Analýza absorpční kapacity Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod

Analýza absorpční kapacity Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod

Analýza dalších potřeb regionu na základě dopadu realizovaných projektů Závěrečná evaluační zpráva

Zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje

Prosinec 2010

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod

Obsah 1

ÚVOD ................................................................................................................................. 3

2

METODICKÝ POSTUP ................................................................................................... 4

3

ZÁKLADNÍ ANALÝZA ................................................................................................... 6 3.1

NAPLŇOVÁNÍ INDIKÁTORŮ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROVÝCHOD ................................................................................................................................... 6 3.1.1 Naplňování indikátorů – prioritní osa 1 Rozvoj dopravní infrastruktury ............................................. 6 3.1.2 Naplňování indikátorů - prioritní osa 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí ............................. 6 3.1.3 Naplňování indikátorů - prioritní osa 3 Cestovní ruch ........................................................................ 7 3.1.4 Naplňování indikátorů – prioritní osa 4 Rozvoj podnikatelského prostředí ......................................... 8 3.1.5 Shrnutí .................................................................................................................................................. 8 3.2 ANALÝZA POTŘEB REGIONU V NÁVAZNOSTI NA STAV IMPLEMENTACE A DOSAŽENÝ POKROK ROP SV V JEDNOTLIVÝCH PRIORITÁCH .................................................. 9 3.2.1 Dopravní dostupnost .......................................................................................................................... 10 3.2.2 Zlepšení kvality života a veřejných služeb pro obyvatelstvo ............................................................. 20 3.2.3 Cestovní ruch...................................................................................................................................... 34 3.2.4 Zvýšení atraktivity regionu pro podnikání a investice ....................................................................... 42 3.3 ANALÝZA ABSORPČNÍ KAPACITY, ÚPRAVY ROP - DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ...................... 48

4

HLOUBKOVÁ ANALÝZA ............................................................................................ 65 4.1 ŘÍZENÉ ROZHOVORY ......................................................................................................................... 65 4.1.1 Témata rozhovorů .............................................................................................................................. 66 4.1.2 Skupiny žadatelů ................................................................................................................................ 67 4.1.3 Členění dle vybraných témat v rámci jednotlivých priorit a oblastí ROP .......................................... 68 4.1.4 Závěry týkající se dalších témat ......................................................................................................... 69 4.1.5 Shrnutí ................................................................................................................................................ 71

5

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ .......................................................................................... 72

6

SEZNAM ZDROJŮ A ZKRATEK ................................................................................ 74 6.1 6.2

SEZNAM ZDROJŮ ................................................................................................................................. 74 SEZNAM ZKRATEK.............................................................................................................................. 75

PŘÍLOHY ............................................................................................................................... 76

2


1

ÚVOD

Předkládaná analýza s názvem „Analýza dalších potřeb regionu na základě realizovaných projektů“ je jednou ze tří realizovaných analýz v rámci zakázky „Analýzy absorpční kapacity Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod“ v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, oblast podpory 5.2 Podpora absorpční kapacity regionu soudržnosti Severovýchod. Jejím hlavním cílem je v souladu se zadávací dokumentací zakázky zjištění potřeby rozvojových možností subjektů za území NUTS II Severovýchod a na základě těchto zjištění navrhnout doporučení ohledně případných realokací finančních zdrojů v ROP NUTS II Severovýchod. Dílčími cíli jsou tedy: •

Analýza absorpční kapacity jednotlivých žadatelů předkládat projekty do ROP NUTS II Severovýchod (z pohledu jejich zájmu, ale i reálné připravenosti projektů) • Analýza dalších potřeb regionu soudržnosti Severovýchod (v regionu působících subjektů) z hlediska jejich rozvojových možností, a to jak obecně (bez konkrétní vazby na čerpání evropských fondů), tak i konkrétně ve vztahu k možnostem ROP NUTS II Severovýchod Zpracování analýzy se uskutečnilo v období říjen až prosinec 2010. Jedná se tedy o analýzu průběžné absorpční kapacity po polovině programovacího období. Regionální operační program NUTS II Severovýchod patří v ČR k nejrychleji čerpajícím operačním programům a finanční alokace jsou v některých oblastech podpory v podstatě vyčerpané. V době zahájení prací na zakázce došlo k poměrně intenzivním jednáním o budoucnosti kohezní politiky v období 2014 – 2020, do kterých se zapojil i předseda Regionální rady NUTS II Severovýchod Mgr. Radko Martínek. Zpracovatel na to operativně zareagoval a nad rámec zadávací dokumentace zařadil do dotazníkových šetření i řízených rozhovorů dotazy týkající se názorů respondentů na budoucí směřování ROP. Tato analýza tak může sloužit i jako podklad pro výše zmíněná jednání.

3


2

METODICKÝ POSTUP

V souladu s požadavky uvedenými v zadávací dokumentaci byla zakázka zpracována formou základní analýzy, hloubkové analýzy a závěrečných doporučení. Naplnění jednotlivých výstupů včetně jejich struktury (zejména základní analýza, hloubková analýza a doporučení) vyžadovalo využití různých metod sběru dat a jejich zpracování do požadované podoby. Tyto metody jsou následující: •

Desk research (výzkum od stolu) – jde o metodu sloužící k rychlému získání informací z veřejných i neveřejných zdrojů, která je založena na analýze a porovnání dat zejména kvantitativního charakteru uvedených v těchto zdrojích. Uchazeč jí využil zejména ve fázi základní analýzy, a to zejména při práci s daty a sestavami dat z informačního monitorovacího systému a s rozvojovými dokumenty jednotlivých krajů sdružených v rámci NUTS II Severovýchod. • Dotazníkové šetření - slouží zejména k získání podrobnějších dat, které nelze získat prostřednictvím desk research. Bylo využito ve fázi základní analýzy, a to pro získání dat umožňujících alespoň rámcové zhodnocení přínosů realizovaných projektů, případně k problematice absorpční kapacity a pro zjištění zájmu žadatelů předkládat další projekty. • Interview (řízený rozhovor) - i tato metoda slouží zejména k získání podrobnějších dat, které nelze získat prostřednictvím desk research. Oproti dotazníkovému šetření je její výhodou relativní flexibilita při vedení rozhovoru a tím získání co nejkonkrétnějších výsledků a odpovědí. V rámci interview byli osloveni klíčoví aktéři v území s významným vlivem na celou problematiku. Výstupy z interview byly základem hloubkové analýzy a byly využity při formulaci závěrečných doporučení. • Metoda focus groups, kterou myslíme zejména potřebu ověření některých zjištění vyplývajících z provedených analýz a doporučení (např. formou připomínkování pracovních verzí jednotlivých výstupů). Její využití bylo prostřednictvím zadavatele zakázky zejména v případě hloubkové analýzy a při formulaci závěrečných doporučení. Zdroje dat, rozsah zpracovávaných dat Zpracovatel při plnění zakázky využil jak „tvrdých“ dat, tak dat „měkkých“ získaných prostřednictvím dotazníkových šetření, rozhovorů a metodou focus groups. Hlavním zdrojem „tvrdých“ dat jsou data z informačního monitorovacího systému používaného při implementaci ROP NUTS II SV ( IS MONIT7) včetně monitorovacích zpráv. Ke zdroji „tvrdých“ dat lze řadit i využité koncepční dokumenty. Pro účely dotazníkového šetření byli elektronicky osloveni všichni žadatelé, kteří podali projektovou žádost o dotaci z ROP NUTS II Severovýchod. O vyplnění dotazníku byli dále požádáni i vybraní zástupci dalších subjektů tak, aby výsledný soubor oslovených subjektů vyváženě obsahoval zástupce obcí všech velikostních kategorií, zástupce neziskového sektoru, hlavní subjekty s působností v oblasti cestovního ruchu, příspěvkové organizace krajů a obcí a další subjekty, které mohou být oprávněnými žadateli v rámci ROP NUTS II SV. Návratnost dotazníků byla 23,1%. V případě řízených rozhovorů a metody focus groups byli osloveni zejména klíčoví aktéři regionálního rozvoje v území. Na tato setkání bylo pozváno celkem 27 aktérů z Pardubického kraje, 28 aktérů z Libereckého kraje a 24 aktérů z Královéhradeckého kraje. Tito aktéři byli vybráni tak, aby reprezentovali zájmy co nejširšího spektra organizací na území NUTS II Severovýchod (kraje, obce, svazky obcí a MAS, subjekty působící v oblasti

4

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod školství, zdravotnictví, sociálních služeb, subjekty působící v cestovním ruchu, zástupci neziskového sektoru a podnikatelský sektoru). Jednání se zúčastnilo celkem 28 pozvaných. Nyní následuje přehled hlavních problémů (úkolů), které jsou v analýze řešeny. Ke každému problému je přiřazena část analýz, která daný problém řeší: • • • •

dosažený pokrok ROP – analýza naplňování indikátorů zjištění dalších potřeb regionu – analýza koncepčních dokumentů, analýza počtu schválených projektu v jednotlivých tématech oblastí podpory ROP, řízené rozhovory analýzy absorpční kapacity – dotazníkové šetření zaměření ROP v novém plánovacím období – dotazníkové šetření, řízené rozhovory

Na závěr každé dílčí části analýz je uvedeno shrnutí umožňují lepší přehled v celé problematice. Zároveň se formulování závěrečné části materiálu (tj. závěry a manažerského shrnutí celého materiálu. Toto manažerské dokumentací.

5

základních zjištění. Tato shrnutí stávají vhodným nástrojem pro doporučení) i pro zpracování shrnutí je požadováno zadávací


3

ZÁKLADNÍ ANALÝZA

3.1 Naplňování indikátorů Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod Aby bylo možné učinit závěr, do jaké oblasti alokovat zbývající finanční prostředky z ROP NUTS II Severovýchod, jsou v této kapitole shrnuty některé údaje týkající se naplňování indikátorů programu a souvisejících skutečností. Tyto údaje byly převzaty z dokumentů „Zpráva o realizaci ROP SV pro Monitorovací výbor (sledované období 15. 4. 2010 – 30.9.2010)“, „Evaluace pokroku v realizaci ROP SV“ a „Měsíční analýza ROP SV (listopad 2010)“. 3.1.1 Naplňování indikátorů – prioritní osa 1 Rozvoj dopravní infrastruktury Cílem prioritní osy je zkvalitnění regionální silniční dopravní infrastruktury, především její páteřní sítě, dále infrastruktury veřejného mezinárodního letiště a zlepšení dopravní obslužnosti celého území regionu, v souladu s ochranou životního prostředí při respektování zásad udržitelného rozvoje. Prioritní osa 1 je tvořena těmito oblastmi podpory: 1.1 – rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury 1.2 – podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území 1.3 – rozvoj veřejných mezinárodních letišť V ose 1 dochází k nenaplňování indikátoru „Délka nových silnic“. Důvodem jsou priority krajů spočívající v rekonstrukci a modernizaci stávající silniční sítě vyznačující se špatným technickým stavem na straně jedné a časovou (řešení majetkových vztahů apod.) i finanční náročností stavby nových silnic na straně druhé. Současný stav silnic nevyhovuje aktuálnímu zatížení silničním provozem, snižuje bezpečnost provozu a má negativní vliv na životní prostředí. Evaluační zpráva „Evaluace pokroku v realizaci ROP SV“, vypracovaná v roce 2009 firmou SPF Group, v.o.s., doporučuje snížit cílovou hodnotu indikátoru ve prospěch indikátoru Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy za předpokladu, že budou projekty na rekonstrukci silnic II. a III. třídy přispívat k naplnění cílů oblasti podpory Kvalitní propojení regionu v dopravních osách a Napojení regionu na nadřazenou silniční síť TEN-T. Nižší naplňování indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů zaměřených na dopravní dostupnost souvisí se způsobem nastavení cílové hodnoty indikátoru na úrovni programu. V návaznosti na doporučení výše uvedené evaluační studie byla zahájena diskuse s EK ohledně změn v rámci Programového dokumentu, ve které bylo mj. navrženo snížení cílové hodnoty tohoto indikátoru. Indikátory vztahující se k oblasti podpory 1.3 zatím nejsou naplňovány, neboť není v současné době žádný projekt v této oblasti podpory v realizaci. 3.1.2 Naplňování indikátorů - prioritní osa 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí Cílem prioritní osy je usilovat o vyvážený rozvoj regionu s respektem zásad trvale udržitelného rozvoje a dosáhnout celkového zlepšení kvality života obyvatel v městských sídlech a venkovských oblastech. Prioritní osa se zaměřuje na snížení regionální rozdílnosti limitující zvýšení ekonomické prosperity a efektivní rozhodování o rozvoji regionu s dlouhodobým horizontem. 6

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Prioritní osa 2 je tvořena těmito oblastmi podpory: 2.1 – Rozvoj regionálních center 2.2 – Rozvoj měst 2.3 – Rozvoj venkova Vzhledem k alokaci schválených projektů realizovaných v rámci oblastí podpory 2.2 a 2.3 dochází k výraznějšímu nenaplňování indikátorů: • • • • • •

Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst – celkem Počet podpořených projektů na ostatní města Počet podpořených projektů na rozvoj venkovských oblastí Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči (venkov) Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální a zdravotní péči (města)

Na nižším naplňování indikátoru „plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem“ se podílí především nízká poptávka u typu projektů, jejichž předmětem je revitalizace či regenerace zanedbaných areálů (brownfields). Tomuto jevu má zabránit mírné bodové zvýhodnění projektů předkládaných v rámci oblasti podpory 2.2, které jsou zaměřeny na revitalizace či regenerace zanedbaných areálů (brownfields). Nízká poptávka u projektů zaměřených na revitalizaci brownfields souvisí se záměrem využití těchto ploch u potenciálních žadatelů, který se liší od možností podporovaných v rámci ROP SV. Potenciální žadatelé projevují zájem v rámci revitalizovaných brownfields vytvořit i kapacity pro bydlení nebo pro zemědělství (venkov), což podpora v rámci oblasti podpory 2.2 (2.3) neumožňuje. Důvodem pro nenaplňování indikátorů zaměřených na revitalizaci a regeneraci objektů pro sociální a zdravotní péči ve městech i na venkově je nižší poptávka i nízká úspěšnost projektů předkládaných NNO, které jsou hlavními předkladateli projektů zaměřených na tuto oblast. NNO se potýkají s problémem nedostatku finančních prostředků potřebných pro předfinancování projektu, využití externích expertních firem na zpracování a řízení projektů či vyčlenění kvalitních interních kapacit pro zajištění těchto činností. ŘO ROP SV reaguje na tento problém proškolováním zástupců NNO v oblasti tvorby projektů a projektového řízení. Důvodem nižší poptávky u obcí a jejich příspěvkových organizací, jakožto dalších důležitých aktérů v oblasti sociálních služeb, může být upřednostnění realizace jiných investičních aktivit, a to zejména projektů v oblasti revitalizace měst a rozvoje infrastruktury pro vzdělávání a školství. Indikátory v oblasti podpory 2.1 jsou naplňovány prostřednictvím dílčích projektů předkládaných v rámci IPRM. Nenaplňování cílových hodnot indikátorů v oblasti podpory 2.1 souvisí zejména s časovým posunem schválení jednotlivých IPRM. 3.1.3 Naplňování indikátorů - prioritní osa 3 Cestovní ruch Cílem prioritní osy je zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu a zaměstnanosti prostřednictvím využití stávajícího potenciálu regionu a zlepšením kvality a rozsahu infrastruktury a služeb cestovního ruchu při respektování zásad trvale

7

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod udržitelného rozvoje. Je třeba usilovat o to, aby se cestovní ruch stal jedním z faktorů snižujících negativní regionální disparity. Prioritní osa 3 je tvořena těmito oblastmi podpory 3.1 – Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu 3.2 – Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu V rámci prioritní osy dochází k adekvátnímu naplňování cílových hodnot indikátorů. Naplňovány nejsou pouze cílové hodnoty indikátoru „Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu“. Tento problém souvisí se způsobem nastavení cílových hodnot těchto indikátorů na úrovni Programu. V návaznosti na doporučení vzešlá z evaluační studie „Analýza pokroku realizace ROP SV“ byla zahájena diskuse s EK ohledně možnosti snížení cílové hodnoty tohoto indikátoru. 3.1.4 Naplňování indikátorů – prioritní osa 4 Rozvoj podnikatelského prostředí Prioritní osa je koncipována jako důležitý nástroj pro zlepšování podnikatelského prostředí v regionu. Její dvě oblasti podpory byly navrženy jako podpory do zlepšení infrastruktury pro podnikání a podporu rozvoje spolupráce firem se vzdělávacími institucemi a úřady práce. Soustředěné úsilí je věnováno podpoře investic, jejichž výsledkem bude nové či obnovené využití v současnosti nevyužitých nebo málo využitých areálů a objektů, v řadě případů zdevastovaných, za účelem podpory nových ekonomických aktivit a zvyšování zaměstnanosti. Součástí úsilí je zlepšování prostředí pro lepší a snazší pracovní uplatnění absolventů škol. Prioritní osa 4 je tvořena těmito oblastmi podpory: 4.1 – Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání 4.2 – Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu. Vzhledem k alokaci schválených projektů realizovaných v rámci prioritní osy 4 dochází k výraznějšímu nenaplňování indikátoru „Počet podpořených projektů na rozvoj podnikatelského prostředí. Důvodem pro nenaplňování touho indikátoru je nižší povědomí o ROP SV a nižší poptávka projektů předkládaných podnikatelskými subjekty splňujícími definici malého a středního podniku. ŘO ROP SV na tuto skutečnost reagoval opatřeními pro Posílení absorpční a administrativní kapacity v oblasti podpory 4.1. Dále dochází k nenaplňování indikátorů „Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem“ a „Celkové realizované výdaje na vytváření průmyslových zón a revitalizaci brownfields“. Důvodem je nízká poptávka u typů projektů, jejichž předmětem je revitalizace či regenerace zanedbaných areálů (brownfields). V návaznosti na doporučení vzešlá z evaluační studie „Analýza pokroku realizace ROP SV“ byla zahájena diskuse s EK ohledně možnosti úpravy cílových hodnot těchto indikátorů. 3.1.5 Shrnutí Zpracovatel za největší problémy považuje nenaplňování indikátorů v rámci prioritní osy 2. Zde již byly disponibilní zdroje vyčerpány a přitom nedošlo k naplnění všech indikátorů. To se týká do značné míry indikátorů zaměřených na revitalizaci brownfields, a objektů pro sociální služby a zdravotnictví. Možným řešením může být přealokace finančních 8

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod zdrojů do této priority a vyhlášení výzev, které by byly zaměřeny na projekty naplňující dané indikátory.

3.2 Analýza potřeb regionu v návaznosti na stav implementace a dosažený pokrok ROP SV v jednotlivých prioritách Tato analýza byla založena zejména na informacích uvedených v krajských koncepčních dokumentech. K těm patří zejména Program rozvoje Pardubického kraje (2006 – 2010), Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2011 – 2013, Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013, Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2006 – 2015, Analýza socioekonomického rozvoje kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky (Královéhradecký kraj, 2010), Analýza socioekonomického rozvoje Libereckého kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky (2010), Analýza socioekonomického rozvoje Pardubického kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky (2010). Při analýze byly dále využity dokumenty Konkurenční schopnost České republiky 2008 – 2009, Studie předpokládaného vývoje hlavních statistických ukazatelů v České republice a jejích krajích, Regionální disparity Pardubického kraje (analytická sonda) 2010. K této analýze zpracovatel považuje za nutné uvést, že i když se přednostně zaměřil na témata, která je možno podporovat v rámci ROP, považoval za potřebné v rámci celkového kontextu jednotlivých problematik (témat) uvést i témata, která nemohou být předmětem podpory z ROP. Příkladem může být např. z oblasti dopravy nadřazená silniční síť. Při analýze předložených projektů zpracovatel uváděl pouze počty projektů, nikoli i finanční částky za projekty, protože se domnívá, že tento údaj nemá vliv na vypovídací schopnost analýzy. Další součástí této kapitoly je vyhodnocení struktury podaných (úspěšných i neúspěšných) projektů z věcného hlediska. Toto vyhodnocení, vedle ostatních použitých metod, také vypovídá o potřebách krajů v NUTS II Severovýchod, o absorpční kapacitě tohoto území a o zaměření úspěšných a neúspěšných projektů. K vyhodnocení byla použita sestava R27 z IS MONIT7 zahrnující všechny podané projekty a jejich status k 25. 10. 2010 a dále na stránkách www.rada-severovychod.cz dostupné popisy obsahů projektů v realizaci. Projekty ze sestavy R27 byly setříděny dle obsahu do tematických skupin vytvořených na základě společných znaků projektů v jednotlivých oblastech podpory. Zpracovatel si je vědom určité míry subjektivity v takto zvolené kategorizaci. Některé projekty je totiž obtížné zařadit do konkrétní kategorie (například rozhodnout, zda projekt spadá do kategorie sport nebo volnočasové aktivity), jiné projekty zahrnují více různých aktivit (například revitalizace veřejného prostranství a rekonstrukce kulturního zařízení a obecního úřadu v obci). Pro účely tohoto vyhodnocení však byly projekty děleny mezi zvolené tematické skupiny maximálně na poloviny (např. rozdělení projektu mezi revitalizace veřejných prostranství a volnočasové aktivity). Zároveň mohlo dojít k zařazení projektu do jiné kategorie, než je jeho skutečné zaměření. I přes tyto nedostatky vypovídá toto vyhodnocení o struktuře projektů v realizaci na jedné straně a projektech neúspěšných žadatelů na straně druhé a rovněž o rozdílech v této struktuře v jednotlivých krajích NUTS II Severovýchod. V úvahu se bere pouze počet a struktura projektů, nikoliv jednotlivé výstupy z projektu vzešlé (km, ha, ubytovací kapacity apod.). Dále používaný pojem pro tuto část analýzy „schválené projekty a projekty v realizaci“ zahrnuje projekty s následujícími statuty dle IS MONIT7 - projekt doporučen/schválen,

9

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod projekt v realizaci, realizace projektu ukončena, financování projektu ukončeno, výdaje projektu certifikovány. Pojem „neschválené projekty“ zahrnuje projekty s těmito statuty – projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti, projektová žádost nesplnila formální náležitosti, projekt ohodnocen – nedosáhl minimální bodové hranice, projekt vyřazen na základě ex-ante kontroly, projekt nesplnil podmínky pro vydání Rozhodnutí/podpis Smlouvy, projektová žádost stažena žadatelem, projekt nedokončen/stažen, smlouva ukončena ze strany ŘO/ZS. 3.2.1 Dopravní dostupnost Dostupnost regionu a efektivnost dopravy při respektování ochrany životního prostředí. Stav komunikací a souvisejících staveb, dopravní dostupnost a obslužnost území, napojení na nadregionální dopravní síť. Dopravní dostupnost území NUTS II SV je v podstatě zajištěna všemi druhy dopravy, až na vodní dopravu, která je využívána doplňkově k rekreaci. Územím NUTS II SV prochází strategicky významné evropské železniční koridory; v území se rovněž nachází významné veřejné mezinárodní letiště v Pardubicích, které patří mezi páteřní letiště ČR a nedokončená dálnice D11 s budoucím napojením na polskou síť prostřednictvím R11. V území NUTS II SV chybí nadřazená silniční síť dálnic a navazujících rychlostních komunikací. Klíčovou potřebou území je dostavba dálnice D11 a vybudování R 35 jako hlavní dopravní osy ve směru západ – východ a také R43 pro napojení na jižní Moravu. Jejich absence způsobuje zhoršení průchodnosti území a zhoršení ovzduší v dotčených obcích. Vybudování nadřazených komunikací v konečném důsledku uspokojí potřeby regionu, zlepší dopravní napojení na sousední regiony, zatraktivní území a rozšíří potenciál rozvoje podél budoucí R35. Nárůst silniční dopravy v kombinaci se zpožděním výstavby těchto evropsky významných komunikací způsobuje přetíženost ostatní silniční sítě, především silnic nižších tříd. Technický stav stávající sítě silnic I. třídy je vcelku vyhovující, avšak obsahuje přetížené úseky, vedení tranzitní dopravy městy prodlužuje jízdní doby a má negativní vliv na životní prostředí. Navrhováno je především zkvalitnění jejich povrchu, případně rozšíření. Postupně dochází k navyšování kapacity některých hlavních silnic budováním čtyřpruhových úseků, přeložkami komunikací, apod. Cílem modernizací je odklonit tranzitní dopravu z center sídel vybudováním silničních obchvatů. Především krajská města i některá větší sídla (např. bývalá okresní města) trpí v důsledku vysokého nárůstu silniční dopravy dopravními kongescemi a vysokým zatížením životního prostředí. Je nutno investovat do zvýšení kapacity, plynulosti a bezpečnosti dopravy silničního provozu ve velkých sídelních aglomeracích modelováním změn dopravních řešení a realizací naváděcích informačních systémů. Hustá síť silnic II. a III. třídy v majetku kraje (v kompetenci regionálních samospráv) zabezpečuje napojení důležitých míst v území na nadřazenou dopravní infrastrukturu a zabezpečuje dopravní obslužnost obcí. Nevyhovující technický stav regionální silniční sítě (silnice II. a III. třídy, místní komunikace) komplikuje dopravu v území, neodpovídá dopravním potřebám (bezpečnosti silničního provozu, ochraně životního prostředí, apod.), proto je nezbytná její obnova. Zanedbanost silnic II. a III. třídy lze shrnout do těchto oblastí: •

výstavba nových komunikací (obchvaty, směrová vyrovnání, odstraňování dopravních závad, atd.); 10

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod • • •

homogenizace silnic sjednocením šířkového uspořádání a požadovanou únosností vozovky v celém profilu; navození reprodukčního stavu celého silničního majetku včetně vybudovaných a modernizovaných komunikací II. a III. třídy; u nadbytečného silničního majetku vytvořit režim s prodlouženou reprodukční lhůtou (útlum, vyřazení, likvidace).

