Analýza průzkumu požární ochrany objektů v péči Národního památkového ústavu Prof. Ing. Jiří Zelinger, DrSc. 14. ročník konference s mezinárodní účastí ČERVENÝ KOHOUT 29.3. - 30.3. 2011 Hluboká nad Vltavou
Cíle průzkumu požární ochrany objektů v péči NPÚ: • Cílem průzkumu požární ochrany objektů v péči NPÚ je získat objektivní a pokud možno přesné informace o současném stavu této ochrany. • Jejich zpracováním obdržet seriózní podklady pro vypracování celkové strategie požární ochrany památkových objektů a pro její další rozvoj na všech úrovních. • Stanovit priority v požární ochraně. • Získané podklady využít pro definování finančních požadavků nezbytných k zabezpečení požární ochrany památkových objektů vůči MK ČR, NPÚ, ústřednímu pracovišti, krajským úřadům a především vůči evropským fondům.
Dotazník pro průzkum požární ochrany památkových objektů. Pro potřeby průzkumu byl vypracován rozsáhlý dotazník, který umožňuje semikvantitativní hodnocení stavu PO jednotlivých objektů a jejich vzájemné porovnání.
Princip vyhodnocení: Skóre rizika požáru = body části A – body části B • Otázky prvé části A jsou vztaženy k prvkům, které „negativně“ ovlivňují požární ochranu objektu. Hodnotí v podstatě požární nebezpečí objektu. • Otázky druhé části B si všímají „pozitivních“ skutečností, které ovlivňují kladně požární ochranu objektu. Hodnotí především opatření požární ochrany.
Metodika hodnocení objektů v péči NPÚ. Skóre rizika: • do 29 bodů ……………......nízké riziko požáru • 30 – 79 bodů ……………...běžné riziko požáru • 80 a více bodů …………....vysoké riziko požáru
Vzhledem k rozmanitosti památkových objektů nemusí poskytnout dotazník jednoznačné hodnocení jednotlivých objektů, ale v každém případě upozorňuje na jejich nejzávažnější nedostatky v PO. Je nutný individuální přístup k hodnocení každého objektu se znalostí jeho konkrétního stavu a k možnosti řešení jeho PO. Při zpracování dotazníku se osvědčila spolupráce s příslušníky HZS, jak z oblasti prevence, tak represe.
Celkem bylo hodnoceno 26 památkových objektů, z toho 12 objektů Středočeského kraje.
Souhrnné vyhodnocení dotazníku požární ochrany.
Výsledky průzkumu a předběžná doporučení.
• • • •
Soustředit se především na požární prevenci a posléze dle finančních možností na pasivní a aktivní požární ochranu: Udržování pořádku v objektu, především v dílnách, depozitářích a půdních prostorech. Důsledná kontrola a opravy rozvodu elektrického proudu a elektrických přístrojů. Kontrola práce dodavatelských firem z hlediska PO. Zabezpečit, aby „společenské“ akce většího rozsahu neohrožovaly požární bezpečnost objektů.
Nepořádek v údržbářské dílně.
Rozvod elektrického proudu neodpovídající platným předpisům. Běžně zakrytý textilním závěsem.
Požár kávovaru v místnosti pro průvodce. SZ Jaroměřice nad Rokytnou dne 2.07.2010.
Výsledky průzkumu a předběžná doporučení – pokračování. • Ve smlouvách s externími společnostmi, které používají prostory v areálu památkového objektu, precisně zajistit podmínky požární ochrany používaných prostor. Využít spolupráce s HZS. • Zajistit instalaci požárních dveří, především v půdních prostorech. • Zabezpečit perimetr budovy a především okna přízemních prostor proti útoku žhářů. • Pravidelně sledovat a prověřovat stav stávající hasicí techniky. • Věnovat zvýšenou pozornost evakuaci návštěvníků a historických předmětů především z památkových objektů s velkou návštěvností.
Výroba a sklad pěnových obalových plastů v prostoru NKP.
Dveře se zanedbatelnou požární odolností a kouřotěsností vedoucí z točitého schodiště do půdního prostoru zámku.
Nebezpečí útoku žháře. Nechráněná okna v přízemí kaple.
