Øízení rizik ve firmách a jiných organizacích

��

��

��

Prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc., LL.M. Prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA

Øízení rizik ve firmách a jiných organizacích 3., rozšíøené a aktualizované vydání Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 3806. publikaci Odborní recenzenti: Prof. Ing. Leo Vodáèek, DrSc. Ing. Jindøich Kodl, CSc. Odpovìdný redaktor PhDr. Milan Pokorný Sazba Milan Vokál Poèet stran 360 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a.s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod © Grada Publishing, a.s., 2010 Cover Photo © profimedia.cz ISBN 978-80-247-3051-6 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-7005-5 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2011

verze osvit 1; 14 October 2009 oøíznout

Obsah O autorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Úvodní slovo recenzenta k 1. vydání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Pøedmluva k 1. vydání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Pøedmluva k 2. vydání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Pøedmluva k 3. vydání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Poznámka redakce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 1. Zobrazení života firmy . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Jaké jsou pøíèiny neúspìchu v podnikání? . . . . 1.2 Krize firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.1 Základní pøíznaky krize ve firmì . . . . . 1.2.2 Jak se tedy ochránit pøed krizí? . . . . . . 1.2.3 Doporuèení managementu v boji s krizí . 1.3 Nìkteré kritické momenty rozvoje úspìšné firmy

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

25 26 27 28 29 34 34

2. Charakteristické znaky úspìšné firmy . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Úvod do problému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Kritické faktory úspìchu firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Rozbor 7S faktorù, které podmiòují úspìch firmy . . . . . . . 2.3.1 Strategie firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.2 Základní typy strategií firmy . . . . . . . . . . . . . . 2.3.3 Organizaèní struktura firmy . . . . . . . . . . . . . . 2.3.4 Informaèní systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.5 Styl øízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.6 Spolupracovníci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.7 Mistøi zmìn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.8 Sdílené hodnoty (kultura) firmy . . . . . . . . . . . . 2.3.9 Schopnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.10 Další souèasné pøístupy k hodnocení úspìšnosti firmy 2.4 Vliv relevantního prostøedí na firmu . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

39 40 41 42 42 43 45 49 50 50 52 53 54 55 57

3. Zmìny ve firmì a riziko . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Modely zmìny ve firmì . . . . . . . . . . . . . 3.1.1 Vybrané typy modelù øízené zmìny firmy 3.1.2 Technokratický pøístup k øízení zmìny .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

59 60 61 63

. . . .

. . . . . . .

. . . .

. . . . . . .

. . . .

. . . . . . .

. . . .

. . . . . . .

. . . .

. . . . . . .

. . . .

. . . .

3.2 3.3

3.4 3.5

3.1.3 Lewinùv model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.4 Analýza situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.5 Agent zmìny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.6 Intervenèní oblasti plánované firemní zmìny . . . . . . . 3.1.7 Intervence – vlastní zmìna . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.8 Verifikace dosažených výsledkù . . . . . . . . . . . . . . 3.1.9 Kritika Lewinova modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . Zmìna strategie firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Metodika provedení zmìny strategie ve firmì . . . . . . . . . . . 3.3.1 První etapa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.2 Druhá etapa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.3 Tøetí etapa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zmìna organizaèní struktury firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . Chápání zmìny jako cesty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.1 Jaké jsou hlavní faktory úspìchu ve firmì? . . . . . . . . 3.5.2 Zmìna a emoce – nadstavba k stávající teorii øízené zmìny

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

64 67 69 72 73 74 74 75 77 78 79 80 82 85 86 87

4. Riziko – definice, mìøení, klasifikace a praktické pøístupy k øízení rizika ve firmì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 4.1 Co to je riziko? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 4.2 Analýza rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 4.3 Základní pojmy analýzy rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 4.3.1 Aktivum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 4.3.2 Hrozba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 4.3.3 Zranitelnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 4.3.4 Protiopatøení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 4.3.5 Riziko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 4.4 Vztahy v analýze rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 4.5 Obecný postup analýzy rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 4.5.1 Stanovení hranice analýzy rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 4.5.2 Identifikace aktiv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 4.5.3 Stanovení hodnoty a seskupování aktiv . . . . . . . . . . . . . . . . 99 4.5.4 Identifikace hrozeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 4.5.5 Analýza hrozeb a zranitelností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 4.5.6 Pravdìpodobnost jevu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 4.5.7 Mìøení rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 4.6 Urèení statistických charakteristik rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 4.7 Metody analýzy rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 4.7.1 Kvalitativní metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 4.7.2 Kvantitativní metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 4.7.3 Kombinované metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 4.7.4 Volby strategie analýzy rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 4.7.5 Nejužívanìjší metody analýzy rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 4.8 Øízení rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 4.8.1 Obecné zákonitosti øízení rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 4.8.2 Technologické riziko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 4.8.3 Projektová rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 4.9 Management podnikatelských rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

