ročník XXVI.
3
březen 2016
diecéze českÉ budějovicE
AKTUALITY
Dobrá Voda u Nových Hradů. Foto: Marek Novák, Člověk a víra,
Výstava „Návštěva papeže Františka ve Svaté zemi“ Výstavu, která již byla k vidění na několika místech České republiky, připravilo Velvyslanectví Státu Izrael v České republice. Nyní je možné, díky spolupráci s Biskupstvím českobudějovickým, zhlédnout ji i v jihočeské metropoli. Záštitu nad výstavou převzal izraelský velvyslanec J. E. Gary Koren a českobudějovický biskup Mons. Vlastimil Kročil. Soubor několika desítek fotografií vynikajících izraelských fotografů bude k vidění až do konce března v otvíracím čase v křížové chodbě bývalého dominikánského kláštera na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích. Fotografie zachycují jednotlivé okamžiky z cesty papeže Františka do míst, kde se narodil, žil a byl ukřižován Ježíš Kristus a kde se před více než dvěma tisíci lety rodilo křesťanství. Cílem této druhé zahraniční apoštolské cesty papeže Františka byla připomínka setkání mezi papežem Pavlem VI. a konstantinopolským patriarchou Athenagorasem I., které se v Jeruzalémě odehrálo před 50 lety. Kromě připomínky nastolení nových vztahů mezi katolickou a pravoslavnou církví se však papežova blízkovýchodní cesta nesla také ve znamení mezináboženského a ekumenického dialogu a velký význam měla rovněž jeho mírová iniciativa ohledně vztahů mezi Izraelem a Palestinou. Ta vyvrcholila na náměstí Jesliček v Betlémě, kdy František po mši svaté pozval palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse a izraelského prezidenta Šimona Perése, aby se spolu s ním ve Vatikánu setkali při modlitbě za dar pokoje. Obě strany toto pozvání přijaly a setkání se uskutečnilo. Program papeže Františka byl podobný tomu, který absolvoval jeho předchůdce Benedikt XVI. Také on přijal pozvání jordánského krále Abdulláha II. a celebroval mši svatou na stadiónu v Ammánu. V Betlémě se setkal s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem a po mši svaté na místě Ježíšova narození navštívil děti v místním utečeneckém táboře. V Tel Avivu byl František přivítán izraelskou vládou v čele s premiérem Benjaminem Netanjahu a prezidentem Šimonem Peresem. Odtud se přesunul do Jeruzaléma, kde v bazilice Božího hrobu spolu s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem I. a zástupci dalších křesťanských církví sloužil ekumenickou bohoslužbu na místě, kde byl pohřben Ježíš Kristus. Nakonec se papež František sešel také s jeruzalémským velkým muftim, navštívil památník holocaustu Jad Vašem a pomodlil se u Zdi nářků. Návštěvu zakončil mší svatou na místě Kristovy Poslední večeře, která podle jeho slov symbolizuje „sdílení, bratrství, harmonii a mír“. Biskupství českobudějovické (foto: archiv BCB)
Výstava v křížové chodbě kláštera na Piaristickém nám. v Českých Budějovicích potrvá do 31. března 2016. Otevřeno: po, út 14.00-16.00, st 10.00-12.00, čt 13.00-15.00, pá 16.00-18.00 (24.-28. 3. zavřeno). Vstupné dobrovolné.
Velvyslanec G. Koren v doprovodu děkana Z. Mareše zdraví náměstka primátora Č. Budějovic J. Talíře a biskupa V. Kročila.
Vernisáž obohatil svým zpěvem Josef Průdek, operní pěvec a někdejší ředitel Opery Národního divadla.
Mons. V. Kročil v rozhovoru s rektorem JU L. Grubhofferem a velvyslancem G. Korenem (zprava).
STRANA 3
obsah
z biskupských diářů
Z biskupských diářů ....................................................................... 3
Mons. Vlastimil Kročil
Za P. Stanislavem Míkou, CSsR ..................................... 4
Postní almužna na Klokotech ............................................ 7 Legoprojekt poprvé v Prachaticích ............................ 7
Diecézní centrum pro rodinu Manželství a kus papíru - jak to jde dohromady? ......................................................................................................................... 8 Škola lásky v rodině aneb krokodýl v našich hlavách ............................................................................................................. 8 DCR připravuje a doporučuje .......................................... 9
Diecézní katechetické středisko Postní duchovní obnova pro katechety na téma Milosrdenství ....................................................................................... 10 24 hodin v klášteře ........................................................................ 10 Tři bratři na jubilejním karnevalu v Sušici .... 11 Milosrdenství kolem nás ...................................................... 11
papežská misijní díla Klokotská misijní cesta ........................................................... 12 Den modlitby a postu za zabité misionáře ..... 12 Martyrologie za r. 2015 .......................................................... 12
Diecézní centrum mládeže 9. setkání animátorského kurzu .................................. 13
Diecézní charita informuje Dobrovolníci pomáhají psát příběhy .................... 14 Upleť čtverec ........................................................................................ 14 Práce s násilnými osobami ................................................. 14 Beseda na Klokotech o bezdomovectví ............ 15 Duchovní obnova pro zaměstnance ....................... 15 DM pomáhá dětem ....................................................................... 15 Charita a pomoc migrantům ............................................ 15
poštovní schránka Pro popelec ............................................................................................. 16 Sušický karneval - poděkování ................................... 16 Personalia ................................................................................................. 17 Nabídka zaměstnání ................................................................... 17 Radio Proglas ...................................................................................... 18 Paulínky ...................................................................................................... 18
Příští číslo
vyjde 18. 4. 2016. Uzávěrka je 8. 4. 2016.
Měsíčník AKTUALITY - SETKÁNÍ Vydává z pověření českobudějovického biskupství Spolek sv. Jana Neumanna v Č. Budějovicích. Kontakt: Kanovnická 10, 370 01 České Budějovice, tel.: 380 420 334, e-mail:
[email protected] Redakce: Mgr. Petra Lísková Tisk: Protisk, České Budějovice Evidenční číslo MK ČR E 6603 ISSN 1212-8074 Redakce si vyhrazuje právo na úpravu a krácení rukopisů a nezodpovídá za obsah inzerce.
Foto Člověk a víra
Mons. Vlastimil Kročil navštívil policisty ........ 6 Turínské plátno ..................................................................................... 6
Z promluvy Mons. Vlastimila Kročila na pohřbu P. Mgr. Roberta Maria Mayera, OFMConv., který se konal 11. 2. 2016 v minoritském kostele sv. Janů v Brně:
Milí bratři a sestry, přicházím dnes, pokud se to dá říci, s farníky farnosti Modřice. Vím, že otec Robert tam působil sedm let velmi blahodárným způsobem a když jsem v posledních dnech přemýšlel o jeho - i o mém - životě, uvědomoval jsem si, jak je důležité mít ve farnosti dobrého pastýře. Já jsem v této farnosti prožil s farníky 27 let, než jsem odešel do emigrace, a je tomu přesně 27 let, co se do této farnosti v květnu tohoto roku vrátím jako biskup. Uvědomuji si, že i já mám za co děkovat otci Robertovi, protože vnímám, že tak jako jeho cesta ke kněžskému povolání trvala spoustu let (a snad se dá říci, že to bylo pozdní povolání), tak to platilo ve stejné míře i u mě. Poznat a zaslechnout hlas Boží není vůbec snadné a právě proto potřebujeme skutečné duchovní otce. Jako i já jsem dostal tu milost, abych se s ním setkal, tak si myslím, že promlouval do mnoha srdcí i otec Robert. Pravdou zůstává, že nás spojuje i to, že tak jako já jsem byl ve třiatřiceti letech vysvěcen na kněze, i on ve třiatřiceti letech přijal kněžské svěcení. To znamená, že se člověk skutečně hlubším způsobem dotýká Kristova kříže. A já věřím, že i on se mnohokrát toho kříže dotýkal; já se ho často dotýkám tady, na své hrudi. Jsem přesvědčen, že službu, kterou máme konat a kterou konáme, máme dělat pro slávu Boží. Věřím, že i otec Robert to vše konal pro větší čest a slávu Boží. I když jeho služba už skončila, svým způsobem bychom mu mohli i závidět, že Pán čas jeho služby naplnil, zatímco před námi mnohými ten čas ještě bude dlouho trvat, jako když já si uvědomuji, že mě čeká ještě dvacet let biskupské služby. On to je skutečně kříž, který je třeba se stále učit nést, tak jako ho nosíte i vy všichni, kteří žijete ten obyčejný, každodenní život. A právě proto potřebujeme takové pastýře, aby nás povzbuzovali k tomu, abychom tyto kříže uměli nést. A proto Ti chci dnes, otče Roberte, za Tvoji službu ve farnosti z celého srdce poděkovat. Pán Bůh zaplať!
14. 3. Jihlava - Služební cesta 17.-19. 3. Řím - Setkání rodin 20. 3. České Budějovice, katedrála - Květná neděle: Mše sv. s žehnáním ratolestí (9:00) 24. 3. České Budějovice, katedrála - Zelený čtvrtek: Mše sv. s žehnáním olejů (9:30) České Budějovice, katedrála - Zelený čtvrtek: Mše sv. s obřadem mytí nohou (17:00) 25. 3. České Budějovice, katedrála - Obřady Velkého pátku (17:00) 26. 3. České Budějovice, katedrála - Vigilie ze slavnosti Zmrtvýchvstání Páně (20:00) 27. 3. České Budějovice, katedrála - Slavnost Zmrtvýchvstání Páně (9:00) 28. 3.-2. 4. Izrael - Domus Galilea 12. 4. České Budějovice, Biskupství - Sekání s kaplany pro mládež (9:30) 18.-20. 4. Hejnice - Zasedání ČBK
Mons. Pavel Posád 15. 3. Praha - Setkání biskupů a přátel Díla Mariina (9:30) 17. 3. Praha - Setkání vdov Čech a Moravy (10:00) 18. 3. České Budějovice - Mše sv. přenášená prostřednictvím Rádia Proglas (18:00) 18.-19. 3. České Budějovice - Diecézní setkání mládeže 20. 3. Zlukov - Mše sv. (8:00); Veselí n. L. - Mše sv. (9:30); Hamr - Mše sv. (11:00) 23. 3. Praha - Mše sv. (11:00) Ústí n. L. - Mše sv., svěcení Křížové cesty (17:00) 24. 3. České Budějovice, katedrála - Zelený čtvrtek: Mše sv. s žehnáním olejů (9:30) 24. 3. Veselí n. L. - Zelený čtvrtek: Památka Poslední večeře Páně (18:00) 25. 3. Veselí n. L. - Obřady Velkého pátku (18:00) 26. 3. Veselí n. L. - Velikonoční vigilie (20:30) Zlukov - Mše sv. (8:00); 27. 3. Veselí n. L. - Mše sv. (9:30); Dráchov - Mše sv. (11:00) 31. 3. České Budějovice, Biskupství - Vikariátní konference ČB-venkov (9:30) 1.-3. 4. Svatý Hostýn - Setkání poutníků 6.-7. 4. Ostrava - Zasedání Sekce pro mládež ČBK 8. 4. České Budějovice - Mše sv. přenášená prostřednictvím Rádia Proglas (18:00) 10. 4. Sušice, kostel sv. Felixe - Mše sv. - slavnost Panny Marie Bolestné (10:00) 18. 4. Špindlerův mlýn - Zasedání Sekce pro mládež ČBK + SFK 18.-20. 4. Hejnice - Zasedání ČBK 23. 4. Velehrad - Studentský Velehrad: mše sv. (16:00) Údaje jsou podle stavu k 8. 3. 2016, pozdější změny nejsou vyloučeny.