Sklad za okny kaple.
Neošetřené požární hydranty v blízkosti zámku.
Dobře „utajený“ přenosný hasicí přístroj.
Uložení přenosných hasicích přístrojů ve skříni bez označení.
Elektrická požární signalizace (EPS). • Systémy EPS představují významné zařízení aktivní požární ochrany v památkových objektech. • Valná část systémů EPS na bázi bodových optických detektorů kouře byla v letních měsících 2010 dlouhodobě vyřazena zásahem blesku a nebyla bezprostředně zajištěna jejich oprava. • Stávající instalace EPS byly často projektovány a instalovány bez jasné koncepce. • Jako příklad může být uvedeno nevhodné použití detektorů vyzařování plamene na některých objektech.
Nevhodné použití detektorů vyzařování plamene.
Nevhodné použití detektorů vyzařování plamene.
Rychlost rozpoznání požáru dle typu detektoru. (Tyco)
Elektrická požární signalizace (EPS) pokračování • O omezených zkušenostech projektanta a dodavatele EPS pro historické objekty svědčí skutečnost, že např. na jednom objektu byly bez zjevné příčiny instalovány 3 systémy EPS *bodové optické detektory kouře, nasávací detektor kouře (pouze pro jednu místnost) a bezdrátové optické detektory kouře)+. • Použití nasávací detekce kouře bylo zdůvodněno estetickými důvody, při čemž vzhled vedlejších místností byl výrazně narušen jinými instalacemi. • Tři různé systémy EPS vyžadují náročnější kontrolu a opravy, což je ekonomicky nevýhodné.
Bezdrátový detektor kouře nevhodně umístěný na podstropní římse místnosti.
Systém nasávací detekce kouře s detekční jednotkou umístěnou v půdním prostoru chránící pouze jednu místnost.
Jiné instalace narušující interiér sousedních místností. Krabice elektrického rozvodu v galerii zámku.
Detektor pohybu.
Sporné použití nasávací detekce kouře v síni hradu. Strop síně. 1 – vyústění nasávací detekce kouře, 2 – čidlo pohybu.
Na stropě síně jsou umístěny detektory pohybu a reflektory.
Z estetického hlediska přijatelné umístění bodového optického detektoru kouře na spodku trámu dřevěného stropu. Kryt detektoru je přizpůsoben barvě stropu.
Elektrická požární signalizace (EPS) doporučení. • V brzké době vypracovat obecnou koncepci optimálního řešení EPS pro památkové objekty, včetně ochrany EPS před zásahem blesku. Je nutná spolupráce s památkáři. • Poskytnout správcům objektů solidní informace o systémech EPS vhodných pro jejich konkrétní objekty, včetně cenových údajů. • Vytvořit poradní skupinu pro použití EPS v památkových objektech. • Zajistit podmínky, aby poškozené systémy EPS (např. bleskem) byly vždy opraveny v co nejkratší době. • Systémy EPS vybavovat přednostně depozitáře, především depozitáře svozových mobiliárních fondů.
Suchovody. • Některé hrady nebo zámky (případě jejich významné části), jsou za současného stavu požární techniky prakticky nehasitelné. • Racionálním řešením je instalace suchovodů. • Některé objekty jsou již vybaveny suchovody, ale tato zařízení neprošla příslušnými tlakovými zkouškami a ani nebyla průkazně odzkoušena jejich funkčnost. • Místní jednotky HZS nemají důvěru k suchovodům. Kupř. na SZ Lemberk a SZ Hluboká, kde by velitelé dali při hasebním zásahu přednost hadicovému vedení. • Hlubší význam nedůvěry k suchovodům představuje celkové zpochybnění potřeby zavádění nákladných instalací suchovodů a posléze i dalších systémů aktivní požární ochrany.
Suchovod na plášti hradní věže. Nefunkční suchovod na stěně Velké věže.
Bývalá strojovna u paty Velké věže, kde bylo umístěno čerpadlo pro zásobování vodou suchovodu.
Obtížně přístupné dolní vtokové hrdlo suchovodu.
Vyústění suchovodu na chodbě zámku. Neoznačená dvířka suchovodu.
