Anglický romantismus
John Keats • Žil v letech 1795-1821 • Především básník • Motivy přírody, smyslového opojení, rozporu ideálů a skutečnosti • Nebyl tak rebelský, jako jiní romantikové, spíše mu šlo prostě o zachycení krásy • Často psal ódy, známá je Óda na řeckou vázu (antické téma) • Ve 20. století ke Keatsovi odkázal americký kritik Cleanth Brooks literárně-vědnou knihou o poezii, kterou nazval Dobře tepaná váza
John Keats: Óda na řeckou vázu Nevěsto ticha neposkvrněná, schovanko mlčení a dávných roků! Tvá tesaná báj, listím vroubená, je líbeznější nad básnickou sloku. Jaký to pestrý příběh vypráví, božstev či smrtelníků, či snad obou? Z údolí Tempé? Z hájů Arkádie? Koho to představují ony postavy? Proč dívky prchají, před jakou zlobou? Nač píšťaly a bubny? Jak vše žije! (…)
William Blake • Především výtvarník, jeho výtvarné cítění se dostává i do jeho básní • Známé jsou Písničky nevinnosti a zkušenosti, které vznikly ze sbírek Písničky nevinnosti a Písničky zkušenosti • Sklon k mysticismu je pak znát ze sbírky Snoubení nebe a pekla
William Blake: Rudý drak, Nabukadnezar
Francouzský romantismus
René de Chateaubriand • Předchůdce francouzského romantismu, často řazen do tzv. preromantismu • Nejznámější dílo: Atala aneb láska dvou divochů na poušti • Motivy náboženství, tragické lásky, exotiky a dobrodružství
René de Chateaubriand • Pro preromantismus byl také typický obdiv k velikosti přírody a to, že příroda často reflektovala nálady postav (hněv -> bouře, rozjímání -> klidný les) • Také romantický čin sebevraždy • V českém prostředí byl velmi významný překlad Ataly, který vytvořil Josef Jungmann a kterým chtěl dokázat, že je čeština hodnotný básnický jazyk • Jungmann při překladu Ataly vymyslel řadu dnes užívaných slov, např. „kolouch“, „ples“ či „dědina“
Victor Hugo • Básník, prozaik a dramatik • Napsal velký počet románů • Byl velmi oblíbený již zas svého života • Jeho dílo nese znaky romantična, ale také už i realismu
Victor Hugo: Chrám Matky Boží v Paříži • Román odehrávající se ve středověké Paříži • Významnou roli v příběhu hraje i samotná katedrála Notre Dame (gotická stavba – gotika byla v romantismu obzvláště oblíbená) • Příběh hrbatého zvoníka Quasimoda zamilovaného do Esmeraldy • Zlá a pokrytecká postava kněze Frolla • Příběh končí popravou Esmeraldy, načež Quasimodo zabije Frolla • Opět tedy tragický příběh lásky • Kontrasty: • Dobro (zvoník Quasimodo) × Zlo (zlý kněz Frollo) • Krása (Esmeralda) × Ošklivost (Quasimodo)
Opakování: gotika • Od národa Gótů • Umělecký sloh projevující se zejména ve vrcholném středověku, tedy zhruba ve 12.-14. století • Sklony k monumentálnosti, propracovanosti, vertikalismu (výškovost) • Romantismus se rád vracel ke středověku a ke gotice pak zejména • V 19. století také existovalo období novogotiky
Chrám Matky Boží (Notre Dame)
Victor Hugo: Bídníci • Pětidílný román • Společenská tématika • Příběh zločince (Jean Valjean), který se změní v dobrého člověka, a policejního inspektora (Javert), který jej pronásleduje a stále této přeměně nemůže uvěřit; nakonec se mu hroutí svět a utopí se v Seině • Romantické motivy provinění a trestu, také sebevraždy
Victor Hugo: Devadesát tři • Román Devadesát tři napsal Hugo na sklonku života (v r. 1871) • Situuje děj do roku 1793, tedy do období Velké francouzské revoluce • Vyjadřuje se tak i k politickým tématům • Tento román mimo jiné ponoukl Aloise Jiráska k napsání knihy Skaláci, na níž pak navázal mnohými historickými romány
Victor Hugo v moderních adaptacích
Stendhal • Vlastním jménem Marie Henri Beyle • Červený a černý • Dvojdílný román • Kontrast barev: červená (symbol revoluce a lásky) × černá (tmářství) • Hlavní hrdina Julien Sorel také obdivuje Napoleona (červená uniforma), ale stává se v jednu chvíli knězem (černá „uniforma“) • Julien Sorel se chce společensky dostat výš, používá různých úskoků, svádí výše postavené ženy a vše obětuje svému cíli; nakonec je popraven
