Analýza maloobchodní sítě v Ostravě

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Téma bakalářské práce:

Analýza maloobchodní sítě v Ostravě

Autor: Pavel Fiľák Vedoucí práce: Ing. Alena Filipová, Ph.D.

Prohlášení

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Analýza maloobchodní sítě v Ostravě“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 14. prosince 2006

Podpis:

Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Aleně Filipové, Ph.D. za odborné vedení a cenné připomínky při zpracování bakalářské práce.

Obsah: ÚVOD.........................................................................................................................................1 1. TEORETICKÁ ČÁST..........................................................................................................2 1.1 Vymezení pojmů.........................................................................................................2 1.2 Územní analýza.................................................................................................................6 2. PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................................7 2.1 Charakteristika regionu.....................................................................................................7 2.2 Charakteristika města Ostravy ..........................................................................................8 2.2.1 Historie: .....................................................................................................................8 2.2.2 Historie Masarykova náměstí: ...................................................................................8 2.2.3 Geografie: ...........................................................................................................9 2.2.4 Obyvatelstvo: ......................................................................................................9 2.2.5 Doprava.............................................................................................................10 2.2.6 Územní analýza v Ostravě .......................................................................................12 2.3 Vlastní šetření: ................................................................................................................16 Charakteristika centra města.............................................................................................16 2.3.1 Vlastní průzkum.......................................................................................................17 2.3.2 Problémy maloobchodní sítě v centru Ostravy........................................................29 2.3.3 Problémy centra Ostravy .........................................................................................33 2.3.4 Návrhy řešení ...........................................................................................................34 Obchodní centra....................................................................................................................37 ZÁVĚR: ...................................................................................................................................38 SEZNAM ZDROJŮ:...............................................................................................................39 PŘÍLOHA 1: ...........................................................................................................................40 PŘÍLOHA 2: ...........................................................................................................................41 PŘÍLOHA 3: ...........................................................................................................................42 PŘÍLOHA 4: ...........................................................................................................................43

ÚVOD Obchod a potažmo maloobchod mají své neotřesitelné postavení ve společnosti již po několik staletí. A častokrát dokáže samotná kvalita maloobchodní sítě učinit určitou oblast atraktivní či právě naopak. A právě na to jsem se chtěl ve své práci zaměřit, jelikož se na území Ostravy nachází oblasti, které jsou pro potenciální zákazníky obecně zajímavější než ostatní. Navíc jsou zde patrné dynamické změny oběma směry, tedy zatímco některé části města získávají stále větší prestiž, jiné se stávají neustále nezajímavějšími a jejich význam upadá. Ještě před příchodem nového tisíciletí existovalo pro větší nákupy pro Ostravany pouze jedno synonymum – centrum města. A zejména před Vánocemi nebylo kolem hlavního Masarykova náměstí takřka k hnutí.

S přelomem tisíciletí a zejména pak příchodem

obchodních center však tolik známé sousloví „jdeme do centra“ ze slovníku Ostravanů takřka vymizelo. Na vině však není pouze vznik nových nákupních příležitostí, ale samozřejmě jsou chyby i na straně maloobchodníků, kteří nedokázali na změny pružně zareagovat a přicházejí tak o potenciální zákazníky, kteří se v současné době nakupování v této oblasti takřka vyhýbají a potenciál centra zůstává nevyužitý. Nemalou část viny však nesou i zástupci města, kteří již z doby dlouho před otevřením nákupních center s nelichotivým stavem centra něco udělat. Ačkoliv bývá běžné, že se kolem hlavního náměstí každého města odehrává čilý život, v Ostravě tomu tak není. Z centra Ostravy se stalo pouze místo kancelářských prostor a firemních sídel, takže je rušné takřka výhradně během pracovní doby s velkým kontrastem s dobou po ní, kdy se dá o centru města tvrdit, že je jednoduše „mrtvé“. Nutnost udělat něco se současným stavem si uvědomil snad každý člověk žijící v Ostravě. Město potřebuje mít co nabídnout i lidem, kteří do něj nepřijíždějí pouze za nákupy do obchodního centra či do jednoho z takřka 60 hudebních klubů na celorepublikově proslulé Stodolní ulici. Cílem práce tedy bylo pomocí sledování různých faktorů analýzy maloobchodní sítě pokusit se nalézt hlavní příčiny přesunu těžiště maloobchodních prodejů z centra města mimo něj a hledat možné řešení stávajícího stavu. Na praktické části jsem spolupracoval společně se studentkou 2. fakulty, Kateřinou Daňkovou.

1

1. TEORETICKÁ ČÁST

1.1 Vymezení pojmů V práci se bude opakovat několik pojmů, jejichž význam je potřeba osvětlit. Již v samotném názvu práce se setkáme s pojmem maloobchodní síť1 – je takto označován soubor provozních jednotek zaměřených na realizaci zboží konečnému spotřebiteli. Jeho kvalita byla v práci posuzována z několika pohledů, a to z hlediska sortimentu a jeho rozmístění v jednotkách, typu provozní jednotky a dále pak dalšími vnitřními či vnějšími faktory. V určité oblasti totiž působí vedle sebe provozní jednotky různých firem a s podobným zaměřením v podmínkách konkurenčního prostředí. V práci se zaměřuji na maloobchodní síť stálou, která zde působí po období celého roku, protože ani případné sezónní akce jako například předvánoční trhy, nemají v Ostravě takový význam, aby měly větší vliv na analýzu maloobchodní sítě. Obchodní vybavenost2

Ukazuje vztah mezi maloobchodní sítí a určitou oblastí, která na ni má v důsledku rozhodující vliv z hlediska samotné existence maloobchodu, což platí ale také obráceně, protože právě maloobchodní síť může sídelní jednotce přidat na přitažlivosti a celkovém významu.

Pro tuto má práci má největší význam vybavenost centrální, protože právě ona je nositelem největšího významu při analýze maloobchodní sítě v Ostravě, pomineme-li obchodní centra, která ovšem nemají specifičtější postavení v Ostravě než v jiných městech republiky. Stejně jako každé město, má i Ostrava pouze jedno centrum, což je dáno již samotným historickým vývojem. Centru města bývá věnována největší pozornost a to hned z několika důvodů. Bývá zde historické jádro města, dále pak sídla významných institucí v rámce měst a v neposlední řadě

1

Pojem dle: Jindra, Jiří - Pražská, Lenka & kol.: Obchodní podnikání: Retail Management; 2.přepracované vydání, Management Press, Praha 2002

2

Dělení dle: Jindra, Jiří - Pražská, Lenka & kol.: Obchodní podnikání: Retail Management; 2.přepracované vydání, Management Press, Praha 2002

2

také vyspělá maloobchodní síť. Tomu, proč centrum města Ostravy není skutečnou „výkladní skříni maloobchodu“ v Ostravě, se budu zabývat v samostatných kapitolách. Centrum města je Ostravě tvořeno hlavním Masarykovým náměstím a přilehlými ulicemi. Vzhledem k historickému vývoji se však nedá bohužel hovořit o skutečném historickém centru. Z hlediska maloobchodu zde převládají specializované a úzce specializované prodejny, dále se zde setkáme se specializovaným obchodním domem a dominantou centra je z maloobchodního hlediska plnosortimentní obchodní dům LASO.

Maloobchodní jednotky můžeme sledovat i z hlediska obvodové vybavenosti. Zejména pak v oblastech, které jsou již poměrně vzdáleny centru města. Ty ovšem nemají pro ostravskou maloobchodní síť jako celek vlaný význam, protože jsou tamní prodejní jednotky skutečně navštěvovány pouze v oblasti žijícími obyvateli a ostatními příliš vyhledávány nejsou. Navíc i zdejší rezidenti za většími nákupy cestují spíše do obchodních center nebo případně do centra města.

Typy maloobchodních jednotek

Typy maloobchodních jednotek v centru města odpovídají požadavkům centrální vybavenosti města a jsou odrazem sortimentní specializace, přičemž jejich podoba byla stejně jako v ostatních oblastech měněna postupem času a celkovým vývojem maloobchodu ve světě. Za hlavní typy jednotek stálé sítě můžeme v evropských poměrech označit ty následující3:

-

specializované prodejny

-

úzce specializované prodejny

-

smíšené prodejny

-

obchodní domy (plnosortimentní)

-

specializované obchodní domy

-

samoobsluhy s potravinami

-

supermarkety

-

hypermarkety

-

specializované (odborné) velkoprodejny

-

diskontní prodejny

3

Dělení dle: Jindra, Jiří - Pražská, Lenka & kol.: Obchodní podnikání: Retail Management; 2.přepracované vydání, Management Press, Praha 2002

3

Toto členění je založeno na mnoha faktorech, mírou specializace počínaje a provozím a technickým řešením prodejny konče. Volbu jednotky pak může ovlivnit třeba celkové zaměření a strategie podniku, což je patrné například u diskontního typu prodejen.