4.10 Výpoèet míry rizik a hodnocení rizik . . . . . . . . . . 4.10.1 Cíle øízení rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.10.2 Stanovení míry rizik . . . . . . . . . . . . . . . 4.10.3 Postup podle ÈSN ISO/IEC 27005:2008 . . . . 4.11 Klasifikace rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.11.1 Finanèní a nefinanèní riziko . . . . . . . . . . 4.11.2 Statické a dynamické riziko . . . . . . . . . . . 4.11.3 Èistá a spekulativní rizika . . . . . . . . . . . . 4.12 Nìkteré praktické pøístupy k øízení rizika ve firmì . . . 4.12.1 Neriskuj více, než kolik si mùžeš dovolit ztratit 4.12.2 Uvažuj o pravdìpodobnostech . . . . . . . . . 4.12.3 Neriskuj mnoho pro málo . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

118 118 119 120 123 124 124 125 126 126 127 128

5. Metody snižování rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Jak volit nástroje pro snižování rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Metody snižování podnikatelského rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.1 Ofenzivní øízení firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.2 Retence rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.3 Redukce rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.4 Pøesun rizika na jiné podnikatelské subjekty (transfer rizika) . . . 5.2.5 Diverzifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.6 Pružnost firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.7 Sdílení rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.8 Pojištìní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.9 Vyhýbání se rizikùm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.10 Získávání dodateèných informací . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.11 Vytváøení rezerv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.12 Metody operaèní analýzy jako nástroje snižování podnikatelského rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.13 Postoptimalizaèní analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.14 Metody síťové analýzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.15 Jak snižovat riziko z nezaplacení pohledávek? . . . . . . . . . . . 5.2.16 Modely hromadné obsluhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.17 Prognózování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.18 Metody snižování rizika pøi rozhodování vrcholového managementu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

129 130 133 133 133 134 135 152 155 155 157 159 160 160

. . . . . .

160 162 163 168 172 173

6. Informaèní riziko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1 Riziko a informace . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Informace, data, znalosti . . . . . . . . . . . . . . 6.3 Zpracování informací . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3.1 Fuzzy informace . . . . . . . . . . . . . . 6.3.2 Další metody zpracování informací . . . . . 6.4 Získávání dodateèných informací . . . . . . . . . . 6.5 Registry orgánù veøejné správy . . . . . . . . . . . 6.5.1 Registr ekonomických subjektù . . . . . . . 6.5.2 Obchodní rejstøík . . . . . . . . . . . . . . 6.5.3 Registr živnostenského podnikání . . . . . 6.5.4 Daòové evidence a další informace MF ÈR

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. 181 189 190 191 192 194 195 195 197 197 197 198 199

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

200 201 204 205 209 216 220 220 222 222 225 228 236 242

7. Investièní rozhodování a riziko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1 Co to jsou investice? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Finanèní analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2.1 Metody finanèní analýzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2.2 Postup pøi finanèní analýze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2.3 Finanèní analýza v pøípadì krize podniku . . . . . . . . . . . . 7.3 Parametry investic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.4 Likvidita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.5 Finanèní plánování investic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.5.1 Plánování penìžních tokù z investice . . . . . . . . . . . . . . . 7.5.2 Èasová hodnota investice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.5.3 Kritéria založená na diskontování penìžních tokù . . . . . . . . 7.5.4 Urèení diskontní sazby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.5.5 Vnitøní výnosové procento . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.5.6 Doba návratnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.6 Další faktory investièního rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.7 Hydroelektrárna v Mongolsku – investovat, èi ne? . . . . . . . . . . . . 7.7.1 Situaèní analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.7.2 Možné metody øešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.7.3 Výpoèet èisté souèasné hodnoty investice . . . . . . . . . . . . 7.7.4 Genetické algoritmy v procesu modelování velkých investièních celkù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.7.5 Praktická aplikace genetických algoritmù v investièním rozhodování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.8 Parkovištì v Brnì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.9 Umìlé neuronové sítì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

245 246 248 249 259 259 261 262 263 263 264 266 267 267 270 270 271 271 272 272

8. Právní rizika a jejich prevence . . . . . . . . . . . . . . . 8.1 Právní rizika organizací . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2 Právní ochrana subjektu . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3 Právní rizika související s životním cyklem organizace 8.3.1 Právní rizika pøi zakládání organizací . . . . . 8.3.2 Právní rizika pøi zmìnách v organizacích . . . . 8.3.3 Právní rizika pøi nákupu a prodeji firem . . . .

. . . . . . .

