SP Audit, s.r.o. Murmanská 1475 100 00 Praha 10 tel., fax: +420-295560374 tel.: +420-602150252 e-mail:
[email protected] internet: www.spaudit.cz
AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY
06_2013
září 2013
OBSAH 1. (Ne)uznatelnost úroků z úvěrů a půjček souvisejících s nabytím podílů ...........................................2 2. Nová interpretace NÚR - Slevy z pořizovací ceny dl. hm. majetku v následujících účetních obdobích po uvedení do užívání .........................................................................................................................4 3. Zvýšení minimální mzdy ..................................................................................................................5
Stránka | 1
1. (Ne)uznatelnost úroků z úvěrů a půjček souvisejících s nabytím podílů
Z publikovaných judikátů NSS nás tentokrát zaujal rozsudek č.j. 7 Afs 55/2013 – 37, který se zaobíral problematikou daňové uznatelnosti úroků z úvěru na pořízení obchodního podílu ve světle následné fúze. Připomeňme si na úvod, že úroky z úvěrů a půjček přijatých v období šesti měsíců před nabytím podílu se považují ve smyslu § 25 odst. 1 písm. zk) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) za nedaňový náklad přímo související s držbou podílu v dceřiné společnosti po dobu trvání této držby a dále po dobu, kdy podíl drží osoba, která je s původní mateřskou společností spojenou osobou (viz § 23 odst. 7 ZDP). Ze závěrů Koordinačního výboru daňových poradců č. 695/17.03.04 pak vyplynulo, že náklady přestanou být na základě § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP daňově neuznatelné také v případě, kdy dojde k
zániku podílu v dceřiné společnosti, například z důvodu likvidace dceřiné společnosti nebo v důsledku přeměny s tím, že v případě přeměny přestanou být náklady dle § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP daňově neuznatelné počínaje rozhodným dnem přeměny. Totéž je zveřejněno i v rámci pokynu GFŘ D-6: Podle §25 odst. 1 písm. zk) zákona nejsou výdaje (náklady) mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti daňově uznatelné pouze po dobu držby podílu v dceřiné společnosti (při přeměnách do rozhodného dne). Současně platí, že pokud jsou akcie a podíly vlastněny za účelem příjmů dividend či podílů na zisku, jedná se o náklady spojené s výnosy nezahrnovanými do základu daně a jsou podle § 25 odst. 1 písm. i) ZDP daňově neúčinné.
Společnost dotčená napadeným rozhodnutím finančního úřadu (žalobkyně, resp. stěžovatelka) čerpala půjčku, jejímž smyslem bylo pořízení akcií. Následně
došlo k fúzi obou společností. Úroky z této půjčky za období po rozhodném dni přeměny však byly finančním úřadem vyloučeny z daňových nákladů, přičemž správnost tohoto rozhodnutí následně potvrdil i Krajský soud v Českých Budějovicích. V odůvodnění uvedl, že obecně je důvodem pořízení akcií získávání podílu na zisku z podnikání akciové společnosti ve formě dividend. Pokud by žalobkyně získávala na základě vlastnictví zakoupených akcií dividendy, tyto příjmy by nebylo možné zahrnout do základu daně. Proto také nelze náklady na ně vynaložené zahrnout do daňově uznatelných výdajů (viz. citovaný § 25 odst. 1 písm. i) ZDP). Krajský soud přitom neshledal příčinnou souvislost mezi předmětnými náklady souvisejícími s půjčkou na pořízení akcií a příjmy žalobkyně plynoucími z podnikání po její fúzi s akciovou společností. Žalobkyní předložené tabulky, z nichž měly vyplývat dosažené úspory, měly z pohledu krajského
Stránka | 2
soudu statut toliko tvrzení. I kdyby však toto tvrzení bylo prokázáno, dle původního rozsudku by to nemělo by vliv na závěr krajského soudu o tom, že úroky a poplatky vynaložené žalobkyní nemohou být daňově uznatelné, a to s ohledem na poukazované ust. § 25 odst. 1 písm. i) ZDP. Podle publikovaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu však krajský soud i finanční úřad chyboval, když v projednávané věci nebylo najisto postaveno, resp. ani zjišťováno, zda stěžovatelka skutečně dosáhla příjmu, který nelze zahrnout do základu daně, a který je jinak podmínkou aplikace § 25 odst. 1 písm. i) ZDP, nebo zda ve skutečnosti dosáhla příjmů jiných. Jinak řečeno, aby bylo možno aplikovat ust. § 25 odst. 1 písm. i) ZDP, tedy vyloučit z daňově uznatelných nákladů stěžovatelky sporné náklady, muselo by být najisto postaveno, že tyto výdaje souvisí s příjmy, které nelze zahrnout do základu daně. V tomto směru vázne důkazní břemeno na správci daně.