Specializované a úzce specializované prodejny – jsou typické pro centra měst a v případě Ostravy tomu není jinak. Co do počtu ostravskému centru naprosto dominují. Je pro ně typický široký a hluboký sortiment při vyšší cenové hladině. To by mělo být kompenzováno vyšším rozsahem služeb a také lepší kvalifikací a přístupem personálu, což se ovšem může v některých konkrétních případech může jevit jako základní problém a zákazníkovi se pak nedostává v adekvátních služeb za vyšší vynaložené prostředky.

Smíšené prodejny – jsou umísťovány především na venkově a v okrajových částech měst se širokým a velmi mělkým sortimentem a v maloobchodní síti v centru města Ostravy se s nimi nesetkáme.

Samoobsluhy s potravinami – nabízejí široký sortiment potravin s prodejní plochou do 400 m2 a většinou i základní druhy nepotravinářského zboží denní potřeby. Můžeme se s nimi setkat jako se samostatnými jednotkami či jako součástmi větších prodejních celků. V centru města Ostravy se takováto prodejna nachází rovněž, a to samoobsluha Blažej, která působí samostatně, ale slouží spíše jako prodejna potravin pro obyvatele žijící v jejím bezprostředním okolí.

Supermarkety – i s tímto druhem prodejny se setkáme v rámci centra města v Ostravě a jedná se o prodejnu s plným sortimentem potravin a základními druhy nepotravinářského zboží. Forma prodeje je pak hlavně samoobslužná, přičemž některé úseky prodeje mohou být doplněny i o formu obslužného prodeje. Dominantní by v rámci nabízeného sortimentu měly být stále potravin a nabídka sortimentu nepotravin by již měla být vyšší než v předešlých případech. V centru města je tento typ provozních jednotek reprezentován supermarketem Delvita v rámci obchodního domu Laso.

Hypermarkety – ty v centru města nenalezneme, jsou typické vysokým rozsahem prodejních ploch a kromě potravinového sortimentu je zde rozšířen prodej nepotravinářského zboží. 4

V Ostravě jako celku je ovšem celkový hustota hypermarketů na 1000 obyvatel extrémně vysoká, což je dáno i vysokou koncentrací poptávky, která spolehlivě vynahradí poněkud menší kupní sílu regionu, a v praxi to znamená, že se zde nachází hypermarkety snad všech řetězců působících na území České republiky. Při republikovém průměru 80m2 prodejní plochy hypermarketu připadá pak na obyvatele Ostravy celých 184m2 4

Plnosortimentní obchodní domy – Bývají dominantou center měst z hlediska maloobchodu a nejinak tomu je i v případě Ostravy. Ačkoliv patřil OD Laso k nejvyhledávanějším místům maloobchodní sítě v Ostravě, tak po letech stagnace se opět snaží získat ztracenou pověst. Plnosortimentní obchodní domy by měly zákazníkovi přinést možnost nákupu pod jednou střechou s velkým výběrem a při široké nabídce služeb.

Specializované obchodní domy – se orientují nejčastěji na sortiment odívání a s tím spojené služby. Minimální velikost by měla být asi 1500 m2 prodejní plochy. Šíře a hloubka sortimentu se pak odráží ve vyšších cenách. Na Masarykově náměstí v Ostravě se nachází specializovaný obchodní dům Baťa, ve spolupráci s oděvní firmou CaA.

Odborné velkoprodejny – nabízejí sortiment ucelených souborů nepotravinářského zboží. Takovéto prodejny nejsou pro centrum typické a ani v Ostravě takové prodejny v centu nejsou, což ji i vzhledem k charakteru zástavby pochopitelné. Od specializovaných prodejních domů se liší nejen sortimentní orientací , ale i formou prodeje, halovým řešením stavby, nižšími provozními náklady a diskontní orientací.

Diskontní prodejny – nabízejí obvykle zboží s velmi vysokou obrátkou za nízké ceny na úkor poskytovaných služeb, které ovšem vzhledem k celkové strategii prodejců hrají v tomto případě druhořadou roli.

4

Pramen: Hypermarket/Shopping Center 2005 (INCOMA Research + GfK Praha)

5

1.2 Územní analýza Při analýze maloobchodní sítě v Ostravě jsem postupoval podobně, jako musí postupovat samotní maloobchodníci při výběru vhodné lokality pro své podnikání, kdy jsem dopředu stanovené faktory5 srovnával se skutečností na území Ostravy.

Mezi tyto faktory patří:

1. počet obyvatel 2. hustota osídlení 3. struktura obyvatel 4. charakter sortimentu (frekvence poptávky) 5. charakter zástavby 6. ekonomické charakteristiky obyvatelstva (kupní síla, velikost a struktura výdajů) 7. spádové poměry

Právě výše zmíněné faktory by měly maloobchodníkovi pomoci určit, zda je pro něj daná oblast potenciálně zajímavá. Dá se tímto způsobem zjistit možná poptávka a díky tomu je pak možno stanovit například druh a rozsah sortimentu nebo druh provozní jednotky. Podle potenciální kupní síly a odhadované výše nákladů by se pak dalo odhadnout, jestli by podnikání ve stanovené oblasti bylo dostatečně rentabilní. Neopomenutelná je rovněž role konkurence.

5

Dělení dle: Jindra, Jiří - Pražská, Lenka & kol.: Obchodní podnikání: Retail Management; 2.přepracované vydání, Management Press, Praha 2002

6

2. PRAKTICKÁ ČÁST

Praktická část byla zpracována společně s Kateřinou Daňkovou z fakulty mezinárodních vztahů.

2.1 Charakteristika regionu6 Moravskoslezský kraj patřil a stále patří k významným průmyslovým oblastem ve střední Evropě. Ovšem současná restrukturalizace průmyslu přináší řadu problémů spojených s výší nezaměstnanosti, která souvisí s omezením těžkého průmyslu. V této souvislosti je třeba zmínit, že region patří mezi nejzatíženější oblasti v České republice, co se životního prostředí týče. Od 90. let minulého století dochází k podstatnému zlepšování stavu životního prostředí díky utlumování průmyslové výroby, ekologickým opatřením a značným investicím. Ke krásám patří tři chráněné krajinné oblasti – Beskydy, Jeseníky a Poodří. Moravskoslezský kraj je vymezen okresy – Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město a je rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, do kterých spadá celkem 302 obcí, z toho je 40 měst. Svou rozlohou 5 535 km2 zaujímá 7,0 % území celé České republiky a řadí se tak na 6. místo mezi všemi kraji. Více než polovinu území kraje zaujímá zemědělská půda, na dalších více než 35 % se rozprostírají lesní pozemky (především v horských oblastech Jeseníků a Beskyd). Vedle přírodního bohatství se v kraji vyskytují bohaté zásoby nerostných surovin – především rozhodující domácí zásoby černého uhlí, dále ložiska zemního plynu, vápenec, žula, mramor, břidlice, sádrovec, štěrkopísky, písky a cihlářské jíly. Moravskoslezský kraj je s počtem asi 1 250 769 obyvatel7 nejlidnatější v ČR, se svými 302 obcemi však patří k regionům s nejmenším počtem sídel. V krajské metropoli Ostravě žije více než 310 tis. obyvatel, tj. zhruba čtvrtina obyvatel kraje. Dalšími velkými městy s počtem obyvatel nad 50 tisíc jsou Havířov, Karviná, Opava a Frýdek-Místek.“

6 7

čerpáno ze zdroje: Statistická ročenka Moravskoslezského kraje, 2005 K 31.12.2005

7

2.2 Charakteristika města Ostravy

2.2.1 Historie: První zmínky o vzniku obce, která byla v majetku olomouckého biskupa Bruna, pocházejí z roku 1267. Město vzniklo na tzv. Jantarové stezce, která byla hlavní cestou spojující Baltské a Středozemní moře. Zlomovým okamžikem pro město byl objev uhlí v 2.polovině 18. století, na který navázal vznik a rozvoj železáren. Svou průmyslovou tvář ztratilo město v roce 1994, kdy těžba uhlí ustala. Na místech původních dolů vznikla hornická muzea a spolu s ostatními hutními objekty tvoří unikátní architekturu, která není mnohdy oku lahodící, nicméně je typickým obrazem Ostravy jako kdysi vyspělého průmyslového centra.

2.2.2 Historie Masarykova náměstí: Centrum města Ostravy prošlo v průběhu let četnými změnami a můžeme říci, že každá epocha na něm zanechala určitou stopu. Masarykovo náměstí bylo centrem města od jeho samotného počátku v roce 1267 a od té doby se zde odehrávají dějiny města Ostravy. Jeho vzezření vždy odráželo momentální význam města a jeho postavení v té době. Zpočátku byla pro centrum typická nízká a dřevěná zástavba měšťanských domů, která byla nahrazena zděnými stavbami kompletně až v 19. století. Dominantou náměstí byla už od 16. století Stará radnice. Centrum bylo po staletí obehnáno hradbami, mezi nimiž se odehrávaly nejen výroční trhy, ale hlavně také veškerý politický, společenský i kulturní život. K lepšímu vzhledu náměstí dopomohla instalace Mariánského sloupu a sochy sv. Floriána jako poděkování tomuto světci za záchranu města při ničivém požáru v roce 1759. Další období vývoje centra souviselo až s rozvojem těžby uhlí a výroby železa. Náměstí bylo záhy obklopeno rozsáhlou sítí obchodů a dílen řemeslníků a zažilo první hornické slavnosti a politické demonstrace. Náměstí se začalo postupně měnit a byla instalována dlažba a veřejné osvětlení, začal se taky zvyšovat dopravní význam oblasti. V roce 1918 zde byl oslavován vznik samostatné republiky a v roce 1924 se zde konalo přijetí prezidenta T. G. Masaryka. Své stopy na náměstí ovšem bohužel zanechala i doba po 2. světové válce, kdy byly v rámci „estetizace“ z náměstí odstraněny morový sloup i socha svatého Floriána. Dějiny měnily i samotný název náměstí, a tak jsme se mohli s postupem času setkat s názvy Ringplatz, Hlavní náměstí, náměstí Lidových milicí a současné Masarykovo náměstí.

