SP Audit, s.r.o. Murmanská 1475 100 00 Praha 10 tel., fax: +420-295560374 tel.: +420-602150252 e-mail:
[email protected] internet: www.spaudit.cz
AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY
01_2014
leden 2014
OBSAH 1. Novinky roku 2014 v účetnictví podnikatelů ....................................................................................2 2. Novinky v oblasti daně z příjmů pro rok 2014 ..................................................................................7 3. K § 56 a 56a zákona o DPH ve znění účinném od 1. ledna 2014 – část 2. ..........................................9
Stránka | 1
1. Novinky roku 2014 v účetnictví podnikatelů
Novela zákona o účetnictví Ve vazbě na rekodifikaci soukromého práva, došlo v zákoně o účetnictví především k následujícím změnám: 1. zapracování nových pojmů vyvolaných rekodifikací práva (právní osobnost, smlouva o společnosti, obchodní korporace, dluhy, stavba de jure součást pozemku a další), 2. rozšíření okruhu výslovně uvedených účetních jednotek, 3. upřesnění předmětu účetnictví – pojem „závazek“ bude podle zákona o účetnictví nadále obsahovat i „dluhy“, 4. nahrazení institutu smlouvy o sdružení bez právní subjektivity novým institutem smlouvy o společnosti,
5. zapracování nového ustanovení § 4a, který se týká odpovědnosti za vedení účetnictví účetních jednotek bez právní osobnosti, 6. nahrazení pojmů „obchodní společnosti a družstva“ novým pojmem „obchodní korporace“, 7. rozšíření zmocnění pro MF ČR k vydání prováděcí vyhlášky ve věci rozsahu a způsobu vyhotovení výroční zprávy, 8. rozšíření okruhu účetních jednotek, kterým vznikne povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem a jiné.
Novela vyhlášky 500/2012 Sb.
č.
31. prosince 2013 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna odbornou veřejností tolik očekávaná vyhláška Ministerstva financí ČR, kterou se mění vyhláška č.
500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a to s účinností od 1. ledna 2014. Tato vyhláška má číslo 467/2013 Sb. Novela vyhlášky především reaguje na novelu zákona o účetnictví ve vazbě na rekodifikaci soukromého práva, ale nalezneme zde i novinku týkající se technického zhodnocení, která s rekodifikací přímo nesouvisí. Nové vymezení hmotných věcí v novém občanském zákoníku (dále jen „NOZ“) Věci hmotné a nehmotné jsou nově vymezeny v § 496 NOZ a věci nemovité a movité jsou vymezeny v § 498 NOZ následovně: Hmotná věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. Nehmotné věci jsou práva, jejichž povaha to připouští,
Stránka | 2
a jiné věci bez hmotné podstaty. Nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité. Nové vymezení hmotných věcí podle nového občanského zákoníku se promítá do § 1 písm. c), § 7 odst. 3, § 7 odst. 6 písm. b), § 7 odst. 7, § 9 odst. 1 písm. g), § 56 odst. 2 písm. e), § 56 odst. 10 písm. b), § 61 odst. 1 písm. a) a příloha č. 1) vyhlášky. Pozemek a právo stavby Na novou definici pozemku podle občanského zákoníku reaguje § 7 prováděcí vyhlášky následovně: §7 Dlouhodobý hmotný majetek
(1) Položka" B.II.1. Pozemky" obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím ( §9 odst. 5 ). Tato položka neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách " B.II.2. Stavby", " B.II.4. Pěstitelské celky trvalých porostů" a " B.II.6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek" podle odstavce 6 písmene a). (2) Položka" B.II.2. Stavby "obsahuje bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti a) stavby [6] včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle zvláštních právních předpisů, [7] b) právo stavby, pokud není záměrem účetní jednotky realizovat stavbu vyhovující právu stavby, a proto není vykazováno jako součást ocenění stavby podle písmene a) nebo jako součást ocenění v rámci položky " C.I. Zásoby", c) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,
d) technické rekultivace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, e) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky; v případě společných částí nemovité věci použije se odstavec 1 obdobně. V rámci vypořádání připomínek, které byly vzneseny ve vnějším připomínkovém řízení k připravované novele prováděcí vyhlášky pro podvojné účetnictví podnikatelů, vzešel následující komentář MF ČR k účetnímu zachycení práva stavby v účetnictví podnikatelů: „Bude-li právo stavby majetkem určeným k obchodování (např. u realitních kanceláří), potom bude tento majetek vykazován jako zboží (tedy obdobně jako nemovitosti). Pořídí-li účetní jednotka právo stavby za účelem realizace stavby, je nutné z hlediska zachování kontinuity právních předpisů v oblasti účetnictví postupovat obdobně jako v případě dalších nákladů souvisejících s pořízením stavby – tedy hodnota tohoto práva bude součástí
