Průvodce prioritní osou 4

Průvodce prioritní osou 4

V Praze dne 31. 03. 2016

1/51

Obsah 1.

Vyplnění žádosti v IS KP14+ a nejčastější dotazy ................................................................................................. 3

2.

Povinné přílohy a nejčastější chyby ........................................................................................................................... 20

3.

Přijatelnost projektu ........................................................................................................................................................... 23

4.

Způsobilost výdajů ............................................................................................................................................................. 36

5.

Investiční záměr – dvoukolová 13. výzva ................................................................................................................ 41

6.

Příloha č. 1 - Indikátory .................................................................................................................................................... 44

2/51

1. Vyplnění žádosti v IS KP14+ a nejčastější dotazy



Jak mám vyplnit Popis projektu ?

Na záložce Popis projektu žadatel vyplňuje povinná (žlutě podbarvená pole) v rozsahu od 0 do 2000 znaků. Cílem je v rámci těchto polí výstižně shrnout základní charakteristiky projektu. Popis projektu by měl být v souladu s obsahem projektové dokumentace, která je povinnou součástí příloh žádosti. Do pole Jaké aktivity v projektu budou realizovány žadatel vepíše aktivity/ typy opatření/ činnosti, které jsou/ budou součástí projektu. Do pole Popis realizačního týmu projektu lze uvézt, zda projekt či jeho části budou realizovány svépomocí a/nebo dodavatelsky (např. veřejnou zakázkou). V tomto poli lze také jmenovat jednotlivé subjekty, které se na projektu podílejí/ budou podílet (pokud jsou tyto v době podání žádosti známé). Šedě podbarvená pole jsou nepovinná, žadatel tyto vyplňovat nemusí.



Jak mám vyplnit Specifické cíle ?

Na záložce Specifické cíle vybere žadatel v poli Název z menu nabízený specifický cíl (na výzvách PO 4 je vždy nastaven pouze jeden specifický cíl, který je ovšem nutné v poli Název manuálně vybrat). Do pole Procentní podíl žadatel vždy zadá hodnotu 100 (podíl daného specifického cíle na projektu je vždy 100 %).

3/51



Jak mám vyplnit Indikátory?

Povinné indikátory Indikátory jsou zpřístupněny k vyplnění teprve poté, co byla vyplněna a uložena část Specifické cíle. V části Indikátory žadatel na hlavní stránce vidí indikátory nastavené jako povinné. Z této skupiny vybere indikátory relevantní pro daný typ opatření a doplní pro ně nenulovou cílovou hodnotu a všechna ostatní povinná pole (výchozí hodnota, datum výchozí hodnoty, datum cílové hodnoty). U indikátorů, kde je výchozí hodnota povinným polem, zadá žadatel jako výchozí hodnotu hodnotu nula. U povinných indikátorů, které pro daný projekt relevantní nejsou, žadatel za cílovou hodnotu zadá hodnotu nula.

Povinně volitelné indikátory Skrze tlačítko Nový záznam, v poli Kód indikátoru se žadateli zobrazí menu obsahující indikátory z kategorie povinně volitelných.

4/51

Žadatel v nabídce povinně volitelných indikátorů postupně označí ty, které jsou relevantní pro realizovaný typ opatření. Žadatel k indikátorům doplní požadované povinné hodnoty (výchozí hodnota, datum výchozí hodnoty, cílová hodnota, datum cílové hodnoty) a záznam uloží. Seznam typů opatření a k nim relevantních povinně volitelných indikátorů je uveden v přílože č. 1.



Jak mám vyplnit Horizontální principy?

Na výzvách PO 4 jsou, v souladu s Programovým dokumentem OPŽP 2014 – 2020, nastaveny tři horizontální principy: Udržitelný rozvoj (environmentální indikátory), Rovné příležitosti mužů a žen a Rovné příležitosti a nediskriminace. Pro projekty financované z OPŽP je klíčovým principem udržitelný rozvoj, přičemž sekundárně může mít některý z projektů pozitivní vliv alespoň na jeden ze zbylých dvou principů. Proto má žadatel pro vyplnění na žádosti uvedeny všechny tři horizontální principy. Pro každý z uvedených principů žadatel zadá Vliv projektu na horizontální princip, přičemž má na výběr z těchto možností: cílené zaměření na horizontální princip, pozitivní vliv na horizontální princip nebo neutrální k horizontálnímu principu. U principu Udržitelný rozvoj může žadatel vybrat Cílené zaměření nebo Pozitivní vliv na horizontální princip pouze tehdy, je-li na projektu indikátor typu ENVI. V současné době je indikátor typu ENVI nastaven pouze v rámci SC 4.3 a SC 4.4 (indikátor 46500 - Plocha stanovišť, která jsou podporovány

5/51

s cílem zlepšit jejich stav zachování). Pro SC 4.1 a SC 4.2, kde se ENVI indikátor nyní nevyskytuje, je nezbytné zvolit variantu neutrální k horizontálnímu principu. V případě volby Cílené zaměření nebo Pozitivní vliv na horizontální princip vyžaduje IS KP14+ zdůvodnění vlivu projektu na horizontální princip.



Jak mám vyplnit záložku Umístění?

Žadatel vybere pro Místo realizace nejnižší úroveň a to úroveň Obce. V případě, že se akce realizuje na hranici dvou obcí, vyplní žadatel obě obce. V případě opatření realizovaných na rozsáhlém území (například likvidace invazních druhů) vyplní žadatel umístění projektu do úrovně obce s rozšířenou působností (ORP).

Výběr Místa realizace se provádí označením příslušné obce/ ORP a jejím přesunem do pravé části obrazovky pomocí šedé šipky. Stejným způsobem bude na žádosti zadáno také Místo dopadu projektu.

6/51



Jak mám vyplnit Harmonogram?

Žadatel na záložce Harmonogram vybere položku/y Harmonogramu relevantní pro daný projekt. K položce Harmonogramu uživatel vždy doplní předpokládané datum a záznam potvrdí pomocí tlačítka Uložit. Záložka Harmonogram je nastavena jako nepovinná. Pokud žadatel v harmonogramu nenalezne položku odpovídající činnostem daného projektu, ponechá harmonogram prázdný.



Jak mám vyplnit záložku Cílová skupina?

Na každé výzvě je přednastavena cílová skupina (např. orgány ochrany přírody pro chráněná území národního významu a území soustavy NATURA 2000, vlastníci a nájemci pozemků). Do pole Popis cílové skupina žadatel vysvětlí, zda naplňuje charakteristiku cílové skupiny, případně jak jsou v rámci projektu ošetřeny vlastnické vztahy (např. vlastník pozemku, kde bude projekt realizován). Posléze je nutné záznam potvrdit pomocí tlačítka Uložit.

7/51



Jak mám vyplnit, zda zahrnout subjekt do definice jednoho podniku?

Na záložce Subjekty je nutné zaškrtnout křížkem povinné pole: Zahrnout subjekt do definice jednoho podniku (definice jednoho podniku se na projekty z PO 4 nevztahuje, veškeré projekty v PO 4 jsou mimo režim veřejné podpory).



Jak mám vyplnit Kategorie intervencí?

V Kategoriích intervencí vybere žadatel pro každou dílčí část odpovídající hodnotu z nabízeného menu (často je na výzvě předdefinována k výběru pouze jedna hodnota). Pokud byla pro danou část vybrána pouze jedna hodnota, bude procentní podíl dílčí kategorie intervencí 100 %. Pokud bylo žadatelem či systémem vybráno více hodnot, rozdělí žadatel procentní podíl mezi tyto hodnoty způsobem, který odpovídá realizaci projektu (např. 100 % a 0 % nebo 50 % a 50 % apod.). Žadatel vyplňuje tyto kategorie intervencí: Oblast intervence V poli Název specifického cíle, žadatel vybere nadefinovaný specifický cíl (vždy pouze jeden na výzvě).

V poli Název označí žadatel jednu oblast intervence, která odpovídá zaměření projektu a posléze zadá její Procentní podíl. Procentní podíl dané položky bude 100 %. Poté žadatel záznam uloží.

8/51

Forma financování V poli Název žadatel vybere nadefinovanou formu financování: Nevratný grant. Procentní podíl má vždy hodnotu 100. Poté žadatel záznam uloží.

9/51

Ekonomická aktivita V poli Název žadatel vybere ekonomickou aktivitu: Činnosti týkající se životního prostředí a změny klimatu (nabízí se k výběru pouze tato položka). Procentní podíl má vždy hodnotu 100. Poté žadatel záznam uloží.

Mechanismus územního plnění V poli Název žadatel vybere jeden nadefinovaný mechanismus: 06 - Iniciativy pro místní rozvoj se zapojením místních komunit (platí např. pro žadatele typu Místní akční skupina) nebo 07 - Nepoužije se (platí pro ostatní žadatele). Procentní podíl má vždy hodnotu 100. Poté žadatel záznam uloží.

10/51

Typ území Na základě Místa realizace, které žadatel zadal na záložce Umístění, se do Typu území načtou údaje odpovídající zvolenému místu realizace. Pro každý uvedený Typ území (01 - Velké městské oblasti, 02 Malé městské oblasti a/nebo 03 - Venkovské oblasti) je nutné zadat Procentní podíl. Podle toho, v jakých typech území se bude projekt realizovat, rozdělí uživatel procentní podíl mezi jednotlivé typy území tak, aby jejich celkový součet byl roven 100 %.

Lokalizace Na základě Místa realizace, které žadatel zadal na záložce Umístění, se do Lokalizace načte jeden či více Krajů, odpovídajících zvolenému místu realizace. Pro každý uvedený Kraj je nutné zadat Procentní podíl. Podle toho, kde se bude projekt realizovat, rozdělí uživatel procentní podíl mezi jednotlivé typy území tak, aby jejich celkový součet byl roven 100 %.

11/51



Jak mám vyplnit CBA?

U projektů nad 5 milionů Kč celkových výdajů s 50 (a více) % investičních nákladů musí žadatel vyplnit CBA analýzu v Modulu CBA. Pokud projekt nevytváří příjmy dle čl. 61 obecného nařízení ani jiné peněžní příjmy (dále jen „JPP“), vyplní žadatel pouze záložky Základní informace a Investice a zdroje. U projektů nad 5 milionů Kč celkových výdajů s více než 50 % investičních nákladů, které generují příjmy dle č. 61 obecného nařízení nebo JPP, vyplní žadatel v modulu CBA všechny příslušné záložky v levé části menu. U projektů nad 100 mil. Kč je navíc žadatel povinnen zaškrtnout a vyplnit ekonomickou analýzu. Pokud žadatel s projektem generujícím příjmy vyplní finanční analýzu v modulu CBA, přenesou se po stisknutí tlačítka Rozpad financí (na záložce Rozpad zdrojů financování) data z CBA do žádosti. CBA se vyplňuje v samostatném Modulu CBA, odděleně od konkrétního projektu. V tomto modulu dojde k navázání CBA k vybranému projektu. Více informací naleznete v příručce k modulu CBA. V případě dotazů je možné se obrátit na e-mailovou schránku: [email protected].



Jak mám vyplnit Rozpočet?