STRANA 4
Za P. Stanislavem Míkou, CSsR První červencovou neděli 1941 vyšel z hospodářství rodiny Míkovy v Letovech průvod, který směřoval do 2 km vzdáleného kostela sv. Kateřiny v Nalžovských Horách. V něm byl slavnostně, obklopen družičkami, veden novosvěcenec P. Stanislav Míka, člen Kongregace Nejsvětějšího Spasitele – redemptoristů, aby zde obětoval svoji první mši svatou. Kněžské svěcení přijal o několik dnů dříve, 29. 6. 1941, z rukou pražského světícího biskupa Antonína Eltschknera. Bylo mu 26 let a měl před sebou celý život, naplněný posláním, ke kterému byl povolán. P. Stanislav Míka, CSsR se narodil 5. května 1915 v Letovech, vesničce schované ve zvlněné romantické krajině, která je tak typická pro okolí Klatov. Dnes jsou Letovy součástí města Nalžovské Hory. V roce posledního sčítání lidu zde žilo trvale pouze 56 obyvatel. Farností patří Letovy do Nalžovských Hor, města, které vzniklo spojením dvou dříve samostatných osad, Nalžov a Stříbrných Hor. Na kopečku nedaleko zámku hraběcí rodiny Taafe stojí kostel sv. Kateřiny. Zde byl Stanislav Míka pokřtěn, sem chodil ministrovat a tady se snad rozhodlo, že nadaný chlapec bude svěřen kongregaci redemptoristů, aby v jejich zařízeních v Libějovicích a později na Obořišti studoval a cíleně se připravoval na kněžskou dráhu. Po vysvěcení přichází mladý kněz-redemptorista do domovského kláštera kongregace při klášterním chrámu Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích. Válečná léta a konec války prožil v Českých Budějovicích a na „na misiích“, ke kterým z kláštera vyjížděl. Jak později vzpomínal jeho spolubratr P. Alois Daňha, který s ním misie po českobudějovické diecési absolvoval, udivoval P. Míka při promluvách a duchovních cvičeních svými hlubokými teologickými znalostmi, zejména v oblasti mariologie. To ostatně potvrdil i další ze Stanislavových přátel, Mons. ThDr. Oto Mádr, který za války požíval delší čas pohostinství rodiny Míkovy v Letovech, aby zde v krásné, zdravé pošumavské krajině vítězně bojoval se začínajícím plicním neduhem. Ke konci svého života tato významná postava českého katolického disentu a pokračovatel v díle Jaroslava Zvěřiny na „Stáníčka“ vzpomínal často a s dojetím. Po skončení 2. světové války a po „odsunu“ sudetských Němců bylo třeba zaplnit rovněž v pohraničí uprázdněné fary. Tak se dostal na poutní místo Svatý Kámen nedaleko Rychnova nad Malší tehdy třicetiletý redemptorista P. Stanislav Míka. Krajina kolem Svatého Kamene mu učarovala. Zejména blízká řeka Malše mu jako sportovnímu rybáři přinášela hodně radosti. Rybaření měla ostatně rodina Míků v krvi. Byl to zejména jeho bratr Oldřich, dlouhá léta četnický strážmistr v Dolanech u Klatov, který tomuto „tichému koníčku“ holdoval až do pozdního věku. Vedle rybaření byla koníčkem P. Stanislava
P. Stanislav Míka, r. 1970
ještě jízda na motocyklu. V pohraničí to ani jinak nešlo a tak se mu nezbytným druhem stal motocykl Jawa 175. Na něm objížděl svoji farnost, poměrně rozsáhlou a hodně zalesněnou. Však také, když Svatý Kámen navštívil s tehdejším provinciálem redemptoristů P. Suchomelem i generál řádu, prý postál u kostela a dívaje se po krajině prohodil „Toto je místo pro redemptoristu“. Jízda na motocyklu však přinesla P. Stanislavu Míkovi i jednu neblahou zkušenost, která hraničila s nebezpečím života. V době jeho příchodu na Svatý Kámen byl v jižních Čechách dislokován ještě značný počet jednotek Rudé armády. Mnohé z nich, zvláště jednotky armádního svazu pod velením maršála Malinovského, byly složeny z kriminálních živlů, kterým za službu v armádě bylo slíbeno zmírnění
trestu. Jeden takový voják Rudé armády dostal zřejmě zálusk na motorku P. Míky, zastavil kněze na opuštěném místě se slovy „Davaj mašinku“. Sám P. Míka vzpomínal, že když se o motorku „tahali“, vytáhl voják pistoli a vystřelil. P. Míka, který měl prostřelené plíce a ruku, byl operován v budějovické nemocnici a s vděčností vzpomínal na MUDr. Domanského, který mu zachránil život. Podle jeho vlastního vyprávění však jedna z kulek údajně uvízla u páteře a nešla vyjmout. Později mu to způsobovalo nekontrolovatelnou únavu při řízení auta, kdy byl nucen při delších cestách zastavit a - jak on říkal - „trochu se prospat“. V roce 1948 se začínala měnit k horšímu vnitrostátní situace. Jako jeden z důsledků boje s „banderovci“ začala být pronásledována, zejména na východním Slovensku, řeckokatolická církev. Redemptoristé měli vždy k této církvi úzký vztah a tak není divu, že se P. Míka, který sloužil na hranici, aktivně zapojil do pomoci. Spočívala hlavně v tom, že pomáhal přecházet hranice řeckokatolickým kněžím i s rodinami. Jeho „aktivity“ na tomto poli dosáhly takového věhlasu, že je později veřejně ocenil při své návštěvě v Austrálii primas této církve Josif kardinál Slipyj. Tato činnost však neměla dlouhého trvání. Poutní kostel na Svatém Kameni je zasvěcen Panně Marii Sněžné. Při pouti 5. srpna 1948, kdy přijel na Svatý Kámen českobudějovický biskup Josef Hlouch, přijela si pro P. Míku i Státní bezpečnost. Podle vyprávění P. Míky počkali, až bude biskup odjíždět. Nastoupené děti s učitelem před kostelem zpívaly biskupovi na rozloučenou. Ve chvíli, kdy biskup odjížděl, vyzvali policisté P. Míku, aby jel s nimi a podal vysvětlení k určité záležitosti. Protože měl na sobě ještě ornát, požádal, aby se směl převléknout. Policisté souhlasili a P. Míka odešel na faru, vyskočil z okna a utíkal směPokračování na 5. straně.
Hrob P. Míky na Rockwood Cemetery v Sydney
STRANA 5
v čele se svým biskupem Ivanem Praškem. P. Míka očekává vzkříšení na redemptoristickém oddělení hřbitova Rockwood Cemetery v Sydney. Jeho rodná diecéze, ke které měl vždy hluboký vnitřní vztah, a proto při mši svaté přidával k modlitbě za diecézního biskupa své: „cum nostro episcopo Iosepho“, na něho nezapomněla. V roce 2015, kdy by se byl dožil 100 let, bylo rozhodnuto připomenout tohoto vzácného a přitom tak skromného kněze v „jeho“ kostele Panny Marie Sněžné na Svatém Kameni pamětní deskou, kterou dne 13. února 2016 požehnal otec biskup Vlastimil. P. Stanislav Míka, CSsR se toho dne „vrátil“ na Svatý Kámen. JUDr. Jan Kotous
Slavnostní posvěcení pamětní desky P. Míky v kostele Panny Marie Sněžné na Svatém Kameni. Na snímku zleva: Ing. František Popp, JUDr. Jan Kotous, Dr. Zdeněk Mareš, biskup Mons. Vlastimil Kročil, ThDr. Jiří Huber (foto: Pavel Ptáček) Pokračování ze 4. strany.
rem k rakouské hranici. Děti prý říkaly svému učiteli: „Velebný pán utíká“, a pan učitel na to: „Děti, zpívejte, zpívejte…“ Bylo mu 33 let, když odešel za hranice. Jeho cesta po krátkém pobytu v Rakousku směřovala nejprve do Říma, kde se ještě setkal s českými bohoslovci, kteří tam studovali. Byl mezi nimi i jeho přítel Oto Mádr. Rozhodnutí řeholních představených však zaneslo P. Stanislava „k protinožcům“. Vzhledem k svým jazykovým znalostem byl poslán jako kaplan do tábora pro „nově příchozí“, do hostelu Villawood. Od největšího australského města Sydney, perly Tichého oceánu, je vzdálen necelých 40 km, snadno dostupný příměstským vlakem. Dnes se nazývá Villawood Immigration Detention Centre a se svou kaplí, zasvěcenou sv. Pavlu, slouží nově příchozím do Austrálie dosud. Tábor sám byl v období 2. světové války armádním zařízením a kaple byla původně vojenským kostelem. Tomu odpovídalo i její poměrně skromné „polní vybavení“. Pro duchovního správce byl určen přístavek skládající se z kanceláře, za kterou byla komorní ložnice se sprchou a toaletou. Kostel měl dvě sakristie, z nichž jedna sloužila svému účelu, zatímco druhá byla kuchyní a farní jídelnou dohromady. Opět pravé místo pro redemptoristu. Je třeba dodat, že P. Míka se snažil toto své působiště zušlechtit. Z Modrých hor dovezl sazenice borovic, aby mu připomínaly rodné Pošumaví, a za kostelem měl svou boudu vlčák Miki. P. Stanislav Míka si záhy získal značnou pověst. Byl populární jak mezi českými a slovenskými krajany, tak zvláště mezi Poláky a Ukrajinci. Velkému respektu se však těšil i ve vedení diecéze, kterou v době P. Míky řídil jako sydneyský arcibiskup Sir Norman Thomas kardinál Gilroy. Duchovní péče o krajany
v Sydney, zabezpečovaná P. Míkou, spočívala zejména v osobním styku a v pravidelné české bohoslužbě. P. Míka ji celebroval v centru Sydney v kapli Panny Marie, situované v charitativním středisku Ozanam House. K dispozici však byl prakticky 24 hodin denně a mezi krajany bylo velmi populární jeho oslovení po telefonu: „Pozdrav Pán Bůh po drátě. Jak se máte, duše zlatá, boubelatá…“ Nově příchozím pomáhal ze všech sil, nejenom svými skromnými financemi, ale také radou, doporučeními, zaručoval se zaměstnavatelům svou osobou. Jeho specialitou bylo stěhování nově příchozích z hostelu ve Villawoodu do nových bytů. Za tím účelem zakoupil za vlastní peníze ojetou dodávku VW a potřebné bezplatně stěhoval. A jako pravý tělesně zdatný „pošumavský sedlák“ vždy přiložil ruku k dílu. Charakteristickým rysem P. Míky byla jeho láska k rybaření. Mořské zátoky kolem Sydney mu skýtaly nepřeberně příležitostí. Jeho specialitou byl lov máčky velké, žralokovité ryby, která se chytá nejlépe v noci. Bohužel tato jeho vášeň se mu stala osudnou. Když se 3. února 1970 vracel brzy ráno z rybolovu, vyjel z vedlejší silnice vedoucí z Národního parku na sever od Sydney na hlavní vozovku, kde do něho narazil plnou rychlostí přijíždějící nákladní automobil. P. Stanislav Míka, který řídil, vypadl nárazem z auta, které se na něho převrátilo. Byl na místě mrtev. Bylo mu necelých 55 let. Jeho spolujezdec, starý pán chorvatské národnosti, se kterým jezdil často chytat ryby, zemřel později v nemocnici. Kostel ve Villawoodu osiřel, vlčáka Mikiho si odvedli vnuci, jejichž dědeček odešel s „panem farářem“. Pohřeb P. Stanislava Míky, CSsR vypravený z katedrály Panny Marie v Sydney, se konal za obrovské účasti kněží a věřících. Truchlili nejen jeho krajané, ale také Poláci a Ukrajinci
Pozvánka na „Noc kostelů 2016“ Také letos se bude konat Noc kostelů, tentokrát 10. června. Motto „Jeho brány zůstanou ve dne otevřené, noc tam už nebude“ (srov. Zj 21, 25) vybízí k nápaditosti, jak nově pochopit a sdělit i druhým, čím je pro nás světlo víry v životě, jež je často poznamenán tmou bolesti, nenávisti, nepochopení... Je vhodné se přihlásit co nejdříve, aby se ti, kdo chtějí navštívit naše kostely, mohli včas informovat, kam jít, jaký je program apod. Program je ponechán na možnostech a tvořivosti jednotlivých společenství vždy ve vzájemné komunikaci s duchovním správcem. Může jít o program velice pestrý, nebo o jednoduché otevření kostela a přijetí návštěvníků. Prosím ty, kteří se v minulých letech připojili, aby svoji účast potvrdili (popř. odvolali) a nahlásili změny v osobě editora či duchovního správce nebo kontaktních údajů (telefon, e-mail). Na prvním místě využijte elektronickou přihlášku, kterou vyplní zodpovědná osoba v součinnosti s duchovním správcem na adrese: http://www.nockostelu. cz/index.php?pg=prihlaskakostely. Ti, kteří mají jakékoli pochybnosti, ať se ozvou, a to nejlépe na e-mailovou adresu:
[email protected] nebo na tel. 387 311 263. Štěpán Hadač, koordinátor akce „Noc kostelů”
STRANA 6
Turínské plátno Před pár týdny jsme prožívali vánoční svátky, které jsou oslavou radosti ze zrození, svátky dětí, rodin, setkávání přátel a obdarovávání. A za několik dní budeme prožívat největší křesťanské svátky - Velikonoce. Ty v sobě zahrnují jak bolest, utrpení a smutek, tak nakonec oslavu vítězství ze zmrtvýchvstání. A s těmito svátky souvisela a vlastně je již uváděla přednáška plzeňského biskupa Františka Radkovského, jejímž tématem bylo Turínské plátno.
Mons. Vlastimil Kročil navštívil policisty Jihočeský policejní ředitel plk. Luděk Procházka přivítal 1. března v budově krajského policejního ředitelství vzácného hosta, českobudějovického biskupa Mons. Vlastimila Kročila s doprovodem. Tématem návštěvy byla mimo jiné i možná spolupráce v rámci preventivních aktivit zaměřených na seniory a mládež. Policejní ředitel, doprovázený plk. Romanem Bláhou, náměstkem vnější služby, ukázal Mons. Kročilovi v minulosti zrenovovanou kapli, která je nyní využívána jako reprezentační místnost policejního ředitelství. Vedoucí operačního střediska plk. Richard Völfl pak návštěvu zavedl do centra jihočeské policie a to do sálu Integrovaného operačního střediska. Mimo jiné i odsud, jak řekl, policisté dohlíží na vzácné kulturní a církevní památky a jejich zabezpečení. Na závěr návštěvy policejní ředitel předal Mons. Kročilovi pamětní minci policejního ředitel-dm- (foto Radek Gális) ství.
27. března 2016 (neděle) v 18 hod.
