ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIK HAVÁRIE SKP PLNĚNÍ NA KOLEJI 200 A plnění na koleji 200 a 203. ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s

ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIK HAVÁRIE SKP – PLNĚNÍ NA KOLEJI 200 A 203

STAVBA INVESTOR MÍSTO STAVBY

ČÁST PROJEKTU

8604 – plnění na koleji 200 a 203 ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Areál chemických výrob Kralupy nad Vltavou – sklad kapalných plynů. PZH

STUPEŇ ČÍSLO ZAKÁZKY DATUM Zodpovědný projektant Zpracoval

005-HT10 květen 2012 Ing. Jan Tenora Projekty PO, s.r.o.

SKP-

Analýza rizik havárie

plnění na koleji 200 a 203

OBSAH

ÚVOD..............................................................................................................................................5 1 PŘEHLED OBJEKTŮ NEBO ZAŘÍZENÍ S UVEDENÍM DRUHU A MNOŽSTVÍ V NICH UMÍSTĚNÝCH NEBEZPEČNÝCH LÁTEK................................................................................6 2 PŘEHLED VŠECH NEBEZPEČNÝCH LÁTEK V OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ, JEJICH KLASIFIKACE A VLASTNOSTI POTŘEBNÉ K ANALÝZE A HODNOCENÍ RIZIK ...................7 3 VÝSLEDKY POSOUZENÍ A POPISY NEBEZPEČNÝCH CHEMICKÝCH REAKCÍ PŘI NEŽÁDOUCÍM KONTAKTU CHEMICKÝCH LÁTEK V OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ NEBO ZA NEŽÁDOUCÍCH PROVOZNÍCH PODMÍNEK ..........................................................9 4 VÝSLEDKY POSOUZENÍ A POPISY MOŽNÝCH SITUACÍ V OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ, KTERÉ MAJÍ POTENCIÁL ZPŮSOBIT POŠKOZENÍ LIDSKÉHO ZDRAVÍ, HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT, ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A MAJETKU..................................11 5 VÝSLEDKY POSOUZENÍ A POPISY MOŽNÝCH SITUACÍ MIMO OBJEKT NEBO ZAŘÍZENÍ, KTERÉ MOHOU ZPŮSOBIT ZÁVAŽNOU HAVÁRII .............................................12 6 VÝSLEDKY IDENTIFIKACE A POPISY ZDROJŮ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE, RELATIVNÍ OCENĚNÍ JEJICH ZÁVAŽNOSTI A VÝBĚR ZDROJŮ RIZIK PRO PODROBNOU ANALÝZU RIZIK.............................................................................................14 7 POSTUP A VÝSLEDKY IDENTIFIKACE MOŽNÝCH SCÉNÁŘŮ UDÁLOSTÍ A JEJICH PŘÍČIN, KTERÉ MOHOU VYÚSTIT V ZÁVAŽNOU HAVÁRII A VÝBĚR REPREZENTATIVNÍCH SCÉNÁŘŮ TĚCHTO UDÁLOSTÍ .....................................................18 7.1 Analýza metodou „What If“ .....................................................................................18 7.2 Vybrané iniciační události závažných havárií..........................................................22 7.3 Popis scénářů závažných havárií ...........................................................................23 7.3.1 Scénář L1........................................................................................................23 7.3.2 Scénář L2........................................................................................................24 7.3.3 Scénář L3........................................................................................................25 7.3.4 Scénář P1 .......................................................................................................27 7.3.5 Scénář P2 .......................................................................................................27 7.3.6 Scénář P3 .......................................................................................................28 8 POSTUP A VÝSLEDKY PROVEDENÍ ODHADŮ NÁSLEDKŮ REPREZENTATIVNÍCH SCÉNÁŘŮ ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ A JEJICH DOPADŮ NA ŽIVOTY LIDÍ, HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA A ŽP ...........................................................................................29 8.1 Postup provedení odhadů následků reprezentativních scénářů závažných havárií 29 8.2 Meteorologické podmínky.......................................................................................29 8.3 Popis okolí .............................................................................................................31 8.4 Stanovení kritérií pro odhad následků ....................................................................32 8.4.1 Pool Fire a Jet Fire ..........................................................................................33 8.4.2 Flash Fire ........................................................................................................34 8.4.3 VCE ................................................................................................................34 8.5 Výsledky modelování .............................................................................................36

Strana: 2 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 8.5.1 Iniciační událost L2 .........................................................................................37 8.5.2 Iniciační událost L3 .........................................................................................39 8.5.3 Iniciační událost P1 – okamžitý únik propylenu ze železniční cisterny .............40 8.5.4 Iniciační událost P2 .........................................................................................42 8.5.5 Iniciační událost P3 .........................................................................................44 8.6 Předpokládané následky na hospodářských zvířatech a životním prostředí ...........45 8.7 Možnosti vzniku domino efektů ..............................................................................45 8.8 Grafické znázornění vybraných scénářů.................................................................46 9 POSTUP A VÝSLEDKY STANOVENÍ ODHADU PRAVDĚPODOBNOSTÍ REPREZENTATIVNÍCH SCÉNÁŘŮ ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ..................................................51 10 VÝSLEDKY POSTUP POSOUZENÍ VLIVU LIDSKÉHO ČINITELE ........................................60 11 UVEDENÍ METODIK POUŽITÝCH PŘI ANALÝZE A HODNOCENÍ RIZIK .............................60 12 PODROBNÝ POPIS POUŽITÝCH VEŘEJNĚ NEPUBLIKOVANÝCH METODIK....................60 13 VÝSLEDKY STANOVENÍ MÍRY RIZIKA REPREZENTATIVNÍCH SCÉNÁŘŮ ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ...........................................................................................................61 14 VÝSLEDKY HODNOCENÍ PŘIJATELNOSTI RIZIKA ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ ........................63 15 POPIS OPATŘENÍ K NEPŘIJATELNÝM ZDROJŮM RIZIK, PLÁN JEJICH REALIZACE A SYSTÉM KONTROLY PLNĚNÍ TOHOTO PLÁNU ..............................................................66 16 POPIS SYSTÉMU TRVALÉHO SLEDOVÁNÍ ÚČINNOSTI OPATŘENÍ PRO OMEZOVÁNÍ RIZIK ................................................................................................................66 17 INFORMACE O PROVEDENÉM POSOUZENÍ PŘIMĚŘENOSTI BEZPEČNOSTNÍCH A OCHRANNÝCH OPATŘENÍ V SOUVISLOSTI S EXISTUJÍCÍMI RIZIKY ............................67 LITRATURA ..................................................................................................................................70 PŘÍLOHY ......................................................................................................................................71

Strana: 3 z 71

SKP-



SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ADR BZ CAS ČeR DMV IDLH EPS FCC FTA HZS LPG MŽP PO PS PZH RID SKP SO UNIDO VCE ZR ŽC

Accord Dangereuses Route - European Agreement Concernig the International Carriage of Dangerous Goods by Road (Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí). Bezpečnostní zpráva Chemical Abstracts Service Česká Rafinérská, a.s. Dolní mez výbušnosti Immediately Dangerous to Life or Health Elektrická požární signalizace

Fluidní katalytické krakování Fault Tree Analysis Hasičský Záchranný |Sbor Propan-butan, propan, butan Ministerstvo životného prostředí Požární ochrana Provozní soubor Program prevence závažné havárie International Rule for Transport of Dangerous Substances by Railway (Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí) Sklad kapalných plynů Stavební objekt UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o. Vapour Cloud Explosion Zdroj rizika Železniční cisterna

Strana: 4 z 71

SKP-



ÚVOD Tento dokument je zpracován pouze pro provoz Plnění na koleji 200 a 203 v Areálu chemických výrob Kralupy nad Vltavou – sklad kapalných plynů. Analýza a hodnocení rizik havárie – plnění na koleji 200 a 203 doplňuje schválenou dokumentaci Bezpečnostní zpráva, ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., Rafinérie Kralupy, zpracovatel TLP s.r.o., o tento provoz. Začlenění do stávající dokumentace Tento dokument je tedy nedílnou součástí schválené Bezpečnostní zprávy, není možno ho posuzovat samostatně bez předložení Bezpečnostní zprávy, kterou pouze rozšiřuje o provoz plnění na koleji 200 a 203 v příslušných kapitolách. Veškeré závěry Bezpečnostní zprávy jsou zachovány. Informace v tomto dokumentu slouží jako podklad pro aktualizace bezpečnostní zprávy. Pro železniční cisterny obsahující nebezpečnou látku je v rámci jejich pohybu, dočasného odstavení apod. zpracována samostatná dokumentace dle požadavků zákona č. 59/2006 Sb., BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA, UNIPETROL DOPRAVA s.r.o., Provozní oblasti Západ, Závod vlečka Kralupy, (vlečka Kaučuk základní závod, vlečka Kaučuk SKP Úžice, areál Chemických výrob Kralupy). Hodnocení rizik plnění na koleji 200 a 203 bylo zpracováno pouze na žádost provozovatele.

Strana: 5 z 71

SKP-



1

PŘEHLED OBJEKTŮ NEBO ZAŘÍZENÍ S UVEDENÍM DRUHU A MNOŽSTVÍ V NICH UMÍSTĚNÝCH NEBEZPEČNÝCH LÁTEK V tabulce č. 1 je uveden přehled zařízení (objektů – železniční cisterna na pozici plnění), v nichž jsou umístěny nebezpečné látky spadající pod dikci zákona č. 59/2006 Sb., s uvedením druhu nebezpečné látky a jeho množství. Tabulka 1 – Přehled nebezpečných látek na koleji 200 a 2003

Zařízení

Nebezpečná látka

Železniční cisterna na plnící pozici Železniční cisterna na plnící pozici Železniční cisterna na plnící pozici Železniční cisterna na plnící pozici Železniční cisterna na plnící pozici Železniční cisterna na plnící pozici Železniční cisterna na plnící pozici Železniční cisterna na plnící pozici Plníc zařízení

Butan Butan FCC N-Butan Propan Propan-Butan Propylen Rafinát-I Rafinát-II uhlovodíky

Množství nebezpečné látky [tun] 43 43 max. 58 43 43 max. 47 43 43 0,2

Umístění plnících pozic s okolím je znázorněno na obrázku č. 1. Hraniční armatury jsou umístěny v prostoru vlastního provozu plnění a oddělují provoz od ostatního potrubního vedení a zařízení provozovatele. Hraniční armatury jsou trvale uzavřeny a po dobu plnění je otevřena pouze trasa média. Spouštění celého procesu se děje prostřednictvím automatického řídicího systému a následnou kontrolou obsluhy.

Obrázek 1 - Situace

Strana: 6 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 2

PŘEHLED VŠECH NEBEZPEČNÝCH LÁTEK V OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ, JEJICH KLASIFIKACE A VLASTNOSTI POTŘEBNÉ K ANALÝZE A HODNOCENÍ RIZIK Přehled jednotlivých druhů látek včetně jejich fyzikálně chemické vlastnosti je přehledně zpracován v tabulce č. 2. Tabulka 2 – Klasifikace a fyzikálně-chemické vlastnosti látek Obchodní název látky

Butan

CAS: Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost Výhřevnost [kJ·kg-1] Bod tání [°C] Bod varu [°C] Měrná hmotnost [kg·m-3] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] Rozpustnost ve vodě [kg·m-3] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Rozpustnost ve vodě [% hm.] Označení pro dopravu (ADR)

106-97-8 C4H10 Isobutan min. 90 % 58,1 45 700 -138 -15–0 495 (50 °C) 2 200–300 (20 °C) Nepatrná Dobře rozpustný v ethanolu, diethyletheru a trichlormethanu; < -40 Dobře hořlavý 430–465 3,13 1,5/11 -74/-50 2f (RID/ADR 2/2f)

Obchodní název látky

Propan

CAS: Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost Výhřevnost [kJ·kg-1] Bod tání [°C] Bod varu [°C] Měrná hmotnost [kg·m-3] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] Rozpustnost ve vodě [kg·m-3] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Rozpustnost ve vodě [% hm.] IDLH [ppm] Hazchem kód Označení pro dopravu (ADR)

74-98-6 C3H8 Propan max. 95 % hm. 44,1 46 400 -187,7 -45–-10 440 (50 °C) 1,5 3 200 (50 °C) Malá Rozpustný v ethanolu, diethaletheru, benzenu a trichlorethanu; < -40 Neurčuje se Dobře hořlavý 430–465 4,03 1,5/11 -102/-83 Malá 20 000 (37 000 mg·m-3) 2WE 2F (RID/ADR 2/2F)

Strana: 7 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Tabulka 2 – Klasifikace a fyzikálně-chemické vlastnosti látek - pokračování Obchodní název látky

Propan-butan, LPG

CAS: Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost Výhřevnost [kJ·kg-1] Bod tání [°C] Bod varu [°C] Měrná hmotnost [kg·m-3] Tlak nasycených par [kPa] Rozpustnost ve vodě [kg·m-3] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech

68476-40-4 Směs uhlovodíků Propan 30–85 % hm. 51,1 46 000 -189,9 -42–0 500–580 (20 °C) 200–900 (20 °C) Malá Dobře rozpustný v ethanolu, diethyletheru, trichlorethanu, chloroformu, částečně rozpustný v benzenu; < -40 Extrémně hořlavý 430–465 3,52

Bod vzplanutí [°C] Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Rozpustnost ve vodě [% hm.] IDLH [ppm] Hazchem kód Označení pro dopravu (ADR)

1,5/11 Malá 19 500 (17 170 mg·m-3) 2WE 2F (RID/ADR 2/2F)

Obchodní název látky

Rafinát I, rafinát II

CAS: Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%]

92045-23-3 Směs převážně C4 frakce Ropný plyn max. 100 hm. % methanol max. 5 hm. % -15–0 495 (50 °C) 2 200–300 (20 °C) Malá < -40 390–445 1,5/11 Malá 2F (RID/ADR 2/2F)

Bod varu [°C] Měrná hmotnost [kg·m-3] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] Rozpustnost ve vodě [kg·m-3] Bod vzplanutí [°C] Teplota vznícení [°C] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Rozpustnost ve vodě [% hm.] Označení pro dopravu (ADR) Obchodní název látky

Propylen

CAS: Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost Hustota při 15°C [kg/m3] Relativní hustota par Bod tání [°C] Bod varu [°C] Kritický tlak [MPa] Rozpustnost ve vodě [kg·m-3] Spalné teplo [MJ/kg] Bod tuhnutí [°C] Teplota vznícení [°C] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.]

115-07-1 C3H6 99,5 42,8 510 - 520 Cca 2 -185,2 -48 3,7 nepatrná 50 <-40 455 až 465 2,0 / 10,3 4,46

Strana: 8 z 71

SKP-



VÝSLEDKY POSOUZENÍ A POPISY NEBEZPEČNÝCH CHEMICKÝCH REAKCÍ PŘI NEŽÁDOUCÍM KONTAKTU CHEMICKÝCH LÁTEK V OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ NEBO ZA NEŽÁDOUCÍCH PROVOZNÍCH PODMÍNEK Provozovaná činnost spočívá pouze v přečerpávání výše uvedených látek a jejich plnění do ŽC. Nedochází zde ke změně vlastností ani charakteru látek, neprobíhají žádné chemické reakce, nevznikají meziprodukty ani odpady. Vzhledem k typu činnosti a k charakteru vyskytujících se nebezpečných látek nemůže dojít při nežádoucím kontaktu chemických látek k nebezpečným chemickým reakcím. Informace o reaktivitě a stabilitě Butan Hořlavý, lehce vznětlivý, bezbarvý, nepáchnoucí, stlačený nebo zkapalněný plyn těžší než vzduch, se kterým tvoří výbušné směsi; kapalina přechází rychle do plynné fáze, tvoří chladné mlhy těžší než vzduch; nad vodní hladinou zplyní a tvoří výbušné směsi. Nebezpečné reakce s oxidovadly, ethinem, chlorem, fluorem, oxidem dusným a oxidem dusičitým; nebezpečný styk se zdroji vznícení; může uvolňovat oxid uhelnatý a saze. Propan Hořlavý, lehce vznětlivý, bezbarvý, nepáchnoucí, stlačený nebo zkapalněný plyn těžší než vzduch, se kterým tvoří výbušné směsi; kapalina přechází rychle do plynné fáze, tvoří chladné mlhy těžší než vzduch; nad vodní hladinou zplyní a tvoří výbušné směsi. Nebezpečné reakce s oxidovadly, acetylenem, chlorem, fluorem, oxidem dusným a dusičitým; nebezpečný styk s otevřeným ohněm nebo se zdroji vznícení; může uvolňovat oxid uhelnatý a saze. LPG Hořlavý, lehce vznětlivý, bezbarvý, zkapalněný plyn; páry tvoří se vzduchem výbušné směsi; kapalina přechází rychle do plynné fáze, tvoří chladné mlhy těžších než vzduch; nad vodní hladinou zplyní a tvoří výbušné směsi. Nebezpečné reakce s acetonem, acetylenem, chlorem, fluorem, oxidem dusným a dusičitým, kyselinou chromovou, koncentrovanou kyselinou dusičnou, peroxidem vodíku, chloristany, oxidem chloričitým a dusičnanem amonným; většinu běžných konstrukčních materiálů nenapadá (ocel, hliník, měď, hliníkové a měděné slitiny). Rafinát I. II. Bezbarvá, velmi těkavá, hořlavá kapalina typického zápachu, která se uchovává pod tlakem; páry tvoří se vzduchem výbušné směsi. Při hoření může uvolňovat oxid uhelnatý a saze; nebezpečný styk se zdroji vznícení a otevřeným ohněm; nebezpečné reakce s oxidovadly. Propylen Páry výrobku tvoří se vzduchem výbušnou směs. Na vzduchu hoří čadivým plamenem. Může se uvolňovat oxid uhelnatý. Zkapalněný propylen se rychle odpařuje a tvoří chladné mlhy; plyn je těžší než vzduch a v níže položených místech nebo nad vodní hladinou může vytvářet výbušné směsi. Při vypuštění do prostoru s atmosférickým tlakem nastává vypařování varem při teplotách až – 45 °C.

