Analýza a perspektivy řešení problematiky zaměstnanosti v Karlovarském kraji

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví a pojišťovnictví

Analýza a perspektivy řešení problematiky zaměstnanosti v Karlovarském kraji Diplomová práce

Autor:

Bc. Květa Hryszová Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Jan Kolář

Duben, 2011

Prohlášení: Prohlašuji,

ţe

jsem

diplomovou

práci

zpracovala

samostatně

a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Karlovy Vary dne 15. 4. 2011

Květa Hryszová

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu diplomové práce Ing. Janu Kolářovi za jeho odbornou pomoc, cenné rady, poskytnutí materiálů a celkovému přístupu při vzniku diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za vytvoření podmínek pro zpracování diplomové práce.

Anotace Tato diplomová práce se zabývá problematikou zaměstnanosti v Karlovarském kraji. Zobrazuje teoretické přístupy řešení zaměstnanosti z pohledu hospodářské politiky, kompletní analýzu zaměstnanosti kraje a vybraných ekonomických ukazatelů. Na základě analýzy jsou navrţeny směry řešení zaměstnanosti Karlovarského kraje, a to jak v teoretickém podkladu, tak praktickém a zároveň z pohledu zákona o zaměstnanosti. Poslední část práce navrhuje konkrétní opatření vhodná pro zvýšení zaměstnanosti kraje. Klíčové pojmy: Karlovarský kraj, zaměstnanost, nezaměstnanost, státní politika zaměstnanosti, liberální hospodářská politika, intervencionistická hospodářská politika, odvětví národního hospodářství, hrubá přidaná hodnota, hrubý domácí produkt, průměrné mzdy, vzdělanost, věková struktura, dopravní infrastruktura, dotace EU.

Annotation This diploma thesis deals with unemployment in the region of Karlovy Vary. This paper displays theoretical approaches of solution of employment from the point of view of economic policy, the complete analysis of employment in this region and chosen ecomocic indicators. There are suggested several types of solution of employment in the region, based on the analysis. Solutions are made from theoretical point of view, practical point of view and also regarding the rules, regulations and laws of employment. The last part of this work suggests concrete steps to increase the employment of the region.

Key words Region of Karlovy Vary, employment, unemployment, state policy of employment, liberal economical policy, intervention economical policy, department of national economy,gross added value, GDP, average salaries, education, age layout, traffic infrastructure, EU grants

OBSAH

ÚVOD ......................................................................................................................... 7 1. OBECNÁ TEORIE ZAMĚSTNANOSTI ........................................................ 9 1.1. Zaměstnanost ...................................................................................................... 9 1.1.1. Míra zaměstnanosti .......................................................................................... 9 1.1.2. Plná zaměstnanost ............................................................................................ 9 1.2. Nezaměstnanost ................................................................................................ 10 1.2.1. Rozdělení obyvatelstva .................................................................................. 10 1.2.2. Formy nezaměstnanosti.................................................................................. 11 1.2.3. Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost ................................................ 11 1.2.4. Míra nezaměstnanosti .................................................................................... 11 1.2.5. Přirozená míra nezaměstnanosti..................................................................... 12 1.2.6. Míra ekonomické aktivity .............................................................................. 12 1.2.7. Důsledky nezaměstnanosti ............................................................................. 12 1.3. Státní politika zaměstnanosti ............................................................................ 12 1.3.1. Subjekty státní politiky zaměstnanosti........................................................... 13 1.3.2. Cíl státní politiky zaměstnanosti .................................................................... 13 1.3.3. Typy státní politiky zaměstnanosti ................................................................ 13 1.4. Řešení zaměstnanosti v teorii hospodářské politiky ......................................... 13 1.4.1. Koncepce hospodářské politiky ..................................................................... 14 1.4.2. Osobní pohled ................................................................................................ 16 2. ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI V KARLOVARSKÉM KRAJI ................ 17 2.1. Základní údaje o krajích České republiky ........................................................ 17 2.2. Základní údaje o Karlovarském kraji ............................................................... 18 2.3. Zaměstnanost dle odvětví národního hospodářství........................................... 20 2.3.1. Zaměstnanost dle odvětví národního hospodářství – stav České republiky .. 20 2.3.2. Vývojová řada zaměstnanosti dle odvětví národního hospodářství u vybraných krajů ......................................................................................................... 24 2.3.3. Hrubá přidaná hodnota odvětví zaměstnanosti .............................................. 29 2.4. Podíl na HDP .................................................................................................... 32 2.4.1. Stav v České republice ................................................................................... 32 2.4.2. Vývojová řada HDP vybraných krajů ............................................................ 33 2.5. Průměrné mzdy ................................................................................................. 35 2.5.1. Stav průměrných mezd v krajích České republiky ........................................ 35 2.5.2. Vývojová řada průměrných mezd vybraných krajů ....................................... 36 2.6. Zaměstnanost .................................................................................................... 38 2.6.1. Stav zaměstnanosti v České republice ........................................................... 38 2.6.2. Vývojová řada zaměstnanosti vybraných krajů ............................................. 39 2.7. Nezaměstnanost ................................................................................................ 43 2.7.1. Stav nezaměstnanosti v České republice ....................................................... 43 2.7.2. Vývojová řada nezaměstnanosti vybraných krajů ......................................... 44 2.8. Vzdělanostní struktura ...................................................................................... 46 2.8.1. Úroveň vzdělanosti krajů České republiky .................................................... 46 2.8.2. Vývojová řada vzdělanosti vybraných krajů.................................................. 47 2.9. Věková struktura ............................................................................................... 49

2.9.1. Věková struktura krajů České republiky........................................................ 49 2.9.2. Věková struktura Karlovarského kraje .......................................................... 50 2.10. Doprava ............................................................................................................. 52 2.10.1.Stav dopravní infrastruktury České republiky ............................................... 52 2.10.2.Vývojová řada dopravní infrastruktury vybraných krajů............................... 55 2.11. Dotace z fondů Evropské unie .......................................................................... 56 2.11.1.Rozdělení České republiky pro potřeby dotací EU........................................ 56 2.11.2.Projekty financované z fondů EU .................................................................. 56 2.11.3.Regionální operační program Severozápad ................................................... 57 2.11.4.Přehled čerpání dle krajů České republiky .................................................... 57 2.12. Zájem médií ...................................................................................................... 60 2.13. Zhodnocení nepříznivých hodnot analyzovaných oblastí ekonomického stavu Karlovarského kraje ......................................................................................... 61 3. SMĚRY VÝVOJE ZAMĚSTNANOSTI V KARLOVARSKÉM KRAJI V TEORII A PRAXI ................................................................................................. 64 3.1. Rozvoj Karlovarského kraje v konceptu teorie hospodářské politiky .............. 64 3.1.1.Liberální koncepce hospodářské politiky ........................................................ 64 3.1.2.Intervencionistická koncepce hospodářské politiky ........................................ 66 3.1.3.Porovnání koncepcí hospodářské politiky ....................................................... 67 3.2. Rozvoj zaměstnanosti Karlovarského kraje v praxi ......................................... 68 3.2.1.Odvětví těţby a dobývání nerostných surovin ................................................. 70 3.2.2.Odvětví zpracovatelského průmyslu ................................................................ 71 3.2.3.Odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla.......................................... 72 3.2.4.Odvětví pohostinství, ubytování ...................................................................... 73 3.2.5.Odvětví dopravy a skladování.......................................................................... 74 3.2.6.Odvětví peněţnictví a pojišťovnictví ............................................................... 74 3.2.7.Sektor drobného podnikání .............................................................................. 75 3.2.8.Vzdělanost ........................................................................................................ 75 3.2.9.Dopravní infrastruktura .................................................................................... 76 3.2.10.Věda a výzkum, inovace ................................................................................ 77 3.3. Rozvoj zaměstnanosti Karlovarského kraje z pohledu zákona o zaměstnanosti ............................................................................................................ 78 3.3.1.Zprostředkování zaměstnání ............................................................................ 78 3.3.2.Aktivní politika zaměstnanosti......................................................................... 79 4. ZHODNOCENÍ VARIANT (konkretizace směru zvýšení zaměstnanosti v Karlovarském kraji) ............................................................................................... 82 ZÁVĚR...................................................................................................................... 94 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................... 96 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ..................................................... 104 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................. 106

ÚVOD Karlovarský kraj má zcela jistě „zvučné“ jméno s ohledem na ostatní kraje České republiky. Je proslulý svým lázeňstvím, patří po Praze k druhé nejvyhledávanější turistické lokalitě České republiky z hlediska návštěvnosti, a to jak pro tuzemské občany, tak i turisty ze zahraničí. Jeho hlavní turistickou destinací je tzv. lázeňský trojúhelník tvořen lázněmi Karlovy Vary, Mariánskými Lázněmi a Františkovými Lázněmi. Turisty vyhledávaný i mezinárodně proslulý je kaţdoročně konaný Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Karlovarská Becherovka, minerální voda Mattoni jsou dalším zdrojem zvučnosti jména Karlovarský kraj. Výroba porcelánu, skla, hudebních nástrojů a především těţební průmysl, i to jsou odvětví, která Karlovarský kraj proslavila. Naproti úspěchům Karlovarského kraje je jeho „zvučné“ jméno spojeno i s vysokou nezaměstnaností, nejniţšími průměrnými mzdami, nízkou vzdělanostní strukturou obyvatelstva, těţbou zničenou krajinou, jednou nekvalitní silnicí spojující kraj s hlavním městem České republiky a mnoha dalšími nechvalnými aspekty. Téma zaměstnanosti v Karlovarském kraji jsem zvolila proto, ţe se v této problematice odráţí na jedné straně atraktivita kraje (např. lázeňství), ale i nyní upadající průmysl (výroba porcelánu, skla), s jednou z nejvyšších měr nezaměstnanosti v České republice. Tento paradox problematiky zaměstnanosti zasluhuje přinejmenším analýzu. Moje ambice je však vyslovit i názor na řešení uvedené problematiky. V teoretické části mé práce nejprve vysvětluji hlavní pojmy týkající se zaměstnanosti a nezaměstnanosti a dále se zaměřuji na teoretické přístupy, jeţ řeší v kontextu hospodářské politiky, problémy trhu práce. Posléze mapuji stav zaměstnanosti a hlavních ekonomických ukazatelů Karlovarského kraje a připodobňuji kraj krajům jemu nejbliţším z hlediska propadání ekonomických ukazatelů a na druhé straně krajům, které by mohly být Karlovarskému kraji vzorem. Následuje část nastiňující moţné směry, jimiţ by se kraj měl ubírat, aby se zaměstnanost a nejen ta, ale celkový hospodářský stav kraje, zlepšil. Čtvrtá část uvádí konkrétní opatření nutná pro zvýšení zaměstnanosti v kraji. Závěrem práce předkládám svůj pohled, který ze směrů hospodářské politiky je, dle mého mínění, nejlepším pro rozvoj kraje.

7

Jako člověk ţijící v Karlovarském kraji jsem se jiţ nesčetněkrát setkala s opomíjením Karlovarského kraje, a to v celé řadě oblastí. Doufám, ţe má práce přinese alespoň zamyšlení nad opravdu tíţivou situací zaměstnanosti Karlovarského kraje.

Cíl práce Cílem práce je analyzovat vývoj zaměstnanosti v Karlovarském kraji a určit moţné směry jejího zvýšení.

8

1. OBECNÁ TEORIE ZAMĚSTNANOSTI 1.1.

Zaměstnanost

Jedním z hlavních cílů makroekonomické teorie je vysoká zaměstnanost, podmíněná ovšem nízkou nezaměstnaností. Lidé chtějí mít moţnost nacházet výhodná, dobře placená zaměstnání a zároveň je chtějí nacházet snadno. Za zaměstnané osoby povaţujeme osoby patnáctileté a starší, které: a) vykonávají práci za mzdu, plat nebo jinou odměnu, a to i v případě, ţe v dané době nepracují, ale mají formální vztah k zaměstnání (např. nemocní, ţeny na mateřské dovolené, lidé ve stávce apod.). Formální vazbou k zaměstnání rozumíme především pracovní poměr, dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti, popř. další smluvní vztahy mimo oblast pracovního práva. b) jsou zaměstnanci ve vlastním podniku, sebezaměstnaní. Za zaměstnané ve vlastním podniku se povaţují i pomáhající rodinní příslušníci.

1.1.1. Míra zaměstnanosti Míra zaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob 15letých a starších. 1.1.2. Plná zaměstnanost Plná zaměstnanost nastává v případě rovnováhy na trzích práce (poptávané mnoţství práce se rovná nabízenému mnoţství práce), odpovídá stavu ekonomiky na úrovni potenciálního

produktu1.

„Plnou

zaměstnanost

je

moţno

také

alternativně

charakterizovat jako zaměstnanost, se kterou je spojena stabilita cenové hladiny.“ (Helísek, Makroekonomie základní kurs, str. 79)2 _______________________ 1

potenciální produkt = produkt vytvořený při plné zaměstnanosti

2

HELÍSEK, Mojmír. Makroekonomie základní kurs. 2.vyd.. Slaný : MELANDRIUM, 2002. 326 s. ISBN 80-86175-25-1.

9

Plná zaměstnanost však neznamená nepřítomnost nezaměstnanosti, nezaměstnanost se ovšem vyskytuje pouze ve formě frikční či strukturální (formy nezaměstnanosti rozebrány v podkapitole 2.2.2.), z čehoţ vyplývá, ţe počet volných pracovních míst se shoduje s počtem nezaměstnaných osob.

1.2.

Nezaměstnanost

Nezaměstnanost je přirozenou součástí kaţdé plně fungující ekonomiky. Jedná se o nerovnováhu na trhu práce. 1.2.1. Rozdělení obyvatelstva Obyvatelstvo můţeme rozdělit do následujících skupin: a) zaměstnaní, neboli osoby, které mají placené zaměstnání, osoby zaměstnané jako osoby samostatně výdělečně činné. Rovněţ sem musíme zahrnout osoby momentálně nepracující, jako jsou nemocní, ţeny na mateřské dovolené, lidé ve stávce, dovolené apod. za předpokladu, ţe mají formální vazbu k zaměstnání. (více v kapitole 2.1.1.) b) nezaměstnaní, tj. osoby, jeţ nemají zaměstnání, ale aktivně jej hledají, jsou schopné a ochotné pracovat. Přičemţ splňují tři podmínky: 

nejsou zaměstnaní ani sebezaměstnaní,



hledají aktivně práci,



jsou ochotní a schopni okamţitě nebo nejdéle do 14 dnů nastoupit k výkonu placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání.

c) ostatní, např. studenti, ţeny v domácnosti, starobní a invalidní důchodci.

Součet zaměstnaných a nezaměstnaných osob povaţujeme za ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Ostatní osoby povaţujeme za ekonomicky neaktivní obyvatelstvo.

10

Dále je nutno se zmínit o tzv. skryté nezaměstnanosti, kam můţeme zahrnout osoby s nuceným zkráceným pracovním úvazkem či osoby, které jiţ ztratily naději hledat práci.

1.2.2. Formy nezaměstnanosti a) frikční nezaměstnanost – neboli dočasná nezaměstnanost, do této formy zahrnujeme pohyb pracovníků, přechod z jednoho do druhého zaměstnání, vstup mladých lidí opouštějících školy do pracovní síly apod. Osoby tedy hledají práci a po určitou dobu jsou nezaměstnaní. Jedná se o přechodnou nezaměstnanost trvající několik dnů, max. týdnů. Zpravidla dobrovolná nezaměstnanost. b) cyklická nezaměstnanost – způsobuje ji pokles hospodářského cyklu, tedy sníţení celkové úrovně výdajů v ekonomice. Trvá zpravidla několik měsíců dokud nezačne opět růst národní produkce a tím poptávka po práci. c) strukturální nezaměstnanost – tato forma nezaměstnanosti je způsobena změnami v poţadované kvalifikaci u pracovníků, např. z důvodu změny technologických podmínek výroby, útlumu některých odvětví. Jedná se tedy o rozpor mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu. Nezaměstnanost můţe trvat i několik let a nejlepším řešením je rekvalifikace. 1.2.3. Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost a) dobrovolná – nezaměstnanost, kdy nezaměstnaný hledá práci za mzdu vyšší neţ tu, která na trhu práce převládá b) nedobrovolná – nezaměstnanost, kdy nezaměstnaný hledá práci za mzdu, která na trhu práce převládá (případně mzdu niţší), ale nemůţe práci najít. 1.2.4. Míra nezaměstnanosti Míru nezaměstnanosti je moţné určit jako procentní podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaným i nezaměstnaným).

11

1.2.5. Přirozená míra nezaměstnanosti O přirozené míře nezaměstnanosti hovoříme v případě, kdy počet osob, které ztratily zaměstnání se rovná počtu osob, které zaměstnání našly. 1.2.6. Míra ekonomické aktivity Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob 15letých a starších. 1.2.7. Důsledky nezaměstnanosti V současné době je nezaměstnanost povaţována za jeden z významných sociálních problémů trţní ekonomiky. Jedná se o velmi zátěţovou, krizovou ţivotní situaci. Dle ekonomické teorie můţeme uvést dva důsledky nezaměstnanosti: a) ekonomický dopad – vysoká nezaměstnanost je projevem plýtvání zdroji (během ekonomické deprese ekonomika nevytváří mnoţství, kterého je schopna dosáhnout, nezaměstnanost roste a ztráty v této době jsou největší). Ekonomický dopad je většinou dopad cyklické nezaměstnanosti. O tomto pojednává Okunův zákon – na kaţdá 2%, o která klesne hrubý domácí produkt vzhledem k potenciálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti zvýší o 1% b) sociální dopad – většinou projev dlouhodobé nedobrovolné nezaměstnanosti ovlivňující lidské, sociální a psychologické mínění.

1.3.

Státní politika zaměstnanosti

Státní politika zaměstnanosti je upravena §2 zákona č. 435/2004 Sb., O zaměstnanosti, v jeho platném znění. Z uvedeného zákona vyplývá, ţe státní politika zaměstnanosti zahrnuje zejména zabezpečení práva na zaměstnání, zpracování analýz trhu práce, koncepce a prognózy trhu práce, poskytování informačních, poradenských a zprostředkovacích sluţeb a zajištění podpory v nezaměstnanosti.

12

1.3.1. Subjekty státní politiky zaměstnanosti Hlavními subjekty podílejícími se na státní politice zaměstnanosti jsou 

stát



zaměstnavatelé



zástupci zaměstnanců, tedy odborové organizace.

Státní správu v této oblasti vykonává ministerstvo práce a sociálních věci a úřady práce. 1.3.2. Cíl státní politiky zaměstnanosti Cílem státní politiky zaměstnanosti je rovnováha na trhu práce. 1.3.3. Typy státní politiky zaměstnanosti Státní politiku zaměstnanosti můţeme rozdělit na dva typy, a to: a) aktivní politika zaměstnanosti – je základním nástrojem státu ke sniţování nezaměstnanosti. Jejím úkolem je vytvářet podmínky pro vznik nových a efektivních pracovních míst, společensky účelných pracovních míst, veřejně prospěšných prací a zajišťování rekvalifikací, investičních pobídek, poskytování překlenovacích příspěvků, příspěvků na zapracování a příspěvků při přechodu na nový podnikatelský program. b) pasivní politika zaměstnanosti – úkolem je zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání a zprostředkování podpory v nezaměstnanosti.

1.4.

Řešení zaměstnanosti v teorii hospodářské politiky

Problematika zaměstnanosti Karlovarského kraje je spojena s celkovým hospodářským stavem kraje. Jakým způsobem posílit ekonomický stav, zda přenechat řešení pouze trţním subjektům, či intervenovat státem, nastiňuje hospodářská politika, z tohoto hlediska bych chtěla v následujících kapitolách dát vlastní odpověď.

13

Hospodářskou politikou rozumíme působení státu na ekonomiku své země. „Hospodářská politika v sobě spojuje jak teoretické poznatky z ekonomie a politologie, tak i praktickou činnost, je ovlivněna jak minulými zkušenostmi, tak také řadou okolností, institucí, subjektů a kontextem.“ (Soukup, Vymětal, Základy teorie a praxe hospodářské politiky, str. 6)3 1.4.1. Koncepce hospodářské politiky Z historického pohledu se různé ekonomické i politologické myšlení měnilo s ohledy na aktuální situace. Nastalými problémy a vznikající otázkou státních zásahů do chodu ekonomiky se zabývala celá řada ekonomů i politologů. Pro potřeby mé práce, bych zjednodušeně různé myšlení a pohledy na intervenční úlohu státu z hlediska hospodářské politiky rozdělila do dvou koncepcí: a) liberální – myšlenkou je ponechat hlavní dění trhu za minimálních státních zásahů. Velký důraz tedy přiřazuje trhu, který musí být funkční a silný. Kritizuje státní zásahy, protoţe fungující trh se správně nastolenými pravidly efektivně alokuje zdroje sám. Poţaduje cenovou stabilitu, která zajistí rovněţ dostatečnou zaměstnanost. Podněty hospodářského rozvoje vycházejí ze strany nabídky, jedná se především o

podněty k práci, podněty k úsporám a podněty

k investicím. Hlavní úlohu vládě přikládám v problematice: -

legislativní rámec – vláda musí zajistit vymahatelnost práva, zabezpečit vlastnická práva

-

upravuje vztahy tržního soupeření (antimonopolní podmínky apod.)

-

zabezpečení veřejných statků – vzdělání, dopravní infrastruktura apod.

-

účinná monetární politika

_______________________ 3

SOUKUP, Petr; VYMĚTAL, Petr. Základy teorie a praxe hospodářské politiky. Praha : Bankovní Institut Vysoká Škola, a.s., 2007. 141 s.

14

-

liberální s prvky intervencionismu – stimulace tržních subjektů k aktivitě – vytváření pobídek. Zákon č. 72/2000 Sb., O investičních pobídkách, v jeho platném znění, povaţuje za pobídky slevy na dani z příjmů právnických osob po dobu 10 let pro nově zaloţené společnosti nebo existující právnické osoby, převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu, hmotnou podporu vytváření nových pracovních míst, hmotnou podporu rekvalifikace nebo školení zaměstnanců. Pro liberální koncepci vyuţívám pouze pobídek ve formě sníţení daňového zatíţení a převod technicky vybaveného území, spatřuji v nich liberální koncepci s prvky intervencionismu, neboť v trţním prostředí není zvykem upřednostnění jednoho subjektu před druhým, přesto jako podnět k tvorbě nabídky přikládám tyto pobídky k liberální koncepci. Hmotnou podporu vytváření pracovních míst, rekvalifikací a školení jiţ přisuzuji plně intervencionismu.

Z historického

pohledu

aplikovali

liberální

hospodářskou

politiku

např.