Velikonoční koncert
Turínské plátno zaměstnává již stovky let lidi věřící i nevěřící, z různých vědeckých i laických kruhů. Pan biskup se zabýval historickými skutečnostmi a osudy tohoto artefaktu, který je na jedné straně předmětem uctívání i historickým důkazem a zobrazením lidského hrdinství, lásky, obětavosti, a na straně druhé lidské bídy, zloby a nenávisti. Je až úděsné a zrůdné, jak může člověk člověku ubližovat... Chtěla bych připomenout i slova pronesená při mši sv. Pan biskup zdůraznil význam a důležitost zachování křesťanské kultury, křesťanských hodnot, které jsou uznávány jak věřícími, tak nevěřícími v naší zemi i v celé Evropě. Musíme si ale zachovat optimismus. Přitom jsem si vzpomněla na oslavu pravoslavných Velikonoc v pražském Klementinu, kam jsem se před lety náhodou připletla. Uprostřed velké masy lidí vedla cesta plná košů a nádob s jídlem, květů a různých drobností. Touto cestou procházel pravoslavný duchovní, nenapodobitelným basem zpíval „Christos voskres“ a kropil nás doslova deštěm svěcené vody. Kéž nás tato slova provázejí Velikonocemi i naším životem. Ing. Eva Kozáková
České Budějovice, kostel Sv. Rodiny
Moravské pašije Víti Marčíka
Zlatá Koruna
17. března 2016 (čtvrtek) v 19 hod.
Již tradičně zazní ve zlatokorunském chrámu Missa Brevis Jiřího Pavlici. Toto krásné dílo, plné radosti a naděje, provede Velešínský chrámový sbor a Orchestr Jihočeského divadla se svými sólisty.
Tímto představením chce přivést k zamyšlení i širokou veřejnost. Přijďte podpořit svou účastí!
STRANA 7
Postní almužna farnosti Klokoty - podpora křesťanského rádia Pa‘i Puku, Paraguay V největším paraguayském regionu Chaco žije desetina z 6,5 milionu obyvatel země. Většinou mají zdejší obyvatelé indiánské kořeny, rozdílné jazyky a zvyky. Oblast je řídce osídlená a díky chybějící infrastruktuře od okolního světa téměř odříznutá. Až na výjimky neexistují silnice, internet nebo telefonní spojení. Region protíná jediná asfaltová silnice. V létě vysoké teploty a v zimě přívalové deště způsobující záplavy, které řídká osídlení na dlouhou dobu odříznou od světa. Téměř celé území patří velkostatkářům a většina místních pracuje jako jejich špatně placení nádeníci. Život domorodých obyvatel bez rádia Pa‘i Puku je zde už jen stěží představitelný. Vysílání rádia zasahuje hraniční oblasti Argentiny, Brazílie a Bolívie. Část vysílání je v jazyce zdejšího kmene Nivaclé, další v jazyce Guaraní a částečně také ve španělštině. V denním programu jsou řešeny všechny životní oblasti.
Protože mnoho domorodců nemá možnost navštěvovat dobré školy, rádio převzalo funkci i tady předávat potřebné informace. V době vojenské diktatury, jak tomu bylo v prvních letech vysílání rádia, byl hlas z éteru často jediným objektivním zdrojem informací. Současně bylo rádio také prostředkem komunikace, jak předat životně důležité zprávy z jednoho místa na druhé. V situaci, kdy velké množství domorodých obyvatel stále žije ve vesnicích, které jsou obtížně dosažitelné autem, je předávání zpráv důležitým úkolem rádia i dnes. Samozřejmě, že hlásání víry je nedílnou součástí našeho programu. Vzhledem k tomu, že v zemi není dostatek kněží, je tak často mnoha věřícím zprostředkovaná jediná možnost zúčastnit se nedělní bohoslužby díky rádiu. Příjmy z reklamy nejsou, takže náklady na vysílání jsou pokrývány jen díky pomoci zvenčí. Rádio není schopné pokrýt své náklady z příspěvků zdejších chudých obyvatel a nemá příjmy z reklamy, proto se obrací o pomoc s financováním svého vysílání také na obláty v Evropě a na základě již dlouholeté spolupráce doufá, že i pro tento rok bude díky naší pomoci vysílání možné. Hana Koukalová, Klokoty
Legoprojekt poprvé v Prachaticích
Je možné postavit nové město ve třech dnech? Děti na ZŠ Národní v Prachaticích to dokázaly! Od čtvrtka do soboty (25.-27. 2. 2016) stavělo 45 dětí od 6 do 12 let město úctyhodných rozměrů na ploše 8x3,5 m, a to celé z lego kostiček. Stavění legového města v rámci akce, která se nazývá Legoprojekt, má dlouholetou tradici. Legoprojekt je dobrovolnickým projektem Církve bratrské a putuje od roku 2010 po České republice. V Prachaticích se tato jedinečná akce pořádala poprvé. Legoprojekt v Prachaticích zorganizovala Římskokatolická farnost Prachatice ve spolupráci s Církví bratrskou z Husince, která zprostředkovala zapůjčení souboru stavebnic lega a volných kostek, ze kterých děti mohly postavit stavby podle návodů nebo podle vlastní fantazie. Prostory pro uspořádání Legoprojektu zajistila ZŠ Národní Prachatice. Během tří dnů se dětem podařilo postavit celkem 242 staveb – nejrůznějších domů, vozidel, lodí, letadel, obchodů a jiných zajímavých
budov. Nechyběla věznice, nemocnice, železnice s vlaky, stavěl se basketbalový a fotbalový stadion, muzeum, kostely a katedrála. Každý den v rámci setkání byl dětem představen biblický příběh prostřednictvím legokostek. Děti se tak mohly seznámit s příběhem o Davidovi a Goliášovi, o marnotratném synu nebo o milosrdném Samaritánovi. V neděli dopoledne se sešly rodiny dětí a jejich přátelé kolem legoměsta, aby se děti mohly svými stavbami pochlubit a také si s legoměstem pohrát. Součástí tohoto setkání bylo nedělní duchovní slovo a vyhodnocení nejlepších staveb, což nebylo vůbec jednoduché, protože všem dětem se stavby moc povedly. Jsme moc rádi, že mohl v Prachaticích Legoprojekt proběhnout. Chtěli bychom poděkovat Církvi bratrské za důvěru, se kterou nám vše potřebné zapůjčila, a paní ředitelce ZŠ Národní v Prachaticích Mgr. Haně Bolkové za poskytnutí prostor k uspořádání této akce.
Tábor-Klokoty
Písek, Petrinum
Velikonoční dílna
Společnost Pedagogiky Franze Ketta a petrini srdečně zvou na seminář
Za Římskokatolickou farnost Prachatice Mgr. Markéta Grillová a Mgr. Lenka Hanžlová
Zelený čtvrtek 24. března 2016 9-12 hod.
„Laudato si - Být milosrdný k Zemi?“
Dílna se bude konat v poutním domě Emauzy. Společně budeme tvořit dekorace na velikonoční stůl, ozdoby na okna, kraslice a pomlázky. Přineste si vyfouklá vajíčka, krabičku na výrobky. Po skončení dílny bude uspořádán trh výrobků - nabízet je budeme i po mši sv. na Boží hod velikonoční v Klokotech. Výtěžek akce bude použit na oblátské křesťanské rádio v Paraguay.
Seminář nabídne promýšlení vybraných pasáží, společnou reflexi, inspiraci ke konkrétní pedagogické praxi. Určeno dospělým, kteří chtějí analyzovat myšlenky encykliky, svůj vztah k naší planetě i způsob, jak v jejím duchu vychovávat.
Kontakt: J. Pecherová (731 139 306), M. Šittová (776 707 268).
inspirovaný encyklikou papeže Františka.
29. 4. (pátek) 16:00 - 30. 4. (sobota) 16:00 Kurzovné včetně noclehu a jídla: 800 Kč. Přihlášky přes web kett.cz nebo na
[email protected] Lektoři: Eva Muroňová, Ph.D. a P. Dr. Tomáš Cyril Havel, CFSSs.
STRANA 8
Diecézní centrum pro rodinu
Manželství a kus papíru - jak to jde dohromady? Manželství jako dávno přežitá záležitost v dnešní době? Kus papíru jako něco bezcenného? Je tu ovšem otázka, co se s ním udělá, jaký má pro nás význam. Může se jednat o směnku na pořádný finanční obnos nebo o dopis s vyznáním lásky nebo o vlaštovku, která je darem od vašeho malého synka…. A tak sobotní akce v rámci Národního týdne manželství s názvem Manželství je víc než kus papíru začala uvítáním a předáním kusu čistého papíru. Je jen na nás, co z něj uděláme, co uděláme z našeho vztahu v manželství a co jsme pro něj ochotni dát. V průběhu vrcholících příprav této akce, na kterou jsme se tolik těšili, jsme zažili nepříjemnou věc, se kterou se ovšem v životě musí počítat. Několik dní předem jsme se v telefonickém rozhovoru s Jiřinou Prekopovou dozvěděli, že v současné době je bezpodmínečně nutná její léčba v rehabilitačním zařízení v Německu. Vyjádřila, že je jí velice líto, že se našeho setkání nebude moci účastnit. Setkání bylo iniciováno přímo PhDr. Jiřinou Prekopovou, a i přes její fyzickou nepřítomnost v Českých Budějovicích zde zůstalo její přání, abychom se spolu setkali a sdíleli její Školu lásky v rodině. Hodnoty jejího životního stylu obsažené v její škole mají co říct. Její přednášky se ujala MUDr. Taťjana Horká, která je nejbližší spolupracovnicí Jiřinky Prekopové. Předává principy Školy lásky v rodině opravdu skvěle. Bylo nám opravdu líto, že jsme nemohli účastníkům zprostředkovat osobní kontakt s Jiřinkou Prekopovou, jak jsme plánovali. Aspoň jsme se s ní spojili v závěru akce telefonicky a společně ji pozdravili a informovali o průběhu celého dne k její radosti. Jak tedy celá akce dopadla? Přišlo přes 60 lidí, tedy téměř dvě třetiny z původně přihlášených, z toho na dvacet manželských párů, z čehož máme velkou radost. A aby zpráva v setkání byla úplná, je tu svědectví o tom, jaké -dcrto bylo, i od přímých účastníků.
covnice Dr. Prekopové. (Zapomněl jsem dodat, že týden před akcí jsme se dozvěděli, že Dr. Prokopová onemocněla a nepřijede. Ale to nás neodradilo a nelitujeme, že jsme se neodhlásili.) Necelých sedmdesát účastníků se sešlo v hlavním sále. Program začal přednáškou manželů Poláčkových, kteří vedou Diecézní centrum pro rodinu. Jejich povídání o manželství, které není „jen kusem papíru“, bylo protkáno příběhy z praxe i informacemi z validních výzkumů. PhDr. Alena Poláčková je současně psycholožka a terapeutka a se svým manželem Pavlem, jáhnem, tvoří velmi podnětnou lektorskou dvojici. Při jejich povídání, které bylo doprovázeno prezentací a tudíž informace byly velmi dobře pedagogicky zpracovány, si mnozí asi uvědomovali skutečnosti z vlastních vztahů a výchozích rodin. Poté navázala přednáška MUDr. Jaroslavy Kolářové, Ph.D., která účastníky seznámila s Vojtovou metodou (soubor cvičebních tech-
Soustředěni při přednáškách, protože manželství je pro nás opravdu víc, než jen kus papíru...
nik používaných k léčbě tělesných a psychických poruch). Její prezentace ukázala, jak moc může tato metoda, při včasném odhalení patologického vývoje, pomoci dětem i dospělým nejen v kvalitě jejich života, ale dokonce zabránit a umenšit negativní dopady na vývoj osobnosti. Po prezentaci padlo i mnoho dotazů, což také ukázalo, jak zajímavým tématem Vojtova metoda určitě je. Následoval oběd, během něhož se účastníci mohli také pobavit a neformálně setkat. O přestávce jsme pozdravili své děti, které se ve skupinkách nebály prohánět po celé aule. Škoda, že se nemohou více zapojit, napadlo mě. Ani jsem netušil, jak „Synchronicita“ s mojí myšlenkou počítá. Po obědě přišla na řadu hlavní přednáška MUDr. Taťjany Horké. Vzala si skupinku dětí dopředu a začal program, při kterém určitě nikdo nemohl tvrPokračování na 9. straně.
„Škola lásky v rodině aneb krokodýl v našich hlavách“ Sobota je často v naší rodině dnem úklidu našeho malého bytu. Ačkoliv se to nezdá, naše tři dcery dokážou nemožné a ze svého pokojíčku jsou schopny udělat bojiště... V sobotu 13. února jsme měli však jiný plán; společně jsme vyrazili na akci Diecézního centra pro rodinu s názvem „Škola lásky v rodině“, kde měla být hlavní lektorkou Dr. Jiřina Prekopová. Aulu Bobík jsme našli dobře, neboť jsme s manželkou oba studovali na JU. V přízemí jsme nechali děti na hlídání, jež zajištovaly pedagožky z centra Pomněnka, které se věnují předškolní výchově v duchu Marie Montessori. V hlavním sále nás mile přivítali manželé Poláčkovi a MUDr. Taťjana Horká, spolupra-
O přestávce kromě jídla došlo i na podnětné rozhovory a setkání.