Stendhal • Kartouza parmská • Dvojdílný román • Situovaný do historie
Alexandre Dumas • Autor velkého množství historických románů, v nichž ale historická látka sloužila především pro oživení a větší atraktivnost • Jeho romány mají napínavý a dobrodružný děj • Rané dílo: Dáma s kaméliemi • Třídílný román Tři mušketýři vypráví o věrnosti, odvaze a ušlechtilosti, je také velmi dobrodružný; odehrává se v 17. století, prvky realismu • Athos, Porthos, Aramis a D‘Artagnan
• Román Hrabě Monte Christo je o útěku z žaláře a následné pomstě; odehrává se za napoleonských válek
Alfred de Musset • Prozaik a dramatik • Román Zpověď dítěte svého věku • Obsahuje autobiografické prvky • Řeší mezigenerační problematiku • Kniha je o ztrátě idejí a ideálů, o nejistotě a rozčarování mladých intelektuálů • Ztráta nadějí, které se mezi lidmi rozmohly po Velké francouzské revoluci
Théophile Gautier • Žil v letech 1811-1872 • Básník a prozaik • Napsal životopis Honoré de Balzaca • Propagoval tzv. lartpourlartismus: umění jen pro umění; tedy umění, které neplní společenské, politické, naučné ani jiné funkce, ale pouze potěší člověka esteticky (později silný přístup k umění v druhé polovině 19. století, v době parnasismu)
George Sandová • Jedna z prvních předchůdkyň feministického hnutí • Psala romány s ženskou tematikou, např. román Indiana • V českém prostředí měla velký vliv na Boženu Němcovou, Karolínu Světlou či Sofii Podlipskou
Ruský romantismus
Alexandr Sergejevič Puškin • Žil na začátku 19. století, zemřel v pouhých 38 letech v duelu o ženu • Básník, prozaik, dramatik a publicista • Sympatizoval s děkabristy: se skupinou, která povstala proti ruskému caru Mikulášovi I. • V jeho poezii je místy patrný vliv byronismu
Alexandr Sergejevič Puškin: Evžen Oněgin • Román ve verších, podle jeho formy se nazývá tzv. „oněginská sloka“, která sestává z 14 devítislabičných rýmovaných veršů • Dílo se řadí do několika hlav • Hlavní hrdina Evžen Oněgin je tzv. „zbytečný člověk“: je sice urozený, nadaný a silný, ale nedokáže nic z toho použít, je pasivní, nemá žádné zásadnější životní cíle, nedokáže nic naplno prožívat či něco změnit, nemá ideály a žádný životní cíl či pevný bod • Evžen Oněgin je znuděný svým životem, stěhuje se na venkov • Evžen Oněgin je „dandy“: pojem z 19. století, zejména z anglofonních zemí; je to někdo, kdo dbá na svůj vysoký styl chování i oblékání, je galantní a intelektuální
Alexandr Sergejevič Puškin: Evžen Oněgin • Protikladem Evžena je dívka Taťána, která je ušlechtilá, mravní a dokáže prožívat opravdové city • Taťána se do Evžena zamiluje, on však její lásku neopětuje (motiv neopětované lásky) • Když se nakonec zamiluje Evžen do Taťány, když chce konečně nějak vykročit z té své netečnosti a stát se lepším, tak už je pozdě • Taťána je již provdaná a rozhodne se dát přednost svým povinnostem a manželství, takže Evžena odmítne • Další postavy: dívka Olga, básník Lenský
Alexandr Sergejevič Puškin: Boris Godunov • Historické drama situované do 16. a 17. století (Boris Godunov byl ruský car vládnoucí krátce po Ivanu Hrozném) • Řešena společenská témata, problém moci • Tragédie
Michail Jurjevič Lermontov • Žil v letech 1814-1841 • Ruský básník, prozaik a dramatik • Zemřel, stejně jako Puškin, v duelu
Michail Jurjevič Lermontov: Démon • Básnická povídka (poema) • Hlavní hrdina je padlý seraf (anděl) • Vzepřel se Bohu (romantický motiv) • Zamiluje se do princezny Tamary • I když je svou podstatou zlý, přesto touží po lásce (kontrast), chce se napravit a stát dobrým • Když ale Tamaru políbí, zabije ji • Svému osudu tak neutekl (motivy fatalismu, beznaděje)
Michail Jurjevič Lermontov: Démon Démon, duch vyhnanství a vzpoury, v neklidném srdci beznaděj, nad světem bloudil steskem chorý a hlavou se mu honil rej vzpomínek na ráj, kde tak sladce sen serafa snil před lety, kde uměl ještě radovat se, kde na oblačné křižovatce ho zdravil úsměv komety. (…)