Část Financování se žadateli zpřístupní teprve poté, co jsou vyplněny záložky Specifické cíle a Subjekty projektu. Na záložce Rozpočet se po kliknutí na tlačítko Editovat vše zpřístupní pole, do nichž lze k rozpočtovým položkám vpisovat částky pro jednotlivé roky projektu. Částky lze vpisovat pouze do šedě podbarvených polí. Rozpočet může být rozvržen až na období 10 let. Po stisknutí tlačítka Uložit systém automaticky sečte celkové částky pro jednotlivé roky a pro všechny roky (sloupec Částka celkem). Pro navigaci napříč jednotlivými roky/ sloupci je nutné použít šipku vpravo/ vlevo (na dolní liště obrazovky rozpočtu).

12/51



Jak mám vyplnit Přehled zdrojů financování?

Na výzvách je nastavena výše % podílu vlastního financování. Jedná se o minimální podíl vlastního financování žadatele. Na výzvách pod specifickým cílem 4.3 se procento vlastního financování odvíjí od realizovaného opatření (např. realizace vodních nádrží – rybníků 50 %, realizace tůní či výsadeb 80 %, zprůchodnění migračních bariér 75 %, dle Pravidel pro žadatele a příjemce). U SC 4.3 proto žadatel upraví % vlastního financování v závislosti na plánovaném opatření.

13/51

Žadatel v části Přehled zdrojů financování vybere odpovídající Zdroj financování vlastního podílu a provede Rozpad financí (skrze tlačítko Rozpad financí). Jedná-li se o vlastní soukromé prostředky žadatele, potom vybere položku Národní soukromé zdroje. Jedná-li se například o prostředky z rozpočtu obcí, bude zvolena položka Finanční prostředky z rozpočtu obce/ obcí. Aby mohl žadatel provézt rozpad financí, musí mít již vyplněný Rozpočet. Částka Celkových způsobilých výdajů (CZV), uvedených v Rozpočtu, bude rozdělena příslušným % poměrem mezi Vlastní zdroj financování a Příspěvek Unie. Poté, co žadatel vybral Zdroj financování vlastního podílu a provedl Rozpad financí, obrazovku Uloží. Pokud si žadatel není jistý budoucí výší čistých peněžních příjmů projektu, vyplní do pole Jiné peněžní příjmy (JPP) a JPP nezpůsobilé nulovou hodnotu. Pokud by se v průběhu realizace čisté peněžní příjmy na projektu vyskytly (například prodejem vykáceného dřeva), dojde k úpravě dotace prostřednictvím žádostí o platbu.

14/51



Jak mám vyplnit Finanční plán?

Finanční plán představuje plán budoucích žádostí o platby. Jednotlivé položky finančního plánu je nutné přidat skrze tlačítko Nový záznam. Součet částek uvedených v polích Vyúčtování – investice a Vyúčtování – neinvestice za všechny žádosti o platby se musí rovnat částce Celkových způsobilých výdajů v Rozpočtu projektu. Žadatel ověří soulad mezi Rozpočtem a Finančním plánem skrze pole Kontrola shody částek finančního plánu a rozpočtu. Pokud suma částkek finančního plánu neodpovídá částce Celkových způsobilých výdajů, systém žadateli neumožní žádost finalizovat. Finanční plán je možné během realizace projektu pozměnit, a to pomocí tzv. změnového řízení. Změnu schvaluje finanční manažer projektu.

15/51



Jak mám vyplnit záložku Dokumenty?

Doložení všech příloh žádosti o podporu dle Pravidel pro žadatele a příjemce je hlavním předpokladem pro splnění kontroly formálních náležitostí. V části Dokumenty jsou přílohy rozděleny na povinné a povinně volitelné. Povinné přílohy musí doložit všichni žadatelé na podané žádosti o podporu. Povinné přílohy se zobrazují v horní části po kliknutí na záložku Dokumenty.

16/51

Žadatel vždy levým tlačítkem myši označí příslušnou přílohu, posléze v dolní části obrazovky skrze tlačítko Připojit přílohu nahraje a pomocí ikonky pečeti (vlevo) přílohu elektornicky podepíše.

Žadatel dále zašktne fajfkou pole Doložený soubor – ANO a záznam uloží pomocí tlačítka Uložit.

17/51

Tímto způsobem žadatel nahraje všechny předdefinované povinné přílohy. Povinně volitelné přílohy jsou dále přikládány v závislosti na zaměření konkrétního projektu. Žadatel je povinnen doložit všechny relevantní povinně volitelné přílohy v souladu s Pravidly pro žadatele a příjemce. V IS KP14+, v části dokumenty, žadatel přidá novou přílohu pomocí tlačítka Nový záznam. Žadatel vyplní Název přílohy a v řádku Název předdefinovaného dokumentu vybere název konkrétní přílohy. Dále uživatel postupuje zcela stejně jako při nahrávání povinné přílohy (připojí soubor a elektronický podpis, zaškrtne doložený soubor – ANO a stiskne tlačítko Uložit).

18/51

Doklady (rozhodnutí, závazná stanoviska či vyjádření orgánů státní správy) lze vložit buď naskenované s ručním podpisem a razítkem (žadatel vloží scan dokumentu a elektronickým podpisem potvrdí jeho pravost) nebo podepsané v elektronické formě. Stanoviska či vyjádření s elektronickým podpisem již některé úřady běžně využívají a vydávají. Pokud úřad zašle (datovou schránkou, případně e-mailem) stanovisko s elektronickým podpisem, je nutné si jej nejprve uložit v počítači a následně nahrát do IS KP14+, není možné jej vytisknout a oskenovat! Pokud např. projektant dodá projektovou dokumentaci nebo jiný dokument v elektronické formě se svým elektronickým podpisem, opět je potřeba tento dokument stáhnout (uložit do počítače) a nahrát do IS KP14+. Pokud žadatel obdrží od úřadu, zhotovitele nebo projektanta dokumenty v písemné podobě s podpisem a razítkem, naskenuje je a vloží do IS KP14+, viz výše. Originál těchto dokumentů je však potřeba si ponechat pro případnou veřejnosprávní kontrolu, která může být na projektech provedena. Scan projektové dokumentace nedoporučujeme, jelikož hrozí výrazné snížení kvality a tím pádem i nemožnost projektovou dokumentaci náležitě posoudit. Je tedy třeba ji dodat v originálním elektronickém formátu nebo písemně doručit na místně příslušné regionální pracoviště.

19/51

2. Povinné přílohy a nejčastější chyby

Formální náležitosti žádosti a nejčastější chyby Žadatel je povinen doložit všechny povinné přílohy dle Pravidel pro žadatele a příjemce (dále jen „PrŽaP“), přílohy 1.4 (specifické přílohy pro PO 4) a 1.6 (ekonomické přílohy). Všechny přílohy musí splňovat podmínky dané kapitolou C.1.3 PrŽaP. Nejčastější chyby žadatelů o podporu v prioritní ose 4 jsou: 1.

Nedoložení rozhodnutí o povolení kácení dřevin. -

Povolení ke kácení musí být předloženo ve všech případech, kdy je v rámci projektu (projektové dokumentace) kácení realizováno, nehledě na to, zda si žadatel nárokuje částku na kácení jako způsobilý výdaj.

2.

Přílohy vydané ve správním řízení nemají doložku nabytí právní moci. -

Veškeré dokumenty, které byly vydané ve správním řízení, musí být k žádosti přiloženy již s doložkou nabytí právní moci.

3.

Doplňované přílohy jsou pozdějšího data, než je datum ukončení příjmu žádostí. -

V rámci Operační programu Životní prostředí platí podmínka, že veškeré předložené přílohy musí mít datum vydání/podpisu nejpozději v den ukončení příjmu žádostí o podporu.

4.

Chybí rozhodnutí či závazná stanoviska orgánu státní správy požadovaná pro daný druh opatření příslušnými obecně závaznými předpisy. -

Doporučujeme všem žadatelům, aby si vyžádali koordinované závazné stanovisko nebo souhrnné vyjádření odboru životního prostředí. V rámci tohoto stanoviska získá žadatel v jediném písemném dokumentu informaci o možných kolizích jeho záměru s právními předpisy na jednotlivých úsecích ochrany životního prostředí (např. ochrana zemědělského půdního fondu, ochrana přírody a krajiny, lesního hospodářství a myslivosti, vodního hospodářství).

5.

Příloha nemá jednoznačně danou platnost a je starší dvou let. -

Pro OPŽP platí podmínka daná kapitolou C.1.3: pokud nemají dokumenty předkládané v rámci žádosti stanovenou platnost, nesmí být ke dni podání žádosti starší než 2 roky.

20/51

Tato

podmínka je závazná pro

všechny předkládané dokumenty/přílohy,

s

výjimkou podkladů (např. projektové dokumentace, povolení, výjimky a podobně), které mohou být i starší než 2 roky v případě, je-li na ně vydáno platné stavební povolení. 6.

Nedoložena příloha „vzdání se práva na náhradu škody“ -

Viz níže.

Náhrada škody V případě opatření, jejichž cílem je obnova a tvorba biotopů zvláště chráněných druhů živočichů (viz příklady opatření níže), musí žadatel o podporu z OPŽP jako povinnou součást žádosti doložit prohlášení o vzdání se práva na náhradu škody. Tímto prohlášením se vlastník zatíženého pozemku na neomezenou dobu vzdává práva na náhradu újmy na zatíženém pozemku podle § 58 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a § 11 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění. Žadatel předkládá prohlášení pouze s jeho podpisem (bez úředního ověření). V případě, že je žádost o podporu úspěšná a opatření je podpořeno, bude prohlášení podepsáno ze strany AOPK ČR po řádném ukončení projektu v rámci závěrečného vyhodnocení akce. AOPK ČR následně nechá vzdání se práva na náhradu škody (újmy) zapsat vkladem do katastru nemovistostí a uhradí správní poplatek za zápis. Příklady opatření, u nichž je nezbytné v rámci žádosti o podporu z OPŽP předložit prohlášení o vzdání se práva na náhradu škody: 

Asanace dřevní hmoty a ponechání dřevní hmoty k zetlení



Vytvoření a výsev regionálních směsí



Založení nebo obnova sadu



Ostatní specifická opatření směřující ke zlepšení stavu populací jednotlivých druhů např. podpora hnízdních možností, rozrušování drnu apod.



Založení/obnova tůně, mokřadních biotopů či malé vodní nádrže



Revitalizace - slepá říční ramena

Povinnost doložit k žádosti o poskytnutí podpory prohlášení o vzdání se práva na náhradu škody se netýká projektů realizovaných ve zvláště chráněných území (ZCHÚ).

Standardy AOPK ČR 1.

Podmínkou pro návrh opatření je, že pokud existuje pro danou oblast zpracovaný standard AOPK ČR (http://standardy.nature.cz), je třeba, aby bylo opatření navrženo v souladu s tímto standardem. V případě použití odlišného řešení je nutno toto zdůvodnit.

21/51

Rozpočet Žadatel je povinen prostudovat si obecné způsobilé výdaje a specifické způsobilé výdaje pro realizovaný typ opatření a na základě toho vymezit nezpůsobilé výdaje v rozpočtu. Bližší rozbor způsobilých výdajů je uveden v kap. 4 tohoto průvodce. Žadatel v rámci žádosti o podporu předkládá: 1.

Oceněný položkový výkaz výměr -

Je součástí projektové dokumentace, předkládá se ve formátu xls a je podepsán zpracovatelem.

2.

Kumulativní rozpočet -

Vypracován v xls (vzor na www.opzp.cz), je možné předložit i scan, podepsán zpracovatelem.

3.

Rozpočet v IS KP 14+ -

Vytváří se na žádosti v IS KP14+.

