Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Akciové kurzy a peněžní zásoba ve Spojených Státech Amerických Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Martin Širůček, Ph.D.
Vojtěch Hrabec
Brno 2014
Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Martinu Širůčkovi Ph.D. za jeho cenné rady a připomínky, metodické vedení a čas strávený při konzultacích.
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Akciové kurzy a peněžní zásoba ve Spojených Státech Amerických vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 31. prosince 2013
_______________________________
Abstract HRABEC, V. Stock prices and money supply in the United States of America. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2014. This bachelor thesis deals with the relationship between money supply and stock prices in the United States in the years 2002-2012. Stocks markets in this work are represented stock indices Standard & Poor's 500 and the Dow Jones Industrial Average. Money supply is represented by the monetary aggregate M2. Conclusions are drawn from the results of regression and correlation analysis, and at their base are formulated recommendations for investors. Keywords Money supply, stock indexes, stock market, fundamental analysis.
Abstrakt HRABEC, V. Akciové kurzy a peněžní zásoba ve Spojených Státech Amerických. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Tato bakalářská práce se zabývá vztahem peněžní nabídky a akciových kurzů ve Spojených Státech Amerických v letech 2002-2012. Akciové trhy v této práci jsou zastoupeny akciovými indexy Standard & Poor's 500 a Dow Jones Industrial Average. Peněžní zásoba je zastoupena peněžním agregátem M2. Závěry jsou vyvozeny z výsledků regresivní a korelační analýzy a na jejich základně jsou formulována doporučení pro investory. Klíčová slova Peněžní zásoba, akciové indexy, akciový trh, fundamentální analýza.
Obsah
5
Obsah 1
Úvod
2
Cíl práce a metodika 2.1
9 10
Cíl práce................................................................................................................................ 10
Metodika .......................................................................................................................................... 10 3
Literární rešerše 3.1
Finanční trh ........................................................................................................................ 13
3.1.1
Peněžní trh ................................................................................................................ 14
3.1.2
Kapitálový trh .......................................................................................................... 15
3.2
Analýzy chování cen akcií ............................................................................................. 15
3.2.1
Fundamentální analýza........................................................................................ 16
3.2.2
Globální fundamentální analýza ....................................................................... 20
3.2.3
Akcioměr ................................................................................................................... 21
3.3
Akciové burzovní indexy ............................................................................................... 22
3.3.1
Burzovní index Dow Jones Industrial Average ........................................... 23
3.3.2
Burzovní index Standart & Poor’s 500........................................................... 24
3.4
Peníze a peněžní nabídka .............................................................................................. 24
3.5
Peněžní agregáty .............................................................................................................. 25
3.5.1 3.6 4
13
Peněžní agregáty Federal Reserve Bank ....................................................... 26
Vliv peněžní nabídky na akciové trhy ...................................................................... 28
Empirická část
30
Obsah
4.1
6
Vývoj a vztah peněžní nabídky a akciového indexu Dow Jones Industrial
Average ............................................................................................................................................. 30 4.2
Vývoj a vztah peněžní nabídky a akciového indexu Standart & Poor's 50041
5
Diskuze
50
6
Závěr
52
7
Literatura
53
A
Vstupní měsíční data do empirické analýzy
58
B
Vstupní měsíční data do regresní analýzy
63
Seznam obrázků
7
Seznam obrázků Obrázek 1: Základní rozdělení finančního trhu ..................................................................... 14 Obrázek 2: Vnitřní hodnota akcie a její kurz .......................................................................... 17 Obrázek 3: Vztah mezi hospodářským cyklem a akciovým trhem ................................ 20 Obrázek 4: Akcioměr ....................................................................................................................... 22 Obrázek 5: Schéma peněžních agregátů M0, M1, M2 v rozvaze centrální banky a v sumární rozvaze obchodních bank ............................................................................................ 26 Obrázek 6: Sektorové rozložení indexu DJIA ......................................................................... 31 Obrázek 7: Vývoj DJIA a peněžní zásoby M2 .......................................................................... 32 Obrázek 8: Grafická analýza rezidují M2 a DJIA .................................................................... 36 Obrázek 9: Graf časové řad M2 a DJIA ....................................................................................... 37 Obrázek 10: Vykreslený trend časové řady M2 ..................................................................... 38 Obrázek 11: Vykreslený trend časové řady DJIA .................................................................. 39 Obrázek 12: Sektorové rozložení indexu S&P 500 ............................................................... 41 Obrázek 13: Vývoj M2 a S&P 500 ................................................................................................ 42 Obrázek 14: Popisné statistiky M2 a S&P 500 ....................................................................... 43 Obrázek 15: Korelační matice S&P 500 a M2 ......................................................................... 44 Obrázek 16: Grafická analýza reziduí S&P 500 ..................................................................... 45 Obrázek 17: Graf časové řady M2 a S&P 500 ......................................................................... 46 Obrázek 18: Vykreslený trend časové řady S&P 500 .......................................................... 47
Seznam tabulek
8
Seznam tabulek Tabulka 1: Síla korelace .................................................................................................................. 11 Tabulka 2: Využívání akciových analýz ve vybraných zemích ........................................ 18 Tabulka 3: Srovnání akciových analýz ...................................................................................... 19 Tabulka 4: Peněžní agregáty podle amerického FEDu ....................................................... 27 Tabulka 5: Tempa růstu peněžní zásoby M2 a akciového indexu DJIA ........................ 32 Tabulka 6: Tempa růstu peněžní zásoby M2 a akciového indexu DJIA v období 2002-2007 ........................................................................................................................................... 33 Tabulka 7: Tempa růstu peněžní zásoby M2 a akciového indexu DJIA v období října 2008-2012 ........................................................................................................................................... 33 Tabulka 8: Popisné statistiky M2 a DJIA .................................................................................. 33 Tabulka 9: Korelační matice DJIA a M2 .................................................................................... 34 Tabulka 10: Korelační matice DJIA a M2 v letech 2002 až 2007 .................................... 34 Tabulka 11: Korelační matice DJIA a M2 v letech 2009 až 2012 .................................... 35 Tabulka 12: Předpokládané vlivy na závislou proměnou DJIA ....................................... 40 Tabulka 13: Analýza OLS závislá DJIA ....................................................................................... 40 Tabulka 14: Tempa růstu peněžní zásoby M2 a akciového indexu S&P 500 ............. 42 Tabulka 15: Tempa růstu peněžní zásoby M2 a akciového indexu S&P 500 v období 2002-2007 ........................................................................................................................................... 43 Tabulka 16: Tempa růstu peněžní zásoby M2 a akciového indexu S&P 500 v období od října 2008-2012 ........................................................................................................................... 43 Tabulka 17: Korelační matice S&P 500 a M2 v letech 2002 až 2007 ............................ 44 Tabulka 18: Korelační matice S&P 500 a M2 v letech 2009 až 2012 ............................ 44 Tabulka 19: Předpokládané vlivy na index S&P 500........................................................... 48 Tabulka 20: Analýza OLS závislá S&P 500............................................................................... 48 Tabulka 21: Vstupní data do empirické analýzy ................................................................... 58 Tabulka 22: Vstupní měsíční data do regresní analýzy ...................................................... 63
Úvod
9
1 Úvod V dnešní době každý ekonomicky vzdělaný člověk ví, že na trhu dochází ke střetu nabídky a poptávky, což určuje cenu finančního aktiva. Investoři, analytici a portfolioví manažeři musí na akciových trzích velmi dobře analyzovat faktory, které ovlivňují kurz akcií na kapitálových trzích. Na cenu akcií z ekonomického hlediska působí makroekonomické a mikroekonomické faktory. Za nejvlivnější se považuje globální makroekonomická. S rozvojem informačních technologií dochází ke globalizací finančních trhů, a tím k velkému nárůstu účastníků trhu cenných papírů. Dochází k navýšení počtu investorů, kteří ne vždy dokáží racionálně zhodnotit faktory ovlivňující akciové trhy. Tito nezkušení investoři se nerozhodují racionálně podle analýz (fundamentální, psychologické, technické), ale jsou ovlivněni „psychologií davu“. Tím se dostává do popředí i analýzy behaviorálních psychologických faktorů. Účastník trhu by se měl věnovat při své analýze hlavně makroekonomickým faktorům, které působí na trh jako celek, poté až mikroekonomické analýze daného odvětví. Z dlouhodobého hlediska jsou akcie ziskové, proto je velmi důležité popsat vztah makroekonomických faktorů na volatilitu finančních indexů. Jedním z kurzotvorných makroekonomických faktorů je velikost peněžní zásoby v oběhu. Množství peněžní zásoby je v posledních dekádách velmi diskutované téma, její množství neustále stoupá. Vypuknutím hospodářské krize v roce 2008 se březnu 2009 odhodlal americký Federální rezervní systém (FED) k masivnímu kvantitativnímu uvolňování. Tento krok FEDU má mnoho příznivců, ale i odpůrců. Tento vztah je zájmem mnoha vydaných publikacích a vědeckých článků. Z důvodu analyzování vztahu velikosti peněžní zásoby na chování finančních trhů a také zjištění doporučení pro investory jak se chovat při změně velikosti peněžní zásoby.
Cíl práce a metodika
10
2 Cíl práce a metodika 2.1
Cíl práce
Cílem této bakalářské práce je na základě použitých statistických a ekonometrických metod porovnání vývoje akciových indexů Dow Jones Industrial Average a S&P 500 od roku 2002 do roku 2012 s vývojem množství peněžní zásoby v oběhu. Na základě změny peněžní zásoby ve Spojených státech amerických a z dosažených výsledků vyvodit doporučení pro investory na akciovém trhu ve Spojených státech.
Metodika Práce bude rozdělena na dvě části - na literární rešerši a empirickou část. V literární rešerši budou uvedeny základní pojmy týkající se dané problematiky. Bude informováno o studiích vypracovaných na toto téma. Literární rešerši také bude představen finanční trh, akciové analýzy, peněžní nabídku a uvedu vztah mezi peněžní nabídkou a vývojem na akciových trzích. Tyto pojmy budu využívat ve své empirické části své práce. Ve své empirické části bude rozebíráno období od roku 2002 do roku 2012. Toto období deseti let jsem si vybral z toho důvodu, že v něm proběhly dvě období konjuktury a recese. Nejprve období konjunktury, které trvalo od roku 2002 až do září 2008 (vypuknutí finanční krize, pád Lehman Brothers). Od března roku 2009 začalo masivní kvantitativní uvolňování, které trvalo asi rok a od listopadu v roce 2010 navázalo kvantitativní uvolňování dva. Kvantitativní uvolňování je vhánění velkého množství peněz do ekonomiky, jehož cílem je rozproudění ekonomiky, pomoc lokálním bankám s rezervami
a pomoc drobným podnikatelům a menším firmám. Při kvantitativním uvolňování bude patrný dopad na akciový trh. Toto období je zajímavé pro analýzu změny peněžní zásoby a její vliv na akciový trh. Toto téma je probíráno v několika knihách, jak zahraničních tak tuzemských. K tomuto tématu se v mnoha odborných článcích a také ve své knize Finance po krizi z roku 2009 vyjadřuje Pavel Kohout. Uvádí, že rovnovážný stav mezi peněžní zásobou a akciovým trhem chápeme jako takový stav, kdy akciový index odpovídá objemu peněz v ekonomice. K analýze budou používány statistické a ekonometrické metody, které budou popsány níže v textu. V regresní a korelační analýze bude zkoumán vzájemný vztah mezi peněžní zásobou a vývojem na akciovém trhu v USA. Zde bude vycházeno z měsíčních dat množství peněžní zásoby M2 v USA (Federal Reserve Bank of St. Louis, 2013) a měsíčních dat indexu Dow Jones Industrial Average a indexu S&P 500 (Federal Reserve Bank of St. Louis, 2013). Data použité v mé analýze budou sezónně očištěné. V analýze budou využívány informace, které budou uvedeny v teoretické části. V mé práci nebude brána v úvahu inflace, protože její hodnoty se pohybují na nízké úrovni. Všechny mé pozorované veličiny jsou měřeny na americkém trhu a z toho důvodu působí stejná míra inflace na všechny veličiny. Z toho-
Cíl práce a metodika
11
to důvodu mají v analýze zanedbatelný vliv. Z výsledků provedené analýzy budu formulovat doporučení pro investory na akciovém trhu ve Spojených státech. V empirické části své práce pro analýzu vztahu mezi peněžní zásobou a vývoje akciových kurzů, bude použita korelační analýza. Dle Adamce, Střelce (2013, str. 46) „je korelační analýza alternativní metodou statistického zkoumání závislosti mezi dvěma ekonomickými veličinami“. Dále udává, že předmětem korelační analýzy není predikce budoucích hodnot, ale identifikování těsnosti vztahu mezi dvěma veličinami. Předpokladem je dvourozměrné normální rozdělení zapojených veličin. K analyzování mé časové řady bude použit Pearsonův korelační koeficient, který vyjadřuje míru stochastické závislosti dvou proměnných, je vyjádřen podílem vzájemného rozptylu a výběrového rozptylu zvolených proměnných. (Adamec, Střelec, Hampel, 2013)
Zde jsou veličiny: řada X jsou hodnoty peněžní nabídky v čase, řada Y jsou hodnoty akciových indexů v čase. Hendl (2004) rozděluje hodnoty korelačního koeficientu do několika pásem, podle síly jejich vztahu. Tabulka 1: Síla korelace
Síla asociace Malá Střední Velká
Absolutní hodnota korelace 0,1 až 0,3 0,3 až 0,7 0,7 až 1
Zdroj: Hendl (2004)
Dle Adamce (2012) se musí při korelaci dávat pozor na výskyt autokorelace, která může zkreslit výsledky korelace (zdánlivá korelace). Další metodou, která bude použita k identifikování vztahu peněžní zásoby, a akciových indexů bude regresní analýza. Bude se zde zabýváno vhodností ekonomického modelu, při indikaci chyby modelu bude opravena. Chyby budou identifikovány pomocí DW testu (autokorelaci). Budou také kvantifikovány regresní rovnice, aby co nejlépe vysvětlovala daný vztah. Zde je uvedena obecná regresní rovnice.
Cíl práce a metodika
12
Y 0 1 X V regresní analýze jsou očekávány kladné závislosti. Jako vysvětlující veličinu Y bude zvoleno množství peněžní zásoby v oběhu, za vysvětlovanou veličinu X bude zvolena veličinu hodnoty akciových indexů. Závislosti a těsnosti vztahu mezi peněžní nabídkou a akciovým indexem bude modelováno pomocí modelu nejmenších čtverců (OLS). Bude použita jednoduchá dekompoziční metodu pro zjištění trendu zkoumaných veličin. Dle Adamce, Střelce, Hampela (2013) metoda dekompozice vychází z předpokladu, že náhodný proces, který generuje časovou řadu je závislí pouze na čase. Dále budou využívány v analýze absolutní změny (diference), tento krok v analýze umožňuje charakterizovat směr, velikost a charakter absolutních změn v časové řadě. (Adamec, Střelec, Hampel, 2013) Zejména zde bude využit koeficient růst.
ki
yt yt 1
Kde:
ki je koeficient růstu, yt je hodnota ukazatele v běžném období, yt-1 je hodnota ukazatele v předchozím období.