Strana: 9 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Při uvažovaných haváriích může dojít také k šíření toxických zplodin, které vzniknou v průběhu vlastního požáru hořlavých plynů. V případě dokonalého spalování je teplota hoření a koncentrace kyslíku dostatečná k úplné oxidaci látek. V případě nedokonalého spalování může vznikat celá řada toxických zplodin v závislosti na složení dané látky a podmínkách hoření. V případě uhlovodíků tak vzniká kromě CO2 a H2O ještě oxid uhelnatý (CO) a saze (C). Pokud jsou přítomny kromě uhlíku také heteroatomy, např. síra, dusík, vznikají ještě oxid siřičitý (SO2), sulfid karbonylu (COS), oxidy dusíku (NOx), apod.

Strana: 10 z 71

SKP-



4

VÝSLEDKY POSOUZENÍ A POPISY MOŽNÝCH SITUACÍ V OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ, KTERÉ MAJÍ POTENCIÁL ZPŮSOBIT POŠKOZENÍ LIDSKÉHO ZDRAVÍ, HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT, ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A MAJETKU Nebezpečné situace v objektu, které by mohly vést k havárii, jsou naznačeny v následujících odstavcích. •

Ztráta těsnosti železniční cisterny nebo plnícího zařízení v důsledku vnitřní vady nebo únavy materiálu, vnitřní i vnější koroze zařízení, vlivem vibrací apod.

•

Únik obsahu ze železniční cisterny nebo ze systému plnícího zařízení v důsledku ztráty těsnosti, způsobené např. nedodržením projektovaných parametrů nebo úpravou či opravou příslušných zařízení dodavatelem např. plnícího ramena (použití špatně specifikovaných materiálů, chyba při svařování, seřízení, usazení apod.) a nezjištění tohoto stavu před spuštěním provozu jako důsledek nedostatečné kontroly.

•

Nezjištěný vznik počínajícího pozvolného narušení plnícího zařízení, které může vyústit ve výrazné poškození. Takovým příkladem mohou být malé trhliny nebo netěsnosti na čerpadle, plnícím rameni, těsnění ventilů, přírub apod.

•

Únik nebezpečné látky ze železniční cisterny v důsledku lidské chyby při obsluze zařízení (neprovedená nebo nedůsledně provedená kontrola středového ventilu na železniční cisterně).

•

Únik nebezpečné látky z plnícího zařízení v důsledku lidské chyby při obsluze zařízení (chybně otevřený ventil, nedostatečné utažení šroubů, nezjištění významné procesní odchylky apod.).

•

Požár, výbuch nebo únik nebezpečné látky ze železniční cisterny nebo plnícího zařízení v důsledku lidské chyby při nedodržení pracovních postupů podle pracovních a bezpečnostních instrukcí, bezpečnostních a požárních předpisů apod. (např. zjednodušení pracovního postupu, porušení zákazu kouření, nepovolená práce s ohněm při opravě a čištění zařízení apod.).

•

Dopravní nehoda železniční cisterny na plnících kolejích při nedodržení interních dopravních předpisů společnosti, apod.

•

Poškození nárazem a únik nebezpečné látky ze železniční cisterny, plnícího ramene, apod. (např. neopatrná manipulace nebo porušení předpisů při přepravě).

•

Vznik požáru v důsledku vadné elektroinstalace, nebo závadě na ní.

•

Úmyslný čin některého ze zaměstnanců společnosti, vedoucí k úniku nebezpečných látek, požáru nebo výbuchu.

Strana: 11 z 71

SKP-



5

VÝSLEDKY POSOUZENÍ A POPISY MOŽNÝCH SITUACÍ MIMO OBJEKT NEBO ZAŘÍZENÍ, KTERÉ MOHOU ZPŮSOBIT ZÁVAŽNOU HAVÁRII Vnější vlivy na všechna zařízení a provozy umístěné v prostoru Skladu kapalných plynů jsou popsány ve schváleném dokumentu Bezpečnostní zpráva, ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Rafinérie Kralupy, v dokumentu BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA, UNIPETROL DOPRAVA s.r.o., Provozní oblasti Západ, Závod vlečka Kralupy, (vlečka Kaučuk základní závod, vlečka Kaučuk SKP Úžice, areál Chemických výrob Kralupy) a v dokumentu Bezpečností zpráva společnosti SYNTHOS Kralupy a.s. Tabulka 3 - Vnější příčiny vzniku havárií (přírodní původ)

Přírodní zdroje Atmosférické srážky:(déšť, kroupy, sníh, sucho) Vítr (vichřice, tornáda, hurikány apod.)

Atmosférická teplota

Atmosférický tlak Sluneční záření

Atmosférická vlhkost (mlha, mráz) Atmosférické výboje (blesky)

Záplavy a povodně Stav podzemních vod (průlinové a/nebo puklinové pronikání, účinky vysoké hladiny atd.) Stav podloží a posloupnost vrstev (petrografie a stratigrafie): charakteristiky materiálů lokality, sesedání, smršťování, nízká soudržnost a únosnost zemin atd.

Možný důsledek Většinou bez výrazných následků; vlhkost může způsobovat urychlení koroze korozívních částí zařízení Extrémní projevy mohou způsobit poškození nebo zřícení částí plnícího zařízení, budov apod. s únikem látek a následnou možnou explozí, nebo požárem Bez vlivu – u cisterny na zkapalněné plyny může dojít ke zvýšení tlaku par, ale zařízení jsou na tento vliv dimenzována a chráněna, např. antireflexním nátěrem, slunečním štítem. Bez vlivu Bez vlivu – u cisterny na zkapalněné plyny může dojít ke zvýšení tlaku par, ale zařízení jsou na tento vliv dimenzována a chráněna, např. antireflexním nátěrem, slunečním štítem. Může způsobovat urychlení vnější koroze korozívních (nechráněných) částí plnícího zařízení Při zvlášť nepříznivých okolnostech (např. závada bleskosvodu, mimořádně silný výboj apod.) by mohlo dojít k poškození zařízení a úniku látek, popř. k explozi nebo požáru Možnost poškození zařízení a eventuální únik látek do vod a ovzduší Bez vlivu

V místě lokality vyloučen

Strana: 12 z 71

Poznámka

Velmi nepravděpodobné

Pouze cyklické střídání teplot by mohlo vést k pnutí a namáhání některých částí plnícího zařízení (nepravděpodobné)

Velmi nepravděpodobné

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Tabulka 3 - Vnější příčiny vzniku havárií (přírodní původ) - pokračování Seismicita

Aktivní geodynamické jevy (sesuvy, laviny atd.) Povrchová eroze Vulkanická činnost Účinky zemské a vodní flory a fauny lokality Vesmírná tělesa (např. pád meteoritu)

Extrémní projevy mohou způsobit poškození nebo zřícení částí technologií, potrubních mostů, budov apod. s únikem látek a následnou explozí nebo požárem Výskyt vyloučen Bez vlivu Výskyt vyloučen Bez vlivu

Poškození nebo zřícení částí technologií, potrubních mostů, budov apod. s únikem látek a následnou explozí nebo požárem

Výskyt je velmi nepravděpodobný – území je seismicky klidné

Výjimečně by mohl výskyt hlodavců způsobit havárii např. porušením elektrických kabelů (plnění) Extrémně nepravděpodobné

Tabulka 4 - Vnější příčiny vzniku havárií (lidská činnost) Lidská činnost Exploze, rozlet fragmentů v okolí objektu

Požár v okolí

Únik toxické, nebo radioaktivní látky

Pád letadla

Důsledek Možné poškození nebo zřícení částí technologií, potrubních mostů, budov apod. s únikem látek a následnou explozí nebo požárem Možné ohrožení pouze v případě rozšíření požáru na území areálu SKP Možnost ohrožení obsluhy daného zařízení a sekundární havárie v důsledku špatně provedeného úkonu nebo procesu Možné poškození nebo zřícení částí technologií, potrubních mostů, budov apod. s únikem látek a následnou explozí nebo požárem

Vliv silniční nebo železniční dopravy nebo události při ní

Možné poškození částí budov nebo technologií s únikem látek a možným požárem nebo explozí

Vliv produktovodů, plynovodů nebo událostí v nich Vliv hospodářských nebo vojenských objektů nebo událostí v nich Důsledky těžby surovin nebo staré důlní činnosti Terorismus

Není znám zdroj ohrožující analyzovaná zařízení Není znám zdroj ohrožující analyzovaná zařízení Není znám zdroj ohrožující analyzovaná zařízení Poškození nebo zřícení částí technologií, potrubních mostů, budov apod. s únikem látek a následnou explozí, požárem.

Strana: 13 z 71

Poznámka

Zdroj radioaktivní látky není znám.

Letecké koridory nejsou odkloněny. Pád letadla jakožto iniciační událost má nižší pravděpodobnost, než havárie vzniklá z provozních příčin. Ohrožení pouze v případě závažné havárie dopravního prostředku s obsahem NL v bezprostřední blízkosti společnostipravděpodobnost je malá.

SKP-



VÝSLEDKY IDENTIFIKACE A POPISY ZDROJŮ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE, RELATIVNÍ OCENĚNÍ JEJICH ZÁVAŽNOSTI A VÝBĚR ZDROJŮ RIZIK PRO PODROBNOU ANALÝZU RIZIK Prvním krokem hodnocení rizika je nalezení takových zdrojů rizika závažné havárie, jejichž následky nejvíce přispívají k celkovému riziku. Pro identifikaci takových jednotek/zařízení, která nejvíce přispívají k riziku, byla vyvinuta metoda výběru podle CPR 18E (Purple Book). Tato metoda umožňuje selekci těchto jednotek/zařízení. Zdroje rizika, které vyjdou z aplikace selektivní metody, musejí být uvažovány při kvantitativním hodnocení rizika. Použitá metoda zohledňuje druh a množství nebezpečné látky přítomné v jednotce a provozní podmínky. Stručný popis postupu analýzy je následující:

1.

Objekt je rozdělen na nezávislé jednotky/zařízení (zdroje rizika).

2.

Nebezpečnost každé jednotky se stanoví na základě množství látky, provozních podmínek a vlastností nebezpečných látek. Indikační číslo1 „A“ vyjadřuje míru skutečné nebezpečnosti jednotky/zařízení.

A= kde:

Q × O1 × O2 × O3 G

Q - množství látky přítomné v zařízení (kg), O1 - faktor pro procesní jednotku/zařízení nebo pro skladovací jednotku/zařízení, O2 - faktor zohledňující umístění jednotky/zařízení, O3 - faktor zahrnující množství látky v plynném stavu po úniku v závislosti na provozní teplotě, normálním bodu varu, skupenství látky a teplotě okolí, G 3.

- mezní hodnota - mezní množství nebezpečné látky (kg). Nebezpečnost jednotky/zařízení vzhledem k okolí se stanovuje pro množinu bodů v okolí (na hranici) objektu. Nebezpečnost jednotky/zařízení na jistou vzdálenost se stanoví na základě známého indikačního čísla a vzdálenosti mezi posuzovaným bodem a jednotkou/zařízením. Míra nebezpečí v posuzovaném bodě se odvodí z hodnoty selektivního čísla2 „S“, které se stanoví níže uvedeným postupem. 3

 100  F SF =   A  L 

pro hořlavé látky3

L je vzdálenost jednotky/zařízení k posuzovanému místu na hranicích objektu v metrech, přičemž minimální vzdálenost je 100 m. V našem případě se jedná „pouze“ o železniční cisterny na pozici plnění a příslušné plnící a přívodní potrubí. Ve všech případech jde o zkapalněné uhlovodíky. Faktory provozních podmínek jsou pro všechny zdroje rizika shodné (O1 – 1; O2 – 1, O3 – 10). Limitní množství pro hořlavé látky G – 10 000.

1

Indikační číslo určuje míru nebezpečnosti jednotky/zařízení. S = 1 (nebo větší) - jednotka/zařízení může ohrozit okolí objektu. S < 1 – následky případného úniku nepřekročí hranice objektu společnosti. 3 Pro účely selektivní metody jsou hořlavé látky definovány jako látky, jejichž provozní teplota je rovna nebo vyšší než bod vzplanutí. 2

Strana: 14 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Tabulka 5 – Výpočet indikačního čísla Poř. č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Zařízení ŽC na pozici plnění ŽC na pozici plnění ŽC na pozici plnění ŽC na pozici plnění ŽC na pozici plnění ŽC na pozici plnění Plnící zařízení

Látka Butan Propan LPG Propylen Rafinát I Rafinát II uhlovodíky

Typ zařízení proces proces proces proces proces proces proces

Množství [kg] 58 000 43 000 43 000 47 000 43 000 43 000 max. 200

Indikační číslo – A [-] 58 43 43 47 43 43 0,2

Vzhledem ke vzdálenosti posuzovaných zdrojů rizika k hranicím objektu (menší jak 100 m) je selektivní číslo rovnu číslu indikačnímu. 6.1 Popis vybraných zdrojů rizika Provoz plnění ŽC probíhá na koleji 200 a 203. Hraniční armatury jsou umístěny v prostoru vlastního provozu plnění a oddělují provoz od ostatního trubního vedení a zařízení provozovatele. Hraniční armatury jsou trvale uzavřeny a po dobu plnění je otevřena pouze trasa média. Spouštění celého procesu se děje prostřednictvím automatického řídicího systému a následnou kontrolou obsluhy. Stavebně provoz plnění na koleji zahrnuje pouze objekt SO 8604 – vážní domek jednoduchý, jednopodlažní, nepodsklepený objekt rozměrů 9 x 5 m a dvou využívaných plnících stanovišť pro ŽC s příslušnou výstrojí (připojovací, měřící a uzavírací armatury). Prostor je označen jako SO 8604. Čerpadla určená pro plnění mohou dosahovat výkonu až 150 m3.h-1. Potrubní trasu plnění nastaví obsluha v hlavním velínu. Množství produktu je nastavováno na hmotnostním průtokoměru, umístěném před plnícím ramenem. Čerpadlo se vypíná automaticky s uzavřením posledního regulačního ventilu na plnících místech. Čerpadla jsou vybavena frekvenčními měniči otáček, které umožňují obsluze velínu nastavit výkon plnění. Otáčky se přestavují podle změny tlaku na výtlaku čerpadla. Hodnotu pracovního tlaku na začátku plnění nastaví operátor ve velínu podle požadavku na výkon plnění. Na výtlaku každého z čerpadel je měřen průtok, nastavená hodnota minimálního průtoku čerpadlo odstavuje. Signál z tohoto přístroje je veden i do řídicího systému, aby obsluha velínu měla během plnění přehled o aktuálním průtoku na výtlaku čerpadla. Čerpadlo je startováno dálkově z velínu (PS 2520) po nastavení příslušné trasy plnění a připojení plnícího ramene. Po ukončení plnění se čerpadlo vypíná automaticky s uzavřením posledního malého plnícího ventilu na plnících stavech. Na koleji 200 je instalováno dvojrameno 8604-Z02 pro plnění propylénu a Z621 pro ostatní kapalné plyny (Butan, Butan FCC, N-Butan, Propan, Propan-Butan (LPG), Propylen, Rafinát-I, Rafinát-II). Lze plnit pouze jednu cisternu. Na koleji 203 je instalováno dvojrameno 8604-Z01 pro propylén a Z622 pro ostatní kapalné plyny (Butan, Butan FCC, N-Butan, Propan, Propan-Butan (LPG), Propylen, Rafinát-II), tato dvě dvojramena jsou umístěna na společném stojanu. Lze plnit pouze jednu cisternu. Maximální kapacita plnícího terminálu je 30 ŽC/den pro obě koleje (200+203), v průměru se plní 20 cisteren denně (12 cisteren propylenu a 8 LPG). Počet plněných

Strana: 15 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 cisteren se odvíjí od požadavků UNIDA, skladových zásob a koordinace jednotlivých pracovních směn (obsluha plnění a obsluha lokotraktoru). Průměrná doba plnění cisterny je cca 1 hod. včetně manipulace. Doba plnění se odvíjí od typu látky a plněného množství. Minimální průtok čerpadla – 31 m3/h, odpovídá stavu, kdy je otevřen pouze jeden ventil DN25 a čerpadlo ještě bezpečně pracuje. Tento stav může nastat na konci plnění. Při snížení průtoku na hodnotu 29 m3/h je odstavováno čerpadlo, aby se zabránilo mechanickému poškození čerpadla. Hodnota je zadána dodavatelem čerpadel. Maximální průtok čerpadla je 150 m3/h, DN na vstupu/výstupu do/z čerpadla 200/150 mm, teplota médií 0 – 35°C, tlaky na výstupu 10 bar/max. 14 bar. Čerpadla jsou startována operátorem z velínu PS 2520 potom, co obsluha plnícího místa nahlásí připravenost k plnění. Seznam ventilů na stávajících plnících stavech pro ŽC: Plnící rameno Z621 (K-8604-225-5020) - HCA-621/1 (DN100)

ventil A

- HCA-621/2 (DN25)

ventil B

Plnící rameno Z622 (K-8604-225-5010) - HCA-622/1 (DN80)

ventil C

- HCA-622/2 (DN25)

ventil D

Manipulace s ŽC Manipulaci, přistavování, posun a seřazování železničních cisteren v celém areálu Skladu kapalných plynů zajišťuje UNIPETROL DOPRAVA s.r.o. Inertizace a příprava ŽC k plnění není prováděna v posuzovaném objektu a není proto předmětem tohoto dokumentu. Před plněním železničních cisteren operátor obsluhující železniční plnící rampu kontroluje: - zda ŽC není poškozena mechanicky např. poškozené ventily, těsnost přírubových spojů, změna tvaru ŽC, chybějící výstroj, - zda má na výrobním štítku potřebné údaje tj. druh plynu, kterým má být plněna a jeho povolené množství, - zda je na ŽC údaj o provedené periodické kontrole (tlakové zkoušce), - zda údaje na lístkovnici ŽC jsou v souladu s výrobním štítkem, - zda váha prázdné ŽC odpovídá údajům uvedených na ŽC, - zda těsní uzavírací ventily, - zda je těsný a správně funguje podlahový bezpečnostní ventil na plynné i kapalné fázi, - zda ŽC není určena pro jiný druh plynu. Kontrolu podvozku ŽC provádí vozmistr železniční dopravy, stejně jako lepení cisterny předepsanými štítky.