Kromě výše uvedeného je síť silnic II. a III. třídy zatížena nevypořádanými vlastnickými vztahy k pozemkům, na nichž tyto liniové stavby jsou. Nedostatek finančních prostředků na rekonstrukce a modernizace silnic II. třídy a významných silnic III. třídy i některých místních komunikací, které jsou v kompetenci regionálních samospráv, existence technicky i kapacitně nevyhovujících úseků na těchto komunikacích a nutnost uvedení kritických úseků a bodových závad do normového stavu jsou významným problémem celého regionu NUTS II SV. Modernizace komunikací nižších tříd je nutnou podmínkou pro mobilitu obyvatelstva. Důležitou úlohu v regionu má také veřejná hromadná doprava osob včetně MHD. Problematická je dostupnost a dopravní obslužnost zejména malých obcí. Systémový rozvoj dopravní obslužnosti území a zásadní zkvalitnění veřejné dopravy je jedním z významných faktorů mobility obyvatel. Nežádoucími důsledky růstu individuální dopravy je zhoršování dopravní obslužnosti regionu a pokles přepravních výkonů veřejné hromadné dopravy. Byla zrušena nebo výrazně omezena řada spojů (zejména v okrajových a příhraničních oblastech), přetrvává plošná nerovnoměrnost dopravní obslužnosti. Jednou z možností zlepšení situace je integrace veřejné dopravy v rámci integrovaného dopravního systému. Je potřeba i nadále zkvalitňovat a rozšiřovat IDS a modernizovat infrastrukturu pro veřejnou dopravu. Potřeby regionu byly naplněny obnovou vozového parku a to nákupem ekologických, bezbariérových a nízkopodlažních autobusů a také železničních vozidel, které zvýšily standard a komfort veřejné přepravy osob a atraktivitu veřejné hromadné dopravy. Rovněž došlo v rámci oblasti podpory 1.2 k zavedení odbavovacích systémů v MHD a k rozšíření IDS do dalších oblastí v regionu. Dále byla realizována modernizace tramvajových tratí, rekonstrukce lanové dráhy, modernizace nádraží, výstavba či rekonstrukce dopravních terminálů a v neposlední řadě realizace plnící stanice CNG. Narůstající doprava má negativní vliv na životní prostředí. Soustředěná intenzivní silniční doprava v obcích nepříznivě zvyšuje hlukovou zátěž zejména z nadměrné tranzitní dopravy. Základním předpokladem pro snížení hlukové zátěže v obcích je komplexní vyřešení tranzitní přepravy přes území NUTS II SV a to především dobudováním dálnice D11, vybudováním navazujících rychlostních komunikací (R35, R43) a obchvatů obcí pro maximální snížení tranzitní dopravy v obcích. Hlukové limity z ostatních zdrojů (železniční, letecká doprava, průmyslová výroba) jsou překračovány místně. Pro respektování ochrany životního prostředí je v regionu Severovýchod potřeba zejména podpořit: • • •

Využívání alternativních paliv v dopravě, snižování hlukové zátěže a budování protihlukových bariér, řešení tranzitní dopravy v obcích, budování obchvatů, budování rychlostních komunikací a dálnic.

S rozvojem a zvyšující se popularitou cyklistiky a cykloturistiky je značná pozornost věnována budování a vyznačování cyklotras regionálního i nadregionálního významu. V regionu Severovýchod je navržena páteřní síť cyklistické dopravy, která po svém dokončení zajistí vzájemné propojení rekreačních oblastí na území ČR i okolních států. 11

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Samostatným prvkem cyklistické dopravy jsou cyklostezky. Není dostatečně zajištěna infrastruktura pro cyklisty. Intenzivnější automobilová doprava komplikuje další rozvoj cyklodopravy, a to jak pro rekreační účely, tak pro každodenní využití v rámci dopravní dostupnosti včetně dojížďky do zaměstnání. Problémem zůstává chybějící oddělení cyklistické dopravy od silniční. Podporou ekologických forem dopravy může dojít ke snížení negativních vlivů dopravy na životní prostředí. Železniční síť v hlavních dopravních osách pokrývá rozhodující přepravní směry v území, a proto se neuvažuje do budoucna o jejím rozšiřování, ale počítá se pouze s rekonstrukcí a modernizací regionálních či lokálních úseků, které neodpovídají daným parametrům. Velkým nedostatkem je neexistující dvoukolejné spojení mezi krajskými městy Pardubice a Hradec Králové. V Libereckém kraji neexistuje žádný dvojkolejný ani elektrifikovaný úsek a kraj je značně vzdálen od koridorových tratí. Zvláště nevyhovující je spojení Liberce s Prahou (jízdní doba ve srovnání s autobusem a pražskou MHD je více než dvojnásobná), dlouhodobě se uvažuje o vybudování kvalitního a rychlého spojení. Kvalita regionálních železničních tratí je z hlediska technických parametrů nerovnoměrná, zjm. v Libereckém kraji výrazně zaostává. Situaci v železniční dopravě zlepší realizace projektů, např. zdvoukolejnění železniční trati Pardubice – Hradec Králové, přeložka trati Pardubice – Chrudim (Medlešická spojka), přeložka železniční trati v úseku Choceň – Ústí nad Orlicí, aj. Zprovozněna bude obnovená trať Harrachov – Szklarska Poreba, spojení s Polskem je ale i tak nevyhovující. Vodní doprava na řece Labi je zahrnuta do transevropské sítě vodních cest kategorie E. K dlouhodobým záměrům regionu patří splavnění řeky Labe do Pardubic, vybudování přístavu v Pardubicích a Multimodálního logistického centra. V Pardubicích by měla začínat trasa plavebního kanálu Dunaj – Odra – Labe. Vodní doprava v Královéhradeckém kraji je využívána pouze k rekreačnímu účelu. Letecká doprava je v území NUTS II SV významně zastoupena veřejným mezinárodním letištěm Pardubice se smíšeným vojenským a civilním provozem, které je jedním z pěti páteřních letišť ČR a má statut celního letiště. Předností letiště je výhodná geografická poloha v ČR s možností využití jako záložního letiště (pro letiště Praha, Brno i Ostrava) a jeho umístění v blízkosti hradecko – pardubické aglomerace. Další rozvoj tohoto letiště bude naplněn realizací projektu „Technické zázemí civilní části veřejného mezinárodního letiště v území a zároveň i rozšíření pohybových ploch letiště“, jehož projektová žádost byla úspěšná v rámci oblasti podpory 1.3 ROP SV. Dále se v území nachází 8 veřejných vnitrostátních letišť v Královéhradeckém kraji, které mají pouze doplňkovou funkci a potenciál pro další rozvoj má z nich pouze mezinárodní neveřejné letiště v Hradci Králové. Ostatní letiště v území mají převážně sportovní charakter, některá umožňují i provoz všeobecného letectví nebo slouží jako záložní vojenská letiště.

12

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Analýza předložených projektů do ROP – prioritní osa 1 Tab. 1 Struktura projektů v oblasti podpory 1.1 - Liberecký kraj Obsahové zaměření projektů

Schválené projekty a projekty v realizaci

Silnice II. třídy Silnice III. třídy Mosty Křižovatky Rekonstrukce městských ulic Celkem

Neschválené projekty

Celkem

10 16,5 2,5 5 2

0 0 0 0 0

10 16,5 2,5 5 2

36

0

36

Tab. 2 Struktura projektů v oblasti podpory 1.1 – Královéhradecký kraj Schválené projekty a projekty v realizaci


Celkem

Silnice II. třídy Silnice III. třídy Mosty Křižovatky Rekonstrukce městských ulic

15 9 3 0 0

0 1 0 0 0

15 10 3 0 0

Celkem

27

1

28

Tab. 3 Struktura projektů v oblasti podpory 1.1 – Pardubický kraj Obsahové zaměření projektů Silnice II. třídy Silnice III. třídy Mosty Křižovatky Rekonstrukce městských ulic

Schválené projekty a projekty v realizaci 7 0 0 0 0

Celkem


7

Celkem 2 0 0 0 0

9 0 0 0 0

2

9

Tab. 4 Struktura projektů v oblasti podpory 1.1 – NUTS II SV Obsahové zaměření projektů


% schválených


% neschválených

% z celkového počtu projektů

Celkem

Silnice II. třídy

32

45,71%

2

66,67%

34

46,58%

Silnice III. třídy

25,5

36,43%

1

33,33%

26,5

36,30%

Mosty

5,5

7,86%

0

0,00%

5,5

7,53%

Křižovatky

5

7,14%

0

0,00%

5

6,85%

Rekonstrukce městských ulic

2

2,86%

0

0,00%

2

2,74%

Celkem

70

100 %

3

100 %

73

100 %

13

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Ze struktury projektů podaných v oblasti podpory 1.1 v rámci Libereckého kraje je patrné zaměření na silnice III. třídy, což vyplývá z geografické polohy kraje (příhraničí) a struktury komunikací v tomto území. Zaměření projektů Královéhradeckého kraje je ve prospěch silnic II. třídy, avšak zastoupení silnic III. třídy je též významné. Pardubický kraj zaměřuje své projekty pouze na silnice II. třídy. Vzhledem k tomu, že jedinými žadateli v oblasti podpory 1.1 jsou kraje a projekty jsou ve velké míře koordinovány, dosud pouze 3 projekty nebyly schváleny, z toho ve 2 případech projekty staženy na žádost žadatele. Graf 1 Schválené projekty a projekty v realizaci v NUTS II SV – oblast podpory 1.1

Graf 2 Schválené projekty a projekty v realizaci dle krajů v NUTS II SV dle obsahového zaměření – oblast podpory 1.1

14

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Graf 3 Projekty dle krajů v NUTS II SV – oblast podpory 1.1


Tab. 5 Struktura projektů v oblasti podpory 1.2 – Liberecký kraj Obsahové zaměření projektů



Celkem

Autobusová nádraží, dopravní terminály

6

5

11

Dopravní prostředky

1

1

2

Cyklostezky/cyklotrasy

2

2

4

Odbavovací systémy

1

0

1

Tramvajové linie

4

0

4

CNG stanice Dopravní obslužnost území - ostatní

0 2

2 0

2 2

16

10

26

Celkem

15

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Tab. 6 Struktura projektů v oblasti podpory 1.2 – Královéhradecký kraj Obsahové zaměření projektů



Celkem


3

2

5


3

1

5

Cyklostezky

1

0

1


1

0

1

Tramvajové linie

0

0

0

CNG stanice

0

0

0

Dopravní obslužnost území - ostatní

1

2

2

Celkem

9

5

14

Tab. 7 Struktura projektů v oblasti podpory 1.2 – Pardubický kraj Obsahové zaměření projektů



Celkem


3

0

3


3

0

3

Cyklostezky

4

0

4


0

0

0

Tramvajové linie

0

0

0

CNG stanice

0

1

1

Dopravní obslužnost území - ostatní

0

0

0

10

1

11

Celkem

16

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Tab. 8 Struktura projektů v oblasti podpory 1.2 – NUTS II SV Obsahové zaměření projektů Autobusová nádraží, dopravní terminály Dopravní prostředky


% schválených


% neschválených

Celkem


12

34,29%

7

43,75%

19

37,25%

7

20,00%

2

12,50%

10

19,61%

Cyklostezky Odbavovací systémy

7

20,00%

2

12,50%

9

17,65%

2

5,71%

0

0,00%

2

3,92%

Tramvajové linie

4

11,43%

0

0,00%

4

7,84%

CNG stanice Dopravní obslužnost území - ostatní

0

0,00%

3

18,75%

3

5,88%

3

8,57%

2

12,50%

4

7,84%

35

100%

16

100%

51

100%

Celkem

Nejvíce realizovaných projektů v Libereckém kraji je zaměřeno na realizaci dopravních terminálů a autobusových nádraží, zároveň je v této oblasti nejvíce podaných projektů, které nebyly schváleny. V Pardubickém kraji převažují projekty týkající se cyklistické dopravy, v Královéhradeckém kraji dopravní terminály ve stejné míře jako ekologické dopravní prostředky. Pouze v Libereckém kraji – ve městě Liberec jsou vzhledem k charakteru městské veřejné dopravy realizovány projekty zaměřené na výstavbu tramvajových linií. Neschválených projektů je kromě Libereckého kraje relativně malé množství a v žádném kraji neexistuje převis podaných a neschválených projektů nad schválenými. Graf 5 Schválené projekty a projekty v realizaci v NUTS II SV – oblast podpory 1.2

17

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Graf 6 Schválené projekty a projekty v realizaci dle krajů v NUTS II SV dle obsahového zaměření – oblast podpory 1.2

Graf 7 Projekty dle krajů v NUTS II SV – oblast podpory 1.2

18

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Graf 8 Schválené projekty a projekty v realizaci dle krajů v NUTS II SV dle obsahového zaměření – oblast podpory 1.2

V oblasti podpory 1.3 byl podán pouze 1 projekt - Technické zázemí civilní části letiště Pardubice a rozšíření pohybových ploch, který byl v době zpracování analýzy schválen. Shrnutí potřeb území NUTS II SV v prioritní ose 1 Přestože bylo doposud v regionu NUTS II SV podáno v oblasti dopravy prostřednictvím prioritní osy 1 celkem 125 projektů, ne všechny získaly dotaci a byly realizovány. Stále jsou v regionu tedy další dopravní potřeby, na které by se měla zaměřit pozornost. NUTS II Severovýchod stále nemá dostatečně kvalitní dopravní napojení jednotlivých regionů a sídel na nadregionální silniční síť TEN-T, kterou je potřeba dále doplnit o páteřní modernizovanou síť silnic II. a III. třídy. Zároveň ještě trpí špatným stavem silnic II. a III. třídy v důsledku zanedbané údržby a trvalého přetížení silniční sítě. Zlepšením současného nevyhovujícího stavu regionální dopravní infrastruktury dojde ke zvýšení kvality a bezpečnosti regionálních silnic II a III třídy a také ke zvýšení kvality veřejné hromadné dopravy, která regionální silniční síť využívá. Mezi další potřeby patří v regionu řešení a odstraňování bodových závad a bariér na komunikacích II. a III. třídy (zlepšení nevyhovujících parametrů či technického stavu mostů a propustků, řešení dopravně závadných křižovatek, zúžené profily komunikací, mosty, kruhové objezdy, nepřehledné křižovatky apod.), a dále rekonstrukce a přeložky frekventovaných silnic II. a III. třídy napojujících region na silniční síť TEN-T) v blízkosti sídel s vazbou na snižování nepříznivých dopadů na životní prostředí (budování obchvatů, protihlukových stěn apod.). K eliminaci negativních vlivů dopravy na životní prostředí přispěje zkvalitnění povrchů komunikací, zkrácení jízdních dob a zvýšení plynulosti dopravy. Přes poměrně hustou dopravní síť a existující systémy MHD není stále veřejná hromadná doprava v území dostatečně koordinovaná a variabilní, aby byla schopna konkurovat individuální dopravě. Není dosud dokončena integrace veřejné hromadné dopravy v území, ani vyřešena parkoviště typu P+R, B+R a K+R s návazností na veřejnou hromadnou dopravu a přestupních terminálů včetně dostupnosti přepravy pro občany se sníženou 19

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod schopností pohybu a orientace. Současný standard stále snižuje atraktivitu veřejné hromadné dopravy. Ačkoli již proběhla a probíhá obnova vozového parku, integrace dopravy, zavádění elektronických odbavovacích systémů, které dovolují zkrátit dobu odbavení cestujících a zvýšit bezpečnost provozu a rychlost dopravy, stále jsou v regionu potřeby a rezervy. Zvýšení konkurenceschopnosti ekologické hromadné dopravy s cílem udržet příznivý poměr mezi individuální a veřejnou osobní dopravou bude i nadále eliminovat negativní vlivy dopravy na životní prostředí obyvatel (nákup a přestavba vozidel MHD a vozidel technické obsluhy s alternativními pohony, vybudování doprovodné infrastruktury a pořízení prachových filtrů pro naftové motory vozidel MHD a technické obsluhy). Ekologickou alternativou k dalším druhům dopravy se stává cyklistika a rozvoj infrastruktury pro cyklistickou dopravu se zaměřením na zvýšení bezpečnosti provozu. V regionu již byla realizována řada projektů na rozvoj infrastruktury pro cyklodopravu (budování cyklostezek a doprovodné infrastruktury). Stále však existuje v regionu potřeba dalšího rozvoje v této oblasti. Rozvojovou příležitostí z hlediska dostupnosti území jsou veřejná mezinárodní letiště. Region soudržnosti Severovýchod potřebuje kvalitní a dostupné letecké spojení, proto je třeba výstavba a modernizace stávající letištní i navazující infrastruktury veřejného mezinárodního letiště (včetně dopravního napojení). V regionu byl schválen projekt týkající se technického zázemí civilní části veřejného mezinárodního letiště a rozšíření pohybových ploch letiště Pardubice, nicméně i do budoucna lze vidět potřebu jeho dalšího rozvoje. 3.2.2 Zlepšení kvality života a veřejných služeb pro obyvatelstvo Zlepšení kvality života a veřejných služeb pro obyvatelstvo s důrazem na snižování regionálních disparit: nevyužité plochy a zchátralé objekty včetně brownfields, služby občanské vybavenosti, úroveň infrastruktury v oblasti zdravotnictví a sociálních věcí, stav životního prostředí, stav infrastruktury v oblasti vzdělávání, existence sociálně patologických jevů, provázanost zdravotnických a sociálních služeb. Problémy měst i venkovského prostoru v regionu NUTS II Severovýchod lze charakterizovat v obecné poloze, neboť kopírují situaci v ČR. Města dosahují vyššího stupně vzdělání. Potenciální ohrožení podmíněné městských prostředím spočívá ve vyšším výskytu sociálně patologických jevů (drogy, kriminalita, apod.). Města se potýkají s problémy intenzivní dopravou (přetížené silnice, chybějící obchvaty, absence parkovacích ploch, apod.) a vlivem vyšší hustoty zalidnění a vyššího podílu zastavěné plochy jsou ve městech také nižší hodnoty u výměry zeleně na obyvatele. Urbanistická struktura měst bývá narušena existencí nevyužívaných nemovitostí, převážně průmyslových areálů (tzv. „brownfields“ – v regionu Severovýchod zejména opuštěné textilky, koželužny, sklárny, apod.), dále je narušena chátrajícími kulturně-historickými památkami nebo dalšími privátními objekty. Z hlediska hodnocení environmentální kvality života jsou s městem spojeny zejména problémy s kvalitou životního prostředí (vyšší znečištění složek životního prostředí, zvýšená emisní zátěž, vyšší koncentrace hluku a prachu, vyšší produkce komunálních odpadů). Venkovské oblasti regionu NUTS II Severovýchod jsou charakteristické velkým počtem malých sídel. Na venkově dochází k postupnému vylidňování zejména v důsledku migračních ztrát. Atraktivními se stávají venkovské oblasti s rekreační funkcí. Kvalita poskytovaných služeb i jejich dostupnost je v malých sídlech nižší. Problematická bývá existence nevyužívaných (převážně zemědělských) objektů, tzv. brownfields. Venkov obecně nabízí vyšší kvalitu přírodního prostředí, která je však vyvážena menší dostupností služeb (v nejširším vymezení) pro obyvatele z hlediska kvantity i kvality. 20