8

2.2.3 Geografie: Celková rozloha města (ha) ………………………….. 21 422, z toho: Zemědělská půda ……………………………………… 8 574 Lesní půda ……………………………………………... 2 343 Vodní plochy …………………………………………….

963

Zastavěné plochy ………………………………………. 2 059 Ostatní plochy ………………………………………….. 7 483 Nejvýše položené místo:

334 m n. m (Krásné Pole)

Nejníže položené místo:

208 m n. m (Antošovice)

Území Ostravy měří vzdušnou čarou 20,1 km ve směru východ-západ a 20,5 km ve směru sever-jih. (Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2005)

Ačkoliv existuje ohledně Ostravy mnoho předsudků, zejména pak o tom, jaké je to město nevlídné a nečisté, získala si už Ostrava také přívlastek „město zeleně“. Přestože je Ostrava průmyslové město, připadá zde na jednoho obyvatele celých 30 m2 zeleně. Přímo na území města Ostravy se nachází část chráněné krajinné oblasti Poodří, zahrnující rybníky a louky a je mezinárodně chráněnou krajinnou oblastí.

2.2.4 Obyvatelstvo: Ostrava – město je nejlidnatějším okresem v kraji s počtem 310 078 obyvatel, z toho je 149 488 mužů a 160 590 žen. Strukturu obyvatelstva vystihuje následující tabulka. tabulka 1: Struktura obyvatel k 31.12.2005

Ostrava - město

Obě pohlaví Muži

Ženy

Počet obyvatel celkem 310 078

149 488 160 590

0-14 let

45 372

23 230

15-64 let

222 260

110 030 112 230

65+ let

45 446

16 228

26 218

Průměrný věk

39,8

38,1

41,4

22 142

zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka Moravskoslezského kraje, 2005

Hustota osídlení v Ostravě-město je 1449 obyvatel/km2. Při srovnání věkové struktury ostravského obyvatelstva se strukturou České republiky, dojdeme k závěru, že je stejná. 9

2.2.5 Doprava Toto téma je pro mnoho Ostravanů citlivou a rozporuplnou

záležitostí. Dle zářijového

průzkumu veřejného mínění, který provedla společnost Datamar, jsou „nemotorizovaní“ občané

spokojeni

s kvalitou

poskytovaných

dopravních

služeb

(74%

dotázaných

respondentů). Městská hromadná doprava a příměstská doprava je provozována v rámci integrovaného dopravního systému ODIS. ODIS sdružuje 6 dopravců a obsluhuje území o rozloze 1 779 km2, s počtem obyvatel 735 341. ODIS má na území Ostravy 436 zastávek a mimo území Ostravy 690 zastávek. Základní parametry ODIS obsahuje níže uvedená tabulka: tabulka 2: Informace ODIS

Počet linek

Délka linek (km)

Délka

Výkony

Počty

provozní

* vozokm

dopravních

sítě (km)

**vlakokm

prostředků

Tramvaje

15

202

66

15 144 000

293

Trolejbusy

17

125

45

4 112 000

97

Autobusy

130

2 938

1 142

25 266 000

361***

Železnice

11

194

194

cca 1 900 000

-

*

Celkem

173

3 459

1 447

44 522 000

**

cca 1 900 000

-

Zdroj: Koordinátor ODIS s.r.o. – stav k 31.12.2005

*** - celkový počet autobusů uveden za dopravce Dopravní podnik Ostrava a.s a Městský dopravní podnik Opava, a.s. Vozy zbývajících dopravců (Connex Morava a.s, ČSAD Frýdek – Místek a.s. a TQM – holding s.r.o) nejsou pro provoz v ODIS zvlášť upraveny.

Počet linek je dostatečný, intervaly mezi jednotlivými spoji jsou krátké, čehož důkazem může být i to, že lidé dojíždějící za prací či nákupy z odlehlejších částí Ostravy jsou v centru za cca 25 minut. Jedním z charakteristických rysů Ostravy je, že o víkendech se z ní stává město duchů. Centrum je opuštěné, hlavně proto, že místní obchodníci nemají zájem své služby zvláště zkvalitňovat a otevírací doba pro potenciální zákazníky je neatraktivní. Lidé vyrážejí za nákupy hlavně v odpoledních hodinách, což bezpečně poznáme i podle rychle plnících se parkovišť u nákupních center Futurum a Avion Shopping Park. Problémem centra Ostravy není tedy nedostatečnost spojů, nýbrž nedostatečná vstřícnost zákazníkům, co se otevírací doby týče.

10

Automobilová doprava je ve srovnání s Prahou mnohem klidnější, ale kvůli v současnosti prováděným opravám je poněkud zdlouhavá. Ostravané mají pro toto pochopení, neboť opravy byly zapotřebí již léta a rozšíření mnoha hlavních ostravských tepen v centru města povede k celkovému zkvalitnění. Pro co místní lidé příliš pochopení nemají, jsou problémy s parkováním. Bližšímu popisu této nepříjemnosti se věnujeme v kapitole 2.3.3 Problémy centra Ostravy.

Doprava pro mimoostravské

Do Ostravy dojíždí mnoho lidí za prací, stejně tak i za nákupy či zábavou. Ostrava představuje

významný dopravní uzel z hlediska silniční a železniční dopravy, navíc s

mezinárodním letištěm v Mošnově.

Silniční doprava – Ostrava je součástí trasy VI.evropského koridoru TEN, který vede ze severu od hranic s Polskem dálnicí D 47 přes Ostravu a napojuje se na dálnici D 1 u Vyškova směrem na Brno. Dálnice D 47 by měla být kompletně otevřena v roce 2009 a měla by se díky ní zkrátit cesta z Ostravy do Prahy až přibližně na 3 hodiny. Ostrava je spojena se všemi většími městy v okolí kvalitní sítí silnic 1. třídy. Mezi tato města patří například Opava, Český Těšín, Frýdek-Místek, Karviná či Olomouc. Největším problémem silniční dopravy v Ostravě a jejím okolí je tedy jednoznačně ještě stále nedokončené dálniční spojení Ostravy se zbytkem republiky, a proto se stavba dálnice D 47 a tlak na její rychlou dostavbu stala jedním z hlavních témat například i předvolebního souboje v regionu.

Železniční doprava - Město je významným dopravním a komunikačním uzlem s pěti nádražími (Ostrava hlavní nádraží, Ostrava - Svinov, Ostrava – Vítkovice, Ostrava střed, Ostrava – Kunčice) a pěti železničními zastávkami. Železniční doprava je teď v Ostravě na velmi vysoké úrovni, její nejfrekventovanější nádraží v Ostravě- Svinově bylo zcela nově zrekonstuováno a díky vlakům SC Pendolino teď cesta z Ostravy do Prahy trvá pouze tři hodiny a deset minut, což je dokonce skoro o hodinu méně než stejná trasa při cestě automobilem.

11

Letecká doprava – Ačkoliv pro maloobchod není přítomnost letiště rozhodující, je jeho existence nesmírnou výhodou. Mezinárodní letiště v Mošnově je vzdáleno 25 km od centra Ostravy a jedná se o největší regionální letiště v České republice s kapacitou více než jeden milion přepravených osob ročně. V prosinci letošního roku navíc byla na letišti postavena nová letištní hala, aby bylo možné odbavit ještě více cestujících a letiště je tak připraveno i na přistoupení České republiky k schengenské smlouvě.

2.2.6 Územní analýza v Ostravě 1) Počet obyvatel: Ačkoliv v centru a jeho blízkém okolí žije přibližně 20 000 obyvatel, je centrum dostupné i pro lidi žijící v nejhustěji osídlených částech města Ostravy, jako například velká sídliště v Zábřehu, Hrabůvce či v Porubě. Problémem centra tedy rozhodně není nízký počet potenciálních zákazníků v dosažitelné vzdálenosti. Podrobněji toto rozebereme v části zabývající se dopravní dostupností.