Fyziokraté (17. - 18. století n.l.), Klasická politická ekonomie (18. – 19. století n.l.), jejímţ hlavním představitel Adam Smith a jeho „neviditelná ruka trhu“ 4, Moderní proud – neoklasika (19. – 20. století n.l.), extrémní liberální Rakouská ekonomická škola a pro mé potřeby nejvíce povaţována neokonzervativní politika v druhé polovině 20. století soustřeďující se na ekonomiku strany nabídky (kterou uplatnil Ronald Reagan) a dále monetární pojetí Miltona Friedmana. b) intervencionistická – zdůrazňuje nezastupitelnost státu, souhlasí s trhem jakoţto hlavním „aktérem“ hospodářských aktivit, ale poukazuje na trţní selhání (např. monopol, vysoká nezaměstnanost). Cílem je plná zaměstnanost a ekonomický růst. Hlavní síla vlády: -

fiskální politika

-

intervence na straně agregátní poptávky – prostřednictvím daní, vládních nákupů zboţí a sluţeb

_______________________ 4

účastník trhu sledující svůj vlastní prospěch díky působení trţních mechanismů rovněţ maximalizuje

prospěch celé společnosti

15

Počátky intervencionistického pohledu se datují jiţ u Merkantilistů (16. – 17. století n.l.), ovšem hlavní příchod nastává s Velkou depresí v 30. letech 20. století a nástupem keynesiánství, kdy představitel John Maynard Keynes reaguje na Velkou depresi názory, ţe by měly státní orgány pruţně reagovat na vývoj ekonomiky a směrovat svými intervencemi poruchy ekonomiky, vláda má tedy stále dolaďovat chod ekonomiky a je schopna díky státním zásahům pomoci vnitřně nestabilnímu trţnímu systému, uvádí, ţe trh sám o sobě není schopen se dostatečně rychle a efektivně vyrovnat s krizí a zejména s vysokou mírou nezaměstnanosti. Východiskem je hlavní úloha státu pomocí fiskální politiky. Pro dostatečný stupeň zaměstnanosti, musí nabídce na trhu odpovídat dostatečně rozsáhlá poptávka. Dalšími směry intervencionismu byly např. postkeynesiánci, neokeynesiánci, nová keynesiánská ekonomie a institucionální a neinstitucionální ekonomie. Úskalím však jsou narůstající deficity státních rozpočtů, krátkodobost.

1.4.2. Osobní pohled Moje diplomová práce je také pokusem vyslovit názor na řešení problematiky vysoké nezaměstnanosti v regionu Karlovy Vary v kontextu hlavních koncepcí teorie hospodářské politiky státu.

16

2. ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI V KARLOVARSKÉM KRAJI V této části své práce analyzuji Karlovarský kraj z hledisek, která jsou dle mého názoru velmi důleţitá pro zobrazení stavu zaměstnanosti Karlovarského kraje. V podkapitolách 2.3. aţ 2.8. a 2.10., nejprve znázorňuji stav daného problému v tabulce s porovnáním s ostatními kraji České republiky, dále vývojovou řadu Karlovarského kraje a vybraných krajů, pro lepší názornost předkládám zároveň data zpracovaná graficky. V poslední podkapitole této části zhodnocuji daný stav v Karlovarském kraji.

2.1.

Základní údaje o krajích České republiky

Na počátku kaţdé podkapitoly zobrazuji stav dané problematiky v celé České republice a krajů České republiky. Pro zobrazení velikosti jednotlivých krajů České republiky níţe předkládám tabulku znázorňující základní údaje o krajích České republiky. Z tabulky je patrné, ţe Karlovarský kraj se řadí z hlediska rozlohy mezi nejmenší kraje České republiky, a to po Praze a kraji Libereckém, z hlediska počtu obyvatel je Karlovarský kraj krajem nejmenším. Tabulka č. 1: Základní údaje o krajích České republiky Rozloha v km2 Celkem ČR Praha

Počet obyvatel

78 868 10 506 813

Hustota obyvatel na km2

Podíl městského obyvatelstva v%

Počet obcí

133

6249

70

496

1 249 026

2518

1

100

Středočeský

11 015

1 247 533

113

1145

54

Jihočeský

10 057

637 643

63

623

65

Plzeňský

7 561

571 863

76

501

68

Karlovarský

3 314

308 936

93

132

83

Ústecký

5 335

838 098

157

354

80

Liberecký

3 163

439 027

139

215

78

Královéhradecký

4 758

554 402

117

448

68

Pardubický

4 519

516 329

114

451

62

Vysočina

6 796

514 992

76

704

58

Jihomoravský

7 197

1 151 708

160

673

62

Olomoucký

5 267

642 041

122

398

57

Zlínsky

3 964

591 042

149

305

60

Moravskoslezský

5 427

1 244 173

230

299

76

Zdroj: Český statistický úřad [online]. 2010 – Statistické ročenky 2010 jednotlivých krajů. Dostupné z WWW: <www.czso.cz>, zpracování vlastní

17

2.2.

Základní údaje o Karlovarském kraji

Rozloha:

3 314 km2

Počet obyvatel:

308 936

Hustota zalidnění (osoby/km2):

93

Počet obcí:

132

Podíl městského obyvatelstva (%): 83 Okresy:

Karlovy Vary, Sokolov, Cheb

Obrázek č. 1: Poloha Karlovarského kraje

Zdroj: Kamsi info [online]. 2010 Dostupné z WWW < http://www.kamsi.info/Karlovarsky-kraj/>.

Karlovarský kraj je nejzápadnějším krajem České republiky. Vznikl rozdělením kraje Západočeského na Plzeňský a Karlovarský a stal se vyšší územně samosprávní jednotkou. Na severu a západě uzavírá území České republiky státní hranicí s Německem, jiţním sousedem je kraj Plzeňský, na východě Ústecký. Svou rozlohou 3314 km2 zaujímá 4,25% rozlohy České republiky. Z této plochy je 43,1% zalesněno, na jihu kraje leţí Český les, směrem do vnitrozemí Slavkovský les a Doupovské hory. Sever kraje podél státní hranice lemují Krušné hory s nejvyšším bodem 1244 m.n.m. Klínovcem, coţ je i nejvyšší bod kraje, naopak nejniţší bod kraje 320 m.n.m. leţí na

18

řece Ohře na hranicích kraje. Nejvýznamnější řekou kraje je zmíněná řeka Ohře a celé území kraje spadá do jejího povodí. Karlovarský kraj proslul především díky lázeňství, léčivým pramenům a minerálním vodám. Na území kraje se nachází lázně Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynţvart a Jáchymov. Lákává jsou nejen historická centra měst, ale i okolní kulturní památky. Z přírodních zdrojů je moţné pokládat za nejdůleţitější, kromě léčivých zdrojů a minerálních vod, zásoby hnědého uhlí, keramických jílů, menší loţiska kovových rud a zbytků smolince. Po stránce geologické, geomorfologické, hydrologické a biologické je území velmi pestré. Největším zvláště chráněným územím je Chráněná krajinná oblast Slavkovský les. Oblast je unikátním krajinným celkem, velmi málo zalidněným, s mnoţstvím přírodně hodnotných lokalit (lesy, louky, rašeliniště, skalní útvary, vývěry minerálních vod a plynů). Nejcennějšími lokalitami jsou povaţovány rašeliniště u Kladské a hadcový hřbet u Pramenů. Dále je v kraji vyhlášeno dalších 80 chráněných lokalit všech kategorií. Nejcennějším územím i v mezinárodním měřítku je rašeliniště a slatiniště s vývěry minerálních vod a plynů SOOS na Chebsku, dalšími významnými územími jsou horská rašeliniště v Krušných horách, naleziště perlorodky říční na Ašsku a geologické lokality po obvodu. Kraj je tvořen třemi okresy, a to chebským, karlovarským a sokolovským. Celkem se zde nachází 132 obcí, které jsou dále členěny do 518 částí. Nejrozsáhlejší z okresů je karlovarský (46 % rozlohy kraje) s největším počtem obcí (54) a největším podílem ţijících obyvatel v kraji (38,9 %). Okresy Sokolov a Cheb jsou, co do počtu obcí a rozlohy, srovnatelné. V kraji je celkem 37 měst.

19

2.3.

Zaměstnanost dle odvětví národního hospodářství

Rozdělení zaměstnaných osob dle odvětví národního hospodářství je klíčové pro mou diplomovou práci. Ukazuje rozloţení všech zaměstnaných osob v jednotlivých odvětvích národního hospodářství a zobrazuje tak ekonomickou strukturu v krajích. Pohledem na jiné kraje a rozloţení zaměstnanosti do odvětví národního hospodářství je také moţné určit, kterým směrem by se Karlovarský kraj mohl ubírat. Sledováním a analyzováním krajů České republiky jsem dospěla k závěru, ţe nejvíce se Karlovarskému kraji přibliţují kraje Liberecký svou rozlohou, počtem obyvatel a velikostí HDP a kraj Ústecký především mírou nezaměstnanosti, skladbou obyvatelstva a těţebním průmyslem, naopak kraje, které by Karlovarský kraj mohly inspirovat k celkovému zlepšení, jsou kraj Plzeňský s krajem Královehradeckým. Naposledy jmenované kraje vykazují dobrou ekonomickou úroveň, Plzeňský kraj je nám blízký geograficky, Královehradecký kraj je nám blízký svou rozlohou. Proto v následujících podkapitolách rozvádím i stav jednotlivých ukazatelů pro jmenované kraje za účelem porovnání s krajem Karlovarským. 2.3.1. Zaměstnanost dle odvětví národního hospodářství – stav České republiky Tabulka č. 2 ukazuje procentuální zastoupení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích národního hospodářství rozdělených do 19 základních odvětví, jeţ v sobě skrývají různá pododvětví5, průměrnou hodnotu v České republice a procentuální zastoupení ve všech krajích České republiky. ______________________ 5

(zkráceně) Zpracovatelský průmysl – výroba potravin a nápojů,tabákových výrobků,výroba

textil.výrobků, obuvi, zpracování dřeva, výroba papíru, koksu, zpracování ropy, výroba chemických látek a léčiv, výroba pryţových a plast. výrobků, výroba nekovových výrobků, výrobků ze skla, základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, výroba a opravy strojů, elektrických a optických zařízení, výroba dopravních prostředků a zařízení, výroba nábytku, Velkoobchod,maloobchod,opravy motorových vozidel – velkoobchod a maloobchod jakéhokoliv druhu zboţí a poskytování sluţeb souvisejících s prodejem zboţí,obchod, opravy a údrţba motorových vozidel, Ubytování, stravování a pohostinství – hotely,motely,botely,kempy,rekreační zařízení,restaurace,bary,rekreační činnosti-pro potřeby mé práce tedy lázeňství, Informační a komunikační činnosti – vydávání knih, novin,telekomunikační činnosti, Profesní,vědecké a technické činnosti – vyţadují vysokou míru vzdělání, právní,auditorské činnosti, výzkum,vývoj, Kulturní,zábavní činnosti – scénická umění, činnosti knihoven apod., Ostatní činnosti – opravy výrobků pro osobní potřebu,jiné sluţby,neuvedené v jiné části.

20

Tabulka č. 2: Zaměstnanost dle odvětví národního hospodářství – stav České

Ubytování, stravování a pohostinství

Informační a komunikační činnosti

Peněţnictví a pojišťovnictví

Činnosti v oblasti nemovitostí

Profesní, vědecké a technické činnosti

Administrativní a podpůrné činnosti

Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

Vzdělávání

Zdravotní a sociální péče

Kulturní, zábavní činnosti

Ostatní činnosti

2.2

0.8

4.1

2.4

6.5

6.0

6.6

1.7

1.9

Praha

0.4 0.0

0.3

6.9

4.8

7.7

5.0

2.0

9.3

3.7

8.3

6.0

6.1

3.2

2.1

Středočeský

2.9 0.3 25.2 0.9

1.3 10.3 13.4 8.5

3.6

2.6

2.5

0.9

4.0

2.6

6.8

5.3

5.4

1.5

2.0

Jihočeský

5.3 0.2 28.3 1.4

1.2 10.0 12.3 5.9

3.8

2.1

1.9

0.5

3.0

2.0

6.9

5.2

6.3

1.3

1.9

Plzeňský Karlovarský Ústecký

2.1 3.4 26.5 2.7

Liberecký

1.9 0.8 34.6 1.4

Královéhradecký

8.6

1.2

4.1 0.3

29.6

0.7

2.6 3.5

22.3

1.2

9.7

Velkoobchod a maloobchod; opravy a údrţba motorových vozidel

2.6

Stavebnictví

3.8

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu

1.1 10.1 12.8 6.7

Zpracovatelský průmysl

3.1 1.1 25.2 1.2

Těţba a dobývání nerostných surovin

Celkem ČR

Zemědělství, lesnictví a rybářství

Doprava a skladování

Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

republiky, data v %

14.7

0.7

9.5

11.6

5.8

3.7

1.4

1.8

0.8

3.9

2.7

6.5

5.8

7.3

1.9

1.8

1.7

9.8

12.4

7.0

7.4

0.9

1.5

0.5

2.4

2.1

7.3

5.5

8.5

1.5

1.9

1.5 10.0 13.4 8.2

3.7

1.4

1.0

0.7

2.1

2.3

6.6

4.8

5.7

1.4

2.2

1.1 10.6 12.0 6.1

3.9

0.5

2.0

0.9

2.0

1.9

4.6

5.2

6.4

2.1

1.8

4.0 0.4 29.3 0.5

1.7 10.0 11.8 6.0

3.6

1.6

2.4

0.5

3.3

1.8

5.4

7.2

7.9

1.1

1.4

Pardubický

4.7 0.3 32.9 1.3

1.8

9.3

11.3

6.7

2.7

1.7

1.8

0.4

3.5

1.3

5.1

6.2

6.3

1.1

1.3

Vysočina

9.1 0.7 31.6 0.8

0.8

9.9

12.5

5.2

3.6

0.9

1.1

0.0

2.8

1.1

5.4

6.2

5.7

0.7

1.2

Jihomoravský

2.6 0.4 23.8 1.2

0.8 11.1 12.1 6.1

3.2

3.2

2.2

0.7

5.0

2.6

6.9

6.9

7.4

1.6

2.1

Olomoucký

5.3 0.6 26.6 0.5

1.2 11.3 13.1 8.3

3.0

1.1

1.7

0.3

2.6

1.9

6.3

6.0

6.8

1.1

1.9

Zlínsky

2.6 0.1 33.0 0.8

0.9 10.4 13.0 4.5

4.0

1.6

1.3

0.7

3.3

1.7

5.5

6.5

6.9

1.8

1.5

Moravskoslezský

2.0 4.0 26.3 1.3

1.4

3.2

1.9

1.5

0.8

2.7

2.7

6.1

6.5

7.5

1.6

1.9

9.3

12.3

6.2


Ačkoli by se na první pohled mohlo zdát, ţe se Karlovarský kraj z hlediska zaměstnanosti podle jednotlivých odvětví národního hospodářství příliš neliší od celorepublikového průměru, jsou odvětví, ve kterých je rozdíl markantní. Prvním takovým odvětvím je těţba a dobývání nerostných surovin, kde Karlovarský kraj vykazuje třetí nejvyšší podíl na celkové zaměstnanosti mezi kraji. Jedná se o tradiční odvětví kraje. Toto významné odvětví v kraji viditelně (viz graf č. 1) zaměstnává, s ohledem na ostatní části České republiky, i významnou část populace. Typickými kraji s těţebním průmyslem jsou dále kraje Moravskoslezský a Ústecký.

21

Graf č. 1: Zaměstnanost v odvětví Těžby a dobývání nerostných surovin


Zásadní rozdíl povaţuji však v odvětví Zpracovatelského průmyslu, kde Karlovarský kraj má hned po Praze nejniţší podíl na zaměstnanosti. Zpracovatelský průmysl jako stěţejní odvětví celého národního hospodářství je v Karlovarské kraji zastoupeno 22,3% zaměstnaných osob, od celorepublikového průměru je rozdíl 2,9 procentních bodů, ovšem od největšího zástupce zpracovatelského průmyslu, tedy kraje Libereckého s 34,6% zaměstnaných osob, je rozdíl 12,3 procentních bodů, tedy v Libereckém kraji je v zpracovatelském průmyslu zaměstnáno o téměř více neţ ½ více osob neţ v kraji Karlovarském. Karlovarský kraj následuje Jihomoravský kraj s 23,8% zaměstnaných osob. Graf č. 2: Zaměstnanost v odvětví Zpracovatelského průmyslu


22

Nejznámějším rozdílem jsou

Ubytovací a

stravovací

sluţby, které

souvisí

v Karlovarském kraji především s lázeňstvím a cestovním ruchem, jakoţto typickými pro kraj, ovšem problémem nastává sezónnost této sféry. S hodnotou 7,4% zaměstnaných osob zaměstnává kraj nejvíce osob v České republice. Graf č. 3 ukazuje, ţe lázeňství skutečně zaujímá největší část zaměstnanosti z celé České republiky, Karlovarský kraj následuje Praha jako další významná turistická oblast České republiky. Graf č. 3: Zaměstnanost v odvětví Ubytování a stravování


Další rozdíl vidím v odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti, v odvětví vyţadující vzdělání na vysoké úrovni Karlovarský kraj s 2,4% zaměstnaných zaujímá po Libereckém a Ústeckém kraji třetí nejmenší podíl na zaměstnanosti mezi kraji. Graf č. 4: Profesní, vědecké a technické činnosti


23

Posledním rozdílem, který je nutno zmínit je odvětví Zdravotnictví a sociální péče, kde je Karlovarský kraj v čele. Toto odvětví národního hospodářství je v Karlovarském kraji zastoupeno značně právě díky lázeňské lokalitě. Graf č. 5: Zaměstnanost v odvětví Zdravotní a sociální péče


V ostatních odvětvích, jak jsem jiţ zmínila na počátku, Karlovarský kraj nevyniká ani výrazně nepropadá, počet zaměstnaných osob v těchto odvětvích národního hospodářství odpovídá průměrným hodnotám České republiky.

2.3.2. Vývojová řada zaměstnanosti dle odvětví národního hospodářství u vybraných krajů Vývojová řada mapuje zaměstnanost daných odvětví národního hospodářství ve vybraných krajích za období let 2000-2009 viz Příloha č. 1 – Vývojová řada zaměstnanosti dle odvětví národního hospodářství. Jak jsem uvedla jiţ v předcházející podkapitole, největší rozdíly jsou v pěti odvětvích národního hospodářství, která uvádím rovněţ v tabulce č. 3, následně rozvádím včetně grafického znázornění. Ostatní odvětví jsou po celá sledovaná období velmi podobná ve všech krajích a není proto třeba se věnovat zvlášť kaţdému z těchto odvětví.

24

Tabulka č. 3: Vývojová řada zaměstnanosti vybraných odvětví národního hospodářství, data v % ZAMĚSTNANÍ V NH Těţba a Plzeňský dobývání nerostných Karlovarský surovin



Profesní, vědecké a technické činnosti


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

0,5

0,4

0,2

0,3

0,3

0,3

0,4

0,4

0,0

0,3

4,6

4,4

3,8

3,6

3,9

4,0

3,9

3,0

3,1

3,5

Ústecký

3,9

4,3

3,7

3,6

3,6

3,1

3,1

3,0

3,3

3,4

Liberecký

1,3

1,8

1,5

1,1

0,9

0,6

0,7

0,7

0,9

0,8

Královéhradecký

0,0

0,0

0,0

0,2

0,0

0,2

0,3

0,3

0,5

0,4

Plzeňský

29,9

30,2

30,4

30,6

30,8

33,0

31,7

32,9

32,9

29,6

Karlovarský

25,3

25,9

23,7

25,1

25,5

26,8

27,8

28,7

25,5

22,3

Ústecký

22,7

24,6

23,2

22,1

22,2

24,0

25,8

27,3

26,7

26,5

Liberecký

36,8

36,5

37,2

36,8

39,0

40,6

42,1

40,4

39,3

34,6

Královéhradecký

31,3

33,1

32,3

27,4

28,9

30,7

31,0

33,9

35,2

29,2

Plzeňský

4,4

4,3

3,5

2,9

3,3

4,0

3,1

2,5

3,2

3,7

Karlovarský

5,2

5,3

6,8

6,9

5,6

6,3

6,3

6,4

7,5

7,4

Ústecký

2,3

2,6

3,3

3,3

3,4

3,6

3,9

3,7

3,2

3,7

Liberecký

3,5

2,6

3,3

3,4

4,1

3,6

3,0

2,8

3,0

3,9

Královéhradecký

3,2

2,9

2,7

3,4

3,5

4,0

3,9

3,0

2,5

3,6

Plzeňský

2,4

2,8

2,8

2,1

2,2

2,6

3,1

3,2

3,5

3,9

Karlovarský

2,4

2,2

1,9

2,1

2,3

2,0

2,7

2,8

2,1

2,4

Ústecký

2,7

2,2

2,1

2,7

2,3

2,2

3,0

2,7

2,1

2,1

Liberecký

2,1

1,6

2,0

2,3

1,7

1,9

2,8

2,5

2,0

2,0

Královéhradecký

2,3

2,2

2,3

2,8

2,1

2,3

2,8

2,9

3,0

3,3

Plzeňský

5,5

5,9

5,2

7,3

6,6

6,1

6,0

6,3

6,4

7,3

Karlovarský

7,6

8,0

8,1

7,9

8,7

8,0

7,7

8,4

8,1

8,5

Ústecký

6,3

7,1

6,3

5,6

7,5

6,7

7,1

7,5

5,7

5,7

Liberecký

5,1

4,9

5,7

5,5

5,7

5,9

4,8

4,9

6,1

6,4

Královéhradecký

6,6

6,3

5,7

5,8

7,2

6,4

7,6

6,7

6,6

7,9

Zdroj: Český statistický úřad [online]. 2010 – Statistické ročenky 2001-2010 jednotlivých krajů. Dostupné z WWW: <www.czso.cz>, zpracování vlastní

Prvním odvětvím s jasnou dominancí kraje Karlovarského s krajem Ústeckým je odvětví Těţby a dobývání nerostných surovin. Kraje dominují po celé sledované období, přesto je jasný přicházející útlum tohoto odvětví. V ostatních krajích je zaměstnanost v tomto odvětví nevýznamná.

25

Graf č. 6: Zaměstnanost dle odvětví národního hospodářství - Těžba a dobývání


Druhým odvětvím v řadě je jmenováno odvětví Zpracovatelského průmyslu. Bohuţel v tomto odvětví jsou dominantní kraje v odvětví Těţby a dobývání nerostných surovin, tedy Karlovarský a Ústecký kraj, značně pozadu a v tabulce propadají. Dokonce v Karlovarském kraji byl pád z roku 2007 oproti roku 2009 o 6,4 procentní body. Graf č. 7: Zaměstnanost dle odvětví národního hospodářství – Zpracovatelský průmysl


Odvětvím, kde by se na první pohled mohlo zdát, ţe Karlovarský kraj „vyhrává“, je odvětví Ubytování, stravování a pohostinství. Výsledky kraje vypadají opravdu výtečně, navíc „čísla“ stále rostou, ovšem vzhledem k tomu, ţe velkou roli v odvětví hraje lázeňství, měla by být úroveň, s ohledem na komparativní výhodu kraje, alespoň 26

dvojnásobná. Dalším problémem zůstává sezónnost této profese a tedy výrazný růst nezaměstnanosti mimo sezónu. Graf č. 8: Zaměstnanost dle odvětví národního hospodářství – Ubytování, stravování a pohostinství


Dalším „propadákem“ kraje Karlovarského a s ním i Ústeckého a Libereckého je odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti. Vyniká kraj Plzeňský a za ním s rostoucími hodnotami i kraj Královehradecký. Zřejmý „odliv mozků“, o kterém se zmiňuji i v kapitole 2.8. o vzdělanostní struktuře. Graf č. 9: Zaměstnanost dle odvětví národního hospodářství – Profesní, vědecké a technické činnosti


27

Posledním odvětvím, ve kterém Karlovarský kraj také pomyslně vítězí, je odvětví Zdravotní a sociální péče. Značný podíl na tomto stavu má lázeňství kraje a s ním bohuţel opět spojená sezónnost této profese. Graf č. 10: Zaměstnanost dle odvětví národního hospodářství – Zdravotní a sociální péče


Zvláštní skupinou, o které bych se v této kapitole ráda zmínila, jsou osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ). Karlovarský kraj má dlouhodobě nízký počet osob, jeţ pracují na vlastní účet, v roce 2009 dosáhl rozdíl mezi Karlovarským krajem a krajem Královehradeckým, který nyní vévodí, 4,4 procentní body. Tabulka č. 4: Zaměstnaní jako OSVČ, data v % Osoby samostatně výdělečně činné

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Plzeňský

11,3

11,5

11,0

11,1

10,4

10,0

10,8

10,9

Karlovarský

9,9

12,3

11,3

10,6

11,3

11,6

12,2

9,7

Ústecký

8,8

10,6

9,6

9,1

8,7

9,8

9,8

9,4

Liberecký

11,5

13,4

12,5

11,8

12,7

12,0

13,1

13,4

Královéhradecký

10,7

13,1

12,2

11,7

11,6

12,2

12,0

14,1

Zdroj: Český statistický úřad [online]. 2010 – ročenky 2003-2010 jednotlivých krajů. Dostupné z WWW: <www.czso.cz>, zpracování a přepočty vlastní

28

Graf č. 11: Zaměstnaní jako OSVČ


2.3.3. Hrubá přidaná hodnota odvětví zaměstnanosti Nejvýznamnější rozdělení pro analýzu zaměstnanosti, tedy rozdělení zaměstnaných osob dle odvětví národního hospodářství, jsem dále posoudila dle hrubé přidané hodnoty (dále jen HPH) a stanovila tak výnosnost těchto odvětví. Zmapovala jsem kraje dle HPH nejdůleţitějších odvětví, tedy vybraná odvětví zmiňovaná v podkapitole 2.3.2. a dále odvětví, která vykazují nejvyšší přidanou hodnotu. HPH je rozdíl mezi produkcí statků a sluţeb a mezispotřebou. Součtem hrubé přidané hodnoty za všechna odvětví v národním hospodářství a čistých daní z produktů získáme hrubý domácí produkt. V tabulce č. 5 jsem porovnala % počet zaměstnaných osob v daném odvětví a hrubou přidanou hodnotu daného odvětví taktéţ v %, zobrazuji tedy výkonnost dané oblasti. Kolik % zaměstnaných osob „přinese“ % HPH. Např. 22,3 % zaměstnaných osob Karlovarského kraje v zpracovatelském průmyslu vyneslo kraji 20,8% HPH, tedy odvětví není výkonné, neboť % počet zaměstnaných osob převyšuje % HPH.