A dále koeficient přírůstku.
i Kde:
di ki 1 yt 1
pro t = 2, 3, …,T,
i je koeficient přírůstku, dt absolutní změny (diference), yt-1 je hodnota ukazatele v předchozím období.
Také budou využívána data i v absolutním vyjádření, především u výpočtu popisných statistik. Tyto statistiky jsou střední hodnota, medián, variační rozpětí, rozptyl, směrodatná odchylka, variační koeficient, šikmost a špičatost. V další částí mé práce je literární rešerše, kde budou uvedeny základní teoretické informace, které budu využívat ve své empirické části.
Literární rešerše
13
3 Literární rešerše V kapitole literární rešerše se budu zabývat termíny, které budu využívat v empirické části své práce. Obsahuje seznámení se základními pojmy, které se týkají akciových trhů a měnové politiky americké centrální banky. Dále nastíním situaci na trhu v mém sledovaném období.
3.1
Finanční trh
Dle Polácha, Kořené (2002) finanční trh je nedílnou součástí celého finančního systému, protože jeho hlavní úlohou v každé ekonomice zabezpečovat transformaci úspor na investice. Lze je také charakterizovat jako kanál, kterým protéká obrovské množství aktiv neustále odčerpávaných žadateli a neustále doplňovaný dodavateli. Jílek (2009) tvrdí, že finanční trh je neoddělitelnou částí tržního systému, a také je citlivým barometrem prosperity či neúspěchu hospodářského vývoje. Finanční trh se mohou dělit dle Polácha (2007) lze využít k členění finančních trhů více hledisek:
Podle hlediska účastníků (bankovní, mezipodnikové, burzovní a meziburzovní trhy). Podle hlediska nástrojů (úvěrové trhy, trhy cenných papírů a devizové trhy). Podle věcného hlediska (peněžní, kapitálové, devizové a komoditní trhy).
Nejdůležitější a nejvíce používané hledisko je poslední věcné hledisko. Rozdělení podle tohoto hlediska se objevuje ve většině publikacích. Jílek (2009) k hlavním kategoriím přidává tři vedlejší kategorie repo trh, derivátový trh a sekuritizační trh.
Literární rešerše
14
Obrázek 1: Základní rozdělení finančního trhu
Zdroj: Rejnuš (2010), vlastní úprava
Funkce finančního trhu lze shrnout dle Pavláta (2003) do třech bodů:
soustřeďování dočasně volných zdrojů peněžních prostředků, rozmísťování a usměrňování (alokace) volných zdrojů do oblastí z hlediska efektivnosti jejich využití, přerozdělování dočasně volných zdrojů a jejich transformace na investice.
Dále Pavlát (2003) tvrdí, že realizací těchto funkcí, přispívá k růstu bohatství ve společnosti, k růstu ekonomické efektivnosti. 3.1.1
Peněžní trh
Základním znakem peněžního trhu je krátkodobost finančních operací. Na peněžním trhu se setkávají subjekty s přechodným přebytkem peněžních prostředků se subjekty, které poptávají kvůli jejich přechodnému nedostatku. (Rejnuš, 2001) Dle Polácha (2007) peněžní trh je určen k financování dlouhodobých investic, a to podniků, vlád i domácností. Jílek (2009) dodává, že pro peněžní trh jsou typic-
Literární rešerše
15
ké velké objemy transakcí, malý počet účastníků, velká rychlost sjednávání obchodů a nízké transakční náklady. Peněžní trhy, podle Polácha, Kořené (2002) jsou hlavně realizovány prostřednictvím finančních zprostředkovatelů depozitního typu, které:
pomáhají řídit likviditu subjektům, zajišťují financování oběžných prostředků společností, zajištují financování vlád v mezidobí inkasa výnosů z daní.
Na peněžních trzích jsou hlavním dodavatelem peněžních prostředků komerční banky, které dodávají likviditu zejména státu a velkým firmám. Transakcí se proto velmi často účastní i centrální banka. Peněžní trh je velmi důležitým segmentem každé tržně rozvinuté země, z tohoto důvodu jsem ho zmínil ve své práci. Vzhledem k zaměření mé práce není peněžní trh středem mé práce, ale trh kapitálový, který popisuji v následující kapitole. 3.1.2
Kapitálový trh
Kapitálový trh je samozřejmou součástí každé tržně řízené vyspělé ekonomiky. Dle Polácha (2007), kapitálové trhy představují trhy s produkty či nástroji s dobou splatnosti delší jak jeden rok. Jílek (2009) říká, i když je to dlouhodobý trh, nepatří sem některé produkty finančního trhu, například hypotéky poskytnuté bankami nejsou součástí kapitálového trhu. Rejnuš (2001) říká, že kapitálový trh je trhem určeným pro finanční operace s dlouhodobými finančnímu prostředky, které mají povahu investic. Kapitálový trh je provázán mnoha makroekonomickými i mikroekonomickými ukazateli hospodářského vývoje, každý indikátor dokáže při překvapivém vývoji vyvolat paniku na trhu. Dle Jílka (2009) se o kapitálový trh zajímá velmi malé množství obyvatel. Na tomto trhu jsou rozhodující důvěryhodné informace. S kvalitními a důvěryhodnými informacemi dosahují zde nadprůměrných zisků, naopak bez těchto informací dosahují většinou ztrátu. Dle Polácha, Kořené (2002) je hlavním rozdílem mezi kapitálovými a peněžními trhy především čas do splatnosti. Na kapitálovém trhu je doba do splatnosti delší jak jeden rok. Cenné papíry obchodované na kapitálovém trhu jsou zejména akcie, směnky, hypoteční zástavní listy a podílové listy. Na druhé straně peněžní trh má dobu do splatnosti kratší než jeden rok. Cenné papíry obchodované na peněžním trhu jsou velmi likvidní a jsou to například pokladniční poukázky, bankovní depozitní certifikáty, řadí se zde i provádění převodů mezi účty a mnoho dalších aktiv směňovaných na peněžním trhu. (Polách, 2007)
3.2
Analýzy chování cen akcií
Při obchodování s cennými papíry, je nutné brát v potaz několik úvah. Akcie je velmi volatilní, spekulativní cenný papír, motivem jeho koupě jsou dividendy a
Literární rešerše
16
hlavně kapitálový zisk (rozdíl mezi nákupní cenou a prodejní cenou akcie). (Rejnuš, 2001) Dále Budík (2011) dodává, že aktuální kurzy akcií vznikají na trhu vlivem poptávky a nabídky. Proto úspěch investora je, když dokáže odhadnout pohyb hodnoty akcií lépe než ostatní. Dle Polácha (2007) je hlavním podmětem nákupu akcií spekulace na zvýšení nebo snížení jejich kurzů, podmínkou úspěšných transakcí je nalezení těch akcií, které jsou v aktuálním čase podhodnoceny nebo nadhodnoceny. V praxi se užívají tři základní typy akciových analýz:
fundamentální analýza, technická analýza, psychologická analýza.
Existuje více akciových analýz, každá vychází z odlišných předpokladů, využívá jiné vstupní data a jiný způsob analýzy. S jistotou nejde říci, která je nejlepší, při různých situací se vhodnost použitých analýz může měnit. (Polách, Kořená, 2002) Účelem těchto analýz je na trhu cenných papírů získat konkurenční výhodu oproti dalším účastníkům na trhu, a také aby jeho transakce byli ziskové. Dalším prvkem, který rozhoduje o úspěchu investora je jeho cit, zkušenosti a schopnost jak ze získanými informacemi naloží. Technologická analýza se zaměřuje na, dle Brunnermaiera (2001) zkoumání historických dat cen akciových titulů, který vede k vytvoření představy o budoucích pohybech na akciových trzích. Cílem této analýzy dle Rejnuše (2001) je zachytit graficky vývoj grafů a z těch predikovat budoucí vývoj akciového trhu. Tato analýza se řadí mezi krátkodobé. (Jílek, 2009) Dle Rejnuše (2001) je psychologická analýza postavena na faktu, že na akciovém trhu v důsledku globalizace trhů přibývá množství neracionálně uvažujících investorů, kteří snadno podléhají psychologii davu. Psychologická analýza se dostává stále více do popředí, protože na trhu se čím dál častěji objevují faktory, které nelze fundamentální a technickou analýzou racionálně vysvětlit. V pohledu na zaměření mé práce je pro mne stěžejní fundamentální analýza. 3.2.1
Fundamentální analýza
Rejnuš (2010) považuje fundamentální analýzu za nejkomplexnější a také nejčastěji aplikovanou akciovou analýzu. Polách, Kořená (2002) charakterizují tuto analýzu jako snahu o odhadnutí všech faktorů, které mohou mít v budoucnu vliv na vývoj kurzů akcií. Jílek (2009) se domnívá, že cílem je nalezení akcií podhodnocených nebo nadhodnocených. Analytik se snaží u akciového titulu stanovit správnou vnitřní hodnotu a porovnáním s aktuálním kurzem zjistit hodnotu akcie. Tato indicie vede k rozhodnutí prodat nebo nakoupit cenný papír. Dle Gladiše (2005) existuje mnoho postupů k výpočtu vnitřní hodnoty akcie a každá je ovlivněna zkušenostmi a subjektivním názorem každého analytika.
Literární rešerše
17
Obrázek 2: Vnitřní hodnota akcie a její kurz
Zdroj: Nývlová, Režňáková (2007)
Revenda (2005) zdůvodňuje kolísavost akciového kurzu tím, že na trhu existují nejen profesionální investoři, kteří jsou schopni správně vypočítat vnitřní hodnotu akcie, ale také investoři méně odborně vzdělaní (laikové), kteří nedokáží kurzotvorné informace správně analyzovat a vyhodnocovat. Profesionální obchodníci vytvářejí „reflekční bariéry“ mezi kterými kurz akcie osciluje kolem skutečné vnitřní hodnoty akcií. Dalším důvodem dle Rejnuše (2011) je, že každý účastník trhu disponují odlišnými informacemi v rozdílných časech, v důsledku čeho dochází k odlišným výsledkům, které podněcují investory v rozhodnutí koupit nebo prodat cenný papír. Dle Štýbra (2011) musíme při fundamentální analýze naleznout odpověď na dvě základní otázky. 1. Jaká je reálná současná hodnota aktiva? 2. Jaká je reálná hodnota aktiva v čase X? Čas reprezentuje v rozhodování investiční horizont. Rejnuš (2001) dodává, protože žádný podnik nepůsobí sám o sobě, ale funguje v reálném prostředí určitého státu, působí na něj mnoho vlivů. Hlavní faktory zájmu jsou makroekonomické, odvětvové a následně také interní neboli mikroekonomické vlivy. Dle Rejnuše (2011) zkoumá, analyzuje faktory, které ovlivňují vnitřní hodnotu akcie, těmi základními jsou významné ekonomické, politické, sociální, geografické, demografické, přírodní a mnoho dalších vlivů. Veselá (2003) podle výše zmíněných faktorů rozdělila fundamentální analýzu do třech základních bodů:
globální fundamentální analýza, odvětvová fundamentální analýza, firemní fundamentální analýza.
Podle toho jak postupujeme, můžeme fundamentální analýzu rozdělit:
Literární rešerše
18
„shora“ – globální -> odvětvová -> firemní, „zdola“ – firemní -> odvětvová -> globální.
Dle Musílka (2011) se firemní analýza pokouší odhalit pomocí vnitřních údajů firmy její vnitřní hodnotu na akciovém trhu. Polách (2007) říká, že je to proces výpočtu vnitřní hodnoty společnosti a jejího následného srovnání s tržní cenou. Proces také zahrnuje finanční analýzu s následnou predikcí vývoje této společnosti. Odvětvová fundamentální analýza se, dle Polácha (2007), zkoumá vývoj jednotlivých odvětví, a to zejména rozpoznání hlavních znaků odvětví a předpovědí jejich vývoje. Rejnuš (2001) dodává, že zkoumá specifika odvětví i jejich pododvětví a jejich vliv na akciové kurzy. Podle zaměření mé práce je stěžejní globální fundamentální analýza, protože se zde hodnotí makroekonomické prostředí. Musílek (2011) tvrdí, že globální makroekonomická analýza je nejvýznamnější analýzou, z důvodu velkého vztahu makroekonomických faktorů a akciových kurzů. Faktory, které nejvíce ovlivňují cenu akcií, jsou dle Veselé (2007) úroková míra, HDP, inflace, peněžní nabídka, pohyb měnových kurzů, ekonomické a politické šoky a v poslední době zde můžeme zařadit i stav veřejných financí. Kohout (2010) považuje na nejdůležitější faktor výšku peněžní nabídky, s příchodem finanční krize v roce 2008 centrální banky tento monetární nástroj používají velmi často, například kvantitativní uvolňování ve Spojených státech amerických. Všechny uvedené akciové analýzy jdou aplikovat na všechny druhy cenných papírů. Vhodné použití záleží na účelu použití. Dle Polácha (2002) akcie patří mezi nejrizikovější cenné papíry, jejichž budoucí výnos a kurz je velmi špatně definovatelný, proto jsou velmi důležité všechny akciové analýzy. V poslední době se začíná mluvit o odklonu od fundamentální analýzy, protože na trhu se investoři rozhoduji spíše subjektivně a psychologicky („psychologie davu), což snižuje v krátkém a střednědobém horizontu hodnotu fundamentální analýzy. U dlouhodobých investorů má pořád v rozhodovacím procesu největší váhu. Což dokládá následující tabulka. Tabulka 2: Využívání akciových analýz ve vybraných zemích
USA1
Velká Británie2
Německo3
Česká republika4
Fundamentální analýza
74%
86%
90%
94%
Technická analýza
35%
42%
70%
63%
Dle Carter, Van Auken (1990) Dle Pike et al (1993) 3 Dle Pike et al (1993) 4 Dle Veselá (2003) 1 2
Literární rešerše
19
Je otázkou, jestli výše uvedená tabulka je pořád aktuální, protože data v ní jsou staršího data. Dle Polácha (2007) v posledních letech dochází k odklonu od fundamentální analýzy k psychologické. Z důvodů nevysvětlitelných změn kurzů akcií fundamentální a technickou analýzou. Fundamentalistický přístup má mnoho zastánců, ale i technický přístup má své příznivce. Techničtí analytici přikládají váhu irelevantním informacím na trhu (pověsti, zvěsti), což fundamentalisté nedělají, a tím snižují vypovídací hodnotu jejich modelu. Naopak fundamentalisté jsou přesvědčení, že data, s kterými technici pracují, se mohou nevypočitatelně měnit a tímto pádem je jejich model velmi nestabilní. (Polách,Kořená, 2002) V další uvedené tabulce je úplné srovnání všech tří základních akciových analýz. Tabulka 3: Srovnání akciových analýz
FUNDAMENTÁLNÍ Vychází z: Pracnost: Kurzy jsou determinovány:
Účetních výkazů Vysoká, znalost ekonomiky, financí Očekávanou ekonomickou pozicí firmy
TECHNICKÁ
PSYCHLOGICKÁ
Kurzů a objemů obchodů Nízká, znalosti „čtení grafů“
Psychologie investorů Intuice, zkušenost, znalost psychologie
Nabídkou a poptávkou
Reakcemi investorů
Investiční horizont:
3 – 5 let
Několik dnů až měsíců
Výhody:
Komplexní pohled na firmu, její finanční zdraví a možný budoucí vývoj
Reaguje rychleji než fundamentální analýza
Nevýhody:
Neřeší načasování obchodu, studovaná data jsou historická, problémy s oceňováním
Falešné signály, studovaná data jsou historická, analytik vnáší svůj subjektivní názor
Použití:
Dlouhodobá, případně krátkodobá investice
Krátkodobá a střednědobá spekulace
Zdroj: Polách (2007)
Několik hodin až dnů Umožňuje rychlou reakci při okamžitém využití „nálady“ trhu Možnost nevhodného načasování spekulace, špatný odhad reakcí ostatních investorů Krátkodobá (i ničím nepodložená)
Literární rešerše
3.2.2
20
Globální fundamentální analýza
Mnou vybrané téma spadá do globální fundamentální analýzy. Dle Polácha (2007) analýza zkoumá vliv jednotlivých makroekonomických veličin na akciové trhy. Musílek (2011) říká, že popisuje vliv celé ekonomiky na akciové kurzy. Dle Rejnuše (2001) jsou nejdůležitější faktory vlivu na makroekonomické úrovni:
vývoj reálného výstupu ekonomiky, fiskální politika vlády, peněžní nabídka, úrokové sazby, inflace, mezinárodní pohyb kapitálu, cenové regulace, schodky a nerovnováha, cenové regulace a černý trh, ekonomické a politické šoky, korupce, hospodářská kriminalita a právní systém.