6.6

6.7

6.5.5 Administrativní registr ekonomických subjektù (ARES) 6.5.6 Registry územní identifikace, adres a nemovitostí . . . 6.5.7 Základní registry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5.8 Další veøejnoprávní informaèní zdroje . . . . . . . . . 6.5.9 Ostatní veøejné zdroje informací . . . . . . . . . . . . 6.5.10 Vlastní aktivní získávání informací . . . . . . . . . . . Ochrana informací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.6.1 Utajované informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.6.2 Jiné pøedpisy o ochranì tajemství . . . . . . . . . . . . 6.6.3 Ochrana dùvìrných informací . . . . . . . . . . . . . 6.6.4 Realizace informaèní bezpeènosti . . . . . . . . . . . 6.6.5 Bezpeènost informaèního systému organizace . . . . . 6.6.6 Bezpeènostní normy . . . . . . . . . . . . . . . . . . Úniky informací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . 274 . . 277 . . 282 . . 283 . . . . . . .

285 286 287 287 287 288 290

8.4

Právní rizika související s interními pøedpisy . . . . . . . . . 8.4.1 Interní normy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.4.2 Pracovní øád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.4.3 Zajištìní ochrany utajovaných informací . . . . . . . 8.4.4 Obchodní tajemství . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.4.5 Další interní normy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.5 Smlouva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.5.1 Èasté problémy ve smluvních dokumentech . . . . . 8.5.2 Limitace náhrady škody . . . . . . . . . . . . . . . . 8.5.3 Outsourcing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.5.4 Service Level Agreement . . . . . . . . . . . . . . . 8.5.5 Jak postupovat pøi pøechodu na outsourcing . . . . . 8.6 Právní skuteènosti a právní úkony . . . . . . . . . . . . . . 8.7 Podmínky pro platnost právních úkonù . . . . . . . . . . . . 8.7.1 Dobré mravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.7.2 Forma právních úkonù . . . . . . . . . . . . . . . . 8.7.3 Elektronický versus vlastnoruèní podpis . . . . . . . 8.7.4 Zákon o elektronických právních úkonech a konverzi dokumentù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.8 Informace o právním øádu a pøipravované legislativì . . . . . 8.8.1 Judikatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.8.2 Sbírka zákonù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.8.3 eLegislativa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.9 Informace o èinnosti soudù . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.9.1 infoSoud a infoJednání . . . . . . . . . . . . . . . . 8.9.2 infoDeska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.9.3 eTrestní øízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.9.4 ePodatelna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.10 Právní audit organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9. Zásady krizového plánování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1 Zvládání havarijních a tísòových situací . . . . . . . . . . 9.2 Základy úèinného manažerského øízení krizových událostí 9.3 Fáze krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4 Krizové plánování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

293 293 294 296 297 298 299 300 304 305 311 312 313 314 314 316 319

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

321 324 324 325 326 327 327 327 327 328 328

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

331 332 333 335 336

Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 343 Resumé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 349 Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 350 Rejstøík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 351

Rejstøík

O autorech n 11

O autorech Prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc., LL.M. (*1955) Univerzitní profesor, soudní znalec a odborník v oblasti ekonomie, managementu, práva a øízení rizik, vèetnì odvìtví práva a bezpeènosti informaèních systémù. Pøes dvacet let pùsobí jako soudní znalec v oborech ekonomie, kybernetika, kriminalistika – ochrana dat a autorské právo. Podílel se na vyšetøování mnoha závažných trestných èinù spáchaných v oblasti ekonomiky, financí a v souvislosti s moderními informaèními technologiemi vèetnì internetu. V letech 1979–1992 pracoval v ústøedních orgánech státní správy a moci. Profesnì se nejprve zabýval øízením výpoèetních støedisek, následnì výzkumem a vývojem v oblasti ekonomie, managementu a umìlé inteligence, poté se vìnoval právní informatice a organizaci a øízení v justici. Po získání právnického vzdìlání se zamìøil pøedevším na otázky právních aspektù informatiky, zejména ve vztahu k trestné èinnosti v podobì poèítaèové kriminality, pøièemž v této oblasti zaèal rovnìž pùsobit pedagogicky a podílel se na výzkumné èinnosti. Otázkám spojeným s ekonomikou a managementem podnikù i veøejné moci, vèetnì problematiky informaèních systémù, se vìnuje dlouhodobì od roku 1980 až do souèasnosti. V roce 1986 byl ministrem spravedlnosti jmenován soudním znalcem v oborech ekonomika a kybernetika, v roce 1995 byl pak ministrem spravedlnosti jmenován soudním znalcem v dalších oborech, a to kriminalistika – ochrana dat a autorské právo. V roce 1997 se habilitoval na Masarykovì univerzitì v Brnì jako docent mezioborovou habilitaèní prací, propojující obory práva a informatiky, s názvem Souèasný stav poèítaèové kriminality a její další perspektivy. Následnì pøednášel problematiku právních a bezpeènostních aspektù informaèních systémù a internetu na Vysoké škole ekonomické v Praze a spolupracoval i s dalšími vysokými školami (Masarykova univerzita v Brnì, Policejní akademie, Vysoké uèení technické v Brnì). Je èlenem komise pro obhajoby disertaèních prací FIS VŠE, školitelem doktorského studia a èlenem vìdecké rady Fakulty podnikatelské Vysokého uèení technického v Brnì, vìdecké rady Provoznì-ekonomické fakulty Mendelovy zemìdìlské a lesnické univerzity v Brnì a èlenem vìdecké rady Vysokého uèení technického v Brnì. Je autorem èi spoluautorem mnoha knih (Poèítaèové právo, Internet a paragrafy, Právo informaèních a telekomunikaèních systémù, E-government v èeském právu, Autorskoprávní O autorech