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Obyvatelé malých sídel se potýkají s nedostatkem pracovních příležitostí (v důsledku dopadů restrukturalizace zemědělství a tradičního zpracovatelského průmyslu), problematickou dopravní obslužností. Absence pracovních příležitostí se kombinuje s nízkou vzdělaností či vyšší mírou sociální exkluze obyvatel. Zejména v příhraničních venkovských oblastech chybí stabilizované podnikatelské subjekty nebo je jich nedostatek a oblasti nejsou atraktivní pro nové investory. V NUTS II SV se vyskytují nevyužité, obtížně využitelné, zanedbané nebo kontaminované plochy a zchátralé objekty typu brownfields, které ztratily své původní funkční (ekonomické) využití. Jedná se především o bývalé průmyslové areály a zemědělské objekty, lokality poškozené těžbou, opuštěné vojenské areály, nevyužívanou dopravní infrastrukturu apod. Některé opuštěné budovy jsou zároveň kulturními památkami. Specifickými venkovskými brownfields jsou bývalé společenské a kulturní domy, postavené v socialismu, pro které obce dosud nemají plnohodnotné a odpovídající využití. Stav těchto objektů odpovídá jejich dřívějšímu využití. Charakteristickým rysem takových nemovitostí (objektů a ploch) je celková zchátralost, ve většině z nich není možné zaznamenat jakoukoli aktivitu. Příčiny jsou zejména stavebně technického rázu, nevyhovují dispozice pro rozsáhlejší výrobu či služby, rekonstrukce objektů by si vyžádaly značné náklady, nevyhovuje nebo chybí potřebná infrastruktura. Významným problémem řady ploch jsou ekologické zátěže vyžadující mnohdy investice převyšující samotnou kupní cenu těchto nemovitostí. Lokality brownfields lze řešit obnovením jejich původní funkce nebo novým typem využití. Potenciální investoři kromě ekologické nezávadnosti území, dobrého stavebního stavu budov a jejich vybavení požadují také ve většině případů vnitřní prostory bez příček, kvalitní přístupové cesty a velkokapacitní přilehlá parkoviště. Takové požadavky staré objekty a plochy ve většině případů nesplňují. Dalším negativním rysem těchto objektů jsou majetkové spory mezi vlastníky, nedokončená konkurzní řízení, existující zástavní práva. Tyto skutečnosti v podstatě znesnadňují jejich využití. Z hlediska možností, jak využít alespoň některé plochy a objekty, by se měl volit způsob jejich výběru podle toho, jaký ekonomický potenciál mají aktivity a subjekty, které hledají odpovídající prostory a nemají dostatek finančních prostředků na realizaci svého záměru. Právě zde je vítána intervence ve formě zajištění spoluúčasti a doplnění veřejných finančních prostředků o prostředky soukromého investora za účelem realizace veřejně prospěšného záměru. V žádném případě nejde o dotace, které budou mít za následek pouze snížení nákladů a rizik soukromého investora. Jde o projekty obsahující veřejný zájem nebo kombinaci veřejného a soukromého zájmu. Veřejná prostranství (náměstí, parky, parkovací plochy, aj.) v sídlech regionu NUTS II SV trpí dlouhodobě nízkou mírou investic do jejich údržby a rozvoje. Tento stav je řešen převážně obcemi prostřednictvím revitalizací a regenerací náměstí, parků a dalších veřejných prostranství včetně veřejné zeleně (např. parky) a parkovacích ploch s cílem zvýšení atraktivity sídel a zlepšení kvality života v nich. V regionu NUTS II SV je k dispozici síť škol všech stupňů, tedy infrastruktura pro vzdělávání. Počet škol s výjimkou vyšších odborných a vysokých škol každoročně klesá. Počet žáků a studentů základních a středních škol se postupně také snižuje. S tím souvisí problém nedostatečně optimalizované školské soustavy. Nedostatek žáků může vést především na venkově ke zvýšení (sloučení) malotřídních základních škol nebo k jejich úplnému zrušení. V současnosti je tendence ve vzdělávacím systému zaměřena ve prospěch odborného vzdělávání. V Pardubickém kraji klesá nabídka technicky vzdělané pracovní síly, chybí především absolventi odborných učilišť a technických SŠ. Pro každý kraj je charakteristický 21

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod určitý typ oborů. Pro Královéhradecký kraj představuje tuto specifičnost např. Střední průmyslová škola kamenická a sochařská a Střední odborné učiliště kamenické v Hořicích, Pardubický kraj charakterizují především potravinářské a chemické obory (Střední průmyslová škola potravinářská, Střední průmyslová škola chemická) na středních školách a vyšších odborných školách. Liberecký kraj se vyznačuje vysokou koncentrací středních uměleckoprůmyslových škol a vyšších odborných škol uměleckého zaměření (sklářství, aj.), která je ojedinělá v evropském, ale i světovém měřítku. Je tendence pokračovat u středních škol v optimalizaci oborové ve smyslu snížení počtu škol vyučujících stejné obory a zároveň tím reagovat na potřeby trhu práce. Při optimalizaci kapacitní a oborové je potřeba zachovat vyváženou lokalizaci těchto škol v krajích. Podmínky výuky ve středních školách jsou v krajích NUTS II rozdílné. Pro řadu základních i středních škol je potřebné uskutečnit rekonstrukce havarijního stavu budov, rekonstrukce sociálních zařízení, rekonstrukce školních jídelen a celkovou obnovu související s rekonstrukcí (vybavení interiérů vhodným nábytkem apod.). Některé školy nejsou plynofikovány nebo nesplňují hygienické podmínky ve školních jídelnách či na sociálních zařízeních. V regionu NUTS II Severovýchod představují střední školy významný nevyužitý potenciál v oblasti materiální i v oblasti personální, uplatnitelný např. pro oblast celoživotního učení. Univerzitní vzdělávání v NUTS II Severovýchod reprezentuje Univerzita Pardubice (7 fakult, 10 500 studentů), jediná vysokoškolská instituce univerzitního typu v Pardubickém kraji. V Královéhradeckém kraji působí Univerzita Hradec Králové, 2 fakulty Karlovy univerzity v Hradci Králové a 1 fakulta Univerzity obrany v Hradci Králové. V Libereckém kraji je významná Technická univerzita v Liberci (6 fakult, cca 9000 studentů), která má celorepublikový význam a věnuje se i unikátním výzkumným projektům např. v nanotechnologii. Vysoké školství představuje pro region silný rozvojový potenciál. Celoživotní učení, do něhož patří také oblast dalšího vzdělávání, je v NUTS II Severovýchod poskytováno různými subjekty (soukromé vzdělávací firmy, střední, vyšší a vysoké školy, vzdělávací instituty, neziskové organizace, aj.). Mezi hlavní problémy v oblasti celoživotního učení patří jistá nepřehlednost systému celoživotního učení. Problémem je tedy absence ucelené koncepce, provázaný koordinovaný systém, který by byl zárukou kvality dalšího vzdělávání. Nabídka vzdělávacích kurzů je široká, ale nevyrovnaná. Kromě zvýšení zájmu obyvatel o další vzdělávání je nutné zajistit, aby byly adekvátně využity stávající kapacity subjektů poskytujících celoživotní učení, a to zejména prostřednictvím cílenější propagace. (např. více mediálních kampaní typu „týden vzdělávání dospělých“ apod.). Kvalita zdravotní péče, míra vybavenosti území regionu zařízeními zdravotních a sociálních služeb a úroveň sociální péče patří mezi základní podmínky kvalitního života obyvatel regionu. Existence kvalitní a spolehlivé občanské vybavenosti v obcích a existence ostatních služeb pro veřejnost v regionu přispívá ke zlepšování životních podmínek, ke stabilizaci místních obyvatel a zvýšení migrační atraktivity území. Dostupnost a četnost jednotlivých veřejných služeb musí být založena podle rozumné a funkční spádovosti, aby vytvářela dobře fungující síť. Jedná se o síť nemovitostí (budov a ploch) zdravotnických a sociálních zařízení a služeb ostatní občanské vybavenosti, jež by se podílely na příznivé ekonomické situaci regionu. Nezbytné je také zaměřit pozornost na správné identifikování potřebnosti dané služby. Z pohledu zdravotních služeb došlo v zájmu úsporných opatření k výraznější redukci lůžkových kapacit akutní péče zejména v menších nemocnicích (městských a soukromých) a 22

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod převodu na lůžka následné péče a lůžka ošetřovatelská (léčebny dlouhodobě nemocných aj.). Také byla reorganizována lékařská služba první pomoci. Dostupnost jednotlivých druhů zdravotnických služeb je vyhovující, problematická je pouze časová dostupnost nemocnic a specializovaných zařízení z některých periferních oblastí regionu (zejména z pohraničí, viz např. pokrytí horských oblastí zdravotnickou záchrannou službou, apod.). V regionu NUTS II SV působí desítky nemocnic, odborných léčebných ústavů a další zdravotnická zařízení včetně samostatných ordinací lékařů. Velký rozmach zaznamenaly také lékárenské služby. Úroveň zdravotnické infrastruktury (stavebně-technický stav) je v regionu silně diferencovaná. Vedle nových či modernizovaných pavilonů jsou lůžka umístěna také v nevyhovujících prostorách, které vyžadují rekonstrukce a modernizace. Různá je také úroveň vybavení přístrojovou technikou, jejíž obnova a modernizace má reflektovat míru vytížení (velikost spádového území). Z nelůžkových zařízení jsou významné zdravotnické záchranné služby, které prostřednictvím výjezdových stanovišť při větších nemocnicích nebo zdravotnických zařízeních pokrývají celé území regionu, a zajišťují přednemocniční akutní péči v regionu. Zdravotnická záchranná služba nepokrývá zejména horské oblasti. V regionu jsou však nadále potřebná další výjezdová stanoviště zdravotnické záchranné služby. Vážné případy vyžadující okamžitý a rychlý zásah v terénu řeší letecká záchranná služba se stanovišti v Hradci Králové a v Liberci. V počtu lékařů je v současné době v regionu zaznamenán mírný nárůst. Ve venkovských oblastech lze v ambulantní sféře očekávat problémy s obsazením lékařských a stomatologických praxí v důsledku relativně vysokého průměrného věku těchto lékařů. K dosažení vyšší kvality zdravotní péče je podporováno využívání moderních technologických postupů a metod, které umožňují zdravotnickým zařízením poskytovat lepší, kvalitnější a efektivnější zdravotní péči pacientům a modernizace zdravotnických zařízení. Územní pokrytí sociálními službami je v jednotlivých oblastech regionu nevyvážené. Poskytovatelé sociálních služeb mají odlišnou úroveň kvality poskytovaných služeb. V regionu existuje široké spektrum zařízení poskytujících sociální služby. Nadregionální význam má Jedličkův ústav v Libereckém kraji zaměřený na péči o postiženou mládež. Úroveň poskytovaných služeb závisí také částečně na stavu infrastruktury pro sociální služby, která je dlouhodobě podfinancovaná. V regionu chybí některé speciální služby (např. pro psychotiky, alkoholiky). Terénní služby jsou dostupné hlavně ve větších městech, ale mají v regionu rezervy v pokrytí některých oblastí. V Královéhradeckém kraji jsou nedostatečně rozvinuty především služby pro děti a mládež, např. nízkoprahová centra. Dále jsou v regionu potřebné služby typu zařízení pro krizovou pomoc nebo azylové domy. V území nejsou dostatečně poskytovány sociální služby pro sociálně vyloučené skupiny obyvatel. Terénní sociální pracovníci významně přispívají ke zmírňování sociální exkluze, jejich počet je ale stále nedostatečný pro komplexní řešení daného problému. Služby osobní asistence chybí především v některých oblastech Královéhradeckého kraje. V Libereckém kraji chybí dostatečné alternativy k ústavní péči. Je nutné pružně reagovat na nové trendy související se vznikem nových forem sociálních služeb. Infrastruktura pro sociální integraci a sociální služby je poměrně široká, problémem je ale stav některých pobytových zařízení, která nevyhovují moderním trendům v poskytování sociálních služeb a neodpovídají nastaveným standardům kvality sociálních služeb. V rámci transformace a humanizace pobytových zařízení dochází k omezování kapacity těchto zařízení a úměrně tomu se zvyšují nároky na terénní služby, zejména osobní asistence. 23

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Zvyšuje se také podpora samostatného bydlení, chráněného bydlení a dalších souvisejících sociálních služeb, např. sociální rehabilitace nebo sociálně aktivizační služby. Aktuální kapacita těchto služeb není dostačující a bude předmětem dalšího rozvoje sítě služeb. Jsou rozšiřovány kapacity pečovatelských služeb poskytující služby přímo v domácnostech. Současný trend je podpora terénních a ambulantních sociálně-zdravotních služeb, které umožňují klientům služeb setrvat s podporou v domácím prostředí co nejdéle. Proto jsou také podporovány alternativní služby k pobytovým zařízením (např. domovy pro osoby se zdravotním postižením, stacionáře pro zdravotně postižené s denním a týdenním pobytem, služby osobní asistence, odlehčovací služby pro pečující osoby, atd.). Při rozvíjení sociálních služeb je nutné disponovat širší nabídkou variabilních služeb, v nichž se terénní služby a ústavní péče budou prolínat. Proto je třeba rozvíjet krátkodobé a přechodné pobyty v ústavní péči, poloústavní formy pobytu, kde se kombinuje ústavní péče a domácí pobyt, vytvářet byty v domech s pečovatelskou službou a geriatrickou péčí, denní či noční stacionáře a odlehčovací služby. Vzájemná působnost zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb není v oblasti následné péče stále jednoznačně stanovena a provázána. Následkem toho dochází k nepřehlednosti v hospodaření všech subjektů a obtížné identifikaci žádoucích úspor. Problémem je neexistence dostatečné spolupráce a koordinace zdravotní a sociální péče a nedostatek finančních zdrojů na řešení tak komplikované oblasti, ve které se střetávají různé zájmy a kompetence. Existuje poptávka po infrastrukturních projektech, které by nabízely zázemí pro současné poskytování sociálních a zdravotních služeb, realizaci takových projektů však brání odlišné legislativní podmínky v oblasti sociálních služeb a zdravotnictví. V případě budoucího sblížení legislativy v obou těchto oblastech by mohl Regionální operační program vytvořit podmínky pro realizaci takovýchto infrastrukturních projektů. Významným prvkem života obyvatelstva jsou sport a volnočasové aktivity. V regionu existuje poměrně široká nabídka zařízen pro sport a volnočasové aktivity, nicméně jejich využití je často omezeno jejich nevyhovujícím stavem. Tato zařízení jsou často ve školských areálech a z hlediska jejich technických podmínek pro provoz obvykle nemohou být k dispozici obyvatelstvu pro celodenní využití. Z hlediska sportu a volnočasových aktivit lze tedy konstatovat nedostatečnou nabídku možností pro sportovní vyžití (s ohledem na kvalitu i rozsah poskytovaných služeb) týkající se jak obyvatel, tak i organizovaných sportovců. Rozvoj těchto zařízení přitom napomáhá k předcházení četných negativních jevů dnešní společnosti (kriminalita mládeže, toxikomanie, nezdravý způsob života atd.). Analýza předložených projektů do ROP – prioritní osa 2 Oblast podpory 2.1 zaměřená na realizaci integrovaných plánů rozvoje měst Pardubice, Hradec Králové a Liberec není v této kapitole blíže zkoumána. Integrované plány rozvoje měst jsou realizovány prostřednictvím dílčích projektů. Alokace na IPRM byla stanovena již při přípravě žádostí jednotlivých měst, které o IPRM žádali. Žadatelé si mohly zvolit způsob řešení IPRM – zónově nebo tematicky. Převládlo zónové řešení IPRM. Dílčí projekty se týkají řešení veřejných prostranství (veřejné parky), výstavby infrastruktury pro sociální oblast, rozšíření infrastruktury pro volnočasové aktivity, infrastruktury pro vzdělávání a sport atd.

24

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Tab. 9 Struktura projektů v oblasti podpory 2.2 – Liberecký kraj Obsahové zaměření projektů



Celkem

Volnočasové aktivity

4

5

9

Sport Kulturní a společenská zařízení/centra

2

12

14

1,5

1,5

3

6

7

13

4,5

5,5

10

1

1

2

Bezpečnost

2

1

3

Vzdělávání

0

7

7

Sociální sféra

0

3

3

Ostatní

0

4

4

Celkem

21

47

68

Zdravotnictví Veřejná prostranství - revitalizace Občanská vybavenost pro výkon samosprávy

Tab. 10 Struktura projektů v oblasti podpory 2.2 – Královéhradecký kraj Obsahové zaměření projektů Volnočasové aktivity

Schválené projekty a projekty v realizaci 2,5

Sport Kulturní a společenská zařízení/centra Zdravotnictví Veřejná prostranství - revitalizace Občanská vybavenost pro výkon samosprávy Bezpečnost Vzdělávání Sociální sféra Ostatní Celkem

25


Celkem 2,5

5

1

7

8

3

5

8

0,5

0

0,5

5

5

10

0

0

0

0

1

1

6,5

8,5

15

0,5

3

3,5

0

3

3

19

35

54

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Tab. 11 Struktura projektů v oblasti podpory 2.2 – Pardubický kraj Schválené projekty a projekty v realizaci

Obsahové zaměření projektů Volnočasové aktivity


Celkem

2

1,5

3,5

4,5

5,5

10

1

0

1

Zdravotnictví

2

4

6

Veřejná prostranství - revitalizace Občanská vybavenost pro výkon samosprávy Bezpečnost

5

3

8

1 0

1 1

2 1

3,5

4

7,5

Sociální sféra

5

1

6

Ostatní

1

1

2

Celkem

25

22

47


Vzdělávání

Tab. 12 Struktura projektů v oblasti podpory 2.2 – NUTS II SV Obsahové zaměření projektů Volnočasové aktivity Sport Kulturní a společenská zařízení/centra Zdravotnictví Veřejná prostranství revitalizace Občanská vybavenost pro výkon samosprávy Bezpečnost Vzdělávání Sociální sféra Ostatní Celkem


% schválených


% neschválených


Celkem

8,5

13,08%

9

8,65%

17,5

10,36%

7,5

11,54%

24,5

23,56%

32

18,93%

5,5

8,46%

6,5

6,25%

12

7,10%

8,5

13,08%

11

10,58%

19,5

11,54%

14,5

22,31%

13,5

12,98%

28

16,57%

2

3,08%

2

1,92%

4

2,37%

2

3,08%

3

2,88%

5

2,96%

10

15,38%

19,5

18,75%

29,5

17,46%

5,5

8,46%

7

6,73%

12,5

7,40%

1

1,54%

8

7,69%

9

5,33%

65

100%

104

100 %

169

100%

V případě oblasti podpory 2.2 (a stejně tak v případě oblasti podpory 2.3) bylo u některých projektů obtížné rozeznat, zda patří spíše do kategorie volnočasových aktivit či sportu, případně zda se jedná o revitalizaci veřejného prostranství či prostoru pro volnočasové aktivity, v případě oblasti podpory 2.3 kulturní a společenská centra versus multifunkční zařízení). Jak již bylo uvedeno, je zde jistý prvek subjektivity při

26

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod kategorizaci projektů a proto je vhodné posuzovat tyto kategorie v určité provázanosti. Projekty, jejichž náplní byla rekonstrukce sportovních hřišť v areálech ZŠ, která budou přístupná i pro širokou veřejnost (takové projekty se vyskytují i v oblasti podpory 2.3), jsou polovinou uvedeny do kategorie „Vzdělávání“ a polovinou do kategorie „Sport“.

Graf 9 Schválené projekty a projekty v realizaci v NUTS II SV – oblast podpory 2.2

Graf 10 Projekty podle obsahového zaměření v NUTS II SV – oblast podpory 2.2

27



V oblasti podpory 2.2 je největší převis poptávky mezi projekty v oblasti sportu. V této souvislosti je však vhodné posuzovat dohromady sport a volnočasové aktivity, neboť mnohé předkládané projekty lze svým zaměřením zařadit do obou kategorií. Významný je převis poptávky projektů také v oblasti vzdělávání. Většinou se jedná o projekty připravené školami a obsahující zkvalitnění školních prostor, často ve vazbě na nové vzdělávací programy. Obsahem kategorie vzdělávání jsou ale také projekty obsahující vybudování vzdělávacích center či prostor pro vzdělávání. Ve schválených projektech v Libereckém kraji jsou významnou měrou, na rozdíl od Pardubického a Královéhradeckého kraje, zastoupeny projekty v oblasti zdravotnictví (předkládané nemocnicemi), v Královéhradeckém kraji jsou významně zastoupeny projekty v oblasti vzdělávání (centra odborného vzdělávání realizovaná Královéhradeckým krajem a modernizace výukových metod realizovaná základními školami). V Pardubickém kraji jsou pak významně zastoupeny projekty ze sociální sféry. 28

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Tab. 13 Struktura projektů v oblasti podpory 2.3 – Liberecký kraj Obsahové zaměření projektů




Celkem

2

7

9

2,5

10

12,5

2

9

11

Multifunkční centra

5

4

9

Zdravotnictví

0

1

1

Veřejná prostranství - revitalizace Občanská vybavenost pro výkon samosprávy

6

4

10

1

4,5

5,5

Bezpečnost

0

1

1

Vzdělávání

2,5

13

15,5

Sociální sféra

1

2,5

3,5

Ostatní

1

3

4

Celkem

23

59

82


Tab. 14 Struktura projektů v oblasti podpory 2.3 - Královéhradecký kraj Obsahové zaměření projektů



Celkem


2

4

6


9

3,5

12,5

5

5,5

10,5


5

5

10

Zdravotnictví

1

0

1

14

7

21

0

1

1

Bezpečnost

0

6,5

6,5

Vzdělávání

3

15

18

Sociální sféra

0

0,5

0,5

Ostatní

0

1

1

Celkem

39

49

88


29

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Tab. 15 Struktura projektů v oblasti podpory 2.3 - Pardubický kraj Schválené projekty a projekty v realizaci

Obsahové zaměření projektů


Celkem


2,5

4

6,5

Sport Kulturní a společenská zařízení/centra Multifunkční centra

10

13,5

23,5

5 7,5

3,5 6

8,5 13,5

Zdravotnictví

0,5

0,5

1

6

10,5

16,5

0,5

1,5

2

Bezpečnost

0

6,5

6,5

Vzdělávání

2,5

4,5

7

Sociální sféra

3,5

3,5

7

Ostatní

1

5

6

Celkem

39

59

98


Tab. 16 Struktura projektů v oblasti podpory 2.3 – NUTS II SV




% schválených


% neschválených


Celkem

6,5

6,44%

15

8,98%

21,5

8,02%

21,5

21,29%

27

16,17%

48,5

18,10%

12

11,88%

18

10,78%

30

11,19%

17,5

17,33%

15

8,98%

32,5

12,13%

Zdravotnictví

1,5

1,49%

1,5

0,90%

3

1,12%

Veřejná prostranství - revitalizace

26

25,74%

21,5

12,87%

47,5

17,72%

Občanská vybavenost pro výkon samosprávy

1,5

1,49%

7

4,19%

8,5

3,17%

Bezpečnost

0

0,00%

14

8,38%

14

5,22%

Vzdělávání

8

7,92%

32,5

19,46%

40,5

15,11%

4,5

4,46%

6,5

3,89%

11

4,10%

2

1,98%

9

5,39%

11

4,10%

101

100%

167

100%

268

100%

Sport Kulturní společenská zařízení/centra

a


Sociální sféra Ostatní Celkem

Stejně jako u oblasti podpory 2.2 je v oblasti podpory 2.3 největší převis poptávky u projektů týkajících se vzdělávání (nejčastěji projekty podávané základními školami, ale také 30

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod projekty vybudování prostor pro rozvoj dalšího vzdělávání podávané jinými subjekty než školami), dále projektů v oblasti revitalizace veřejných prostranství a sportu. V projektech, které se dotýkají zdravotnictví (ať už schválené nebo neschválené), se nejčastěji jedná o vybudování nebo rekonstrukce multifunkčních center či budov obecních úřadů, ve kterých je počítáno s ordinacemi lékařů, pouze jeden projekt v realizaci je zaměřen pouze na rekonstrukci zdravotnického zařízení. Z tabulek dále vyplývá, že ve všech třech krajích nebyly podpořeny projekty zaměřené na zvýšení bezpečnosti obyvatel v území dobrovolných svazků obcí. Předkladateli těchto projektů byly právě dobrovolné svazky obcí. Graf 13 Schválené projekty a projekty v realizaci v NUTS II SV – oblast podpory 2.3


31



Shrnutí potřeb území NUTS II SV v prioritní ose 2 Pro zlepšení kvality života a veřejných služeb pro obyvatelstvo je třeba stále klást důraz na snižování regionálních disparit v různých oblastech. Proto i přes velké množství realizovaných projektů prostřednictvím prioritní osy 2 nejsou stále dostatečně uspokojeny potřeby v regionu a i nadále je nezbytné se tomuto tématu věnovat. Snahou je tedy i nadále snižovat regionální disparity v území pro zlepšení kvality života a veřejných služeb pro obyvatelstvo.