2) Hustota obyvatel: Z hlediska hustoty osídlení se Ostrava se svými 1449 obyvateli/km² nijak nevymyká obecnému trendu mezi českými velkoměsty, kde například v Praze je hustota osídlení 2 387 obyvatel/km², v Brně 1593 obyvatel/km2, v Plzni, která je čtvrtým největším městem, hustota obyvatel činí 1182 ob./km2. Hustota osídlení se v Ostravě velmi liší podle městských částí. Zatímco ve starších částech města a také na jeho okraji žije většina obyvatel v rodinných domech a hustota osídlení není díky nepříliš husté zástavbě vysoká, v jiných částech města, postavených zejména před listopadem 1989, je hustota osídlení vysoká. Jen v části Poruba žije asi 80 tisíc obyvatel.

3) Struktura obyvatel: Při pohledu na věkovou strukturu obyvatelstva v Ostravě a při jejím porovnání s věkovou strukturou obyvatelstva v celé České republice dojdeme ke zjištění, že se navzájem shodují.

4) Charakter sortimentu: Vzhledem k tématu seminární práce jsme se při zjišťování charakteru sortimentu zaměřili na centrum města.

12

5) Charakter zástavby: Podle dostupných údajů tvoří v Ostravě bytový fond asi 130 tisíc trvale obydlených bytů, z toho pouze 11 procent v rodinných domcích. Zhruba 60 procent všech domácností žije v panelácích. 8

Z hlediska vlastnictví je asi 22,7 % obecních bytů, 28,2 % družstevních bytů, 15,4 % jsou byty soukromých fyzických osob a 33,7 % bytů je ve vlastnictví jiných právnických osob.9

tabulka 3: Největší koncentrace panelových domů

Katastr

Počet domů v majetku obce % panel. domů Počet bytů

Ostrava-Jih

1 122

57

15 201

Moravská Ostrava 645

19

8 350

Mariánské Hory

237

16

2 526

Slezská Ostrava

242

20

1 786

Zdroj: SLDB 2001

6) ekonomické charakteristiky obyvatelstva Průměrný evidenční počet zaměstnanců v Ostravě činí celkem 129 85310. Průměrná měsíční mzda je 19 910 Kč1. K 31.12.2005 existovalo 25 901 registrovaných nezaměstnaných, ale evidovaných volných pracovních míst bylo pouze 1044, což značí téměř 25 uchazečů připadajících na jedno pracovní místo. Míra nezaměstnanosti tak dosáhla v Ostravě 14,82%.

Průměrná míra nezaměstnanosti tabulka 4: Průměrná míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti

K 31. 3. 2005

K 31. 3. 2006

Ostrava

16,3 %

14,8 %

Moravskoslezský kraj

15,5 %

14,2 %

Česká republika

9,4 %

8,8 %

Postavení v ČR

6.

9.

zdroj: Úřad práce Ostrava

8 9

Zdroj: Ostravská radnice, Informační měsíčník pro občany města, 03/2003 Zdroj: SDLB 2001 rok 2005

10

13

Průměrné měsíční mzdy v roce 2005 (Platy se liší podle sektoru) tabulka 5: Průměrné měsíční mzdy v r. 2005

Ostrava

19 910 Kč

Moravskoslezský kraj

18 067 Kč

Praha

24 782 Kč

Česká republika

19 631 Kč

zdroj: Český statistický úřad, Ostrava

Trendy zaměstnanosti v Ostravě (1998-2005) tabulka 6: Trendy zaměstnanosti v Ostravě Žadatelé (Celkem)

K 31.12. 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Firmy s 26 a více zaměstnanci

120 374 112 167 107 375 106 118 104 899 100 265 97 240

97 157

Firmy do 25 zaměstnanců

31 236

32 696

Celkově zaměstnáno

151 610 143 032 139 060 138 385 135 800 131 115 128 568 129 853

Živnostníci

30 865

31 685

32 267

30 901

30 850

31 328

22 300

22 942

24 282

24 733

24 975

25 136

23 592

22 607

18 909

25 523

26 402

25 588

27 807

29 470

28 892

25 901

Volná místa

482

312

1 013

713

663

670

909

1 044

Žadatelé o volné místo

39,2

81,8

26,1

35,9

41,9

44,0

31,8

24,8

Registrovaní žadatelé

zdroj: Úřad práce Ostrava tabulka 7: Informace o zaměstnanosti v Ostravě, 2005 Průměrný evidenční počet zaměstnanců

129 853

Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance

19 910

Nezaměstnanost k 31. 12. 2005

25 901

Uchazeči o zaměstnání

25 901

ženy

13 012

dosažitelní uchazeči o zaměstnání

24 395

Struktura uchazečů podle vzdělání: základní

9 586

střední odborné (vč. vyučených)

10 898

úplné střední s maturitou

4 535

vysokoškolské

882

Struktura uchazečů podle věku: Volná pracovní místa celkem

1 044

Míra registrované nezaměstnanosti

14,82

zdroj: Úřad práce Ostrava

14

tabulka 8: Tabulka věkové struktury žadatelů o práci

Věk

k 31.12.2005 celkem

%

Do věku 19

1 324

5,1

20-24

3 026

11,7

25-29

3 087

11,9

30-34

3 175

12,3

35-39

2 877

11,1

40-44

2 861

11,1

45-49

3 036

11,7

50-54

3 517

13,6

55-59

2 520

9,7

60-64

472

1,8

Nad 65

6

0,0

Celkem

25 901

100,0

zdroj: Úřad práce Ostrava2005, Statistický bulletin – Moravskoslezský kraj za rok 2005

7) Spádové poměry

V celé České republice dojíždí do jiné obce za zaměstnáním téměř 800 tisíc obyvatel. Z čehož 5,7% dojíždí do Ostravy-města, tj. asi 45 600 lidí. Tato čísla řadí Ostravu za Prahu a Brno.11

11

Zdroj: www.czso.cz

15

2.3 Vlastní šetření: Výše uvedené teoretické poznatky jsme se pokusili aplikovat a využít pro analýzu maloobchodní sítě v centru Ostravy se snahou zjistit možné problémy a nalézt vhodná řešení, protože se jich v této oblasti vyskytuje opravdu mnoho a prostoru pro zlepšení se zde nachází stejně tak. Nejprve jsme se vydali na průzkum a sběr dat pro naši analýzu. Centrum jsme lokalizovali jako dominantní Masarykovo náměstí s přilehlými ulicemi, které jsou nejvíce frekventované a pro obchodníky tedy nejatraktivnější. Nejdříve jsme zmapovali jednotlivé maloobchodní jednotky.

Charakteristika centra města: Už od založení Ostravy někdy před rokem 1267 bylo dominantou centra náměstí. V průběhu vývoje města změnilo centrum několikrát tvář, přičemž své stopy na něm zanechalo snad každé období v historii města. Dominantou náměstí byla již od 16. století budova dnešní Staré radnice. Zásluhou tzv. „estetizace“ během 50. a 60. letech minulého století byly z náměstí odstraněny morový sloup, socha sv. Floriána a barokní kašna. Jen sloup se po roce 1989 vrátil na své původní místo. Dnešní Masarykovo náměstí tedy historickými památkami nepřekypuje a rozhodně nemůže být považováno za turistickou atrakci. Dnešní centrum, v čele s velkým Masarykovým náměstím, přiláká obyvatele ostatních částí Ostravy jako možné místo nákupu či sídlo několika institucí, včetně několika divadel.

Nedaleko Masarykova náměstí se vyskytuje oblast bývalé koksovny-Karolina-která po dlouhá léta zela prázdnotou, a kde se maximálně o víkendech konaly trhy. Jde o oblast velkou 30 hektarů, jejíž potenciál se městští zastupitelé rozhodli využít a oživit tak moravskoslezskou metropoli. Město provedlo na vlastní náklady náročnou rekultivaci oblasti s cílem poskytnout tuto lukrativní plochu investorům. Načež po několika letech vyhlásilo výběrové řízení na developerské projekty a de facto rozšíření historického centra města o zástavbu složenou z budov pro administrativní, kulturní a obytné účely. Blíže a podrobněji se budeme projektu Karolina věnovat v jedné z dalších částí práce.

16

2.3.1 Vlastní průzkum 1) Knihy: a) Knihy Academia, 360 m2 , otevřeno: PO-PÁ 9-19 h, SO 8-17 h, freeflow b) Pergamen, 300 m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18.30 h, SO 9-13 h, freeflow c) Librex, 3000 m2 , otevřeno: PO-NE 9-19, freeflow Obrázek 1: Prodejny knih v centru Ostravy

Zdroj: vlastní šetření

V centru Ostravy by si mohl každý milovník knih připadat téměř jako v ráji, neboť jej zde čekají tři knihkupectví, z nichž upoutá nejvíce rozhodně knihkupectví Librex. Budovu bývalého obchodního domu již z roku 1928 koupila v roce 2001 firma Librex s cílem vybudovat v něm největší obchodní dům s knihami v České republice. Výsledkem je dům s rozlohou 3000 m2, 30 000 tituly a téměř jedním kilometrem polic s knihami. V budově se také nachází kavárna, dětský koutek, galerie a pro návštěvníky je připraven i internet zdarma. Dále zde můžeme nalézt největší papírnictví na Ostravsku a v obchodním domě se každý měsíc konají autogramiády nebo jiný doprovodný program. Nevýhodou domu může být jeho poloha, protože ačkoliv patří do centra města, nenachází se bezprostředně Masarykova náměstí, a proto jej navštěvují převážně lidé, kteří sem míří cíleně, a nenabízí se příliš možností, jak přilákat zákazníky, kteří sem původně nemířili.