12 n Øízení rizik ve firmách a jiných organizacích

aspekty hromadných sdìlovacích prostøedkù) a velkého množství odborných èlánkù z oblasti informatiky, práva, organizace a øízení, veøejné správy a e-governmentu. Je èlenem Spoleènosti pro kriminalistiku, èlenem redakèních rad, spolupracovníkem a pravidelným pøispìvatelem mnoha odborných periodik (Data Security Management, Právní rozhledy, Právní rádce, Poradce – Auditor apod.). Vystupuje na odborných konferencích u nás i v zahranièí (Francie, Rakousko, Itálie, Slovensko, Nìmecko). Podílí se ve znaèném rozsahu na legislativních pracích v ÈR. Významný je jeho podíl na zákonu o elektronickém podpisu, zákonu o elektronických právních úkonech (datových schránkách) a na další legislativì týkající se elektronické komunikace. V letech 2001–2004 pùsobil jako pøedseda subkomise pro právo informaèních systémù Legislativní rady vlády Èeské republiky, v roce 2004 jej vláda jmenovala èlenem Legislativní rady vlády, jejímž èlenem je doposud. V roce 2004 jej prezident republiky jmenoval profesorem v oboru ekonomie a management. V letech 2005–2006 byl rektorem Vysoké školy finanèní a správní v Praze. Nyní pùsobí na Fakultì podnikatelské Vysokého uèení technického v Brnì, na Právnické fakultì Masarykovy univerzity v Brnì a ve své kanceláøi soudního znalce v Praze (www.znalci.cz). E-mail: [email protected]

Prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA (*1949) V souèasné dobì je rektorem Vysokého uèení technického v Brnì, šest let pracoval jako dìkan Fakulty podnikatelské VUT a zastával i jiné akademické funkce. Po získání vysokoškolského vzdìlání v oboru technická kybernetika (obor samoèinné poèítaèe) absolvoval postgraduální studium informatiky a následnì pracoval jako technik a programátor. Od roku 1979 do roku 1984 pùsobil jako vedoucí výpoèetního støediska dnešní Masarykovy univerzity. Od roku 1985 pùsobí jako vysokoškolský uèitel na Vysokém uèení technickém v Brnì. V letech 1992–1995 byl vyškolen lektorem MBA studií na Nottingham Trent University ve Velké Británii, od té doby nepøetržitì organizuje a pøednáší MBA na VUT v Brnì. Je též spoluorganizátorem øady dalších mezinárodních manažerských studií – napøíklad studií LLM, které VUT poøádá ve spolupráci s Masarykovou univerzitou, dále studií MBA, která jsou dlouhodobì organizována s Dominikánskou univerzitou v Chicagu, spoleènì s Ekonomickou univerzitou K. Adamieckého v Katovicích se podílí na tzv. joint master degree studiích atd. Výzkumné aktivity profesora Raise jsou dlouhodobì orientovány na problematiku modelování manažerských procesù ve firmách. Po ukonèení vysokoškolských studií se nejprve vìnoval tvorbì a aplikaci tradièních deterministických modelù v systémech øízení firem. Výsledky tìchto modelù umožnily modifikovat operativní øízení firem – nejèastìji výpoèetních støedisek ve školství, ale též øady strojírenských, elektrotechnických a dalších podnikù. Od 80. let se vìnoval tvorbì a následné aplikaci modelù umìlé inteligence v oblasti firemního øízení, do roku 1989 na úrovni operativního øízení firem. Po roce 1989 se plnì zamìøil na

O autorech n 13

tvorbu modelù pro oblast strategického øízení firem. Pøestože jeho hlavní zájmovou oblastí jsou pøedevším modely mikroekonomické, zcela mimoøádných výsledkù dosáhl – spoleènì se svými spolupracovníky z fakulty – i v oblasti makroekonomické. Pro potøeby Ministerstva prùmyslu a obchodu ÈSR byl v letech 1992–1995 pod jeho vedením na VUT vyvinut unikátní programový systém, který v rámci tehdejší ÈSR umožnil snížení druhotné platební neschopnosti firem o 64 miliard Kè. Dále je øešitelem èi spoluøešitelem nìkolika tuzemských výzkumných úkolù, grantù GA ÈR a mezinárodních výzkumných a odborných projektù. Od roku 1997 pravidelnì pøednáší na øadì evropských univerzit (Itálie, Polsko, Velká Británie). Karel Rais je autorem èi spoluautorem 21 skript a spoluautorem 9 monografií. Kniha Øízení rizik, jejímž je spoluautorem, byla v roce 2003 vyhlášena nejlepší ekonomickou publikací nakladatelství Grada Publishing. Jeho publikaèní aktivity èítají kolem 150 nejrùznìjších položek – napøíklad 10 vìdeckých èlánkù, 30 pøíspìvkù v domácích odborných èasopisech, 40 pøíspìvkù ve sbornících mezinárodních konferencí, 20 pøíspìvkù ve sbornících z národních konferencí (Brazílie, Jordánsko, Velká Británie, Nìmecko, Itálie, Rusko, atd.), øada z jeho textù zaznamenala mezinárodní ohlas. Mezi zájmy a záliby Karla Raise patøí zejména užité umìní (porcelán, kov, nábytek), kde pùsobí jako soudní znalec v oboru ekonomika, odhady a ceny. Èást volného èasu vìnuje rodinì, svým psùm a sportovním aktivitám (plavání, turistika). E-mail: [email protected]