32

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Potřeby území v oblasti brownfields spočívají i nadále v jejich v regeneraci a revitalizaci tak, aby se staly nedílnou součástí aktivního městského a venkovského života a přispěly k rozvoji dalších aktivit, které podporují ekonomický rozvoj a zaměstnanost. V rámci prioritní osy 2 jsou nebo již byly realizovány projekty určené na revitalizaci a regeneraci náměstí, parků a dalších veřejných prostranství včetně veřejné zeleně a parkovacích ploch, které převážně řeší obce. Převis poptávky v rámci těchto projektů byl jak v oblasti podpory 2.2, tak i 2.3 značný, i přes opakování výzvy. Pro uspokojení dalších potřeb vedoucích k vyřešení veřejných prostranství ve vazbě na veřejnou zeleň a tedy kvalitu životního prostředí je nezbytné se i nadále zaměřit na tuto oblast. Z pohledu školství i nadále zůstává v regionu potřeba zaměřit se infrastrukturu určenou pro vzdělávání (obnova materiálně-technického zázemí pro počáteční a další vzdělávání, modernizace a rekonstrukce budov a zařízení sloužících pro vzdělávací účely, vybudování a modernizace zázemí pro vzdělávání) včetně celoživotního vzdělávání. Dále je potřeba zlepšit dostupnosti vzdělávacích kapacit. Bude pokračovat optimalizace sítě škol, školských zařízení včetně jejich zázemí a vzdělávacích zařízení a institucí s přihlédnutím ke specifikům malých sídel a obcí s problematickou dopravní dostupností. V oblasti veřejných služeb je největší potřebou modernizace a vybudování dlouhodobě efektivní infrastruktury středního školství, které bude schopné reagovat na potřeby trhu. Obdobně je třeba dále zajišťovat dostatečné zázemí pro efektivní fungování systému celoživotního vzdělávání. Z pohledu sociálních věcí byly potřeby v regionu zčásti uspokojeny investicemi do výstavby a rozvoje infrastruktury v oblasti sociální infrastruktury včetně vnitřního vybavení v rámci zlepšení kvality těchto služeb a dále také jako investice do výstavby, rozšíření a zkvalitnění infrastruktury sloužící pro sociální integraci skupin ohrožených sociální exkluzí (včetně aktivit bezbariérového řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace). Mezi prioritní témata pro uspokojení dalších potřeb v regionu stále patří výstavba, modernizace a pořízení vybavení zařízení poskytujících pobytové nebo ambulantní sociální služby, výstavba, rekonstrukce a humanizace zařízení pro sociální služby obyvatelům, podpora bezbariérové infrastruktury v zařízeních pro sociální služby obyvatelům a budování infrastruktury v oblasti sociální péče pro osoby s různým typem postižení poskytované v přirozeném prostředí. Ve vztahu problematiky sociálních věcí k oblasti zdravotnictví je nezbytné zaměřit pozornost na správné identifikování potřebnosti dané služby (zdravotní, sociální), aby se zamezilo neefektivnímu čerpání financí vlivem využívání jiné služby, než je skutečně objektivně potřeba. K odstranění překryvů přispěje hlubší spolupráce a koordinace sociálních a zdravotních služeb a zařízení. Také v oblasti zdravotnictví nejsou potřeby regionu ani zdaleka uspokojeny. I přes to, že v rámci ROP bylo podpořeno několik projektů zaměřených na přístrojové vybavení nemocnic, jsou stále v této oblasti velké rezervy. Navíc v rámci ROP nemohla být dosud řešena problematika investic do budov umožňujících zdravotní péči. Přitom v mnoha případech je stav této infrastruktury zásadně limitujícím faktorem pro rozvoj celé problematiky. Proto se jeví nanejvýš vhodné uzpůsobit ROP těmto potřebám. V rámci ROP byl realizován poměrně velký počet projektů v oblasti sportu a volnočasových aktivit. Nicméně tuto infrastrukturu lze najít i v těch nejmenších obcích. Údržba a rozvoj těchto zařízení trpěly dlouhodobě nízkou mírou investic (často se nejednalo o priority), proto ROP mohl vyřešit jen malou část problematických lokalit a potřeba investic do této oblasti nadále trvá.

33

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod 3.2.3 Cestovní ruch Zvýšení efektivnosti využití přírodního a kulturního potenciálu regionu, spolupráce veřejného a soukromého sektoru v oblasti CR, stav informačního systému v oblasti CR, stav kulturních památek, stav doprovodné infrastruktury v CR. Potenciál cestovního ruchu Z hlediska geografických předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu lze pozici regionu NUTS II Severovýchod považovat v rámci ČR za poměrně dobrou. Region NUTS II SV disponuje krásnou přírodou rovinného i horského charakteru s příznivými hydrologickými a klimatickými předpoklady poskytující množství příležitostí pro letní rekreaci, pěší turistiku i zimní sporty. Území regionu NUTS II Severovýchod nabízí velký počet turistických cílů a atraktivit. Mezi hlavní turistické cíle patří nejen přírodní lokality (chráněné krajinné oblasti, hory, skalní města atd.), ale také historické a kulturní památky (hrady, zámky, zříceniny, vojenské a sakrální památky, muzea, galerie, rozhledny, atd.). Působí zde řada kulturních institucí (významná muzea a divadla, řada galerií). Problémem je špatný stavebně technický stav některých kulturních domů, knihoven a muzeí, omezená nabídka kulturně vzdělávacích programů apod. Přirozený potenciál pro rozvoj cestovního ruchu rozšiřuje vedle architektonických památek také velké množství kulturních událostí, lidový folklór atd. V území NUTS II Severovýchod se vedle klasické turistiky rozvíjejí i moderní, stále žádanější formy aktivního odpočinku. Například se rozvíjí cykloturistika a ve specifických územích (např. v turistickém regionu Český ráj, Český sever či v turistické oblasti Kladské pomezí) je možné realizovat zvláštní formy aktivního pobytu v přírodě (např. horolezectví či paragliding). V některých částech regionu NUTS II Severovýchod (např. v turistickém regionu Východní Čechy) je možné identifikovat rozvojové předpoklady pro specifické formy aktivit, jako je např. hippoturistika, venkovská turistika, agroturistika apod. Intenzita cestovního ruchu je v některých oblastech natolik vysoká (Krkonoše, částečně Orlické hory aj.), že významně ovlivňuje strukturu služeb, život obyvatel i celkový charakter obcí. V těchto oblastech však také dochází k závažným konfliktům mezi rozvojem cestovního ruchu a ochranou životního prostředí. V ostatních oblastech je výrazně vyšší návštěvnost pouze v letních měsících. Nejvýznamnější potenciál pro rozvoj cestovního ruchu spočívá v horských územích (se středisky umožňujícími širokou škálu realizace zimních sportů a také standardní letní turistiky). Tato území patří mezi turistické oblasti celostátního významu, které se díky své atraktivitě vyznačují vysokou návštěvností zejména v zimním období. V malé míře je na území regionu NUTS II Severovýchod zastoupeno také lázeňství. Lázeňská centra lze částečně využít pro realizaci produktu relaxační turistiky. V tomto směru má však region výrazně nižší potenciál a tedy i atraktivitu, což se projevuje zejména z hlediska nižší návštěvnosti zahraničních turistů vyhledávajících tento produkt v porovnání s jinými regiony (např. NUTS II Severozápad). Produkty CR Stávající potenciál přírodních a kulturně-historických atraktivit z hlediska CR celého NUTS II Severovýchod lze považovat za poměrně pestrý, ale na trhu méně konkurenceschopný. Ze strany návštěvníka regionu je vyvíjen tlak na vytváření dalších nových prvků cestovního ruchu rozvíjejících klasické standardní služby, které mu splní jeho specifické požadavky na aktivní trávení volného času. V regionu NUTS II Severovýchod chybí dostatečná nabídka nových produktů CR, s jejichž pomocí dojde k zaplnění mezer na trhu a uspokojení rostoucí poptávky po dovolených se specifickým zaměřením. Chybějící jsou 34

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod zejména ucelené produkty dlouhodobého charakteru, které přinášejí výrazný multiplikační efekt pro celkový rozvoj regionu. Realizace ucelených programů a produktů (tzv. balíčků služeb) se stává jedním ze základních prvků nabídky CR daného území. Tvorba nových produktů cestovního ruchu by měla vycházet z potenciálu regionu a unikátní nabídky regionu (např. v NUTS II Severovýchod oblast tradičních řemesel a folklóru, historie - zejména vojenské památky, přírodních atraktivit - hory, skalní města, chráněná území apod.). Územní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu dle krajů Přestože Liberecký kraj patří k hojně navštěvovaným krajům zejména díky vybraným územím (Krkonoše, Jizerské a Lužické hory, Český ráj, Máchův kraj atd.), je třeba zmínit i oblasti, které vyžadují soustředěnou podporu rozvoje cestovního ruchu, k nimž patří zejména Frýdlantsko. Velký rozvojový potenciál má i malebná krajina Podještědí, oblast Podkrkonoší, Ralska a okolí, a to zejména pro rodinnou rekreaci a cykloturistiku. V Královéhradeckém kraji mezi oblasti s dobrými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu patří především oblast Krkonoš (Trutnovsko), a to zejména díky potenciálu zimní rekreace a letní turistiky. Mezi exponovaná území dále patří turistická oblast Kladské pomezí, respektive Broumovsko, a to zejména díky existenci skalních útvarů. Některé turistické oblasti Pardubického kraje (Chrudimsko-Hlinecko, Českomoravské pomezí, Orlické hory a Podorlicko) mají pro rozvoj cestovního ruchu významné zejména přírodní, ale i kulturně-historické předpoklady. Poněkud problematická je však úroveň vybavenosti infrastrukturou a službami cestovního ruchu, dopravní dostupnost, apod. K oblastem s omezeným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu v Pardubickém kraji patří s výjimkou měst a několika dalších obcí především turistická oblast Pardubicko. Ačkoli má Pardubický kraj příznivé podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, v tomto odvětví za většinou ostatních krajů zaostává. Jedním z tradičních problémů rozvoje cestovního ruchu zejména v některých oblastech (např. v oblasti Jizerských hor, Krkonoš a Orlických hor) je velká pravděpodobnost potenciálních konfliktů se zájmy ochrany přírody. Infrastruktura cestovního ruchu Pokrytí území regionu NUTS II Severovýchod infrastrukturou cestovního ruchu v zásadě odpovídá rozložení tradičních atraktivit pro cestovní ruch a jejich potenciálu. S rozvojem nových forem a růstem poptávky po nových typech atraktivit cestovního ruchu však bude nutně souviset poptávka po základní i doprovodné infrastruktuře cestovního ruchu mimo území tradičně spojovaná s rekreací a turistikou. Základní infrastrukturu reprezentují ubytovací a stravovací zařízení v regionu, jejichž rozložení je v regionu NUTS II Severovýchod nerovnoměrné. Výrazná koncentrace těchto zařízení je patrná zejména v horských oblastech (Jizerských hor, Krkonoš, Orlických hor a Králického Sněžníku) a ve větších městech. Problematická je u některých zařízení zejména nízká technická úroveň a vybavenost těchto zařízení. Obecným problémem některých částí regionu NUTS II Severovýchod je mnohdy nevhodná skladba a rozdílná kvalita poskytovaných služeb v rámci ubytovacích a stravovacích zařízení. Doprovodná infrastruktura vytváří další podmínky pro realizaci služeb cestovního ruchu zejména v oblasti trávení volného času a rekreace, ale i v oblasti kongresového cestovního ruchu. Velký rozvoj v poslední době zažívá cykloturistika jako jedna z forem trávení volného času. V regionu NUTS II Severovýchod již byly vybudovány a také vyznačeny cyklotrasy regionálního i nadregionálního významu. Cyklotrasy se liší lokalizací 35

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod (vedené po komunikacích III. třídy a polních či lesních cestách), délkou i obtížností, významem a kvalitou. Síť cyklotras je však na některých místech nedokončená, neucelená a nenavazující, což je potřebou regionu k vyřešení. V Královéhradeckém kraji je navržena páteřní síť cyklodopravy, která po svém dokončení zajistí vzájemné propojení rekreačních oblastí České republiky i okolních států. V regionu NUTS II Severovýchod se nacházejí pěší turistické trasy s dlouholetou tradicí, které jsou standardním prvkem doprovodné infrastruktury, a které je v případě NUTS II Severovýchod možné považovat za součást potenciálu cestovního ruchu. V současné době se objevuje poptávka po nových formách cestovního ruchu a atraktivit s perspektivou dalšího rozvoje a pozitivního dopadu na region (např. moderně pojaté muzejní expozice, tematické zábavní parky, ekoturistika, agroturistika, ekoagroturistika, geoturistika archeoparky - např. evropský geopark Český ráj, který patří mezi geoparky pod ochranou UNESCO, apod.). V rámci rozšíření spektra nabídky cestovního ruchu regionu je třeba zejména v oblasti budování doprovodné infrastruktury uspokojit poptávku po hippoturistice, agroturistice, adrenalinové turistice a relaxační turistice. Další problémy v rozvoji cestovního ruchu kraje spočívají v místy až v extrémní koncentraci cestovního ruchu ve známých střediscích v regionu a současném opomíjení jiných zajímavých lokalit s rekreačním, turistickým, kulturní a aj. potenciálem. Příčina tkví nejen v nerovnoměrně soustředěné infrastruktuře pro cestovní ruch, ale též v menší podpoře těchto území z hlediska marketingu (zejména propagace). Informační systémy Absence jednotného informačního systému zahrnujícího ucelenou nabídku turisticky zajímavých a souvisejících objektů a lokalit včetně údajů o poskytovatelích služeb brání efektivnímu využití potenciálu kraje v této oblasti. Jedním z problémů regionu je nedostatek kvalitních navigačních systémů. To se negativně dotýká zejména méně známých památek, které však bývají významnou atraktivitou pro rozvoj místního cestovního ruchu v dané oblasti. Marketing a organizace cestovního ruchu (destinační management) V území existují regionální marketingové organizace, které zastřešují rozvoj cestovního ruchu a zároveň vyvíjí aktivity v celém spektru marketingu. Organizace definují koncepce rozvoje cestovního ruchu, sbírají aktuální informace, vytváří analytické materiály, navrhují a realizují produkty, napomáhají spolupráci a komunikaci mezi subjekty v regionu i v rámci ČR a zahraničí, zabezpečují propagaci turistických produktů a prezentaci regionu atd., a tím významně přispívají k definování směrů další rozvoje turistických regionů a oblastí regionu NUTS II Severovýchod. Jedním z hlavních úkolů organizace cestovního ruchu je zajištění koordinace marketingových aktivit a tvorba společných turistických produktů v rámci turistických regionů bez ohledu na hranice krajů v NUTS. Velmi pozitivním jevem v tomto směru je partnerství všech krajů v rámci NUTS II Severovýchod fungující jako základní platforma pro realizaci organizace cestovního ruchu na regionální úrovni a také akceptování marketingových aktivit turistického regionu z pozice národní marketingové organizace – agentury CzechTourism (České centrály cestovního ruchu). Nezastupitelný význam v rámci organizace cestovního ruchu a marketingových aktivit mají především jednotlivé obce, svazky a sdružení obcí a další subjekty v regionu. Bohužel v této době je spíše problémem roztříštěnost a nekoordinovanost aktivit těchto subjektů. Ve všech turistických regionech resp. oblastech vyvíjejí činnost subjekty působící jako regionální resp. oblastní organizace cestovního ruchu. Hlavním cílem v oblasti organizace CR a jeho 36

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod marketingu v regionu je vyjasnění kompetencí a zodpovědností. Jednou ze základních podmínek pro úspěšný rozvoj cestovního ruchu v regionu je vzájemná komunikace a koordinace aktivit mezi jednotlivými subjekty cestovního ruchu (obce, státní správa, TIC, podnikatelské subjekty, organizace cestovního ruchu a profesní sdružení). V oblasti rozvoje regionálního cestovního ruchu je nezbytné přehodnotit a zefektivnit zapojení orgánů veřejné správy do procesu realizace marketingu. Kromě základních služeb (ubytování, stravování atd.), které spadají do kompetence soukromého sektoru, náleží většina atraktivit (turistických cílů) v regionu obcím nebo státu. Ochrana a rekonstrukce památek, turistického značení, ochrana přírodních lokalit nebo oficiální propagace cestovního ruchu regionu spadají výhradně do jejich pravomocí. Spolupráce veřejného a soukromého sektoru v současné době samozřejmě existuje, ale stále se jedná o spolupráci, kterou lze označit za nedostatečnou vzhledem k tomu, že se jedná spíše o namátkové společné prezentace na veletrzích, pořádání kulturních akcí atd. Důležitá je spolupráce s agenturou CzechTourism a jejími zastoupeními v zahraničí, která by měla nejen zajišťovat přístup k informacím o potřebách zahraničních cílových skupin, ale i zajišťovat kvalitní informace regionu pro zahraničí. Tato spolupráce není stále ještě na potřebné úrovni. Nedostatečné je využití kulturního potenciálu regionu v oblasti cestovního ruchu – často chybí dostatečná nabídka doprovodných kulturních aktivit, mnoho návštěvnicky atraktivních prostor je nevhodně či nedostatečně využíváno a nedostatečně propagováno. Muzeím zřizovaným samosprávami chybí jednoznačné vymezení jejich výjimečnosti ve srovnání s ostatními. Pozitivním trendem je nárůst počtu soukromých a občanských aktivit v oblasti kultury. Kultura Oblast kultury a kulturního dědictví je silně spjata s oblastí cestovního ruchu. Kultura podmiňuje celkovou kvalitu života v obcích. Území NUTS II má řadu historických a významných kulturních památek a dalších kulturních atraktivit a celé území vykazuje vysoký kulturní potenciál. Kulturní potenciál není však dosud dostatečně využíván za účelem rozvoje cestovního ruchu (památky, programy muzeí a galerií, apod.) ani vzdělávání (vzdělávací funkce muzeí, knihoven, možnost využití památkových objektů na vzdělávací centra, apod.). Využitelnost kulturně-historických památek pro potřeby cestovního ruchu je také omezována problematickou dopravní dostupností, a dále jsou nedostatečné parkovací kapacity a chybějící odpovídající zázemí pro návštěvníky. Muzea a galerie se dlouhodobě potýkají zejména s nedostatečným a nevhodným prostorovým zázemím. Většinou sídlí v historických prostorách, které neumožňují vhodné uložení sbírkového fondu ani dostatečné prezentační možnosti. Obecně lze však zhodnotit potenciál muzeí pro oblast cestovního ruchu jako nezanedbatelný. Památky a památkové objekty Na území NUTS II Severovýchod se nachází velké množství movitých a nemovitých kulturních památek, z nichž některé jsou významné i v evropském kontextu. Obecně lze říci, že region NUTS II Severovýchod má poměrně velký kulturně-historický potenciál, který lze využít pro potřeby rozvoje cestovního ruchu. Atraktivita území spočívá v existenci poměrně velkého množství hradů, zámků a dalších kulturně-historických památek. Mezi významné památky s vazbou na cestovní ruch patří také stavby lidové architektury. K turistickým lákadlům pro návštěvníky regionu je možné počítat 37

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod vedle návštěvy samotných památek i doprovodné aktivity, (např. šermířské turnaje, rekonstrukce slavných historických bitev, apod.). Na území regionu NUTS II Severovýchod se nachází památka zapsaná na seznam světového kulturního dědictví UNESCO (zámek Litomyšl), dále několik desítek národních kulturních památek, několik desítek městských památkových rezervací a městských památkových zón, několik vesnických památkových zón, 2 krajinné památkové zóny a dále také několik tisíc movitých a nemovitých kulturních památek zapsaných v ústředním seznamu kulturních památek ČR. Základním problémem z hlediska možností využití kulturních památek jako atraktivit cestovního ruchu je zhoršující se stavebně technický stav památkového fondu, nízká úroveň propagace a také nedostatečná nabídka doprovodných aktivit. Velmi problematické je také přimět některé vlastníky památek, aby se aktivně podíleli na zpřístupnění těchto památek v rámci rozšiřování nabídky cestovního ruchu. Analýza předložených projektů do ROP – prioritní osa 3 Tab. 17 Struktura projektů v oblasti podpory 3.1 - Liberecký kraj Schválené projekty a projekty v realizaci


Parkoviště a přístupové komunikace Rekreační areály Ubytování Turistické atraktivity a expozice (poznávacího a kulturního charakteru) Turistické sportovní atraktivity Lázeňství a wellness Turistické stezky Ostatní

3 1 10 5,5

0,5 8 50,5 13

3,5 9 60,5 18,5

2 1 4,5 5

11 4 8,5 14,5

13 5 13 19,5

Celkem

32

110

142


Celkem

Tab. 18 Struktura projektů v oblasti podpory 3.1 - Královéhradecký kraj Schválené projekty a projekty v realizaci 0

Neschválené projekty 2

2

5

7

11

47,5

58,5

Turistické atraktivity a expozice (poznávacího a kulturního charakteru) Turistické sportovní atraktivity

8

8,5

16,5

6

5

11

Lázeňství a wellness

2

2

4

Turistické stezky

1

2

3

Ostatní

10

21

31

Celkem

40

93

133

Obsahové zaměření projektů Parkoviště a komunikace Rekreační areály Ubytování

38

Celkem 2

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Tab. 19 Struktura projektů v oblasti podpory 3.1 - Pardubický kraj Schválené projekty a projekty v realizaci


Parkoviště a komunikace Rekreační areály Ubytování Turistické atraktivity a expozice (poznávacího a kulturního charakteru) Turistické sportovní atraktivity Lázeňství a wellness Turistické stezky Ostatní

1 0 16 20

0 4 19,5 4

1 4 35,5 24

7 0 1 6

7,5 2 0 6

14,5 2 1 12

Celkem

51

43

94


Celkem


Parkoviště komunikace


a

% schválených

Neschválen é projekty

% neschválených


Celkem

4

3,25%

2,5

1,02%

6,5

1,76%

3

2,44%

17

6,91%

20

5,42%

37

30,08%

117,5

47,76%

154,5

41,87%

33,5

27,24%

25,5

10,37%

59

15,99%

15

12,20%

23,5

9,55%

38,5

10,43%

3

2,44%

8

3,25%

11

2,98%

Turistické stezky

6,5

5,28%

10,5

4,27%

17

4,61%

Ostatní

21

17,07%

41,5

16,87%

62,5

16,94%

100 %

246

100 %

369

100 %

Rekreační areály Ubytování Turistické atraktivity expozice (poznávacího kulturního charakteru)

a a

Turistické sportovní atraktivity Lázeňství wellness

Celkem

a

123

39

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Graf 17 Schválené projekty a projekty v realizaci v NUTS II SV – oblast podpory 3.1


40



Projekty v oblasti cestovního ruchu byly rozděleny do několika tematicky odlišných skupin, přičemž stejně jako u oblastí podpory 2.2 a 2.3 může docházet k některým překryvům (turistické sportovní atraktivity vs. rekreační areály). Do kategorie „ostatní“ jsou zařazeny projekty zahrnující mnoho dílčích aktivit, vybudování turistických informačních center, lanovky, rozhledy a projekty, jejichž obsah nebyl identifikován (převážně neschválené projekty ze 14. výzvy). 41