Rejnuš (2011) dodává, že žádný z výše uvedených faktorů nepůsobí izolovaně, přičemž jejich vliv v mnoha aspektech souvisí. V následujícím textu si popíšeme základní vlivy. Prvním vztahem, který zde uvedu je vliv reálného výstupu ekonomiky na akciové kurzy. Dle Polácha (2007) tento vztah se potvrdil především v USA, bylo zjištěno, že v dlouhém období (minimálně 30 let) kopírují kurzy akcií hospodářský vývoj. Ve střednědobém období už není tak tato vazba patrná, ale bylo prokázáno několika studiemi, že vývoj akciových indexů předbíhá o několik měsíců vývoj reálné kondice ekonomiky. Tento vztah dokazuje i následující obrázek z knihy Davida Štýbra (2011). Obrázek 3: Vztah mezi hospodářským cyklem a akciovým trhem
Zdroj: Štýbr (2011), vlastní úprava
Literární rešerše
21
Z grafu je patrné, že když se daří celé ekonomice určitého státu dobře, tak se daří i akciovému trhu dané země. Veselá (2007) ve své studii indikuje pozitivní vztah, a potvrzuje empiricky předbíhání kurzů v krátkém a střednědobém období a kopírování obou veličin v dlouhém období. Další důležitou proměnou v globální fundamentální analýze je vztah inflace a akciových kurzů. Rejnuš (2001) tvrdí, že jsou akcie dobrou investicí v případě očekávaného zvýšení inflace. Tento fakt je založen na teorii, když se zvýší cenová hladina, dojde k růstu nominálního zisku a tím k růstu plynoucích dividend. Velmi podobně na trh cenných papírů působí pohyb se sazbami daní (hlavně korporátních). Dalším atributem ovlivňující akcie trhy jsou úrokové sazby, které jsou důležitým prvkem při převádění budoucích příjmů na současnou hodnotu. Dle Rejnuše (2010) platí, že růst úrokových měr vede k poklesu akciových titulů a naopak. Tento jev se vysvětluje 3 způsoby podle Polácha, Kořené (2002).
Zvýšení úrokových sazeb vede k růstu požadované výnosové míry a ke snížení čisté současné hodnoty akcionáře, to vyvolá snížení akciových titulů. Růst tržních úrokových sazeb z dluhopisů vede k odlivu peněz z akciových trhů na trhy dluhopisové, zde investoři nachází vyšší výnosovou míru (děje se to při krizích na akciových trzích) Úrokové sazby ovlivňují náklady společností na získávání cizího kapitálu pro financování investic, což společnostem snižuje zisk.
V globální analýze je mnoho dalších proměnných, které ovlivňují akciové kurzy. Za nejdůležitější dle Kohouta (2010), Polácha (2007) a Rejnuše (2011) je označována peněžní zásoba, tento vztah je popsán níže. Další vztahy nebudu vzhledem zaměření mé práce popisovat. 3.2.3
Akcioměr
Akcioměr je nová akciová analýza. Zakladatelem je Pavel Kohout, který je přední český ekonom a člen NERVu. Podle Kohouta (2013) je akcioměr indikátor, který signalizuje nadhodnocenost nebo podhodnocenost akciového trhu. Je založen na množství peněz v oběhu. Vychází z kvantitativní teorie peněz, čím je vyšší peněžní zásoba, tím budou dražší akcie. Akcioměr vykazuje velmi dobré výsledky i při zpětném testování. Při regresní analýze akcioměr vysvětloval přes 70% modelu. Zatím je aplikován jen na akciovém indexu Dow Jones Average, ale podle Kohouta (2013) je použitelný na všechny tržně rozvinuté akciové trhy. Podobnou akciovou analýzu používá i Warren Buffett, ale nechává si její výpočet pro sebe. Možná díky této analýze je tak úspěšný na akciových trzích. Níže je uveden dlouhodobý graf vývoje indexu Dow Jones Average Industrial a akcioměru.
Literární rešerše
22
Obrázek 4: Akcioměr
Zdroj: Kohout (2013)
Kohout (2013) uvádí, že k datu 4. listopadu 2013 je akciový index DJIA podhodnocen o 12,20 %.
3.3
Akciové burzovní indexy
Akciové indexy jsou základním statistickým ukazatelem odhalující vývoj daného trhu. Investoři z něj mohou vyčíst, jestli daný trh má růstovou tendenci nebo naopak klesající. Oproti sledování každé určité obchodovatelné akcie, akciový index nám dává ucelený náhled na náladu trhu. Největší výhodou burzovních indexů Rejnuš (2010) shledává v jejich transparentnosti, snadné zjistitelnosti aktuálních hodnot a také v tom, že obsahují kurzy mnoha jednotlivých aktiv, v důsledku čehož částečně eliminují jejich případné extrémní kurzové výkyvy. Dle Jílka (2009) akciový index slouží k rychlé a výstižné informovanosti o vývoji na akciovém trhu. Také se využívají jako benchmark (srovnávací ukazatel při posuzování efektivnosti vytvořených porfolií). Sojka (2001) podotýká, že akciový index sehrává velmi důležitou roli při výběru, analýze rentability a rozhodování o jednotlivých investicích. Rejnuš (2011) říká, že každá burza cenných papírů má
Literární rešerše
23
svůj oficiální burzovní index, někdy indexy specializovaných institucí na tuto problematiku mají lepší vypovídající hodnotu. Každá akcie obchodovatelná na organizovaných akciových trzích má odlišnou váhu. Dle Jílka (2009) existují dva typy akciových indexů. Indexy souhrnné, které v sobě zahrnují všechny akcie obchodovatelné na příslušném trhu. Kompozitní burzovní indexy, které lépe vypovídají o vývoji celého burzovního trhu. Také existují akciové indexy výběrové, které obsahují jen některé vybrané typy akciových titulů obchodovaných na určité burze cenných papírů. Většinou jsou to vybrané akcie z určitého segmentu trhu nebo odvětví, z důvodu lepší výpovědní hodnoty indexu. Každý výběrový index musí mít jasně stanoveno, podle jakých pravidel jsou vybírány akcie do výpočtu. Pro konstrukci akciových indexů existují dva základní způsoby, kterými mohou být burzovní indexy počítány, cenově vážené indexy, anebo indexy vážené podle tržní kapitalizace. Pro účastníka trhu je velmi důležité, aby se v jejich postupech výpočtu orientoval. Rejnuš (2011) popisuje způsob konstrukce cenově vážených akciových indexů, ve kterém je váha akciového titulu určena velikostí jejího kurzu. Zpravidla tak kurz burzovního indexu na kurzové výkyvy společností s nejvyšším kurzem akcie, a to bez ohledu na velikost firmy. Příkladem jsou indexy Dow Jones Induristrial Average či Nikkei 225. Hodnotově vážené indexy Rejnuš (2011) popisuje, že oproti předchozímu indexu jeho hodnotu neurčuje jen aktuální kurz akciového titulu, ale sehrává zde roli i mnoho dalších faktorů jako například zohlednění tržní kapitalizace, celková tržní hodnota volně obchodovaného počtu akcií, maximální váha jedné společnosti a další. Index více ovlivňují akcie velkých společností obchodované ve velkých objemech, než akcie menších společností s menší likviditou. Příkladem jsou indexy Standart & Poor’s 500, NASDAQ Composite, DAX i český PX. 3.3.1
Burzovní index Dow Jones Industrial Average
Svoboda (2008) považuje Dow Jones Industrial Average za nejznámější a nejstarší cenově vážený index na světě. Vytvořil jej Charles Dow, v té době obsahoval 12 akcií průmyslových podniků, výchozí hodnota činila 40.74 bodů. V roce 1916 byl rozšířen o 8 dalších akcií a po dalších dvanáct let později byl index DJIA rozšířen na 30 blue-chips akcií. V dnešní době je tvořen ze dvou třetin výrobci průmyslového a spotřebního zboží, dále se zde podílí akcie bank, technologických obchodních společností. Svoboda (2008) a mnoho dalších odborníků shledává největší nevýhody amerického akciového indexu je jeho úzké zaměření a způsob jeho výpočtu. Výhodu shledává ve srovnatelnosti v čase, která je podpořena velmi malými zásahy do struktury indexu. Poslední změna byla v roce 2004. DJIA je nejcitovanějším indexem na světě, který sleduje výkonnost největších amerických firem. Je považován za symbol amerického akciového trhu a nejlepší indikátor kondice ekonomiky USA. (Dow Jones Averages, 2013)
Literární rešerše
3.3.2
24
Burzovní index Standart & Poor’s 500
Dle Svobody (2008) založen v roce 1943, společností Standart & Poor’s. Společnost je především známá tvorbou ratingových hodnocení, pro lepší orientaci na americkém finančním trhu vytvořila index S&P 500. Sdružuje v sobě 500 největších amerických podniků podle hodnoty jejich kapitalizace. Velký důraz je kladen na zastoupení všech reprezentativních segmentů ekonomiky. Dále Svoboda (2008) dodává, že výběr jednotlivých společností, které mají být zahrnuty do indexu S&P 500 je velmi důkladný s velkým důrazem na jejich spolehlivost. Společnosti, které nevyplácejí zisky svým akcionářům, nemají příliš mnoho šancí se dostat mezi 500 vyvolených společností. Vzhledem k tomu, že S&P 500 je hodnotově vážený index, vyplácené dividendy nejsou zahrnuty do výpočtu jeho hodnoty, ale v USA to není až takový problém, protože nejsou tak vysoké dividendy jako v Evropě.
3.4
Peníze a peněžní nabídka
V literatuře můžeme naleznout mnoho definic a názorů na to, co jsou peníze a peněžní zásobu a její funkce. Dle Jílka (2004) se obecně považuje za peníze vše, co je běžně přijímáno jako zákonné platidlo pro splácení dluhů. Dle Jurečka (2010) může být penězi cokoliv, co je lidmi akceptováno jako peníze (všeobecně přijímáno jako prostředek směny). Polouček (2009) dále dodává, že všeobecná akceptovatelnost aktiva při realizaci směnných vztahů vyžaduje praktickou použitelnost většinou obchodujících a existenci určitých vlastností, který tento směnný prostředek musí vykazovat. Dalšími důležitými faktorem peněz je homogennost a standardizovaná kvalita, schopnost uchování svých vlastností v čase, jednoduché přemisťování a použitelnost při hrazení relativně menších částek. Dále dle Jurečka (2010) nám peníze umožňují měření každého procesu (hlavně ve výrobě) v peněžních (hodnotových) jednotkách a následně sledovat a srovnávat efektivnost různých úkonů. Dle Drbly (2001) nemohou vykonávat funkci peněz aktiva, které nemají vysoký stupeň likvidity anebo mají výrobní substitut. Dle Jílka (2004) i Poloučka (2009) jsou základní funkce peněz tyto:
účetní jednotka platební kupní síly, tj. cen zboží a služeb, platební prostředek mezi spotřebiteli, podniky a vládou, jako prostředek uchování hodnoty.
Ve své práci se zabývám velikostí peněžní zásoby a jejího vlivu na akciové trhy, proto nemůžu opomenout kvantitativní teorii peněz, která je předchůdkyní několika v dnešní době důležitých makroekonomických teorií. Dle Jurečka (2010) jádrem teorie je tvrzení, že ceny zboží jsou závislé na množství peněz v oběhu. Na níž navázal Irving Fisher (1847-1947) a vyvrátil tezi z „klasické“ kvantitativní teorie, dle níž rostoucí peněžní zásoba vyvolá proporcionální růst cenové hladiny. Upozorňuje přitom na fakt, že vliv rychlosti obratu peněz a velikosti reálného pro-
Literární rešerše
25
duktu, které při utváření cenové hladiny spolupůsobí a jsou velmi proměnlivé, z čeho jde vyvodit závěr, že není možné je považovat za konstantní. Rovnice směny má mnoho podob já jsem si vybral dle Jurečky (2010). M*V=P*Q kde:
M je množství peněz v oběhu v daném období (peněžní zásoba), V je rychlost obratu peněz, P je cenová hladina (měřena např. indexem spotřebitelských cen), Q je reálný produkt (objem vyprodukovaných výrobků a služeb).
