.s. – sklad Mantov – Část II

Strana 79 z 82



Revize 3

revize a kontroly a používat osobní a ochranné pracovní prostředky. Využívat poznatků z dříve proběhlých havárií.

16.2.2 Organizační preventivní opatření Jako hlavní příčina možných chyb způsobených lidským faktorem, bylo určeno vynechání nebo neúplné provedení kontroly skladu, jeho vyčistění po skončení směny, popř. pro provedení údržby, dále absence kontroly zajištění a zabezpečení skladu nebo neověření řádného stavu skladovaných trhavin, možná nedbalost pracovníků obsluhy a dalších nadřízených. Do praxe byla zavedena řada organizačních směrnic, kontrol týkajících se zacházení a manipulace s nebezpečnými látkami apod. Údržbářské práce na zařízení skladu představuje vždy s ohledem na mimořádný režim zvýšené riziko chybování (chybné manipulace) pracovníků údržby především při koordinaci prací mezi obsluhou a údržbou. Postupy údržbářských prací jsou proto přesně stanoveny a evidovány – včetně přísně stanovených pravidel pro povolování prací. Předávaní zařízení k údržbě a zpět probíhá protokolárně. Přísné dodržování pracovních postupů a systému evidence proto snižuje pravděpodobnost chyby člověka na nejmenší možnou míru. Dosažení cílů údržby zajišťuje soustava plánů. Od obsluhy je vyžadována maximální ostražitost. Vše se zaznamenává a eviduje. Poruchy nastávají velice zřídka. Vlastní(drobná) i externí údržba zajišťuje provozuschopnost, provozní spolehlivost a bezpečné provozování hmotného investičního majetku (HIM) k plnění dlouhodobých výrobních úkolů společnosti. Při údržbářských pracích na zařízení ve skladu, kde se vyskytují výbušné látky, hrozí zvýšené nebezpečí pro osoby provádějící opravy. Za tím účelem je povinností odpovědných zaměstnanců DS Mantov, STV GROUP a.s., přijmout a realizovat před zahájením opravy vždy taková opatření, aby riziko bylo zcela odstraněno. Nelze-li rizika odstranit zcela, jsou odpovědní zaměstnanci uživatele zařízení povinni neodstranitelná rizika, identifikovat (pojmenovat) a se znalostí fyzikálně-chemických vlastností vyskytujících se médií a chemických škodlivin stanovit opatření k jejich maximální eliminaci. Toto se týká i preventivních a inspekčních prohlídek. Preventivní prohlídky provádí zaměstnanci STV GROUP a.s. V průběhu preventivních prohlídek tito zaměstnanci kontrolují vizuálně stav všech zařízení v příslušném objektu a stav objektu a skladovaného materiálu. Četnost provádění preventivních prohlídek pro konkrétní objekt je určena v sešitě „Vyhodnocování oprav a preventivní prohlídky“. V případě nalezení závady informuje zaměstnanec STV GROUP a.s. vedoucího skladu a je provedena náprava ke stanovenému termínu.

16.3 Bezpečnostní opatření k zastavení rozvoje závažné havárie Bezpečnostní opatření k zastavení rozvoje závažné havárie jsou v rámci STV GROUP a.s. společná pro výrobny i sklady. Lze je formulovat do následujících zásad : • Dodržovat bezpečnostní předpisy a pracovat jen podle schválených a bezpečných postupů, • Odstranit z dosahu zdrojů rizika vždy zdroje možného vznícení nebo iniciace, • Nevystavovat výrobky a výbušný materiál působení elektrického proudu, intenzivnímu tření, mechanickým nárazům nebo působení sálavých zdrojů tepla, • Při vzniku havárie ve výrobně ihned varovat všechny osoby v okolí, • Hoří-li náklad na motorovém vozidle, manipulačním vozíku – nehasit, ukrýt se a lze-li tak učinit okamžitě evakuovat oblast nebezpečí v okruhu 300 m, • Hoří-li vozidlo - použít všechny dostupné vhodné hasící prostředky s cílem zabránit přenosu požáru na náklad a snažit se přesunout vozidlo do otevřeného prostoru,


Strana 80 z 82


• •


Revize 3

Provádět předepsané revize a kontroly a používat osobní a ochranné pracovní prostředky. Při poškození obalů a úniku výbušných produktů, rozsypanou nebo neidentifikovatelnou výbušinu, černý prach okamžitě zamést žíněným smetáčkem a hliníkovou lopatkou a ukládat jen do povolených obalů na odpadovou výbušinu. Obal po naplnění nebo ukončení směny zvážit, opatřit obsahovou nálepkou a převést k termické likvidaci odpadů.