Všechny předkládané rozpočty musí být v souladu. Oceněný položkový výkaz výměr je podrobný a jeho účelem je hodnocení nákladovosti projektu. Kumulativní rozpočet shrnuje způsobilé a nezpůsobilé výdaje a položky, pro jejichž způsobilost je určen limit (procentuální omezení projektové přípravy či vedlejších rozpočtových nákladů, finanční limit pro zpracování žádosti v IS KP14+ apod.), a uvádí výši DPH. Rozpočet na žádosti v IS KP 14+ je souhrnným rozpočtem – žadatel jej vyplňuje v závislosti na tom, zda je plátce DPH a nemá nárok na odpočet (pak vyplňuje včetně DPH) či zda je neplátce (pak vyplňuje bez DPH). V rámci kontroly formálních náležitostí a kontroly přijatelnosti může hodnotitel žadatele vyzvat, aby přesunul část výdajů, které jsou z pohledu OPŽP nezpůsobilé, do příslušné kolonky „celkové nezpůsobilé výdaje“. Žadatel musí tyto náklady přesunout, nikoliv zcela odstranit z projektu – celková cena projektu tak zůstává stejná, pouze je navýšena položka „celkové nezpůsobilé výdaje“ a ponížena položka způsobilých nákladů. Současně žadatel není v rámci výzvy na vymezení nezpůsobilých výdajů oprávněn měnit výši jednotlivých položek v oceněném položkovém výkazu výměr. To je považováno za zásadní věcnou změnu projektu, která není přípustná.

22/51

3. Přijatelnost projektu

Biologické posouzení Účelem biologického posouzení je zhodnocení stávajícího stavu území včetně širších územních souvislostí. Biologické posouzení nemusí být v rozsahu biologického hodnocení zpracovaného autorizovanou osobou, musí však v každém případě obsahovat kromě popisu lokality i zhodnocení stávajících biologických a ekologických hodnot lokality, zejména popis druhů, které byly v lokalitě zaznamenány v minulosti a při terénním šetření. V případě projektu rybího přechodu je relevantním podkladem pro hodnocení popis druhové skladby společenstva ryb řešené lokality, nebo při ošetření staré aleje je žádoucí popis hmyzích druhů, hnízdících ptáků, netopýrů a celkový vliv aleje na krajinný ráz. V případě nedostatečného posouzení je projekt vyloučen. Dále musí být zhodnocen potenciál lokality a posouzení či doporučení ve vztahu k navrženým opatřením v projektu. Soulad s plánem péče nebo souhrnem doporučených opatření Realizaci opatření na území zvláště chráněných území a lokalit soustavy Natura 2000 je možné podpořit pouze, pokud je pro dané zvláště chráněné území zpracován plán péče, resp. pro území soustavy Natura 2000 je zpracován souhrn doporučených opatření. Bez platného plánu péče nebo souhrnu doporučených opatření nelze opatření podpořit, jelikož nelze doložit, že opatření není v rozporu s těmito dokumenty. Udržovací a obnovní management Předmětem opatření má být obnova, nikoliv udržování stavu, přičemž základním znakem obnovního managementu je definování cílového stavu. Opatření, kterými má být cílového stavu dosaženo, musí být dostatečně popsána. Opatření jednoznačně směřují k pozitivní změně (zlepšení) stavu lokality (ve prospěch konkrétního biotopu, zvýšení početnosti konkrétních druhů vázaných na lokalitu, stabilizace populace apod.), a to bez ohledu na počet let, po který jednotlivé zásahy v rámci opatření jako celku probíhají. Opatření může být rozloženo do více let, může obsahovat dílčí po sobě jdoucí operace (i operace opakující se, pokud to stav či povaha lokality vyžaduje). Typickým příkladem jsou opatření realizovaná zcela nově na dosud neudržovaných lokalitách či na lokalitách udržovaných nevhodným nebo nedostatečným způsobem (např. úbytek druhů, snížení biodiverzity). Mohou to být i opatření realizovaná na lokalitách, kde již některá opatření probíhají, tedy i opatření navazující na předchozí zásahy, avšak pouze v případě, že na těchto lokalitách ještě nebylo dosaženo cílového stavu. Cílem těchto navazujících opatření na již prováděná opatření je dosažení jednoznačné změny - tedy zlepšení stavu lokality, biotopu (zvýšení početnosti druhů apod.).

23/51

Kácení dřevin -

pro každé kácení musí být vyhotoven inventarizační a dendrologický průzkum

-

kácení musí být vždy odůvodněné, kdy by případné ošetření stromu významně neprodloužilo jeho existenci a nesmí se jednat o habitatový strom osídlený vzácnými druhy

Inventarizace dřevin a dendrologický průzkum U jednotlivých stromů zahrnuje inventarizace (soupis stromů) lokalizaci stromů a určení základních taxonomických a dendrometrických údajů. Dendrologický průzkum zahrnuje kromě inventarizace ještě fyziologické stáří, vitalitu, zdravotní stav, stabilitu, perspektivu a datum hodnocení. U porostů dřevin zahrnuje inventarizace (soupis) lokalizaci, rozdělení do porostních skupin a stanovení rozlohy a dendrologický průzkum zahrnuje kromě inventarizace stanovení taxonomické struktury s početním či procentuálním zastoupením, rozdělení do velikostních kategorií, slovní popis stavu a návrh technologie pěstebního zásahu pro jednotlivé velikostní kategorie. Návrh pěstebního opatření v obou případech zahrnuje technologii a naléhavost zásahu, případně návrh opakování zásahu. Plochy, na kterých budou plošně odstraňovány nálety, musí být jednoznačně vymezené v projektové dokumentaci. U projektů, součástí kterých nejsou opatření zaměřena na zeleň (např. vytváření a obnovy vodních prvků v krajině), není inventarizace dřevin požadována. Zpracovatel dendrologického průzkumu musí být odborně způsobilá osoba, autorizace není vyžadována.

Opatření v rámci SC 4.1 Činnosti, podporované v rámci tohoto specifického cíle, jsou VŽDY realizovány v národně významných územích: NP, CHKO, NPR, NPP, Natura 2000 (EVL a PO), včetně ochranných pásem. Podmínkou přijatelnosti je, že navržená opatření nejsou v rozporu se schválenými plánovacími dokumenty (plány péče o ZCHÚ a souhrny doporučených opatření pro lokality soustavy Natura 2000), které obsahují zásady péče o tato území. Pokud v daném území není tento dokument zpracován nebo není schválený dokument s odpovídající dobou platnosti, nelze případný podaný projekt přijmout. Opatření musí zajišťovat či zlepšovat stav předmětu ochrany.

24/51

Návštěvnická infrastruktura Podpora z OPŽP je zaměřena na opatření k usměrňování návštěvníků z důvodu eliminace negativního dopadu na předmět ochrany způsobovaného návštěvníky, nikoliv na zvýšení návštěvnosti. Jiné prvky jako jsou lavičky, koše, WC, mobiliáře apod. neřeší biodiverzitu, jenom přispívají k využívání rekreační funkce, která není cílem podpory z OPŽP. Projekty musí vyplývat z plánu/zásad péče o ZCHÚ, ze smluvní ochrany nebo ze souhrnu doporučených opatření pro lokalitu soustavy území Natura 2000. Naučná stezka musí být v plánu péče nebo souhrnu doporučených opatření popsána. Projekt vybudování návštěvnického střediska (dále jen NS) lze realizovat jen za předpokladu, že je uveden v plánu péče či souhrnu doporučených opatření. NS je v něm přesně popsáno/identifikováno, přičemž pro dané chráněné území není zbudováno jiné NS. Projekt NS vychází z interpretačního plánu, který je zpracován dle Metodiky postupu pro tvorbu interpretačního plánu, zpracované MŽP. NI v jeskyních – oprava, údržba i budování nových prvků musí vyplývat z plánu péče či souhrnu doporučených opatření a musí být zaměřena na předměty ochrany (nikoliv na kulturní dědictví). Vstupní budovy, pokladny a sociální zařízení nelze brát jako aktivity k usměrňování návštěvníků, řeší pouze sociální a technické zázemí pro návštěvníky.

Opatření v rámci SC 4.2 Speciální management Jedná se o specifická opatření zaměřená na zlepšení stavu přírodního biotopu či posílení populace vzácných druhů. Vliv opatření a dosažení stanoveného cíle musí být posouzeno v rámci biologického posouzení. Druh se nemusí na lokalitě přímo vyskytovat, lokalita může být v migrační dostupnosti jedince/populace. Opatření může být rozloženo do několika let, přičemž ve výsledku musí jednoznačně přispět k posílení populace. Malé vodní nádrže Výstavbu malých vodních nádrží nelze považovat za speciální opatření a není možné je podpořit ze specifického cíle 4.2. Obnovu malých vodních nádrží (odbahnění, opravu hráze) lze podpořit pouze v případě zajištění či zlepšení stavu předmětu ochrany přírodní rezervace (PR) nebo přírodní památky (PP), například kdy stav vodní nádrže ohrožuje existenci populace předmětu ochrany, nebo neexistuje v migrační dostupnosti chráněného druhu jiný vhodný biotop, nebo je ohrožen výskyt chráněných rostlin, které jsou v daném území předmětem ochrany.

25/51

Opatření v rámci SC 4.3 Použití původních autochtonních druhů dřevin V rámci realizace lze podpořit jenom výsadbu geograficky původních a stanovištně vhodných druhů dřeviny a ovocných dřevin (staré či krajové druhy a odrůdy ovocných dřevin pěstované v podmínkách ČR minimálně stovky let, seznam je uveden ve standardu SPPK C02 003 Funkční výsadby ovocných dřevin zemědělské krajině (příloha č. 4 Záchranné sortimenty ovocných dřevin). Výsadby geograficky nepůvodních druhů dřevin nelze podpořit.

Výše podpory na prvky ÚSES V případě založení nového biocentra nebo biokoridoru, nebo jeho části, je výše podpory 100 %. Interakční prvky, zlepšování či úprava stanovištních podmínek biocenter a biokoridorů je s výší podpory 80 %. Realizace či obnova malých vodních nádrží (rybníků) je vždy s výší podpory 50 %. Realizace cest (obnova historických cest) Obnova historické cestní sítě pro pěší je možná pouze v souvislosti s realizací doprovodné vegetace, tedy výsadbou stromořadí, nebo jako obnova cest, které jsou zarostlé nálety (bez stavebních úprav, s provedením nejnutnějších zemních prací). Obnova neudržovaných cest (tzn. louky a pole atd., kde historicky cesty byly, ale scelováním pozemků zanikly), obnova cest v dosud nepojížděném terénu, přičemž optimální šíře cest by měla být cca 2,5m. Obnova nebo výstavba malých vodních nádrží Opatření obnovy nebo výstavby MVN musí naplňovat ekologicko-stabilizační funkce vodního ekosystému. Důvodem realizace nesmí být pouze zajištění retenční funkce MVN. S ohledem na možné negativní vlivy na druhy či přírodní stanoviště nelze podpořit vytváření ani obnovu malých vodních nádrží za účelem zavlažování, zasněžování nebo vytváření herních prvků, např. v prostoru golfových hřišť. Dále nelze podpořit vytváření koupacích biotopů. V rámci podpořených malých vodních nádrží lze akceptovat pouze extenzivní neorganizovanou rekreaci (např. příležitostné koupání). Opatření musí významně posilovat ekologicko-stabilizační funkce a nesmí být v rozporu s níže popsanými funkcemi: Výklad ekologicko-stabilizačních funkcí vodních ekosystémů Pojem ekologicko-stabilizační funkce se vztahuje především k významným krajinným prvkům, které jsou definovány ze zákona o ochraně přírody a krajiny (mj. rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy) anebo k těm prvkům v krajině, které jsou jako VKP registrovány (např. mokřady).