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod V oblasti podpory 3.1 je největší převis projektů zaměřených na rekonstrukci či vybudování ubytovacích zařízení, tedy projektů připravovaných téměř výhradně podnikatelským sektorem, převis projektů je však i v projektech zaměřených na vybudování turistických atraktivit a expozic kulturního a poznávacího charakteru, turistických sportovních atraktivit a v Libereckém kraji i turistických stezek, což svědčí o zásobě projektů v území v oblasti doprovodné infrastruktury, která je hlavním důvodem k návštěvě lokalit a regionů. Oblast podpory 3.2 nebyla konkrétněji kategorizována z důvodu jednotného zaměření realizovaných projektů na marketing cestovního ruchu a častému zahrnutí mnoha podporovaných aktivit (tvorba materiálů na prezentaci turistických oblastí a regionů, informační kampaně, budování, rozvoj a propojování informačních systémů v turistických regionech, zpracování materiálů analytického nebo koncepčního charakteru nezbytných pro plánování v oblasti rozvoje cestovního ruchu, zavádění nových produktů a programů cestovního ruchu) v rámci jednoho projektu. Zároveň v oblasti podpory 3.2 není významný převis podaných žádostí o dotaci nad projekty schválenými. Shrnutí potřeb území NUTS II SV v prioritě 3 V rámci oblasti podpory 3.1 byla subjektům v regionu NUTS II SV dána příležitost k uspokojení svých potřeb a možnost zkvalitnit stávající potenciál základní a doprovodné infrastruktury v regionu. Podporované aktivity měly mít jasný ekonomický dopad spočívající především v přilákání návštěvníků z ostatních regionů ČR a ze zahraničí. Je třeba konstatovat, že v rámci celého NUTS byla podpořena celá řada velmi kvalitních projektů, které mají potenciál pro významný rozvoj cestovního ruchu. Nicméně i nadále je prioritou zvyšování standardu a rozšíření nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení a návazných služeb v příslušných turistických regionech na území regionu Severovýchod, zkvalitňování a rozšiřování širokého spektra standardních i doposud nestandardních prvků doprovodné infrastruktury, které přispívají k atraktivitě území z hlediska cestovního ruchu. Ke zvýšení atraktivity regionu je třeba dále podporovat revitalizace kulturně-historických a technických památek, které mají jasně definovatelnou vazbu na rozvoj CR. Nedílnou součástí je rovněž zajištění lepší dopravní přístupnosti do turistických středisek a k atraktivitám CR včetně zajištění nezbytného technického zázemí. Smyslem oblasti podpory 3.2 je zefektivnit stávající systémy marketingu a koordinace rozvoje cestovního ruchu. Aktivity mají přilákat návštěvníky z ostatních regionů ČR a ze zahraničí. Jedná se o činnost, která by měla být systematická a proto stálá. Obsahem je činnost a rozvoj organizací cestovního ruchu (destinačního managementu), realizace partnerství v cestovním ruchu a podpory marketingových aktivit CR; budování, rozvoje a vzájemného propojování informačních systémů v turistických regionech na území regionu soudržnosti Severovýchod; projekty zaměřené na zpracování různých podkladových materiálů analytického nebo koncepčního charakteru nezbytných pro plánování v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Poptávka po těchto aktivitách nadále trvá. 3.2.4 Zvýšení atraktivity regionu pro podnikání a investice Zvýšení atraktivity regionu pro podnikání a investice: spolupráce firem, provázanost vzdělávací soustavy a trhu práce, připravenost rozvojových ploch a nevyužitých objektů, struktura produktů a služeb – zvýšení hodnoty produktů a služeb. Nabídkou prostor pro podnikání v území mohou být „brownfields“ (nemovitosti – objekty, plochy, areály), které ztratily své původní ekonomické využití (např. bývalé vojenské areály, bývalé průmyslové areály a zemědělské objekty, lokality poškozené těžbou, apod.). 42

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Charakteristickým rysem „brownfields“ je jejich celková zchátralost a zanedbanost. Příčiny jsou zejména stavebně technického rázu, nevyhovuje nebo chybí potřebná infrastruktura, apod. Požadavky potenciálních investorů (např. kvalitní přístupové komunikace, napojení na technickou infrastrukturu, velkokapacitní přilehlá parkoviště, vnitřní prostory bez příček, atd.) však brownfields ve většině případů nesplňují. Lokality brownfields lze řešit obnovením jejich původní funkce nebo novým typem využití. Z hlediska možností, jak využít alespoň některé tyto plochy a objekty, byl zvolen způsob jejich výběru podle rozlohy brownfields, velikosti obce, kde se nemovitost nachází a druhu ekonomických činností, které v nich budou následně provozovány. Na toto téma bylo reagováno prostřednictvím oblasti podpory 4.1. Tato oblast podpory přispívá k řešení některých problematických oblastí života obyvatel ve městech a na venkově prostřednictvím obnovy jejich zanedbaných částí, které ztratily v minulých letech své původní využití. Prostřednictvím rekonstrukcí a následného oživení starých nevyužívaných objektů a areálů uvnitř urbanizovaných území měst a obcí převážně na objekty občanské vybavenosti dojde ke zvýšení atraktivity měst a obcí pro podnikání a investice a tím i zlepšení ekonomického postavení regionu. Na území NUTS II SV se nachází velké množství ploch, které jsou určeny pro průmyslové nebo obchodní zóny. Průmyslové zóny jsou v různém stádiu přípravy (např. chybí infrastruktura, částečné zasíťování, částečně obsazené investory, apod.). ROP umožňuje investice do dopravního napojení stávajících i nových průmyslových zón a ploch o rozloze nepřevyšující 5 ha na páteřní komunikace, a dále k vybudování nebo rekonstrukcím silničních komunikací, obchvatů a parkovacích ploch, dále investice do vybudování nebo rekonstrukce inženýrských sítí (páteřní kanalizace a vodovodu, plynovodní a elektro přípojky, regulační stanice, trafostanice, atd.). Průmyslové zóny jsou určeny např. pro investice do lehkého průmyslu a skladování, některé jsou i pro průmysl středně těžký, apod. Zahraniční investoři využívají zejména nabídky připravených průmyslových zón, zejména v Pardubickém kraji. Nové průmyslové zóny mohou vznikat především s využitím brownfields, čímž nedojde k dalším záborům kvalitních půd. Při výstavbě nových průmyslových zón dochází k dotčení dosud nezastaveného území včetně záboru zemědělské půdy (tzv. stavby na „zelené louce“ – greenfields). Vznik průmyslových zón muže být spojen také s vyšším znečištěním (např. ovzduší, vod), s vyšší dopravní zátěží na komunikacích a případně i s úbytkem přírodních ploch a hodnotných stanovišť. V území NUTS II SV je v oblasti Pardubic dlouhodobě plánována také výstavba multimodálního logistického centra. Materiálně-technické podmínky výuky ve středních školách jsou v krajích NUTS II rozdílné. Snahou škol je modernizovat počítačové vybavení. Obnova běžných pomůcek, technického vybavení a vybavení speciálními přístroji pro odbornou výuku je v posledních letech omezena, dochází k zastarávání pomůcek nebo v některých školách nejsou učební pomůcky vůbec dostupné a chybí moderní technologické pomůcky pro výuku odborných předmětů. Zlepšením materiálně technického vybavení pro praktickou výuku absolventů škol budou vytvořeny předpoklady pro změnu současného stavu výuky spočívajícího v zastaralých nevyhovujících prostorách a starému vybavení učeben. Rekonstrukcí prostor, případně realizací nástaveb a přístaveb budov určených výhradně pro potřeby výuky, nákupem nových moderních strojů, přístrojů a vybavení učeben dojde k vytvoření příznivých podmínek pro zavádění moderních metod praktické výuky a získávání nových znalostí a dovedností. Důležitou aktivitou je také rozvoj spolupráce firem se vzdělávacími institucemi a úřady práce. Jsou podporovány investice do infrastruktury určené pro vzdělávání absolventů škol za

43

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod účelem zlepšení fyzických podmínek pro praktickou výuku a rozšíření možností pro získávání v praxi využitelných znalostí a dovedností. Významnou problematickou oblastí v regionu NUTS II SV, ale i v celé ČR, zůstává absence užší součinnosti jednotlivých aktérů regionálního inovačního systému (veřejná správa, technologické firmy, výzkumné organizace a VŠ) při řešení problematiky inovací a také nedostatek relevantních údajů, kterých by bylo možné využít pro urychlení rozvoje v této oblasti. Prvním významným impulsem spolupráce při rozvoji vědy, výzkumu a inovací jsou aktivity vytyčené regionálními inovačními strategiemi krajů. Smyslem dalších investic do regionu je také zvýšení inovačního potenciálu regionu jako nezbytné podmínky pro zvýšení jeho konkurenceschopnosti; vytváření podmínek pro rozvoj inovativního podnikání, jehož potenciál není v současnosti příliš využit, a to formou tvorby koncepčních dokumentů s využitím spolupráce kraje a dalších institucí a firem schopných komerčně využít inovace. Založením spolupráce dojde k synergiím ze sdílení informací, zkušeností a finančních, lidských a materiálových zdrojů. Nezbytné jsou v regionu také investice do nákupu nebo výroby strojního a přístrojového vybavení, informačních a komunikačních technologií, softwaru či materiálně-technického vybavení prostorů přímo souvisejících s realizací projektu. I v této oblasti je nedostatek vhodných projektů k uspokojení potřeb v regionu. Analýza předložených projektů do ROP – prioritní osa 4 V oblasti podpory 4.1 též nemá konkrétnější dělení projektů smysl, neboť tato oblast podpory je svým zaměřením je již pro podnikatelské záměry poměrně úzce definovaná a konkurence mezi podanými projekty je nepříliš velká. Projekty vzešlé z oblasti podpory 4.1 jsou zaměřeny na vybudování skladových prostor, multifunkčních podnikatelských nemovitostí, prostor k pronájmu (obchody, kancelářské prostory), sportovní zařízení, sídla firem zabývající se poskytováním služeb. Mezi neúspěšnými žadateli jsou projekty zaměřené na vybudování domova seniorů, rekonstrukci kostela či zdravotnického zařízení, tedy zaměření spadající spíše do oblasti podpory 2.2 a 2.3. Tab. 21 Struktura projektů v oblasti podpory 4.2 - Liberecký kraj Obsahové zaměření projektů



Projekty v hodnocení

Celkem

Projekty středních škol Regionální inovační strategie

4 1

2 0

11 0

17 1

Celkem

5

2

11

18

Tab. 22 Struktura projektů v oblasti podpory 4.2 - Královéhradecký kraj Obsahové zaměření projektů




Celkem


5 1

1 0

17 0

23 1

Celkem

6

1

17

24

44

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Tab. 23 Struktura projektů v oblasti podpory 4.2 - Pardubický kraj Obsahové zaměření projektů




Celkem


2 0

0 0

3 0

5 0

Celkem

2

0

3

5

Celkem

% z celkovéh o počtu projektů


Projekty středních škol Regionální inovační strategie Celkem


% schválených

11

84,62%

3

2

15,38%

13

100 %

% Neschvál V nechválený hodnoce ené projekty ní ch

%v hodnocení

100,00%

31

100%

45

95,74%

0

0, %

0

0,00%

2

4,26%

3

100%

31

100%

47

100%

Graf 21 Schválené projekty a projekty v realizaci v NUTS II SV – oblast podpory 4.2

45

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Graf 22 Projekty podle obsahového zaměření v NUTS II SV – oblast podpory 4.2

Graf 23 Projekty dle krajů v NUTS II SV – oblast podpory 4.2

46

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Graf 24 Projekty schválené, v realizaci a v hodnocení dle krajů v NUTS II SV – oblast podpory 4.2


Graf 26 Projekty středních škol v hodnocení dle krajů v NUTS II SV – oblast podpory 4.2

47

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod V době zpracování této analýzy jsou projekty z 21. kola výzvy pro oblast podpory 4.2 „Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu“ v hodnocení, proto je této skutečnosti přizpůsobena struktura hodnocení projektů. V oblasti podpory 4.2 byly zvoleny pouze 2 kategorie, a to projekty středních škol a regionální inovační strategie. Největší počet podaných projektů v 21. výzvě je v Královéhradeckém kraji a velký počet projektů byl podán také v Libereckém kraji. Projekty zaměřené na realizaci regionálních inovačních strategií jsou v realizaci též v Libereckém a Královéhradeckém kraji. Shrnutí potřeb území NUTS II SV v prioritní ose 4 V regionu NUTS však stále existuje v rámci 4.1 nedostatek vhodných projektů pro uspokojení dalších potřeb v oblasti přeměny objektů brownfields na podnikatelské nemovitosti. Potenciální investor raději chce investovat do lokalit „na zelené louce“, protože obnova brownfields s sebou přináší obvykle větší investiční náklady. Proto je nezbytné i nadále toto téma řešit. Obdobně i v oblasti materiálně technického zabezpečení podmínek výuky není potřeba regionu ani zdaleka uspokojena. Vzhledem ke skutečnosti, že inovace a rozvoj regionálních inovačních systémů se stává jedním z klíčových faktorů rozvoje území, má smysl i nadále projekty zaměřené na tuto problematiku podporovat.

3.3 Analýza absorpční kapacity, úpravy ROP - dotazníkové šetření Hlavní cíle dotazníkového šetření Hlavními cíli dotazníkového šetření bylo zejména získat názory respondentů na možné úpravy stávajícího ROP a dále zmapovat absorpční kapacitu potenciálních žadatelů v ROP. Tyto údaje budou využity v souvislosti s návrhem zbylých finančních zdrojů v ROP. Dotazník si také kladl za cíl určit hlavní bariéry, které brání žadatelům připravit a předložit projekty. Vzhledem ke skutečnosti, že začínají intenzivní vyjednávání ohledně nového plánovacího období 2014 – 2020, obsahuje dotazník nad rámec zadávací dokumentace vyhodnocení názorů na tematické rozšíření (úpravy) možného nového ROP v tomto období. Metodika V rámci přípravy dotazníkového šetření byl zvolen princip jednoduchých otázek (buď zaškrtnutí předem daných možností, nebo jen jednoduché podrobnější vysvětlení). Celkové vyplnění dotazníku u převážné většiny respondentů nepřesáhlo 20 minut (v případě, že dotazník vyplňovala kompetentní osoba). V některých případech se stávalo, že respondent zjevně opominul vyplnit část B. V tomto případě byl telefonicky požádán o doplnění. Stejně tomu tak bylo v případě některých chybějících údajů. Nicméně v průběhu vlastního zpracování dat zpracovatel opravil některé zjevné chyby v odpovědích. Ze zpracování byl zcela vyřazen 1 dotazník, protože reagoval na OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Při interpretaci výsledků hodnocení byl kladen velký důraz na jejich reálnou vypovídací schopnost. Zpracovatel si je vědom, že velký vliv tu sehrává např. různý počet respondentů v jednotlivých kategoriích případně i jejich malý počet a tím i omezenější vypovídající schopnost výsledků. Proto se snažil všechny výstupy posuzovat v rámci širšího a reálného kontextu i vlastních zkušeností a získaná data takto interpretovat.

48

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Počty respondentů Základní data o počtech respondentů jsou uvedena v následující tabulce. Z nich vyplývá, že nejmenší počet respondentů se podařilo získat z území Libereckého kraje, největší z území Pardubického kraje. Průměrná návratnost dosáhla 23,1 %, což lze považovat za uspokojivé. Tab. 25 Celkové počty respondentů Počet obeslaných subjektů

% za kraje

Počet respondentů

% za kraje

Návratnost %

PAK

157

33,8

43

40,2

27,4

KHK

170

36,6

40

37,4

23,5

LBK

137

29,5

24

22,4

17,5

Celkem

464

100,0

107

100,0

23,1

Graf 27 Návratnost dotazníků v jednotlivých krajích (%)

Další tabulka ukazuje rozčlenění respondentů podle krajů do tzv. kategorií. Kategorie byly navrženy tak, aby v maximální možné míře odpovídaly možným žadatelům ROP s ohledem na jejich možnosti předkládat projekty v jednotlivých prioritách a oblastech podpory ROP.

49

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Tab. 26 Kategorie respondentů

Kategorie

Obce do 499 obyv.

Obce s 500 4999 obyv.

Obce s 5000 49 999 obyv.

Obce nad 50 000 obyv.

Svazky obcí

Příspěvková organizace obce

Kraj

Příspěvková organizace kraje

PAK

0

12

7

0

2

1

1

2

KHK

0

8

5

0

1

1

0

6

LBK

0

4

4

1

0

4

1

1

Celkem

0

24

16

1

3

6

2

9

Kategorie

Organizace zřizovaná, zakládaná kraji, obcemi

Podnikatelský subjekt

Hospodářská komora a její složky

Zájmová sdružení právnických osob

Nezisková organizace

Jiné

Celkem

PAK

3

7

0

1

3

4

43

KHK

3

9

0

2

2

3

40

LBK

1

4

0

1

3

0

24

Celkem

7

20

0

4

8

7

107

Graf 28 Struktura respondentů

Největší počet respondentů se rekrutuje z kategorie obcí s 500 – 4 999 obyvateli. Tuto kategorii naplňují respondenti z území Pk z 50 %. Dalšími největšími kategoriemi (dle počtu respondentů) jsou kategorie podnikatelské subjekty a obce s 5000 – 49 999 obyvateli. To odpovídá i kategoriím s největším počtem úspěšných žadatelů v ROP. Naopak žádní respondenti nebyli získáni mezi obcemi do 499 obyvateli a krajskými hospodářskými komorami. Přínosy realizovaných projektů Přínosy realizovaných projektů byly členěny na otázky týkající se přínosů projektů pro samotného žadatele a pro území, ve kterém působí. Vzhledem k očekávání různých odpovědí 50

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod bylo zadání formulováno otevřeným dotazem. Pro inspiraci byly uvedeny příklady možných odpovědí. Tuto možnost však žadatelé využili jen v poměrně omezeném množství případů (nejvíce v případě projektů samospráv). Výsledkem byla skutečně široká paleta různých odpovědí, kterou lze jen těžko převést do tabulkového vyjádření, a proto zde bude následovat pouze slovní popis získaných výsledků. Z pohledu podnikatelských subjektů jednoznačně převládaly odpovědi týkající se zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Jen výjimečně byla uvedena „přímá“ odpověď ohledně zvýšení zisku. Z pohledů přínosů pro region respondenti této kategorie uváděli často zvýšení zaměstnanosti. U této kategorie se asi nejvíce lišily přínosy pro respondenta a pro území. Z pohledu samospráv byly nejčastější odpovědi směřovány na zkvalitnění služeb pro obyvatele a zvýšení atraktivity obce. Časté bylo i zkvalitnění volnočasového vyžití. V případě přínosů pro území bylo častým přínosem i zlepšení životního prostředí (dokonce i tam, kde to může být i sporné). Naopak u této kategorie se přínosy pro respondenta i pro území shodovaly nejvíce. U ostatních kategorií vyjádřené přínosy odpovídaly zaměření žadatelů (konkrétní přínosy v oblasti školství pro takto zaměřené projekty, přínosy v oblasti cestovního ruchu pro tyto projekty atd.). Z metodologického hlediska lze zdůraznit dvě skutečnosti. První je, že respondenti jen výjimečně při popisu přínosů „sklouzli“ do vyjmenovávání výstupů projektu (počty postavených budov, parkovacích míst atd.). Je tedy pozitivní, že respondenti již vnímají rozdíly mezi fyzickými výstupy projektů a skutečnými přínosy (výsledky, dopady). Nicméně skutečnost, že se zmíněné přínosy tak liší, může signalizovat problémy při kvantifikaci výsledků a zejména obecných dopadů ROP na sociálně ekonomický rozvoj území a tedy potřebu významné metodické podpory v této problematice. Doporučení k úpravě stávajícího ROP Jednalo se o zavřenou otázku, kde žadatelé mohli pouze vybírat z připravených možností (maximálně 3 odpovědi). Tab. 27 Návrhy změn v současném ROP – absolutní hodnoty Rozšíře ní témat

Rozšíření okruhu žadatelů

Zjednodušit administrativu

Zjednodušit systém

Zeštíhlit dokument

Změna fin. podílu

Jiné

Beze změn

Počet odpovědí

PAK

9

4

31

26

25

4

5

0

34

KHK

5

2

27

23

17

3

5

1

29

LBK

8

3

16

13

9

2

5

0

20

22

9

74

62

51

9

15

1

83

Celkem

Tab. 28 Procentní vyjádření návrhů změn v současném ROP Rozšíření témat

Rozšíření okruhu žadatelů



PAK

26,5

11,8

91,2

76,5

73,5

11,8 14,7

0,0

KHK

17,2

6,9

93,1

79,3

58,6

10,3 17,2

3,4

LBK

40,0

15,0

80,0

65,0

45,0

10,0 25,0

0,0

Celkem

26,5

10,8

89,2

74,7

61,4

10,8 18,1

1,2

51


Změna fin. Jiné podílu

Beze změn

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Graf 29 Procentní vyjádření návrhů změn v současném ROP

Z odpovědí (a zejména z odpovědí vyjádřených v procentním podílu) je zřejmé, že respondenti nejvíce doporučují změny, které vedou k zjednodušení systému administrace ROP. Zpracovatel se domnívá, že se tak vysoká četnost těchto odpovědí dala s velkou mírou pravděpodobnosti očekávat. Administrace operačních programů je novým prvkem v české dotační kultuře a je pravdou, že operační programy jsou z pohledu administrace složitější než velká většina národních programů. Zároveň ale zpracovatel pokládá za nutné zdůraznit, že tento typ odpovědí by zjevně bylo možno očekávat i u mnohem administrativně jednodušších programů (žadatel by byl nejvíce spokojen, kdyby dostal dotaci z pohledu administrace „za nic“). Proto se nelze domnívat, že by ROP byl nepřiměřeně administrativně náročný. Nicméně je bezesporu na místě v oprávněných případech tuto administrativní složitost rozumně redukovat. Poměrně velký počet dotazníků obsahoval požadavek na rozšíření témat ROP. Zpracovatel si je vědom skutečnosti, že změny týkající se rozšíření podporovaných témat ROP či rozšíření okruhu vhodných žadatelů mohou být jen velmi obtížně realizovány v rámci stávajícího ROP a jsou spíše podnětem pro přípravu nového ROP v období 2014 – 2020. Nicméně zpracovatel považoval za vhodné je v tomto kontextu mezi ostatní dotazy zařadit. Podrobnější specifikace rozšíření témat byla požadována v rámci poslední otázky tohoto dotazníku, a proto bude podrobněji rozebrána na tomto místě. Je zajímavé, že jen relativně malý podíl respondentů uvedl požadavek na změnu finančního podílu žadatele (lze předpokládat snížení podílu), což znamená, že žadatelé považují současné nastavení za vyhovující. Proto lze již nyní předeslat, že pokud v otázce č. 3 uvedl relativně velký počet respondentů jako bariéru pro přípravu projektů jejich finanční možnosti, jedná se zejména o problém předfinancování realizace projektu. Z územního pohledu (rozdíly mezi odpovědi z krajů) je zajímavé, že lze jen těžce ve struktuře odpovědí najít nějaké extrémní rozdíly. Největší rozdíly jsou u otázky na rozšíření témat, nicméně vzhledem k malému počtu respondentů nelze z této skutečnosti vyvozovat nějaké obecné závěry.