17

2) Papírnictví a) Mikeska, 90 m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18.30 h, SO 9-12.30 h, freeflow Obrázek 2: Papírnictví v cetnru Ostravy

Zdroj: vlastní šetření

Jak už bylo zmíněno výše, největší papírnictví na Ostravsku se nachází v obchodním domě s knihami. Velikou výhodou Papírnictví Mikeska je ovšem to, že se nachází jako jediné papírnictví přímo na Masarykově náměstí. Pokud se tedy člověk nechce příliš zdržovat, je to nejrychlejší možnost.

3) Móda a) FAMOS,120 m2 , otevřeno: PO-PÁ 9-19 h, SO 9-13, freeflow b) TERRY MÓDA, 12 m2 , otevřeno PO-PÁ 9-18 h, SO 9-12, freeflow c) FEMME FATALE, 20 m2 , otevřeno PO-PÁ 9-18 h, SO 9-12, freeflow d) SEKA kožená galanterie, 40 m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18 h, SO 9-12h, standard layout e) GALANTERIE, 120m2, otevřeno: PO-PÁ 8-18, SO 8-12, standard layout, grid layout f) MONDO, 120m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-12.30, freeflow g) CALLIOPE, 300m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-13, freeflow h) MAKYTA, 150m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-12, freeflow i) KOMBAJN, 400m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-13, freeflow j) MUSTANG, 40m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-12.30, freeflow k) NEW YORKER, 600m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-12.30, freeflow l) TORNADO, 240m2 otevřeno: PO-PÁ 9-19, SO 9-15, freeflow 18

m) ALEMA, textil a klenoty, 160m2, otevřeno: PO-PÁ 9-19, SO 9-13, freeflow n) MAMUT, 200m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-12.30, freeflow o) 4YOU, 70m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-13, freeflow Obrázek 3: Oděvy v centru Ostravy

Zdroj: vlastní šetření

Ačkoliv je obvyklé, že v centru větších měst nalezneme obchody vyšší cenové kategorie, v Ostravě tomu tak není. Většina známých oděvních firem má své pobočky v obchodních centrech Futurum a Avion Shopping Park, která jsou situována mimo centrum města. Jeden z důkazů může být obchod s luxusním oblečením, který, ačkoliv byl situován přímo na Masarykově náměstí, zkrachoval po dvou měsících. Proto zde nalezneme spíše obchody nižší cenové kategorie, popřípadě obchody, které zde jsou již z doby před postavením obchodních center. Lidé nakupující v centru Ostravy jsou většinou tedy ti, kteří zde přímo bydlí, popřípadě procházející centrem z či do zaměstnání.

4) Levné oblečení a doplňky a) Ostravská lidovka, 120 m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18 h, SO 9-12, butique layout b) ASOREX, 400 m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18 h, SO 9-12, butique layout c) TEXTIL HALLE, 600 m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18 h, SO 9-12, butique layout d) PANTALOON, 250m2 , otevřeno: PO-PÁ 9-17.30, SO 8.30-11.30, freeflow e) SECOND HAND GIRAMEX, 90 m2, otevřeno: PO-PÁ 8-18, SO 9-12, freeflow 19

f) DICKER MAX, 150 m2 , otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-12, freeflow g) REDBUSH, 200 m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 8-12, , freeflow h) ASOR, 800m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18 h, SO 9-12, butique layout Obrázek 4: Levné oblečení a doplňky v centru Ostravy

Zdroj: vlastní šetření

Další významnou kategorií retailu v centru jsou levné oblečení a doplňky, jak jsme tuto sekci nazvali. Z iniciativy magistrátu města Ostravy byly před několika lety zrušeny klasické městské tržnice, a proto se asijští obchodníci začli provozovat své obchody na jiných místech, a to pak v Ostravě-Porubě a právě v centru města. Tyto obchody nejsou lákadlem pro turisty, ale útočištěm pro místní, kteří zpravidla zůstávají „svým“ obchůdkům věrní a pro něž je cena nejdůležitější. Nejnavštěvovanější jsou ASOR a ASOREX, které mohou svým zákazníkům nabídnout nejširší sortiment. Zpravidla se jedná o nemotorizované zákazníky, proto pro ně odpadá problém s parkováním. Problému parkování se věnujeme v samostatné části.

20

5) Dekor a) Inspirace, 40m2, otevřeno: PO-PÁ 8-18.30, SO 8-13, freeflow b) 7DAYS, 40m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-12, freeflow c) KOUZLO DOMOVA, 750m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-12 d) ALMI DEKOR, 80m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-12

Obrázek 5: Obchody s dekorativními předměty v centru Ostravy

Zdroj: vlastní šetření

Tyto prodejny se zaměřením na drobné bytové dekorace jsou poměrně nové, a v jiných částech Ostravy se v tak vysoké koncentraci nevyskytují. Proto jsou navštěvované i lidmi z širšího okolí, v centru města patří k nejrušnějším, protože jsou častou nákupní destinací pro drobné dárky.

21

6) Sport a) ALPINE PRO, 300 m2 , otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-13, freeflow b) X-SPORT, 240m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-12, freeflow c) CITY SPORT, 1200m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18.30, SO 8.30-13, freeflow d) D-SPORT, 180m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-13, freeflow Obrázek 6: Obchody se sportovní módou a vybavením v centru Ostravy

Zdroj: vlastní šetření

Možná až překvapivě velké prodejní plochy zabírají v rámci centra města obchody se sportovními potřebami, zejména pak se sportovním oblečením. Na rozdíl od Prahy či západoevropských měst nosí lidé na Ostravsku sportovní oblečení při více příležitostech a nemusí to být nutně sportovní aktivity. Vysvětlení tohoto faktu může být hned několik. Sportovní značky byly lidem dobře známé již před revolucí, na rozdíl pak od některých módních značek. Prodejci právě sportovních potřeb a oblečení pak navíc pak navíc rychle reagovali na změny v zemi a jako jedni z prvních se objevili na českých trzích, jiné značky až posléze se zpožděním, navíc jejich první cílovou oblastí bylo hlavní město. Většina známých prodejen s oblečením se pak v Ostravě objevila až s příchodem obchodních center.

22

7) Optik a) SF OPTIC, 30m2, otevřeno: PO-PÁ 8-18, SO 9-12, freeflow b) LUNETTES, 100m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-12, freeflow c) FOKUS, 50m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-12, freeflow d) SPECTRUM, 25m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-13, freeflow Obrázek 7: Optiky v centru Ostravy

Zdroj: vlastní šetření

8) Sklo a) SKLO, PORCELÁN, 70m2, otevřeno: PO-PÁ 8.30-18, SO 8.30-12.30, standard layout b) UVA, 40m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-13, standard layout

9) Hračky a) WIKY, 50m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-13, standard layout

10) Zbraně a) INVE, 75m2, otevřeno: PO-PÁ 9-17, SO 9-12, standard layout

23

Obrázek 8: Sklo, hračky a zbraně v centru Ostravy

Zdroj: vlastní šetření

11) Telefonní příslušenství a) O2 , 50m2, otevřeno: PO-PÁ 9-19, SO 9-13, free flow layout b) T-Mobile,50m2, otevřeno: PO-PÁ 9-17, SO 9-12, free flow layout c) Vodafone, 50m2, otevřeno: PO-PÁ 9-17, SO 9-12, free flow layout Obrázek 9: Obchody s telefonním příslušenstvím v centru Ostravy

Zdroj: vlastní šetření

24

12) Potraviny a) MM Centrum, 1000m2, otevřeno: PO-PÁ 7-18.30, SO 7-12, standard layout, 9 pultů, zelenina, maso, pečivo, mléčné výrobky, uzeniny, mražené výrobky, cukrovinky b) Blažej, 200m2, otevřeno: PO-PÁ 6-19, SO 7-12.30, grid layout c) Delvita v obchodním domě LASO, PO-PÁ 7-20.00, SO 7-19.00, grid layout d) Pekařství PEZO, 30m2, otevřeno: PO-PÁ 6.30-18, SO 7-12, standard layout Obrázek 10: Potraviny v centru Ostravy

Zdroj: vlastní šetření

13) Květiny a) Orchidea, 25 m2, otevřeno: PO-PÁ 8-19, SO 8-13, NE 8-12, standard layout

14) Zlatnictví a hodinářství a) JOZEPE, 15 m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-12, standard layout b) NN Mondi, 20 m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-12.30, standard layout c) SOLITER, 60m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-12, standard layout d) DEAL, 40m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-12, standard layout e) PERLA, 20m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-12.30, standard layout f) ZLATÝ LEV, 40m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-12.30, standard layout g) MPM Quality, 25m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-12, standard layout h) SAFÍR, 20m2, otevřeno: PO-PÁ 9-18, SO 9-12.30, standard layout 25

Obrázek 11: Zlatnictví v centru Ostravy

Zdroj: vlastní šetření

15) Časopisy, noviny, tabák a) DELTA, 20m2, otevřeno: PO-PÁ 6-18, SO 7-12, standard layout

16) OBCHODNÍ DOMY a) OD Horník, 5 pater, každé cca 600m2, prodej textilu, nábytku, domácích potřeb, grid layout b) OD LASO, 8000 m2, PO-PÁ 9-19, SO 9-15 c) BAŤA a C&A, 3900m2, otevřeno: PO-PÁ 9-19, SO 9-13, freeflow d) MORAVANKA – kuchyňské studio, svatební šaty, Moravská banka, otevřeno: PO-PÁ 8-18, SO 8-12, grid layout

26

Obrázek 12: Obchodní domy v centru Ostravy

Zdroj: vlastní šetření

Dominantní postavení mezi maloobchodními jednotkami zaujímal již dříve OD LASO, jehož úroveň stagnovala, či dokonce klesala v souvislosti se stavbou obchodních center. Co se týče obchodních domů celkově, je jejich úroveň velmi nízká. Výše zmíněné obchodní domy mají „OD“ v názvu, ale sortiment je velmi úzký a pro zákazníka veskrze neatraktivní.