Úvodní slovo recenzenta k 1. vydání n 15

Úvodní slovo recenzenta k 1. vydání Teorie i praxe souèasného manažerského myšlení a jednání se s rostoucí intenzitou zabývá životnì dùležitými pøedpoklady podnikatelského pøežití a prosperity v podmínkách stálých i kritických zmìn sociálnì-ekonomického a politického prostøedí. Jde o mìnící se koncepce managementu zmìn. Berou v úvahu rùst nelinearit a prudkých zlomù v podmínkách poptávky i nabídky výrobkù a služeb, neèekané zmìny v zdrojovém potenciálu, mìnící se podmínky pùsobení konkurenèních sil v globálním podnikatelském prostøedí i rùst dynamiky inovaèního rozvoje a jeho vìdecko-technického zázemí, podporovaného prudkou informatizací. Mají na zøeteli i neèekané krizové situace. Naznaèené zmìny vyžadují od vedoucích pracovníkù na všech úrovních manažerské práce, aby byli vèas a kvalitnì pøipraveni na mìnící se prostøedí. Jde jak o profesní a kvalifikaèní pøípravu, tak i informaèní, organizaèní a sociálnì-psychologické zázemí jejich práce. Nedílnou souèástí této pøípravy je také osvojení nových nárokù manažerské práce v podmínkách její rostoucí rizikovosti, popøípadì neurèitosti. Schopnost – nìkdy dokonce i umìní – úspìšné práce v podmínkách rizik se dnes stává charakteristickým rysem moderního manažera, „lídra“. Atmosféra jejich práce je plná neustále se rodících, pùsobících i zanikajících pozitivních èi negativních zmìn, z nichž øada s sebou nese nebezpeèí ztrát, pohrom a neúspìchù. Mají rùzné pøíèiny i rùznì závažné dùsledky. Velmi èasto probíhají nejen soubìžnì, ale i se vzájemnými tìžko odhadnutelnými interakcemi, které mohou vliv a dopad pùvodních rizikových pøíèin mìnit. Nejednou dochází k multiplikativním efektùm soubìhu rizikových faktorù, které se pak pro nìkteré vedoucí pracovníky stávají nepochopitelné a ještì hùøe – nìkdy i nezvládnutelné. Dùsledky neschopnosti práce v podmínkách rizika jsou dnes pro kvalitu manažerské èinnosti kriticky hrozivé. A obrácenì: znalost práce s riziky je jedním z klíèových pøedpokladù úspìchu, neboť pøíležitosti jsou obvykle doprovázeny riziky. Jak se nauèit vèas identifikovat rizikové faktory v manažerské práci? Jak posoudit jejich dùsledky, a to vèetnì závažnosti dopadu na podmínky, kde pùsobí? Co s riziky dále dìlat? Jaká rizika vzít v úvahu, jak je systematizovat (pøedevším klasifikovat a uspoøádat z hlediska závažnosti), jak pøistupovat k hodnocení negativních dùsledkù i možnostem jejich ekonomické redukce? Jak zhodnotit zkušenosti z øešení rizikových situací v našem životì? Naznaèeným klíèovým otázkám umìní práce s riziky se v textu této knihy vìnovali brnìnští autoøi Vladimír Smejkal a Karel Rais. V jednolitém celku zdaøile vyjádøili a integroÚvodní slovo recenzenta k 1. vydání