Pokud totiž stěžovatelka tvrdila, že z nákupu akcií nedosáhla na příjmy, které nelze zahrnout do základu daně (ani to nemělo být účelem jejich nákupu), nelze na stěžovatelce spravedlivě žádat, aby prokázala negativní skutečnost (že příjmu nedosáhla). Bylo tedy zcela na správci daně, aby prokázal naplnění hypotézy ust. § 25 odst. 1 písm. i) ZDP, a z tohoto důvodu následně vyloučil sporné náklady stěžovatelce z daňově účinných výdajů. Jinak bylo naopak na stěžovatelce, aby – byla-li by řádně vyzvána – relevantními důkazními prostředky prokázala, s jakými konkrétními příjmy (výnosy) její sporné náklady souvisí. Teprve následně by bylo možno uvážit, zda stěžovatelka prokázala oprávněnost sporných nákladů, resp. zda je (sporné náklady) vynaložila ve smyslu ust. § 24 odst. 1 ZDP na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a zahrnula je do daňově uznatelných nákladů oprávněně, či nikoliv. Vzhledem k tomu, že se naznačeným směrem daňové řízení neubíralo, je
přinejmenším předčasný právní závěr krajského soudu i finančního závěru, že zánik akciové společnosti fúzí se stěžovatelkou, která je jeho právním nástupcem, je zcela bezpředmětnou skutečností. Rovněž je minimálně předčasný závěr krajského soudu, že zde není bezprostřední příčinná souvislost (přímý a bezprostřední vztah) mezi spornými náklady souvisejícími s půjčkou na pořízení akcií a příjmy stěžovatelky plynoucí jí z podnikání po uskutečněné fúzi s a. s. Jde ale o skutečnosti, které měly být prokázány již v daňovém řízení. Jejich hodnocení je tak primárně věcí správních orgánů a ani krajskému soudu, ani Nejvyššímu správnímu soud je nepřísluší bez dostatečných skutkových zjištění nyní předjímat. Nejvyšší správní soud z uvedených důvodů došel k závěru, že je třeba rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 4. 2013, č. j. 10 Af 493/2012 – 42 zrušit. Jelikož však Nejvyšší správní soud došel k závěru, že i rozhodnutí Stránka | 3
žalovaného trpí vadami řízení před správním orgánem, pro které bylo možné toto rozhodnutí zrušit již v řízení před krajským soudem podle § 76 odst. 1 s. ř. s., rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že se za použití ustanovení § 110 odst. 2 písm. a) s. ř. s. současně zrušuje též rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 11. 5. 2012, č. j. 2627/12-1200, a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V tomto řízení bude na žalovaném, aby v mezích vysloveného závěru Nejvyššího správního soudu odstranil tímto rozsudkem vytýkané vady a doplnil výsledky daňového řízení. V tom pak bude na stěžovatelce, aby v dalším řízení k výzvě správního orgánu prokázala souvislost neuznaných nákladů s jejími příjmy v návaznosti na provedenou fúzi, oprávněnost sporných nákladů, včetně prokázání opodstatněnosti ekonomičnosti) provedeného přeúvěrování ve smyslu ust. § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Teprve po té posoudí žalovaný zákonnost
odvoláním napadeného rozhodnutí správce daně a vydá rozhodnutí, které bude v souladu se zákonem.