52

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Tab. 29 Návrh změn v současném ROP v členění po kategoriích respondentů – absolutní hodnoty Rozší ření témat

Rozšíře ní okruhu žadatelů


Zjednoduš it systém

1

0

0

0

0

2

6

0

18

3

3

0

4

1

5

Změn a fin. podílu

Jiné

Beze změn

0

0

0

0

0

15

13

1

3

0

19

11

10

11

0

2

0

14

0

1

1

0

0

0

0

1

0

0

1

1

0

0

1

0

3

6

1

0

5

3

5

1

1

0

5

7

2

0

2

2

0

0

0

0

2

8

1

1

5

5

2

1

1

0

6

9

1

1

4

4

4

2

1

0

5

10

5

5

15

12

10

2

2

1

19

11

0

0

0

0

0

0

0

0

0

12

0

0

4

3

2

0

3

0

4

13

1

1

4

3

3

1

0

0

4

14

1

1

4

3

1

1

1

0

4

Celkem

22

9

74

62

51

9

15

1

86

Kategorie/typ odpovědi


Počet odpovědí

Tab. 30 Návrhy změn v současném ROP v členění po kategoriích respondentů – % vyjádření Kategori e/typ odpovědi

Rozšíření Rozšíření okruhu témat žadatelů




Změna fin. podílu

Jiné

Beze změn

1 2

31,6

0,0

94,7

78,9

68,4

5,3

15,8

0,0

3

21,4

0,0

78,6

71,4

78,6

0,0

14,3

0,0

4

100,0

0,0

100,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

5

0,0

0,0

33,3

33,3

0,0

0,0

33,3

0,0

6

20,0

0,0

100,0

60,0

100,0

20,0

20,0

0,0

7

100,0

0,0

100,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

8

16,7

16,7

83,3

83,3

33,3

16,7

16,7

0,0

9

20,0

20,0

80,0

80,0

80,0

40,0

20,0

0,0

10

26,3

26,3

78,9

63,2

52,6

10,5

10,5

5,3

12

0,0

0,0

100,0

75,0

50,0

0,0

75,0

0,0

13

25,0

25,0

100,0

75,0

75,0

25,0

0,0

0,0

14

25,0

25,0

100,0

75,0

25,0

25,0

25,0

0,0

25,6

10,5

86,0

72,1

59,3

10,5

17,4

1,2

11

Celkem

53

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Předchozí tabulky ukazují členění odpovědí (v absolutních hodnotách i v % vyjádření) pro jednotlivé kategorie respondentů. I toto členění ukazuje na vysokou poptávku po snížení administrativní náročnosti programu. U kategorií jsou zdánlivě velké rozdíly, nicméně opět vzhledem k malému počtu respondentů lze jen těžko z toho činit nějaké obecné závěry. Za zmínku stojí, že vesměs zástupci samospráv nepožadují žádné rozšíření okruhu žadatelů na rozdíl od ostatních kategorií. Vyhodnocení absorpční kapacity Následující tabulka obsahuje v členění za jednotlivé kraje souhrnné údaje o počtech připravovaných projektů a jejich finanční hodnotě za jednotlivé oblasti podpory současného ROP. I přesto, že dotazník dostatečně jasně výběrem a strukturováním témat předjímal přiřazení projektu do konkrétní oblasti podpory, musela být v některých případech tato informace zpětně u respondentů upřesňována. Tab. 31 Počty připravovaných projektů do ROP a jejich finanční hodnota Počet celkem

Částka celkem (Kč)

OP 1.1

Částka (Kč)

OP 1.2

Částka (Kč)

PAK

24

853 477 268,0

3

194 000 000,0

1

0,0

KHK

32

1 446 086 791,0

0

0,0

5

111 500 000,0

LBK

34

1 044 564 000,0

0

0,0

5

101 000 000,0

Celkem

90

3 344 128 059,0

3

194 000 000,0

11

212 500 000,0

OP 2.1

Částka (Kč)

OP 2.2

částka (Kč)

OP 2.3

částka (Kč)

PAK

0

0,0

5

280 000 000,0

4

71 780 810,0

KHK

0

0,0

12

858 700 000,0

8

330 886 791,0

LBK

1

20 000 000,0

16

655 494 000,0

5

118 000 000,0

Celkem

1

20 000 000,0

33

1 794 194 000,0

17

520 667 601,0

OP 3.1

částka (Kč)

OP 3.2

částka (Kč)

PAK

8

239 856 458,0

1

4 840 000,0

KHK

3

86 000 000,0

2

7 000 000,0

LBK

6

150 000 000,0

1

70 000,0

17

475 856 458,0

4

11 910 000,0

Celkem

OP 4.1

částka (Kč)

OP 4.2

částka (Kč)

PAK

1

60 000 000,0

1

3 000 000,0

KHK

0

0,0

2

52 000 000,0

LBK

0

0,0

0

0,0

Celkem

1

60 000 000,0

3

55 000 000,0

Údaje z tabulky ukazují, že v odpovědích respondentů se objevily informace o 90 připravovaných projektech v celkové hodnotě více jak 3,3 mld. Kč. Jejich rozdělení v krajích je poměrně rovnoměrné. Největší počet jich je připravován v rámci oblastí podpory 2.2 (1/3), nicméně v peněžním vyjádření se jedná o více jak ½ všech projektů. 54

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Předcházející údaje podávají představu o stupni přípravy projektů v území, nicméně nemluví o stupni připravenosti těchto projektů. K tomu je potřeba znát připravenost projektů z hlediska zpracování potřebných dokumentů. Proto byly otázky směřovány na fáze zpracování a termíny, kdy jsou respondenti (žadatelé) schopni předložit projekty. Následující tabulky ukazují na toto členění v rámci jednotlivých oblastí podpory ROP. V tabulkách po jednotlivých oblastech podpory ROP jsou uváděny počty projektů a odhady celkových nákladů projektů (v Kč). Tab. 32 Oblast podpory 1.1 Celkový počet NUTS 1.1

do 2 měsíců

do 6 měsíců

počet hodnota

počet

do 12 měsíců

hodnota

déle

počet hodnota

počet

projektů

hodnota

Celkem

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

0

0

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

0

0

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

0

0

počet

0

0

2

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

144 000 000

0

0

0

0

144 000 000

počet

1

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

60 000 000

0

0

0

0

0

0

60 000 000

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

60 000 000

0

144 000 000

0

0

0

0

204 000 000

nic

IZ/PZ

studie

DÚR

DSP

SP Celkem

Jedinými možnými žadateli v rámci oblasti podpory 1.1 jsou kraje. I když se v tabulce objevují pouze 3 projekty za Pardubický kraj, v rámci dotazníku Libereckého kraje byla uvedena obecná (nekonkrétní) informace o přípravě projektů v této oblasti podpory. S velkou pravděpodobností lze u krajů předpokládat (vzhledem k jejich potřebám a i dostatečným personálním kapacitám pro přípravu projektů) vysokou absorpční kapacitu v této oblasti. Absorpční kapacita krajů bude tedy záviset zejména na disponibilních finančních zdrojích (pokud budou známy tyto zdroje, kraje jsou schopny velmi rychle připravit dostatek kvalitních projektů). Tab. 33 Oblast podpory 1.2 Celkový počet NUTS 1.2

do 2 měsíců

do 6 měsíců

do 12 měsíců

počet hodnota počet hodnota

déle

počet hodnota

projektů 11

počet hodnota Celkem

počet

0

0

0

0

1

0

1

0

2

hodnota

0

0

0

0

0

3 500 0000

0

0

3 500 0000

počet

0

0

4

0

0

0

0

0

4

hodnota

0

0

0

64 000 000

0

0,0

0

0

64 000 0000

počet

0

0

1

0

2

0

1

0

4

hodnota

0

0

0

12 000 000

0

108 000 0000

0

0

120 000 0000

nic

IZ/PZ

studie

55

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Celkový počet NUTS 1.2

do 2 měsíců

do 6 měsíců

do 12 měsíců

déle

projektů 11

počet

0

0

1

0

0

0

0

0

1

hodnota

0

0

0

25 000 0000

0

0

0

0

25 000 0000

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

0

0

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

6

101 000 0000

3

111 500 0000

2

0,0

212 500 0000

DÚR

DSP

SP Celkem

Oblast podpory 1.2 je naplňována zejména většími projekty typu cyklostezky a dopravní terminály, kde žadateli jsou převážně větší města. Z podkladů vychází, že většina projektů je doposud ve fázi „nižších“ stupňů projektové dokumentace (investiční nebo projektové záměry nebo studie - 8 projektů z 11). Případná výzva by tedy musela být vyhlášena s relativně větším časovým předstihem. Tab. 34 Oblast podpory 2.1 Celkový počet NUTS 2.1

do 2 měsíců počet

do 6 měsíců

hodnota

do 12 měsíců

počet hodnota

déle

počet hodnota

počet

projektů 1

hodnota

Celkem

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

0

0

počet

0

0

1

0

0

0

0

0

1

hodnota

0

0

0

20 000 0000

0

0

0

0

20 000 0000

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

0

0

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

0

0

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

0

0

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

20 000 0000

0

0,0

0

0,0

20 000 0000

nic

IZ/PZ

studie

DÚR

DSP

SP Celkem

Projekty do oblasti podpory 2.1 jsou předkládány formou IPRM. Projekty v této oblasti podpory jsou pro území všech 3 krajů v realizaci; a příprava IPRM je velmi složitá. Tato oblast podpory by tedy neměla být finančně posilována. Tab. 35 Oblast podpory 2.2 Celkový počet

NUTS 2.2

do 2 měsíců

do 6 měsíců

počet hodnota

počet

do 12 měsíců

hodnota

počet

déle

hodnota

počet

projektů 33

hodnota

Celkem

počet

0

0

0

0

3

0

1

0

4

hodnota

0

0

0

0

0 113 000 000

0

0

113 000 000

nic

56

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Celkový počet

NUTS 2.2

do 2 měsíců

do 6 měsíců

do 12 měsíců

déle

projektů 33

počet

4

0

3

0

5

0

0

0

12

hodnota

0

160 694 000

0

387 000 000

0

69 000 000

0

0

616 694 000

počet

0

0

1

0

2

0

1

0

4

hodnota

0

0

0 60 000 000

0

55 500 000

0

4 000 000

119 500 000

počet

1

0

1

1

0

0

0

3

0 24 000 000

0 350 000 000

0

0

524 000 000

1

0

1

0

0

0

9

0 85 000 000

0

40 000 000

0

0

401 000 000

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

20 000 000

12 627 500 000

2

4 000 000

1 794 194 000

IZ/PZ

studie

DÚR

150 000 000

hodnota počet

7

0

DSP

276 000 000

hodnota počet

1

0

hodnota

0

20 000 000

13

606 694 000

0

SP

Celkem

6

556 000 000

Oblast podpory 2.2 je tematicky poměrně pestrá. Žadateli jsou velká města, případně další veřejné subjekty působící na jejich území (nemocnice, sociální zařízení atd.). V rámci této oblasti podpory bylo identifikováno nejvíce připravovaných projektů v různém stádiu připravenosti. I vzhledem k výsledkům předchozích výzev a k potřebám žadatelů lze předpokládat, že absorpční kapacita zde bude stále dostatečně veliká. Případné výzvy by tedy měly být zaměřeny na projekty, které mají pro území klíčový význam, případně na ty oblasti, které doposud v rámci této výzvy nebyly příliš využity (i s ohledem na již poměrně malé množství zbývajících finančních zdrojů). Příkladem mohou být např. sociální a zdravotnická zařízení. Tab. 36 Oblast podpory 2.3 Celkový počet

NUTS 2.3

do 2 měsíců

do 6 měsíců

do 12 měsíců

poč et hodnota

počet hodnota

počet hodnota 1

počet

déle

projektů 17

hodnota

Celkem

počet

0

0

0

0

0

0

0

1

hodnota

0

0

0

0

0,0 30 000 000

0

0

30 000 000

počet

0

0

1

0

0

2

0

4

hodnota

0

0

0

0,0 35 000 000

0

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0,0

0

0

0

0

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0,0

0

0

0

0

počet

4

0

5

0

1

0

1

0

11

hodnota

0

101 774 595

0

136 393 006

0,0 10 000 000

0

počet

0

0

1

0

nic 1

IZ/PZ 50 000 000

60 000 000 145 000 000

studie

DÚR

DSP SP

57

0

0

0

95 000 000 343 167 601 0

1

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Celkový počet

NUTS 2.3

do 2 měsíců hodnota

Celkem

do 6 měsíců

do 12 měsíců

0

0

0

2 500 000

4

101 774 595

7

188 893 006

0

déle 0

0

3 75 000 000

3

projektů 17 0

2 500 000

155 000 000 520 667 601

Pro oblast podpory 2.3 platí obdobná charakteristika jako pro předchozí oblast podpory 2.2 (velký zájem, velké potřeby žadatelů, vysoká absorpční kapacita). Odpovědi respondentů navíc naznačují na poměrně velký počet projektů ve vysokém stadiu připravenosti (11 projektů s dokumentací pro stavební povolení). Nicméně v rámci této výzvy může být poněkud problematické zmiňované zaměření na klíčové projekty. Tab. 37 Oblast podpory 3.1 Celkový počet

NUTS 3.1

do 2 měsíců

do 6 měsíců poč et

počet hodnota

do 12 měsíců

hodnota

počet

hodnota

počet

déle

projektů 17

hodnota

Celkem

počet

0

0

0

0

2

0

3

0

5

hodnota

0

0

0

0

0 22 000 000

0

počet

0

0

1

0

0

0

0

0

1

hodnota

0

0

0

20 000 000

0

0

0

0

20 000 000

počet

0

0

1

0

0

0

1

0

2

hodnota

0

0

0

0,0

0

0,0

0

8 000 000

8 000 000

počet

0

0

1

0

1

0

0

0

2

hodnota

0

0

0

41 875 130

0 20 000 000

0

0

61 875 130

počet

3

0

2

0

0

0

0

0

5

hodnota

0

101 628 510

0

70 000 000

0

0

0

0 171 628 510

počet

1

0

1

0

0

0

0

0

2

hodnota

0

52 352 818

0

35 000 000

0

0

0

0

87 352 818

4

153 981 328

3 42 000 000

4

nic 105 000 000 127 000 000

IZ/PZ

studie

DÚR

DSP

SP Celkem

6 166 875 130

113 000 000 475 856 458

Oblast podpory 3.1 je zaměřena na investiční projekty v oblasti cestovního ruchu. Zde byla výzva relativně nedávno ukončena a mnoho projektů teprve zahajuje realizaci. I přes určitý objem indikovaných projektů ve vysoké připravenosti zpracovatel nedoporučuje již pro tuto oblast podpory přealokovávat finanční zdroje a vyhlašovat výzvy. Tab. 38 Oblast podpory 3.2 Celkový počet NUTS 3.2

do 2 měsíců

do 6 měsíců

počet hodnota

do 12 měsíců

déle

počet hodnota počet hodnota

projektů 4

počet hodnota

Celkem

počet

0

0

0

0

0

0

1

0

1

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

2 000 000

2 000 000

počet

1

0

0

0

1

0

0

0

2

hodnota

0

4 840 0000

0

0

0

5 000 000

0

0

9 840 000

nic

IZ/PZ

58

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Celkový počet NUTS 3.2

do 2 měsíců

do 6 měsíců

do 12 měsíců

déle

projektů 4

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

0

0

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

0

0

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

0

0

počet

0

0

1

0

0

0

0

0

1

hodnota

0

0

0

70 000

0

0

0

0

70 000

1

4 840 000

1

70 000

1

5 000 000

1

2 000 000

11 910 000

studie

DÚR

DSP

SP Celkem

Oblast podpory 3.2 je naplňována relativně malými „měkkými“ projekty zaměřenými na marketing CR. Pro tuto oblast podpory platí totéž, co pro oblast předchozí (projekty začínají být teprve realizovány). U tohoto typu projektů nejsou relevantními stupně dokumentace studie, dokumentace pro územní rozhodnutí ani dokumentace pro stavební povolení. Proto ani tady zpracovatel nedoporučuje vyhlašovat výzvu. Smysl by mohla mít výzva v případě, že na samém konci plánovacího období by v prioritě 3 zbyly nějaké malé finanční zdroje v řádu cca 5 – 30 mil. Kč, které by bylo problematické přealokovávat. V tom případě by se právě zde uplatnily zmíněné malé projekty, které by bylo možno velmi rychle připravit. Tab. 39 Oblast podpory 4.1 Celkový počet NUTS 4.1

do 2 měsíců počet

do 6 měsíců

hodnota

do 12 měsíců

počet hodnota

déle

počet hodnota

počet

projektů 1

hodnota

Celkem

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

0

0

počet

0

0

0

0

1

0

0

0

1

hodnota

0

0

0

0

0

60 000 000

0

0

60 000 000

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

0

0

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

0

0

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

0

0

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

60 000 000

0

0

60 000 000

nic

IZ/PZ

studie

DÚR

DSP

SP Celkem

Oblast podpory 4.1 je naplňována projekty podnikatelských subjektů. Již dříve šlo o oblast podpory s relativně menším zájmem ze strany žadatelů. V rámci šetření byl identifikován pouze jediný projekt. Proto zpracovatel nenavrhuje v rámci dané oblasti podpory vyhlašovat výzvu.

59

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Tab. 40 Oblast podpory 4.2 Celkový počet NUTS 4.2

do 2 měsíců

do 6 měsíců

počet hodnota

počet hodnota

do 12 měsíců

déle

počet hodnota

počet

projektů 3

hodnota

Celkem

počet

1

0

0

0

0

0

0

0

1

hodnota

0

3 000 000

0

0

0

0

0

0

3 000 000

počet

0

0

1

0

0

0

0

0

1

hodnota

0

0

0

5 000 000

0

0

0

0

5 000 000

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

0

0

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

0

0

počet

1

0

0

0

0

0

0

0

1

hodnota

0

47 000 000

0

0

0

0

0

0

47 000 000

počet

0

0

0

0

0

0

0

0

0

hodnota

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2 50 000 000,0

1

5 000 000,0

0

0,0

0

0,0

55 000 000,0

nic

IZ/PZ

studie

DÚR

DSP

SP Celkem

V rámci oblasti podpory 4.2 byly podpořeny zejména projekty zaměřené na vybavení ve středních školách. Jde o menší projekty. Jejich příprava často nevyžaduje zpracovávat všechny uváděné stupně projektové dokumentace. Proto by potenciální projekty mohly být rychle zpracovány. Nicméně v rámci celé priority byly alokovány relativně menší finanční zdroje, a proto nelze očekávat, že by zde mohly nějaké zbýt. Tab. 41 Všechny oblasti podpory za celý ROP NUTS II SV Celkový počet

NUTS vše

do 2 měsíců

do 6 měsíců

poč et hodnota

do 12 měsíců

poč et hodnota

déle

projektů 90

poč et hodnota

počet hodnota

Celkem

počet

1

0

0

0

7

0

6

0

14

hodnota

0

3 000 000

0

0

0

168 500 000

0

107 000 000

278 500 000

počet

5

0

11

0

8

0

2

0

26

0,0

165 534 000

0

546 000 000

0

169 000 000

0

60 000 000

940 534 000

počet

0

0

3

0

4

0

3

0

10

hodnota

0

0

0

72 000 000

0

163 500 000

0

12 000 000

247 500 000

počet

1

0

3

0

2

0

0

0

6

hodnota

0

150 000 000

0

90 875 130

0

370 000 000

0

0

610 875 130

15

0

8

0

2

0

1

0

26

hodnota

0

526 403 105

0

291 393 006

0

50 000 000

0

95 000 000

962 796 111

počet

2

0

3

0

0

0

0

0

5

hodnota

0

72 352 818

0

37 570 000

0

0

0

0

109 922 818

24

917 289 923

28

1 037 838 136

23

921 000 000

nic

IZ/PZ hodnota studie

DÚR počet DSP

SP Celkem

60

12 274 000 000

3 150 128 059

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Z dané analýzy vyplývá, že v rámci ROP existují oblasti podpory, u kterých lze s velkou mírou pravděpodobnosti očekávat, že relevantní žadatelé jsou pro ně schopni připravit poměrně rychle projekty. Jedná se zejména o oblasti podpory 1.1, 2.2 a 2.3. U oblastí v rámci priority 3 je mnoho projektů na začátku realizace. Z celkových dat vyplývá, že hodnota projektů ve vysokém stadiu připravenosti a připravených poměrně rychle k předložení se u daných projektů může pohybovat u hodnoty 2,5 mld. Kč (v tabulce vyznačeno červeně). Překážky přípravy projektů Respondenti, kteří nepřipravují žádný projekt, byli požádáni o uvedení důvodů pro tuto skutečnost. Následující 2 tabulky obsahují výsledky jak v absolutních hodnotách, tak i v % vyjádření. Tab. 42 Překážky přípravy projektů do ROP – absolutní hodnoty

Počty

Nevhodné tematické zaměření

Nemám Nevhodnost dostatečné žadatele informace

Finanční situace žadatele

Náročná administrace

Nemám projekty

Jiné

Počet odpovědí

PAK

3

3

3

6

3

10

8

24

KHK

2

0

0

7

0

9

7

16

LBK

1

0

0

2

2

8

2

10

Celkem

6

3

3

15

5

27

17

50

Tab. 43 Překážky přípravy projektů do ROP – % vyjádření

%

Nevhodné tematické zaměření

Finanční Nevhodnost Nemám dostatečné situace žadatele informace žadatele

Náročná administrace

Nemám projekty

Jiné

PAK

12,5

12,5

12,5

25,0

12,5

41,7

33,3

KHK

12,5

0,0

0,0

43,8

0,0

56,3

43,8

LBK

10,0

0,0

0,0

20,0

20,0

80,0

20,0

Celkem

12,0

6,0

6,0

30,0

10,0

54,0

34,0

Graf 30 Překážky přípravy projektů do ROP - % vyjádření

61

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod K této otázce se vyjádřilo 50 respondentů z celkových 107, což činí 46,7 % všech respondentů. K nejčastějším důvodům patřila skutečnost, že respondent nemá připraveny projekty, či jeho špatná finanční situace (nedostatek finančních prostředků žadatele na spolufinancování svého podílu nebo na průběžné financování projektu). V některých případech respondent vysvětluje, že realizuje projekt (buď přímo z ROP, nebo z jiného operačního programu) a tím nemá prostředky na kofinancování – to respondent uvedl i v některých případech, kdy vybral možnost Jiné. K dalším častým důvodům uvedeným v možnosti Jiné patřilo, že respondent prozatím vyčkává na podmínky případných výzev a podle toho bude reagovat. V některých případech uvádí, že nemá personální kapacitu. Doporučení pro úpravu (rozšíření) budoucích ROP Závěrečná otázka se týkala návrhu na možnou úpravu (rozšíření) témat budoucích ROP. Respondentům byly nabídnuty možnosti, nicméně při výběru dané možnosti byli požádáni o přesnější specifikaci tohoto výběru. Tab. 44 Návrhy na možnou úpravu budoucích ROP – absolutní hodnoty počty