Stránka | 3
ocenění stavby. Z těchto důvodů je zřejmé, že před okamžikem, kdy bude toto právo součástí ocenění stavby, nebude odpisováno a bude vykazováno v položce nedokončený dlouhodobý hmotný majetek. Tuto informaci účetní jednotka uvádí v příloze v účetní závěrce. Účetní jednotka rozhodne, že toto aktivum využije jiným způsobem, např. jako „blokační instrument“ proti „nechtěné“ cizí stavbě. V tomto nebude součástí ocenění stavby, bude vykazováno samostatně v položce „Stavby“ a bude postupně odpisováno. Tuto informaci účetní jednotka uvádí v příloze v účetní závěrce. Čtvrtá směrnice EU v článku 12 bod 4. stanoví, že věcná práva k nemovitostem a jiná podobná práva se vykazují v položce pozemky a budovy; nelze proto tato práva vykazovat v dlouhodobém nehmotném majetku.“
Technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
Novela vyhlášky zachovává účel a smysl pojmu technické zhodnocení, systémově nemění ani jeho věcnou náplň. Mění se pouze problematická vazba na technické zhodnocení v pojetí daňového práva. Podstatou úpravy je podle ministerstva financí nutnost zavést systémový soulad hodnotové hranice vzniku dlouhodobého majetku s částkou stanovující hodnotovou hranici vzniku technického zhodnocení, které dle účetních předpisů obecně spadá do kategorie dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku. Sjednocení hodnotového kritéria pro vykazování dlouhodobého majetku je významné i proto, že zákon o účetnictví, a prováděcí vyhlášky k němu vydané chápou technické zhodnocení jako účetní metodu. Úprava tedy umožní u srovnatelných účetních jednotek stanovit srovnatelná pravidla pro vznik dlouhodobého majetku s tím, že i pro technické zhodnocení, coby jeho součást, bude stanovena shodná výše jeho ocenění.
Ve vazbě na výše uvedené se shodně řeší i technické zhodnocení provedené:
na drobném majetku,
nabyvatelem užívacího práva nebo jinou účetní jednotkou než vlastníkem majetku (viz § 28 odst. 5 zákona o účetnictví),
účetní jednotkou na dlouhodobém nehmotném a odpisovaném hmotném majetku vykazovaném ve vyjmenovaných položkách,
a to od částky určené účetní jednotkou. Tato částka musí být vždy shodná s výší ocenění určenou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v položkách „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ podle § 6 odst. 1 věty první a „B.II.3.Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“. V případě staveb nelze uplatnit obecné pravidlo, že hodnota technického zhodnocení je shodná s výší ocenění určenou účetní
Stránka | 4
jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku proto, že pro účely účetních předpisů jsou stavby vždy dlouhodobým majetkem a to bez ohledu na výši ocenění. Účetní jednotka při posuzování hodnotové hranice pro technické zhodnocení stavby tedy bude vycházet z ustanovení § 7 zákona a dalších souvisejících ustanovení s tím, aby jí stanovená hranice odpovídala nejen pořizovací nebo reprodukční pořizovací ceně s tím, že účetní jednotkou stanovená výše vzniku technického zhodnocení respektuje ve všech souvislostech princip významnosti, věrného a poctivého zobrazení ve smyslu příslušných ustanovení zákona. Účetní jednotka může za technické zhodnocení u položky „B.II.2. Stavby“ stanovit i hodnotu nižší, kdy náklady na technické zhodnocení nedosáhnou daným ustanovením uvedené hranice významnosti. V případě nemovitých kulturních památek a církevních staveb, kdy pořizovací cena není známa a stavba je oceněna ve výši
1 Kč, účetní jednotka postupuje přiměřeně s tím, že hranici vzniku technického zhodnocení stanoví s ohledem na významnost provedeného technického zhodnocení na dotčené stavbě. Nové znění § 47 odst. 3: " Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položkách "B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek" (§ 6 odst. 1 věta první) a "B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí" nebo v případě majetku vykazovaného v položce "B.II.2. Stavby" dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby.