Michail Jurjevič Lermontov: Hrdina naší doby • Román, sestává z pěti novel • Hlavní hrdina Grigor Alexandrovič Pečorin • Pečorin je znuděný, pasivní, přehnaně sebevědomý • Lermontov v postavě navazuje na Puškina a jeho Evžena Oněgina, Pečorin je taktéž tzv. zbytečný člověk • Zbytečný člověk se jako literární typ objevuje v ruské literatuře v průběhu celého 19. století
Romantismus vlastenecký a subjektivní • V celé první půlce 19. století se spolu střetávají dva hlavní proudy romantismu: • Romantismus vlastenecký: zaměřený na lásku ke své zemi, na pocit ztracené vlasti, romantický motiv čarovného zrodu národa, příklon k minulosti • Romantismus subjektivní: hrdina ve sporu se světem, revoltující hrdina, silný, ale i rozervaný jedinec; láska, osobní tragika • Tyto dva proudy spolu bojují ve různých národních literaturách, i v českém prostředí byl zprvu Máchův Máj (subjektivní romantismus) odmítnut z pozice vlasteneckého romantismu
Nikolaj Vasiljevič Gogol • Žil v první polovině 19. století • Psal romány, dramata i povídky • Jeho romány a dramata spíše patří k realismu, jeho povídky jsou ale mnohem blíž k směru romantismu • Sbírka novel Mirgorod, ukrajinsky Myrhorod (ukrajinské město)
• Ze sbírky je nejznámější povídka Taras Bulba • Gogol je významný zejména pro rozvoj realismu; později se k němu vrátíme
Nikolaj Vasiljevič Gogol: Taras Bulba • Historická novela • Právě v Tarasi Bulbovi jsou výrazně přítomny oba hlavní typy romantismu (vlastenecký i subjektivní), střetávají se zde, jsou ve sporu • Příběh o bojích kozáků s Poláky • Kozácký bojovník Taras Bulba je skoro až fanatickým bojovníkem za svůj lid a za pravoslavnou víru, reprezentuje vlastenecký romantismus • Taras má dva syny: Ostapa a Andreje • Ostap jde v otcových stopách a je také fanatickým kozákem • Andrej naopak reprezentuje subjektivní romantismus: zamiluje se do krásné Polky, kvůli ní zběhne k nepříteli; nakonec tragicky zemře, když ho zastřelí jeho vlastní otec Taras Bulba
Nikolaj Vasiljevič Gogol: Taras Bulba • V Tarasi Bulbovi je také další znak romantismu: patos, patetičnost • Dvojí známé filmové zpracování (1962, 2009)
Polský romantismus
Adam Mickiewicz • Žil v první polovině 19. století • Básník a dramatik • Inspiroval se lidovou slovesností • Psal historicky laděné básně • V Polsku uznáván jako jeden z nejvýznamnějších národních spisovatelů
Adam Mickiewicz: Pan Tadeáš • Jedno z nejznámějších Mickiewiczových děl • Rozsáhlý vlastenecky laděný epos • Odehrává se v Litvě • Zaměřuje se na polskou šlechtu • Končí pozitivně: zrušením nevolnictví na panství pana Tadeáše • Původně mělo být dílo idylické, ale nakonec líčí život šlechty i lidu poměrně realisticky
Dánský romantismus
Hans Christian Andersen • Žil v letech 1805-1875 • Sběratel lidových pohádek, ale také autor nových umělých pohádek • Např. Ošklivé káčátko nebo Malá mořská víla • Malá mořská víla je příběh o tragické lásce, v němž mořská víla spáchá sebevraždu, protože její láska k princi nemůže dojít naplnění
Slovenský romantismus
Ľudovít Štúr • Žil v první polovině 19. století • Jazykovědec, básník, novinář a politik • Působil ve slovenském časopisu Tatranka • Snažil se o slovenské obrození, o vytvoření spisovné slovenštiny • Do té doby spisovná slovenština neexistovala • Politicky byl pro příklon k Rusku • Často byl ve sporu s Josefem Jungmannem
Americký romantismus
James Fenimore Cooper • Autor dobrodružné literatury • Nejznámější dílo: Poslední Mohykán • Součást románové pentalogie • Motivy divoké a nezkrotné přírody • Indiáni zde symbolizují harmonické splynutí člověka s přírodou
Edgar Allan Poe • Básník a prozaik • Zpracovával zejména fantastická, hororová, vědecká, detektivní a mysteriózní témata; motivy exotiky • Předchůdce moderního fantasy, hororu a podobných žánrů • Povídky s takovými náměty: Jáma a kyvadlo, Vraždy v ulici Morgue, William Wilson, Zánik domu Usherů, Maska červené smrti ad.
