ANALÝZA SOULADU PROJEKTU S PRIORITNÍ OSOU 2 OPŽP „SNÍŽENÍ EMISÍ Z TEPLÁRNY XY“
1
ZPRACOVATEL:
2
1. MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ ...............................................................................................4 2. ANALÝZA STÁVAJÍCÍ SITUACE ....................................................................................5 2.1. OBECNÉ INFORMACE O PROJEKTU A ŽADATELI ............................................................................ 5 2.2. TECHNICKÝ POPIS STÁVAJÍCÍHO ZAŘÍZENÍ .................................................................................... 6 2.3. EMISNÍ BILANCE ............................................................................................................................ 6 2.4. PRÁVNÍ ASPEKTY PROVOZU STÁVAJÍCÍHO ZAŘÍZENÍ..................................................................... 9 3. POPIS MOŽNÝCH VARIANT PROJEKTU ....................................................................10 3.1. ZACHOVÁNÍ STÁVAJÍCÍ SITUACE.................................................................................................. 10 3.2. SNÍŽENÍ EMISÍ NÁHRADOU KOTLŮ ZA NOVÝ FLUIDNÍ KOTELCHYBA! DEFINOVÁNA.
ZÁLOŽKA
NENÍ
3.2.1. ZÁKLADNÍ POPIS VARIANTY, VČETNĚ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ .................................................. 11 3.2.2. VYHODNOCENÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH PŘÍNOSŮ PROJEKTU .................................................. 11 3.2.3. EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ PROJEKTU ................................................................................ 13 4. SOULAD PROJEKTU S POŽADAVKY OPŽP ..............................................................16 4.1. OBECNÁ PŘIJATELNOST PROJEKTU ............................................................................................. 16 4.2. VEŘEJNÁ PODPORA ..................................................................................................................... 20 4.2.1. OMEZENÍ PODPORY Z FS A ERDF .............................................................................................. 20 4.2.2. POUŽITELNÉ REŽIMY PODPORY ..................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 4.2.3. OVĚŘENÍ MOTIVAČNÍHO ÚČINKU ............................................................................................ 23
3
1. MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Analýza souladu projektu s názvem „Snížení emisí z teplárny XY“ se zaměřuje na identifikaci možností veřejné dotační podpory uvedeného projektu prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí (dále jen „OPŽP“). Analyzovány jsou přijatelnost projektu, environmentální přínosy, ekonomické parametry projektu a soulad případného poskytnutí dotace z Prioritní osy 2 - Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech (dále jen „Prioritní osa 2) OPŽP s pravidly pro poskytování veřejné podpory. Posuzovaná investiční akce by přinesla snížení emisí znečišťujících látek a tím i snížení příspěvku teplárny k úrovni znečištění ovzduší. Celkové výdaje projektu včetně projektové přípravy a dalších nákladů jsou odhadovány na…Kč. Způsobilé výdaje z hlediska OPŽP jsou odhadovány na…Kč. Realizací projektu dojde ke zvýšení provozních nákladů o... tis. Kč ročně. Na základě provedené analýzy lze dospět k závěru, že projekt je v souladu s kritérii přijatelnosti Prioritní osy 2 OPŽP. Současně je možné konstatovat, že stávající provoz zařízení zcela vyhovuje současným požadavkům české právní úpravy a právní úpravy Evropské unie (dále jen „EU“). Výsledkem projektu je snížení emisí CO2, nicméně toto snížení je pouze vedlejším efektem investice, která je primárně zaměřena na snížení emisí znečišťujících látek. Projekt tak není diskvalifikován z hlediska podpory z Fondu soudržnosti. Na základě provedené analýzy lze dospět k závěru, že dotační podpora projektu prostřednictvím OPŽP je možná. Z možných režimů veřejné podpory je nevhodnější zvolit režim podpory na ochranu životního prostředí definovaný nařízením Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. S ohledem na pravidla tohoto režimu podpory je možné očekávat, že poskytnutá dotace bude činit …Kč.
RO ŽA
4
TELE 2. ANALÝZA STÁVAJÍCÍ SITUACE 2.1. Obecné informace o projektu a žadateli Nositelem projektu je společnost XY. Teplárna provozovaná společností XY v Plané nad Lužnicí patří k největším dodavatelům energií na Táborsku. Teplárna ročně dodává přes 120 tisíc GJ tepla. Teplárna vyrábí kromě tepelné energie rovněž elektrickou energii, která je prodávána do veřejné distribuční sítě. Projekt bude realizován v Jihočeském kraji, konkrétně v Plané nad Lužnicí, na území stavebního úřadu - Městský úřad Sezimovo Ústí. GPS souřadnice odpovídající umístění řešeného stacionárního zdroje jsou: 49.3678444 N, 14.7019761 E. V této kapitole se uvede stručná informace o žadateli, především jeho hlavní předmět činnosti a podnikání. Dále se uvede přesné umístění (GPS souřadnice) stacionárního zdroje (stacionárních zdrojů), které je (jsou) předmětem žádosti o dotaci z důvodu umožnění hodnocení žádosti o dotaci, viz Hodnotící kritéria pro specifický cíl 2.2. Snížit emise stacionárních zdrojů podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek, Prioritní osy 2 kritérium – Lokalizace projektu. V případě omezování emisí na plošném nebo lineárním zdroji bude použita nejvyšší hodnota ze čtverců, do kterých zdroj zasahuje. Celé území České republiky je ve čtvercové síti 1 x 1 km ohodnoceno 5, 10, 15, 20, 25 body v závislosti na tzv. imisní zátěži území. Každý projekt je bodován v závislosti na svém umístění. Toto bodování bude prováděno s využitím geografických informačních systémů.
5
2.2.