Pokud je stavba oceněna podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, pak účetní jednotka postupuje při určení hranice významnosti přiměřeně. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.". Nové znění § 47 odst. 4: Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku a odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka. V případě nemovité kulturní památky a církevní stavby, která je oceněna podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, se ocenění nezvyšuje o technické zhodnocení; toto technické zhodnocení je odpisováno samostatně. V případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku převzatého uživatelem do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované uživatelem v průběhu užívání a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny.
Stránka | 5
Ve vazbě na povinnost stanovení finanční hranice (od jaké částky) pro zařazení některých složek movitého hmotného a nehmotného majetku do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a nové povinnosti stanovení finanční hranice pro vznik technického zhodnocení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je nutné aktualizovat interní předpisy účetní jednotky (vnitropodnikové směrnice).
Příklad
Finanční hranice pro zařazení do dlouhodobéh o majetku
Finanční hranice pro technické zhodnocení
Hmotné movité věci v ocenění ˃ 5 000 Kč
Technické zhodnocení v ocenění ˃ 5 000 Kč
Složky nehmotného majetku v ocenění ˃ 60 000 Kč
Technické zhodnocení v ocenění ˃ 60 000 Kč
Stavby jsou součástí DHM bez ohledu na ocenění
Technické zhodnocení staveb v ocenění ˃ 40 000 Kč (stanoví účetní jednotka sama ve vazbě na hranici významnost i)
Vzhledem k nové účetní definici technického zhodnocení je nutné zmapovat rozdíly především v cenové hladině mezi technickým zhodnocením pro účely daně z příjmů a technickým zhodnocením specifikovaným účetní jednotkou ve vnitřním předpisu. Už nyní lze říci, že účetně a daňově nelze sjednotit podmínky pro vznik technického zhodnocení u složek nehmotného majetku. Dle § 32a odst. 1 zákona o daních z příjmů jsou nehmotným majetkem složky nehmotného majetku v ocenění vyšším než 60 000 Kč, zatímco pro technické zhodnocení nehmotného majetku je dle ustanovení §
32 a odst. 6 zákona o daních z příjmů nastavena hranice 40 000 Kč. Dalším významným rozdílem mezi účetním a daňovým pojetím technického zhodnocení nehmotného majetku je též skutečnost, že náklady vynaložené na dokončené technické zhodnocení se daňově za sledované zdaňovací období nesčítá (v průběhu zdaňovacího období posuzujeme každé jednotlivé technické zhodnocení nehmotného majetku samostatně) na rozdíl od nově stanové definice technického zhodnocení pro účely účetnictví, kde poslední věta § 47 odst. 3 stanoví, že náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období. Zálohy na podíly na zisku Zcela novou kategorií, kterou nám rekodifikace soukromého práva přinesla, jsou bezpochyby zálohy na podíly na zisku. Ty jsou upraveny v § 40 nového zákona o obchodních korporacích (tj. zákon č. 90/2012 Sb.), který je součástí společných Stránka | 6