29

Tabulka č. 5: Zaměstnaní a HPH dle odvětví, data v % Plzeňský (PL)

Karlovarský (KV)

Ústecký (ÚS)

Liberecký (LB)

Královehradecký (KH)

zaměstnaní

HPH

zaměstnaní

HPH

zaměstnaní

HPH

zaměstnaní

HPH

zaměstnaní

HPH

těţba a dobývání ner. surovin

0.3

0.3

3.5

5.2

3.4

4.0

0.8

0.0

0.4

0.3

zpracovatelský průmysl

29.6

30.9

22.3

20.8

26.5

23.7

34.6

35.4

29.2

29.3

výroba,rozvod elektřiny,tepla,vody

0.7

4.3

1.2

7.1

2.7

12.3

1.4

1.6

0.5

6.4

pohostinství a ubytování

3.7

1.4

7.4

3.7

3.7

1.4

3.9

1.8

3.6

1.9

doprava,skladování,pošty,telekom.

5.8

9.8

7.0

9.6

8.2

10.9

6.1

8.9

6.0

9.0

peněţnictví a pojišťovnictví

1.9

2.4

1.5

2.5

1.0

2.2

2.0

3.3

2.4

2.5

Zdroj: Český statistický úřad [online]. 2010 – Statistické ročenky 2010 jednotlivých krajů. Dostupné z WWW: <www.czso.cz>, zpracování a výpočty vlastní

HPH tvorné odvětví je odvětví Těţby a dobývání nerostných surovin, ve kterém v Karlovarském kraji na 3,5% zaměstnaných osob připadá 5,2% HPH, Karlovarský kraj vyniká (viz graf č. 12). Naopak jiţ zmíněný propad zpracovatelského průmyslu zobrazen v grafu č. 13. Odvětví lze označit za méně výkonné, procentuální počet zaměstnaných osob neodpovídá výkonnosti, stejně tomu je i v Ústeckém kraji. Ostatní kraje dosahují srovnatelnou % HPH s % zaměstnanosti.

Graf č. 12: Těžba a dobývání ner.surovin Graf č. 13: Zpracovatelský průmysl

Zdroj: Český statistický úřad [online]. 2010 – ročenky 2010 jednotlivých krajů. Dostupné z WWW: <www.czso.cz>, zpracování vlastní

Zdroj: Český statistický úřad [online]. 2010 ročenky 2010 jednotlivých krajů. Dostupné z WWW: <www.czso.cz>, zpracování vlastní

Nejvyšší HPH vykazuje odvětví Výroba, rozvod elektřiny, tepla a vody, a to kromě Libereckého kraje ve všech porovnávaných krajích, v Ústeckém je 12,3% HPH na 2,7% zaměstnaných osob, Karlovarský kraj vykazuje taktéţ výborné hodnoty HPH 7,1%, zaměstnanost bohuţel jen 1,2% osob. Velkým úskalím krajů je porovnání zaměstnanosti

30

s HPH v odvětví Pohostinství a ubytování, pro Karlovarský kraj se zaměstnaností 7,4% připadá pouze 3,7% HPH, odvětví značně nevýkonné. Graf č. 14: Výroba, rozvod el.,tepla,vody


Graf: č. 15 Pohostinství a ubytování


Rovněţ vysoké HPH dosahují odvětví Dopravy, skladování, pošty, telekomunikace (např. v Plzeňském kraji na 5,8% zaměstnaných připadá 9,8% HPH) a odvětví Peněţnictví a pojišťovnictví.

Graf č. 16: Doprava, sklad., pošty, tel.

Graf č. 17: Peněžnictví a pojišťovnictví


31


2.4.

Podíl na HDP

Za hrubý domácí produkt, dále jen HDP, povaţujeme celkovou peněţní hodnotu statků a sluţeb vytvořenou za dané období na určitém území. HDP je klíčový údaj pro hodnocení ekonomiky daných krajů. Změna HDP za určité období vyjadřuje rychlost hospodářského růstu daného území. HDP přepočtený na jednoho obyvatele lze pouţít jako hrubé měřítko ţivotní úrovně a relativního bohatství společnosti. 2.4.1. Stav v České republice Stav HDP v České republice rozdělen dle krajů České republiky zobrazuje tabulka č. 6, a to HDP přepočtené na 1 obyvatele a HDP přepočtené na zaměstnaného. Tabulka č. 6: HDP v krajích České republiky HDP na 1 obyvatele Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

HDP na zaměstnaného

345 601

693 041

761 596 317 199 298 058 299 846 233 629 275 653 240 057 291 241 286 518 270 743 330 145 260 450 286 977 281 634

1 029 632 683 257 613 408 597 622 496 426 639 141 527 618 613 541 608 508 583 941 673 379 569 136 613 714 632 020


I v poměru HDP je Karlovarský kraj s hodnotou Kč 233629,-- HDP na 1 obyvatele resp. 496426,-- HDP na zaměstnaného opět nejhorším krajem z celé České republiky, v závěsu za ním je kraj Liberecký, Olomoucký a Ostravský, naopak v čele tabulky je samozřejmě Praha, po ní Jihomoravský kraj se Středočeským, s velmi dobrými hodnotami následují nás inspirující kraje Plzeňský s Kč 299846,-- HDP/obyv. (resp. Kč 32

597622,--HDP/zaměstnaný) a Královehradecký s Kč 291241,-- (resp. Kč 613541,--). Nejlépe tento stav znázorňuje graf č. 18, ve kterém je uvedeno HDP na 1 obyvatele daného kraje v roce 2009.

Graf č. 18: HDP v krajích České republiky na 1 obyvatele


2.4.2. Vývojová řada HDP vybraných krajů Tabulka č. 7: Vývojová řada HDP vybraných krajů na 1 obyvatele 2004

2005

2006

2007

2008

2009

index 2009/2004

Plzeňský

251106

278326

294501

322162

317425

299846

1.1941

Karlovarský

216639

225410

240082

240901

253964

233629

1.0784

Ústecký

229146

235260

253939

275837

284558

275653

1.2029

Liberecký

220991

232303

266553

279775

261872

240057

1.0862

Královehradecký

244549

259348

273541

291472

293960

291241

1.1909


Jak jsem uvedla jiţ dříve, Karlovarskému kraji patří poslední místo, ačkoli od počátku sledovaného období HDP kraje mírně rostlo, dynamika růstu je však ze všech krajů

33

nejniţší. Vše souvisí s produktivitou práce, která je v kraji značně nerovnoměrná. Kraj Liberecký od roku 2008 zaznamenal výrazný pokles, o něco lépe se vedlo kraji Ústeckému, na pozice Královehradeckého a Plzeňského kraje, které jsou na špici sledovaných krajů, hodnoty nestačily. Graf č. 19: Vývojová řada HDP vybraných krajů


S ohledem na hodnoty HDP na 1 obyvatele lze říci, ţe obyvatelé Karlovarského kraje mají nejhorší ţivotní úroveň mezi obyvateli celé České republiky.

34

2.5.

Průměrné mzdy

Průměrnou hrubou měsíční mzdou rozumíme podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadajících na jednoho zaměstnance za měsíc. Do mezd jsou zahrnuty rovněţ příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady, odměny za pracovní pohotovost a jiné sloţky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tedy mzdy před sníţením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté sráţky. 2.5.1. Stav průměrných mezd v krajích České republiky Průměrné mzdy v krajích České republiky zobrazuji v tabulce č. 8 za rok 2009 a následující čtvrtletí 2010. Tabulka č. 8: Průměrné mzdy v krajích České republiky

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

2009

1. čtvrt. 2010

21715 28553 23038 19262 21762 18812 21145 21521 19861 20371 19816 21121 20778 19574 20681

20895 27439 21866 18453 21001 18335 20111 20697 19165 19272 18748 20255 19581 19011 20014

Zdroj: Český statistický úřad [online]. 2010 + Statistické ročenky 2010 jednotlivých krajů. Dostupné z WWW: <www.czso.cz>, zpracování vlastní

Průměrné mzdy v jednotlivých krajích České republiky se výrazně liší. Zatímco v letech 2000-2003, patřil Karlovarský kraj mezi kraje s niţšími průměrnými mzdami, od roku 2004 dosud jsou mzdy v tomto kraji nejniţší z celé České republiky. Situace se vyhrotila natolik, ţe v 1.čtvrtletí roku 2010 byl rozdíl v průměrné mzdě Karlovarského

35

kraje, jakoţto kraje s nejniţší průměrnou mzdou, s hlavním městem Praha, jakoţto místa s dlouhodobě nejvyšší průměrnou mzdou, Kč 9104,--. Ovšem rozdíly ve výši mzdy jsou ve skutečnosti mnohem vyšší. Jak uvádí portál finanční noviny „Například ekonomové si v Praze přijdou na Kč 44010,-- hrubé mzdy, zatímco v Karlovarském kraji dostanou Kč 31952,--. Úroveň platů se ovšem liší také u jiných profesí, byť ne tak výrazně. Hrubá mzda instalatérů, klempířů a stavebních zámečníků je například v Praze Kč 23427,--, v Karlovarském kraji Kč 20200,--.“ 6 Graf č. 20: Průměrné mzdy v krajích České republiky

Zdroj: Český statistický úřad [online]. 2010 + Statistické ročenky 2010 jednotlivých krajů. Dostupné z WWW: <www.czso.cz>, zpracování vlastní

2.5.2. Vývojová řada průměrných mezd vybraných krajů Tabulka č.9: Vývojová řada průměrných mezd 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

1. čtvrt. 2010

Plzeňský

12829

13977

14840

15821

16831

17627

18731

20059

21668

21762

21001

Karlovarský

12119

13042

13535

14472

15414

16002

16998

18146

19412

18812

18335

Ústecký

12646

13553

14269

15313

16320

17094

18097

19583

20970

21145

20111

Liberecký

12435

13463

14081

15106

16231

17008

18120

19495

21156

21521

20697

Královéhradecký

12312

13183

13753

14752

15732

16371

17313

18603

20194

19861

19165

Zdroj: Český statistický úřad [online]. 2010 + Statistické ročenky 2001-2010 jednotlivých krajů. Dostupné z WWW: <www.czso.cz>, zpracování vlastní

______________________ 6

Mzdy ve firmách se mezi kraji liší aţ o více neţ 9000 Kč. Finanční noviny [online]. 11.06.2010, 06, [cit. 2010-10-05]. Dostupný z WWW: .

36

Průměrné mzdy v krajích České republiky od roku 2000 do roku 2008 postupně rostly, naopak rok 2009 zaznamenal mírný pád průměrných mezd a v tomto pádu se pokračuje i v roce 2010. Tento trend zaznamenaly všechny kraje. Zatímco Plzeňský kraj jiţ v roce 2007 dosáhl průměrné hrubé mzdy vyšší neţ Kč 20000,-- a od roku 2008 vyšší neţ Kč 21000,--, Karlovarský kraj jen jedenkrát dosáhl průměrné hrubé mzdy vyšší neţ Kč 19000,-- (Kč 19412,-- v roce 2008) a ve zbylých obdobích se drţí vţdy pod touto hranicí. Královehradecký kraj přesáhl Kč 20000,-- v roce 2008 a nadále se drţí mírně pod touto hranicí. Kraj Ústecký a Liberecký vykazují poměrně vysoké hodnoty na dané lokality rok 2007 nad Kč 19000,--, dále nad Kč 20000,-- - Kč 21000,--. Trend patrný z grafu č. 21.

Graf č.21: Průměrné mzdy vybraných krajů vývojová řada

Zdroj: Český statistický úřad [online]. 2010 + Statistické ročenky 2001-2010 jednotlivých krajů. Dostupné z WWW: <www.czso.cz>, zpracování vlastní

Rovněţ průměrné hrubé mzdy naznačují na nejhorší ţivotní úroveň obyvatel Karlovarského kraje z celé České republiky.

37

2.6.

Zaměstnanost

Po průměrných mzdách bych ráda zobrazila vývoj zaměstnanosti, tedy míru zaměstnanosti osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině 15 a víceletých. 2.6.1. Stav zaměstnanosti v České republice Tabulka č. 10 ukazuje míru zaměstnanosti v krajích České republiky v letech 2000 a 2009. Tabulka č. 10: Míra zaměstnanosti 15letých a starších v České republice, data v % 2000

2009

Česká republika

55.1

54.8

Hl. m. Praha

60.0

60.7

Středočeský

55.8

57.0

Jihočeský

57.6

56.3

Plzeňský

57.4

55.8

Karlovarský

59.7

54.5

Ústecký

50.8

51.5

Liberecký

56.7

52.8

Královéhradecký

57.3

53.5

Pardubický

54.3

54.1

Vysočina

55.7

54.6

Jihomoravský

54.7

53.5

Olomoucký

52.1

53.0

Zlínský

53.9

53.0

Moravskoslezský

50.2

52.0

Zdroj: Český statistický úřad [online]. 2010 – Statistické ročenky 2001 a 2010 jednotlivých krajů. Dostupné z WWW: <www.czso.cz>, zpracování vlastní

Tato oblast je jedinou oblastí, ve které se Karlovarský kraj pohybuje na předních příčkách. Míra ekonomické aktivity v Karlovarském kraji byla v roce 2000 dokonce druhá nejvyšší hned po Praze. Rovněţ v dalších letech si Karlovarský kraj drţel jednu z předních příček, rok 2009 zaznamenal pád současně se všemi kraji České republiky, coţ zobrazuje graf č. 22.

38

Graf č. 22: Zaměstnanost v krajích České republiky


2.6.2. Vývojová řada zaměstnanosti vybraných krajů Karlovarský kraj dlouhodobě vykazuje jednu z nejvyšších měr ekonomické aktivity obyvatel v porovnání s ostatními kraji České republiky, neznamená to však sniţování míry nezaměstnanosti. Tento ukazatel je v rozporu s ostatními ukazateli ekonomické výkonnosti kraje. Tabulka č. 11 : Míra zaměstnanosti 15letých a starších vybraných krajů 2000

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Plzeňský

57.4

56.2

57.4

56.7

56.8

57.8

55.8

Karlovarský

59.7

55.7

55.9

55.3

56.3

56.2

54.5

Ústecký

50.8

51.9

51.7

52.2

51.8

52.6

51.5

Liberecký

56.7

56.7

55.8

54.6

54.2

53.8

52.8

Královéhradecký

57.3

54.1

55.2

56.1

56.2

55.9

53.5


Hodnoty Karlovarského kraje jsou buďto vyšší nebo srovnatelné s hodnotami krajů Plzeňského a Královehradeckého. Hodnoty krajů Ústeckého a Libereckého jsou vţdy niţší, a to v rozmezí od 5-0 procentních bodů, lépe viditelné v grafu č. 23.

39

Graf č.23: Zaměstnanost vybraných krajů – vývojová řada


Vysvětlením hlavního rozporu ukazatelů, tedy vysoké míry zaměstnanosti a zároveň vysoké míry nezaměstnanosti v kraji (viz následující podkapitola 2.7.), je sloţení obyvatelstva a posléze jeho zahrnutí do výpočtů jednotlivých ekonomických ukazatelů. Všechny ostatní kraje vykazuji logické inverzní hodnoty měr zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Karlovarský kraj jsem proto porovnala s krajem Ústeckým, který vykazuje niţší míru zaměstnanosti a vysokou míru nezaměstnanosti. V Ústeckém kraji je rozloţení obyvatelstva následující (zaokrouhleno na 100): Obyvatelstvo celkem

838 100

zaměstnaných v NH

365 700

nezaměstnaných

40 900

ekonomicky neaktivních

431 500

z čehoţ důchodců

187 700

(22,4%)

63 400

(7,56%)

studentů děti do 14ti let ostatních celkově 15 a víceletých

127 900 52 600

(6,26%)

710 200

Zdroj dat o obyvatelstvu: Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-12-10]. Statistická ročenka Ústeckého kraje 2010. Dostupné z WWW: .

40

V Karlovarském kraji je rozloţení obyvatelstva (zaokrouhleno na 100): Obyvatelstvo celkem

309 000

zaměstnaných v NH

143 900

nezaměstnaných

17 600

ekonomicky neaktivních

147 500

z čehoţ důchodců

65 000

(21,6%)

22 200

(7,18%)

studentů děti do 14ti let

45 100

ostatních

15 200

celkově 15 a víceletých

(4,88%)

263 900

Zdroj dat o obyvatelstvu: Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-09-15-2010-12-10]. Statistická ročenka Karlovarského kraje 2010. Dostupné z WWW: .

pro výpočet ukazatelů jsou pouţity vzorce: míra zaměstnanosti = zaměstnaní/všechny osoby 15 a víceleté míra nezaměstnanosti = nezaměstnaní/(zaměstnaní+nezaměstnaní) Součet důchodců, studentů a ostatních ekonomicky neaktivních osob v Ústeckém kraji je 36,22%, v Karlovarském kraji 33,06%. Rozdíl tedy činí 3,16%. Pokud o tuto hodnotu sníţíme ekonomicky aktivní populaci Karlovarského kraje, tedy pro dokázání rozporu vysoké míry zaměstnanosti a vysoké míry nezaměstnanosti budeme předpokládat, ţe v Karlovarském kraji nebude takové % ekonomicky aktivních osob (zaměstnaných a nezaměstnaných), ale bude více důchodců, studentů a ostatních ekonomicky neaktivních obyvatel. Celkem má Karlovarský kraj 263900 15 a víceletých osob, 3,16% je 8339 osob, tyto osoby musím poměrově odečíst od zaměstnaných a nezaměstnaných a přesunout do ekonomicky neaktivních. Zaměstnaných 143900 osob je 89,1%, nezaměstnaných 17600 je 10,9%, přesunu tedy 7430 původně zaměstnaných osob a 909 původně nezaměstnaných osob do ekonomicky neaktivního obyvatelstva. Celkem by se počet zaměstnaných osob v Karlovarském kraji sníţil na 136470 (143900-7430), počet 41

nezaměstnaných 16691 (17600-909). V případě 136470 zaměstnaných osob by míra zaměstnanosti v kraji činila 51,71% (136470/263900). Míra nezaměstnanosti by byla 10,89% (16691/153161). Ukazatelé by poté byly, s ohledem na celou Českou republiku, v poměru. V případě, ţe se sníţí ekonomicky aktivní obyvatelstvo kraje o 3,16% a tyto osoby budou ekonomicky neaktivní, poklesne míra zaměstnanosti z 54,5% na 51,71%. Tento výpočet ukazuje, ţe v Karlovarském kraji je méně ekonomicky neaktivního obyvatelstva (důchodců, studentů a ostatních ekonomicky neaktivních) oproti jiným krajům České republiky. Pro kontrolu výše uvedeného, znázorním stav opačný, tedy Ústeckému kraji převedu poměrově shodný počet ekonomicky neaktivního obyvatelstva Karlovarského kraje. Jak jsem jiţ uvedla, rozdíl ekonomicky neaktivních osob Karlovarského a Ústeckého kraje je 3,16%. V Ústeckém kraji je celkem 710200 ekonomicky aktivních osob, 3,16% je 22442 osob, o které procentuelně navýším zaměstnané a nezaměstnané. Zaměstnaných osob Ústeckého kraje 365700 je 89,9%, nezaměstnaných 40900, tedy 10,1%. Navýšením osob o 20175 zaměstnaných a 2267 nezaměstnaných, získáme tedy celkově 385875 zaměstnaných osob a 43167 nezaměstnaných osob. Poté by míra zaměstnanosti Ústeckého kraje byla 54,3% (385875/710200) a míra nezaměstnanosti 10,06% (43167/429042).

42

2.7.

Nezaměstnanost

Velmi zmiňovanou oblastí při vyslovení Karlovarského kraje je míra nezaměstnanosti. 2.7.1. Stav nezaměstnanosti v České republice Stav nezaměstnanosti v České republice zobrazuje tabulka č. 12 pomocí míry nezaměstnanosti v letech 2000 a 2009Tabulka č. 12 : Míra nezaměstnanosti v krajích České republiky v % Celkem ČR Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínsky Moravskoslezský

2000 9 3,6 7,1 6 6,9 8,3 16 6,9 6,6 8,4 8,2 9,5 12 8,4 15,1

2009 8 3 5,8 6,5 7 9,9 12,4 10 6,8 8 8,7 8,9 10,2 9,1 11,1

Zdroj: Český statistický úřad [online]. 2010 – Statistické ročenky 2001 a 2010 jednotlivých krajů. Dostupné z WWW: <www.czso.cz>, zpracování vlastní

Stav nezaměstnanosti Karlovarského kraje je značně neuspokojivý, v roce 2009 byl kraj s mírou nezaměstnanosti 9,9 % 10. krajem, tedy téměř krajem nejhorším, míra nezaměstnanosti dosahuje vyšší míry neţ je celostátní průměr. O předchozích letech by se však dalo říci, ţe kraj kopíroval vývoj v celé České republice s tím, ţe se stále drţel na 4. - 5. místě, tedy horší průměr. V grafu č. 24 zobrazena míra nezaměstnanosti v roce 2009.