26/51

Významné krajinné prvky jsou podle § 3 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Ekologická stabilita je schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením a využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekologicko-stabilizační funkce. Obecně se tedy dá říci, že pod ekologicko-stabilizačními funkcemi si lze představit soubor projevů přírodní lokality (stanoviště, biotopu apod.), díky nimž je zachováváno typické prostředí a jeho ekologická hodnota. Ekologicko-stabilizační funkce jsou pro jednotlivé typy prostředí odlišné, obecně by se však daly uspořádat do následujících kategorií: - biologické funkce,

- krajinotvorné funkce,

- půdoochranné funkce,

- hydrologické funkce,

- samočistící funkce,

- apod.

Příklady ekologicko-stabilizačních funkcí VKP: VKP rybník Přestože je VKP rybník umělý biotop, v případě, že není využíván k intenzivnímu chovu ryb nebo vodní drůbeže nebo výrazně zanášen sedimentem a živinami v důsledku nevhodného hospodaření v povodí, vykazuje zpravidla níže uvedené ekologicko-stabilizační funkce: -

vytváří ustálené hydrologické prostředí v průběhu roku,

-

vytváří vhodné prostředí pro výskyt vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů vázaných na vodní prostředí,

-

vykazuje dostatečně vyvinuté litorální pásmo,

-

vykazuje přírodě blízké tvary břehů a břehové porosty,

-

podporuje volný pohyb organismů v krajině a vytváří prvek ekologické stability,

-

schopnost samočistící funkce vody a

-

další druhotné funkce (rekreace, akumulace vody apod.)

Rybníky jsou určeny pro naplnění cílů podpory ochrany přírody, především podpory a zvyšování biodiverzity. Přípustné jsou takové rybí obsádky, které nejsou v rozporu s udržením příznivých ekologických poměrů nebo které přispívají k potlačování invazních druhů.

27/51

VKP vodní tok Mezi VKP vodní tok se řadí vodní toky přirozené, revitalizované, degradované (napřímené, zahloubené, opevněné, přehrazené apod.) i umělé (náhony, průplavy apod.), a to včetně koryta vodního toku, břehových a doprovodných porostů, případných ostrůvků a slepých ramen. Při minimalizaci činností poškozujících ekologický stav vodních toků a maximálním využití schopnosti samovolné renaturace, vykazují vodní toky zpravidla níže uvedené ekologicko-stabilizační funkce: -

tvoří přirozený migrační koridor pro organismy, pro transport sedimentů i živin,

-

neustálým přizpůsobováním se podmínkám proudění a režimu sedimentů utváří typický morfologický systém (s odpovídajícím prostorovým rozsahem a tvarovou členitostí včetně přirozeného tvaru příčného profilu), který vytváří podmínky pro členitost hydraulickou,

-

přirozená tvarová členitost koryta vytváří povrchy, stanoviště a úkryty (biotopy) pro vodní a na vodu vázané organismy (oživení vodního toku), velmi často je biotopem s výskytem mnoha vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů,

-

samovolně poskytuje prostor pro akumulaci a retenci vody v korytě vodního toku a jeho nivě, čímž za větších průtoků tlumí rychlosti nástupu a velikost kulminace povodňových vln,

-

ve volné krajině pravidelnými záplavami nivy podporuje její biologickou a geologickou diverzitu a tím i ekologickou stabilitu,

-

vytváří podmínky pro samočistící procesy (čím prostorově rozsáhlejší a členitější je koryto vodního toku, tím je tato schopnost účinnější) a

-

další druhotné funkce.

VKP údolní niva Údolní niva představuje krajinný útvar, v rámci kterého se mohou vyskytovat všechny ostatní významné krajinné prvky anebo jejich mozaikovitá kombinace. Speciálně lze v případě údolní nivy zdůraznit tyto ekologicko-stabilizační funkce: -

poskytuje vhodné podmínky pro migraci rostlin a živočichů,

-

poskytuje prostor pro akumulaci a retenci vody a tlumí rychlosti nástupu a velikost kulminace povodňových vln za větších průtoků a

-

podporuje tvorbu doprovodných vodních ploch (např. slepá ramena, mokřady, tůně, apod.), které jsou cennými biotopy velkého množství rostlin a živočichů.

VKP rašeliniště VKP rašeliniště je část krajiny s přirozeným výskytem rašeliny o hloubce vyšší než 0,3 m a ploše větší než 0,25 ha, který je existenčně závislý na životním prostředí organismů, které jej tvoří a kvalitě (chemismu) vody. Rašeliniště vykazuje zpravidla níže uvedené ekologicko-stabilizační funkce: -

podporuje hromadění odumřelé organické hmoty (převážně rašeliníků), která se za omezeného přístupu vzduchu mění v humolit – rašelinu,

-

schopnost zadržovat vodu a vytvářet specifický vodní režim,

28/51

-

vytváří specifické mikroklimatické podmínky,

-

vykazuje vysokou biodiverzitu, častý výskyt vzácných a ohrožených druhů rostlin,

-

další druhotné funkce.

Mokřady a tůně Jako mokřad se označuje území, v němž hladina vody vystupuje k terénu a nad terén, aniž by vytvářela větší volnou vodní plochu. Jedná se především o rašeliniště, prameniště, rákosiny, podmáčené louky a lesy, okraje vodních ploch a nivy vodních toků. Jako VKP mokřad lze zaregistrovat rašeliniště s hloubkou nižší než 0,3 m a plochou menší než 0,25 ha. A dále např. zamokřené plochy bez výskytu rašeliníku. Může se jednat např. o bývalé rybníky, které jsou již z větší části zazemněné a neplní již svou funkci rybníku, a zároveň představují biotop na vodu vázaných organismů. Tůň je terénní deprese nebo prohlubeň v terénu, trvale nebo periodicky naplněná vodou. Tůň vzniká přirozeně (např. stará ramena v říčním aluviu) nebo uměle (antropogenním zásahem). Zdrojem vody pro tůně jsou převážně atmosférické srážky, povrchový a podpovrchový odtok vody (plošný nebo soustředěný), podzemní voda, povrchové vodní toky nebo odtok vody z drenážních systémů. Tůně jsou zpravidla zcela zahloubené pod úroveň terénu, nemají hráz ani jiná technická zařízení (výpust, bezpečnostní přeliv), maximální hladina vody v tůni může být dána úrovní okolního terénu. Odtok vody z tůně je řešen přírodě blízkým způsobem. Objekty tůň (mokřad) jsou určeny pro naplnění cílů podpory ochrany přírody, především podpory a zvyšování biodiverzity. Nejsou určeny k chovu ryb ani vodní drůbeže. Přípustné jsou výhradně specifické rybí obsádky určené k udržení příznivých ekologických poměrů, zejména k potlačování invazních druhů. Mokřady a tůně zpravidla vykazují níže uvedené ekologicko-stabilizační funkce: -

vykazují přirozenou tvarovou členitost břehů i dna (variabilita hloubek, kombinace zatopených a nezatopených povrchů, pozvolný sklon břehů a dna) a vytváří stanoviště a úkryty pro živočichy,

-

vykazují vysokou biodiverzitu, častý výskyt vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů vázaných na vodní prostředí,

-

podstatná část rozlohy je tvořena mělčinami s vyvinutým litorálním pásmem,

-

vytváří ustálené hydrologické prostředí, případně periodické kolísání hladiny vody v průběhu roku,

-

samovolně poskytuje prostor pro akumulaci a retenci vody v krajině,

-

podporují volný pohyb organismů v krajině.

Retenční funkcí se rozumí přirozené nebo umělé dočasné zadržení vody v krajině v přirozených terénních depresích, v půdním profilu, v korytě toku, vodní nádrži - rybníku apod. Retence vody je důležitým faktorem pro zachycení srážek a transformaci průtoků. Retenční funkce jsou pak jasně vázány na potřebu

29/51

zpomalení povrchového odtoku vody na většině území ČR - mimo významné sídelní útvary a na potřebu vyrovnané vodní bilance v krajině. V naší krajině není dostatek vodních ploch definovaných jako jezero eventuálně mokřad (nikoliv rybník a přehrada), které omezují dopady dlouhodobého sucha. Ke zvýšení retenční funkce krajiny přispívají mj. dostatečně zapojené břehové porosty, výskyt tůní, slepých ramen, mokřadů, přirozeně členitá koryta vodních toků s dostatečně dlouhou trasou - meandry, plochy pro přirozený rozliv (např. říční nivy, lužní lesy), vodní nádrže - rybníky, aj. Do kategorie obnovy retenční funkce lze tedy řadit veškerá opatření, která povedou k akumulaci vody (včetně tvorby nových akumulačních prostor) a k její infiltraci. Ovšem pouze za podmínek, kdy nedojde k negativním zásahům do ekologicko-stabilizačních funkcí stávajících lokalit; tedy například nebude na přírodním vodním toku s aktivní údolní nivou navržen rybník nebo částečně zamokřený poldr s cílem projektu posílit retenční funkci krajiny. V souladu se specifickými kritérii přijatelnosti pro aktivitu 4.3.2 nebudou podporovány projekty výstavby nebo obnovy rybníků, mokřadů či tůní, jejichž cílem je pouze retence vody.

Komplexní studie k protierozním opatřením Realizace přírodě blízkých protierozních opatření vyplývajících z komplexních studií cílených na zpomalení povrchového odtoku vody, protierozní ochranu a adaptaci na změnu klimatu. Komplexní studie v tomto případě neznamená územní, tj. že studie musí být zpracována pro rozsáhlé území (např. pro celé katastrální území nebo pro kraj). Studie musí být komplexní ve smyslu zohlednění všech relevantních hledisek a faktorů (např. krajinný pokryv, délka a sklon svahu, způsob hospodaření, ekologická stabilita území - krajinné prvky, geologické podloží, půdní typy a popis vlastností, výpočet průměrné dlouhodobé ztráty půdy erozí pomocí univerzální rovnice ztráty půdy - USLE). Povinné náležitosti studie nejsou předepsány, studie má být zpracována minimálně v rozsahu, který je v dané lokalitě z hlediska morfologie terénu nezbytný. Výsledkem studie je odhalení příčin problémů, určení možností eliminace těchto příčin a návrh nejefektivnějších opatření, včetně posouzení jejich efektu. Zároveň je nezbytné, aby realizací záměru vyplývajícího ze studie došlo k naplnění cíle podpory, tzn. posílení přirozených funkcí krajiny. Podporována jsou přírodě blízká protierozní opatření, která neeliminují důsledky eroze (příkop pro odvedení přebytečné vody), ale řeší příčinu vzniku eroze prostřednictvím krajinných prvků (zasakovací průlehy, meze atp.) - snižují erozní ohroženost půd. Projekt musí ve výsledku přispívat ke zvýšení biodiverzity a ekologické stability v území a zároveň nezrychlovat povrchový odtok vody z území.