Strana: 16 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Zabezpečení proti vjezdu lokotraktoru V prostoru SKP zajišťuje manipulaci, přistavení a posun železničních cisteren, prázdných i obsahujících nebezpečné látky společnost UNIPETROL DOPRAVA s.r.o. Operátor velínu po přístavbě ŽC k plnění vydá pokyny obsluze k plnění ŽC a přepne přepínač v poli č. 11 do polohy plnění čímž je blokován vjezd lokotraktoru do objektu SKP a tím jsou zabezpečeny plněné cisterny proti najetí. Pověřený pracovník ČeR položí na příslušnou kolej výkolejku a v této poloze ji uzamkne, na signalizačním semaforu se automaticky rozsvítí modré světlo a zároveň poloha výkolejky bude signalizována ve velínu PS 2520. V prostoru provozu plnění slouží k posunu ŽC elektrický vrátek. Posun železničním vrátkem se provádí pro přistavení cisteren na plnící místo případně pro vážení cisteren. Odrážení cisteren je zakázáno. Pro práci s vrátkem jsou všichni operátoři pravidelně ročně školeni. Postup plnění ŽC Technologický postup plnění železničních cisteren je shodný pro všechny produkty mimo propylén, který díky odlišnostem ve vybavení a řízení plnících stavů, se mírně liší. Celý proces se odvíjí od požadavků obchodního úseku na plnění ŽC. • Posun přistaví ŽC na plnící kolej 200 nebo 203 na PS 8604 podle dohody. • Operátor velínu 2520 obsluze plnící rampy a obsluze k nastavení příslušné potrubní trasy z určeného zásobníku na příslušné čerpadlo a plnící rampu. • Operátor plnící rampy nastaví správně potrubní trasu na rozdělovači plnícího stavu, pro plynnou i kapalnou fázi produktu, provede kontrolu cisterny, vlastní plnění, vážení, kontrolu po naplnění, zápis do plnícího deníku, plombování, výtisk vážních lístků a přenos dat na nadřazený počítač. • Obsluha provádí vlastní připojení plnícího zařízení k cisterně, demontáže záslepek a jejich montáž po naplnění. Po ukončení plnění obsluha provede odfuk plynu z ramene do odplynu, profoukne rameno dusíkem a zruší nastavení potrubních tras spojených s plněním. Zabezpečení proti přeplnění ŽC Provoz je vybaven dvěma elektronickými váhami firmy Pivotex. Na koleji 200 je instalována váha dynamická (možnost vážit za průjezdu) na koleji 203 je instalována váha statická, kde se zpravidla ŽC plní. Dynamická váha má 3 vážní mosty, statická váha má dva vážní mosty. Řídící počítače obou vah částečně ovládají i technologii z hlediska vypnutí plnících čerpadel a uzavření armatur na plnících stavech mimo plnících stavů pro propylén, kde řídící počítače vah plní pouze bezpečnostní funkci (ochrana proti přeplnění).

Strana: 17 z 71

SKP-



7

7.1

POSTUP A VÝSLEDKY IDENTIFIKACE MOŽNÝCH SCÉNÁŘŮ UDÁLOSTÍ A JEJICH PŘÍČIN, KTERÉ MOHOU VYÚSTIT V ZÁVAŽNOU HAVÁRII A VÝBĚR REPREZENTATIVNÍCH SCÉNÁŘŮ TĚCHTO UDÁLOSTÍ

Analýza metodou „What If“ Pozice plnění železničních cisteren byla posouzena metodou „What If“. Jedná se o relativně jednoduchou metodu, založenou na hledání příčin možných nehod a jejich následků. Metoda je založena na brainstormingu, kdy tým identifikuje havarijní situace na základě kladení otázek typu: „Co se stane, když...?“. Metoda byla realizována ve složení týmu: -

zaměstnanec - obsluha zařízení,

-

zástupce provozovatele - bezpečnostní specialista,

-

zástupci zpracovatele.

Záznam metody je uveden v následujících tabulkách.

Strana: 18 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Tabulka 6 – Záznam studie metodou „What If“ SUBSYSTÉM: PLNICÍ STANOVIŠTĚ CO SE STANE, KDYŽ ....?

MOŽNÝ NÁSLEDEK

dojde k nezjištěnému zablokování napouštěcího nebo vypouštěcího ventilu ŽC v uzavřené poloze? -

ZÁVAŽNOST

dojde ke snížení průtoku čerpadla pod minimální přípustnou hranici nedojde-li k vypnutí čerpadel, hrozí nárůst tlaku a následné poškození čerpadla, nebo potrubního systému únik hořlavého plynu, po iniciaci s výbuchem nebo požárem

2

2

-

nedojde-li k automatickému vypnutí plnění, dojde ke snížení průtoku čerpadla pod minimální přípustnou hranici a k nárůstu tlaku přeplnění ŽC poškození čerpadla, potrubního systému nebo ŽC únik hořlavého plynu, po iniciaci s výbuchem nebo požárem

dojde k mechanickému poškození pláště cisterny?

-

masivní únik celého objemu ŽC – nelze ho prakticky zastavit po iniciaci hrozí silný výbuch nebo rozsáhlý požár hrozí rozšíření na okolní zařízení

1

dojde k posunu plněné cisterny?

-

zablokování středového ventilu (vytržení pojistného zařízení) destrukce trhacích spojek plnících ramen automatické ukončení plnění

2

dojde k prasknutí nebo poškození plnícího ramene v důsledku mechanického namáhání nebo únavy materiálu?

-

únik hořlavého plynu, po iniciaci s výbuchem nebo požárem automatické přerušení čerpání

1

dojde k selhání přírubového spoje na cisterně? (následkem mechanického poškození nebo činností zařízení, vibracemi, přetlakováním ...)

-

únik hořlavého plynu, po iniciaci s výbuchem nebo požárem automatické přerušení čerpání

1

dojde k výpadku tlakového vzduchu před zahájením plnění?

-

nedojde k otevření dálkově ovládaných ventilů nemůže dojít k plnění nefunguje utahovací pistole na přírubové šrouby cisterny (potřeba ruční manipulace)

3

dojde k výpadku tlakového vzduchu během plnění?

-

při dosažení maximálního stavu nedojde k vypnutí plnění při případném úniku nelze zastavit plnění dálkově při překročení provozních parametrů může dojít k úniku plněné látky po iniciaci hořlavého souboru hrozí výbuch nebo požár

2

dojde k nezjištěnému zablokování napouštěcího nebo vypouštěcího ventilu ŽC v otevřené poloze?

-

Strana: 19 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Tabulka 6 – Záznam studie metodou „What If“ - pokračování SUBSYSTÉM: PLNICÍ STANOVIŠTĚ CO SE STANE, KDYŽ ....

MOŽNÝ NÁSLEDEK

ZÁVAŽNOST

obsluha neprovede zabrzdění ruční brzdou/podložení kol klíny?

-

hrozí posun napojené cisterny zablokování středového ventilu (vytržení pojistného zařízení) destrukce trhacích spojek plnících ramen automatické ukončení plnění

3

není provedena kontrola místa plnění?

-

může dojít k přehlédnutí významných rizik na místě plnění jedním z následků může být únik hořlavého plynu, po iniciaci s výbuchem nebo požárem

3

nejsou dohodnuty podmínky plnění?

-

špatná volba plněného plynu špatná volba požadovaného množství předčasné zahájení funkce čerpadla – při zadetekování úniku probíhá automatické zastavení plnění únik hořlavého plynu, po iniciaci s výbuchem nebo požárem

3

ŽC není dodatečně uzemněna?

-

zdroj elektrostatické jiskry (ŽC jsou v kontaktu s kolejí – kumulace náboje je ztížena) při odpojování plnícího ramene hrozí přeskočení jiskry a vznícení uhlovodíkových zbytků v prostoru napojení armatur

3

obsluha nepoužije ochranné pomůcky?

-

poranění obsluhy nedodržení nutného pracovního postupu únik hořlavého plynu, po iniciaci s výbuchem nebo požárem

2

obsluha provede špatné připojení ramene a neprovede kontrolu po natlakování?

-

únik hořlavého plynu, po iniciaci s výbuchem nebo požárem

2

obsluha neotevře středový ventil na ŽC nebo konci plnící hadice a spustí čerpadlo?

-

nárůst tlaku v systému nedojde-li k automatickému odpojení, hrozí překročení pevnostních parametrů únik hořlavého plynu, po iniciaci s výbuchem nebo požárem

3

po ukončení plnění obsluha neuzavře ventil na konci ramene a odpojí ho?

-

únik zbytkového obsahu ramene působení plynu na obsluhu (nadýchání, potřísnění, omrzlina) při iniciaci požár nebo výbuch rozsahu úměrného uniklému množství

2

obsluha odpojí rameno před vypnutím čerpadla?

-

únik zkapalněného plynu působení plynu na obsluhu (nadýchání, potřísnění, omrzlina) automatické zastavení plnění (při dosažení nastavených koncentrací) při iniciaci požár nebo výbuch rozsahu úměrného uniklému množství

1

Strana: 20 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Tabulka 6 – Záznam studie metodou „What If“ - pokračování SUBSYSTÉM: PLNICÍ STANOVIŠTĚ CO SE STANE, KDYŽ ....

MOŽNÝ NÁSLEDEK

ZÁVAŽNOST

obsluha neodpojí uzemňovací kabel od uzemnění?

-

poškození uzemňovací soustavy

4

obsluha neodstraní zabezpečovací klíny?

-

znemožnění pohybu vozu bez dalších následků

4

obsluha opustí místo při plnění?

-

opožděná reakce na havárii nebo poruchu zařízení zvětšení rozsahu případného úniku po iniciaci hořlavého souboru - výbuch nebo požár

3

Strana: 21 z 71

SKP-



Pro hodnocení významnosti následků byla použita následující škála: 1 - následek je vždy havárie, pravděpodobnost je povětšině nízká, 2 - za jistých okolností může být následkem havárie, pravděpodobnost vzniku je velmi nízká, 3 - jen ve velmi specifických případech je následkem havárie, pravděpodobnost je téměř mizivá, 4 - k havárii v tomto případě dojít nemůže. Pro sestavení scénářů bylo využito příčin a následků s hodnocením 1 - následek je vždy havárie, pravděpodobnost je povětšině nízká, 1.

2.

3.

4.

dojde k mechanickému poškození pláště cisterny

dojde k prasknutí nebo poškození plnícího ramene v důsledku mechanického namáhání nebo únavy materiálu

-

dojde k selhání přírubového spoje (následkem mechanického poškození nebo činností zařízení, vibracemi, přetlakováním ...) obsluha odpojí rameno před vypnutím čerpadla

-

7.2

masivní únik celého objemu ŽC – nelze ho prakticky zastavit po iniciaci hrozí silný výbuch nebo rozsáhlý požár hrozí rozšíření na okolní zařízení únik hořlavého plynu, po iniciaci s výbuchem nebo požárem automatické přerušení čerpání únik hořlavého plynu, po iniciaci s výbuchem nebo požárem automatické přerušení čerpání únik zkapalněného plynu působení plynu na obsluhu (nadýchání, potřísnění, omrzlina) automatické zastavení plnění (při dosažení nastavených koncentrací) při iniciaci požár nebo výbuch rozsahu úměrného uniklému množství

Vybrané iniciační události závažných havárií Na základě provedené studie „what if“ a podle doporučení odborné literatury (Purple Book) byly identifikovány a vybrány následující reprezentativní havarijní scénáře: −

L1 – okamžitý únik zkapalněného LPG z železniční cisterny na pozici plnění,

−

L2 – kontinuální únik zkapalněného LPG z utrženého plnícího ramene,

−

L3 – kontinuální únik zkapalněného LPG netěsností 10 mm na plnícím rameni,

−

P1 – okamžitý únik zkapalněného propylenu z železniční cisterny na pozici plnění,

−

P2 – kontinuální únik zkapalněného propylenu z utrženého plnícího ramene,

−

P3 – kontinuální únik zkapalněného propylenu netěsností 10 mm na plnícím rameni.

Na základě požadavků objednatele studie byly řešeny scénáře týkající se havárie železniční cisterny na pozici plnění. Další možné havarijní scénáře (např. během posunu/pohybu na koleji, scénář s následky BLEVE) jsou řešeny ve schválené bezpečnostní dokumentaci společnosti UNIPETROL DOPRAVA s.r.o., Provozní oblasti Západ, Závod vlečka Kralupy, (vlečka Kaučuk základní závod, vlečka Kaučuk SKP Úžice, areál Chemických výrob Kralupy). Strana: 22 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 7.3 7.3.1

Popis scénářů závažných havárií Scénář L1 Jedná se o jednorázový okamžitý únik (ve velmi krátké době) zkapalněného LPG ze železniční cisterny, který nelze zastavit žádnými technickými prostředky. Byl uvažován případ, kdy dojde k havárii při maximálním naplnění ŽC, tedy před ukončením plnění. Nejprve dojde k významnému, adiabatickému a poměrně rychlému odparu kapalné fáze. Odpařené množství v této fázi odpovídá přebytku tepla oproti svému výparnému teplu. Vytvoří se oblak plynu (ochlazený na teplotu, odpovídající bodu varu za normálních podmínek), který se začne v závislosti na povětrnostních podmínkách (atmosférická stálost, směr a rychlost větru) šířit okolím. Zbylý, neodpařený kapalný podíl (v případě okamžitého úniku), ochlazený na svůj bod varu, se bude odpařovat podstatně pomaleji (rychlost odpařování je již určována přenosem tepla z podkladu a okolí do vytvořené louže). Nejprve se bude jednat o odpar vroucí kapaliny. Po určité době dojde k ochlazení kapaliny pod svůj bod varu a režim odpařování se opět změní (rychlost se opět zmenší). Za předpokladu přímé (okamžité) iniciace LPG dojde ke vzniku plošného požáru (Flesh Fire a Pool Fire) v místě úniku. Pokud nedojde k přímé iniciaci (opožděná iniciace), potom se část uniklého LPG mžikově odpaří (v závislosti na přebytku tepla oproti výparnému teplu) a vytvoří oblak, těžší než vzduch. Zbylé LPG vytvoří louži, ze které se bude odpařovat podstatně pomaleji. Oblak se bude v závislosti na atmosférických podmínkách šířit okolím. Za předpokladu jeho iniciace (zpožděná iniciace) dostatečným iniciačním zdrojem (plamen, elektrická jiskra apod.) může dojít buď k jeho explozi (VCE) s působením vzniklé tlakové vlny na okolí nebo dojde k pravděpodobnějšímu efektu, kterým je (Flash fire), což je rychlé vyhoření mraku bez významných tlakových následků. Pokud nedojde k iniciaci, potom se oblak po určité době zředí a rozplyne bez ohrožení okolí. Nainstalované detektory úniku plynu, EPS, skrápěcí zařízení a trvalá přítomnost obsluhy dávají předpoklad včasnosti zásahu HZS PHHS SYNTHOS Kralupy a.s. a tím i možnost maximální eliminace následků a minimalizace pravděpodobnosti eskalace havárie.