STRANA 9
Diecézní centrum pro rodinu Pokračování z 8. strany.
dit, že by se nudil. Zpívalo se, tancovalo, aby se účastníci zapojili a celý den jen neseděli. Takové „trdlování“, napadlo by jednoho. Ale každá písnička, každý pohyb měl význam a lektorka se k tomu vždy vrátila. Děti se pak odebraly na krátkou procházku. Nelze asi popsat vše, co se na přednášce - která byla více než přednáška - událo. Lektorka pracovala s dobrovolníky, kteří znázornili základní model konstelací v rodině. Programy, které máme v sobě, nejsou jen „naše“, ale jsou v nich uloženy další a další systémy - našich rodičů a jejich rodičů, strýců, tet a jiných. Tyto „disky“ se vzájemně ovlivňují, „upgradují“, mutují a vytvářejí různé negativismy. Lze se s nimi usmířit, přiznat je a „obejmout“, aby šlo žít dál a lépe. Ve vypjatých situacích za nás myslí „krokodýl“; jde o druh mozku amygdala – mozek plazů. Vyskočí a stejně jako krokodýl v Austrálii může být životu nebezpečný. Všechny příspěvky sobotního setkání měly však jasné poselství, které by mělo zaznít. Jsme určitě zodpovědní za rodiny, ve kterých žijeme. Za děti, které jsme dostali od Vyšší moci. Láska, ačkoliv to může znít jako fráze, je jediný princip, který je schopen měnit rodiny a lidi. Jak napsal papež Benedikt XVI., člověka nespasí věda ani technika, člověka spasila Láska. Na závěr musíme poděkovat za skvělou organizaci manželům Poláčkovým, kteří celou akci nestornovali ve chvíli, kdy se dozvěděli, že Dr. Prekopová nemůže dorazit. Všechny příspěvky byly obohacením a jsme moc rádi, že jsme dali přednost před sobotním úklidem a časem u televize právě „Škole lásky v rodině“. A doufáme, že podobná akce nebude poslední a že Diecézní centrum pro rodinu opět připraví takto přínosné setkání. Manželé Helena a Pavel Pokorných
Zveme všechny, kteří se chtějí modlit za své děti a za všechny děti, které to potřebují, za naše rodiny a farnosti, k účasti na
„Modlitebním triduu Modliteb matek“, ve kterém se spojujeme s matkami z celého světa. * v pátek 25. 3. v 15.30 se zúčastníme Velké klokotské křížové cesty (starší křížové cesty v kostele v 15.45), a po ní Novény k Božímu milosrdenství v kostele; * v sobotu 26. 3. v 19.00 v Emauzích (v 15.00 novéna v kostele); * v neděli 27. 3. v 15.00 v kostele novéna k Božímu milosrdenství, po ní zakončení Tridua modliteb matek v kostele a modlitba růžence v Emauzích.
Děti v akci s Taťjanou Horkou ihned pochopily, co znamená krokodýl v nás...
Diecézní centrum pro rodinu připravuje a doporučuje… Jarní kurz přípravy na manželství DCR chystá jarní kurz přípravy manželství (civilní i církevní) s 6 setkáními, v kterých se zaměříme na následující témata: biblické pojetí manželství, komunikace, konflikty a jejich řešení, sexualita a rodičovství, duchovní rozměr manželství, manželský slib. První setkání dne 18. 3. v kanceláři DCR v Široké ul. 27 v Českých Budějovicích. Pokud se nemůžete v uvedený termín dostavit, kontaktujte nás prosím telefonicky 731 402 981. Přihláška na setkání z webových stránek http://dcr.bcb.cz/udalosti
Týdenní duchovně relaxační pobyt rodin v domě sv. Josefa na Grúni v Beskydech v termínu 14.-20. 8. 2016. Programem provází P. Petr Hruška z Chebu. Přesnější informace včetně přihlášky najdete na našich webových stránkách. V případě dotazů a nejasností volejte na 380 420 342, 731 402 980-1.
Víkendové setkání rodin 15.-17. 4. v Nových Hradech, hostem bude P. Mgr. Vojtěch Kodet, O.Carm. s tématem milosrdenství, které vyhlásil papež František pro tento rok. Nebude chybět modlitba, adorace, mše, příležitost ke svátosti smíření, rozhovory ve skupině i v manželské dvojici, svědectví i společný čas pro rodiče a děti v sobotním odpoledni. Příjezd je v pátek po 17. hod. (v 18 hod. večeře), končíme v neděli obědem. Hlídání dětí v době samostatného programu rodičů zajištěno, děti od deseti let mají v tu dobu vlastní program s animátory. Ubytování ve dvou-, tří- čtyř- i pěti- a šestilůžkových pokojích, teplá a studená voda na pokoji, toalety a sprchy na chodbách, celodenní strava zajištěna.
P. Petr Hruška
Více informací o našich akcích a ohlasech na ně naleznete na webových stránkách www.dcr.bcb.cz nebo na tel. 731 402 981.
STRANA 10
DIECÉZNÍ KATECHETICKÉ STŘEDISKO
Diecézní katechetické středisko
Postní duchovní obnova pro katechety na téma Milosrdenství Od pátku 19. do neděle 21. února 2016 probíhala v Českých Budějovicích postní duchovní obnova katechetů. Zahájili jsme ji večerní mší sv. v katedrále sv. Mikuláše. V promluvě Mons. Václav Habart rozebral evangelní úryvek o obětním daru a smíření s bratrem, který má něco proti nám. Byla to výzva k smíření pro každého z přítomných! V sále děkanství pak následoval další program pod vedením P. Dr. theol. Cyrila Tomáše Havla, CFSsS a paní Mgr. Evy Muroňové, kteří léta předávají poselství evangelia pedagogickou metodou Franze Ketta. Téma bylo otevřeno hned na počátku, příkladem brány a dveří, a každý byl vtažen tím, že měl představit bránu-dveře svého domova, kterou opustil, než se na obnovu vydal... Byl to také okamžik otevření brány našeho srdce vůči ostatním zúčastněným. Symbol brány Božího milosrdenství byl najednou bližší každému z nás a osobně se dotýkal situací, kterými právě procházíme. V sobotním ránu jsme v klášterním chrámu Panny Marie byli účastni mše sv., kde otec Bohuslav Richter navázal na krásu slov evangelia „Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce. On dává vycházet svému slunci pro zlé i dobré... Buďte dokonalí jako je váš nebeský Otec.“ Jsme děti nebeského Otce od svého křtu a to je krásné a zavazující! Tři obrázky namalované korejskou řeholnicí, které jsme každý dostali a postupně přikládali do své brány, odkrývaly náš vztah k Bohu, který je dárce pokoje a míru v srdci, světla a moudrosti shůry, a staví nás do pozice připravenosti vykročit. Pán, který dává milost nést a přinášet jeho světlo všude, kam přicházíme... Polední adorace v kapli nám dovolila spočinout a naslouchat Pánu v tichu, a společnou písní si uvědomit, že na cestě nejsme sami a on je ten, kdo dává a provází. Dalším tématem bylo setkání Zachea s milosrdenstvím Pána Ježíše u brány Jericha a v jeho domě. Vzbudilo touhu nechat přijít Pána i do našich životů, do malosti, denních nespravedlností, aby i nám on mohl říci: „Dnes přišla do tohoto domu-srdce spása“. Program byl zpestřen jednoduchými melodickými písněmi, které otvíraly probírané téma. Oslovovaly nás a věřím, že i děti si je rády zazpívají. Další téma obnovy bylo „Svatý týden“ - opět obraz brány, tentokrát té Zlaté brány v Jeruzalémě, kterou projížděl Pán Ježíš na oslátku. Tolik lidí se seběhlo a každý o něm něco věděl. Nadšení učedníci, každý s ním zažil něco velkého, úžasného (každý katecheta se připojil s událostí z evangelia, která jej zasáhla) a byli tam i ti, kterým se Ježíš vůbec nelíbil (šeptanda, čím jim vadil!). Zpěv Hosana se rozléhal po celém děkanství. Najednou tu bylo večeřadlo a Pascha, naše místo u stolu s Mistrem... odchod do Getseman, na vše padla tma a tma
byla i v smutku Pána Ježíše, ale - „Ne má vůle, ale Tvá ať se stane!“ Křížová cesta – Setkání s bolestí Pána Ježíše a bolestmi a nemocemi nás a našich přátel, setkání s Pannou Marií a těmi, kteří jsou našimi „blízkými matkami“, setkání se Šimonem, Veronikou a těmi, kteří „pomáhají nám a nejen nám“, setkání s plačkami a naším falešným pláčem... Pánovo ukřižování, jeho věrní pod křížem, ochota a láska Josefa z Arimatie, odnesení Ježíšova těla do hrobky, přivalení kamene a ticho... A nastalo ráno třetího dne - náš Pán vstal! Je
důvod k radosti, on vstal a je tu s námi... je neděle, den Zmrtvýchvstání.... Také byl zařazen úsek teoretický, psychologicko-pedagogický (jak se vyrovnávat s překážkami v životě, jak je přijímat, jak se k nim stavět, aby člověk jednal správně...). Děkujeme za možnost zúčastnit se a nabrat posilu do dalších dnů, za studnu milostí, z níž jsme mohli čerpat, za ty, kteří obnovu vedli a také těm, kdo zajistili zázemí - Mgr. Martině Fürstové a Bc. Olze Švecové z DKS. Deo gratias! Bohumila Ettlerová
24 hodin v klášteře
Od pátku 12. do soboty 13. února se v sušickém klášteře kapucínů sešlo osmnáct starších chlapců a děvčat z hodin náboženství vikariátu Sušice-Nepomuk. Prožili zde postní duchovní setkání s názvem „24 hodin v klášteře“ a doprovázeli je katecheté Šárka, Vojtěch a Jiří.
Hlavním tématem byl Rok milosrdenství. Vše začalo v refektáři seznámením prostřednictvím různých her. Po ubytování byla připravená soutěž ve florbalu, zaměřená na šikovnost a spolupráci v týmech. Pokračování na 11. straně.
STRANA 11
Diecézní katechetické středisko
Tři bratři na jubilejním karnevalu v Sušici
V sobotu 6. února pořádala římskokatolická farnost svůj tentokrát již 25. dětský karneval v Kulturním domě Sokolovna v Sušici. Po červeném koberci vstoupili do sálu král s královnou a rej mohl začít. Dětí v maskách bylo opravdu hodně, o čemž svědčí počet prodaných vstupenek - víc než pět set. Tématem karnevalu byla známá a oblíbená pohádka Tři bratři (3bra3). Po odměnění všech masek drobnými dárky mohly začít soutěže pro děti i rodiče. Dostali jsme se do pohádky o Šípkové Růžence, ve které soutěžily nejmladší děti mnohdy i se svými maminkami. V pohádce o Červené Karkulce překonávaly děti vlka, aby se dostaly k babičce. Tři družstva školáků sbí-
rala jahůdky u dvanácti měsíčků a ti nejstarší museli postavit dva hrady z hromady stavebního materiálu v podobě krabic. Radost dětí byla patrná i při jejich tanci a skotačení na veselou hudbu a dětské písničky. Do celé této akce je zapojena spousta dobrovolníků z farnosti včetně mládeže, a tak nás těší, že je karneval oblíbený i u široké veřejnosti. Po 24 karnevalech převzali letos štafetu v organizování mladší farníci Aleš Jahoda a Anička Potužníková, kteří jsou i skvělými moderátory. Tímto jim velice děkujeme a přejeme hodně povedených karnevalů, jako byl ten letošní. Manželé Šárka a Vojtěch Šmídlovi
DIECÉZNÍ KATECHETICKÉ STŘEDISKO
Pokračování z 10. strany.
Večerní chvály jsme prožili společně s bratry kapucíny Janem a Kryštofem. Ti s námi také povečeřeli a povídali na téma povolání. Následovalo duchovní zamyšlení o Božím milosrdenství a adorace v kostele. Mládež hojně využila nabídnutou možnost svátosti smíření. Pak už jsme vyrazili na oblíbenou noční výpravu. Navštívili jsme kapli sv. Rocha, postavenou na bývalém morovém hřbitově v Sušici. Zazněl zde příběh milosrdenství sv. Rocha, který se staral právě o nemocné morem. Druhý den začal ranními chválami a mší sv., po které nás čekala bohatá snídaně. V dopoledním programu jsme se věnovali tématu skutků milosrdenství a přemýšleli nad starodávným obrazem sv. Mikuláše z Flüe. Ve skupinkách jsme na obraze objevovali jednotlivé skutky tělesného milosrdenství, ke kterým bylo třeba najít správné fotografie potřebných i pomáhajících lidí a předmět, který skutek milosrdenství symbolizoval. Aby nezůstalo jen u slov, všichni přiložili s bratry kapucíny ruku k dílu: uklízeli v kostele, pomáhali s obědem, nosili dříví nebo uklízeli v klášterní zahradě a okolí. Po dobrém obědě byl v refektáři promítán film o Matce Tereze z Kalkaty. V navazující besedě bylo možné podělit se s ostatními o dojmy a obdiv k její odvaze a obětavé pomoci lidem žijícím v té největší bídě a nouzi. Na závěr „24 hodin v klášteře“ každý obdržel upomínku na skutky tělesného i duchovního milosrdenství a bratr Kryštof všem udělil požehnání. Šárka a Vojtěch Šmídlovi
Milosrdenství kolem nás Děti z pelhřimovského vikariátu se svými obrázky připojily k Svatému roku milosrdenství. Začátkem ledna 2016 jsme pozvali děti (ve věku 4-15 let) našeho pelhřimovského vikariátu do výtvarné soutěže „Milosrdenství kolem nás“, zaměřené k právě probíhajícímu Svatému roku milosrdenství, který vyhlásil náš papež František. Ježíš říká: „Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.“ (Lk 6,36) Činy, kterými můžeme konkrétně napodobovat Boží lásku k lidem, nazýváme „skutky milosrdenství“. Křesťané se o ně od nepaměti snažili a sepsali jae do několika bodů. Známe je pod názvem skutky tělesného a duchovního milosrdenství. Smyslem soutěže bylo, aby si děti doma s rodiči nebo v hodinách náboženství zkusily vysvětlit alespoň některé z nich a aby děti samy přemýšlely i o tom, který skutek dělají anebo si jej kolem sebe dokáží všimnout. A jeden skutek pak měly samy namalovat. Výtvarné soutěže se zúčastnilo celkem 156 dětí ze 14 farností: Božejov, Častrov, Červená Řečice, Horní Cerekev, Chvojnov, Kamenice nad Lipou, Košetice, Lukavec, Nová Cerekev,
Nový Rychnov, Pelhřimov, Pacov, Rynárec, Veselá. Ve všech těchto farnostech jsou díla dětí vystavena. Chtěli jsme tak ukázat, že i děti umí uvidět nebo konat dobro, které kolem sebe a pro sebe navzájem můžeme činit. A to může být povzbuzením i pro nás dospělé,
Anna Divišová, 11 (Modlit se za živé i zemřelé) Kamenice n. Lipou
abychom se zamysleli nad tím, kde a jak můžeme přímo v našem okolí šířit milosrdenství, kterému nás učí Bůh. Katecheté pelhřimovského vikariátu
STRANA 12
Papežská misijní díla
Klokotská misijní cesta
V postu můžete svou almužnou myslet na FORMACI BOHOSLOVCŮ V MISIÍCH Budoucí kněží – zprostředkovatelé Božího milosrdenství. Den studia vychází na 40 Kč, měsíc na 1250 Kč, rok studia pak stojí 15000 Kč.