30/51

3.5 Opatření v rámci SC 4.4 Vymezení lokalit v územním plánu Prioritou revitalizovaných ploch zeleně je zajištění jejich ekosystémové funkce v návaznosti na další plochy zeleně v sídle (parky, zahrady a ostatní veřejná zeleň) a zajištění jejich udržitelnosti. Ta je dána charakterem ploch (variabilitou biotopů, druhovou skladbou, odolnosti druhů apod.), jejich velikosti a spojitosti jak v rámci sídla, tak ve vazbě na okolní krajinu. Musí spolu s již existujícímí prvky vytvořit funkční systém sídelní zeleně s možností jejího využívání a propojení s okolními plochami veřejné zeleně.

A) lokalita musí být v zastavěném území sídla, nelze realizovat opatření na zastavitelných plochách mimo zastavěné území B) lokality se musí nacházet na plochách, které jsou v územním plánu vymezeny jako (jedna z možností): 1. zeleň ve veřejném prostranství; 2. plochy zeleně samostatně vymezené; 3. plochy vymezené v rámci systému sídelní zeleně; 4 plochy, jejichž podmínky využití zajišťují ochranu před zastavěním (např. plochy občanské vybavenosti s omezenou možnosti zastavění, primárně určené k využití jako zeleň…). Žadatel tuto skutečnost může doložit mapovým výsekem a textovou částí územního plánu. Většina územních plánů je zveřejněna na webových stránkách obcí, nebo obcí s rozšířenou působností (odbory územního plánování - plány všech obcí, které spadají pod dané OPR). Všechny odbory územního plánování ORP jsou na stránkách http://portal.uur.cz/nastroje-uzemniho-planovani-v-ceskerepublice/upd-a-upp-obci.asp. Oplocené areály Podpora revitalizací v areálech ohraničených plotem je možná pouze za předpokladu že projekt splňuje cíle a kritéria přijatelnosti. - musí prokázat efekt opatření na posílení biodiverzity a ekosystémových funkcí - musí prokázat efekt na funkčnost a udržitelnost zeleně - musí zajišťovat propojení s okolní krajinou - bude dostatečně zhodnocen stávající stav včetně zhodnocení biodiverzity Plochy musí být veřejně přístupné pro širokou veřejnost (veřejná prostranství, plochy zeleně, sídelní zeleň). Přítomností oplocení nebo dokonce zdí (jako např. u hřbitovů) je tato návaznost výrazně omezena. Ploty výrazně omezují možnost migrace živočichů, zdi ji ve většině případů znemožňují docela. Návaznost je zachována pouze částečně pro ptáky přes koruny stromů. Takový projekt je hodnocen nižším počtem bodů za zlepšení podmínek pouze na dotčené lokalitě.

31/51

Plošná výměna zeminy (substrátů) Kompletní výměna u výsadeb dřevin se běžně nedoporučuje z důvodu ztížené adaptace kořenového systému na místní podmínky. Případná nutnost kompletně vyměnit substrát (100% výměna) musí být zdůvodněna v projektové dokumentaci (např. pedologickým rozborem, ze kterého bude jasně patrné, že stávající zemina není vhodná pro výsadby dřevin). Prostá výměna zeminy, na které se pak bude zakládat trávník, není přijatelná. Takové opatření není efektivní vzhledem k dosaženým cílům.

Výsadba původních (autochtonních) druhů stromů V rámci revitalizovaných ploch zeleně bude prioritně podporována výsadba autochtonních druhů dřevin (stromů), což je zohledněno ve věcném hodnocení projektu.

Běžně používané a školkařsky dostupné druhy autochtonních dřevin (červeně označené druhy jsou zvláště chráněnými druhy dle zákona č. 114/1992, Sb.) listnaté stromy český název bříza bělokorá bříza pýřitá

latinský název Betula pendula Betula pubescens

buk lesní

Fagus sylvatica

dub cer dub letní dub pýřitý dub zimní

Quercus cerris Quercus robur Quercus pubescens Quercus petraea

habr obecný

Carpinus betulus

hrušeň planá hloh obecný hloh jednosemenný jabloň lesní jasan úzkolistý

Pyrus pyraster Crataegus laevigata Crataegus monogyna Malus sylvestris Fraxinus angustifolia

jasan ztepilý

Fraxinus excelsior

javor babyka

Acer campestre

javor horský (klen)

Acer pseudoplatanus

kultivary** ´Fastigiata´, ´Laciniata´, ´Purpurea´, Ýoungii´ Ásplenifolia´, ´Black Swan´, ´Dawyk´, ´Dawyck Gold´, ´Dawyck Purple´, ´Pendula´, Purple Fountain´, f. purpurea, ´Purpurea Pendula´, ´Riversii´, ´Rohanii´*, ´Tricolor´, ´Zlatia´, "domácí pouze na Moravě!" Ćoncordia´, ´Fastigiata´, ´Fastigiata Koster´,

Ćolumnaris´, ´Fastigiata´, ´Frans Fontaine´, ´Pendula´, ´Quercifolia´ Álboplena´, ´Paul´s Scarlet´ ´Stricta´ ´Raywood´ Áltena´, Átlas´, ´Diversifolia´, ´Globosum´, ´Jaspidea´, ´Pendula´, ´Westhof´s Glorie´ Élegant´, Élsrijk´, Ńanum´, ´Red Shine´ Átropurpureum´, ´Brilliantissimum´, Érectum´, ´Leopoldii´, Ńegenia´, ´Worley´

32/51

javor mléč

Acer platanoides

jeřáb břek jeřáb muk jeřáb ptačí jilm habrolistý jilm horský jilm vaz lípa srdčitá lípa obecná lípa velkolistá mahalebka obecná olše lepkavá olše šedá střemcha obecná topol bílý topol černý topol osika třešeň ptačí vrba bílá vrba jíva vrba křehká

Sorbus torminalis Sorbus aria Sorbus aucuparia Ulmus minor (U. carpinifolia) Ulmus glabra Ulmus laevis Tilia cordata Tilia x europaea (T. x vulgaris) Tilia platyphyllos Prunus mahaleb Alnus glutinosa Alnus incana Prunus padus Populus alba Populus nigra Populus tremula Prunus avium Salix alba Salix caprea Salix fragilis

Ćleveland´, Ćolumnare´, Ćrimson King´, Ólmsted´, ´Deborah´, ´Drummondii´, Émerald Queen´, ´Globosum´, Ólmsted´, ´Royal Red´, ´Schwedleri´ ´Magnifica´ Édulis´*, ´Fastigiata´, ´Pendula´ ´Wredei´

Ćamperdownii´, ( 'Fastigiata', ´Pendula´) ´Greenspire´, ´Rancho´, ´Roelvo´, ´Pallida´ ("přirozeně vzniklý kříženec") ´Fastigiata´, ´Rubra´ ´Laciniata´, 'Imperialis' Áurea´, 'Pendula' Ćolorata´, Ńana´, ´Watereri´ Ítalica´ ´Plena´ ´Tristis´, ´Belders´, ´Liempde´

*Kultivar vyšlechtěný v ČR **Nejedná o doporučené kultivary, ale pouze o nejběžněji používané a dostupné kultivary (výčet není úplný), s ohledem na konkrétní podmínky/situaci je nutné použit pouze stanovištně vhodný kultivar

jehličnaté dřeviny český název

latinský název

borovice blatka borovice kleč borovice lesní jalovec obecný jedle bělokorá modřín opadavý smrk ztepilý tis červený

Pinus uncinata subsp. Uliginosa Pinus mugo Pinus sylvestris Juniperus communis Abies alba larix decidua Picea abies Taxus baccata

33/51

listnaté keře český název barvínek menší bez černý bez červený brslen bradavičnatý brslen evropský brusnice borůvka brusnice brusinka břečťan popínavý bříza trpasličí čilimník černající dřín jarní dřišťál obecný hloh obecný hloh jednosemenný janovec metlatý kalina obecná kalina tušalaj klokoč zpeřený kručinka barvířská krušina olšová kyhanka sivolistá líska obecná lýkovec jedovatý lýkovec vonný mandloň nízká ostružiník maliník plamének plotní ptačí zob obecný rojovník bahenní růže bedrníkolistá růže galská růže šípková růže vinná rybíz alpínský řešetlák počistivý skalník celokrajný srstka angrešt svida krvavá

latinský název Vinca minor Sambucus nigra Sambucus racemosa Euonymous verrucosa Eunymous europaea Vaccinium myrtillus Vaccinium vitis-idaea Hedera helix Betula nana Cytisus nigricans Cornus mas Berberis vulgaris Crataegus laevigata Crataegus monogyna Cytisus scoparius Viburnum opulus Viburnum lantana Staphylea pinnata Genista tinctoria Frangula alnus Andromeda polifolia Corylus avellana Daphne mezereum Daphne cneorum Prunus tenella Rubus idaeus Clematis vitalba Ligustrum vulgare Ledum palustre Rosa spinosissima (pimpinelifolia) Rosa gallica Rosa canina Rosa rubiginosa Ribes alpinum Rhamnus cathartica Cotoneaster integerrimus Ribes uva-crispa Cornus sanquinea

34/51

tavolník vrbolistý trnka obecná třešeň křovitá vrba hrotolistá vrba košíkářská vrba nachová vrba pětimužná vrba plazivá vrba popelavá vrba rozmarýnolistá vrba šedá vrba ušatá vřes obecný vřesovec pleťový zimolez černý zimolez obecný

Spiraea salicifolia Prunus spinosa Prunus fruticoa Pallas Salix hastata Salix viminalis Salix purpurea Salix pentandra Salix repens Salix cinerea Salix rosmafinifolia Salix elaeagnos Salix aurita Calluna vulgaris Erica carnea Lonicera nigra Lonicera xylosteum

35/51

4. Způsobilost výdajů

Projektová příprava Lze zahrnout zpracování projektové dokumentace, podkladových studií, biologického posouzení vyžadovaného pro projekty v PO4, zadávací dokumentace pro veřejné zakázky, vyplnění žádosti v IS KP14+ (max. 30.000,-Kč), manažerské řízení, autorský a technický dozor. Maximální výše dle celkových přímých způsobilých realizačních nákladů bez DPH (DPH se vyčísluje samostatně, způsobilým výdajem je jenom pro příjemce, kteří si neuplatňují odpočet daně na vstupu).    

10 % u projektů, jejichž celkové způsobilé přímé realizační výdaje nepřesahují 1 mil. Kč, 8 % u projektů, jejichž celkové způsobilé přímé realizační výdaje nepřesahují 3 mil. Kč, 7 % u projektů, jejichž celkové způsobilé přímé realizační výdaje nepřesahují 10 mil. Kč, 6 % u projektů, jejichž celkové způsobilé přímé realizační výdaje jsou vyšší než 10 mil. Kč.

Studie systémů sídelní zeleně pro projekty v SC 4.4 Pokud jsou součástí žádosti opatření vyplývající ze studie, lze vynaložené náklady uplatnit jako projektovou přípravu, samostatně studii nelze uhradit. Metodický materiál pro přípravu studie je zpracován Ministerstvem životního prostředí. Pro předložení projektu není studie nutná, pokud žádost ze studie vyplývá, je bodově zvýhodněna v rámci věcného hodnocení. Geodetické zaměření/vytýčení Způsobilost a zařazení se posuzuje dle účelu pořízení. Pokud se jedná o součást zpracování projektové dokumentace, tak se řadí mezi náklady projektové přípravy. Pokud se jedná o vytýčení v souvislosti s přímou realizací či o zpracování dokumentace skutečného provedení stavby po realizaci, tak se řadí do vedlejších rozpočtových nákladů, které jsou součástí přímých realizačních výdajů.