V letošním roce prošel OD LASO rozsáhlou rekonstrukcí. Obchodní dům prošel od března kompletní modernizací za 107 milionů korun. Mimo jiné přibyly nové eskalátory, největší devizou obchodního domu jsou nově vybudované parkovací prostory. Pro zpříjemnění nákupní atmosféry byla zabudována klimatizace s topením a celkový dojem vylepšuje nová prosklená fasáda. Záměr zmodernizovat upadající obchodní dům se dle našeho názoru vydařil. Původní interiér nebyl pobídkou pro spontánní nakupování, připomínal spíše „staré časy“. Původní nákupní plocha činila cca 5,3 tisíce metrů čtverečních, nyní je rozšířena na 8000 metrů čtverečních. Ačkoliv je obchodní dům již od 16. listopadu v provozu, některé butiky dokončeny nejsou, proto se úspěšnost rekonstrukce dá zatím odhadovat pouze laicky, neboť až úplný provoz ukáže, kolik zákazníků tato změna nalákala.

27

17) Drogerie, parfumerie a) Drogerie DM, 240m2, otevřeno: PO-PÁ 9-19, SO 8-13, grid layout b) ROSSMAN, 300m2, otevřeno: PO-PÁ 8-19, SO 8-14, grid layout c) DROXI, 240m2, PO-PÁ 8-19, SO 8-12.30, grid layout d) MARIONNAUD, 40m2, PO-PÁ 8-19, SO 8-14 standard layout e) ROSSMAN, 150m2, otevřeno: PO-PÁ 8-19, SO 8-14, grid layout Obrázek 13: Drogerie v centru Ostravy

Zdroj: vlastní šetření

28

2.3.2 Problémy maloobchodní sítě v centru Ostravy Z našeho sledování vyplynulo, že chyb se v rámci maloobchodní sítě v Ostravě dá nalézt opravdu dost a to jak v jednotlivých maloobchodních jednotkách, tak i sítě jako celku. Z některých prodejen na zákazníky přímo dýchá atmosféra let již dávno minulých, z jiných je pak patrná snaha se situací něco dělat. Na zjištěné nedostatky se můžeme nyní podívat detailněji.




Rozmístění jednotek v systému

Je pravdou, že rozmístění jednotek v centru Ostravy není zcela chybou retailerů, nicméně zákazníkům nemůže činit potěšení fakt, že je při nákupech čeká poměrně dlouhá cesta pěšky po centru. Nejmarkantnější je asi situace, kdy se zákazník odhodlá k nákupu potravin v největší prodejně potravin v Delvitě v OD Laso a po nákupu jej čeká desetiminutová chůze na tramvajovou zastávkou, přičemž tramvaj je nejčastěji používaným dopravním prostředkem při cestě do centra města. A to hlavně ve srovnání s obchodními centry v Ostravě, kdy jsou pro nemotorizované zákazníky zastávky k dispozici hned u východu.

Ale chyby jsou i v návaznosti mezi jednotkami samotnými. Stačí si představit jednoduchou situaci, kdy se zákazník odhodlá nakupovat v největších prodejních místech středu města a to v obchodním domě Laso, popřípadě v domě Baťa a CaA. Jelikož se například v Lasu nachází větší množství prodejen a lidé zde mohou strávit poměrně dlouhou dobu, je celkem pravděpodobné, že se časem budou chtít občerstvit. Nicméně záhy narazí na problém, že toto zde není možné, protože se zde žádné občerstvovací plochy nenacházejí. A pokud zákazník jednotku jednou opustí, je pak složité zlákat jej v ten samý den do jednotky zpět, aby navštívil i zbývající místa.

Lze jen doufat v to, že vzhledem k tomu, že rekonstrukce obchodního domu ještě není kompletní, občerstvovací plochy se zde v krátké budoucnosti objeví. Vzhledem k rozmístění jednotlivých jednotek v rámci hlavního Masarykova náměstí a přilehlých ulic, může být nakupováni časově náročné, a to i v případě, že se máme konkrétní představu, co bychom potřebovali koupit. Vezměme si příklad koupě dárku ve zlatnictví.

29

Jednotlivé obchody jsou rozesety po celém náměstí a v přilehlých ulicích a chce-li si zákazník vybírat z nabídky všech, čeká jej poměrně náročný úkol a to nejen časově, ale pro některé i fyzicky. A pokud je člověk zaměstnán mimo centru, je to úkol v jednom dni takřka nemožný, neboť v pracovních dnech se vzhledem k otevíracím dobám jednotlivých prodejen téměř jistě do všech nestihne podívat a v sobotu je situace jen o málo lepší. Nemluvě o nachozených stovkách metrů.




Nákupní atmosféra

O této položce v „seznamu“ by se dalo dlouze diskutovat i jenom proto, že lidé mají odlišné představy o atmosféře, která by měla u jejich nákupů panovat. Některé parametry jsou ale nezpochybnitelné, jako vnější a vnitřní design obchodních jednotek. Mezi vnější prvky bychom mohli zařadit budovu, vstupní prostory, výlohy, parkoviště a např. bankomat. Do vnitřních prvků nákupní atmosféry řadíme pak zejména rozmístění a kvalitu zboží, personál, osvětlení, hluk a hudbu.

Například co se OD Laso týče, dlouhá léta to byla pouze šedá kostka, s nevlídným nejen personálem, ale i prostředím. Nemusíme jít ani do hlubokého socialismu a zjistíme, že sortiment byl nedostatečný a hlavně o krok zpátky vzhledem k době, kdy byl nabízen. Orientaci zákazníka nenapomáhalo ani nepřehledné rozmístění sortimentu po celém obchodním domě. O hudbě nemůže být ani zmínka a například občerstvení probíhalo v takových podmínkách, že lidé raději zůstali o hladu. Jednalo se v podstatě o bufet nejnižší cenové kategorie, což u obchodní jednotky, jejíž výhodou měla být vysoká kvalita zboží s tím související i vyšší cenová hladina, bylo poněkud zarážející. Dalším „exemplářem“ je OD Horník, stavba z 50. let 20. století, jehož nabízený sortiment nesnese přísnější měřítko. V dolním patře sídlí prodejna Kenvelo, která odpovídá standardům tohoto řetězce, je tedy moderně zařízená. V jednotlivých patrech se pak nachází nábytek, který je uspořádán velice neefektně, je ho nejen málo, ale zároveň již poněkud nemoderní a zastaralý, takže nabídka je poměrně konstantní. Dále zde je papírnictví, hračky – obé opravdu zastaralé a liduprázdné.

Jediné papírnictví, které se v centru (kromě toho v OD Laso) nachází, je Mikeska. Téměř nechvalně proslulé opilým vedoucím, tlačenicemi za každého stupně návštěvnosti, nepřehledností sortimentu a neochotou personálu. Těžko říci, co tento podnik drží nad vodou.

30

Pravděpodobně právě ta skutečnost, že potřebuje-li místní občan něco rychle nakoupit v papírnictví, nezdržuje se vchodem do OD Laso a zamíří právě do papírnictví Mikeska.

Takhle bychom sice mohli pokračovat dále, ale to není účelem naší práce. V podstatě vzato, zbývající obchodní jednotky jsou buď zrekonstruované nebo v právě probíhající renovaci, takže zákazníci v Ostravě-centru se snad brzy dočkají důstojného nakupování.


Obsluha Je poměrně překvapivé, že musíme ve své práci věnovat zvláštní prostor také obsluze, nicméně ta se také podílí na celkové nákupní atmosféře a dá se říci, že některé prodejny v centru města jsou přímo „proslulé“ svým personálem, a to nechvalně. Některé až tak, že se jim zákazníci pokud možno vyhýbají. Je to dáno tím, že některé zaměstnankyně v těchto prodejnách pracují již desítky let a zdá se, že nepostřehly žádné společenské změny. Někdy reagují až podrážděně, když si zákazník či zákaznice dovolí mít odlišný názor. Nejedná se sice o většinový problém v centru města, ale přesto může takovýto přístup personálu k zákazníkům tyto lidi od příští návštěvy centra odradit a ti mohou příště raději jít do nákupního centra. Špatný dojem pak padá na celé okolí a nejen na samotnou prodejnu.