Technický popis stávajícího zařízení
Současnou teplárnu tvoří několik skupin technologických zařízení:
Kotelna Strojovna s turbínou Přídavná zařízení (řízení spotřeby paliva, čištění spalin, chemická úpravna vody, parní rozvody, systémy rozvodů elektřiny a kontrolní systémy a systémy monitoringu)
V kotelně jsou instalovány dva kotle. Jeden parní kotel ČKD DUKLA označený K1, který spaluje hnědé uhlí a jeden plynový kotel, který slouží jako studená záloha a standardně není v provozu. Tento záložní plynový kotel není předmětem žádosti o dotaci. Kotel K1 byl instalován v roce 1961. Jmenovitý tepelný příkon kotle K1 je 48 MWt. Kotel je proveden jako práškový s granulační výsypkou, strmotrubný jednobubnový s přirozenou cirkulací vody a s přímým vháněním uhelného prášku pomocí ventilačního účinku mlýnu do ohniště. Základní palivo tvoří hnědé uhlí a přídavné palivo LTO. Spaliny z kotle jsou vedeny do elektrostatického odlučovače (s účinností 99,6 až 99,7%) instalovaného před vstupem spalin do komína. Omezení tvorby oxidů dusíku (NOx) při procesu spalování je u kotle zajištěno primárními opatřeními, tj. zejména seřízením spalovacích poměrů (množstvím přiváděného vzduchu) a konstrukcí hořáků a topenišť. Vzhledem k jakosti používaného paliva není instalováno zařízení pro odsíření. V této kapitole se uvede stručný technický popis stávajícího řešení. Vychází se ze zpracované technické dokumentace projektu, která je součástí žádosti o dotaci. Popsány jsou především ty technologické části projektu, které jsou relevantní z hlediska ochrany ovzduší, tj. samotné stacionární zdroje a techniky použité ke snížení jejich emisí. Vhodné doplnit fotografií, schématem apod.
2.3. Emisní bilance Emise teplárny jsou dobře popsány díky prováděnému jednorázovému emisnímu měření. Průměrné emisní koncentrace znečišťujících látek, pro které jsou stanoveny specifické emisní limity, jsou uvedeny v tabulce č. 1 společně s příslušnými emisními limity. Celkové emise jsou každoročně ohlašovány prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (dále jen „ISPOP“). Celkové roční emise znečišťujících látek z teplárny za poslední tři kalendářní roky jsou uvedeny v tabulce č. 2.
6
Tab. č. 1 Emisní koncentrace znečišťujících látek a specifické emisní limity [mg/Nm3] Emisní limit [mg/Nm3]
Parametr Koncentrace TZL
150
Koncentrace SO2
2 500
Koncentrace NOx
650
Koncentrace CO
400
Průměr let 2012-2014 [mg/Nm3]
Zdroj: REZZO, ISPOP
Tab. č. 1 Vykazované a vypočtené emise znečišťujících látek v letech 2012 až 2014 [t/rok] Znečišťující látka
2012
2013
2014
Průměr
TZL NOX SO2 NH3 VOC PM10 PM2,5 prekurzory sekPM2,5 EPS = primPM2,5 + prekurzory sekPM2,5 CO2 Zdroj: REZZO, ISPOP, výpočet zpracovatele environmentálního vyhodnocení
V případě, že jsou předmětem projektu „definované“ emise, které se do vnějšího ovzduší dostávají prostřednictvím definovaného a měřeného výduchu, jsou pro emisní bilanci použity emise ohlášené prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Jako výchozí hodnota emisí se bere aritmetický průměr předcházejících tří let. Jednotlivá hlášení musí být přílohou Analýzy. V případě, že by projekt byl hodnocen prostřednictvím kritéria EPS Pro výpočet emisí primárních PM2,5 z emisí TZL se použije přepočet z TZL dle přílohy č. 2 metodického pokynu odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí pro vypracování rozptylových studií podle § 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/zpracovani_rozptylovych_studii_metodika/$FILE/OOOMP_RS_P2-20130805.pdf) a pro výpočet emisí sekundárních PM2,5 se použijí emise SO2, NOX, NH3 a VOC násobené potenciálem tvorby sekundárních emisí PM2,5, které jsou 0,298 pro SO2, 0,067 pro
7
NOX, 0,194 pro NH3 a 0,009 pro VOC.
Z důvodu potřeby vyhodnocení přínosů prioritní osy 2 OPŽP ke snížení emisí CO 2 a hodnocení projektu, musí projekty s dopadem na emise CO2 obsahovat rovněž emisní bilanci pro CO2. Zde je nutnou uvést bilanci paliva a energie (pra každý používaný typ paliva), tak aby bylo možno výpočet CO2 ověřit. Pro potřeby vyplnění žádosti o podporu je nutno vypočíst dle povahy projektu: PM2,5, PM10, prekurzory sekPM2,5. Provedení emisní bilance u stacionárních zdrojů fugitivních emisí je jedním z kritických bodů žádosti o dotaci. Na rozdíl od definovaných emisí, které jsou měřeny kontinuálně nebo jednorázově, lze množství fugitivních emisí určit pouze výpočtem pomocí emisních faktorů, měrných výrobních emisí nebo hmotnostní bilance. Výpočet je citlivý na vstupní údaje a proto je zapotřebí dodržovat některá základní pravidla:
transparentnost jednotlivých kroků - každý krok výpočtu musí být zřetelný a srozumitelný pro následnou kontrolu;
využití údajů dostupných veřejné správě - např. údaje o produkci musí odpovídat skutečným nebo projektovaným výrobním kapacitám, údaje o množství vyrobených produktů a vstupních surovin musí odpovídat hlášením orgánům veřejné správy;
využití veřejně dostupných informačních zdrojů - vstupní údaje do výpočtu, např. emisní faktory nebo měrné výrobní emise musí vycházet z veřejně dostupných a dostatečně vypovídajících zdrojů; výpočet by měl být konzervativní - výpočet emisí v sobě zahrnuje řádově vyšší nejistoty, než zjišťování emisí měřením a vstupní informace např. o emisních faktorech se mohou výrazně lišit v různých zdrojích. Výpočet by proto měl být proveden konzervativně, nikoliv s využitím maximálních hodnot.