Místní komunikace

Životní prostředí

Prům. zóny, brownfields

Zdravotnictví

Sociální služby

Neinv. dotace

Jiné

Beze změn

Počet odpovědí

PAK

12

10

3

2

3

2

10

3

31

KHK

9

8

2

2

0

5

10

8

33

LBK

9

5

1

3

1

1

5

2

20

30

23

6

7

4

8

25

13

84

Celkem

Tab. 45 Návrhy na možnou úpravu budoucích ROP – % vyjádření %

Místní komunikace



Zdravotnictví

Sociální služby

Neinv. dotace

Jiné

Beze změn

PAK

38,7

32,3

9,7

6,5

9,7

6,5

32,3

9,7

KHK

27,3

24,2

6,1

6,1

0,0

15,2

30,3

24,2

LBK

45,0

25,0

5,0

15,0

5,0

5,0

25,0

10,0

Celkem

35,7

27,4

7,1

8,3

4,8

9,5

29,8

15,5

Graf 31 Návrhy na možnou úpravu budoucích ROP – % vyjádření

62

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod V rámci daných odpovědí převládala 2 témata, a to rozšířit budoucí ROP o problematiku místních komunikací a o problematiku životního prostředí. Vzhledem ke skutečnosti, že velká část respondentů jsou zástupci samospráv, není tento požadavek velkým překvapením. Je pravdou, že zařazení těchto témat by umožnilo do značné míry naplnit požadavek integrovaného přístupu k realizaci projektů, což je ve shodě s dosavadními materiály týkajícími se stavu vyjednávání kohezní politiky v období 2014 -2020 (Barcova zpráva, 5. kohezní zpráva atd.). Tab. 46 Návrhy na možnou úpravu budoucích ROP podle kategorií respondentů – absolutní hodnoty Místní komunikace

Životní Prům. zóny, prostředí brownfields Zdravotnictví

Sociální služby

Neinvest. Beze dotace Jiné změn

Počet odpovědí

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

14

5

1

0

0

2

3

2

18

3

12

5

1

0

2

0

4

0

14

4

1

0

0

0

1

0

0

0

1

5

0

1

0

0

0

0

2

0

3

6

0

2

0

2

0

0

3

0

5

7

0

1

0

1

0

0

1

0

2

8

0

1

1

1

0

1

3

2

8

9

0

2

0

3

0

2

2

0

6

10

1

2

3

0

0

3

3

5

15

11

0

0

0

0

0

0

0

0

0

12

1

1

0

0

0

0

1

0

2

13

1

2

0

0

0

0

2

2

6

14

0

1

0

0

1

0

1

2

4

30

23

6

7

4

8

25

13

84

Celkem

Tab. 47 Návrhy na možnou úpravu budoucích ROP podle kategorií respondentů – % vyjádření Místní komunikace



Zdravotnictví

Sociální služby

Neinvest. dotace

Jiné

Beze změn

1 2

77,8

27,8

5,6

0,0

0,0

11,1

16,7

11,1

3

85,7

35,7

7,1

0,0

14,3

0,0

28,6

0,0

4

100,0

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

5

0,0

33,3

0,0

0,0

0,0

0,0

66,7

0,0

6

0,0

40,0

0,0

40,0

0,0

0,0

60,0

0,0

7

0,0

50,0

0,0

50,0

0,0

0,0

50,0

0,0

8

0,0

12,5

12,5

12,5

0,0

12,5

37,5

25,0

9

0,0

33,3

0,0

50,0

0,0

33,3

33,3

0,0

10

6,7

13,3

20,0

0,0

0,0

20,0

20,0

33,3

50,0

50,0

0,0

0,0

0,0

0,0

50,0

0,0

11 12

63

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Místní komunikace



Zdravotnictví

Sociální služby

Neinvest. dotace

Jiné

Beze změn

13

16,7

33,3

0,0

0,0

0,0

0,0

33,3

33,3

14

0,0

25,0

0,0

0,0

25,0

0,0

25,0

50,0

35,7

27,4

7,1

8,3

4,8

9,5

29,8

15,5

Celkem

Získané výsledky de facto potvrdily předpoklad, že nejvíce názorů na zařazení témat místních komunikací a životního prostředí do budoucích ROP přicházejí od představitelů samospráv, kteří mají pro tuto problematiku přímé kompetence. Naopak např. názory podnikatelského sektoru na rozšíření ROP (které ve vztahu k daným možnostem nemají tak silné a jednoznačné téma) nebyly jednoznačné a zahrnovaly širší spektrum témat. Shrnutí Hlavním tématem dotazníku (v souladu se zadávací dokumentací) bylo zmapování absorpční kapacity regionu popisující schopnost rychle připravit projekty do jednotlivých oblastí podpory ROP. Z výstupů z dotazníků vyplývá, že respondenti by byli schopni v relativně krátké době (tedy maximálně do 1 roku) připravit cca 60 projektů s celkovými náklady v hodnotě cca 2,5 mld. Kč. Lze navíc předpokládat, že v případě vyhlášení výzev by tento počet výrazně stoupl. Největší počet relativně připravených projektů lze indikovat pro oblasti podpory 1.1, 2.2, 2.3 a 3.1 – tedy v oblastech podpory, kde (s výjimkou oblasti podpory 1.1, u které jsou příjemci pouze kraje) byl doposud také zaznamenáván největší převis poptávky projektů. Dotazník dále obsahoval otázky na možné úpravy stávajícího ROP. Zde by velká většina uvítala zjednodušení administrace. Nicméně jde o odpověď, která se dala očekávat a nelze z ní vyvozovat závěry o nepřiměřené administrativní náročnosti ROP. Jako nejčastěji uváděné překážky, které respondentům brání předložit projekty do ROP, byly uváděny neexistence projektů (opět lze očekávat, že s vyhlášením výzev by se stav významně změnil) a nedostatek finančních zdrojů (jedná se ale zjevně o potřebu předfinancovat projekt, nikoli kofinancování vlastního podílu, které se jeví jako dostatečně nízké). V otázce tematického rozšíření budoucího ROP žadatelé nejvíce volali po místních komunikacích a oblasti životního prostředí (ČOV, kanalizace). Zpracovatel se domnívá, že uplatnění těchto témat by bylo vhodné zvážit v rámci vyjednávání o budoucí podobě ROP v období 2014- 2020. Jejich uplatnění by však mělo smysl pouze v případě, že by bylo možno je zahrnout v rámci komplexních a integrovaných projektů, na které by budoucí ROP mohl být zaměřen. Zařazení těchto témat jako samostatných témat by vedlo pouze k omezení strategického zaměření budoucího ROP. Z územního pohledu zpracovatel nenalezl extrémně velké rozdíly mezi četností odpovědí od žadatelů z jednotlivých krajů.

64


4

HLOUBKOVÁ ANALÝZA

4.1 Řízené rozhovory V rámci této analýzy byla uspořádána 3 diskusní setkání (řízené rozhovory), a to v Pardubicích, Liberci a Hradci Králové. Na tyto setkání bylo pozváno celkem 27 aktérů z Pardubického kraje, 28 aktérů z Libereckého kraje a 24 aktérů z Královéhradeckého kraje. Tito aktéři byli vybráni tak, aby reprezentovali zájmy co nejširšího spektra organizací na území NUTS II Severovýchod (kraje, svazky obcí a MAS, školství, zdravotnictví, sociální služby, neziskový sektor, cestovní ruch, podnikatelský sektor, města). Celkem se zúčastnilo jednání 28 pozvaných. Účastníkům byla společně s pozvánkou zaslána témata, aby měli možnost se na rozhovory předem připravit. Graf 32 Přehled aktérů v NUTS II SV pozvaných a zúčastněných řízených rozhovorů

Graf 33 Přehled aktérů pozvaných a zúčastněných na řízených rozhovorech dle krajů v NUTS II SV

65


4.1.1 Témata rozhovorů Témata rozhovorů a dílčí otázky byla následující: 1. Názory na současný ROP NUTS II Severovýchod •

V čem si myslíte, že je největší význam současného ROP NUTS II Severovýchod (mají zajímavou finanční alokaci, rychlou administraci, jsou přívětivé k žadatelům?). • Které hlavní nevýhody současného RP NUTS II Severovýchod vidíte? Co byste doporučoval zlepšit? 2. Názory na projekty v rámci ROP NUTS II Severovýchod •

Dokážete vy sami popsat ideální projekt (vhodný pro ROP z vaší oblasti) – rámcové téma, velikost, zaměření? Integrovaný přístup •

Co si představujete pod pojmem integrovaný přístup (s ohledem na témata, s ohledem na území)? • Dokážete jmenovat projekt (Váš nebo cizí), který v sobě zahrnuje integrovaný přístup? • Pokud takový projekt znáte, v čem vy sami vidíte integrovaný přístup? Synergický efekt • Co si představujete pod pojmem synergický efekt? • Dokážete jmenovat projekt (Váš nebo cizí), který v sobě zahrnuje synergický efekt? • Pokud takový projekt znáte, v čem vy sami vidíte synergický efekt tohoto projektu? Pokud jste předkládali projekt do ROP, je něco v čem byste ho doplnili (témata, územní záběr, větší rozsah aktivit)? Jaké vidíte výhody a nevýhody finančně malých a finančně větších projektů? 3. Zbývající alokace ROP NUTS II Severovýchod ve vztahu k prioritám území • • • •

Jaké vy sami vidíte vaše okamžité největší priority? Mohou být pokryty současným ROP NUTS II Severovýchod? Kterou prioritu, případně oblast podpory byste doporučoval posílit a proč? V případě brzkého vyhlášení výzev, máte připraveny projekty pro předložení do daných výzev? 4. Budoucí ROP •

• •

Ve vztahu k čerpání evropských fondů, jaké vy vidíte za sebe vaše hlavní rozvojové priority? Jaká témata vám v současném ROP NUTS II Severovýchod nejvíce chybí? Která si myslíte, že nejsou až tak příliš potřebná?

Je třeba konstatovat, že rozhovory v některých případech probíhaly formou volnější diskuse a moderátoři nevedli účastníky striktně k otázkám uvedeným na začátku této kapitoly. Důvodem byla snaha získat maximálně pestré a otevřené spektrum názorů k dané problematice. Nyní následují hlavní výstupy diskusí setříděné podle skupin potenciálních žadatelů a podle prioritních os a příslušných témat ROP. Ty byly zpracovatelem zaznamenány dle proběhlé diskuse, a to pouze s formálními úpravami. 66

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod 4.1.2 Skupiny žadatelů Města, kraje Tématem bylo především hodnocení integrovaných plánů rozvoje měst. Pozitivní je sladění širokého spektra aktivit, avšak v rámci IPRM by města uvítala širší spektrum zařaditelných aktivit a témat (například parkovacích kapacit) a zároveň větší volnost programu. Města a kraje se dále vyjadřovaly k problematice cestovního ruchu, integrovaných a systémových projektů. Venkov, svazky obcí, MAS Pro venkovské oblasti zůstává největší prioritou řešení problematiky občanské a technické vybavenosti v obcích. Omezujícím faktorem pro realizaci projektů svazky obcí je dělení obcí do 500 obyvatel, jejichž potřeby jsou řešeny v rámci Programu rozvoje venkova, a obcí nad 500 obyvatel, které jsou možnými příjemci dotace z Regionálního operačního programu. Pokud chce být žadatelem svazek obcí a projekt je realizován na území více obcí, musí mít převažující počet těchto obcí mít více než 500 obyvatel a méně než 5000 obyvatel. Dále se svazky obcí jakožto možní žadatelé o dotaci z ROP potýkají s překážkou týkající se vlastnictví pozemků či nemovitostí, proto častěji využívají Program rozvoje venkova. Problematické je řešení obnovy, revitalizace kulturně-historických a technických památek, které nejsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek. Na tyto památky nelze žádat o dotaci. Pozitivní je naopak nastavení Regionálního operačního programu ve smyslu motivace obcí k hledání nových účelů využití revitalizovaných památek v oblasti cestovního ruchu či občanské vybavenosti. Významnou potřebou do budoucna je lepší koordinace aktivit a řešení projektů/potřeb v území v logických návaznostech, což v současné době není možné, jelikož nejsou povoleny překryvy operačních programů. K tomu bude potřebné multifondové financování, aby byly finanční prostředky efektivně vynakládány. Příkladem může být vybudování kanalizace a modernizace souvisejících komunikací v rámci jednoho projektu, což v současné době není možné. Podnikatelská sféra Pro podnikatelské subjekty je často obtížné zařazení svých projektových záměrů do jednotlivých operačních programů, a to zejména u podnikatelů ve výrobní sféře, neboť v projektových záměrech podnikatelů se často prolínají aktivity spadající pod Operační program podnikání a inovace, Operační program životní prostředí a případně Regionální operační program. Takové projekty však jako celek nelze vzhledem k zaměření jednotlivých operačních programů realizovat. Další obtíží podnikatelské sféry ve vztahu k dotačním titulům je přílišná administrativní zátěž spojená s čerpáním dotace a špatná orientace v dotační problematice. Nosným operačním programem pro podnikatele zůstává OPPI. Dle názorů zástupců podnikatelské sféry je potřebné posílení spolupráce škol s podnikatelským sektorem (tj. opatření 4.2) a dopravní infrastruktury (osa 1). Po posílení spolupráce se školami volá i neziskový sektor. Neziskový sektor Neziskový sektor se potýká s problematickým přístupem k finančním prostředkům na předfinancování a spolufinancování projektů, a to z důvodu neochoty bankovního sektoru poskytovat neziskovým organizacím úvěry. Finanční situace NNO se odráží v hodnocení finančního zdraví žadatele při bodování projektů a předkládané projekty NNO se stávají 67

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod oproti projektům ostatních žadatelů o dotaci méně konkurenceschopné. Druhým problémem neziskového sektoru je problematická garance udržitelnosti projektů z důvodu nestabilních finančních prostředků na vlastní činnost neziskových organizací. Tyto skutečnosti vysvětlují nízký podíl NNO mezi žadateli o dotaci z ROP NUTS II Severovýchod. Neziskové organizace jsou realizátoři především měkkých projektů. Problém se zajištěním finančních prostředků na předfinancování projektů je dle neziskových organizací řešitelný prostřednictvím zálohového financování projektů. Potřeby neziskových organizací spočívají často v získání prostor pro výkon své činnosti, neboť mnohé z nich sídlí v pronajatých prostorech, což může dále oslabovat jejich stabilitu. Proto, aby se staly neziskové organizace realizátory investičních projektů, jsou nezbytné legislativní úpravy, které by umožnily neziskovému sektoru zvýšit jeho ekonomickou stabilitu a soběstačnost, aby byl schopen garantovat udržitelnost výstupů projektu. Příležitost pro neziskové organizace představují realizace integrovaných projektů v území, ve kterých by byly dále zapojeny podnikatelské i veřejnoprávní subjekty z území. V takových projektech by neziskové organizace mohly plnit funkci vedoucího (lead) partnera či by se jinak plnohodnotně podílely na realizaci projektů. O vhodnosti takové participace neziskových organizací svědčí dobré zkušenosti ze zahraničí. 4.1.3 Členění dle vybraných témat v rámci jednotlivých priorit a oblastí ROP Vzhledem ke skutečnosti, že se setkání nezúčastnili zástupci za všechna témata, následující přehled obsahuje komentáře jen k některým tématům zastoupeným v ROP. Priorita 1. Doprava Oblast dopravy a komunikací se průřezově týká všech ostatních oblastí a nepřímo ji zmiňovaly mnohé subjekty. Doprava je neodmyslitelně spojená s rozvojem cestovního ruchu i podnikatelského prostředí. Zájmem obcí je rekonstrukce místních komunikací i ve vazbě na související projekty (vybudování kanalizace) a koordinace revitalizace veřejných prostranství s rekonstrukcemi silnic II. a III. tříd ve vlastnictví kraje procházejícími revitalizovanými prostranstvími. Priorita 2. Rozvoj měst a obcí Školství Ze strany školství je potřeba většího propojení investičních a neinvestičních projektů a větší propojení na podnikatelský sektor (střední a vysoké školy). Zdravotnictví Od zástupců zdravotnického sektoru zazněla potřeba směřovat víc finančních prostředků následujících typů projektů ve zdravotnictví: •

akutní zdravotnická péče,

•

projekty řešící důsledky implementace evropských norem do českého zdravotnictví,

•

jednotný zdravotnický informační systém propojující nemocnice a další zdravotnická a související zařízení umožňující přenos a sdílení dat včetně zobrazovacích metod

•

komplexní projekty spočívající v pořízení přístrojového vybavení, stavebních úpravách, ekologických investicích (nakládání s medicínskými odpady) a zlepšování kvality služeb v souvislosti se školením personálu

V případě zdravotnických zařízení není v Regionálním operačním programu reflektován význam zdravotnických zařízení, která leží v obcích s počtem obyvatel menším než 5000 obyvatel, avšak mají nadregionální působnost. 68

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod Priorita 3. Cestovní ruch V oblasti podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu poukazovali účastníci diskusí na nevyrovnané podmínky pro projekty zaměřené modernizaci a zvyšování kapacit základní infrastruktury cestovního ruchu, a to zejména budování ubytovacích kapacit na straně jedné, a projekty revitalizace kulturněhistorických a technických památek na straně druhé. Projekty v oblasti základní infrastruktury svým zaměřením a obsahem naplní větší počet indikátorů a tedy získají lepší bodové ohodnocení než projekty zaměřené na revitalizaci památek. Na základě této skutečnosti by diskutující přivítali realizaci řízených výzev zaměřených právě na oblast revitalizace památek. Mezi kraji panuje shoda na potřebnosti definovat území s velkým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu, do kterých budou směřovány finanční prostředky. Takto již postupuje Pardubický kraj na základě Strategie rozvoje cestovního ruchu v Pardubickém kraji, kde jsou tyto lokality vytipovány. Zároveň je třeba vzít v úvahu, že každý kraj v rámci NUTS II Severovýchod má odlišné podmínky a nachází se v odlišné situaci týkající se cestovního ruchu. Příkladem budiž Liberecký kraj, pro který není již přijatelné kritérium nárůstu počtu turistických lůžek. Budoucnost mají projekty kombinující zdravotnickou péči (v souladu s trendem cestování za zdravotní péčí do ČR ze zahraničí), balneoterapii (lázeňskou péči) i rekreaci a relaxaci. V takové kombinaci má Česká republika velkou konkurenceschopnost. Oblast cestovního ruchu je třeba koordinovat s dopravní infrastrukturou, přičemž nemá smysl zkoumat, zda hlavními uživateli dopravní infrastruktury (např. cyklostezek) budou návštěvníci či místí obyvatelé, neboť čím větší využití bude výsledek projektu mít, tím je efektivnější. Pozitivním efektem v území je koordinace přípravy marketingových projektů směřovaných do oblasti podpory 3.2. 4.1.4 Závěry týkající se dalších témat Integrovaný přístup a synergický efekt V rámci diskusí byly předneseny různé příklady vhodných typů integrovaných projektů: •

Modernizace zdravotnického zařízení následné péče nebo lázeňského zařízení a přizpůsobení vzhledu lázeňského města/obce

•

Komplexní zdravotnické projekty spočívající v pořízení přístrojového vybavení, stavebních úpravách, informačním systému, ekologických investicích (nakládání s medicínskými odpady) a zlepšování kvality služeb v souvislosti se školením personálu

•

Vytvoření zázemí pro široké spektrum cílových subjektů a aktivit v obcích. Zapojení církví, podnikatelských subjektů, samosprávy, neziskových organizací. V rámci revitalizace veřejných prostranství obcí integrovat i modernizace silnic II. a III. třídy, které obcemi procházejí.

•

Spolupráce veřejného sektoru se zemědělskými subjekty na venkově na údržbě obce a krajiny

•

Spolupráce zemědělských subjektů na zvyšování energetické soběstačnosti krajů budováním a využíváním bioplynových stanic

•

V oblasti cestovního ruchu jsou přínosné projekty integrující infrastrukturu (včetně investic spadající pod oblast životního prostředí – kanalizace, ČOV), marketingové aktivity a zároveň i vzdělávání zaměstnanců a projekty navazující na systémové projekty 69

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod •

Marketingové projekty v cestovním ruchu – koordinace přípravy a realizace marketingových aktivit v území – již funguje

•

Oblast školství – větší propojenost infrastrukturních a měkkých projektů, silnější vazba na podnikatelskou sféru

Pokud je projekt postaven jako integrovaný, lze očekávat synergické efekty v provozní fázi. Zároveň jsou vítány překryvy mezi oblastmi podpory (využití výsledků projektu místními obyvateli i turisty). Předpokladem realizace integrovaných projektů je multifondovost, aby mohly být naplněny takové projektové záměry, které svým zaměřením odpovídají více než jednomu operačnímu programu a redukcí za účelem přizpůsobení konkrétnímu operačnímu programu by došlo k oslabení jejich efektivity. Systémové projekty Jako systémové projekty jsou považovány takové projekty, které „nastartují“ rozvoj území. Takové projekty by neměly být součástí soutěže. Na tyto projekty naváží tematicky související projekty širokého spektra subjektů v území (realizace řízené výzvy). Výhody Regionálního operačního programu Velkou výhodou je dle účastníků setkání blízkost žadatelům a příjemcům díky rozmístění Úřadů Regionální rady a tedy možnosti účastnit se osobních konzultací. Naopak u centrálně řízených operačních programů, se kterými mají účastníci setkání zkušenost, vidí problematickou komunikaci včetně různých výkladů dotazů ze strany řídících orgánů Spatřované problémy týkající se Regionálního operačního programu Většina subjektů poukazovala na problém týkající se složité administrace projektů spolufinancovaných z ROP NUTS II Severovýchod (např. oznámení o změnách týkající se harmonogramu a finančního plánu), příliš široké metodické úpravy a změn podmínek v průběhu realizace projektů. Zároveň bylo poukázáno, že sedmileté programové období je relativně dlouhé období ve vztahu k vývoji technologií. V důsledku toho nastávají situace, kdy je v projektové dokumentaci předložené žádosti o dotaci zahrnuta technologie, která je však v době realizace projektu již běžně nahrazována technologií modernější. Je však velmi problematické a časově náročné schvalování takových změn v realizovaných projektech, ač nové technologie jsou efektivnější. Zároveň účastníci setkání poukazovali na nemožnost vytvořit kvalitativně lepší výstupy projektu použitím ušetřených finančních prostředků ve prospěch projektu v případě, že se podaří vysoutěžit nižší cenu ve výběrových řízeních, než bylo stanoveno v rozpočtu žádosti o dotaci. Vznikla by tak vyšší přidaná hodnota a nabídka pro cílové skupiny. Následně jsou uvedeny hlavní závěry, na kterých se shodli jednotliví účastníci setkání. Zpracovatel je zde úmyslně uvádí pouze s formálními úpravami beze změn jejich věcného obsahu. Závěry týkající se současného ROP ve vztahu k potřebám žadatelů • Málo finančních prostředků ve vztahu k počtu a kvalitě připravených a podaných žádostí o dotaci. • Zavést zálohové financování a s tím související vyúčtování projektu na konci (zejména pro usnadnění pozice nestátních neziskových organizací jakožto žadatelů o dotaci z regionálního operačního programu). 70

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod •

Efektivní nakládání s dotací – v případě ušetřených finančních prostředků (např. na veřejných zakázkách) umožnit rozšíření realizovaných aktivit projektu nebo zvýšit kvalitu výstupů projektů • Redukce metodik operačního programu, neměnit podmínky během realizace projektů (metodické pokyny apod.) • Složité procesy IPRM. Nositelé IPRM (města nad 50 tis. obyvatel) by uvítali větší volnost programu. • Větší odpovědnost příjemců dotace při realizaci výběrových řízení, snížení chybovosti při realizaci výběrových řízení. • Potřebná větší flexibilita v řízení projektů (flexibilnější posuzování efektivních technologických změn v realizaci projektu apod.) Budoucí ROP (po roce 2013) 5. kohezní zpráva doporučuje omezení počtu priorit – shoda diskutujících byla na těchto tématech a bodech: • • • •