43

Graf č. 24: Nezaměstnanost v krajích České republiky


2.7.2. Vývojová řada nezaměstnanosti vybraných krajů Tabulka č. 13: Vývojová řada nezaměstnanosti vybraných krajů v % 2000

2001

2002

2003

2004

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Plzeňský

6,9

6,2

6,6

7,3

7,5

6,7

6,4

5,9

4,9

4,2

7

Karlovarský

8,3

7,9

9,3

10,2

11,2

10,2

10,2

9,5

8

6,9

9,9

Ústecký

16

15,6

16,3

17,4

17,2

15,9

15,4

14,5

12,2

9,9

12,4

Liberecký

6,9

6,6

7,9

9,2

9,4

8,4

7,8

7,4

6,5

6

10

Královéhradecký

6,6

5,7

6,6

7,4

7,9

7,1

7,3

6,6

5,2

4,2

6,8


V míře nezaměstnanosti je viditelné „propojení“ krajů Karlovarského, Ústeckého a Libereckého, kde je míra nezaměstnanosti oproti Plzeňskému a Královehradeckému výrazně vyšší. Míra nezaměstnanosti Karlovarského kraje nedosáhla nikdy v mnou sledovaném období míry niţší neţ 6,9%, v roce 2004 byla v kraji dokonce míra nezaměstnanosti 11,2%. Zatímco kraj Plzeňský vykázal nejvyšší míru nezaměstnanosti 7,5% v roce 2004, 7,3% v roce 2003 a v ostatních obdobích byla míra vţdy pod hodnotu 6,6%, tedy dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti Plzeňského kraje byla o 3 procentní body niţší neţ nejniţší míra nezaměstnanosti Karlovarského kraje. Královehradecký kraj zaznamenal nejvyšší míru nezaměstnanosti 7,9%. Libereckému kraji vévodí hodnoty 6-10%. Vrcholným bodem bychom mohli označit dosaţení 17,4% nezaměstnanosti v kraji Ústeckém v roce 2003, nyní je nezaměstnanost v kraji o 5 44

procentních bodů niţší, přesto míra nezaměstnanosti aţ na výjimku roku 2008 s 9,9% vţdy přesahovala hodnotu 12%. Pokud bychom se podívali na situaci míry nezaměstnanosti ještě před mnou sledované období, tedy léta devadesátá, zjistili bychom, ţe po pádu socialistického reţimu byl trh práce poměrně stabilní. Dlouhodobá nezaměstnanost mezi 3-4% začala stoupat. Od poloviny devadesátých let začal kulminovat nástup silných ročníků narozených v první polovině sedmdesátých let. Situaci nepomohl ani neustále odsouvaný odchod do důchodu. Nůţky mezi nabídkou a poptávkou práce se výrazně rozevřely, výsledkem byla stoupající nezaměstnanost. Počet lidí vstupujících na pracovní trh začal od roku 1999 mírně klesat, poptávka se však odrazila ode dna aţ v roce 2004, coţ je patrné i z tabulky č.13 a níţe i grafu č. 25. Příčinou byl vstup České republiky do Evropské unie. Pád bariér v oblasti pohybu zboţí umoţnil řadě podniků snáze proniknout na zahraniční trhy. Poptávka po práci tak znovu stoupla. Ovšem dalším mezníkem, bohuţel jiţ opačného rázu, je rok 2009, kdy se na našem pracovním trhu začaly objevovat první známky světové finanční krize.

Graf č. 25: Nezaměstnanost vybraných krajů – vývojová řada


45

2.8.

Vzdělanostní struktura

Jedním z důleţitých pilířů uplatnění osob na trhu práce je úroveň vzdělání. Bohuţel i v tomto ohledu Karlovarský kraj zaostává téměř za všemi kraji České republiky. A to i přesto, ţe se v kraji nachází 26 středních škol zřízených Krajským úřadem Karlovarského kraje, 11 soukromých středních škol, 5 vyšších odborných škol s tím, ţe všechny jsou součástí střední školy, 1 soukromá vysoká škola a 10 poboček vysokých škol s hlavním sídlem v ostatních částech České republiky. 2.8.1. Úroveň vzdělanosti krajů České republiky Tabulka č. 14: Úroveň vzdělanosti krajů České republiky, data v % základní a bez vzdělání

střední bez maturity

střední s maturitou

vysokoškolské

Celkem ČR

17.5

35.8

33.9

12.7

Praha

10.7

20.3

43.2

25.8

Středočeský

16.6

38.0

34.5

10.9

Jihočeský

17.5

36.6

34.4

11.5

Plzeňský

17.0

37.5

33.7

11.7

Karlovarský

24.8

37.7

29.2

8.3

Ústecký

23.4

40.6

29.4

6.6

Liberecký

18.8

41.9

30.1

8.9

Královéhradecký

16.5

38.9

33.1

11.5

Pardubický

16.9

40.5

31.7

11.0

Vysočina

17.0

39.6

33.7

9.6

Jihomoravský

16.8

34.2

33.5

15.5

Olomoucký

18.0

38.7

33.9

9.4

Zlínsky

19.2

36.5

32.9

11.4

Moravskoslezský

20.0

37.0

31.6

11.4


Jak můţeme vyčíst v tabulce nejhorší oblastí je vysokoškolské vzdělání, kde je Karlovarský kraj po Ústeckém nejhorší z celé České republiky, 8,3 % vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva Karlovarského kraje oproti 25,8 % obyvatel Prahy. Rozdíl zastoupení osob středoškolsky vzdělaných s maturitou je kromě Prahy maximálně o 5,3 procentní body, coţ bychom mohli ještě tolerovat, podobný stav středoškolského vzdělání bez maturity, kde je rozdíl krom Prahy 4,2 procentních bodů, ovšem reálně 37,7% obyvatel si troufám říci, ţe je velmi vysoký podíl pro tuto úroveň vzdělání.

46

Velkým problémem Karlovarského kraje je však vysoký ač mírně klesající podíl osob se základním vzděláním či úplně bez vzdělání, reálně 24,8%, tyto osoby se logicky i hůře uplatňují na trhu práce, navíc jsou zpravidla nejhůře rekvalifikovatelní. 2.8.2. Vývojová řada vzdělanosti vybraných krajů Tabulka č. 15: Vývojová řada vzdělanosti vybraných krajů v %

základní a bez vzdělání

střední bez maturity

střední s maturitou

vysokoškolské

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009 rozdíl

Plzeňský

21,9

20,1

19,5

20,2

19,3

17,7

17,4

17,0

-4,9

Karlovarský

27,3

27,2

26,6

26,4

24,9

22,8

23,9

24,8

-2,5

Ústecký

25,9

27,2

25,8

24,4

23,7

25,0

24,8

23,4

-2,5

Liberecký

24,1

21,5

21,7

21,7

21,8

21,2

21,3

18,8

-5,3

Královehradecký

20,4

19,8

19,4

18,6

18,1

18,1

18,0

16,5

-3,9

Plzeňský

39,1

40,3

39,7

39,3

38,1

38,5

38,2

37,5

-1,6

Karlovarský

38,4

36,3

38,5

38,1

39,4

38,2

38,5

37,7

-0,7

Ústecký

40,7

41,8

41,0

38,4

38,7

38,7

39,4

40,6

-0,1

Liberecký

40,1

40,7

41,1

41,8

41,6

40,8

40,4

41,9

1,8

Královéhradecký

40,1

40,7

41,1

41,0

39,0

38,5

37,6

38,9

-1,2

Plzeňský

30,6

31,5

31,8

32,0

33,9

33,7

33,6

33,7

3,1

Karlovarský

28,7

30,1

28,3

28,6

28,9

31,9

31,3

29,2

0,5

Ústecký

27,2

26,0

28,1

31,2

31,1

30,8

30,5

29,4

2,2

Liberecký

28,6

30,4

30,7

28,7

29,0

30,4

30,7

30,1

1,5

Královéhradecký

31,6

31,1

31,3

31,7

32,5

33,4

33,8

33,1

1,5

Plzeňský

8,4

8,0

9,0

8,5

8,7

10,1

10,8

11,7

3,2

Karlovarský

5,6

6,4

6,6

6,9

6,7

7,0

6,3

8,3

2,7

Ústecký

6,1

4,9

5,1

5,9

6,5

5,4

5,4

6,6

0,5

Liberecký

7,0

7,3

6,4

7,7

7,7

7,7

7,6

8,9

1,9

Královéhradecký

7,9

8,3

8,3

8,6

10,5

9,9

10,6

11,5

3,5


Důleţitým údajem vývoje vzdělanosti je klesající počet osob se základním vzděláním popř. bez vzdělání, pokles je však pomalý, od roku 2002 do roku 2009 klesl počet těchto osob v Karlovarském kraji o 2,5 procentního bodu, zatímco např. v Plzeňském kraji byl pokles o 4,9 procentního bodu. Pokles byl zaznamenán i u vzdělání středního bez maturity, v Karlovarském kraji o 0,7 procentního bodu, v Libereckém kraji dokonce došlo k mírnému nárůstu, a to o 1,8 procentního bodu. Naopak v Karlovarském kraji rostl počet osob se středním vzděláním zakončeném maturitou, růst však pouze o 0,5

47

procentního bodu. Nejvíce pozornosti bych věnovala vzdělání vysokoškolskému, kdy byl ve všech krajích růst osob s nejvyšším vzděláním, v Karlovarském kraji o 2,7 procentního

bodu,

nejvíce

osob

si

vysokoškolský

diplom

odneslo

v kraji

Královehradeckém a kraji Plzeňském. Graficky jsem znázornila vývoj počtu vysokoškolsky vzdělaných osob.

Graf č. 26: Vývojová řada vysokoškolského vzdělání


Úroveň vzdělanosti obyvatel Karlovarského kraje je nutné výrazně posílit.

48

2.9.

Věková struktura

Obdobně jako ve většině vyspělých zemí EU, i v České republice dochází k tzv. stárnutí populace, k čemuţ dochází taktéţ v Karlovarském kraji. Přesto je v kraji jedna z nejmladších populací mezi kraji České republiky. 2.9.1. Věková struktura krajů České republiky Rozdělení obyvatelstva dle věku v jednotlivých krajích České republiky zobrazuje tabulka č. 16. Věková struktura krajů České republiky – tzv. Strom ţivota – viz příloha č. 3. Tabulka č. 16: Věková struktura krajů České republiky, data v %

Celkem ČR Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínsky Moravskoslezský

0-14

15-29

30-44

45-59

60-74

75-

14,22 12,43 15,20 14,38 13,92 14,60 15,20 14,87 14,40 14,58 14,48 13,89 14,16 13,94 14,26

19,76 19,40 19,09 19,68 19,52 20,08 19,96 19,88 19,32 19,95 20,42 19,80 19,97 19,97 20,24

23,55 25,22 24,47 22,97 23,29 23,31 23,56 23,53 22,76 22,98 22,63 23,47 23,07 22,88 23,03

20,39 19,76 19,85 20,91 20,63 21,04 20,33 20,14 20,32 20,27 20,36 20,27 20,55 20,84 21,05

15,48 15,72 15,09 15,45 15,94 15,38 15,45 15,42 16,01 15,32 15,26 15,54 15,46 15,41 15,39

6,60 7,46 6,29 6,61 6,70 5,59 5,49 6,16 7,19 6,90 6,85 7,02 6,79 6,96 6,03

Index průměrný Index stáří ekonomického věk zatížení

40,60 41,60 40,00 40,70 41,00 40,10 39,80 40,10 41,10 40,60 40,50 40,90 40,70 40,90 40,40

107,00 129,50 95,40 105,50 112,30 96,3 90,00 96,00 111,70 106,20 107,50 114,20 109,40 113,60 104,30

54,50 49,00 54,00 55,00 54,00 53,00 53,00 54,00 57,00 56,00 57,00 55,00 55,00 56,00 55,00


Věkovou strukturu Karlovarského kraje pro věk ekonomicky aktivního obyvatelstva s ohledem na ostatní kraje můţeme poměrně kladně hodnotit. Karlovarský kraj má 3.nejvyšší zastoupení osob ve věku 15-29, 6.příčka pro skupinu 30-44, 2.nejlepší ve skupině 45-59. U skupiny osob 60-74 se Karlovarský kraj staví na 11.místo, po Ústeckém kraji má i nejméně obyvatel nad 75 let. Vysokou úmrtnost můţeme přiřadit horším ţivotním podmínkám v kraji. Průměrně se tedy Karlovarský kraj řadí mezi mladší kraje.

49

Pozitivně hodnotím i index stáří vyjadřující, kolik je v populaci obyvatel ve věku 60 let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let. Řadíme se mezi 4 kraje, kde ještě není překročena hodnota 100 – viz Příloha č. 2 – Graf indexu stáří a indexu ekonomického zatíţení. Index ekonomického zatíţení porovnávající ekonomicky neaktivní a aktivní část populace (počet dětí ve věku 0-14 let a počet obyvatel ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku 15-59 let) je prozatím příznivý, neboť ve věku ekonomické aktivity se nachází nejsilnější generace narozené v polovině 70. let 20. století – viz Příloha č. 2 – Graf indexu stáří a indexu ekonomického zatíţení. Graf č. 27: Věková struktura vybraných krajů


2.9.2. Věková struktura Karlovarského kraje Ztotoţňuji se s názorem uváděným portálem Lidskezdroje.karlovyvary-region.eu „změny ve věkovém sloţení obyvatelstva Karlovarského kraje jsou jasně zřetelné z následujícího obrázku č. 2, na němţ je porovnána věková struktura zdejší populace v letech 1991 a 2007. Z níţe uvedeného obrázku jsou zcela jasně patrné např. tzv. „silné“ ročníky poválečné (rok narození cca 1947-1957) a ze 70. let socialistické éry (rok narození cca 1972-1979). Druhá z těchto generačních skupin se v současnosti stále zčásti nachází ve fázi zakládání rodin. Změny ve věkové struktuře obyvatel kraje jsou způsobeny nejen vyšší ţivotní úrovní, kvalitnější lékařskou péčí, ale rovněţ změnou hodnotové orientace společnosti obecně (upřednostnění kariéry před rodinou) a zvláště některých skupin (mladí vzdělaní lidé, podnikatelé, vysokoškolsky vzdělané ţeny ad.)“.7 ______________________ 7

Lidské zdroje Karlovy Vary [online]. 2009 [cit. 2010-11-01]. Věková a vzdělanostní struktura. Dostupné z WWW: .

50

Obrázek č. 2: Věková složení obyvatelstva Karlovarského kraje

Zdroj:Lidskezdroje.karlovyvary-region.eu [online]. Dostupné z WWW: .

51

2.10. Doprava Kvalitní dopravní infrastruktura je stavebním kamenem kaţdého odvětví národního hospodářství. Česká republika se i na počátku 21. století potýká s problémem nedobudovanosti základní dopravní sítě, a to především dálnic, modernizovaných ţelezničních koridorů a obchvatů. 2.10.1. Stav dopravní infrastruktury České republiky Dopravní infrastruktura má ve veřejné infrastruktuře významné a nezanedbatelné poslání. Má mimořádný význam pro ekonomiku, pro uspokojování potřeb a zájmů obyvatel. Hlavním úkolem dopravy je slouţit rozvoji regionů, zabezpečovat všechny nároky na přepravu a optimálním způsobem zajišťovat dopravní obsluhu území. Pro zobrazení stavu dopravní infrastruktury v jednotlivých krajích České republiky jsem sestavila dvě tabulky, přičemţ jedna zobrazuje počet kilometrů jednotlivých druhů dopravy přepočtených na 1000 obyvatel, druhá zobrazuje hustotu kilometrů na 1000 km2, a to z důvodu rozdílného zalidnění jednotlivých krajů. 

Hustota dopravní infrastruktury na 1000 km2

Tabulka č. 17: Hustota dopravní infrastruktury na 1000 km2 ČR, kraje Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Provozní Délka silnic délka ţeleza dálnic ničních tratí 500,22 116,00 97,55 93,88 148,92 191,24 174,98 150,23 119,85 91,56 108,82 114,08 90,39 124,12

147,77 873,05 609,16 678,40 618,80 787,92 767,21 792,91 797,61 748,93 624,59 680,06 535,45 631,70

v tom dálnice 21,37 17,63 1,51 14,44 x 9,86 x 3,53 1,95 13,63 18,67 6,30 1,92 9,86

silnice I. Třídy 65,32 72,21 65,73 55,57 68,34 92,59 105,09 93,10 102,27 61,70 62,08 83,66 86,16 125,95

z toho rychlostní silnice 43,75 12,73 x x 4,47 2,70 7,02 x 0,71 x 3,95 17,18 0,68 5,90

silnice II. Třídy

silnice III. Třídy

61,28 215,38 162,76 198,65 142,17 169,93 153,84 187,64 201,90 240,85 204,92 175,33 144,82 148,01


52

x 567,83 379,16 409,75 408,30 515,55 508,25 508,64 491,50 432,74 338,92 414,79 302,58 347,86

Graf č. 28: Hustota dopravní infrastruktury na 1000 km2 – železnice, silnice a dálnice


Grafické znázornění rozdělení dle typu silnic – viz Příloha č. 4. 

Počet km dopravní infrastruktury přepočtené na 1000 obyvatel

Tabulka č. 18: Počet km dopravní infrastruktury přepočtené na 1000 obyvatel ČR, kraje Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Provozní Délka silnic délka ţeleza dálnic ničních tratí 0,91 0,20 1,03 1,54 1,24 1,60 1,22 1,26 1,29 1,05 1,21 0,68 0,94 0,61 0,54

dálnice

5,31 0,06 7,76 9,62 8,98 6,66 5,03 5,54 6,80 6,99 9,88 3,91 5,58 3,59 2,74

0,07 0,01 0,16 0,02 0,19 x 0,06 x 0,03 0,02 0,18 0,12 0,05 0,01 0,04

silnice I. Třídy 0,59 0,03 0,64 1,04 0,74 0,74 0,59 0,76 0,80 0,90 0,81 0,39 0,69 0,58 0,55

v tom z toho rychlostní silnice 0,04 0,02 0,11 x x 0,05 0,02 0,05 x 0,01 x 0,02 0,14 0,00 0,03

silnice II. Třídy

silnice III. Třídy

1,39 0,02 1,91 2,57 2,63 1,53 1,08 1,11 1,61 1,77 3,18 1,28 1,44 0,97 0,64


53

3,26 x 5,05 5,99 5,42 4,39 3,29 3,67 4,36 4,31 5,71 2,12 3,40 2,03 1,51

Graf č. 29: Hustota dopravní infrastruktury na 1000 obyvatel – železnice, silnice a dálnice


Grafické znázornění rozdělení dle typu silnic – viz Příloha č. 4. Největší podíl silnic a dálnic je vybudován v kraji Vysočina a kraji Jihočeském. Karlovarský kraj co do celkového počtu km zaujímá 7. pozici díky vysokému počtu silnic III.třídy (v těch celkově 5. pozice), bohuţel současně s Libereckým krajem jsou jedinými kraji, ve kterých není vystaven ani jeden km dálnice. V silnicích I. třídy zaujímá Karlovarský kraj aţ 9. příčku s 68,34 km na 1000 km2 oproti 125,95 km na 1000 km2 Moravskoslezského kraje, resp. 5. příčku s 0,74 km na 1000 obyvatel oproti s 0,90 km na 1000 obyvatel Pardubického kraje. 6. příčka (resp. 4. v km na 1000 obyvatel) přísluší Karlovarskému kraji v rychlostních silnicích. Karlovarský kraj je pokryt relativně hustou sítí ţelezničních tratí, kde v přepočtu na 1000 km2 zaujímá 5. místo, v přepočtu na obyvatele dokonce 1. místo. Ovšem stav ţeleznic tabulka nezachycuje. Většina byla vybudována před mnoha lety a od té doby nebyla podstatným způsobem modernizována, některé nádraţní a provozní objekty jsou ve špatném stavebně technickém stavu. Nutno také dodat, ţe v Karlových Varech je nejmenší mezinárodní letiště v České republice, které bylo modernizováno. Dále se zde nachází letiště v Chebu a v Mariánských Lázních, jeţ jsou vyuţívána pro sportovní a rekreační létání.

54

2.10.2. Vývojová řada dopravní infrastruktury vybraných krajů V jakém mnoţství byly stavěny dálnice a silnice I. třídy ve vybraných krajích zobrazuje tabulka č. 19, kde jsem porovnala počet km v letech 2000 a 2009. Tabulka č. 19: Vývojová řada – Dálnice a silnice I. třídy, data v km dálnice 2000

2009

21

408

420

13

0

0

222

227

4

18

53

35

502

494

-8

Liberecký

0

0

0

332

332

0

Královéhradecký

0

17

17

429

443

14

Plzeňský Karlovarský Ústecký

2000

2009

88

109

0

silnice I.třídy rozdíl

rozdíl


Porovnala jsem počet km dálnic a silnic I.třídy vybraných krajů v letech 2000 a 2009 a stanovila rozdíl v těchto km. Nejvíce km dálnic se postavilo v kraji Ústeckém, a to 35 km dálnic za dané období, v kraji Karlovarském a kraji Libereckém nedošlo k ţádné změně, v krajích nebyl vystaven ţádný km dálnice. Silnice I.třídy za 9 let přibylo v kraji Karlovarském 4km, v kraji Libereckém ţádný km, Ústecký kraj zaznamenal sice pokles silnic I.třídy o 8 km, ovšem tyto km připadly právě na výše zmíněné dálnice. V kraji Plzeňském a Královehradeckém přibyly km dálnic i silnic I.třídy. Graf č. 30: Přírůstek dálnic a silnic I.třídy vybraných krajů


55

2.11. Dotace z fondů Evropské unie Cílem dotační politiky Evropské unie (dále EU) je sniţování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. K tomu slouţí fondy EU. V současné době je platný plán pro období 2007-2013, kdy pro Českou republiku je schváleno 26,7 miliard €, v přepočtu se jedná přibliţně o ¾ státního rozpočtu České republiky. Hlavními fondy EU jsou: 

Strukturální fondy o Evropský fond pro regionální rozvoj o Evropský sociální fond



Fond soudrţnosti

2.11.1. Rozdělení České republiky pro potřeby dotací EU Evropská kohezní politika se zaměřuje na územní celky s počtem obyvatel 800 tisíc aţ 3 miliony. Vzhledem k tomu, ţe některé z krajů České republiky by tento limit nesplňovaly, byly v České republice vytvořeny tzv. regiony soudrţnosti, skládající se z jednoho či více krajů, tímto vznikly regiony soudrţnosti Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Jihozápad, Střední Čechy, Moravskoslezsko a Střední Morava. Karlovarský kraj spadá do regionu soudrţnosti Severozápad a byl spojen s krajem Ústeckým. Praha není do těchto regionů zapojena. Zvláštním rozdělením je dále moţnost přeshraniční spolupráce. 2.11.2. Projekty financované z fondů EU Z fondů EU je moţné poţádat o podporu financování: -

Rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury

-

Ochrana ţivotního prostředí

-

Rozvoj měst a obcí, přeshraniční spolupráce

-

Rozvoj cestovního ruchu

56

-

Rozvoj lidských zdrojů

-

Zlepšování kvality sluţeb poskytovaných veřejnou správou a samosprávou

-

Podpora podnikání, vědy a výzkumu

-

Program rozvoje venkova

Pro období 2007-2013 je pro Českou republiku pro podporu hospodářského a sociální rozvoje přiděleno 25,89 miliard €, pro regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Prahy 0,42 miliard €, pro přeshraniční spolupráci 0,39 miliard €.

2.11.3. Regionální operační program Severozápad Prioritními programy čerpání z fondů EU pro region soudrţnosti Severozápad je regenerace a rozvoj měst, integrovaná podpora místního rozvoje, dostupnost a dopravní obsluţnost, udrţitelný rozvoj cestovního ruchu a technická asistence.

2.11.4. Přehled čerpání dle krajů České republiky Jak jsem se zmínila na počátku podkapitoly 2.11. je pomoc z fondů Evropské unie poskytována pro sníţení ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Karlovarskému kraji, jakoţto jednomu z nejchudších krajů České republiky, bylo schváleno nejvíce finančních prostředků přepočtených na jednoho obyvatele, a to 76000,-- Kč/obyv. pro projekty v období 2007-2013, ţádosti byly podány ve výši 118000,-- Kč/obyv. K 6.10.2010 bylo na jednoho obyvatele v Karlovarském kraji proplaceno 37000,-- Kč. Hodnocení schválených a proplacených finančních prostředků v jednotlivých krajích České republiky zobrazuje následující graf č. 31.