Výpočet musí být jednoznačně ověřitelný, tj. musí být zřejmé, které parametry a v jakých hodnotách vstupovaly do výpočtu, včetně odkazu na použitou literaturu. Postup výpočtu je nutno naznačit vzorci. TEXT V KAPITOLE 2.3 JE POUZE ILUSTRATIVNÍ.
8
2.4. Právní aspekty provozu stávajícího zařízení Z hlediska přímo platných právních předpisů a integrovaného povolení jsou v souvislosti s provozem spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nižším než 50 MW plněny všechny právně vymahatelné hodnoty a povinnosti. Detailně se jedná o:
zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí právní předpis vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší - tato právní úprava stanovuje především specifické emisní limity;
Zařízení provozované společností XY spadá pod působnost směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES. Z hlediska přílohy I této směrnici spadá do kategorie „Spalování paliv v zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW jiných než zařízeních pro spalování nebezpečného nebo komunálního odpadu“. Teplárna provozovaná společností XY v Plané nad Lužnicí není stacionárním zdrojem jmenovitě uvedeným v programu zlepšování kvality ovzduší (ve smyslu § 13 odst. 1 a příloha č. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů). Teplárna provozovaná společností XY v Plané nad Lužnicí není stacionárním zdrojem uvedeným v programu zlepšování kvality ovzduší, který by měl „významný imisní příspěvek k úrovním znečištění ovzduší PM10 (tj. nad 4 µg/m3)“.
Zpracovatel analýzy v této kapitole uvede pro něj platné specifické emisní limity s odkazem na konkrétní část vyhlášky č. 415/2012 Sb. Z hlediska veřejné podpory je zásadní soulad provozu zařízení ve stávající podobě s právní úpravou EU (soulad s národní právní úpravou je nezbytný z hlediska provozu, ale pravidla poskytování veřejné podpory národní právní úpravu nezohledňují). Z hlediska právní úpravy EU je klíčová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění). Oblast integrované prevence přímo stanovuje některé emisní limity (relevantní jsou i emisní limity platné, ale dosud neúčinné) a dále jsou na jejím základě přijímány BREF dokumenty, které jsou rovněž považovány za „normu EU“ a podpora nemůže být poskytována na dosažení souladu s normami EU (s výjimkou režimu včasného přizpůsobení se normám EU). BREF dokumenty najdete na www.ippc.cz. Otázka, zda zařízení spadá pod působnost směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES je 9
podstatná z hlediska možnosti poskytnuté veřejné podpory z Fondu soudržnosti, resp. z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Více je tato problematika diskutována v kapitole veřejná podpora. Státní fond životního prostředí provádí 5% bonifikaci projektů na stacionárních zdrojích, jmenovitě uvedených v programu zlepšování kvality ovzduší (ve smyslu § 13 odst. 1 a přílohy č. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů) případně uvedených v programu zlepšování kvality ovzduší, z důvodu „významného imisního příspěvku k úrovním znečištění ovzduší PM10 (tj. nad 4 µg/m3)“. Z tohoto důvodu je zapotřebí uvést, zda řešený stacionární zdroj tyto parametry splňuje nebo ne.
3. POPIS MOŽNÝCH VARIANT PROJEKTU V následujících kapitolách jsou diskutovány 2 alternativní varianty řešení projektu se zaměřením na popis technických aspektů řešení projektu. Jednotlivé varianty jsou hodnoceny především z pohledu dopadů na životní prostředí a z pohledu požadavků platné právní úpravy. První varianta představuje tzv. „nulovou variantu“, tj. představuje zachování stávajícího stavu bez dotační intervence. Druhá varianta zahrnuje podávanou žádost o dotaci.
3.1. Zachování stávající situace Při zachování stávající situace by teplárna zůstala ve stávajícím stavu, který ale zajišťuje plnění veškerých platných i známých budoucích požadavků stanovených právními předpisy České republiky a Evropské unie pouze do konce roku 2017. Od roku 2018 musí spalovací stacionární zdroj provozovaný v teplárně v Plané nad Lužnicí plnit přísnější emisní limity stanovené v Části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, v tabulce č. 1, tj. emisní limit ve výši 1 500 mg/Nm3 pro SO2, 500 mg/Nm3 pro NOx, 30 mg/Nm3 pro TZL a 300 mg/Nm3 pro CO. Bez provedení investic do opatření ke snížení emisí NOx, SO2 a TZL by nebylo možné teplárnu po tomto datu provozovat. Nulová varianta proto nepřichází v úvahu. U spalovacích stacionárních zdrojů se bude možné pouze výjimečně setkat s tím, že by existovala dlouhodobá nulová varianta. V kategorii spalovacích zdrojů nad 50 MW celkového jmenovitého tepelného příkonu nastupují v následujících letech omezení a restrikce, které nutně musí vést k investicím do snižování emisí alespoň pro některé znečišťující látky. Do roku 2020 resp. 2023 lze využívat zvláštní režimy upravené zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, ale po tomto období je nutné plnit přesnější emisní limity. U spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 50 MW nastupují k 1. lednu 2018 zpřísněné požadavky národní právní úpravy (přísnější specifické emisní limity stanovené ve vyhlášce č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Rovněž u této skupiny zdrojů tak
10
bude v řadě případů nutné investovat do opatření ke snížení emisí znečišťujících látek.
3.2. Komplexní snížení fugitivních emisí z chlazení aglomerátu 3.2.1. Základní popis varianty, včetně technického řešení Obnova teplárny počítá s náhradou stávajícího granulačního kotle za nový kotel o jmenovitém tepelném příkonu rovněž ve výši 48 MWt uzpůsobený pro fluidní spalování zejména práškového uhlí. Jemně rozemleté palivo smíšené se vzduchem nabývá vlastností tekutin. Při fluidním spalování se tato směs předehřívá na vhodnou teplotu a vhání pod tlakem do kotle. Jemně rozemleté palivo (práškové uhlí) má daleko větší povrch než stejný objem kusového paliva, takže rychle a stejnoměrně shoří na jemný popel. Vhodnou regulací teploty bude dosaženo snížení znečišťujících látek zejména NOx přímo řízením spalovacího procesu bez použití dodatečných opatření. Protože vlastní hoření probíhá téměř okamžitě, dá se fluidní kotel dobře regulovat, a do směsi lze přidávat i další práškové látky, které na sebe váží oxid siřičitý. Dosažení emisního limitu proto bude zajištěno prostřednictvím odsířením ve spalovací komoře. Snížení emisních koncentrací TZL bude dosaženo díky modernizaci stávajících elektrostatických odlučovačů. Detailní aspekty řešení jsou součástí technické dokumentace, která sloužila jako podklad pro zpracování této studie proveditelnosti.