ustanovení, tedy ustanovení obecného charakteru, které se týká všech obchodních korporací. Na novou skutečnost, spočívající v možnosti výplaty záloh na podíly na zisku, reagovalo MF ČR novelou vyhlášky pro podvojné účetnictví podnikatelů, a to zavedením nové povinně vykazované položky rozvahy v rámci vlastního kapitálu „ A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku /-/“. Tato položka je dle § 4 odst. 8 vyhlášky povinná i pro účetní jednotky, které budou sestavovat rozvahu ve zjednodušeném rozsahu. V této souvislosti bylo novelizováno i ustanovení § 4 odst. 11 vyhlášky, kde je zachycena kontrolní vazba mezi rozvahou a výkazem zisků a ztrát: Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a jednotlivé položky se vykazují v celých tisících Kč. Účetní jednotky s výší aktiv celkem (netto) deset miliard Kč a vyšší mohou vykazovat jednotlivé položky v celých milionech Kč; tato skutečnost musí být uvedena ve všech částech
účetní závěrky. Položky "AKTIVA CELKEM" (netto) a "PASIVA CELKEM" se musí rovnat. Položka"* * * Výsledek hospodaření za účetní období" uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce „ A.V.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období" uvedené v rozvaze. Výše uvedená problematika je upravena v českém účetním standardu č. 018 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky následujícím způsobem: Ve prospěch účtu účtové skupiny 43–Výsledek hospodaření vykazovaném v položce „A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku /-/“ se účtuje na základě rozhodnutí příslušného orgánu účetní jednotky o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty se souvztažným zápisem zejména na vrub příslušného účtu účtové skupiny 36–Závazky ke společníkům, příslušného účtu účtové skupiny 35– Pohledávky za společníky nebo příslušného účtu účtové skupiny 42–Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření.
2. Novinky v oblasti daně z příjmů pro rok 2014
Finanční správa na svém webu zveřejnila shrnutí úprav, kterými prošel zákon o daních z příjmů počínaje rokem 2014. Inkorporace daně dědické a darovací do daní z příjmů V souvislosti se zrušením daně dědické a daně darovací jsou nově od 1. 1. 2014 bezúplatné příjmy předmětem daně z příjmů právnických a fyzických osob. Příjmy získané děděním jsou od daní z příjmů osvobozeny. Bezúplatné příjmy jsou u právnických osob předmětem daně s výjimkou veřejně prospěšných poplatníků, u nichž jsou od daně osvobozeny. Toto osvobození veřejně prospěšný poplatník nemusí uplatnit, učiní-li tak, je povinen ze základu daně vyloučit všechny náklady, které s tímto bezúplatným příjmem souvisí. Osvobozené jsou dále bezúplatné příjmy fyzických osob získané od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší dle nového občanského
Stránka | 7
zákoníku a bezúplatná plnění (dary) od osoby, se kterou poplatník žil nejméně rok před získáním bezúplatného plnění (daru). Příležitostná bezúplatná plnění (dary) (od kohokoliv) jsou osvobozeny do výše 15.000 Kč. Případné zdanění bezúplatných příjmů je realizováno v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických nebo fyzických osob. Zdanění veřejně prospěšných poplatníků Od 1. 1. 2014 je nahrazen institut poplatníka, který nebyl založen nebo zřízen za účelem podnikání, institutem veřejně prospěšného poplatníka. Veřejně prospěšný poplatník může při dodržení zákonem stanovených podmínek i nadále čerpat daňové benefity ve formě příjmů od daně osvobozených, do kterých nově přibyly příjmy z nepeněžního plnění a dále ve formě snižující položky od základu daně z příjmů. Příjmy v podobě úroků z běžného účtu jsou nově předmětem daně, která bude vybírána srážkou. To
se nevztahuje na veřejně prospěšné poplatníky, kteří do základu daně zahrnují všechny výnosy a všechny náklady. Zároveň zákon o daních z příjmů negativně vymezuje poplatníky, kteří veřejně prospěšným poplatníkem nejsou. To platí mimo jiné pro společenství vlastníků bytových jednotek.