Otevírací doba Ačkoliv bývá otevírací doba v obchodech v České republice výrazně příznivější pro zákazníky než v jiných státech evropské unie, v centru Ostravy jim obchodníci vstříc nevycházejí. Otevírací doba bývá prakticky totožná s pracovní dobou ve firmách, které se v centru nacházejí, a tak se většina obchodů v centru zavírá během pracovního týdne v 6 hodin. Zejména patrná je nepříznivost otevíracích dob obchodů pro zákazníky zejména v sobotu, kdy bývají obchody otevřené pouze tři hodiny, což v praxi znamená, že pokud si lidé po pracovním týdnu trochu přispí a dají si klidnou snídani, cesta do centra se jim v podstatě nevyplatí. V neděli bývá takřka bez výjimek zavřeno.

31




Veřejné toalety

Mohlo by se zdát, že se jedná o drobnost, ale je překvapivé, že se v centru takováto místa nenacházejí a návštěvníci centra pak zbytečně ztrácejí čas jejich hledáním. Jejich funkci pak zaujímají toalety v McDonald’s, popřípadě v OD Laso.


Kapsáři Centrum města bývalo známým rájem kapsářů. Tento problém se v podstatě podařilo vyřešit nejdříve zvýšeným pohybem členů městské policie v oblasti a následně instalovaným kamerovým systémem. Největší pomocí pak paradoxně bylo otevření nákupních center, která nejprve odvála z centra zákazníky a nedlouho po nich samozřejmě i kapsářů. Při tamních přísnějších bezpečnostních opatřeních se jim tam však nedařilo a mnoho „známých tváří“ teď můžeme spatřit v centru hlavního města. Ačkoliv již s kapsáři v centru problém není, špatná pověst mu v tomto ohledu zůstala.


Bezpečnost Otázka bezpečnosti centra se týká především doby večera, kdy je oblast prakticky liduprázdná, a proto sem směřují různá individua a opravdu zde není bezpečno. Centrem prochází akorát několikrát za noc hlídka městské policie, ale aby se o této oblasti mohlo hovořit jako o bezpečné, bylo by třeba udělat poněkud více.

32

2.3.3 Problémy centra Ostravy Ostravské centrum nemůže spoléhat na historické památky, které by přilákaly návštěvníky, zato kulturní život je zde velmi bohatý. Divadlo Antonína Dvořáka prošlo výraznou rekonstrukcí a je nyní důstojnou dominantou kulturního života v centru města. Kromě tohoto divadla nabízí pestrý program mnoho jiných divadel, za všechny jmenujeme Divadlo Jiřího Myrona, Komorní scéna Aréna, která je oblíbená i mezi mladými, Divadlo Petra Bezruče a v neposlední řadě music cluby na celorepublikově proslulé Stodolní ulici. Ovšem toto nestačí k přilákání zákazníků, protože po kulturním zážitku, zejména o víkendu, není možnost k uvolnění a posezení s přáteli v příjemném prostředí.

Z pohledu obyvatele Ostravy nemá centrum kromě již zmiňovaných divadel a mála kulturních institucí co nabídnout. Například vděčný a klasický cíl - kino - se tady nenachází, poslední existující velmi známé kino Vesmír bylo krátce po otevření multikina v nákupním centru Futurum zavřeno a nyní slouží k účelům VŠB.

Přímo v centru města se nenacházejí ani žádné hospůdky a restaurace, kam by mohl člověk s přáteli zavítat o víkendových večerech. Ve většině měst je běžné, že si lidé zpříjemňují volná odpoledne procházkou upravenými uličkami centra a sednou si na lavičku, popřípadě na zahrádce cukrárny na náměstí. A tady se dostáváme k dalšímu zajímavému bodu-klasická cukrárna či kavárna zde neexistuje. Mnoho schůzek se proto odehrává v nepříliš romantickém prostředí fastfood restaurací McDonald’s a KFC.

Centrum není atraktivní ani pro aktivity vyhledávající Ostravany, neboť se zde nenacházejí žádná sportoviště – squash, tenis, aerobik či fitness.

Parkování je vedle nezaměstnanosti pro mnohé jedním z nejzávažnějších problémů, které Ostravu trápí. Dle marketingové a výzkumné společnosti Datamar je s parkovacími službami spokojena necelá čtvrtina lidí (24%). V tomto ohledu šla již příkladem firma Spectrum Stores, která měla na starost rekonstrukci obchodního domu Laso, protože v rámci kompletní přestavby stávajících prostor nechala přímo pod obchodním domem postavit podzemní parkoviště s kapacitou 67 automobilů a dalších třicet nových parkovacích míst ve venkovních prostorech. Parkoviště o jednom stu parkovacích míst problém zcela jistě nevyřeší, ale je to krok správným směrem a hlavně vstříc potřebám zákazníka. 33

Další nepříjemnou skutečností je dle našeho názoru cena parkovného, která se pohybuje okolo 25-30 Kč za 1 hodinu. Parkování zdarma poskytují jen nákupní centra, proto se nemůžeme divit, že samotné centrum města upadá. Těžko se pak konkuruje jen pět minut autem vzdálenému nákupnímu centru Futuru, kde je vždy dostatek parkovacích míst. Hlavním problémem centra Ostravy je tedy nedostatečný počet potenciálních zákazníků. Jde o začarovaný kruh, kdy obchodníci nejsou motivováni k zvyšování kvality svých služeb, protože hlavním problémem není přilákat zákazníky do svých obchodů, ale vůbec do oblasti centra města. A naopak lidé se nevydají za nákupy do srdce Ostravy, neboť nejsou ničím lákáni.

2.3.4 Návrhy řešení Výše uvedené neduhy si uvědomují nejen městští zastupitelé, ale samozřejmě i samotní podnikatelé, kteří jsou na zájmu potenciálních zákazníků o celou oblast a následně jejich prodejní jednotky existenčně závislí. Proto je již patrná snaha některých z nich o změnu, u ostatních však nic podobného patrné není. V rámci maloobchodní sítě

Ze strany maloobchodníků je zde určitě velký prostor pro vylepšování. Jak jsme zmínili výše, dalo by se hovořit o začarovaném kruhu – obchodníci nejsou motivováni k investicím a změnám, protože mají obavy, že by se návštěvnost nemusela zvýšit. A zákazníci naopak nemají důvod, pro ně nezajímavé obchody navštěvovat. Některé problémy prodejen ale přímo bijí do očí, a to v negativním smyslu slova. Pěkných obchůdků bohužel není mnoho. Vylepšování by mělo začít hlavně u vnitřního designu, například regály v mnohých prodejnách vzbuzují dojem, že tam jsou již od nepaměti. Černými ovcemi jsou např. papírnictví Mikeska či některé butiky v OD LASO (který ovšem prochází rekonstrukcí, a proto nemůžeme odhadnout, jak budou ve výsledku vypadat). Uspořádání je rovněž nevyhovující, neefektivní a neracionální cirkulace zákazníků není výjimkou ani v klidnější sezóně. Rozmístění a kvalitu zboží bychom zařadili mezi hlavní problémy maloobchodních jednotek v centru Ostravy. Samozřejmě nemůžeme hanět všechny jednotky, obchody sdružené v řetězcích se řídí svými standardy, a tak možná i díky tomu odpovídají požadavkům moderní doby.

34

Vedle sortimentu je dalším problémem obsluhující personál. Nejde-li o zaměstnance, jejichž práce má co dočinění s jejich hobby (hlavně obchody se sportovním vybavením, knihami, kosmetikou a optiky), je obsluha velmi vlažná či spíše většinou od nákupu odrazující. Obecně by se dalo říci, že tam, kde majitel je zároveň i obsluhujícím personálem, je nákupní atmosféra příjemnější. Má-li prodejna více zaměstnanců, není výjimkou, že mají důležitější věci na práci, než vám právě pomoci s výběrem či poradit.

Centrum jako celek

Podstatnou zásluhu na snaze vylepšit reputaci městského centra má samotný Magistrát města Ostravy, který svým projektem „Centrum žije“ vybízí Ostravany, aby se navrátili do srdce jejich města. Nejde jen o promotion akce, které se v podobě koncertů a jiných kulturních činností konají na hlavním Masarykově náměstí, ale hlavně o celou jeho rekonstrukci. Projekt na renovaci existuje již od roku 2002, nicméně práce započaly až letos, v létě roku 2006. Stavební práce prování firma TCHAS a náklady jsou odhadovány magistrátem na 94 milionů korun. Původní betonové náměstí se zastaralou kašnou bude nově vydlážděno žulovými a mramorovými kostkami, pozitivně můžeme hodnotit záměr zvětšit travnaté plochy a také v neposlední řadě instalace nových laviček a nového osvětlení. Atraktivitu náměstí zvýší také prosvětlené vitríny a pítka.