Technický popis řešení projektu je předmětem projektové dokumentace. Účelem této analýzy není duplikovat zpřesňovat nebo přeformulovávat popis z projektové dokumentace. Je vhodné uvést základní technické principy projektu, které jsou důležité z hlediska ochrany ovzduší a poskytnutí podpory. Vhodné doplnit fotografií, schématem apod.
3.2.2. Vyhodnocení environmentálních přínosů projektu Realizace této varianty by měla z pohledu životního prostředí velmi pozitivní efekt, protože by došlo ke snížení emisí všech vykazovaných znečišťujících látek (viz tabulka č. 4.) Emisní koncentrace pro nový fluidní kotel by se pohybovaly pod hodnotami specifických emisních limitů stanovených ve vyhlášce č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší pro nový spalovací stacionární zdroj (Části II přílohy č. 2, tabulka č. 1), tj. emisní limit ve výši 1 500 mg/Nm 3 pro SO2, 500 mg/Nm3 pro NOx, 30 mg/Nm3 pro TZL a 300 mg/Nm3 pro CO (viz tabulka č. 5). 11
Tab. č. 4 Emisní bilance varianty [t/rok] Znečišťující látka TZL
Stávající stav
Budoucí stav
NOX SO2 NH3 VOC PM10 PM2,5 prekurzory sekPM2,5 EPS = primPM2,5 + prekurzory sekPM2,5 CO2 Tab. č. 5 Emisní koncentrace po realizaci projektu [mg/Nm3] Znečišťující látka
Koncentrace
TZL SO2* NOx CO *Zde je nutno upozornit na text 8. Výzvy OPŽP, kde je definována tato podmínka přijatelnosti projektu: U opatření „Náhrada nebo rekonstrukce spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování za účelem snížení emisí TZL, NOx, SO2, NH3 a VOC“ a „Pořízení dodatečných technologií a změny technologických postupů vedoucí ke snížení emisí a úrovně znečištění TZL, NOx, SO2, NH3 a VOC u spalovacích stacionárních zdrojů“ musí střední zdroje (spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 1 MW a vyšším a celkovém jmenovitém tepelném příkonu nižším než 50 MW spalující pevná paliva) po realizaci projektu plnit požadavek na maximální 3 koncentraci 400 mg/m SO2.
Platí identická doporučení jako pro výpočet emisí ve výchozím stavu v kapitole 2.3. Výpočet by měl vycházet ze stejné metodiky a stejných výchozích hodnot a principů výpočtu. V případě, že se předpokládá navýšení kapacity výroby po realizaci projektu, musí žadatel toto navýšení započítat do stavu po realizaci, hodnoty by měly odpovídat provozování po dobu udržitelnosti projektu tj. 5 let od dokončení akce, přičemž je nutné vycházet z průměrných ročních hodnot.
12
V případě, že by projekt byl hodnocen prostřednictvím kritéria EPS Pro výpočet emisí primárních PM2,5 z emisí TZL se použije přepočet z TZL dle přílohy č. 2 metodického pokynu odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí pro vypracování rozptylových studií podle § 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/zpracovani_rozptylovych_studii_metodika/$FILE/OOOMP_RS_P2-20130805.pdf) a pro výpočet emisí sekundárních PM2,5 se použijí emise SO2, NOx, NH3 a VOC násobené potenciálem tvorby sekundárních emisí PM2,5, které jsou 0,298 pro SO2, 0,067 pro NOx, 0,194 pro NH3 a 0,009 pro VOC. Pro potřeby vyplnění žádosti o podporu je nutno vypočíst dle povahy projektu: PM2,5, PM10, prekurzory sekPM2,5. Z důvodu potřeby vyhodnocení přínosů prioritní osy 2 OPŽP ke snížení emisí CO 2 a hodnocení projektu, musí projekty s dopadem na emise CO2 obsahovat rovněž emisní bilanci pro CO2. Zde je nutnou uvést bilanci paliva a energie (pra každý používaný typ paliva), tak aby bylo možno výpočet CO2 ověřit. Výpočet musí být jednoznačně ověřitelný, tj. musí být zřejmé, které parametry a v jakých hodnotách vstupovaly do výpočtu, včetně odkazu na použitou literaturu. Postup výpočtu je nutno naznačit vzorci. TEXT V KAPITOLE 3.2.2 JE POUZE ILUSTRATIVNÍ.
3.2.3. Ekonomické vyhodnocení projektu Ekonomické vyhodnocení se provádí pro posuzovaný návrh. Výpočet ekonomického vyhodnocení se provádí podle těchto kritérií:
a. Čistá současná hodnota (NPV): Tž NPV = ∑ CFt ∙ (1 + r)-t - IN
(tis.Kč)
t=1
kde: Tž je doba životnosti (hodnocení) projektu b. Vnitřní výnosové procento (IRR). Hodnota IRR se vypočte z podmínky: Tž ∑ CFt ∙ (1 + IRR)-t - IN = 0
(%)
t=1
13
c. Reálná doba návratnosti, doba splacení investice při uvažování diskontní sazby T sd se vypočte z podmínky: Tsd ∑ CFt ∙ (1 + r)-t - IN = 0
(roky)
t=1
kde: CFt jsou roční přínosy projektu (změna peněžních toků po realizaci projektu) r je diskont (1 + r)-t je odúročitel IN jsou investiční výdaje projektu
1. Výsledky ekonomického vyhodnocení se uvádí v následující tabulce: Parametr
Jednotka
IN - Investiční výdaje projektu celkem
Kč
Provozní náklady celkem
Kč
Změna nákladů na energii
Posuzovaný návrh
Kč 1
Změna nákladů na opravu a údržbu
Kč
Změna osobních nákladů (mzdy, pojistné) Změna ostatních provozních nákladů
2
Kč Kč
Změna nákladů na emise a odpady
Kč
Změna tržeb (za teplo, elektřinu, OZE)
Kč
Přínosy projektu celkem
Kč
Doba hodnocení
roky
Diskont
-
Tsd - reálná doby návratnosti
roky
NPV - čistá současná hodnota
tis. Kč
IRR - vnitřní výnosové procento
%
Vysvětlivky: 1 2
Náklady obsahují zejména náklady na materiál, opravy zařízení, plánovanou a preventivní údržbu. Náklady obsahují zejména náklady na obsluhu, servis a revize zřízení.