Uganda, diecéze Fort Portal – St. Paul‘s National Seminary.
Misijní cesta do JAR a Indie proběhla v sobotu 27. února bez opuštění poutního domu Emauzy. A přesto toho všichni účastníci o obou zemích vědí hodně a zažili při jejich poznávání, doufejme, spoustu zábavy. Podělit se s dětmi o zážitky ze svého pobytu přijela Olga, která strávila rok v Jihoafrické republice, a Stáňa, která může o Indii mluvit prakticky bez přestání, tolik jí přirostla k srdci. Účastníky byly děti z českobudějovického misijního klubka i z Tábora a okolí a na společnou cestu jsme vytvořili hezkou společnou skupinu. Do přemísťovacího vláčku se pokaždé zapojilo všech sedmnáct účastníků. Místa jsme nepoznávali jen teoreticky, ale mohli jsme si vyzkoušet vázat indické sárí či
pánskou sukni, zatančit za zvuku místní hudby či si sáhnout na (plyšového) indického hada. Do všech smyslů patří také chutě, a tak se podávala rýže se zeleninou a masem a odvážlivci zvolili i tradiční způsob stolování. Společně jsme v rámci tvořivého odpoledne také připravili odpolední čapati i mexický salát. Ten proto, že se paní kuchařka teprve učila, jak vypadá indická vlajka v mezinárodní kuchařce. Díky požehnané přítomnosti sester Nejsvětější svátosti vybavených hudebním sluchem a umem, jsme se mohli naučit novou písničku a zapojit se do slavení mše svaté, která naše setkání zakončila. Už se těšíme na společné cestování s dalšími cestovateli! Olga, Stáňa a Hanka (foto M. Kulhánková)
24. březen - Den modlitby a postu za zabité misionáře Jako každoročně vydává agentura Fides na počátku roku seznam pastoračních pracovníků, kteří byli v předchozím roce násilně připraveni o život. A stalo se dobrou tradicí si jejich jména spolu s dostupnými informacemi o jejich životech připomínat 24. března, v Den modlitby a postu za zabité misionáře. Předběžný seznam sestavovaný agenturou Fides je však jen částí dlouhého seznamu dalších neznámých lidí, těch, kteří v mnoha koutech světa trpí, a dokonce i platí svými životy za víru v Krista: „Zamysleme se nad životy našich křesťanských bratří a sester, kteří trpí pronásledováním pro svou víru. Je jich tolik. Možná více než v minulých stoletích. Ježíš je s nimi. My jsme s nimi spojeni našimi modlitbami a láskou; obdivujeme jejich odvahu a svědectví. Jsou našimi bratry a sestrami, kteří v mnoha částech světa trpí za svou věrnost Ježíši Kristu.“ (papež František, Angelus 17. listopadu 2013)
Martyrologie za r. 2015
Setkání s misionářem na Diecézním setkání mládeže 19. 3.
P. Egide Palata, oblát misionář na studium teologie navázal studiem lékařské fakulty a podílel se na založení kliniky v konžské Kinshase. Nyní tráví dva roky v Německu, kde rozšiřuje své znalosti v oboru medicíny. Proč v Kongu jedno povolání nestačí, to se dozví účastníci jeho workshopu.
Vatikán (Agenzia Fides) – Podle informací, které máme k dispozici, bylo v průběhu roku 2015 po celém světě zavražděno celkem 22 církevních pracovníků, tj. o čtyři méně než v roce 2014. Již sedmý rok po sobě je nejvíce násilným místem s extrémně vysokým počtem zabitých pracovníků pastorační péče Latinská Amerika. Za posledních patnáct let (20002015) bylo ve světě usmrceno celkem 396 církevních pracovníků, včetně pěti biskupů. V roce 2015 přišlo ve své službě násilně o život 13 kněží, 4 řádové sestry a 5 laiků. Přehled kontinentů: V Americe bylo zabito 8 pracovníků v pastoPokračování na 13. straně.
STRANA 13
Papežská misijní díla Pokračování z 12. strany.
raci: 2 v Mexiku, 1 ve Venezuele, 1 v Argentině, 2 v Kolumbii, 1 kněz a 1 sestra v Brazílii. V Mexiku byli uneseni a druhý den zavražděni P. Francisco Javier Gutiérrez Diaz a P. Erasto Pliego de Jesus. V Kolumbii byli zavražděni P. Fernando Meza Luna a P. Luis Alfonso Leon Pereira dvěma zloději, kteří se vloupali do jejich far. Tělo františkána Alexe Pinto bylo nalezeno den po jeho zmizení. V Brazílii byl P. Antonio Alves de Almeida nalezen svázaný a probodnutý na posteli jako oběť loupežného přepadení. Sestra Irma Odete Francisca byla napadnuta lupičem při vloupání a zemřela následkem osmi bodnutí nožem do zad. Ve Venezuele byl P. Gilbert Dasna zavražděn lupiči. V Argentině byl ve svém domě zavražděn P. Luis Jesus Cortez. Dům byl zapálen a otec v něm uhořel. V Africe bylo zavražděno 5 pracovníků pastorační péče: 2 v Nigérii, 1 v Demokratické republice Kongo, 1 sestra v Jižní Africe a 1 laický dobrovolník v Keni. V Nigérii byl P. Goodwill Onyeka zavražděn během pouličního loupežného přepadení a P. Dennis Osuagwu přepaden a zavražděn během cesty na Nekede Avu Road. V Dem. rep. Kongo byl P. Jean-Paul Kakule
Kyalembera zavražděn nejspíše při loupežném přepadení. V Jižní Africe se našlo spoutané tělo sestry Stefani Tiefenbacher, příčinou smrti bylo udušení roubíkem. V Keni byla dobrovolnice Rita Fossaceca zabita během loupeže. V Asii bylo zabito 7 církevních pracovníků, 1 kněz na Filipínách, 3 laici v Sýrii, 2 sestry v Indii a jeden laik v Bangladéši. V Sýrii pracovník Charity a dva salesiánští spolupracovníci, bratři Anwar Samaan a Misho Samaan, byli zabiti granátem v Aleppu. V Indii zemřely sestry Jose Mariya a Amala Valummel při násilném přepadení kláštera. V Bangladéši byl pracovník mezinárodní pomoci a bezpečnosti potravin vícekrát postřelen jezdcem na motocyklu. Na Filipínách byl unesen a zabit P. Erasto Pliego de Jesus. V Evropě byli zavražděni dva církevní pracovníci. Španěl P. Adolfo Enríqez byl nalezen mrtvý v kupce sena za farou a P. Carlos Martinez Perez se stal obětí brutálního násilí před svým domem. Jedním z usmrcených misionářů, jejichž jména byla připomínána na počátku roku 1961, byl i P. Mario Borzaga. Ten bude letos prohlášen za blahoslaveného:
Služebník Boží Mario Borzaga se narodil 27. srpna 1932 v Tridentu (Itálie). V devatenácti letech, po osmi letech strávených v diecézním semináři, se rozhodl stát Misionářem oblátem Panny Marie Neposkvrněné. Kněžské svěcení přijímá 24. února 1957 a poté odjíždí do Laosu. Ve svých 25 letech je nejmladším z misijní expedice. Tam prožívá sice pouze dva, zato však velmi intenzivní roky svého misionářského působení, nejprve na březích Mekongu a potom v horách. Jeho „Deník šťastného člověka“ vypovídá o ryzí, obyčejné lidskosti kněze, který usiluje o svatost a míří k mučednictví. 25. dubna 1960 odchází P. Mario spolu se svým katechetou na jednu ze svých četných misionářských cest po blízkých i vzdálenějších vesnicích: očekávají je katechumeni a nemocní. Z této cesty se však už nevrátí, jejich těla se nikdy nenajdou… Ze svědectví je patrné, že byli zabiti členy jedné z komunistických skupin, které přebíraly v té době kontrolu nad Laosem. 5. května 2015 pak papež František uznal jejich mučednictví, čímž definitivně otevřel cestu k jejich blahořečení. Teď se tedy jen čeká na stanovení data blahořečení a i Laos bude mít od roku 2016 své oficiální prvomu-pmdčedníky.
Diecézní centrum mládeže
Deváté setkání Animátorského kurzu Naše předposlední setkání animátorského kurzu jsme začali v pátek večerní mší sv. v Pelhřimově. Poté nás v Nové Cerekvi čekala přednáška o Novém zákoně. V sobotu dopoledne jsme po ranní mši sv., kterou celebroval P. Vojtěch Vágai (a po vydatné snídani) vyslechli zajímavou přednášku P. Jozefa Gumenického o dějinách církve. Přednáška byla obohacena aktivitou, při které jsme lepili papírky s událostmi souvisejícími s dějinami církve na časovou osu. Odpoledne nás na farní zahradě čekala hra Mafiáni, zaměřená na paměť a rychlost, kterou pro nás připravil Richard Macků, a při které jsme měli za úkol zjistit, jak vypadá Boss, šéf mafiánů. Touto hrou jsme navázali na přednášku s názvem Metodika her, ve které nám byly vyloženy praktické rady pro přípravu jakéko-
Zveme * Diecézní setkání mládeže 18.-19. 3. 2016, České Budějovice * Velikonoce v DCŽM Ktiš 24.-28. 3. 2016 * Mezi mužem a ženou (tematický víkend) 8.-10. 4. 2016, DCŽM Ktiš * Groove Castle (hudebně-kreativní víkend) 15.-17. 4. 2016 na rakouském hradě Altpernstein
liv hry. Bylo nám vysvětleno, jakým způsobem máme při přípravě hry postupovat, a na co si dávat pozor. Součástí této přednášky byl úkol pozměnit stolní hru Domino tak, aby se mohla hrát i v přírodě. Po večeři jsme se vydali do kostela, kde jsme se při svíčkách modlili křížovou cestu. Když jsme se vrátili z kostela, dostali jsme instrukce k vypracování závěrečné práce ani-
mátorského kurzu. V následujícím volném čase jsme si povídali nebo hráli na kytaru a zpívali písničky. V neděli jsme po snídani a ranní modlitbě zhodnotili celý víkend. Po reflexi následoval úklid fary. Víkend jsme zakončili společným slavením nedělní mše sv. Myslím, že jsme si toto setkání všichni moc užili. Marie Medová
STRANA 14
diecézní charita informuje Dobrovolníci pomáhají psát příběhy se šťastnějšími konci Dobrovolnické centrum Diecézní charity České Budějovice vzniklo v roce 2004. V současné době zde funguje pět dobrovolnických programů, každý z nich je zaměřen na určitou cílovou skupinu. 1. Paleta života – program je zaměřený na seniory a občany, kteří mají fyzický handicap a potřebují k sobě někoho, kdo by jim byl nejen nápomocný v praktických věcech, ale také je vyslechl, potěšil svou přítomností a podělil se s nimi o své zážitky, dal jim najevo, že je tu stále někdo, kdo má o ně skutečný zájem. 2. Mosty naděje – program zaměřený na osoby s duševním onemocněním či mentálním postižením. V tomto programu dobrovolníci vedou nejen skupinové aktivity, jako např. šicí dílnu, ale také doprovází uživatele na koncert či si spolu prostě povídají. 3. Dobrovolníci v nemocnici – v tomto programu naši dobrovolníci navštěvují pacienty v českobudějovické nemocnici na oddělení následné péče, kde jim věnují alespoň trochu ze svého volného času. Mohou jim předčítat, naslouchat, nebo jen tak „být“ s pacientem. 4. Vězeňská korespondence – program zaměřený na korespondenci mezi vězni z celé České republiky a dobrovolníky. Mnohdy je dobrovolník pro vězně jediným kontaktem s vnějším světem. 5. Šance všem – program je zaměřen na pomoc lidem bez přístřeší, lidem bez domova a také dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí. Zde se dobrovolníci mohou realizovat v nacvičování divadla s uživateli azylového domu, nebo se mohou věnovat dětem a být jim dobrými kamarády a rádci. Všechny uvedené programy jsou možné jen a pouze díky dobrovolníkům – a není jich rozhodně málo! Mezi dobrovolníky jsou studenti, pracující i senioři. Tito lidé jsou výjimeční tím, že ve svém volném čase a bez nároku na odměnu pomáhají druhým. Denně je potkáváme a vůbec o nich nevíme, oni se svou pomocí často nechlubí, ani nenosí speciální vizitku. Jen mají dobrovolnictví v sobě. Jsme velmi vděčni, že právě tito lidé jsou součástí našeho Dobrovolnického centra. Díky nim a naší vzájemné spolupráci se nám daří „psát“ příběhy se šťastnějšími konci. Při pohledu zpět vidíme, že to má smysl. Doufáme, že stále budeme mít dostatek takových dobrovolníků jako dosud, plných energie a nadšení. Za Dobrovolnické centrum děkujeme všem dobrovolníkům, ať už minulým, současným či budoucím, že jsou s námi a pomáhají nám pomáhat druhým. Chcete se i Vy stát naším dobrovolníkem? Neváhejte nás kontaktovat: 731 604 163, e-mail:
[email protected]. Zuzana Mácová
Upleť čtverec
Farní charita Pacov se zapojila do projektu ‚Knit A Square‘ – česky ‚Upleť čtverec‘, který pomáhá sirotkům, opuštěným dětem a dětem s AIDS v Jižní Africe. Od listopadu 2015 do února 2016 se v Pacově podařilo díky dárcům vlny a šikovným pletařkám vytvořit 787 čtverců, ze kterých bude sešito 22 dek pro děti, o které se nemá kdo starat. „Balík čtverců by měl dorazit na místo určení na konci dubna, kdy bude v Africe nastupovat chladnější počasí. U nás sice začne čas prací na zahrádkách, ale v pletení čtverců budeme pokračovat,“ slibuje Alena Kokešová z Farní charity Pacov. Čtverce o rozměrech 20 x 20 cm, které lidé pletou po celém světě, jsou v Jižní Africe sešívány do dek pro děti. Pokud by byly zaslány již sešité celé deky, musela by organizace Knit a Square platit za každý kus dovozní clo. Na jednu deku je potřeba 35 čtverců. Lze použít přízi syntetickou nebo kombinaci vlny s umělou příměsí a vytvořit čtverce libovolného vzoru a barvy. Hlavně, aby pokrývka ze čtverců byla hřejivá, příjemná a nekousavá. Alena Kokešová
Práce s násilnými osobami Krizová centra v Českých Budějovicích prostřednictvím systematické práce s násilnými osobami pomáhají k snížení výskytu domácího násilí v Jihočeském kraji. Na tomto projektu spolupracují Krizové centrum pro děti a rodinu v Jihočeském kraji, z.s. společně s Theia – krizové centrum o.p.s., viz www.nasilnici.cz.