Srážková daň z příjmů ze závislé činnosti Od 1. 1. 2014 jsou nově nastaveny podmínky pro uplatnění srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti v § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Srážková daň se uplatní pouze z příjmů plynoucích na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10.000 Kč v případě, že zaměstnanec u zaměstnavatele nepodepíše Prohlášení k dani. Dále zákon daňovému rezidentu umožňuje poprvé za zdaňovací období 2014 zahrnout příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, které byly zdaněny
srážkovou daní, do celkového základu daně v daňovém přiznání. Pro započtení sražené daně na celkovou daň je zaměstnavatel povinen vystavit potvrzení o sražené dani. Zdanění autorských honorářů srážkovou daní Srážková daň se nově vztahuje na všechny autorské honoráře nepřekračující od téhož plátce v úhrnu za kalendářní měsíc 10.000 Kč. Dále zákon o daních z příjmů umožňuje daňovému rezidentu zahrnout příjmy z autorských honorářů, které byly zdaněny srážkovou daní, do celkového základu daně v daňovém přiznání. Pro započtení sražené daně na celkovou daň je plátce povinen vystavit potvrzení o sražené dani. Další vybrané věcné změny na daních z příjmů právnických a fyzických osob Zvýšení snižující položky na poskytnuté bezúplatné plnění V případě, že poplatník poskytne za stanovených podmínek bezúplatné
Stránka | 8
plnění (dar) na stanovené účely, zvyšuje se snižující položka od základu daně z částky 5 % na 10 % ze základu daně z příjmů právnických osob a u fyzických osob z 10% na 15%. Nově se rozšiřuje výčet položek zvyšujících výsledek hospodaření Jedná se například o částky vzniklé při změně účetní metody, hodnotu bezúplatného příjmu, pokud o něm nebylo účtováno ve výnosech a nejedná se o příjem od daně z příjmů právnických osob osvobozený, příjem, který není předmětem daně a další. Zmírnění limitu daňové uznatelnosti nákladů při prodeji pozemků u právnických osob Daňové korekce u právnických osob budou nadále prováděny pouze u pozemků nabytých vkladem při dodržení zákonem stanovených podmínek. Navýšení stávající odčitatelné položky na výzkum a vývoj a zavedení nového odpočtu na podporu odborného vzdělávání žáků a studentů
Zdanění příjmů z prodeje cenných papírů fyzických osob Sjednocuje se délka časového testu mezi nákupem a prodejem cenných papíru ze 6 měsíců a 5-ti let na jednotnou dobu 3 let pro osvobození příjmů. Nově jsou osvobozeny příjmy z prodeje cenných papírů, pokud jejich roční úhrn nepřesáhne 100.000 Kč. Osvobození příjmů za práci žáků a studentů Nově jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy. Zvýšení limitu příležitostných příjmů fyzických osob Zvyšuje se výše příjmů z příležitostných činností, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, z 20.000 Kč na 30.000 Kč za zdaňovací období. 3. K § 56 a 56a zákona o DPH ve znění účinném od 1. ledna 2014 – část 2.
Jak jsme Vás již upozorňovali v předchozím vydání našeho bulletinu,
předmětem jednání koordinačního výboru Komory daňových poradců ČR a pracovníků Ministerstva financí v závěru loňského roku bylo upřesnění některý aplikačních nejasností, týkajících se nového znění § 56 a §56a zákona o dani z přidané hodnoty ve znění platném od roku 2014. Úplné shody nebylo dosaženo v oblasti aplikace výkladu pojmu „pozemek, na němž stavba stojí“ (viz, níže v textu). Pojďme se tedy seznámit se závěry, které vzájemná diskuse daňových expertů přinesla.