14
Investiční výdaje projektu jsou přesně vymezeny v rozpočtu, který tvoří přílohu žádosti o dotaci. Výsledky ekonomického vyhodnocení projektů je vhodné okomentovat. Investiční náklady jsou přesně vymezeny v položkovém rozpočtu, který tvoří přílohu žádosti o dotaci. Výsledky ekonomického vyhodnocení projektů je vhodné okomentovat. Výše investičních a provozních nákladů může hrát významnou roli při splnění kritéria přijatelnosti zaměřeného na dosažení nižší (a tedy nejvíce ambiciózní) poloviny intervalu hodnot dle BAT u projektů, u kterých je to relevantní (tedy např. spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MWt a vyšším). V případě, že by z analýzy investičních a provozních nákladů vyplynulo, že dosažení spodní poloviny intervalu emisní úrovně spojené s aplikací BAT není nákladově efektivní, bylo by možné projekt připustit i v případě, že by cílové hodnoty emisní koncentrace (nikoliv emisního limitu, ale emisní koncentrace stanovené za podmínek definovaných v popisu BAT) dosahovaly i horní polovinu intervalu. V těchto případech bude potřeba provést výpočet nákladové efektivity pro obě varianty řešení projektu. U spalovacích stacionárních zdrojů je situace o to komplikovanější, že nejsou k dispozici aktualizované referenční dokumenty o BAT se Závěry o BAT a platný referenční dokument o BAT pro velká spalovací zařízení sice uvádí určité intervaly hodnot emisních koncentrací dosažitelných při aplikaci BAT, ale je nutné upozornit na skutečnost, že samotný dokument upozorňuje na fakt, že na těchto hodnotách není obecná shoda. Pro TZL tento dokument uvádí pro nové kotle interval 5-20 mg/Nm3, pro SO2 100-200 mg/Nm3 a pro NOx rovněž 100-200 mg/Nm3. Pro CO není žádný interval uveden. Z těchto důvodů doporučujeme konzultovat postup a výsledek výpočtu se Státním fondem životního prostředí ČR.
15
4. SOULAD PROJEKTU S POŽADAVKY OPŽP
4.1. Obecná přijatelnost projektu Projekt „Snížení emisí z teplárny XY“ svým zaměřením spadá do Prioritní osy 2 OPŽP, konkrétně do specifického cíle 2.2 a) náhrada nebo rekonstrukce spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování za účelem snížení emisí TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC Níže je diskutován soulad s jednotlivými obecnými kritérii přijatelnosti stanovenými v „Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020“. Soulad žádosti s aktuální výzvou OPŽP - projekt je v souladu; Soulad údajů uvedených ve formuláři žádosti s relevantními doklady předkládanými jako přílohy k žádosti - bude zajištěno při přípravě žádosti; Nejsou podporovány typy aktivit definované v PO 5, realizované ve veřejných budovách - není relevantní; Projekty zaměřené na realizaci OZE budou přijatelné pouze v případě nemožnosti podpory v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nebo prioritní osy 5 (např. z důvodu typu subjektu) - není relevantní; Projekt musí být v souladu s výstupy příslušného programu zlepšování kvality ovzduší a Národního programu snižování emisí zpracovaných v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - projekt představuje snížení emisí znečišťujících látek a jako takový je v souladu s výstupy programu zlepšování kvality ovzduší. (Zde je nutno uvést odkaz na relevantní program) Projekty realizované na spalovacích stacionárních zdrojích s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 20 MW a vyšším mohou být podporovány, pouze pokud je zjevné, že primárním cílem je snížení emisí znečišťujících látek a nevedou ke snižování emisí CO2, resp. snížení emisí CO2 je pouze vedlejším efektem – je splněno: Z technického řešení projektu je zjevné, že primárním cílem projektu je snížení emisí znečišťujících látek a zajištění si plnění budoucích emisních limitů. V rámci projektu dojde sice ke snížení emisí CO2, ale toto snížení je jen výsledkem zvýšené účinnosti nově instalovaného kotle. V případě, že by projekt měl být zaměřen primárně na snížení emisí CO2, byla by zvolena jiná alternativa řešení záměru, např. se zahrnutím čistého spalování biomasy případně alespoň spoluspalování biomasy. Nic z toho se v rámci projektu nepředpokládá;
16
Podpora na výměnu lokálního zdroje tepla na vytápění je určena pouze pro budovy, kde je výroba tepla v současné době realizována zdrojem využívajícím pevná paliva - není relevantní; V případě realizace výměny lokálního zdroje tepla na vytápění musí budova, resp. budovy (u kotelen vytápějících více objektů) po realizaci projektu splňovat minimálně požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem, N uvedenou v odst. 5.3 normy ČSN 730540-2 (znění říjen 2011). Tento požadavek se netýká budov určených převážně pro skladování nebo pro výrobu včetně samostatně stojících kotelen a dále pak budov, kde slouží zdroj pouze pro ohřev teplé vody. Požadavek se netýká památkově chráněných budov - není relevantní; V případě realizace kotlů na pevná paliva budou podporovány pouze kotle splňující požadavky Nařízení Komise 2015/1189 ze dne 28. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign kotlů na tuhá paliva - není relevantní; V případě realizace kotle na zemní plyn budou podporovány pouze kondenzační plynové kotle plnící parametry nařízení Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/E, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (požadavky od 26. 9. 2018) - není relevantní; V případě realizace elektrických tepelných čerpadel jsou podporována čerpadla, která dle ČSN EN 14 511 dosahují dle typu technologie a určené teplotní charakteristiky hodnot uvedených v tabulce Technologie