Edgar Allan Poe: Havran • Poeova nejznámější báseň • Noční monolog básníka truchlícího nad svou milenkou • Témata lásky a smrti • Postava havrana, který je vykreslen až démonicky • V básni se neustále opakuje „Nevermore“ („Nikdy víc“)
Herman Melville • Básník a prozaik • Román Bílá velryba • O zápasu člověka s přírodou • Kapitán velrybářské lodi je posedlý ulovením velryby, která ho připravila o nohu • Velryba se jmenuje Moby Dick
Henry Wadsworth Longfellow • Překladatel a básník • Zabýval se indiánskými bájemi a legendami • Epos Píseň o Hiawathovi • Čerpá právě z indiánské ústní slovesnosti • Do češtiny přeložil J. V. Sládek
Harriet Beecher-Stoweová • Spisovatelka • Psala díla orientovaná proti otrokářství • Nejznámějším dílem je román Chaloupka strýčka Toma
Francouzská literatura na pomezí romantismu a realismu
Honoré de Balzac • Žil a tvořil v první půlce 19. století • Velmi plodný autor prózy • Studoval práva, ale pak se začal živit psaním brakové literatury • Sám si vymyslel šlechtickou minulost a začal si říkat „de Balzac“ • Psal zhruba 20 let a to podle některých zpráv až 15 hodin denně, při čemž vypil někdy až 50 káv denně • Zemřel na infarkt krátce po svatbě s bohatou šlechtičnou
Honoré de Balzac • Většina jeho děl tvoří dohromady cyklus Lidská komedie: 137 děl, z toho 95 je hotových románů či novel • Původně chtěl tato díla rozdělit na: • Studie mravů • Studie filozofické • Studie analytické
• Chtěl vytvořit systematický obraz společnosti • Tuto řadu děl díla Balzac pojmenoval jako Lidskou komedii ve 40. letech, jde o parafrázi na Dantovu Božskou komedii • Zasahuje svými romány do realismu, vykresluje věrohodně francouzskou společnost
Honoré de Balzac: Plukovník Chabert • Román • Chudý muž se začne vydávat za veterána z napoleonských válek • Nakonec však skončí v blázinci • Řeší se zde mimo jiné manželské vztahy
Honoré de Balzac: Evženie Grandetová • Román • O lidském neštěstí a nenaplněné lásce • F. M. Dostojevský na počátku své spisovatelské kariéry přeložil toto dílo do ruštiny
Honoré de Balzac: Otec Goriot • Román • Silné rysy realismu • Hlavní hrdinové románu Goriot a Evžen de Rastignac • Goriot má dcery Anastázii a Delfínu, jsou jeho jedinou radostí a udělal by pro ně vše; nakonec však umírá v bídě a opuštěn dcerami (motiv nevděčných a sobeckých dětí) • Lidská dobrota vnímána společností jako naivita • Evžen Rastignac je mladý člověk plný ideálů, o které v průběhu knihy postupně přichází; nakonec mu zbývá jen ctižádost a on jedná jen tak, aby to dotáhl co nejvýše
Honoré de Balzac: Ztracené iluze • Třídílný román • Hlavní postavy jsou Lucien a David • Kniha pojednává o aristokratickém prostředí, o přetvářce a intrikách • Jak napovídá název, je opět o ztrátě iluzí a vznešených ideálů • Lucien, který je básník, zažívá vzestup do aristokratických kruhů a následný pád • David mezitím poctivě pracuje, podporuje snílkovského Luciena
Honoré de Balzac: Lesk a bída kurtizán • Čtyřdílný román • Opět zde vystupuje básník Lucien ze Ztracených iluzí • Zase se román zaměřuje na vyšší společnost, ale tentokrát zároveň i na tu nejnižší: na podsvětí, na prostitutky • Postava kurtizány Ester, která se opět snaží všemožně dostat do vyšší společnosti a uspět, nakonec končí sebevraždou (romantický motiv)
Honoré de Balzac: Dívka se zlatýma očima • Román • V díle vystupuje postava Henri de Marsay • Téma tragické lásky: Henri miluje dívku, ale ona v závěru příběhu zemře • Henri je typově „dandy“: v době 19. století označení pro někoho, často pro romantického básníka, který velmi dbá na své vzezření, extravagantně se obléká, užívá si naplno života