Z rovnice je patrný vztah mezi objemem výrobků a služeb, jež vstupují na trh, peněžními prostředky, které se objevují na tomto trhu, a také toky služeb a výrobků vyrovnávající se s tokem peněz na jejich nákup. Nabídka peněz je podle Jurečky (2010) charakterizována jako množství peněz v ekonomice, které určitou rychlostí obíhají na peněžním trhu. Drbla (2001) charakterizuje nabídku peněz jako trh dvou subjektů ti co mají přebytek a jsou ochotni půjčit peníze za určitých podmínek subjektům, co potřebují půjčit s co nejmenšími náklady. Dále Jílek (2004) podotýká, že emise peněz nebyla nikdy monopolem centrální banky určitého státu. Jako příklad uvádí USA, kde monopol na emisi mincí má stát. Centrální banka emituje nové peníze pouze do té míry, v jaké funguje jako obchodní banka, to je úvěrováním klientů. Kloudová (2008) mluví o tom, že peněžní nabídka nevzniká jen vytisknutím bankovek centrální bankou, ale také vzniká uložením peněz a následným půjčením a zapsáním dluhů na depozitních účtech. Kloudová (2008) dále uvádí, že výška nabídky je dána politikou centrální banky, která řídí monetární politiku státu, a tím ovlivňuje i komerční banky (úrokové sazby).
3.5
Peněžní agregáty
Dle Jurečky (2010) investoři sledují především celohospodářskou funkci peněz. I když poptávka a nabídka po penězích je z velké míry tvořena mikroekonomickými vlivy. V důsledku tohoto, rozlišujeme peníze v užším smyslu a širším smyslu. Podle toho rozlišujeme několik druhů peněžních agregátů, které se liší stupni likvidity peněz, jež jsou do nich zahrnovány. Podle Drbly (2001) sestavení těchto měnových agregátů má empirický charakter a reaguje tak na praktické potřeby plynoucí z řízení peněžního trhu. Tyto potřeby se můžou lišit v jednotlivých ekonomikách. Peněžní zásoba se měří dle Jílka (2004) peněžními agregáty neboli měnovými agregáty, jako jsou M0, M1, M2. Za peníze se obvykle nepovažují mezibankovní vklady. Dle Kloudové (2008) peněžní agregáty vyjadřují množství peněz v ekonomice a jsou rozlišovány na základě jejich likvidity, nebo doby, po kterou jsou vázány. Rozlišujeme zde prostředky podle toho, jestli se jedná o finanční prostředky hotovostní, určené k okamžitým operacím, nebo o prostředky časově vázané.
Literární rešerše
26
Kloudová (2008) dále dodává, že jsou obecně sledovány dva základní agregáty M1 a M2. Podle Jurečka (2010) někteří ekonomové doporučují ještě širší pojetí peněžních agregátů M3 a M4. V těchto agregátech budou zahrnuty vysoce likvidní cenné papíry (blue chips akcie, obligace zejména ty státní). V tabulce uvedené níže jsou zachycené peněžní agregáty v rozvaze centrální banky. Obrázek 5: Schéma peněžních agregátů M0, M1, M2 v rozvaze centrální banky a v sumární rozvaze obchodních bank centrálni banka
obeživo
M0
M1 obchodní banky
M2
bežné účty
termínové účty
Zdroj: Jílek (2004) a vlastní úprava
Marhinsen (2008) dodává, že peněžní zásoba nemusí být vždy udávána agregáty M1, M2, M3, ale také peněžním agregátem MZM, který je užíván v USA k měření nominální peněžní nabídky. Kohout (2009) říká, že peněžní agregát MZM je měřítkem pro objem okamžitě likvidních prostředků. Rozdílem je hlavně oproti agregátu M2 nezahnutí termínových vkladů, ale naopak zahrnutí fondů peněžního trhu. Peněžní agregát MZM dle Kohouta (2010) neznačí kolik peněžních prostředků je investováno do akcií, ale kolik jich teoreticky může být investováno. 3.5.1
Peněžní agregáty Federal Reserve Bank
„V USA byly peněžní agregáty naposled revidovány v roce 1983. FED publikuje údaje o třech peněžních agregátech vkladových institucí, což jsou obchodní banky a spořící instituce.“ (Jílek, 2004, s. 35)
Literární rešerše
27
V následující tabulce budou uvedeny peněžní agregáty dle amerického FEDu. Dle Jílka (2013) jsou sledovány v současné době agregáty M1 a M2, do sledování agregátu L upustil v roce 1998, následně v únoru roku 2006 přestal oficiálně sledovat peněžní agregát M3. Tabulka 4: Peněžní agregáty podle amerického FEDu
Označení peněžního agregátu
M1
M2
M35
5
Složení peněžního agregátu oběživo mimo oběživa na pokladnách ministerstva financí, FEDu a vkladových institucí cestovní šeky vlády na běžných účtech všech obchodních bank kromě těch, na které mají nárok vkladové instituce, americká vláda, zahraniční banky a oficiální instituce, a to po odečtení položek v procesu inkasa a floatu FEDu jiné šekovatelné vklady včetně účtů NOW, účtů Super NOW a účtů služeb o automatickém převodu ve vkladových institucích vklady na běžných účtech M1 spořící vklady a účty vkladů peněžního trhu malé termínované vklady o částkách nižších než 100 000 USD podílové listy fondů peněžního trhu nevlastněné institucionálními investory vyloučeny jsou důchodové účty osob a Keoghovy zůstatky ve skladových institucích a ve fondech peněžního trh, zahraničních vlád, zahraničních obchodních bank a americké vlády Jednodenní eurodolary M2 termínové vklady o částkách vyšších jak 100 000 USD u obchodních bank a spořících institucí termínové eurodolary držené americkými rezidenty v zahraničních pobočkách amerických bank ve Velké Británii a v Kanadě podílové listy fondů peněžního trhu vlastněné institucionálními investory vyloučeny jsou částky držené vkladovými institucemi, americkou vládou, fondy peněžního trhu, zahraničními bankami a oficiálními institucemi
Sledován FEDem do února roku 2006
Literární rešerše
28
M3 dlouhodobá likvidní aktiva, jako jsou nebankovní investice do amerických spořících dluhopisů, krátkodobých státních dluhopisů, komerčních papírů a bankovních akceptů
L6
Zdroj: Jílek (2004), Polouček (2009), Polouček (2013) vlastní úprava
Jílek (2004) dodává, že každý agregát měnil svou roli z důvodů jejich změnám spolehlivosti. Dále říká, že na začátku 80. let byla výška peněžní zásoby M1 vodítkem pro monetární politiku, ale v roce 1982 tento ukazatel nezafungoval a proto od něj FED upustil a používal jej jako indikátor.
3.6
Vliv peněžní nabídky na akciové trhy
Dle Rejnuše (2001) je peněžní nabídka považována za nejvýznamnější faktor ovlivňující tvorbu kurzu akcií. Toto tvrzení potvrzuje i Kohout (2010) označuje peněžní nabídku jako nejvýznamnější determinant z makroekonomických vlivů, který primárně ovlivňuje chování cen akcií. Rejnuš (2010) říká, že peněžní nabídka úzce souvisí s monetární politikou centrální banky příslušné země. Dále Veselá (2011) uvádí, že mezi akciovými kurzy a peněžní nabídkou existuje kladný vztah. Empirické studie ukazují na předbíhání této proměnné ve vztahu k chování akcií. Studie z posledních let poukazují na snižující se těsnost těchto proměnných. Důvodem uvádí změnu měnové politiky centrálních bank. Dle Chromce (2006) je peněžní nabídka velmi dobrý nástroj, který je v rukou centrální banky pro ovlivnění vývoje ekonomiky a finančních trhů. Teorie uvádí několik vysvětlení jejího působení na akciové trhy. Dle Polácha, Kořené (2002) a Rejnuše (2001) jsou:
6
Efekt likvidity – zvyšováním peněžní nabídky, při zachování konstantní poptávky po penězích, investoři tyto dodatečné peněžní prostředky investují částečně i na akciových trzích. Protože v podmínkách krátkého období je možno nabídku akcií považovat téměř za fixní tak dochází k růstu akciových kurzů. Teorie transmisního mechanismu – umožní-li centrální banka v rámci své monetární politiky zvýšení peněžní nabídky, podnítí investory nakupovat více dluhopisů, tím se zvyšují jejich kurzy. To se projeví snížením úrokových měr dluhopisů, což zapříčiní větší přitažlivost alternativních investic, kterými jsou v tomto případě akcie. V důsledku zvýšení poptávky po akciích vroste jejich kurz. Teorie nepřímého vlivu na reálný výstup ekonomiky – růst peněžní nabídky způsobí pokles úrokových sazeb. Tím se podnítí investiční aktivita firem (mohou si levně půjčovat v důsledků nízkých úrokových
Sledován FEDem do roku 1998
Literární rešerše
29
sazeb) následně zvýší očekávanou úroveň jejich zisků, tak i kurz jejich akcií. Všechny tři přístupy mají shodné závěry. Zvyšování peněžní nabídky vždy zvyšuje kurz akcií. Dále je zřejmé dle Rejnuše (2010), velmi úzký vztah mezi peněžní politikou centrálních bank a regulací úrokových sazeb, které se navzájem podmiňují. Na toto téma bylo vytvořeno mnoho studií. Beltria a Morana (2006) potvrzují vztah peněžní nabídky a výnosnost akcií na americkém trhu. Dle jejich studie změny v monetární politice se projevují na akciové tituly, ale i opačně. Vliv monetární politiky na akciové kurzy je vyšší. Dále Veselá (2010) tento vztah otestovala na českém trhu. Výsledkem byla slabá negativní závislost, což je v rozporu s očekáváním výsledků studie, ale Veselá (2007) shledala vazbu mezi vývojem peněžní nabídky a akciovými kurzy ve vybraných evropských trzích, i když výsledky poukazují na slábnutí tohoto vztahu. Další studií na americkém trhu, která se zabývá vztahem peněžní nabídky a jejím vlivem na akciové trhy je studie Bernanke, Kuttner (2005), kteří zkoumali reakci trhů na předem očekávané zvýšení peněžní nabídky centrální bankou a reakci akciových trhů na neočekávané zvýšení peněžní zásoby. Porovnávali očekávané zvýšení peněžní nabídky po jednání bankovní rady se skutečným přírůstkem peněžní nabídky. Používali autoregresní model o 131 pozorováních od června 1989 do prosince 2001, s výjimkou září 2001 kdy došlo k velkému poklesu trhů z důvodu teroristického útoku v New Yorku a Washingtonu DC. Autoři našli vyšší reakci na neohlášené změny zvýšení peněžní nabídky a její následné promítnutí do akciových kurzů. Další analýzy byli vytvořeny i na asijských trzích, následující popsaná analýza studuje tento vztah na pákistánském trhu. Husain, Mahmood (1999) ve své analýze používají peněžní agregáty M1 a M2 jako závislé proměnné a akciový index OFSIX byl použit jako vysvětlující proměnná. K zjištění vztahu v krátkém horizontu použili Dickey-Fullerův test. Výsledkem bylo zjištění, že změna nabídky způsobuje změny v cenách akcií jak v krátkodobém tak i dlouhodobém horizontu. Dalšími studiemi, které byli provedeny na asijských trzích, na kterých byl tento vztah potvrzen. Dokonce Shaoping (2008), který provedl analýzu na čínském trhu v letech 2005 až 2008, ji označil za velmi silnou závislost mezi peněžní nabídkou a akciovými kurzy. V teorii je kladný vztah mezi peněžní nabídkou a vývojem na akciovém trhu brán jako fakt. Empirické studie to jako fakt nepovažují, některé dokonce prokazují opak.
Empirická část
30
4 Empirická část V první části mé práce jsem definoval finanční trhy jejich funkce a cíle, peníze a peněžní nabídku a její vliv na akciové trhy s uvedením několika prací na toto téma, které měli nejednoznačné výsledky. S peněžní zásobou se pojí měnové agregáty, nejvíce využívané jsou M1, M2 a nově MZM. Peněžní agregát MZM (money zero maturity) obsahuje peníze s nulovou dobou splatnosti (okamžitě likvidní prostředky). Agregát MZM doporučuje Kohout (2010) a ekonom Frank Shostak pro základ analýz dlouhodobého chování akcií. Také jsem popsal a definoval možnosti analýzy cenných papírů, nejdůležitější analýzou je stále fundamentální analýza, i když ztrácí význam na úkor psychologické analýzy. Což je dané velkou globalizací trhu a nárůstem nezkušených investorů. V empirické části se bude zabýváno vztahem peněžní nabídky a akciovými indexy. Pro svou analýzu bylo vybráno období 2002-2012, což je velmi bohatý časový interval na změny nálad (globální hospodářská krize) na akciových trzích. Vybral jsem si akciový trh Spojených států americký, z důvodu významnosti pro celosvětovou ekonomiku a velké tržní kapitalizace amerického akciového trhu. Velikost peněžní zásoby budu měřit peněžním agregátem M2. Zdrojem dat bude Federal Reserve Bank of St. Louis. Peněžní agregát M2 jsem si vybral, protože nejvyužívanějším agregátem pro ekonomické analýzy a také proto, že ho sledují všechny centrální banky vyspělých států. Akciové trhy budou v analýze zastupovat indexy Dow Jones Industrial Average a indexu Standart & Poor's 500 ze Federal Reserve Bank of St. Louis. Tyto dva indexy byli vybrány, protože se jedná o nejvýznamnější indexy na americkém trhu. Tyto dva indexy jsou odlišně vypočítávány, DJIA je cenově vážený index, oproti tomu je S&P 500 hodnotově vážený index. V závěru mé práci zhodnotím významnost dopadů změn peněžní zásoby na oba odlišně vypočítávané indexy. V první části budu popisovat vývoj a vztah mezi peněžní nabídkou a akciovým indexem. Vztah budu zjišťovat korelační analýzou. V druhé části bude zjišťováno pomocí regresní analýzy vztah akciového indexu a dalších makroekonomickými veličinami do svého výběru jsem vybral výši úroků státních desetiletých dluhopisů, nezaměstnanost, index spotřebitelských cen, hrubý domácí produkt a peněžní zásobu.
4.1
Vývoj a vztah peněžní nabídky a akciového indexu Dow Jones Industrial Average
Důvody, proč byl vybrán právě tento akciový index, jsou popsány již výše. Index se skládá z 30 společností s největší tržní kapitalizací obchodovaných na New York Stock Exchange. Sektorové složení indexu je patrné s následujícího koláčového grafu.