• • • • • • • •

Integrované plány rozvoje území – respektování územního aspektu (vypracování zvlášť pro území s vysokým růstovým potenciálem a pro problémová území). Integrované plány rozvoje měst Doprava Uplatňování integrovaného přístupu řešení projektů v území – spolupráce podnikatelské, neziskové i veřejné sféry, přičemž funguje zastoupení partnerů s finanční účastí a leadpartnerů projektu, nastavení indikátorů odpovídajících uplatnění integrovaného přístupu Uplatňování systémových projektů Nastavení stejných podmínek i pro venkov – způsobilost DPH Zálohové financování Návaznost projektů v území bez striktních hranic mezi operačními programy Multifondovost Zjednodušení metodik a procesů Rozšíření podporovaných aktivit, integrování regionálních témat z centrálních operačních programů (např. krajinotvorba) Možnost úpravy programového dokumentu

4.1.5 Shrnutí Z uvedeného přehledu je patrné, že jednotlivé skupiny žadatelů mají své a přitom odlišné problémy při přípravě a realizaci projektů. Neziskový sektor se potýká s problematickým přístupem k finančním prostředkům na předfinancování a spolufinancování projektů. Podnikatelské subjekty mají problémy s určením, ve kterých OP a s jakými typy projektů mohou být úspěšní. V oblasti dopravy je žádáno rozšíření ROP o místní komunikace. V oblasti cestovního ruchu o oddělení výzev pro základní a doprovodnou infrastrukturu CR (oddělení hodnotících tabulek). Všichni účastníci by zřejmě vítali maximální možné zjednodušení administrace ROP. Nicméně jako jednotící moment může být vnímána shoda na potřebě pro příští plánovací období zaměření se na systémové a klíčové projekty v území s využitím integrovaného přístupu. Tento přístup by umožnil i zařazení nových témat do programu bez ztráty strategického zaměření programu. 71


5

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

Následující část obsahuje shrnutí hlavních závěrů celého materiálu včetně možných doporučení. Toto shrnutí bude provedeno pro jednotlivé problémy, které byly předem definovány v části Metodický postup. a) dosažený pokrok ROP V případě naplňování indikátorů ROP zpracovatel do značné míry pouze převzal výstupy z již zpracovaných materiálů, kterými jsou „Zpráva o realizaci ROP SV pro Monitorovací výbor (sledované období 15. 4. 2010 – 30. 9. 2010)“, evaluační zpráva „Evaluace pokroku v realizaci ROP SV vypracovanou společností SPF Group, v.o.s. a „Měsíční analýza ROP SV (listopad 2010)“. Podle názoru zpracovatele jsou v naplňování indikátorů největší problémy v rámci prioritní osy 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí, a to zejména v tématech týkajících se brownfields, sociálních služeb a zdravotnictví. Podle informací zpracovatele je plánovaná (a přitom finančně velmi významná) alokace na tuto prioritní osu již plně vyčerpána, takže reálně není možné tyto indikátory naplnit. b) zjištění dalších potřeb regionu • •

•

Z analýzy koncepčních dokumentů vyplývá, že i přes poměrně velké finanční částky, které byly v rámci ROP realizovány, došlo v rámci jednotlivých témat maximálně pouze k částečnému pokrytí rozvojových potřeb regionu. Tyto potřeby tedy nadále trvají. V případě analýzy počtu schválených či neschválených projektů zpracovatel pracoval s údaji z informačního systému MONIT. Samotná analýza má pouze doplňující charakter umožňující definovat významné převisy neschválených projektů v podrobnějším tematickém členění, než je oblast podpory ROP. Z nich nicméně vyplývají největší převisy u prioritní osy 2 u témat sport, volnočasové aktivity a vzdělávání. Významné převisy jsou dále u prioritní osy 3 v případě ubytovacích zařízení. V případě priority 1, oblasti podpory 1.1 byla identifikována velká úspěšnost předložených projektů. Zde jsou však jedinými příjemci kraje, kteří vzhledem ke svému finančnímu i personálnímu zázemí jsou schopni připravit větší množství kvalitních projektů (zjednodušeně lze říci, že potřeby jsou velké, záleží pouze na množství disponibilních zdrojů v ROP). V rámci řízených rozhovorů je možno z pohledu měst a krajů vzhledem k tématu zjištění dalších potřeb regionu zdůraznit potřebu vzniku systémových a strategických projektů. Pro venkovské oblasti je stále velmi důležité řešení občanské a technické vybavenosti. V rámci témat zazněly u dopravy požadavky na zahrnutí místních komunikací. U školství byla zmíněna potřeba většího propojení investičních a neinvestičních projektů a větší propojení na podnikatelský sektor. Ve zdravotnictví by bylo vhodné směřovat více finančních prostředků nejen do přístrojového vybavení, ale i do potřebných stavebních úprav. V oblasti cestovního ruchu je vhodné připravovat projekty zaměřené na nové trendy v této oblasti (kombinace zdravotnické péče, balneoterapie a relaxace). Ve všech územích již není žádoucí nárůst počtu lůžek pro turisty c) analýza absorpční kapacity

Tato analýza byla provedena formou dotazníkového šetření, kde byli respondenti tázáni na stav a finanční hodnotu projektů, které připravují do jednotlivých oblastí podpory ROP. Z dosažených výsledků vyplynulo, že respondenti mají v současné době cca 60 projektů 72

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod v hodnotě cca 2,5 mld. Kč ve vysokém stupni připravenosti (dokumentace pro územní rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení), které by byli schopni v době cca do 1 roku předložit v rámci výzev. Největší počet těchto projektů, je v oblastech podpory 2.2, 2.3 a 3.1. Lze samozřejmě očekávat, že v případě vyhlášení výzev by výrazně stoupla iniciativa žadatelů a např. kraje by byly schopny předložit v oblasti 1.1 poměrně velké množství kvalitních projektů. d) zaměření ROP v novém plánovacím období • •

V případě výstupů z dotazníkových šetření se významná část respondentů kloní k zahrnutí nových témat do budoucích ROP. Těmi jsou např. místní komunikace a problematika životního prostředí (ČOV, kanalizace). V případě výstupů z řízených rozhovorů byl jednotícím prvkem souhlas s názorem na vyšší využití integrovaného přístupu zejména při přípravě nového ROP v období 2014 2020 (podmíněno již pozicí při jeho vyjednávání v kontextu ostatních OP), ale i při přípravě jednotlivých projektů. Připravované a realizované projekty by měly mít více systémový (komplexní charakter). Za těchto podmínek by bylo možné začlenit i výše uvedená témata.

Doporučení V zadávací dokumentaci je požadavek na doporučení zpracovatele týkající se směřování zbylých finančních zdrojů v rámci ROP. Z analýzy absorpční kapacity vyplývá, že největší počty připravovaných (a rychle připravitelných) projektů by bylo možno očekávat v oblastech podpory 1.1, 2,2, 2,3 a 3.1. Jde zároveň o oblasti podpory, ve kterých byly identifikovány významné potřeby regionu. Z hodnocení naplňování indikátorů vyplývá, že zřejmě největší problémy má priorita 2 a témata brownfields, sociálních věcí a zdravotnictví. Vzhledem k relativně menší zbývající alokaci lze doporučit, aby realizované projekty měly co nejvíce strategický význam s efektem na co nejširší území, což nahrává oblasti podpory 2.2. U oblasti podpory 3.1 byla výzva vyhlášena relativně nedávno a velká část žadatelů teprve začíná realizovat projekty. Na základě všech těchto skutečností lze doporučit, aby významná část zbylých finančních prostředků ROP byla alokována pro oblasti podpory 1.1 a pro oblast podpory 2.2. U této oblasti je nanejvýš vhodné zvážit, zda potenciální výzvy neomezit na oblasti sociálních věcí a zdravotnictví (nejlépe se zaměřením na projekty, které by zároveň řešily problematiku revitalizace brownfields). V této chvíli není nutné odhadovat přesnou finanční částku, protože je zřejmé, že disponibilní částka v ROP by mohla být kvalitními projekty v rámci daných oblastí plně vyčerpána. V oblasti vyjednávání nového ROP v období 2014 - 2020 doporučujeme maximálně argumentačně využít zásadu integrovaného přístupu k rozvoji území a přípravu komplexních systémových projektů. Za těchto podmínek je možné začleňovat do ROP i nová témata jako jsou místní komunikace, ČOV, kanalizace atd. bez toho, že by došlo k tříštění strategického zacílení ROP.

73


6

SEZNAM ZDROJŮ A ZKRATEK

6.1 Seznam zdrojů • • • • • • • • • • • • • • •

Program rozvoje Pardubického kraje (2006 – 2010) Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2011-2013, Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje (2006-2015), Analýza socioekonomického rozvoje kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky (Královéhradecký kraj, 2010), Analýza socioekonomického rozvoje Libereckého kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky (2010), Analýza socioekonomického rozvoje Pardubického kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky (2010), Evaluace pokroku v realizaci ROP SV, SPF Group, v.o.s., listopad 2009 Měsíční analýza ROP SV (listopad 2010) Zpráva o realizaci ROP SV pro Monitorovací výbor (sledované období 15. 4. 2010 – 30.9.2010) Chladová, H.: Regionální disparity Pardubického kraje (analytická sonda) 2010 Chladová, H.: Studie předpokládaného vývoje hlavních statistických ukazatelů v České republice a jejích krajích Konkurenční schopnost České republiky 2008 – 2009, Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky Zahradník, P.: Česká republika a budoucnost Kohezní politiky Evropské unie, 2010 Pátá kohezní zpráva o ekonomické, sociální a územní soudržnosti (Evropská komise, listopad 2010)

74


6.2 Seznam zkratek CR ČOV DSP DÚR EK ERDF EU IPRM IZ/PZ KHK LBK MAS MONIT7 NATURA 2000 NNO NUTS OP OPPI ORP PAK PAAK ROP ROP NUTS II SV RR ŘO SP SV TEN-T ÚSES VRR

Cestovní ruch Čistírna odpadních vod

Dokumentace pro stavební povolení Dokumentace pro územní rozhodnutí Evropská komise Evropský fond regionálního rozvoje Evropská unie Integrovaný plán rozvoje měst Investiční záměr/projektový záměr Královéhradecký kraj Liberecký kraj Místní akční skupina informační systém soustava chráněných území Nestátní neziskové organizace Územní statistická jednotka (Nomenclature Unit of Territorial Statistic) Oblast podpory Operační program podnikání a inovace Obec s rozšířenou působností Pardubický kraj Posílení absorpční a administrativní kapacity Regionální operační program Regionální operační program NUTS II Severovýchod Regionální rada Řídící orgán Studie proveditelnosti Severovýchod nadřazená silniční síť územní systém ekologické stability Výbor Regionální rady

75


Přílohy

76

Příloha č. 1

Vážená paní, vážený pane. Obracíme se na Vás s prosbou o vyplnění dotazníku v délce trvání maximálně 20 minut. Obsahem dotazníku jsou 2 části – A a B. Část A je určena žadatelům s podpořenými projekty v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod (dále ROP SV). Část B je určena pro možné žadatele a jejich projekty, včetně těch subjektů, kteří již nyní projekty realizují a zároveň další projekty připravují. Dotazník mapuje reálné dopady projektů realizovaných v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod (dále ROP SV), a zároveň hledá odpověď na otázku, jak nejefektivněji využít zbývající finanční zdroje tohoto programu a jak se co nejlépe připravit pro nové programové období EU 2013 - 2020. Výstupy z dotazníku budou významným podkladem pro "Analýzu dalších potřeb regionu na základě realizovaných projektů", kterou zpracovává Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje ve spolupráci s Pardubickým, Královéhradeckým a Libereckým krajem a s Úřadem regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod. "Analýza dalších potřeb regionu na základě realizovaných projektů" je součástí zakázky "Analýzy absorpční kapacity Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod". Chtěli bychom Vás požádat o elektronické zaslání vyplněného dotazníku do 30. 11. 2010 Ing. Jarmile Krejčí na e-mail [email protected]. Zaručujeme Vám anonymitu vyplněných údajů.

Děkujeme a těšíme se na spolupráci. S pozdravem Ing. Jarmila Krejčí, Ing. Blanka Kuřová Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje


Dotazník Název žadatele:………………………………………………………

Sídlo žadatele - adresa:………………………………………………

Vyberte kategorii (současného/budoucího žadatele) z níže uvedených možností: 1) Obec s počtem obyvatel do 499 2) Obec s počtem obyvatel 500 – 4 999 3) Obec s počtem obyvatel 5 000 – 49 999 4) Obec nad 50 000 obyvatel 5) Svazek obcí 6) Příspěvková organizace obce 7) Kraj 8) Příspěvková organizace kraje 9) Organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi 10) Podnikatelský subjekt 11) Hospodářská komora a její složky 12) Zájmové sdružení právnických osob 13) Nezisková organizace 14) Jiná kategorie (např. střední škola):………………….. Uveďte prosím jméno, zastávanou pozici v organizaci a kontaktní údaje osoby (telefon, e-mail), která dotazník vyplňuje: Jméno:………………………………………………………………………………………… Pozice v organizaci:…………………………………………………………………………... Kontaktní údaje (telefon, e-mail):…………………………………………………………….

78


ČÁST A Otázky pro žadatele podpořených projektů - informace o dopadu realizovaných projektů 1.

Pokud v rámci ROP realizujete jeden projekt, zodpovězte prosím otázky 1a – 1d.

Pokud realizujete více projektů v rámci ROP, vyplňte odpovědi pro každý projekt na otázky 1a – 1c zvlášť (za tímto účelem si prosím zkopírujte otázky 1a – 1c ve vazbě na počet Vašich projektů). Uveďte max. 5 projektů podle oblastí podpory, aby bylo zajištěno široké spektrum podporovaných aktivit. Dále pokračujte otázkou 1d. 1a) Uveďte prosím základní údaje o realizovaném projektu: • Přesný název podaného/realizovaného projektu a oblast podpory, ve které byl předložen:……………..................................................................................................... ………………………………………………………………………………………….. • celkové způsobilé výdaje a výše poskytnuté dotace (EU + státní rozpočet):…...…. …………………………………………………………………………………………... • stav projektu (např. projekt je před podpisem Smlouvy o poskytnutí dotace, projekt je realizován, projekt je ukončen, apod.):……………………………................................. …………………………………………………………………………………… • předpokládané výstupy projektu (naplnění indikátorů projektu):…………………… ………………………………………………………………………………………….. 1b) Uveďte 3 hlavní přínosy projektu pro Vás, jako příjemce dotace (viz níže příklady možných odpovědí): 1)………………………………………………………………………… 2)………………………………………………………………………… 3)………………………………………………………………………… Příklady možných odpovědí: a) b) c) d) e) f)

Zkvalitnění volnočasového vyžití, Zvýšení atraktivity obce pro život obyvatel, Zlepšení podmínek pro konání společenských a sportovních akcí, Příspěvek k propagaci zdravého životního stylu ve venkovském prostředí Zvýšení zisku Zvýšení své konkurenceschopnosti

79

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod 1c) Uveďte 3 hlavní přínosy projektu pro území, kde je projekt realizován (viz níže příklady možných odpovědí): 1)………………………………………………………………………… 2)………………………………………………………………………… 3)………………………………………………………………………… Příklady možných odpovědí: a) b) c) d) e) f)

Zvýšení zaměstnanosti v území, případně snížení nezaměstnanosti Zvýšení výkonu ekonomiky v území Zkvalitnění případně rozšíření poskytovaných služeb pro obyvatele Zlepšení dopravní dostupnosti v území Snižování socioekonomických rozdílů v území Zlepšení kvality životního prostředí v území

1d) Vyberte nebo vypište 3 aspekty, které doporučujete změnit v současném ROP SV? 1) Rozšířit tematické oblasti/okruhy/podporované aktivity 2) Rozšířit okruh žadatelů 3) Zjednodušit administrativu programu a zpřesnit některé formulace (zejména při administraci projektu) 4) Zjednodušit celý systém ROP 5) Zeštíhlit dokumenty k ROP 6) Změnit finanční podíl pro kofinancování projektu žadatelem 7) Jiné, uveďte:……………………………………………………………………..

80


ČÁST B Otázky pro možné žadatele - informace o záměru a připravenosti podat projekt 2. Zvažujete přípravu a podání projektu do ROP NUTS II Severovýchod? Pokud ANO, pokračujte otázkou č. 2a. Pokud připravujete více projektů, vyplňte odpovědi pro každý projekt na otázky 2a – 2d zvlášť (za tímto účelem si prosím zkopírujte otázky 2a – 2d ve vazbě na počet Vašich projektů). Uveďte max. 5 projektů podle oblastí podpory, aby bylo zajištěno široké spektrum podporovaných aktivit. Pokud nepřipravujete projekt, pokračujte otázkou 3 a 4. 2a) V případě, že zvažujete podat projekt, vyberte (pouze jednu možnost pro jeden projekt) a označte prosím zaměření projektu z následujících možností: Prioritní osa 1: Rozvoj dopravní infrastruktury • • • • • • • • • • •

Rekonstrukce silnic 2. a 3. třídy Zlepšení dopravní obslužnosti území Výstavba a rekonstrukce cyklostezek – pro zvyšování bezpečnosti cyklodopravy Budování doprovodné infrastruktury pro cyklodopravu Dopravní terminály Nákup kolejových vozidel Nákup jiných než kolejových vozidel veřejné dopravy Modernizace a rekonstrukce drážní infrastruktury Rozvoj veřejných mezinárodních letišť Informační systémy veřejné dopravy Plnírny CNG Prioritní osa 2: Rozvoj městských a venkovských oblastí

• • • • • • • • • •

Sport a volnočasové aktivity Problematika školství Problematika zdravotnictví Problematika sociálních služeb Občanská vybavenost Revitalizace brownfields veřejnými subjekty Investice veřejných subjektů na napojení a zainvestování průmyslových zón do 5 ha Revitalizace náměstí, parků a dalších veřejných prostor Opatření vedoucí ke zvýšení bezpečnosti obyvatel a ochrany majetku Revitalizace kulturního dědictví Prioritní osa 3: Cestovní ruch

•

Rozšíření kapacit a zkvalitnění služeb ubytovacích a stravovacích zařízení pro rozvoj cestovního ruchu 81

Analýza absorpční kapacity ROP NUTS II Severovýchod • • • •

Rozvoj doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch Využití atraktivit a památek pro cestovní ruch Dopravní infrastruktura pro cestovní ruch (parkoviště, přístupové komunikace) Marketing a propagace produktů cestovního ruchu Prioritní osa 4: Rozvoj podnikatelského prostředí

• • • • •

Revitalizace brownfields soukromými investory Zainvestování průmyslových zón Inovační aktivity MSP Investice zlepšující materiálně – technické vybavení a podmínky škol a učilišť pro potřeby výuky (vybavení učeben, nástavby a přístavby budov určených pro výuku) Inovační strategie a pilotní inovativní projekty

2b) Uveďte předpokládané celkové výdaje (v Kč) projektového záměru/připravovaného projektu:…………………………………………………………………………………… 2c) Vyberte z níže uvedených možností stadium připravenosti projektu: 1) 2) 3) 4) 5) 6)

Není nic zpracováno Investiční/projektový záměr Územní studie Dokumentace pro územní rozhodnutí Dokumentace pro stavební povolení Studie proveditelnosti

2d) Odhadněte a z níže uvedených možností vyberte termín, kdy byste byl připraven předložit projekt: 1) 2) 3) 4)

do 2 měsíců do 6 měsíců do 12 měsíců déle - uveďte do kdy:…………………………

Pokud jste na otázku 2 odpověděl NE (nezvažujete přípravu a podání projektu do ROP NUTS II Severovýchod), pokračujte otázkou 3. 3) NEUVAŽUJETE-LI O PŘEDLOŽENÍ PROJEKTU do ROP SV, vyberte prosím z níže uvedených možností důvody, co Vám v tom brání: 1) 2) 3) 4) 5)

Současné tematické zaměření ROP SV neodpovídá mým potřebám Nejsem vhodný žadatel Nejsem dostatečně informován o možnostech ROP Finanční situace (s ohledem na nastavení ROP) mi to neumožňuje ROP (případně evropské dotační programy) považuji za příliš administrativně náročné – tj. práce a rizika s tím spojená neodpovídají očekávanému výsledku

6) Nemám připraveny projekty 7) Jiné důvody – uveďte:……………………………………………………………… 82


4) Současné tematické zaměření ROP obsahuje otázka 2a. Jaké jiné oblasti podpory či typy podporovaných aktivit byste uvítali v dalším programovacím období? (Uveďte maximálně dvě.) 1) Místní komunikace 2) Oblast životního prostředí - např. vybudování ČOV, kanalizací, revitalizace zeleně, apod. - blíže vyspecifikujte:…………………………………………………) 3) Podpora průmyslových zón, revitalizace brownfields (jiné zaměření než v současném ROP - blíže vyspecifikujte:……………………………………) 4) Zdravotnictví (jiné zaměření než v současném ROP - blíže vyspecifikujte:……………………) 5) Sociální služby (jiné zaměření než v současném ROP - blíže vyspecifikujte:……………….…) 6) Větší možnost využití neinvestičních dotací 7) Jiné oblasti – uveďte a blíže vyspecifikujte:……………….……………………………………. 8) Současné tematické zaměření ROP vyhovuje

Děkujeme Vám za spolupráci a Váš čas, který jste vyplnění dotazníku věnovali.

83


Příloha č. 2 Témata rozhovorů a dílčí otázky byla následující: 1. Názory na současný ROP NUTS II Severovýchod • •

V čem si myslíte, že je největší význam současného ROP NUTS II Severovýchod (mají zajímavou finanční alokaci, rychlou administraci, jsou přívětivé k žadatelům?). Které hlavní nevýhody současného RP NUTS II Severovýchod vidíte? Co byste doporučoval zlepšit?

2. Názory na projekty v rámci ROP NUTS II Severovýchod •

Dokážete vy sami popsat ideální projekt (vhodný pro ROP z vaší oblasti) – rámcové téma, velikost, zaměření?

Integrovaný přístup • • •

Co si představujete pod pojmem integrovaný přístup (s ohledem na témata, s ohledem na území)? Dokážete jmenovat projekt (Váš nebo cizí), který v sobě zahrnuje integrovaný přístup Pokud takový projekt znáte, v čem vy sami vidíte integrovaný přístup

Synergický efekt • • •

Co si představujete pod pojmem synergický efekt? Dokážete jmenovat projekt (Váš nebo cizí), který v sobě zahrnuje synergický efekt? Pokud takový projekt znáte, v čem vy sami vidíte synergický efekt tohoto projektu?

Pokud jste předkládali projekt do ROP, je něco v čem byste ho doplnili (témata, územní záběr, větší rozsah aktivit)? Jaké vidíte výhody a nevýhody finančně malých a finančně větších projektů? 3. Zbývající alokace ROP NUTS II Severovýchod ve vztahu k prioritám území • • • •

Jaké vy sami vidíte vaše okamžité největší priority? Mohou být pokryty současným ROP NUTS II Severovýchod? Kterou prioritu, případně oblast podpory byste doporučoval posílit a proč? V případě brzkého vyhlášení výzev, máte připraveny projekty pro předložení do daných výzev?

4. Budoucí ROP • • •

Ve vztahu k čerpání evropských fondů, jaké vy vidíte za sebe vaše hlavní rozvojové priority? Jaká témata vám v současném ROP NUTS II Severovýchod nejvíce chybí Která si myslíte, že nejsou až tak příliš potřebná?

84

Analýza absorpční kapacity Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod

Recommend Documents