Strana: 23 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 okamžitá iniciace

opožděná opožděná iniciace iniciace při max. v prostoru plnění ploše mraku

exploze mraku po iniciaci

následek Flash Fire +

ANO (0,8)

Pool Fire

Okamžitý únik LPG 5 x10-7/rok

ANO (0,4)

VCE

ANO (0,3) NE (0,2)

NE (0,6)

Flash Fire + Pool Fire

ANO (0,4) ANO (0,9)

VCE

NE (0,7)

NE (0,6) Flash Fire NE (0,1) Rozptyl 4

Obrázek 2 – grafické vyjádření havarijního scénáře L1

7.3.2

Scénář L2 Kontinuální únik zkapalněného LPG ze železniční cisterny roztrženým plnícím potrubím kapalné fáze DN 80. V tomto případě dojde k dvoufázovému úniku kapalina-pára z obou stran roztrženého plnícího ramene DN 80. Na straně železniční cisterny dojde téměř k okamžitému zastavení úniku uzavřením středového podlahového ventilu prostřednictvím kolejového háku, který obsluha uvolní (trvalá přítomnost dvou operátorů). Ze strany zásobníku dojde k zastavení čerpadla a uzavření armatur jednak od plynové detekce nebo přítomnou obsluhou pomocí stop tlačítka. Pokud budou funkční všechny bezpečnostní prvky, bude se jednat pouze o krátkodobý dvoufázový únik LPG. Avšak pokud dojde k selhání rychlouzavíracího ventilu na železniční cisterně (i přes prováděnou kontrolu jeho funkčnosti před začátkem plnění), bude následovat kontinuální dvoufázový únik LPG ze železniční cisterny do jejího úplného vyprázdnění nebo uzavření středového ventilu. Z roztrženého plnícího ramene bude unikat dvoufázová směs (kapalina-pára). Kapalina se bude velmi rychle odpařovat v důsledku poklesu tlaku na atmosférický tlak. Výparné teplo, které je potřebné k odpaření, je odebíráno ze samotné kapaliny, která se bude následně ochlazovat a to až ke svému bodu varu. Únik i vlastní odpar kapaliny je velmi prudký děj, tak že se kapalina při úniku bude tříštit na kapičky, které se budou místit se vzduchem. Z těchto kapiček se bude také částečně odpařovat kapalina. Za daných podmínek úniku se tak odpaří veškerá kapalina nebo vznikne tzv. sprejový efekt, tj. kapalina zůstane ve vznosu ve formě aerosolu. V případě okamžité iniciace unikajícího LPG ze železniční cisterny dojde k havárii typu Jet Fire. Situování plnících pozic je provedeno tak, aby nedošlo k ovlivnění okolních 4

Pro stanovení pravděpodobností jednotlivých scénářů byly použity data uvedené v publikaci „Purple Book“. Strana: 24 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 cisteren. Dále je zde instalováno skrápěcí zařízení. Z toho důvodu se neuvažuje ovlivnění okolních cisteren Jet Firem a tedy ani možností BLEVE. Dojde-li k opožděné iniciaci, tedy po vetvoření dostatečného množství LPG v mezích výbušnosti ve směsi se vzduchem, může dojít k explozi mraku par (VCE) s tlakovými účinky na okolí. Avšak pravděpodobnějším efektem je rychlé vyhoření mraku bez výrazných tlakových účinků tzv. Flash Fire. zafungování středového ventilu na ŽC

okamžitá iniciace

opožděná iniciace mraku


následek Flash Fire a Jet Fire

ANO (0,1) ANO (0,999)

ANO (0,4)

VCE

NE (0,6)

Flash Fire a Pool Fire

ANO (0,9) NE (0,9) Kontinuální únik LPG

NE (0,1) Rozptyl Flash Fire a Jet Fire

ANO (0,1) ANO (0,4)

NE (0,001) ANO (0,9)

VCE

NE (0,9)

NE (0,6) NE (0,1)

Flash Fire a Pool Fire Rozptyl

5


7.3.3

Scénář L3 Kontinuální únik zkapalněného LPG netěsností ekvivalentním průměrem DN 10 na plnícím rameni DN 80. V tomto případě dojde k dvoufázovému úniku kapalina-pára z obou stran otvorem DN 10 na plnícím rameni. Na straně železniční cisterny dojde téměř k okamžitému zastavení úniku uzavřením středového podlahového ventilu prostřednictvím kolejového háku, který obsluha uvolní (trvalá přítomnost dvou operátorů). Ze strany zásobníku dojde k zastavení čerpadla a uzavření armatur jednak od plynové detekce nebo trvale přítomnou obsluhou pomocí stop tlačítka. Pokud budou funkční všechny bezpečnostní prvky, bude se jednat pouze o krátkodobý dvoufázový únik LPG. Avšak pokud dojde k selhání rychlouzavíracího ventilu na železniční cisterně (i přes prováděnou kontrolu jeho funkčnosti před začátkem plnění), bude následovat kontinuální dvoufázový únik LPG ze železniční cisterny do jejího úplného vyprázdnění nebo uzavření středového ventilu.

5


SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Z roztrženého plnícího ramene bude unikat dvoufázová směs (kapalina-pára). Kapalina se bude velmi rychle odpařovat v důsledku poklesu tlaku na atmosférický tlak. Výparné teplo, které je potřebné k odpaření, je odebíráno ze samotné kapaliny, která se bude následně ochlazovat a to až ke svému bodu varu. Únik i vlastní odpar kapaliny je velmi prudký děj, tak že se kapalina při úniku bude tříštit na kapičky, které se budou místit se vzduchem. Z těchto kapiček se bude také částečně odpařovat kapalina. Za daných podmínek úniku se tak odpaří veškerá kapalina nebo vznikne tzv. sprejový efekt, tj. kapalina zůstane ve vznosu ve formě aerosolu. V případě okamžité iniciace unikajícího LPG ze železniční cisterny dojde k havárii typu Jet Fire. Situování plnících pozic je provedeno tak, aby nedošlo k ovlivnění okolních cisteren. Dále je zde instalováno skrápěcí zařízení. Z toho důvodu se neuvažuje ovlivnění okolních cisteren Jet Firem a tedy ani možností BLEVE. Dojde-li k opožděné iniciaci, tedy po vetvoření dostatečného množství LPG v mezích výbušnosti ve směsi se vzduchem, může dojít k explozi mraku par (VCE) s tlakovými účinky na okolí. Avšak pravděpodobnějším efektem je rychlé vyhoření mraku bez výrazných tlakových účinků tzv. Flash Fire. zafungování středového ventilu na ŽC

okamžitá iniciace

opožděná iniciace mraku


následek Flash Fire a Jet Fire

ANO (0,1) ANO (0,999)

ANO (0,4)

VCE

NE (0,6)


ANO (0,9) NE (0,9) Kontinuální únik LPG otvorem DN10

NE (0,1) Rozptyl Flash Fire a Jet Fire

ANO (0,1) NE (0,001)

ANO (0,4)

VCE

NE (0,6)


ANO (0,9) NE (0,9) NE (0,1)

Rozptyl 6


6


SKP-


plnění na koleji 200 a 203 7.3.4

Scénář P1 Jedná se o jednorázový okamžitý únik (ve velmi krátké době) propylenu ze železniční cisterny, který nelze zastavit žádnými technickými prostředky. Byl uvažován případ, kdy dojde k havárii při maximálním naplnění ŽC, tedy před ukončením plnění. Při úniku ze železniční cisterny dojde nejprve k významnému, adiabatickému a poměrně rychlému odparu kapalné fáze. Odpařené množství v této fázi odpovídá přebytku tepla oproti svému výparnému teplu. Vytvoří se oblak plynu (ochlazený na teplotu, odpovídající bodu varu za normálních podmínek), který se začne v závislosti na povětrnostních podmínkách (atmosférická stálost, směr a rychlost větru) šířit okolím. Zbylý, neodpařený kapalný podíl (v případě okamžitého úniku), ochlazený na svůj bod varu, se bude odpařovat podstatně pomaleji (rychlost odpařování je již určována přenosem tepla z podkladu a okolí do vytvořené louže). Nejprve se bude jednat o odpar vroucí kapaliny. Po určité době dojde k ochlazení kapaliny pod svůj bod varu a režim odpařování se opět změní (rychlost se opět zmenší). Grafické vyjádření havarijního scénáře je stejné jako u scénáře L1.

7.3.5

Scénář P2 Kontinuální únik zkapalněného propylenu ze železniční cisterny roztrženým plnícím potrubím kapalné fáze DN 80. V tomto případě dojde k dvoufázovému úniku kapalina-pára z obou stran roztrženého plnícího ramene DN 80. Na straně železniční cisterny dojde téměř k okamžitému zastavení úniku uzavřením středového podlahového ventilu prostřednictvím kolejového háku, který obsluha uvolní (trvalá přítomnost dvou operátorů). Ze strany zásobníku dojde k zastavení čerpadla a uzavření armatur jednak od plynové detekce nebo přítomnou obsluhou pomocí stop tlačítka. Pokud budou funkční všechny bezpečnostní prvky, bude se jednat pouze o krátkodobý dvoufázový únik propylenu. Avšak pokud dojde k selhání rychlouzavíracího ventilu na železniční cisterně (i přes prováděnou kontrolu jeho funkčnosti před začátkem plnění), bude následovat kontinuální dvoufázový únik propylenu ze železniční cisterny do jejího úplného vyprázdnění nebo uzavření středového ventilu. Z roztrženého plnícího ramene bude unikat dvoufázová směs (kapalina-pára). Kapalina se bude velmi rychle odpařovat v důsledku poklesu tlaku na atmosférický tlak. Výparné teplo, které je potřebné k odpaření, je odebíráno ze samotné kapaliny, která se bude následně ochlazovat a to až ke svému bodu varu. Únik i vlastní odpar kapaliny je velmi prudký děj, tak že se kapalina při úniku bude tříštit na kapičky, které se budou místit se vzduchem. Z těchto kapiček se bude také částečně odpařovat kapalina. Za daných podmínek úniku se tak odpaří veškerá kapalina nebo vznikne tzv. sprejový efekt, tj. kapalina zůstane ve vznosu ve formě aerosolu. V případě okamžité iniciace unikajícího propylenu ze železniční cisterny dojde k havárii typu Jet Fire. Situování plnících pozic je provedeno tak, aby nedošlo k ovlivnění okolních cisteren. Dále je zde instalováno skrápěcí zařízení. Z toho důvodu se neuvažuje ovlivnění okolních cisteren Jet Firem a tedy ani možností BLEVE. Dojde-li k opožděné iniciaci, tedy po vetvoření dostatečného množství propylenu v mezích výbušnosti ve směsi se vzduchem, může dojít k explozi mraku par (VCE) s tlakovými účinky na okolí. Avšak pravděpodobnějším efektem je rychlé vyhoření mraku bez výrazných tlakových účinků tzv. Flash Fire. Grafické vyjádření havarijního scénáře je stejné jako u scénáře L2.

Strana: 27 z 71

SKP-



Scénář P3 Kontinuální únik zkapalněného propylenu netěsností ekvivalentním průměrem DN 10 na plnícím rameni DN 80. V tomto případě dojde k dvoufázovému úniku kapalina-pára z obou stran otvorem DN 10 na plnícím rameni. Na straně železniční cisterny dojde téměř k okamžitému zastavení úniku uzavřením středového podlahového ventilu prostřednictvím kolejového háku, který obsluha uvolní (trvalá přítomnost dvou operátorů). Ze strany zásobníku dojde k zastavení čerpadla a uzavření armatur jednak od plynové detekce nebo trvale přítomnou obsluhou pomocí stop tlačítka. Pokud budou funkční všechny bezpečnostní prvky, bude se jednat pouze o krátkodobý dvoufázový únik propylenu. Avšak pokud dojde k selhání rychlouzavíracího ventilu na železniční cisterně (i přes prováděnou kontrolu jeho funkčnosti před začátkem plnění), bude následovat kontinuální dvoufázový únik propylenu ze železniční cisterny do jejího úplného vyprázdnění nebo uzavření středového ventilu. Z roztrženého plnícího ramene bude unikat dvoufázová směs (kapalina-pára). Kapalina se bude velmi rychle odpařovat v důsledku poklesu tlaku na atmosférický tlak. Výparné teplo, které je potřebné k odpaření, je odebíráno ze samotné kapaliny, která se bude následně ochlazovat a to až ke svému bodu varu. Únik i vlastní odpar kapaliny je velmi prudký děj, tak že se kapalina při úniku bude tříštit na kapičky, které se budou místit se vzduchem. Z těchto kapiček se bude také částečně odpařovat kapalina. Za daných podmínek úniku se tak odpaří veškerá kapalina nebo vznikne tzv. sprejový efekt, tj. kapalina zůstane ve vznosu ve formě aerosolu. V případě okamžité iniciace unikajícího propylenu ze železniční cisterny dojde k havárii typu Jet Fire. Situování plnících pozic je provedeno tak, aby nedošlo k ovlivnění okolních cisteren. Dále je zde instalováno skrápěcí zařízení. Z toho důvodu se neuvažuje ovlivnění okolních cisteren Jet Firem a tedy ani možností BLEVE. Dojde-li k opožděné iniciaci, tedy po vetvoření dostatečného množství propylenu v mezích výbušnosti ve směsi se vzduchem, může dojít k explozi mraku par (VCE) s tlakovými účinky na okolí. Avšak pravděpodobnějším efektem je rychlé vyhoření mraku bez výrazných tlakových účinků tzv. Flash Fire.

Strana: 28 z 71

SKP-



8

POSTUP A VÝSLEDKY PROVEDENÍ ODHADŮ NÁSLEDKŮ REPREZENTATIVNÍCH SCÉNÁŘŮ ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ A JEJICH DOPADŮ NA ŽIVOTY LIDÍ, HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA A ŽP

8.1

Postup provedení odhadů následků reprezentativních scénářů závažných havárií Postup odhadů následků reprezentativních scénářů byl proveden pomocí matematického modelování s použitím různých matematických modelů, které slouží k odhadnutí zón účinků jednotlivých havarijních projevů. V následujících krocích je uveden postup řešení:

– –

Stanovení meteorologických podmínek a jejich pravděpodobnosti. Meteorologické podmínky (rychlost větru, atmosférická stabilita a směr větru) mají významný vliv na rozptyl látek do okolí. Na základě podkladů, získaných od ČHMÚ, byly stanoveny atmosférické podmínky a jejich pravděpodobnost, za kterých byly havárie modelovány.

–

Určení počtu osob a jejich rozmístění v okolí SKP.

–

Určení kritérií pro odhad následků na lidských životech a majetku.

–

Pro jednotlivé havarijní projevy a nebezpečné látky byly určeny kritéria, která byla uvažována pro odhad následků na lidských životech a majetku.

–

Matematické modelování – stanovení dosahů jednotlivých havárií.

–

Pro modelování bylo použito především výpočetního programu EFECTS PLUS.

8.2

Meteorologické podmínky Z hlediska klimatického patří Kralupy a okolí do teplé oblasti, okrsku teplého, mírně suchého s mírnou zimou. Zájmové území lze charakterizovat následujícími srážkovými a teplotními údaji. Délka vegetačního období je udávána v délce 168 dnů, teplotní i srážková maxima jsou v červenci. Tabulka 7 – Meteorologické údaje průměrná roční teplota vzduchu průměrný roční úhrn srážek maximální denní dešťové srážky maximální sněhová pokrývka relativní vlhkost vzduchu

9,2 °C 473 mm 58,2 mm 320 mm 67–87 %

Sněhové srážky jsou průměrné, kroupy se vyskytují pouze ojediněle. Bouřková činnost je průměrná.