Teplotní charakteristika
Minimální topný faktor
Země – voda
B0/W35
4,3
Vzduch – voda
A2/W35
3,1
Voda – voda
W10/W35
5,1
Zároveň musí dosahovat parametrů definovaných nařízením Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/E, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (požadavky od 26. 9. 2017) není relevantní; V případě realizace plynových tepelných čerpadel jsou podporována čerpadla, která dle ČSN EN 12 309-2 dosahují dle typu technologie a určené teplotní charakteristiky hodnot uvedených v tabulce Technologie
Teplotní charakteristika
Minimální topný faktor
Země – voda
B0/W35
1,3
Vzduch – voda
A2/W35
1,3
Voda – voda
W10/W35
1,3
17
Zároveň musí dosahovat parametrů definovaných nařízením Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/E, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (požadavky od 26. 9. 2018) - není relevantní; V případě spalovacích zdrojů nespadajících do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES budou podpořeny pouze projekty zaručující splnění požadavků schválené směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení. Bez ohledu na přijetí návrhu uvedené směrnice budou podpořeny pouze projekty zaručující splnění emisních limitů pro NOx, SO2 a CO pro rok 2018 ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. V případě TZL budou podpořeny pouze projekty splňující hodnoty emisních limitů pro TZL uvedených v návrhu směrnice o omezení emisí určitých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zdrojů v podobě uveřejněné jako součást tzv. „Air Package“ dne 18. 12. 2013 – je splněno: Záměr počítá s plněním emisního limitu ve výši…mg/Nm3; Nebudou přijaty projekty, u nichž dochází k odpojení od SZTE (Soustava Zásobování Tepelnou Energií (či k náhradě dodávek energií z SZTE) - není relevantní; U projektů zaměřených na rozšiřování (včetně nových soustav) a rekonstrukce soustav centralizovaného zásobování tepelnou energií nejsou jako příjemci podpory přijatelné podnikatelské subjekty - není relevantní; U projektů zaměřených na rozšiřování soustav centralizovaného zásobování tepelnou energií musí po realizaci projektu napojená budova, resp. budovy ve vlastnictví žadatele splňovat minimálně požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem, N uvedenou v odst. 5.3 normy ČSN 730540-2 (znění říjen 2011). Tento požadavek se netýká budov určených převážně pro skladování nebo pro výrobu včetně samostatně stojících kotelen a dále pak budov, kde slouží zdroj pouze pro ohřev teplé vody. Požadavek se netýká památkově chráněných budov - není relevantní; Stacionární zdroje, na které se vztahuje směrnice o průmyslových emisích, nebudou podporovány za účelem dosažení prostého souladu s intervalem hodnot dle nejlepších dostupných technik (BAT). V uvedeném případě je oprávněná pouze podpora dosažení nižší (a tedy nejvíce ambiciózní) poloviny intervalu hodnot dle BAT, a to v souladu s podmínkami veřejné podpory. Pokud hodnocení nákladové efektivity (v rámci studie proveditelnosti) ukáže, že zaměření na dolní polovinu intervalu hodnot dle BAT není proveditelné, bude možné podpořit i horní polovinu intervalu hodnot dle BAT – není relevantní:
18
Z hlediska posuzovaného projektu je vhodné se soustředit především na dvě obecná kritéria přijatelnosti: na soulad s programem zlepšování kvality ovzduší pro příslušnou zónu nebo aglomeraci a na požadavek dosažení spodní poloviny intervalu emisní koncentrace spojené s aplikací BAT. Ostatní kritéria jsou jednoznačně definována. Dále je nutné zohlednit i omezení uvedená v rámci textu příslušné výzvy. Zde je nutno upozornit na aktuální text 8. Výzvy OPŽP, kde je definována tato podmínka přijatelnosti projektu: „U opatření „Náhrada nebo rekonstrukce spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování za účelem snížení emisí TZL, NOx, SO2, NH3 a VOC“ a „Pořízení dodatečných technologií a změny technologických postupů vedoucí ke snížení emisí a úrovně znečištění TZL, NOx, SO 2, NH3 a VOC u spalovacích stacionárních zdrojů“ musí střední zdroje (spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 1 MW a vyšším a celkovém jmenovitém tepelném příkonu nižším než 50 MW spalující pevná paliva) po realizaci projektu plnit požadavek na maximální koncentraci 400 mg/m3 SO2.“ První bod nebývá obecně problém. Projekty zaměřené na snižování emisí jsou v obecné rovině v souladu s programy zlepšování kvality ovzduší. Je nutné uvést odkaz na příslušný program zlepšování kvality ovzduší. Problematičtější může být druhý bod. Požadavek na dosažení spodní poloviny intervalu hodnot dle BAT je požadavkem Evropské komise, který jde nad rámec pravidel pro poskytování veřejné podpory, které nic podobného nevyžadují. Splnění tohoto bodu je možné ve dvou variantách: a) spodní polovinu intervalu emisních koncentrací spojených s BAT je možné projektem dosáhnout a garantovat po dobu udržitelnosti projektu za přijatelných investičních a provozních nákladů - v takovém případě je požadavek splněn a projekt je bez komplikací přijatelný, nebo b) spodní polovinu intervalu emisních koncentrací spojených s BAT není možné projektem dosáhnout a garantovat po dobu udržitelnosti projektu za přijatelných investičních a provozních nákladů - v takovém případě musí být provedeno srovnání nákladové efektivity investičních a provozních nákladů pro obě varianty řešení (spodní a horní polovina intervalu) a následně musí být provedena konzultace se Státním fondem životního prostředí ČR ohledně přijatelnosti resp. nepřijatelnosti rozdílu v nákladové efektivitě.