Nákup nemovitostí (pozemků a staveb) Vyšší procentuální sazbu povoluje pouze MŽP (řídící orgán programu) a to na základě odůvodněné žádosti žadatele. Přímé realizační výdaje jsou výdaje související s dosažením parametrů daného specifického cíle, tedy základní rozpočtové náklady, mimo to lze do nich zahrnout i vedlejší rozpočtové náklady a vyvolané investice. Přiměřeností se rozumí dosažení optimálního vztahu mezi její hospodárností, účelností a efektivností. Lze zahrnout výdaje, které vznikly od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2023, na území celé ČR, mimo hlavní město Praha.

36/51

Základní rozpočtové náklady (ZRN) Jsou veškeré služby související s dosažením parametrů daného specifického cíle, zejména služby lesnického a zemědělského charakteru, dále stavební práce. Do této skupiny se řadí i osobní náklady v případě projektů realizovaných svépomoci a to mzda (plat, odměna), zákonem stanovené náhrady (odměny) a povinné výdaje zaměstnavatele. Patří sem i stroje a zařízení a spolu s osobními náklady nesmí přesáhnout obvyklou výši v daném oboru, tedy obvyklé ceny za dané opatření stanovené v Nákladech obvyklých opatření MŽP. Tyto náklady obsahují agregované položky, které představují obvyklou finanční částku, za kterou je možné realizovat určitý typ opatření (běžné činnosti a materiály, včetně dopravy), neřeší efektivnost jednotlivých položek, ale efektivnost opatření jako celku. Navýšení základní sazby je možné jenom v případě, kdy je to řádně odůvodněno a je splněna podmínka uvedena v komentáři pod položkou. Způsobilé jsou náklady do 150% každé agregované položky, překročení některé z nich, z důvodu zvýšeného zájmu ochrany přírody musí být řádně zdůvodněno. Některé položky (např. cena sazenic) se posuzují samostatně, nejsou součástí agregované položky.

Vedlejší rozpočtové náklady (VRN) Pro celou PO4 platí, že maximální výše VRN je 3% ZRN. Do vedlejších rozpočtových výdajů lze zahrnout např. geodetické práce, zařízení a zrušení staveniště, ztížené dopravní podmínky, provozní vlivy, mimo to i zajištění přírodních hodnot na místě (např. ochrana kmenů stávajících stromů proti poškození při úklidu dřevní hmoty) a stěhování přírodních hodnot (např. transfery chráněných rostlin či živočichů na vhodné stanoviště u obnovy malých vodních nádrží). Vyvolané investice Provizorní komunikace, které jsou také rozpočtovány jako vedlejší a ostatní náklady (vybavení staveniště) jsou považovány za vyvolané investice v přímé souvislosti s projektem zařazené do přímých realizačních výdajů, způsobilým výdajem jsou ale pouze panelové provizorní komunikace do 1/3 pořizovací ceny nových silničních panelů.

Činnosti v rámci SC 4.1 Činnosti, realizované v národně významných územích (NP, CHKO, NPR, NPP a Natura 2000), musí být navrženy vždy pro zachování či zlepšení stavu definovaných předmětů ochrany v daných územích. Předměty ochrany jsou definovány ve vyhlašovacích předpisech ke zvláště chráněným územím (ZCHÚ), nařízení vlády pro Natura 2000 a popsány v příslušných plánovacích dokumentech (plány péče o ZCHÚ a souhrny doporučených opatření pro lokality soustavy Natura 2000). Činnosti musí být prokazatelně směřovány k zachování či zlepšení daných předmětů ochrany v území s pozitivním vlivem na jejich stav.

37/51

Činnosti v rámci SC 4.2 Speciální opatření pro druhy Speciální opatření pro určitý druh (druhy) jsou směřována k zachování či ke zlepšení stavu populací druhu/ů nebo jejich biotopů. V případě péče o biotop se daný druh/druhy nemusí přímo na lokalitě vyskytovat, ale realizací navržených opatření dojde k rozšíření vhodného biotopu, zajištění nového biotopu pro nutný přesun druhu apod. V biologickém posouzení k projektu musí být schopnost osídlení těchto nově vytvořených biotopů druhem náležitě popsána, zejména vzhledem k migračnímu potenciálu druhu apod. Invazní druhy Opatření na likvidaci invazních druhů, v odůvodněných případech i obnova stanoviště (výsadba dřevin) a monitoring výskytu jedinců po likvidaci, pokud tvoří součást projektu (projekt výhradně na monitoring nelze podpořit). Vyhledávání a mapování před realizací je způsobilým výdajem pouze jako součást projektové přípravy – započítává se tedy do procentuálního vymezení pro projektovou přípravu.

Činnosti v rámci SC 4.3 Podpora opatření na zprůchodnění migračních bariér pro obojživelníky Způsobilým výdajem jsou opatření v souvislosti s již existující infrastrukturou, nikoliv v rámci výstavby nové infrastruktury (podpora opatření na významných tahových cestách obojživelníků a na místech, kde dochází k úhynu). Místa rizika střetu jsou evidována ve veřejné mapové aplikaci AOPK ČR (kritické, rizikové, zajištěné úseky komunikací) v ostatních případech je požadováno prokázání migrace ze strany žadatele. Oprava nebo stavba propustků je způsobilým výdajem pouze v případě realizace trvalých bariér; nezbytnou součásti je biologické posouzení včetně posouzení a vyhodnocení vhodnosti stávajících propustků v lokalitě zoologem. Instalaci trvalé bariéry by měla předcházet minimálně po dobu jednoho roku dočasná bariéra (projektová příprava), aby přesně ukázala konkrétní místa migrace obojživelníků Mezi způsobilé výdaje patří: 

Instalace trvalých bariér (včetně dopravy a zemních prací),



Monitoring a dočasná bariéra (naváděcí nebo odchytová) jako projektová příprava z důvodu vytipování konkrétních míst migrace obojživelníků



Realizace přechodů přes komunikace a propustků,



Vyvolané investice, např. odtěžení části konstrukce vozovky, odvoz, skládkování, oprava povrchu komunikace do původního stavu, zajištění dopravního značení po dobu uzavírky,



Úprava stávajících propustků pro usnadnění migrace (např. bermy).

38/51

Obnova nebo výstavba malých vodních nádrží Za způsobilé výdaje se považují výdaje na odtěžení sedimentu včetně jeho odvezení a uložení na ZPF (pokud to výsledky rozborů umožňují), využití na rekultivaci skládek apod. Analytické a toxikologické posouzení kontaminace sedimentů je způsobilým výdajem v rámci projektové přípravy. Projekty musí v rámci projektové dokumentace jednoznačně specifikovat, jak bude naloženo s odtěženým sedimentem. S ohledem na původ většiny sedimentů, které se do malých vodních nádrží dostávají splachem zemědělské půdy, je návrat sedimentů na ZPF pro další zemědělské využití považováno za optimální způsob uložení. Za nepřípustné je považováno vyhrnování sedimentů do břehů nádrží a přilehlých mokřadních luk, ukládání sedimentů a zeminy na druhově bohaté luční porosty, do mokřadů a údolní nivy nad a pod nádrž, do vytěžených lomů, starých úvozů či remízků. V rámci obnovy lze podpořit i odstranění betonového opevnění břehů ve prospěch vytvoření litorálu. Způsobilým výdajem je v tomto případě i skládkovné. Obnova historické cestní sítě Pouze v souvislosti s realizací zeleně (zejména založení stromořadí), nezbytné terénní úpravy bez zpevňování dováženým materiálem (štěrkem). V zapojených plochách zarostlých náletem dřevin jsou způsobilým výdajem i náklady na odstranění náletu. Frézování pařezů Frézování nesouvisí s plněním parametrů specifického cíle, nelze jej uplatnit jako způsobilý výdaj. Lesnická opatření Výdaje pouze nad rámec legislativních předpisů. Výsadby melioračních a zpevňujících dřevin (listnáčů a jedle dle stanovištních podmínek) nad minimální procento stanovené vyhláškou. Podsadby, dosadby a výsadby u přeměn bez omezení vyhláškového procenta. U výchovy jenom prokazatelně zvýšené výdaje na vyhledávání stanovištně vhodných druhů.

Činnosti v rámci SC 4.4 Kácení dřevin Kácení dřevin je způsobilým výdajem pouze v případě, že bude prokazatelně nezbytné k založení nové zeleně, příp. k revitalizaci zeleně stávající (nikoliv trávníků či cest a pěšin). Důvody kácení dřevin musí být vždy doloženy dendrologickým posudkem. Pokud je to na dané lokalitě možné, je pro podporu biodiverzity přínosné ponechat při kácení alespoň torzo stromu, které představuje životní prostor pro množství živočichů. Kácení havarijních stromů, pokud nesouvisí s realizací zeleně, je povinností vlastníka pozemku, nelze jej uplatnit jako způsobilý výdaj.

39/51

Výsadba trvalek Trvalky, okrasné růže, záhony bylinek a podobně nesplňují požadavky na plnění cílů projektu, nejsou způsobilým výdajem. Plošná výměna zeminy Výměna zeminy je způsobilá pouze u výsadeb dřevin (nikoliv trávníků). Cena zeminy je součástí agregované položky na výsadbu. Přeměna nepropustných ploch na plochy propustné a polopropustné V souvislosti s tímto výdajem jsou způsobilým výdajem pouze výdaje na odstranění drobných nepropustných ploch, které brání funkčnímu propojení ploch zeleně, nikoliv staveb (zídky, zbytky budov, památníky, atd.) či odstraňování starých zátěží. Cesty a pěšiny v sídelní zeleni Způsobilé jsou náklady na zemní práce (zarovnání povrchu, hutnění zeminy), přírodní materiál (zemina, písek, štěpka, kůra, štěrk) a vyžaduje-li to polopropustný povrchový materiál i odvodňovací prvky (kulatina, žlábky pro odtok vody atp.). Výdaje jsou způsobilé celkem do výše 10% z celkových způsobilých výdajů akce na revitalizaci funkčních ploch a prvků sídelní zeleně.

40/51

5. Investiční záměr – dvoukolová 13. výzva

5.1 Podávání žádostí do dvoukolové výzvy V rámci dvoukolové výzvy je nejprve podána žádost rozpracovaná do stupně investiční záměr, tzn. nejsou vyžadována rozhodnutí, závazná stanoviska či vypořádání majetkových vztahů atp. Pokud je investiční záměr schválen, lze podat žádost dopracovanou do druhého stupně, a to konečný projekt (kdykoliv po schválení investičního záměru až do ukončení příjmu konečných žádostí). I v případě, že má žadatel připravený rovnou konečný projekt, je třeba dodržet dvoukolové schéma výzvy – projekt je tedy nejprve posuzován jako investiční záměr a až na základě schválení investičního záměru může být podán jako konečný projekt.

5.2 Upřesnění podporovaných opatření mimo revitalizace či renaturace vodních toků A. Pokud je opatření samostatná realizace tůní, mrtvých ramen (bez revitalizace/renaturace vodního toku), žádost je nepřijatelná. Typem podporovaných opatření ve 13. výzvě jsou výhradně revitalizace a podpora renaturací vodních toků – viz zveřejněná HK. B. V rámci 13. výzvy nejsou podporovány malé vodní nádrže (MVN) – rybníky. MVN (rybníky) nejsou v rámci aktivity 4.3.3, na kterou je výzva vypsána, podporovány vůbec, viz Pravidla pro žadatele a příjemce. C. V případě kombinace revitalizace/podpory renaturace vodního toku s malou vodní nádrží (rybníkem) bude žadatel vyzván, aby si náklady na MVN (rybník) přesunul do nezpůsobilých (rybník může realizovat přes jinou žádost v rámci kolové výzvy 4.3.2). D. Kombinace revitalizace/podpory renaturace vodního toku s realizací tůní nebo mrtvých ramen je v rámci 13. kontinuální výzvy možná.