Strana: 29 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Tabulka 8 – Větrná růžice -1

m.s 1,7 5,0 11,0 součet

N 0.01 0.00 0.00 0.01

NE 0.04 0.00 0.00 0.04

m.s-1 1,7 5,0

N 0.26 0.00

NE 0.43 0.00

11,0 součet

0.00 0.26

0.00 0.43

m.s-1 1,7 5,0 11,0 součet

N 3.85 1.56 0.00 5.41

NE 2.83 0.39 0.00 3.22

m.s-1 1,7 5,0 11,0 součet

N 1.07 0.63 0.01 1.71

NE 0.53 0.21 0.00 0.74

m.s-1 1,7 5,0 11,0 součet

N 2.22 1.88 0.00 4.10

NE 1.59 0.76 0.00 2.35

m.s-1 1,7 5,0 11,0 součet

N 7.41 4.07 0.01 11.49

NE 5.42 1.36 0.00 6.78

I. třída stability – velmi stabilní E SE S SW W 0.0.2 0.03 0.04 0.02 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.0.2 0.03 0.04 0.02 0.00 II. třída stability – stabilní E SE S SW W 0.52 0.52 0.66 0.41 0.18 0.10 0.03 0.07 0.05 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.62 0.55 0.73 0.46 0.18 III. třída stability – izotermní E SE S SW W 4.39 3.46 6.89 4.98 2.69 2.65 1.23 1.59 5.53 3.22 0.01 0.00 0.01 0.18 0.17 7.05 4.69 8.49 10.69 6.08 IV. třída stability – normální E SE S SW W 0.63 0.48 0.83 0.82 0.58 0.71 0.50 0.18 1.14 1.58 0.01 0.07 0.01 0.37 0.75 1.35 1.05 1.02 2.33 2.94 V. třída stability – konvektivní E SE S SW W 2.55 1.67 1.82 1.97 1.83 2.33 1.41 0.60 2.25 3.31 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 4.88 3.08 2.42 4.22 5.14 celková růžice E SE S SW W 8.11 6.16 10.24 8.20 5.28 5.79 3.17 2.44 8.97 8.11 0.02 0.07 0.02 0.55 0.95 13.92 9.40 12.70 17.72 14.34

Strana: 30 z 71

NW CALM součet 0.00 0.01 0.17 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.01 0.17 NW CALM součet 0.10 0.18 3.26 0.00 0.00 0.25 0.00 0.10

0.00 0.18

0.00 3.51

NW CALM součet 2.46 1.25 32.80 1.53 0.00 17.70 0.03 0.00 0.40 4.02 1.25 50.90 NW CALM součet 0.91 0.16 6.01 1.15 0.00 6.10 0.27 0.00 1.52 2.33 0.16 13.63 NW CALM součet 2.18 0.30 16.13 3.12 0.00 15.66 0.00 0.00 0.00 5.30 0.30 31.79 NW CALM součet 5.65 1.90 58.37 5.80 0.00 39.71 0.30 0.00 1.92 11.75 1.90 100

SKP-



Obrázek 5 – grafické vyjádření větrné růžice

Stabilita atmosféry, směry a rychlost větru jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulka 9 – Pravděpodobnost výskytu rychlosti větru rychlost větru -1 [m·s ] P [%]

bezvětří 5,9

I. třída stability 1,7 5 94,1 0,0

11 0,0

bezvětří 2,5

III. třída stability 1,7 5 61,9 34,8

11 0,8

Pro atmosférickou stabilitu I. byla uvažována rychlost větru 1,7 m/s a pro atmosférickou stabilitu III. 5 m/s. Tabulka 10 – Pravděpodobnost směrů větru pro I. třídu stability Směr větru P [%]

S 5,9

SV 23,5

V 11,8

JV 17,6

J 23,5

JZ 11,8

Z 0

SZ 0

bezvětří 5,9

Z 11,9

SZ 7,9

Bezvětří 2,5

Tabulka 11 – Pravděpodobnost směrů větru pro III. třídu stability Směr větru P [%]

S 10,6

SV 6,3

V 13,9

JV 9,2

J 16,7

JZ 21,0

Tabulka 12 – Pravděpodobnost výskytu stabilitních tříd počasí Třída atmosférické stability (pětistupňová) I. – velmi stabilní II. – stabilní III. – izotermní IV. – normální V. – konvektivní

8.3

Třída atmosférické stability podle Pravděpodobnost výskytu Pasquill-Gifforda rozptylových podmínek [%] F 0,17 E 3,51 D, C 50,90 D, C 13,63 B, A 31,79

Popis okolí Strana: 31 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Místem s největším počtem obyvatel v okolí areálu SKP je město Kralupy nad Vltavou. Podle posledního sčítání žije v Kralupech nad Vltavou 17 855 obyvatel. Město se dělí na pět správních částí o celkové rozloze 2 190 ha. V minulosti k němu byly připojeny okolní obce Lobeč, Lobeček, Mikovice, Minice, Zeměchy a Lobeček. Tabulka 13 – Počty obyvatel a vzdálenosti obcí od místa plnění Obec Kralupy nad Vltavou Chvatěruby Veltrusy Kozomín Úžice Zlončice

Počet obyvatel 17 855 503 1977 382 934 529

Vzdálenost cca 2 000 m (centrum) 1 000 m 800 m 1 500 m 2 500 m 1 900 m

Západně od předávacího nádraží vlečky Kaučuk. se nachází průmyslová zóna, kde se vyskytují pracovníci soukromých firem. Dalšími oblastmi s nepravidelným výskytem osob jsou okolní komunikace a železniční trať ČD. Přehled o okolních komunikacích a intenzitě provozu na nich udává následující tabulka. Hodnoty celoroční průměrné intenzity provozu na daných úsecích jednotlivých komunikací byly získány z posledních dostupných statistických údajů uvedených na internetu. Počet osob trvale se vyskytujících na 1 km komunikace byl odhadnut na základě údajů o intenzitě provozu v daném úseku, rychlosti vozidel (odhad na základě maximálních povolených rychlostí) a průměrném počtu 2 osob v jednom vozidle. Tabulka 14 – Komunikace a intenzita provozu v blízkém okolí plnění ŽC Komunikace

Celoroční průměrná intenzita provozu [počet vozidel/24 hod.]

Rychlost vozidel [km/hod.]

Počet osob/km komunikace

4 113

70

6

8 492

50

14

č. 608 (komunikace II. třídy Kozomín–Veltrusy) č. 00811 (komunikace Kralupy n/V–Chvatěruby)

Jednokolejná železniční trať ČD č. 092 Kralupy n/V–Neratovice ve směru z Kralup n/V probíhá nejprve podél Areálu chemických výrob Kralupy nad Vltavou východním směrem, v těsné blízkosti předávacího a seřaďovacího nádraží vlečky Kaučuk. Poté se odklání od areálu a po cca 1 500 m navazuje na vlečku SKP, kde vede prakticky souběžně s ní. Nejbližší vzdálenost k místu plnění je cca 600 m. V úseku vleček Kaučuk a SKP není železniční zastávka, vlaky tímto úsekem projíždějí (nejbližší železniční zastávky jsou v obcích Chvatěruby a Úžice). Na základě telefonických informací z Českých drah7 projede daným úsekem v průměru 175 osobních vlaků za týden. Minimální vzdálenost od místa plnění je cca 600 m. V bezprostředním okolí areálu SKP, kde dochází k plnění ŽC se nachází pouze zemědělská půda. Konzervativně zde byl uvažován výskyt jedné osoby.

8.4

7

Stanovení kritérií pro odhad následků

Zákaznická podpora 840 112 113 Strana: 32 z 71

SKP-



Pool Fire a Jet Fire V případě těchto požárů se předpokládá smrt všech osob nalézajících se uvnitř požáru (plamene) nebo ve vzdálenostech od místa požáru, kde dosažená úroveň tepelného toku je vyšší než 35 kW/m2. Pro osoby nalézající se ve vzdálenostech, kde velikost tepelného toku je menší než 35 kW/m2 je rozhodující velikost tepelného toku a umístění osob. Pro osoby nalézající se uvnitř budov (v dopravních prostředcích) se nepředpokládá úmrtí osob. Pravděpodobnost, že osoby mimo budovy (dopravní prostředky) zemřou v důsledku působení tepelného toku je vypočtena na základě použití probitové funkce. V případě požárů (působení tepelného toku) má probitová funkce tvar: Pr = c + d × ln(Q 4 / 3 × t ) , kde: c, d – konstanty, Q – tepelný tok v místě zasažení, t – doba expozice. Podle „Purple Book“ se v případě požárů uvažuje doba expozice osob (vně budov) daným tepelným tokem 20 sekund (předpokládá se, že lidé během této doby stačí utéci na bezpečné místo). V případě havárií Pool Fire a Jet Fire se však nepředpokládá ohrožení života osob projíždějících v době vzniku havárie ve vlaku na okolní trati ČD (popř. v automobilech na okolní komunikaci). Předpoklad vychází z následujících úvah: –

–

pokud již došlo k havárii, tak vlak nebude přímo do prostoru požáru vjíždět (navíc pravděpodobnost, že pojede kolem vlak ČD právě v době požáru je poměrně malá a navíc by neměl být k jízdě vůbec vypraven, pokud již nevyjel ze stanice, popř. může být zastaven), pokud by došlo ke vzniku požáru právě v okamžiku, kdy projíždí vlak, tak vzhledem k rychlosti vlaku a dosahu tepelného toku > 35 kW/m2 (max. 10 m od okraje požáru), je doba pro smrtelné ohrožení velmi krátká (při rychlosti vlaku 60 km/hod. max. 3 s).

Pro odhad následků na majetek byly použity kritické hodnoty tepelného toku, uvedené v „Purple Book“ a „Green Book“, které způsobí vzplanutí nebo poškození materiálu vystaveného danému tepelnému toku. Hodnoty pro vybrané materiály jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 15 – Hodnoty přetlaku výbuchové vlny pro určení rozsahu poškození budov Materiál ocel dřevo, plasty, textil sklo

-2

Kritický tepelný tok [kW·m ] 100 15 – 35 4

Hodnoty uvedené v tabulce je nutné chápat jako obecné charakteristiky8, platné pro delší dobu expozice (minimálně 15–30 minut). Se zvyšující hodnotou tepelného toku se doba expozice zkracuje. Podle Metodického pokynu odboru enviromentálních rizik MŽP pro hodnocení možnosti vzniku kumulativních a synergických účinků závažné havárie, květen 2002 je maximální hranice tepelného toku, která by ještě neměla způsobit poškození většiny 8

Tyto hodnoty závisí na řadě dalších faktorů (např. velikosti exponovaného povrchu, poměru exponovaného a celkového povrchu, tvaru a druhu materiálu, kontaktu exponovaného materiálu s plamenem atd.). Strana: 33 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 technologických zařízení (např. tlakové zásobníky, čerpací stanice apod.) 8 kW·m-2. Pokud jsou tato zařízení chráněná proti tepelnému toku (izolace, zkrápění, protipožární zástěna apod.), potom je tato maximální hodnota cca 32 kW·m-2. Tyto údaje lze považovat za mezní hodnoty tepelného toku, které mohou způsobit vznik domino efektů. 8.4.2

Flash Fire V případě havárie typu Flash fire se předpokládá smrt všech osob uvnitř oblaku, který vyhoří. Rozměry oblaku jsou dány koncentrací DMV. Mimo oblak se nepředpokládá smrt žádných osob. Podle Metodického pokynu odboru environmentálních rizik MŽP pro hodnocení možnosti vzniku kumulativních a synergických účinků závažné havárie, květen 2002 se v souvislosti s havárií Flash fire neuvažuje se vznikem domino efektů.

8.4.3

VCE Pro výpočty byla použita vždy nejhorší varianta, tzn. že k iniciaci oblaku a následné explozi dojde v okamžiku vytvoření maximálního množství hořlavého plynu v mezích výbušnosti. Za centrum exploze byla považována oblast, která je určena dosahem stechiometrické koncentrace dané hořlavé látky ve směsi se vzduchem od místa úniku látky z železniční cisterny ve směru větru. Při odhadu smrtelných následků na osoby v případě VCE se používají následující hodnoty přetlaku, kterým odpovídá pravděpodobnost úmrtí osob. Tabulka 16 – Hodnoty přetlaku výbuchové vlny pro určení podílu zemřelých osob podle „Purple Book“ Max. přetlak výbuchové vlny [kPa] > 30 30 až 10 < 10

Pravděpodobnost úmrtí osob [–] osoby uvnitř domů osoby vně domů 1 1 -2 2,5·10 0 0 0

Tyto údaje znamenají, že v oblasti zasažené tlakovou vlnou o přetlaku větším než 30 kPa zemřou všichni lidé. Při hodnotě přetlaku menším než 10 kPa naopak nedojde k žádnému úmrtí. V rozmezí hodnot 10 až 30 kPa se uvažuje, že dojde k úmrtí 2,5 % osob, nacházejících se uvnitř domů. Pro odhad následků na majetku je možné použít empiricky zjištěné hodnoty přetlaku výbuchové vlny pro poškození budov, které jsou uvedeny v publikaci „Green Book“. Oblasti poškození jsou rozděleny do čtyř zón podle velikosti přetlaku v dané vzdálenosti od místa výbuchu podle následující tabulky.

Tabulka 17 – Hodnoty přetlaku výbuchové vlny pro určení rozsahu poškození budov Zóna

Úroveň poškození budov

Stručná charakteristika

Strana: 34 z 71

Přetlak [kPa]

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Zóna A

B

C

D

Úroveň Stručná charakteristika poškození budov totální destrukce Budovy jsou poškozeny tak, že nemohou být rekonstruovány, ale musí být postaveny kompletně znovu. těžké poškození Řada nosných konstrukčních a stavebních prvků je narušena a částečně zborcená; zdi, které nejsou zbořeny, jsou významně poškozeny a popraskány; zbývající části musí být zbourány. střední poškození Budovy jsou použitelné, ale zdi jsou značně popraskané; nosné konstrukční prvky mohou být poškozeny; poškozeny jsou i vnitřní stěny a střešní krytina. malé poškození Rozbitá okna a dveře, vznik mírných prasklin ve zdech a konstrukčních prvcích; částečné zničení střešní krytiny.

Přetlak [kPa] > 83

> 35

> 17

> 3,5

Hodnota přetlaku 17 kPa je rovněž hodnota, kterou lze považovat za spodní hranici, kdy lze počítat se vznikem domino efektů v případě, že v zasaženém objektu je přítomna nebezpečná látka podle Metodického pokynu odboru environmentálních rizik MŽP pro hodnocení možnosti vzniku kumulativních a synergických účinků závažné havárie, květen 2002.

Strana: 35 z 71

SKP-



8.5

Výsledky modelování Iniciační událost L1 – okamžitý únik LPG ze železniční cisterny Tabulka 18 – Výsledky modelování okamžitého úniku LPG ze železniční cisterny

Označení

Scénář

L.1.1

Pool Fire – plocha louže9 600 m2

Flash Fire L.1.2

VCE

Následky

Odhad usmrcených osob vně objektu

Dosah tepelného toku od středu požáru k dané pravděpodobnosti usmrcení osob 20 m 40 m 50 m

Pravděpodob. úmrtí

100% 50% 1%

1

Délka mraku 90 m

Šířka mraku 137 m

1

Třída stability D Centrum exploze od místa úniku > 30 kPa

96 m

1

30 – 10 kPa

205 m

1

Třída stability F Centrum exploze od místa úniku

L.1.3

Flash Fire

166 m

141 m

> 30 kPa

85 m

1

30 – 10 kPa

198 m

1

Třída stability D Délka mraku Šířka mraku 265 m 212 m

1

Třída stability F Délka mraku Šířka mraku 211 m Pool Fire

355 m

1

Následky jsou shodné se scénářem L1.1.

9

Dle doporučení Purple Book se pro případ okamžitého úniku z ŽC uvažuje, že dojde k rozlití na plochu 600 m2 (tzn. ekvivalentní průměr louže je cca 28 m). Strana: 36 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Tabulka 18 – Výsledky modelování okamžitého úniku LPG ze železniční cisterny – pokračování

Označení

L.1.4

Scénář

VCE

Následky

Třída stability D Centrum exploze od místa úniku

Flash Fire

166 m

> 30 kPa

96 m

1

30 – 10 kPa

205 m

1


L.1.5


141 m

> 30 kPa

85 m

1

30 – 10 kPa

198 m

1


1

Třída stability F Délka mraku Šířka mraku 211 m 8.5.1

355 m

1

Iniciační událost L2 V případě roztržení plnícího ramene DN80 vlivem posunu železniční cisterny dojde k okamžitému uzavření bezpečnostních ventilů, trhacích spojek a odstavení čerpadla.

8.5.1.1 Scénář L2.1 – Flash fire + Jet Fire – uzavře se středový ventil na ŽC a dálkové armatury Omezením výtoku díky samouzavíracím armaturám budou následky tohoto scénáře redukovány na dobu úniku (výtoku) 2 min. (viz „Purple Book“). V případě dvouminutového úniku jsou shodné s následky uvedenými ve scénáři L.2.4. 8.5.1.2 Scénář L2.2 – VCE – uzavře se středový ventil na ŽC a dálkové armatury Omezením výtoku díky samouzavíracím armaturám budou následky tohoto scénáře redukovány na dobu úniku (výtoku) 2 min. (viz „Purple Book“). V případě dvouminutového úniku jsou shodné s následky uvedenými ve scénáři L.2.5. 8.5.1.3 Scénář L2.3 – Flash fire + Pool Fire – uzavře se středový ventil na ŽC a dálkové armatury Omezením výtoku díky samouzavíracím armaturám budou následky tohoto scénáře redukovány na dobu úniku (výtoku) 2 min. (viz „Purple Book“). V případě dvouminutového úniku jsou shodné s následky uvedenými ve scénáři L.2.6.