Empirická část
31
Obrázek 6: Sektorové rozložení indexu DJIA
Zdroj: Spaulting W. C.,
,vlastní úprava, překlad
Z předloženého grafu můžeme vyčíst velkou diverzifikaci indexu, což dělá z indexu velmi dobrý indikátor nálady na finančních trzích. Největší zastoupení má těžký průmysl a to 23,33%, na druhém místě jsou finanční společnosti a společnosti vyrábějící počítačové komponenty (hardware). Na opačném straně s nejnižším zastoupením jsou dvě odvětví softwarových společností a medií shodně 3,33% podíl v index DJIA. Na dalším obrázku je znázorněn vývoj peněžní zásoby M2 a vývoj akciového indexu Dow Jones Industrial Average.
Empirická část
32
Obrázek 7: Vývoj DJIA a peněžní zásoby M2
Zdroj: Fred (2013), vlastní úprava
Z grafu je patrné, že neustále dochází k navyšování peněžní zásoby. Index DJIA v roce 2008 se dostal do kontrakce a svého dna dosáhl na začátku roku 2009, od té doby index má opět růstovou tendenci. V druhé polovině roku 2013 útočí na svá předkrizové maxima. Má tento růst od roku 2009 na svědomí mohutné kvantitativní uvolňování? Na tuto otázku se budu pokoušet odpověď ve svých následujících částech mé práce. Následující tabulka porovnává vývoj nominální peněžní zásoby a akciového indexu DJIA. Tabulka 5: Tempa růstu peněžní zásoby M2 a akciového indexu DJIA
Veličina M2 Dow Jones Industrial Average
Průměrné měsíční tempo růstu 0,499% 0,287%
Tempo růstu 91,685% 32,451%
Zdroj: FRED (2013), vlastní výpočty
Uvedené data ukazují rozdílné tempa růstu akciového indexu a peněžního agregátu M2. Tyto rozdílné rychlosti tempa růstu lze přikládat k velkému propadu akciového trhu v roce 2008 v důsledku hospodářské krize. Vyšší tempo růstu M2 je v důsledku kvantitativního uvolňování, ale i nízké závislosti mezi proměnnými.
Empirická část
33
Trendy růstu jsou oba pozitivní, což může dokládat pozitivní vztah těchto proměnných. Pro lepší identifikaci vztahu rozdělím analýzu na dva časové úseky první 2002 až 2007 (doba konjunktury) a druhý od října 2008 až 2012 (začátek kvantitativního uvolňování a doba recese). Tabulka 6: Tempa růstu peněžní zásoby M2 a akciového indexu DJIA v období 2002-2007
Veličina
Průměrné měsíční tempo růstu 0,477%
M2 Dow Jones Industrial 0,4703% Average Zdroj: Fred (2013), vlastní výpočty
Tempo růstu 37,22% 35,099%
Tabulka 7: Tempa růstu peněžní zásoby M2 a akciového indexu DJIA v období října 2008-2012
Veličina
Průměrné měsíční tempo růstu 0,5437%
M2 Dow Jones Industrial 0,7913% Average Zdroj: Fred (2013), vlastní výpočty
Tempo růstu 31,05% 43,236%
V prvním období je průměrné měsíční tempo růstu i celkové tempo růstu velmi podobné mezi sledovanými veličinami. Lze soudit, že toto období kdy docházelo k hospodářskému růstu v USA (měřeno nominálním HDP), bylo z velké části podpořeno velkou nabídkou peněz, která dodávala podnikům i investorům velkou likviditu. Také lze usuzovat, že tento růst nebyl do velké míry podložen technologickým rozvojem anebo zefektivněním výrob společností. V druhém sledované období se tempo růstu obou veličin zvýšilo. U indexu Dow Jones Industrial Average je to dané velkým propadem akciového indexu v roce 2008 a hlavně v září tohoto roku, kdy došlo ke krachu investiční banky Lehman Brothers, a následným růstem až do dnešní doby. Průměrné měsíční tempo růstu peněžního agregátu M2 se zvýšilo díky velkému kvantitativnímu uvolňování, které spustil FED v listopadu roku 2008. Lze usoudit, že zvýšení peněžní zásoby mělo vliv na pozitivní vývoj akciového indexu DJIA. Další analýzou vztahu je analýza prostřednictvím popisných statistik. Budu analyzovat 132 měsíčních dat od ledna 2002 do prosince 2012. Tabulka 8: Popisné statistiky M2 a DJIA
Peněžní zásoba M2 Dow Jones Industrial Average Střední hodnota Medián Variační rozpětí
7486,1 7261,6 4978,2
10854 10675 6665,5
Empirická část
34
Rozptyl Směrodatná odchylka Variační koeficient Šikmost Špičatost
1905780,3 1380,5 0,18441 0,35931 -0,99021
2506205,6 1583,1 0,14586 -0,091871 -0,78404
Zdroj: vlastní výpočty, FRED (2013)
Díky datům ve výše uvedené tabulce je zřejmé, že u peněžní zásoby i akciového indexu vyšli rozdílné hodnoty šikmosti, u peněžní zásoby M2 vyšlo kladné číslo, to znamená levostranně zešikmené data, oproti tomu index DJIA vyšlo záporné číslo, to značí pravostranné rozdělení hodnot. U proměnných vyšli opačné znaménka, ale obě se blíží nule, to znamená, že data mají symetrické rozdělení (především index DJIA). Špičatost má hodnoty -0,99 a -0,78 obě dvě jsou záporné hodnoty, to značí podnormální špičatost neboli záporná špičatost. Podnormální špičatost se vyznačuje rovnoměrnějším rozdělením a křivka hustoty je ploší než Gaussova křivka. Variační koeficient vyšel relativně malé číslo (blíží se nule), to vyjadřuje malou variabilitu zkoumaných hodnot. V předchozích odstavcích jsem popsal vývoj peněžní nabídky a akciového indexu DJIA ve Spojených státech amerických. V této části se pokusím identifikovat vztah mezi těmito veličinami. K identifikaci vztahu budu využívat Pearsonův korelační koeficient. K výpočtu využiji absolutních hodnot. Tabulka 9: Korelační matice DJIA a M2
M2
DJIA 0,4755
Zdroj: vlastní výpočty
Korelační koeficient vyšel 0,4755, z toho vyplývá střední míra závislosti mezi veličinami. Kladné znaménko znamená, že změna jedné veličiny znamená změnu druhé veličiny stejným směrem. Pro lepší identifikaci vztahů si rozdělím také mé sledované období na dvě části před krizovou (období konjunktury 2002-2007) a období odrážení od dna od roku 2009 do roku 2012, kdy probíhalo kvantitativní uvolňování. Tabulka 10: Korelační matice DJIA a M2 v letech 2002 až 2007
M2 Zdroj: vlastní výpočty
DJIA 0,8901
Empirická část
35
Tabulka 11: Korelační matice DJIA a M2 v letech 2009 až 2012
M2
DJIA 0,8399
Zdroj: vlastní výpočty
Z následujících tabulek můžeme vyčíst velmi silný vzájemný vztah mezi oběma veličinami. Vyšší korelační koeficient je u předkrizových let, důvodem je růst peněžní zásoby i indexu rovnoměrný oproti druhému období kde byl mocný růst indexu a i kvantitativní uvolňování FEDu, toto je období se spíše skokovým vývojem s velkým růstovým trendem. Výsledky korelace potvrzují tempa růstu v těchto obdobích, které jsou velmi podobné. Korelace celkového období byla velmi silně ovlivněna „krizovým“ rokem 2008, kdy došlo k inverznímu vývoji obou veličin. Přes to, že korelace mezi uvedenými veličinami je zjevná, v následujícím testu bude ověřeno, jestli se nejedná o zdánlivou korelaci. K prokázání autokorelace bude použit Durbin-Watsonův test. Pomocí metody nejmenších čtverců jsem zjistil adjustovaný koeficient determinace je 0,97155. To znamená, že peněžní agregát M2 vysvětluje 97% časové řady indexu Dow Jones Industrial Average. DW statistika vykazuje hodnotu 0,049078, která značí autokorelaci daného vztahu. Pomocí prvních diferencí zvolených proměnných, které odstraní z dat trendovou složku a tím získají stacionární charakter. Po provedení diferencí došlo k velkému snížení adjustovaného koeficientu determinace na hodnotu 0,01744. DW statistika má hodnotu 1,606, to značí, že v modelu není přítomná sériová autokorelace. Pomocí následujícího grafu, lze tvrdit, že data získala charakter rovnoměrného rozdělení (střední hodnota osciluje kolem nuly).
Empirická část
36
Obrázek 8: Grafická analýza rezidují M2 a DJIA
Zdroj: vlastní práce
Dalším krokem bude jednoduchá dekompoziční analýza mnou zvolených časových řad. Tento přístup předpokládá, že časové řady lze rozdělit na cyklickou, trendovou, sezónní a náhodnou složku. Vybraná data jsou již očištěná o sezonnost, z toho důvodu bude hlavním úkolem identifikovat trendovou křivku.
Empirická část
37
Obrázek 9: Graf časové řad M2 a DJIA
Zdroj: Vlastní práce
Z prvního pohledu na předchozí dva spojnicové grafy lze soudit, že peněžní zásoba M2 bude mít rostoucí lineární a akciový index DJIA bude mít trendovou křivku kubistickou. Tyto předpoklady ověřím pomocí statistického programu Gretl, ve kterém bude vykreslena optimální trendová křivka.
Empirická část
38
Obrázek 10: Vykreslený trend časové řady M2
Zdroj: Vlastní práce
Trendová rovnice peněžní zásoby M2 je: Y=5,52e006 + 18,3t + 0,133t2 Nejlépe vykresluje trend časové křivky rostoucí kvadratická funkce. Můžeme zde vidět i odchýlení od trendu v roce 2009, kdy začalo první kvantitativní uvolňování v důsledku hospodářské krize.
Empirická část
39
Obrázek 11: Vykreslený trend časové řady DJIA
Zdroj: Vlastní práce
Tvar trendové složky časové řady akciového indexu DJIA má tvar: Loess předpověď, d = 1, q = 0,5 Zde také nebyl potvrzen předpoklad trendové složky. Trendová složka je vymodelována pomocí lokálních vážených vyrovnaných hodnot. Z pohledu na tento graf lze usoudit, že roky 2006 až 2007 byl index velmi nadhodnocen a následně došlo k velké kontrakci (hospodářská krize). S porovnání obou časových řad a jejich trendových složek může být usuzováno, že začátek kvantitativního uvolňování bylo podmětem k růstu finančních trhů. Z grafů lze vyčíst i zpoždění 2-3 měsíců, mezi zvýšením peněžní zásoby v oběhu a reakcí indexu DJIA na tuto skutečnost. K potvrzení vlivu peněžní zásoby M2 na akciový index Dow Jones Industrial Average bude použita regresní analýza (OLS). Zde bude určeno jako závislá proměnná akciový index DJIA a jako vysvětlující proměnné (regresory) budou veličiny index spotřebitelských cen, nezaměstnanost, hrubý domácí produkt, úroková míra vládních pokladničních poukázek se splatností 10 let a hlavně peněžního agregátu M2. Tyto proměnné byly vybrány, protože jsou dle Polácha, Kořené (2002) a Rejnuše (2010) nevýznamnějšími indikátory budoucího vývoje na akciovém trhu, a také jsou hlavními veličinami zkoumanými při globální fundamentální analýze. Zdrojem dat je statistický portál FEDU FRED. Všechny data jsou v rozmezí let 2002 až 2012, jejich frekvence je měsíční.
Empirická část
40
Nejprve určím předpokládané vlivy na závislou proměnou, které jsou předem stanoveny ekonomickou teorií. Tabulka 12: Předpokládané vlivy na závislou proměnou DJIA
X1 X2 X3 X4 X5
Nezávisle proměnná Peněžní zásoba M2 Index spotřebitelských cen Hrubý domácí produkt Státní pokladniční poukázky úrok Nezaměstnanost
Vliv na závisle proměnnou + + + -
Zdroj: vlastní práce
Následujícím krokem zjistím při 5% hladině významnosti významné a nevýznamné proměnné regresního modelu, pomocí modelu nejmenších čtverců (OLS). Tabulka 13: Analýza OLS závislá DJIA
Proměněná
Koeficient
M2 CPI GDP IR Nezaměstnanost
2,10329 -11,3489 -0,106677 1007,59 -731,225
Směr. Chyba 0,465648 15,8658 0,322499 207,581 96,3102
t-podíl
p-hodnota
významnost
4,517 -0,7453 -0,3308 4,854 -7,592
1,42e-05 0,4757 0,7414 3,48e-06 5,94e-012
*** *** ****
Zdroj: vlastní výpočty
Podle dat z předchozí tabulky se můj předpoklad potvrdil, významné hodnoty jsou peněžní zásoba a státní desetileté dluhopisy a nezaměstnanost. Po vyfiltrováním nevýznamných proměnných byl můj model dobře specifikován. Adjustovaný koeficient determinace vyšel 0,994, tento model vysvětlit 99,4% volatility indexu DJIA. Tato hodnota je však velmi zavádějící z důvodů autokorelace dat, toto potvrzuje DW test který vyšel 0,2153. Tuto pozitivní autokorelaci jsem opravil pomocí Cochrane-Orcuttovy procedury koeficient R2 klesl na hodnotu 0,943103. Což značí stále velkou vysvětlující hodnotu mého modelu. Durbin-Watsonova statistika vyšla 1,675. Tato statistika nabývá hodnot od 0 po 4, optimální rozmezí kde se nevyskytuje korelace je 1,5 až 2,5, tam spadá výsledek uvedeného testu. Z provedené analýzy vztahu indexu Dow Jones Industrial Average a peněžní zásoby, lze usuzovat v pozitivní vztah mezi těmito dvěma veličinami. V druhé části mé empirické práce se budu zabývat vztahem akciového indexu Standart & Poor's 500 a peněžní zásoby M2.
Empirická část
4.2
41
Vývoj a vztah peněžní nabídky a akciového indexu Standart & Poor's 500
Pro druhou část mé empirické práce jsem si vybral porovnání vztahu peněžní nabídky M2 a akciového indexu ratingové společnosti Standart & Poor's, který zahrnuje 500 největších amerických společností, které jsou spolehlivé a vyplácí svým akcionářům podíly na zisku za nesené riziko držení akcií. Obrázek 12: Sektorové rozložení indexu S&P 500
Zdroj: Karnes (2013), překlad, vlastní úprava
Z koláčového grafu je patrné, že velký důraz je kladen na zastoupení všech reprezentativních segmentů ekonomiky. Oproti indexu Dow Jones Industrial Average je zřejmé rovnoměrnější rozložení sektorů v indexu. Největší váhu mají informační technologie s 18,15%, z důvodu velkého rozvoje tohoto odvětví. Nejmenší počet společností zastupuje telekomunikační sektor s 3,03%. Na dalším obrázku je uveden vývoj akciového indexu S&P 500 a měnové zásoby M2.