5.3 Seznam podkladů k žádosti o podporu v 1. kole a) Investiční záměr Předkládá se dokumentace ve stupni pro územní rozhodnutí dle vyhlášky MMR č. 499/2006 Sb., v platném znění, která umožní posouzení opatření a posouzení možnosti poskytnutí podpory na jeho realizaci.

41/51

Součástí IZ bude kvalifikovaný odhad nákladů za jednotlivé části záměru (požadavek z výběrových kritérií pro kontinuální výzvu, jedná se o odhadnutou částku, nemusí být doložen položkový rozpočet). Součástí IZ budou následující údaje nutné k hodnocení záměru (vycházejí z výběrových kritérií): Analýza pozemkové držby (seznam dotčených pozemků, jejich vlastníků a uvedení stavu

-

vypořádání vlastnických vztahů v souvislosti s realizovatelností opatření na dotčených pozemcích) Posouzení aktuální ekologicko-morfologické charakteristiky a dynamiky vodního toku (VT)

-

vzhledem k navazujícím úsekům VT Záměr musí dále k posouzení obsahovat: situaci širších vztahů ve vhodném měřítku, koordinační situační výkres, přehlednou situaci, podélný profil, vzorové příčné profily, stručný popis a zákresy dalších doprovodných opatření b) Aktuální výpis z katastru nemovitostí a snímek katastrální mapy (ne starší 3 měsíců), případně jiný doklad o vlastnictví u akcí, kterých se týká: pozemek či stavba, na kterém / ve které je akce realizována, je součástí předmětu podpory. Aktuální výpis a snímek katastrální mapy lze nahradit výpisem a snímkem z internetové aplikace (www.czuk.cz). c)

Souhlasné stanovisko zřizovatele (kromě MŽP) s realizací projektu v případě, že žadatelem je organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace.

d) Stanovisko orgánu ochrany přírody – pro opatření na území zvláště chráněných území a lokalit soustavy Natura 2000 je nutno doložit vyjádření příslušného orgánu ochrany přírody z hlediska souladu s plánem/zásadami péče, souhrnu doporučeného opatření a plnění cílů ochrany k zachování předmětu ochrany. e) Čestné prohlášení, že součástí projektu nebude realizace opatření, která byla rozhodnutím orgánu správy uložena jako kompenzační, náhradní nebo nápravná. f)

Další specifické doklady k žádosti: 

List opatření, popř. příloha listu opatření, ze kterého dané opatření vyplývá.



Situační výkres do podkladové mapy KN v měřítku 1 : 10 000 a podrobnější výkres (u pozemkového katastru srovnávací výpis parcel).

Součástí dokumentace předkládané žádosti (součást IZ nebo samostatná příloha) bude vždy: a) popis a posouzení výchozího stavu lokality před realizací opatření vč. Fotodokumentace a biologického posouzení (nemusí být v rozsahu biologického hodnocení zpracovaného autorizovanou osobou); b) zdůvodnění potřeby realizace opatření – popis změn přispívajících k posílení přirozených funkcí krajiny dosažených realizací opatření (z popisu musí být zřejmý rozsah – kvantita i kvalita dosažených pozitivních změn); c)

posouzení a popis možných negativních vlivů v průběhu realizace opatření na přírodu a krajinu včetně návrhu opatření na jejich eliminaci či minimalizaci (např. etapizace realizace opatření,

42/51

záchranné transfery organismů, vytváření dočasných záchranných refugií během realizace apod.); V případě potřeby si může AOPK ČR od žadatele dodatečně vyžádat další části dokumentace.

5.4 Odborné stanovisko AOPK ČR k investičnímu záměru V případě, že žádost ve stupni investiční záměr (1. kolo) splní všechna relevantní kritéria hodnocení, budou případné drobné nedostatky, připomínky a návrhy k dopracování záměru do konečného projektu uvedeny formou doporučení v odborném stanovisku AOPK ČR, které bude přiloženo k hodnocení v MS2014+. Pokud žádost nesplní kritéria hodnocení, musí být důvody nesplnění kritérií hodnocení uvedeny přímo v MS2014+. Mimo jiné lze prostřednictvím odborného stanoviska shrnout připomínky k investičnímu záměru. U investičních záměrů vyplývajících z PDP, které budou posouzeny před schválením PDP kraji (dle verze PDP poskytnuté podniky Povodí), bude v odborném stanovisku uvedeno, že žadatel musí před vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace doložit stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, že projekt vyplývá ze schválených PDP.

43/51

6. Příloha č. 1 - Indikátory

Indikátor je parametr pro měření cíle/plánu, postupu či dosažených efektů jednotlivých projektů. Žadatel zadává indikátory včetně jejich předpokládaných hodnot již na žádosti o podporu v ISKP 14+. V případě, že žádost úspěšně projde hodnocením a je schválena k podpoře, jsou indikátory (po případné revizi) uvedeny v Rozhodnutí o poskytnutí dotace (RoPD), přičemž jejich nesplnění je postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně (dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů). Definice indikátorů je vždy uvedena v ISKP 14+ na záložce Indikátory. Z popisu indikátoru je ve většině případů zřejmé, jakým způsobem má žadatel hodnotu indikátoru nastavit. Nejednoznačnými se mohou jevit pojmy „opatření“, „lokalita“ či „stanoviště“.

44/51

Příloha č. 1: Typy opatření a relevantní povinné a povinně volitelné indikátory SC Aktivita

Opatření

Povinné indikátory

45701 Celkový počet opatření sběr informací a podkladů pro návrh a zajištění podporu ZCHÚ a Natura 2000 vyhlášení a péče, příprava plánů nebo zásad péče nebo SDO, příprava podkladů k vyhlašování, zajištění vyhlašovacího procesu, geodetické zaměřování hranic, vyznačení lokalit v terénu Implementace soustavy Natura 2000 sledování stavu 92/43/EHS

SC 4.1

dle

požadavků

směrnice

45701 Celkový počet opatření podporu ZCHÚ a Natura 2000

Povinně volitelné indikátory na 45510 Celková plocha dotčená opatřeními na podporu ZCHÚ a soustavy Natura 2000 45702 Počet chráněných území (ZCHÚ a lokalit soustavy NATURA 2000), pro které byly zpracovány podklady pro zajištění územní ochrany, péče o předměty ochrany, monitoring a hodnocení jejich stavu 45702 Počet chráněných území (ZCHÚ a lokalit soustavy NATURA 2000), pro které byly zpracovány podklady pro na zajištění územní ochrany, péče o předměty ochrany, monitoring a hodnocení jejich stavu 45510 Celková plocha dotčená opatřeními na podporu ZCHÚ a soustavy Natura 2000

4.1.1

Plánování péče o NP, CHKO, NPR, NPP a lokality soustavy území Natura 2000

Zajištění péče o NP, CHKO, NPR, NPP a lokality

sběr aktuálních podkladů a informací nezbytných k plánování péče (včetně monitoringu a mapování stavu přírodních fenoménů a vlivů), hodnocení efektivity prováděných opatření, přípravy prováděcích studií, metodických a koncepčních dokumentů, tvorby informačních a technických nástrojů, příprava podkladů k vyhlašování, zajištění vyhlašovacího procesu, geodetické zaměřování hranic, vyznačení lokalit v terénu; příprava plánů nebo zásad péče o zvláště chráněná území a souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti péče o bezlesí (např. travní porosty, vřesoviště apod.) cílená na zachování či zlepšení jeho kvality a zachování rozlohy


na 45510 Celková plocha dotčená opatřeními na podporu ZCHÚ a soustavy Natura 2000

45702 Počet chráněných území (ZCHÚ a lokalit soustavy NATURA 2000), pro které byly zpracovány podklady pro zajištění územní ochrany, péče o předměty ochrany, monitoring a hodnocení jejich stavu 45201 Celkový počet opatření (včetně 45210 Celková plocha dotčená realizací opatření (včetně mapovaní či monitoringu) pro podporu mapovaní či monitoringu) pro podporu druhů a stanovišť druhů a stanovišť

soustavy území Natura 2000 (území národního významu)


45201 Celkový počet opatření (včetně 45210 Celková plocha dotčená realizací opatření (včetně mapovaní či monitoringu) pro podporu mapovaní či monitoringu) pro podporu druhů a stanovišť péče o lesní společenstva, směřovaná k zachování druhů a stanovišť nebo zlepšení jejich struktury, druhového složení 45701 Celkový počet opatření na 45510 Celková plocha dotčená opatřeními na podporu podporu ZCHÚ a Natura 2000 ZCHÚ a soustavy Natura 2000

péče o vodní útvary a mokřadní biotopy

45201 Celkový počet opatření (včetně 45210 Celková plocha dotčená realizací opatření (včetně mapovaní či monitoringu) pro podporu mapovaní či monitoringu) pro podporu druhů a stanovišť druhů a stanovišť 45701 Celkový počet opatření podporu ZCHÚ a Natura 2000

péče o dřeviny mimo les


45201 Celkový počet opatření (včetně 45210 Celková plocha dotčená realizací opatření (včetně mapovaní či monitoringu) pro podporu mapovaní či monitoringu) pro podporu druhů a stanovišť druhů a stanovišť 45701 Celkový počet opatření podporu ZCHÚ a Natura 2000

Zajištění péče o NP, CHKO, NPR, NPP a lokality soustavy území Natura 2000 (území národního významu)



45201 Celkový počet opatření (včetně 45210 Celková plocha dotčená realizací opatření (včetně mapovaní či monitoringu) pro podporu mapovaní či monitoringu) pro podporu druhů a stanovišť speciální péče zaměřená na podporu biodiverzity, druhů a stanovišť podporu cílových stanovišť a druhů 45701 Celkový počet opatření na 45510 Celková plocha dotčená opatřeními na podporu podporu ZCHÚ a Natura 2000 ZCHÚ a soustavy Natura 2000

likvidace invazních a expanzivních druhů

45201 Celkový počet opatření (včetně mapovaní či monitoringu) pro podporu druhů a stanovišť 45101 Počet opatření k omezení nepůvodních druhů (včetně mapovaní či monitoringu) 45701 Celkový počet opatření na podporu ZCHÚ a Natura 2000

zajištění péče o útvary neživé přírody včetně 45701 Celkový počet opatření jeskyní podporu ZCHÚ a Natura 2000

45102 Plocha území, kde byla provedena opatření (včetně mapovaní či monitoringu) proti nepůvodním druhům 45210 Celková plocha dotčená realizací opatření (včetně mapovaní či monitoringu) pro podporu druhů a stanovišť 45510 Celková plocha dotčená opatřeními na podporu ZCHÚ a soustavy Natura 2000


opatření k usměrňování návštěvníků z důvodu eliminace negativního dopadu na předmět ochrany způsobovaného návštěvníky (dřevěné/povalové chodníky, úprava povrchů cest, lávky, zábradlí, schody, žebříky atd.) včetně budování či obnovy prvků pro interpretaci chráněných území (informační panely, naučné stezky, návštěvnická střediska apod.)