K § 56, odstavec 3 - Dodání vybrané nemovité věci jiné než v odstavci 2 Dodání vybrané nemovité věci jiné než v odstavci 2 je osvobozeno od daně po uplynutí 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo ode dne, kdy bylo započato první užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Směrnice zavádí stejný daňový režim pro budovu a pozemek, na němž budova stojí. Podle Směrnice nemůže nastat situace, že
Stránka | 9
by převod budovy byl zdanitelný a převod pozemku, na kterém převáděná stavba stojí, byl osvobozený (dosavadní praxe, kdy se takto postupovalo, tak nebyla v souladu se Směrnicí). Podle tohoto ustanovení se tedy osvobodí i převod pozemku, pakliže na něm stojí budova, která splňuje daná kritéria, a to i přesto, že lhůta pro osvobození se odvíjí od užívání nebo kolaudace stavby (pro daňový režim převodu pozemku jsou tedy plně určující atributy stavby). Pojem stavby užitý v odst. 3 musí zahrnovat i inženýrské sítě, přestože zákon o DPH v odst. 1 a 2 tyto pojmy rozlišuje. Převod inženýrské sítě po 5 letech od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo ode dne, kdy bylo započato první užívání inženýrské sítě, tak bude také osvobozen od DPH. V opačném případě bychom došli k paradoxnímu závěru, že převod tohoto druhu stavby a pozemku, na kterém je zřízena, by nikdy nemohl být osvobozen od DPH. Takový závěr by nebyl v souladu s účelem Směrnice. Inženýrskou síť je
třeba ve smyslu Směrnice považovat za budovu, neboť budovou je jakákoliv stavba spojená se zemí (ať pevným základem, nebo jinak). Pojem stavba užitý v odst. 3 musí zahrnovat jednotku, přestože zákon o DPH v odst. 1 tyto pojmy rozlišuje. Opačný výklad by byl v rozporu s účelem Směrnice. S ohledem na definici jednotky dle § 4 odst. b, písm. 3 (jednotka pro účely tohoto zákona vždy zahrnuje podíl na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i podíl na tomto pozemku) se pak uplatní osvobození od daně i na společné části budovy a na podíl na pozemku, pokud jednotka splňuje daná kritéria (tj. od první kolaudace budovy, ve které se jednotka nachází, nebo od prvního užití jednotky uplynulo více jak 5 let). Naopak existence podzemní stavby se samostatným účelovým určením (metro, kolektor, dálniční tunel, hlubinný důl) pod určitým pozemkem nemá vliv na uplatnění DPH u převodu pozemku s výjimkou pozemku, na němž je
podzemní stavby propojena se zemským povrchem (např. větrací šachta tunelu). Pokud je samostatně převáděn pozemek, na kterém je stavba ve vlastnictví třetí osoby, případně na kterém je zřízeno právo stavby ve prospěch třetí osoby, výše uvedená pravidla se uplatní i pro takový převod pozemku (tj. převod pozemku bude osvobozen, pokud na něm existuje stavba splňující daná kritéria). Podmínky pro uplatnění osvobození totiž výslovně nestanoví, že se vztahují pouze na případy, kdy má stavba a pozemek stejného vlastníka. Sazba daně u dodání práva stavby a pozemku, je-li jejich součástí stavba pro sociální bydlení ve smyslu § 48a zákona o DPH Nejsou-li splněny podmínky § 56 odst. 2 a 3 nebo rozhodne-li se plátce podle § 56 odst. 4, je dodání práva stavby a dodání pozemku zdanitelným plněním. V této souvislosti je třeba vyřešit otázku sazby daně, jestliže se podle § 48a odst. 2 uplatní u převodu staveb
Stránka | 10
pro sociální bydlení snížená sazba daně. Od roku 2014 totiž bude docházet jak k samostatnému převodu staveb pro sociální bydlení (v případě odlišného vlastníka pozemku a stavby), tak k dodání pozemku nebo práva stavby, jejichž součástí bude stavba pro sociální bydlení. Snížená sazba daně podle § 48a odst. 2 se uplatní jak při dodání samostatné stavby pro sociální bydlení, tak při dodání pozemku nebo práva stavby, jejichž součástí je stavba pro sociální bydlení. Uplatnění snížené sazby daně na dodání, výstavbu, renovaci a přestavbu bytů v rámci sociální politiky, kterou umožňuje členským státům bod 10 přílohy č. III směrnice, nelze oddělovat od principu nedělitelnosti stavby a pozemku, který směrnice upravuje a zakotvuje stejný daňový režim pro budovu a pozemek k ní přiléhající. Po určitou přechodnou dobu mohou být samostatně dodávány pozemky, na nichž je stavba ve vlastnictví třetí osoby. Pravidlo nedělitelnosti