2. Nová interpretace NÚR Slevy z pořizovací ceny dl. hm. majetku v následujících účetních obdobích po uvedení do užívání
Národní účetní rada vydala novou účetní interpretaci I 26 - Slevy z pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku v následujících účetních obdobích po uvedení do užívání (u nabyvatele). Tato interpretace se zabývá otázkou, zda by v případě poskytnutí slevy v některém následném období po pořízení majetku mělo dojít k úpravě pořizovací ceny tohoto majetku u nabyvatele majetku, a jakým způsobem by měl nabyvatel upravit příslušné oprávky a odpisy. Příkladem může být situace, kdy sleva byla stanovena v závislosti na budoucích podmínkách, přičemž v době pořízení majetku se jejich splnění nejevilo jako velmi pravděpodobné, a proto nedošlo k účtování o nároku na slevu, nicméně v
budoucnu byly podmínky splněny a sleva byla nakonec přiznána a realizována. Tato situace může zahrnovat např. slevu vzhledem k pozdnímu uvedení do provozu, předem dohodnutou slevu v závislosti na výkonnosti aktiva, atd. Podle publikovaného závěru by tato sleva měla být účtována oproti položce, se kterou věcně souvisí. Při neexistenci jiných důvodu ke slevě se má za to, že sleva z ceny pořízeného majetku souvisí s tímto majetkem jako takovým, a v tom případe by měla být účtována proti pořizovací ceně takového majetku. U oprávek a odpisů se doporučuje postup neměnit hodnotu dosavadních oprávek, ale v návaznosti na změnu pořizovací, a tudíž i zůstatkové ceny majetku, provést přehodnocení budoucích odpisů daného majetku. V praxi ale mohou nastat také případy, kdy se poskytnutá následná sleva z ceny majetku prokazatelně vztahuje k nákladům, které byly vykázány ve výsledovce. To může vzniknout například za Stránka | 4
situace, kdy dodavatel svoji činností způsobil ztráty vykázané ve výsledovce a následně tyto ztráty kompenzuje. V takovém případě může účetní jednotka vyhodnotit, že vztah poskytnuté slevy k prokázaným ztrátám je natolik zřejmý, že je z hlediska věrného a poctivého obrazu pravdivější danou slevu v účetnictví považovat za kompenzaci ztrát a účtovat ji na výsledkové účty. Je vhodné, aby účetní jednotka svou účetní metodiku použitou při zohlednění slevy z ceny majetku popsala v příloze k účetní závěrce. 3. Zvýšení minimální mzdy
povinni upravit odvody na pojistné u svých zaměstnanců, neboť dochází ke zvýšení doplatků do minimálního vyměřovacího základu či ke zvýšení platby za každý den neplaceného volna. Jelikož zvýšení platí od srpna, musí být platba pojistného navýšena již za srpen. V případě příspěvků poskytovaných Úřadem práce ČR na mzdu pro uchazeče, kterého na nově vytvořené pracovní místo zaměstnavatel přijme, je Úřad práce ČR připraven v individuálních případech jednat se zaměstnavatelem o uzavření dodatku na případné zvýšení příspěvku, pokud by pro něj výdaje navíc znamenaly zásadní problémy.
Nařízením vlády č. 210/2013 Sb. ze dne 16. července 2013, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, je s účinností od 1. srpna 2013 stanovena nová výše minimální mzdy, a to 50,60 Kč za hodinu nebo 8 500 Kč za měsíc. Připomínáme, že na změnu minimální mzdy musí reagovat také všichni zaměstnavatelé, kteří jsou Stránka | 5
Pro další informace kontaktujte naše pracovníky přímo nebo prostřednictvím mailové adresy
[email protected] . Dotazy zaslané na tuto adresu budou neprodleně předány příslušným odborníkům na danou oblast.
Upozornění: Uvedené informace poskytuje společnost SP Audit, s.r.o. s cílem podat základní a obecné informace o významných změnách a novinkách v daňové či účetní legislativě. Účelem těchto informací není poskytování garantovaných poradenských služeb v oblasti účetnictví, daní či práva. Na informace zde uvedené neposkytujeme záruky žádného typu a jejich použití je možné pouze na vlastní riziko. Společnost SP Audit, s.r.o. neodpovídá za žádné škody vzniklé v důsledku použití tohoto dokumentu. Veškerá Vaše rozhodnutí, které hodláte přijmout na základě skutečností zde uvedených, doporučujeme dále konzultovat s Vaším odborným a kvalifikovaným poradcem.
Stránka | 6