57

Graf č. 31: Hodnocení schválených a proplacených finančních prostředků z fondů EU v jednotlivých krajích České republiky v období od r. 2007

Zdroj:

Strukturální

fondy

[online].

Dostupné

z

WWW:

fondy.cz/Files/d6/d6e9e8c3-28e8-4a23-aa0b-38ab48db79c4.pdf>. Seznam zkratek – OP = operační program, OP D = OP doprava, OP ŢP = OP Ţivotní prostředí, OP PI = OP Podnikání a inovace, OP LZZ = OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP VaVpl = OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP VK = OP Vzdělání a konkurenceschopnost, IOP = Integrovaný OP, OP TP = OP Technická

pomoc,

ROPy+OPPA/K

=

Regionální

operační

programy

+

OP

Praha

Adaptabilita/Konkurenceschopnost, OP ČR-PR = OP Česká republika-Polsko.

Z grafu č. 31 vyplývá, ţe Karlovarskému kraji současně s Plzeňským a Jihočeským byl k 30.9.2010 schválen objem finančních prostředků vyšší neţ 97010,-- Kč/obyv. V Karlovarském kraji je největší objem finančních prostředků věnován operačnímu programu doprava, následuje regionální operační program, v menším zastoupení jsou ostatní operační programy jako podnikání a inovace, operační program ţivotního prostředí, operační program lidské zdroje a zaměstnanost. Karlovarskému kraji se tedy pro období 2007-2013 dosud dařilo velmi dobře získat finanční zdroje z fondů EU, současně s krajem Ústeckým jako Regionálním operačním

58

programem Severozápad získali schválení pro 69,5% projektů, proto i výše uvedené částky jsou takto vysoké, ostatní kraje mají prozatím schváleno menší % projektů. Stav schválených projektů pro jednotlivé Regionální operační programy a Operační programy zobrazuje graf č. 32. Graf č. 32: Stav schválených prostředků v %

Zdroj: ROP Severozápad

[online]. Dostupné z WWW:
content/uploads/2011/01/AeROPlan_1-2011.pdf>. Seznam zkratek – OP = operační program, ROP = Regionální operační program, OP D = OP doprava, OP LZZ = OP Lidské zdroje a zaměstnanost, ROP JV = ROP Jihovýchod, OP PA = OP Praha adaptabilita, ROP SZ = ROP Severozápad, ROP SV = ROP Severovýchod, OP PK = OP Praha konkurenceschopnost, ROP SČ = ROP Střední Čechy, OP PI = OP Podnikání a inovace, IOP = Integrovaný OP, OP TP = OP Technická podpora, ROP SM = ROP Střední Morava, ROP JZ = ROP Jihozápad, ROP MS = ROP Moravskoslezsko, OP VK = OP Vzdělání a konkurenceschopnost, OP VaVpl = OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP ŢP = OP Ţivotní prostředí

Z přehledu čerpání dotací EU Regionálním programem Severozápad je vidět, ţe Karlovarský kraj získal uspokojivý objem finančních prostředků, ovšem vzhledem ke stavu Karlovarského kraje je nutné v tomto trendu pokračovat a nadále usilovat o získání dalších dotací EU.

59

2.12. Zájem médií Pro názornost opomíjení respektive menšího zájmu o Karlovarský kraj jsem zmapovala také mediální zájem o náš kraj. Neboť kdykoli jsem se podívala, zaposlouchala či začetla do jakéhokoli mediální prostředku, zjistila jsem, ţe zájem a údaje uváděné v souvislosti s Karlovarský krajem, jsou mizivé. Tabulka č. 20 ukazuje procentuální zastoupení informací o daných krajích v mediálním prostoru, graficky zpracován průměr hodnot. Tabulka č. 20: Zájem médií, data v % Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký

Google 21,12 16,41 22,19 20,19

Seznam 21,99 18,44 20,47 18,89

iDnes 22,6 18,43 23,01 20,72

průměr 21,9 17,76 21,89 19,94

18,84

20,19

15,24

18,43

Zdroj: Zpracování vlastní

Graf č. 33: Zájem médií


60

2.13. Zhodnocení

nepříznivých

hodnot

analyzovaných

oblastí

ekonomického stavu Karlovarského kraje Většina sledovaných oblastí ekonomického stavu Karlovarského kraje se potýká s velkými nedostatky. Jediná oblast vykazující uspokojivé hodnoty je míra zaměstnanosti kraje, ovšem hodnoty jsou přijatelné, jak jsem uvedla v podkapitole 2.6. Zaměstnanost, z důvodu nízkého počtu neaktivního obyvatelstva kraje, nikoli z důvodu dobrého hospodářského stavu kraje. Domnívám se, ţe důvody nepříznivých hodnot analyzovaných oblastí jsou: 

nedostatečná dopravní infrastruktura

Jednou z nejdůleţitějších příčin špatného hospodářského stavu Karlovarského kraje je nedostatečná dopravní infrastruktura. Kraj není spojen s centry České republiky ani zahraničím ţádnou dálnicí a současný stav jedné rychlostí silnice, jeţ se v kraji nachází, je nedostatečný. Výrazné zatíţení silnic nákladními automobily, jejichţ dopravu není v kraji moţné převést na dálnice, samozřejmě také přispívá k prohlubování špatného stavu současné silniční sítě. Hlavní příčinu přikládám dlouhodobě nedostatečnému tlaku místních politiků na získání investic na vybudování odpovídající infrastruktury, která je tolik potřebná pro rozvoj kraje. Délka silničního spojení Praha – Karlovy Vary – Cheb – hranice Česká republika/Spolková republika Německo je 167,075 km, z čehoţ v provozu je 65,985 km + 6,323 jednosměrného provozu, ve stavbě 16,996 km a nevyřešeno 77,771 km. Počátek stavby rychlostní silnice byl v 80tých letech 20.století, kdy bylo vystaveno cca 6km silnice, posléze se po malých částech stavělo další silniční propojení. Teprve v polovině roku 2010, tedy 30 let po zahájení stavby, začal být tlak místních politiků intenzivnější. V lednu 2011 byla Ministerstvem dopravy České republiky schválena tzv. Superkoncepce plánu výstavby silnic a dálnic pro období 2011-2025, ve kterém není počítáno s výstavbou silničního propojení Karlovarského kraje a Prahy, počítá se pouze s obchvaty 4 měst na trase. Plán silniční a dálniční sítě pro rok 2025 zobrazuje obrázek č.3. Celkový návrh ministerstva dopravy na rozšíření silniční a dálniční sítě – viz Příloha č. 5.

61

Obrázek č. 3: Plán - Silniční a dálniční síť v roce 2025

Zdroj: Zprávy-tn.cz [online]. 2011 Dostupné z WWW: .



nedostatečná infrastruktura a s tím související nezájem investorů (nízký zájem)

S nedostatečnou dopravní infrastrukturou a tím nemoţnosti dostatečného vyuţití potenciálu kraje souvisí i nezájem, popř. nízký zájem, investorů. Pro investory není kraj přitaţlivý. 

absence průmyslu

Ve struktuře ekonomiky Karlovarského kraje dominuje zpracovatelský průmysl, který však zaujímá v celorepublikovém ohledu hned po Praze nejniţší podíl na zaměstnanosti (22,3%). Současně je zpracovatelský průmysl kraje málo výkonný, jeho hrubá přidaná hodnota 20,8% je, s ohledem na počet zaměstnaných osob, velmi nízká. Zpracovatelský průmysl většiny ostatních krajů je základním pilířem hrubé přidané hodnoty. Celkově je v kraji ve srovnání s ostatními kraji České republiky průmyslová aktivita nízká.

62



malá míra drobného podnikání

Kraj se potýká s nízkým počtem osob, jeţ pracují na svůj účet. Lidé nejsou ochotni podstoupit riziko sebezaměstnání jako v jiných krajích České republiky. 

lázeňství, turismus

V kraji je zaměstnáno v této oblasti pouze 7,4% všech zaměstnaných osob, coţ je pro kraj, který je proslulý svým lázeňstvím, velmi nízký a nedostatečný počet. Kraj nevyuţívá svou komparativní výhodu. Problémem lázeňství je zároveň nízká hrubá přidaná hodnota (více v podkapitole 2.3.2.Vývojová řada zaměstnanosti dle odvětví národního hospodářství). 

sezónnost

Velkým problémem zaměstnanosti kraje je i sezónnost jednotlivých profesí, a to jak v odvětví lázeňství, tak i profesí v odvětví stavebnictví, které zaměstnává třetí nejvyšší počet osob (9,8%) v kraji. 

nízká úroveň vzdělanosti

Další významnou příčinou ekonomického zaostávání kraje je úroveň vzdělanosti obyvatel kraje. Odliv vysokoškolsky vzdělaných osob mimo kraj a malou návratnost absolventů škol přisuzuji především absenci vystudovaného oboru v kraji, tedy skladbě odvětví nenáročné na vzdělání, obtíţnému uplatnění v kraji a menšímu finančnímu ohodnocení v daném oboru. V kraji nejsou poţadavky na vysokoškolsky vzdělané osoby. Nízké vzdělanosti napomáhá i malý počet vysokých škol v kraji. 

nejnižší průměrné mzdy z celé České republiky

Nejniţší průměrné mzdy jsou samozřejmě i odrazem všech výše uvedených příčin. Jednou z příčin nízkých mezd je vzdělanost, všude na světě nejvyšších příjmů dosahují vysokoškolsky vzdělaní pracovníci. Další je např. náročnost vykonávané profese. Nejlépe placená zaměstnání jsou zaměstnání náročná psychicky, naopak zaměstnání náročná po fyzické stránce jsou oceněna hůře. Naproti tomu vidina niţšího příjmu nemotivuje lidi např. ke stěhování za zaměstnáním do Karlovarského kraje.

63

3. SMĚRY VÝVOJE ZAMĚSTNANOSTI V KARLOVARSKÉM KRAJI V TEORII A PRAXI Z analýzy Karlovarského kraje uváděné v kapitole 2. Analýza zaměstnanosti v Karlovarském kraji je zcela zřejmé, ţe úroveň zaměstnanosti Karlovarského kraje je, s ohledem na ostatní části České republiky, velmi špatná. Kraj zaostává ve většině ekonomických ukazatelů a patří mezi hospodářsky nejzaostalejší části země. Proto v této části své práce nejprve s ohledem na koncepce hospodářské politiky rozebírám, zda pohledy daných teoretických myšlení mohou kraj pozvednout či nikoli, posléze poukazuji prakticky, která odvětví je vhodné v kraji posílit, v poslední části této kapitoly předkládám řešení zaměstnanosti ze strany zákona o zaměstnanosti.

3.1.

Rozvoj Karlovarského kraje v konceptu teorie hospodářské politiky

V souladu s různými pohledy hospodářské politiky, jeţ jsem pro potřeby své práce rozepsala v podkapitole č. 1.4.1. Koncepce hospodářské politiky, předkládám mé mínění o vývoji současného stavu zaměstnanosti Karlovarského kraje. 3.1.1. Liberální koncepce hospodářské politiky Základem liberálního pohledu je ponechání ekonomického dění trhu. Připouští však i stimuly ze strany státu. Pro úspěšnou aplikaci liberální koncepce na Karlovarský kraj se záměrem zvýšení zaměstnanosti kraje a celkového hospodářského růstu, je nutné vyuţít pobídek ze strany státu (které liberální koncepce připouští uvádím v 1.4.1.), zaměřit se na podněty k práci a investicím. Pro vyřešení „páteře ekonomiky“, tedy dopravní infrastruktury kraje v koncepci liberální hospodářské politiky, je nutné vyuţít partnerství veřejného a soukromého sektoru, tzv. PPP projekty8. Dopravní infrastruktura je veřejný statek, který stát i v pojetí liberálním, obhospodařuje, jedná se tedy o jediné řešení v tomto konceptu, neboť pokud bychom ponechali rozšíření hustoty dopravní sítě pouze trhu, nebyl by trh ______________________ 8

PPP projekt (z angl. Public Private Partnerships), jedná se o spolupráci veřejného a soukromého sektoru, v níţ oba sektory spojí síly a finance pro uskutečnění projektu na základě předem stanoveních pravidel, rozdělených odpovědností a rizik.

64

sám o sobě úspěšný, pro soukromé subjekty je vytvoření vlastní dostatečné dopravní infrastruktury natolik finančně náročné, návratnost investic dlouhodobá, ţe přes veškeré přínosy potenciálních silnic, není vybudování lepší infrastruktury v jejich moţnostech. Pohostinství a ubytování momentálně funguje v Karlovarském kraji nedostatečně, nedochází k jeho rozvoji a především k zlepšení atraktivnosti kraje. Trţní subjekty nejsou ochotny samy na své náklady, nebo to není v jejich moţnostech, dobudovat a zkvalitnit destinace cestovního ruchu a pečovat o přírodní atraktivity. Partnerství veřejného a soukromého sektoru je nutné uplatnit i v tomto odvětví, a to zejména pro opravy památek. Pobídky ve formě niţší daňové zátěţe pomohou zpracovatelskému průmyslu, firmy se mohou zaměřit na moţné inovace výrobků, vylepšovat je, rozšiřovat výrobu a financovat výzkum. V liberální koncepci nedojde k výraznému zlepšení základní vzdělávací soustavy, základní školství je v současné době vhodné ponechat veřejným veřejnosti bezplatným statkem. Střední a vysoké školství by mělo být zaměřeno na spolupráci firem a škol, školské programy směrovat dle aktuálních potřeb trhu, státní pobídky uplatnit pro tvorbu či rozšíření stávajících prostor škol (převod pozemku za zvýhodněné ceny apod.). Důleţité je zájem směrovat jiţ i na nejmenší děti, především sociálně slabších rodin, v předškolním věku podporovat v dětech mimo jiné základy společenského chování, coţ posléze bude zhodnoceno kvalitnějšími výsledky v základních školách a dalším studiu, snazší uplatnění na trhu práce a tedy v budoucnu menší skupina nezaměstnatelného obyvatelstva. Taktéţ zřízení výzkumných vývojových center by bylo moţné s projekty PPP nebo za předpokladu pobídek ze strany státu. Vznik nových podnikatelských aktivit např. u momentálně nezaměstnaných osob je opět reálné pomocí pobídek, pokles daňového zatíţení by motivoval více osob pro zřízení ţivnosti. Oblast těţby a dobývání funguje, je však nutné ze strany státu zmírňovat negativní externality tímto odvětvím způsobené.

65

Kraj sám o sobě je ve většině oblastí málo konkurenceschopný a není v jeho silách uplatnit se adekvátně na trhu. Liberální koncepce by byla pro kraj účinná v expanzivním slova smyslu, při nabízení pobídek a odpovídající odezvě pobízených subjektů by kraj zcela jistě zaznamenal nárůst zaměstnanosti i celkové posílení. Bez pobídek ze strany státu a přenechání dění pouze„neviditelné ruce trhu“ není v současné době kraj jiţ schopen zlepšit své postavení a sníţit nezaměstnanost v kraji. 3.1.2. Intervencionistická koncepce hospodářské politiky Základním mottem intervencionistické koncepce je stabilizace pomocí státních intervencí. Hlavní potřeba státního zásahu Karlovarského kraje je vylepšení dopravní infrastruktury, propojení kraje nejen s centrem České republiky, ale i zahraničím. Jak jsem jiţ nesčetněkrát uvedla, ekonomická úspěšnost kraje se odvíjí od kvalitní dopravní infrastruktury, je nutné propojit kraj s ekonomickými centry. V případě státní intervence tímto směrem by bylo nutné vyuţít pracovní síly kraje, coţ by výrazně přispělo k poklesu nezaměstnanosti v kraji. Dalším významným přínosem souvisejícím s vybudováním silnic je rozvíjení ostatních odvětví národního hospodářství, větší příliv firem a vznik firem nových, přístup zahraničních firem na krajské území a mnohá další pozitiva vedoucí nejen k růstu zaměstnanosti kraje. Významná pomoc státu by byla podpora budování destinací cestovního ruchu, oprava zdejších památek, historických center, zkvalitňování sportovně-rekreačních míst zejména v horských oblastech, vybudování cyklostezek a tím pomoc odvětví pohostinství a ubytování, které je jedním z klíčových odvětví kraje. Státní dotace pro počátek drobného podnikání je opět klíčové téma rozvoje Karlovarského kraje, zdejší nezaměstnané osoby téměř nevyuţívají pomoci státu pro tyto účely. Naopak by měla být omezena stávající státní pomoc – podpora v nezaměstnanosti a sociální oblasti, zprůhlednit pobírání jednotlivých dávek, sníţit jejich počet především lepší kontrolou, zpřísnit pravidla pobírání a zamezit tak zneuţívání těchto podpor. Příliv finančních prostředků ze státního, krajského a místních rozpočtů je potřebný i pro zkvalitnění vzdělávací soustavy, podpory vědy a výzkumu. 66

Z celkového přínosu pro Karlovarský kraj, se jeví intervencionistický směr jako správné řešení pro rozvoj kraje a zvýšení zaměstnanosti v kraji. Ovšem z komplexního pohledu České republiky, je nutné se zaměřit rovněţ na zdroje krytí veškerých státních dotací, půjček a investic. 3.1.3. Porovnání koncepcí hospodářské politiky Pro lepší vyobrazení přínosu jednotlivých koncepcí hospodářské politiky pro Karlovarský kraj, znázorňuji v tabulce přínos pro kraj v jednotlivých odvětvích s ohledem na celkový přínos v kraji. V případě markantního přínosu označení ++, mírný přínos +, bez přínosu či s mizivým přínosem 0, negativní přínos značím -. Tabulka č. 21: Porovnání ekonomických škol LIBERÁLNÍ dobývání nerostných surovin zpracovatelský průmysl výroba,rozvod elektřiny,tepla,vody pohostinství a ubytování doprava,skladování,pošty,telekom. peněţnictví a pojišťovnictví drobné podnikání vzdělání dopravní infrastruktura věda a výzkum

INTERVENCIONISTICKÁ 0 dobývání nerostných surovin + zpracovatelský průmysl + výroba,rozvod elektřiny,tepla,vody ++ pohostinství a ubytování ++ doprava,skladování,pošty,telekom. peněţnictví a pojišťovnictví + drobné podnikání + vzdělání ++ dopravní infrastruktura ++ věda a výzkum

+ ++ + ++ ++ + + + ++ +


Je moţné konstatovat v obecné rovině, ţe nelze jednoznačně říci, který typ hospodářské politiky vyřeší problémy zaměstnanosti v Karlovarském kraji.

67

3.2.

Rozvoj zaměstnanosti Karlovarského kraje v praxi

Úvodem praktického pohledu na rozvoj Karlovarského kraje předkládám tzv. SWOT analýzu kraje, tedy znázornění jeho silných (ang. Strengths) a slabých (ang. Weaknesses) stránek, příleţitostí (ang. Opportunities) a ohroţení (ang. Threats). Tabulka č. 22: SWOT analýza Karlovarského kraje Silné stránky

Slabé stránky

Výhodná geografická poloha

Nedostatečná dopravní infrastruktura

 blízkost centra České republiky  blízkost

Spolkové

Převaha výroby s nízkou hrubou přidanou

republiky hodnotou

Německo Přírodní vybavenost kraje

Nízké HDP Nízký počet drobného podnikání

 Lázeňský trojúhelník

Těţbou zničená krajina

 přírodní památky

Špatné informování o zlepšování stavu

 historické památky

kraje

 chráněné krajinné oblasti

Přetrvávající negativní image kraje

Tradice průmyslové výroby

Nízká profesní vzdělanost

počet Zavedený těţební, chemický a energetický Velký pracovníků průmysl

nekvalifikovaných

počet Dostatek prostoru pro zřízení výrobních Podprůměrný vzdělané pracovní sídel

vysokoškolsky síly,

Moţnost přílivu zahraničních investic

vysokoškolsky vzdělaných

Nízké náklady na pracovní sílu

Nejniţší průměrné mzdy

Dostatek volné pracovní síly

Dlouhodobě vysoká nezaměstnanost

Příznivá věková struktura obyvatelstva

Špatná struktura ekonomiky

odliv

Zlepšování ţivotního prostředí Rekultivace těţbou zničené krajiny Příležitosti

Ohrožení

Zdokonalení dopravní sítě

Omezené veřejné zdroje na investice do

Rozvoj zpracovatelského průmyslu

dopravní infrastruktury

Vyuţití dotační politiky EU

Malý vznik a růst drobného podnikání

Vyuţití revitalizace zničené krajiny

Nedostatečné vyuţití potenciálu kraje

Lepší vyuţití komparativní výhody kraje, Konkurence sousedních regionů

68

zvýšení lázeňství a profitování z horských Nárůst regionálních rozdílů oblastí

Migrace

kvalifikované

pracovní

síly

Příprava pozemků pro investory

z kraje

Vysoká nabídka pracovních sil

Pasivita obyvatel

Spolupráce se zahraničím

Zvyšování nezaměstnanosti, dlouhodobá

Zapojení medií do vylepšení image kraje

nezaměstnanost

Zvýšení počtu vysokoškolských programů

Nedostatek investorů

Přizpůsobení vzdělávacích programů pro potřeby trhu práce Přizpůsobení rekvalifikací pro potřeby trhu práce Vstup investorů Zlepšení stavu ţivotního prostředí Zdroj: Zpracování vlastní

Pro rozvoj kraje je nutný zejména lidský faktor a infrastruktura. Obě tyto sloţky musí být kvalitní, jedna bez druhé není schopna kraj pozvednout. Pokud budeme mít v kraji vzdělané, uvědomělé lidské zdroje a nebudou mít pro svou činnost potřebnou infrastrukturu, nikdy nedosáhnou výsledků, které si předsevzali, pokud budeme mít nejmodernější silnice, dálnice, propojení s celým světem a nekvalitní pracovní sílu, bude luxus infrastruktury pro rozvoj kraje opět nedostatečný. Zvýšení zaměstnanosti v jakémkoli odvětví národního hospodářství o 1 procentní bod povede k poklesu celkové nezaměstnanosti o cca 0,9 procentního bodu. V případě míry nezaměstnanosti Karlovarského kraje 9,9% (v roce 2009) a ekonomicky aktivních obyvatel 53% (163454 osob) byl celkový počet nezaměstnaných osob v kraji 16182. V případě sníţení této míry o 0,9 procentního bodu, tedy na míru nezaměstnanosti 9%, bylo by 14711 osob bez zaměstnání. Z uvedeného vyplývá, ţe pokud bychom zvýšili míru zaměstnanosti o 1%, sníţila by se nezaměstnanost o 1471 osob. V podkapitole 2.3.3 jsem se zabývala hrubou přidanou hodnotou s ohledem na počet zaměstnaných osob v daném odvětví. Nyní předkládám rozdíl těchto dvou ukazatelů u vybraných

odvětví

národního

hospodářství.