16.4 Hodnocení účinnosti ochranných a bezpečnostních opatření V průběhu zpracování aktualizace dokumentace dle zákona č. 59/2006 Sb. „O prevenci závažných havárií“ bylo provedeno hodnocení technických a bezpečnostních opatření realizovaných v areálu DS Mantov, STV GROUP a.s. v místech manipulace s nebezpečnými chemickými látkami jak OBÚ Plzeň tak KHS Plzeň a HZS Plzeňského kraje. Na základě provedené analýzy rizik, hodnocení rizika a s přihlédnutím ke zkušenostem z minulých let lze konstatovat : • Dosud přijatá opatření spojená s dodržováním vypracovaných bezpečnostním předpisů a pracovní kázně jsou dostačující k minimalizaci četnosti vzniku závažných havárií a ke snížení případných rizik na přijatelnou míru. • Možnost vzniku závažné havárie ve vztahu k vnějšímu okolí, tak jak je pojem závažné havárie specifikován podle zákona 59/2006 Sb., je vzhledem k velmi omezeným možnostem přenosu jejich účinků do vnějšího okolí málo pravděpodobný až velmi nepravděpodobný, bez závažných následků na okolním obyvatelstvu a okolním majetku cizích subjektů. • Již přijatá opatření a stav prevence spolu s dodržováním bezpečnostním předpisů a pracovní kázně jsou proto určujícím kriteriem k minimalizaci četnosti vzniku závažné havárie a ke snížení případných rizik na přijatelnou míru. Doporučení : Pokračovat v intenzivním zdokonalovacím školení obsluhy a v nácviku praktických pracovních činností ve spolupráci s OBÚ Plzeň. V prevenci ZH spolupracovat nadále s HZS PK. Ke snížení pracovního rizika vlivem chyb lidského činitele ve spojení s fyzickou prací se doporučuje zajistit obsluhu skladu 2 osobami a trvale zlepšovat výběr pracovníků.


Strana 81 z 82



Revize 3

17. Použitá dokumentace a literatura Kromě dokumentace a literatury, která již byla uvedena v jednotlivých kapitolách, bylo čerpáno z následujících pramenů : 1.) Harris R. Greenberg, Joseph J. Cramer : Risk assessment and risk management for the Chemical process industry, N.Y., 1993. 2.) Emergency Response Guidebook, N.Y., 2000. 3.) Kletz T.: Learning from accidents, 1994. 4.) Guidelines for Process Equipment Reliability Data, N.Y., 1989. 5.) Process Engineering: Rapid ranking of process hazards, 1985. 6.) Gilbert F..Kinney, Kenneth J. Graham : Explosive shocks in air. 7.) Guidelines for Quantitative Risk Assessment, CPR 18E, Committee for the Prevention of Disasters, Den Haag,1999. 8.) ARAMIS D1C-APPENDIX 7-14, OREDA databáze, July 2004. 9.) J.Damec : Protivýbuchová prevence 10.) Bartknecht, W. : Explo sio n ss ch u tz.S p rin g er Verlag, Berlin, 1993. 11.) Dokumentace TNO : Green, Yellow, Red, Purple Book. 12.) Lees, F.P. : Loss Prevention, 2006. 13.) Výpočetní programy autora. 14.) Methods for calculation of physical effects, Chapter 7 a 8, TNO, Nizozemí. 15.) Podklady předané zpracovateli firmou STV GROUP a.s. a panem Markem do 17.10. 2011. 16.) Metodický pokyn odboru enviromentálních rizik MŽP pro hodnocení možnosti vzniku kumulativních a synergických účinků závažné havárie. Internet (http://www.vubp.cz/oppzh): Kostra metodologie podrobného hodnocení rizika závažné havárie pro zpracování bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy. 17.) Coulson and Richardson’s : Chemical Engineering Design, Elsevier, 4.vydání, 2005 18.) Metodické pokyny MŽP č. 4,5, 9, 10 (2006-2007). 19.) Major Hazard Aspects of the Transport of Dangerous Substances, Advisory Committee on Dangerous Substances, London, 1991. 20.) A methodology for the identification and evaluation of domino effects, Belgian Ministry of Employment and Labour, Brussels, Nov. 1998.


Strana 82 z 82

ČÁST II ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE U OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉHO VE SKUPINĚ A

Recommend Documents