45601 Celková plocha návštěvnické infrastruktury

vytvořené 45610 Plocha chráněných území, kde byly vytvořeny podmínky pro usměrnění návštěvnosti


na

45510 Celková plocha dotčená opatřeními na podporu ZCHÚ a soustavy Natura 2000

45201 Celkový počet opatření (včetně 45210 Celková plocha dotčená realizací opatření (včetně mapovaní či monitoringu) pro podporu mapovaní či monitoringu) pro podporu druhů a stanovišť druhů a stanovišť 45701 Celkový počet opatření ostatní specifická opatření směřující ke zlepšení podporu ZCHÚ a Natura 2000 stavu území

SC 4.2

4.2.1


45702 Počet chráněných území (ZCHÚ a lokalit soustavy NATURA 2000), pro které byly zpracovány podklady pro zajištění územní ochrany, péče o předměty ochrany, monitoring a hodnocení jejich stavu 45101 Počet opatření k omezení 45102 Plocha území, kde byla provedena opatření nepůvodních druhů (včetně mapovaní či (včetně mapovaní či monitoringu) proti nepůvodním monitoringu) druhům 45201 Celkový počet opatření (včetně 45210 Celková plocha dotčená realizací opatření (včetně speciální péče o vzácné biotopy, jako jsou například rašeliniště, písčiny a mapovaní či monitoringu) pro podporu mapovaní či monitoringu) pro podporu druhů a stanovišť stepní biotopy, cílená na zlepšení jejich kvality a druhového složení druhů a stanovišť 45404 Počet podkladů pro zajištění odborné ochrany (včetně omezování invazních a expanzivních druhů) 45701 Celkový počet opatření na ohrožených druhů, stanovišť a pro řešení problematiky podporu ZCHÚ a Natura 2000 nepůvodních druhů 45711 Počet biodiverzitou

lokalit

se

zvýšenou 45510 Celková plocha dotčená opatřeními na podporu ZCHÚ a soustavy Natura 2000

45201 Celkový počet opatření (včetně 45210 Celková plocha dotčená realizací opatření (včetně speciální péče cílená na podporu vzácných druhů a jejich biotopů, mapovaní či monitoringu) pro podporu mapovaní či monitoringu) pro podporu druhů a stanovišť obnovu a tvorbu cenných stanovišť nebo ostatní specifická opatření druhů a stanovišť směřující ke zlepšení stavu populací vzácných druhů a stavu cenných 45404 Počet podkladů pro zajištění odborné ochrany 45701 Celkový počet opatření na stanovišť ohrožených druhů, stanovišť a pro řešení problematiky podporu ZCHÚ a Natura 2000 nepůvodních druhů

45711 Počet biodiverzitou

lokalit

se

zvýšenou 45510 Celková plocha dotčená opatřeními na podporu ZCHÚ a soustavy Natura 2000

45101 Počet opatření k omezení nepůvodních druhů (včetně mapovaní či monitoringu) 45101 Počet opatření k omezení nepůvodních druhů (včetně mapovaní či monitoringu) 45201 Celkový počet opatření (včetně mapovaní či monitoringu) pro podporu opatření na podporu vzácných druhů v urbanizovaném aj. antropogenně druhů a stanovišť ovlivněném prostředí včetně opatření k omezení ohrožujících faktorů 45701 Celkový počet opatření na podporu ZCHÚ a Natura 2000 45711 Počet biodiverzitou

lokalit

se

zvýšenou

45601 Celková plocha vytvořené interpretace hodnot PP a PR v podobě jednoduchých zařízení návštěvnické infrastruktury instalovaných v terénu, např. naučné tabule, naučné stezky vč. 45701 Celkový počet opatření na potřebného zpřístupnění (např. povalové chodníky) podporu ZCHÚ a Natura 2000 4.2.2

4.2.3

Opatření v rámci aktivit 4.2.1 a 4.2.2 mají ve většině případů z hlediska realizace obdobný charakter (liší se zacílením opatření), proto opatření odpovídají výše uvedeným

viz 4.2.1

45102 Plocha území, kde byla provedena opatření (včetně mapovaní či monitoringu) proti nepůvodním druhům 45102 Plocha území, kde byla provedena opatření (včetně mapovaní či monitoringu) proti nepůvodním druhům 45210 Celková plocha dotčená realizací opatření (včetně mapovaní či monitoringu) pro podporu druhů a stanovišť 45510 Celková plocha dotčená opatřeními na podporu ZCHÚ a soustavy Natura 2000 45404 Počet podkladů pro zajištění odborné ochrany ohrožených druhů, stanovišť a pro řešení problematiky nepůvodních druhů 45510 Celková plocha dotčená opatřeními na podporu ZCHÚ a soustavy Natura 2000 45610 Plocha chráněných území, kde byly vytvořeny podmínky pro usměrnění návštěvnosti viz 4.2.1

45101 Počet opatření k omezení 45102 Plocha území, kde byla provedena opatření nepůvodních druhů (včetně mapovaní či (včetně mapovaní či monitoringu) proti nepůvodním monitoringu) druhům mapování a monitoring (včetně kontroly úspěšnosti na ošetřených 45404 Počet podkladů pro zajištění odborné ochrany plochách) a příprava metodik a koncepčních dokumentů pro omezování 45701 Celkový počet opatření na ohrožených druhů, stanovišť a pro řešení problematiky podporu ZCHÚ a Natura 2000 invazních druhů nepůvodních druhů 45510 Celková plocha dotčená opatřeními na podporu ZCHÚ a soustavy Natura 2000

45101 Počet opatření k omezení nepůvodních druhů (včetně mapovaní či monitoringu) 45701 Celkový počet opatření na podporu ZCHÚ a Natura 2000

eradikace, popř. regulace invazních druhů (sečení, výřez, odchyt či odlov, aplikace biocidů apod., bezpečná likvidace biomasy aj.) a obnova stanovišť po eradikaci (osev, výsadba dřevin) – pouze v odůvodněných případech, kdy je obnova nezbytná pro zamezení znovuuchycení invazních druhů 45711 Počet biodiverzitou

4.2.4

realizace opatření na zajištění prevence a zmírnění škod způsobených zvláště chráněnými druhy na zemědělských a lesnických kulturách, hospodářských zvířatech, stavbách, vodních dílech apod. jako součást realizace opatření také informování veřejnosti a komunikace s dotčenými subjekty

lokalit

se

zvýšenou

45405 Počet opatření k předcházení, 45210 Celková plocha dotčená realizací opatření (včetně minimalizaci a nápravě škod mapovaní či monitoringu) pro podporu druhů a stanovišť působených zvláště chráněnými druhy 45701 Celkový počet opatření na podporu ZCHÚ a Natura 2000

46301 Počet zprůchodněných migračních překážek pro živočichy opatření na zprůchodnění migračních bariér pro vybrané druhy živočichů (obojživelníci, chráněné druhy plazů, vydra, bobr, sysel, netopýři) 45415 Počet lokalit, kde byly posíleny ekosystémové funkce krajiny 46301 Počet zprůchodněných migračních překážek pro živočichy opatření sloužící ke zmírnění mortality živočichů související s rozvojem technické infrastruktury 45415 Počet lokalit, kde byly posíleny SC 4.3

ekosystémové funkce krajiny 4.3.1

45102 Plocha území, kde byla provedena opatření (včetně mapovaní či monitoringu) proti nepůvodním druhům 45510 Celková plocha dotčená opatřeními na podporu ZCHÚ a soustavy Natura 2000

46301 Počet zprůchodněných výstavba nových rybích přechodů, speciálních rybích přechodů či migračních překážek pro živočichy opatření, zvýšení účinnosti stávajících rybích přechodů, odstranění 46010 Zabezpečení migrační migračních překážek na vodních tocích, opatření na podporu prostupnosti říční sítě poproudové migrace 45415 Počet lokalit, kde byly posíleny ekosystémové funkce krajiny 46500 Plocha stanovišť, které jsou podporovány s cílem zlepšit jejich stav zachování obnova konektivity vodního toku s nivními biotopy apod. 45415 Počet lokalit, kde byly posíleny ekosystémové funkce krajiny

46010 Zabezpečení migrační 46505 Délka revitalizovaných vodních toků prostupnosti říční sítě 45501 Počet podkladů potřebných pro Zpracování plánu ÚSES

zajištění územních systémů ekologické stability

46500 Plocha stanovišť, které jsou podporovány s cílem zlepšit jejich stav 46505 Délka revitalizovaných vodních toků založení nebo zlepšení funkčního stavu biocenter a biokoridorů ÚSES, zachování realizace interakčních prvků podporujících ÚSES 45415 Počet lokalit, kde byly posíleny ekosystémové funkce krajiny 46500 Plocha stanovišť, které jsou podporovány s cílem zlepšit jejich stav liniové a skupinové výsadby dřevin (stromořadí, větrolamy, břehové zachování porosty, remízy), založení nebo obnova krajinného prvku 45415 Počet lokalit, kde byly posíleny ekosystémové funkce krajiny 4.3.2

46500 Plocha stanovišť, které jsou podporovány s cílem zlepšit jejich stav zásahy posilující ekologicko-stabilizační funkce významných krajinných zachování prvků 45415 Počet lokalit, kde byly posíleny ekosystémové funkce krajiny 46500 Plocha stanovišť, které jsou podporovány s cílem zlepšit jejich stav obnova historické cestní sítě s nezpevněným povrchem a její doprovodné zachování vegetace umožňující pěší průchod krajinou 45415 Počet lokalit, kde byly posíleny ekosystémové funkce krajiny 46500 Plocha stanovišť, které jsou podporovány s cílem zlepšit jejich stav vytváření a obnova vodních prvků v krajině s ekostabilizační funkcí (např. zachování tůní, mokřadů a malých vodních nádrží), vytváření a obnova nepravidelně zaplavovaných území (např. lužní lesy) 45415 Počet lokalit, kde byly posíleny ekosystémové funkce krajiny

4.3.3

revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních toků a niv

46301 Počet zprůchodněných migračních překážek pro živočichy

4.3.4

4.3.5

46500 Plocha stanovišť, které jsou podporovány s cílem zlepšit jejich stav zachování 45415 Počet lokalit, kde byly posíleny ekosystémové funkce krajiny 46505 Délka revitalizovaných vodních toků 46010 Zabezpečení migrační prostupnosti říční sítě 46500 Plocha stanovišť, které jsou zlepšování druhové, věkové a prostorové struktury lesů (dosadby, podporovány s cílem zlepšit jejich stav podsadby, výsadby, rekonstrukce porostů, výchovné zásahy, stanovištně zachování vhodné keře) 45415 Počet lokalit, kde byly posíleny ekosystémové funkce krajiny

podpora opatření zamezujících vodní a větrné erozi

46500 Plocha stanovišť, které jsou podporovány s cílem zlepšit jejich stav zachování 45415 Počet lokalit, kde byly posíleny ekosystémové funkce krajiny

SC 4.4

4.4.1

46500 Plocha stanovišť, které jsou podporovány s cílem zlepšit jejich stav zakládání / obnova funkčně propojených ploch a prvků sídelní zeleně (vč. zachování 45002 Celkový počet vysazených stromů vodních prvků a ploch) 45412 Počet ploch a prvků sídelní zeleně s posílenou ekostabilizační funkcí

Průvodce prioritní osou 4

Recommend Documents