Tedy

od

procentuelního

počtu

zaměstnaných osob odečtena procentuelní výše HPH, čímţ chci názorně ukázat

69

výkonnost daných oblastí, tedy především poukázat na HPH tvorná odvětví. Plusové hodnoty ukazují, ţe v daném odvětví je procentuální hrubá přidaná hodnota vyšší neţ procentuální hodnota počtu zaměstnaných osob a je vhodné toto odvětví rozvíjet nebo minimálně udrţet jeho současnou hodnotu. Záporné hodnoty zobrazují nepříliš vhodně vyuţitý lidský potenciál, počet zaměstnaných osob neodpovídá přínosům hrubé přidané hodnoty, tato odvětví je nutné výrazně povzbudit. Graf č. 34: Rozdíl HPH a zaměstnaných osob v odvětví


Rozvoj oblastí, které následně uvádím, by měl vést k zamezení dalšího propadu kraje a učinit kraj konkurenceschopným, dojde k růstu HDP, růstu mezd a především poklesu nezaměstnanosti. Rovněţ by kraj neopouštěli vzdělaní lidé, naopak by mohl kraj zaznamenat jejich příliv. 3.2.1. Odvětví těžby a dobývání nerostných surovin Do odvětví těţby a dobývání nerostných surovin je zahrnuto získávání surovin, které se obvykle vyskytují v pevném, kapalném nebo plynném skupenství. Hovoříme o těţbě podzemní, povrchové nebo prováděné prostřednictvím vrtů. Jedná se tedy o uhlí, ropu či zemní plyn. Zahrnout musíme rovněţ pomocné činnosti potřebné pro dopravu a prodej nerostných produktů, např. drcení, mletí, čištění, sušení, třídění, koncentrování rud, zkapalňování zemního plynu a aglomeraci pevných paliv.

70

V tomto odvětví kraj dosahuje poměrně vysoké HPH vzhledem k zaměstnanosti, bylo by tedy vhodné minimálně udrţet současný stav, v kaţdém případě co nejvíce oddálit nastupující útlum tohoto odvětví. V současné době hlavní firma tohoto odvětví v kraji Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. předpokládá ukončení těţby mezi lety 20302040. Moţností a v současné době jiţ uvaţovaným faktem je zahájení těţby na Chebsku, v oblastech Chebská a Odravská pánev. Otázkou však zůstává ochrana ţivotního prostředí. Pro obhájení odvětví těţby a dobývání bych pouţila slov RNDr. Mgr. Gabriely Lickové, Ph.D, které uvedla pro Chebský deník: „Správný přístup je v diverzifikaci zdrojů energie, ovšem obnovitelné zdroje ve velkém, které čerpají ze sluneční, větrné či vodní energie, jsou v našich klimatických a geomorfologických podmínkách (a při současném stupni poznání) nedostatečné. Biopaliva nás rovněţ nezachrání, stačí porovnat objem a výkon.“ 9. Dále jsou ochraně ţivotního prostředí nakloněny emisní povolenky. Emisní povolenka je povolení vypustit mnoţství 1 tuny skleníkových plynů, především oxidu uhličitého. Dalším plusem pro ţivotní prostředí je ukládání povinnosti firmám rekultivovat těţbou zničenou krajinu za povolení těţby. 3.2.2. Odvětví zpracovatelského průmyslu Za činnost zpracovatelského průmyslu povaţujeme mechanickou, fyzikální či chemickou přeměnu materiálů, substancí nebo komponentů na nové produkty. Zpracovatelský průmysl je v České republice jedním z hlavních zdrojů tvorby hrubého domácího produktu, mělo by tomu tak být i v jednotlivých krajích České republiky, tedy i kraji Karlovarském. Hlavním krokem kupředu by tedy mělo být výrazné posílení zpracovatelského průmyslu a především zvýšit jeho přidanou hodnotu. Karlovarský kraj nevykazuje plusové hodnoty HPH v tomto odvětví v porovnání s počtem zaměstnaných osob. Přes velká známá jména jako je Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., Moser, a.s., Mattoni, a.s., Jan Becher – Karlovarská Becherovka, a.s. apod. je zpracovatelského průmyslu v kraji ______________________ 9

KUČERA, Vladimír. Těţba hnědého uhlí v Chebské pánvi? To uţ rozhodně v úvahu připadá!. Chebský deník [online]. 2010, 6, [cit. 2010-11-15]. Dostupný z WWW: .

71

značný nedostatek. Vzorem by nám měl být kraj Plzeňský a Liberecký, neboť tyto vykazují vysoké hodnoty HPH. Pro názornost moţností rozvoje zpracovatelského průmyslu předkládám tabulku zobrazující největší zastoupení jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu daných krajů. Tabulka č. 23: Odvětví zpracovatelského průmyslu Plzeňský Karlovarský Výroba potravinářských výrobků a nápojů Výroba textilií a textilních výrobků Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken Výroba pryţových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků * Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) Výroba a opravy strojů jinde neuvedených Výroba elektrických strojů a zařízení jinde neuvedených Výroba radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

x

Ústecký

x

Liberecký

x

Královehradecký x x

x

x

x

x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu : Panorama zpracovatelského průmyslu [online]. 2010 [cit. 2011-01-29]. Dostupné z WWW: ., zpracování vlastní *výroba skla a skleněných výrobků, keramických výrobků, dlaţdic, stavebních betonových výrobků, cementu

Přes výše uvedené bych v kraji navázala také na tradici, pokusila se „navrátit ke kořenům“ a obnovila sklářský průmysl, výrobu porcelánu apod. 3.2.3. Odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla V tomto odvětví hovoříme o činnosti spojené s výrobou, přenosem a rozvodem elektrické energie, zemního plynu, páry a vody prostřednictvím stálé pevné sítě elektrického vedení, hlavního řadu a potrubí. 72

Jedno z nejvíce výdělečných odvětví, přes malou zaměstnanost v odvětví, je vysoká hrubá přidaná hodnota. Karlovarský kraj dosahuje díky elektrárnám a teplárenským závodům výborné hodnoty. Je proto nutné přinejmenším zachovat současný stav, případně odvětví rozvíjet, otázkou však opět zůstává ochrana ţivotního prostředí a další problémy s tímto oborem související. Proto bych navrhla zaměřit se především na ekologické elektrárny, bioelektrárny, bioplynové elektrárny, vyuţít vodní zdroje (turbíny), větrné elektrárny. 3.2.4. Odvětví pohostinství, ubytování V odvětví pohostinství a ubytování poskytují dané subjekty zákazníkům sluţby ubytování, přípravy občerstvení, jídel či nápojů pro okamţitou spotřebu, rekreační sluţby, zahrnuje tedy i lázeňskou oblast. Dalším významným zjištěním analýzy Karlovarského kraje je neschopnost kraje dostatečně vyuţít svou komparativní výhodu, svůj hlavní znak, kterým je lázeňství, přestoţe disponuje velmi dobrými přírodními a zároveň historickými podmínkami. Rovněţ kraj dostatečně nečerpá ve svých horských oblastech. Je tedy více neţ ţádoucí posílit lázeňství a zároveň dokázat účelně profitovat z hor, které patří v České republice jednoznačně k těm “vyšším“ nikoli však k těm lákavějším, to je nutné změnit. Pro rozvoj tohoto odvětví je nutné výrazně posílit marketingovou strategii lázeňství a cestovního ruchu v kraji. Zatraktivnit lázeňství kraje. Karlovy Vary jiţ usilují o zapsání cesty v městě na prestiţní seznam světového dědictví UNESCO. V této ideji bych pokračovala, neboť jak uvádí portál www.czech-unesco.cz „se památky zapsané na seznam UNESCO pokládají za součást kulturního a přírodního dědictví celého lidstva a dostává se jim mimořádné péče a ochrany pod mezinárodním dohledem. Seznam UNESCO se stal i pro širokou veřejnost obecně uznávaným turistickým průvodcem, protoţe všechna místa, která byla odborníky pečlivě vybrána, jsou zcela nepochybně výjimečná a jedinečná. Zapsané památky se stávají nejatraktivnějšími turistickými cíli a turista, který se seznamem řídí, můţe mít pocit, ţe pozná to nejcennější, co ta která země nabízí“ 10. _______________________ 10

Panoramatické památky UNESCO [online]. 2006 [cit. 2010-11-15]. UNESCO v ČR. Dostupné z WWW: .

73

Další turistickou atrakcí a cílem rekreačních aktivit v kraji je vyuţití lomy a doly zničené krajiny, tzv. výsypky a jámy lomů. Tyto výsypky a jámy jsou přetvářeny např. na cyklostezky a jezera. Příkladem povedené rekultivace je jiţ fungující a velmi oblíbené koupaliště Michal poblíţ Sokolova, které je prozatím největší rekreační nádrţí v oblasti Sokolova a těší se velké návštěvnosti v letních měsících, jedná se o velkou rozsáhlou stavbu s velkým sportovním vyuţitím, písčitou pláţí, zatravněnou plochou a vybavením pro návštěvníky. Dalším příkladem rekultivací je v současnosti velmi vyhledávaná sportovní aktivita – golfové hřiště nedaleko Sokolova. V této tendenci je nutné nadále pokračovat a vyuţít zničenou krajinu pro podobné účely. Naproti tomuto stojí účelnost, v porovnání zaměstnanosti s hrubou přidanou hodnotu, jsou čísla velmi špatná, ţádný ze sledovaných krajů nevykazuje plusové hodnoty tohoto poměru. Je tedy na místě, aby Karlovarský kraj dokázal výrazně posílit dané odvětví a zároveň výnosnost daných sluţeb v odvětví. 3.2.5. Odvětví dopravy a skladování Toto odvětví v sobě skrývá činnosti spojené s poskytováním osobní nebo nákladní dopravy, pravidelné nebo nepravidelné, smluvní, po ţeleznici, silnicích, po vodě i vzduchem, činnosti spojené s provozováním potrubní dopravy a podpůrné činnosti s tím související, tedy činnosti terminálů, provoz parkovacích zařízení, manipulace s nákladem, skladování atd., činnosti pošt a telekomunikací, pronájem přepravního zařízení. Ačkoli v Karlovarském kraji je 7% zaměstnaných osob v tomto odvětví, nedosahuje kraj s 9,6% HPH odpovídající HPH kupř. se srovnáním s Plzeňským krajem, kde je v tomto odvětví zaměstnáno 5,8% osob a HPH je 9,8%. Doporučení pro kraj tedy zní – zvýšit HPH daného odvětví a samozřejmě odvětví rozvíjet. Rovněţ vyuţít příhraniční oblasti a spolupracovat se zahraničím, zřídit skladové terminály, zřízení dep přepravních společnosti, skladové sluţby apod. 3.2.6. Odvětví peněžnictví a pojišťovnictví Toto odvětví vykazuje sice malou zaměstnanost, ovšem jeho hrubá přidaná hodnota je v našem kraji téměř dvojnásobná, vzhledem k této skutečnosti by bylo vhodné rovněţ toto odvětví rozvíjet.

74

3.2.7. Sektor drobného podnikání Na konci podkapitoly 2.3.2. uvádím vývojovou řadu osob samostatně výdělečně činných. Jak jsem doloţila, Karlovarský kraj má dlouhodobě velmi nízkou podnikatelskou aktivitu. Z jedné strany můţeme tuto situaci přiřadit hospodářskému stavu kraje, z druhé strany musíme také přiznat pasivnější přístup obyvatel kraje. Zde bych zaměřila největší pozornost podpoře ze strany veřejných krajských a městských institucí a pobídek v této oblasti. Tyto instituce by měly podporovat zvýšení zájmu zaloţení vlastní podnikatelské činnosti a vytvořit podmínky pro jejich dynamický růst. Svou podporu zaměřit především daňovou politikou a poradenstvím. Podnikatelé mohou vytvářet nová pracovní místa, zvyšovat svou produktivitu, investice a tím urychlí růst krajského HDP. Ze strany úřadů práce, rekvalifikaci zacílit tímto směrem, podporu pro začínající podnikatele více propagovat a zefektivnit její pobírání. Vhodným cílem pro náš kraj by mohla také být sféra řemeslníků zaměstnaných na vlastní účet. Větší počet řemeslníků povede k větší konkurenci a tím ke zvýšení kvality odvedené práce. 3.2.8. Vzdělanost Vzdělaní občané jsou cestou k hospodářskému růstu a vyšší ţivotní úrovni. Vzdělaná společnost, je stabilní společnost. Kraje s vysokou vzdělaností obyvatel jsou schopny rychle reagovat na měnící se potřeby trhu. Rovněţ zaměstnavatelé při výběru svých zaměstnanců dávají ve většině případů pochopitelně přednost osobě adaptabilnější, vzdělanější. Vzdělanější osoby jsou taktéţ úspěšnější v podnikatelské činnosti. Z analýzy

vzdělanosti

vyplývá,

ţe

kraj

disponuje

niţším

počtem

osob

s vysokoškolským vzděláním oproti většině krajů České republiky. Jedním z důvodů je nízká moţnost uplatnění vysokoškolsky vzdělaných osob a specializovaných odborníků v kraji. Díky tomu dochází k migraci této části populace. Naopak díky této migraci postrádají posléze místní firmy tyto profesionály s odpovídající praxí. Vzhledem k tomu, ţe v kraji nejsou vysoké školy se specializovaným zaměřením, studenti za vzděláním musí odcházet z kraje. Cílem kraje by tedy měla být podpora vysokoškolského vzdělávání především v ohledu návratnosti těchto studentů. 75

Dalším smysluplným bodem je zvýšit vzdělanost osob a co nejvíce sníţit počet osob se základním vzděláním a bez vzdělání. Současně zkvalitnit vzdělávací programy. Do středního vzdělávání promítnout aktuální a budoucí potřeby trhu práce tak, aby absolventi disponovali potřebnou kvalifikací, kterou poţadují firmy v Karlovarském kraji. Taktéţ úřady práce by měly své rekvalifikace lépe zacílit na aktuální potřeby trhu práce. 3.2.9. Dopravní infrastruktura Při pohledu do dějin zjistíme, ţe infrastruktura byla vţdy základním pilířem pro rozvoj vyspělých kultur. Kvalitní dopravní infrastruktura je jednou z klíčových podmínek rozvoje ekonomiky, zajišťuje mobilitu osob i zboţí, jeţ představuje nutný předpoklad pro ekonomický rozvoj. Dopravní infrastruktura Karlovarského kraje je nedostatečná a je nutné ji výrazně posílit. Bez tohoto zásahu se kraj nemůţe více rozvíjet. V kraji není ţádná dálnice, kraj má pouze krátký úsek rychlostní silnice a několik víceproudých silnic. Není tedy ţádné kvalitní spojení s ostatními částmi republiky a zahraničím. Navíc současný stav silnic rovněţ není uspokojivý. Tento stav zároveň zatěţuje a výrazně zhoršuje kamionová doprava, kterou není moţné převést na dálnice. Nedostatečný přísun finančních prostředků na zkvalitňování a zvyšování hustoty silnic vede k neustálému prohlubování problému. Nejedná se však jen o silniční dopravní síť. V zoufalém stavu je také ţelezniční síť, která rovněţ potřebuje výraznou rekonstrukci. Jedinou chválou je zbudování letiště, jeţ je moderní a odpovídá poţadavkům mezinárodní letové dopravy, je však nutné rozvinout jeho provoz. Rozšíření a zlepšování stavu dopravní dostupnosti s sebou navíc přináší rozvoj produkce a zaměstnanosti. Musel by být však pro tuto činnost vyuţit pracovní potenciál kraje. S rozvojem silnic je zároveň spojen rozvoj související přímo s provozem komunikace, tedy benzínové stanice apod., tedy další zdroj zaměstnanosti. Nejvýznamnějším přínosem zlepšení a posílení dopravní infrastruktury by pro kraj samozřejmě bylo jiţ zmíněné usnadnění spojení s ostatními kraji a tím moţností přivést do kraje firmy, pro které jiţ nebude problém s dopravní dostupností.

76

3.2.10. Věda a výzkum, inovace Za inovaci v této sekci povaţuji změnu stávajících výrobků a sluţeb či vývoj nových. Inovací a vyvíjením nových technologií dojde k úsporám práce, zvýšení efektivity produkce a získání cenově atraktivnějších výrobků oproti konkurenci. Karlovarský kraj nedisponuje ţádným větším výzkumným ústavem a současně ani místní firmy nevykazují výraznou inovační aktivitu. I tato skutečnost nahrává hospodářskému zaostávání kraje. Vzhledem k tomu, ţe dosaţení ekonomické konkurenceschopnosti je odrazem neustálého zavádění inovací, měl by i tento směr být jedním z prioritních cílů firem Karlovarského kraje.

77

3.3.

Rozvoj zaměstnanosti Karlovarského kraje z pohledu zákona o zaměstnanosti

Zaměstnanost z pohledu státní správy upravuje zákon č. 435/2004 Sb., O zaměstnanosti, v platném znění. Důleţitými částmi zákona rozhodnými pro mou práci povaţuji pojednání týkající se zprostředkování zaměstnání a aktivní politiku zaměstnanosti. 3.3.1. Zprostředkování zaměstnání Zprostředkování zaměstnání je upraveno § 14-66 zmíněného zákona, kdy se zprostředkováním zaměstnání rozumí především „vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly, zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uţivatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíţí na její provedení a poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příleţitostí“ 11. Zákon však neupravuje přístup k nezaměstnané osobě a diagnostiku této osoby. §23 uvedeného zákona sice stanoví, která data jsou zejména zahrnuta do evidence zájemců o zaměstnání (identifikační údaje zájemce, údaje o jeho kvalifikaci, získaných pracovních zkušenostech, zájmu o určitá zaměstnání a údaje o jeho zdravotních omezeních), ovšem v praxi často dochází jiţ při prvotním setkání se zájemcem o zaměstnání a pracovníkem úřadu práce k chybné a nedostatečné diagnostice zájemce o zaměstnání ze strany úřadu práce. K zájemcům se přistupuje jednosměrně a chybí tolik potřebné individuální poradenství. Uchazeči jsou sice přizváni na tzv. zahajovací schůzku, kde jim pracovník poskytne informace o moţnostech uplatnění na trhu práce a pomoci ze strany úřadu práce, ovšem tyto schůzky jsou prováděny pro desítky uchazečů najednou. Tato chyba posléze velmi znesnadňuje výběr vhodného povolání pro daného uchazeče, zvolení správné rekvalifikace apod. Často se v praxi vychází z fráze „neznalost zákona neomlouvá“ a nejsou uchazečům poskytnuty adekvátní informace s tím, ţe uchazeči mají znát svá práva a povinnosti. Ovšem spousta uchazečů o zaměstnání není ani schopna si vyloţit zákon správně a domáhat se svých práv. ______________________ 11

Česká republika. Zákon o zaměstnanosti : §14. In 435/2004Sb.. 2011, částka 36, s. 1-58.

78

Dalším významným a státní rozpočet velmi zatěţujícím faktem je mnohdy jediná motivace uchazečů se o zaměstnání u úřadu práce, a to státem hrazené povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění. 3.3.2. Aktivní politika zaměstnanosti Velkým úskalím zmiňovaného zákona o zaměstnanosti spatřuji ve výkladu aktivní politiky zaměstnanosti, kterou se

zabývají § 104-120.

Nedostatky

spatřuji

v následujících oblastech:  rekvalifikace První částí aktivní politiky zaměstnanosti jsou rekvalifikace upravené § 108, rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a její zvýšení, případně rozšíření dosavadní kvalifikace. V praxi vidím efekt zapojení do rekvalifikace pouze v sociálním kontaktu uchazeče o zaměstnání s ostatními uchazeči, částečné uchování pracovních návyků, profesní zvýšení rekvalifikace ve většině případů není. Rekvalifikace nejsou zacílené na potřeby trhu práce a především schopnosti uchazečů. Příkladem můţe být hojně vyuţívaná rekvalifikace v oboru účetnictví – o uchazeče z úřadu práce, který prošel tímto rekvalifikačním kurzem bez dokazatelné praxe, zaměstnavatelé nemají zájem. Dalším příkladem můţe být kurz práce na počítači – uchazeče školící pracovník s počítačem sice seznámí, ale rekvalifikace nejsou pojímány důkladně a podrobně, výsledkem opět není uchazeč schopný pracovat s počítači tak, jak dnes vyţadují zaměstnavatelé. Rekvalifikace by měly být cíleny na potřeby daných lokalit a uchazečům zprostředkovány více do hloubky problému. Dále se musí výrazně zlepšit dosud téměř nefungující spolupráce úřadů práce se zaměstnavateli, úřady práce musí znát poţadavky zaměstnavatelů na nové zaměstnance, vyvinout tlak na zaměstnavatele, aby poskytovali úřadům práce informace o volných pracovních pozicích a z druhé strany z úřadů práce nabízet zaměstnavatelům adekvátní uchazeče o zaměstnání, nikoli „náhodný“ a v praxi hojně vyuţívaný výběr, coţ spočívá opět v jiţ zmíněné prvotní diagnostice uchazeče o zaměstnání.

79

 investiční pobídky Investičními pobídkami podporuje ministerstvo práce a sociálních věcí vytváření nových pracovních míst a rekvalifikaci nebo školení nových zaměstnanců u zaměstnavatelů. Nárok na tuto podporu však vzniká na území, kde je průměrná míra nezaměstnanosti za 2 ukončená pololetí nejméně o 50% vyšší neţ průměrná míra nezaměstnanosti České republiky. Karlovarský kraj proto na tuto podporu nedosáhne (viz analýza kap. 2.7. nezaměstnanost České republiky 8%, KV 9,9%, pro nárok na podporu nezaměstnanost minimálně 12%). Tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti by zcela jistě změnil často nepotřebné nebo neúčinné rekvalifikace nabízené úřady práce na poskytování potřebného zaškolení přímo zaměstnavateli. Hranice, která je pro většinu krajů nedosaţitelná (dosahuje pouze Ústecký kraj), by měla být sníţena a zavést více kritérií pro moţnost získání této podpory, např. ohled i na HDP dané lokality.  veřejně prospěšné práce Za veřejně prospěšné práce se povaţuje časově omezená pracovní činnost zaměřená na údrţbu veřejných prostor, budov a komunikací, jejich úklid a údrţbu. Tyto práce jsou ve prospěch obcí či státních institucí, a to nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců s moţností opakování. Pro tyto činnosti jsou vybírány osoby z řad uchazečů o zaměstnání. V praxi dochází sice ke sníţení nezaměstnanosti, ale jen na určitou dobu, neboť vybraní uchazeči se na úřady práce opět vrací a zpravidla se jedná o osoby jiným způsobem nezaměstnatelné, jejich produktivita práce bývá téměř nulová, ovšem zátěţ státního rozpočtu maximální, stát za dané uchazeče zaměstnané ve veřejně prospěšných pracích hradí skutečně vyplacené mzdové náklady včetně povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění. 

společensky účelná pracovní místa

Jedná se o pracovní místa zřízená zaměstnavatelem po dohodě s úřadem práce. Na tyto místa jsou zvoleny osoby z řad uchazečů o zaměstnání. Dále se jedná o zřízení samostatně výdělečné činnosti uchazečem o zaměstnání.

80

Zřízení společensky účelných pracovních míst je nejfrekventovanějším nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. Vzhledem k podmínce zaloţení pracovního poměru na dobu neurčitou je tímto nástrojem sniţována nezaměstnanost. Ovšem často se jedná o pracovní místa, která by zaměstnavatelé zřídila i bez příspěvku úřadu práce, vynakládané peníze jsou proto v řadě případů zbytečnou zátěţí státního rozpočtu.  překlenovací příspěvek Nově poskytují úřady práce překlenovací příspěvek osobám samostatně výdělečně činným, které přestaly být uchazeči o zaměstnání a byl jim poskytnut příspěvek v rámci společensky účelných pracovních míst. Příspěvek je poskytnut na 5 měsíců a činí maximálně ¼ násobku průměrné mzdy v národním hospodářství. Finance poskytované tímto příspěvkem opět povaţuji za zbytečné zatěţování státního rozpočtu, v případě, ţe uchazeči byl jiţ poskytnut jiný příspěvek na zřízení samostatně výdělečné činnosti, mělo by se jednat o činnost, která je skutečně výdělečná a není potřeba dalších finančních podpor ze strany státu. Podporu bych zaměřila na poradenství v počátku podnikání.