vali své hluboké individuální teoretické znalostí a cenné praktické zkušenosti z moderního managementu obecnì a øízení rizik zvláštì. Odborná veøejnost oba autory zná jako uznávané profesionály. Platí to jak z hlediska znalosti svìtové teorie, tak i širokého zázemí praktických aplikaèních zkušeností. Jejich spoleèná práce je právì svým transdisciplinárním zábìrem u nás ojedinìlá. Podhledy na problematiku rizik nejen z manažerského úhlu klasického firemního podnikání, ale i širokého zábìru èinností v oblasti státní a veøejné správy jsou v èeských podmínkách jedineèné a mají mimoøádný aplikaèní význam. Platí to též o zasvìceném rozboru informaèních rizik, rizik investièního rozhodování èi poznatkovì bohatý rozbor právních rizik v èeských podmínkách. Mùže se stát, že nìkteøí ètenáøi-profesionálové mohou mít na nìkteré dílèí problémy odlišné názory. Je však tøeba zdùraznit, že pro tak živou problematiku, jakou øízení rizik bezesporu je, jde o situaci zcela pøirozenou a pro moderní management obvyklou. A i v tìchto pøípadech vìtšina odborníkù Smejkalovu a Raisovu monografii nepochybnì ocení kladnì. K znalostnímu zázemí autorù pøispìla nejen jejich soustavná práce s moderní manažerskou literaturou, ale i dlouholetá spolupráce s pøedními zahranièními pracovišti, jejich tvùrèí pedagogická úèast v klasické vysokoškolské výuce i studiu MBA. Nemalý význam pro kvalitu textu mìla též vlastní expertní a konzultaèní èinnost pro èeské výrobní a nevýrobní firmy, organizace státní a veøejné správy. Autorùm se úspìšnì zdaøilo obohatit èeský trh odborné manažerské literatury o velmi potøebnou a moderní práci. Platí to jak z hlediska teorie, tak pøedevším z hlediska poznatkù domácí i svìtové praxe. Publikace má i pedagogický dosah: dobøe vysvìtluje nejen pøísnì vymezený segment øízení rizik, ale i jeho širší souvislosti v komplexu manažerské práce (napøíklad systémový rámec „kritických faktorù úspìchu“). Její další pøedností je pøipravenost pro aplikaci v èeských podmínkách. Kniha je navíc napsána velmi srozumitelnì a pøístupnì pro širokou obec ètenáøù, kteøí jsou vybaveni alespoò základní manažerskou kvalifikací. Jsem pøesvìdèen, že si tato publikace najde široký okruh ètenáøù, ať již mezi studenty a uèiteli vysokých škol s orientací na moderní podnikání, úèastníky vyšších forem manažerského vzdìlávání (napøíklad studium MBA èi odborné kursy), koncepènì myslícími praktiky z èeské podnikatelské sféry a konzultanty, kterým rozšíøí a obohatí jejich teoretické zázemí a usnadní práci v nesnadných podmínkách rizik a krizového øízení. Neménì je tøeba ocenit fakt, že publikace je urèena i pro vedoucí pracovníky státní a veøejné správy. Pøipomeneme-li si nedávné povodnì a další dopady neèekaných krizových situací v našem národním hospodáøství, pøijmou ti, kteøí odpovídají za záchranný informaèní systém státu, nasazení armády, policie, civilní obrany, hasièù nebo záchranných sborù pracovníkù krajských úøadù, nepochybnì tento druh informací s vdìèností. Uvážíme-li známou manažerskou zkušenost, že atraktivnost podnikatelských pøíležitostí mívá silnou pozitivní korelaci s jejich rizikovostí – pak zvládnutí problematiky práce s riziky zvyšuje nadìji na „vysoké zhodnocení této znalostní investice“. Kniha Vladimíra Smejkala a Karla Raise každého velmi kvalitnì a pøístupnì nauèí, jak toho dosáhnout. prof. Ing. Leo Vodáèek, DrSc. Vysoká škola ekonomická v Praze

Pøedmluva k 1. vydání n 17

Pøedmluva k 1. vydání Kdo chvíli stál, stojí opodál.