Prokletí básníci • Zejména francouzští básníci z poloviny 19. století • Často se o nich už říká, že byli dekadentní, i když období literární dekadence je spíše spojováno s koncem 19. století • Dekadence: úpadek; absence dlouhodobých hodnot, snaha si jen užívat života, nevázaná sexuální aktivita, užívání alkoholu a drog, revoltování proti veřejným pravidlům • Často je pojem „dandy“ spojován právě s těmito básníky • Někdy se za prvního prokletého básníka považuje François Villon • Zejména Ch. Baudelaire, P. Verlaine a A. Rimbaud • O Verlainovi a Rimbaudovi vypráví film Úplné zatmění
Charles Baudelaire • 1821-1867 • Vedl poměrně dobrodružný život • Snažil se ve svých básních nacházet estetično nejen v tom, co bylo do té doby považováno za krásné, ale také v ošklivosti • Sbírka Květy zla: vyšla v 50. letech, byla zprvu zakázaná; motivy ošklivosti, zla, rozkladu, smrti atd., ale také typicky romantické motivy (např. láska k ženám, příroda); známá je báseň Mršina • Sbírka Květy zla je literárně velmi významná a zlomová: hledání umělecké hodnoty nejen v tom, co je líbivé a na první pohled krásné
Paul Verlaine • • • • •
1844-1896 Také vedl dobrodružný život Měl vztah s A. Rimbaudem Některé sbírky: Romance beze slov, Láska, Ženy Psal převážně lyrickou (pocitovou) poezii
Píseň podzimní Sám sklon a ston, svých viol tón podzim roní, a duši mou rve touhou mdlou, monotónní. (…)
Arthur Rimbaud • 1854-1891 • Romantické rysy: revolta, vnitřní prožitky, dobrodružství, opojení smyslů • Jeden z nejvýznamnějších prokletých básníků
Arthur Rimbaud: Opilý koráb • Motiv korábu na rozbouřeném moři • Romantický motiv divokého přírodního živlu a dobrodružství, ale také odraz básníkova bouřlivého nitra • Velmi výtvarně pojaté: výrazné barvy, útok na smysly, synestézie (…)
Znám nebe, třpytící se pod průtrží mračen, znám kouzlo večerů a velkých povodní, znám jitra nadšená jak hejno vodních kačen a časem viděl jsem to, o čem lidé sní. Znám slunce, mystické jak rudá maska herce, když vrhá sraženou a fialovou zář na vlny valící se jako přes koberce, znám slunce, příšerné jak maskovaná tvář. Snil jsem o zelené a zasněžené noci, o žhavých polibcích, jež víří v prostoru, o koloběhu míz, jež mají vesmír v moci, o modrém procitnutí zpěvných fosforů. (…)
Arthur Rimbaud: Spáč v úvalu • Báseň popisuje „spáče“, po chvíli zjistíme, že jde o zastřeleného vojáka • Návaznost na Baudelaira: spojení tradiční krásy s ošklivostí a zlem • Motiv smrti (…)
Vojáček bez čapky a s nachýlenou šíjí spí s ústy dokořán v modravé řeřiše pod mráčkem, z kterého se proudy světla lijí až na zem do trávy, kde leží na břiše. Má nohy v kosatcích, spí, usmívá se sladce, jak děcko v nemoci, když přitulí se k matce. Přírodo, zahřej ho, je velmi chladný rok! S nehybným chřípím spí za rosy, která studí, spí s rukou složenou na svojí klidné hrudi a dvěma ranami má prostřelený bok.
Americká a anglická literatura na pomezí romantismu a realismu
Walt Whitman • 1819-1892 • Americký básník • Nejznámější dílo Stébla trávy • Bývá považován za tvůrce volného verše
Emily Brönteová • 1818-1848 • Anglická spisovatelka • Román Na větrné hůrce (někdy též Bouřlivé výšiny) • Brönteová vychází částečně z romantismu, ale zároveň již píše i realistickým stylem: nehodnotí své postavy, nezkresluje realitu, řeší společenské problémy
Charlotte Brönteová • 1816-1855 • Sestra Emily Brönteové • Nejznámější dílo Jana Eyrová • Romantické rysy v Janě Eyrové • Romanticky založená hlavní postava • Silná vzepětí vášní a lásky • Motiv tragické lásky, ale také zvrat se šťastným koncem • Realistické rysy v Janě Eyrové • Vykreslení těžkých osudů sirotků v soudobé Anglii • Přednost povinnosti před láskou • Jana dosáhne svého díky svým schopnostem, píli, odhodlání a trpělivosti • Jana Eyrová dala vznik pojmu „Madwoman in the Attic“ (ženské hnutí)