Strana: 37 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Tabulka 19 – Výsledky modelování kontinuálního úniku LPG ze železniční cisterny otvorem DN80

Označení

L.2.3

Scénář

Flash Fire

Následky


Třída stability D Délka mraku Šířka mraku 38 m

9m

1

Třída stability F Délka mraku Šířka mraku Pool Fire – plocha louže 60 m2

L.2.4

Flash Fire

57 m

19 m

Dosah tepelného toku od středu požáru k dané pravděpodobnosti usmrcení osob 8m 22 m


100% 50%

-

30 m

1%

-

Třída stability D Délka mraku Šířka mraku 22 m 5m

1

-

Třída stability F Délka mraku Šířka mraku Jet Fire L.2.5

VCE

32 m

11 m

Délka plamene10 45 m

Šířka plamene


-

40 m

> 30 kPa

12 m

1

30 – 10 kPa

20 m

1


10

6m

-

61 m

> 30 kPa

12 m

1

30 – 10 kPa

20 m

1

Jedná se o teoretickou délku plamene za předpokladu, že plamen nebude ničím ohrazen. Strana: 38 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Tabulka 19 – Výsledky modelování kontinuálního úniku LPG ze železniční cisterny otvorem DN80 - pokračování

Označení

L.2.6

Scénář

Flash Fire

Následky



9m

-


8.5.2

57 m

19 m

1

Dosah tepelného toku od středu požáru k dané pravděpodobnosti usmrcení osob 25 m 62 m


100% 50%

1 1

87 m

1%

1

Iniciační událost L3

8.5.2.1 Scénář L3.1 – Flash fire + Jet Fire – uzavře se středový ventil na ŽC a dálkové armatury Omezením výtoku díky samouzavíracím armaturám budou následky tohoto scénáře redukovány na dobu úniku (výtoku) 2 min. (viz „Purple Book“). V případě dvouminutového úniku jsou shodné s následky uvedenými ve scénáři L.3.4. 8.5.2.2 Scénář L3.2 – VCE – uzavře se středový ventil na ŽC a dálkové armatury Omezením výtoku díky samouzavíracím armaturám budou následky tohoto scénáře redukovány na dobu úniku (výtoku) 2 min. (viz „Purple Book“). V případě dvouminutového úniku jsou shodné s následky uvedenými ve scénáři L.3.5. 8.5.2.3 Scénář L3.3 – Flash Fire – uzavře se středový ventil na ŽC a dálkové armatury Omezením výtoku díky samouzavíracím armaturám budou následky tohoto scénáře redukovány na dobu úniku (výtoku) 2 min. (viz „Purple Book“). V případě dvouminutového úniku jsou shodné s následky uvedenými ve scénáři L.3.6. Dojde k 100% odpaření unikajícího LPG a scénář Pool Fire nenastane.

Strana: 39 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Tabulka 20 – Výsledky modelování kontinuálního úniku LPG ze železniční cisterny otvorem DN10

Označení

L.3.4

Scénář

Flash Fire

Jet Fire L.3.5

L.3.6

VCE


Třída stability F Délka mraku Šířka mraku 4m

4m

Délka plamene11

Šířka plamene

12 m

2,3 m

-

Třída stability F

Flash Fire

Pool Fire

8.5.3

Následky

Centrum exploze od místa úniku

7m

> 30 kPa

4m

-

30 – 10 kPa

9m

-

Třída stability F Délka mraku Šířka mraku 4m 4m

-

Dojde k 100% odpaření unikajícího LPG. Daný scénář nenastane.

Iniciační událost P1 – okamžitý únik propylenu ze železniční cisterny Tabulka 21 – Výsledky modelování okamžitého úniku propylenu ze železniční cisterny

Označení

Scénář

P.1.1

Pool Fire – plocha louže12 600 m2

Flash Fire

Následky


Dosah tepelného toku od středu požáru k dané pravděpodobnosti usmrcení osob


20 m 35 m

100% 50%

-

50 m

1%

1

Délka mraku 184 m


1

11

Jedná se o teoretickou délku plamene za předpokladu, že plamen nebude ničím ohrazen. Dle doporučení Purple Book se pro případ okamžitého úniku z ŽC se uvažuje, že dojde k rozlití na plochu 600 m2 (tzn. ekvivalentní průměr louže je cca 28 m).

12

Strana: 40 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Tabulka 21 – Výsledky modelování okamžitého úniku propylenu ze železniční cisterny – pokračování

Označení

P.1.2

Scénář

VCE

Následky



100 m

1

30 – 10 kPa

220 m

1


P.1.3

Flash Fire

196 m

187 m

> 30 kPa

85 m

1

30 – 10 kPa

190 m

1


1

Třída stability F Délka mraku Šířka mraku 270 m Pool Fire P.1.4

VCE

380 m

1

Následky jsou shodné se scénářem P1.1. Třída stability D Centrum exploze od místa úniku

196 m 100 m 220 m

> 30 kPa

30 – 10 kPa

1 1

Třída stability F

P.1.5

Flash Fire


187 m

> 30 kPa

85 m

1

30 – 10 kPa

190 m

1


1

Třída stability D Délka mraku 260 m

Třída stability F Délka mraku Šířka mraku 270 m

Strana: 41 z 71

380 m

1

SKP-



Iniciační událost P2 V případě roztržení plnícího ramene DN80 vlivem posunu železniční cisterny dojde k okamžitému uzavření bezpečnostních ventilů a odstavení čerpadla.

8.5.4.1 Scénář P2.1 – Flash fire + Jet Fire – uzavře se středový ventil na ŽC a dálkové armatury Omezením výtoku díky samouzavíracím armaturám budou následky tohoto scénáře redukovány na dobu úniku (výtoku) 2 min. (viz „Purple Book“). V případě dvouminutového úniku jsou shodné s následky uvedenými ve scénáři P.2.4. 8.5.4.2 Scénář P2.2 – VCE – uzavře se středový ventil na ŽC a dálkové armatury Omezením výtoku díky samouzavíracím armaturám budou následky tohoto scénáře redukovány na dobu úniku (výtoku) 2 min. (viz „Purple Book“). V případě dvouminutového úniku jsou shodné s následky uvedenými ve scénáři P.2.5. 8.5.4.3 Scénář P2.3 – Flash fire + Pool Fire – uzavře se středový ventil na ŽC a dálkové armatury Omezením výtoku díky samouzavíracím armaturám budou následky tohoto scénáře redukovány na dobu úniku (výtoku) 2 min. (viz „Purple Book“). V případě dvouminutového úniku jsou shodné s následky uvedenými ve scénáři P.2.6. Tabulka 22 – Výsledky modelování kontinuálního úniku propylenu ze železniční cisterny otvorem DN80

Označení

P.2.3

Scénář

Flash Fire

Následky



1


117 m

148 m



5m 17 m 29 m

100% 50% 1%

Strana: 42 z 71

1

-

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Tabulka 22 – Výsledky modelování kontinuálního úniku propylenu ze železniční cisterny otvorem DN80 - pokračování

P.2.4

Flash Fire


28 m

1

Třída stability F Délka mraku Šířka mraku Jet Fire P.2.5

VCE

168 m

92 m

1

Délka plamene13 46 m

Šířka plamene 6,4 m

1


90 m 15 m 65 m

> 30 kPa

30 – 10 kPa

1 1

Třída stability F

P.2.6

Flash Fire


169 m

> 30 kPa

18 m

1

30 – 10 kPa

100 m

1


1


13

117 m

148 m



48 m 109 m 152 m

100% 50% 1%


1

1 1

SKP-



Iniciační událost P3

8.5.5.1 Scénář P3.1 – Flash fire + Jet Fire – uzavře se středový ventil na ŽC a dálkové armatury Omezením výtoku díky samouzavíracím armaturám budou následky tohoto scénáře redukovány na dobu úniku (výtoku) 2 min. (viz „Purple Book“). V případě dvouminutového úniku jsou shodné s následky uvedenými ve scénáři P.3.4. 8.5.5.2 Scénář P3.2 – VCE – uzavře se středový ventil na ŽC a dálkové armatury Omezením výtoku díky samouzavíracím armaturám budou následky tohoto scénáře redukovány na dobu úniku (výtoku) 2 min. (viz „Purple Book“). V případě dvouminutového úniku jsou shodné s následky uvedenými ve scénáři P.3.5. 8.5.5.3 Scénář P3.3 – Flash Fire – uzavře se středový ventil na ŽC a dálkové armatury Omezením výtoku díky samouzavíracím armaturám budou následky tohoto scénáře redukovány na dobu úniku (výtoku) 2 min. (viz „Purple Book“). V případě dvouminutového úniku jsou shodné s následky uvedenými ve scénáři P.3.6. Tabulka 23 – Výsledky modelování kontinuálního úniku propylenu ze železniční cisterny otvorem DN10

Označení

P.3.4

Scénář

Flash Fire

Následky


Třída stability D Délka mraku Šířka mraku 22 m 4m

-

Třída stability F Délka mraku Šířka mraku Jet Fire P.3.5

VCE

25 m

5m

Délka plamene14

Šířka plamene

13 m

2,5 m


30 – 10 kPa Třída stability F Centrum exploze od místa úniku

14

-

20,2 m 1m 18 m

1 1

21 m

> 30 kPa

3m

1

30 – 10 kPa

22 m

1


SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Tabulka 23 – Výsledky modelování kontinuálního úniku propylenu ze železniční cisterny otvorem DN10 - pokračování

Označení

P.3.6

Scénář

Flash Fire

Následky



4m

-

Třída stability F Délka mraku Šířka mraku 25 m Pool Fire

8.6

5m

-

Dojde k 100% odpaření unikajícího propylenu. Daný scénář nenastane.

Předpokládané následky na hospodářských zvířatech a životním prostředí V místech, která jsou potenciálně ohrožena dosahem modelových havárií, se nepředpokládá výskyt hospodářských zvířat. Pokud dojde k výskytu hospodářských zvířat na zasažené ploše lze předpokládat, že dojde k podobným účinkům, jako v případě zasažených osob tedy k uhynutí zasažených zvířat. Všude tam, kde by došlo při haváriích k následkům na životech a zdraví lidí a/nebo majetku, lze počítat s následky na životním prostředí. K následkům na životním prostředí však může dojít i v případě, že nedojde k přímému ohrožení osob a majetku. Z hlediska závažných havárií se však nejedná o dlouhodobé působení na životní prostředí. Na zasažené ploše se nenachází žádné chráněné oblasti, přírodní rezervace ani národní parky vymezené podle § 14 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Uvedené látky nejsou podle zákona č. 356/2003 Sb., v platném znění a dle bezpečnostních listů klasifikovány jako látka „nebezpečná pro životní prostředí“.

8.7

Možnosti vzniku domino efektů V případě plnění železniční cisterny a vzniku scénáře typu exploze nebo požáru nelze vyloučit eskalaci a rozšíření havárie na okolní zařízení (železniční cisterny na seřaďovací koleji, případně kulové zásobníky v areálu SKP), ve kterých se vyskytují další nebezpečné látky. Primární havárie tak může znamenat další (sekundární) havárii na zasaženém zařízení (např. tlakovou vlnou dostatečné intenzity, rozlet trosek o dostatečné energii, tepelný tok o dostatečné intenzitě) spojenou s dalším únikem nebezpečných látek, vznikem požáru, BLEVE nebo exploze (domino efekt). Následky možných domino efektů na železniční cisterny spadající pod UNIDO jsou popsány a vyhodnoceny ve schválené bezpečnostní zprávě společnosti UNIPETROL DOPRAVA s.r.o., Provozní oblasti Západ, Závod vlečka Kralupy, (vlečka Kaučuk základní závod, vlečka Kaučuk SKP Úžice, Areál chemických výrob Kralupy nad Vltavou). Následky v případě havárie kulových zásobníků jsou vyhodnoceny v celkové Bezpečnostní zprávě, ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., Rafinérie Kralupy.

Strana: 45 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 8.8

Grafické znázornění vybraných scénářů Grafické znázornění vybraných havarijních scénářů je znázorněno na obrázcích č. 6 až 9. Legenda k obrázkům Červená kružnice – dosah přetlaku 10 kPa, Modrá kružnice – dosah přetlaku 30 kPa, Fialová kružnice – dosah stechiometrické koncentrace.

Strana: 46 z 71

SKP-



Obrázek 6 – Grafické vyjádření havarijního scénáře okamžitý únik LPG z ŽC, třída stability D

Strana: 47 z 71

SKP-



Obrázek 7 – Grafické vyjádření havarijního scénáře okamžitý únik LPG z ŽC, třída stability F

Strana: 48 z 71

SKP-



Obrázek 8 – Grafické vyjádření havarijního scénáře okamžitý únik propylenu z ŽC, třída stability D

Strana: 49 z 71

SKP-



Obrázek 9 – Grafické vyjádření havarijního scénáře okamžitý únik propylenu z ŽC, třída stability F

Strana: 50 z 71

SKP-



9

POSTUP A VÝSLEDKY STANOVENÍ ODHADU REPREZENTATIVNÍCH SCÉNÁŘŮ ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ

PRAVDĚPODOBNOSTÍ

Součástí hodnocení rizik a stanovení následků havarijních scénářů je i stanovení jak často k havárii s danými následky může dojít, tzn. stanovit její četnost za určité časové období (za rok). Tabulka 24 – Stanovení frekvencí pro jednotlivé scénáře – železniční cisterna s LPG Iniciační událost

Atm. tř. stability

Scénář L1.1

L1.2

L1.3

D

L1.4

L1

L1.5

L1.1 F

Výsledek scénáře Flash Fire +Pool Fire -1 Prav. výskytu plné ŽC 8,33x10 -7 Okamžitý únik z ŽC 5,00x10 -1 Okamžitá iniciace (+) 8,00x10 VCE mraku -1 Prav. výskytu plné ŽC 8,33x10 -7 Okamžitý únik z ŽC 5,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 2,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 3,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10 Flash Fire+ Pool Fire -1 Prav. výskytu plné ŽC 8,33x10 -7 Okamžitý únik z ŽC 5,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 2,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 3,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (-) 6,00x10 VCE mraku -1 Prav. výskytu plné ŽC 8,33x10 -7 Okamžitý únik z ŽC 5,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 2,00x10 -1 Opožděná iniciace (-) 7,00x10 Opožděná iniciace max. plocha -1 mraku (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10 Flash Fire -1 Prav. výskytu plné ŽC 8,33x10 -7 Okamžitý únik z ŽC 5,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 2,00x10 -1 Opožděná iniciace (-) 7,00x10 Opožděná iniciace max. plocha -1 mraku (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 6,00x10 Flash Fire +Pool Fire -1 Prav. výskytu plné ŽC 8,33x10 -7 Okamžitý únik z ŽC 5,00x10 -1 Okamžitá iniciace (+) 8,00x10

15

Frekvence havárie -1 15 [rok ] -7 1,00x10

-9

3,06x10

-9

4,60x10

-9

6,44x10

-9

9,66x10

-8

4,08x10

Výsledná frekvence havárie byla získána z dat uvedených v ETA a pravděpodobnosti výskytu atmosférických podmínek D (30,7) a F (12,26). Strana: 51 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Tabulka 24 – Stanovení frekvencí pro jednotlivé scénáře – železniční cisterna s LPG pokračování Iniciační událost

L1

L2

Atm. tř. Scénář Výsledek scénáře stability L1.2 VCE mraku -1 Prav. výskytu plné ŽC 8,33x10 -7 Okamžitý únik z ŽC 5,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 2,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 3,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10 L1.3 Flash Fire+ Pool Fire -1 Prav. výskytu plné ŽC 8,33x10 -7 Okamžitý únik z ŽC 5,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 2,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 3,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (-) 6,00x10 L1.4 VCE mraku -1 Prav. výskytu plné ŽC 8,33x10 F -7 Okamžitý únik z ŽC 5,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 2,00x10 -1 Opožděná iniciace (-) 7,00x10 Opožděná iniciace max. plocha mraku -1 (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10 L1.5 Flash Fire -1 Prav. výskytu plné ŽC 8,33x10 -7 Okamžitý únik z ŽC 5,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 2,00x10 -1 Opožděná iniciace (-) 7,00x10 Opožděná iniciace max. plocha mraku -1 (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 6,00x10 L2.1 Flash Fire +Pool Fire -4 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (+) 1,00x10 L2.2 VCE mraku -4 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 D -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10 L2.3 Flash Fire -4 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (-) 6,00x10

Strana: 52 z 71


-9

4,60x10

-9

6,44x10

-9

9,66x10

-6

4,60x10

-5

1,50x10

-5

2,25x10

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Tabulka 24 – Stanovení frekvencí pro jednotlivé scénáře – železniční cisterna s LPG pokračování L2.4

L2.5

L2.6

L2.1

L2.2

L2.3

F

L2.4

L2.5

L2.6

Flash Fire + Jet Fire -4 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -3 Nezavře střed. ventil na ŽC 1,00x10 -1 Okamžitá iniciace (+) 1,00x10 VCE mraku -4 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -3 Nezavře střed. ventil na ŽC 1,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10 Flash Fire -4 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -3 Nezavře střed. ventil na ŽC 1,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (-) 6,00x10 Flash Fire +Pool Fire -4 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (+) 1,00x10 VCE mraku -4 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10 Flash Fire -4 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (-) 6,00x10 Flash Fire + Jet Fire -4 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -3 Nezavře střed. ventil na ŽC 1,00x10 -1 Okamžitá iniciace (+) 1,00x10 VCE mraku -4 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -3 Nezavře střed. ventil na ŽC 1,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10 Flash Fire -4 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -3 Nezavře střed. ventil na ŽC 1,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (-) 6,00x10

Strana: 53 z 71

-9

4,63x10

-8

1,50x10

-8

2,25x10

-6

1,80x10

-6

5,90x10

-6

8,90x10

-9

1,85x10

-9

5,99x10

-9

8,99x10

SKP-



L3.2

L3.3

D

L3.4

L3.5

L3 L3.6

L3.1

L3.2

F L3.3

Flash Fire +Pool Fire -3 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (+) 1,00x10 VCE mraku -3 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10 Flash Fire -3 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (-) 6,00x10 Flash Fire + Jet Fire -3 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -3 Nezavře střed. ventil na ŽC 1,00x10 -1 Okamžitá iniciace (+) 1,00x10 VCE mraku -3 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -3 Nezavře střed. ventil na ŽC 1,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10 Flash Fire -3 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -3 Nezavře střed. ventil na ŽC 1,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (-) 6,00x10 Flash Fire +Pool Fire -3 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (+) 1,00x10 VCE mraku -3 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10 Flash Fire -3 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (-) 6,00x10