81

4. ZHODNOCENÍ VARIANT (konkretizace směru zvýšení zaměstnanosti v Karlovarském kraji) V předchozí kapitole jsem se zabývala moţnými tendencemi v rozvoji Karlovarského kraje s cílem zvýšení zaměstnanosti v kraji, a to z teoretického hlediska, praktického hlediska a pohledu zákona o zaměstnanosti. Nyní pro zvýšení zaměstnanosti v Karlovarském kraji navrhuji konkrétní opatření. Abych mohla lépe vyjádřit váhu a význam navrţených opatření z hlediska koncepcí hospodářských politik, tak ke kaţdému opatření přiřazuji typ koncepce. Přičemţ uvedení kombinace liberální a intervencionistické koncepce je vyuţití jedné či druhé, případně obou současně, uvedení liberální s prvky intervencionistické uvádím v případě pouţití pobídek (viz podkapitola 1.4.1. Koncepce hospodářské politiky odstavec a). Výsledkem by měl být můj názor, která koncepce (její realizace) by mohla úroveň zaměstnanosti řešit.

 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA -

dokončení výstavby rychlostní silnice přínos – rozvinutí podnikání, a to malého a středního podnikání i velkých podnikatelských subjektů. Napojení na silniční síť ostatních krajů a zahraničí, zlevní náklady na dopravu místních firem, zvýší rychlost přepravy, čímţ opět sníţí náklady na přepravu, celkově to poté můţe vést i k niţší celkové ceně výrobku, z čehoţ plyne konkurenceschopnost – moţnost rozvoje výroby – potřeba více zaměstnanců – růst zaměstnanosti. Poţadavkem je zapojení do výstavby a posléze údrţby infrastruktury místní firmy, výsledkem je mimo jiné opět zvýšení zaměstnanosti. řeší – projekt PPP tedy spolupráce státu/kraje se soukromým sektorem dotace z fondů EU, státních a krajských rozpočtů koncepce hospodářské politiky – kombinace liberální a intervencionistické

82

-

rekonstrukce a modernizace silniční sítě nižších tříd přínos – zlepšení současného nevyhovujícího stavu silnic v kraji, silnice jsou poničené, nekvalitní, vedou ke zhoršování stavu vozového parku, prodraţují přepravu řeší – projekt PPP tedy spolupráce státu/kraje se soukromým sektorem dotace z fondů EU, státních a krajských rozpočtů koncepce hospodářské politiky – kombinace liberální a intervencionistické

-

modernizace silničního spojení se Spolkovou republikou Německo přínos – zlepšení spolupráce se zahraničními partnery a investory řeší – projekt PPP tedy spolupráce státu/kraje se soukromým sektorem dotace z fondů EU, státních a krajských rozpočtů koncepce hospodářské politiky – kombinace liberální a intervencionistické

-

podpora nárůstu letových linek na Letišti Karlovy Vary přínos – nárůst počtu turistů a návštěvníků kraje řeší – Krajský úřad Karlovarského kraje ve spolupráci s trţními subjekty koncepce hospodářské politiky – liberální

-

rozvoj cyklostezek přínos – spokojenost občanů, podpora odvětví ubytování, stravování, nárůst počtu turistů a návštěvníků kraje. řeší – státní krajské instituce ve spolupráci s trţními subjekty dotace z fondů EU, státních a krajských rozpočtů koncepce hospodářské politiky – kombinace liberální a intervencionistické

83

-

modernizace železniční sítě přínos – zkvalitnění komfortu přepravovaných osob a zboţí pobídka – prodej částí ţelezniční tratě soukromým subjektům za symbolickou cenu pod podmínkou nutnosti rekonstrukce a provozování dané tratě řeší – státní krajské instituce ve spolupráci s trţními subjekty projekt PPP tedy spolupráce státu/kraje se soukromým sektorem dotace z fondů EU, státních a krajských rozpočtů koncepce hospodářské politiky – kombinace liberální a intervencionistické

-

podpora vytváření logistických center přínos – nárůst zaměstnanosti v kraji pobídka – převod pozemku ve vlastnictví kraje/státu za zvýhodněnou cenu řeší – stát/státní krajské instituce ve spolupráci s trţními subjekty koncepce hospodářské politiky – liberální s prvky intervencionistické

 LÁZEŇSTVÍ, CESTOVNÍ RUCH -

zdokonalení a rozšíření celistvého informačního integrovaného systému, jeţ napomůţe návštěvníkům kraje zorientovat se v nabídce turistických cílů celého kraje včetně informací o moţnostech ubytování, stravování a dopravě. Jedná se především o elektronické informační panely u hlavních turistických cílů kraje a informačními centry v centrech měst kraje. přínos – zvýšení komfortu stávajících turistů a příliv nových, návštěvníci budou takto informováni o dalších moţných turistických cílech, zároveň dojde ke zvýšení trţeb v oblasti sluţeb u daných turistických cílů

84

řeší – především krajské instituce, popř. ve spolupráci s trţními subjekty dotace z fondů EU, státních a krajských rozpočtů koncepce hospodářské politiky – intervencionistická -

modernizace turistických cílů (centra měst, hrady, zámky…) přínos – vznik nových turistických cílů vzniklých ze zašlých nenavštěvovaných památek, zvýšení komfortu turistů a příliv nových řeší – především stát/krajské instituce, popř. ve spolupráci s trţními subjekty dotace z fondů EU, státních a krajských rozpočtů koncepce hospodářské politiky – kombinace liberální a intervencionistické

-

zajištění péče o přírodní památky přínos – zvýšení komfortu turistů a příliv nových řeší – stát/krajské instituce dotace z fondů EU, státních a krajských rozpočtů koncepce hospodářské politiky – intervencionistická

-

výstavba sportovně-rekreačních zařízení přínos – nárůst zaměstnanosti v kraji, vznik nových turistických cílů, spokojenost místních obyvatel pobídka – převod pozemku ve vlastnictví kraje/státu za zvýhodněnou cenu, dotační politika řeší – stát/státní krajské instituce ve spolupráci s trţními subjekty koncepce hospodářské politiky – liberální s prvky intervencionistické

-

modernizace muzeí přínos – zvýšení komfortu stávajících turistů a příliv nových 85

řeší – především krajské instituce, popř. ve spolupráci s trţními subjekty dotace z fondů EU, státních a krajských rozpočtů koncepce hospodářské politiky – intervencionistická -

marketingová podpora přínos – zlepšení image kraje, zvýšení počtu návštěvníků kraje

-

výstavba a rekonstrukce ubytovacích zařízení přínos – nárůst zaměstnanosti v kraji, zvýšení komfortu stávajících turistů a příliv nových pobídka – převod pozemku ve vlastnictví kraje/státu za zvýhodněnou cenu, daňové prázdniny12, daňové zvýhodnění řeší – trţní subjekty koncepce hospodářské politiky – liberální s prvky intervencionistické

-

výstavba a rekonstrukce stravovacích zařízení přínos – nárůst zaměstnanosti v kraji, zvýšení komfortu stávajících turistů a příliv nových pobídka – převod pozemku ve vlastnictví kraje/státu za zvýhodněnou cenu, daňové prázdniny na určité daňové období, daňové zvýhodnění řeší – trţní subjekty koncepce hospodářské politiky – liberální s prvky intervencionistické

-

zápis památek do prestižního seznamu světového dědictví UNESCO přínos – zlepšení image kraje, přilákání většího mnoţství turistů tuzemských i zahraničních, luxus lázeňského kraje bude lépe ohodnocen

______________________ 12

daňové prázdniny = sníţení daňové povinnosti popř. zproštění této povinnosti na určité období

86

-

využít potenciál horských středisek přínos – nárůst zaměstnanosti v kraji, zvýšení komfortu stávajících turistů a příliv nových, zvýšení trţeb v oblasti sluţeb u daných turistických cílů pobídka – převod pozemku ve vlastnictví kraje/státu za zvýhodněnou cenu, daňové prázdniny na určité daňové období, daňové zvýhodnění řeší – trţní subjekty koncepce hospodářské politiky – liberální s prvky intervencionistické

-

pokračování rekultivací těžbou zničené krajiny (vodní nádrţe, rekreační oblasti, písčité pláţe, zatravněná plocha pro sportovní vyuţití, golfová hřiště) – nadále udrţet povinnost znečišťovatelů provádět rekultivace zničené krajiny

 PRŮMYSL -

podpora rozvoje podnikání přínos – pobídky budou motivovat vznik nových podnikatelských subjektů. Pobídky pro zavedené firmy přinesou firmám moţnost investic do vědy a výzkumu, vyvíjení nových technologií, rozvoje, inovace, tím vším se firmy lépe uplatní na trhu a budou moci lépe bojovat s neustále se zvyšujícími konkurenčními tlaky. pobídka – akvizice potenciálních investorů včetně zahraničních, sníţení daňového zatíţení, daňové prázdniny na určité období, podnikatelské inkubátory, převod pozemků ve vlastnictví státu/kraje za zvýhodněnou cenu řeší – stát/krajské instituce koncepce hospodářské politiky – liberální s prvky intervencionistické

-

podpora tradičních řemesel (podpora odbytu) přínos – udrţení zaměstnanosti

87

pobídka – sníţení daňového zatíţení řeší – stát/krajské instituce koncepce hospodářské politiky – liberální  ODVĚTVÍ TĚŽBY A DOBÝVÁNÍ -

zahájení těžby v oblastech Chebské a Odravské pánve přínos – udrţení zaměstnanosti, jedná se o oblast, jeţ značně přispívá k hrubé přidané hodnotě v kraji, v současné době se stále jedná o potřebný zdroj energie řeší – soukromé subjekty koncepce hospodářské politiky – liberální

 ODVĚTVÍ VÝROBY A ROZVODU ELEKTŘINY, PLYNU a TEPLA -

výstavba ekologických elektráren (větrné, sluneční) přínos – udrţení zaměstnanosti, jedná se o oblast, jeţ značně přispívá k hrubé přidané hodnotě v kraji pobídka – zvýhodněná cena elektřiny řeší – soukromé subjekty koncepce hospodářské politiky – liberální

-

využití vodních zdrojů (turbíny) přínos – udrţení zaměstnanosti, jedná se o oblast, jeţ značně přispívá k hrubé přidané hodnotě v kraji pobídka – zvýhodněná cena elektřiny řeší – soukromé subjekty koncepce hospodářské politiky – liberální 88

 SEKTOR DROBNÉHO PODNIKÁNÍ -

podpora a poradenství začínajícím podnikatelům přínos – sníţení nezaměstnanosti kraje, zvýšení konkurence a tedy zvýšení kvality nabízených sluţeb pobídka – sníţení daňového zatíţení, daňové prázdniny na určité období, podnikatelské inkubátory, převod pozemků ve vlastnictví státu/kraje za zvýhodněnou cenu řeší – stát/krajské instituce koncepce hospodářské politiky – liberální s prvky intervencionistické

-

rozvoj podnikatelských inkubátorů přínos – sníţení nezaměstnanosti kraje, zvýšení konkurence a tedy zvýšení kvality nabízených sluţeb řeší – stát/krajské instituce koncepce hospodářské politiky – liberální s prvky intervencionistické

 VZDĚLÁVÁNÍ -

průzkum firem působících v kraji, jaké požadavky kladou na pracovní síly a promítnout je ve vzdělávacích a rekvalifikačních programech přínos – zvýšení zaměstnanosti, zlepšení uplatnění absolventů na trhu práce řeší – stát koncepce hospodářské politiky – intervencionistická

-

podpora distančního studia přínos – zvýšení kvalifikace populace, lepší zaměstnatelnost populace

89

řeší – státní i soukromé subjekty -

podpora (finanční, motivační) návratnosti absolventů studujících mimo kraj přínos – zamezení odlivu vzdělaných osob pobídka – ze strany zaměstnavatelů poskytnutí příspěvku na studium, uvolnění ve dnech studia řeší – státní i soukromé subjekty, ze strany státu lepší propagace této moţnosti koncepce hospodářské politiky – liberální

-

spolupráce kraje s vysokými školami a zřízení poboček v kraji přínos – zvýšení kvalifikace populace, lepší zaměstnatelnost populace pobídka – poskytnutí prostor pro provozování pobočky VŠ řeší – krajský úřad koncepce hospodářské politiky – liberální

-

spolupráce firma – škola přínos – škola se zaměří na poţadavky dané firmy, která bude financovat pro svého budoucího (současného) zaměstnance vzdělání a absolvent je dokonale připraven na zapojení do firemního procesu, výsledkem bude úbytek nezaměstnaných absolventů pobídka – poskytnutí prostor pro provozování pobočky, pronájem či prodej prostor za zvýhodněné ceny řeší – soukromé subjekty a veřejné subjekty koncepce hospodářské politiky – liberální

90

 VĚDA A VÝZKUM -

vybudování centra vývoje a výzkumu přínos – zlepšení konkurenceschopnosti firem, zlepšení výrobků firem, sluţeb, inovací, uplatnění vzdělaných osob v kraji, zamezení jejich odlivu pobídka – převod pozemku ve vlastnictví kraje/státu za zvýhodněnou cenu řeší – projekt PPP tedy spolupráce státu/kraje se soukromým sektorem dotace z fondů EU, státních a krajských rozpočtů koncepce hospodářské politiky – kombinace liberální a intervencionistická

-

zjišťování potřeb firem v oblasti vědy a výzkumu přínos – zlepšení konkurenceschopnosti firem, zlepšení výrobků firem, sluţeb, inovací, uplatnění vzdělaných osob v kraji, zamezení jejich odlivu řeší – spolupráce státu/kraje se soukromým sektorem koncepce hospodářské politiky – liberální

-

modernizace současných vývojových laboratoří přínos – zlepšení konkurenceschopnosti firem, zlepšení výrobků firem, sluţeb, inovací, uplatnění vzdělaných osob v kraji, zamezení jejich odlivu řeší – projekt PPP, státní dotace, dotace z fondů EU, státních a krajských rozpočtů koncepce hospodářské politiky – kombinace liberální a intervencionistická

Souhrnný přehled, která z koncepcí hospodářské politiky řeší dle mého názoru danou problematiku zobrazuje tabulka č. 24.

91

Tabulka č. 24: Přehled řešení dle koncepcí hospodářské politiky

Opatření

koncepce hospodářské politiky liberální

intervencionistická

kombinace

dokončení výstavby rychl.silnice

x

x

x

rekonstr.,modern.silnic

x

x

x

modernizace spojení s Německem

x

x

x

podpora nárustu letových linek

x

rozvoj cyklostezek

x

x

x

modernizace ţelez.sítě

x

x

x

podpora vytváření log.center

xsI

celistvý inform.systém moder.turistických cílů

x x

x

zajištění péče o přírod.památky výstavba sport-rekr. zařízení

x

x xsI

modernizace muzeí

x

výstavba ubyt.zařízení

xsI

výstavba strav.zařízení

xsI

vyuţití horských středisek

xsI

podpora rozvoje podnikání

xsI

podpora tradičních řemesel

x

zahájení těţby na Chebsku

x

výstavba ekolog.elektráren

x

vyuţití vodních zdrojů

x

podpora a poradenství podnikat.

xsI

rozvoj podnik.inkubátorů

xsI

průzkum firem promítnutí do vzděl.

x

podpora návrat.absolventů VŠ

x

spolupráce kraje s VŠ

x

spolupráce firma – škola

x

vybudování centra vývoje/výzkum

x

zjišťování potřeb v oblasti výzk.

x

modernizace vývoj.laboratoří

x

x

x

x

x

Zdroj: Zpracování vlastní Pozn.: legenda x s I u koncepce liberální označuje, ţe dané opatření řeší liberální koncepce hospodářské politiky s prvky intervencionistické – viz podkapitola 1.4.1. Koncepce hospodářské politiky odstavec a)

Z výčtu konkrétních opatření a následně tabulky č. 24 je jasně patrné, ţe vyšší přínos v Karlovarském kraji by byl zaznamenán liberální koncepcí hospodářské politiky, některá opatření liberální s prvky intervencionistické, ovšem zde je nutné podotknout, ţe se 92

jedná o expanzivní liberální politiku zaměřenou na podporu a pomoc, a to zejména tvorbou pobídek. Nezanedbatelný přínos by zaznamenala intervencionistická koncepce hospodářské politiky především v odvětví dopravní infrastruktury, problematiku dopravní infrastruktury je však moţné vyřešit i liberální koncepcí prostřednictvím projektů PPP, popř. kombinací obou těchto koncepcí. Stejný přístup je v oblasti vědy a výzkumu, kterou rovněţ intervencionistická koncepce můţe vyřešit, ale řešení nabízí i projekty PPP v rámci koncepce liberální, popř. kombinace těchto koncepcí.

93

ZÁVĚR Karlovarský kraj patří velikostí, počtem obcí i obyvatel mezi malé kraje České republiky, je rozlohou třetí nejmenší kraj po Praze a Libereckém kraji. Není tedy na místě od kraje očekávat srovnatelné výsledky, jeţ vykazují větší kraje, ovšem současný stav kraje je velmi znepokojující. Analýza zaměstnanosti kraje prokázala, ţe nechvalná pověst v ohledu „hospodářského zdraví“ kraje, je pravdivá, kraj propadá v téměř všech analyzovaných ekonomických ukazatelích. Kraj má výbornou polohu ve středu Evropy, hraničí s Německou a zároveň vzdálenost do hlavních centem České republiky je příznivá, přesto kraj nedokáţe vyuţít všech jeho výhod a není schopen úspěšně rozvíjet svůj region. Zcela určitě je hlavní příčinou tohoto propadu nedostatečná dopravní infrastruktura kraje, přidruţenými problémy poté jsou vysoká nezaměstnanost, nízká úroveň vzdělanosti obyvatel, malá míra soukromého podnikání, nedostatek odvětví zpracovatelského průmyslu a neodpovídající stav lázeňství s ohledem na moţnosti kraje. Současně však i nezájem místního obyvatelstva, místních firem a zájmy místních vlád. Nejvhodnější řešení tíţivé situace kraje vidím, s ohledem na zjištěná data v analýze a moţná řešení dle koncepcí hospodářské politiky, v liberálním pohledu zaměřeném na expanzivní politiku zároveň však s prvky státních intervencí. Přestoţe pobídky nabízené liberály by měly při adekvátní odezvě kraji pomoci, domnívám se, ţe státní intervence jsou v současné době pro kraj rovněţ více neţ ţádoucí. Převládat by měla ale liberální koncepce. Karlovarský kraj by měl rozvíjet ty aktivity, ke kterým má přirozené předpoklady. Dalším klíčem úspěchu kraje je zkvalitnění dopravní infrastruktury, kde hlavní přínos vidím v rozvoji podnikání. Investice do cestovního ruchu, opravy památek, zřízení informačních center, podpora kraje v projektu UNESCO, podpora budování turistických lokalit cestovního ruchu. Výsledkem je přilákání většího mnoţství turistů tuzemských i zahraničních. Luxus lázeňského kraje můţe být zároveň lépe ohodnocen. Podpora podnikání krajských a místních úřadů se musí zaměřit zejména na osvětu, poradenství a asistenci v začátcích podnikání, zviditelnění moţných dotací pro nezaměstnané od

94

úřadů práce, propagaci těchto moţností a zlepšení pravidel. Nutná reforma školského systému a investic do vzdělání a výzkumu. V dnešní době bych se zaměřila i na nejmenší děti, především sociálně slabších rodin, jiţ v předškolním věku podporovat v dětech základy společenského chování, coţ posléze bude zhodnoceno kvalitnějšími výsledky v základních školách a dalším studiu, snazší uplatnění na trhu práce a tedy v budoucnu menší skupina nezaměstnatelného obyvatelstva. Spolupráce škola – firma, kde se škola zaměří na poţadavky dané firmy, která bude financovat pro svého budoucího (současného) zaměstnance vzdělání a absolvent je dokonale připraven na zapojení do firemního procesu, výsledkem bude úbytek nezaměstnaných absolventů. Zavedení daňových prázdnin pro nové firmy kraje s větším počtem pracovních míst. Podpora výstavby průmyslových zón pro podnikatelské subjekty. Sníţení daňového zatíţení pro firmy přinese moţnost investic do vědy a výzkumu, vyvíjení nových technologií, rozvoje, inovace, tím vším se firmy lépe uplatní na trhu a budou moci lépe bojovat s neustále se zvyšujícími konkurenčními tlaky. Spolupráce firma – výzkum, kdy firma podporuje výzkum ve výzkumném ústavu pro své potřeby. Pokračování podmínek pro „znečišťovatele“ ţivotního prostředí, povinnost rekultivací krajiny zničené těţbou – zatopení lomů, vznik rekreačních středisek, cyklostezek, coţ opět napomůţe zvýšení cestovnímu ruchu. Sníţení podpory v nezaměstnanosti, a to na hranici, která bude schopna motivovat uchazeče k hledání vhodného zaměstnání a zároveň bude schopna udrţet alespoň minimální ţivotní úroveň do doby nalezení zaměstnání, zamezení zneuţívání podpory v nezaměstnanosti. Při plnění uvedeného výčtu návrhů, bude kraj postupně nabírat opět na svém postavení a stane se adekvátním konkurenceschopným krajem České republiky.

95

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SOUKUP, Petr; VYMĚTAL, Petr. Základy teorie a praxe hospodářské politiky. Praha : Bankovní Institut Vysoká Škola, a.s., 2007. 141 s. HELÍSEK, Mojmír. Makroekonomie základní kurs. 2. vyd. Slaný : MELANDRIUM, 2002. 326 s. ISBN 80-86175-25-1. RUSCHMICHOVÁ, Lada; SOUKUP, Jindřích; a kol.. Makroekonomie (základní kurs). 3. vyd. Slaný : MELANDRIUM, 1995. 204 s. ISBN 80-901801-3-2. HOLMAN, Robert. Ekonomie. 3. vyd. Praha : C.H.Beck, 2002. 714 s. ISBN 80-7179681-6. HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. 2. vyd. Praha : C.H.Beck, 2006. 544 s. ISBN 80-7179-631-X. KUČERA, Vladimír. Těţba hnědého uhlí v Chebské pánvi? To uţ rozhodně v úvahu připadá!. Chebský deník [online]. 2010, 6, [cit. 2010-11-15]. Dostupný z WWW: . Mzdy ve firmách se mezi kraji liší aţ o více neţ 9000 Kč. Finanční noviny [online]. 11.06.2010, 06, [cit. 2010-10-05]. Dostupný z WWW: . Lidské zdroje Karlovy Vary [online]. 2009 [cit. 2010-11-01]. Věková a vzdělanostní struktura. Dostupné z WWW: . Lidskezdroje.karlovyvary-region.eu [online]. Dostupné z WWW: . Lidskezdroje.karlovyvary-region.eu [online]. 2008 [cit. 2010-10-04]. Struktura zaměstnanosti. Dostupné z WWW: . Strukturálni fondy [online]. Dostupné z WWW: . Fondy Evropské unie [online]. 2010. Fondy Evropské unie. Dostupné z WWW: . ROP Severozápad [online]. Dostupné z WWW: .