Zachován bude morový mariánský sloup, který je nejstarší dochovanou barokní plastikou ve městě. Na ploše náměstí bude také umístěno třicet mosazných desek se zaznamenanými historickými milníky města Ostravy. Milovníky posezení u kávy na zahrádce na náměstí by měla potěšit i vymezení prostorů na náměstí pro předzahrádky, v souvislosti s čímž zde budou instalovány i kotvicí jímky pro velkoplošné slunečníky. Masarykovo náměstí také dostane bronzovou bustu T. G. Masaryka. Již z výčtu chystaných změn je patrné, že si nově zrekonstruované náměstí jistě získá hned zpočátku pozornost obyvatel a jeho atraktivita se zcela jistě zvýší. Tehdy se tedy nabízí možnost

pro

maloobchodníky, aby se této šance chopili.

35

Karolina Jak jsme se již výše zmiňovali, existuje zde další projekt, jak oživit ospalé centrum města. Město vyhlásilo veřejnou soutěž na využití lokality Karolina v centru města , jehož vítězem se stala developerská společnost MULTI DEVELOPMENT. Jde o oblast bývalé koksovny, kde se brzy začne stavět nová část Ostravy. Jde v podstatě o plynulé rozšíření centra města o budovy sloužící ke kulturním, obchodním i společenským účelům. Tato nová zástavba je koncipována také jako místo pro příjemné bydlení. Stavební práce, které budou rozděleny do více etap, by měly začít na začátku roku 2008 a skončit během deseti let, přičemž objem nákladů na výstavbu se odhaduje na 15 mld. korun. Již z projektu je jasné, že autoři mají úctu k historii – všechny památkově chráněné oblasti a další architektonicky zajímavé stavby budou na území Karoliny zachovány. Cílem návrhu je vytvořit tzv. město pro pěší, což v praxi znamená nekřížení automobilových a pěších zón. Celé území bude obslouženo novými zastávkami MHD, což ulehčí přístup i těm, kteří nežijí přímo v centru. Kromě zjevné inspirace historií zde dominuje další prvek – člověk. Předpokládá se, že toto nové centrum bude natolik atraktivní, že přiláká lidi i ze vzdálenějších oblastí. Autoři projektu to dokazují tím, že navrhují spoustu kulturně-vzdělávacích, různých obchodních, společenských institucí, sportovních a oddechových aktivit, zábavních akcí atp. Tyto prvky vdechnou novému městu život, o kterém se předpokládá, že bude natolik atraktivní, aby přilákal další a další lidi. Centrem projektu je prostorné náměstí, křižované hlavním bulvárem, která má spojovat historické centrum Ostravy s novám územím Karoliny. Důkazem toho, že jde o „živé město“, jsou nejen různé umělecké výtvory a skulptury lemující ulice, takže jde o takovou otevřenou galerii, ale i místa vhodná pro živá představení. Tvůrci nezapomněli ani na zeleň, která je ve městě vždy vyhledávaná a přesto tolik opomíjená. Parky, které vzniknou, budou sloužit ke krátkodobému odpočinku obyvatelům i návštěvníkům centra. Doteď je v Ostravě-centru jediný větší park, které je ovšem stejně od hlavního náměstí příliš daleko na to, aby si zde lidé mohli po nákupech odpočinout. Všichni se již těší, že vznikne oblast, která bude pro Ostravany reprezentativní a zároveň pro ně přínosem.

36

Lokalita u řeky Ostravice Nedaleko centra, asi 200 metrů od Masarykova náměstí, se nachází hezky upraveno nábřeží řeky Ostravice v prostředí parku. Ačkoliv je tato oblast ideální pro odpolední či víkendovou procházku, naráží návštěvník na problém, že se nemá kde občerstvit nebo pouze relaxovat nad šálkem kávy. Atraktivity si povšimla developerská společnost ORCO Group, která má v úmyslu zde postavit tzv. „zónu volného času“, tedy místo, kde by se fitness, squash, bowling a jiné aktivity soustředily na jedno místo a přilákaly tak další návštěvníky do oblasti centra města a jeho okolí.

Obchodní centra Stavba obchodních center naprosto přesunula těžiště poptávky v Ostravě z centra právě sem. A to nejen kvůli nedostatečné nabídce v centru, ale hlavně díky příchodu nových prodejců do Ostravy a nabídkou do té doby ve městě nepoznaných služeb, bezplatným a bezproblémovým parkováním počínaje. Prvním nákupním centrem otevřeným na území Ostravy bylo v roce 2000 obchodní centrum Futurum. Kromě značného množství nových prodejních jednotek a hypermarketu je zde také multikino Cinestar, jehož postavení vedlo ke zrušení i nejznámějšího ostravského kina Vesmír, stejně tak i několika dalších kin. Později bylo v Ostravě postaveno také obchodní centrum Shopping Park. Výhodou existence těchto dvou center v Ostravě je fakt, že ačkoliv je nabídka na obou místech velmi široká, překrývá se navzájem pouze málo, a tak se na obou místech setkáme s odlišným sortimentem, což celkově zvyšuje nabídku ve městě. Jednotlivým provozovatelům se tak podařilo na svou stranu přilákat nejen samotné Ostravany, ale taky mimoměstské zákazníky, pro které nebylo dříve atraktivní cestovat do Ostravy za nákupy. To se ovšem s příchodem nákupních center změnilo i díky tomu, že nejbližší podobné nákupní centrum je od Ostravy vzdáleno asi 100 kilometrů a je v Olomouci.

37

ZÁVĚR Ostrava je třetím největším městem v republice a dá se říci, že tomu odpovídá i její maloobchodní síť. Je zřejmé, že se patrně nemůže co do nabídky či kvality nabízených služeb Ostrava rovnat hlavnímu městu, ale na druhou stranu je nabídka taková, aby uspokojila zdejší poptávku.

Nevýhodou je určitě ten fakt, že pokud se potenciální zákazník touží vyhnout ruchu a pro někoho nepříjemné atmosféře obchodního centra, nemá v podstatě šanci, pokud se tedy chce vyhnout cestování po celém městě a zbytečné ztrátě času.

Hlavním problémem je tedy absence konkurenceschopnosti maloobchodních jednotek v centru města a obecně nepříliš vysoké atraktivitě této oblasti. Že se ovšem vše schyluje k zlepšení je patrné. Jen během psaní této práce bylo zveřejněno několik návrhů na vylepšení image centra a již několik měsíců zde probíhají stavební práce. Stejně tak již začínají ke změnám přistupovat i první prodejci, a tak zde existuje reálná naděje, že se do oblasti brzy vrátí zákazníci, které omrzí strnulé prostředí nákupních center a raději zavítají do příjemného a upraveného centra města, kde se kromě nákupů budou poté moci také zajít s přáteli občerstvit a celý den zakončit procházkou na čerstvém vzduchu v čistém a atraktivním prostředí.

38

SEZNAM ZDROJŮ Jindra, J., Pražská, L. & kol.: Obchodní podnikání: Retail Management. 2.přepracované vydání, Management Press, Praha 2002. ISBN 80-7261-059-7 www.czso.cz www.centrumzije.cz http://portal.mpsv.cz/sz/local/ot_info www.mmo.cz Statistická ročenka Moravskoslezského kraje, 2005 www.laso-ostrava.cz www.librex.cz www.karolina.cz www.ostrava.cz

39

PŘÍLOHA 1: Struktura obyvatelstva v Ostravě

Věk 0–9

Počet obyvatel 28 114

10 - 19

37 685

20 - 29

46 319

30 - 39

47 627

40 - 49

43117

50 - 59

45 679

60 - 69

32 862

70 –79

19 632

80 +

9 043

Zdroj: ČSÚ, Krajská reprezentace Ostrava, stav k 1.1.2006

40

PŘÍLOHA 2: Mapa obvodů Ostravy

Zdroj: http://nc4.mmo.cz/obvody/index.html

41

PŘÍLOHA 3: Počet obyvatel v jednotlivých městských částech Ostravy

Město Ostrava – celkem 319 936 Hošťálkovice

1 553

Hrabová

3 696

Krásné Pole

2 374

Lhotka

1 067

Mariánské Hory a Hulváky 13 197 Martinov

1 108

Michálkovice

3 036

Moravská Ostrava a Přívoz 43 713 Nová Bělá Nová Ves Ostrava-Jih

1 639 668 118 099

Petřkovice

2 969

Plesná

1 181

Polanka nad Odrou

4 424

Poruba

73 451

Proskovice

1 298

Pustkovec

1 168

Radvanice a Bartovice

6 602

Slezská Ostrava

21 102

Stará Bělá

3 450

Svinov

4 519

Třebovice

1 785

Vítkovice

7 837

Počet cizinců s povolením k pobytu na území města k 31. 3. 2006: 7532

Počet osob, kterým byl udělen azyl na území města k 31. 3. 2006:

20

(Zdroj: odbor vnitř. věcí MMO, stav k 31.3.2006) 42

PŘÍLOHA 4:

80.LÉTA 19.st., východní strana

20.léta 20.století, severovýchodní strana

43