Strana: 54 z 71

-5

4,63x10

-4

1,50x10

-4

2,25x10

-8

4,63x10

-7

1,00x10

-7

2,00x10

-5

1,84x10

-5

5,99x10

-5

8,98x10

SKP-



L3.5

L3

F L3.6

Flash Fire + Jet Fire Kont. únik ŽC (5040 hod) Nezavře střed. ventil na ŽC Okamžitá iniciace (+) VCE mraku Kont. únik ŽC (5040 hod) Nezavře střed. ventil na ŽC Okamžitá iniciace (-) Opožděná iniciace (+) Expl. mraku po iniciaci (+) Flash Fire Kont. únik ŽC (5040 hod) Nezavře střed. ventil na ŽC Okamžitá iniciace (-) Opožděná iniciace (+) Expl. mraku po iniciaci (-)

-8

-3

1,85x10

1,51x10 -3 1,00x10 -1 1,00x10 -8

-3

5,99x10

1,51x10 -3 1,00x10 -1 9,00x10 -1 9,00x10 -1 4,00x10 -8

-3

8,99x10

1,51x10 -3 1,00x10 -1 9,00x10 -1 9,00x10 -1 6,00x10

Tabulka 25 – Stanovení frekvencí pro jednotlivé scénáře – železniční cisterna s propylenem Iniciační událost

P1

Atm. tř. Scénář Výsledek scénáře stability P1.1 Flash Fire +Pool Fire -1 Prav. výskytu plné ŽC 8,33x10 -7 Okamžitý únik z ŽC 5,00x10 -1 Okamžitá iniciace (+) 8,00x10 P1.2 VCE mraku -1 Prav. výskytu plné ŽC 8,33x10 -7 Okamžitý únik z ŽC 5,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 2,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 3,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10 P1.3 Flash Fire+ Pool Fire -1 Prav. výskytu plné ŽC 8,33x10 D -7 Okamžitý únik z ŽC 5,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 2,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 3,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (-) 6,00x10 P1.4 VCE mraku -1 Prav. výskytu plné ŽC 8,33x10 -7 Okamžitý únik z ŽC 5,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 2,00x10 -1 Opožděná iniciace (-) 7,00x10 Opožděná iniciace max. plocha mraku -1 (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10

16


-9

3,06x10

-9

4,60x10

-9

6,44x10

Výsledná frekvence havárie byla získána z dat uvedených v ETA a pravděpodobnosti výskytu atmosférických podmínek D (30,7) a F (12,26). Strana: 55 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Tabulka 25 – Stanovení frekvencí pro jednotlivé scénáře – železniční cisterna s propylenem - pokračování Iniciační událost

P1

P1

P2

Atm. tř. Scénář Výsledek scénáře stability P1.5 Flash Fire -1 Prav. výskytu plné ŽC 8,33x10 -7 Okamžitý únik z ŽC 5,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 2,00x10 D -1 Opožděná iniciace (-) 7,00x10 Opožděná iniciace max. plocha mraku -1 (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 6,00x10 P1.1 Flash Fire +Pool Fire -1 Prav. výskytu plné ŽC 8,33x10 -7 Okamžitý únik z ŽC 5,00x10 -1 Okamžitá iniciace (+) 8,00x10 P1.2 VCE mraku -1 Prav. výskytu plné ŽC 8,33x10 -7 Okamžitý únik z ŽC 5,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 2,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 3,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10 P1.3 Flash Fire+ Pool Fire -1 Prav. výskytu plné ŽC 8,33x10 -7 Okamžitý únik z ŽC 5,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 2,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 3,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (-) 6,00x10 F P1.4 VCE mraku -1 Prav. výskytu plné ŽC 8,33x10 -7 Okamžitý únik z ŽC 5,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 2,00x10 -1 Opožděná iniciace (-) 7,00x10 Opožděná iniciace max. plocha mraku -1 (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10 P1.5 Flash Fire -1 Prav. výskytu plné ŽC 8,33x10 -7 Okamžitý únik z ŽC 5,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 2,00x10 -1 Opožděná iniciace (-) 7,00x10 Opožděná iniciace max. plocha mraku -1 (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 6,00x10 P2.1 Flash Fire +Pool Fire -4 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 D -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (+) 1,00x10

Strana: 56 z 71


-8

4,08x10

-9

1,22x10

-9

1,83x10

-9

2,57x10

-9

3,86x10

-6

4,60x10

SKP-



P2

P2

Atm. tř. Scénář Výsledek scénáře stability P2.2 VCE mraku -4 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10 P2.3 Flash Fire -4 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (-) 6,00x10 P2.4 VCE mraku -1 Prav. výskytu plné ŽC 8,33x10 -7 Okamžitý únik z ŽC 5,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 2,00x10 -1 Opožděná iniciace (-) 7,00x10 D Opožděná iniciace max. plocha mraku -1 (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10 P2.5 Flash Fire -1 Prav. výskytu plné ŽC 8,33x10 -7 Okamžitý únik z ŽC 5,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 2,00x10 -1 Opožděná iniciace (-) 7,00x10 Opožděná iniciace max. plocha mraku -1 (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 6,00x10 P2.6 Flash Fire -4 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -3 Nezavře střed. ventil na ŽC 1,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (-) 6,00x10 P2.1 Flash Fire +Pool Fire -4 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (+) 1,00x10 P2.2 VCE mraku F -4 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10

Strana: 57 z 71


-5

2,25x10

-9

6,44x10

-9

9,66x10

-8

2,25x10

-6

1,80x10

-6

5,90x10

SKP-



P2

P3

Atm. tř. Scénář Výsledek scénáře stability P2.3 Flash Fire -4 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (-) 6,00x10 P2.4 Flash Fire + Jet Fire -4 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -3 Nezavře střed. ventil na ŽC 1,00x10 -1 Okamžitá iniciace (+) 1,00x10 P2.5 VCE mraku F -4 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -3 Nezavře střed. ventil na ŽC 1,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10 P2.6 Flash Fire -4 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -3 Nezavře střed. ventil na ŽC 1,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (-) 6,00x10 P3.1 Flash Fire +Pool Fire -3 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (+) 1,00x10 P3.2 VCE mraku -3 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10 P3.3 Flash Fire -3 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 D -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (-) 6,00x10 P3.4 Flash Fire + Jet Fire -3 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -3 Nezavře střed. ventil na ŽC 1,00x10 -1 Okamžitá iniciace (+) 1,00x10 P3.5 VCE mraku -3 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -3 Nezavře střed. ventil na ŽC 1,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10

Strana: 58 z 71


-9

1,85x10

-9

5,99x10

-9

8,99x10

-5

4,63x10

-4

1,50x10

-4

2,25x10

-8

4,63x10

-7

1,00x10

SKP-



P3

P3

Atm. tř. Scénář Výsledek scénáře stability P3.6 Flash Fire -3 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -3 Nezavře střed. ventil na ŽC 1,00x10 D -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (-) 6,00x10 P3.1 Flash Fire +Pool Fire -3 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (+) 1,00x10 P3.2 VCE mraku -3 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10 P3.3 Flash Fire -3 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -1 Zavře střed. ventil na ŽC 9,99x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (-) 6,00x10 F P3.4 Flash Fire + Jet Fire -3 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -3 Nezavře střed. ventil na ŽC 1,00x10 -1 Okamžitá iniciace (+) 1,00x10 P3.5 VCE mraku -3 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -3 Nezavře střed. ventil na ŽC 1,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (+) 4,00x10 P3.6 Flash Fire -3 Kont. únik ŽC (5040 hod) 1,51x10 -3 Nezavře střed. ventil na ŽC 1,00x10 -1 Okamžitá iniciace (-) 9,00x10 -1 Opožděná iniciace (+) 9,00x10 -1 Expl. mraku po iniciaci (-) 6,00x10

Strana: 59 z 71


-5

1,84x10

-5

5,99x10

-5

8,98x10

-8

1,85x10

-8

5,99x10

-8

8,99x10

SKP-



10

VÝSLEDKY POSTUP POSOUZENÍ VLIVU LIDSKÉHO ČINITELE Analýza a hodnocení lidského činitele je provedena v samostatné studii viz. Příloha č. 1 k této dokumentaci.

11

UVEDENÍ METODIK POUŽITÝCH PŘI ANALÝZE A HODNOCENÍ RIZIK Hodnocení rizik závažné havárie v objektu společnosti ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Rafinérie Kralupy – SKP-plnění na koleji 200 a 203 bylo provedeno podle metodických pokynů MŽP. Postupnou aplikací doporučené metody (selektivní metoda podle CPR 18E) byly v objektu společnosti ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Rafinérie Kralupy – SKPplnění na koleji 200 a 203 identifikovány potenciální zdroje rizika závažné havárie. Přehled použitých metod: - metoda výběru umožňuje selekci zdrojů rizika vyžadujících kvantitativní analýzu rizika. - analýza nebezpečnosti a provozovatelnosti pomocí metody What-If, - analýza stromem událostí (ETA), - metoda HTA pro hodnocení lidského činitele. Při zpracování byly využívány zejména: - Guidelines for quantitative risk assessment - CPR 18 E „Purple Book“, - Methods for the calculation of physical efects - CPR 14 E „Yellow Book“, - Methods for determining and processing probabilities, Red Book, CPR 12E. K výpočtům parametrů havarijních projevů pro jednotlivé scénáře havárií byl využit program EFECTS PLUS.

12

PODROBNÝ POPIS POUŽITÝCH VEŘEJNĚ NEPUBLIKOVANÝCH METODIK Při hodnocení nebyly užity žádné nepublikované metody.

Strana: 60 z 71

SKP-



13 VÝSLEDKY STANOVENÍ ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ

MÍRY

RIZIKA

REPREZENTATIVNÍCH

SCÉNÁŘŮ

Na základě dosahu havarijních scénářů, jejich frekvencí a odhadu fatálně zraněných v okolí objektu společnosti ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Rafinérie Kralupy – SKP-plnění na koleji 200 203 byla stanovena míra rizika. Tabulka 26 – Stanovení míry rizika pro ŽC s LPG Havarijní scénář

Počet fatálně zraněných

Frekvence havárie -1 [rok ]

L.1.1D - Flash Fire +Pool Fire

1

1,00x10

L.1.2.D - VCE mraku

1

3,06x10

L.1.3.D - Flash Fire+ Pool Fire

1

4,60x10

L.1.4.D - VCE mraku

1

6,44x10

L.1.5.D - Flash Fire

1

9,66x10

L.1.1F - Flash Fire +Pool Fire

1

4,08x10

L.1.2.F - VCE mraku

1

1,22x10

L.1.3.F - Flash Fire+ Pool Fire

1

4,60x10

L.1.4.F - VCE mraku

1

6,44x10

L.1.5.F - Flash Fire

1

9,66x10

L.2.1.D - Flash Fire +Pool Fire

1

4,60x10

L.2.2.D - VCE mraku

1

1,50x10


1

2,25x10

L.2.4.D - Flash Fire + Jet Fire

1

4,63x10

L.2.5.D - VCE mraku

1

1,50x10


1

2,25x10

L.2.1.F - Flash Fire +Pool Fire

1

1,80x10

L.2.2.F - VCE mraku

1

5,90x10


1

8,90x10

L.2.4.F - Flash Fire + Jet Fire

1

1,85x10

L.2.5.F - VCE mraku

1

5,99x10


1

8,99x10


-

4,63x10

L.3.2.D - VCE mraku L.3.3.D - Flash Fire L.3.4.D - Flash Fire + Jet Fire L.3.5.D - VCE mraku L.3.6.D - Flash Fire L.3.1.F - Flash Fire +Pool Fire L.3.2.F - VCE mraku L.3.3.F - Flash Fire L.3.4.F - Flash Fire + Jet Fire L.3.5.F - VCE mraku L.3.6.F - Flash Fire

-

Strana: 61 z 71

Stanovení míry 2 rizika (N *Fh)

-7

1,00x10

-9

3,06x10

-9

4,60x10

-9

6,44x10

-9

9,66x10

-8

4,08x10

-9

1,22x10

-9

4,60x10

-9

6,44x10

-9

9,66x10

-6

4,60x10

-5

1,50x10

-5

2,25x10

-9

4,63x10

-8

1,50x10

-8

2,25x10

-6

1,80x10

-6

5,90x10

-6

8,90x10

-9

1,85x10

-9

5,99x10

-9

8,99x10

-7 -9 -9 -9 -9 -8 -9 -9 -9 -9 -6 -5 -5 -9 -8 -8 -6 -6 -6 -9 -9 -9

-5

-

-4

-

-4

-

-8

-

-7

-

-7

-

-5

-

-5

-

-5

-

-8

-

-8

-

-8

-

1,50x10 2,25x10

4,63x10 1,00x10

2,00x10 1,84x10

5,99x10 8,98x10

1,85x10 5,99x10

8,99x10

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Tabulka 27 – Stanovení míry rizika pro ŽC s propylenem Havarijní scénář

Počet fatálně zraněných

Frekvence havárie -1 [rok ] -7

1,00x10

-9

3,06x10

-9

4,60x10

-9

6,44x10

-9

9,66x10

-8

4,08x10

-9

1,22x10

-9

4,60x10

-9

6,44x10

-9

9,66x10

-6

4,60x10

-5

1,50x10

-5

2,25x10

-9

4,63x10

-8

1,50x10

-8

2,25x10

-6

1,80x10

-6

5,90x10

-6

8,90x10

-9

1,85x10

-9

5,99x10

-9

8,99x10

P.1.1D - Flash Fire +Pool Fire

1

1,00x10

P.1.2.D - VCE mraku

1

3,06x10

P.1.3.D - Flash Fire+ Pool Fire

1

4,60x10

P.1.4.D - VCE mraku

1

6,44x10

P.1.5.D - Flash Fire

1

9,66x10

P.1.1F - Flash Fire +Pool Fire

1

4,08x10

P.1.2.F - VCE mraku

1

1,22x10

P.1.3.F - Flash Fire+ Pool Fire

1

4,60x10

P.1.4.F - VCE mraku

1

6,44x10

P.1.5.F - Flash Fire

1

9,66x10

P.2.1.D - Flash Fire +Pool Fire

1

4,60x10

P.2.2.D - VCE mraku

1

1,50x10


1

2,25x10

P.2.4.D - Flash Fire + Jet Fire

1

4,63x10

P.2.5.D - VCE mraku

1

1,50x10


1

2,25x10

P.2.1.F - Flash Fire +Pool Fire

1

1,80x10

P.2.2.F - VCE mraku

1

5,90x10


1

8,90x10

P.2.4.F - Flash Fire + Jet Fire

1

1,85x10

P.2.5.F - VCE mraku

1

5,99x10


1

8,99x10


-

4,63x10

-5 -4

P.3.2.D - VCE mraku

1

1,50x10


-

2,25x10

-

4,63x10

P.3.4.D - Flash Fire + Jet Fire P.3.5.D - VCE mraku P.3.6.D - Flash Fire P.3.1.F - Flash Fire +Pool Fire

1 -

-9 -9 -9 -8 -9 -9 -9 -9 -6 -5 -5 -9 -8 -8 -6 -6 -6 -9 -9 -9

-4

1,50x10 -

-7

1,00x10

-7

1,00x10

-7

-

-5

-

2,00x10 1,84x10

-5

5,99x10


-

8,98x10

-5

5,99x10

-5

-

-8

-

1,85x10

-8

P.3.5.F - VCE mraku

1

5,99x10


-

8,99x10

Strana: 62 z 71

-9

-8

1 -

-7

-4

P.3.2.F - VCE mraku P.3.4.F - Flash Fire + Jet Fire

Stanovení míry 2 rizika (N *Fh)

-8

-8

5,99x10 -

SKP-



VÝSLEDKY HODNOCENÍ PŘIJATELNOSTI RIZIKA ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ Výsledkem postupné aplikace výše uvedených metod a postupů je odhad společenského rizika. Selektivní metodou byly identifikovány jako možné zdroje rizika závažné havárie železniční cisterny na pozici plnění. Pro vybrané zdroje rizika byly modelovány takové scénáře, které reprezentují závažnost posuzovaných zdrojů rizika. Frekvence přijatelnosti Fp byla stanovena podle nizozemského přístupu. Fp = 10-3/N2 N – počet fatálně zraněných. Tabulka 28 – Vyhodnocení přijatelnosti rizika závažné havárie pro ŽC s LPG Havarijní scénář