Program je určen pro osoby, které se ve vztazích blízkých, partnerských či rodinných chovají násilně. Násilí ve vztazích může mít různou podobu: fyzickou, psychickou nebo sexuální. Domácí násilí je specifické tím, že se opakuje, stupňuje se v intenzitě, role útočníka a napadaného se nemění (tzn. jeden s partnerů je útočník a druhý vždy oběť) a odehrává se většinou skrytě v soukromí. Do programu mohou přijít muži i ženy, kteří si alespoň částečně uvědomují, že násilí, které ve vztahu k partnerovi, dětem či jiným rodinným příslušníkům projevují, je problémem pro ně samé a především pro jejich blízké. Mohou to být např. ti, kteří během vyhrocené hádky uhodili svého partnera, ve vzteku ničí věci, v hádce záměrně vytahují témata, které druhého zraní, nebo používají finance jako
prostředek manipulace či kontroly. Odborné sociální poradenství nabízí odbornou pomoc zaměřenou na zlepšení rodinné nebo partnerské komunikace a pomoc při řešení konfliktů, zaměřenou na změnu chování. Pomůže s identifikací zátěžové situace, která bývá impulsem pro eskalaci konfliktů. Kontakt:
[email protected], tel.: 777 232 421. Terapeutická skupina Agrese ve vztazích do skupiny je zván každý (muž i žena), kdo si uvědomuje, že svými násilnými projevy způsobuje problémy svému okolí, svým blízkým i sobě samému. Ve skupině můžete ke svým zkušenostem a problémům získat zpětnou vazbu nejen od terapeutů, ale také od ostatních účastníků s obdobným problémem. Dynamika skupiny podporuje proces změny a poskytuje bezpečné a podporující prostředí. Setkání (1,5 hod) probíhají pravidelně 1x za 14 dnů v pozdních odpoledních hodinách v Českých Budějovicích. Další možností jsou párové či individuální konzultace. Kontakt:
[email protected], tel.: 387 410 864.
STRANA 15
diecézní charita informuje
Beseda na Klokotech o krizových životních situacích jako příčině bezdomovectví
Duchovní obnova pro zaměstnance charit Ve čtvrtek 10. března 2016 se ve Štěkni zúčastnili pracovníci charit českobudějovické diecéze jednodenní duchovní obnovy s názvem Caritas Christi urget nos (Láska Kristova nás pobízí). Na programu byla přednáška na téma milosrdenství, sdílení a zkušenosti a bohoslužba. Duchovní obnova vychází z přání Papežské rady Cor unum, kterou o to požádal papež František, a je součástí postní doby letošního Svatého roku milosrdenství.
Dne 16. 2. 2016 se v Poutním domě Emauzy na Klokotech uskutečnila beseda s názvem Krizové životní situace jako příčina bezdomovectví. Cílem besedy bylo rozšířit mezi širokou veřejnost povědomí o příčině bezdomovectví a uvědomění si, že každý může být potencionálním bezdomovectvím ohrožen. Součástí akce byla sbírka trvanlivých potravin pro Terénní program Tábor, který jídlo rozděluje dle potřeby mezi osoby v nouzi. Akci pořádala Eva Chejlavová, studentka II. ročníku dálkové formy studia oboru sociální práce na SVOŠS v Jihlavě, za podpory Diecézní charity České Budějovice a misionářůoblátů. Přednášející byla Mgr. Jana Benáková Pilzová, vedoucí sociální služby Terénní program Tábor a zároveň sociální pracovnice Občanské poradny Tábor. Eva Chejlavová
dm pomáhá dětem
Charita a pomoc migrantům - nejčastěji kladené otázky Proč pomáháme uprchlíkům? Česká republika je demokratickou zemí respektující demokratické principy Evropy. Zavázala se dodržovat Úmluvu o právním postavení uprchlíků, tj. přijímat uprchlíky, kteří jsou nuceni opustit svoji zemi. V právním řádu ČR je to zakotveno v článku 43 Listiny základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR. Nezisková organizace Charita ČR se při své práci řídí křesťanskými principy. Služby poskytuje lidem v ohrožení nebo nouzi, a to „bez ohledu na jejich věk, pohlaví, politické smýšlení, rodinné uspořádání, zdravotní stav, sexuální orientaci, sociální a ekonomickou situaci a postavení, jejich příslušnost k etnické nebo národnostní menšině, víře, náboženství a kultuře“. Přijímáme všechny uprchlíky? Azyl může být odepřen tomu, kdo jednal v rozporu se základními lidskými právy a svobodami. Nikdo nenutí náš stát přijímat nelegální migranty, ani se to neděje. ČR důsledně rozlišuje a neoprávněné žadatele o azyl odmítá a vyhošťuje. Co je to SIP? Státní integrační program (SIP) byl založen r. 1993. Je zaměřený na pomoc osobám s udělenou mezinárodní ochranou při jejich začlenění do české společnosti, zejména v oblasti bydlení, odstranění jazykové bariéry a pomoci při vstupu na trh práce. V praxi jde převážně o zajištění kurzů češtiny a pomoc s nalezením bydlení nebo zaměstnání. Pro stát je integrační program výhodný, protože prevence vždy vyjde levněji než následná represe. V loňském roce byl SIP reorganizován s cílem zajistit integraci pro případné vyšší počty osob, kterým ČR poskytne mezinárodní ochranu. Zajištěním integrace byl nově pověřen tzv. generální poskytovatel integračních služeb, kterým
se od 1. 1. 2016 stala Charita ČR, a to na základě smlouvy s Ministerstvem vnitra ČR. Jaký je úkol Charity? Charita ČR se zavázala zajistit integrační služby v oblastech bydlení, zaměstnání, vzdělávání a odstranění jazykové bariéry, v sociální oblasti, zdravotní oblasti a dalších službách, například v tlumočení či právním či sociálním poradenství. Současně Charita ČR hledá subdodavatele a partnery pro zajištění zmíněných služeb mezi právnickými osobami – jde především o další nevládní organizace, církevní organizace a obce. Pro r. 2017 a další bude na funkci generálního poskytovatele integračních služeb vypsáno řádné výběrové řízení. Proč byla vybrána právě Charita? Charita ČR má s poskytováním služeb tohoto typu dlouholeté zkušenosti. Práci s migranty a uprchlíky se věnuje již více než dvacet let. Provozuje osm migračních poraden v celé České republice. Navíc síť místních Charit zajišťuje celostátní pokrytí. Kolika migrantů se program SIP týká? Kapacita SIPu pro r. 2016 byla nastavena až na 2.000 oprávněných osob, reálně se však očekává počet nižší. Charita ČR do programu vkládá své zkušenosti, pracovníky a služby. Současně vyzvala ke spolupráci další neziskové organizace. Kolik cizinců v ČR žádá o azyl? V roce 2015 bylo v ČR podáno 1.525 žádostí. Azyl a mezinárodní ochrana byla udělena jen 470 osobám pocházejícím zejména z Ukrajiny, Sýrie, Kuby, Běloruska a Iráku. Podobný trend očekáváme i v letošním roce. Z jakých zdrojů je SIP financován? SIP je financován z dotací Evropské unie a ze státního rozpočtu České republiky. Nikoliv ale na úkor státních sociálních služeb. Jak se lze na pomoci uprchlíkům podílet?
Společný projekt dm drogerie markt a Charity Česká republika podporuje rodiny, které se dostaly do tíživé životní situace. Dobrým začátkem, jak ulehčit rozpočtu v rodinách s malými dětmi, jsou darované dětské pleny. Projekt dm pomáhá dětem byl spuštěn 21. 10. 2015, v současné době je do něj zapojeno 97 charitních zařízení a služeb. Ke konci ledna 2016 se potřebným vydalo více než 100.000 plen. Program může podpořit každý návštěvník dm drogerie, který daruje body ze svého zákaznického konta. Za 30 bodů daruje denní zásobu plen jednomu dítěti. Za 200 bodů rovnou týdenní zásobu. Pomáhejte s námi. Děkujeme! Pracovníci Charity Česká republika
V září loňského roku Charita ČR založila Evidenci pomoci pro uprchlíky v nouzi, kde mohou své nabídky zaregistrovat jednotlivci. Letos jsme spustili Registraci nabídek subdodavatelů integračních služeb a vyzýváme ke spolupráci vážné zájemce z řad právnických osob, neziskových organizací apod. Více informací najdete na www.migrace.charita.cz Pracovníci oddělení humanitární pomoci a rozvojové spolupráce Charity ČR
STRANA 16
poštovní schránka
Pro popelec
Sušický karneval (poděkování)
Okem fotoaparátu byl zachycen okamžik, kdy růžičková doudlebská koleda v podvečer masopustního úterý přišla požádat děkana farnosti sv. Mikuláše (katedrální chrám českobudějovické diecéze) P. Dr. Zdeňka Mareše o požehnání. Jak patří ke zvyku, koledníci sundají své krásné čepice, které v letošním přestupném roce mají o jednu růžičku navíc, pomodlí se Otčenáš a Zdrávas. Po zahrání kolečka pak požádají o koledu, které se jim vždy i s humorem štědře dostane. Závěrem pozvou na večerní přástky a také na účast v kostele při Smrtelné neděli v Doudlebech. Připomeňme si, že v prvních křesťanských stoletích byla postní doba časem, kdy se katechumeni připravovali postem a umrtvováním na křest, který přijímali během liturgie o Bílé sobotě. Pro všechny křesťany i v dnešní době tomu má být podobně, neboť věříme v život v Kristu Ježíši. Půst se sice projevuje různými druhy odříkání, ale podstatou má být právě láska ke Kristu. A to znamená i k celému svému okolí, svému bližnímu, neboť Kristus se ztotožňuje se svými bratry, tedy i s námi. Zemřel za nás, ubožáky i nepřátele. Je proto potřebné projevovat lásku i nepřátelům, pomáhat ubohým, chudým, opuštěným, pronásledovaným. Pomáhat jim právě ze svého odříkání. Liturgie popeleční středy tedy otevírá vstup do postní doby. Proto na začátku bohoslužby se místo úkonu kajícnosti světí popel, kterým jsou věřící poznamenáni na čele se slovy: „Pomni, že prach jsi a v prach se navrátíš“, nebo „Věř evangeliu a čiň pokání“. Věřící si pro znamení popelce přicházejí, aby si uvědomili pomíjejícnost všeho stvořeného, přiznali vlastní hříšnost a prosili za odpuštění. V tento
Kolečko pro pana děkana
den, stejně jako na Velký pátek, se zachovává půst zdrženlivosti od masitých pokrmů a zároveň půst újmy. Je již zvykem, že se pracujícím i nemocným tohoto popelečního úkonu dostává i při následující první postní nedělí. V liturgii je pak připomínána čtyřicetidenní postní doba ve slovech evangelia o tom, jak ďábel pokoušel Krista (Lk 4,1-13). Pokud se v poslední době stále odvoláváme na křesťanské základy celé Evropy, měla by nám být známá také slova odpovědi Ježíše: „Nejen z chleba žije člověk“; „Je psáno: Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jen jemu sloužit!“; „Je řečeno: Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha!“; Když ďábel skončil všechna pokušení, odešel od něho až do dané chvíle. A co my? Jděmež ve jménu Páně a čiňme pokání… František Růžička, České Budějovice
Myšlenkami jsem v 80. letech a jako malá holčička se se sestrou účastním maškarního. Je fajn vyrazit si někam společně s rodiči za zábavou a slyšet různé hity jako „Holky z naší školky“, mít barevný kostým a chytat z balkonů letající konfety. Maminka říká, že je dobře, že jsou také vidět jiné barvy než hnědá nebo modrá. Protože sehnat červené a růžové látky nebo dokonce šatičky je nadlidský výkon, pokud tedy nemáte známou prodavačku, která by vám nějaký ten kousek, který přišel na venkov, schovala. Na maškarním je naštěstí barev dost a šikovné české ručičky ušily krásné kostýmy. Před pár dny jsem jako hodná tetička se synovcem zavítala na farní maškarní karneval v Sušici. Barevných kostýmů bylo v zaplněné sokolovně také dost, tentokrát mnohdy koupených. A maminka opět šila, letos pláštík pro červenou Karkulku. Bábovku už jsem upekla sama. A dostali jsme diplom za krásnou masku! Ostatně jako všichni. A všechny děti si mohly zasoutěžit, pokud chtěly! A všechny děti za to dostaly cenu! V tom se to lišilo od mých dětských vzpomínek. Tento karneval byl tématicky laděný dle Svěrákovy pohádky „Tři bratři“, takže kromě tradičních berušek sálem pobíhalo mnoho Šípkových Růženek, Marušek z Dvanácti měsíčků, různých chasníků nebo vlků a Karkulek. Celým plesem nás výborně provedl pan král a pohotová paní královna a také šikovný DJ v masce u mixážního pultíku. Všichni jsme zatleskali paní Šárce Šmídlové, autorce soutěží a animátorce předchozích 25 maškarních. To už je úctyhodné číslo! To její zásluhou se uplatňuje metoda Franze Ketta, která neodměňuje jen ty nejlepší, také v Sušici. Ona spolu s dalšími mnoha dobrovolníky, jak velkými, tak malými, všechny pomůcky pečlivě vyrobila a připravila nám tak krásnou Jiřina Panušková atmosféru a zážitky.