Empirická část
42
Obrázek 13: Vývoj M2 a S&P 500
Zdroj: FRED (2013), vlastní úprava
Vzhledem k popisu křivky peněžní zásoby v předchozím textu, budu se prioritně zabývat křivkou akciového indexu Standard & Poor's 500 a jeho srovnání s indexem DJIA. Z grafu lze vyčíst, že vývoj je velmi podobný jak u indexu Dow Jones Industrial Average. Index S&P 500 po odrazu ze dna nemá takové rychlé tempo růstu jako DJIA, ale hlavní vrcholy a dna jsou stejné u obou zmíněných indexů. V následující tabulce jsou vypočítána tempa růstu obou veličin. Tabulka 14: Tempa růstu peněžní zásoby M2 a akciového indexu S&P 500
Veličina M2 Standard & Poor's 500
Průměrné měsíční tempo růstu 0,499% 0,254%
Tempo růstu 91,685% 24,739%
Zdroj: FRED (2013), vlastní výpočty
Průměrné procentní přírůstky jsou u obou veličin téměř stejné, nepatrně rychlejší je index DJIA o 0,033 procentního bodu. Nižší tempo růstu ve sledovaném období má index S&P 500, rozdíl činí 7,712 procentního bodu. Tempo růstu peněžní nabídky je o 67% menší. To ukazuje, že jejich těsnost nebude až tak velká jak jsem se domníval podle studií uvedených v literární rešerši. Tento výsledek může být zapříčiněn hospodářskou krizí v roce 2008. Abych objasnil tuto domněnku,
Empirická část
43
bude porovnávané období rozděleno na dva časové úseky 2002 až 2007 a období 2009 až 2011. Tabulka 15: Tempa růstu peněžní zásoby M2 a akciového indexu S&P 500 v období 2002-2007
Veličina M2 Standard & Poor's 500
Průměrné měsíční tempo růstu 0,477% 0,416%
Tempo růstu 37,22% 29,73%
Zdroj: FRED (2013), vlastní výpočty
Tabulka 16: Tempa růstu peněžní zásoby M2 a akciového indexu S&P 500 v období od října 20082012
Veličina M2 Standard & Poor's 500
Průměrné měsíční tempo růstu 0,5437% 0,855%
Tempo růstu 31,05% 46,809%
Zdroj: FRED (2013), vlastní výpočty
Tempa růstu indexu S&P 500 jsou nižší prvním sledovaném obdobím než u indexu Dow Jones Industrial Average. To může být způsobeno odlišným sektorovým složením nebo odlišným výpočtem indexu. Také to může býti pomalejším růstem indexu v období konjuktury a rychlejšího v období recese. Lze usuzovat z výsledků tempa růstu, že v indexu Standard & Poor's 500 je zastoupeno větší množství anticyklických společností. Následující tabulce jsou uvedeny popisné statistiky, na jejich výsledků bude analyzován vztah a vývoj mezi peněžní zásobou M2 a akciovým indexem Standard & Poor's 500. Obrázek 14: Popisné statistiky M2 a S&P 500
Peněžní zásoba M2 Standard & Poor's 500 Střední hodnota Medián Variační rozpětí Rozptyl Směrodatná odchylka Variační koeficient Šikmost Špičatost
7486,1 7261,6 4978,2 1905780,3 1380,5 0,18441 0,35931 -0,99021
1185,4 1196,1 782,57 34191,7 184,91 0,15599 -0,22759 -0,71223
Empirická část
44
Zdroj: FRED (2013), vlastní výpočty
Popisné statistiky indexu S&P 500 vyšli velmi podobně jako v předchozí kapitole popsaný index. Jediný rozdíl je ve velikosti směrodatné odchylky a rozptylu, ty vyšli u indexu S&P 500 malé s porovnáním s DJIA. To vypovídá, že jsou si hodnoty většinou podobnější (méně variabilní) než u indexu DJIA. V předchozích odstavcích jsem popsal vývoj indexu Standard & Poor's 500 a peněžní zásoby M2. V následující částí budu identifikovat vztah mezi těmito veličinami. Jako nejužívanější metodu k nalezení vztahu mezi proměnnými použiji korelační analýzu. V následující tabulce bude nastíněn výsledek korelace absolutních hodnot mnou sledovaných veličin. Obrázek 15: Korelační matice S&P 500 a M2
M2
Standard & Poor's 500 0,346389
Zdroj: vlastní výpočet
Korelační matice mezi akciovým indexem S&P 500 a peněžní zásobou, vyšel jen 0,35, tato hodnota se nachází v intervalu střední závislosti mezi veličinami, ale i tak lze tvrdit, že tato závislost je velmi malá. V porovnání s indexem DJIA je závislost o 13% menší. Tento výsledek může mít za následek odlišné podíly segmentů v indexech, ale i odlišné vypočítávání těchto indexů. Tabulka 17: Korelační matice S&P 500 a M2 v letech 2002 až 2007
M2
Standard & Poor's 500 0,906
Zdroj: vlastní výpočet
Tabulka 18: Korelační matice S&P 500 a M2 v letech 2009 až 2012
M2
Standard & Poor's 500 0,8184
Zdroj: vlastní výpočet
V následujících tabulkách se potvrdily výsledky korelace mezi M2 a DJIA. Zde také vyšla velmi velká závislost mezi oběma proměnnými. Je zajímavé, že v období korelační koeficient vyšel vyšší u hodnotově počítaného indexu S&P 500, naopak v období po krizovém roce 2008 vyšel vyšší korelační koeficient u cenově váženého indexu Dow Jones Industrial Average (DJIA). Také u tohoto případu bude zkoumáno, jestli se jedná o zdánlivou korelaci nebo pravou korelaci, pomocí DurbinWatsonovi statistiky.
Empirická část
45
Pomocí modelu nejmenších čtverců bude sestaven model, kde akciový index Standard & Poor's 500 bude závislou proměnnou a vysvětlující (regresorem) bude peněžní zásoba M2. Model vysvětlil 96,3316% variability závislé proměnné (S&P 500), to je o 1% méně jako u modelu s indexem DJIA. DW statistika je 0,04389 tato hodnota je stejná jak u indexu DJIA a také značí autokorelaci prvního řádu. Důvodem této autokorelace je že srovnávaná data jsou v absolutních hodnotách. Tato korelace je s velkou pravděpodobností způsobena trendovou složkou a pomocí prvních diferencí proměnných bude odstraněna. Tento postup snížil adjustovaný koeficient determinace na 0,02569. DW statistika nabyla hodnotu 1,487 s p-hodnotou 0,014, to při 5% hladině významnosti zamítá hypotézu H0 (není přítomná sériová korelace 1. řádu) a přijímá hypotézu H1 (je přítomná sériová korelace 1. řádu). Tato korelace bude opravena Praisova – Winstenovou metodou. Pomocí výše uvedené procedury byla odstraněna sériová korelace a výsledná vypovídající hodnota modelu je podle adjustovaného koeficientu determinace 0,932325 (93,2325%). Tento výsledek značí velký pozitivní vztah mezi vysvětlovanou a vysvětlující proměnnou. Obrázek 16: Grafická analýza reziduí S&P 500
Zdroj: vlastní práce
Z obrázku lze pozorovat, že data získala charakter rovnoměrného rozdělení. Střední hodnota osciluje okolo nuly, mimo období od půlky roku 2008 kdy začala hospodářská krize a vytvořil se velký zlom v časové řadě. V další části empirické části bude identifikován trend časových řad. Identifikovat tento trend budu pomocí jednoduché dekompoziční metody, kterou jsem
Empirická část
46
použil již při identifikaci trendu u analýzy indexu Dow Jones Industrial Average a peněžní zásoby M2. Obrázek 17: Graf časové řady M2 a S&P 500
Zdroj: vlastní práce
Trend časové řady M2 jsem již odhadl jako kvadratický v předchozí části mé práce. Trend časové řady akciového indexu Standard & Poor's 500 odhaduji jako kubistický, protože je zde menší růstový trend po krizi v roce 2008. Graf trendové časové řady peněžní zásoby M2 je uveden výše. Rovnice trendu je Y=5,52e006 + 18,3t + 0,133t2.
Empirická část
47
Obrázek 18: Vykreslený trend časové řady S&P 500
Zdroj: vlastní práce
Trend časové řady byl dobře odhadnut, nejlépe vykresluje trend kubistická křivka trendu. Její rovnice je Y=804 +22t – 0,343t2 +0,00160t3 Oproti předchozí analýze, kde trendová složka byla vypočítána podle metody lokálních vážených vyrovnaných hodnot. Je zajímavé, že u velmi podobných křivek vyjdou odlišně vykreslené trendové křivky. Tato skutečnost může být dána odlišným variačním rozpětím a směrodatnou odchylkou daných proměnných, nebo rozdílnou reakcí na zvýšení peněžní zásoby. I u indexu S&P 500 lze vidět oživení po začátku kvantitativního uvolňování v listopadu roku 2008, je zde vidět vzpřímení křivky trendu i nominálních hodnot indexu S&P 500. Tento trend lze pozorovat i u následujících kvantitativních uvolňování dva (začátkem v listopadu 2010) a tři (začátkem v září roku 2012). K potvrzení vlivu peněžní zásoby M2 na akciový index Standard & Poor's 500 bude použita metoda nejmenších čtverců (OLS) se závislou proměnnou indexem S&P 500 a vysvětlujícími proměnnými stejnými jako u analýzy indexu DJIA. Tyto proměnné jsem si vybral, protože jsou zařazeny mezi nejvýznamnější části globální fundamentální analýzy akciového trhu. Jako velmi důležité tyto faktory shledávají například Polách (2007), Polouček (2009), Rejnuš (2010). Zdrojem dat pro tuto analýzu bude statistický portál americké centrální banky (FRED), všechny data budou měsíční frekvence v rozmezí let 2002 až 2012.
Empirická část
48
Prvním krokem v mé analýze bude určit předpokládané znaménka vlivu represorů na vysvětlovanou proměnnou. Tyto vztahy jsou dány ekonomickou teorií a také jsou uvedeny v mé literární rešerši. Tabulka 19: Předpokládané vlivy na index S&P 500
X1 X2 X3 X4 X5
Nezávisle proměnná Peněžní zásoba M2 Index spotřebitelských cen Hrubý domácí produkt Státní 10leté dluhopisy Nezaměstnanost
Vliv na závisle proměnnou + + + -
Zdroj: vlastní práce
V následujícím kroku bude zjištěno při 5% hladině významnosti významné a nevýznamné proměnné regresního modelu, pomocí modelu nejmenších čtverců (OLS). Pomocí testu vynechat proměnné vynechám makroukazatele, které jsou nevýznamné v modelu. Vytvořený model měl velmi vysoký adjustovaný koeficient determinace 99,4016%, ale velmi malou Durbin-Watsonovu statistiku (0,281055) a to značilo autokorelaci v modelu. Tato autokorelace může být dána nevýznamnými proměnnými v modelu. Po odstranění nevýznamných proměnných autokorelace nebyla odstraněna, proto byla použita Cochrane-Orcuttova metoda odstranění sériové korelace. V následující tabulce je uveden výsledný model závislosti mezi indexem S&P 500 a vlivy globální fundamentální analýzy. Tabulka 20: Analýza OLS závislá S&P 500
Proměněná
Koeficient
M2 Státní 10leté dluhopisy Nezaměstnanost
0,159652
Směr. Chyba 0,0197540
74,3945 47,5975
t-podíl
p-hodnota významnost
8,082
4014e-13
***
14,9298
4,983
1,99e-06
***
20,4156
-2,331
0,0213
**
Zdroj: vlastní práce
Vypovídající hodnota modelu klesla na 94,3194% (adjustovaný koeficient determinace), DW statistika má hodnotu 1,59 to značí, že se v modelu nevyskytuje sériová korelace. Z provedené analýzy vztahu akciového indexu Standard & Poor's 500 a peněžní zásoby M2 lze usoudit, že mezi těmito proměnnými je velmi silný pozitivní
Empirická část
49
vztah. Dále jde vyvodit, že doba reakce na změnu peněžní zásoby je rozdílná u obou indexů. V modelu indexu S&P 500 je méně významný vliv nezaměstnanosti.