U spalovacích stacionárních zdrojů je situace o to komplikovanější, že nejsou k dispozici aktualizované referenční dokumenty o BAT se Závěry o BAT a platný referenční dokument o BAT pro velká spalovací zařízení sice uvádí určité intervaly hodnot emisních koncentrací dosažitelných při aplikaci BAT, ale je nutné upozornit na skutečnost, že samotný dokument upozorňuje na fakt, že na těchto hodnotách není obecná shoda. Pro TZL tento dokument uvádí pro nové kotle interval 5-20 mg/Nm3, pro SO2 100-200 mg/Nm3 a pro NOx rovněž 100-200 mg/Nm3. Pro CO není žádný interval 19
uveden. Z těchto důvodů doporučujeme konzultovat postup a výsledek výpočtu se Státním fondem životního prostředí ČR.
4.2. Veřejná podpora Určit, kdy se jedná o veřejnou podporu, není jednoduché. V rámci specifického cíle 2.2 OPŽP lze obecně předpokládat, že se bude v naprosté většině případů jednat o projekty, které zakládají veřejnou podporu. Současně bude platit, že u neveřejných žadatelů vykonávajících ekonomickou činnost se bude vždy jednat o poskytnutí veřejné podpory. Určitá vodítka a seznam přijatelných režimů veřejné podpory jsou zpracovány v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020. Posuzovaný projekt, který má být realizovaný obchodní společností XY v každém případě podléhá pravidlům pro poskytování veřejné podpory.
Žadatel o dotaci by měl (v otázkách veřejné podpory) postupovat při přípravě žádosti následujícím způsobem: 1. Posoudit, zda se v případě daného projektu jedná o veřejnou podporu; 2. Identifikovat použitelný režim pro stanovení přípustné intenzity veřejné podpory; 3. Porovnat přípustné intenzity veřejné podpory podle jednotlivých režimů; 4. Vybrat režim vhodný pro projekt s nejvyšší mírou podpory.
4.2.1. Omezení podpory z FS a ERDF Novým a zásadním omezením podpory z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj je ustanovení článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (dále jen „nařízení o EFRR“) a z článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 (dále jen „nařízení o FS“). Ve výše uvedených článcích těchto dvou nařízení jsou uvedeny typy investic, které Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti (FS) nepodporuje. Obě tato nařízení obsahují shodný text, který zní: EFRR/FS nepodporuje investice, jejichž cílem je snižování emisí skleníkových plynů pocházejících z činností, které jsou uvedené v příloze I směrnice 2003/87/ES;
20
V preambuli nařízení o EFRR (bod 3) je toto omezení vysvětleno a text nařízení o EFRR zde uvádí, že je potřeba vymezit a objasnit činnosti spadající mimo oblast působnosti EFRR, a to včetně investic, jejichž cílem je dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů z činností, jejichž seznam je uveden v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES. Dle preambule nařízení o EFRR tyto investice vylučuje z podpory z EFRR proto, aby se předešlo nadměrnému financování, neboť již mají finanční prospěch z uplatňování směrnice 2003/87/ES. Nařízení o EFRR současně uvádí, že toto vyloučení by nemělo omezit možnost využití EFRR na podporu činností, jež nejsou uvedeny v příloze I směrnice 2003/87/ES, i kdyby tyto činnosti byly prováděny týmiž hospodářskými subjekty a zahrnovaly činnosti, jako jsou investice do energetické účinnosti sítí dálkového vytápění, inteligentních distribučních soustav, systémů skladování a přepravy nebo opatření zaměřených na snížení znečištění ovzduší, i kdyby jedním z nepřímých účinků takových činností bylo snížení emisí skleníkových plynů nebo kdyby byly uvedeny v národním plánu směrnice 2003/87/ES. V zásadě obdobný text obsahuje preambule nařízení o FS. Současně ve schváleném textu Programovém dokumentu OPŽP existuje precedentní návodné ustanovení, které zní takto: „Projekty v SC 2.2 realizované na spalovacích stacionárních zdrojích s celkovým tepelným příkonem nad 20 MW mohou být podporovány pouze tehdy, pokud je zjevné, že primárním cílem projektu je zlepšení kvality ovzduší a snížení emisí skleníkových plynů je pouze vedlejším efektem, a to podle metodiky uvedené v příručce EK.“ Zařízení provozované společností XY spadá pod působnost směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES. Z hlediska přílohy I této směrnici spadá do kategorie „Spalování paliv v zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW jiných než zařízeních pro spalování nebezpečného nebo komunálního odpadu“. Z technického řešení projektu je zjevné, že primárním cílem projektu je snížení emisí znečišťujících látek a zajištění si plnění budoucích emisních limitů. V rámci projektu dojde sice ke snížení emisí CO2, ale toto snížení je jen výsledkem zvýšené účinnosti nově instalovaného kotle. V případě, že by projekt měl být zaměřen primárně na snížení emisí CO2, byla by zvolena jiná alternativa řešení záměru, např. se zahrnutím čistého spalování biomasy případně alespoň spoluspalování biomasy. Nic z toho se v rámci projektu nepředpokládá. Omezení podpory na snižování emisí CO2 u zařízení, na které se vztahuje směrnice 2003/87/ES může u některých projektů představovat problém. Z hlediska specifického cíle 2.2 OPŽP, kde je toto omezení velmi relevantní, se bude toto omezení týkat především projektů prováděných na energetických (spalovacích) zdrojích a dále přímo na výrobních technologiích v průmyslu. V případě instalace koncových technologií, tzv. „end of pipe“ opatření, se naopak omezení projektů v podstatě nedotkne. 21
CE PODPORY