L.1.1D - Flash Fire +Pool Fire L.1.2.D - VCE mraku L.1.3.D - Flash Fire+ Pool Fire L.1.4.D - VCE mraku L.1.5.D - Flash Fire L.1.1F - Flash Fire +Pool Fire L.1.2.F - VCE mraku L.1.3.F - Flash Fire+ Pool Fire L.1.4.F - VCE mraku L.1.5.F - Flash Fire L.2.1.D - Flash Fire +Pool Fire L.2.2.D - VCE mraku L.2.3.D - Flash Fire L.2.4.D - Flash Fire + Jet Fire L.2.5.D - VCE mraku L.2.6.D - Flash Fire L.2.1.F - Flash Fire +Pool Fire L.2.2.F - VCE mraku L.2.3.F - Flash Fire L.2.4.F - Flash Fire + Jet Fire L.2.5.F - VCE mraku

Počet fat. zraněných

Frekvence havárie f výp -1 [rok ]

1

1,00x10

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

-7 -9

3,06x10

-9

4,60x10

-9

6,44x10

-9

9,66x10

-8

4,08x10

-9

1,22x10

-9

4,60x10

-9

6,44x10

-9

9,66x10

-6

4,60x10

-5

1,50x10

-5

2,25x10

-9

4,63x10

-8

1,50x10

-8

2,25x10

-6

1,80x10

-6

5,90x10

-6

8,90x10

-9

1,85x10

-9

5,99x10

Frekvence přijatelná -1 [rok ]

Stanovení přijatelnosti rizika

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10


1

8,99x10

1x10

přijatelné


-

-

-

-

L.3.2.D - VCE mraku

-

-

-

-


-

-

-

-

L.3.4.D - Flash Fire + Jet Fire

-

-

-

-

L.3.5.D - VCE mraku

-

-

-

-


-

-

-

-

-9

Strana: 63 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Tabulka 28 – Vyhodnocení přijatelnosti rizika závažné havárie pro ŽC s LPG – pokračování Havarijní scénář





L.3.1.F - Flash Fire +Pool Fire

-

-

-

-

L.3.2.F - VCE mraku

-

-

-

-


-

-

-

-

L.3.4.F - Flash Fire + Jet Fire

-

-

-

-

L.3.5.F - VCE mraku

-

-

-

-


-

-

-

-

Tabulka 29 – Vyhodnocení přijatelnosti rizika závažné havárie pro ŽC s propylenem Havarijní scénář

P.1.1D - Flash Fire +Pool Fire P.1.2.D - VCE mraku P.1.3.D - Flash Fire+ Pool Fire P.1.4.D - VCE mraku P.1.5.D - Flash Fire P.1.1F - Flash Fire +Pool Fire P.1.2.F - VCE mraku P.1.3.F - Flash Fire+ Pool Fire P.1.4.F - VCE mraku P.1.5.F - Flash Fire P.2.1.D - Flash Fire +Pool Fire P.2.2.D - VCE mraku P.2.3.D - Flash Fire P.2.4.D - Flash Fire + Jet Fire P.2.5.D - VCE mraku P.2.6.D - Flash Fire P.2.1.F - Flash Fire +Pool Fire P.2.2.F - VCE mraku P.2.3.F - Flash Fire P.2.4.F - Flash Fire + Jet Fire P.2.5.F - VCE mraku



1

1,00x10

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

-7 -9

3,06x10

-9

4,60x10

-9

6,44x10

-9

9,66x10

-8

4,08x10

-9

1,22x10

-9

4,60x10

-9

6,44x10

-9

9,66x10

-6

4,60x10

-5

1,50x10

-5

2,25x10

-9

4,63x10

-8

1,50x10

-8

2,25x10

-6

1,80x10

-6

5,90x10

-6

8,90x10

-9

1,85x10

-9

5,99x10



-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

přijatelné

-3

1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10 1x10


1

8,99x10

1x10

přijatelné


-

-

-

-

-9

P.3.2.D - VCE mraku

1

1,00x10

1x10

přijatelné


-

-

-

-

P.3.4.D - Flash Fire + Jet Fire

-

-

P.3.5.D - VCE mraku

1

-7

-7

1,00x10

Strana: 64 z 71

-3

-3

1x10

přijatelné

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Tabulka 29 – Vyhodnocení přijatelnosti rizika závažné havárie pro ŽC s propylenem – pokračování Havarijní scénář






-

-

-

-

P.3.1.F - Flash Fire +Pool Fire

-

-

-

-

P.3.2.F - VCE mraku

1

5,99x10

1x10

přijatelné


-

-

-

-

P.3.4.F - Flash Fire + Jet Fire

-

-

-5

-3

-

-

P.3.5.F - VCE mraku

1

5,99x10

1x10

přijatelné


-

-

-

-

-8

-3

U všech posuzovaných scénářů je splněna podmínka f výp < Fp a tedy, je společenské riziko pro všechny posuzované scénáře závažné havárie hodnoceno jako přijatelné.

Strana: 65 z 71

SKP-



15 POPIS OPATŘENÍ K NEPŘIJATELNÝM ZDROJŮM RIZIK, REALIZACE A SYSTÉM KONTROLY PLNĚNÍ TOHOTO PLÁNU

PLÁN

JEJICH

V provozu plnění ŽC nebyly identifikovány nepřijatelné zdroje rizika závažné havárie z hlediska zákona č. 59/2006 Sb., a proto nejsou navržena ani žádná další opatření.

16 POPIS SYSTÉMU OMEZOVÁNÍ RIZIK

TRVALÉHO

SLEDOVÁNÍ

ÚČINNOSTI

OPATŘENÍ

PRO

Systém plnění železničních cisteren je součástí dokumentu Analýza a hodnocení rizika ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Rafinérie Kralupy. Pro omezování existujících rizik v objektu ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Rafinérie Kralupy je stanoven systém trvalého omezování rizik, který spočívá v soustavném plnění úkolů v oblasti prevence závažné havárie, pravidelném sledování účinnosti preventivních opatření, jejich vyhodnocování a zdokonalování. Trvalé omezování rizik je založeno na: - systému důsledného zpracování a soustavného revidování pracovních postupů pro provádění jednotlivých činností při manipulování s nebezpečnými látkami a při činnosti, která bezprostředně s ní souvisí, - systému soustavného školení a zdokonalování pracovníků provádějících činnosti související s rizikem vzniku závažné havárie, - systematickém výběru nejmodernějších technologií, vypracovaných na principech bezpečných a současně efektivních technologií a zařízení, - trvalém sledování a zavádění nejmodernějších trendů technického vývoje v oblasti zabezpečovacích prvků z hlediska prevence vzniku poruchy s následnou závažnou havárií, - vyhledávání a zavádění nejúčinnějších metod pro monitorování správného a bezpečného chodu a funkce zařízení s potenciálem vzniku závažné havárie. Dalším uplatňovaným způsobem trvalého omezování rizik, ve smyslu ochrany zaměstnanců, je naplňování povinnosti zaměstnavatele brát důsledný zřetel na provozování bezpečných zařízení a nevystavovat tak zaměstnance ohrožení jejich zdraví a života. Systém je založen na trvalém sledování systému prevence závažné havárie a pravidelném opakovaném hodnocení rizik se zohledněním přijímaných opatření. Systém prevence závažné havárie a preventivní bezpečnostní opatření vzniku a následků závažné havárie včetně systému trvalého sledování jejich účinnosti (včetně vazby na vnitropodnikovou dokumentaci) je podrobně popsán v kapitole 4. a 5. schváleného dokumentu Bezpečnostní zpráva, ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Rafinérie Kralupy.

Strana: 66 z 71

SKP-



17 INFORMACE O PROVEDENÉM POSOUZENÍ PŘIMĚŘENOSTI BEZPEČNOSTNÍCH A OCHRANNÝCH OPATŘENÍ V SOUVISLOSTI S EXISTUJÍCÍMI RIZIKY Aplikovaná opatření, která mají přímý vliv na snížení pravděpodobnosti vzniku havárie a závažnosti možných následků, jsou následující: Zabezpečení proti vjezdu lokotraktoru - Operátor velínu po přístavbě ŽC k plnění vydá pokyny obsluze k plnění ŽC a přepne přepínač v poli č. 11 do polohy plnění čímž je blokován vjezd lokotraktoru do objektu SKP a tím jsou zabezpečeny plněné cisterny proti najetí. Pověřený pracovník ČeR položí na příslušnou kolej výkolejku a v této poloze ji uzamkne, na signalizačním semaforu se automaticky rozsvítí modré světlo a zároveň poloha výkolejky bude signalizována na centrálním velínu PS 2520. Trvalá přítomnost osob při plnění – během plnění jsou v prostoru plnění trvale přítomny dva operátoři, kteří provádí nepřetržitý dohled a zajišťují všechny potřebné technologické kroky. Trhací spojky na plnících ramenech – na plnících ramenech jsou instalovány trhací spojky k zabránění úniku v případě pohybu cisterny. Vícestupňový proces – zahájení procesu nezávisí na jedné osobě, ukončení plnění je možno provést několika způsoby a z různých míst. Zabezpečení proti přeplnění ŽC - Provoz je vybaven dvěma elektronickými váhami firmy Pivotex. Na koleji 200 je instalována váha dynamická (možnost vážit za průjezdu) na koleji 203 je instalována váha statická, kde se zpravidla ŽC plní. Dynamická váha má 3 vážní mosty, statická váha má dva vážní mosty. Řídící počítače obou vah částečně ovládají i technologii z hlediska vypnutí plnících čerpadel a uzavření armatur na plnících stavech mimo plnících stavů pro propylén, kde řídící počítače vah plní pouze bezpečnostní funkci (ochrana proti přeplnění). Pojistné armatury Na výtlaku čerpadel v ČS 8602 jsou instalovány ventily RV na 39 bar, další (na 39 bar) je potom vždy na potrubní větvi vedoucí na plničku. Mezi hřebenem a regulačním ventilem je ventil na 29 bar a mezi regulačním ventilem a plnícím ramenem na 34 bar – společné pro všechny produkty kromě propylenu. Na výtlaku 8403-P01 (propylen) je ventil 8403-RV027 nastavený na 22 bar, na konci potrubní trasy před plnícím stanovištěm je 8604-RV003 – 22 bar. Na výtlaku 8403-P02 (FCC-butan) je ventil 8403-RV024 nastavený na 23 bar, na konci potrubní trasy před dělícím hřebenem je ventil 8604-RV002 – 23 bar. Blokovací systém - Proces plnění je řízen automatickým řídícím systémem DCS, který sleduje nastavené provozní veličiny, vyhodnocuje odchylky a provádí korekce technologického procesu. Na významné odchylky upozorňuje obsluhu zařízení. Pro stavy skutečného ohrožení (např. odvrácení havárie) je instalován systém nouzového odstavení FOXBORO, který v případě nouze automaticky a bezpečně odstaví jednotku. Pro případ, že nastane nebezpečná situace, kterou není FOXBORO bezprostředně ovlivněn, a přesto bude nutné okamžitě odstavit (např. únik), lze tak učinit z centrálního velínu 2520. Případné úniky jsou detekovány čidly plynové detekce (GDS). Ústředna plynové detekce je umístěna právě na centrálním velínu 2520 (Fire and Gas Cocpit) a rovněž na HZS SYNTHOS Kralupy a.s. V případě, že koncentrace uniklého plynu překročí stanovenou hodnotu, vyjíždí na místo okamžitě jednotka HZS.

Strana: 67 z 71

SKP-


plnění na koleji 200 a 203 Počítačový systém Ditrans – systém na řízení celého procesu plnění. Hlídá provedení jednotlivých kroků a jejich vazbu na další úkony. Kamerový systém – prostor plnění železničních cisteren je neustále monitorován pomocí kamerového systému s výstupem na monitor umístěným na velínu. Pracovní postupy, pravidelná školení – k minimalizaci chyb obsluhy slouží pravidelná školení a přesně dané pracovní postupy všech činností, včetně vzájemné komunikace obsluhy s velínem. Ochranné pracovní pomůcky – obsluha plnění při všech stanovených operacích používá předepsané ochranné pracovní pomůcky, kterými se minimalizuje možnost úrazu a případného následného havarijního stavu. Vyloučení iniciátorů – v celém prostoru SKP platí přímý zákaz kouření a nošení zapalovadel. Detektory úniku plynu – pro sledování provozu plnění jsou instalovány detektory pro zjišťování výskytu nebezpečné koncentrace při eventuelním úniku plynů. Dle této detekce je aktivována signalizace, blokování další manipulace, aktivace kamer na příslušnou lokalitu a hlášení na dispečink HZS PHHS SYNTHOS Kralupy a.s. Při výskytu vyšší koncentrace (40 % LEL) je rovněž provedeno hlášení na dispečink HZS PHHS SYNTHOS Kralupy a.s. Dle lokality je vytipováno 8 skupin hlášení. Celý systém je napájen z bezvýpadkového zdroje UPS. EPS – vytipované prostory jsou pokryty systémem elektrické požární signalizace. Věcné prostředky PO – vytipované prostory jsou vybaveny věcnými prostředky požární ochrany - zaměstnanci provozu jsou seznámeni s jejich použitím. Drenčerový systém – (vodní clony) je instalován nad kolejemi č. 200 a 203, kde se provádí plnění ŽC. Dále je zařízení instalováno nad kolejemi č. 203 a 205, kde se provádí dusíkování ŽC. Účelem zařízení je chlazení ŽC vodní mlhou v případě, že jsou ohroženy požárem v okolí nebo požárem na plnicím zařízení cisteren. Dále lze vodní mlhu z tohoto zařízení použít k narušení výbušného oblaku hořlavého plynu a ke snížení výbušnosti vznikající směsi. Zařízení má více účelů a proto je možné použít název "vodní clona". Systém je rozdělen do čtyř samostatně ovládaných sekcí. Každá sekce je ovladatelná pomocí el. poháněné armatury z velínu nebo z místa ovládacím kolem. Zařízení je napojeno na rozvody požární vody, které jsou udržovány pod stálým tlakem. Spuštění drenčerového systému vyvolá postupně start čerpadel v čerpací stanici požární vody. Ovládání drenčerového systému z centrálního velínu se provádí s využitím řídicího systému DCS. Pole pro ovládání hlavních armatur je zobrazeno na monitoru. Obsluha navolí ovládací pole příslušné armatury, kde jsou k dispozici příslušné aktivní body. O stavu armatury jsou na displeji patřičné informace. Ovládání drenčerového systému z místa se provádí přímo na pohonech hlavních armatur, které jsou za požárními štíty. Armatury mají pohony Auma matic. Pohony jsou vytaženy nad kryt šachty. Armaturu lze otevřít nebo zavřít impulsem na příslušné tlačítko, které je na ovládacím poli pohonu. Nejdříve je ale potřeba přepnout vypínač na pozici pro místní ovládání. Po ukončení místního ovládání je nutné přepínač vrátit do polohy na dálkové ovládání. HZS PHHS SYNTHOS Kralupy a s. – v případě vyhlášení požárního poplachu bude na místo události vyjíždět jednotka HZS PHHS SYNTHOS Kralupy a.s. a při rozsáhlých mimořádných událostech jsou povolány další jednotky dle poplachového plánu kraje.

Strana: 68 z 71

SKP-



Na základě provedené analýzy a zhodnocení přijatelnosti rizik doporučujeme dále pro provoz plnění ŽC: • Opakovaným nácvikem reakce obsluhy na nestandartní a havarijní stavy zařízení trvale zajišťovat její schopnost reagovat v reálném čase a s dostatečnou účinností pro zmenšení rozsahu, případně pro úplnou likvidaci možných havárií. • Definované scénáře a jejich následky přidat do systému „programu PZH“ a provádět nácvik havarijních postupů, včetně likvidace a vyrozumění okolních provozů. Nácvik havarijních postupů je vhodné provádět s vědomím a účastí HZS PHHS SYNTHOS Kralupy a s. Termín: trvale, v rámci havarijních cvičení, minimálně 1 x rok Další doporučení jsou uvedeny v dokumentu „Analýza vlivu lidského činitele…“.

Strana: 69 z 71

SKP-



LITRATURA 1.

Zákon17 č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).

2.

Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů.

3.

Vyhláška č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závažných havárií.

4.

Committee for the Prevention of Disasters: Guidelines for Quantitative Risk Assessment (Purple Book), Hague, 1999.

5.

Lees, F.P.: Loss Prevention in the Process Industries, Butherworth-Heinemann, second edition, London, 1996.

6.

Bezpečnostní dokumentace ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., Rafinérie Kralupy.

7.

Interní dokumentace společnosti ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., Rafinérie Kralupy.

8.

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA, UNIPETROL DOPRAVA s.r.o., Provozní oblasti Západ, Závod vlečka Kralupy, (vlečka Kaučuk základní závod, vlečka Kaučuk SKP Úžice, areál Chemických výrob Kralupy).

17

Zákon 488/2009 Sb. ze dne 11. prosince 2009, kterým se mění zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. Strana: 70 z 71

SKP-



PŘÍLOHY Příloha č. 1:

Analýza vlivu lidského činitele metodou „Hierarchical Task Analysis“ v objektu společnosti ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., Rafinérie Kralupy SKP plnění na koleji 200 a 203.

Do úplné složky návrhu bezpečnostní zprávy lze nahlédnou v kanceláři č. 316, kdykoliv během úředních hodin.

Strana: 71 z 71

ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIK HAVÁRIE SKP PLNĚNÍ NA KOLEJI 200 A plnění na koleji 200 a 203. ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s

Recommend Documents