Diskuze
50
5 Diskuze Tato bakalářská práce se zabývala vztahem mezi peněžní nabídkou a akciovými kurzy v Spojených Státech Amerických. Jako zástupci akciového trhu byli vybrány akciové indexy Dow Jones Industrial Average a Standard & Poor's 500. Tyto dva indexy jsou nejvýznamnější na americkém akciovém trhu a navzájem se odlišují jejich výpočtem. Index DJIA je cenově vážený index, u něhož hlavní váha je aktuální kurz titulů zahrnutých do indexu. Oproti tomu je index Standard & Poor's 500 hodnotově vážený index, kde je každá akcie vážena svou tržní kapitalizací na celkové tržní hodnotě společností. Na vztah mezi vybranými veličinami bylo vypracováno několik prací, které jsou zmiňovány v mé práci. Většina prací byla vypracována pro vztah na americkém trhu, například Beltria a Morana (2006), Bernanke a Kutter (2005). Tyto práce potvrdili tento vztah. Několik prací bylo vypracováno na asijský trh, například Koh a Maysami (2000) na japonském trhu a Shaoping (2008) na čínském trhu, který tento vztah dokonce označil za velmi silný. Vztahem českého akciového trhu a množství peněžní nabídky se zabývala Veselá (2007), ta došla k závěru, že tento vztah postupem času slábne. Tyto všechny výše uvedené analýzy nedošli k jednoznačným závěrům a nezodpověděli na otázku, jak by se měl investor chovat při pohybu peněžní zásoby. Pomocí korelační analýzy bylo zjištěno, že v důsledku finanční krize v roce 2008, kdy křivky akciových indexů a peněžní zásoby měli inverzní charakter a to zapříčinilo ve sledovaném období, let 2002-2012 nízké číslo koeficientu korelace. Je zajímavé, že index S&P 500 měl o 12,92 procentního bodu menší koeficient korelace oproti indexu DJIA. Z důvodů lepší identifikace vztahů bylo sledované období rozděleno na dvě období „předkrizové“ a „po krizové“ období. V prvním období byla identifikována větší závislost než v druhém období a to o 10 procentních bodů. Předkrizové období (2002-2007) dle Kohouta (2010) bylo založeno na úvěrové expanzi komerčních bank, které vháněly do oběhu levné peníze, tyto peníze pak investoři masově iracionálně investovali. Toto tvrzení potvrzují mé výpočty. Ve druhé období 2009-2012, je nižší korelační koeficient (0,83). Byly zaznamenány rychlejší růsty akciových indexů, než u peněžní zásoby v předchozím období to bylo naopak. Lze tvrdit, že tento růstu akciových indexů nesouvisí jen s růstem peněžním nabídky. Společnosti v důsledku krize museli zefektivnit výrobní procesy a činnosti a snížit počet pracovníků. Tyto restrukturalizace se většině společnostem povedlo zahrnutých do výpočtu indexů a vedlo to k navýšení zisků firem. Další významnou příčinou tohoto obratu bylo, že investoři ztratili likviditu, kterou měli před nástupem finanční krize, banky přestali půjčovat „na počkání každému“. Uvedené skutečnosti jsou jen několika příčinami nižšího korelačního koeficientu v letech 2009–2012. Při analýze trendů časových řad určených proměnných, jde vidět společné trendy mezi peněžní zásobou a akciovými indexy. Nejvíce je zde patrný, rozdíl v čase kdy začalo první kvantitativní uvolňování a kdy trhy se zpožděním reagova-
Diskuze
51
ly. Dle studie Bernanke a Kuttera (2005) změny očekávané peněžní zásoby jsou rychleji investory promítnuty do kurzu akciových titulů. Tento fakt je zřejmý, až u začátku kvantitativního uvolňování dva, které začalo v listopadu 2010. Od roku 2010 se peněžní nabídka a akciové indexy vyvíjeli velmi podobným růstovým trendem. Zpoždění při prvním kvantitativním uvolňování, lze přikládat na vrub přetrvávající strachu na finančních trzích. V této oblasti lze s Bernanke a Kutterem (2005) souhlasit. Dále jsem zkoumal pomocí regresní analýzy vztah akciových indexů a dalších makroekonomických ukazatelů hrubého domácího produktu, indexu spotřebitelských cen, nezaměstnanosti, úroků desetiletých státních dluhopisů Spojených Států Amerických a peněžní zásoby, které jsem vybral podle Rejnuše (2001), Polácha (2007). Kohout (2009) tvrdí, že peněžní zásoba má největší vliv na kurzy akciových titulů. Jako nevýznamné proměnné byli označeny proměnné hrubý domácí produkt a index spotřebitelských cen, podle něhož se vypočítává míra inflace. Nevýznamnost hrubého domácího produktu je v modeluje dána dle Polácha (2007) tím, že ve střednědobém a krátkém období akciové kurzy předbíhají vývoj reálné ekonomiky, který je měřen právě HDP. Index spotřebitelských cen byl také model určen jako nevýznamný u obou indexů a to z důvodu, že v mnou sledovaném období byla inflace v USA na nízkých a stálých hodnotách. Tato inflace byla akceptovaná investory a tím tato inflace nesnižovala zisky na akciovém trhu. Jako významné hodnoty modelu byli vyhodnoceny peněžní zásoba, státní desetileté dluhopisy USA. U indexu Standard & Poor's 500, byl identifikován menší vztah mezi indexem a nezaměstnaností než u zbylých dvou indikátorů. Dle Rejnuše (2010) úrokové sazby dluhopisů kopírují vývoj akciových trhů, to se shoduje s výsledky mé regresní analýzy. Z pohledu vstupní hypotézy mojí práce výsledky ukazují, že vztah mezi peněžní nabídkou M2 a akciovými indexy Dow Jones Industrial Average a Standard & Poor's 500 je velmi silný a v mém sledovaném období je podmětem pro růstu akciových trhů v USA. Tento vztah byl velmi ovlivněn finanční krizí, která započala v roce 2008. Z analýzy je zřejmé, že peněžní agregát M2 je velmi důležitý faktor ovlivňující akciové kurzy.
Závěr
52
6 Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo na základě použitých statistických a ekonometrických metod porovnání vývoje akciových indexů Dow Jones Industrial Average a Standard & Poor's 500 od roku 2002 do roku 2012 s vývojem množství peněžní zásoby v oběhu. Dílčím cílem bylo na základě změny peněžní zásoby a z dosažených výsledků vyvodit doporučení pro investory na akciovém trhu ve Spojených státech amerických. Jednoznačnější výsledky analýzy by mohli být zkompletovány prodloužením sledovaného období a porovnáním tohoto vztahu na dalších akciových trzích jak rozvinutých tak méně rozvinutých. Rozdíly mezi indexy nebyli tak velké jak, bylo očekáváno před analýzou. Tyto rozdíly přisuzuji množství zahrnutých společností do indexu, než samotnému rozdílnému výpočtu indexů. Hlavní cíl mé práce je rozvinut výše v předchozí kapitole diskuze, je zde jasně identifikovatelný pozitivní vztah mezi peněžní zásobou a vybranými akciovými indexy ve Spojených Státech amerických. Doporučení pro investory vycházející z této práce následující. Při vypracovávání analýz investoři musí věnovat velkou pozornost peněžní nabídce, která je jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících chování cen akcií, v souvislosti s tímto je vhodné rozlišovat mezi předem očekávanou a neočekávanou změnou peněžní nabídky. Předem očekávané změny se projevují na akciovém trhu velmi rychle. Z toho důvodu doporučuji investorům sledovat jednání bankovní rady a prohlášení členů bankovní rady o dalším směřování peněžní politiky centrální banky. Tyto informace jsou zásadní pro predikci budoucího vývoje akciových trhů. Při ohlášeném kvantitativním uvolňování (velmi rozvolněné politice centrální banky), akciové indexy budou reagovat pozitivně na tuto skutečnost, ale je otázkou, s jakou rychlostí trhy na tuto expanzivní měnovou politiku zareagují. Dalším doporučením pro investory, které uvádí Kohout (2010) a Kaufman (2004), jako velké nebezpečí pro investory je finanční iluze. Tato iluze byla dle Kohouta (2010) jednou z příčin finanční krize v roce 2008. Investoři by měli každou investici řádně racionálně zhodnotit bez vlivu emocí prostředí, v kterém se pohybují. V diskuzi a závěru mé práce byly srovnány výsledky empirické analýzy s teoretickými očekáváními a byly popsány tyto výsledky. Tyto výsledky se z velké části shodovaly s hypotézami uvedených v literární rešerši mé práce.
Literatura
53
7 Literatura ADAMEC, VÁCLAV A LUBOŠ STŘELEC. Ekonometrie I: cvičebnice. Vyd. 1. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013, 138 s. ISBN 9788073757069. ADAMEC, VÁCLAV, LUBOŠ STŘELEC A DAVID HAMPEL. Ekonometrie I: učební text. Vyd. 1. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013, 162 s. ISBN 9788073757038. BELTRATIA, A., MORANA, C. Breaks and Persistency: Macroeconomic Causes of Stock Market Volatility. Journal of Econometrics. 2006, roč. 131, č. 1, s. 151-177. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/journal/03044076 BUDÍK, J. Finanční investování. 1. Vydání. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2011. 196 s. Edice EUPRESS. ISBN 978-80-7408-047-0. CARTER, R. B. VAN AUKEN, H. E. Security analysis and portfolio management: a survey and analysis. Journal ofPortfolio Management, 1990. Vol. 8, Fall, pp. 17-21. Dow Jones Averages: Dow Jones Industrial Average. S&P/DOW JONES INDICES LLC. [onli-ne]. 2013. vyd. [cit. 2013-11-13]. Dostupné z: http://www.djaverages.com/?go=industrial-overview DRDLA, MILOŠ. Peníze, banky a finanční trhy. Vyd. 6. Brno: Zdeněk Novotný, 2001, 172 s. ISBN 8086510077. FRED. www.research.stlouisfed.org [online]. 2013 [cit. 2013-11-20]. Data pro mou empirickou analýzu. Dostupné z WWW: < http://research.stlouisfed.org/fred2/tags/series> FRIEDMAN, M. Money and the stock market. Journal of Political Economy. 1988, roč. 96, č. 21, s. 221-245. GLADIŠ, D. Naučte se investovat. 2. rozš. vyd. Praha: Grada, 2005, 174 s. ISBN 80247-1205-9. HAMPEL, DAVID, VERONIKA BLAŠKOVÁ A LUBOŠ STŘELEC. Ekonometrie 2. 2., přeprac. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012, 144 s. ISBN 9788073756642. HENDL, J. Přehled statistických metod zpracování dat. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004. 584 s. ISBN: 80-7178-820-1. HUSAIN, F., MAHMOOD, T. Monetary expasion and stock returns in Pakistan. The Pakistan Development review, winter 1999. s. 769 – 776. CHROMEC, M. Dlouhodobé efekty monetární politiky: může ČNB ovlivnit ekonomický růst? [online]. Brno: Masarykova univerzita - Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky, 2006. [cit. 2013-12-13]. ISSN: 1801-4496. Do-
Literatura
54
stupné z WWW: . JÍLEK, JOSEF. Finance v globální ekonomice. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 660 s. ISBN 9788024738932. JÍLEK, JOSEF. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 648 s. ISBN 9788024716534. JÍLEK, JOSEF. Peníze a měnová politika. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 742 s. ISBN 8024707691. JUREČKA, VÁCLAV. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 332 s. ISBN 9788024732589. KARNES CHAD. Follow just one company in the tech sector to monitor its health. [online]. Etfguiede [cit. 2013-12-14]. Dostupné z WWW: < http://www.etfguide.com/research/1026/31/Follow-just-One-Company-inthe-Tech-Sector-to-Monitor-its-Health-(Hint:-it> KAUFMAN, HENRY. O penězích a trhu: svobodný trh a jeho úskalí pohledem slavného wallstreetského finančníka. V českém jazyce vyd. 1. Praha: Prostor, 2004, 343 s. ISBN 8072601121. KLOUDOVÁ, JITKA. Makroekonomie: základní kurz. 2. vyd. Bratislava: Bratislavská vysoká škola práva, 2008, 200 s. ISBN 9788089363193. KOHOUT, P. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 6., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2010, 292 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-3315-9. KOHOUT, PAVEL. Akcioměr komentář. [online]. Akcioměr indikátor, podhodnocenosti nebo nadhodnocenosti akciového trhu … a více [cit. 2013-12-09]. Dostupné z WWW: KOHOUT, PAVEL. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, 266 s. ISBN 9788024735832 KOHOUT, PAVEL. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 218 s. ISBN 9788024731995. KOSTOLANY, ANDRÉ. Kostolanyho burzovní seminář pro kapitálové investory a spekulanty. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Mirage, 2000, 207 s. ISBN 8023859692.
Literatura
55
MARHINSEN, J., E. Managing in a global economy: demystifying international macroeconomics. Cengage Learning, 2008, 746 s. ISBN 0324545363, 9780324545364 MAYSAMI, R. C., KOH, T. S. A, Vector Error Correction Model of the Singapore Stock Market. International Review of Economics and Finance, 2000. MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011, 520 s. ISBN 978-80-86929-70-5. NÝVLTOVÁ, R.; REŽŇÁKOVÁ, M. Mezinárodní kapitálové trhy - zdroj financování. Kapitálové trhy. Kapitálové trhy. Praha: Grada, 2007. 224 s. ISBN: 978-80247-1922- 1. PAVLÁT, VLADISLAV. Kapitálové trhy. 2., dopl. vyd. Praha: Professional Publishing, c2005, 318 s. ISBN 8086419878. PIKE, R., MEERJANSSEN, J., CHADWICK, L. The appraisal of ordinary shares by investment analysts in the UK and Germany, Accounting and Business Research, 1993. Vol. 23, Autumn, pp 489-499. POLÁCH, JIŘÍ A KATEŘINA KOŘENÁ. Peněžní kapitálové trhy. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2002, 362 s., [7] s. obr. příl. ISBN 8073180847. POLÁCH, JIŘÍ. Peněžní a kapitálové trhy. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007, 2 sv. (105, [18] s., 297, [20] s.). ISBN 97880731860361. POLOUČEK, STANISLAV. Peníze, banky, finanční trhy. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2009, xvii, 415 s. ISBN 9788074001529. REJNUŠ, OLDŘICH. Finanční trhy. 2., rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2010, 659 s. ISBN 9788074180804. REJNUŠ, OLDŘICH. Finanční trhy. 3., rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2011, 689 s. ISBN 9788074181283. REJNUŠ, OLDŘICH. Peněžní ekonomie: (finanční trhy). 5., aktualiz. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010, 354 s. ISBN 9788021440449. REJNUŠ, OLDŘICH. Teorie a praxe obchodování s cennými papíry. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2001, xiii, 257 s. ISBN 8072265717. REVENDA, Z. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005, 627 s. ISBN 80-7261-132-1.
Literatura
56
SEKERKA, B. Cenné papíry a kapitálový trh. 1.vyd. Praha: Profess, 1996, 179 s. ISBN 80-852-3541-2 SHAOPING, CH. Positivist analysis on effect of monetary policy on stock price behaviors. Proceedings of 2008 conference on regional economy and sustainable developmentm, 2008. ISBN 978-0-646-50352-3. SOJKA, Z. Cenné papíry a burzy: (pro obor Podnikové finance a obchod) : studijní text pro kombinované studium. Vyd. 1. Brno: Vysoké učení technické, Fakulta podnikatelská v nakl. Zdeněk Novotný, 2001, 184 s. ISBN 80-214-1975-X. SOJKA, ZDENĚK A PETR MANDELÍK. Cenné papíry a burzy: (pro obor Podnikové finance a obchod) : studijní text pro kombinované studium. Vyd. 1. Brno: Zdeněk Novotný, 2001, 184 s. ISBN 802141975x. SVOBODA, M. Index investing. 1st ed. Brno: Computer Press, 2008, 372 s. ISBN 978802-5118-962. SVOBODA, MARTIN. Index investing. 1st ed. Brno: Computer Press, 2008, xix, 372 s. ISBN 9788025118962. ŠTÝBR, DAVID, PETR KLEPETKO A PAVLÍNA ONDRÁČKOVÁ. Začínáme investovat a obchodovat na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 156 s. ISBN 9788024736488. VESELÁ, J. Analýza trhu cenných papírů. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2003, 361 s. ISBN 80-245-0506-1. VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 2. rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. 792 s. ISBN 978-80-7357-647-9. VESELÁ, J. Investovaní na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a. s., 2007, 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6.
