SP Audit, s.r.o. Murmanská 1475 100 00 Praha 10 tel., fax: +420-295560374 tel.: +420-602150252 e-mail:
[email protected] internet: www.spaudit.cz
AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY
02_2014
únor 2014
OBSAH 1. Zprávy o vztazích po 1. lednu 2014 ..................................................................................................... 2 2. Osvobození příjmů z prodeje cenných papírů ..................................................................................... 2 3. Z dotazů a odpovědí k dani z příjmů, publikovaných na stránkách Finanční správy ČR...................... 3
Stránka | 1
1. Zprávy o vztazích po 1. lednu 2014
Vzhledem k panujícím nejasnostem o tom, jakými právními předpisy se řídit při sestavování a ověřování Zpráv o vztazích s ovládající osobou a s osobami ovládanými stejnou ovládající osobou v roce 2014, Komora auditorů ČR publikovala na svých stránkách po konzultacích s právními poradci výkladové stanovisko. Většina právních stanovisek, které KAČR obdržela, se přiklání k názoru, podle kterého budou zprávy o vztazích, vztahující se k období roku 2013, sestavovány podle legislativy platné v roce 2013, tj. podle obchodního zákoníku ve znění platném do 31. 12. 2013. Ke stejnému závěru se přiklání i Ministerstvo spravedlnosti ČR a nově i Česká národní banka. Výrazně komplikovanější je situace v případě existence hospodářského roku 2013/2014. Zde se KA ČR přiklání k názoru, že zpráva o vztazích by měla být rozdělena na dvě části, a
sice na část připadající na transakce uskutečněné v roce 2013 a na část, popisující vztahy v roce 2014. Tento závěr opírá mimo jiné i na odlišnou odpovědnost členů statutárních orgánů ve vazbě na vztahy s propojenými osobami v roce 2013 oproti roku 2014. Přestože již zákon o obchodních korporacích výslovně neupravuje povinnost ověření zprávy o vztazích auditorem, KA ČR dovozuje, že povinnost auditora provést ověření zprávy o vztazích vyplývá z ustanovení § 84 odstavec 2 zákona o obchodních korporacích, podle kterého se zpráva o vztazích připojí k výroční zprávě podle právních předpisů upravujících účetnictví. Do doby podřízení se pravidlům nového obchodního zákoníku (tzv. opt – in), pak bude pro existující obchodní korporace nezbytné zajistit ověření zprávy o vztazích auditorem z důvodu zachování práv tzv. „nekvalifikovaného“ společníka, ve smyslu § 777
odstavec 4 zákona obchodních korporacích.
o
2. Osvobození příjmů z prodeje cenných papírů
Vzhledem k nepříliš srozumitelně formulovaným přechodným ustanovením zákonného opatření Senátu, č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů (dále jen “zákonné opatření Senátu”), vznikly na konci minulého roku pochybnosti o režimu osvobození příjmů fyzických osob z převodu cenných papírů. Osvobození cenných papírů upravuje § 4 odst. 1 písm. r) a w) zákona č.586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Do konce roku 2013 byly podle těchto ustanovení osvobozeny příjmy z prodeje cenných papírů, pokud přesáhla doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji dobu 6 měsíců, za předpokladu, že celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 Stránka | 2
měsíců před prodejem cenných papírů 5 %. V ostatních případech časový test pro osvobození příjmu fyzické osoby činil 5 let.
postupuje podle § 4 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu“.
Zákonné opatření Senátu pak s účinností od 1. ledna 2014 změnilo dosavadní pravidla pro osvobození následovně:
Na základě tohoto nepříliš šťastně formulovaného přechodného ustanovení se téměř okamžitě objevily výklady, podle kterých u fyzické osoby nebude možné od roku 2014 osvobodit příjem z prodeje cenných papírů nabytých před rokem 2014, pokud celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech emitenta převyšoval v době 24 měsíců před prodejem 5%.
w) příjem z prodeje cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem tohoto cenného papíru při jeho prodeji dobu 3 let, a dále příjem z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 3 let; a r) příjem z převodu podílu v obchodní korporaci s výjimkou příjmu z převodu cenného papíru, přesahujeli doba mezi jeho nabytím a převodem dobu 5 let. Přechodné ustanovení zákonného opatření Senátu pak v bodě 5. uvádí, že „U osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nabytých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu se
Tyto názory byly odmítnuty v rámci jednání Koordinačního výboru Komory daňových poradců ČR, kde došlo k názorové shodě s pracovníky MF ČR v závěru, podle kterého se citované přechodné ustanovení vztahuje na osoby, jejichž přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenných papírů 5%. U těchto osob je tak při posuzování časového testu
zachován stav, který platil před nabytím účinnosti Zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. Ostatní osoby (tedy s větší účastí než 5%) uplatňují při prodeji cenných papírů osvobození od daně z příjmů po uplynutí tříleté lhůty od nabytí podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. w) zákona o daních z příjmů ve znění platném od 1. 1. 2014. Současně mohou uplatnit osvobození podle ust. § 10 odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů ve znění platném od 1. 1. 2014. 3. Z dotazů a odpovědí k dani z příjmů, publikovaných na stránkách Finanční správy ČR
Jakým způsobem deponovat peněžní prostředky na tvorbu daňové rezervy na opravy hmotného majetku na bankovním účtu? Podmínky tvorby daňově uznatelných rezerv jsou upraveny v zákoně č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoR“). V ustanovení § 7 ZoR stanoví podmínky daňové uznatelnosti rezervy na
Stránka | 3
opravy hmotného majetku (dále jen „rezerva“). Podle § 7 odst. 4 ZoR je ve zdaňovacím období tvorba rezervy daňově uznatelným výdajem (nákladem), pokud budou peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající na jedno zdaňovací období převedeny na zákonem vymezený samostatný účet v bance. Zároveň je v tomto ustanovení uvedeno, že peněžní prostředky samostatného účtu mohou být čerpány pouze na účely, na které byla rezerva vytvořena. Pokud poplatník převede peněžní prostředky podle předchozího odstavce, pak při splnění všech zákonem stanovených podmínek může uplatnit v příslušném zdaňovacím období tvorbu rezervy jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Vždy však musí platit, že až do okamžiku čerpání rezervy musí být na samostatném účtu vždy alespoň takový zůstatek, který odpovídá do tohoto okamžiku zaúčtované celkové výši tvorby rezervy. Vytvořená a daňově uplatněná rezerva tak musí být vždy kryta deponovanými prostředky.