4.2.2. Použitelné režimy podpory Při velikosti projektu nemá smysl se zabývat podporou de minimis poskytovanou dle nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. 12. 2013, o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (dále jen de minimis). S ohledem na charakter projektu a typ žadatele je jediným použitelným režimem režim upravený v článku 36 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. 6. 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. Jde o režim investiční podpory, která podnikům umožní řídit se přísnějšími environmentálními normami, než jsou normy Unie, nebo zvyšovat ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje. Výše očekávané dotace v takovém případě nepřekračuje prahovou hodnotu stanovenou v článku 4 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. 6. 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem a není nutné využívat individuální notifikaci podle Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014 – 2020 (2014/C 200/01). Aby bylo možné využít výše citovaný režim, musí projekt splňovat jednu z těchto podmínek: a) investice příjemci umožňuje, aby v rámci svých činností, bez ohledu na existenci závazných vnitrostátních norem, které jsou přísnější než normy Unie, plnil přísnější požadavky, než vyžadují platné normy Unie, a tím zvyšoval ochranu životního prostředí; b) investice příjemci umožňuje, aby v rámci svých činností zvyšoval ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje. V případě posuzovaného projektu platí písmeno b) a posuzovaný projekt představuje řešení, které jde nad rámec norem Evropské unie. V současné době není v platnosti žádná norma EU pro spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu do 50 MW. Výše dotace podle zvažovaného režimu činí pro velký podnik (kterým žadatel je) 40 % ze způsobilých výdajů, ke kterým se přičítá 15 procentních bodů s ohledem na bod 8 článku 36 (zohlednění místa realizace - celé území ČR s výjimkou Prahy má shodně 15 procentních bodů navíc), tj. výsledná podpora činí 55 % ze způsobilých výdajů. Způsobilé náklady jsou dodatečné investiční náklady nezbytné k tomu, aby bylo možné řídit se přísnějšími normami, než jsou použitelné normy Unie, nebo zvýšit ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje. Způsobilé náklady se určují takto: a) pokud lze náklady na investici do ochrany životního prostředí identifikovat v celkových investičních nákladech jako samostatnou investici, jsou způsobilými náklady tyto náklady spojené s ochranou životního prostředí;
22
b) ve všech ostatních případech se náklady na investici do ochrany životního prostředí určují na základě srovnání s podobnou investicí, která je méně šetrná k životnímu prostředí a která by byla pravděpodobně realizována, kdyby nedošlo k poskytnutí podpory. Rozdíl mezi náklady na obě investice představuje náklady na ochranu životního prostředí a odpovídá způsobilým nákladům. Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně ochrany životního prostředí, způsobilé nejsou. Způsobilé výdaje jsou odhadovány na základě položkového rozpočtu ve výši 140 mil. Kč a případná výsledná dotace bude činit cca 77 mil. Kč. Ohledně režimu veřejné podpory je vhodné postupovat od pravidla de minimis, které je nejjednodušším a nejsnáze aplikovatelným režimem, ale vhodným pouze pro menší projekty, protože s vyššími způsobilými výdaji se fixní podpora stanovená ve výši 200 000 € příliš nevyplácí. Druhým v pořadí je vhodné analyzovat, zda je použitelné nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. 6. 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. Teprve v případě, že by výše dotace překročila oznamovací práh, je nutné využít individuální notifikaci podle Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014 – 2020 (2014/C 200/01). V takovém případě je vždy vhodné diskutovat postup včas se Státním fondem životního prostředí ČR. V tomto konkrétním případu, který řeší případová studie, je nutné upozornit na skutečnost, že existuje návrh směrnice EU pro tzv. střední spalovací zdroje. Pokud tento právní předpis vstoupí v platnost, nebude již možné využít čl. 36 nařízení Komise (EU) č. 651/2014, ale bude možné využít např. čl. 37 (včasné přizpůsobení se budoucím normám EU) nebo čl. 38 (zvýšení energetické účinnosti).
4.2.3. Ověření motivačního účinku Každá veřejná podpora, kterou je možné poskytnout, musí mít motivační účinek na příjemce podpory. Motivační účinek je v případě nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. 6. 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem upraven článkem 6 tohoto nařízení: Podpora se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud příjemce předložil dotyčnému členskému státu písemnou žádost o podporu před zahájením prací na projektu nebo činnosti. V žádosti o podporu se uvedou alespoň tyto údaje: a) b) c) d)
název a velikost podniku; popis projektu, včetně termínu jeho zahájení a ukončení, umístění projektu; seznam nákladů projektu;
23
e) druh podpory (dotace, půjčka, záruka, vratná záloha, kapitálová injekce nebo jiné) a výše veřejného financování, které je pro daný projekt zapotřebí. Podpora ad hoc poskytnutá velkým podnikům se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud je zajištěno splnění výše uvedené podmínky a pokud členský stát před poskytnutím podpory ověřil, že dokumentace vyhotovená příjemcem dokládá, že podpora povede alespoň k jednomu z následujících výsledků: a) v případě regionální investiční podpory: je realizován projekt, který by bez poskytnutí podpory nebyl v dané oblasti realizován nebo by nebyl pro příjemce v dané oblasti dostatečně ziskový; b) ve všech ostatních případech, že existuje: - významný nárůst rozsahu projektu či činnosti v důsledku podpory nebo - významné zvýšení celkové částky vynaložené příjemcem na projekt či činnost v důsledku podpory nebo - významné urychlení při dokončování příslušného projektu či činnosti. Diskutovaný projekt bude podpořen v rámci oznámeného režimu podpory a nejedná se tedy o podporu ad hoc. Motivační účinek bude splněn tím, že projekt nebude zahájen před podáním žádosti o dotaci.
24
PŘÍLOHA Č. 1 – ODBORNÁ ZPŮSOBILOST ZPRACOVATELE VYHODNOCENÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH PŘÍNOSŮ PROJEKTU Kopie rozhodnutí MŽP o autorizaci pro zpracování odborných posudků dle paragrafu 32 zákona č. 201/2012 Sb. (viz seznam právnických a fyzických osob, kterým MŽP vydalo osvědčení o autorizaci ke zpracování odborných posudků o ochraně ovzduší (www.env.cz).
25