stavby a pozemku, na němž stavba stojí, o němž se zmiňujeme v bodu B. 1., se použije ve všech ohledech, tedy i při stanovení sazby. Jedná-li se o stavbu novou, která má status stavby pro sociální bydlení, uplatní se snížená sazba daně i u dodání samostatného pozemku. K § 56a odst. 1 - Nájem vybrané nemovité věci Ustanovení § 56a pojem „vybraná nemovitá věc“ nevymezuje. „Nájem vybrané nemovité věci“ je jím definován pouze velmi obecně jako „nájem nemovité věci“. Vzhledem k tomu, že taxativní výčet nemovitostí neuvádí ani Směrnice, pro účely zákona o DPH se za nemovité věci ve smyslu § 56a považují ty, které jsou vyjmenovány v § 56 odst. 1, neprokáže-li se, že Směrnice resp. judikatura SDEU posuzuje obsah tohoto pojmu odlišně. Pojem budova a pozemek, na němž stojí ve smyslu čl. 12, bodu 1 písm. a) a čl. 135, bodu 1, písm. j) Směrnice Zákon o DPH pojem „pozemek, na němž stavba stojí“, nijak výslovně nedefinuje, ačkoli se daňový
režim pozemků od předchozí úpravy diametrálně liší a definice je proto nezbytná. Škála pozemků, které připadají v úvahu (tj. jejichž DPH režim by měl/mohl být shodný s režimem stavby, která je jeho součástí), je poměrně široká – od pozemku umístěného výhradně pod stavbou (tj. vymezeného svislým průmětem stavby do pozemku) až k relativně rozsáhlému pozemku vymezenému několika parcelními čísly, z nichž některá se stavbou vůbec nesouvisejí, a to ani stavebně, ani funkčně. Zákonodárce však neposkytuje žádné dostatečně jasné vodítko, jak sousloví vyložit. V návrhu předkladatelů příspěvku bylo, aby se „pozemkem, na němž stavba stojí“, rozuměla pro účely § 56 část zemského povrchu geometricky a polohově určená parcelním číslem, na níž se stavba nalézá. Avšak vzhledem k momentální absenci předmětné definice by, podle předkládaného názoru, neměl být pozastavován ani jiný postup, kdy dojde pro účely
Stránka | 11
aplikace §56 zákona o DPH k ještě jemnějšímu členění té parcely, na níž se stavba nalézá, a kdy bude například uplatněn jiný daňový režim pro zastavěnou část parcely a jiný pro část zbývající (samozřejmě za předpokladu, že takový postup bude plátce schopen obhájit argumenty souladnými s cílem a
účelem Směrnice). Může se například jednat o situaci, kdy přes rohovou část rozsáhlého pozemku (pole, louka), evidovaného v katastru nemovitostí pod jedním parcelním číslem jako zemědělská plocha, je vedena inženýrská síť (liniová stavba).
řešením s tím, že příslušným pozemkem (pozemkem přiléhajícím ke stavbě) se rozumí celá parcela, na které stavba je. Neakceptovali tedy navrhovaný „liberálnější“ postup u parcel, které jsou stavbami dotčeny pouze okrajově.
Zástupci MF ČR vyjádřili souhlas s navrženým
Stránka | 12
Pro další informace kontaktujte naše pracovníky přímo nebo prostřednictvím mailové adresy
[email protected] . Dotazy zaslané na tuto adresu budou neprodleně předány příslušným odborníkům na danou oblast.
Upozornění: Uvedené informace poskytuje společnost SP Audit, s.r.o. s cílem podat základní a obecné informace o významných změnách a novinkách v daňové či účetní legislativě. Účelem těchto informací není poskytování garantovaných poradenských služeb v oblasti účetnictví, daní či práva. Na informace zde uvedené neposkytujeme záruky žádného typu a jejich použití je možné pouze na vlastní riziko. Společnost SP Audit, s.r.o. neodpovídá za žádné škody vzniklé v důsledku použití tohoto dokumentu. Veškerá Vaše rozhodnutí, které hodláte přijmout na základě skutečností zde uvedených, doporučujeme dále konzultovat s Vaším odborným a kvalifikovaným poradcem.
Stránka | 13