Římskokatolická farnost Strakonice-Podsrp srdečně zve na tradiční
Pouť k Panně Marii Bolestné, která se koná na Bolestný pátek
18. března 2016 8:30 9:00 9:30 11:00 15:00 17:00 17:30
Tučná odměna
Svátost smíření Modlitba růžence Mše sv. (P. Jan Doležal) Mše sv. (P. Miroslav Nikola) Výstav Nejsvětější Svátosti, svátosné požehnání Křížová cesta Mše sv.
Je možné se zúčastnit procesí, které vyjde na Podsrp v 8:00 od hřbitovního kostela sv. Václava ve Strakonicích.
STRANA 17
personalia
nabídka zaměstnání
Ustanovení
Biskupství českobudějovické hledá pracovníka/pracovnici na pozici samostatný/ ná účetní pro kompletní vedení účetnictví, včetně účetní a daňové závěrky, pro pracoviště v Českých Budějovicích. Požadujeme znalost podvojného účetnictví a daňové problematiky. Zkušenost práce s účetním programem Pohoda a znalost vyhlášky 504/2002 Sb. výhodou. Více informací na www.bcb.cz.
Jiří Voráček, trvalý jáhen, byl k 29. 2. 2016 odvolán z úřadu administrátora in materialibus farností Bukovník a Strašín, obě vikariát Sušice-Nepomuk. Všechna ostatní ustanovení zůstávají v platnosti. R. D. Ing. Petr Koutský byl od 1. 3. 2016 ustanoven excurrendo administrátorem farností Bukovník a Strašín, obě vikariát Sušice-Nepomuk. Všechna dosavadní ustanovení zůstávají v platnosti. R. D. Mgr. Martin Bětuňák byl od 1. 3. 2016 jmenován kaplanem pro mládež vikariátu Jindřichův Hradec. Všechna dosavadní ustanovení zůstávají v platnosti. Martin Brácha, jáhen, byl od 1. 3. 2016 jmenován kaplanem pro mládež vikariátu Prachatice. Všechna dosavadní ustanovení zůstávají v platnosti. Mgr. Šimon Stančík, jáhen (inkardinován v banskobystrické diecézi), byl od 1. 3. 2016 ustanoven k jáhenské službě ve farnostech Prachatice, Cudrovice, České Žleby, Dub, Frantoly, Husinec, Chroboly, Křišťanov, Ktiš, Lažiště, Pěkná, Strunkovice nad Blanicí, Vitějovice, Vlachovo Březí, Volary, Záblatí, Zbytiny a Želnava, vše vikariát Prachatice, a ve farnosti Předslavice, vikariát Strakonice. Mgr. František Žák, jáhen, byl od 1. 3. 2016 jmenován kaplanem pro mládež vikariátu Český Krumlov. Všechna dosavadní ustanovení zůstávají v platnosti.
Životní jubilea R. D. Ing. Mgr. Pavel Němec, DiS. oslaví 5. 4. 2016 své třicáté páté narozeniny. R. D. Mgr. Edward Emil Maka oslaví 24. 3. 2016 své padesáté páté narozeniny. Oběma jubilantům upřímně blahopřejeme. -acebb-
V sobotu 19. března 2016 o slavnosti sv. Josefa se bude konat
„Postní pouť v Kájově“ 16.00 hod. - možnost svátosti smíření 16:30 hod. - pobožnost Křížové cesty 17:00 hod. - mše sv.
Římov Květná neděle 20. 3. 2016
Křížová cesta rodin Ve 13:00 sraz u 1. kapličky křížové cesty.
JABOK – Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Centrum dalšího vzdělávání
Římskokatolická farnost sv. Mikuláše v Českých Budějovicích vás zve na
Velikonoční dílnu na Zelený čtvrtek 24. března 2016 Dílna se bude konat v klášterním sále na Piaristickém nám.
Začátek v 9 hod., ukončení ve 12 hod. Společně budeme tvořit kraslice, zdobit perníčky, plést pomlázky a další. Během dílny a po jejím skončení bude možné zakoupit vytvořené výrobky. Bližší informace: Děkanství u sv. Mikuláše, tel. 721 933 754
Lidové misie otce George Biju
„Milosrdenstvím proti strachu“ Rudolfov, 17.-20. března 2016
NABÍDKA KURZŮ:
AKREDITOVANÝCH
• Kvalifikační kurz Pracovník v sociálních službách (200 hod.), 7. 4.-17. 6. (vždy ve čtvrtek a v pátek) • Kvalifikační kurz Pedagog - vedoucí kroužků (40 hod.), 23. 4.-28. 5. (soboty, 1x pátek) • Úvod do dluhové problematiky v praxi sociálního pracovníka (8 hod.), 21.3. • Specifika práce se seniorem s demencí (8 hod), 2. 4. • Vztah práva a etiky v každodenní praxi (8 hod.), 9. 4. • Komunikace s nemotivovaným klientem (16 hod.), 12. 4. a 19. 4. • Práce se vztahy dětí ve třídě, dětské skupině (8 hod.), 15. 4. • Úvod do sociálního zemědělství (24 hod.), 22.-24. 4. • Spiritualita a sociální práce (14 hod.), 30. 4. a 14. 5. • Setkání s islámem a cizinci - základní religionistické a právní souvislosti (8 hod.), 7. 5. • Křesťanské kořeny v evropské kultuře (6 hod.), 10. 6.
Místo konání: VOŠ Jabok, Salmovská 8, Praha 2. Kompletní přehled našich kurzů a bližší informace na www.jabok.cz/kurzy, kde je možné se i přihlásit. Info též na tel.: 603 330 793 (Petra Adámková).
Ve třetím březnovém týdnu se uskuteční ve farnosti Rudolfov lidové misie. Povede je kněz z řádu sv. Vincence z Pauly otec George Biju, indický misionář, který působí na misiích v Africe. Téma lidových misií „Milosrdenstvím proti strachu“ zapadá do prožívání milostivého Roku milosrdenství a bude nosnou myšlenkou všech pěti promluv otce George. Vrcholem misií bude v předvečer Květné neděle mše sv. s modlitbou za uzdravení. Před touto mší bude příležitost přijmout velikonoční svátost smíření.
Program čtvrtek 17. března 18:00 19:00
promluva otce George ve farním sále mše sv. v kostele sv. Víta
pátek 18. března 18:00 19:00
promluva otce George ve farním sále mše sv. v kostele sv. Víta
sobota 19. března 9:00 11:30 12:30 13:30 15:00 15:15
příležitost k přijetí velikonoční svátosti smíření promluva otce George ve farním sále přestávka s občerstvením promluva otce George ve farním sále Modlitba Korunky k Božímu milosrdenství v kostele Mše sv. za uzdravení
neděle 20. března 10:00 15:00
mše sv. v kostele sv. Víta s promluvou otce George farní kafe s povídáním o misiích ve farním sále
Všichni jste srdečně zváni, těšíme se na společné prožití lidových misií v Rudolfově! P. Mgr. Marcin Krzysztof Chmielewski
STRANA 18
Radio Proglas vysílá na území jižních Čech na frekvencích 88,7 FM v Táboře, 89,5 FM v Písku, 92,3 FM v Českých Budějovicích a 107,5 FM z Nových Hradů. Podrobný týdenní program najdete v Katolickém týdeníku nebo na internetové stránce www.proglas.cz. Máte-li zájem o podrobný rozpis vysílacího schématu, můžete o něj požádat na adrese
[email protected]. K místům a farnostem, z nichž Radio Proglas pravidelně přenáší bohoslužby, patří také České Budějovice, konkrétně salesiánská farnost sv. Vojtěcha ve Čtyřech Dvorech. Mši sv. odtud přenášíme vždy v pátek od 18 hod. (kromě prvního pátku v měsíci a prázdnin) * K Modlitbě rodin se můžete připojit každou neděli v 18.00 (mimo školní prázdniny). Můžete se jí však zúčastnit i aktivně přímo u nás ve studiu. Vítáme každou rodinu, která by se chtěla do této služby zapojit a bydlí v dosahu českobudějovického studia Jan Neumann, odkud tuto modlitbu v přímém přenosu nově vysíláme. Bližší informace získáte na e-mailu
[email protected] nebo na telefonním čísle 511 118 881. Těšíme se na spolupráci! * Během postního období se můžete připojit i k pobožnosti křížové cesty. Vždy ve středu a v pátek v 15.05. * Papež František prohlásil rok 2016 Svatým rokem milosrdenství. A právě tomuto tématu se věnují postní Barvínky. V úterý 22. března se P. Jiří Kaňa zaměří na vysvětlení pojmu Svatý rok a také na to, v čem spočívá význam svatých bran, které se na mnoha místech světa otevřely. Barvínek je dětský pořad, vysíláme ho vždy v úterý ve čtyři hodiny odpoledne. * V postních pořadech Dotýkání světla hovoříme o biblických osobnostech a jejich příbězích, které nám mohou pomoci v osobním prožívání přípravy na Velikonoce. Například uslyšíte o tom, že dát někomu almužnu může být i třeba v situaci, kdy se někoho zastanu, prokážu odvahu, pomohu bezbrannému. V pátek 18. března se budeme bavit o Samaritánovi, který zachránil Žida. Naladíte ve 22 hodin, s reprízou následující neděli v 17.30. * Zpěvačka a výtvarnice Milli Janatková žije s těžce tělesně postiženým Jakubem Neubertem. „Byl mi moc sympatický, ale říkala jsem si, že je na vozíku a to bych asi nedala,“ vzpomíná Milli na jejich první setkání. Jak se stalo, že to nakonec dala? Jak vypadá jejich každodenní život a proč jsou pro ně důležití osobní asistenti? Dozvíte se v pořadu z cyklu Mezi slovy ve čtvrtek 17. března v 9.30. * Na přelomu let 2014 a 2015 pracovali manželé Iveta a Daniel Sochorovi jako dobrovolníci v ekvádorském městečku Ventanas. Nejen o své zážitky a poznatky při práci s místními dětmi se rádi podělí v pořadu ostravského studia, který naladíte ve čtvrtek 17. března od 22 hodin. * O velikonočním triduu vás opět budeme zvát k zamyšlením z cyklu Rozjímání o vykoupení. O událostech Zeleného čtvrtku, Velkého
pátku a Bílé soboty uvažují P. Miloš Szabó, P. Kamil Škoda a sestra Hyacinta. Poslouchejte ve 22 hodin. * Eva a Michal Skořepovi jsou autory knížky pro děti Chytré pohádky z městské zahrádky. Od 3. dubna se s touto knížkou budete setkávat vždy v neděli odpoledne ve dvě hodiny. Uslyšíte například vyprávění o kočičí loupežnici, myši Markétě, o tom, jak se moucha Blanka vypravila za dobrodružstvím, nebo o strace Pice, která se chystala na zahradní slavnost. * Od října loňského roku můžete v našem vysílání slýchat každé pondělí ve 22 hodin cyklus Laudato si‘, který se věnuje komentářům k stejnojmenné encyklice papeže Františka. V pondělí 4. dubna se dozvíme, co předcházelo vzniku encykliky a jestli může tento dokument ovlivnit politické špičky a změnit jejich smýšlení. Položíme i další otázky: Jak rozumět účasti papeže Františka na klimatickém summitu v Paříži či v Americe, která je jedním z největších znečišťovatelů planety? Jak je encyklika přijímána vědeckou obcí v zahraničí? Mohla by se stát základem i pro výuku studentů etiky a ekonomie? A nezůstanou myšlenky dokumentu jen na papíře? Odpovídá Prof. Ing. Lubomír Mlčoch, CSc., ekonom, člen Papežské akademie společenských věd. -tb
Římskokatolická farnost sv. Mikuláše v Českých Budějovicích srdečně zve na
Křížovou cestu pro děti do Římova na Velký pátek 25. března 2016 Sraz v 11.20 hod. na Mariánském nám. v Českých Budějovicích, předpokládaný návrat cca v 15.45 hod. (také na Mariánské nám.) S sebou 50 Kč na dopravu. Více informací obdržíte v kanceláři na Děkanství u sv. Mikuláše nebo na tel.: 721 933 754
NAKLADATELSTVÍ PAULÍNKY Jungmannovo nám. 18, 110 00 Praha 1 Tel.: 224 818 757 On-line knihkupectví: www.paulinky.cz
[email protected] Evangelium do kapsy Papež František stále vybízí k časté četbě evangelia: „Pamatujte na evangelium. Noste ho s sebou v kapse či tašce a během dne si kousek z něho přečtěte.“ Toto kapesní vydání obsahuje text všech čtyř evangelií v katolickém liturgickém překladu. Brož., 360 str., 39 Kč
Eberhard Schockenhoff - Vykoupená svoboda Svoboda je jedním ze zásadních pojmů křesťanské víry, hodnotou, k níž je současná společnost obzvlášť vnímavá. Může proto představovat důležitou platformu pro dialog mezi křesťanskou zvěstí a současnou kulturou, která se ke křesťanství záměrně nehlásí. Kristus nás osvobodil z područí zla a nabízí nám pravou svobodu, a současně i obavy z toho, že by se svoboda mohla zvrhnout v neomezenou svévoli a nevázanost. Brož., 192 str., 255 Kč
Michel Remery - Tweetuj s Bohem Interaktivní projekt pro mladou generaci, který běží v několika jazycích. Tištěná kniha bude propojena se zdarma dostupnou aplikací pro Android a iPhone a s webovou stránkou. Cílem projektu je pomáhat mladým nalézat odpovědi na otázky o víře. Na počátku projektu #TwGOD stojí otázky současných mladých, jejichž odpovědi, k nimž ospěli v dialogu s knězem, vyšly knižně a posléze i elektronicky. Každé téma je přehledně zpracováno na jednu dvoustranu. Obsahuje užitečné odkazy na další studium Katechismu katolické církve a katechismu pro mládež YOUCAT. Publikace je součástí duchovní přípravy na SDM v polském Krakově. Brož., 436 str., barevné fotografie, 350 Kč (vyjde ke konci března)
Tip k Roku milosrdenství Slawomir Sznurkowski - Ježíši, důvěřuji Ti. Omalovánka s vyprávěním Anička s Honzíkem jsou opět u babičky. Tentokrát se něco dozví o životě sv. Faustyny, o jejích setkáních s Ježíšem, o jeho obrazu, který dala namalovat, a o modlitbě korunky k Božímu milosrdenství. Brož., 16 str., 28 Kč (Při objednávce přímo u Paulínek při odběru nad 10 ks cena 20 Kč/ks.)