Přílohy
57
Přílohy
Přílohy
58
A Vstupní měsíční data do empirické analýzy Tabulka 21: Vstupní data do empirické analýzy
čas
M27
DJIA8
S&P 5009
2002-01-01
5429,8
9923,80
1140,21
2002-02-01
5456,2
9891,05
1100,67
2002-03-01
5463,2
10500,95
1153,79
2002-04-01
5470,3
10165,18
1112,03
2002-05-01
5492,2
10080,48
1079,27
2002-06-01
5514,3
9492,44
1014,05
2002-07-01
5562,3
8616,52
903,59
2002-08-01
5600,0
8685,48
912,55
2002-09-01
5622,5
8160,78
867,81
2002-10-01
5674,3
8048,12
854,63
2002-11-01
5718,2
8625,72
909,93
2002-12-01
5742,3
8526,66
899,18
2003-01-01
5773,6
8474,59
895,84
2003-02-01
5810,3
7916,18
837,62
2003-03-01
5826,3
7977,73
846,62
2003-04-01
5869,9
8332,09
890,03
2003-05-01
5927,0
8623,41
935,96
2003-06-01
5962,3
9098,07
988,00
2003-07-01
6017,3
9154,39
992,54
2003-08-01
6061,5
9284,78
989,53
2003-09-01
6044,9
9492,54
1019,44
2003-10-01
6033,2
9682,46
1038,73
2003-11-01
6033,0
9762,20
1049,90
2003-12-01
6039,8
10124,66
1080,64
V miliardách USD V bodech 9 V bodech 7 8
Přílohy
59
2004-01-01
6045,7
10540,05
1132,52
2004-02-01
6081,8
10601,50
1143,36
2004-03-01
6122,9
10323,73
1123,98
2004-04-01
6164,5
10418,40
1133,08
2004-05-01
6231,3
10083,81
1102,78
2004-06-01
6243,1
10364,90
1132,76
2004-07-01
6255,4
10152,09
1105,85
2004-08-01
6276,9
10032,80
1088,94
2004-09-01
6314,8
10204,67
1117,66
2004-10-01
6337,9
10001,60
1118,07
2004-11-01
6374,7
10411,76
1168,94
2004-12-01
6391,1
10673,38
1199,21
2005-01-01
6390,4
10539,51
1181,41
2005-02-01
6406,2
10723,82
1199,63
2005-03-01
6418,5
10682,09
1194,90
2005-04-01
6426,7
10283,19
1164,42
2005-05-01
6442,2
10377,18
1178,28
2005-06-01
6478,2
10486,68
1202,26
2005-07-01
6502,7
10545,38
1222,24
2005-08-01
6536,5
10554,27
1224,27
2005-09-01
6574,4
10532,54
1225,91
2005-10-01
6605,0
10324,31
1191,96
2005-11-01
6628,9
10695,25
1237,37
2005-12-01
6657,0
10827,79
1262,07
2006-01-01
6694,7
10872,48
1278,72
2006-02-01
6722,5
10971,19
1276,65
2006-03-01
6734,1
11144,45
1293,74
2006-04-01
6767,4
11234,68
1302,18
2006-05-01
6778,6
11333,88
1290,00
2006-06-01
6816,1
10997,97
1253,12
Přílohy
60
2006-07-01
6850,6
11032,53
1260,24
2006-08-01
6880,9
11257,35
1287,15
2006-09-01
6907,7
11533,60
1317,81
2006-10-01
6963,3
11963,12
1363,38
2006-11-01
7001,7
12185,15
1388,63
2006-12-01
7042,2
12377,62
1416,42
2007-01-01
7080,7
12512,89
1424,16
2007-02-01
7100,7
12631,48
1444,79
2007-03-01
7130,9
12268,53
1406,95
2007-04-01
7199,4
12754,80
1463,65
2007-05-01
7221,7
13407,76
1511,14
2007-06-01
7245,6
13480,21
1514,49
2007-07-01
7277,6
13677,89
1520,70
2007-08-01
7341,7
13239,86
1454,62
2007-09-01
7365,4
13557,69
1497,12
2007-10-01
7391,4
13901,28
1539,66
2007-11-01
7420,7
13200,58
1463,39
2007-12-01
7450,8
13406,99
1479,23
2008-01-01
7483,3
12538,12
1378,76
2008-02-01
7569,5
12419,57
1354,87
2008-03-01
7625,7
12193,88
1316,94
2008-04-01
7676,9
12656,63
1370,47
2008-05-01
7686,6
12812,48
1403,22
2008-06-01
7695,9
12056,67
1341,25
2008-07-01
7750,5
11322,38
1257,33
2008-08-01
7739,9
11530,75
1281,47
2008-09-01
7834,2
11114,08
1217,01
2008-10-01
7942,0
9176,71
968,80
2008-11-01
7990,7
8614,55
883,04
2008-12-01
8184,3
8595,56
877,56
Přílohy
61
2009-01-01
8247,0
8396,20
865,58
2009-02-01
8285,2
7690,50
805,23
2009-03-01
8343,2
7235,47
757,13
2009-04-01
8345,8
7992,12
848,15
2009-05-01
8389,7
8398,37
902,41
2009-06-01
8408,9
8593,00
926,12
2009-07-01
8408,5
8679,75
935,82
2009-08-01
8389,4
9375,06
1009,72
2009-09-01
8410,8
9634,97
1044,55
2009-10-01
8441,9
9857,34
1067,66
2009-11-01
8473,4
10227,55
1088,07
2009-12-01
8487,7
10433,44
1110,38
2010-01-01
8419,8
10471,24
1123,58
2010-02-01
8483,5
10214,51
1089,16
2010-03-01
8475,9
10677,52
1152,05
2010-04-01
8503,4
11052,15
1197,32
2010-05-01
8547,1
10500,19
1125,06
2010-06-01
8571,3
10159,27
1083,36
2010-07-01
8582,6
10222,24
1079,80
2010-08-01
8624,5
10350,40
1087,28
2010-09-01
8666,1
10598,07
1122,08
2010-10-01
8711,8
11044,49
1171,58
2010-11-01
8753,4
11198,31
1198,89
2010-12-01
8783,1
11465,26
1241,53
2011-01-01
8801,9
11802,37
1282,62
2011-02-01
8858,0
12190,00
1321,12
2011-03-01
8900,6
12081,48
1304,49
2011-04-01
8949,0
12434,88
1331,51
2011-05-01
9001,5
12579,99
1338,31
2011-06-01
9082,0
12097,31
1287,29
Přílohy
62
2011-07-01
9268,3
12512,33
1325,18
2011-08-01
9491,7
11326,62
1185,31
2011-09-01
9521,5
11175,45
1173,88
2011-10-01
9551,2
11515,93
1207,22
2011-11-01
9603,5
11804,33
1226,41
2011-12-01
9639,4
12075,68
1243,32
2012-01-01
9713,4
12550,89
1300,58
2012-02-01
9748,9
12889,05
1352,49
2012-03-01
9785,3
13079,47
1389,24
2012-04-01
9829,8
13030,75
1386,43
2012-05-01
9871,3
12721,08
1341,27
2012-06-01
9921,9
12544,90
1323,48
2012-07-01
10021,0
12814,10
1359,78
2012-08-01
10093,8
13134,90
1403,44
2012-09-01
10169,1
13418,50
1443,42
2012-10-01
10254,9
13380,65
1437,82
2012-11-01
10306,9
12896,44
1394,51
2012-12-01
10408,1
13144,18
1422,29
Zdroj: FRED (2013)
Přílohy
63
B Vstupní měsíční data do regresní analýzy Tabulka 22: Vstupní měsíční data do regresní analýzy
čas
nezaměstnanost10
cpi11
gdp12
úroky stát13
2002-01-01
5,7
177,7
10846,832
5,04
2002-02-01
5,7
178
10794,143
4,91
2002-03-01
5,7
178,5
10870,925
5,28
2002-04-01
5,9
179,3
10910,080
5,21
2002-05-01
5,8
179,5
10922,091
5,16
2002-06-01
5,8
179,6
10981,828
4,93
2002-07-01
5,8
180
11049,681
4,65
2002-08-01
5,7
180,5
11012,353
4,26
2002-09-01
5,7
180,8
11057,366
3,87
2002-10-01
5,7
181,2
11048,500
3,94
2002-11-01
5,9
181,5
11099,654
4,05
2002-12-01
6,0
181,8
11168,945
4,03
2003-01-01
5,8
182,6
11175,730
4,05
2003-02-01
5,9
183,6
11273,742
3,90
2003-03-01
5,9
183,9
11242,928
3,81
2003-04-01
6,0
183,2
11337,442
3,96
2003-05-01
6,1
182,9
11326,007
3,57
2003-06-01
6,3
183,1
11450,752
3,33
2003-07-01
6,2
183,7
11536,728
3,98
2003-08-01
6,1
184,5
11620,011
4,45
2003-09-01
6,1
185,1
11728,460
4,27
2003-10-01
6,0
184,9
11763,140
4,29
2003-11-01
5,8
185
11827,164
4,30
V procentních bodech. V absolutní hodnotě indexu spotřebitelských cen. 12 V miliardách USD. 13 V procentních bodech. 10 11
Přílohy
64
2003-12-01
5,7
185,5
11865,196
4,27
2004-01-01
5,7
186,3
11869,720
4,15
2004-02-01
5,6
186,7
12008,265
4,08
2004-03-01
5,8
187,1
12096,215
3,83
2004-04-01
5,6
187,4
12113,855
4,35
2004-05-01
5,6
188,2
12243,791
4,72
2004-06-01
5,6
188,9
12192,854
4,73
2004-07-01
5,5
189,1
12347,646
4,50
2004-08-01
5,4
189,2
12363,748
4,28
2004-09-01
5,4
189,8
12396,806
4,13
2004-10-01
5,5
190,8
12525,473
4,10
2004-11-01
5,4
191,7
12552,744
4,19
2004-12-01
5,4
191,7
12613,183
4,23
2005-01-01
5,3
191,6
12795,440
4,22
2005-02-01
5,4
192,4
12790,270
4,17
2005-03-01
5,2
193,1
12862,890
4,50
2005-04-01
5,2
193,7
12922,212
4,34
2005-05-01
5,1
193,6
12929,372
4,14
2005-06-01
5,0
193,7
13075,516
4,00
2005-07-01
5,0
194,9
13151,191
4,18
2005-08-01
4,9
196,1
13225,244
4,26
2005-09-01
5,0
198,8
13243,065
4,20
2005-10-01
5,0
199,1
13294,577
4,46
2005-11-01
5,0
198,1
13357,158
4,54
2005-12-01
4,9
198,1
13498,165
4,47
2006-01-01
4,7
199,3
13566,808
4,42
2006-02-01
4,8
199,4
13603,404
4,57
2006-03-01
4,7
199,7
13779,188
4,72
2006-04-01
4,7
200,7
13746,771
4,99
2006-05-01
4,6
201,3
13821,734
5,11
Přílohy
65
2006-06-01
4,6
201,8
13840,194
5,11
2006-07-01
4,7
202,9
13837,380
5,09
2006-08-01
4,7
203,8
13922,748
4,88
2006-09-01
4,5
202,8
13971,372
4,72
2006-10-01
4,4
201,9
13997,100
4,73
2006-11-01
4,5
202
14099,792
4,60
2006-12-01
4,4
203,1
14108,308
4,56
2007-01-01
4,6
203,437
14160,537
4,76
2007-02-01
4,5
204,226
14308,186
4,72
2007-03-01
4,4
205,288
14236,276
4,56
2007-04-01
4,5
205,904
14387,956
4,69
2007-05-01
4,4
206,755
14436,707
4,75
2007-06-01
4,6
207,234
14448,837
5,10
2007-07-01
4,7
207,603
14448,040
5,00
2007-08-01
4,6
207,667
14596,667
4,67
2007-09-01
4,7
208,547
14670,994
4,52
2007-10-01
4,7
209,19
14627,641
4,53
2007-11-01
4,7
210,834
14693,561
4,15
2007-12-01
5,0
211,445
14748,798
4,10
2008-01-01
5,0
212,174
14782,642
3,74
2008-02-01
4,9
212,687
14576,438
3,74
2008-03-01
5,1
213,448
14659,620
3,51
2008-04-01
5,0
213,942
14712,859
3,68
2008-05-01
5,4
215,208
14742,700
3,88
2008-06-01
5,6
217,463
14995,741
4,10
2008-07-01
5,8
219,016
14919,592
4,01
2008-08-01
6,1
218,69
14844,068
3,89
2008-09-01
6,1
218,877
14769,240
3,69
2008-10-01
6,5
216,995
14618,259
3,81
2008-11-01
6,8
213,153
14642,447
3,53
Přílohy
66
2008-12-01
7,3
211,398
14379,394
2,42
2009-01-01
7,8
211,952
14402,140
2,52
2009-02-01
8,3
212,823
14395,279
2,87
2009-03-01
8,7
212,523
14346,181
2,82
2009-04-01
9,0
212,657
14330,029
2,93
2009-05-01
9,4
212,998
14341,458
3,29
2009-06-01
9,5
214,791
14354,813
3,72
2009-07-01
9,5
214,72
14318,151
3,56
2009-08-01
9,6
215,442
14416,264
3,59
2009-09-01
9,8
215,88
14418,785
3,40
2009-10-01
10,0
216,482
14600,017
3,39
2009-11-01
9,9
217,165
14589,490
3,40
2009-12-01
9,9
217,365
14502,793
3,59
2010-01-01
9,8
217,478
14607,146
3,73
2010-02-01
9,8
217,356
14647,605
3,69
2010-03-01
9,9
217,38
14762,750
3,73
2010-04-01
9,9
217,281
14833,773
3,85
2010-05-01
9,6
217,23
14861,220
3,42
2010-06-01
9,4
217,329
14942,607
3,20
2010-07-01
9,5
217,69
15005,347
3,01
2010-08-01
9,5
218,02
15022,458
2,70
2010-09-01
9,5
218,319
15121,594
2,65
2010-10-01
9,5
218,996
15222,759
2,54
2010-11-01
9,8
219,471
15187,004
2,76
2010-12-01
9,3
220,468
15285,337
3,29
2011-01-01
9,1
221,067
15133,340
3,39
2011-02-01
9,0
221,908
15160,702
3,58
2011-03-01
8,9
223,106
15434,658
3,41
2011-04-01
9,0
223,879
15469,361
3,46
2011-05-01
9,0
224,747
15493,219
3,17
Přílohy
67
2011-06-01
9,1
225,07
15423,120
3,00
2011-07-01
9,0
225,594
15561,232
3,00
2011-08-01
9,0
226,187
15693,923
2,30
2011-09-01
9,0
226,753
15580,245
1,98
2011-10-01
8,9
226,728
15872,725
2,15
2011-11-01
8,6
227,049
15791,746
2,01
2011-12-01
8,5
227,137
15791,629
1,98
2012-01-01
8,3
227,605
15919,019
1,97
2012-02-01
8,3
228,253
16141,909
1,97
2012-03-01
8,2
228,95
16063,872
2,17
2012-04-01
8,1
228,951
16115,832
2,05
2012-05-01
8,2
228,648
16156,556
1,80
2012-06-01
8,2
228,924
16208,812
1,62
2012-07-01
8,2
228,836
16360,771
1,53
2012-08-01
8,1
230,026
16294,220
1,68
2012-09-01
7,8
231,227
16413,008
1,72
2012-10-01
7,9
231,623
16378,737
1,75
2012-11-01
7,8
231,071
16374,683
1,65
2012-12-01
7,8
231,137
16507,480
1,72
Zdroj: Fred (2013)