96

Zprávy-tn.cz [online]. 2011 Dostupné z WWW: . Panoramatické památky UNESCO [online]. 2006 [cit. 2010-11-15]. UNESCO v ČR. Dostupné z WWW: . Turistický portál Karlovarského kraje [online]. 2009. Základní informace o Karlovarském kraji . Dostupné z WWW: . Turistický portál Karlovarského kraje [online]. 2009. Stručný popis kraje. Dostupné z WWW: . Kamsi info [online]. 2010 Dostupné z WWW < http://www.kamsi.info/Karlovarskykraj/>. Struktura obyvatelstva. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 12. 3. 2010 , last modified on 12. 3. 2010 [cit. 2010-10-15]. Dostupné z WWW: . Idnes.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-30]. Silniční a dálniční síť a vodní cesty v ČR. Dostupné z WWW: . Ministerstvo průmyslu a obchodu : Panorama zpracovatelského průmyslu [online]. 2010 [cit. 2011-01-29]. Dostupné z WWW: . Česká republika. Zákon o investičních pobídkách. In 72/2000 Sb.. 2000, 2007, částka 41, s. 3-7. Česká republika. Zákon o zaměstnanosti : §14. In 435/2004Sb.. 2011, částka 36, s. 1-58. Český statistický úřad [online]. 2010 – ročenky 2010 jednotlivých krajů. Dostupné z WWW: <www.czso.cz>.: Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka České republiky 2010. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2009 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka České republiky 2009. Dostupné z WWW: .

97

Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka České republiky 2008. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2007 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka České republiky 2007. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2006 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka České republiky 2006. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2005 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka České republiky 2005. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2004 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka České republiky 2004. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Karlovarského kraje 2010. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2009 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Karlovarského kraje 2009. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Karlovarského kraje 2008. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2007 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Karlovarského kraje 2007. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2006 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Karlovarského kraje 2006. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2005 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Karlovarského kraje 2005. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2004 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Karlovarského kraje 2004. Dostupné z WWW: .

98

Český statistický úřad [online]. 2003 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Karlovarského kraje 2003. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2002 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Karlovarského kraje 2002. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2001 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Karlovarského kraje 2001. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Plzeňského kraje 2010. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2009 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Plzeňského kraje 2009. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Plzeňského kraje 2008. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2007 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Plzeňského kraje 2007. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2006 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Plzeňského kraje 2006. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2005 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Plzeňského kraje 2005. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2004 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Plzeňského kraje 2004. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2003 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Plzeňského kraje 2003. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2002 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Plzeňského kraje 2002. Dostupné z WWW: .

99

Český statistický úřad [online]. 2001 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Plzeňského kraje 2001. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Ústeckého kraje 2010. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2009 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Ústeckého kraje 2009. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Ústeckého kraje 2008. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2007 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Ústeckého kraje 2007. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2006 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Ústeckého kraje 2006. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2005 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Ústeckého kraje 2005. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2004 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Ústeckého kraje 2004. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2003 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Ústeckého kraje 2003. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2002 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Ústeckého kraje 2002. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2001 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Ústeckého kraje 2001. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Libereckého kraje 2010. Dostupné z WWW: .

100

Český statistický úřad [online]. 2009 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Libereckého kraje 2009. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Libereckého kraje 2008. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2007 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Libereckého kraje 2007. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2006 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Libereckého kraje 2006. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2005 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Libereckého kraje 2005. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2004 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Libereckého kraje 2004. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2003 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Libereckého kraje 2003. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2002 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Libereckého kraje 2002. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2001 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Libereckého kraje 2001. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Královehradeckého kraje 2010. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2009 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Královehradeckého kraje 2009. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Královehradeckého kraje 2008. Dostupné z WWW: .

101

Český statistický úřad [online]. 2007 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Královehradeckého kraje 2007. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2006 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Královehradeckého kraje 2006. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2005 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Královehradeckého kraje 2005. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2004 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Královehradeckého kraje 2004. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2003 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Královehradeckého kraje 2003. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2002 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Královehradeckého kraje 2002. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2001 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Královehradeckého kraje 2001. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Středočeského kraje 2010. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Hl.m.Prahy 2010. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Jihočeského kraje 2010. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka kraje Vysočina 2010. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Pardubického kraje 2010. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2010. Dostupné z WWW: .

102

Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Olomouckého kraje 2010. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Zlínského kraje 2010. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-09-15-2010-12-30]. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2010. Dostupné z WWW: < http://www.ostrava.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/krajpubl/801011-10-2010xt>

103

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Seznam obrázků Obrázek č. 1: Poloha Karlovarského kraje ………………………………………………. … Obrázek č. 2: Věková sloţení obyvatelstva Karlovarského kraje ………………………….. Obrázek č. 3: Plán - Silniční a dálniční síť v roce 2025 …………………………………….

18 51 62

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Základní údaje o krajích České republiky ……………………………………. 17 Tabulka č. 2: Zaměstnanost dle odvětví národního hospodářství, data v % ………………… 21 Tabulka č. 3: Vývojová řada zaměstnanosti vybraných odvětví národního hospodářství, data v % 25 Tabulka č. 4: Zaměstnaní jako OSVČ, data v % ……………………………………….…… 28 Tabulka č. 5: Zaměstnaní a HPH dle odvětví, data v % ………………………………….…. 30 Tabulka č. 6: HDP v krajích České republiky …………………………………………….… 32 Tabulka č. 7: Vývojová řada HDP vybraných krajů na 1 obyvatele ………………………... 33 Tabulka č. 8: Průměrné mzdy v krajích České republiky …………………………………... 35 Tabulka č. 9: Vývojová řada průměrných mezd ………………………………………….… 36 Tabulka č. 10 : Míra zaměstnanosti 15letých a starších v České republice ……………….... 38 Tabulka č. 11 : Míra zaměstnanosti 15letých a starších vybraných krajů ……………….….. 39 Tabulka č. 12 : Stav nezaměstnanosti v krajích České republiky v % ………………….…... 43 Tabulka č. 13: Vývojová řada nezaměstnanosti vybraných krajů v % ………………….…... 44 Tabulka č. 14 : Úroveň vzdělanosti krajů České republiky, data v % ………………….…… 46 Tabulka č. 15: Vývojová řada vzdělanosti vybraných krajů v % …………………………… 47 Tabulka č. 16: Věková struktura krajů České republiky, data v % …………………………. 49 Tabulka č. 17: Hustota dopravní infrastruktury na 1000 km2 ………………………….…… 52 Tabulka č. 18: Počet km dopravní infrastruktury přepočtené na 1000 obyvatel ……………. 53 Tabulka č. 19: Vývojová řada – Dálnice a silnice I. třídy, data v km ………………….……. 55 Tabulka č. 20: Zájem médií, data v % ………………………………………………………. 60 Tabulka č. 21: Porovnání ekonomických škol ………………………………………….…… 67 Tabulka č. 22: SWOT analýza Karlovarského kraje ………………………………………… 68 Tabulka č. 23: Odvětví zpracovatelského průmyslu ………………………………………… 72 Tabulka č. 24: Přehled řešení dle koncepcí hospodářské politiky …………………………… 92

Seznam grafů Graf č. 1: Zaměstnanost v odvětví Těţby nerostných surovin ……………………………….. 22 Graf č. 2: Zaměstnanost v odvětví Zpracovatelského průmyslu ……………………………... 22 Graf č. 3: Zaměstnanost v odvětví Ubytování a stravování ………………………………….. 23 Graf č. 4: Profesní, vědecké a technické činnosti ………………………………………….…. 23 Graf č. 5: Zaměstnanost v odvětví Zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti ……….…. 24 Graf č. 6: Zaměstnanost dle odvětví národního hospodářství - Těţba a dobývání …………... 26 Graf č. 7: Zaměstnanost dle odvětví národního hospodářství – Zpracovatelský průmysl …… 26 Graf č. 8: Zaměstnanost dle odvětví národního hospodářství – Ubytování, stravování a pohostinství 27 Graf č. 9: Zaměstnanost dle odvětví národního hospodářství – Profesní, vědecké a technické činnosti 27 Graf č. 10: Zaměstnanost dle odvětví národního hospodářství – Zdravotní a sociální péče …. 28 Graf č. 11: Zaměstnaní jako OSVČ …………………………………………………………… 29 Graf č. 12: Těţba a dobývání ner.surovin ………………………………………………….….. 30 Graf č. 13: Zpracovatelský průmysl …………………………………………………………… 30 Graf č. 14: Výroba, rozvod el.,tepla,vody ………………………………………………….….. 31 Graf č. 15 Pohostinství a ubytování …………………………………………………………… 31 Graf č. 16: Doprava, sklad., pošty, tel. ………………………………………………………… 31 Graf č. 17: Peněţnictví a pojišťovnictví ……………………………………………………….. 31 Graf č. 18: HDP v krajích České republiky na 1 obyvatele ……………………………………. 33 Graf č. 19: Vývojová řada HDP vybraných krajů ……………………………………………… 34 Graf č. 20: Průměrné mzdy v krajích České republiky ………………………………………… 36

104

Graf č. 21: Průměrné mzdy vybraných krajů vývojová řada ………………………………….. 37 Graf č. 22: Zaměstnanost v krajích České republiky ………………………………………….. 39 Graf č. 23: Zaměstnanost vybraných krajů – vývojová řada ………………………………….. 40 Graf č. 24: Nezaměstnanost v krajích České republiky ……………………………………….. 44 Graf č. 25: Nezaměstnanost vybraných krajů – vývojová řada ……………………………….. 45 Graf č. 26: Vývojová řada vysokoškolského vzdělání ………………………………………… 48 Graf č. 27: Věková struktura vybraných krajů ………………………………………………… 50 Graf č. 28: Hustota dopravní infrastruktury na 1000 km2 – ţeleznice, silnice a dálnice ……… 53 Graf č. 29: Hustota dopravní infrastruktury na 1000 obyvatel – ţeleznice, silnice a dálnice … 54 Graf č. 30: Přírůstek dálnic a silnic I.třídy vybraných krajů ………………………………….. 55 Graf č. 31: Hodnocení schválených a proplacených finančních prostředků z fondů EU v jednotlivých krajích České republiky v období od r. 2007 …………………………………………………. 58 Graf č. 32: Stav schválených prostředků v % ………………………………………………… 59 Graf č. 33: Zájem médií ………………………………………………………………………. 60 Graf č. 34: Rozdíl HPH a zaměstnaných osob v odvětví ……………………………………... 70

105

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 – Vývojová řada zaměstnanosti dle odvětví národního hospodářství vybraných krajů Příloha 2 – Graf indexu stáří a indexu ekonomického zatíţení Příloha 3 – Věková struktura krajů České republiky – tzv. Strom ţivota Příloha 4 – Hustota dopravní infrastruktury na 1000 km2 – rozdělení silnic a Hustota dopravní infrastruktury na 1000 obyvatel – rozdělení silnic Příloha 5 – Návrh ministerstva dopravy na rozšíření silniční a dálniční sítě České republiky

106

PŘÍLOHY Příloha č. 1 List č. 1 Vývojová řada zaměstnanosti dle odvětví národního hospodářství vybraných krajů

ZAMĚSTNANÍ V NH Zemědělství, Plzeňský lesnictví a rybářství Karlovarský

Těţba a dobývání


Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla

Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady

Stavebnictví

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

6,6

5,9

6,7

5,0

4,2

5,3

5,2

5,3

4,8

4,1

2,2

3,3

3,5

2,8

2,8

2,9

2,4

1,6

1,9

2,6

Ústecký

4,3

3,4

3,4

3,3

2,1

2,5

2,6

2,5

2,8

2,1

Liberecký

2,9

3,6

2,7

3,3

3,2

1,9

2,3

2,4

2,5

1,9

Královéhradecký

7,1

5,2

5,3

5,2

5,8

4,7

3,7

4,0

3,8

4,0

Plzeňský

0,5

0,4

0,2

0,3

0,3

0,3

0,4

0,4

0,0

0,3

Karlovarský

4,6

4,4

3,8

3,6

3,9

4,0

3,9

3,0

3,1

3,5

Ústecký

3,9

4,3

3,7

3,6

3,6

3,1

3,1

3,0

3,3

3,4

Liberecký

1,3

1,8

1,5

1,1

0,9

0,6

0,7

0,7

0,9

0,8

Královéhradecký

0,0

0,0

0,0

0,2

0,0

0,2

0,3

0,3

0,5

0,4

Plzeňský

29,9

30,2

30,4

30,6

30,8

33,0

31,7

32,9

32,9

29,6

Karlovarský

25,3

25,9

23,7

25,1

25,5

26,8

27,8

28,7

25,5

22,3

Ústecký

22,7

24,6

23,2

22,1

22,2

24,0

25,8

27,3

26,7

26,5

Liberecký

36,8

36,5

37,2

36,8

39,0

40,6

42,1

40,4

39,3

34,6

Královéhradecký

31,3

33,1

32,3

27,4

28,9

30,7

31,0

33,9

35,2

29,2

Plzeňský

1,3

1,5

1,3

1,2

1,7

1,3

1,3

1,2

0,9

0,7

Karlovarský

0,8

1,3

1,1

1,3

1,4

1,2

1,0

1,2

1,1

1,2

Ústecký

2,6

2,8

3,1

2,7

2,5

2,7

2,4

2,2

2,3

2,7

Liberecký

1,2

1,2

0,9

0,9

0,7

0,8

0,9

1,4

0,9

1,4

Královéhradecký

0,7

1,0

1,4

0,8

0,7

1,1

0,9

0,9

0,7

0,5

Plzeňský

0,9

0,8

0,5

1,2

1,0

1,0

1,0

0,9

1,0

0,7

Karlovarský

1,5

1,5

1,6

1,4

1,3

1,6

1,6

1,1

0,9

1,7

Ústecký

1,0

1,0

1,2

1,1

1,2

1,6

1,3

1,4

1,6

1,5

Liberecký

0,7

0,9

0,8

0,7

0,8

1,0

1,0

1,5

1,3

1,1

Královéhradecký

0,8

0,7

1,2

0,9

0,4

1,1

1,4

1,4

1,0

1,7

Plzeňský

8,8

9,0

9,4

8,5

9,1

9,8

9,0

8,3

8,7

9,5

Karlovarský

8,3

7,6

10,4

10,9

11,1

8,9

10,5

9,3

10,7

9,8

Ústecký

11,0

10,4

10,4

10,7

9,3

10,1

8,9

9,4

9,9

10,0

Liberecký

11,2

10,3

8,6

8,9

10,2

10,7

8,4

8,3

9,5

10,6

Královéhradecký

7,3

8,4

8,1

9,2

9,3

10,0

8,0

7,0

8,1

10,0

Příloha č. 1 List č. 2 Stavebnictví

Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel

Doprava a skladování


Informační a komunikační činnosti

Plzeňský

8,8

9,0

9,4

8,5

9,1

9,8

9,0

8,3

8,7

9,5

Karlovarský

8,3

7,6

10,4

10,9

11,1

8,9

10,5

9,3

10,7

9,8

Ústecký

11,0

10,4

10,4

10,7

9,3

10,1

8,9

9,4

9,9

10,0

Liberecký

11,2

10,3

8,6

8,9

10,2

10,7

8,4

8,3

9,5

10,6

Královéhradecký

7,3

8,4

8,1

9,2

9,3

10,0

8,0

7,0

8,1

10,0

Plzeňský

12,0

11,8

12,2

12,3

12,5

10,8

11,5

10,9

11,1

11,6

Karlovarský

11,3

12,7

10,9

11,1

12,2

12,0

11,1

11,0

12,5

12,4

Ústecký

10,8

11,5

12,8

15,6

16,0

12,9

11,6

11,4

12,5

13,4

Liberecký

9,6

9,1

11,1

10,8

9,9

9,6

9,3

10,3

10,4

12,0

Královéhradecký

11,3

11,6

13,0

15,2

13,1

11,8

13,0

11,6

11,5

11,8

Plzeňský

6,3

6,3

6,7

6,5

6,8

5,3

5,7

6,3

5,4

5,8

Karlovarský

6,8

5,8

6,3

5,5

5,4

5,6

4,7

4,7

5,9

7,0

Ústecký

9,6

8,4

8,6

8,0

8,6

9,9

9,2

7,6

8,2

8,2

Liberecký

5,2

6,1

6,2

5,1

5,0

4,8

5,3

5,4

5,7

6,1

Královéhradecký

5,9

6,1

6,5

4,9

5,9

5,2

5,0

6,4

5,2

6,0

Plzeňský

4,4

4,3

3,5

2,9

3,3

4,0

3,1

2,5

3,2

3,7

Karlovarský

5,2

5,3

6,8

6,9

5,6

6,3

6,3

6,4

7,5

7,4

Ústecký

2,3

2,6

3,3

3,3

3,4

3,6

3,9

3,7

3,2

3,7

Liberecký

3,5

2,6

3,3

3,4

4,1

3,6

3,0

2,8

3,0

3,9

Královéhradecký

3,2

2,9

2,7

3,4

3,5

4,0

3,9

3,0

2,5

3,6

Plzeňský

1,9

1,9

2,0

2,0

1,9

1,7

1,9

1,8

1,4

1,4

Karlovarský

1,6

1,3

1,4

1,3

1,2

1,2

1,2

1,1

0,4

0,9

Ústecký

1,6

1,6

1,6

1,6

1,7

1,9

1,7

1,7

1,5

1,4

Liberecký

1,5

1,3

1,4

1,7

1,5

1,3

1,2

1,4

1,1

0,5

1,5

1,8

1,8

2,0

2,1

1,9

2,0

1,9

1,5

1,6

1,9

1,7

1,4

1,7

1,6

1,8

1,5

1,9

1,7

1,8

Karlovarský

1,8

2,0

1,5

1,5

1,3

1,3

0,9

1,3

1,8

1,5

Ústecký

1,6

1,4

1,5

1,6

1,5

1,8

1,4

1,8

1,9

1,0

Liberecký

1,6

1,7

1,5

1,7

1,4

1,5

1,8

0,8

1,7

2,0

Královéhradecký

1,8

1,8

2,0

1,5

1,3

2,4

2,0

2,1

2,2

2,4

Plzeňský

0,5

0,4

0,6

0,7

0,5

0,7

0,9

0,3

0,6

0,8

Karlovarský

0,7

0,5

0,4

0,8

0,9

0,7

0,6

0,5

0,6

0,5

Ústecký

0,9

0,8

0,4

0,7

0,7

0,7

1,2

1,1

0,7

0,7

Liberecký

0,3

0,3

0,4

0,0

0,3

0,0

0,5

1,0

0,8

0,9

Královéhradecký

0,4

0,3

0,3

0,4

0,5

0,3

0,2

0,3

0,6

0,5

Královéhradecký Peněţnictví a pojišťovnictví Plzeňský

Činnosti v oblasti nemovitostí

Příloha č. 1 List č. 3 Profesní, vědecké a technické činnosti

Plzeňský

2,4

2,8

2,8

2,1

2,2

2,6

3,1

3,2

3,5

3,9

Karlovarský

2,4

2,2

1,9

2,1

2,3

2,0

2,7

2,8

2,1

2,4

Ústecký

2,7

2,2

2,1

2,7

2,3

2,2

3,0

2,7

2,1

2,1

Liberecký

2,1

1,6

2,0

2,3

1,7

1,9

2,8

2,5

2,0

2,0

2,3

2,2

2,3

2,8

2,1

2,3

2,8

2,9

3,0

3,3

1,9

2,0

1,9

1,8

1,7

1,9

2,2

2,2

2,4

2,7

1,8

1,9

1,7

1,7

1,8

1,9

2,1

1,9

1,9

2,1

Ústecký

2,1

1,8

1,7

1,9

1,8

1,9

2,2

2,3

2,8

2,3

Liberecký

1,5

1,3

1,7

1,9

1,5

1,3

1,7

1,7

2,0

1,9

Královéhradecký

1,8

1,8

1,7

2,2

1,7

1,9

2,0

2,1

1,7

1,8

Plzeňský

7,6

7,3

6,9

7,6

7,2

6,5

7,7

6,9

6,8

6,5

Karlovarský

8,1

7,6

7,2

7,4

7,3

7,6

7,5

8,7

6,9

7,3

Ústecký

8,6

7,7

6,9

6,2

7,2

6,4

5,9

6,2

6,8

6,6

Liberecký

5,0

5,4

5,9

5,6

5,0

5,2

5,7

5,4

5,1

4,6

Královéhradecký

8,0

7,5

6,5

8,1

8,6

7,7

6,7

6,3

6,3

5,4

Plzeňský

5,4

5,2

5,5

5,5

5,9

5,1

4,8

5,7

6,1

5,8

Karlovarský

6,9

6,2

6,3

5,4

4,4

5,1

4,7

4,6

5,8

5,5

Ústecký

5,0

5,3

6,2

5,6

5,0

4,6

5,1

4,6

4,3

4,8

Liberecký

5,6

6,7

5,5

6,6

5,3

6,2

5,9

5,9

4,8

5,2

Královéhradecký

6,8

6,6

6,3

6,6

6,1

5,7

6,4

5,7

6,1

7,2

Plzeňský

5,5

5,9

5,2

7,3

6,6

6,1

6,0

6,3

6,4

7,3

Karlovarský

7,6

8,0

8,1

7,9

8,7

8,0

7,7

8,4

8,1

8,5

Ústecký

6,3

7,1

6,3

5,6

7,5

6,7

7,1

7,5

5,7

5,7

Liberecký

5,1

4,9

5,7

5,5

5,7

5,9

4,8

4,9

6,1

6,4

Královéhradecký

6,6

6,3

5,7

5,8

7,2

6,4

7,6

6,7

6,6

7,9

Plzeňský

1,0

0,9

1,2

1,2

1,3

1,1

1,0

1,5

1,8

1,9

Karlovarský

1,6

1,4

1,4

1,1

1,1

0,8

1,5

1,9

1,7

1,5

Ústecký

1,3

1,1

1,2

0,9

1,2

1,5

1,6

1,6

1,5

1,4

Liberecký

1,1

0,9

1,3

0,8

1,2

0,9

1,2

1,7

1,7

2,1

Královéhradecký

1,2

1,1

1,2

1,5

1,4

1,3

1,3

1,4

1,5

1,1

Plzeňský

1,5

1,5

1,6

1,7

1,4

1,5

2,0

1,5

1,0

1,8

Karlovarský

1,6

1,2

1,9

2,2

1,8

2,2

1,6

1,6

1,6

1,9

Ústecký

1,6

1,9

2,4

2,6

2,2

2,2

2,0

1,9

2,2

2,2

Liberecký

3,7

3,7

2,5

2,6

2,2

1,8

1,4

1,5

1,2

1,8

Královéhradecký

1,9

1,6

1,4

1,7

1,4

1,3

1,9

2,0

1,9

1,4

Královéhradecký Administrativní Plzeňský a podpůrné činnosti Karlovarský

Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp.

Vzdělávání


Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

Ostatní činnosti


Příloha č. 2 List č. 1 Graf indexu stáří a indexu ekonomického zatížení



Příloha č. 3 List č. 1 Věková struktura krajů České republiky – tzv. strom života Hl.město Praha

Jihočeský

Jihomoravský

Karlovarský

Královehradecký

Liberecký

Moravskoslezský

Olomoucký

Pardubický

Plzeňský

Středočeský

Ústecký

Vysočina

Zlínský

Zdroj: Struktura obyvatelstva. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 12. 3. 2010 , last modified on 12. 3. 2010 [cit. 2010-10-15]. Dostupné z WWW: .

Příloha č. 4 List č. 1 Hustota dopravní infrastruktury na 1000 km2 – rozdělení silnic a Hustota dopravní infrastruktury na 1000 obyvatel – rozdělení silnic

Hustota dopravní infrastruktury na 1000 km2 – rozdělení silnic


Hustota dopravní infrastruktury na 1000 obyvatel – rozdělení silnic


Příloha č. 5 List č. 1 Návrh ministerstva dopravy na rozšíření silniční a dálniční sítě České republiky

Zdroj: Idnes.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-30]. Silniční a dálniční síť a vodní cesty v ČR. Dostupné z WWW: .

Analýza a perspektivy řešení problematiky zaměstnanosti v Karlovarském kraji

Recommend Documents