Případný „úbytek“ peněžních prostředků samostatného účtu v podobě bankovních poplatků nelze krýt z prostředků rezervy a je třeba jej „dofinancovat“ z provozních zdrojů. Účelem tohoto ustanovení je zreálnění tvorby rezervy jako výdaje (nákladu), který je možné daňově uplatnit ještě před tím, než byl skutečně vynaložen. Pro úplnost je třeba připomenout, že tvorba rezervy je právem a nikoliv povinností poplatníka (stejně tak uplatnění tvorby jako daňově uznatelný výdaj). Pokud se poplatník rozhodne prostředky rezervy nedeponovat na samostatný účet v bance v předepsané výši, nelze takto vytvářenou rezervu uplatnit jako daňově uznatelný výdaj (náklad).
Jakým způsobem se zdaňují vyplácené úroky z dluhopisů? Způsob stanovení základu daně a daňové povinnosti k dani z příjmů je dán zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „zákon o daních z příjmů“). Obecně však platí, že při výplatě úroků plynoucích z držby dluhopisů fyzickými osobami je emitent podle § 36 zákona o daních z příjmů povinen uplatnit zvláštní sazbu daně z příjmů, která činí 15 %. Při výplatě úroků z dluhopisů, jejichž držiteli jsou právnické osoby, se srážková daň neuplatní (tj. emitent vyplácí úrok nezdaněný) a právnická osoba úrokový příjem zdaní v rámci obecného základu daně. Pro účely zákona o daních z příjmů je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně upravena v § 38d, obecně pak je správa daně vybírané srážkou upravena v § 233 až 237 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
Jaký je správný postup ve věci účtování pojistného hrazeného do druhého pilíře důchodového pojištění? Účetní předpisy nestanoví konkrétní závazný postup, jakým způsobem účtovat o
Stránka | 4
pojistném na důchodové spoření hrazené plátci pojistného, tzn. zaměstnavateli, kteří provádějí odvody za své zaměstnance, účastníky důchodového spoření.
zachycení závazku zaměstnavatele z titulu sražené měsíční zálohy na pojistné ze mzdy zaměstnance, který lze proúčtovat:
Zaměstnavatelé podle zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém spoření“) sráží z mezd zaměstnanců pojistné na důchodové spoření, snižují tedy čisté mzdy zaměstnanců, čímž vzniká zaměstnavatelům závazek vůči správci pojistného.
analytického účtu účtové skupiny 34 – Zúčtování daní a dotací (souvztažně na vrub příslušného účtu účtové skupiny 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi), jelikož výběr a správa pojistného se řídí zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, pojistné je odváděno na účet finančního úřadu; lze postupovat analogicky jako u daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků;
Zaměstnavatelé jako plátci pojistného tedy provádějí ve lhůtě splatnosti srážky pojistného za své zaměstnance, tzn. účastníky důchodového spoření. Vybrané pojistné následně zaměstnavatelé přeposílají na účty jednotlivých penzijních společností. Výše popsané skutečnosti jsou rozhodné pro účetní
ve prospěch příslušného
ve prospěch příslušného
analytického účtu účtové skupiny 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi (souvztažně na vrub příslušného účtu účtové skupiny 33 – Zúčtování se zaměstnanci a
institucemi), jelikož pojistné není daň a nevzniká závazek daňový a toto pojistné má více charakter pojistného na sociální zabezpečení, když doplňuje povinné důchodové pojištění, navíc finanční úřady vybrané pojistné přeposílají na účty vedené jednotlivými penzijními společnostmi; ve prospěch příslušného
analytického účtu účtové skupiny 37 – Jiné pohledávky a závazky (souvztažně na vrub příslušného účtu účtové skupiny 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi), neboť lze najít analogii s příspěvkem na životní pojištění nebo penzijní spoření zaměstnanců. Zaměstnavatel na toto spoření zaměstnancům nepřispívá, nevzniká mu tedy žádný relevantní náklad.
Stránka | 5
Pro další informace kontaktujte naše pracovníky přímo nebo prostřednictvím mailové adresy
[email protected] . Dotazy zaslané na tuto adresu budou neprodleně předány příslušným odborníkům na danou oblast.
Upozornění: Uvedené informace poskytuje společnost SP Audit, s.r.o. s cílem podat základní a obecné informace o významných změnách a novinkách v daňové či účetní legislativě. Účelem těchto informací není poskytování garantovaných poradenských služeb v oblasti účetnictví, daní či práva. Na informace zde uvedené neposkytujeme záruky žádného typu a jejich použití je možné pouze na vlastní riziko. Společnost SP Audit, s.r.o. neodpovídá za žádné škody vzniklé v důsledku použití tohoto dokumentu. Veškerá Vaše rozhodnutí, které hodláte přijmout na základě skutečností zde uvedených, doporučujeme dále konzultovat s Vaším odborným a kvalifikovaným poradcem.
Stránka | 6