www.paulinky.cz
P. Engelmar Hubert Unzeitig, CMM bude v září blahořečen Katolický kněz Engelmar Unzeitig, který zahynul v nacistickém koncentračním táboře Dachau, bude 24. září 2016 v bavorském Würzburgu blahořečen. P. Unzeitig působil jako farář také v českobudějovické diecézi - v Zadní Zvonkové u Horní Plané. Papež František na konci ledna uznal mučednickou smrt Unzeitiga, který při péči o nemocné sám podlehl epidemii skvrnitého tyfu, čímž otevřel cestu k jeho blahořečení. Otec biskup Vlastimil Kročil celou záležitost pozorně sleduje. Hubert Unzeitig byl sudetský Němec, který se narodil 1. března 1911 v Hradci nad Svitavou (tehdy Greifendorf). V roce 1927 se rozhodl stát se knězem a misionářem a rok poté odešel do Reimlingenu v Německu, kde vstoupil do Kongregace marianhillských misionářů s řeholním jménem Engelmar. Kněžské svěcení přijal po studiích ve Würzburgu 6. srpna 1939. Po začátku války byl přidělen do Horního Rakouska do Riedeggu v diecézi Linec. Po několika měsících přišel do vesnice Zadní Zvonková (Glöckelberg) nedaleko Horní Plané, kde působil jako farář. 21. dubna 1941 byl zatčen na základě udání místních agentů, kteří ho obvinili ze „záludného vyjadřování“ při kázání a z „obrany Židů“. Již 3. června 1941 byl třicetiletý P. Unzeitig poslán do Dachau u Mnichova. Jako duchovní a tudíž politický vězeň byl umístěn v tzv. „kněžském“ bloku 26. Nacházelo se zde zhruba 2.700 duchovních, většinou katolíků, z nichž zde později více než tisíc zemřelo.
P. Engelmar Unzeitig
Farní kostel ve Zvonkové.
k bližnímu, která je výrazem lásky k Bohu. Zemřel 2. března 1945, den po svých 34. narozeninách a jen několik týdnů před tím, než koncentrační tábor Dachau osvobodila americká armáda. Urnu s jeho popelem se podařilo z tábora propašovat, nyní je uložena v kostele ve Würzburgu. Diecézní fázi beatifikačního procesu zahájil biskup Paul-Werner Scheele z Würzburgu dne 26. června 1991 a po jejím uzavření v r. 1999 byly dokumenty odeslány do Vatikánu. V roce 2009 uznal Benedikt XVI. Unzeitigovy hrdinské ctnosti. O dva roky později pak započalo řízení, jehož cílem bylo ověřit knězovo mučednictví. „Je to přirozeně vrchol pro naše společenství,“ komentoval zprávu o uznání mučednictví představený řádu v Německu P. Michael Maß. Celosvětový představený P. Damian Weber k tomu uvedl: „Misionář je ten, kdo je poslaný, mučedník je svědek. Pater Engelmar byl obojím. Dokázal být poslem, aby vydal radikální svědectví o Božím přiblížení se k nám, lidem. A tak se postupně sám stal (S využitím materiálů Tiskového střediska darem pro své bližní.“
P. Engelmar se v hrůzách koncentračního tábora choval jako statečný muž a křesťan. Protože se jako budoucí misionář naučil rusky, sloužil především ruským zajatcům. V jednom ze svých dopisů sestře píše: „Nic nám nedokáže vzít klidnou jistotu, že my všichni se cítíme v bezpečí Boží dlaně, jak o tom hovoří svatý Pavel: Ať už žijeme či jdeme na smrt, patříme Pánu! Veškeré naše konání, veškerá naše vůle i možnosti, co jiného je to než Jeho Milost, která nás nese a vede… Láska znásobuje síly, činí nás vynalézavými, činí nás vnitřně svobodnými a šťastnými.“ Na konci r. 1944 se v Dachau rozšířila epidemie skvrnitého tyfu a nemocní umírali bez pomoci po stovkách, protože do nakažených bloků nikdo nechtěl chodit. V této situaci vyzvalo táborové vedení, aby se přihlásili dobrovolníci, kteří by šli především duchovně pečovat o nemocné. Přihlásilo se 20 kněží - 10 Němců a 10 Poláků, a mezi nimi i P. Unzeitig. Pouze dva dobrovolníci tuto nejobětavější službu bližnímu přežili. Engelmar Unzeitig přinesl nejvyšší oběť, svůj vlastní život, z lásky
Místo posledního odpočinku P. Unzeitiga v kostele marianhillských misionářů ve Würzburgu.
ČBK a webu www.engelmarunzeitig.de)
Stále živý odkaz sv. Jana Nepomuckého Svatý Jan Nepomucký je nejvýznamnějším nepomuckým rodákem a jedním z nejznámějších českých světců vůbec. Jeho ctitele najdeme dnes na celém světě, a to především díky jezuitskému řádu, který rozšířil svatojánský kult daleko za hranice české země. Jan je vzýván jako ochránce před vodním živlem, jako ochránce mostů a přístavů, dále je patronem vorařů a lodníků a také právníků a kněží. Rovněž k němu mohou vzhlížet vdovy, sirotci a chudí lidé. Jan Nepomucký – původním jménem Johánek z Pomuku – se narodil zhruba v polovině 14. století v domě, na jehož místě dnes stojí kostel sv. Jana Nepomuckého. Jeho otec zastával zde v obci post rychtáře, což byl v té době významný úřad. Sám Jan odešel studovat nejdříve do Prahy na univerzitu, a poté dokonce odcestoval až do Itálie, konkrétně do města Padova, kde získal doktorský titul obojího práva – světského i církevního. Nějaký čas poté na tamní vysoké škole vykonával funkci rektora pro zaalpské studenty. Po návratu do Čech se stal jedním ze dvou nejbližších spolupracovníků tehdejšího pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna, čímž se dostal do blízkosti i samotnému králi Václavu IV. To se mu nakonec bohužel stalo osudným. Václav IV. usiloval o omezení církevní a rozšíření světské moci v Čechách. Jan Nepomucký ale zmařil jeho plány, když z pověření arcibiskupa potvrdil volbu nového kladrubského opata. Přestože nejrozšířenější legenda o našem patronovi praví, že se na něj snesl Václavův hněv za to, že mu nevyzradil zpovědní tajemství, jež mu svěřila sama královna, pravda je mnohem prozaičtější - Jana stály život politické intriky. Král dal Jana zajmout krátce po potvrzení volby opata a nakázal ho mučit (prý byl i sám mučení přítomen). Zraněním Johánek podlehl 20. 3. 1393. Jeho tělo nechal Václav IV. svrhnout do Vltavy.
Budova arciděkanství, v níž sídlí Svatojánské muzeum.
vzdali úctu. A stále více bylo lidí, kteří si přáli Janovo svatořečení. Husitské bouře, následující vnitropolitický vývoj a především kritika římskokatolické církve ze strany jejích odpůrců ovšem způsobily, že k oficiální kanonizaci došlo teprve v 18. století. Jan Nepomucký byl nejprve blahořečen, a to 31. května 1721 papežem Inocencem XIII.; za svatého byl poté prohlášen kanonizační bulou Christus Dominus papeže Benedikta XIII. 19. března 1729. Zaujal vás osud svatého Jana a chtěli byste se o něm dozvědět více? Pak není nic jednoduššího než zavítat na arciděkanství na Přesanickém náměstí v Nepomuku. Janovi je věnováno Svatojánské muzeum, které se nachází v přízemních prostorách této budovy. Muzeum bylo slavnostně otevřeno 21. 3. 2015, a má tedy za sebou svou první úspěšnou sezónu. Druhá měla původně započít až 1. 4. 2016, ale nakonec jsme se rozhodli otevřít expozici veřejnosti s předstihem, a to již na Velikonoční neděli a pondělí – to znamená 27. 3. a 28. 3., aby si lidé mohli zpestřit velikonoční svátky výletem do minulosti a dozvěděli se a prohlédli si něco zajímavého. Velkým lákadlem nadcházející sezóny budou jistě pro návštěvníky například relikviáře a dobové sošky sv. Jana Nepomuckého, výtisk kroniky Václava Hájka z Libočan, pozůstatky Svatojánského kůru nebo rukopis notové partitury Jakuba Jana Ryby, který v Nepomuku působil. Naše expozice se také rozroste o několik nových exponátů, takže i ti, kteří do muzea zavítali již v minulosti, se mohou těšit na něco nového. Dále se letos opět zapojíme do programu nepomucké pouti a nabídneme 14. i 15. 5. prodlouženou otevírací dobu a možnost prohlídky kostela sv. Jakuba Staršího, jenž se nachází v bezprostřední blízkosti muzea. A stejně jako pro minulý rok, i pro letošek platí nabídka speciálních komentovaných prohlídek pro školní skupiny. Pracovnice muzea se velmi těší na vaši návštěvu. OTEVÍRACÍ DOBA V SEZÓNĚ 2016 Ne 27. 3. 13:00 – 17:00 Po 28. 3. 9:00 – 16:00 Út 29. 3. ZAVŘENO St 30. 3. ZAVŘENO Čt 31. 3. ZAVŘENO Od pátku 1. 4. otevřeno dle běžné otevírací doby, která je uvedena na našich webových stránkách: www.sjmn.cz Mgr. Kateřina Dobrovolná, Mgr. Alice Kotylová
Janovo tělo bylo z řeky po několika dnech vytaženo rybáři, kteří ho údajně našli díky pěti zářícím světlům vznášejícím se nad hladinou (zde pramení mimo jiné jedna z teorií, proč je Jan zobrazován se svatozáří s pěti hvězdami), a pohřbeno ve svatovítské katedrále na Pražském hradě. Brzy se začaly mezi lidem šířit zvěsti o zázracích, jež se dějí u Janova hrobu, a obliba tohoto patrona rychle vzrůstala; čím dál více bylo těch, kdo putovali k hrobu, aby Janovi
Svatojánské muzeum Arciděkanství Nepomuk Přesanické nám. 1 335 01 Nepomuk E-mail:
[email protected] Tel.: 734 435 445