Prostor vyústění suchovodu.
Evakuace osob a historických předmětů. • Evakuace osob a historických předmětů z památkových objektů je všeobecně podceňována. • Většinou nejsou k dispozici propracované a prakticky odzkoušené evakuační plány jak osob, tak historických předmětů. • Není věnována pozornost evakuaci osob se sníženou pohyblivostí. • Na některých významných objektech by evakuace velkého počtu návštěvníků činila vážné potíže. • Důvodem je obtížná orientace v objektu, dlouhé únikové cesty, překážky na chodbách, hořlavé povrchy stěn a stropů, zanedbatelná požární odolnost a kouřotěsnost dveří atp.
Únikové cesty Chodba s dřevěným stropem, prosklenými výstavními skříněmi a kobercem.
Úzká chodba s dřevěným ostěním.
Evakuace osob a historických předmětů – doporučení. • Ve spolupráci s HZS co nejdříve uskutečnit cvičení evakuace osob, včetně invalidních. • U velkých objektů s četnými návštěvníky by měl být použit moderní způsob řízení evakuace, např. evakuačním rozhlasem. • Ve spolupráci s památkáři zpracovat kategorizaci historických předmětů a realizovat nácvik evakuace alespoň nejvýznamnějších z nich. • Značení únikových cest, jejich nouzové osvětlení atp. upravit dle stávajících předpisů.
Družstvo pro omezení škod (DLT - damage limitation team) při nácviku evakuace nábytku. Zámek Schönbrunn, foto Kippes, W.
Personál nacvičující evakuační techniku. Lanhydrock House, foto Kidd, St.
Použití SHZ na bázi vodní mlhy. • Některé památkové objekty, především ty, které mají kopuli krytou plechem, jsou obtížně hasitelné výškovou technikou HZS, např. SZ Hořovice. • Existují důležité památkové objekty, představující mimořádné požární riziko, kdy požár by znamenal jejich významné poškození nebo zničení a to i při použití dostupné techniky jednotek HZS, např. Renesanční dům a Barokní divadlo SH a SZ Český Krumlov. • Racionální řešení požární ochrany těchto objektů je použití SHZ na bázi nízkotlaké nebo vysokotlaké vodní mlhy. • Tyto systémy jsou v zahraničí používány, např. v divadle La Scala v Miláně, při ochraně kopule sv. Marka v Benátkách atp.
Kopule státního zámku Hořovice.
Plášťový most a budovy Zámeckého divadla a Renesančního domu kryté šindelem.
Schodiště v půdním prostoru Renesančního domu SH a SZ Český Krumlov.
Interiér zámeckého barokního divadla.
Závěr: • Během průzkumu byla získána věrohodná představa o stavu PO řady významných objektů v péči NPÚ. • Byla nalezena řada závad s různou nebezpečností, které byly již odstraněny, nebo budou v brzké době odstraněny, pokud to finanční podmínky umožní. • Je nezbytné na základě získaných informací zahájit ve spolupráci s památkáři práce na tvorbě dlouhodobé strategie požární ochrany památkových objektů a na stanovení priorit rozvoje této ochrany. • Je účelné vydat metodiku požární ochrany památkových objektů.
Závěr: pokračování • Rozvinula se účinná spolupráce NPÚ s GŘ HZS a s místními jednotkami HZS, a to jak z oblasti prevence, tak represe. Tuto spolupráci je účelné dále rozvíjet. • Ve spolupráci s GŘ HZS vypracovat metodiku evakuace památkových objektů, a to jak osob, tak historických předmětů. • Ve spolupráci s GŘ HZS a s místními jednotkami HZS připravit a uskutečnit prověřovací cvičení hasičského zásahu na vybraných památkových objektech. • Na významných objektech s velkým počtem návštěvníků přednostně uskutečnit ve spolupráci s místními jednotkami HZS cvičení evakuace osob a historických předmětů.
Děkuji za pozornost.
? Případné pozdější dotazy a doporučení: Prof. Ing. Jiří Zelinger, DrSc. Tel: 233 351 353 Mobil: 724 374 608 E-mail:
[email protected]