„Každému hrozí riziko.“ Ano, je tomu tak. Fyzickým i právnickým osobám, státy nevyjímaje, v každém okamžiku hrozí jedno nebo více rizik. Liší se samozøejmì v tom, o jaká rizika jde a nakolik jejich existence ohrožuje jednotlivé subjekty. Jeden z velice dùležitých pøedpokladù pro úspìšné podnikání, stejnì jako pro èinnost státních orgánù a orgánù samosprávy, pøedstavuje zvládání rizik. Riziko v sobì skrývá nejistotu z budoucího dìje, pøièemž obecnì mùžeme hovoøit o rizicích kladného i záporného výsledku. Vsadíme-li si Sportku, neseme riziko budoucího vývoje (výsledku losování), pøièemž koneèný výsledek nám mùže pøinést vysoký zisk, nebo obvykle malou ztrátu. Obvykle ale pod pojmem riziko chápeme možný negativní vývoj, pøípadnì skuteènost, že k oèekávanému kladnému vývoji nedojde. Jak si podrobnì uvedeme dále, riziko lze pøevážnì vyjádøit jako ztrátovou funkci, tedy riziko je nìco, co v bližší èi vzdálené budoucnosti ohrozí vìtším èi menším zpùsobem subjekt, jeho existenci, hospodáøské výsledky, postavení na trhu, povìst apod. V souvislosti s rizikem musíme urèitým zpùsobem pøedjímat budoucí vývoj, tedy skuteènost, že dojde k naplnìní rizika, kdy se hrozba, která tvoøí riziko, stane realitou. Uvažujeme tedy s pravdìpodobností naplnìní hrozby. Poèet pravdìpodobnosti je spjat s èímsi ponìkud iracionálním, jako je štìstí. Skuteènì: pravdìpodobnost, že nám v ruletì padne desetkrát po sobì èervená, není nic jiného než projev náhody, která vùèi nám hraje úlohu štìstí èi neštìstí. Štìstí a neštìstí jsou dvì strany téže mince a v souvislosti se zvládáním rizik mùžeme mít jak štìstí, že k události nedojde, tak se nám pøihodí neštìstí, když se hrozba naplní. Nejvìtší riziko hrozí – kromì mimoøádných událostí – prakticky každému podniku (ale i jinému subjektu) v souvislosti se zmìnami. Chce-li totiž být podnikatel v rámci stále tvrdší hospodáøské soutìže úspìšný, musí provést, resp. kontinuálnì provádìt urèité zmìny: v pøedmìtu podnikání, marketingu, systému øízení, financování apod. Samozøejmì každá zmìna s sebou pøináší riziko, že požadovaného výsledku nebude dosaženo, pøípadnì dokonce místo ke zlepšení mùže dojít ke zhoršení stávajícího stavu. Bez dobøe provedené zmìny se úspìch nedostaví. Proto se budeme vìnovat nejen obecné teorii rizika, ale také managementu rizik, zejména pak metodám snižování rizik v podnikatelském prostøedí.

Pøedmluva k 1. vydání


Pokud bychom chtìli ilustrovat problematiku rizik a jejich zvládání pomocí pøísloví, podobnì jak ve známém èeském románu a filmu èinila teta Kateøina, mohli bychom uvést zejména dvì: 1. Na Titaniku byli zdraví (ale nemìli štìstí). 2. Štìstí pøeje pøipraveným. Naše kniha je urèena pro ty, kdo se nespoléhají pouze na štìstí, ale chtìjí být pøipraveni. Rizika, která nám hrozí, mùžeme totiž snižovat jak vhodnou prevencí, tak úèinným proaktivním jednáním pøi odstraòování následkù propuknuvší hrozby. Je ovšem tøeba také posuzovat ekonomickou stránku vìci. V prvé øadì nás musí zajímat, èeho se hrozba týká. Odcizení nepojízdného automobilu, který jsme chtìli dát do šrotu, se nás zøejmì dotkne zcela jinak, nežli když nám povodeò zaplaví dùm až po støechu. Pak je samozøejmì na místì propoèítat, zda mìlo smysl do vozidla namontovat alarm za pìt tisíc korun, pøedstavujících jeho reálnou zùstatkovou cenu, stejnì jako zvážit, zda by nebylo lepší dùm prodat a pøestìhovat se, nebo se dobøe pojistit a nenahraditelné vìci umístit do bezpeènostní schránky v poboèce banky, nacházející se zcela jistì mimo záplavové území. Nìkterá rizika musíme odstraòovat nebo minimalizovat ze zákona. Pøíkladem mùže být zákoník práce, který ukládá zamìstnavateli povinnost zajistit bezpeènost a ochranu zdraví zamìstnancù pøi práci, s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví. Podobnì musí pøi práci zajišťovat bezpeènost a ochranu zdraví dalších osob, které se s jeho vìdomím zdržují na pracovištích. Zamìstnavatel je proto povinen vytváøet podmínky pro bezpeèné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostøedí, a to vhodnou organizací bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci a pomocí opatøení k prevenci rizik. Zamìstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich pøíèiny a zdroje a pøijímat opatøení k jejich odstranìní. K tomu je povinen pravidelnì kontrolovat úroveò bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci, zejména stav technické prevence a úroveò rizikových faktorù pracovních podmínek, a dodržet metody a zpùsob zjištìní a hodnocení rizikových faktorù. Nelze-li rizika odstranit, je zamìstnavatel povinen je vyhodnotit a pøijmout opatøení k omezení jejich pùsobení tak, aby ohrožení bezpeènosti a zdraví zamìstnancù bylo minimalizováno. Naše kniha je urèena nejširšímu okruhu ètenáøù: pro manažery na všech øídících úrovních, pro specialisty v oblasti øízení a snižování rizik, pro majitele firem, ale také pro pøedstavitele orgánù veøejné správy, tedy ponìkud nadnesenì øeèeno: od pekaøe pøes hejtmany až po top management èeských poboèek nadnárodních koncernù. Ale i obèan-nepodnikatel by se mohl z nìkterých èástí textu pouèit. Riziko opravdu hrozí každému – i tehdy, kdy zùstane ležet doma v posteli. (Je však tøeba podotknout, že výši rizika, které v takovém pøípadì hrozí, nelze odvozovat z prosté statistiky, podle níž je nejèastìjším místem smrti postel; tato hrozivá statistika není dùsledkem existence postele coby místa se zvýšeným rizikem, ale obvyklého prùbìhu posledních vìcí èlovìka.) Zamìøili jsme se na rizika podnikatelská, a to pøedevším na rizika ekonomická, investièní, informaèní a právní, neboť ta nejèastìji ohrožují subjekty práva. Ovšem pøi podrobnìjším studiu zjistíme, že mnohá z tzv. podnikatelských rizik jsou ve skuteènosti rizika vysoce zobecnitelná, hrozící i nepodnikatelským subjektùm, vèetnì orgánù veøejné správy všech úrovní. Protože každý z nás hospodaøí s urèitým rozpoètem a spravuje jistý majetek, každému také hrozí, že v budoucnosti bude muset èelit negativní události. Každý subjekt – ať již chce, nebo nechce – èas od èasu prochází procesem zmìny a za této situace se rovnìž zvyšuje riziko negativního vývoje. V nìkterých pøípadech je dokonce odpovìdnost orgánù veøejné


správy daleko vyšší než odpovìdnost podnikatelská; to se výraznì ukázalo právì pøi povodních v roce 2002. Naše kniha se proto také zabývá metodami prevence a zvládání rizik, vèetnì havarijního plánování a plánování obnovy. Zastáváme totiž názor, že „pozdì bycha honit“ a že vèasná pøíprava je jedinou možnou efektivní obranou proti hrozícímu riziku. Text je koncipován maximálnì obecnì tak, aby z nìj mohli èerpat jak podnikatelé a manažeøi všech úrovní, rizikový management a odborníci na snižování rizika, tak pøedstavitelé orgánù veøejné správy, od obcí až po ústøední orgány státu. Publikace by mìla rovnìž sloužit pro studenty vysokých škol a vyšších odborných škol, zejména (ale nikoliv pouze) ekonomického a manažerského zamìøení, jakož i pro posluchaèe postgraduálního studia (MBA a doktorandského studia). Nìkteré postupy a návody vyžadují pouze elementární dávku zdravého rozumu a schopnost logicky uvažovat. Jiné je vhodné zpracovat místo tužky a papíru v nìkterém z bìžných softwarových nástrojù, jako je tøeba Excel. Ale pro odborníky v oblasti øízení rizik mohou být zajímavé i znaènì sofistikované nástroje, používající expertní systémy a genetické algoritmy – tedy nástroje z oblasti aplikací umìlé inteligence. Jakékoliv pøipomínky a dotazy ètenáøù uvítáme na našich e-mailových adresách. Závìrem bychom rádi podìkovali obìma recenzentùm, prof. Ing. Vodáèkovi, DrSc., a Ing. Kodlovi, CSc., kteøí se svého úkolu zhostili s neobyèejnou peèlivostí a jejichž cenné pøipomínky jsme rádi akceptovali. Za skvìlou spolupráci rovnìž dìkujeme PhDr. Adamíkovi, šéfredaktorovi ekonomické redakce, bez nìjž by tato kniha zùstala pouze naší nehmotnou ideou. Karel Rais ([email protected]) Vladimír Smejkal ([email protected])


Pøedmluva k 2. vydání Úspìch naší knihy, která byla nejen velice rychle rozebrána, ale získala i Cenu nakladatelství Grada za rok 2003 v kategorii ekonomických publikací, nás velice potìšil. Jak jsme se opakovanì dozvídali z reakcí ètenáøù, a to jak studentù a uèitelù vysokých škol, tak odborníkù z praxe, podobné prùøezovì pojaté dílo bylo na našem trhu postrádáno. V souvislosti se stále se zostøujícím bojem na poli hospodáøské, ale i politické soutìže zastáváme názor, že prakticky každý subjekt – od obèana-fyzické osoby pøes podnikatele až po orgány veøejné správy – by mìl být pøipraven na krizové situace co nejlépe. Právì v pøípravì a prevenci spoèívá tìžištì úspìchu. Sebevíce silná ekonomika èi vojenská síla mùže zùstat nepøipravena tváøí v tváø mohutným pøírodním katastrofám, jak se ukázalo na pøíkladu hurikánu Katrina, který v roce 2005 zpustošil jih Spojených státù, nejmocnìjší zemì na svìtì, ale pøesto nedostateènì pøipravené. Se znaèným potìšením jsme proto pøipravili druhé, aktualizované a rozšíøené vydání, které reflektuje stále vìtší poznatky a zkušenosti právì v oblasti zvládání rizik. Naše díky patøí nové šéfredaktorce ekonomické redakce, Ing. Kateøinì Drongové, za moudøe užívanou metodu „cukru a bièe“, jejíž pomocí nám pomohla se dobrat, jak doufáme, k velmi dobrému výsledku. Karel Rais ([email protected]) Vladimír Smejkal ([email protected])

Pøedmluva k 2. vydání

Øízení rizik ve firmách a jiných organizacích

Recommend Documents